law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 6/1992 Sb. | Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 6/1992 Sb.
Vyhláška Slovenského geologického úradu o klasifikácii a výpočte zásob výhradných ložísk
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 1/1992
* § 1 - (1) Zásoby výhradného ložiska1) (ďalej jen „zásoby“) sa podľa stupňa preskúmanosti výhradného ložiska alebo jeho časti a podľa stupňa znalosti jeho úložných pomerov, akosti, technologických vlastností a banskotechnických podmienok klasifikujú na tieto kate
* § 2 - (1) Podľa vhodnosti na hospodárske využitie sa zásoby klasifikujú na
* § 3 - (1) Podľa možnosti dobývania, podmienenej technológiou dobývania, bezpečnosťou prevádzky a určenými ochrannými piliermi sa zásoby klasifikujú na
* § 4 - (1) Podmienky využiteľnosti zásob2) sa určujú pre celé ložisko alebo pre jeho časť.
* § 5 - (1) Postup pri výpočte zásob v období geologického prieskumu upravuje osobitný predpis.4) Obdobne sa postupuje aj pri výpočte zásob v období projektovania a výstavby baní a lomov a pri dobývaní výhradného ložiska.
* § 6 - Zásoby výhradného ložiska, ktoré boli schválené v členení podľa doterajších predpisov, preklasifikuje organizácia5) v členení podľa tejto vyhlášky a nový výpočet zásob predloží na schválenie Slovenskému geologickému úradu do 31. júla 1994.
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
6
VYHLÁŠKA
Slovenského geologického úradu
z 13. decembra 1991
o klasifikácii a výpočte zásob výhradných ložísk
Slovenský geologický úrad podľa § 14 ods. 4 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. ustanovuje:
§ 1
(1)
Zásoby výhradného ložiska1) (ďalej jen „zásoby“) sa podľa stupňa preskúmanosti výhradného ložiska alebo jeho časti a podľa stupňa znalosti jeho úložných pomerov, akosti, technologických vlastností a banskotechnických podmienok klasifikujú na tieto kategórie:
a)
overené zásoby Z-1
b)
pravdepodobné zásoby Z-2
c)
predpokladané zásoby Z-3.
(2)
Kategória overených zásob Z-1 zahŕňa zásoby, ktorých:
a)
tvar, rozmery, úložné pomery a vnútorná stavba sú známe a overené prieskumnými dielami,
b)
akosť, technologické vlastnosti a zákonitosti priestorového rozmiestnenia technologických typov sú určené na základe laboratórnych a modelových, prípadne prevádzkových skúšok a priestorová distribúcia úžitkových a škodlivých zložiek je preukázaná,
c)
geologické a banskotechnické podmienky určujúce ich dobývateľnosť sú známe a overené.
(3)
Kategória pravdepodobných zásob Z-2 zahŕňa zásoby, ktorých:
a)
tvar, rozmery, úložné pomery a vnútorná stavba sú odvodené z geologických, geochemických a geofyzikálnych údajov a sú potvrdené takým rozsahom prieskumných diel, ktoré dovoľujú predpokladať prepojiteľnosť medzi jednotlivými bodmi pozorovania,
b)
akosť, technologické vlastnosti a priestorové rozmiestnenie technologických typov sú určené na základe laboratórnych, prípadne modelových skúšok a priestorová distribúcia úžitkových a škodlivých zložiek je známa,
c)
geologické a banskotechnické podmienky určujúce ich dobývateľnosť sú zistené z vykonaných prieskumných diel a sú odvodené aj na základe analógie z obdobných ložísk.
(4)
Kategória predpokladaných zásob Z-3 zahŕňa zásoby, ktorých:
a)
tvar, rozmery, úložné pomery a vnútorná stavba sú odvodené z geologických, geochemických a geofyzikálnych údajov, odkryvov alebo aj ojedinelých technických prác (ďalej len „prieskumné diela“),
b)
akosť a technologické vlastnosti sú určené na základe laboratórnych skúšok alebo na základe analógie z obdobných ložísk, distribúcia úžitkových a škodlivých zložiek je známa orientačne,
c)
geologické a banskotechnické podmienky určujúce ich dobývateľnosť sú odvodené z ojedinelých údajov a na základe analógie z obdobných ložísk.
(5)
Zaradenie zásob do niektorej z kategórií zásob, použitý rozsah prieskumných diel a podmienky ďalšieho využitia jednotlivých prieskumných diel zdôvodní organizácia vo výpočte zásob.
(6)
Ak výhradné ložisko obsahuje niekoľko úžitkových zložiek alebo ak sú v ňom rôzne technologické typy, ktoré môžu byť využité pre rôzne účely, ich zásoby sa musia zaradiť samostatne do príslušnej kategórie zásob.
§ 2
(1)
Podľa vhodnosti na hospodárske využitie sa zásoby klasifikujú na
a)
bilančné zásoby
b)
nebilančné zásoby.
(2)
Bilančné zásoby sú zásoby využiteľné v súčasnosti a vyhovujú súčasným technickým, technologickým a ekonomickým podmienkam využitia výhradného ložiska alebo jeho časti.
(3)
Nebilančné zásoby sú zásoby v súčasnosti nevyužiteľné, ich využiteľnosť sa však s ohľadom na očakávaný technický, technologický a ekonomický vývoj predpokladá v budúcnosti.
§ 3
(1)
Podľa možnosti dobývania, podmienenej technológiou dobývania, bezpečnosťou prevádzky a určenými ochrannými piliermi sa zásoby klasifikujú na
a)
viazané zásoby
b)
voľné zásoby.
(2)
Viazané zásoby sú zásoby v ochranných pilieroch povrchových a podzemných stavieb, zariadení a banských diel a v pilieroch, určených na zaistenie bezpečnosti prevádzky a ochrany chránených záujmov. Ostatné zásoby sú voľné.
§ 4
(1)
Podmienky využiteľnosti zásob2) sa určujú pre celé ložisko alebo pre jeho časť.
(2)
Pre zaradenie zásob výhradného ložiska alebo jeho časti do bilančných alebo nebilančných zásob sa použijú podľa druhu nerastu a charakteru ložiska tieto ukazovatele podmienok využiteľnosti zásob:
a)
geologické, ako sú hrúbka ložiska, akosť úžitkovej zložky a jej priestorové zmeny, škodlivé a nevyužiteľné zložky a ich priestorové zmeny, množstvo zásob, tektonika, hĺbka uloženia ložiska, vlastnosti podložia a nadložia, hydrogeologické pomery, kolektorské vlastnosti produktívnebo obzoru a pod.,
b)
banskotechnické, ako sú stabilita ložiska a okolitých hornín, optimálna dobývacia metóda, výskyt plynov, upraviteľnosť a výťažnosť, zakladanie vydobytých priestorov, odvodňovanie ložiska, vplyv dobývania na životné prostredie a riešenie týchto vplyvov, vodné hospodárstvo, haldovanie, využívanie a likvidovanie odpadov a pod.,
c)
ekonomické, ako sú ceny nerastnej suroviny, náklady na dobývanie a spracovanie a pod.
(3)
V etape vyhľadávacieho ložiskového prieskumu3) sa geologické práce usmerňujú podľa vopred určených podmienok využiteľnosti očakávaných zásob výhradného ložiska. Ak ide o geologické práce financované zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky, určí ich Slovenský geologický úrad. V ostatných prípadoch ich určí organizácia, na ktorej náklady sa geologické práce vykonávajú.
(4)
Pre etapu podrobného a ťažobného ložiskového prieskumu3) a pre dobývanie výhradného ložiska určuje variantne podmienky využiteľnosti zásob organizácia, ktorá ho dobýva alebo bude dobývať a na ich základe vykoná alebo zabezpečí výpočet zásob.
(5)
Ak dôjde k zmenám ukazovateľov podmienok využiteľnosti zásob, ktoré ovplyvnia množstvo bilančných zásob, určí organizácia nové podmienky využiteľnosti zásob.
§ 5
(1)
Postup pri výpočte zásob v období geologického prieskumu upravuje osobitný predpis.4) Obdobne sa postupuje aj pri výpočte zásob v období projektovania a výstavby baní a lomov a pri dobývaní výhradného ložiska.
(2)
Vo výpočte zásob v období projektovania a výstavby baní a lomov a pri dobývaní výhradného ložiska uvedie organizácia aj vyťažiteľné zásoby, t. j. bilančné zásoby, zmenšené o hodnotu predpokladaných ťažobných strát, súvisiacich so zvolenou technológiou dobývania a s geologickými a banskotechnickými podmienkami.
(3)
Výpočet zásob schvaľuje Slovenský geologický úrad v lehote do 6 mesiacov od jeho predloženia.
(4)
Výpočet zásob vypracovaný podľa nových podmienok využiteľnosti zásob (§ 4 ods. 5) organizácia predkladá opätovne na schválenie Slovenskému geologickému úradu len v prípade, keď sa schválené bilančné zásoby, zmenšené o vydobyté zásoby, zmenia o viac ako 15%.
§ 6
Zásoby výhradného ložiska, ktoré boli schválené v členení podľa doterajších predpisov, preklasifikuje organizácia5) v členení podľa tejto vyhlášky a nový výpočet zásob predloží na schválenie Slovenskému geologickému úradu do 31. júla 1994.
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
RNDr. Ing. Burian CSc. v. r.
1)
§ 5 a § 13 ods. 1 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb.
2)
§ 13 ods. 2 banského zákona.
3)
§ 5 vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 127/1989 Zb. o projektovaní, vykonávaní a vyhodnocovaní geologických prác, o udeľovaní povolenia a o odbornej spôsobilosti na ich výkon.
4)
§ 32 až 36 vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 127/1989 Zb.
5)
§ 3 ods. 1 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Zb.
§ 7a a 10 banského zákona. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 8/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 8/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky a o konaní pred ním
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - ORGANIZÁCIA ÚSTAVNÉHO SÚDU (§ 1 — § 8)
* DRUHÁ ČASŤ - POSTAVENIE SUDCOV ÚSTAVNÉHO SÚDU (§ 9 — § 22)
* TRETIA ČASŤ - KONANIE NA ÚSTAVNOM SÚDE (§ 23 — § 44)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 45 — § 47)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
8
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky a o konaní pred ním
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ORGANIZÁCIA ÚSTAVNÉHO SÚDU
§ 1
(1)
Ústavný súd Slovenskej republiky (ďalej len „Ústavný súd“) ako nezávislý súdny orgán ochrany ústavnosti1) rozhoduje v pléne alebo v senátoch.
(2)
Plénum Ústavného súdu tvoria všetci sudcovia Ústavného súdu (ďalej len „sudcovia“).
(3)
Senát Ústavného súdu (ďalej len „senát“) sa skladá z predsedu senátu a z dvoch sudcov.
Plénum Ústavného súdu
§ 2
(1)
Plénum Ústavného súdu rozhoduje
a)
o súlade zákonov Slovenskej národnej rady a zákonných opatrení jej predsedníctva s ústavnými zákonmi Slovenskej národnej rady,
b)
o súlade nariadení vlády Slovenskej republiky, všeobecne záväzných právnych predpisov ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky s ústavnými a inými zákonmi Slovenskej národnej rady,
c)
o tom, či rozhodnutie o rozpustení politickej strany alebo politického hnutia, ktorých činnosť sa obmedzuje na územie Slovenskej republiky, je v zhode s ústavnými a inými zákonmi Federálneho zhromaždenia alebo s ústavnými a inými zákonmi Slovenskej národnej rady, ako aj s medzinárodnými zmluvami o ľudských právach a základných slobodách ratifikovanými a vyhlásenými Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou,
d)
o ústavnosti a zákonnosti volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov miestnej samosprávy.
(2)
Plénum Ústavného súdu ďalej rozhoduje
a)
o stanoviskách podávaných Ústavnému súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,2)
b)
o výklade ústavných zákonov Slovenskej národnej rady,
c)
o návrhoch na začatie konania podávaných Ústavnému súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,3)
d)
o súhlase na trestné stíhanie alebo kárne stíhanie sudcu alebo na jeho vzatie do väzby,
e)
o návrhu na odvolanie sudcu na základe výsledkov kárneho konania,
f)
o svojich vnútorných pomeroch, najmä o spravovacom a rokovacom poriadku Ústavného súdu.
§ 3
(1)
Zasadnutie pléna Ústavného súdu zvoláva, jeho program určuje a jeho rokovanie vedie predseda Ústavného súdu.
(2)
Rokovanie pléna Ústavného súdu je neverejné; zúčastňujú sa ho však predsedom Ústavného súdu prizvaní pracovníci Kancelárie Ústavného súdu a v príslušnej časti rokovania osoby, ktorých prítomnosť je potrebná z procesných dôvodov.
(3)
Plénum Ústavného súdu môže rozhodnúť, že sa jeho rokovania alebo časti rokovania môžu zúčastniť aj iné osoby.
(4)
Predseda Ústavného súdu môže poveriť niektorého zo sudcov prípravou podkladov potrebných na rozhodnutie pléna Ústavného súdu a referovať o nich na jeho zasadnutí (ďalej len „referent“).
(5)
Predseda Ústavného súdu vedie rokovanie pléna Ústavného súdu tak, aby sa prerokovali všetky sporné otáky a aby každý sudca mohol o nich rozhodnúť v súlade so svojím sudcovským presvedčením.
(6)
Plénum Ústavného súdu sa uznáša nadpolovičnou väčšinou všetkých svojich členov. Ak sa táto väčšina nedosiahne, je návrh zamietnutý.
(7)
Pri hlasovaní pléna o rozhodnutí môžu byť prítomní len sudcovia a zapisovateľ.
Senát Ústavného súdu
§ 4
(1)
Senát rozhoduje o všetkých veciach, ktoré nie sú podľa § 2 zverené do pôsobnosti pléna Ústavného súdu.
(2)
O prítomnosti na rokovaní senátu a o poverení referenta platia ustanovenia § 3 ods. 2 až 4 obdobne; právomoc pléna Ústavného súdu tu vykonáva senát, právomoc predsedu Ústavného súdu predseda senátu.
§ 5
(1)
Stálych členov senátu určuje plénum Ústavného súdu na dobu jedného roka.
(2)
Stáli členovia senátu volia predsedu senátu. Vo funkcii predsedu sa stáli členovia senátu striedajú podľa pravidla, ktoré ustanoví spravovací a rokovací poriadok Ústavného súdu. Neprítomného predsedu zastupuje vekom najstarší stály člen senátu.
(3)
Neprítomného člena senátu dočasne zastúpi iný sudca, ktorého určí predseda Ústavného súdu podľa pravidla, ktoré ustanoví plénum Ústavného súdu. Rovnako sa postupuje, ak je člen senátu vylúčený z výkonu sudcovskej funkcie.
§ 6
Predseda Ústavného súdu
(1)
Predseda Ústavného súdu vykonáva správu tohto súdu, najmä zabezpečuje jeho riadny chod po stránke personálnej, organizačnej, hospodárskej a finančnej.
(2)
Predsedu Ústavného súdu v určenom rozsahu a v neprítomnosti predsedu v plnom rozsahu zastupuje podpredseda Ústavného súdu.
Kancelária Ústavného súdu
§ 7
(1)
Úlohy spojené s organizačným, administratívnym a technickým zabezpečením činnosti Ústavného súdu vykonáva Kancelária Ústavného súdu (ďalej len „kancelária“).
(2)
Vedúceho kancelárie vymenúva a odvoláva predseda Ústavného súdu.
(3)
Vedúci kancelárie plní voči pracovníkom Ústavného súdu, s výnimkou jeho sudcov, funkciu vedúceho organizácie.
§ 8
(1)
V kancelárii sú činní poradcovia Ústavného súdu. Poradcovia musia mať právnické vzdelanie a potrebnú predchádzajúcu prax v právnickom povolaní.
(2)
Poradcovia Ústavného súdu môžu byť predsedom Ústavného súdu alebo predsedom senátu poverení vykonať jednotlivé úkony, ktoré inak patria referentovi (§ 3 ods. 4), najmä vypočuť svedkov alebo znalcov a obstarať listiny potrebné na rozhodnutie. Nemôžu však vypočúvať účastníkov konania ani ich zástupcov.
DRUHÁ ČASŤ
POSTAVENIE SUDCOV ÚSTAVNÉHO SÚDU
§ 9
(1)
Sudcovia Ústavného súdu sú pri rozhodovaní viazaní ústavnými zákonmi Slovenskej národnej rady.
(2)
Pri rozhodovaní o súlade nariadení vlády Slovenskej republiky, všeobecne záväzných právnych predpisov ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky so zákonmi Slovenskej národnej rady a vo volebných veciach sú sudcovia viazaní aj zákonmi Slovenskej národnej rady.
(3)
Pri rozhodovaní o súlade všeobecne záväzných vyhlášok obcíobcí a všeobecne záväzných právnych predpisov miestnych orgánov štátnej správy s inými všeobecne záväznými právnymi predpismi sú sudcovia viazaní aj ústavnými a inými zákonmi Federálneho zhromaždenia.
Vznik a zánik funkcie sudcu
§ 10
(1)
Návrh na voľbu a odvolanie sudcu môže podať
a)
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady,
b)
vláda Slovenskej republiky,
c)
predseda Ústavného súdu.
(2)
Ustanovenia odseku 1 písm. a) a b) platia obdobne pre voľbu a odvolanie predsedu a podpredsedu Ústavného súdu. Pred rozhodnutím o odvolaní predsedu alebo podpredsedu Ústavného súdu si predseda Slovenskej národnej rady vyžiada stanovisko pléna Ústavného súdu.
§ 11
(1)
Ak sa uvoľní funkčné miesto sudcu, oznámi to predseda Ústavného súdu Predsedníctvu Slovenskej národnej rady a vláde Slovenskej republiky.
(2)
Návrh predsedu Ústavného súdu uvedený v § 10 ods. 1 písm. c) musí byť prerokovaný plénom Ústavného súdu.
(3)
Kandidát, ktorý nebol zvolený za sudcu, môže byť opätovne navrhnutý na zvolenie najskôr o tri roky.
(4)
Sudca nemôže vykonávať svoju funkciu bez zloženia sľubu. Odmietnutie zložiť sľub má za následok stratu funkcie.
§ 12
Návrh na pozbavenie imunity sudcu alebo na jeho vzatie do väzby podáva generálny prokurátor Slovenskej republiky, ktorý sa na zasadnutí pléna Ústavného súdu zúčastňuje s právom navrhovať dôkazy. Ak nebol súhlas na pozbavenie imunity alebo vzatie do väzby sudcu udelený, nemožno návrh z tých istých dôvodov opakovať.
§ 13
(1)
Vzdanie sa funkcie oznámi sudca predsedovi Ústavného súdu; predseda Ústavného súdu oznámi vzdanie sa svojej funkcie predsedovi Slovenskej národnej rady.
(2)
Ak nedôjde k inej dohode, zaniká funkcia sudcu uplynutím dvoch kalendárnych mesiacov po doručení oznámenia.
(3)
Ak sa sudca Ústavného súdu stane poslancom alebo členom vlády, zaniká jeho funkcia sudcu dňom zloženia sľubu poslanca alebo člena vlády.
(4)
Zánik funkcie sudcu berie na vedomie Predsednictvo Slovenskej národnej rady.
§ 14
(1)
Návrh na odvolanie sudcu z funkcie4) podávajú orgány uvedené v § 10 ods. 1. Pred rozhodnutím Slovenskej národnej rady si predseda Slovenskej národnej rady vyžiada stanovisko pléna Ústavného súdu.
(2)
Ak sudca vykonáva činnosť nezlučiteľnú s funkciou sudcu,5) vyzve ho predseda Ústavného súdu, aby túto do desiatich dní ukončil. Ak tak sudca neurobí, predseda Ústavného súdu navrhne plénu, aby rozhodlo o zlučiteľnosti činnosti s funkciou sudcu.
(3)
Rozhodnutie pléna Ústavného súdu o nezlučiteľnosti vykonávanej činnosti s funkciou sudcu je pre sudcu záväzné. Ak sudca bezodkladne neukončí činnosť uvedenú v odseku 2 alebo ak sa funkcie sudcu nevzdá, podá predseda Ústavného súdu návrh na začatie kárneho konania.6)
§ 15
Dočasné pozbavenie výkonu funkcie
(1)
Ak bol podaný návrh na odvolanie sudcu alebo ak je sudca trestne stíhaný, môže byť až do rozhodnutia o návrhu na odvolanie z funkcie alebo do skončenia trestného konania dočasne pozbavený výkonu sudcovskej funkcie.
(2)
O dočasnom pozbavení výkonu sudcovskej funkcie rozhoduje predseda Ústavného súdu. O dočasnom pozbavení výkonu funkcie predsedu alebo podpredsedu Ústavného súdu rozhoduje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
§ 16
(1)
Sudcovia sú povinní vykonávať svoju funkciu svedomite a vystríhať sa pri jej výkone i v občianskom živote všetkého, čo by mohlo narušiť vážnosť Ústavného súdu, vážnosť sudcu a dôveru občanov k ústavnému súdnictvu.
(2)
Sudcovia sú povinní zachovávať v úradných veciach mlčanlivosť, a to aj po zániku sudcovskej funkcie. Od povinnosti zachovávať mlčanlivosť môže sudcu oslobodiť predseda Ústavného súdu, predsedu Ústavného súdu môže od tejto povinnosti oslobodiť Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
(3)
Ustanovenie odseku 2 platí aj pre pracovníkov Ústavného súdu.
§ 17
O postavení, právach a povinnostiach sudcov platia primerane ustanovenia zákona o súdoch a sudcoch.7)
§ 18
Peňažné a ostatné požitky sudcov a poradcov
(1)
Odo dňa zloženia sľubu patrí sudcom tento mesačný plat:
a)
predsedovi Ústavného súdu vo výške zodpovedajúcej 115 % platu predsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky,
b)
podpredsedovi Ústavného súdu vo výške zodpovedajúcej 115 % platu podpredsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky,
c)
ostatným sudcom vo výške zodpovedajúcej 75 % platu podpredsedu Ústavného súdu.
(2)
Poradcom Ústavného súdu patrí odo dňa nástupu mesačný plat vo výške 60 % platu sudcov Ústavného súdu.
(3)
Funkčné príplatky a náhrady cestovných a iných výdavkov patria sudcom v rovnakej výške ako sudcom Najvyššieho súdu Slovenskej republiky.
Kárna zodpovednosť
§ 19
Sudca môže byť kárne stíhaný,
a)
ak porušil svoje sudcovské povinnosti,
b)
ak sa správal spôsobom nedôstojným sudcu, spôsobom, ktorý narušuje autoritu jeho sudcovskej funkcie, alebo,
c)
ak sa dopustil konania, ktoré má znaky priestupku.
§ 20
(1)
Kárne konanie vykonáva kárny senát Ústavného súdu.
(2)
O odvolaní proti rozhodnutiu kárneho senátu Ústavného súdu rozhoduje odvolací kárny senát Ústavného súdu.
(3)
Predsedov a členov senátov uvedených v odsekoch 1 a 2 a ich náhradníkov volí zo sudcov plénum Ústavného súdu na dobu troch rokov.
(4)
Členovia kárnych senátov sú pri výkone svojej funkcie nezávislí a sú viazaní iba právnym poriadkom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Slovenskej republiky.
§ 21
(1)
Kárne konanie sa začína na návrh predsedu Ústavného súdu alebo na návrh predsedu Slovenskej národnej rady.
(2)
Na postup v kárnom konaní, lehotu na uloženie kárnych opatrení, druhy kárnych opatrení a na zahladenie kárneho opatrenia sa primerane použijú predpisy o kárnej zodpovednosti sudcov.8)
§ 22
Osobitné ustanovenie o vylúčení sudcu
Sudca sa nezúčastňuje rozhodovania v pléne alebo senáte Ústavného súdu, ak sa rozhoduje v jeho veci.
TRETIA ČASŤ
KONANIE NA ÚSTAVNOM SÚDE
§ 23
(1)
Ústavný súd postupuje v konaní a rozhodovaní tak, aby sa v činnosti štátnych orgánov zabezpečilo dodržiavanie ústavných zákonov Slovenskej národnej rady; v rozsahu ustanovenom týmto zákonom pôsobí aj na dodržiavanie zákonov Slovenskej národnej rady a ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov Slovenskej republiky.
(2)
Vo veciach, v ktorých rozhodnutie Ústavného súdu závisí od skutkových okolností, postupuje Ústavný súd tak, aby sa zistil skutočný stav veci a pri svojom rozhodovaní z neho vychádza.
(3)
V ostatných veciach rozhoduje Ústavný súd spravidla na základe spisov príslušných štátnych orgánov a iných listin, prípadne na základě odborných posudkov, s výnimkou posudkov právnych.
§ 24
(2)
Kancelária Ústavného súdu každý návrh alebo iné podanie zaeviduje a obstará všetky potrebné podklady na konanie, najmä príslušné právne predpisy, potrebné expertízy a vyjadrenia.
(2)
Ak nedôjde k odmietnutiu návrhu, kancelária predloží vec na ďalšie konanie plénu alebo senátu Ústavného súdu so všetkými podkladmi.
§ 25
(1)
Pri rozhodovaní sú si sudcovia rovní. Každý sudca je povinný hlasovať; predseda hlasuje posledný.
(2)
Sudca, ktorý bol v pléne Ústavného súdu alebo v senáte prehlasovaný, má právo žiadať, aby jeho odchylné stanovisko bolo stručne uvedené v zápisnici o hlasovaní. Ak o to požiada, pripojí sa k zápisnici o hlasovaní ním písomne vypracované odchylné stanovisko.
§ 26
Ústavný súd rozhoduje uznesením, ak zákon nepredpisuje pre rozhodnutie inú formu. Nálezy a rozsudky Ústavného súdu sa vyhlasujú v mene republiky a verejne.
§ 27
(1)
Všetky štátne orgány v Slovenskej republike sú povinné spolupracovať s Ústavným súdom. Najmä sú povinné ihneď po doručení žiadosti zasielať mu spisy, požadované vysvetlenia a s najväčším urýchlením vybavovať jeho dožiadania.
(2)
Ústavný súd môže pozvať na zasadnutie osoby, ktoré môžu podať v prerokúvanej veci potrebné vysvetlenie. Pozvaná osoba je povinná sa na zasadnutie Ústavného súdu dostaviť.
(3)
Osoby uvedené v odseku 2 nie sú v konaní na Ústavnom súde viazané štátnym, hospodárskym alebo služobným tajomstvom.
(4)
Zhromaždenia9) v okruhu 100 m od budovy Ústavného súdu alebo od miesta, kde Ústavný súd zasadá, sú zakázané.
§ 28
Na dokazovanie, doručovanie, počítanie lehôt a na vylúčenie sudcov sa primerane použijú ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku.
Konanie o súlade právnych predpisov nižšej právnej sily s právnymi predpismi vyššej právnej sily
§ 29
Ak súd alebo iný oprávnený štátny orgán Slovenskej republiky dospeje k názoru, že
a)
zákon Slovenskej národnej rady je v rozpore s ústavným zákonom Slovenskej národnej rady,
b)
nariadenie vlády Slovenskej republiky alebo všeobecne záväzný právny predpis ministerstva alebo iného ústredného orgánu štátnej správy Slovenskej republiky je v rozpore s ústavným alebo iným zákonom Slovenskej národnej rady,
c)
všeobecne záväzná vyhláška obceobce alebo všeobecne záväzný právny predpis miestneho orgánu štátnej správy Slovenskej republiky je v rozpore s ústavným alebo iným zákonom Federálneho zhromaždenia, ústavným alebo iným zákonom Slovenskej národnej rady, s medzinárodnou zmluvou o ľudských právach a základných slobodách ratifikovanou a vyhlásenou Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou, s nariadením vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, s nariadením vlády Slovenskej republiky; so všeobecne záväzným právnym predpisom ministerstva alebo iného ústredného orgánu štátnej správy,
podá návrh Ústavnému súdu.
§ 30
Návrh na začatie konania musí obsahovať
a)
označenie orgánu, ktorý návrh podáva,
b)
označenie predpisu, ktorého nesúlad s právnym predpisom vyššej právnej sily sa namieta, s vyjadrením, či navrhovateľ napadá predpis v celom rozsahu alebo v jeho časti, prípadne v jednotlivom ustanovení,
c)
označenie predpisu vyššej právnej sily, jeho časti, prípadne jednotlivého ustanovenia, s ktorým napadnutý predpis nie je v súlade.
§ 31
Pred rozhodnutím vo veciach uvedených v čl. 2 ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky si predseda Ústavného súdu
a)
vyžiada stanovisko orgánu, ktorý všeobecne záväzný právny predpis vydal,
b)
môže vyžiadať stanovisko predsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky alebo generálneho prokurátora Slovenskej republiky.
§ 32
(1)
Rozhodnutie Ústavného súdu, ktorým sa zistil nesúlad vo veciach uvedených v čl. 2 písm. a), b) ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky sa označuje ako nález. Výroková časť nálezu sa uverejní v Zbierke zákonov.10)
(2)
Nález aj s odôvodnením sa doručuje navrhovateľovi a orgánu, ktorý predpis vydal.
(3)
Uznesenie o tom, že Ústavný súd návrhu nevyhovel, sa doručí navrhovateľovi.
Konanie o rozpustení politickej strany alebo o zamietnutí jej evidencie
§ 33
(1)
Návrh na preskúmanie rozhodnutia o rozpustení politickej strany alebo politického hnutia, ktorých činnosť sa obmedzuje na územie Slovenskej republiky, môže podať aj príslušná politická strana alebo politické hnutie.
(2)
Návrh na preskúmanie rozhodnutia o zamietnutí žiadosti o evidenciu politickej strany alebo politického hnutia môže podať aj prípravný výbor politickej strany alebo politického hnutia.
(3)
Pred rozhodnutím vo veci si predseda Ústavného súdu alebo predseda senátu vyžiada stanovisko Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a generálneho prokurátora Slovenskej republiky.
(4)
Rozhodnutie Ústavného súdu sa doručuje navrhovateľovi a Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky.
(5)
Výroková časť uznesenia o rozpustení politickej strany sa oznámi v Zbierke zákonov.
(6)
Rozhodnutím Ústavného súdu sú príslušné štátne orgány viazané.
Konanie vo volebných veciach
§ 34
(1)
Sťažnosť pre neústavnosť alebo nezákonnosť volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánu miestnej samosprávy alebo proti výsledku volieb môže podať aj politická strana, ktorá sa volieb zúčastnila.
(2)
Sťažnosť proti výsledku volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánu miestnej samosprávy môže podať aj protikandidát, ktorý získal aspoň 10 % hlasov. Sťažnosť môže podať aj najmenej 10 % voličov príslušného volebného obvodu; k sťažnosti musia byť pripojené podpisy a adresy týchto občanov.
§ 35
(1)
Návrh na začatie konania musí obsahovať
a)
označenie sťažovateľa,
b)
vyjadrenie sťažovateľa o tom, či napadá voľby na celom území Slovenskej republiky alebo len v určitom volebnom obvode,
c)
uvedenie dôvodov, pre ktoré sťažovateľ voľby napadá, s označením dôkazov.
(2)
Návrh podľa odseku 1 treba podať do desiatich dní po oznámení výsledku volieb.
§ 36
Sťažnosť pre neústavnosť alebo nezákonnosť volieb alebo sťažnosť proti výsledku volieb obsahujúcu iba námietky, ktoré zrejme nemali vplyv na výsledky volieb, alebo sťažnosť podanú oneskorene môže pred začatím konania odmietnuť referent (§ 3 ods. 4); po začatí konania tak urobí plénum alebo senát Ústavného súdu.
§ 37
Ak nedôjde k odmietnutiu sťažnosti podľa § 36, upovedomia sa o sťažnosti, ak ide o voľby do Slovenskej národnej rady, ostatné politické strany, ktoré vo voľbách získali zastúpenie v Slovenskej národnej rade, a ak ide o voľby do orgánov miestnej samosprávy, člen orgánu miestnej samosprávy, ktorého zvolenie bolo napadnuté; umožní sa im, aby sa v určenej lehote k sťažnosti vyjadrili.
§ 38
Ústavný súd si môže nechať predložiť všetky doklady a správy týkajúce sa volieb. V prípade potreby môže nariadiť vyšetrenie a poveriť jeho vykonaním referenta (§ 3 ods. 4).
§ 39
(1)
Ústavný súd môže
a)
vyhlásiť voľby za neplatné,
b)
zrušiť napadnutý výsledok volieb,
c)
zmeniť rozhodnutie volebnej komisie a vyhlásiť za zvoleného kandidáta, ktorý bol riadne zvolený,
d)
sťažnosť zamietnuť.
(2)
V prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) až c) Ústavný súd rozhoduje nálezom.
(3)
Výroková časť nálezu, ktorým sa voľby vyhlasujú za neplatné, sa uverejní v Zbierke zákonov. Nález aj s odôvodnením sa doručí Slovenskej národnej rade a Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky.
(4)
Rozhodnutie uvedené v odseku 1 písm. b) a c) oznámi Ústavný súd Slovenskej národnej rade alebo príslušnému orgánu miestnej samosprávy, ako aj politickým stranám a členovi orgánu, uvedeným v § 37.
(5)
Uznesenie o zamietnutí sťažnosti sa oznamuje iba sťažovateľovi.
Konanie o ochrane ústavných práv a slobôd občanov
§ 40
(1)
Návrh na začatie konania musí obsahovať meno a bydlisko navrhovateľa, meno a adresu jeho zástupcu, údaj o tom, čoho sa návrh týka a čo sa v ňom žiada, musí byť datovaný a podpísaný.
(2)
V návrhu musí byť uvedené, ktoré občianske právo alebo sloboda zaručená ústavným zákonom Slovenskej národnej rady boli porušené, ktorým rozhodnutím, opatrením alebo iným zásahom a ktorého štátneho orgánu k porušeniu došlo a musí obsahovať označenie dôkazov.
(3)
Návrh treba podať do jedného mesiaca od právoplatnosti rozhodnutia alebo od opatrenia prípadne iného zásahu štátneho orgánu.
(4)
Navrhovateľ musí byť v konaní zastúpený osobou s vysokoškolským právnickým vzdelaním.
§ 41
(1)
Ak návrh nemá náležitosti uvedené v § 40, alebo ak je z neho alebo z obsahu napadnutého rozhodnutia alebo opatrenia zrejmé, že nedošlo k porušeniu občianskeho práva alebo slobody zaručenej ústavným zákonom Slovenskej národnej rady, ak bol návrh podaný oneskorene alebo ak smeruje proti právoplatnému rozhodnutiu súdu, môže návrh pred začatím konania odmietnuť referent (§ 3 ods. 4), po začatí konania tak urobí senát.
(2)
Ak referent alebo senát zistí, že v návrhu sa namieta porušenie občianskeho práva alebo slobody zaručenej ústavným zákonom Federálneho zhromaždenia alebo medzinárodnou zmluvou ratifikovanou a vyhlásenou Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou, postúpi vec Ústavnému súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 42
(1)
Ak nedôjde k rozhodnutiu podľa § 41, pripraví referent (§ 3 ods. 4) podklady pre rozhodnutie senátu. Môže zápisnične vypočuť navrhovateľa, svedkov a vykonať iné potrebné dôkazy.
(2)
O vypočutie navrhovateľa alebo svedkov a o vykonanie dôkazu môže referent dožiadať príslušný všeobecný súd;11) dožiadaný súd postupuje podľa Občianskeho súdneho poriadku.
(3)
Úkony uvedené v odsekoch 1 a 2 môže vykonať, prípadne zopakovať aj senát.
§ 43
(1)
Senát môže
a)
zrušiť napadnuté rozhodnutie,
b)
zakázať štátnemu orgánu, aby v porušovaní práva alebo slobody pokračoval, a prikázať mu, aby vzniknuté následky odstránil, a to ak porušenie práva alebo slobody spočívalo v opatrení alebo v inom zásahu orgánu, než je rozhodnutie,
c)
návrh zamietnuť.
(2)
V prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) a b) Ústavný súd rozhoduje rozsudkom.
(3)
Ak senát Ústavného súdu zrušil napadnuté rozhodnutie, koná príslušný orgán ďalej o veci. Pritom je právny názor Ústavného súdu pre tento orgán záväzný.
§ 44
Konanie v sporoch o pôsobnosť
(1)
Návrh na začatie konania môže podať orgán Slovenskej republiky, ktorý tvrdí, že je príslušný na rozhodnutie, ako aj ten, ktorý svoju príslušnosť odmieta. K návrhu treba pripojiť spisové podklady potrebné pre rozhodnutie Ústavného súdu.
(2)
Rozhodnutie Ústavného súdu je v posudzovanej veci pre príslušné orgány Slovenskej republiky záväzné.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 45
Za činnosť politickej strany alebo politického hnutia, ktoré je v rozpore s ústavným alebo s iným zákonom, sa nepovažuje činnosť zameraná na zmenu takého zákona ústavnými cestami.
§ 46
Zrušujú sa:
1.
§ 46 zákona SNR č. 80/1990 Zb., o voľbách do Slovenskej národnej rady,
2.
§ 50 zákona SNR č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
§ 47
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Ústavný zákon SNR č. 7/1992 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky.
2)
Čl. 3 ods. 2 ústavného zákona č. 91/1991 Zb. o Ústavnom súde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
3)
Čl. 8 ods. 1 písm. g) ústavného zákona č. 91/1991 Zb.
4)
Čl. 16 ods. 2 ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb.
5)
Čl. 12 ods. 2 a 5 ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb.
6)
Čl. 16 ods. 2 písm. b) ústavného zákona SNR č. 7/1992 Zb.
7)
Zákon č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
8)
Zákon č. 412/1991 Zb. o kárnej zodpovednosti sudcov.
9)
Zákon č. 84/1990 Zb. o zhromažďovacom práve.
10)
Zákon č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov v znení zákona č. 426/1990 Zb.
Zákon SNR č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej republiky v Zbierke zákonov.
11)
§ 39, 122 Občianskeho súdneho poriadku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 9/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 9/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o obchodných a priemyselných komorách
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ ČASŤ - PÔSOBNOSŤ KOMORY (§ 5 — § 7)
* TRETIA ČASŤ - SAMOSPRÁVA A VNÚTORNÁ ORGANIZÁCIA KOMORY (§ 8 — § 13)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - VNÚTORNÉ ČLENENIE KOMORY (§ 14 — § 15)
* PIATA ČASŤ - ROZHODCOVSKÝ SÚD (§ 16 — § 16)
* ŠIESTA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 17 — § 18)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
9
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o obchodných a priemyselných komorách
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účelom tohto zákona je upraviť vznik, postavenie a pôsobnosť obchodných a priemyselných komôr ako verejnoprávnych inštitúcií.
§ 2
(1)
Zriaďuje sa Slovenská obchodná a priemyselná komora so sídlom v Bratislave (ďalej len „komora“).
(2)
Komora vyvíja činnosť na podporu a ochranu podnikania svojich členov v tuzemsku a v zahraničí.
(3)
Komora zriaďuje regionálne komory pre územné časti Slovenskej republiky, spravidla pre viac okresov, ak o to požiadajú aspoň dve tretiny členov komory v príslušnej územnej časti. Na činnosť regionálnych komôr sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona, ak sa ďalej neustanovuje inak.
(4)
Komora je právnická osoba.
§ 3
(1)
Členmi komory sú právnické a fyzické osoby zapísané v podnikovom registri, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť vo všetkých hospodárskych odvetviach s výnimkou poľnohospodárstva a potravinárstva.
(2)
Členstvo v komore vzniká osobám uvedeným v odseku 1 dňom nadobudnutia účinnosti tohto zákona. Po tomto dni vzniká členstvo zápisom do obchodného registra.
(3)
Členmi komory sa môžu stať aj iné právnické a fyzické osoby, ako sú uvedené v odseku 1. Členstvo v komore vzniká dňom prijatia člena na základe prihlášky.
(4)
Podrobnosti o vzniku a spôsoby zániku členstva upravia stanovy komory.
§ 4
(1)
Činnosť komory je financovaná z príspevkov členov, výnosov z vlastnej činnosti, prípadne dotácií z medzinárodných fondov a organizácií.
(2)
Zhromaždenie delegátov určí druh, splatnosť a výšku členských príspevkov, prípadne spôsob ich výpočtu.
DRUHÁ ČASŤ
PÔSOBNOSŤ KOMORY
§ 5
(1)
Komora zastupuje a koordinuje spoločné záujmy svojich členov vo veciach podnikatelskej činnosti v tuzemsku a v zahraničí, poskytuje im služby a plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona.
(2)
Komora v rámci svojej pôsobnosti najmä
a)
podieľa sa na príprave všeobecne záväzných právnych predpisov a opatrení v oblasti podnikania,
b)
spolupôsobí pri koordinácii a uskutočňovaní hospodárskych vzťahov Slovenskej republiky so zahraničím,
c)
napomáha zosúlaďovať záujmy svojich členov v oblasti podnikateľskej činnosti a ochraňuje ich pred nepoctivými obchodnými vzťahmi,
d)
nadvädzuje a rozvíja styky s komorami a obdobnými inštitúciami v tuzemsku a v zahraničí a uzatvára s nimi dohody, organizuje hospodárske a obchodné misie a delegácie,
e)
zhromažďuje a rozširuje poznatky a informácie o obchodno-politických, právnych, colných, ekologických a ekonomických podmienkach v zahraničí a na tento účel vydáva odborné publikácie,
f)
zabezpečuje propagáciu svojich členov v tuzemsku a zahraničí vrátane účasti na výstavách a veľtrhoch,
g)
vydáva pre svojich členov osvedčenia o skutočnostiach dôležitých v právnych vzťahoch; ktoré vznikajú v medzinárodnom obchode,
h)
organizuje zmierovacie konania v hospodárskych sporoch medzi svojimi členmi,
ch)
vykonáva funkciu informačno-sprostredkovateľského centra pre vyhľadávanie obchodných partnerov v tuzemsku a v zahraničí.
i)
poskytuje členom poradensko-konzultačné služby vo všetkých otázkach spojených s podnikaním v hospodárskej sfére,
j)
organizuje vzdelávaciu činnosť,
k)
zriaďuje a spravuje zariadenia a inštitúcie na podporu rozvoja podnikania a vzdelanosti v tejto oblasti,
l)
vykonáva vlastnú hospodársku činnosť na podporu riadneho výkonu svojich úloh a v súlade so svojím poslaním,
m)
propaguje ekologicky vhodné formy výroby, výrobkov a podnikania.
(3)
Pôsobnosť podľa tohto zákona vykonáva komora na celom území Slovenskej republiky.
(4)
Regionálne komory po svojom zriadení preberú od komory činnosti, ktorých rozsah upravia vzájomnou dohodou. Regionálne komory vykonávajú činnosť vo vzťahu k členom komory, ktorí majú sídlo na území, pre ktoré boli zriadené.
§ 6
Spolupráca so štátnymi orgánmi
(1)
Komora a príslušné štátne orgány navzájom spolupracujú pri plnení svojich úloh v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi, najmä
a)
poskytujú si navzájom potrebné informácie,
b)
štátne orgány umožňujú komore aktívnu účasť na tvorbe a uskutočňovaní hospodárskej a sociálnej politiky dotýkajúcej sa oblastí pôsobenia komory, predovšetkým ju prizývajú k príprave koncepcií rozvoja, ekonomických nástrojov, všeobecne záväzných právnych predpisov, organizačných úprav a opatrení na ich vykonanie, vyžadujú k nim jej stanovisko a ustanovujú jej zástupcov do svojich poradných orgánov,
c)
štátne orgány majú právo vysielať na rokovania orgánov komory svojich zástupcov.
(2)
Ustanovením odseku 1 písm. a) nie sú dotknuté predpisy na ochranu štátneho tajomstva.1)
§ 7
Spolupráca s občianskymi združeniami a podnikateľskými zväzmi
Vzťahy komory, občianskych združení a podnikateľských zväzov2) pôsobiacich mimo komory sa vymedzia ich vzájomnou dohodou.
TRETIA ČASŤ
SAMOSPRÁVA A VNÚTORNÁ ORGANIZÁCIA KOMORY
§ 8
Orgány komory
(1)
Činnosť komory riadia jej volené orgány.
(2)
Volenými orgánmi komory sú
a)
zhromaždenie delegátov,
b)
predstavenstvo,
c)
predseda,
d)
dozorná radadozorná rada.
§ 9
Zhromaždenie delegátov
(1)
Zhromaždenie delegátov je najvyšším orgánom komory. Tvoria ho delegáti zvolení členmi komory podľa volebného poriadku komory.
(2)
Do posôbností zhromaždenia delegátov patrí
a)
schvalovať stanovy, volebný poriadok komory a rokovací poriadok komory, ich zmeny a doplnky,
b)
určovať hlavné úlohy komory,
c)
voliť a odvolávať predsedu, podpredsedov, generálneho tajomníka komory a ďalších členov predstavenstva a členov dozornej rady,
d)
schvalovať rozpočet komory, ročnú účtovnú uzávierku a správy predstavenstva a dozornej rady o činnosti a hospodárení komory,
e)
rozhodovať o platení členského príspevku.
(3)
Zhromaždenie delegátov si môže vyhradiť rozhodnutie o záležitosti, ktorá patrí do pôsobnosti iných orgánov komory.
(4)
Zhromaždenie delegátov zvoláva predstavenstvo pravidelne najmenej raz za rok alebo mimoriadne, ak o to požiada viac ako jedna tretina členov.
§ 10
Predstavenstvo
(1)
Predstavenstvo je najvyšším orgánom komory v období medzi zasadaniami zhromaždenia delegátov.
(2)
Členmi predstavenstva sú predseda, podpredsedovia, generálny tajomník komory, predsedovia regionálnych komôr a ďalší členovia zvolení zhromaždením delegátov.
(3)
Predstavenstvo rozhoduje o všetkých záležitostiach, ktoré tento zákon, stanovy alebo uznesenia zhromaždenia delegátov nezverujú inému orgánu komory.
(4)
Predstavenstvo najmä
a)
pripravuje podklady pre rokovanie zhromaždenia delegátov a zabezpečuje vykonanie jeho uznesení,
b)
rozhoduje o prijatí za člena alebo vylúčení člena komory, ak ide o dobrovoľné členstvo,
c)
zriaďuje regionálne komory.
(5)
Predstavenstvo zvoláva predseda komory najmenej tri razy do roka.
(6)
Predstavenstvo môže na plnenie svojich úloh zriadiť výkonný orgán, zložený z predsedu, podpredsedov a generálneho tajomníka komory. Jeho pôsobnosť určia stanovy komory.
§ 11
Predseda
Predseda je na čele komory a predstavenstva, dozerá na činnosť úradu komory a vykonáva ďalšie činnosti, ktoré mu určia stanovy, uznesenia zhromaždenia delegátov alebo predstavenstvo.
§ 12
Dozorná rada
(1)
Dozorná radaDozorná rada je kontrolným orgánom komory. Členstvo v dozornej rade je nezlučiteľné s členstvom v predstavenstve. Členom dozornej rady nemôže byť pracovník komory.
(2)
Dozorná radaDozorná rada kontroluje činnosť komory v rozsahu určenom v stanovách, alebo podľa poverenia zhromaždenia delegátov, ktorému zodpovedá za svoju činnosť. Vo svojej kontrolnej činnosti môže využiť i audítorské služby.3)
§ 13
Spoločné ustanovenia o orgánov komory
(1)
Funkčné obdobie volených orgánov komory nepresahuje päť rokov. Počet členov kolektívnych orgánov komory určujú stanovy komory.
(2)
Spôsob voľby, vrátane pomerného zastúpenia členov v orgánoch komory podľa sídla a odboru podnikania, ako aj podrobnosti o voľbách a rokovaní orgánov komory upraví volebný poriadok komory a rokovací poriadok komory.
(3)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné, s výnimkou funkcie generálneho tajomníka komory, ako aj funkcie jedného podpredsedu, ak o tom rozhodne zhromaždenie delegátov. Tým nie je dotknuté právo na náhradu účelne vynaložených nákladov spojených s výkonom funkcie.
(4)
Štatutárnymi orgánmi komory sú predseda, podpredsedovia a generálny tajomník komory.
(5)
Pôsobnosť zhromaždenia delegátov v regionálnej komore vykonáva valné zhromaždenie zložené zo všetkých jej členov.
ŠTVRTÁ ČASŤ
VNÚTORNÉ ČLENENIE KOMORY
§ 14
(1)
V rámci komory môžu pôsobiť podľa svojich odborných záujmov odvetvové sekcie alebo zväzy, špecialozované odborné výbory, alebo skupiny. Ich postavenie, pôsobnosť, vzájomné vzťahy a vzťahy k orgánom komory bližšie upravia stanovy komory.
(2)
Na plnenie svojich úloh a v záujme priblíženia svojej činnosti členom môže komora zriaďovať pobočky a kancelárie.
§ 15
(1)
Výkon všetkých operatívnych, finančných a bežných záležitostí v rozsahu pôsobnosti a úloh komory zabezpečuje úrad komory.
(2)
Úrad komory najmä
a)
vedie administratívu a bežný chod komory,
b)
pripravuje podklady pre rokovanie orgánov komory,
c)
vedie evidenciu členov komory,
d)
vystavuje osvedčenia o významných právnych skutočnostiach formou verejných listín,
e)
vykonáva ostatnú agendu hospodárskej správy.
(3)
Na čele úradu komory je generálny tajomník komory, ktorý riadi jeho činnosť a zodpovedá za jeho hospodárenie; je pracovníkom komory. Na čele úradu regionálnej komory je riaditeľ.
PIATA ČASŤ
ROZHODCOVSKÝ SÚD
§ 16
(1)
Komora má právo zriadiť rozhodcovský súd ako stály nezávislý orgán pre rozhodovanie sporov o majetkové nároky nezávislými rozhodcami podľa predpisov o rozhodcovskom konaní v medzinárodnom obchodnom styku.
(2)
Rozhodcovský súd rieši spory podľa noriem použiteľného hmotného práva a v jeho rámci sa spravuje zmluvou uzavretou medzi stranami s prihliadnutím na medzinárodné obchodné zvyklosti.
(3)
Organizačné usporiadanie, právomoc a príslušnosť rozhodcovského súdu a ďalšie náležitosti upraví rozhodcovský poriadok rozhodcovského súdu.
(4)
Rozhodcovský poriadok rozhodcovského súdu schvaľuje zhromaždenie delegátov s prihliadnutím na zásady Medzinárodnej obchodnej komory, zvyklosti a medzinárodnú prax.
ŠIESTA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 17
(1)
Vláda Slovenskej republiky vymenuje z občanov Slovenskej republiky, ktorí sú členmi Predstavenstva Česko-slovenskej obchodnej a priemyselnej komory, dočasný výbor komory do 30 dní od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(2)
Dočasný výbor komory utvorený podľa odseku 1 zabezpečí voľby do zhromaždenia delegátov do šesť mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(3)
Zhromaždenie delegátov na svojom prvom zasadaní schváli stanovy, volebný a rokovací poriadok, zásady hospodárenia a rozpočet komory.
(4)
Dočasný výbor komory zabezpečí riadne vyrovnanie a prechod práv a záväzkov z Česko-slovenskej obchodnej a priemyselnej komory na komoru do päť mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 18
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č.102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení neskorších predpisov.
2)
§ 2 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
3)
Napr. vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 63/1989 Zb. o overovateľoch (audítoroch) a ich činnosti. |
Zákon č. 21/1992 Sb. | Zákon č. 21/1992 Sb.
Zákon o bankách
Vyhlášeno 20. 1. 1992, datum účinnosti 1. 2. 1992, částka 5/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3b)
* ČÁST DRUHÁ - LICENCE (§ 4 — § 7b)
* ČÁST TŘETÍ - ORGANIZACE BANKY (§ 8 — § 10a)
* ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZNÍ POŽADAVKY (§ 11 — § 20d)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE (§ 21 — § 24)
* ČÁST ŠESTÁ - DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI (§ 25 — § 25j)
* ČÁST SEDMÁ - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ (§ 26 — § 26bb)
* ČÁST OSMÁ - DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ (§ 26c — § 26o)
* ČÁST DEVÁTÁ - SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ (§ 27 — § 35a)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - LIKVIDACE BANKY (§ 36 — § 36)
* ČÁST DVANÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 36a — § 36j)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 41)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ (§ 41a — § 41s)
* ČÁST PATNÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 42 — § 47)
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.)
21
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bankbank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bankbank na území České republiky. BankamiBankami se rozumějí akciové společnostiakciové společnosti se sídlem v České republice, které
a)
přijímají vkladyvklady od veřejnosti, a
b)
poskytují úvěryúvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4).
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vklademvkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b)
úvěremúvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3)
BankaBanka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a)
investování do cenných papírůcenných papírů na vlastní účet,
b)
finanční pronájem (finanční leasing),
c)
platební služby a vydávání elektronických peněz,
d)
vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e)
poskytování záruk,
f)
otvírání akreditivů,
g)
obstarávání inkasa,
h)
poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je bankabanka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,
i)
finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může bankabanka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby,
j)
výkon funkce depozitáře,
k)
směnárenskou činnost,
l)
poskytování bankovních informací,
m)
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n)
pronájem bezpečnostních schránek,
o)
provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je bankabanka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům,
p)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
q)
správa nevýkonného úvěruúvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěryúvěry,
r)
činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až q) a v odstavci 1.
(4)
BankaBanka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bankbank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. BankaBanka může dále vykonávat
a)
působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona,
b)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c)
podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
(5)
Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní bankybanky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní bankabanka výkon této činnosti v licenci.
(6)
Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční bankabanka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční bankybanky“); zahraniční bankabanka
a)
se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční bankybanky (dále jen „pobočka bankybanky z členského státu“),
b)
se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční bankybanky (dále jen „pobočka bankybanky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankoubankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.
(7)
Pobočka zahraniční bankybanky může dále vykonávat činnosti podle odstavce 4 písm. c) za stejných podmínek jako bankabanka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bancebance podle právního řádu země jejího sídla.
(8)
Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(9)
Právní postavení České národní bankybanky upravuje zvláštní zákon.2)
§ 2
(1)
Bez licence nesmí nikdo přijímat vkladyvklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Za přijímání vkladůvkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírůcenných papírů, pokud
a)
představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,
b)
předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrůúvěrů, nebo
c)
předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.
§ 3
(1)
Slovo „bankabanka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „bankabanka“ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(3)
Česká národní bankabanka může požadovat
a)
změnu navrhované obchodní firmy zakládané bankybanky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její pobočky,
b)
změnu označení pobočky zahraniční bankybanky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením její pobočky.
§ 3a
Česká národní bankabanka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).
§ 3b
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
institucíinstitucí instituceinstituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
úvěrovou institucíúvěrovou institucí úvěrová instituceúvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
investičním podnikeminvestičním podnikem investiční podnikinvestiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d)
finanční institucífinanční institucí finanční institucefinanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e)
podnikem pomocných služebpodnikem pomocných služeb podnik pomocných služebpodnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl. 4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
ovládající osobouovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h)
ovládanou osobouovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i)
tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
j)
evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k)
finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l)
tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
m)
evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
n)
smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o)
tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
p)
evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q)
smíšenou holdingovou osobousmíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r)
tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
s)
evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
t)
pojišťovnoupojišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
u)
zajišťovnouzajišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
účastíúčastí účastúčast podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
ovládánímovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d)
úzkým propojenímúzkým propojením úzké propojeníúzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e)
konsolidovanou situacíkonsolidovanou situací konsolidovaná situacekonsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
konsolidovaným základemkonsolidovaným základem konsolidovaný základkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
subkonsolidovaným základemsubkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základsubkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h)
orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i)
orgánem příslušným k řešení krizeorgánem příslušným k řešení krize orgán příslušný k řešení krizeorgán příslušný k řešení krize podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů,
j)
skupinouskupinou skupinaskupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k)
skupinouskupinou z jiného než členského státu skupinaskupina, jejíž ovládající osobaovládající osoba má sídlo nebo bydliště v jiném než členském státě,
l)
skupinouskupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krizeosoba podléhající řešení krize a jí ovládané osobyovládané osoby, které nejsou osobami
1.
podléhajícími řešení krize,
2.
ovládanými jinou osobou podléhající řešení krizeosobou podléhající řešení krize, nebo
3.
se sídlem v jiném než členském státě, které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupinyskupiny podléhající řešení krize, a jimi ovládanými osobamiovládanými osobami,
m)
osobou podléhající řešení krizeosobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituceinstituce, která není součástí skupinyskupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize,
n)
úvěrovými obchodyúvěrovými obchody činnosti týkající se poskytování úvěrůúvěrů a záruk,
o)
finančním nástrojemfinančním nástrojem finanční nástrojfinanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p)
kmenovým kapitálemkmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q)
kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r)
centrální bankou Evropského systému centrálních bankcentrální bankou Evropského systému centrálních bank centrální banka Evropského systému centrálních bankcentrální banka Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1)
Žádost o licenci se předkládá České národní bancebance. Minimální výše základního kapitálu bankybanky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vkladyvklady.
(2)
O udělení licence rozhoduje Česká národní bankabanka.
(3)
Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní bankaČeská národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, investičními podnikyinvestičními podniky nebo pojišťovnamipojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná
a)
zahraniční bankoubankou se sídlem v členském státě,
b)
osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,
c)
pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,
d)
osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4)
Česká národní bankabanka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).
(5)
Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a)
průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů bankybanky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b)
splacení základního kapitálu v plné výši,
c)
důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d)
důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na bancebance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů bankybanky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání bankybanky,
e)
důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady bankybanky a splnění dalších požadavků na orgány bankybanky a jejich členy podle § 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radoudozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby,
f)
technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností bankybanky, účinný řídicí a kontrolní systém bankybanky a organizační uspořádání bankybanky včetně údajů o ovládajících osobáchovládajících osobách a finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách ve skupiněskupině,
g)
obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti bankybanky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má bankabanka v úmyslu provozovat,
h)
průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankoubankou,
i)
úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu,
j)
ve státě, na jehož území má skupinaskupina podle písmene h) úzké propojeníúzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
k)
sídlo bankybanky musí být na území České republiky,
l)
bankabanka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli bankybanky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí radydozorčí rady bankybanky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí radydozorčí rady bankybanky.
(7)
Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnostakciovou společnost do obchodního rejstříku.
§ 5
(1)
Zahraniční bankabanka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bancebance.
(2)
Zahraniční bankabanka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu dohledu země sídla zahraniční bankybanky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat dohled.
(3)
O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní bankabanka.
(4)
Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a)
dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankoubankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500 000 000 Kč,
b)
důvěryhodnost zahraniční bankybanky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah činností pobočky,
c)
odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,
d)
technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, účinný řídicí a kontrolní systém pobočky a organizační uspořádání pobočky včetně údajů o ovládajících osobáchovládajících osobách a finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách ve skupiněskupině,
e)
obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má pobočka v úmyslu provozovat,
f)
průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční bankabanka,
g)
úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny podle písmene f) nebrání výkonu dohledu,
h)
ve státě, na jehož území má skupinaskupina podle písmene f) úzké propojeníúzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
i)
zahraniční bankabanka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
j)
nad zahraniční bankoubankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s dohledem vykonávaným v členských státech,
k)
právní řád země sídla zahraniční bankybanky nestanoví žádné překážky bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankoubankou a orgánem dohledu zahraniční bankybanky.
(5)
Žádost o licenci podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou.
(6)
Česká národní bankabanka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení pobočky podle odstavce 1.
(7)
Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční bankybanky neodpovídá právní formě akciové společnostiakciové společnosti.
§ 5a
(1)
BankyBanky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční bankabanka dodržela postup podle § 5c až 5m. BankyBanky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o bankybanky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o bankybanky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3)
Česká národní bankabanka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž bankybanky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako bankybanky se sídlem ve členských státech.
(4)
Na činnost poboček bankbank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bankbank (§ 20c) a § 41m.
(5)
Pokud se pobočka bankybanky z členského státu rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka bankybanky z členského státu rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6)
Postup podle § 26 lze vůči pobočce bankybanky z členského státu uplatnit pouze
a)
v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b)
v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bankbank,
c)
v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou, pokud je pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b),
d)
v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8,
e)
tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo
f)
po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční bankybanky a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(7)
Česká národní bankaČeská národní banka může v pobočkách bankbank z členského státu nebo v osobách ve skupiněskupině, jejímž členem je zahraniční bankabanka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční bankybanky. Orgán dohledu země sídla bankybanky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní banceČeské národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce bankybanky z členského státu nebo ve finanční institucifinanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.
(8)
Česká národní bankabanka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka bankybanky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní bankabanka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti bankybanky nebo pro finanční stabilitu v České republice.
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1)
BankyBanky se sídlem na území členského státu (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankámbankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční institucefinanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční institucefinanční instituce“).
(2)
Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční institucefinanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3)
Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže bankabanka podle odstavce 1 nebo finanční instituceinstituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo bankabanka nebo finanční instituceinstituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
§ 5d
BankyBanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a)
přijímání vkladůvkladů od veřejnosti,
b)
poskytování úvěrůúvěrů,
c)
finanční pronájem (finanční leasing),
d)
poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e)
vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f)
poskytování záruk,
g)
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1.
s nástroji peněžního trhu,
2.
s peněžními prostředky v cizích měnách,
3.
futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4.
s investičními cennými papírycennými papíry,
h)
účast na vydávání cenných papírůcenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i)
poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodůobchodních závodů,
j)
peněžní makléřství,
k)
obhospodařování cenných papírůcenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l)
uložení a správu cenných papírůcenných papírů,
m)
poskytování bankovních informací,
n)
úschovu cenností,
o)
poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu,
p)
správu nevýkonného úvěruúvěru.
§ 5e
(1)
Finanční instituceFinanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky:
a)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční institucifinanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční institucefinanční instituce,
b)
činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,
c)
musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankoubankou nebo bankamibankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční institucefinanční instituce.
(2)
Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3)
V případě, že oprávněná finanční institucefinanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční institucefinanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4)
Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucíinstitucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituceinstituce.
§ 5f
BankaBanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a)
na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b)
obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c)
organizační strukturu pobočky,
d)
adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e)
jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f)
v případě oprávněné finanční institucefinanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1)
Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci bankybanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu bankybanky nebo oprávněné finanční instituceinstituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladůvkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i bankubanku nebo oprávněnou finanční instituciinstituci.
(2)
V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituciinstituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankoubankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucíinstitucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2)
Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3)
Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou bankybanky z členského státu nebo oprávněné finanční instituceinstituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky bankybanky z členského státu nebo oprávněné finanční instituceinstituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
§ 5k
(1)
Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že bankabanka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituceinstituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.
(2)
Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3)
Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4)
Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční bankybanky v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční bankybanky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční bankybanky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5)
Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6)
Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti bankybanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční bankybanky nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční bankybanky, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2)
Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční bankabanka vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 5l
(1)
V případě odnětí licence bancebance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituciinstituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti bankybanky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituceinstituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2)
Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
BankyBanky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituceinstituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
§ 5n
(1)
Pobočka bankybanky nebo pobočka bankybanky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
O svém záměru označit pobočku bankybanky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní bankaČeská národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu úvěrové instituceúvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní bankaČeská národní banka o svém záměru označit pobočku této úvěrové instituceúvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní bankaČeská národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku bankybanky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.
(3)
Při záměru označit pobočku bankybanky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní bankabanka zejména k
a)
tržnímu podílu pobočky na vkladechvkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,
b)
pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční bankybanky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c)
velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4)
Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky bankybanky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní bankabanka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní bankabanka rozhodne o označení pobočky bankybanky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(5)
Rozhodne-li Česká národní bankabanka o označení pobočky bankybanky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní bankabanka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
(6)
Česká národní bankabanka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a)
orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou národní bankouČeskou národní bankou plán na obnovení likvidity bankybanky se sídlem v členském státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b)
Česká národní bankabanka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.
§ 5o
(1)
Česká národní bankabanka je příslušná k dohodě o označení pobočky bankybanky za významnou, jestliže tato bankabanka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní bankubanku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Pokud bankabanka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní bankabanka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní bankabanka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bancebance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.
(3)
Pokud Česká národní bankabanka zjistí nepříznivý vývoj v bancebance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální bankybanky Evropského systému centrálních bankbank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4)
Pokud bankabanka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní bankaČeská národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e odst. 1, která připravuje Česká národní bankaČeská národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní bankaČeská národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž bankabanka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 5 a 6 se použije obdobně.
(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní bankabanka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky bankybanky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
(6)
Pokud bankabanka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní bankabanka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity bankybanky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 5p
Zahraniční bankabanka nebo oprávněná finanční institucefinanční instituce může profesionálním zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím pobočky. Pro zahraniční bankubanku se sídlem v jiném než členském státě se věta první použije, pokud jsou splněny podmínky zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem, bez povolení uděleného Českou národní bankouČeskou národní bankou.
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
§ 7
Úplný seznam bankbank a poboček zahraničních bankbank působících na území České republiky vede Česká národní bankabanka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní bankybanky a Česká národní bankabanka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1)
Licence zaniká dnem,
a)
kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b)
ke kterému se bankabanka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c)
od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní bankabanka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d)
výmazu bankybanky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e)
ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti bankybanky na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Licence udělená zahraniční bancebance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému
a)
zahraniční bankabanka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b)
zahraniční bankabanka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako bankabanka.
(3)
Ode dne zániku licence nesmí bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky přijímat vkladyvklady a poskytovat úvěryúvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za bankubanku nebo pobočku zahraniční bankybanky podle tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1)
Česká národní bankabanka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituciinstituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, přestože tato instituceinstituce nesplňuje některou z podmínek pro udělení licence podle § 4.
(2)
Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní bankabanka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
ORGANIZACE BANKY
§ 8
(1)
Představenstvo bankybanky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada bankybanky musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.
(2)
Statutární ředitel bankybanky nesmí být současně předsedou její správní rady; Česká národní bankabanka může na základě odůvodněného návrhu bankybanky povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností bankybanky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k
a)
dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a
b)
vzniku možného střetu zájmů.
(3)
BankaBanka zajistí, aby
a)
člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b)
byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady,
c)
byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady a
d)
byly evidovány údaje o úvěrových obchodechúvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní banceČeské národní bance; spřízněnou osobouspřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí radydozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí radydozorčí rady.
(4)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady bankybanky po celou dobu výkonu své funkce
a)
plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b)
může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu bankybanky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,
c)
v bancebance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než
1.
výkon jedné funkce výkonného členavýkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2.
výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5)
Česká národní bankabanka může na základě odůvodněného návrhu bankybanky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bancebance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu bankybanky.
(6)
Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady bankybanky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a)
skupinyskupiny,
b)
stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c)
obchodní korporace, ve které má bankabanka kvalifikovanou účast.
(7)
Výkonným členemVýkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bancebance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8)
Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.
(9)
Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady bankybanky může být pouze fyzická osoba.
(10)
Odstavce 3 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobufinanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu.
(11)
Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky bankybanky z jiného než členského státu.
§ 8a
(1)
Členové statutárního orgánu bankybanky nebo členové správní rady bankybanky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům bankybanky tím, že v důsledku porušení těchto povinností bankabanka není schopna plnit své splatné závazky.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční bankybanky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve vedení této pobočky.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1)
BankaBanka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a)
předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1.
zásady a postupy řízení,
2.
organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,
3.
řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
b)
systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1.
pravidla přístupu bankybanky k rizikům, kterým bankabanka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2.
účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,
3.
účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c)
systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1.
vnitřní audit a
2.
průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů bankybanky,
d)
zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí radydozorčí rady,
e)
zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem bankybanky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, a
f)
systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které
1.
přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu,
2.
jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a
3.
v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí radydozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil bankybanky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností bankybanky v jeho celku i částech.
(3)
BankaBanka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4)
BankaBanka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankouČeskou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě má
a)
evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce,
b)
tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka,
c)
finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1,
d)
určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 1 písm. c), nebo
e)
osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.
(5)
Evropská ovládající úvěrová instituceEvropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, zajistí, aby jimi ovládaná osobaovládaná osoba, jiná než instituceinstituce, zavedla na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní bankaČeská národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající osobaovládající osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osobyovládané osoby v jiném než členském státě.
(6)
Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobouovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v
a)
členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo
b)
jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7)
Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osobyovládané osoby, pokud je tato ovládaná osobaovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucíinstitucí v dané skupiněskupině.
(8)
Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými osobamiovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.
(9)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.
(10)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí a kontrolní systém přiměřeně.
§ 8c
(1)
BankaBanka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a)
výbor pro rizika,
b)
výbor pro jmenování,
c)
výbor pro odměňování.
(2)
Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů bankybanky.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti bankybanky podle odstavce 1.
§ 8d
Česká národní bankabanka
a)
používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté bankoubankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů odměňování,
b)
sleduje, jestli bankabanka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástrojefinančního nástroje,
c)
sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků bankybanky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů bankybanky,
d)
alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů bankybanky,
e)
přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků bankybanky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,
f)
sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g)
přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě bankybanky nebo systémové nestabilitě,
h)
používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady bankybanky.
§ 9
(1)
Banka je povinna ve stanovách upravit také
a)
strukturu a organizaci banky;
b)
pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady bankybanky;
c)
pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek bankybanky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d)
organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2)
Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní bankybanky.
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1)
Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada bankybanky rozhodne podle odstavce 2.
(2)
Do působnosti valné hromady bankybanky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a)
navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření,
b)
důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c)
předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní bankybanky nebo jiného příslušného orgánu.
(3)
K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a)
alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bancebance, nebo
b)
alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bancebance.
(4)
Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva.
(5)
Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede bankabanka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6)
Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7)
BankaBanka neprodleně uvědomí Českou národní bankubanku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní bankybanky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8)
BankaBanka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.
§ 10
(1)
BankaBanka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní bankybanky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2)
Zahraniční bankabanka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní bankybanky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
§ 10a
(1)
BankaBanka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2)
Česká národní bankabanka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a)
postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bancebance a jejich vyhodnocování Českou národní bankoubankou,
b)
ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka bankybanky, Česká národní bankabanka a bankabanka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c)
ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou požadavky na postupy bankybanky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
(4)
Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY
§ 11
(1)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky informuje ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladůvkladů, poskytování úvěrůúvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladuvkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky s klientem dohodla. BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladuvkladu.
(3)
Pokud daná pohledávka z vkladuvkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladůvkladů, uvede to bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky klientovi alespoň jednou ročně.
(4)
Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky tyto informace v listinné podobě.
(5)
Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladůvkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladůvkladů (dále jen „Fond“).
(6)
Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladuvkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů daný vkladvklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.
(7)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěruúvěru nebo její žádosti o úvěrúvěr.
(8)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní bankybanky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.
(9)
BankaBanka nebo pobočka zahraniční bankybanky zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.
§ 11a
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu
(1)
Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje pobočka bankybanky z jiného než členského státu údaje o
a)
sobě a své činnosti,
b)
bancebance, jejíž je pobočkou, a její činnosti a
c)
plnění pravidel obezřetného podnikání.
(2)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 432 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b)
formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 3.
(5)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje vnitřní postupy a zásady pro
a)
plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě,
b)
hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a
c)
posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1)
BankaBanka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupinyskupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2)
Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radudozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě o
a)
majetkoprávních vztazích v rámci skupinyskupiny, včetně informací o úzkém propojeníúzkém propojení,
b)
nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) až f) a
c)
dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3)
Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací bankamibankami, než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5)
BankaBanka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6)
BankaBanka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radudozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí radydozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.
(7)
Česká národní bankabanka
a)
stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b)
může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c)
stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6.
§ 11c
(1)
BankaBanka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a)
výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b)
obrat,
c)
počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
d)
zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e)
daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
f)
získané veřejné podpory.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.
(3)
Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.
§ 12
(1)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladůvkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu bankybanky z jiného než členského státu.
(2)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují bankubanku nebo pobočku bankybanky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3)
BankaBanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu vykonává činnost s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti bankybanky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).
§ 12a
Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměrkapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměremKapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky bankybanky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankoubankou podle § 5 odst. 4 písm. a).
(2)
Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka bankybanky z jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.
(3)
Jestliže pobočka bankybanky z jiného než členského státu hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní bankubanku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní bankabanka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní bankabanka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je pobočka bankybanky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.
(4)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu dodržuje průběžně pákový poměrpákový poměr minimálně ve výši 3 %. Pákovým poměremPákovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkové míře expozic.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
pravidla pro výpočet kapitálového poměrukapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka bankybanky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,
b)
určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 3,
c)
náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní banceČeské národní bance,
d)
pravidla pro výpočet pákového poměrupákového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka bankybanky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu pro účely pákového poměrupákového poměru a pravidla pro určení celkové míry expozic.
§ 12b
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije pobočka bankybanky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou, která uveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka bankybanky zvolila a konzistentně ji používá.
§ 12c
(1)
BankaBanka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2.
(2)
BankaBanka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností bankybanky.
(3)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě bankabanka, která
a)
není ovládána tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
b)
neovládá instituciinstituci, finanční institucifinanční instituci nebo podnik pomocných služebpodnik pomocných služeb, nebo
c)
není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.
(5)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě má bankabanka, která je ovládající osobouovládající osobou, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucíinstitucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účastúčast.
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1)
BankaBanka, tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osobafinanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituceúvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.
(2)
Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3)
Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a)
bezpečnostní kapitálová rezerva,
b)
proticyklická kapitálová rezerva,
c)
kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d)
kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituciinstituci,
e)
kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituciinstituci.
(4)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní banceČeské národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní bankaČeská národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace bankybanky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f).
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 3,
b)
omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,
c)
náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12n
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrůúvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a)
úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrůúvěrů v České republice,
b)
změnám poměru objemu poskytnutých úvěrůúvěrů a hrubého domácího produktu,
c)
specifikům českého národního hospodářství,
d)
doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní bankaČeská národní banka přihlíží k
a)
orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3,
b)
doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c)
ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5)
Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní bankaČeská národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4,
b)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní bankaČeská národní banka v opatření obecné povahy uvede
a)
údaje podle odstavce 6,
b)
poměr objemu poskytnutých úvěrůúvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c)
referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3,
d)
odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní bankaČeská národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e)
důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok,
f)
nezávazně určené období, po které Česká národní bankaČeská národní banka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9)
Česká národní bankaČeská národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
§ 12p
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankaČeská národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,
b)
název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5)
Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankaČeská národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrůúvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(3)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankaČeská národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(4)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní bankaČeská národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou.
(5)
Česká národní bankabanka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(6)
Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,
b)
název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby osoby, skupinaskupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na
a)
expozice umístěné v České republice,
b)
podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči
1.
fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2.
právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3.
fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
4.
právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2,
c)
části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
d)
expozice umístěné v jiných členských státech,
e)
expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní bankaČeská národní banka uznala sazbu podle § 12t,
f)
expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní bankaČeská národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a)
sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b)
údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c)
údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
d)
den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a),
e)
názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 12s
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní bankaČeská národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b)
údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1,
c)
údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě,
d)
popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
f)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
g)
vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní banceČeské národní bance.
(3)
Pokud hodlá Česká národní bankaČeská národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci.
(4)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankouČeskou národní bankou podle § 12t.
(5)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankaČeská národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(7)
Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní bankaČeská národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní bankaČeská národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní bankaČeská národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19). Česká národní bankaČeská národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8)
Pokud Česká národní bankaČeská národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 12t.
(9)
Česká národní bankaČeská národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankouČeskou národní bankou pro Českou republiku.
§ 12t
(1)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní bankaČeská národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit.
(2)
Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné instituceinstituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituciinstituci na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituceinstituce na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituceinstituce může být určena skupinaskupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo bankabanka s výjimkou bankybanky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituceinstituce na základě těchto kritérií:
a)
velikost skupiny globální systémově významné instituceinstituce,
b)
propojenost skupiny globální systémově významné instituceinstituce s finančním systémem,
c)
nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituceinstituce,
d)
složitost skupiny globální systémově významné instituceinstituce,
e)
přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituceinstituce.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituceinstituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituceinstituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucíinstitucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucíinstitucí39).
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení
a)
globální systémově významné instituceinstituce do kategorie s vyšší systémovou významností,
b)
instituceinstituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti,
c)
globální systémově významné instituceinstituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupinyskupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440).
(6)
Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituciinstituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituceinstituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituceinstituce průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituceinstituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituceinstituce může být označena skupinaskupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupinaskupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající bankatuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osobatuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osobatuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, nebo bankabanka.
(3)
Česká národní bankabanka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituceinstituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a)
velikost instituceinstituce nebo skupiny jiné systémově významné instituceinstituce,
b)
význam instituceinstituce nebo skupiny jiné systémově významné instituceinstituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c)
význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
d)
propojenost instituceinstituce nebo skupiny jiné systémově významné instituceinstituce s finančním systémem.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní bankaČeská národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankaČeská národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci alespoň jednou ročně.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.
(6)
Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a)
sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci,
b)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,
c)
vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bancebance.
(7)
Pokud je jiná systémově významná instituceinstituce ovládána globální systémově významnou institucíinstitucí nebo jinou systémově významnou institucíinstitucí, která je institucíinstitucí nebo skupinouskupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnikevropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituciinstituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základěsubkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:
a)
součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituciinstituci nebo jinou systémově významnou instituciinstituci uplatňovaných pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.
§ 12w
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucíinstitucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituceinstituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucíinstitucí a jiných systémově významných institucíinstitucí a zařazení globálních systémově významných institucíinstitucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní bankaČeská národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituceinstituce a Evropskou radu pro systémová rizika.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucíinstitucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou instituciinstituci zařadila.
§ 12x
(1)
Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní bankabanka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní.
(2)
Česká národní bankabanka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní.
§ 12y
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1)
Globální systémově významná instituceinstituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměrupákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud globální systémově významná instituceinstituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní banceČeské národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní bankaČeská národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3)
Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituceinstituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní bankaČeská národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g).
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou
a)
pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměrupákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrempákovým poměrem a
b)
náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
§ 13
(1)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu dodržuje pravidla pro převod rizik a pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupiněskupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.
(2)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.
§ 14
(1)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební schopnost. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména
a)
minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;
b)
omezení a podmínky pro některé druhy úvěrůúvěrů nebo investic, vkladůvkladů, záruk a závazků;
c)
nabývání, financování a posuzování aktiv;
d)
omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2)
BankaBanka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).
(3)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro bankybanky a pobočky bankbank z jiných než členských států.
§ 15
(1)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.
(2)
Česká národní bankaČeská národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 4, § 12a odst. 5, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bankbank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.
§ 16
(1)
BankaBanka musí mít předchozí souhlas České národní bankybanky
a)
k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí,
b)
k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c)
k fúzi nebo rozdělení bankybanky nebo převodu jmění na bankubanku jakožto společníka,
d)
k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu bankybanky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu bankybanky k úhradě ztráty,
e)
k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající bankabanka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnostiakciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).
(2)
Banka je povinna informovat Českou národní banku
a)
o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b)
o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě bankybanky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení licence,
c)
o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.
(3)
Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)
(4)
Nabýt obchodní závodobchodní závod bankybanky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a)
jiná bankabanka,
b)
bankabanka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c)
zahraniční bankabanka vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5.
(5)
Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závoduobchodního závodu se bankabanka, která obchodní závodobchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6)
Česká národní bankabanka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodemobchodním závodem nebo částí obchodního závoduobchodního závodu bankybanky, fúze nebo rozdělení bankybanky nebo převod jmění na bankubanku jakožto společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou.
(8)
Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, bankabanka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladuvkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) změnila osoba dlužníka, bankabanka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
b)
zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c)
informaci o sídle budoucí pobočky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu bankybanky na pobočku zahraniční bankybanky,
d)
popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
e)
popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) na klienty a jejich smlouvy s bankoubankou,
f)
informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
g)
informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladůvkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 udělen, a
h)
poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladůvkladů nebo je převést, pokud toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c), ke kterému byl souhlas udělen.
(10)
Oznámení podle odstavce 8 bankabanka zašle České národní bancebance. Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní bankabanka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11)
V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladuvkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách bankybanky, právo vybrat své pohledávky z vkladůvkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladůvkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12)
Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení bankybanky se souhlasem České národní bankybanky.
§ 16a
(1)
BankaBanka je povinna písemně informovat Českou národní bankubanku o záměru zřídit pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2)
BankaBanka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit pobočku bankybanky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní bankabanka shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.
(3)
Jestliže Česká národní bankabanka ve správním řízení rozhodne, že podmínky podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4)
Česká národní bankabanka při výkonu dohledu nad bankoubankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.
§ 16b
(1)
Zahraniční bankabanka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o
a)
návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,
b)
všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,
c)
snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst. 4 písm. a),
d)
skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního závoduobchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,
e)
změně svých stanov,
f)
své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této pobočky,
g)
mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému.
(2)
Zahraniční bankabanka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční bankybanky.
§ 17
(1)
BankaBanka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a)
se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b)
nejde o osobu, která má na této bancebance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papírycenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a bankabanka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankoubankou podle § 14 odst. 1 písm. c),
c)
nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bancebance a pro poskytování těchto informací bankoubankou pro účely dohledu nad činností bankybanky a je zachována průhlednost skupinyskupiny, jejímž členem je bankabanka, a úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny nebrání výkonu dohledu nad činností bankybanky, nebo
d)
investice je v souladu s celkovou strategií bankybanky a bankabanka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků bankybanky z toho plynoucích.
(2)
BankaBanka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bancebance nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní bankybanky je povinna prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.
(3)
Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1)
Pro účely výpočtu kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a)
kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
b)
se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,
c)
které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d)
ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e)
kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
f)
které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g)
které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo
h)
která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2)
Do výpočtu kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má instituceinstituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3)
Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bancebance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech bankybanky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení bankybanky.
(4)
Osoba ovládající osobuovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bancebance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osobaovládaná osoba, pokud
a)
ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b)
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(5)
Ovládající osobaOvládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bancebance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osobaovládaná osoba, pokud ovládající osobaovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6)
Podmínky uvedené v odstavci 4 nebo 5 platí pro ovládající osobuovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní banceČeské národní bance
a)
údaje o ovládané osoběovládané osobě uvedené v odstavci 4 nebo 5, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,
b)
prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 4 nebo 5 a
c)
změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).
(7)
Ovládající osobaOvládající osoba podle odstavce 4 nebo 5 na vyžádání České národní bankyČeské národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a)
ovládající osobaovládající osoba a ovládaná osobaovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 4 písm. b) nebo odstavcem 5,
b)
v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
§ 18
(1)
BankaBanka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bancebance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2)
BankaBanka provádí úvěrové obchodyúvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada bankybanky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu provádí úvěrové obchodyúvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční bankybanky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Odstavec 1 tím není dotčen.
§ 19
(1)
Za osoby, které mají k bancebance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a)
členové statutárního orgánu bankybanky;
b)
členové správní rady a dozorčí rady bankybanky a členové výboru pro audit25), rizika, odměňování a jmenování;
c)
osoby ovládající bankuovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;
d)
osoby blízké členům statutárního orgánu bankybanky, členům správní rady a členům dozorčí rady bankybanky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím bankuovládajícím banku;
e)
právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast;
f)
osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na bancebance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g)
členové bankovní rady České národní banky,
h)
osoby, které bankabanka ovládá.
(2)
Na zahraniční bankubanku se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1)
Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může bankabanka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro bankubanku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2)
Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a)
u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b)
dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c)
provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,
d)
vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.
(3)
Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku bankybanky z jiného než členského státu.
§ 19b
(1)
BankaBanka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchodyúvěrovými obchody a naopak.
(2)
Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je bankabanka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodůúvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na pobočku bankybanky z jiného než členského státu.
§ 20
(1)
BankaBanka může vydávat akcieakcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcieakcie zaknihované.
(2)
Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankoubankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr a mít souhlas České národní bankybanky
a)
k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance,
b)
ke zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c)
k tomu, aby se staly osobami ovládajícími bankuovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na bancebance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4)
Česká národní bankaČeská národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní bankaČeská národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance nebo bankubanku ovládnout, údaje o bancebance, na které má být tato kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bancebance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
(5)
Česká národní bankaČeská národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako úvěrová instituceúvěrová instituce, pojišťovnapojišťovna, zajišťovnazajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnikinvestiční podnik, nebo je ovládající osobouovládající osobou takovéto osoby.
(6)
Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní bankabanka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní bankabanka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a)
má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo
b)
nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, pojišťovnamipojišťovnami, zajišťovnamizajišťovnami, investičními podnikyinvestičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(7)
Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce 4. Pokud Česká národní bankabanka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní bankabanka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.
(8)
Česká národní bankabanka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní bankabanka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.
(9)
Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení bankybanky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b)
osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti navrhovány na členy statutárního orgánu a členy správní rady, které zastávají v bancebance výkonné řídicí funkce splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,
c)
finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bancebance,
d)
bankabanka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,
e)
struktura skupinyskupiny, jejíž součástí má bankabanka být, nebrání účinnému dohledu nad bankoubankou a dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankouČeskou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a nad osobami v této skupiněskupině, a
f)
v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.
(10)
Česká národní bankabanka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11)
Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bancebance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní bankubanku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.
(12)
Souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.
(13)
Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na bancebance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní bankyČeské národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v majetkových podílech na bancebance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(14)
V rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka
a)
může určit lhůtu pro nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti podle odstavce 3,
b)
uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15)
Posuzuje-li Česká národní bankaČeská národní banka žádost podle odstavce 3 spolu s žádostí o schválení podle § 28, koordinuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem dohledu v členském státě, v němž má osoba žádající podle § 28 sídlo. V takovém případě se běh lhůty podle odstavce 7 staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29.
(16)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní banceČeské národní bance, že
a)
snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b)
snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance tak, že ji přestávají ovládat.
(17)
Oznámení podle odstavce 16 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na bancebance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bancebance, na které je tato kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bancebance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bancebance nabývají nebo zvyšují.
(18)
BankaBanka je povinna písemně informovat Českou národní bankuČeskou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 16, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.
(19)
BankaBanka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní banceČeské národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účastikvalifikované účasti a výši těchto kvalifikovaných účastíkvalifikovaných účastí.
§ 20a
(1)
V případech, kdy účast na bancebance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní bankabanka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bancebance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání bankybanky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní bankabanka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bancebance, výkon těchto akcionářských práv:
a)
účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b)
požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2)
V případech, kdy je bankabanka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní bankabanka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání bankybanky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní bankabanka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení bankybanky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bancebance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní bankabanka v obchodním věstníku.
(3)
Česká národní bankabanka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady bankybanky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
(4)
V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.
(5)
Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bancebance výpis z emise akcií bankybanky s uvedením všech vlastníků akcií bankybanky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6)
BankaBanka je povinna informovat Českou národní bankubanku o konání valné hromady nejpozději v den jejího svolání.
§ 20b
(1)
Česká národní bankabanka vede bancebance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bankbank.
§ 20c
(1)
Jestliže bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je bankabanka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bancebance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je bankabanka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2)
Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3)
Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; bankabanka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i na pobočku zahraniční bankybanky a na opravné zúčtování v rámci téže bankybanky.
§ 20d
(1)
Česká národní bankabanka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel bankámbankám nebo skupině druhově určených bankbank.
(2)
Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky.
(3)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky.
ČÁST PÁTÁ
ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE
§ 21
(1)
Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.6)
(2)
BankaBanka a pobočka zahraniční bankybanky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet bankybanky nebo zahraniční bankybanky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou bankybanky a pobočky zahraničních bankbank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
§ 22
(1)
BankaBanka zajistí, aby auditor provedl
a)
ověření účetní závěrky bankybanky,
b)
ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky, přičemž bankabanka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c)
vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; bankabanka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní banceČeské národní bance.
(2)
Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.
(3)
Česká národní bankabanka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní bankabanka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bancebance sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému bankybanky podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní bankybanky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.
(4)
Vybraného auditora je bankabanka povinna oznámit České národní bancebance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. BankaBanka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankoubankou nového auditora.
(5)
Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bancebance vykonávat auditor, který má k bancebance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(6)
Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu bankybanky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.
(7)
Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bankbank z jiného než členského státu.
(8)
Česká národní bankaČeská národní banka může nařídit bancebance změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní bankuČeskou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 23
(1)
Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.
(2)
Vykáže-li bankabanka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů bankybanky. Úhradu ztráty bankabanka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
§ 24
(1)
BankaBanka je povinna vypracovat a předkládat České národní bancebance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní bankabanka vyhláškou. BankaBanka je povinna vypracovat a předkládat České národní bancebance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. BankaBanka je povinna předložit České národní bancebance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní bankybanky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2)
Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní banceČeské národní bance informace a podklady, včetně informací potřebných pro celkové sledování činnosti pobočky, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou. Pobočka bankybanky z jiného než členského státu je povinna předložit České národní banceČeské národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní bankyČeské národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka bankybanky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní banceČeské národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou.
(3)
V případě, že bankabanka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.
(4)
Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní bankabanka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
§ 25
(1)
Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě.
(2)
Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.
(3)
Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).
(4)
Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5)
Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6)
Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a)
banky,
b)
finanční holdingové osoby,
c)
smíšené finanční holdingové osoby,
d)
smíšené holdingové osoby,
e)
osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
f)
osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.
(7)
Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a)
vyžadovat předložení dokladů,
b)
zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c)
získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,
d)
získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8)
Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
§ 25a
(1)
Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2)
Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje
a)
poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize,
b)
poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c)
poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů,
d)
uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
e)
poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a)
orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,
b)
dohledu nad orgánem podle písmene a),
c)
auditora zákonem stanovené účetní závěrky bankybanky nebo finanční instituce,
d)
dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky bankybanky nebo finanční instituce,
e)
dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f)
boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g)
dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h)
provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i)
orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení,
j)
České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k)
systémů pojištění pohledávek z vkladůvkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,
l)
orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m)
jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika22), přičemž při poskytnutí informací podle písmene e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány.
(5)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(6)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(7)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a)
Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b)
Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c)
Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(8)
Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4, 6 a 7 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(9)
Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud
a)
mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b)
je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,
c)
je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d)
požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e)
žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(10)
Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(11)
Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a)
centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a
b)
orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1)
Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, a rizika odhalená zátěžovými testy.
(2)
Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c).
(3)
Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a)
výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,
b)
expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c)
vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,
d)
míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
e)
expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,
f)
dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,
g)
výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h)
geografické umístění expozic banky,
i)
model podnikání banky.
(4)
Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a)
celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
b)
expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud
1.
se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo
2.
u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,
c)
expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,
d)
řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.
(5)
Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(6)
Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a)
zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,
b)
zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 25d
(1)
Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.
(2)
Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.
(3)
Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
§ 25e
(1)
Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.
(2)
Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.
(3)
Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a)
seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,
b)
plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c)
informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,
d)
seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
e)
seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.
(4)
Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a)
zvýšit počet kontrol na místě,
b)
zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c)
vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d)
provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky,
e)
provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena,
f)
uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g,
g)
uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
h)
uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a v § 26 odst. 2 písm. b).
(5)
Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 26ab se neuplatní.
Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování
§ 25f
(1)
Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že
a)
banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
b)
banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci,
c)
úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát,
d)
neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům,
e)
banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo
f)
jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem významného rizika.
(2)
Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil banky.
(3)
Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(4)
Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro banku,
a)
jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a
b)
u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(5)
Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6)
Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
§ 25g
(1)
Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí
a)
jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
b)
rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky:
a)
nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a
b)
nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1.
(3)
Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1.
(4)
Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3.
(5)
Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(6)
Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(7)
Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné.
§ 25h
Pokyn k držení dodatečného kapitálu
(1)
Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c.
(2)
Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou.
(3)
Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.
(4)
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(5)
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(6)
Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2.
§ 25i
Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 25h.
§ 25j
Ustanovení § 25c až 25i se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, určenou úvěrovou instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2.
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 26
Opatření k nápravě
(1)
Česká národní bankaČeská národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2)
K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní bankabanka
a)
uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1.
udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2.
zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, |
Zákon České národní rady č. 23/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 23/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 1. 1992, datum účinnosti 20. 1. 1992, částka 5/1992
* Čl. III - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. IV - Zrušují se:
* Čl. V - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. VI k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2002 (254/2001 Sb.)
23
ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. III
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 15 odst. 1 se vypouštějí slova „a vodní“. Za slova „potravinářský průmysl“, se vkládají slova „veřejné vodovody a veřejné kanalizace“.
2.
V § 19 odst. 2 se slova „ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod“ nahrazují slovy „vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství“.
Čl. IV
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství.
2.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 66/1987 Sb., o České vodohospodářské inspekci.
Čl. V
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií
I. kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
---|---|---
1.| výroba sulfitové celulózy (nebělené)| 1 t výrobku| BSK5
2.| výroba viskózových vláken| 1 t výrobku| CHSK
3.| výroba klihu a želatiny| 1 t suroviny| BSK5
4.| tepelné zpracování hnědého uhlí| 10 t prosazeného uhlí| fenoly
5.| prádla vlny| 200 kg prané vlny| BSK5
6.| výroba kyanovodíku a kyanidů| 100 kg výrobku| CN-
7.| máčírny lnu a konopí| 1 t suchého stonku| BSK5
8.| koželužny| 1 t suroviny| BSK5
9.| galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů| 0,5 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících kyanidy nebo těžké kovy nebo 5 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií| +
10.| dělení butadienu meďnými solemi| 1 kg spotřebovaných měďných solí| CHSK
11.| suchá destilace dřeva| 2 t zpracovaného dřeva| BSK5
12.| chemická úprava uranové rudy| 5 t rudniny| U
13.| výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu| 100 kg vyrobeného prostředku| CHSK
14.| výroba biologicky neodbouratelných saponátů a saponátových detergentů| 100 kg aktivní látky ve výrobku| CHSK
15.| výroba mazacích olejů| 10 t suroviny| ropné látky
16.| výroba syntetického fenolu| 1 t výrobku| fenoly
17.| výroba syntetického lihu| 1 t výrobku| BSK5
18.| výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou| 100 kg výrobku| BSK5
19.| výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek| 100 kg výrobku| +
20.| zpracování technických tuků| 1 t zpracovaného tuku| BSK5
21.| veterinární asanační ústavy| 2 t zpracované suroviny| BSK5
22.| fosfátovny| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií| +
23.| koželužská výroba kožešin ze zvířecích kožek| 500 kg zpracované suroviny| BSK5
24.| výroba výbušnin ve strojírenském závodě| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy| +
25.| výroba slinutých karbidů, měkkých feritů apod.| 10 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 100 kg ostatních spotřebovaných chemikálií| +
26.| výroba chromočinící lázně| 1 kg zpracovaného dichromanu sodného| Cr
27.| výroba baterií (akumulátory, suché články apod.)| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy| +
28.| chemické čistírny oděvů| 25 kg vyčištěných oděvů| CHSK
II. kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
1.| tepelné zpracování černého uhlí| 10 t prosazeného uhlí| fenoly
2.| výroba chemické dřevoviny| 1 t výrobku| BSK5
3.| výroba sulfátové celulózy| 1 t výrobku| BSK5
4.| zpracování dehtu| 1 t zpracovaného dehtu| CHSK
5.| výroba škrobu| 500 kg zpracovaných brambor| BSK5
6.| výroba kyseliny citronové| 1 t zpracované suroviny| BSK5
7.| výroba droždí| 500 kg zpracované suroviny| BSK5
8.| výroba krmiv kvasnou cestou| 1 t suroviny| BSK5
9.| výroba plastické kůže| 100 m2 vyrobené kůže| CHSK
10.| sýrárny| 500 l zpracovaného mléka| BSK5
11.| jatky| 100 kg masa v živé váze| BSK5
12.| zpracování drůbeže| 100 kg zpracované drůbeže| BSK5
13.| výroba umělých klihkových střev| 200 kg zpracované suroviny| BSK5
14.| výroba mýdla| 1 t výrobku| ext. látky
15.| výroba jedlých tuků| 3 t výrobku| BSK5
16.| výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů| 100 kg aktivní látky ve výrobku| BSK5
17.| chemická úprava rud| 10 t suroviny| +
18.| výroba pesticidních látek (pokud nejsou uvedeny v I. kategorii)| 100 kg vyrobeného prostředku| CHSK
19.| výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích| 100 kg výrobku| +
20.| výroba dřevovláknitých desek| 500 kg výrobku| BSK5
21.| mokré odkorňování dřeva, paření dřeva| 1 t suroviny| CHSK
22.| výroba chloroprenového kaučuku| 1 t výrobku| BSK5
23.| výroba antibiotik| 1 t suroviny na živnou půdu| CHSK
24.| mokrá přádelna provozu lýkových vláken| 1 m3 použité vody| CHSK
25.| vaječná výroba v drůbežářských závodech| 50 kg nezahuštěného vaječného obsahu| BSK5
26.| výroba cukru| 1 t zpracované řepy| BSK5
27.| infekční oddělení zdravotnických zařízení| 5 m3 použité vody| BSK5
28.| masná výroba| 100 kg masných výrobků| BSK5
29.| sušárny brambor| 200 kg suroviny| BSK5
30.| sídliště| 0,5 připojeného ekv. obyvatele| BSK5
31.| čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy| 1 t výrobku| BSK5
32.| strojírenská výroba - použití řezných a chladících emulzí| 5 kg použitých ropných látek| ropné látky
33.| výkrmny vepřů| 0,2 chovaného kusu| BSK5
34.| lihovary| 500 kg suroviny| BSK5
35.| restaurace a ubytovací zařízení| 1 připojený obyvatel (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den)| BSK5
36.| mísírny tekutých krmiv| 100 l vyrobeného krmiva| BSK5
37.| mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.)| 1 t výrobku| BSK5
38.| výroba krystalické glugózy a glukózového cukru| 1 m3 použité vody| BSK5
39.| výroba škrobu v obilných škrobárnách| 500 kg zpracované mouky| BSK5
40.| výroba pektinu| 100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků| BSK5
41.| výroba skleněných vláken| 1 m3 apretační emulze| +
42.| výroba škrobových lepidel| 200 kg suroviny| BSK5
43.| loupárny brambor| 100 kg zpracované suroviny| BSK5
44.| výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu| 1 t výrobku| BSK5
45.| paření brambor| 100 kg zpracované suroviny| BSK5
46.| praní peří| 500 kg zpracovaného peří| BSK5
47.| výroba kostní moučky| 100 kg výrobku| BSK5
48.| lakovny s mokrými odlučovači| 20 kg spotřebovaných barev| CHSK
III. kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
1.| výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů)| 0,5 t výrobků| NL
2.| pivovary| 1 m3 vystaveného piva| BSK5
3.| sladovny| 0,5 t výrobku| BSK5
4.| konzervárny ovoce, zeleniny a masa| 100 kg výrobků| BSK5
5.| výroba polévkového koření| 1 t suroviny| BSK5
6.| výkrmny kachen| 10 chovaných kachen| BSK5
7.| mořírny barevných kovů| 200 l použité vody| +
8.| mořírny železa| 1 m3 použité vody| celkové Fe
9.| výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích| 1 t výrobku| +
10.| výroba butadienového kaučuku| 1 t výrobku| BSK5
11.| výroba gumárenského regenerátu| 1 t výrobku| BSK5
12.| praní prádla| 20 kg prádla| BSK5
13.| rafinerie benzolu| 1 t suroviny| CHSK
14.| výroba průmyslových hnojiv| 10 t výrobku tel quel| +
15.| výroba papíru| 0,5 t výrobku| NL
16.| výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny| 1 t výrobku| NL
17.| válcovny kovů, tažírny drátů| 10 t výrobků| ropné látky
18.| konzumní mlékárny| 500 l mléka| BSK5
19.| sušárny mléka| 2 m3 mléka| BSK5
20.| bělení celulózy| 10 t bělené suroviny| BSK5
21.| zušlechťování textilu a karbonizace vlny| 20 kg výrobku| BSK5
22.| mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a jejich součástí| 100 l použité vody| ropné látky
23.| gumárenská výroba| 1 t směsi| CHSK
24.| výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii| 100 kg výrobků| +
25.| výroba polymerů s výjimkou kaučuku| 1 t výrobku| CHSK
26.| finální výroba a adjustace léků| 100 kg výrobku| BSK5
27.| neinfekční oddělení zdravotnických zařízení| 5 m3 použité vody| BSK5
28.| ošetření a tavení sýrů| 500 kg výrobků| BSK5
29.| rumplovny skla| 100 kg rumplovaného skla| NL
30.| lodní doprava| 20 kg spotřebovaných pohonných hmot| ropné látky
31.| výroba nealkoholických nápojů| 5 m3 výrobků| BSK5
32.| mlýnský provoz| 1 t vypraného obilí| BSK5
33.| alkalické odmašťování kovů| 100 l použité vody| ropné látky
34.| opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů| 200 l použité vody| ropné látky
35.| flotační úprava rud| 5 t vsázky rudy| NL
36.| výroba hliníkových slitin| 1 t výrobku| NL
37.| výroba olova a olověných slitin| 5 t výrobku| Pb
38.| kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)| 1 t spotřebovaného kapalného paliva| ropné látky
39.| sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)| 10 t skladovací kapacity| ropné látky
40.| výroba panelů| 1 m3 použité vody| NL
41.| dezinfekční stanice (ČSD)| 1 m3 použité vody| ropné látky
42.| brusírny skla| 200 l použité vody| NL
43.| broušení tmelu| 1 m3 použité vody| NL
44.| strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích)| 1 m3 použité vody| +
45.| lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.)| 50 kg výrobků| BSK5
46.| slévárenská výroba| 1 t výrobku| NL
47.| lokodepo ČSD| 100 l použité vody| ropné látky
48.| řezání a broušení kamene| 1 t zpracované suroviny| NL
49.| pekárny a cukrárny| 1 t výrobku| BSK5
50.| výroba eternitu| 1 m3 použité vody| NL
51.| výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky)| 100 kg výrobku| Fe
52.| výroba chmelového extraktu| 500 kg zpracovaného chmele| BSK5
53.| výroba technických plynů| 100 kg acetylenu nebo 100 m3 kyslíku| ropné látky
54.| opravny akumulátorů| 100 l použité vody| +
55.| odpadní vody z mléčnic| 50 l nadojeného mléka| BSK5
56.| zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů)| 200 kg výrobků| BSK5
57.| výroba inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilinových, razítkovacích, temperových a plakátových barev, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod.| 1 m3 použité vody| +
58.| polygrafický průmysl| 4 m3 použité vody| +
59.| výroba vín| 100 kg zpracovaných hroznů| BSK5
60.| lisování výrobků z plastů| 500 kg zpracované suroviny| ropné látky
61.| výroba nábytku, lignátových a cembalitových desek| 0,5 m3 zpracované základní suroviny| CHSK
62.| výroba tenkostěnných gumových výrobků| 100 kg latexu v suché váze| CHSK
63.| skladování nitrocelulózy| 1 m3 odpadní vody| NL
64.| výroba montovaných bytových jader| 1 m3 použité vody| +
65.| stáčení vín| 5 m3 výrobku| BSK5
66.| výroba vína (od kvašení moštů)| 1 m3 výrobku| BSK5
67.| rafinace surového cukru| 5 t rafinády| BSK5
68.| výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na:|
papírenská výroba| 1 t výrobku| NL
zušlechťování textilu| 100 kg výrobku| NL
69.| výroba hliníkových fólií a obalů pro potravinářský průmysl| 1 t výrobku| ropné látky
70.| mytí lahví v potravinářském průmyslu| 1 m3 oplachové vody| \\+ (pH)
71.| eloxovny| 500 l použité vody| +
72.| leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů)| 500 l odpadní vody| \\+ (pH)
73.| výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví)| 1 m3 odpadní vody| BSK5
74.| zpevněné odstavné plochy motorových vozidel| 10 m2 využívané odstavné plochy| ropné látky
75.| odpadní vody z kotelen| 100 W instalovaného výkonu kotlů| rozpuštěné látky
76.| chemické matování a leptání skla| 500 l odpadní vody| \\+ (pH)
77.| zpracování ropy na paliva| 5 t zpracované ropy| CHSK
78.| těžba ropy| 5 t vytěžené ropy| ropné látky
79.| strojní výroba skla| 1 t výrobku| ropné látky
90.| výroba keramiky| 1 t výrobku| NL
IV kategorie:| Technické jednotky:| Rozhodující ukazatel:
1.| briketárny| 5 t výrobku| NL
2.| hydraulická doprava popílku a škváry| 2 t prosazeného uhlí| NL
3.| granulace strusky| 5 t suroviny| NL
4.| prádla uhlí| 2 t suroviny| NL
5.| výroba železa| 2 t výrobku| NL
6.| plavírny kaolínu a hlín| 1 t suroviny| NL
7.| těžba uranu| 1 t rudniny| U
8.| chemická úpravna vody| 10 m3 upravené vody| NL
9.| magnetická a mechanická úprava rudy| 1 t zpracované rudniny| NL
10.| odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce| 10 t vyloženého uhlí| NL
11.| těžba a úprava slévárenských písků| 1 t vytěženého a upraveného písku| NL
12.| odpadní vody z praní pískových filtrů| 100 m3 upravené vody| NL
13.| živičné obalovny| 1 t vyrobené směsi| NL
14.| výroba cementu| 5 t výrobku (cementu)| NL
15.| těžba a praní kamene| 3 t vytěženého kamene| NL
16.| příprava betonových směsí| 1 m3 betonové směsi| NL
17.| odpadní vody z koupališť| 1 m3 objemu koupaliště| +
18.| oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve změně teploty)| 1 m3 odpadní vody| nestanovuje se
19.| výroba elektrické energie v jaderné elektrárně|
\\- provozovaná elektrárna| 5000 kWh vyrobené elektrické energie| +
\\- odstavená elektrárna, případně blok| 1 kW instalovaného výkonu| +
1)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
3)
§ 32 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb.
4)
Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
5)
Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.
6)
§ 24 odst. 6, § 30 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/1992 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/1992 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků
Vyhlášeno 20. 1. 1992, datum účinnosti 20. 1. 1992, částka 5/1992
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 1. 1992
24
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 23. prosince 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků, se mění takto:
1.
V § 2 se vypouští odstavec 1 písm. b) a odstavec 2; dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
2.
V § 3 odst. 1 se na konci vypouští slovo „(§ 4)“.
3.
§ 4 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Miller v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
Vyhlášeno 20. 1. 1992, datum účinnosti 20. 1. 1992, částka 7/1992
* ČÁST PRVNÍ - Organizace práce u soudů (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - Vymezení úkolů (§ 4 — § 7)
* ČÁST TŘETÍ - Nahlížení do soudních spisů a do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (§ 8 — § 8)
* ČÁST ČTVRTÁ - Příprava jednání, jednání a další úkony soudu (§ 9 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - Doručování (§ 28a — § 28c)
* ČÁST ŠESTÁ - Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení (§ 29 — § 33)
* ČÁST SEDMÁ - Trest domácího vězení (§ 34 — § 34c)
* ČÁST OSMÁ - Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení (§ 35 — § 44)
* ČÁST DEVÁTÁ - Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech (§ 45 — § 73)
* ČÁST DESÁTÁ - Řízení o pozůstalosti (§ 74 — § 95)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníků notáře v řízení o pozůstalosti (§ 99 — § 102)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Úschovy v řízení o pozůstalosti (§ 106 — § 112)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Řízení o úschovách (§ 113 — § 114)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Řízení o umoření listin (§ 115 — § 116)
* ČÁST PATNÁCTÁ - Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení (§ 116a — § 116e)
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - § 116f (§ 116f — § 116f)
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Závěrečná ustanovení (§ 117 — § 118)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (360/2024 Sb.)
37
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti České republiky
ze dne 23. prosince 1991
o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 62 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, podle § 391 a § 391a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle § 374 a čl. III bodu 12 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 71 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání:
ČÁST PRVNÍ
Organizace práce u soudů
§ 1
Základy organizace
Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce. Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.
§ 2
(1)
Na trestním úseku zajistí předseda soudu v rozvrhu práce specializaci v řízení ve věcech
a)
korupce úředních osob,
b)
korupce při veřejných zakázkách,
c)
korupce při veřejných soutěžích,
d)
korupce při veřejných dražbách.
(2)
Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu, zajistí specializace soudních oddělení
a)
na trestním úseku zejména v řízení ve věcech
1.
mladistvých,
2.
cizinců,
3.
dopravní kriminality,
4.
finanční a bankovní kriminality,
5.
trestných činůtrestných činů vojenských,
6.
závažné organizované kriminality (zejména účast na organizované zločinecké skupiněorganizované zločinecké skupině a trestné činytrestné činy spáchané organizovanou skupinou),
7.
trestných činůtrestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činůtrestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlíobydlí (§ 199 trestního zákoníku) a svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku),
8.
mezinárodní justiční spolupráce;
b)
na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech
1.
péče soudu o nezletilé,
2.
pozůstalostních,
3.
duševního vlastnictví,
4.
nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže,
5.
veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,
6.
insolvenčních a restrukturalizačních,
7.
směnečných a šekových,
8.
pracovněprávních,
9.
výkonu rozhodnutí a exekucíexekucí,
10.
s cizím prvkem;
c)
na úseku správního soudnictví.
(3)
Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen a v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy. Rozvrh práce musí být veřejně přístupný též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 2a
(1)
Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů určených rozvrhem práce.
(2)
Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli anebo justičnímu kandidátovi provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.
§ 3
Úkony mimo soudní budovu
(1)
Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, obchodního závoduobchodního závodu nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.
(2)
Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených bezpečnostních sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.
(4)
Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.
ČÁST DRUHÁ
Vymezení úkolů
§ 4
Okruh soudních pracovníků
Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů.
§ 5
(1)
Vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka, soudního tajemníka, soudního vykonavatele a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda soudu.
§ 6
Jednoduché úkony konané soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře
(1)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a)
dožádání v jednoduchých věcech,
b)
doručování soudních písemností osobám ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence a sepisování protokolu o tomto úkonu,
c)
sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,
d)
rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízenítrestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samérozhodnutí ve věci samé,
e)
rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízenítrestního řízení, nejde-li o náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, a hradit náklady spojené s účastí poškozeného v trestním řízenítrestním řízení, včetně povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené státem přibranému zmocněnci poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,
f)
opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
g)
rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu a o jiných zápočtech podle trestního zákoníku a trestního řádu,
h)
opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
i)
výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
j)
opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
k)
opatření k výkonu ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné výchovy, zabrání věci a zabrání části majetku,
l)
zajišťování podkladů pro rozhodování
1.
o podmíněném zastavení trestního stíhání a schválení narovnání,
2.
o tom, zda zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti, včetně držení a chovu zvířat nebo péče o ně, nebude vykonán,
3.
o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled,
4.
v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací, trestu domácího vězení a trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
5.
o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu,
6.
o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a o umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou,
7.
o osvědčení,
8.
o zahlazení odsouzení,
m)
vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
n)
vyhotovování trestních listů a dodatečných zpráv pro Rejstřík trestů,
o)
rozhodnutí o výši odměny obhájce a zmocněnce poškozeného, kteří mají vůči státu nárok na odměnu, svědečného, znalečného, tlumočného, odměny konzultanta přibraného pro účely trestního řízenítrestního řízení, o výši náhrad jejich výdajů a o výši odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení,
p)
účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
q)
kontrola korespondence obviněných,
r)
přibrání tlumočníka,
s)
pověření Probační a mediační služby.
(2)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a)
sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b)
vyřizování dožádánídožádání v jednoduchých věcech,
c)
úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“),
d)
řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
e)
úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,
f)
vyžádání spisů správního orgánu podle § 250c odst. 1 o. s. ř. a doručení stejnopisu žaloby správnímu orgánu podle § 250c odst. 2 o. s. ř.
g)
rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání,
h)
rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání,
i)
rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,
j)
rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu,
k)
úkony a rozhodování v řízení o pozůstalosti, nejde-li o ustanovení správce pozůstalosti nebo její části podle § 97 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. z. ř.“), o postup podle § 167 odst. 2 z. z. ř., o likvidaci pozůstalosti podle § 192 z. z. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 269 z. z. ř., o zrušení pověření notáře podle § 103 z. z. ř., o vyloučení notáře a jeho zaměstnanců podle § 104 z. z. ř., o pozůstalosti, jejíž obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o pozůstalosti, která se nachází v cizině, nebo o pozůstalosti po zůstaviteli, který žil v cizině,
l)
úkony ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítětedítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti, osob nepřítomných nebo neznámých a právnických osob, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,
m)
úkony a rozhodování v řízení o úschovách,
n)
úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,
o)
vyřizování jednoduchých věcí týkajících se veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,
p)
vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,
q)
úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,
r)
úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř.,
s)
výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,
t)
úkony v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1.
ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
2.
odvolání insolvenčního správceinsolvenčního správce z funkce,
3.
zproštění výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce,
4.
zrušení usnesení schůze věřitelů,
5.
ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6.
opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7.
návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatoumajetkovou podstatou,
8.
návrhu na moratorium,
9.
úpadku,
10.
zamítnutí insolvenčního návrhu,
11.
tom, že dlužník není v úpadku,
12.
prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13.
schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14.
povolení reorganizacereorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizacereorganizace v konkurs,
15.
schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16.
ukončení provozu dlužníkova obchodního závoduobchodního závodu,
17.
věci samé v incidenčních sporechincidenčních sporech,
u)
úkony v restrukturalizačním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1.
jmenování restrukturalizačního správce,
2.
odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.
ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4.
návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5.
návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6.
návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7.
návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8.
skončení preventivní restrukturalizace,
9.
návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,
v)
protesty směnek a šeků.
(3)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a)
sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b)
vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,
c)
úkony při odstraňování vad podání, zejména výzvy k odstranění konkrétních vad a upozornění na následky spojené s jejich neodstraněním,
d)
úkony při přípravě jednání,
e)
doručení stejnopisu žaloby žalovanému a osobám zúčastněným na řízení, uložení žalovanému nebo jiným osobám anebo úřadům předložit ve stanovené lhůtě správní spisy a své vyjádření k žalobě nebo stanovisko k věci,
f)
vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a výzvy těmto osobám k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení,
g)
zjišťování pobytu žalobce v řízení ve věcech azylu nebo doplňkové ochrany,
h)
vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.
(4)
Soudní tajemníci mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízenítrestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.
(5)
Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.
(6)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.
(7)
Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.
(8)
Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.
(9)
Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:
a)
sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,
b)
přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,
c)
vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí,
d)
oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci,
e)
v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení sepisují do protokolu prohlášení podle § 18 odst. 3 insolvenčního zákona, vyznačují na originálech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, doložku okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajůosobních údajů fyzických osob v podáních zveřejňovaných v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku,
f)
v restrukturalizačním řízení vyznačují na prvopisech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu, doložku okamžiku zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v písemnostech (dokumentech) zveřejňovaných v restrukturalizačním rejstříku, na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu nebo ve sbírce listin obchodního rejstříku podnikatele,
g)
zasílají státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení řízení ve věcech podle § 8 odst. 1 z. z. ř.
Úkony konané justičními kandidáty
§ 6a
Justiční kandidát v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou
a)
vedení jednání ve věci samé,
b)
rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c)
rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo rozhodování v
1.
řízení o úschovách,
2.
řízení o umoření listin,
3.
věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
4.
řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,
5.
řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního nebo restrukturalizačního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,
d)
rozhodování o předběžném opatření,
e)
rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závoduobchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva,
f)
rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,
g)
rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,
h)
rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
i)
rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného,
j)
vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
k)
rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
l)
věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
m)
jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení o
1.
ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
2.
odvolání insolvenčního správceinsolvenčního správce z funkce,
3.
zproštění výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce,
4.
zrušení usnesení schůze věřitelů,
5.
ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6.
rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7.
návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatoumajetkovou podstatou,
8.
návrhu na moratorium,
9.
tom, že dlužník je v úpadku,
10.
zamítnutí insolvenčního návrhu,
11.
zrušení úpadku,
12.
prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13.
schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14.
povolení reorganizacereorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizacereorganizace v konkurs,
15.
schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16.
ukončení provozu dlužníkova obchodního závoduobchodního závodu,
17.
věci samé v incidenčních sporechincidenčních sporech,
n)
jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
1.
jmenování restrukturalizačního správce,
2.
odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.
ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4.
návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5.
návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6.
návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7.
návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8.
skončení preventivní restrukturalizace,
9.
návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,
o)
vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.
§ 6b
Justiční kandidát v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou
a)
rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení, veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání,
b)
vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k zadržení, příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, příkazu k uchování dat nebo k znemožnění přístupu k nim, nařízení vydání zásilky, otevření vydané zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky a povolení použití operativně pátracích prostředkůoperativně pátracích prostředků,
c)
rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízenítrestní řízení,
d)
rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních,
e)
udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
f)
úkonů soudce v přípravném řízení,
g)
rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled.
§ 7
Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního kandidáta nebo soudního tajemníka
(1)
Proti rozhodnutí vydanému soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4 nebo justičním kandidátem ve věcech uvedených v § 6a a 6b lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné stranystrany trestního řízenítrestního řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.
(2)
Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.
ČÁST TŘETÍ
Nahlížení do soudních spisů a do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
§ 8
(1)
Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků právnických a fyzických osob lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy podle zvláštního právního předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu. Pro nahlížení do soudního spisu je třeba předchozí objednání.
(2)
Je-li součástí spisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“), soud umožní jeho přehrání a pořízení jeho kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1. Záznam uložený v jednotném úložišti zvukových a obrazových záznamů (dále jen „jednotné úložiště záznamů“) lze přehrát a pořídit si jeho kopii také prostřednictvím časově omezeného dálkového přístupu.
(3)
Je-li spis veden v elektronické podobě (dále jen „elektronický spis“), lze do něj nahlížet, pořizovat z něho opisy a výpisy a přehrávat záznamy a pořizovat jejich kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1 nebo prostřednictvím dálkového přístupu, pokud to technická povaha systému, ve kterém je elektronický spis veden, umožňuje. Dálkový přístup je možný po prokázání totožnosti osoby s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.
ČÁST ČTVRTÁ
Příprava jednání, jednání a další úkony soudu
§ 9
Předložení stejnopisů účastníky
V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.
§ 10
Seznam projednávaných věcí
Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce), spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných starších osmnácti let a doba jednání.
Důstojnost soudního jednání
§ 11
(1)
Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.
(2)
Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.
(3)
Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.
§ 12
(1)
Při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské službyVězeňské služby řídí zvláštními předpisy.
(2)
Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovupřiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.
§ 13
(1)
Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.
(2)
K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.
(3)
Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.
(4)
Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).
(5)
Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.
(6)
Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.
(7)
Účastníkům a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.
(8)
Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.
§ 14
(1)
V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.
(2)
Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane-paní-slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem.
(3)
V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.
§ 15
(1)
Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň se všemi svými věcmi opustili.
(2)
Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.
(3)
Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.
§ 16
(1)
Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.
(2)
Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o správní soudnictví, předseda senátu (samosoudce) poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o kasační stížnostikasační stížnosti a možnosti výkonu rozhodnutí. Jde-li o trestní řízenítrestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla vyzve státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na vyhotovení odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání zjednodušeného rozsudku (§ 129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.
(3)
Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o.s.ř. nemusí být odůvodněna.
(4)
Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.
§ 17
(1)
Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
(2)
Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.
Některé další úkony soudu
§ 18
Přibrání tlumočníka
Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.
§ 19
Předvolání některých osob k soudu
(1)
Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.
(2)
Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské službyVězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení s předvedením.
(3)
Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo zdravotnického zařízení, který také zajistí její předvedení.
(4)
Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává prostřednictvím ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž zajistí jeho účast, včetně doprovodu k jednání soudu.
§ 20
Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.
§ 21
Protokoly v řízení před soudem
(1)
Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.2) Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového záznamu v trestním řízenítrestním řízení dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(2)
Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede osobní jméno a příjmení zaměstnance, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.
(3)
Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo jiná dohoda o předmětu řízení, dohoda pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, dohoda o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(4)
Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení žalovaného do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(5)
Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.
(6)
Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, případně zapisovatel či protokolující úředník pořídí zvukový záznam.
(7)
Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.
(8)
Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že rozhodnutí bylo učiněno bez přerušení jednání.
(9)
O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona1) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízenítrestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván.
§ 21a
Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním řízení
(1)
Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu.
(2)
V listinném spisu se záznam uchovává na technickém nosiči nebo na jednotném úložišti záznamů, které je elektronickým úložištěm spravovaným ministerstvem. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu, je-li to možné, nebo se ve spisu uvede, kde je technický nosič záznamu uložen nebo že je záznam uchováván na jednotném úložišti záznamů. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně se spisem.
(3)
V elektronickém spisu se záznam uchovává v systému, ve kterém je elektronický spis veden. Pro skartační řízení platí odstavec 2 věta poslední obdobně.
(4)
Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než českém jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, zapisovatel nebo tlumočník.
§ 21b
Rozhodnutí a další písemnosti soudu
(1)
Soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným osobám.
(2)
Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil.
(3)
Elektronicky vyhotovené rozhodnutí a další písemnosti soudu a jejich elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetí soudu. Podepsaný nebo zapečetěný elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
(4)
Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo kvalifikované elektronické pečetě soudu, a to společně s vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického časového razítka. Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.
§ 22
Použití úředního razítka
(1)
Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření péčí a zastupováním nezletilého, o ustanovení nebo jmenování opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního komisaře, pověření a nařízení exekuceexekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatřeníochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení, příkaz k vzetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na vyhotovování listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.
§ 23
Vyznačení právní moci
(1)
Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.
(2)
Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční kandidát, asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.
(3)
Do elektronického spisu právní moc rozhodnutí vyznačí osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 a podepíše svým kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří jej kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
§ 24
Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí
(1)
Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinném výstupu z autorizované konverze elektronického rozhodnutí nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2a) (dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní moci s uvedením data, kdy nastala právní moc, a podpisem osoby, která doložku připojila.
(2)
Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinné konvertované verzi doložku vykonatelnosti rozhodnutí s podpisem osoby, která doložku připojila.
(3)
Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo doručeno rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí s doložkou o právní moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis rozhodnutí, jehož obsahem je doložka o právní moci a vykonatelnosti.
(4)
Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.
§ 25
Podání
(1)
Nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání v listinné podobě, ačkoli byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.
(2)
Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.
(3)
Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby, kterou založí do elektronického spisu; autorizovaná konverze se neprovádí. Podání a jiné písemnosti v listinné podobě se založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).
(4)
Bylo-li podání nebo jiná písemnost doručena soudu jako součást datové zprávy, soud jej založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby a založí do listinného spisu; autorizovaná konverze se neprovádí.
(5)
Přílohy podání doručených soudu jako součást datové zprávy soud založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby, založí do listinného spisu a uloží do příslušného informačního systému. Předseda senátu (samosoudce) může vydat pokyn, aby některé přílohy podání doručeného do datové schránky nebyly převedeny do listinné podoby a založeny do listinného spisu. Listinnou konvertovanou verzi těchto dokumentů soud pořídí, jen je-li to nutné.
§ 26
Rekonstrukce spisu
(1)
Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.
(2)
Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.
(3)
Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto šetření zachytí v protokole o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.
§ 26a
Elektronický spis
Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k tomu určenému.
§ 27
Vydávání úředních potvrzení
Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po zaplacení soudního poplatku.
§ 28
Vyžadování součinnosti
(1)
Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcíobcí, orgánů policiepolicie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování (§ 8 tr. ř., § 128 o. s. ř., § 140 odst. 2, § 141 a 215 z. z. ř.).
(2)
Od orgánů obcíobcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.
(3)
Od orgánů policiepolicie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány policiepolicie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.
(4)
Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.
ČÁST PÁTÁ
Doručování
§ 28a
Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu
(1)
Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu.
(2)
V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.
§ 28b
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1)
Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle zvláštního právního předpisu2a) (dále jen „datová schránka“) nebo požádá-li adresát o doručování na elektronickou adresu podle § 46 odst. 2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto adresátovi elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis nebo opis rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu, umožňuje-li to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu.
(2)
Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále jen „podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do elektronické podoby a zašle adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást datové zprávy; autorizovaná konverze se neprovádí.
(3)
Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle soud adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, obsah této datové zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné podobě, soud zašle listinnou verzi tohoto podání; autorizovaná konverze se neprovádí.
§ 28c
Vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb a jejich doručování
(1)
Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.
(2)
Vede-li se ve věci elektronický spis a soud doručuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce 1, zakládá se do elektronického spisu doručenka v elektronické podobě, kterou převede provozovatel poštovních služeb do elektronické podoby v souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě soud založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).
(3)
Vede-li se ve věci listinný spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a předá je k doručení. Provozovatel poštovních služeb přitom provádí autorizovanou konverzi u listinných stejnopisů rozhodnutí; u jiných písemností soudu se autorizovaná konverze provádí, stanoví-li tak předseda senátu. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.
ČÁST ŠESTÁ
Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení
§ 29
(1)
K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.
(2)
Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.3) Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.
(3)
U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob4), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem5) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.
(4)
Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka. Součástí nákladů řízení účastníka jsou rovněž nutná vydání a ušlý výdělek důvěrníka dítětedítěte nebo podpůrce.
§ 30
(1)
Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.
(2)
Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 31
(1)
Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.
(2)
Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.
§ 32
Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 33
(1)
Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátemadvokátem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce, důvěrníka dítětedítěte a podpůrce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.
(2)
O náhradách poskytovaných znalcům, tlumočníkům, překladatelům a konzultantům přibraným pro účely trestního řízenítrestního řízení platí zvláštní předpisy.
ČÁST SEDMÁ
Trest domácího vězení
§ 34
Soud může před uložením trestu domácího vězení požádat středisko Probační a mediační služby příslušné podle místa bydliště obviněného o opatření písemného slibu obviněného podle § 60 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“). Před podpisem písemného slibu je třeba obviněnému vysvětlit podstatu výkonu a kontroly trestu domácího vězení, způsob jeho součinnosti a jaká omezení jsou pro něho a osoby žijící s ním ve společném obydlíobydlí s tímto trestem spojena.
§ 34a
Obdrží-li soud písemný slib obviněného za okolností, z nichž není dostatečně patrné, že obviněnému je známa podstata trestu domácího vězení a s ním spojená omezení ve způsobu jeho života, soud před uložením tohoto trestu obviněného poučí nebo pověří tímto úkonem Probační a mediační službu.
§ 34b
(1)
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis spolu s nařízením výkonu trestu a dostupnými kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt, příslušnému středisku Probační a mediační služby.
(2)
Opisy všech rozhodnutí týkající se trestu domácího vězení zašle soud po právní moci středisku Probační a mediační služby.
§ 34c
Zjistí-li soud, že obviněný, který je ve vazbě nebo odsouzený, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, má zároveň vykonávat trest domácího vězení, vyrozumí bezodkladně o této skutečnosti soud, který trest domácího vězení uložil.
ČÁST OSMÁ
Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení
§ 35
Předběžné opatření
Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane vykonatelným, zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo vede trestní řízenítrestní řízení, a orgánu, který se bude podílet na jeho realizaci. To platí obdobně i pro další rozhodnutí týkající se uloženého předběžného opatření.
§ 36
Peněžitá záruka
(1)
Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.
(2)
Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.
§ 36a
Výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí
Na postup při výkonu rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlíobydlí nebo jeho části se přiměřeně použije § 34b.
§ 37
Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody
(1)
Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, městskému ředitelství PoliciePolicie České republiky nebo obvodnímu ředitelství PoliciePolicie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, městskému ředitelství PoliciePolicie České republiky nebo obvodnímu ředitelství PoliciePolicie České republiky v obvodu soudu.
(2)
Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policiepolicie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody bez zbytečného odkladu odvolat, a to u toho orgánu policiepolicie, kterému byl zaslán.
(3)
U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů.9)
(4)
U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření územní odbor krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, městské ředitelství PoliciePolicie České republiky nebo obvodní ředitelství PoliciePolicie České republiky, v jehož obvodu je ústav.
(5)
Věznice pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního opatření odnětí svobody školskému zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“) nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.
(6)
Věznice sdělí soudu, který nařídil výkon trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, zda odsouzený nastoupil ve stanovenou dobu jeho výkon. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, věznice neprodleně potvrdí příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody a sdělí soudu informaci o předpokládaném datu nástupu. O přemístění odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá věznice, v níž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.
§ 38
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody
Jestliže soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za převýchovu odsouzeného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 3 tr. ř. předseda senátu sdělí zájmovému sdružení občanů, zda a jaká přiměřená povinnost, přiměřené omezení nebo výchovné opatření byly odsouzenému uloženy; zároveň požádá, aby podle jejich obsahu zaměřilo své výchovné působení, sledovalo jejich dodržování odsouzeným a v případě jejich porušení bez zbytečného odkladu informovalo soud. Předseda senátu zájmové sdružení občanů rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště odsouzeného.
§ 39
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního opatření odnětí svobody
Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí svobody.
§ 40
Výkon trestu obecně prospěšných prací
(1)
Opis vykonatelného rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, zašle předseda senátu příslušnému středisku Probační a mediační služby spolu s kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt.
(2)
Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí Probační a mediační službu a požádá ji, aby poskytla poskytovatelům obecně prospěšných prací odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na jejich provedení.
§ 41
Výkon ochranného léčení ústavního
(1)
Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 99 odst. 6 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření.
(2)
Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.
(3)
Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, nařídí předseda senátu (samosoudce) její dodání do zdravotnického zařízení územnímu odboru krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, městskému ředitelství PoliciePolicie České republiky nebo obvodnímu ředitelství PoliciePolicie České republiky podle místa bydliště nebo pobytu osoby. Není-li bydliště osoby, jíž bylo léčení uloženo, známo, příkaz k dodání do výkonu ochranného léčení v ústavní formě se zašle územnímu odboru krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky, městskému ředitelství PoliciePolicie České republiky nebo obvodnímu ředitelství PoliciePolicie České republiky v obvodu soudu.
(4)
Je-li výkon ochranného léčení ústavního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
§ 42
Výkon ochranného léčení ambulantního
(1)
Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 99 odst. 6 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.
(2)
Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.
(3)
Je-li výkon ochranného léčení ambulantního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
§ 43
Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody
(1)
Jestliže u odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, je léčení vykonáváno ve věznici, a nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení (§ 99 odst. 7 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo léčení ukončeno (§ 99 odst. 6 tr. zák.), podá věznice dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.
(2)
Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, věznice jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.
§ 44
Výkon ochranné výchovy
(1)
Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle předseda senátu (samosoudce) nařízení jejího výkonu, opis rozhodnutí, kterým byla uložena, a opis znaleckého posudku z oboru psychiatrie nebo psychologie, pokud byl v dané věci vypracován. Předseda senátu (samosoudce) zároveň požádá, aby toto výchovné zařízení informovalo o nástupu ochranné výchovy soud pro mládež, který výkon ochranné výchovy nařídil, a aby v pravidelných termínech, které stanoví, informovalo okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o průběhu výkonu ochranné výchovy, zejména o skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(2)
Výkon rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, provádí soud za účasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který předseda senátu (samosoudce) požádá, aby v pravidelných termínech, které stanoví, informoval okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o změně poměrů osoby, které byla ochranná výchova uložena, a dalších skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(3)
Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění z ochranné výchovy nebo o předvedení osoby, které byla ochranná výchova uložena, k výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo trestu odnětí svobody.
ČÁST DEVÁTÁ
Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 45
(1)
O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další řízení koná samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník, popřípadě v rozsahu pověření jiný zaměstnanec soudu.
(2)
Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí zaměstnanci určení k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé). Jednoduchými úkony mohou být pověřeni předsedou soudu i jiní zaměstnanci.
(3)
Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího soudního úředníka; v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo vyššího soudního úředníka pokyny.
§ 46
Působnost vykonavatelů
(1)
Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění, zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí všechny úkony, jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.
(2)
Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:
a)
prodej movitých věcí při likvidaci pozůstalosti prováděný soudem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 232 odst. 1 písm. a) z. z. ř.),
b)
úkony spojené s odnětím dítětedítěte (§ 504 z. z. ř.),
c)
úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření (§ 493 až 497 z. z. ř.),
d)
úkony spojené s realizací výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv povinného spočívajících ve vydání nebo dodání věci (§ 320 o. s. ř.),
e)
úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí správou nemovité věci,
f)
osobní prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a jiných schránek (§ 325a o. s. ř.),
g)
soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.),
h)
prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b o. s. ř.),
i)
zajištění sepsaných věcí (§ 327 o. s. ř.),
j)
označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3 o. s. ř.),
k)
pojetí věci do soupisu zápisem do protokolu (§ 327a odst. 1 o. s. ř.),
l)
odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328 o. s. ř.),
m)
prodej pohledávek a prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 314b odst. 1 a § 329 odst. 1 o. s. ř.),
n)
vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným věřitelům, popřípadě složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a o. s. ř.),
o)
vydání odebraných peněz oprávněnému nebo jejich složení u soudu (§ 333 o. s. ř.),
p)
jednání potřebná k uplatnění práv z cenných papírůcenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírůcenných papírů či listin představujících právo na splacení dlužné částky (§ 334 o. s. ř.),
q)
úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných cenných papírůcenných papírů a zaknihovaných cenných papírůcenných papírů (§ 334a o. s. ř.),
r)
jednotlivé úkony při dražbě nemovité věci a závodu (§ 336h odst. 1 a § 338u odst. 1 o. s. ř.),
s)
podání návrhu k vymožení potřebných částek proti vydražiteli (§ 336n odst. 3 o. s. ř.),
t)
vyklizení nemovitých věcí, staveb, bytů a jiných místností, odevzdání vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku jeho domácnosti, předání vyklizených věcí do úschovy obciobci nebo jinému vhodnému schovateli, prodej nevyzvednutých věcí a rozdělení výtěžku tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.),
u)
zničení zjevně bezcenné věci (§ 341 odst. 4 o. s. ř.),
v)
odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému, nebo tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému (§ 345 o. s. ř.),
w)
úkony spojené s realizací rozhodnutí prodejem movité věci podle § 348 o. s. ř.,
x)
úkony směřující k obnovení předešlého stavu podle § 351a o. s. ř.
§ 47
Vyrozumění účastníka o výkonu
(1)
Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý úkol proveden.
(2)
Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím úkonu dříve, než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom povinný předem dozvěděl, ledaže je vyrozumění povinného před úkonem výslovně předepsáno.
(3)
Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo, kde má být úkon výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti, pokud zákon nestanoví, že výkon rozhodnutí lze provést jen za přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.
§ 48
Opatření k zachování pořádku při výkonu rozhodnutí
Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby byl při provádění výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které hrubě ruší výkon, může vykázat z místa jeho provádění. Jsou-li pro to důvody stanovené zvláštním předpisem, může požádat nejbližší policejní orgán o poskytnutí ochrany.
§ 49
Protokol o úkonu
(1)
O každém úkonu vykonavatel pořídí záznam nebo sepíše stručný protokol. Ve věcech podle § 68 odst. 1 vykonavatel vždy sepíše protokol nebo pořídí zvukově obrazový záznam.
(2)
Protokol má zejména obsahovat:
a)
označení soudu,
b)
místo, datum, čas a předmět úkonu,
c)
osobní jména a příjmení zaměstnanců soudu, kteří se zúčastnili úkonu, osobní jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a osobní jména a příjmení dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a 54 přítomny,
d)
stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané návrhy,
e)
doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných písemností (§ 28a),
f)
zjištění osobního jména, příjmení a adresy manžela povinného nebo spoluvlastníků povinného.
(3)
Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno ještě na místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol účastníci, jejich zástupci, dále ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a osoby přibrané k úkonu; dále podepíší protokol ti, jejichž prohlášení je nutno uvést v protokolu.
(4)
Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně podle poznámek učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám. Takto nelze postupovat, má-li být protokolem osvědčen příjem peněz nebo věcí nebo má-li protokol podepsat osoba přibraná k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu nebo doručuje-li písemnost při úkonu.
(5)
Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem, poznamená se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená se to v protokolu a vyznačí se důvody, které uvedl.
(6)
Pořizuje-li se o průběhu prohlídky bytu a jiných místností záznam, je třeba pořídit zvukově obrazový záznam, který obsahuje datum a čas, v němž pořizování záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k nimž při prohlídce bytu a jiných místností dochází.
Oddíl druhý
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
§ 49a
Příprava výkonu
Je-li to vzhledem k osobám účastníků účelné, vyšší soudní úředník či soudní tajemník vyzve oprávněného, aby sdělil číslo bankovního účtu, na který mu má být zaslána peněžní částka získaná výkonem. Dotázáním na evidence majetku zjistí movité věci povinného (např. evidence cenných papírůcenných papírů či motorových vozidel).
§ 50
Soupis na místě samém
(1)
Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité věci.
(2)
Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci, které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci.
(3)
Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný. Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.
§ 51
Práva jiných osob
(1)
Tvrdí-li osoba přítomná při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, nebo se jedná o věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí, provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku s příslušenstvím. Soupis se neprovede, pokud je na místě nepochybně prokázáno, že tyto věci nepatří povinnému.
(2)
Tvrzení osoby přítomné při soupisu podle odstavce 1 je třeba poznamenat v protokolu. Přitom uvede vykonavatel osobní jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště této osoby a osoby, které podle tvrzení osoby přítomné při soupisu náležejí sepsané věci, pokud byly tyto údaje uvedeny, a právní důvod, ze kterého je uplatňováno právo na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát poučení, jakým způsobem lze tvrzená práva uplatnit (§ 267 o. s. ř.).
§ 52
Označení věcí
(1)
Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození nebo znehodnocení.
(2)
V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným, spisová značka věci, den soupisusoupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc pojata do soupisusoupisu.
(3)
Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána, vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon rozhodnutí zastaven, dražba skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř. nebo věc převzata oprávněným podle § 330 odst. 4 o. s. ř.
§ 53
Prohlídka bytu a jiných místností povinného a osobní prohlídka povinného
(1)
K otevření bytu, sídla nebo jiné místnosti, skříně nebo jiné schránky povinného je třeba přibrat zámečníka.
(2)
Po skončení prohlídky musí být dveře bytu, sídla nebo jiné místnosti povinného opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě uloženy na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto osoby. O tom, kde si mohou klíče vyzvednout, musí být dotčené osoby vyrozuměny. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné schránky opět uzavřou.
(3)
Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.
§ 54
Přibrání vhodné osoby
Je-li to potřebné, zejména vzhledem k okolnostem případu, vykonavatel přibere k provádění soupisu věcí vhodnou osobu a v protokolu, případně záznamu uvede její osobní jméno, příjmení a bydliště; osoba protokol rovněž podepíše.
§ 55
Věci povinného u jiné osoby
(1)
Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten je vydat, nesmí vykonavatel takové věci pojmout do soupisusoupisu.
(2)
Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má, omezí se úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu. Kdo učinil takové prohlášení, podepíše protokol o úkonu.
§ 56
Soupis věcí
(1)
V soupisusoupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší.
(2)
V soupisusoupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,
a)
pro které oprávněné se soupissoupis provádí,
b)
jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě dosáhnout,
c)
zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí nebo exekuciexekuci nařízené nebo vedené soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy,
d)
které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na místě a označeny,
e)
zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného a kdo je oprávněným z těchto práv,
f)
jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí,
g)
zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, včetně příslušenství.
(3)
Při soupisusoupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.
(4)
Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisusoupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.
(5)
Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí třetí osoba, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisusoupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána. Vykonavatel takovou věc ze soupisusoupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.
§ 57
Postup při soupisu peněžních prostředků v cizí měně
Peněžní prostředky v cizí měně vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu ke koupi.
§ 58
Zajištění movitých věcí
(1)
Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného, která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.
(2)
Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.
§ 59
Dražba movitých věcí
(1)
Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50 Kč. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je nižší.
(2)
Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.
(3)
Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 2 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
§ 59a
Postup při soupisu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či listin představujících právo na splacení dlužné částky
(1)
Akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papírycenné papíry a jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel sepíše, i bez návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu. Je-li údaj o cenném papírucenném papíru nebo jiné listině představující právo na splacení dlužné částky znám z rejstříku, seznamu nebo jiné evidence, vykonavatel věc sepíše postupem podle § 327a o. s. ř.
(2)
Zaknihované nebo imobilizované cenné papírycenné papíry vykonavatel sepíše postupem podle § 327a o. s. ř., jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení nebo na základě zprávy centrálního depozitáře nebo osoby vedoucí jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové cenné papírycenné papíry evidovány. V protokolu o soupisu vykonavatel uvede, jaké cenné papírycenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu nesmí nakládat.
§ 59b
Zpeněžení cenných papírů
(1)
Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papírycenné papíry anebo jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.
(2)
Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny soudce.
(3)
Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo imobilizovaných cenných papírůcenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí soudce.
§ 59c
Hotové peníze
(1)
Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující částku odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, uvede je v soupisu, povinnému je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně vystaví potvrzení.
(2)
Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu a neprodleně je odevzdá oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví povinnému potvrzení.
(3)
Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o zaplacení.
§ 59d
(1)
Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele (§ 331a o. s. ř.), soud vyzve věřitele, aby listinami doložili své právo k movité věci a den vzniku tohoto práva (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).
(2)
O rozvrhu výtěžku z prodané věci, na které vázlo uvedené právo, rozhodne soud usnesením.
§ 59e
Dražba movitých věcí provedená elektronicky
Pro dražbu movitých věcí provedenou elektronicky platí § 62a obdobně.
Oddíl třetí
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí
§ 60
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat přesné označení nemovité věci, která má být prodána, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na příslušenství a součásti nemovité věci, včetně movitých věcí, které tvoří příslušenství nemovité věci, a má-li být prodána nemovitá věc, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
§ 61
V bytě nacházejícím se v prodávané nemovité věci může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm trvale bydlí.
§ 62
(1)
Při dražbě nemovité věci (§ 336i a 336j o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1000 Kč. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.
(2)
Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
§ 62a
Dražba nemovité věci provedená elektronicky
(1)
Rozhodne-li soud provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na internetové stránce, na které se dražba bude konat, soud zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuceexekuce.
(2)
Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou
a)
před vyšším soudním úředníkem nebo vykonatelem po prokázání totožnosti platným dokladem totožnosti,
b)
úředně ověřeným podpisem, nebo
c)
uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem.
(3)
Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého nelze zjistit jeho totožnost.
(4)
Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Soudce nevyzývá dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep.
(5)
Je-li v posledních 5 minutách před časem ukončení dražby učiněno podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání 5 minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím končí.
(6)
Bezprostředně po ukončení dražby soudce udělí příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
(7)
O provedené dražbě se pořizuje protokol, ve kterém se uvedou
a)
údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) a b) a označení oprávněného a povinného,
b)
stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1,
c)
seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle odstavce 3,
d)
přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která příhoz učinila,
e)
údaje o skutečnostech podle odstavce 6.
§ 63
(1)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2)
Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovité věci.
(3)
Usnesení o příklepu se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy bylo vydáno.
(4)
Oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, se vyvěsí na úřední desce soudu nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby.
(5)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.
(6)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají této nemovité věci.
Postižení závodu
§ 63a
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu musí obsahovat přesné označení závodu, který má být postižen, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na jmění, které slouží provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu, a má-li být postižen závod, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
§ 63b
(1)
Správcem závodu ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde je prodávaný závod. Jinou osobu soud ustanoví správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, jestliže splňuje podmínky pro zapsání do seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) a jestliže s ustanovením správcem závodu souhlasí.
(2)
Při výběru správce závodu soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.
§ 63c
V prodávaném závodu může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz závodu.
§ 63d
(1)
Při dražbě závodu (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání. Dražba závodu pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.
(2)
Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
§ 63e
(1)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2)
Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě závodu.
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.
(4)
Byl-li výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají tohoto závodu.
Oddíl čtvrtý
Výkon rozhodnutí vyklizením
§ 64
Při určení dne a času výkonu rozhodnutí vyklizením se přihlédne k vhodnosti denní doby, kdy má být vyklizení provedeno, a ke klimatickým podmínkám, které lze v den vyklizení předvídat, aby vyklizením nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, které mají být vykázány.
§ 65
Zjistí-li vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti (dále jen „vyklizení bytu“), že ten, kdo má být vykázán, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.
§ 66
Jsou-li při výkonu rozhodnutí vyklizením z vyklizovaného objektu odstraněny věci, které jsou zjevně bezcenné, a vyklizení není přítomen nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věci odmítnuto, soud věci zdokumentuje tak, že je vyfotografuje nebo pořídí jejich zvukově obrazový záznam. Nařízení zničení věci se uvede v záznamu, případně protokolu o vyklizení.
Oddíl pátý
Jiné způsoby výkonu rozhodnutí
§ 67
Odebrání movitých věcí povinnému
(1)
Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, provede se tím, že vykonavatel ji odejme spolu s příslušnými doklady povinnému nebo tomu, kdo ji má u sebe a je ochoten ji vydat a odevzdá ji oprávněnému (§ 345 o. s. ř.). Nenajde-li vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem, kde věc je, popřípadě co se s ní stalo.
(2)
Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo, vyrozumí vykonavatel příslušný dopravní inspektorát, u něhož je toto motorové vozidlo zapsáno v evidenci.
(3)
Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena osobní prohlídka povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných místností jím užívaných, postupuje se obdobně podle § 53.
§ 68
Výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé
(1)
Výkon předběžného opatření upravujícího poměry dítětedítěte, rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítědítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítětedítěte provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, kterým může být předsedou soudu určen i vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce. Výkon podle věty první může provést i soudce určený rozvrhem práce.
(2)
Bližší podrobnosti výkonu rozhodnutí nebo dohody podle odstavce 1 upravuje instrukce ministra spravedlnosti.
§ 69
Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí
(1)
Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce (dále jen „soudní orgán“). Vyžadují-li okolnosti případu provedení výkonu mimo pracovní dobu soudu, pak úkon uskuteční přímo soudce, který takové předběžné opatření nařídil.
(2)
Výkon rozhodnutí předběžného opatření, aby povinný opustil společné obydlíobydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, se provede tak, že vykonavatel na základě rozhodnutí o předběžném opatření v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlíobydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlíobydlí, které povinný drží, a uloží je u soudu; popřípadě na základě rozhodnutí o předběžném opatření zakáže povinnému setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soudní orgán zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlíobydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání, případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu, a to jednorázově, nikoliv opakovaně. Oprávněný musí být o provedení úkonu předem informován. Při vyzvedávání věcí povinným musí být soudní orgán přítomen.
(3)
Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, vyrozumí vykonavatel oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí povinného o právu požádat během trvání předběžného opatření o vyzvednutí si shora uvedených věcí.
§ 70
Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy k vymáhání výživného
Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, uvede se v usnesení též osobní jméno a příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.
Oddíl šestý
Exekuční řízení
§ 70a
Soud vydá nové pověření podle § 43a exekučního řádu, pokud zjistí, že pověření obsahuje chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. V novém pověření zároveň uvede, že pověření nahrazuje dříve vydané pověření.
Oddíl sedmý
Dohled nad nezletilými, ústavní výchova, pěstounská péče a dohled nad opatrovníkem osob omezených ve svéprávnosti
§ 71
(1)
U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohleddohled nebo jimž uložil omezení bránící škodlivým vlivům na jejich výchovu, vyžaduje soud prvního stupně v pravidelných obdobích, nejméně jednou za šest měsíců, zprávy o výchově nezletilého a jeho chování od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školy nebo internátu, popřípadě požádá při nařízení dohledudohledu o pravidelné podávání takových zpráv v určených obdobích.
(2)
Byla-li nařízena ústavní výchova, může soud při přezkoumávání, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření, vykonat návštěvu zařízení pro výkon ústavní výchovy, nebo požádat soud, v jehož obvodu se vykonává ústavní výchova, aby soudce návštěvou v zařízení pro výkon ústavní výchovy zjistil skutečnosti potřebné pro přezkoumání, zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy, a podal dožadujícímu soudu zprávu o výsledku návštěvy.
§ 72
(1)
Bylo-li dítědítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud pěstounovi, aby v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal soudu zprávu o svěřeném dítětidítěti, zejména o jeho zdravotním stavu a postupu výchovy.
(2)
Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu je dítě v pěstounské péči, zprávu, jak je pěstounská péče vykonávána, jakým způsobem se vyvíjejí vztahy mezi dítětem v pěstounské péči a jeho rodiči a jak se vyvíjejí rodinné a sociální poměry rodičů z hlediska možnosti převzetí péče o dítě.
§ 73
Byl-li osobě omezené ve svéprávnosti jmenován soudem opatrovník, uloží soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, zprávu o činnosti opatrovníka. Ve zprávě o činnosti opatrovník uvede přehled o nakládání s majetkem opatrovance, zda je opatrovanec v nějakém zařízení nebo jak a kde bydlí, rámcově jaký je zdravotní stav opatrovance, jakým způsobem plní opatrovník své povinnosti a další podstatné okolnosti, které mu soud uložil. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka soud přezkoumá.
ČÁST DESÁTÁ
Řízení o pozůstalosti
§ 74
Pověření a činnost notáře
(1)
Soud příslušný k řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní soud“) předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře (dále jen „soudní komisař“), bezodkladně příslušný spis.
(2)
Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí čtvrté až šesté.
(3)
Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního komisaře pozůstalostní soud.
(4)
Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost pozůstalostnímu soudu k vyvěšení, a to v listinné i elektronické podobě.
(5)
Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu ustanoven zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen, za součinnosti pozůstalostního soudu. Příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení zástupce předá příslušnému okresnímu soudu.
(6)
Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu ustanoven náhradník notáře nebo je-li na jeho místo jmenován jiný notář, převezmou tito za součinnosti pozůstalostního soudu nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen. To platí i v případě, že věci přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře. Příslušnému okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář zahájil činnost. Náhradník notáře vykonává úkony soudního komisaře svým jménem.
(7)
Do spisu vedeného v řízení o pozůstalosti se založí listina, z níž vyplývá převzetí věci podle odstavce 5 nebo 6.
§ 75
Zjišťování v evidencích
(1)
Zjišťování v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.
(2)
Zjišťování v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu vedené Komorou podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař až na základě výsledku předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. Toto zjišťování se provede vždy u zůstavitelů, u nichž v době smrti trvalo manželství, jinak jen odůvodňují-li potřebu zjišťování výsledky řízení.
(3)
Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu13) se založí do spisu.
§ 76
(1)
V protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. se ohledně právních jednání pro případ smrti zejména uvede, v jaké formě je listina sepsána, zda není poškozena nebo opravována, zda neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost, datum listiny a identifikační údaje o osobách uvedených v listině. Jedná-li se o notářský zápis, uvede se dále jméno, příjmení a sídlo notáře, který zápis sepsal, a rejstříkové označení notářského zápisu.
(2)
V protokolu sepsaném podle § 144 odst. 3 z. z. ř. se uvede, že soudní komisař vyjmul listinu z obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a že listinu přečetl. Dále se v protokolu uvedou údaje podle odstavce 1 věty první a stanoviska osob podle § 144 odst. 3 z. z. ř.
§ 77
(1)
Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně, uvede se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno, příjmení, datum narození a bydliště této osoby (dále jen „předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina uložena nebo nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.
(2)
Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení předkladatele sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu prohlášení předkladatele, zda byla listina sepsána nebo podepsána vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání byl přítomen.
(3)
Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby, zjišťuje se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se také datum jejich smrti.
(4)
V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí listiny a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.
§ 78
(1)
Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal více právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba zjistit stav a obsah všech.
(2)
Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. najevo až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře podle § 101 z. z. ř. nevztahuje.
§ 79
(1)
Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1 z. z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav a obsah byl zjištěn, a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo soudní komisař, u nichž je listina uložena, umožní nahlédnutí do ní jen účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.
(2)
Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně listiny vypracoval znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení pro účely trestního řízenítrestního řízení. Na místo zapůjčené listiny se do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu, popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.
§ 80
Manželské smlouvy
(1)
Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je uložena u soudního komisaře, postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.
(2)
Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn manželský majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu není evidována.
§ 81
Předběžné šetření
V rámci předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. soudní komisař zejména provede výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o osobních a majetkových poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech jeho pohřbení, případně o jeho právních jednáních pro případ smrti, a vyhotoví o tom protokol.
§ 83
Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.
§ 85
(1)
Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále jen „byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do tohoto bytu. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit případné porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.
(2)
Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.
§ 86
Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle § 150 odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.
§ 88
Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti
(1)
Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.
(2)
Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastrukatastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastrukatastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastrukatastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.
§ 89
Zaplacení zálohy soudnímu komisaři
Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.
§ 90
Rozhodnutí o dědictví
(1)
V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o pozůstalosti pozůstalostním soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. V poučení o odvolání se jako místo k podání odvolání uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1 notářského řádu, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.
(2)
Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.
(3)
Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.
§ 91
Návrh rozhodnutí
Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí a jiných úkonů soudu podle § 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh rozhodnutí či jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.
§ 92
Oznamovací povinnost
(1)
Stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitým věcem, předá soudní komisař v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.
(2)
Je-li součástí rozhodnutí o dědictví, z něhož se vyhotovuje stejnopis podle odstavce 1, geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků nebo k zaměření půdorysu budov, které nejsou evidovány v katastrukatastru nemovitostí, stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví s geometrickým plánem se příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu předají v listinné podobě.
(3)
Doručuje-li soudní komisař stejnopis rozhodnutí o dědictví příslušnému katastrálnímu pracovišti, připojí k němu vyplněný formulář zveřejněný za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
§ 93
Likvidace pozůstalosti
Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.
§ 94
Opravné prostředky
(1)
Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis pozůstalostnímu soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k provedení potřebných úkonů podle věty první.
(2)
Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.
(3)
Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.
(4)
Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.
(5)
Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k dispozici pozůstalostní spis, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení pozůstalostnímu soudu.
§ 95
Předání spisu soudu
Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o pozůstalosti předá soudní komisař spis bezodkladně pozůstalostnímu soudu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníků notáře v řízení o pozůstalosti
Rozvrh pověřování notářů
§ 99
(1)
Rozvrh pověřování úkony v řízení o pozůstalosti podle § 100 odst. 1 z. z. ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.
(2)
Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména
a)
seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo,
b)
označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci,
c)
způsob pověřování notářů úkony v řízení o pozůstalosti,
d)
způsob určení notáře, který bude pověřen, zruší-li soud pověření notáře podle § 104 z. z. ř., bude-li pověřený notář vyloučen podle § 105 z. z. ř. nebo byla-li soudem nařízena výměna notáře podle § 131 z. z. ř.
§ 100
Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o pozůstalosti může být založen
a)
na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů tvořených obcemiobcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě trvalého pobytu zůstavitele nebo jiném hledisku uvedeném v § 98 z. z. ř., nebo
b)
na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o pozůstalosti v závislosti na datu narození nebo smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, anebo
c)
na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).
§ 101
(1)
Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.
(2)
Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.
§ 102
(1)
Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.
(2)
Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.
ČÁST DVANÁCTÁ
Úschovy v řízení o pozůstalosti
Oddíl první
Úschovy u soudu
§ 106
Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.
§ 107
V případě, že byl předmět úschovy uložen u schovatele, při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
§ 108
K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.
Oddíl druhý
Úschovy u soudního komisaře
§ 110
(1)
Přijímá-li soudní komisař do úschovy peníze v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, poskytne složiteli údaje potřebné ke složení na účet soudu.
(2)
Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u bankybanky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o pozůstalosti.
§ 111
(1)
Peníze uložené na běžném účtu soudu u bankybanky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.
(2)
Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.
(3)
Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.
§ 112
Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o pozůstalosti, že předmět úschovy nepatřil zůstaviteli, vydá předmět úschovy oprávněné osobě.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Řízení o úschovách
§ 113
(1)
Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.
(2)
K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.
§ 113a
(1)
Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy
a)
peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u bankybanky,
b)
vkladní knížky, cenné papírycenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,
c)
ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.
(2)
Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u bankybanky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.
§ 113b
(1)
Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u bankybanky.
(2)
Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírůcenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč a drobných movitých věcí nepatrné ceny.
§ 113c
(1)
Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u bankybanky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(2)
Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
§ 114
(1)
Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.
(2)
Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 299 z. z. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Řízení o umoření listin
§ 115
Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.
§ 116
(1)
Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.
(2)
Usnesení podle § 307 odst. 1 a 2 z. z. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 313 odst. 3 z. z. ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.
ČÁST PATNÁCTÁ
Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení
§ 116a
(1)
K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) nebo k dodržení lhůt uvedených v § 69, 76a, 77, 83, 83a, 88, 88a, 88m, 158a, 158d, 158e, 179b a 314b tr. ř., § 81, § 96 odst. 3, § 143 odst. 3, § 144 odst. 2, § 208 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, § 75c odst. 2 o. s. ř. a § 404, 456 a 462 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k telekomunikační a výpočetní technice, jejíž použití je potřebné k plnění stanovených úkolů, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče soudu o nezletilé nebo ve věcech předběžných opatření, a použití kulatého úředního razítka.
(2)
K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 405 a 452 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 493 a 497 z. z. ř.; dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.
(3)
Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.
(4)
Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.
§ 116b
(1)
Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, operačnímu středisku krajského ředitelství Policie České republiky a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností v obvodu soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Písemnosti určené soudu se po dobu dosažitelnosti doručují do sídla soudu, pokud předseda soudu nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne s těmito orgány jiný způsob doručování písemností.
(2)
Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle § 452 z. z. ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.
§ 116c
(1)
Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce obviněnému, vydat příkaz k domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon za účasti soudce, provádět sledování osob a věcísledování osob a věcí, které je podmíněno povolením soudce, ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo vyslechnout zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na potrestání, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a.
(2)
Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 5 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.
(3)
Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.
(4)
Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho skončení do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém úkonu, který si za tím účelem od policejního orgánupolicejního orgánu nebo státního zástupce provádějícího úkon vyžádá.
§ 116d
(1)
Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.
(2)
Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.
§ 116e
(1)
Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení.
(2)
Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
§ 116f
Jednací řád pro vrchní soudy
Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 117
Zrušují se
1.
instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č. j. 417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č. j. 354/75 - LO, instrukce č. j. 826/78 - LO, instrukce č. j. 24/83, instrukce č. j. 852/90 - L a instrukce č. j. 1436/91 - OOD,
2.
ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.
§ 118
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Richter v. r.
1)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
§ 55b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
2b)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
4)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
7)
§ 16 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.
9)
Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 2. 2005 č. j. 81/2002-MO-J/142, o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 14/2006 SIS.
Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. 12. 2004 č. j. 66/2004-MOJ/89, o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské unie ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 18/2005 SIS.
11)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
11a)
§ 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb.
12)
§ 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.
13)
§ 35c odst. 2 a § 35d odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb.
14)
Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.
20)
§ 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 185d odst. 1 o. s. ř.
22)
§ 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zrušujú sa:
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
25
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa za slová „podnikanie v poisťovníctve“ vkladá čiarka a text „ustanoviť zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla“.
2.
V § 2 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Sprostredkovateľskú činnosť súvisiacu s poisťovacou činnosťou (§ 7 ods. 1) môžu vykonávať aj iné subjekty, ako sú uvedené v odseku 1, za podmienok ustanovených týmto zákonom.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
3.
V § 2 ods. 3 sa vypúšťajú slová „alebo poisťovne s cudzím kapitálom“.
4.
V § 13 ods. 6 sa za slová „peňažných ústavoch9)“ vkladajú slová „bez oprávnenia ich prevodu do zahraničia,“.
5.
§ 17 znie:
㤠17
Dozoru podliehajú právnické a fyzické osoby, ktoré podnikajú v poisťovníctve na území Slovenskej republiky alebo ktoré majú na území Slovenskej republiky svoje sídlo alebo bydlisko. Dozor vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Úlohy vyplývajúce z tohto zákona vykonáva dozorný orgán výhradne vo verejnom záujme.“.
6.
Za piatu časť sa vkladá nová šiesta časť, ktorá vrátane nadpisov znie:
„ŠIESTA ČASŤ
Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
§ 22a
Prevádzkovateľ a vodič motorového vozidla je poistený na zodpovednosť za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla.“.
7.
Doterajšia „Šiesta časť“ sa označuje ako „Siedma časť“.
8.
Za § 24 sa vkladá nový § 24a, ktorý znie:
㤠24a
Životné poistenie osôb, ktoré majú trvalé bydlisko v Slovenskej republike, poistenie majetku na území Slovenskej republiky a poistenie zodpovednosti za škodu vyplývajúcu z činnosti fyzických a právnických osôb na území Slovenskej republiky, je možné uzatvoriť iba v poisťovni podnikajúcej v súlade s týmto zákonom na území Slovenskej republiky.“.
9.
V § 25 ods. 1 sa na konci pripája táto veta: „Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď boli zistené uvedené skutočnosti, najneskoršie však do troch rokov odo dňa, keď k ním došlo.“.
10.
V § 25 ods. 3 sa slová „príslušná okresná finančná správa13)“ nahrádzajú slovami „príslušný daňový orgán13)“ a slová „Finančná správa hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy“ sa nahrádzajú slovami „Daňový úrad Bratislava I “.
11.
Poznámka č. 13) pod čiarou znie:
„13)
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.“.
12.
§ 27 znie:
㤠27
Tento zákon sa nevzťahuje na subjekty, ktoré vykonávajú nemocenské a sociálne zabezpečenie (poistenie).“.
13.
§ 28 sa vypúšťa.
14.
V § 29 sa na konci vety pripájajú slová „a rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla, vrátane sadzieb poistného a určí poisťovňu, ktorá ho bude vykonávať.“.
Čl. II
Zrušujú sa:
1.
s platnosťou pre Slovenskú republiku ustanovenia § 11 a § 16 ods. 1 písm. c) vládneho nariadenia č. 54/1953 Zb. o premávke na cestách v znení Zákonného opatrenia Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 13/1956 Zb.
2.
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 144/1990 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia podnikateľa za škodu, ktorá vznikne pracovníkovi pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 26/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 26/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvolene
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* § 1 - Názov „Vysoká škola lesnícka a drevárska vo Zvolene“ sa mení a znie: „Technická univerzita vo Zvolene“.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
26
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991
o zmene názvu Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvolene
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Vysoká škola lesnícka a drevárska vo Zvolene“ sa mení a znie: „Technická univerzita vo Zvolene“.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej komore vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - PRVÁ ČASŤ (§ 1 — § 21)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
27
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 19. decembra 1991
o Slovenskej komore vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
PRVÁ ČASŤ
Základné ustanovenia
§ 1
Účel zákona
Účelom tohto zákona je upraviť vznik, postavenie a pôsobnosť Slovenskej komory vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov (ďalej len „komora“).
§ 2
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komora vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkovSlovenská komora vysokoškolsky vzdelaných zdravotníckych pracovníkov s výnimkou lekárov a lekárnikov (ďalej len „zdravotnícky pracovník“) so sídlom v Piešťanoch.
(2)
Komora je samostatnou stavovskou organizáciou, ktorá vyvíja svoju činnosť na podporu a ochranu záujmov svojich členov vykonávajúcich povolanie v zdravotníctve na území Slovenskej republiky.
(3)
Komora zriaďuje regionálne komory pre územné časti Slovenskej republiky, spravidla pre viac okresov, ak o to požiadajú aspoň dve tretiny členov komory v príslušnej územnej časti. Na činnosť regionálnych komôr sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona, ak nie je ďalej ustanovené inak.
(4)
Komora je právnická osoba.
Členstvo v komore
§ 3
(1)
Členmi komory sú vysokoškolsky vzdelaní zdravotnícki pracovníci (§ 2) vykonávajúci úkony priamo spojené s liečebnou a preventívnou starostlivosťou.
(2)
Členstvo v komore vzniká zápisom do zoznamu vedeného komorou.
(3)
Členstvo v komore je povinné pre uchádzačov a pracovníkov v neštátnych zdravotníckych zariadeniach.
§ 4
(1)
Komora zapíše do zoznamu na písomnú žiadosť do dvoch mesiacov odo dňa, čo ju dostala, toho, kto
a)
získal požadované vysokoškolské vzdelanie v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom štúdiu vydaný zahraničnou vysokou školou podľa osobitných predpisov,1)
b)
je plne spôsobilý na právne úkony,
c)
je bezúhonný,
d)
zaplatí zápisné.
(2)
Členstvo v komore sa udržiava platením členského príspevku určeného stanovami komory.
§ 5
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony, alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto písomne požiadal o vyčiarknutie zo zoznamu,
d)
kto nezaplatil členské príspevky počas troch mesiacov po písomnom upozornení,
e)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin,
f)
komu bol právoplatne dočasne alebo natrvalo zakázaný výkon povolania,2)
g)
komu bolo uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu [§ 15 ods. 3 písm. c)].
§ 6
Práva člena komory
Člen komory má právo
a)
voliť a byť volený do orgánov komory (§ 10 až 15),
b)
žiadať komoru o bezplatnú právnu pomoc a v prípade súdneho sporu týkajúceho sa výkonu povolania žiadať o sprostredkovanie zastúpenia pred súdom,
c)
zúčastňovať sa na plnení úloh komory priamo alebo prostredníctvom orgánov komory.
§ 7
Povinnosti člena komory
Člen komory je povinný
a)
pri výkone svojho povolania dodržiavať zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy,
b)
riadne platiť členské príspevky a plniť ostatné povinnosti podľa vnútorných predpisov komory,
c)
dodržiavať etické zásady vo vzájomnom vzťahu i vo vzťahu k pacientovi.
DRUHÁ ČASŤ
PÔSOBNOSŤ KOMORY
§ 8
(1)
Komora zastupuje a koordinuje spoločné záujmy svojich členov v tuzemsku i v zahraničí a plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona.
(2)
Komora v rámci svojej pôsobnosti najmä
a)
podieľa sa na príprave a prerokúvaní všeobecne záväzných právnych predpisov a opatrení v oblasti zdravotníctva,
b)
spolupracuje pri obsadzovaní miest vedúcich pracovníkov v zdravotníckych zariadeniach,
c)
nadväzuje a rozvíja styky s ostatnými komorami a obdobnými inštitúciami v tuzemsku i v zahraničí a uzaviera s nimi dohody,
d)
ochraňuje záujmy svojich členov pri výkone ich povolania,
e)
zabezpečuje potrebné podmienky pre odborný rast svojich členov,
f)
vyjadruje sa k etickej a odbornej spôsobilosti zdravotníckych pracovníkov, ktorí sa uchádzajú o povolenie vykonávať prax v neštátnych zdravotníckych zariadeniach,3)
g)
zúčastňuje sa na rokovaniach pri tvorbe sadzobníka za poskytovanie zdravotníckych služieb,
h)
zhromažďuje a rozširuje poznatky a informácie z oblasti zdravotníctva a na tento účel vydáva odborné publikácie.
§ 9
Spolupráca so štátnymi orgánmi
(1)
Komora a príslušné štátne orgány navzájom spolupracujú pri plnení svojich úloh v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi, najmä
a)
poskytujú si navzájom potrebné informácie,
b)
štátne orgány umožňujú komore aktívnu účasť na tvorbe a uskutočňovaní zdravotníckej politiky, predovšetkým ju prizývajú k príprave koncepcií rozvoja zdravotníctva a tvorbe všeobecne záväzných právnych predpisov,
c)
štátne orgány majú právo vysielať na rokovania orgánov komory svojich zástupcov.
(2)
Ustanovením odseku 1 písm. a) nie sú dotknuté predpisy na ochranu štátneho tajomstva.4)
TRETIA ČASŤ
SAMOSPRÁVA A VNÚTORNÁ ORGANIZÁCIA KOMORY
§ 10
Orgány komory
(1)
Činnosť komory riadia jej volené orgány.
(2)
Orgánmi komory sú
a)
snem delegátov,
b)
rada,
c)
prezident,
d)
dozorná radadozorná rada,
e)
disciplinárna komisia.
§ 11
Snem delegátov
(1)
Snem delegátov je najvyšším orgánom komory. Tvoria ho zástupcovia členov komory volení podľa volebného poriadku.
(2)
Do pôsobnosti snemu delegátov patrí najmä
a)
schvaľovanie stanov, volebného poriadku a rokovacieho poriadku komory,
b)
voľba a odvolávanie členov rady, prezidenta, viceprezidentov, výkonného tajomníka a členov dozornej rady,
c)
schvaľovanie zásad hospodárenia komory, rozpočtu komory a správy rady a dozornej rady o činnosti a hospodárení komory,
d)
určovanie výšky členského príspevku,
e)
zriaďovanie fondov komory.
(3)
Snem delegátov zvoláva rada najmenej raz za rok alebo mimoriadne, ak o to požiada viac ako jedna tretina členov komory.
§ 12
Rada
(1)
Rada je najvyšším orgánom komory v období medzi zasadaniami snemu delegátov.
(2)
Členmi rady sú prezident, viceprezidenti, výkonný tajomník, prezidenti regionálnych komôr a ďalší členovia zvolení snemom delegátov.
(3)
Rada rozhoduje o všetkých záležitostiach, ktoré tento zákon, stanovy alebo uznesenia snemu delegátov nezverujú iným orgánom komory.
(4)
Do pôsobnosti rady patrí najmä
a)
príprava podkladov pre rokovanie snemu delegátov a zabezpečovanie výkonu jeho uznesení,
b)
hospodárenie s majetkom komory a jeho fondami,
c)
rozhodovanie o prijatí za člena komory a o jeho vyčiarknutí,
d)
zriaďovanie regionálnych komôr,
e)
rozhodovať o odvolaní proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 15 ods. 3 písm. a) a b).
(5)
Radu zvoláva prezident najmenej štyrikrát ročne.
(6)
Rada môže na zabezpečenie plnenia svojich úloh zriadiť prezídium zložené z prezidenta, viceprezidentov a výkonného tajomníka. Podrobnosti o pôsobnosti prezídia upravia stanovy komory.
§ 13
Prezident
Prezident je na čele komory a jej rady a vykonáva činnosti, ktoré mu určia stanovy, uznesenia snemu alebo rady.
§ 14
Dozorná rada
(1)
Dozorná radaDozorná rada je kontrolným orgánom komory. Členstvo v dozornej rade je nezlučiteľné s členstvom v rade.
(2)
Dozorná radaDozorná rada kontroluje činnosť komory v rozsahu určenom v stanovách alebo podľa poverenia snemu delegátov, ktorému zodpovedá za svoju činnosť.
§ 15
Disciplinárna komisia
(1)
Disciplinárna komisia vykonáva disciplinárnu právomoc voči členom komory.
(2)
Disciplinárna komisia má sedem členov. Volí si zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Členom disciplinárnej komisie nemôže byť člen iného orgánu komory.
(3)
Disciplinárna komisia môže uložiť za vážne porušenie povinností členom komory ako disciplinárne opatrenie
a)
peňažnú pokutu až do výšky 10 000 Kčs,
b)
podmienečné vyčiarknutie zo zoznamu až na 2 roky,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu.
(4)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 možno podať odvolanie.
(5)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. a) a b) rozhoduje rada (§ 12). O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. c) rozhoduje súd.5)
(6)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku. Na jeho doručovanie sa primerane vzťahujú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.6)
(7)
Rada napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak rada napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia je právnym názorom rady viazaná.
Spoločné ustanovenia o orgánoch komory
§ 16
(1)
Funkčné obdobie volených orgánov komory môže byť najviac päť rokov. Podrobnosti o zložení a funkčnom období jednotlivých orgánov komory upravia jej stanovy.
(2)
Podrobnosti o voľbách a rokovanie orgánov komory upraví volebný poriadok a rokovací poriadok komory.
§ 17
(1)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné, s výnimkou funkcie výkonného tajomníka komory, ako aj funkcia jedného viceprezidenta, ak o tom rozhodne snem delegátov. Tým nie je dotknuté právo na náhradu účelne vynaložených nákladov spojených s výkonom funkcie.
(2)
Štatutárnymi orgánmi komory sú prezident, viceprezidenti a výkonný tajomník.
(3)
Pôsobnosť snemu delegátov v regionálnej komore vykonáva snem zložený zo všetkých jej členov.
Vnútorné členenie
§ 18
V rámci komory môžu pôsobiť podľa svojich odborných záujmov odvetvové sekcie alebo špecializované odborné skupiny. Ich postavenie, pôsobnosť, vzájomné vzťahy k orgánom komory bližšie upravia stanovy komory.
§ 19
(1)
Výkon všetkých operatívnych, finančných a bežných záležitostí v rozsahu pôsobnosti a úloh komory zabezpečuje výkonný tajomník komory.
(2)
Výkonný tajomník komory zabezpečuje najmä
a)
vedenie evidencie členov komory,
b)
bežnú agendu komory a vedenie administratívnych prác,
c)
prípravu podkladov na rokovanie orgánov komory,
d)
výkon ostatnej agendy hospodárskej správy.
§ 20
Financovanie komory
Činnosť komory je financovaná z členských príspevkov, výnosov z vlastnej činnosti, dotácií a darov fyzických a právnických osôb.
ŠTVRTÁ ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 21
(1)
Prezídium Asociácie vysokoškolsky vzdelaných pracovníkov v zdravotníctve plní funkciu dočasného výboru komory.
(2)
Dočasný výbor komory utvorený podľa odseku 1 plní úlohy rady podľa § 12 ods. 4; pritom zabezpečí voľby do snemu delegátov do šesť mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(3)
Snem delegátov na svojom prvom zasadaní schváli vnútorné predpisy komory [§ 11 ods. 2 písm. a) a c)].
Čl. II
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb. o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov a zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva, sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení takto:
§ 53 ods. 1 znie:
„(1)
Zdravotníckymi pracovníkmi sú osoby vykonávajúce úkony priamo spojené s liečebnou a preventívnou starostlivosťou, a to
a)
lekári,
b)
lekárnici,
c)
strední zdravotnícki pracovníci,
d)
iní vysokoškolsky vzdelaní pracovníci.“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
2)
§ 54 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
3)
§ 10a ods. 1 písm. a) zákona č. 20/1966 Zb. v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva.
4)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení neskorších predpisov.
5)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
6)
§ 266a Zákonníka práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 28/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 28/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Zb.
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rad
* Čl. II - Zrušuje sa § 17 a 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 45/1989 Zb. o poslancoch Slovenskej národnej rady.
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
28
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 19. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
„Poslanecké kluby
§ 11a
(1)
Poslanci sa môžu združovať v poslaneckých kluboch, a to spravidla podľa príslušnosti k politickým stranám alebo politickým hnutiam alebo volebným koalíciám. Môžu utvoriť aj klub nezávislých poslancov. Poslanec môže byť členom len jedného poslaneckého klubu.
(2)
Na utvorenie poslaneckého klubu treba najmenej päť poslancov. O utvorení poslaneckého klubu sa vyhotoví zápisnica, ktorú podpíšu všetci ustanovujúci členovia klubu.
(3)
Predseda poslaneckého klubu písomne oznámi Predsedníctvu Slovenskej národnej rady utvorenie poslaneckého klubu, jeho názov a mená a priezviská poslancov, ktorí sú jeho členmi. Počas volebného obdobia oznámi aj mená a priezviská poslancov, ktorí prestali byť členmi poslaneckého klubu alebo ktorí sa stali jeho novými členmi.
(4)
Ak dôjde k rozdeleniu politickej strany alebo politického hnutia, postupuje sa pri utváraní nových poslaneckých klubov podľa odseku 2.
(5)
V mene poslaneckého klubu koná jeho predseda alebo podpredseda alebo poverený člen klubu.
§ 11b
(1)
Poslanecké kluby majú právo používať na svoju činnosť miestnosti v priestoroch Slovenskej národnej rady. Podrobnosti upraví Predsedníctvo Slovenskej národnej rady uznesením.
(2)
Na úhradu nákladov poslaneckých klubov sa poskytuje príspevok z rozpočtu Slovenskej národnej rady vo výške, ktorú určí na každý kalendárny rok Predsedníctvo Slovenskej národnej rady, a to s prihliadnutím na počet členov jednotlivých poslaneckých klubov.
(3)
Poslanecké kluby vedú prehľad o poskytnutých príspevkoch podľa odseku 2 a dbajú, aby ich čerpanie bolo doložené príslušnými dokladmi. Poslanecké kluby sú povinné predložiť Predsedníctvu Slovenskej národnej rady doklady o čerpaní týchto príspevkov, kedykoľvek o to požiada. Poslanecké kluby predkladajú Predsedníctvu Slovenskej národnej rady súhrnnú správu o čerpaní poskytnutých príspevkov za predchádzajúci kalendárny rok v ním určenom termíne.
§ 11c
Politické grémium
(1)
Predsedovia poslaneckých klubov tvoria politické grémium, ktoré posudzuje najmä otázky politickej povahy súvisiace s činnosťou Slovenskej národnej rady a jej orgánov.
(2)
Podľa potreby alebo na základe žiadosti aspoň dvoch poslaneckých klubov zvoláva predseda Slovenskej národnej rady politické grémium, na ktorom sa môžu zúčastniť aj podpredsedovia Slovenskej národnej rady. Stanoviská politického grémia majú povahu odporúčania.“.
Čl. II
Zrušuje sa § 17 a 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 45/1989 Zb. o poslancoch Slovenskej národnej rady.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 29/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 29/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Zb.
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
29
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 11 ods. 3 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
na zvýšenie základného kapitálu obchodných spoločností, ktorých akcionárom alebo spoločníkom je fond,“.
Doterajšie písmená b) až i) sa označujú ako písmená c) až j).
2.
§ 11 ods. 3 písm. e) znie:
„e)
na plnenie záväzkov podnikov a akciových spoločností, ak jediným účastníkom týchto spoločností je štát a ak ide o podniky a akciové spoločnosti určené na privatizáciu; rozsah a podmienky použitia majetku fondu určí ministerstvo.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 30/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 30/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komore
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* PRVÁ ČASŤ - Úvodné ustanovenia (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - Pôsobnosť komory (§ 3 — § 4)
* TRETIA ČASŤ - Organizácia a orgány komory (§ 5 — § 11)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 12 — § 16)
Aktuální znění od 23. 1. 1992
30
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991
o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komore
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Úvodné ustanovenia
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora (ďalej len „komora“) so sídlom v Nitre.
(2)
Komora je neštátna, verejnoprávna a samosprávna inštitúcia, ktorej poslaním je uplatňovanie oprávnených spoločných záujmov svojich členov pri tvorbe hospodárskej a sociálnej politiky, účasť na jej uskutočňovaní a podpora a ochrana podnikania svojich členov v záujme rozvoja a zveľaďovania poľnohospodárstva a potravinárstva v Slovenskej republike.
(3)
Komora je právnická osoba. Nezapisuje sa do podnikového registra.
(4)
Na plnenie svojich úloh komora môže nadobúdať majetok.
§ 2
(1)
Členmi komory sú fyzické a právnické osoby zapísané v obchodnom registri, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť v poľnohospodárstve a potravinárstve a v biologických, technických a v obchodných službách pre poľnohospodárstvo a potravinárstvo.
(2)
Členmi komory sa môžu stať aj iné právnické osoby z oblasti poľnohospodárstva a potravinárstva, než sú uvedené v odseku 1, ako aj fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť v týchto oblastiach.
(3)
Členstvo v komore vzniká
a)
dňom účinnosti tohto zákona alebo dňom zápisu do obchodného registra, ak ide o osoby uvedené v odseku 1,
b)
na základe písomnej prihlášky dňom prijatia za člena, ak ide o osoby uvedené v odseku 2.
(4)
O ukončení činnosti komory rozhodne Slovenská národná rada zákonom.
DRUHÁ ČASŤ
Pôsobnosť komory
§ 3
(1)
Komora a príslušné štátne orgány navzájom spolupracujú pri plnení svojich úloh v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi, najmä
a)
poskytujú si navzájom potrebné informácie,
b)
štátne orgány spolupracujú s komorou na tvorbe a uskutočňovaní hospodárskej a sociálnej politiky dotýkajúcej sa podnikania v poľnohospodárstve a potravinárstve, predovšetkým ju prizývajú k príprave koncepcií rozvoja, všeobecne záväzných právnych predpisov a opatrení na ich vykonanie alebo vyžadujú jej stanoviská a ustanovujú jej zástupcov do svojich poradných orgánov,
c)
štátne orgány majú právo vysielať na rokovanie orgánov komory svojich zástupcov,
d)
komora organizuje zmierovacie konanie v hospodárskych sporoch medzi svojimi členmi.
(2)
Orgány komory predkladajú štátnym orgánom návrhy a stanoviská, v ktorých sú zosúladené spoločné záujmy členov, najmä medzi jednotlivými odbormi podnikania.
(3)
Ustanovením odseku 1 písm. a) nie sú dotknuté predpisy na ochranu štátneho tajomstva.1)
§ 4
(1)
Komora poskytuje svojim členom najmä informačné a poradenské služby vo veciach spojených s podnikaním, organizuje vzdelávaciu činnosť, podporuje výskum, presadzuje spoločné podnikateľské záujmy svojich členov, pričom zlaďuje záujmy medzi jednotlivými odbormi podnikania, dbá o ochranu svojich členov pred nepoctivým obchodným stykom, stará sa o ich propagáciu a spolupracuje s inými komorami a obdobnými inštitúciami v tuzemsku i zahraničí.
(2)
Stanovy komory určia, v akom rozsahu komora pôsobí ako orgán prejednávania sporov medzi jej členmi.
TRETIA ČASŤ
Organizácia a orgány komory
§ 5
(1)
V okresoch, prípadne iných územných častiach určených stanovami pôsobia regionálne komory, ktoré utvárajú členovia komory so sídlom (bydliskom) v jej územnom obvode; ak má člen komory pracoviská (závody, prevádzkárne) v územnom obvode viacerých regionálnych komôr, môže sa zúčastňovať na činnosti každej z nich.
(2)
Regionálna komora vzniká rozhodnutím ustanovujúceho valného zhromaždenia o jej založení, prijatím stanov a zvolením orgánov.
(3)
Regionálna komora plní úlohy uvedené v § 3 vo vzťahu k dotknutým orgánom miestnej štátnej správy2) a obcíobcí.3)
(4)
V ostatných veciach určia stanovy komory, ktoré úlohy budú vykonávané sústredene; inak patrí táto pôsobnosť regionálnym komorám.
§ 6
(1)
Činnosť komory riadia jej orgány, ktorými sú
a)
valné zhromaždenie,
b)
predstavenstvo,
c)
predseda,
d)
dozorná radadozorná rada.
(2)
Ustanovenia o orgánoch komory platia obdobne pre orgány regionálnej komory, ak nie je v tejto časti a v § 14 ustanovené inak.
§ 7
(1)
Valné zhromaždenie je najvyšším orgánom komory, ktorý
a)
schvaľuje stanovy komory, volebný poriadok komory, rokovací poriadok a ich zmeny,
b)
volí predsedu a podpredsedov komory na funkčné obdobie jednoho roka, pričom sa nevylučuje možnosť opätovného zvolenia,
c)
volí členov predstavenstva a dozornej rady z členov komory, a to tak, aby boli primerane zastúpené hlavné odbory podnikania, a odvoláva ich z funkcie,
d)
určuje hlavné smery činnosti komory,
e)
určuje výšku a lehotu splatnosti členských príspevkov, schvaľuje rozpočet komory a ročnú účtovnú závierku.
(2)
Valné zhromaždenie si môže vyhradiť rozhodnutie o záležitosti, ktorá patrí do pôsobnosti iných orgánov komory.
(3)
Valné zhromaždenie sa skladá z delegátov, ktorých spomedzi svojich členov volia valné zhromaždenia regionálnych komôr. Stanovy určujú počet delegátov a spôsob ich voľby a hlasovania, a to tak, aby vo valnom zhromaždení boli uplatnené podnikateľské záujmy podľa jednotlivých území a odborov podnikania.
(4)
Valné zhromaždenie regionálnej komory tvoria členovia komory uvedení v § 5 ods. 1. Ak tak určujú stanovy komory, môže sa namiesto valného zhromaždenia zísť zhromaždenie delegátov regionálnej komory.
(5)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Za ich vykonávanie komora poskytne náhradu za stratu času a náhradu hotových výdavkov vrátane nákladov na cestovné.
(6)
Valné zhromaždenie sa schádza najmenej dvakrát za rok. Musí sa zísť vždy, ak o to písomne požiada najmenej jedna tretina členov v územnom obvode regionálnej komory, ak ide o jej valné zhromaždenie, alebo jedna tretina regionálnych komôr, ak ide o valné zhromaždenie komory.
(7)
Valné zhromaždenie môže rokovať, ak je prítomná nadpolovičná väčšina členov alebo delegátov; na prijatie platného uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných.
(8)
Valné zhromaždenie zriaďuje sekcie na plnenie úloh komory pre jednotlivé úseky svojej činnosti a pre jednotlivé odbory podnikania ako svoje odborné orgány.
§ 8
(1)
Predstavenstvo je výkonným orgánom komory, ktorý riadi jej činnosť medzi zasadaniami valného zhromaždenia. Pripravuje a zvoláva zasadania valného zhromaždenia a zabezpečuje plnenie ich uznesení.
(2)
Predstavenstvo vymenúva ústredného riaditeľa úradu komory (§ 11 ods. 1).
(3)
Predstavenstvo zvoláva predseda komory najmenej šesťkrát za rok. Jeho funkčné obdobie je najviac tri roky.
(4)
Predstavitelia sekcií sa zúčastňujú na rokovaní predstavenstva v príslušných veciach s poradným hlasom.
§ 9
(1)
Predseda je na čele komory a predstavenstva, dozerá na činnosť úradu komory a vykonáva ďalšie činnosti, ktoré mu určia stanovy, uznesenia valného zhromaždenia alebo uznesenia predstavenstva.
(2)
Predseda je štatutárnym orgánom komory.
§ 10
(1)
Dozorná radaDozorná rada je najvyšším kontrolným orgánom komory. Je oprávnená kontrolovať celú činnosť komory.
(2)
Dozorná radaDozorná rada si volí zo svojho stredu predsedu a podpredsedu; ich funkčné obdobie je tri roky, pričom sa nevylučuje možnosť opätovného zvolenia.
(3)
Dozornú radu zvoláva jej predseda najmenej šesťkrát za rok. Jej funkčné obdobie je najviac tri roky.
(4)
Členmi dozornej rady nemôžu byť členovia predstavenstva a zamestnanci komory.
§ 11
(1)
Komora zriaďuje na obstarávanie záležitostí spojených s jej činnosťou úrad komory, ktorý najmä vedie evidenciu členov komory, pripravuje odborné a administratívne podklady pre rokovanie orgánov komory a vykonáva ich uznesenia.
(2)
Činnosť úradu komory riadi a za jeho hospodárenie zodpovedá ústredný riaditeľ, ktorý je zamestnancom komory. Zúčastňuje sa na zasadaniach predstavenstva a valného zhromaždenia.
(3)
Podrobnosti o úlohách úradu komory a jeho organizáciu určuje organizačný poriadok schvaľovaný predstavenstvom.
(4)
Regionálna komora môže zriadiť na obstarávanie záležitostí spojených s jej činnsťou úrad regionálnej komory; viaceré regionálne komory môžu na základe dohody zriadiť spoločný úrad. Ustanovenia o úrade komory primerane platia aj pre úrad regionálnej komory.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 12
(1)
Činnosť komory je financovaná najmä z členských príspevkov.
(2)
Každý člen komory je povinný platiť členské príspevky. Zásady výšky a lehôt splatnosti členských príspevkov upravia stanovy komory.
§ 13
Podrobnosti o činnosti komory a jej vnútorných pomeroch upravia stanovy komory. Stanovy musia obsahovať najmä
a)
podrobnosti o vzniku a spôsoby zániku členstva,
b)
práva a povinnosti členov,
c)
dôsledky porušenia členských povinností,
d)
bližšie vymedzenie úloh komory uvedených v § 4 a spôsobu ich zabezpečenia,
e)
bližšie ustanovenia o organizácii a orgánoch komory.
§ 14
(1)
Ustanovujúce valné zhromaždenie regionálnej komory sa môže platne uznášať, len ak sa na ňom zúčastnia najmenej dve tretiny osôb uvedených v § 2 ods. 1, zapísaných v podnikovom registri so sídlom (bydliskom) v jej územnom obvode.
(2)
Ustanovujúce valné zhromaždenie regionálnej komory sa môže platne uznášať, len ak sa na ňom zúčastnia delegáti zastupujúci najmenej dve tretiny členov okresu, na území ktorého regionálna komora pôsobí.
(3)
O ustanovujúcom valnom zhromaždení, prijatí stanov a zvolení orgánov sa vyhotoví notárska zápisnica.4)
§ 15
(1)
Vláda Slovenskej republiky vymenuje na návrh ministra poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky po prerokovaní so záujmovými združeniami a podnikateľskými zväzmi v oblasti poľnohospodárstva a potravinárstva prípravný výbor komory.
(2)
Prípravný výbor komory zabezpečí zvolanie ustanovujúcich valných zhromaždení regionálnych komôr, zvolanie ustanovujúceho valného zhromaždenia a prípravu návrhu stanov komory tak, aby sa ustanovujúce valné zhromaždenia mohli uskutočniť najneskôr do šesť mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 16
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení neskorších predpisov.
2)
Napr. zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
3)
Zákon SNR č. 369/1991 Zb. o obecnom zriadení.
4)
§ 100 ods. 1 zákona č. 95/1963 Zb. o štátnom notárstve a o konaní pred štátnym notárstvom (notársky poriadok). |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 36/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 36/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 407/1991 Zb. o zabezpečení pracovníkov organizácií, ktorí pracujú po kratší ako určený týždenný pracovný čas z dôvodov prechodných odbytových a finančných ťažkostí organizácií
Vyhlášeno 23. 1. 1992, datum účinnosti 23. 1. 1992, částka 6/1992
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 407/1991 Zb. o zabezpečení pracovníkov organizácií, ktorí pracujú po kratší ako určený týždenný pracovný čas z dôvodov prechodných odbytových a finančných ťažkostí organizácií, sa mení t
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 23. 1. 1992
36
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 20. decembra 1991,
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 407/1991 Zb. o zabezpečení pracovníkov organizácií, ktorí pracujú po kratší ako určený týždenný pracovný čas z dôvodov prechodných odbytových a finančných ťažkostí organizácií
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 123 ods. 1 písm. b) a ods. 3 Zákonníka práce ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 407/1991 Zb. o zabezpečení pracovníkov organizácií, ktorí pracujú po kratší ako určený týždenný pracovný čas z dôvodov prechodných odbytových a finančných ťažkostí organizácií, sa mení takto:
§ 9 sa vypúšťa.
Čl. II
Príspevok podľa tejto vyhlášky patrí pracovníkovi už za mesiac január 1992.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r. |
Zákon č. 42/1992 Sb. | Zákon č. 42/1992 Sb.
Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
Vyhlášeno 28. 1. 1992, datum účinnosti 28. 1. 1992, částka 9/1992
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - POSTUP TRANSFORMACE DRUŽSTEV (§ 3 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA (§ 14 — § 17)
* ČÁST ČTVRTÁ - VÝROBNÍ A SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVA (§ 18 — § 21)
* ČÁST PÁTÁ - BYTOVÁ DRUŽSTVA (§ 22 — § 28d)
* ČÁST ŠESTÁ - JINÁ DRUŽSTVA (§ 29 — § 29)
* ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 30 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
42
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1991
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon stanoví
a)
způsob úpravy majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
b)
způsob přizpůsobení vnitřních právních poměrů družstva obchodnímu zákoníku,1)
c)
způsob přeměny družstev na jiné podnikatelské formy podle obchodního zákoníku,2)
d)
vydání majetku Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže, získaného družstvy od 1. ledna 1990.3)
§ 2
(1)
Vypořádání majetkových účastí členů a jiných oprávněných osoboprávněných osob na majetku družstev, přizpůsobení vnitřních právních poměrů obchodnímu zákoníku,1) popřípadě přeměnu na jinou podnikatelskou formu (dále jen „transformace“) provedou všechna družstva vzniklá před účinností tohoto zákona podle transformačního projektu, vypracovaného a schváleného podle tohoto zákona.
(2)
Schválený transformační projekt je pro oprávněné osobyoprávněné osoby a orgány družstva závazný.
(3)
Transformaci neprovádějí družstva vzniklá po 1. lednu 1992 podle obchodního zákoníku.
ČÁST DRUHÁ
POSTUP TRANSFORMACE DRUŽSTEV
§ 3
Vypořádání se státem
(1)
Stát a družstvo mají právo na vzájemné vypořádání finančních náhrad za nemovitostinemovitosti, popřípadě jejich zhodnocení nebo znehodnocení, za živý a mrtvý inventář v případech, kdy došlo k úplatnému převodu ze státu na družstvo nebo opačně a nemovitostnemovitost nebo živý a mrtvý inventář byly předány oprávněné osoběoprávněné osobě podle zvláštních předpisů.4)
(2)
O rozsahu práv a povinností podle odstavce 1, o jejich vyčíslení a o způsobu a lhůtách vzájemného majetkového vypořádání těchto nároků uzavře, před vypracováním transformačního projektu, družstvo dohodu s orgánem republiky, příslušným podle zvláštních předpisů.5) Nedojde-li k dohodě do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona, popřípadě do tří měsíců od vydání nemovitostinemovitosti oprávněným osobámoprávněným osobám v případech, kdy dojde k vydání nemovitostinemovitosti po účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh jednoho z účastníků soud.
(3)
Družstvo vyčíslí majetek Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže, převedený na družstvo od 1. ledna 1990 bez povolení federálního ministerstva financí 3) a vydá jej na základě dohody o vydání věci příslušnému orgánu státní správy republiky. Návrh dohody vypracuje družstvo do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(4)
Majetek, který připadne družstvu podle odstavců 1 a 2, se zahrne do čistého jmění družstva, určeného k transformaci.
§ 4
Oprávněné osoby
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami podle tohoto zákona jsou fyzické osoby, vymezené podle jednotlivých druhů družstev v § 14, 19 a 23 tohoto zákona.
§ 5
Postup transformace
(1)
Představenstvo družstva je povinno svolat oprávněné osobyoprávněné osoby na valnou hromadu k volbě transformační rady (dále jen „rada“) družstva do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro přihlášení oprávněných osoboprávněných osob. Valná hromada je řádně svolána, jestliže pozvánky byly odeslány doporučenými dopisy na adresu oprávněných osoboprávněných osob nebo doručeny proti potvrzení o převzetí.
(2)
Valná hromada je způsobilá zvolit radu, je-li přítomna nebo zastoupena nadpoloviční většina oprávněných osoboprávněných osob a byla-li řádně svolána podle odstavce 1 s tím, že každá oprávněná osobaoprávněná osoba má při volbě rady jeden hlas.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může být při jednání valné hromady zastoupena jinou osobou na základě písemné plné moci; taková osoba má tolik hlasů, kolik oprávněných osoboprávněných osob zastupuje.
(4)
Rada je složena nejméně z pěti členů a jsou v ní poměrně zastoupeny jednotlivé skupiny oprávněných osoboprávněných osob. U zemědělských družstev jsou skupiny oprávněných osoboprávněných osob uvedeny v § 15.
(5)
Valná hromada volí každého člena rady na návrh příslušné skupiny oprávněných osoboprávněných osob samostatně nadpoloviční většinou hlasů přítomných nebo zastoupených oprávněných osoboprávněných osob. Pokud valná hromada není schopna se dohodnout na volbě členů rady do dvou hodin od zahájení volby, budou členové rady určeni losem z navržených kandidátů při dodržení podmínek uvedených v odstavci 4.
(6)
Člena rady může valná hromada kdykoliv odvolat. Ustanovení odstavce 5 věty první se použije přiměřeně.
§ 6
Působnost rady
(1)
Rada při transformaci družstva
a)
volí ze svých členů předsedu a místopředsedu,
b)
dohlíží na dodržování povinností družstva, stanovených pro transformaci tímto zákonem a dalšími předpisy, zejména
1.
kontroluje správnost zpracování soupisu majetku družstva, úplnost identifikace majetku vlastníků a dodržování podmínek pro výpočet majetkových podílů,
2.
posuzuje transformační projekty zpracované představenstvem družstva a projekty předložené oprávněnými osobamioprávněnými osobami a předkládá valné hromadě svá stanoviska k nim,
3.
určuje termín, místo konání a program valné hromady, která bude projednávat transformační projekty,
4.
kontroluje plnění harmonogramu transformace schváleného v transformačním projektu,
c)
je oprávněna zadat auditorovi na náklady družstva přezkoušení účetní závěrky, účetních dokladů zpětně od 1. ledna 1990 a výpočtu majetkových podílů provedeného družstvem,
d)
vypracovává záměr o budoucí organizačně právní formě družstva a předkládá jej představenstvu družstva, které je povinno jej dopracovat,
e)
při projednávání transformačních projektů podává valné hromadě zprávu o postupu přípravy transformace družstva,
f)
předkládá valné hromadě transformační projekty.
(2)
Předseda rady řídí jednání valné hromady při projednávání a schvalování transformačního projektu.
(3)
Rada má právo vůči družstvu na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s výkonem funkce.
§ 7
Čisté jmění družstva
(1)
Čisté jmění družstva pro účely tohoto zákona jsou věci, pohledávky a jiná práva a jiné penězi ocenitelné hodnoty a podíl na majetku společného podniku, úměrný výši vkladu družstva, které je po odečtení závazků určeno k rozdělení na majetkové podíly oprávněným osobámoprávněným osobám. Do čistého jmění není zahrnut majetek, na který byl uplatněn nárok podle zvláštních předpisů4) a majetkové vklady, vymezené v § 16 a 20 podle jednotlivých druhů družstev.
(2)
Od čistého jmění podle odstavce 1 se odečte částka, která bude použita pro uspokojení případných dalších restitučních nároků
a)
u zemědělských družstev ve výši nároků, které mohou být uplatněny podle zvláštních předpisů6) a nebyly uplatněny ke dni schválení transformačního projektu. Výše náhrad za movitý majetek se stanoví podle zvláštního předpisu, vydaného na základě § 20 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
b)
u ostatních družstev ve výši 5 % čistého jmění.
(3)
Zemědělská družstva ze stanoveného čistého jmění, určeného k transformaci podle odstavců 1 a 2, odečtou částku ve výši 25 %, která je určena ke stanovení majetkových podílů formou prodeje oprávněným osobámoprávněným osobám (dále jen „podíl“).
(4)
Nároky na náhrady podle zvláštních předpisů a majetkové vklady oprávněných osoboprávněných osob tvoří základní podíl na majetku družstev. Další podíly oprávněných osoboprávněných osob na majetku družstva plynoucí z transformace se stanoví podle kritérií v souladu s částí třetí až pátou tohoto zákona. Součet základního podílu a dalšího podílu na majetku družstva tvoří majetkový podíl oprávněné osobyoprávněné osoby na transformovaném družstvu.
§ 8
Prodej podílů v zemědělských družstvech
(1)
Představenstvo družstva částku určenou podle § 7 odst. 3 rozdělí na podíly, jejichž počet odpovídá počtu oprávněných osoboprávněných osob, s tím, že minimální nominální hodnota nemůže být nižší než 1000 Kčs.
(2)
Stanovené podíly podle odstavce 1 nabídne představenstvo družstva oprávněným osobámoprávněným osobám k odprodeji s tím, že 15 dnů od podání nabídky může oprávněná osobaoprávněná osoba odkoupit pouze jeden podíl. Po uplynutí 15 dnů může oprávněná osobaoprávněná osoba odkoupit jakékoliv množství těchto podílů.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může odkoupit i část podílu, nejméně však v hodnotě 1000 Kčs.
(4)
Odprodej podílů stanovených podle odstavce 1 bude ukončen po uplynutí 30 dnů od podání nabídky podle odstavce 2.
(5)
Výtěžek z prodeje podílů se převádí do zvlášť pro tento účel zřízeného fondu družstva, který se nezahrnuje do čistého jmění určeného k transformaci.
(6)
Prostředky fondu podle odstavce 5 budou po transformaci družstva převedeny do nedělitelného fondu transformovaného družstva, popřípadě do rezervních fondů nově vzniklých obchodních společností, a to v poměru majetku převzatého těmito právnickými osobami.
(7)
Podíly, které nebudou prodány, se zahrnou do čistého jmění družstva určeného k transformaci.
(8)
Pokud by podíl s ohledem na výši částky vyčleněné podle § 7 odst. 3 a počet oprávněných osoboprávněných osob nemohl být stanoven v minimální výši 1000 Kčs, převádí se celá částka do fondu podle odstavce 5 a podíly k odprodeji se nestanoví.
§ 9
Transformační projekt
(1)
Soupis a ocenění majetku družstva zpracuje představenstvo družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Transformační projekt vypracovává družstvo nebo jím pověřená právnická nebo fyzická osoba. Družstvo je povinno jej předat radě 60 dnů před konáním valné hromady, která projednává a schvaluje transformační projekty. Rada je povinna oprávněným osobámoprávněným osobám umožnit přístup k předloženým transformačním projektům.
(3)
Transformační projekt družstva může rovněž vypracovat kterákoliv oprávněná osobaoprávněná osoba; představenstvo družstva je povinno jí sdělit bez zbytečného odkladu údaje o čistém jmění družstva a o počtu oprávněných osoboprávněných osob a předložit jí k nahlédnutí účetní závěrku za poslední čtvrtletí.
(4)
Transformační projekty předkládá valné hromadě rada, která je povinna předložit k projednání všechny transformační projekty. Pokud vypracovává projekt oprávněná osobaoprávněná osoba, musí jej předat představenstvu družstva nejpozději 30 dnů před dnem konání valné hromady. Představenstvo je povinno o všech předložených projektech informovat radu.
(5)
Transformační projekt musí obsahovat
a)
účetní závěrku za poslední čtvrtletí ověřenou auditorem,
b)
dohodu podle § 3 odst. 2,
c)
vymezení majetku, který nebyl podle § 7 odst. 1 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu zahrnut do čistého jmění družstva,
d)
vymezení čistého jmění družstva podle § 7 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu,
e)
určení osob, na něž se převádějí věci, se kterými jsou spojeny závazky, včetně vyjádření věřitele,
f)
údaje o počtu oprávněných osoboprávněných osob k rozhodnutí o transformačním projektu s uvedením, kde lze nahlédnout do jejich seznamu, který musí obsahovat data jejich narození a místo trvalého bydliště,
g)
kritéria pro výpočet majetkových podílů členů a jiných oprávněných osoboprávněných osob, která jsou závazně stanovena v souladu s částí třetí a čtvrtou tohoto zákona,
h)
časový harmonogram transformace družstva, včetně lhůt pro provedení úkonů nezbytných podle obchodního zákoníku,7)
i)
odůvodnění návrhů obsažených v transformačním projektu.
(6)
K transformačnímu projektu musí být přiložen
a)
návrh, aby družstvo po transformaci působilo dále, a návrh na úpravy stanov družstva, vyplývající z transformačního projektu a ze zvláštních předpisů,7) a návrh na stanovení výše nedělitelného fondu družstva podle zvláštních předpisů,8) nebo
b)
návrh, aby se družstvo po transformaci rozdělilo na více družstev, a návrh jejich stanov, anebo
c)
návrh, aby se družstvo po transformaci přeměnilo na jednu nebo více právnických osob podle obchodního zákoníku;2) v tomto případě musí být přiložen návrh společenské smlouvy nebo zakladatelské smlouvy a stanov u akciových společnostíakciových společností9) nebo stanov u družstev.
O návrzích uvedených pod písmeny a) až c) valná hromada při schvalování transformačního projektu nehlasuje.
(7)
Družstvo vypočte majetkové podíly podle kritérií stanovených tímto zákonem a seznámí s nimi oprávněné osobyoprávněné osoby do 30 dnů ode dne schválení transformačního projektu; soupis majetkových podílů ověřený auditorem se stane přílohou schváleného transformačního projektu.
(8)
V případě, že má dojít k transformaci na dvě nebo více právnických osob, musí být v transformačním projektu určeno, která z těchto osob je povinna vypořádat dosud neuplatněné nároky podle zvláštních předpisů.6) Na tuto osobu zároveň přechází i částka vyčleněná podle § 7 odst. 2. Pokud tato částka nestačí na vypořádání dalších restitučních nároků, jsou právní nástupci družstva povinni uhradit této osobě na její výzvu část restitučního nároku v poměru převzatého majetku. Pokud tato částka není vyčerpána, je tato osoba povinna převést právním nástupcům družstva část zůstatku této částky v poměru převzatého majetku.
(9)
V případě, že má dojít k přeměně družstva na dvě nebo více právnických osob, musí transformační projekt obsahovat návrh na přechod práv a závazků a na rozdělení družstva na tyto subjekty s návrhem na fyzické členění majetku družstva, popřípadě rozdělení majetku družstva na nejmenší samostatně provozovatelné podnikatelské jednotky (farmy, střediska, objekty a podobně).
(10)
Transformační projekt zpracovaný oprávněnou osobouoprávněnou osobou nemusí obsahovat části shodné s transformačním projektem družstva; v tomto případě na ně oprávněná osobaoprávněná osoba odkáže.
Schválení transformačního projektu
§ 10
(1)
Představenstvo družstva je povinno svolat oprávněné osobyoprávněné osoby na valnou hromadu k projednání a schválení transformačních projektů nejméně 60 dnů přede dnem jejího konání. Valná hromada je řádně svolána, jestliže pozvánky byly odeslány doporučenými dopisy na adresu oprávněných osoboprávněných osob nebo doručeny proti potvrzení o převzetí. V pozvánce musí družstvo uvést, kde a za jakých podmínek je možno se seznámit s transformačním projektem zpracovaným družstvem, popřípadě s dalšími transformačními projekty předloženými v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 tohoto zákona.
(2)
Valná hromada je způsobilá projednávat transformační projekt, je-li přítomna nebo zastoupena nadpoloviční většina oprávněných osoboprávněných osob, a to za předpokladu, že valná hromada byla řádně svolána podle odstavce 1. Transformační projekt je schválen nadpoloviční většinou hlasů přítomných nebo zastoupených oprávněných osoboprávněných osob.
(3)
Jestliže valná hromada není způsobilá projednávat transformační projekt podle odstavce 2, nebo jej neschválila, je družstvo povinno ji do 15 dnů svolat znovu. Valná hromada je způsobilá v tomto případě projednávat transformační projekt za každého počtu přítomných; k jeho schválení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných nebo zastoupených oprávněných osoboprávněných osob. Za stejných podmínek lze valnou hromadu svolat opakovaně.
(4)
Plné moci k zastupování oprávněných osoboprávněných osob platí i pro nově svolanou valnou hromadu, nejsou-li odvolány.
§ 11
(1)
Po schválení transformačního projektu podle § 10 schvalují
a)
změny stanov družstva, které bude působit dále, pouze členové tohoto družstva,
b)
stanovy nových družstev vzniklých rozdělením zakládající členové těchto družstev,
c)
společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, popřípadě stanovy, jestliže dochází k přeměně družstva na jednu nebo více právnických osob, zakládající účastníci těchto nových právnických osob.
(2)
Návrh na zápis změny stanov podle odstavce 1 písm. a) nebo na zápis nové právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) a c) jsou tyto osoby povinny předložit obchodnímu rejstříku nejpozději do 60 dnů ode dne schválení transformačního projektu. V tomto případě dosavadní družstvo zaniká způsobem uvedeným v obchodním zákoníku.10)
§ 12
Nebude-li schválen transformační projekt nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, nebo pokud se má družstvo přeměnit na jiné právnické osoby a tyto nepodají ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 2 návrh na zápis do obchodního rejstříku, vstoupí družstvo do likvidace.11) Od podání návrhu soudu podle § 3 odst. 2 do dne právní moci rozhodnutí lhůta podle § 11 odst. 2 neběží.
§ 13
Nakládání s majetkovým podílem
(1)
Pokud podle transformačního projektu nedojde k transformaci družstva na obchodní společnost, určí stanovy družstva přeměněného podle tohoto zákona, jaká část vypočteného majetkového podílu člena je zahrnuta do nedělitelného fondu družstva.8)
(2)
Pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a je podnikatelem v oboru předmětu činnosti výrobního nebo spotřebního družstva nebo provozuje zemědělskou výrobu v případě zemědělského družstva, musí jí být majetkový podíl vypořádán do 90 dnů ode dne, kdy oprávněná osobaoprávněná osoba o vypořádání písemně požádala.
(3)
Pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a není podnikatelem ve smyslu odstavce 2, může jí být vypořádán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba po schválení transformačního projektu nedohodne s družstvem nebo jeho právním nástupcem jinak.
(4)
Právo na vypořádání majetkového podílu se promlčí za deset let ode dne uplynutí sedmileté lhůty od schválení transformačního projektu.
Majetkové listy
ČÁST TŘETÍ
ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA
§ 14
Oprávněné osoby
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou:
a)
členové družstva, pokud byli členy družstva k 30. listopadu 1991,
b)
vlastníci půdy a vlastníci ostatního majetku užívaného družstvem o hodnotě nejméně 30 000 Kčs, pokud se písemně přihlásí u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a současně prokáží,12) že jejich majetek družstvo převzalo, užívá nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví,
c)
občané, kterým se podíl na jmění družstva stanoví podle zvláštních předpisů.4)
§ 15
Skupiny oprávněných osob
Skupinami oprávněných osoboprávněných osob podle § 5 odst. 4 se rozumí
a)
členové družstva, kteří jsou vlastníky půdy a ostatního majetku užívaného družstvem,
b)
ostatní členové družstva,
c)
vlastníci půdy a vlastníci ostatního majetku uvedení v § 14 písm. b), kteří nejsou členy družstva.
§ 16
Majetkový vklad člena
Majetkovým vkladem člena podle § 7 odst. 1 se rozumí
a)
zaplacený peněžní vklad,
b)
movitý a nemovitý majetek vnesený členem v cenách platných ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., po odečtení proplacených vnosů, nebo podle zvláštního předpisu vydaného na základě § 20 odst. 5 uvedeného zákona,
c)
ocenitelné nehmotné vklady členů v cenách při jejich složení.
§ 17
Stanovení majetkových podílů
Čisté jmění družstva po odpočtu částek uvedených v § 7 odst. 2 a 3 bude v transformačním projektu rozděleno na majetkové podíly podle těchto kritérií:
a)
50 % podle výměry půdy, kterou družstvo převzalo nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., nebo užívá,
b)
20 % podle počtu odpracovaných let v družstvu,
c)
30 % podle hodnoty ostatního majetku, převzatého družstvem v cenách platných ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
VÝROBNÍ A SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVA
§ 18
Transformace výrobních a spotřebních družstev
(1)
Výrobní a spotřební družstva mohou podle transformačního projektu dále působit pouze jako družstvo nebo se rozdělit na více družstev.
(2)
Od čistého jmění určeného k transformaci podle § 7 odečtou výrobní a spotřební družstva částku ve výši 75 % čistého jmění a převedou ji do nedělitelného fondu družstva. Tato částka se na majetkové podíly nerozděluje. Výše částky převedené do nedělitelného fondu se zapisuje do obchodního rejstříku.
(3)
V případě zániku družstva do 10 let se částka převedená při transformaci do nedělitelného fondu družstva převede na Ministerstvo financí a bude použita pro podporu družstevního podnikání podle zvláštních právních předpisů.
§ 19
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou:
a)
členové družstva,
b)
žijící bývalí členové družstva, kteří vnesli do družstva movitý nebo nemovitý majetek, pokud jeho hodnota nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona s členem vypořádána, a písemně se přihlásili u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a současně požádali o obnovu členství; s podáním přihlášky musí prokázat členství v družstvu a vnesený majetek.
(2)
U družstev invalidů jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami též žijící bývalí členové družstva, pokud jsou osobami se zdravotním postižením12a) a pokud jejich členství skončilo po 1. lednu 1991 v důsledku organizačních změn.
§ 20
Majetkový vklad člena
Majetkovým vkladem podle § 7 odst. 1 se rozumí
a)
zaplacený členský podíl,
b)
další finanční vklady členů,
c)
ocenitelné nehmotné a hmotné vklady členů v cenách při jejich složení.
§ 21
Stanovení majetkových podílů
(1)
Pro výpočet podílu na čistém jmění družstva musí být v transformačním projektu obsažena tato kritéria:
a)
délka členství v družstvu,
b)
výše zaplaceného členského podílu,
c)
výše dalších majetkových vkladů.
(2)
Použití kritérií k rozdělení na majetkové podíly podle odstavce 1 určí valná hromada.
(3)
Pokud se valná hromada nedohodne na použití kritérií podle odstavce 2 v transformačním projektu a pouze toto by mělo za následek neschválení celého transformačního projektu, budou všechna tři kritéria použita rovným dílem.
ČÁST PÁTÁ
BYTOVÁ DRUŽSTVA
§ 22
Transformace bytových družstev
(1)
Transformace bytových družstev spočívá v přizpůsobení jejich právních poměrů obchodnímu zákoníku;13) ustanovení § 2 a 3, § 5 až 13 a § 30 se nepoužijí.
(2)
Pokud tato družstva neprovedou přizpůsobení svých právních poměrů obchodnímu zákoníku nejpozději do 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona, vstupují do likvidace.11)
§ 23
Oprávněné osoby
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou členové družstva.
§ 24
Členové bytových družstev, kteří jsou nájemci bytů a nebytových prostor, mohou do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vyzvat bytové družstvo k uzavření smlouvy, kterou na ně družstvo bezplatně převede vlastnictví k bytu a nebytovému prostoru. Uplynutím této lhůty toto právo zaniká.
§ 28b
(1)
Na zajištění úvěrů poskytnutých bankou bytovému družstvu podle zvláštních předpisů3) na výstavbu bytů a nebytových prostor a na rozsáhlejší opravy a stavební úpravy obytného domu vzniká dnem 1. července 1992 bance zástavní právo. Zástavní právo vázne na nemovitostinemovitosti družstva, které se úvěry týkají.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro úvěry ponechané podle § 28a odst. 2.
§ 28d
(1)
Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, zřizuje se dnem účinnosti tohoto zákonného opatření ve prospěch družstva, popřípadě jeho právního nástupce na budově věcné břemeno podle § 151n a násl. občanského zákoníku,4) které dále omezuje vlastníka budovy tak, že
a)
pro nájemní vztahy k bytům získaným nástavbou či vestavbou platí ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevního bytu;
b)
družstvo nebo jeho právní nástupci mají k těmto bytům práva a povinnosti pronajímatele, není-li mezi nimi a vlastníkem budovy dohodnuto jinak;
c)
pro stanovení nájemného z těchto bytů platí předpisy o způsobu výpočtu nájemného v bytech stavebních bytových družstev;5)
d)
nájemné z těchto bytů platí nájemce družstvu nebo jeho právnímu nástupci; úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu platí nájemce vlastníkovi budovy, popřípadě jiné osobě.
(2)
Zhodnocení domu pořízením bytu nebo nebytového prostoru podle předpisů o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástavby a vestavby je pro účely tohoto zákonného opatření považováno za náhradu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene.
ČÁST ŠESTÁ
JINÁ DRUŽSTVA
§ 29
Transformace jiných družstev
Pro transformaci jiných družstev se použijí obdobně ustanovení § 19, 20 a 21 tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Omezení nakládání s majetkem družstva
(1)
Družstva nemohou do doby schválení transformačního projektu
a)
nově stanovit členské podíly a provést vypořádání se svými členy,
b)
převádět svůj majetek do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, nejde-li o převod při dodávce výrobků, provádění prací nebo poskytování jiného plnění (obvyklé hospodaření) v rámci vymezeného předmětu činnosti družstva, nebo nejde-li o věci, které neslouží nebo již nemohou sloužit činnosti družstva v rámci jeho předmětu podnikání a jejichž hodnota stanovená znaleckým posudkem nepřesahuje 25 000 Kčs,
c)
nakládat se svými majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na uspokojování restitučních nároků uplatněných podle zvláštních předpisů.4)
(3)
Výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) může v odůvodněných případech udělit příslušný orgán republiky.
(4)
Družstva do doby schválení transformačního projektu nemohou rozhodnout o své likvidaci podle zákona č. 162/1990 Sb. a zákona č. 176/1990 Sb.
(5)
Družstvo může na základě kupní smlouvy převádět budovy sloužící výhradně bytovým účelům na fyzické osoby, které mají v budovách zřízeno užívací právo k bytům, a to nejméně za cenu stanovenou soudním znalcem.
§ 31
Transformace družstev podle tohoto zákona se provede i v případech, kdy došlo k rozdělení nebo vyčlenění družstva před účinností tohoto zákona podle zákona č. 162/1990 Sb., a nebylo provedeno majetkové vypořádání členů.
§ 32
Majetkové podíly vzniklé podle tohoto zákona na základě transformace družstev podléhají daním a poplatkům podle zvláštních předpisů14) při jejich vyplacení.
§ 33
V případě, že se družstvo přemění podle schváleného transformačního projektu na jednu nebo více obchodních společností, řídí se přechod práv a povinností z pracovních vztahů členů družstva ustanoveními § 249 odst. 2 a § 250 zákoníku práce.
§ 33a
Zmocňovací ustanovení
Zákon Slovenské národní rady15) může stanovit podrobnosti o způsobu a lhůtě prokázání již uplatněného právního nároku vlastníků, kteří jej nemohli prokázat ve lhůtě stanovené v § 14 písm. b).
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
§ 33 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
2.
nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 127/1988 Sb., o finančním hospodaření podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků,
3.
vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 130/1988 Sb., o zásadách prodeje zemědělských výrobků členům a pracovníkům socialistických organizací se zemědělskou výrobou,
4.
výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy o odměňování členů a pracovníků v jednotných zemědělských družstvech a ve společných podnicích ze dne 20. prosince 1988 č. j. FM I - 1901/1988, registrovaný v částce 50/1988 Sb.
§ 35
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Např. § 460 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 45 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
3)
Např. § 6 odst. 6 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb. a č. 73/1991 Sb.
4)
Zákon č. 40/1964 Sb.
5)
§ 11 a násl. výnosu federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky, ministerstva financí Slovenské republiky a Státní banky československé č. 78/1991 Sb., o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu.
6)
Například zákon č. 229/1991 Sb.
7)
§ 765 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.
8)
§ 235 zákona č. 513/1991 Sb.
9)
§ 57 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
10)
§ 254 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.
11)
§ 765 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb.
11a)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Vlastnictví je možno prokázat například kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, dokladem, že družstvo převzalo majetek, členskou přihláškou do družstva, výpisem z pozemkové knihy apod.
12a)
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
13)
§ 221 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
14)
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
15)
§ 1 odst. 1 písm. l) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 75 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o náhradách za vykonávání funkce přísedícího
Vyhlášeno 28. 1. 1992, datum účinnosti 28. 1. 1992, částka 9/1992
* Náhrada ušlého výdělku
* § 1 - Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí v jimi prokázané výši, nejvýše
* § 2 - (1) Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku přísedících uvedených v § 1 je základ daně z příjmů fyzických osob.
* § 3 - Nemohou-li přísedící uvedení v § 1 prokázat výši ušlého výdělku způsobem stanoveným v § 2, přísluší jim náhrada ušlého výdělku v částce odpovídající výši hodinové minimální mzdy, nejvýše však osminásobku hodinové minimální mzdy za jeden den.
* § 4 - Náhrada hotových výdajů
* § 5 - Paušální náhrada za výkon funkce přísedícího
* Ustanovení závěrečné
* § 6 - Zrušuje se vyhláška ministra spravedlnosti České socialistické republiky č. 14/1970 Sb., o náhradách příslušejícím soudcům z lidu.
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (402/2024 Sb.)
44
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti České republiky
ze dne 7. ledna 1992,
o náhradách za vykonávání funkce přísedícího
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 93 odst. 2 až 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 218/2021 Sb.:
Náhrada ušlého výdělku
§ 1
Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí v jimi prokázané výši, nejvýše však v částce odpovídající trojnásobku hodinové minimální mzdy nebo dvacetičtyřnásobku hodinové minimální mzdy za jeden den.
§ 2
(1)
Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku přísedících uvedených v § 1 je základ daně z příjmů fyzických osob.
(2)
Přísedícímu uvedenému v § 1 náleží za 1 hodinu náhrada ušlého výdělku, vypočtená dělením základu podle odstavce 1 počtem pracovních hodin, připadajících na kalendářní rok, kterou zákoník práce stanoví jako nejvyšší rozsah stanovené pracovní doby zaměstnanců pracujících v jednosměnném pracovním režimu.
(3)
Pro výpočet náhrady ušlého výdělku podle odstavce 1 se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daň přísedícího za poslední zdaňovací období, které skončilo přede dnem vzniku nároku na náhradu ušlého výdělku a za které již byla daň stanovena.
§ 3
Nemohou-li přísedící uvedení v § 1 prokázat výši ušlého výdělku způsobem stanoveným v § 2, přísluší jim náhrada ušlého výdělku v částce odpovídající výši hodinové minimální mzdy, nejvýše však osminásobku hodinové minimální mzdy za jeden den.
§ 4
Náhrada hotových výdajů
Hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí, se nahrazují za podmínek, v rozsahu a ve výši stanovené podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady.
§ 5
Paušální náhrada za výkon funkce přísedícího
Přísedícím přísluší za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce ve výši 500 Kč.
Ustanovení závěrečné
§ 6
Zrušuje se vyhláška ministra spravedlnosti České socialistické republiky č. 14/1970 Sb., o náhradách příslušejícím soudcům z lidu.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Richter v. r. |
Vyhláška Ministerstva kontroly Slovenskej republiky č. 45/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva kontroly Slovenskej republiky č. 45/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva kontroly Slovenskej republiky o sídlach a uzemnej pôsobnosti inšpektorátov Slovenskej obchodnej inšpekcie
Vyhlášeno 28. 1. 1992, datum účinnosti 28. 1. 1992, částka 9/1992
* § 1 - Inšpektoráty Slovenskej obchodnej inšpekcie majú tieto sídla a obvody územnej pôsobnosti
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 28. 1. 1992
45
VYHLÁŠKA
Ministerstva kontroly Slovenskej republiky
zo 6. januára 1992
o sídlach a územnej pôsobnosti inšpektorátov Slovenskej obchodnej inšpekcie
Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky podľa § 1 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 71 / 1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 417/1991 Zb. ustanovuje:
§ 1
Inšpektoráty Slovenskej obchodnej inšpekcie majú tieto sídla a obvody územnej pôsobnosti
a)
Inšpektorát Slovenskej obchodnej inšpekcie pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu so sídlom v Bratislave,1)
b)
Inšpektorát Slovenskej obchodnej inšpekcie v Bratislave na území okresov Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topolčany, Trenčín a Trnava,
c)
Inšpektorát Slovenskej obchodnej inšpekcie v Banskej Bystrici na území okresov Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom a Žilina,
d)
Inšpektorát Slovenskej obchodnej inšpekcie v Košiciach pre mesto Košice2) a na území okresov Bardejov, Humenné, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov a Vranov nad Topľou.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
JUDr. Hvozdík v. r.
1)
Zákon SNR č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb. a zákona SNR č. 130/1991 Zb.
2)
Zákon SNR č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 48/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 48/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o oslobodení niektorých druhov príjmov od dane z príjmov obyvateľstva a o daňových úľavách pre začínajúcich samostatne hospodáriacich roľníkov
Vyhlášeno 31. 1. 1992, datum účinnosti 31. 1. 1992, částka 11/1992
* § 1 - (1) Od dane z príjmov obyvateľstva sa oslobodzujú dotácie a príspevky poskytované zo štátneho rozpočtu.
* § 2 - Samostatne hospodáriaci roľníci,1) ktorí začali podnikateľskú činnosť v poľnohospodárskej výrobe v roku 1990 a neskôr na pozemkoch v ich vlastníctve alebo užívaní (v nájme), sa oslobodzujú od dane z pozemkov na dobu dvoch rokov od začatia činnosti.
* § 3 - Ustanovenia § 1 a 2 sa po prvý raz použijú pre zdaňovacie obdobie roku 1991.
* § 4 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 31. 1. 1992
48
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 23. decembra 1991
o oslobodení niektorých druhov príjmov od dane z príjmov obyvateľstva a o daňových úľavách pre začínajúcich samostatne hospodáriacich roľníkov
Vláda Slovenskej republiky podľa § 27 ods. 1 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva a podľa § 39 ods. 2 zákona č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani nariaďuje:
§ 1
(1)
Od dane z príjmov obyvateľstva sa oslobodzujú dotácie a príspevky poskytované zo štátneho rozpočtu.
(2)
Pri zdaňovaní príjmov samostatne hospodáriacich roľníkov,1) ktorí začali vykonávať podnikateľskú činnosť v poľnohospodárskej výrobe v roku 1990 a neskôr na pozemkoch v ich vlasníctve alebo užívaní (v nájme), sa poskytuje úľava z dane z príjmov obyvateľstva tak, že pri určení základu tejto dane sa nepoužije druhá a tretia veta § 6 ods. 3 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva. Úľava sa poskytuje za zdaňovacie obdobie, v ktorom na týchto pozemkoch začali vykonávať podnikateľskú činnosť, a za nasledujúce zdaňovacie obdobie.
§ 2
Samostatne hospodáriaci roľníci,1) ktorí začali podnikateľskú činnosť v poľnohospodárskej výrobe v roku 1990 a neskôr na pozemkoch v ich vlastníctve alebo užívaní (v nájme), sa oslobodzujú od dane z pozemkov na dobu dvoch rokov od začatia činnosti.
§ 3
Ustanovenia § 1 a 2 sa po prvý raz použijú pre zdaňovacie obdobie roku 1991.
§ 4
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 12a — § 12b zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení zákona č. 219/1991 Zb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 49/1992 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 49/1992 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 1. 1992, datum účinnosti 31. 1. 1992, částka 11/1992
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86
* Čl. II - Po nabytí účinnosti této vyhlášky se podle dosavadních předpisů postupuje při zdanění mezd a odměn, na které vznikl nárok před nabytím účinnosti této vyhlášky, a podílů na hospodářských výsledcích za rok 1991.
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV
Aktuální znění od 31. 1. 1992
49
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky
ze dne 29. ledna 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky stanoví podle § 22 odst. 3 č. 2, 3, 4, 10 a 12 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění zákona č. 71/1957 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
odměny za výkon funkce v orgánech obcí a jiných jednotkách územní samosprávy, v orgánech místní státní správy, státních orgánech, jakož i v občanských a zájmových sdruženích a komorách zřízených na základě zákona, a to včetně jiných plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce.“.
2.
§ 2 odst. 3 písm. a) zní:
„a)
odměny za práci vyplácené plátcem osobám, které k němu nejsou v pracovním poměru, ale vykonávají pro něho práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce) nebo na základě smluv o dílo podle občanského zákoníku, je-li objednatelem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající jako živnostník nebo podle zvláštních předpisů s výjimkou příjmů, které podléhají dani z příjmů z literární a umělecké činnosti;“.
3.
§ 2 odst. 3 písm. b) zní:
„b)
odměny vyplácené okresními úřady a obcemi dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby;“.
4.
V § 2 odst. 3 písm. e) se na konci připojují slova „a příjmů sportovců ze sportovní činnosti od tělovýchovných organizací, jichž jsou členy, za předpokladu, že sportovní činnosti vykonávají výdělečně jako své povolání,15) platí si pojistné osob samostatně výdělečně činných podle předpisů o sociálním zabezpečení16) a předloží o těchto okolnostech plátci prohlášení;“.
5.
V § 2 odst. 3 písm. f) se za slova „studujícím denního studia na školách“ vkládají slova „jakož i studentům postgraduálního studia na vysokých školách;“.
6.
V § 3 odst. 3 se vypouštějí písmena l) a m).
7.
§ 3 odst. 3 písm. p) zní:
„p)
příspěvek na stravu služebních a hlídacích psů do výše 15,- Kčs denně;“.
8.
§ 4 č. 2 zní:
„2.
až do úhrnné výše 2000 Kčs ročně:
a)
odměny, které poskytuje plátce svým pracovníkům při příležitosti dovršení 50 let věku a prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod,
b)
peněžité plnění poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu;9) u plátců, na které se tento předpis nevztahuje, peněžité plnění poskytované za obdobných podmínek ze sociálních fondů vytvářených těmito plátci ze zisku (příjmu) po jeho zdanění;“.
9.
§ 4 č. 4 písm. c) zní:
„c)
úroky z úsporných vkladů, které plátce přijímá jen od svých pracovníků (členů);“.
10.
V § 4 č. 4 se vypouští písmeno f).
11.
§ 4 č. 4 písm. h) zní:
„h)
hodnota stravování a ubytování poskytovaného bezplatně žákům středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť (dále jen „učiliště“).“.
12.
V § 4 č. 4 písm. j) se za slova „vědeckým aspirantům“ vkládají slova „studentům postgraduálního studia na vysokých školách“.
13.
§ 4 č. 4 písm. r) zní:
„r)
nepeněžité plnění poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu;9) u plátců, na které se tento předpis nevztahuje, nepeněžité plnění poskytované za obdobných podmínek ze sociálních fondů vytvářených těmito plátci ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a příspěvky na stravování poskytované soukromými podnikateli jejich pracovníkům podle zvláštního předpisu;17)“.
14.
§ 4 č. 4 písm. t) zní:
„t)
věrnostní odměny poskytované podle příslušných předpisů;18)“.
15.
§ 6 odst. 7 zní:
„(7)
Pracovní příjmy žáků a studujících, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání formou denního studia, včetně odměn za produktivní práci žáků učilišť se zdaňují, pokud nejde o příjmy z pracovního poměru na dobu neurčitou nebo funkční požitky (§ 2 odst. 2), paušální sazbou daně ve výši 5 %.“.
16.
§ 6 odst. 10 zní:
„(10)
Odměny poskytované z fondu vedoucího podle obecně závazného právního předpisu s výjimkou odměn vyplácených pravidelně měsíčně (výkonnostní odměny), se zdaňují odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy paušální sazbou daně ve výši 10 %. Na tyto odměny se použije zvýšení daně podle ustanovení § 10 zákona.“.
17.
§ 6 odst. 16 zní:
„(16)
Výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné, a příjmy pracovníků ve výši rozdílu mezi kursovní cenou cenných papírů nebo jmenovitou hodnotou cenných papírů, není-li kursovní cena známa, a zvýhodněnou cenou při jejich odprodeji pracovníkům, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 25 %.“.
18.
V § 6 se za odstavec 16 vkládá nový odstavec 17, který zní:
„(17)
Pojistné na důchodové připojištění pracovníků nebo část tohoto pojistného, kterou hradí zaměstnavatel ze svých prostředků,19) se jako příjem pracovníků zdaňuje odděleně od ostatní mzdy paušální sazbou daně ve výši 10 %.“.
Dosavadní odstavec 17 se označuje jako odstavec 18.
19.
V § 7 se za odstavec 15 vkládá nový odstavec 16, který zní:
„(16)
Pro účely zdanění mezd a odměn vyplácených právnickými nebo fyzickými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky lektorům cizích jazyků, kteří nemají v tuzemsku stálé bydliště a zdržují se zde přechodně za účelem výkonu práce, se tito poplatníci posuzují tak, jako by každý z nich vyživoval dvě osoby bez ohledu na jejich skutečný počet; ustanovení odstavců 1 až 15 se na tyto poplatníky nevztahuje.“.
20.
V § 8 odst. 1 č. 2 se vypouští písmeno e).
21.
V § 10 se vypouští odstavec 5.
22.
V § 14 odst. 5 se vypouští písmeno c).
23.
V § 15 odst. 4 písm. b) č. 1 se za slova „podle § 9 zákona neuplatnil“ vkládají slova „za stejné zdaňovací období“.
24.
§ 17 odst. 2 zní:
„(2)
U zletilých dětí platí potvrzení vydané školou podle § 16 č. 2 po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, jsou-li pro jejich uznání za vyživované osoby splněny stanovené podmínky a trvá soustavná příprava na budoucí povolání, zejména dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou výdělečnou činnost, a nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. U zletilých studujících vysokých škol začíná pro účely této vyhlášky soustavná příprava na budoucí povolání počínaje měsíčním mzdovým obdobím, v němž byl proveden zápis na vysokou školu. K potvrzení školy o studiu se v těchto případech přihlédne již počínaje tímto měsíčním mzdovým obdobím, pokud je poplatník předloží plátci do třiceti dnů po zápisu.“.
Čl. II
Po nabytí účinnosti této vyhlášky se podle dosavadních předpisů postupuje při zdanění mezd a odměn, na které vznikl nárok před nabytím účinnosti této vyhlášky, a podílů na hospodářských výsledcích za rok 1991.
Čl. III
Zrušují se:
1.
výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1 – 23 894/1980 o zdaňování odměn vyplácených okresní správou spojů vedoucím předplatitelských středisek poštovní novinové služby, kolportérům a kamelotům, registrovaný v částce 4/1981 Sb.,
2.
výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1 – 1871/1981 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích organizace vyplacených pracovníkovi po skončení pracovního poměru, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,
3.
výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1 – 9362/1982 o zdaňování odměn za sklizeň sena vykonávanou ve vedlejší činnosti a o daňovém posuzování hodnoty stravování poskytovaného brigádníkům přijatým na výpomoc při špičkových zemědělských pracích, registrovaný v částce 17/1982 Sb.,
4.
výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1 – 14 491/1982 o daňovém posuzování měsíčních odměn učňů, registrovaný v částce 25/1982 Sb.,
5.
výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1 – 881/1985 o zdaňování odměn poskytovaných organizacemi závodním obvodním lékařům, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
6.
výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1 – 552/1988 o zdaňování zvláštních ročních odměn poskytovaných pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny, registrovaný v částce 1/1988 Sb.,
7.
výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4 – 17 259/1989 o zdaňování odstupného vypláceného vybraným pracovníkům převáděným v rámci energetiky do nově budovaných jaderných elektráren, registrovaný v částce 36/1989 Sb.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí ČSFR:
Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr financí ČR:
Ing. Špaček v. r.
Ministr financí SR:
Doc. Ing. Dančo CSc. v. r.
1)
§ 12a – § 12b zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení zákona č. 219/1991 Zb.
15)
§ 61 vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
16)
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
Vyhláška č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.
9)
Vyhláška č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
17)
§ 14 nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání.
18)
Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
19)
Čl. I bod č. 30 zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 54/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 54/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o jednorazovom mimoriadnom odškodnení za ujmu na zdraví alebo smrť v súvislosti s pomocou poskytnutou Policajnému zboru Slovenskej republiky
Vyhlášeno 11. 2. 1992, datum účinnosti 11. 2. 1992, částka 12/1992
* § 1 - Osobe, ktorá poskytla pomoc Policajnému zboru Slovenskej republiky alebo policajtom Policajného zboru Slovenskej republiky na ich žiadosť alebo s ich vedomím a utrpela v tejto súvislosti ujmu na zdraví úrazom alebo chorobou, ktorá sa považuje podľa pracovn
* § 2 - Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa § 1 sa poskytuje vo výške od 10 000 Kčs do 50 000 Kčs podľa stupňa ujmy na zdraví a s prihliadnutím na mieru sťaženia spoločenského uplatnenia a poskytnutú pomoc.
* § 3 - (1) Ak poškodený zomrel následkom úrazu alebo choroby za podmienok uvedených v § 1, zvyšuje sa jeho manželovi a deťom, ktoré majú nárok na sirotský dôchodok, jednorazové odškodnenie, patriace im podľa pracovnoprávnych predpisov,1) na dvojnásobok. V odôvodn
* § 4 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 2. 1992
54
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 23. decembra 1991
o jednorazovom mimoriadnom odškodnení za ujmu na zdraví alebo smrť v súvislosti s pomocou poskytnutou Policajnému zboru Slovenskej republiky
Vláda Slovenskej republiky podľa § 67 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky nariaďuje:
§ 1
Osobe, ktorá poskytla pomoc Policajnému zboru Slovenskej republiky alebo policajtom Policajného zboru Slovenskej republiky na ich žiadosť alebo s ich vedomím a utrpela v tejto súvislosti ujmu na zdraví úrazom alebo chorobou, ktorá sa považuje podľa pracovnoprávnych predpisov za chorobu z povolania, a následkom ktorých sa stala osobou so zmenenou pracovnou schopnosťou, čiastočne invalidnou alebo invalidnou (ďalej len „poškodený“), patrí popri nárokoch na náhradu škody podľa pracovnoprávnych predpisov jednorazové mimoriadne odškodnenie.
§ 2
Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa § 1 sa poskytuje vo výške od 10 000 Kčs do 50 000 Kčs podľa stupňa ujmy na zdraví a s prihliadnutím na mieru sťaženia spoločenského uplatnenia a poskytnutú pomoc.
§ 3
(1)
Ak poškodený zomrel následkom úrazu alebo choroby za podmienok uvedených v § 1, zvyšuje sa jeho manželovi a deťom, ktoré majú nárok na sirotský dôchodok, jednorazové odškodnenie, patriace im podľa pracovnoprávnych predpisov,1) na dvojnásobok. V odôvodnených prípadoch možno jednorazové odškodnenie takto zvýšiť aj rodičom zomretého.
(2)
Osobám, ktoré boli odkázané výživou na poškodeného, ktorý zomrel následkom úrazu alebo choroby za podmienok uvedených v § 1, možno v odôvodnených prípadoch poskytnúť jednorazové odškodnenie do výšky 10 000 Kčs.
§ 4
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 200 ods. 1 Zákonníka práce. |
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky č. 57/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky č. 57/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky o podmienkach poskytovania a používania prostriedkov Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
Vyhlášeno 14. 2. 1992, datum účinnosti 14. 2. 1992, částka 13/1992
* § 1 - Predmet úpravy
* Podmienky poskytovania prostriedkov z fondu
* § 2 - Dotácie a úhrady z fondu sa prednostne poskytujú na účely podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona a na už rozpracované akcie alebo programy podľa § 4 ods. 1 písm. b), c), e) zákona.
* § 3 - (1) Dotácie na lesnú pestovnú činnosť a na ochranu lesa podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona sa poskytujú žiadateľom, ktorí obhospodarujú lesný fond v podmienkach, kde nemôžu dosiahnuť v pestovnej a ťažbovej činnosti krytie nevyhnutných nákladov výnosmi, a to
* § 4 - (1) Ostatné účelové dotácie na realizáciu programov a akcií v záujme dlhodobého rozvoja lesného fondu a na zintenzívnenie ekologizácie lesného hospodárstva podľa § 4 ods. 1 písm. b) zákona sa poskytujú na
* § 5 - (1) Prostriedky fondu na úhradu prác celospoločenského významu podľa § 4 ods. 1 písm. c) zákona sa poskytujú na
* § 6 - (1) Výkony hospodárskej úpravy lesa sa uhrádzajú z fondu za
* § 7 - (1) Fond môže uhrádzať výkony výskumných prác zameraných na obhospodarovanie lesov v záujme posilnenia ich produkčných a mimoprodukčných funkcií, prípadne na ich záchranu.
* § 8 - (1) Subjekt obhospodarujúci lesy si môže zabezpečiť z fondu krytie dôsledkov nepriaznivých vplyvov lesných kalamít úhradou platby do fondu podľa § 3 písm. d) zákona a dohody uzavretej s fondom podľa § 10 ods. 4 tejto vyhlášky.
* Uplatňovanie požiadaviek na poskytnutie prostriedkov fondu a ich čerpanie
* § 9 - (1) Požiadavky na poskytnutie prostriedkov z fondu podľa § 3 až 8 žiadateľ uplatní na príslušnom orgáne štátnej správy lesného hospodárstva; ak má žiadateľ lesy v územnej pôsobnosti viacerých orgánov štátnej správy, predkladá žiadosť orgánu vyššieho stupňa
* § 10 - (1) Žiadosti na poskytnutie prostriedkov z fondu podávajú žiadatelia na obdobie jedného roka.
* § 11 - (1) Za účelom finančného usporiadania poskytnutých prostriedkov z fondu
* § 12 - (1) Žiadateľ, s ktorým bola uzavretá dohoda o plnení pre prípad škody spôsobenej lesnou kalamitou podľa § 8, je každý výskyt takejto kalamity povinný oznámiť do 14 dní po jej zistení príslušnému orgánu štátnej správy lesného hospodárstva s predbežným odhad
* Kontrola využívania prostriedkov fondu
* § 13 - (1) Prostriedky fondu sa poskytnú žiadateľovi, ak dodrží všeobecné podmienky určené touto vyhláškou a umožní kontrolu ich použitia. Na vykonanie kontroly žiadateľ zapísaný do obchodného registra je povinný na požiadanie poskytnúť fondu výslednú kalkuláciu
* Prechodné a záverečné ustanovenia
* § 14 - Prostriedky z fondu poskytnuté uživateľom lesa na zveľaďovanie lesa a na práce celospolečenského významu pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky sa považujú za prostriedky poskytnuté v súlade s touto vyhláškou.
* § 15 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1
* Príloha č. 2
* Príloha č. 3
* Príloha č. 4
* Príloha č. 5a
Aktuální znění od 14. 2. 1992
57
VYHLÁŠKA
Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky
z 31. decembra 1991
o podmienkach poskytovania a používania prostriedkov Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky podľa § 5 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1991 Zb. o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky (ďalej len „fond“) ustanovuje:
§ 1
Predmet úpravy
Vyhláška upravuje podmienky poskytovania a používania prostriedkov fondu na účely podľa § 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1991 Zb. o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky (ďalej len „zákon“).
Podmienky poskytovania prostriedkov z fondu
§ 2
Dotácie a úhrady z fondu sa prednostne poskytujú na účely podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona a na už rozpracované akcie alebo programy podľa § 4 ods. 1 písm. b), c), e) zákona.
§ 3
(1)
Dotácie na lesnú pestovnú činnosť a na ochranu lesa podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona sa poskytujú žiadateľom, ktorí obhospodarujú lesný fond v podmienkach, kde nemôžu dosiahnuť v pestovnej a ťažbovej činnosti krytie nevyhnutných nákladov výnosmi, a to na
a)
prípravu plôch pre obnovu lesa,
b)
celoplošnú prípravu pôdy,
c)
umelú obnovu lesa,
d)
spolupôsobenie pri prirodzenej obnove lesa,
e)
ošetrovanie mladých lesných porastov,
f)
ochranu mladých lesných porastov,
g)
oplocovanie mladých lesných porastov,
h)
prečistky,
i)
ochranu lesa,
j)
vyvetvovanie lesných porastov,
k)
ostatné pestovné práce.
(2)
Dotácia sa poskytuje maximálne do výšky rozdielu medzi možnými výnosmi a potrebnými nákladmi. Obsahová náplň lesnej pestovnej činnosti a ochrany lesa je uvedená v prílohe č. 1 tejto vyhlášky.
(3)
Dotácia na účely podľa odseku 1 sa poskytne za podmienky, že hospodárske opatrenia v pestovnej a ťažbovej činnosti, ktoré má žiadateľ vykonať, sú v súlade s právnou úpravou o hospodárení v lesoch. Ďalšou podmienkou poskytnutia dotácie je vykonanie žiadateľom požadovaného a orgánom štátnej správy lesného hospodárstva1) odsúhlaseného celého objemu lesnej pestovnej činnosti a opatrení na ochranu lesa.
§ 4
(1)
Ostatné účelové dotácie na realizáciu programov a akcií v záujme dlhodobého rozvoja lesného fondu a na zintenzívnenie ekologizácie lesného hospodárstva podľa § 4 ods. 1 písm. b) zákona sa poskytujú na
a)
záchranu a zachovanie genofondu lesných drevín,
b)
melioračné opatrenia vyplývajúce z prírodných pomerov a hradenie bystrín,
c)
prevody a premeny máloproduktívnych lesov,
d)
overenie a realizáciu výskumných projektov,
e)
zakladanie intenzívnych porastov,
f)
sprístupňovanie lesných porastov v hospodárskych lesoch,
g)
ostatné verejnoprospešné programy a akcie.
(2)
Na dlhodobejšie programy a akcie realizované dlhšiu dobu ako jeden rok sa požadované prostriedky z fondu rozvrhnú na jednotlivé roky. Peňažné prostriedky sa poskytujú a zúčtovávajú ročne.
(3)
Obsahová náplň programov a akcií podľa odseku 1 je uvedená v prílohe č. 2 tejto vyhlášky.
(4)
Na akcie a programy podľa odseku 1 sa z fondu môžu výnimočne poskytnúť ostatné účelové dotácie až do výšky 100 % ich celkových nákladov. Náklady spojené s vypracovaním projektu znáša žiadateľ.
§ 5
(1)
Prostriedky fondu na úhradu prác celospoločenského významu podľa § 4 ods. 1 písm. c) zákona sa poskytujú na
a)
intenzifikáciu celospoločenských funkcií lesov,
b)
zakladanie lesných porastov na pozemkoch k tomu určených orgánom štátnej správy lesného hospodárstva a zakladanie brehových porastov,
c)
výstavbu, opravy a údržby objektov lesotechnických meliorácií a hradenia bystrín,
d)
zveľaďovanie poľovníctva v celospoločenskom záujme,
e)
ostatné práce celospoločenského významu.
(2)
Obsahová náplň týchto prác podľa odseku 1 je uvedená v prílohe č. 3 tejto vyhlášky. Práce celospoločenského významu podľa odseku 1 sa môžu uhrádzať z fondu do výšky celkových nákladov.
§ 6
(1)
Výkony hospodárskej úpravy lesa sa uhrádzajú z fondu za
a)
povinné časti lesných hospodárskych plánov,2)
b)
elaboráty hospodárskej úpravy lesa pre potreby orgánov štátnej správy lesného hospodárstva, ako sú súhrnné lesné hospodárske plány, inventarizácie lesa, výstupy automatizovanej informačnej sústavy vrátane nákladov na udržovanie databázy, súhrnná lesná hospodárska evidencia a pod.
(2)
Výkony hospodárskej úpravy lesa fond môže uhrádzať až do výšky 100 %.
§ 7
(1)
Fond môže uhrádzať výkony výskumných prác zameraných na obhospodarovanie lesov v záujme posilnenia ich produkčných a mimoprodukčných funkcií, prípadne na ich záchranu.
(2)
Výkony výskumných prác podľa odseku 1 fond odsúhlasuje spravidla na viacročné výskumné projekty s rozvrhom na jednotlivé roky. Peňažné prostriedky sa poskytujú a zúčtovávajú ročne.
§ 8
(1)
Subjekt obhospodarujúci lesy si môže zabezpečiť z fondu krytie dôsledkov nepriaznivých vplyvov lesných kalamít úhradou platby do fondu podľa § 3 písm. d) zákona a dohody uzavretej s fondom podľa § 10 ods. 4 tejto vyhlášky.
(2)
Zabezpečenie krytia dôsledkov nepriaznivých vplyvov lesných kalamít podľa odseku 1 sa vzťahuje na lesné kalamity spôsobené abiotickými činiteľmi (vietor, sneh, námraza, povodeň, ľadochod) v lesných porastoch druhého až piateho vekového stupňa, t. j. v 11 až 50 ročných porastoch podľa veku uvedeného v lesnom hospodárskom pláne; nevzťahuje sa na lesné kalamity a škody spôsobené imisiami a biotickými činiteľmi (človekom, zverou, hmyzom, hubami a pod.).
(3)
Výšku platby uhradzovanú fondu subjektom obhospodarujúcim lesy podľa § 3 písm. d) zákona za 1 ha porastovej pôdy určuje na príslušný rok správca fondu.
(4)
Nepriaznivý vplyv lesných kalamít predstavuje škodu vyjadrenú vlastnými nákladmi na odstraňovanie dôsledkov (spracovanie a vypratanie poškodených stromov a likvidácia nežiadúcich zvyškov) po odpočítaní možného výnosu za drevo z postihnutých lesných porastov.
Uplatňovanie požiadaviek na poskytnutie prostriedkov fondu a ich čerpanie
§ 9
(1)
Požiadavky na poskytnutie prostriedkov z fondu podľa § 3 až 8 žiadateľ uplatní na príslušnom orgáne štátnej správy lesného hospodárstva; ak má žiadateľ lesy v územnej pôsobnosti viacerých orgánov štátnej správy, predkladá žiadosť orgánu vyššieho stupňa. Vzor žiadosti a jej niektoré náležitosti sú v prílohe č. 4 tejto vyhlášky.
(2)
Na zabezpečenie náhrady škôd spôsobených lesnými kalamitami podľa § 8 žiadateľ podá návrh na uzavretie dohody s fondom s uvedením výmery porastovej pôdy druhého až piateho vekového stupňa porastov. Dohodu uzavrie so žiadateľom správca fondu.
(3)
Pri kalkulovaní vlastných nákladov a výnosov na práce a akcie podľa § 3 až 5 vyhlášky sa postupuje podľa príslušných právnych predpisov o kalkulácii3) a použijú sa ceny podľa platných právnych predpisov v oblasti cien.
(4)
Prílohami žiadosti sú:
a)
pri žiadosti o dotáciu podľa § 3 výrobné a odbytové kalkulácie pestovnej a ťažbovej činnosti za celý obhospodárovaný lesný majetok na príslušný rok, ročné projekty pestovnej činnosti vyhotovené osobitne za každý lesný hospodársky celok4) a zdôvodnenie,
b)
pri žiadosti o účelové dotácie a úhrady prác celospoločenského významu podľa § 4 a 5 projekty na jednotlivé akcie s kalkuláciami a zdôvodnením potreby,
c)
pri žiadosti o úhradu výkonov hospodárskej úpravy lesa (§ 6) doklad o cene a nadobudnutí (napríklad faktúra),
d)
pri žiadosti o úhradu výkonov výskumných prác podľa § 7 výskumné projekty spracované podľa osobitných predpisov.
§ 10
(1)
Žiadosti na poskytnutie prostriedkov z fondu podávajú žiadatelia na obdobie jedného roka.
(2)
Žiadosti o poskytnutie prostriedkov z fondu podľa § 9 sa predkladajú príslušným orgánom štátnej správy lesného hospodárstva do 31. októbra predchádzajúceho roka. Novovzniknuté subjekty obhospodarujúce lesy a v odôvodnených prípadoch aj ostatní žiadatelia môžu predkladať žiadosti na uvedené účely i po tomto termíne.
(3)
Žiadosti o poskytnutie prostriedkov na účely podľa § 4, 6 a 7 možno predkladať počas celého roka.
(4)
Podané žiadosti posudzujú orgány štátnej správy lesného hospodárstva, ktoré údaje overia a žiadosti so svojimi stanoviskami odstúpia fondu.
(5)
Fond posúdi opodstatnenosť poskytnutia prostriedkov a po schválení rozpočtu fondu na príslušný rok rozhodne o ich výške a uzavrie dohodu o poskytnutí prostriedkov z fondu (ďalej len „dohoda“) so žiadateľmi alebo oznámi žiadateľovi dôvody, pre ktoré nemožno prostriedky poskytnúť.
(6)
Dohoda o zabezpečení krytia škôd spôsobených lesnou kalamitou sa uzatvára najmenej na kalendárny rok pred obdobím, na ktoré sa vzťahuje.
(7)
Peňažné prostriedky z fondu uvedené v dohode sú maximálne a podliehajú finančnému usporiadaniu podľa § 11. Žiadateľovi môžu byť poskytnuté jednorazovo alebo priebežne v čiastkach alebo časových intervaloch.
§ 11
(1)
Za účelom finančného usporiadania poskytnutých prostriedkov z fondu
a)
príslušný orgán štátnej správy lesného hospodárstva po ukončení prác, akcií alebo programov vyhodnotí ich plnenie,
b)
výsledky vyhodnotenia dohodnutých podmienok predloží orgán štátnej správy fondu najneskoršie do 31. decembra bežného roka,
c)
fond vykoná konečné hodnotenie plnenia dohodnutých podmienok podľa jednotlivých žiadateľov a určí konečnú priznanú sumu z fondu. Výsledok hodnotenia oznámi žiadateľovi a príslušnému orgánu štátnej správy lesného hospodárstva.
(2)
Finančné ročné zúčtovanie poskytnutých prostriedkov z fondu sa vykoná v súlade s osobitnými predpismi.5)
§ 12
(1)
Žiadateľ, s ktorým bola uzavretá dohoda o plnení pre prípad škody spôsobenej lesnou kalamitou podľa § 8, je každý výskyt takejto kalamity povinný oznámiť do 14 dní po jej zistení príslušnému orgánu štátnej správy lesného hospodárstva s predbežným odhadom rozsahu kalamity.
(2)
Návrh na úhradu škody spôsobenú kalamitami v zmysle § 8 zabezpečenú dohodou s fondom podľa § 10 ods. 5 si žiadateľ uplatní po jej zistení najneskoršie do jedného roka od vzniku kalamity podľa vzoru v prílohe č. 5 tejto vyhlášky.
(3)
Škoda sa zisťuje po likvidácii kalamity vrátane spracovania, resp. vypratania nežiadúcich nespeňažiteľných zvyškov. Škodu možno zistiť, vyčísliť a uplatniť aj v prípadoch, ak sa získané drevo nepredalo alebo nespotrebovalo.
Kontrola využívania prostriedkov fondu
§ 13
(1)
Prostriedky fondu sa poskytnú žiadateľovi, ak dodrží všeobecné podmienky určené touto vyhláškou a umožní kontrolu ich použitia. Na vykonanie kontroly žiadateľ zapísaný do obchodného registra je povinný na požiadanie poskytnúť fondu výslednú kalkuláciu lesnej pestovnej a ťažbovej činnosti za predchádzajúce obdobie.
(2)
Použitie poskytnutých prostriedkov fondu, ich účelnosť a spôsob využitia kontroluje fond v súčinnosti s orgánmi štátnej správy lesného hospodárstva.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 14
Prostriedky z fondu poskytnuté uživateľom lesa na zveľaďovanie lesa a na práce celospolečenského významu pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky sa považujú za prostriedky poskytnuté v súlade s touto vyhláškou.
§ 15
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Oberhauser CSc. v. r.
Príloha č. 1
Obsahová náplň lesnej pestovnej činnosti a ochrany lesa, na ktorú sa poskytujú dotácie podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona SNR č. 131 z 8. marca 1991 o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
1.
Príprava plôch pre obnovu lesa (kalkulačná m. j. ha)
Práce a náklady spojené s uvoľňovaním plôch po ťažbe v záujme umožnenia obnovy lesa, či už umelej alebo prirodzenej. Odpratávanie alebo pálenie nezužitkovateľného odpadu po ťažbe. Dočisťovanie plôch pri stromovej metóde ťažby. Nepatrí sem príprava pozemkov určených na zalesnenie.
2.
Celoplošná príprava pôdy (ha)
Práce a náklady súvisiace s celoplošnou prípravou pôdy vlastnými alebo cudzími prostriedkami v záujme obnovy lesných porastov, spojené spravidla s klčovaním pňov, najmä v podmienkach, kde sa tento spôsob prípravy pôdy pre obnovu dlhodobe osvedčuje, alebo nemožno menej nákladným spôsobom účinne zabezpečiť obnovu lesa. Nepatrí sem celoplošná príprava pôdy pre iné účely (škôlky, poľnohospodárska výroba).
3.
Umelá obnova lesa (ha)
Práce a náklady spojené s umelou obnovou lesa na obhospodarovanom lesnom pôdnom fonde bez ohľadu na technologický spôsob a či je zalesňovanie vykonávané do pripravenej alebo do nepripravenej pôdy. Zahrňuje sa sem aj prípadne samostatne vykonávaná príprava pôdy. Patrí sem prvé zalesňovanie i opakované zalesňovanie prv založených lesných kultúr (vylepšovanie, dosádzanie). Pri opakovanom zalesňovaní sa vykazuje príslušná redukovaná (nie manipulačná) plocha.
Do umelej obnovy lesa v rámci pestovnej činnosti patrí tiež zakladanie lesných sadov s výnimkou semenných sadov a sadov poľnohospodárskeho charakteru. Patrí sem tiež plošná a radová výsadba rýchlorastúcich drevín na lesnej pôde. (2 km radovej výsadby = 1 ha).
4.
Spolupôsobenie pri prirodzenej obnove lesa (ha)
Práce a náklady spojené s vytváraním podmienok v lesných porastoch v záujme dosiahnutia prirodzeného zmladenia v žiadúcich prípadoch (geneticky vhodný materský porast) a vo vhodných podmienkach (odburiňovanie, zraňovanie povrchu pôdy, príprava pôdy a pod.). Sleduje sa manipulačná plocha, na ktorej sa spolupôsobenie vykonalo.
5.
Ošetrovanie mladých lesných porastov (ha)
Ošetrovanie okopávaním alebo oborávaním na lesnej pôde. Vykazuje sa manipulačná plocha i opakovaného ošetrovania v priebehu vykazovaného obdobia.
6.
Ochrana mladých lesných porastov (ha)
Obsahuje práce a náklady na ochranu mladých lesných porastov okrem ochrany zabezpečovanej v rámci prác celospoločenského významu a okrem okopávania, oborávania, oplocovania a prác a nákladov zahrnutých do výkonu ochrana lesa, bez ohľadu na použitý spôsob. Ide napr. o ochranu vyžínaním, ošľapávaním, opichom, nátermi, kladením lapákov, ničením výmladkov. Vykazuje sa zasiahnutá, t. j. manipulačná plocha, a to i opakovane vo vykazovanom období.
7.
Oplocovanie mladých lesných porastov (km)
Obsahuje práce a náklady spojené s novým oplotením mladých lesných porastov proti zveri. Nepatrí sem oplocovanie za iným účelom (oplocovanie proti pastve, lesných škôlok, semenných sadov), ani údržba oplotenia. Oplotenie sa považuje za dokončené, ak sú plotové dielce pevne zabudované a chránená plocha uzavretá oplotením alebo prirodzenou prekážkou. Nerozhoduje druh použitého materiálu.
8.
Prečistky (ha)
Výchova mladých lesných porastov v období od zabezpečenosti po prvú prebierku, ktorá sa zahrňuje už do ťažbovej činnosti. Ide o plecie ruby, tvarový orez, čistky a prerezávky vrátane rozčleňovania mladých lesných porastov. Nepatria sem prečistky vykonávané v rámci prác celospoločenského významu ani vyvetvovanie.
9.
Ochrana lesa
Práce spojené s ochranou lesných porastov proti škodlivým činiteľom. Patria sem i práce spojené s ochranou dreva proti škodcom v lese i na skladoch, ochrana drevín proti škodám dobytkom, ochrana a udržovanie lesných hraníc, údržba ochranných oplôtkov, aplikácia chemických prostriedkov a zriaďovanie zimovacích objektov pre lesnú zver.
10.
Vyvetvovanie lesných porastov (ha)
Práce a náklady spojené s vyvetvovaním (okliesňovaním) vybraných stromov v lesných porastoch za účelom vypestovania kvalitných jedincov v rubnom veku. Počet vyvetvovaných stromov sa volí podľa stanovištných pomerov, dreviny a stavu lesného porastu, vykazuje sa manipulačná plocha.
11.
Ostatné pestovné práce
Práce a náklady spojené s označovaním nádejných a cieľových stromov. Vyznačovanie ťažieb, udržovanie priesekov a pásov (okrem priesekov a pásov na hranici lesného fondu, na štátnej hranici), vyčistenie porastov od odpadu, asanácia lesnej pôdy v porastoch po použití mechanizácie, výsek nežiadúcej a nezužitkovateľnej tenčiny, krovín a pod.
Príloha č. 2
Obsahová náplň programov a akcií v záujme dlhodobého rozvoja lesného fondu na zintenzívnenie ekologizácie lesného hospodárstva, na ktoré sa poskytujú účelové dotácie podľa § 4 ods. 1 písm. b) zákona SNR č. 131 z 8. marca 1991 o Štátnom fonde zveľaďovania lesa SR
1.
Záchrana a zachovanie genofondu lesných drevín
Práce a akcie spojené so zakladaním, obhospodarovaním a ochranou génových základní, uznaných porastov na zber semena, výberových stromov, semenných sadov, semenných porastov a klonových archívov. Práce v súvislosti s vegetatívnym rozmnožovaním, zriadením a udržiavaním banky lesných semien. Podmienkou pre poskytnutie dotácie je vykonávanie týchto prác v súlade s prijatou dlhodobou koncepciou, či programom záchrany, zachovania a šľachtenia lesných drevín.
2.
Melioračné opatrenia vyplývajúce z prírodných pomerov a hradenie bystrín
Práce a akcie, ktorými sa dosahuje zlepšenie produkčných schopností pôdy najmä optimalizáciou vodného režimu v pôde, ako je zavodňovanie, odvodňovanie, rozrušenie kompaktnosti pôdy a pod. Ďalej sem patria práce spojené so zabezpečovaním zlepšenia prírodného chemického zloženia lesnej pôdy použitím prirodzených a umelých hnojív, práce a akcie na hradenie bystrín.
3.
Prevody a premeny máloproduktívnych lesov
Práce spojené s predčasnym likvidovaním máloproduktívnych lesov, pokiaľ sú tieto v súlade s predpismi v lesnom hospodárskom plane, alebo tieto predpisy zlepšujú.
4.
Overenie a realizácia výskumných projektov
Práce súvisiace s overovaním a nábehom realizácie výsledkov riešenia výskumných úloh, ktoré boli predmetom výskumných projektov. Podmienkou pre poskytnutie dotácie je odporúčanie riešiteľa.
5.
Zakladanie intenzívnych porastov
Práce spojené so zakladaním intenzívnych porastov, vrátane bežnej, či celoplošnej prípravy pôdy, ošetrovanie a ochrana mladých intenzívnych lesných porastov, prečistky, ochrana lesa a ostatné pestovné práce. Podmienkou pre poskytnutie dotácie je súlad s predpismi v lesnom hospodárskom pláne a predloženie projektovej dokumentácie.
6.
Sprístupňovanie lesných porastov v hospodárskych lesoch
Práce súvisiace s výstavbou lesnej dopravnej siete v nesprístupnených oblastiach. Ďalej sem patria práce súvisiace s údržbou lesnej dopravnej siete, vrátane spevňovania zvážnic. Podmienkou pre poskytnutie dotácie je predloženie projektovej dokumentácie odsúhlasenej orgánom štátnej správy pre životné prostredie.
7.
Ostatné verejnoprospešné programy a akcie
Odborno-vzdelávacia a publikačná činnosť zameraná na zvyšovanie odbornej úrovne a ovplyvňovanie záujmu lesomajiteľov o dlhodobý rozvoj lesov a uplatňovanie ekologizácie pri ich obhospodarovaní.
Programy a akcie na ochranu a zveľaďovanie lesov zabezpečované Slovenským združením vlastníkov súkromných, spoločenstevných a obecných lesov a organizovanie združení vlastníkov lesov v obciach a v regiónoch.
Ostatné programy a akcie, pokiaľ sú tieto v súlade so zásadami štátnej lesníckej politiky, resp. ktoré vyplývajú z novej koncepcie, či riešenia výskumných úloh (napr. aplikácia stimulátorov rastu).
Príloha č. 3
Obsahová náplň prác celospoločenského významu financovaných podľa § 4 ods. 1 písm. c) zákona SNR č. 131 z 8. marca 1991 o Štátnom fonde zveľaďovania lesa SR
I.
INTENZIFIKÁCIA CELOSPOLOČENSKÝCH FUNKCIÍ LESOV
1.
Intenzifikácia obhospodarovania lesov
Obhospodarovanie lesov s ohľadom na intenzifikáciu ich celospoločenských funkcií (zvýšené náklady z dôvodu uplatnenia intenzívnejšieho, vhodnejšieho spôsobu z ekologického hľadiska, s akým počíta LHP, alebo aký bol zaužívaný v daných podmienkach).
2.
Výstavba lesných komunikácií
Výstavba lesných ciest a chodníkov v ochranných lesoch a v lesoch osobitného určenia (pokiaľ sa nachádzajú vo veľkoplošných chránených územiach) so súhlasom orgánu štátnej správy pre životné prostredie.
3.
Opravy a údržby lesných komunikácií
Opravy a údržby lesných ciest a chodníkov v ochranných lesoch, v lesoch osobitného určenia a vo veľkoplošne chránených územiach, ktoré neslúžia výlučne pre hospodárske účely.
4.
Protilavínové a protierózne opatrenia
Vykonávanie protilavínových a protieróznych opatrení, vrátane asanácie zosuvných území.
5.
Porastové prvky v rekreačných lesoch
Úprava porastových prvkov v prímestských a kúpeľných lesoch na základe bioprojektov schválených orgánom štátnej správy lesného hospodárstva.
II.
ZAKLADANIE LESNÝCH PORASTOV NA POZEMKOCH K TOMU URČENÝCH ORGÁNOM ŠTÁTNEJ SPRÁVY LESNÉHO HOSPODÁRSTVA A ZAKLADANIE BREHOVÝCH PORASTOV
1.
Zálesňovanie vyčlenených pôd
Zalesňovanie pozemkov, ktoré majú byť zalesnené z dôvodov vodohospodárskych, pôdoochranných, zdravotných, rekreačných, estetických, ktoré orgán štátnej správy vyhlásil za lesné pozemky.
2.
Ošetrovanie a ochrana lesných kultúr založených na vyčlenených pôdach
Ošetrovanie a ochrana založených lesných kultúr v záujme plnenia verejnoprospešných funkcií do štádia ich úplného zabezpečenia.
3.
Zakladanie, obnova a pestovanie brehových porastov
4.
Meliorácie vyčlenených pozemkov na zalesnenie
Melioračné opatrenia, vrátane hnojenia na vyčlenených pozemkoch.
III.
VÝSTAVBA, OPRAVY A ÚDRŽBY OBJEKTOV LESOTECHNICKÝCH MELIORÁCIÍ A HRADENIA BYSTRÍN
1.
Výstavba objektov lesotechnických meliorácií a hradenia bystrín
2.
Opravy a údržby základných prostriedkov zahrádzania bystrín a strží a odvodňovanie lesných pozemkov
3.
Starostlivosť o neupravené vodné toky
Starostlivosť o neupravené vodné toky v správe subjektov obhospodarujúcich lesy, najmä odstraňovanie splavenín, nánosov, vzrastajúcej vegetácie a iných prekážok v koryte, zasýpanie výmoľov a nátrží brehov, miestne zvýšenie brehov, budovanie jednoduchých spevnení brehov, nasýpanie pozdĺžnych hrádzok a podobné práce k smerovej a sklonovej stabilizácii koryta, v odôvodnených prípadoch miestne smerové úpravy koryta toku, údržba retenčných vodných nádrží z prírodoochranného hľadiska.
IV.
ZVEĽAĎOVANIE POĽOVNÍCTVA V CELOSPOLOČENSKOM ZÁUJME
1.
Zachovanie genofondu lesnej zvere
Zachovanie genofondu niektorých druhov zvere v záujme jej zveľadenia, najmä pri ich podstatnom znížení. Chov zubrov.
2.
Opatrenia na znižovanie škôd spôsobovaných zverou
Budovanie, údržby a prevádzka zariadení, ktoré zamedzujú alebo znižujú škody spôsobované zverou na lesných porastoch. Zakladanie a prevádzka políčok pre zver.
3.
Asanácia poľovníckych pozemkov z veterinárneho hľadiska
V.
OSTATNÉ PRÁCE CELOSPOLOČENSKÉHO VÝZNAMU
1.
Zameranie pozemkov začlenených do lesného pôdneho fondu
Práce a náklady spojené so zameraním pozemkov, ktoré orgán štátnej správy vyhlásil za súčasť lesného pôdneho fondu a určil ich na zalesnenie.
2.
Udržiavanie lesných priesekov na štátnych hraniciach
3.
Opravy a údržby kultúrnych pamiatok
Opravy a údržby kultúrnych pamiatok vo vlastníctve žiadateľa, ktoré už neslúžia prevádzkovým účelom a nachádzajú sa na lesnom fonde (pomníky, sochy, malé historické, technické a iné objekty, stanice a krátké úseky lesných železníc, jazerá, tajchy, hrable na vodných tokoch a pod.).
4.
Ničenie komárov a kliešťov
Ničenie komárov a kliešťov na väčšom území pri ich premnožení tak, že ohrozujú lesnú prevádzku.
Príloha č. 4
2MB
Príloha č. 5a
694kB
1)
§ 25 zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva v znení zákona č. 510/1991 Zb., ktorým sa mení a dopľňa zákon SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva.
2)
§ 14 vyhlášky Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 14/1978 Zb. o kategorizácii lesov, spôsoboch hospodárenia a hospodárskej úprave lesov v znení neskorších predpisov.
3)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 21/1990 Zb. o kalkulácii.
4)
§ 3 ods. 2 zákona SNR č. 100/1977 Zb. v znení zákona SNR č. 510/1991 Zb.
5)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky. |
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 65/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 65/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 30/1991 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách
Vyhlášeno 20. 2. 1992, datum účinnosti 20. 2. 1992, částka 15/1992
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 30/1991 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 2. 1992
65
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 23. ledna 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 30/1991 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví podle § 19 odst. 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. a podle § 13 písm. h) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství:
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 30/1991 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 3 zní:
„(3)
Žák nebo uchazeč podává přihlášku, na které může uvést dvě střední školy v pořadí, které odpovídá jeho zájmu.“.
2.
V § 2 odst. 4 věta před dvojtečkou zní: „Žák základní školy odevzdá přihlášku ke studiu v učebních a studijních oborech ve středních školách na předepsaném tiskopisu řediteli základní školy; pokud žák základní školy uvede na přihlášce dvě střední školy, odevzdá dva stejnopisy přihlášky ke studiu v učebních a studijních oborech ve středních školách na předepsaném tiskopisu řediteli základní školy:“.
3.
V § 2 odst. 8 se v první větě za slova „učebního oboru“ doplňuje tečka a zbytek věty se vypouští.
4.
V § 2 odst. 13 věta před dvojtečkou zní: „Ředitel základní školy nebo uchazeč odešlou stejnopis přihlášky na obě uvedené střední školy:“.
5.
V § 2 odst. 13 písm. a) se mezi slova „zkouška“ a „do 15. února“ vkládá čárka.
6.
V § 3 odst. 3 zní:
„(3)
V učebních a studijních oborech může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Přijímací zkoušky se konají:
a)
v úterý v posledním úplném týdnu dubna pro školy uvedené v přihlášce na prvním místě,
b)
ve čtvrtek v druhém úplném týdnu května pro školy uvedené v přihlášce na druhém místě.“.
7.
V § 3 v odstavci 4 se v druhé větě vypouští slova „a ve čtvrtek“.
8.
V § 4 odst. 1 zní:
„(1)
Ředitel školy odešle žákovi nebo uchazeči, případně jeho zákonnému zástupci písemně své rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu do sedmi dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Žák nebo uchazeč přijatý v prvním termínu se zkoušek v druhém termínu nezúčastní. Ředitel školy zároveň odešle kopii rozhodnutí o přijetí na školu uvedenou v přihlášce na druhém místě.“.
9.
V § 4 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
10.
V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud školský úřad vyhoví odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí žáka nebo uchazeče na školu uvedenou na prvním místě, vyrozumí o tom ředitele školy, kterou žák nebo uchazeč uvedl na druhém místě.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Vopěnka v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 66/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 66/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o Spravovacom poriadku pre okresné a krajské súdy
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 28. 2. 1992, částka 16/1992
* PRVÁ ČASŤ - ORGANIZÁCIA PRÁCE NA SÚDOCH (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - VYMEDZENIE ÚLOH (§ 4 — § 7)
* TRETIA ČASŤ - § 8 (§ 8 — § 28)
* PIATA ČASŤ - NÁHRADA NEVYHNUTNÝCH VÝDAVKOV OSOBÁM ZÚČASTNENÝM NA KONANÍ (§ 29 — § 33)
* ŠIESTA ČASŤ - Prvý oddiel (§ 34 — § 45)
* SIEDMA ČASŤ - VÝKON ROZHODNUTIA V OBČIANSKOPRÁVNYCH VECIACH (§ 46 — § 74)
* DEVIATA ČASŤ - § 75 (§ 75 — § 76)
Aktuální znění od 28. 2. 1992
66
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 31. januára 1992
o Spravovacom poriadku pre okresné a krajské súdy
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 62 ods. 2 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch, podľa § 391 a § 391a ods. 2 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov, podľa § 374 a čl. III bod 12. zákona č. 99/1963 Zb. Občianskeho súdneho poriadku v znení neskorších predpisov ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
ORGANIZÁCIA PRÁCE NA SÚDOCH
§ 1
Základy organizácie
Základom vnútorného usporiadania súdov sú súdne oddelenia vytvorené podľa senátov (samosudcov). Administratívne a iné kancelárske práce pre jedno alebo viacej oddelení vykonáva súdna kancelária. Okrem toho sú zriadené spoločné útvary vykonávajúce úkony pre celý súd.
§ 2
Rozvrh práce
(1)
Rozdelenie práce na súdoch sa určuje na kalendárny rok rozvrhom práce; v rozvrhu práce sa určí aj zastupovanie sudcov.
(2)
V prípade dlhodobej neprítomnosti sudcu alebo výrazných rozdielov v pracovnom vyťažení určí predseda súdu rozsah presunu agendy do iného oddelenia.
(3)
V prípade náhlej prekážky brániacej sudcovi vykonať jednotlivé úkony v konaní, môže predseda súdu nimi poveriť iného sudcu.
(4)
Opatrenia podľa odsekov 2 a 3 vykonáva predseda súdu v súlade s určeným zastupovaním v rozvrhu práce, pokiaľ zabezpečenie riadneho chodu súdu nevyžaduje iný postup. Rovnako sa postupuje aj v prípade vylúčenia sudcu.1)
§ 3
Úkony mimo súdnej budovy
(1)
Ak sa má nejaký úkon súdu vykonať mimo pracoviska súdu v budove štátneho orgánu alebo štátneho ústavu, zariadenia, podniku alebo inej právnickej osoby, je potrebné vykonanie úkonu vopred dohodnúť s jeho vedúcim.
(2)
Vo vojenských objektoch alebo v objektoch ozbrojených zborov môže súd vykonať úkon len so súhlasom príslušného služobného orgánu.
(3)
Ustanovenia odsekov 1 a 2 sa nepoužijú, ak ide o vykonanie dôkazu ohliadkou.
(4)
Súdne úkony v budovách a miestnostiach tých osôb, ktoré požívajú diplomatické výsady a imunity, môžu byť vykonané, ak to pripúšťa medzinárodné právo. O takých úkonoch musí súd včas vyrozumieť Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a Federálne ministerstvo zahraničných vecí a požiadať ich o vyslanie zástupcu k takému úkonu.
(5)
Súdne úkony v budovách Federálneho zhromaždenia a Slovenskej národnej rady a miestach, kde rokujú, sa spravujú osobitnými predpismi.2)
DRUHÁ ČASŤ
VYMEDZENIE ÚLOH
§ 4
Súdni pracovníci
Úlohy výkonu súdnictva na okresných a krajských súdoch plnia sudcovia, prísediaci, justiční (notárski) čakatelia a pracovníci odborného aparátu súdu.
§ 5
(1)
Pracovníci odborného aparátu súdov sú povinní zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli v súvislosti s výkonom súdnictva. Povinnosť mlčanlivosti trvá i po skončení pracovného pomeru.
(2)
Povinnosti zachovávať mlčanlivosť môže pracovníka odborného aparátu zbaviť predseda súdu.
§ 6
Jednoduché úkony vykonávané justičnými (notárskymi) čakateľmi, súdnymi tajomníkmi a vedúcimi súdnej kancelárie
(1)
Predseda súdu môže poveriť justičných čakateľov a súdnych tajomníkov, aby v trestných veciach samostatne vykonávali tieto jednoduché úkony vyhradené podľa Trestného poriadku predsedovi senátu (samosudcovi):
a)
dožiadanie v jednoduchých veciach,
b)
doručovanie súdnych písomností osobám vo väzbe alebo vo výkone trestu odňatia slobody a spisovanie zápisnice o tomto úkone,
c)
spisovanie podaní, vrátane návrhov a opravných prostriedkov v jednoduchých veciach,
d)
rozhodnutie o vrátení veci dôležitej pre trestné konanie po právoplatnosti rozhodnutia vo veci samej,
e)
rozhodnutie o povinnosti odsúdeného hradiť trovy trestného konania určené paušálnou sumou a náklady spojené s výkonom väzby a o povinnosti odsúdeného nahradiť odmenu a hotové výdavky uhradené štátom ustanovenému obhajcovi,
f)
opatrenia potrebné na výkon trestu odňatia slobody,
g)
rozhodnutie o započítaní väzby a trestu,
h)
opatrenia vo veciach výkonu trestu prepadnutia majetku,
i)
výzva na zaplatenie peňažného trestu alebo poriadkovej pokuty a opatrenia súvisiace s vykonávaním výkonu rozhodnutia o nich,
j)
opatrenia potrebné na výkon iných uložených trestov,
k)
opatrenia na výkon ochranného liečenia, ochrannej výchovy a zhabanie veci,
l)
zabezpečovanie podkladov pre rozhodnutie o osvedčení pri podmienečnom odsúdení, podkladov v konaní o podmienečnom prepustení, o podmienečnom upustení od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti a od výkonu zvyšku trestu zákazu pobytu, podkladov pre rozhodnutie o zmene spôsobu výkonu trestu odňatia slobody a zahladení odsúdenia,
m)
vyrozumenie o podmienečnom prepustení a o zahladení odsúdenia,
n)
podávanie ďalších dodatočných správ registru trestov,
o)
rozhodnutie o výške odmeny ustanovenému obhajcovi a o znalečnom a tlmočnom,
p)
účasť pri návštevách obvineného vo väzbe,
q)
kontrola korešpondencie obvinených.
(2)
Predseda súdu môže poveriť justičných čakateľov a súdnych tajomníkov, aby v občianskoprávnych veciach samostatne vykonávali tieto jednoduché úkony vyhradené podľa zákona o Občianskom súdnom poriadku predsedovi senátu (samosudcovi):
a)
spisovanie jednoduchých podaní, vrátane návrhov a odvolaní,
b)
úkony vo veciach maloletých, v opatrovníckych veciach osôb pozbavených spôsobilosti na právne úkony alebo obmedzených v spôsobilosti na právne úkony a osôb neprítomných alebo neznámych, ako aj úkony v týchto veciach smerujúcich k príprave rozhodnutia sudcu,
c)
konanie o určenie otcovstva súhlasným vyhlásením rodičov,
d)
výkon rozhodnutia zrážkami zo mzdy, prikázaním pohľadávky alebo predajom hnuteľnej veci s výnimkou odkladu výkonu rozhodnutia3) a zastavenia výkonu rozhodnutia,4)
e)
vydávanie platobných rozkazov, ak bolo vydanie platobného rozkazu navrhnuté v návrhu na začatie konania, a v týchto prípadoch rozhodovanie o oneskorene podaných odporoch a o zrušení platobného rozkazu, ktorý nemožno doručiť,
f)
vybavovanie dožiadaní v jednoduchých veciach s výnimkou dožiadaní v styku s cudzinou,
g)
rozhodovanie o vrátení preddavkov zložených v občianskom súdnom konaní,
h)
rozhodovanie vo veciach súdnych poplatkov, pokiaľ nejde o rozhodovanie pri konaní.
(3)
Predseda súdu môže poveriť justičných čakateľov a súdnych tajomníkov, aby v obchodných veciach samostatne vykonávali tieto jednoduché úkony vyhradené podľa zákona o Občianskom súdnom poriadku predsedovi senátu (samosudcovi):
a)
spisovanie jednoduchých podaní, vrátane návrhov a odvolaní,
b)
vybavovanie dožiadaní v jednoduchých veciach s výnimkou dožiadaní v styku s cudzinou,
c)
vydávanie platobných rozkazov, ak bolo vydanie platobného rozkazu alebo zmenkového (šekového) platobného rozkazu navrhnuté v návrhu na začatie konania, a v týchto prípadoch rozhodovanie o oneskorene podaných odporoch a o zrušení platobného rozkazu, ktorý nemožno doručiť,
d)
rozhodovanie o vrátení preddavkov zložených v občianskom súdnom konaní,
e)
rozhodovanie vo veciach súdnych poplatkov, ak nejde o rozhodovanie pri konaní,
f)
vybavovanie jednoduchých vecí obchodného registra,
g)
vydávania úradných odpisov, výpisov alebo potvrdení z obchodného registra.
(4)
Súdni tajomníci a justiční čakatelia môžu na základe poverenia predsedu súdu vykonávať v trestnom konaní podľa pokynov predsedu senátu (samosudcu) aj iné úkony súvisiace s výkonom rozhodnutia.
(5)
Predseda súdu môže poveriť niektorých pracovníkov odborného aparátu alebo justičných čakateľov, aby vyhotovovali štatistické listy a vykonávali v určenom rozsahu ďalšie práce v odbore štatistiky.
(6)
Predseda senátu (samosudca), ktorému bola vec prikázaná podľa rozvrhu práce, dohliada na to, aby úkony, ktoré vykonáva pracovník tým poverený podľa odsekov 1 až 3, boli správne a včas vykonávané.
(7)
Oprávnenie justičných čakateľov podľa predchádzajúcich odsekov sa vzťahuje obdobne na notárskych čakateľov po dobu, kedy vykonávajú súdnu prax.
(8)
Oprávnenie súdnych tajomníkov podľa iných predpisov nie je dotknuté.
(9)
Vedúci súdnych kancelárií vykonávajú vedľa ďalších úloh uvedených v iných ustanoveniach samostatne najmä tieto práce:
a)
spisujú do zápisnice podania a ústne vyhlásenia účastníkov konania o udelení, odvolaní alebo vypovedaní plnomocenstva, urobené mimo konania a oznamujú odvolanie alebo výpoveď plnomocenstva účastníkom konania,
b)
prijímajú do zápisnice žiadosti o oslobodenie od súdnych poplatkov a o ustanovenie zástupcu, ak bol návrh podaný mimo konania,
c)
vyznačujú doložku vykonateľnosti na rovnopisy rozhodnutí.
§ 7
Opravný prostriedok proti rozhodnutiu justičného čakateľa alebo súdneho tajomníka
(1)
Proti rozhodnutiu vydanému justičným čakateľom alebo súdnym tajomníkom vo veciach uvedených v § 6 ods. 1 až 3 možno podať opravný prostriedok za rovnakých podmienok ako proti rozhodnutiu predsedu senátu (samosudcu). Podaný opravný prostriedok sa však predloží najprv predsedovi senátu (samosudcovi), ktorý o ňom v občianskoprávnych a obchodných veciach rozhodne, ak má za to, že sa mu má celkom vyhovieť,5) v trestných veciach, ak má za to, že sa mu má vyhovieť a ak sa zmena pôvodného rozhodnutia nedotkne práv inej osoby,6) inak ho predloží súdu druhého stupňa, aby o ňom rozhodol.
(2)
Ak predseda senátu (samosudca) rozhodne o opravnom prostriedku sám, považuje sa jeho rozhodnutie za rozhodnutie súdu prvého stupňa; proti nemu je prípustný opravný prostriedok podľa všeobecných ustanovení o konaní pred súdom.
TRETIA ČASŤ
§ 8
Nahliadanie do obchodného registra, zoznamu znalcov a tlmočníkov
Do obchodného registra, zoznamu znalcov a tlmočníkov možno nahliadať a vyhotovovať z nich odpisy a výpisy v úradných hodinách pod dozorom povereného pracovníka súdu. Miestnosti na to určené musia byť zreteľne označené a uvedené na orientačnej tabuli súdu.
§ 9
Predloženie rovnopisu účastníkmi
V občianskom súdnom konaní môžu účastníci pre urýchlené vybavenie veci predložiť súdu súčasne s podaním tiež vyhotovenie a potrebné rovnopisy rozhodnutí, ktorých vydanie navrhujú a ktoré má vydať bez vypočutia účastníkov. Tieto vyhotovenia súd po prípadnom doplnení použije pri vydaní rozhodnutia.
§ 10
Zoznam prejednávaných vecí
Vedúci súdnej kancelárie urobí opatrenie, aby zoznam všetkých vecí, v ktorých je nariadené pojednávanie, hlavné pojednávanie alebo verejné zasadanie na ten istý deň, bol vyvesený na dverách pojednávacej miestnosti. V zozname sa uvedú mená a priezviská sudcov, spisová značka, mená a priezviská účastníkov (obžalovaných), predmet a čas pojednávania.
Dôstojnost súdneho konania
§ 11
(1)
Pred začatím pojednávania vyvolá zapisovateľ predo dvermi pojednávacej miestnosti hlasne a zrozumiteľne vec, ktorá bude prejednávaná. Zároveň predbežne zistí, či sa dostavili osoby, ktoré boli na pojednávanie pozvané, a vyzve ich na vstup do pojednávacej miestnosti. Vyvolanie vecí týmto spôsobom môže byť nahradené vhodným technickým zariadením. Nie je prípustné, aby sa okrem súdnych osôb niekto ďalší zdržoval v pojednávacej miestnosti pred vyvolaním veci.
(2)
Do pojednávacej miestnosti sa vstupuje s nepokrytou hlavou; to sa nevzťahuje na príslušníkov ozbrojených zborov v službe a na ženy, ak je to v súlade s pravidlami spoločenského správania.
§ 12
(1)
Pri použití pút, predvádzacích retiazok a ďalších donucovacích prostriedkov na predvedenie osôb sa orgány Zboru nápravnej výchovy riadia osobitnými predpismi.
(2)
Počas prítomnosti v pojednávacej miestnosti sa predvedeným donucovacie prostriedky na pokyn predsedu senátu (samosudcu) snímajú, ponechajú, prípadne znovu použijú. Pri rozhodovaní o takom opatrení zváži predseda senátu (samosudca) najmä, či podľa dostupných informácií o predvádzanom je dôvodné podozrenie z pokusu o útek, napadnutia prítomných osôb alebo iného násilného konania. Rozhodnutie o tom predseda senátu (samosudca) uvedie v zápisnici o pojednávaní.
§ 13
(1)
Pri príchode alebo odchode senátu (samosudcu) vstanú osoby prítomné v pojednávacej miestnosti. Ak nie je k dispozícii poradná miestnosť, súdne osoby musia byť v úradnom odeve a na svojich miestach už pri vyvolaní veci.
(2)
K senátu (samosudcovi) sa hovorí len postojačky. Predseda senátu (samosudca) však môže dovoliť osobám, ktorých vek alebo zdravotný stav to odôvodňuje, aby pri prednesoch a výpovedi sedeli.
(3)
V stoji vypočujú všetci prítomní, vrátane súdnych osôb vyhlásenie rozsudku. Inak v priebehu pojednávania sedia všetci prítomní, vrátane súdnych osôb na svojich miestach.
(4)
Klásť otázky a vyjadrovať sa možno len so súhlasom alebo na pokyn predsedu senátu (samosudcu).
(5)
Slovné prejavy sudcov a ostatných osôb, ktorým bolo udelené slovo, musia byť hlasité a zrozumiteľné.
(6)
Obracať sa na sudcu, zapisovateľa, prokurátora, obhajcu alebo právneho zástupcu účastníka v priebehu konania vo veciach, ktoré s prejednávanou vecou nesúvisia, nie je prípustné, a to ani vtedy, ak ide o služobné záležitosti.
(7)
Osoby prítomné v pojednávacej miestnosti sú povinné zdržať sa všetkého, čo by mohlo narušiť hladký priebeh súdneho pojednávania, vrátane prejavovania súhlasu alebo nesúhlasu s priebehom pojednávania, výpoveďami osôb a s vyhlásenými rozhodnutiami.
(8)
Účastníkom a ich právnym zástupcom je potrebné umožniť, aby sa v priebehu súdneho pojednávania navzájom poradili o svojich stanoviskách a návrhoch. Za tým účelom možno pojednávanie na primeraný čas prerušiť.
(9)
Fajčenie alebo požívanie jedál a nápojov v pojednávacej miestnosti je zakázané.
§ 14
(1)
V pojednávacej miestnosti sa všetkým, s výnimkou osôb mladších ako pätnásť rokov, zásadne vyká.
(2)
Súdne osoby i ostatné prítomné osoby sa navzájom oslovujú „pán - pani - slečna“ s pripojením funkcie alebo procesného postavenia, v ktorom oslovený vystupuje, alebo jeho akademického titulu. Iba osoby mladšie ako pätnásť rokov možno osloviť, ak sa to javí účelné na prekonanie ich hanblivosti, len menom.
(3)
V prípade, že je nevyhnutné rozlíšiť osoby s rovnakým procesným postavením, možno oslovenie podľa predchádzajúceho odseku doplniť i priezviskom konkrétnej osoby.
§ 15
(1)
Pred vyhlásením rozhodnutia sa senát odoberie do poradnej miestnosti. Ak nie je k dispozícii poradná miestnosť, vyzve predseda senátu prítomných, aby pojednávaciu miestnosť opustili.
(2)
Pred návratom senátu z poradnej miestnosti zariadi zapisovateľ, aby účastníci pojednávania zaujali opäť svoje miesta v pojednávacej miestnosti. Ak sa porada koná priamo v pojednávacej miestnosti, vyzve zapisovateľ po skončení porady účastníkov na návrat do pojednávacej miestnosti, prípadne sa na výzvu použije vhodné technické zariadenie.
(3)
Obdobne ako senát môže postupovať aj samosudca.
§ 16
(1)
Pred vyhlásením rozsudku vyzve predseda senátu (samosudca) prítomných, aby povstali. Sám rozsudok vyhlasuje až do konca výrokovej časti v stoji, dôstojným spôsobom, plynule a nahlas.
(2)
Po vyhlásení výrokovej časti rozsudku vyzve predseda senátu (samosudca) prítomných, aby si sadli, a sám tiež v sede rozsudok odôvodní a dá potrebné poučenie. Odôvodnenie musí byť prednesené zrozumiteľne a presvedčivo.
(3)
Obdobne sa postupuje i pri vyhlasovaní výroku a odôvodnení uznesenia s tým rozdielom, že sa celé uznesenie vyhlasuje v sede.
(4)
Po úplnom vyčerpaní obsahu pojednávania vyhlási predseda senátu (samosudca) pojednávanie za skončené a vyzve prítomných, aby sa vzdialili z pojednávacej miestnosti.
§ 17
(1)
Ak je verejnosť vylúčená, oznámi sa také rozhodnutie senátu (samosudcu) zreteľne na dverách pojednávacej miestnosti spolu so zákazom vstupu nepovolaným osobám.
(2)
Ak možno očakávať, že občania prejavia o prejednanie niektorej veci väčší záujem, urobí predseda senátu (samosudca) za účinnosti správy súdu opatrenia na dôstojný priebeh pojednávania. Najmä nariadi prejednávanie veci do vhodnej pojednávacej miestnosti s prihliadnutím na rozsah predpokladaného záujmu i možnosti súdu. V prípade nebezpečenstva preplnenia pojednávacej miestnosti je oprávnený regulovať prístup vydávaním vstupeniek. Ak je vstup do pojednávacej miestnosti podmienený vstupenkou, musí byť verejnosť vhodným spôsobom informovaná.
Niektoré ďalšie úkony súdu
§ 18
Pribranie tlmočníka
(1)
Ak koná občan pred súdom v inom ako českom alebo slovenskom jazyku, priberie súd tlmočníka. Tlmočník môže byť zároveň zapisovateľom. Táto okolnosť sa poznamená v zápisnici.
(2)
Podľa ustanovení odseku 1 sa postupuje obdobne aj pri výsluchu osôb hluchých, nemých, alebo hluchonemých, ak sa nedá s nimi dorozumieť iným spoľahlivým spôsobom.
§ 19
Predvolávanie niektorých osôb k súdnym úkonom
(1)
Príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených zborov v činnej službe sa predvolávajú prostredníctvom príslušných služobných orgánov. Ak nie je známy útvar, v ktorom vojak koná službu, predvoláva sa prostredníctvom posádkovej správy, ak nie je známa, prostredníctvom okresnej vojenskej správy.
(2)
Osoby vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe sa predvolávajú prostredníctvom nápravnovýchovného ústavu alebo väznice so žiadosťou o ich predvedenie. Ak je predvolaná osoba vo väzbe v inej veci, treba k žiadosti pripojiť písomný súhlas príslušného orgánu (prokurátora, predsedu senátu, samosudcu) s predvedením.
(3)
Osoby z výkonu ústavného ochranného liečenia, ochrannej výchovy a z psychiatrických liečební sa predvolávajú prostredníctvom týchto ústavov (zdravotníckych zariadení), ktoré tiež zabezpečia ich predvedenie. Ak to vyžaduje bezpečnosť pracovníkov týchto ústavov (zdravotníckych zariadení), urobia tieto ústavy (zdravotnícke zariadenia) vo výnimočných prípadoch samy opatrenia, aby bola pri predvedení osôb v ústavnej starostlivosti zaistená bezpečnosť pracovníkov ústavu.
§ 20
Zasielanie súdnych písomností v niektorých prípadoch
(1)
Písomnosti určené tým, na ktorých sa vykonáva trest odňatia slobody, alebo ktorí sú vo väzbe, doručujú sa prostredníctvom nápravnovýchovných ústavov a väzníc, v ktorých sú umiestnení, alebo pri nutnom urýchlení i osobne povereným pracovníkom súdu (§ 6 ods. 1).
(2)
Osobám vo výkone ústavného ochranného liečenia a osobám držaným v ústave zdravotníckej starostlivosti sa doručuje prostredníctvom správy príslušného zdravotníckeho zariadenia. Obdobne sa postupuje u chovancov domovov mládeže a iných kolektívnych zariadení pre mládež.
(3)
Písomnosti určené tým, ktorí požívajú diplomatické výsady a imunity, alebo tým ktorí sú v ich bytoch, alebo ktorým sa majú písomnosti doručiť v budovách alebo miestnostiach chránených diplomatickou imunitou, predložia sa ministerstvu na ďalšie opatrenie.
(4)
Písomnosti určené príslušníkom ozbrojených síl a ozbrojených zborov v činnej službe, ktorí nie sú hromadne ubytovaní vo vojenských objektoch alebo objektoch ozbrojených zborov, doručujú sa priamo; v ostatných prípadoch sa doručujú prostredníctvom ich veliteľov (náčelníkov). Ak nie je známy útvar, v ktorom vojak koná službu, doručujú sa písomnosti prostredníctvom posádkovej správy; ak nie je známa, prostredníctvom okresnej vojenskej správy.
§ 21
Zápisnice v konaní pred súdom
(1)
Zápisnica o pojednávaní sa diktuje nahlas, aby prítomní diktované znenie počuli, pokiaľ zákon nepripúšťa iný postup.7) Predseda senátu (samosudca) môže vyslúchanému, predovšetkým ak ide o znalca, dovoliť, aby svoju výpoveď nadiktoval do zápisnice. Táto okolnosť sa poznamená v zápisnici.
(2)
Pokiaľ to zákony o konaní pred súdom pripúšťajú, môže byť zápisnica o pojednávaní vyhotovená podľa nahlas diktovaného znenia tesnopisom alebo záznamovou technikou; o tom sa k zápisnici pripojí doložka, v ktorej sa uvedie meno a priezvisko pracovníka, ktorý zápisnicu podľa záznamu vyhotovil. Predseda senátu (samosudca) je povinný preveriť, či obsah vyhotovenej zápisnice je totožný s obsahom záznamu, a správnosť vyhotovenia zápisnice potvrdí svojím podpisom. Pokiaľ zákony o konaní pred súdom neurčujú inak, netreba záznam uchovávať. Ak je zápisnica o pojednávaní vyhotovená týmto spôsobom, možno upustiť od prítomnosti zapisovateľa na pojednávaní, s výnimkou hlavného pojednávania, verejného a neverejného zasadania.
(3)
Zápisnica o výpovedi toho, kto nevypovedá v českom alebo slovenskom jazyku, zapíše sa v niektorom z týchto jazykov. Ak záleží na doslovnom znení výpovede, zapíše zapisovateľ alebo tlmočník jej príslušnú časť, pokiaľ je to možné, tiež v jazyku, v ktorom vypočúvaný vypovedal.
(4)
Obálku so zápisnicou o hlasovaní môže otvoriť len predseda senátu nadriadeného súdu pri rozhodovaní o opravnom prostriedku a predseda senátu najvyššieho súdu pri rozhodovaní o sťažnosti pre porušenie zákona, ako aj sudca poverený vyhotovením rozsudku; po nahliadnutí ju opäť zalepí, opatrí odtlačkom okrúhlej úradnej pečiatky a otvorenie potvrdí svojím podpisom.
(5)
Zápisnica o hlasovaní sa nespisuje, ak ide o jednoduché uznesenie, na ktorom sa senát uzniesol jednomyseľne a ktorému predchádzala porada len v pojednávacej miestnosti bez prerušenia konania; v zápisnici o pojednávaní sa v takomto prípade poznamená, že uznesenie bolo vynesené bez prerušenia pojednávania.
§ 22
Používanie úradnej pečiatky
Odtlačkom okrúhlej úradnej pečiatky opatrí súd predovšetkým odpisy (rovnopisy) vyhotovení súdnych rozhodnutí, listiny o poverení výchovou a zastupovaním maloletého, o ustanovení opatrovníka, úradné potvrdenie (vysvedčenie), doložku o právoplatnosti a vykonateľnosti rozhodnutí, nariadenie výkonu trestu a ochranných opatrení, príkaz na zatknutie, príkaz na prijatie do väzby a príkaz na prepustenie z väzby alebo z výkonu trestu odňatia slobody, žiadosť o vypátranie pobytu osôb, opatrenie o ustanovení obhajcu, ako aj všetky písomnosti určené pre súdy alebo iné orgány v cudzine.
§ 23
Doložka o právoplatnosti
Len čo sudca alebo pracovník poverený úkonom podľa § 6 zistí, že rozhodnutie nadobudlo právoplatnosť, zaznamená to na vyhotovenom rozhodnutí založenom v spise s uvedením dňa, keď nastala právoplatnosť, a pripojí svoj čitateľný podpis a dátum vyznačenia. Ak nadobudlo rozhodnutie právoplatnosť len čiastočne, je to nutné v zázname presne vyjadriť. Keď bol podaný návrh na doplnenie rozsudku, nie je to na prekážku tomu, aby bola pripojená doložka o právoplatnosti.
§ 24
Vyznačovanie právoplatnosti a vykonateľnosti rozhodnutia
Na žiadosť toho, komu bol doručený rovnopis rozhodnutia alebo komu bol vydaný rovnopis schváleného súdneho zmieru skôr, ako rozhodnutie nadobudlo právoplatnosť, vyznačí súd na predloženom rovnopise rozhodnutia (schváleného zmieru) doložku právoplatnosti a vykonateľnosti rozhodnutia (zmieru). Keď bol podaný návrh na doplnenie rozsudku, nie je to na prekážku tomu, aby bola pripojená doložka právoplatnosti a vykonateľnosti rozhodnutia.
§ 25
Rovnopis podaní
(1)
Písomné podanie treba predložiť súdu v toľkých rovnopisoch, koľko ich treba, aby po jednom rovnopise mohol dostať súd a každý, komu sa majú tieto písomnosti doručiť.
(2)
Ak nepredloží účastník v určenej lehote potrebný počet rovnopisov písomného podania, hoci bol k tomu vyzvaný, môže tieto rovnopisy vyhotoviť súd na účastníkove trovy: na to musí byť účastník vo výzve upozornený. Trovy sa vyznačia v zozname trov.
§ 26
Rekonštrukcia spisov
(1)
Spisy, ktoré sa celkom alebo čiastočne zničili alebo stratili, rekonštruuje, ak je to potrebné, na návrh alebo bez návrhu súd, ktorý vo veci konal v prvom stupni, podľa záznamov v registroch a iných evidenčných pomôckach.
(2)
Súd o rekonštrukcii spisu vyhotoví zápisnicu, v ktorej uvedie deň podania návrhu, dátum každého pojednávania, dátum rozhodnutia vo veci a údaj o opravnom prostriedku a spôsobe jeho vybavenia. Údaje o súdnych poplatkoch sa nevyznačujú.
(3)
Súd vyhotoví overené odpisy rovnopisov svojho rozhodnutia a iných svojich písomností, ako aj dokladov vyžiadaných od iného súdu alebo štátneho orgánu; na overených odpisoch rovnopisov pripojí doložku, že odpis nahrádza zničenú alebo stratenú listinu. Z tohto dôvodu môže úložiť účastníkom, ich zástupcom a tretím osobám, aby predložili rovnopisy podania, odpisy rozhodnutí a iné písomnosti, ktoré im súd po vyhotovení overeného odpisu vráti.
(4)
Ak nemožno postupovať podľa odsekov 2 a 3, súd vykoná šetrenie za účelom osvedčenia zapísaných výpovedí, vypočuje osoby, ktoré boli vypočuté ako účastníci, svedkovia, znalci, prípadne vykoná iné osvedčenia a výsledok šetrení zapíše v zápisnici o rekonštrukcii.
(5)
Zápisnica o rekonštrukcii nahrádza listiny, najmä rôzne podania, zápisnice o pojednávaní a prílohy. Rovnopis zápisnice o rekonštrukcii sa doručí známym účastníkom. Ak účastníci vznesú námietky proti zneniu zápisnice, súd ich k zápisnici pripojí.
§ 27
Vydávanie úradných potvrdení
Predseda senátu (samosudca) môže na žiadosť tých, ktorí to potrebujú na uplatnenie alebo obhajovanie svojich práv, vydať úradné potvrdenie o skutočnostiach známych zo spisu, prípadne odpis niektorej písomnosti po zaplatení súdneho poplatku.
§ 28
Vyžadovanie súčinnosti od polície a iných orgánov
(1)
Súdy sú oprávnené vyžadovať od orgánov obcíobcí, okresných úradov, orgánov polície a od iných orgánov a organizácií súčinnosť pri plnení svojich úloh, a to predovšetkým oznamovanie skutočností, ktoré majú význam pre súdne konanie a rozhodovanie.8)
(2)
Od orgánov obcíobcí, okresných úradov a obvodných úradov možno vyžadovať predovšetkým správy o správaní, majetkových a sociálnych pomeroch obvineného a účastníkov konania a o pomeroch mladistvého, ktoré majú podklad vo vlastných poznatkoch týchto orgánov.
(3)
Od orgánov polície môžu súdy vyžadovať predovšetkým správy o správaní obvineného a účastníkov konania, o správaní podmienečne odsúdeného a podmienečne prepusteného z výkonu trestu odňatia slobody v určenej skúšobnej dobe a o správaní odsúdeného na účely rozhodnutia o zahladení odsúdenia, a o pobyte a zamestnaní osôb. Ak je to potrebné, orgány polície na žiadosť súdu vykonávajú pátranie po pobyte osoby.
(4)
Od zamestnávateľa môžu súdy vyžadovať správy o správaní ich pracovníkov v zamestnaní a o ich zárobkových pomeroch alebo i o ďalších skutočnostiach, ak je to potrebné na súdne konanie a rozhodnutie.
PIATA ČASŤ
NÁHRADA NEVYHNUTNÝCH VÝDAVKOV OSOBÁM ZÚČASTNENÝM NA KONANÍ
§ 29
(1)
K hotovým výdavkom účastníka patrí cestovné, stravné a nocľažné.
(2)
Stratu na zárobku účastníka, ktorý je v pracovnom pomere alebo v obdobnom pracovnoprávnom vzťahu, vypočíta súd z priemerného čistého zárobku dosiahnutého v predchádzajúcom kalendárnom štvrťroku. Výšku priemerného čistého zárobku preukáže účastník potvrdením zamestnávateľa, u ktorého pracuje, kde je uvedené, či a akú sumu zamestnávateľ zrazí za čas neprítomnosti v práci, a či účastník môže nastúpiť do práce na zvyšok smeny.
(3)
Učastníkovi, ktorý nie je v pracovnom pomere alebo v obdobnom pracovnoprávnom vzťahu, je však zárobkovo činný, patrí náhrada za stratu na zárobku vypočítaná zo základu dane z príjmu obyvateľstva,9) delená počtom pracovných hodín pripadajúcich na kalendárny rok, ktorý osobitný predpis10) pripúšťa ako najvyšší rozsah pracovného času pracovníkov v pracovnom pomere. Výšku základu dane z príjmu obyvateľstva preukazuje účastník posledným platobným výmerom orgánu vykonávajúceho správu dane, ktorý predchádzal dňu, v ktorom je nárok na náhradu uplatňovaný; pokiaľ nemožno výšku straty na zárobku týmto spôsobom preukázať, patrí účastníkovi náhrada za stratu na zárobku v sume 17 Kčs za hodinu, najviac však 136 Kčs za deň.
(4)
Ak potrebuje účastník postihnutý ťažkou telesnou chybou alebo chorobou alebo v iných závažných prípadoch sprievodcu, tvoria nevyhnutné výdavky sprievodcu a jeho ušlý zárobok súčasť trov konania účastníka.
§ 30
(1)
Nárok na cestovné má len ten účastník, ktorý nebýva alebo nepracuje v mieste, kde sa konanie uskutočňuje, alebo je predvolaný z miesta, kde sa dočasne zdržuje.
(2)
Účastníkovi sa hradia skutočné, účelné a hospodárne výdavky cestovného verejným hromadným dopravným prostriedkom. Ak použil účastník vlastné motorové vozidlo, hradí sa mu cestovné ako pri ceste hromadným dopravným prostriedkom s výnimkou prípadov podľa § 32.
§ 31
(1)
Ak účastník použil aj miestny verejný dopravný prostriedok, hradí sa mu aj miestne prepravné.
(2)
Miestne prepravné sa hradí aj účastníkovi, ktorý býva alebo pracuje v mieste, kde sa konanie uskutočňuje, ak použil miestny verejný hromadný dopravný prostriedok.
§ 32
Ak to vyžadujú okolnosti prípadu, aby cesta bola vykonaná inak ako verejným hromadným dopravným prostriedkom, poskytne sa účastníkom pri ceste náhrada podľa osobitných predpisov.11) Podľa týchto predpisov sa poskytuje stravné a nocľažné.
§ 33
(1)
Na určenie výšky náhrady nevyhnutných výdavkov a náhrady straty na zárobku a na určenie nákladov zákonného zástupcu účastníka alebo jeho zástupcu, ktorý nie je advokátom alebo komerčným právnikom, na určenie nákladov opatrovníka ustanoveného účastníkovi, na určenie nákladov nevyhnutného sprievodcu, ako aj na určenie výšky svedočného sa primerane použijú ustanovenia § 29 až 33.
(2)
O náhradách poskytovaných znalcom a tlmočníkom platia osobitné predpisy.12)
ŠIESTA ČASŤ
Prvý oddiel
Výkon niektorých rozhodnutí v trestnom konaní
§ 34
Rozhodovanie súdu o väzbe a o príkaze na domovú prehliadku
Predseda súdu vypracuje podľa konkrétnych podmienok rozvrh služieb, v ktorom určí sudcu (predsedu senátu), ktorý bude v jednotlivých dňoch v pracovnom čase rozhodovať o vydaní príkazu na zatknutie, o väzbe zadržanej alebo zatknutej osoby a o vydaní príkazu na domovú prehliadku podľa § 69, 77 a 83 Trestného poriadku; v rozvrhu služieb tiež určí ďalšieho sudcu na zastupovanie v mimoriadnych prípadoch (práceneschopnosť). Určený sudca (predseda senátu) je povinný počas pracovného času zdržiavať sa na pracovisku.
§ 35
(1)
Predseda okresného (obvodného) a krajského súdu určí pracovnú pohotovosť pre sudcu (predsedu senátu), ktorý bude mimo pracovného času (od 16 hod. do začiatku pracovného času v nasledujúci deň) a v dňoch pracovného voľna a pracovného pokoja plniť úlohy vyplývajúce z § 69, 77 a 83 Trestného poriadku, a umožní mu prístup do budovy súdu a do súdnej kancelárie (k priamej tel. linke a okrúhlej úradnej pečiatke). V prípade potreby určí tiež pracovnú pohotovosť zapisovateľky.
(2)
Predseda súdu oznámi príslušnej prokuratúre a operačnému stredisku príslušného velitelstva Policajného zboru Slovenskej republiky v obvode súdu adresu a číslo telefónnej stanice, kde sa bude určený sudca (predseda senátu) počas pracovnej pohotovosti zdržiavať, príp. určí ďalší spôsob zabezpečenia ich dosiahnuteľnosti podľa miestnych podmienok. Na túto adresu doručuje v čase trvania pracovnej pohotovosti polícia, a jej prostredníctvom aj prokurátor, všetky písomnosti určené súdu, pokiaľ sa s nimi určený sudca (predseda senátu) nedohodne inak. Pri doručení písomností sudca (predseda senátu) potvrdí dátum a čas prevzatia.
(3)
Pracovnú pohotovosť nie je potrebné zabezpečovať na tých okresných súdoch, ktoré nemajú vydaný nerealizovaný príkaz na zatknutie podľa § 69 ods. 1 Trestného poriadku, pokiaľ bude zabezpečovať ostatné úkony podľa tohto ustanovenia mimo pracovného času sudca, ktorému bola predsedom krajského súdu po prerokovaní s krajským prokurátorom určená pracovná pohotovosť pre celý kraj alebo jeho určenú časť (§ 26 Trestného poriadku).
(4)
Ak je potrebné v tomto čase vypočuť obvineného a rozhodnúť o väzbe, ustanoviť obhajcu alebo vydať príkaz na domovú prehliadku, orgány polície alebo prokuratúra o tom vyrozumejú sudcu (predsedu senátu) príslušného podľa predchádzajúcich odsekov, ktorý určí miesto a čas potrebného úkonu.
(5)
Ak je sudcovi (predsedovi senátu) dodaný obvinený, ktorý bol zatknutý na základe príkazu na zatknutie vydaného iným súdom, sudca (predseda senátu) preskúma, či sú splnené podmienky, pre ktoré obvineného nemožno v lehote uvedenej v § 69 ods. 4 Trestného poriadku dodať súdu, ktorý príkaz na zatknutie vydal. Ak sú tieto podmienky splnené a orgány polície predložia príkaz na zatknutie, sudca (predseda senátu) obvineného vypočuje k dôvodom, pre ktoré bol príkaz vydaný, prostredníctvom príslušných orgánov polície sa spojí so sudcom súdu, ktorý príkaz na zatknutie vydal, a o výsluchu ho informuje faxom alebo iným obdobným telekomunikačným prostriedkom súdu alebo polície. Sudca (predseda senátu) súdu, ktorý príkaz na zatknutie vydal, na základe tejto informácie a skutočností vyplývajúcich z trestného spisu rozhodne o väzbe a svoje rozhodnutie rovnakým spôsobom oznámi obvinenému prostredníctvom súdu vykonávajúceho výsluch.
(6)
Ak bolo rozhodnuté, že sa obvinený berie do väzby, je potrebné o tom doručiť príslušnej spádovej väznici príkaz na prijatie do väzby, ktorý musí popri údajoch zabezpečujúcich, že obvinený nebude zamenený s inou osobou, obsahovať údaje o tom, ktorý súd a z akých dôvodov (§ 67 Trestného poriadku) rozhodol o vzatí do väzby a aké obmedzenia sa majú v prípade kolúznej väzby voči obvinenému vo väznici uplatniť. Súd, ktorý príkaz na zatknutie vydal a rozhodol o väzbe, doručí uznesenie priamo svojej spádovej väznici v najbližší pracovný deň. Ak bolo dodatočne rozhodnuté o uvalení kolúznej väzby alebo o tom, že dôvody kolúznej väzby odpadli, doručí súd toto rozhodnutie väznici.
§ 36
Peňažná záruka
(1)
Ak súd prijme peňažnú záruku (§ 73a Trestného poriadku), určí súčasne podľa povahy veci lehotu, do ktorej musí byť peňažná záruka zložená. V nevyhnutných prípadoch umožní obvinenému alebo inej osobe, aby peňažnú záruku zložili do pokladne súdu. Inak týmto osobám uloží, aby peňažnú záruku zaslali priamo na depozitný účet súdu. To platí aj pre prípad zloženia peňažnej záruky v cudzej mene.
(2)
Ak je obvinený vo väzbe a súd prijme peňažnú záruku, prepustí ho z väzby ihneď potom, ako bola peňažná záruka na účet súdu zložená. Výplatu sumy zloženej na peňažnú záruku možno vykonať len na základe písomného príkazu sudcu (predsedu senátu).
§ 37
Opatrenia na nariadenie výkonu trestu odňatia slobody
(1)
Ak odsúdený bez dostatočného ospravedlnenia nenastúpi v určenej lehote výkon trestu odňatia slobody alebo ak je obava, že ujde, prikáže predseda senátu (samosudca), aby bol odsúdený dodaný na výkon trestu do príslušnej spádovej väznice (§ 321 ods. 3 Trestného poriadku). Ak pobyt odsúdeného nie je známy, súd to na príkaze na dodanie na výkon trestu odňatia slobody výslovne uvedie s tým, že je potrebné vypátrať pobyt odsúdeného (§ 321 ods. 3 Trestného poriadku). Príkaz na dodanie na výkon trestu odňatia slobody sa odošle okresnému veliteľstvu Policajného zboru Slovenskej republiky v obvode súdu.
(2)
Ak bol pobyt odsúdeného vypátraný inak ako orgánmi polície, alebo ak sa odsúdený dobrovoľne prihlásil na výkon trestu, je potrebné príkaz na dodanie na výkon trestu odvolať, a to u toho orgánu polície, ktorému bol odoslaný.
(3)
U odsúdeného, ktorý sa zdržuje v cudzine, sa pri nariadení výkonu trestu odňatia slobody postupuje podľa osobitného predpisu.13)
(4)
Ak vykonáva odsúdený vojenskú základnú alebo náhradnú službu, vyzve ho predseda senátu (samosudca) na nástup výkonu trestu odňatia slobody prostredníctvom veliteľa (náčelníka) útvaru, kde odsúdený vykonáva vojenskú službu.
(5)
U mladistvého, ktorý je v ústavnej alebo ochrannej výchove, zašle súd nariadenie výkonu trestu odňatia slobody ústavu, v ktorom je mladistvý, s tým, aby bol na výkon trestu dodaný pracovníkom ústavu. Ak to nemožno zabezpečiť, požiada predseda senátu (samosudca) o predvedenie mladistvého na výkon trestu okresné veliteľstvo Policajného zboru Slovenskej repubiky, v ktorého obvode je ústav.
(6)
Ak ide o výkon trestu odňatia slobody dlhší ako tri mesiace, nápravnovýchovný ústav pre mladistvých najmenej dva mesiace pred predpokladaným dňom jeho skončenia oznámi výchovnému alebo liečebnému zariadeniu, z ktorého bol mladistvý dodaný na výkon trestu, výsledky prevýchovy mladistvého výkonom trestu z hľadiska prípadného prepustenia z ochrannej výchovy, podmienečného umiestnenia mimo výchovného zariadenia alebo zrušenia ústavnej výchovy.
(7)
Väznica, prípadne nápravnovýchovný ústav vráti súdu jedno vyhotovenie nariadenia výkonu trestu odňatia slobody s potvrdením, že odsúdený nastúpil trest, alebo ihneď oznámi súdu, že trest v určenej lehote nastúpený nebol. Ak je odsúdený vo výkone iného trestu odňatia slobody, nápravnovýchovný ústav potvrdí prijatie nariadenia výkonu trestu a na jednom jeho vyhotovení uvedie pravdepodobný termín nástupu trestu a vráti ho bez odkladu súdu.
(8)
O premiestnení odsúdeného do iného nápravnovýchovného ústavu, o začatí ochranného liečenia, o jeho úteku a dolapení, o jeho úmrtí, prerušení výkonu trestu, o podmienečnom prepustení, ako aj o tom, že odsúdený bol v dôsledku výkonu uloženého trestu, udelenia milosti, amnestie alebo z iného dôvodu prepustený na slobodu, podá nápravnovýchovný ústav, v ktorom odsúdený naposledy bol, bezodkladne správu súdu, ktorý rozhodol v prvom stupni; v prípade podmienečného prepustenia podá správu tiež súdu, ktorý o podmienečnom prepustení rozhodol.
§ 38
Podmienečný odklad výkonu trestu odňatia slobody
(1)
Ak bol povolený podmienečný odklad výkonu trestu odňatia slobody pri súčasnom prijatí záruky záujmového združenia občanov za nápravu obvineného, alebo súd o výchovné spolupôsobenie takéto záujmové združenie občanov požiadal, v žiadosti o výchovné spolupôsobenie podľa § 329 ods. 1 Trestného poriadku záujmovému združeniu občanov oznámi, aké obmedzenia podľa § 59 ods. 2 Trestného zákona boli obvinenému uložené. Zároveň ho požiada, aby podľa obsahu týchto obmedzení zameralo svoje výchovné pôsobenie, sledovalo, či odsúdený obmedzenia dodržuje, a podalo súdu ihned správu o ich prípadnom porušovaní. Rovnako požiada o oznámenie zmeny zamestnania alebo bydliska odsúdeného.
(2)
Súd postupuje rovnako aj v prípade, ak požiada záujmové združenie občanov o výchovné spolupôsobenie podľa § 329 ods. 2 Trestného poriadku.
§ 39
Podmienečné prepustenie z výkonu trestu odňatia slobody
Obdobne ako v § 38 postupuje súd aj v prípadoch podmienečného prepustenia odsúdeného z výkonu trestu odňatia slobody.
§ 40
Zaistenie majetku
Ak rozhodol súd o zaistení majetku (§ 347 Trestného poriadku), príslušný okresný úrad podľa všeobecne záväzných právnych predpisov majetok zabezpečí a vyhotoví jeho zoznam, ktorého odpis zašle súdu. Zaistenie sa vzťahuje na celý majetok obvineného (§ 348 ods. 1 Trestného poriadku) s výnimkou prípadu, ak súd uložil trest prepadnutia časti majetku (§ 347 ods. 1 Trestného poriadku), ktorá nebola určená podielom, ale uvedením jednotlivých vecí alebo majetkových práv.
§ 41
Výkon ústavného ochranného liečenia
(1)
Nariadenie výkonu ústavného ochranného liečenia zašle predseda senátu (samosudca) zdravotníckemu zariadeniu príslušnému podľa bydliska alebo pobytu osoby, ktorá sa má ochrannému liečeniu podrobiť, v dvoch vyhotoveniach spolu s jedným odpisom znaleckého posudku alebo odborného lekárskeho vyjadrenia a jedným rovnopisom rozhodnutia, ktorým bolo ochranné liečenie uložené. Po dohode so správou zdravotníckeho zariadenia určí predseda senátu (samosudca) deň nástupu na ochranné liečenie. Súčasne upozorní správu zdravotníckeho zariadenia, že k zmene ústavnej formy ochranného liečenia na ambulantné alebo k prepusteniu z ochranného liečenia za podmienok § 72 ods. 5 Tr. zák. môže dôjsť len ná základe právoplatného rozhodnutia okresného (obvodného) súdu, v obvode ktorého sa ochranné liečenie vykonáva, a požiada, aby tomuto súdu bola bezodkladne podaná správa, ak nastanú dôvody pre niektoré z týchto opatrení. Ďalej požiada, aby zdravotnícke zariadenie oznámilo súdu, ktorý výkon ochranného liečenia nariadil, či osoba, ktorej bolo ochranné liečenie uložené, nastúpila v určenej dobe jeho výkon.
(2)
Predseda senátu (samosudca) vyzve osobu, ktorej bolo ochranné liečenie uložené, aby jeho výkon nastúpila v príslušnom zdravotníckom zariadení v určenom termíne. Ak nie je táto osoba spôsobilá na právne úkony, urobí tak prostredníctvom jej zákonného zástupcu. Ak nie je osoba, ktorá sa má podrobiť ochrannému liečeniu nebezpečná pre svoje okolie, môže jej poskytnúť potrebnú lehotu na obstaranie jej záležitostí.
(3)
Ak nenastúpi vyzvaná osoba výkon ústavného ochranného liečenia v určenom termíne alebo ak je nebezpečná pre svoje okolie, požiada predseda senátu (samosudca) o jej dodanie do zdravotníckeho zariadenia okresné veliteľstvo Policajného zboru Slovenskej republiky podľa miesta bydliska (pobytu) osoby.
§ 42
Výkon ambulantného ochranného liečenia
(1)
Nariadenie výkonu ambulantného ochranného liečenia zašle predseda senátu (samosudca) zdravotníckemu zariadeniu príslušnému pre túto formu liečenia podľa bydliska alebo pobytu osoby, ktorej bolo ochranné liečenie uložené, v dvoch vyhotoveniach spolu s jedným odpisom znaleckého posudku alebo odborného lekárskeho vyjadrenia a jedným rovnopisom rozhodnutia, ktorým bolo uložené. Po dohode so správou zdravotníckeho zariadenia určí predseda senátu (samosudca) termín, do ktorého sa má s výkonom ochranného liečenia začať.
(2)
Predseda senátu (samosudca) požiada správu zdravotníckeho zariadenia, aby okresnému súdu, v ktorého obvode je toto zariadenie, navrhlo zmenu formy liečby na formu ústavnú, ak sa liečená osoba odmieta podrobiť ochrannému liečeniu alebo ak sa ukáže ďalší pobyt liečenej osoby na slobode nebezpečný alebo ak sa dodatočne zistí, že vzhľadom na povahu choroby a liečebné možnosti nemožno očakávať splnenie účelu ochranného liečenia ambulantnou formou. Súd tiež zdravotnícke zariadenie upozorní, že k prepusteniu z ochranného liečenia za podmienok uvedených v § 72 ods. 5 Tr. zák. môže dôjsť len na základe právoplatného rozhodnutia okresného súdu, v obvode ktorého sa ochranné liečenie vykonáva. Ďalej požiada, aby zdravotnícke zariadenie oznámilo súdu, ktorý výkon ochranného liečenia nariadil, či osoba, ktorej bolo ochranné liečenie uložené, sa do určenej doby prihlásila na jeho výkon.
(3)
Predseda senátu (samosudca) vyzve osobu, ktorej bolo ochranné ambulantné liečenie uložené, aby sa na jeho výkon prihlásila v príslušnom zdravotníckom zariadení najneskôr do určenej doby. Súčasne ju upozorní na následky, ak tak neurobí. Ak nie je táto osoba spôsobilá na právne úkony, urobí tak prostredníctvom jej zákonného zástupcu.
§ 43
Výkon ochranného liečenia vo výkone trestu odňatia slobody
(1)
Ak nebolo v priebehu výkonu trestu odňatia slobody rozhodnuté o upustení od výkonu ochranného liečenia, ktoré tu malo byť vykonané, alebo odsúdený nebol z výkonu tohto ochranného liečenia prepustený, podá nápravnovýchovný ústav tri mesiace pred predpokladaným ukončením výkonu trestu odňatia slobody a v prípade predčasného ukončenia výkonu trestu bezodkladne okresnému súdu, v ktorého obvode sa ochranné liečenie vykonáva, správu o dosiahnutom výsledku ochranného liečenia. Ak sa nedosiahol účel ochranného liečenia vzhľadom na dĺžku výkonu trestu odňatia slobody, rozhodne súd o jeho pokračovaní v zdravotníckom zariadení ešte pred ukončením výkonu trestu.
(2)
Ak má byť odsúdený po výkone trestu odňatia slobody odovzdaný zdravotníckemu zariadeniu na ďalší výkon ochranného liečenia, súd, ktorý o pokračovaní v ochrannom liečení rozhodol, dohodne s príslušným zdravotníckym zariadením dátum nástupu ochranného liečenia tak, aby bol totožný s dátumom ukončenia výkonu trestu odňatia slobody. Ak nedôjde k odovzdaniu odsúdeného na ďalší výkon ochranného liečenia, nápravnovýchovný ústav ho prepustí a nariadenie ochranného liečenia vráti súdu; inak nariadenie spolu s prílohami, vrátane znaleckého posudku, a správou o doterajšom priebehu a výsledkoch liečenia odovzdá zdravotníckemu zariadeniu.
§ 44
Výkon ochrannej výchovy
(1)
Súd zašle výchovnému zariadeniu, v ktorom sa má začať s výkonom ochrannej výchovy, v dvoch vyhotoveniach nariadenie výkonu ochrannej výchovy a odpis rozhodnutia, ktorým bola ochranná výchova uložená, s vyznačenou doložkou o právoplatnosti. Výkon tohto rozhodnutia vykonáva súd za účasti orgánov príslušných okresných úradov. Výchovné zariadenie, v ktorom bolo s výkonom ochrannej výchovy začaté, potvrdí jej nástup na jednom rovnopise nariadenia ochrannej výchovy a vráti ho súdu.
(2)
Výchovné zariadenie, v ktorom sa ochranná výchova vykonáva, podáva súdu, ktorý ochrannú výchovu uložil, správu o podmienečnom umiestnení mimo výchovného zariadenia, o predĺžení ochrannej výchovy, o prepustení chovanca z ochrannej výchovy alebo o tom, že bol predvedený na výkon trestu odňatia slobody.
Druhý oddiel
§ 45
Rozhodovanie súdu o použití informačno-technických prostriedkov
(1)
Predseda krajského (mestského) súdu určí jedného sudcu z trestného úseku, ktorý bude oprávnený rozhodovať o vydávaní súhlasu na použitie informačno-technických prostriedkov podľa osobitného predpisu.14) Zároveň určí ďalšieho sudcu, ktorý ho bude zastupovať v jeho neprítomnosti. Určení sudcovia musia byť osobami určenými pre styk so štátnym tajomstvom. Mená týchto sudcov oznámia predsedovia krajských súdov a Mestského súdu v Bratislave Kancelárii Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.
(2)
Žiadosť o súhlas na použitie informačno-technických prostriedkov sa súdu predkladá písomne v troch vyhotoveniach a okrem zákonom ustanovených údajov musí obsahovať aj údaj o tom, akým spôsobom sa má rozhodnutie súdu doručiť žiadateľovi. O žiadosti rozhodne sudca bezodkladne a svoje rozhodnutie vyznačí na všetkých troch rovnopisoch predloženej žiadosti. Dva rovnopisy žiadosti odovzdá, príp. doručí žiadateľovi a jeden rovnopis založí do osobitného protokolu určeného na evidenciu utajovaných písomností.
(3)
Sudca, ktorý súhlas vydal, je povinný skúmať trvanie dôvodov použitia technicko-informačných prostriedkov. V záujme toho môže v rozhodnutí určiť spôsob a lehoty, v ktorých je žiadateľ povinný podať informáciu o stave veci. Ak sudca zistí, že dôvody použitia informačno-technických prostriedkov pominuli, je povinný bezodkladne rozhodnúť o ukončení ich použitia. O skončení používania informačno-technických prostriedkov je žiadateľ povinný bezodkladne písomne informovať súd, ktorý vo veci rozhodol.
(4)
Pri manipulácii s písomnosťami vzťahujúcimi sa na použitie informačno-technických prostriedkov sa postupuje podľa osobitného predpisu.15)
(5)
Sudcom rozhodujúcim o použití informačno-technických prostriedkov patrí za pracovnú pohotovosť mimo pracoviska v dňoch pracovného pokoja alebo pracovného voľna odmena podľa osobitného predpisu.16)
SIEDMA ČASŤ
VÝKON ROZHODNUTIA V OBČIANSKOPRÁVNYCH VECIACH
Prvý oddiel
Všeobecné ustanovenia
§ 46
(1)
O návrhu na nariadenie výkonu rozhodnutia rozhoduje a ďalej koná samosudca, alebo v rozsahu poverenia iný pracovník súdu.
(2)
Úkony, ktoré je potrebné v rámci výkonu rozhodnutia vykonať, robia pracovníci určení rozvrhom práce (vykonávatelia). Predseda súdu môže jednotlivými úkonmi poveriť aj iných pracovníkov.
(3)
Vykonávatelia sú viazaní príkazmi sudcu; v prípade potreby si vyžiadajú od sudcu pokyny.
§ 47
Pôsobnost vykonávateľov
(1)
Vykonávatelia sú oprávnení prijať od povinného plnenie, sprostredkovať vzájomné plnenie oprávneného, ktoré súvisí s výkonom rozhodnutia, a v prípadoch ustanovených zákonom vykonávajú všetky úkony, ktoré sú potrebné na výkon rozhodnutia.
(2)
Vykonávatelia robia predovšetkým tieto úkony:
a)
súpis hnuteľných vecí (§ 326 OSP),
b)
zabezpečenie spísaných vecí (§ 327 OSP),
c)
vydanie odobratých peňazí oprávnenému alebo ich zloženie na súde (§ 333 OSP),
d)
odhad hnuteľných vecí menšej ceny, ak je vykonávateľ schopný spoľahlivo posúdiť cenu vecí sám (§ 328 OSP),
e)
predaj zapísaných vecí na dražbe (§ 328b ods. 3 OSP),
f)
vydanie výťažku z predaných vecí oprávnených, alebo zloženie výťažku na súde (§ 331 OSP),
g)
odobratie hnuteľných vecí so všetkým, čo k nim patrí, povinnému alebo tomu, kto je ochotný ich vydať, a ich odovzdanie oprávnenému (§ 345 OSP),
h)
vypratanie nehnuteľnosti, vydanie hnuteľných vecí, ktoré majú byť z vypratávaného objektu odstránené, povinnému, alebo ich odovzdanie orgánu obceobce (§ 341 až 343 OSP).
§ 48
Upovedomenie účastníka o výkone
(1)
Ak o to oprávnený požiada, vykonávateľ ho vyrozumie, kedy a kde bude úkon vykonaný.
(2)
Vykonávateľ nesmie povinného vyrozumieť o úkone skôr, ako príde na miesto úkonu, alebo spôsobiť, aby sa o tom povinný vopred dozvedel, s výnimkou prípadu, keď je vyrozumenie povinného pred úkonom výslovne predpísané.
(3)
Ak sa vymáhajúci veriteľ nedostaví v určenom čase na miesto, kde má byť exekučný úkon vykonaný, vykoná sa úkon v jeho neprítomnosti, pokiaľ zákon neustanovuje, že výkon rozhodnutia možno vykonať len za prítomnosti oprávneného alebo jeho zástupcu.
§ 49
Opatrenie na zachovanie poriadku pri výkone rozhodnutia
Vykonávatel je oprávnený urobiť všetky opatrenia, ktoré sú potrebné na zachovanie poriadku pri výkone rozhodnutia; ak je to nevyhnutné, predovšetkým na ochranu riadneho priebehu, môže požiadať o súčinnosť najbližší policajný orgán. Osoby, ktoré hrubo rušia výkon, môže vykázať z miesta jeho uskutočňovania.
§ 50
Zápisnica o úkone
(1)
O každom úkone vyhotoví vykonávatel stručnú zápisnicu.
(2)
Zápisnica má predovšetkým obsahovať:
a)
označenie súdu,
b)
miesto, čas a predmet konania,
c)
mená a priezviská súdnych pracovníkov, ktorí sa zúčastnili úkonu, mená a priezviská prítomných účastníkov a ich zástupcov a mená a priezviská dalších osôb, ktoré sa úkonu podľa § 53 až 55 zúčastňujú,
d)
stručné, výstižné opísanie priebehu úkonu, predovšetkým podané návrhy,
e)
zistenie, že uznesenie o nariadení výkonu rozhodnutia bolo doručené povinnému,
f)
zistenie mena, priezviska a adresy manžela povinného.
(3)
Zápisnica musí byť vyhotovená pri skončení úkonu, a pokiaľ je to možné, ešte na mieste úkonu. Okrem vykonávateľa podpíšu zápisnicu účastníci, ich zástupcovia, ďalej tí, ktorí potvrdzujú príjem peňazí alebo vecí, a občania pribratí k úkonu; ďalej podpíšu zápisnicu tí, ktorých vyhlásenie je nevyhnutné uviesť v zápisnici.
(4)
Výnimočne môže vykonávateľ vyhotoviť zápisnicu dodatočne podľa poznámok urobených pri úkone; zápisnicu potom podpíše sám. Takto nemožno postupovať, ak má byť zápisnicou potvrdený príjem peňazí alebo vecí, alebo ak má zápisnicu podpísať občan pribratý k úkonu alebo ten, koho vyhlásenie treba uviesť v zápisnici.
(5)
Ak sa účastník alebo jeho zástupca vzdiali pred podpisom, zaznamená sa to v zápisnici; ak odmietne podpis, zaznamená sa to v zápisnici a vyznačia sa dôvody, ktoré uviedol.
Druhý oddiel
Výkon rozhodnutia predajom hnuteľných vecí
§ 51
Veci, ktorých sa môže týkať výkon rozhodnutia
(1)
Výkon rozhodnutia predajom hnuteľných vecí možno vykonať len pri veciach, ktorými môže povinný volne nakladať, alebo pri veciach povinného, ktoré má oprávnený, prípadne niekto iný, kto je ochotný ich vydať; predpokladom je, že vykonávateľ veci prehliadol tak, aby ich mohol riadne opísať.
(2)
Veci, ktorými môže povinný voľne disponovať, sú predovšetkým veci v jeho byte a iných jeho miestnostiach, prípadne budovách, s výnimkou prípadov, keď tam boli uložené vo všeobecnom záujme alebo tam boli uložené, prípadne prinesené tými, ktorí sú tam len na návšteve.
§ 52
Práva iných osôb
(1)
Ak niekto tvrdí, že má k veciam povinného právo, ktoré nepripúšťa výkon rozhodnutia, alebo ak tvrdí povinný, že veci patria niekomu inému alebo sú vyňaté z výkonu rozhodnutia, urobí vykonávateľ i napriek tomu ich súpis, pokial postihnuteľné veci nepostačujú na úhradu nároku s príslušenstvom.
(2)
Tvrdenie povinného alebo niekoho iného podľa odseku 1 treba zaznamenať v zápisnici. Pritom uvedie vykonávateľ meno, priezvisko, zamestnanie a bydlisko osoby zdanlivo oprávnenej a právny dôvod, z ktorého je uplatňované právo na vylúčenie veci z výkonu rozhodnutia. Vykonávateľ je okrem toho povinný dať poučenie, akým spôsobom možno tvrdené práva uplatniť (§ 267 ods. 1 OSP).
(3)
Ak však oprávnený vyhlási, že sa výkon rozhodnutia nemá vzťahovať na určité predmety, je tým vykonávateľ viazaný. Vyhlásenie oprávneného, ak bol pri úkone prítomný, treba v zápisnici zaznamenať.
§ 53
(1)
Ak nie je v nariadení výkonu rozhodnutia daný príkaz k súpisu len určitých vecí, zahrnie vykonávateľ do súpisu veci, ktorými bude pohľadávka oprávneného najskôr uspokojená. Pritom sa prihliadne aj na potreby povinného a jeho rodiny.
(2)
Predovšetkým je potrebné zahrnúť do súpisu hotové peniaze, a ak nie sú, veci, bez ktorých sa môže povinný najskôr zaobísť. Ďalej sa spíšu veci, ktoré možno ľahko preniesť a predať (zlaté, strieborné a podobné predmety).
§ 54
Ohliadka bytu a osobná prehliadka povinného
(1)
Ak si to vyžaduje účel výkonu rozhodnutia, je vykonávateľ oprávnený urobiť ohliadku bytu povinného a iných miestností, ktoré užíva a v ktorých má svoje veci, jeho skrine a inej schránky, ak je to potrebné, i šiat, ktoré má povinný na sebe. Za účelom vykonania ohliadky je ten, kto robí výkon, oprávnený otvoriť uzavreté dvere v inej miestnosti, ktorú povinný užíva, dvere jeho skrine a schránky, a ak je to možné, zámok domu, bytu, inej miestnosti alebo skrine a schránky po otvorení je povinný opäť uzavrieť. K otvoreniu zámku je potrebné pribrať zámočníka.
(2)
Pri vykonávaní ohliadky treba postupovať šetrne, predovšetkým ak ide o ohliadku šiat, ktoré má povinný na sebe; ak nie je vykonávateľ rovnakého pohlavia ako povinný, priberie si k ohliadke šiat osobu rovnakého pohlavia ako povinný. Rovnako je potrebné dbať, aby nebola spôsobená škoda.
§ 55
Pribratie nezúčastneného občana
Vykonávateľ priberie k vykonaniu ohliadky a súpisu vecí nezúčastneného občana a v zápisnici uvedie jeho meno, priezvisko a adresu; občan zápisnicu spolupodpíše. Pribratého občana je potrebné zaviazať sľubom, že zachová mlčanlivosť o tom, s čím sa oboznámil pri úkone, pokiaľ nebude tejto povinnosti zbavený; v zápisnici o úkone sa vyznačí, že sa tak stalo [§ 50 ods. 2 písm. c)].
§ 56
Veci povinného u inej osoby
(1)
Ak sú veci povinného u niekoho iného a ten nie je ochotný ich vydať, nesmie vykonávateľ také veci zahrnúť do súpisu.
(2)
Ak niekto odoprie vec vydať alebo ak poprie, že vec má, obmedzí sa úkon na to, že sa také vyhlásenie zahrnie do zápisnice. Kto urobil také vyhlásenie, podpíše zápisnicu o úkone.
§ 57
Súpis vecí
(1)
Veci, ktorými môže povinný voľne disponovať, alebo veci povinného, ktoré má oprávnený alebo ten, kto je ochotný ich vydať, sa uvedú v súpise jednotlivo pod poradovými číslami a stručne sa opíšu.
(2)
V súpise sa okrem všeobecných náležitostí uvedie predovšetkým:
a)
či sa súpis robí zároveň pre niekoľko oprávnených,
b)
aký výťažok možno predajom jednotlivých spísaných vecí asi dosiahnuť,
c)
či spísané veci mohli už byť podľa vyhlásenia povinného alebo niekoho, kto bol pri súpise prítomný, postihnuté pri výkone rozhodnutia uskutočňovaného súdom alebo iným štátnym orgánom,
d)
aké sú podľa zbežného zistenia vykonávateľa osobné, majetkové a rodinné pomery povinného, v rozsahu potrebnom na posúdenie postihnuteľnosti jednotlivých vecí,
e)
či spísané veci pravdepodobne stačia na uspokojenie pohľadávky oprávneného, vrátane príslušenstva.
(3)
Pri súpise sa veci opíšu takým spôsobom, aby bolo možné zistiť ich totožnosť a aby bola vylúčená ich zámena.
(4)
Ak sa vykonáva súpis vecí pre ďalších veriteľov, zaznamená sa v súpise predovšetkým, či a ktoré položky sa do nového súpisu zahŕňajú zo súpisu skoršieho, a ktoré sa tam zapisujú ako nové.
§ 58
Postup pri súpise valút, zlata a zlatých mincí
(1)
Spísané valuty a zlato v zliatkoch svetovo obchodovateľných podľa devízového zákona vykonávateľ prevezme a bez meškania odovzdá súdu, ktorý ich urýchlene ponúkne devízovému peňažnému ústavu na predaj.
(2)
Zlato v inej forme než v zliatkoch svetovo obchodovateľných a zlaté mince sa spíšu a predajú na dražbe.
§ 59
Zabezpečenie spísaných hnuteľných vecí
(1)
Spísané hnuteľné veci okrem peňazí, ktoré boli nájdené u povinného, sa ponechajú na mieste, kde boli spísané. Ak sú preto dôležité dôvody, prevezmú sa na návrh oprávneného a uložia sa u uschovávateľa. Pokiaľ si zabezpečenie spísaných hnuteľných vecí vyžiada náklady, súd vykoná ich zabezpečenie len vtedy, ak zloží oprávnený na tieto náklady preddavok.
(2)
Pokiaľ sa spísané veci na to hodia (predovšetkým vkladné knižky, cennosti), uložia sa, ak je to nevyhnutné, na súde najdlhšie na dobu troch pracovných dní; inak sa odovzdajú tomu, kto sa zaoberá uschovávaním takých vecí. Pri úschove na súde sa postupuje obdobne podľa ustanovení spravovacieho poriadku pre štátne notárstva.
(3)
Ak sudca už vopred neurčí niekoho, kto je spôsobilý a ochotný veci uschovať, určí vhodného uschovávateľa - s výhradou dodatočného schválenia sudcom - vykonávateľ. U oprávneného môžu byť veci schované len so súhlasom povinného.
(4)
Uschovávateľ potvrdí prevzatie veci a podpíše súpis alebo osobitnú zápisnicu o vykonanom uschovaní; ak o to požiada, vydá sa mu zoznam vecí zverených mu do úschovy.
(5)
So súhlasom oprávneného a povinného možno spísané veci uložiť do miestnosti povinného, ktorá sa zamkne a kľúč sa uloží na súde.
§ 60
Dražba hnuteľných vecí
(1)
Pri dražbe hnuteľnej veci môžu dražitelia zvyšovať podanie najmenej o 50 Kčs. To neplatí, ak ide o vec, ktorej vyvolávacia cena je nižšia.
(2)
Dražba hnuteľnej veci pokračuje, pokiaľ dražitelia robia podania. Ak nie je ďalšie podanie, vykonávateľ upozorní dražiteľov, že udelí príklep, ak nebude napriek trom vyzvaniam slovami „po prvé, po druhé, po tretie“ urobené vyššie podanie.
(3)
Ak bezprostredne po skončení postupu podľa predchádzajúceho odseku neurobí žiadny z dražitelov vyššie podanie, vykonávateľ udelí príklep tomu dražiteľovi, ktorý urobil najvyššie podanie.
(4)
Ak viacerí dražitelia urobia rovnaké podania, vykonávateľ udelí príklep žrebovaním.
Tretí oddiel
Výkon rozhodnutia dražbou nehnuteľných vecí
§ 61
Uznesenie o nariadení výkonu rozhodnutia dražbou nehnuteľnej veci musí obsahovať, ak je jeho predmetom pozemok a stavby na ňom, označenie nehnuteľností a výpočet ich súčastí a príslušenstiev.
§ 62
Pred výzvou, aby sa dražilo (§ 336f ods. 1 OSP), oznámi sudca riadiaci dražbu:
a)
výšku daní a poplatkov, pokial majú podľa osobitných predpisov prednostné zákonné záložné právo [§ 337 ods. 1 písm. b) OSP],
b)
vyhlásenie veriteľov žiadajúcich zaplatenie dlhu v hotovosti [§ 336b ods. 2 písm. i) OSP].
§ 63
(1)
Pri dražbe nehnuteľnej veci (§ 336f až 336h OSP) môžu dražitelia zvyšovať podanie najmenej o 1000 Kčs. Ak nie je ďalšie podanie, sudca upozorní dražiteľov, že vyhlási dražbu za skončenú a udelí príklepom, ak nebude napriek trom vyzvaniam slovami „po prvé, po druhé, po tretie“ urobené vyššie podanie.
(2)
Ak bezprostredne po skončení postupu podľa predchádzajúceho odseku neurobí žiadny z dražiteľov vyššie podanie, sudca udelí príklep tomu dražiteľovi, ktorý urobil najvyššie podanie.
(3)
Ak viacerí dražitelia urobia rovnaké podania, vykonávateľ udelí príklep žrebovaním.
§ 64
Dražiteľom, ktorým nebol udelený príklep, sa zložená zábezpeka po právoplatnosti uznesenia o príklepe vráti.
Štvrtý oddiel
Výkon rozhodnutia vyprataním
§ 65
O výkone rozhodnutia vyprataním vyrozumie vykonávateľ vlastníka domu, v ktorom je náhradný byt (náhradné ubytovanie).
§ 66
Ak zistí vykonávateľ pri vyprataní bytu, že ten, kto má byť vyprataný, je pre chorobu upútaný na lôžko, alebo, že ide o ženu v šestonedelí alébo vo vyššom stupni tehotenstva, a že by výkon vypratania mohol vážne ohroziť zdravotný stav takej osoby, nie je výkon prípustný; ak nie je predložené potvrdenie lekára alebo ak je pochybnosť o správnosti takého potvrdenia, vykonávateľ vyžiada vyjadrenie odborného lekára.
§ 67
(1)
Ak ide o vypratanie bytu, pri ktorom nemá povinný právo na zabezpečenie náhradného bytu alebo náhradného ubytovania alebo poskytnutia prístrešia, postupuje súd podľa § 343 OSP.
(2)
V rozhodnutí, ktorým sa nariaďuje vypratanie bytu, za ktorý treba zabezpečiť náhraný byt, alebo náhradné ubytovanie alebo poskytnúť prístrešie, nariadi súd výkon len vtedy, ak oprávnený súčasne preukáže, že uvedené náležitosti sú zabezpečené.
(3)
Ak pre nariadenie výkonu nie sú splnené podmienky podľa odseku 2, súd rozhodne o nariadení výkonu; o uskutočnení výkonu rozhodne dodatočne, po splnení jeho podmienok.
Piaty oddiel
Iné spôsoby výkonu rozhodnutia
§ 68
Odobratie hnuteľných vecí povinnému
(1)
Výkon rozhodnutia, ktorým sa ukladá, aby povinný vydal alebo dodal vec oprávnenému, sa vykoná tým, že vykonávateľ ju odníme spolu s príslušnými dokladmi a kľúčmi povinnému alebo tomu, kto ju má u seba a je ochotný ju vydať, a odovzdá ju oprávnenému (§ 345 OSP). Ak nenájde vykonávateľ vec u povinného, zistí dotazom, kde je vec, prípadne čo sa s ňou stalo.
(2)
Ak je predmetom výkonu rozhodnutia motorové vozidlo, vyrozumie vykonávateľ príslušný dopravný inšpektorát, u ktorého je toto motorové vozidlo zapísané v evidencii.
(3)
Ak si účel výkonu rozhodnutia vyžaduje, aby bola vykonaná osobná prehliadka povinného alebo prehliadka jeho bytu alebo iných miestností ním užívaných, postupuje sa obdobne podľa § 54.
§ 69
Pohľadávky zo zmeniek a iných listín
(1)
Pri pohľadávkach zo zmeniek, šekov, vkladných knižiek, životných poistiek znejúcich na majiteľa alebo na doručiteľa, pri listinách, ktoré možno previesť rubopisom alebo ktoré znejú na majiteľa alebo doručiteľa, ako aj pri iných listinách, sa urobí výkon rozhodnutia tým, že vykonávateľ spíše tieto listiny podľa ustanovení o súpise hnuteľných vecí, odníme ich povinnému a odovzdá ich súdu.
(2)
Pri súpise vkladných knižiek znejúcich na meno vyrozumie súd právnické osoby, ktoré knižky vystavili.
(3)
Výplata z vkladnej knižky spísanej pri výkone rozhodnutia sa vykoná, i keď je knižka viazaná (vinkulovaná) na heslo, na preukazný lístok, na privolenie tretej osoby alebo na skutočnosť, o ktorej je isté, že nastane.
(4)
Spísané valuty odovzdá vykonávateľ súdu, ktorý ich urýchlene ponúkne devízovému peňažnému ústavu na predaj.
§ 70
Vykonávanie úkonov, ktoré sú potrebné na zachovanie alebo výkon práv zo zmeniek a iných listín
(1)
Prijaté peniaze zloží vykonávateľ ihneď na súde a prijaté zmenky alebo iné listiny odovzdá neodkladne predsedovi súdu, aby posúdil, či je potrebný nejaký úkon na zachovanie alebo výkon práva z listiny a vyžiada si jeho pokyn na ďalší postup.
(2)
Ak je potrebné uplatniť pohľadávku návrhom na súde a povinný pohľadávku návrhom na súde sám neuplatní, ustanoví súd na podanie návrhu opatrovníka a určí lehotu, v ktorej má byť návrh podaný (§ 29 OZ).
(3)
Realizáciu pohľadávky z listiny urobí vykonávateľ spôsobom, ktorý určí súd.
(4)
Vykonávateľ nesmie odmietnuť čiastočné zaplatenie splatnej zmenky alebo šeku. Pri čiastočnom zaplatení splatnej zmenky alebo šeku sa to vyznačí na listine a tomu, kto platil, sa vydá potvrdenie. Ak bola zaplatená celá pohľadávka, vydá sa tomu, kto platil, listina s potvrdením o zaplatení.
§ 71
Výkon rozhodnutia zrážkou zo mzdy alebo z pracovnej odmeny osôb vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe na vymáhanie výživného
(1)
Ak je na vymáhanie výživného nariaďovaný výkon rozhodnutia zrážkami zo mzdy alebo u osôb vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe zrážkami z pracovnej odmeny, uvedie sa v uznesení tiež meno a priezvisko a dátum narodení všetkých oprávnených a koľko pripadá na nich jednotlivo z vymáhanej sumy. Pritom je nevyhnutné uviesť presnú adresu osoby, do rúk ktorej má byť výživné poukazované.
(2)
Ak je povinná osoba vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe, je nevyhnutné v uznesení uviesť tiež dátum jej narodenia.
Šiesty oddiel
Dohľad nad maloletými, ústavná výchova, pestúnska starostlivosť a dohľad nad opatrovníkom osôb pozbavených spôsobilosti na právne úkony alebo obmedzených v spôsobilosti na právne úkony
§ 72
(1)
U maloletých, nad ktorými súd nariadil dohľad na zabezpečenie riadnej výchovy alebo prevýchovy, vyžaduje súd prvého stupňa v pravidelných obdobiach najmenej jedenkrát za šesť mesiacov správy o výchove a správaní od príslušného orgánu starostlivosti o deti, školy alebo internátu, prípadne požiada pri nariadení dohľadu o pravidelné podávanie takých správ v určených obdobiach.
(2)
Ak bola uložená ochranná výchova alebo nariadená ústavná výchova potrebná na prevýchovu maloletého, vyžiada si súd prvého stupňa od výchovného zariadenia podľa potreby, najmenej však jedenkrát ročne, správu o postupe prevýchovy maloletého, prípadne sa presvedčuje o postupe prevýchovy maloletých občasnými návštevami sudcu vo výchovných zariadeniach, alebo požiada pri rozhodnutí o takom opatrení o pravidelné podávanie takých správ v určených obdobiach. Pritom súd tiež požiada, aby mu bolo oznámené každé premiestnenie maloletého do iného výchovného zariadenia. Môže tiež požiadať súd, v obvode ktorého sa vykonáva ochranná alebo ústavná výchova, aby sa sudca návštevou vo výchovnom zariadení presvedčil o postupe prevýchovy a podal dožadujúcemu súdu správu o výsledku návštevy.
§ 73
(1)
Ak bolo dieťa zverené do pestúnskej starostlivosti, uloží súd pestúnovi, aby v určených obdobiach, najmenej jedenkrát ročne, podal súdu správu o zverenom dieťati, predovšetkým o jeho zdravotnom stave a postupe výchovy.
(2)
Ak to vyžaduje stav dieťaťa, vyžiada si súd od orgánu starostlivosti o deti, v ktorého obvode je dieťa v pestúnskej starostlivosti, správu, ako sa pestúnska starostlivosť vykonáva.
§ 74
Ak bol osobe pozbavenej spôsobilosti na právne úkony alebo obmedzenej v spôsobilosti na právne úkony súdom ustanovený opatrovník, uloží súd opatrovníkovi, aby podával podľa potreby najmenej však jedenkrát ročne správu o majetku opatrovanca a o tom, ako je o neho postarané. Údaje obsiahnuté v správe opatrovníka vierohodne preskúma.
DEVIATA ČASŤ
§ 75
Zrušuje sa Inštrukcia Ministerstva spravodlivosti SSR z 18. júna 1973 č. 15/1973-L, ktorou sa vydáva Spravovací poriadok pre okresné a krajské súdy, registrovaná v čiastke 19/1973 Zb.
§ 76
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Prof. JUDr. Posluch CSc. v. r.
1)
§ 16 Občianskeho súdneho poriadku.
§ 31 Trestného poriadku.
2)
Zákon č. 56/1991 Zb. o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení neskorších predpisov.
3)
§ 266 Občianskeho súdneho poriadku.
4)
§ 268 ods. 1 písm. g) a h) Občianskeho súdneho poriadku.
5)
§ 374 ods. 3 Občianskeho súdneho poriadku.
6)
§ 146 ods. 1 Trestného poriadku.
7)
§ 55 Trestného poriadku.
8)
§ 8 Trestného poriadku.
§ 128 Občianskeho súdneho poriadku.
9)
§ 5 ods. 1 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
10)
Zákon č. 65/1965 Zb. Zákonník práce v znení neskorších predpisov.
11)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov.
12)
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti č. 37/1967 Zb. na vykonanie zákona o znalcoch a tlmočníkoch.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 524/1991 Zb. o odmenovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru.
13)
Inštrukcia Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 1/1981 Zbierky inštrukcií a oznámení MS SSR o styku súdov a štátnych notárstiev SSR s justičnými orgánmi a úradmi cudzích štátov v oblasti právnych vzťahov s cudzinou a o postupe pri vybavovaní vecí s medzinárodným prvkom.
14)
§ 32 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
15)
Inštrukcia Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 1/1991 o ochrane utajovaných skutočností v rezorte MS SR.
16)
Výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 29. januára 1991 č. 4801/1991-30 o nariaďovaní a odmeňovaní pracovnej pohotovosti predsedov senátov krajských a okresných súdov, č. 153/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 68/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 68/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 1. 3. 1992, částka 17/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - 1. Povolenia na prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier v zmysle § 2 písm. a) až d) zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách vydané pred dňom účinnosti tohto zákona ostávajú v platnosti.
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. marcom 1992.
Aktuální znění od 1. 3. 1992
68
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. januára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Hry vykonávané na verejnosti, pri ktorých sa vyžaduje od hráčov peňažné plnenie a nie sú upravené týmto zákonom, sa môžu uskutočňovať len podľa osobitných predpisov.5)“.
2.
V § 2 písm. a) prvej vete sa slovo „lotérie“ nahrádza slovami „žrebové vecné alebo peňažné lotérie“.
3.
V § 2 písm. d) sa na konci bodkočiarka nahrádza bodkou a pripájajú sa tieto vety: „Výhra sa určuje minimálne tromi zhodnými symbolmi z celkového počtu najmenej šiestich symbolov. Žreby musia byť označené poradovými číslami a číslom série.“.
4.
§ 2 písm. e) znie:
„e)
stávkové hry prevádzkované pomocou mechanických, elektronických výherných prístrojov (ďalej len „výherné prístroje“), ktoré prípadnú výhru vydajú samé. Viac ako päť výherných prístrojov možno prevádzkovať len v herniach zriadených osobitne na tento účel;“.
5.
§ 2 písm. g) znie:
„g)
stávková hra vykonávaná pomocou osobitného druhu tiketov s kombináciou 15 čísiel v číselnom rade od jedna do sedemdesiatpäť alebo deväťdesiat, pri ktorej nie je dopredu určený počet účastníkov, ani výška hernej istiny. Žrebovanie sa vykoná verejne pomocou elektronického zariadenia a spočíva v postupnom žrebovaní čísiel od jedna do sedemdesiatpäť alebo deväťdesiat. Výhra sa vypočítava podľa úhrnnej výšky vkladov podľa druhu výhry sa v každej hre podľa výsledku žrebovania. Podmienky hry sa podrobne určia v hernom pláne;“.
6.
V § 2 písm. i) sa nahrádzajú slová „herniach (kasínach)“ slovom „kasínach“ a na konci sa pripája táto veta: „Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže v kasínach povoliť aj prevádzkovanie výherných prístrojov v česko-slovenskej alebo cudzej mene.“.
7.
V § 3 písm. a) sa slová „Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“)“ nahrádzajú slovom „ministerstvo“.
8.
V § 3 písm. b) sa za slovo „hnuteľné“ vkladajú slová „alebo nehnuteľné“.
9.
§ 4 ods. 1 znie:
„(1)
Žrebové lotérie peňažné, číselné lotérie a stávkové hry podľa § 2 písm. f) môže prevádzkovať len organizácia osobitne na tento účel zriadená ministerstvom na základe výberového konania. Stávky na dostihy uskutočňované na území Slovenskej republiky môže prevádzkovať organizácia určená ministerstvom po dohode s Ministerstvom poľnohospodárstva s výživy Slovenskej republiky na základe výberového konania.“.
10.
§ 4 ods. 2 znie:
„(2)
Lotérie a stávkové hry podľa § 2 písm. d), g), h) a i) môžu prevádzkovať len organizácie určené ministerstvom na základe výberového konania.“.
11.
§ 4 ods. 3 znie:
„(3)
Lotérie a iné podobné hry sa môžu prevádzkovať len na základe povolenia vydaného príslušným orgánom. Povolenie nemožno vydať fyzickej osobe, vrátane fyzickej osoby - podnikateľa,1) zahraničnej právnickej osobe, ani právnickej osobe so zahraničnou majetkovou účasťou. Ministerstvo môže povoliť výnimku právnickej osobe so zahraničnou majetkovou účasťou, ktorej česko-slovenským účastníkom je právnická osoba, pri lotériách a iných podobných hrách podľa § 2 písm. c) a i), pričom majetková účasť česko-slovenského účastníka nesmie byť menšia ako 50 % počas celej doby platnosti povolenia.“.
12.
V § 4 ods. 4 sa slová „ak neohrozuje verejný poriadok“ nahrádzajú slovami „je v súlade so záujmom obce“.
13.
§ 4 ods. 4 písm. b) znie:
„b)
výťažok aspoň vo výške 25 % pri hrách uvedených v § 2 písm. e),“.
14.
V § 4 ods. 4 sa za písmeno b) dopĺňajú nové písmená c), d), e) a f), ktoré znejú:
„c)
výťažok aspoň vo výške 20 % pri hrách uvedených v § 2 písm. g),
d)
výťažok aspoň vo výške 50 % pri hrách uvedených v § 2 písm. h),
e)
výťažok aspoň vo výške 40 % pri hrách uvedených v § 2 písm. i), ak je prevádzkovateľom podnik bez zahraničnej majetkovej účasti alebo so zahraničnou majetkovou účasťou, ak vklad zahraničného účastníka nie je vyšší ako 30 % základného kapitálu,
f)
výťažok aspoň vo výške 55 % pri hrách uvedených v § 2 písm. i), ak je prevádzkovateľom právnická osoba so zahraničnou majetkovou účasťou, ak vklad zahraničného účastníka je vyšší ako 30 % základného kapitálu.“.
15.
§ 5 znie:
㤠5
Pravdepodobnosť výhry pri lotériách a tombolách podľa § 2 písm. a), b) a d) nesmie byť menšia ako 1 : 200.“.
16.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Nemožno povoľovať lotérie a tomboly s nižším predpokladaným výťažkom, ako je 10 % z hernej istiny.“.
17.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
Najnižšia výhra pri lotériách a tombolách podľa § 2 písm. a), b) a d) musí byť aspoň vo výške dvojnásobku ceny žrebu.“.
18.
V § 6 ods. 4 sa slová „20 % a vyššia ako 50 %“ nahrádzajú slovami „30 % a vyššia ako 60 %“.
19.
V § 6 ods. 5 sa slová „príslušný národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušná obec“.
20.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Pri pouličnom predaji žrebov musí mať predavač okrem preukazu totožnosti aj preukaz alebo iný doklad, vystavaný organizáciou, ktorá prevádzkuje lotériu. Tieto doklady je povinný predložiť na požiadanie orgánu štátneho dozoru.“.
21.
§ 9 ods. 2 sa dopĺňa písmenom i), ktoré znie:
„i)
poradové číslo žrebu a číslo série.“.
22.
V § 11 ods. 5 sa v prvej vete za slová „žreby musia“ vkladajú slová „znehodnotiť a“.
23.
§ 13 včítane nadpisu znie:
㤠13
Vyradenie žrebov
Vyradenie predaných vyhrávajúcich i nepredaných žrebov sa môže vykonať len za prítomnosti orgánu štátneho dozoru najneskôr po uplynutí jedného roka od prvého dňa kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom bolo odovzdané vyúčtovanie lotérie podľa § 42e.“.
24.
§ 14, 15 a 16 sa vypúšťajú.
25.
Názov druhej časti znie: „Výherné prístroje“.
V ďalšom texte tohto zákona v § 17, 18, 19 a 48 sa slová „hracie prístroje“ nahrádzajú slovami „výherné prístroje“.
26.
V § 17 ods. 2 sa vypúšťa slovo „zahraničným“ a číslo „50“ sa nahrádza číslom „40“.
27.
V § 18 ods. 1 písm. a) sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
28.
V § 18 ods. 1 písm. b) sa na konci vypúšťa bodka a pripájajú sa tieto slová: „alebo aj v česko-slovenskej mene v rámci prevádzky kasína.“.
29.
V § 18 sa vypúšťa odsek 2. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
30.
V § 18 sa doterajší odsek 4 označuje ako odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Po zaplatení správneho poplatku vydá orgán, ktorý prevádzku výherného prístroja povolil, prevádzkovateľovi identifikačnú kartu, ktorou prevádzkovateľ označí každý výherný prístroj na viditeľnom mieste tak, aby sa karta nemohla pri prevádzkovaní prístroja poškodiť. Identifikačná karta obsahuje tieto údaje:
a)
označenie povoľujúceho orgánu,
b)
názov: „Identifikačná karta“,
c)
číslo a dátum vydania povolenia,
d)
typ a výrobné číslo prístroja,
e)
odtlačok pečiatky a podpis povoľujúceho orgánu,
f)
dobu platnosti povolenia.“.
31.
§ 19 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
herný plán a herný poriadok schválený skúšobňou poverenou ministerstvom,“.
32.
V § 19 ods. 1 písm. c) sa na konci vypúšťa bodka a pripájajú sa tieto vety: „Peniaze sa môžu vyberať len za prítomnosti orgánu štátneho dozoru. Mechanické počítadlo musí byť zabezpečené plombou štátneho dozoru,“.
33.
V § 19 ods. 1 sa dopĺňajú písmená d) a c), ktoré znejú:
„d)
určenie výšky a účelu použitia výťažku,
e)
výrobné číslo výherného prístroja a výška vyrubeného správneho poplatku.“.
34.
V § 19 ods. 2 sa vypúšťajú v prvej vete slová „musí mať počítadlo mincí, ktoré možno zabezpečiť orgánom štátneho dozoru proti zneužitiu, a“.
35.
V § 19 ods. 4 sa slová „200 Kčs a pravdepodobnosť výhry nemôže byť nižšia ako 60 % a vyššia ako 80 %“ nahrádzajú slovami „300 Kčs a pravdepodobnosť výhry nemôže byť nižšia ako 60 %“.
36.
V § 19 ods. 4 druhá veta znie: „Ak sa výherný prístroj prevádzkuje v rámci kasína alebo v cudzej mene, určí ministerstvo v povolení najvyššiu stavenú sumu na jednu hru, najvyššiu výhru z jednej hry a pravdepodobnosť výhry.“.
37.
§ 19 ods. 5 písm. a) znie:
„a)
že od dátumu výroby výherného prístroja, ktorý musí preukázať prevádzkovateľ, neuplynulo viac ako päť rokov,“.
38.
V § 19 ods. 5 písm. b) sa slovo „štátnej“ nahrádza slovom „poverenej“.
39.
V § 19 ods. 6 sa slovo „zabezepečí“ nahrádza slovami „je povinný zabezpečiť“ a na konci sa pripájajú tieto vety: „Poverená skúšobňa je za účasti orgánov štátneho dozoru oprávnená vykonávať náhodné kontroly výherného pomeru a prevádzkyschopnosti výherných prístrojov a na základe zistenia porušovania podmienok ustanovených týmto zákonom môže osvedčenie odobrať, pričom je povinná túto skutočnosť oznámiť orgánu, ktorý prevádzku výherného prístroja povolil. Náklady súvisiace s touto kontrolou hradí prevádzkovateľ, len ak boli zistené nedostatky.“.
40.
§ 20 znie:
㤠20
(1)
Za výherný prístroj podľa tohto zákona sa považuje zariadenie, ktoré:
a)
umožňuje vydať po skončení každej hry výhry v minciach sám,
b)
sa môže používať len pri zabezpečení priameho vhadzovania mincí; mechanické nastavovanie vkladu bez vhodenia mince nie je dovolené,
c)
môže pracovať len so zapnutým počítadlom mincí,
d)
má zabudovaný systém najmenej dvojitej nezávislej kontroly vložených a vyplácaných mincí,
e)
má orgánom štátneho dozoru plombou zamedzený prístup k zásobníku mincí,
f)
má čas medzi momentom spustenia hry a záverečným výsledkom jednej hry najmenej tri sekundy.
(2)
Vklad je finančná hodnota, ktorú musí hráč vložiť do výherného prístroja na odohratie jednej hry. Vklad nesmie byť vyšší ako 2 Kčs.
(3)
Za jednu hru sa považuje postup, pri ktorom sa po vložení vkladu a jednom spustení uvedie výherný prístroj do pracovného režimu. V jeho priebehu nie je dovolené uskutočniť ďalšie vklady. Ukončením každej hry musí mať hráč možnosť vybratia celej výhry. Každá jedna hra musí poskytnúť hráčovi možnosť výhry.
(4)
Výhra je výsledok jednej hry. Celkové finančné vyjadrenie výhry nesmie na jednu hru presiahnuť hodnotu 300 Kčs.
(5)
Výherný pomer na účely tohto zákona je pomer peňažnej hodnoty vyhraných hier k peňažnej hodnote skutočne odohraných hier vyjadrený v percentách. Rozumie sa tým percentuálna pravdepodobnosť návratnosti vložených vkladov.
(6)
Výherný pomer kontroluje poverená skúšobňa počas prevádzkovej doby päť hodín alebo päť tisíc hier s tým, že priemerný celkove vyplatený podiel výhier nesmie byť menší ako 60 % a väčší ako 110 % celkovej hodnoty vložených vkladov.“.
41.
§ 21 ods. 1 znie:
„(1)
Ministerstvo v povolení podrobne určí podmienky prevádzkovania kurzových stávok, schváli herný plán, manipulačnú prirážku, návštevný poriadok, organizačný poriadok, určí predmet a druh stávok a schváli počet a umiestnenie stávkových kancelárií.“.
42.
V § 21 ods. 2 sa vypúšťa posledná veta.
43.
V § 21 sa vypúšťa odsek 3.
44.
§ 22, 23 vrátane nadpisu a § 25 sa vypúšťajú.
45.
§ 26 znie:
㤠26
Prevádzkovateľ nesmie uzatvárať zmluvy s tuzemskými a zahraničnými organizáciami na výhradné právo tipovať určité súťaže, preteky alebo zápasy.“.
46.
§ 28 až 31 vrátane nadpisu sa vypúšťajú.
47.
V § 32 sa vypúšťa odsek 1 a odsek 3. Doterajšie odseky 2 a 4 sa označujú ako odseky 1 a 2.
48.
V § 32 sa v doterajšom odseku 2 za slová „návštevný poriadok“ vkladá čiarka a slová „organizačný poriadok, umiestnenie kasína“ a vypúšťa sa posledná veta.
49.
V § 32 doterajší odsek 4 znie:
„(4)
Povolenie sa vydá prevádzkovateľovi, ak preukáže, že disponuje potrebným majetkom, preukáže zloženie istoty na pohľadávky štátu a výplatu výhier do 30 dní od vydania povolenia, najneskôr deň pred začiatkom činnosti kasína.“.
50.
V § 34 sa vypúšťa odsek 1. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
51.
§ 35 ods. 1 znie:
„(1)
V kasíne používané hracie žetóny schvaľuje ministerstvo podľa vzorov hracích žetónov predložených prevádzkovateľom kasína v jednom vyhotovení. Jedno vyhotovenie hracích žetónov predloží prevádzkovateľ po vydaní povolenia orgánu štátneho dozoru na kontrolné účely.“.
52.
V § 35 ods. 2 sa na konci pripájajú tieto vety:
„Rezervné hracie žetóny, ktoré sa nepoužijú, musia sa osobitne uložiť a evidovať tak, aby sa mohli kedykoľvek predložiť na kontrolu. Používať hracie žetóny z tejto rezervy možno len so súhlasom orgánu štátneho dozoru. Nadobudnutie akýchkoľvek žetónov sa musí preukázať tomuto orgánu.“.
53.
§ 35 ods. 5 znie:
„(5)
Vyúčtovanie žetónov (za každý stôl osobitne), obslužného pre zamestnancov ukladaného v osobitných schránkach, tržieb pri stoloch ukladaných v osobitných schránkach, tržieb a žetónov v hlavnej pokladnici, peňazí a žetónov uložených v trezoroch alebo iných podobných zariadeniach sa vykonáva denne po ukončení prevádzky. Doklady o dennom vyúčtovaní s uvedením hodnoty chýbajúcich žetónov je prevádzkovateľ povinný doručiť denne orgánu štátneho dozoru.“.
54.
§ 37 sa vypúšťa.
55.
§ 38 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Prevádzkovateľ je povinný viesť operatívnu evidenciu o obslužnom pre zamestnancov. Obslužné nie je súčasťou tržieb kasína. Z rozdelenia obslužného sú vylúčení členovia predstavenstva prevádzkovateľa, vedúci pracovníci, ako aj personál pomocných prevádzok.“.
56.
§ 39 sa vypúšťa.
57.
V § 41 sa vypúšťa odsek 1. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
58.
Za § 41 sa vkladá § 41a, ktorý znie:
㤠41a
Na povoľovanie a prevádzkovanie stávkových hier podľa § 2 písm. c), f) a g) platia primerane príslušné ustanovenia prvej až piatej časti tohto zákona.“.
59.
Za § 42 sa vkladajú § 42a, 42b, 42c, 42d a 42e, ktoré včítane nadpisov znejú:
㤠42a
Povoľovanie lotérií a iných podobných hier
(1)
Prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier možno povoliť organizácii so sídlom v Slovenskej republike. Ministerstvo môže povoliť prevádzkovanie lotérií na území Slovenskej republiky aj prevádzkovateľovi so sídlom v Českej republike, pokiaľ sa budú lotérie prevádzkovať na celom území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Rozdelenie výťažku z lotérie dohodne ministerstvo s Ministerstvom financií Českej republiky a uvedie v povolení.
(2)
Obec vo svojom územnom obvode môže povoliť tomboly s hernou istinou do 80 000 Kčs, vecné lotérie s hernou istinou do 200 000 Kčs a prevádzkovanie výherných prístrojov na česko-slovenskú menu.
(3)
Ministerstvo môže povoliť prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier podľa tohto zákona obci, ako aj prevádzkovanie hier podľa § 2 písm. a) až i) s výnimkou hier uvedených v odseku 2.
(4)
Prevádzkovanie lotérií a stávkových hier podľa § 2 písm. c), f), g), h) a i) možno povoliť najdlhšie na dobu 5 rokov, podľa § 2 písm. d) najdlhšie na dobu predaja žrebov na jeden rok a podľa § 2 písm. e) najdlhšie na jeden kalendárny rok.
(5)
Práva a povinnosti na prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier vyplývajúce z platného povolenia nemožno previesť na inú právnickú alebo fyzickú osobu bez súhlasu povoľovacieho orgánu.
(6)
Prevádzkovanie lotérií a stávkových hier možno povoliť organizácii za predpokladu, že preukáže splnenie podmienok na riadne prevádzkovanie týchto hier, najmä, že má vyčlenený majetok pre túto činnosť vo výške aspoň 1 000 000 Kčs pri začiatku prevádzkovania stávkových hier podľa § 2 písm. e), 300 000 Kčs na jednu prevádzkáreň pri stávkových hrách podľa § 2 písm. g), 2 500 000 Kčs pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. h) a 15 000 000 Kčs na jedno kasíno pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. i) a že poskytne zabezpečenie na pohľadávky štátu a výplatu výhier účastníkom.
(7)
Na zabezpečenie podľa odseku 6 určí ministerstvo v povolení konkrétnu sumu (lalej len „istota“), najmenej vo výške 500 000 Kčs prevádzkovateľovi stávkových hier pomocou výherných prístrojov podľa § 2 písm. e), 300 000 Kčs na jednu prevádzkáreň pri stávkových hrách podľa § 2 písm. g), 1 000 000 Kčs pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. h) a 1 500 000 Kčs na jedno kasíno pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. i).
(8)
Istotu uloží prevádzkovateľ na osobitný účet v peňažnom ústave. Prevádzkovateľ s ňou môže disponovať len so súhlasom povoľujúceho orgánu. Pri použití istoty sa prednostne uhradia pohľadávky štátu. Ak istota nestačí na výplaty výhier účastníkom, uhradia sa tieto pohľadávky pomerne podľa ich výšky.
(9)
Istota sa uvoľní len vtedy, ak uplynula lehota, na ktorú sa povolenie vydalo alebo sa zrušilo alebo sa skončila činnosť, za podmienky, že verejnosti sa oznámil úmysel istotu vrátiť a nikto z účastníkov sa do 30 dní po oznámení neprihlásil so svojimi nárokmi.
(10)
V povoleniach na prevádzkovanie výherných prístrojov povoľujúci orgán určí istotu vo výške 30 000 Kčs za jeden výherný prístroj.
(11)
Ministerstvo môže ustanoviť jedného člena správnej a dozornej rady organizácie, ktorá prevádzkuje lotérie a iné podobné hry podľa § 2 písm. c), g), h) a i).
(12)
Organizácia je povinná pred vydaním povolenia na prevádzkovanie stávkových hier podľa § 2 písm. e), g), h) a i) doručiť ministerstvu súhlas na začatie prevádzky od obce.
(13)
Lotérie a iné podobné hry je povolené vykonávať len v stálych prevádzkových priestoroch, s výnimkou lotérií a tombol podľa § 2 písm. a), b) a d).
§ 42b
Podmienky pre prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier
(1)
Na území Slovenskej republiky možno propagovať len tie lotérie a iné podobné hry, na ktoré bolo vydané povolenie v zmysle tohto zákona.
(2)
Pri prevádzkovaní lotérií a iných podobných hier musia byť osoby oprávnené prijímať stávky (predávať žreby) a vyplácať výhry v pracovnom pomere alebo v pomere obdobnom pracovnému pomeru s organizáciou, ktorej bolo vydané povolenie.
(3)
Zamestnanci prevádzkovateľa lotérií a iných podobných hier musia byť bezúhonní a odborne spôsobilí. Pracovníci vo funkciách riaditeľ, vedúci ekonóm, vedúci kasína musia mať česko-slovenskú štátnu príslušnosť.
(4)
Osoba oprávnená prijímať stávky sa nesmie zúčastňovať stávok u prevádzkovateľa, pre ktorého prijíma stávky.
(5)
Prevádzkovateľ stávkových hier podľa § 2 písm. g), h) a i) je povinný oznámiť ministerstvu každoročne do 15. februára totožnosť osôb, ktoré v predchádzajúcom kalendárnom roku mali účasť na jeho majetku.
(6)
Účasť na lotériách a stávkových hrách podľa § 2 písm. c), e) až i) je zakázaná osobám mladším ako 18 rokov. Prevádzkovateľ hry je povinný vykonať opatrenia, aby sa tieto osoby nemohli zúčastňovať lotérií a stávkových hier. Prevádzkovateľ má právo požadovať predloženie preukazu totožnosti.
(7)
Stávky možno prijímať len v hotovosti. Ministerstvo môže povoliť bezhotovostný príjem stávok pri tipovaní prostredníctvom telekomunikačných zariadení podľa osobitne schváleného herného poriadku. Takto prijímané stávky možno uhrádzať len z účtu hráča na základe jeho príkazu pri prevádzkovaní stávkových hier podľa § 2 písm. c) a h).
(8)
Lotérie a iné podobné hry je zakázané prevádzkovať:
a)
na Veľký piatok, 24. decembra a v deň prvého vianočného sviatku,
b)
v deň volieb do zastupiteľských zborov,
c)
v deň štátneho sviatku,
d)
mimo herných hodín určených v povolení alebo návštevnom poriadku.
(9)
Výherné prístroje s výnimkou osobitne zriadených herní so stálym dozorom je zakázané prevádzkovať v okruhu do 200 metrov od školy, ubytovne mládeže a iného podobného zariadenia.
(10)
Prevádzkovateľ a osoby, ktoré sú k nemu v pracovnom pomere alebo v pomere obdobnom pracovnému pomeru, zmluvní partneri, zástupcovia orgánu štátneho dozoru, ministerstva alebo iného správneho orgánu sú povinní zachovávať mlčanlivosť o účastníkoch stávok (hráčoch) a ich účasti na hre (ich zisku či strate). Porušenie tejto povinnosti sa trestá pokutou vo výške 100 000 Kčs.
(11)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť o účastníkoch stávok a ich účasti na hre sa nevzťahuje na prípady
a)
priestupkového a daňového konania a konania pred súdom,
b)
keď účastník hry zbaví osoby uvedené v odseku 10 povinnosti zachovávať mlčanlivosť.
(12)
Za škody spôsobené v dôsledku chýb a omylov pri prevádzkovaní lotérií a iných podobných hier zodpovedá účastníkovi hry organizácia, ktorej bolo vydané povolenie na prevádzkovanie.
(13)
Všetky účtovné operácie uskutočňované v súvislosti s prevádzkovaním lotérií a iných podobných hier sa musia viesť oddelene od ďalších hospodárskych operácií organizácie, ktorá ich prevádzkuje. Ak organizácia (prevádzkovateľ) prevádzkuje viac lotérií a iných podobných hier, musí viesť oddelenú účtovnú evidenciu za každú z nich.
(14)
Prevádzkovateľ hry podľa § 2 písm. c), f) až i) je povinný, denne vyúčtovať tržby. Ministerstvo môže povoliť denné vyúčtovanie stávkových hier podľa § 2 písm. e) a i) aj s použitím videotechniky. Prevádzkovateľ hry podľa § 2 písm. e) je povinný viesť evidenciu tržieb osobitne za každý výherný prístroj.
§ 42c
Určenie a použitie výťažku lotérie a inej podobnej hry
(1)
Povoľujúci orgán môže každoročne určiť výšku a účel výťažku pri stávkových hrách podľa § 2 písm. c), f) až i). Pri stávkových hrách podľa § 2 písm. a), b), d) a e) určí výšku a účel výťažku povoľujúci orgán vo vydanom povolení.
(2)
Výťažok lotérie a inej podobnej hry možno použiť iba na účel, ktorý je uvedený v povolení. Za sociálny, osvetový alebo inak verejne prospešný účel sa považuje použitie výťažku na činnosti alebo akcie, z ktorých nemožno ani v budúcom období dosahovať zisk.
(3)
Pri stávkových hrách podľa § 2 písm. g), h) a i) minimálne 30 % z výťažku podľa § 4 ods. 4 písm. c) až f) určeného na verejnoprospešný účel v povolení, poukáže prevádzkovateľ v prospech obce, v sídle ktorej sa výťažok dosiahol.
(4)
Ak pôvodný účel výťažku nemožno splniť v dôsledku nepredvídaných udalostí alebo povolenie na usporiadanie lotérie a inej podobnej hry bolo zrušené alebo nebolo vydané povolenie, odvedie prevádzkovateľ výťažok do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(5)
O použití prípadného nespotrebovaného výťažku lotérie alebo inej podobnej hry rozhodne orgán, ktorý túto hru povolil.
§ 42d
Na úhradu výdavkov spojených s výkonom štátneho dozoru nad dodržiavaním tohto zákona odvádza prevádzkovateľ lotérie alebo inej podobnej hry 2 % z výhier dosiahnutých prevádzkovateľom. Prevádzkovateľ odvádza preddavky na tieto výdavky vo výške a v termíne určenom v povolení na účet určený orgánom štátneho dozoru alebo obcou. Ročné vyúčtovanie za predchádzajúci rok sa vykoná do 15. januára bežného roka.
§ 42e
Vyúčtovanie lotérií a iných podobných hier
(1)
Lotériová komisia alebo lotériový zástupca sú povinní do dvoch mesiacov po uplynutí lehoty na vyzdvihnutie výhier predložiť vyúčtovanie prevádzky lotérií a tombol podľa § 2 písm. a), b) a d) orgánu štátneho dozoru a v odpise orgánu, ktorý povolenie vydal. Do príjmu lotérie patria aj výhry pripadajúce na nepredané žreby a výhry, ktoré neboli vyzdvihnuté v určenej lehote. Do príjmu tomboly patria aj výhry, ktoré neboli vyzdvihnuté v určenej lehote.
(2)
Prevádzkovateľ je povinný do dvoch mesiacov po uplynutí doby, na ktorú bolo vydané povolenie, podať vyúčtovanie z prevádzkovania stávkových hier podľa § 2 písm. e) osobitne za jednotlivé výherné prístroje a predložiť ho orgánu štátneho dozoru a v odpise povoľujúcemu orgánu.
(3)
Prevádzkovateľ je povinný každoročne po uplynutí kalendárneho roku do 15. februára predložiť vyúčtovanie z prevádzkovania lotérií a stávkových hier podľa § 2 písm. c), f) až i) za predchádzajúci kalendárny rok orgánu štátneho dozoru a v odpise ministerstvu. V prípade ukončenia prevádzkovania hry v priebehu roku je prevádzkovateľ povinný odovzdať vyúčtovanie do dvoch mesiacov po ukončení prevádzky. Z vyúčtovania musí byť zrejmý výťažok dosiahnutý prevádzkovateľom za hodnotené obodobie. Prevádzkovateľ vypočíta časť výťažku určenú v povolení podľa § 4 ods. 4 na sociálne, osvetové alebo iné verejnoprospešné účely. Správnosť odvodu a použitia výťažku preveruje orgán štátneho dozoru.“.
60.
V § 43 ods. 2 sa na konci pripája táto veta: „Pri dočasnom zastavení prevádzkovania môže orgán štátneho dozoru uzatvoriť prevádzkáreň stávkovej hry a zapečatiť miestnosti alebo jednotlivé výherné prístroje.“.
61.
§ 46 znie:
㤠46
(1)
Štátny dozor nad prevádzkovaním lotérií a iných podobných hier a kontrolu nad dodržiavaním tohto zákona vykonávajú daňové orgány vo svojej územnej pôsobnosti.
(2)
Ministerstvo, prípadne ním poverený orgán6) vykonáva kontrolu dodržiavania tohto zákona ostatnými povoľujúcimi orgánmi, ako aj prevádzkovateľmi lotérií a iných podobných hier.“.
62.
§ 48 ods. 1 písm. a), b) a c) znie:
„(1)
Pokutu do výšky:
a)
300 000 Kčs uloží orgán štátneho dozoru právnickej osobe, ktorá prevádzkuje lotériu alebo inú podobnú hru s povolením, ale v rozpore s týmto zákonom, herným plánom alebo s podmienkami, ktoré sa jej uložili v povolení. Prevádzka výherných prístrojov sa posudzuje za každý prístroj samostatne,
b)
500 000 Kčs uloží orgán štátneho dozoru právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje lotériu alebo inú podobnú hru bez povolenia, na vydanie ktorého je oprávnená obec. Prevádzka výherných prístrojov sa posudzuje za každý prístroj samostatne,
c)
3 000 000 Kčs uloží orgán štátneho dozoru právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje lotériu alebo inú podobnú hru bez povolenia, na vydanie ktorého je oprávnené ministerstvo,“.
63.
V § 48 sa vypúšťajú odseky 2, 6, 7 a 8. Doterajšie odseky 3, 4 a 5 sa označujú ako odseky 2, 3 a 4.
64.
V § 48 doterajší odsek 5 znie:
„(5)
Pokuta uložená prevádzkovateľovi, ktorému povolenie vydala obec, alebo za prevádzkovanie lotérie a inej podobnej hry bez povolenia je príjmom rozpočtu obce. V ostatných prípadoch je pokuta príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“.
65.
§ 49 sa vypúšťa.
66.
§ 51 včítane nadpisu znie:
㤠51
Záverečné ustanovenia
Ministerstvo môže upraviť vykonávacím predpisom podrobnosti k druhej až piatej časti zákona.“.
Čl. II
1.
Povolenia na prevádzkovanie lotérií a iných podobných hier v zmysle § 2 písm. a) až d) zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách vydané pred dňom účinnosti tohto zákona ostávajú v platnosti.
2.
Podmienky prevádzkovania stávkových hier podľa § 2 písm. e) až i) zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách, ktoré boli určené v povoleniach vydaných pred účinnosťou tohto zákona, zmení povoľujúci orgán v súlade s týmto zákonom na základe žiadosti, ktorú predloží prevádzkovateľ povoľujúcemu orgánu do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona. Po tomto termíne povolenia vydané na základe zákona Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách uvedených v § 2 písm. e) až i) strácajú platnosť.
3.
Vyúčtovanie lotérií a iných podobných hier za rok 1991 sa vykoná podľa podmienok uvedených v povolení vydanom pred účinnosťou tohto zákona.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách, ako vyplýva z neskorších predpisov.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. marcom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
5)
Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1991 Zb. o verejných kultúrnych podujatiach.
6)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 69/1992 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 69/1992 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 28. 2. 1992, částka 17/1992
* Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 2. 1992
69
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 30. ledna 1992,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 46 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky:
Čl. I
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Federální ministerstvo financí stanoví, které registrace provedené odlišně od ustanovení odstavců 1 až 3 se považují za registrace provedené podle odstavců 1 až 3.“.
2.
V § 10 odst. 2 se v první větě slovo „projektů“ nahrazuje slovy „uvedených v § 3 odst. 1“.
3.
V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „a o investičních privatizačních fondech (§ 16)“.
4.
Za § 16 se vkládá § 16a, který zní:
㤠16a
(1)
Členem představenstva nebo dozorčí rady investičního privatizačního fondu nemůže být pracovník orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky, Slovenské republiky nebo pracovník Státní banky československé.
(2)
Investiční privatizační fond je povinen zveřejnit před zahájením předkola, jehož bude účasten (§ 17), podmínky, za kterých byla jeho činnost ministerstvem republiky povolena, včetně informace o současném složení představenstva a dozorčí rady.“.
5.
V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Předkolo netvoří součást privatizační vlny. Předkolo nelze zahájit, pokud nebude zveřejněn seznam všech investičních privatizačních fondů, kterým je možné podle odstavce 1 předávat investiční body. Předkolo nelze ukončit před zveřejněním posledního seznamu projektů (§ 3 odst. 1) pro příslušnou privatizační vlnu.".
Zbývající odstavce § 17 se přečíslují.
6.
Za § 17 se vkládá § 17a, který zní:
㤠17a
(1)
Investiční privatizační fond je povinen objednávat akcie tak, aby akcie žádné akciové společnosti, které získá po skončení privatizační vlny, netvořily více než 10 % akcií získaných fondem a současně netvořily více než 20 % všech akcií, které tato akciová společnost vydala.
(2)
Investiční privatizační fondy založené týmž zakladatelem jsou povinny objednávat akcie tak, aby souhrn akcií žádné akciové společnosti, které získají po ukončení privatizační vlny, netvořil více než 40 % akcií, které tato akciová společnost vydala.
(3)
Pokud investiční privatizační fond objedná akcie v rozporu s omezeními uvedenými v odstavcích 1 a 2, federální ministerstvo financí stanoví, že příslušné objednávky uplatněné tímto investičním privatizačním fondem budou uspokojeny pouze částečně, aby odpovídaly uvedeným omezením. Investiční body odpovídající tomuto snížení může investiční privatizační fond použít v dalších privatizačních kolech. Ustanovení § 24 odst. 4 tím nejsou dotčena.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, pokud investiční privatizační fond nemůže akcie objednávat v souladu s omezeními uvedenými v odstavci 1 vzhledem k počtu investičních bodů, které v předkole získal, nebo počtu akciových společností, jejichž akcie lze v daném privatizačním kole objednávat.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 92/1992 Sb. | Zákon č. 92/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 28. 2. 1992, částka 23/1992
* Čl. I - Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 2. 1992
92
ZÁKON
ze dne 18. února 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. h) zní:
„h)
při prodeji jeho způsob, stanovení ceny, platebních a dalších podmínek,“.
2.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Součástí privatizačního projektu předloženého po 29. únoru 1992 musí být vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředí.
(2)
Vyhodnocení podle odstavce 1 zahrnuje
a)
zhodnocení, ve kterých směrech podnik dodržuje, popřípadě ve kterých nemůže dodržovat platné právní předpisy na ochranu životního prostředí s vyčíslením nákladů, které budou nezbytné k dosažení souladu s těmito předpisy,
b)
přehled plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů4a) a přehled sankcí za poškozování životního prostředí, uložených podniku podle zákona o životním prostředí a podle jiných zvláštních předpisů,
c)
vyčíslení škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku.4b)“.
Odkazy č. 4a) a 4b) znějí:
„4a)
§ 31 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
4b)
Např. § 8 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb.“.
3.
§ 7 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Vypracovává-li návrh privatizačního projektu jiná osoba než podnik, je podnik povinen neprodleně sdělit písemně této osobě na její žádost údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), j) a podle povahy věci též údaje podle písmena i) a dále i údaje uvedené v odstavci 2 písm. d), týkající se privatizovaného majetku. Za splnění této povinnosti podniku odpovídá statutární orgán. Získané údaje lze použít pouze k vypracování privatizačního projektu. Osoba, které byly tyto údaje sděleny, je povinna učinit všechna potřebná opatření, aby je nemohla získat jiná osoba.“.
4.
V § 12 se v odstavci 2 na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se nové písmeno e), které zní:
„e)
k převodu privatizovaného majetku na právnické osoby zřízené zvláštními zákony,5a) jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě.“.
Odkaz č. 5a) zní:
„5a)
Zákon SNR č. 330/1991 Sb., o pozemkových úpravách, uspořádání pozemkového vlastnictví, pozemkových úřadech, pozemkovém fondu a o pozemkových společenstvích.
Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.“.
5.
V § 14 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
„Tím není dotčeno ustanovení § 19 odst. 3.“.
6.
§ 15 odst. 1 zní:
„(1)
S vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.“.
7.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:
㤠15a
(1)
Po dobu jednoho roku od uzavření smlouvy o prodeji majetku privatizovaného podniku nebo u vkladu majetku privatizovaného podniku do obchodní společnosti od vzniku této obchodní společnosti může nabyvatel podnikat v rozsahu, ve kterém k tomu byl oprávněn tento podnik. Při prodeji nebo vkladu organizační složky privatizovaného podniku přechází obdobně na nabyvatele oprávnění podnikat v rozsahu činnosti organizační složky.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně při prodeji podniku anebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.“.
8.
V § 19 odst. 2 se vypouštějí slova „jakož i vlastnické právo k nim“.
9.
§ 19 odst. 3 zní:
„(3)
Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; registrace podle zvláštních předpisů8) se nevyžaduje. Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena.“.
10.
§ 25 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
„(3)
Zvláštní zákon Federálního shromáždění stanoví zejména právní postavení obchodních společností založených podle odstavce 1 písm. b).“.
11.
V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Podniky mohou uzavírat nájemní smlouvy a jiné smlouvy o užívání majetku uvedeného v § 1 jinými osobami jen na dobu do dne přechodu tohoto majetku na příslušný fond. Pokud by uvedené smlouvy byly po dni 28. února 1992 uzavřeny na dobu delší, zaniká právo užívat majetek dnem jeho přechodu na příslušný fond.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
12.
V § 47 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „o schváleném způsobu a rozsahu vypořádání je orgán příslušný ke schválení privatizačního projektu povinen bez zbytečného odkladu po schválení privatizačního projektu písemně vyrozumět oprávněnou osobu, která uplatnila svůj nárok podle odstavce 2.“.
13.
V § 47 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže oprávněná osoba nesouhlasí s vypořádáním svého nároku ve schváleném privatizačním projektu, může se domáhat svého nároku u soudu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla o způsobu vypořádání svého nároku vyrozuměna.“.
14.
§ 47 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
„(4)
Pokud nelze nárok oprávněných osob vypořádat postupem uvedeným v odstavcích 1 až 3, protože příslušný privatizační projekt nebyl schválen do 31. prosince 1993, použijí se na vypořádání nároku ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 30. června 1994; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit svůj nárok u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1994.“.
15.
Za § 47 se vkládají nové § 47a a 47b, které zní:
㤠47a
V případě, že k majetku odňatému způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemá právo hospodaření, popřípadě vlastnické právo právnická osoba uvedená v § 1 tohoto zákona, vztahuje se na zmírnění těchto majetkových křivd zákon č. 87/1991 Sb. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 31. července 1992; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1992.
§ 47b
(1)
Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek prodejem věcí ve veřejné dražbě. Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem orgánu uvedeného v § 10 odst. 1.
(2)
Do doby přijetí zvláštního zákona se na postup při veřejných dražbách použijí přiměřeně ustanovení zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 93/1992 Sb. | Zákon č. 93/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 28. 2. 1992, částka 23/1992
* Čl. I - Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 2. 1992
93
ZÁKON
ze dne 18. února 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. c) se před slovo „hospodářské“ vkládají slova „obytné a“.
2.
V § 2 odst. 1 se na konci nahrazuje tečka čárkou a připojují se slova „není-li zákonem stanoveno jinak.“.
3.
V § 4 odst. 2 se za slovo „osoba“ doplňuje čárka a slova „uvedená v odstavci 1“ se nahrazují slovy „jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6,“.
4.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
(1)
Při prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny poskytnout tomu, kdo tvrdí, že je oprávněnou osobou, pomoc zejména tím, že jí poskytují výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.
(2)
Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapíše ji pozemkový úřad jako domnělého vlastníka.
(3)
Na základě žádosti domnělého vlastníka pozemkový úřad svým rozhodnutím může uznat vlastnictví k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělý vlastník:
a)
předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostí,
b)
prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitostí mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c)
prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.
(4)
Vlastnictví podle odstavce 3 je možno uznat, neprobíhá-li ve věci soudní řízení a domnělý vlastník prokazuje vlastnictví k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o vlastnictví svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
(5)
Jestliže pozemkový úřad neuzná vlastnictví podle odstavce 3, odkáže domnělého vlastníka s jeho nárokem na soud. Řízení o tomto nároku a o tom, zda je domnělý vlastník oprávněnou osobou, soud spojí.“.
5.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí:
a)
právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání,
b)
u ostatních nemovitostí jejich vlastník.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
6.
V § 6 odst. 1 písm. g) se na konci připojují slova „nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území“.
7.
V § 6 odst. 1 písm. o) se za slovo „předpisy“ vkládají slova „nebo bez vyplacení náhrady“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. s) se na konci nahrazuje tečka čárkou a odstavec 1 se doplňuje písmeny t) a u), která znějí:
„t)
přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby,
u)
převodu na stát společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.“.
9.
V § 6 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů,9) je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky a kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů.9a) Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok těchto oprávněných osob podle § 12.“.
Odkaz 9a) k § 6 odst. 2 druhé větě zní:
„9a)
Nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 6 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavce 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4, 5 a 6.
11.
V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Česká národní rada se zmocňuje, aby zákonem upravila restituci majetku československých občanů trvale žijících na území České republiky, kteří ztratili majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinili se proti československému státu a nabyli zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.“.
12.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Na návrh oprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, které ji získaly za okolností uvedených v § 6, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitosti buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostem. Návrh musí být uplatněn do 31. prosince 1992, jinak právo zaniká.“.
13.
V § 8 odst. 2 se nahrazují slova „původního vlastníka“ slovy „oprávněnou osobu“ a slova „původnímu vlastníkovi“ slovy „oprávněné osobě“.
14.
§ 9 odst. 6 zní:
„(6)
Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat opravný prostředek k soudu.“.
15.
V § 10 odst. 1 se za slovo „Správní“ vkládají slova „a notářské“.
16.
V § 10 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Osvobozena od soudních poplatků je též osoba domáhající se svého práva podle § 8, jestliže soud rozhodl v její prospěch.“.
17.
§ 10 se označuje jako § 21a a vkládá se za § 21.
18.
V § 14 odst. 1 se za slovo „vydat“ doplňují slova „nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat“.
19.
V § 15 odst. 1 a 2 se za slova „srovnatelný trvalý porost“ vkládají slova „téže kultury“.
20.
V § 16 odst. 1 se za slovo „poskytnut“ doplňují slova „oprávněné osobě“.
21.
V § 16 odst. 4 se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „šesti měsíců“.
22.
V § 16 odst. 5 se vypouští slova „nebo vypořádán“ a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „60 dnů“.
23.
V § 19 se vkládají za odstavec 3 nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Pokud není možné vlastníkovi k zajištění zemědělské výroby vyčlenit z technických důvodů jeho vlastní pozemky, může tomuto vlastníkovi, pokud s tím vysloví souhlas, pozemkový úřad po zahájení řízení o pozemkových úpravách17a) přidělit do časově omezeného nájmu pozemky jiných vlastníků. Tento časově omezený nájem zanikne nejpozději ke dni účinnosti rozhodnutí o schválení pozemkových úprav. Způsob finančního vypořádání svým nařízením stanoví vláda.
(5)
Rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 4 přezkoumá na návrh vlastníka pozemku, jehož pozemek byl přidělen do časově omezeného nájmu, soud. Návrh na soudní přezkoumání nemá odkladný účinek.“.
Odkaz 17a) k § 19 odst. 4 zní:
„17a)
§ 6 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
§ 7 zákona SNR č. 330/1991 Sb., o pozemkových úpravách, uspořádání pozemkového vlastnictví, pozemkových úřadech, pozemkovém fondu a o pozemkových společenstvích.“.
24.
V § 20 odst. 1 se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“.
25.
V § 20 odst. 2 se nahrazují slova „této částky“ slovy „částky, kterou jako náhradu zaplatila,“ a slova „jednoho roku“ slovy „60 dnů“.
26.
V § 20 odst. 3 se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“.
27.
V § 20 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě, že nemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle odstavce 2, která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může oprávněná osoba žádat od této právnické osoby náhradu odňatého živého a mrtvého inventáře k zajištění zemědělské výroby bez omezení uvedených v odstavci 3.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
28.
V § 22 odst. 2 se za slovo „vlastníkem“ vkládají slova „zemědělského pozemku“, slova „byla nemovitost“ se nahrazují slovy „byl pozemek“ a slovo „vydána“ se nahrazuje slovem „vydán“.
29.
V § 22 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
Nachází-li se na pozemku trvalé kultury patřící k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li pozemek výlučně k vypěstování nových šlechtěných odrůd,23a) nemůže výpovědní lhůta, u výpovědi podané vlastníkem, skončit dříve, než bude dosaženo účelu, k němuž byl pozemek užíván ke dni 1. února 1992.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6 a odkaz k § 22 odst. 4 zní:
„23a)
§ 6 odst. 1 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.“.
30.
V § 22 odst. 5 se za slova „odstavci 3“ vkládají slova „a 4“.
31.
V § 22 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem nemovitostí, s výjimkou zemědělské půdy, k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byla nemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze kdykoliv vypovědět. Výpovědní lhůta je tři měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.“.
32.
V § 23 odst. 1 se vkládají za slovo „odstraněna“ slova „nebo znehodnocena“ a za slovo „odstranila“ slova „nebo znehodnotila“.
33.
V § 24 odst. 2 se slova „srovnatelné porosty“ nahrazují slovy „srovnatelné trvalé porosty téže kultury“.
34.
§ 27 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Uživatel bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt, nebytový prostor, budova nebo stavba zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, skončí-li mu právo jejich užívání.
(2)
Jestliže byt, nebytový prostor, budova nebo stavba jsou ke dni skončení práva užívání znehodnoceny více, než odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto prostor povinen uhradit vlastníkovi bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby náhradu za toto znehodnocení.“.
35.
Za § 28 se vkládá § 28a, který zní:
㤠28a
Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 94/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 94/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb.
Vyhlášeno 28. 2. 1992, datum účinnosti 1. 3. 1992, částka 23/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o volbách do České národní rady, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
* Čl. III k zákonu č. 94/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 3. 1992
94
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. února 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Právo volit mají občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají trvalý pobyt1) v České republice, nejpozději v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.“.
2.
Odkaz č. 1 k § 2 odst. 2 se označuje jako odkaz č. 2 a zní:
„2)
§ 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
§ 2 odst. 3 zní:
„(3)
Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu
a)
ochrany zdraví lidu,3)
b)
výkonu trestu odnětí svobody.“.
4.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady (dále jen „obecní rada“),5) nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.“.
Dosavadní odkaz č. 3 v § 5 se označuje jako odkaz č. 4.
5.
§ 7 odst. 5 zní:
„(5)
V celách policejního zajištění6) nebo v místech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení, příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.“.
6.
Dosavadní odkaz č. 7 v § 8 odst. 1 se vypouští.
7.
V § 8 odst. 1 věta třetí zní: „Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci obecního úřadu (dále jen „obecní úřad“)7) obce přidělení to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.“.
8.
V § 9 odst. 1 a 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
9.
V § 10 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
10.
§ 10 odst. 2 zní:
„(2)
V obcích, v nichž je více než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí. Obecní úřad v obci, která má méně než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí, aby byl vyložen seznam voličů v prostorech, kde jsou hromadně ubytováni příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů.“.
11.
V § 11 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“ a za slovem „opravu“ se vkládají slova „nebo doplnění“.
12.
V § 11 odst. 2 první a druhá věta se nahrazují touto větou: "Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh8) u příslušného soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.".
V dosavadní třetí větě se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“ a za slovem „opravu“ se vkládají slova „nebo doplnění“.
13.
V § 12 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
14.
§ 13 odst. 1 zní:
„(1)
Volby do České národní rady řídí Česká volební komise.“.
15.
V § 13 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise.
(3)
V okresech řídí volby okresní volební komise. Okresní volební komise se zřizují též v hlavním městě Praze; vymezení jejich území stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
16.
Za nově označený odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
V případě, že se volby do České národní rady konají současně s volbami do Federálního shromáždění, mohou být krajské volební komise a okresní volební komise společné pro volby do obou zákonodárných sborů.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 7 až 12.
17.
Odkaz č. 8 se označuje rovněž jako odkaz č. 9 a poznámky č. 9 a 10 k § 13 nově označenému odstavci 7 znějí:
„9)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.
10)
§ 18 odst. 10 tohoto zákona.“.
18.
V § 13 nově označeném odstavci 8 poslední věta zní: „Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.“.
19.
V § 13 nově označený odstavec 10 zní:
„(10)
Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany. Losování řídí nejstarší člen volební komise.“.
20.
V § 13 nově označený odstavec 11 zní:
„(11)
Zapisovatele České volební komise jmenuje a odvolává vláda České republiky. Zapisovatele krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra České republiky (dále jen „ministr vnitra“). Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen „starosta“). Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 8.“.
21.
V § 13 nově označeném odstavci 12 se vypouští slovo „jejich“ a slova „v odstavci 5“ se nahrazují slovy „v odstavci 8“.
22.
V § 15 odst. 2 se slova „předseda příslušného krajského národního výboru“ nahrazují slovy „ministr vnitra“.
23.
V § 15 odst. 3 písm. b) se slovo „okrskových“ nahrazuje slovem „okresních“.
24.
V § 15 odst. 3 písm. e) se slova „krajskému národnímu výboru“ nahrazují slovy „ministerstvu vnitra“.
25.
V § 16 odst. 1 poslední věta zní: „První zasedání okresní volební komise svolává přednosta okresního úřadu; v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.“.
26.
V § 16 odst. 2 se vkládají nová ustanovení pod písmeny a) a b) tohoto znění:
„a)
dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b)
rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím.“.
Dosavadní ustanovení pod písmeny a) až c) se označují jako ustanovení pod písmeny c) až e).
V nově označeném ustanovení písm. e) se slova „v rámci okresu“ nahrazují slovy „v rámci své působnosti“.
27.
V § 17 odst. 1 zní:
„(1)
Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje členy a náhradníka na neobsazená místa obecní rada.“.
28.
§ 17 odst. 2 zní:
„(2)
Obecní rada s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet jejích členů byl nejméně tři.“.
29.
V § 17 odst. 3 se slova „předseda příslušného místního národního výboru“ nahrazují slovy „starosta příslušné obce“.
30.
V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu“.
31.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listiny pro volby do České národní rady mohou podávat politické strany. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do šedesáti dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana připojí:
a)
prohlášení, že má nejméně 10 000 individuálních členů, nebo
b)
v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písmenu a) petici požadující, aby tato politická strana kandidovala, podepsanou tolika dalšími oprávněnými voliči, kolik se jich politické straně nedostává na počtu individuálních členů. K podpisu pod petici volič po předložení občanského průkazu uvede své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.
Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů uvedených v petici.
(2)
Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím na to odkáže.
(3)
Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevztahuje na politické strany, které byly zastoupeny v České národní radě poslaneckým klubem 60 dnů přede dnem vyhlášení voleb, nebo které v posledních volbách do České národní rady získaly nejméně 10 000 platných hlasů.
(4)
Kandidátní listina obsahuje:
a)
název politické strany,
b)
jméno, příjmení, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabské číslice.
(5)
Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů uvedených v odstavci 4 písm. b) též vyznačit jejich příslušnost k určité politické straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany nebo že jde o nezávislého kandidáta.
(6)
V příloze ke kandidátní listině politická strana určí svého zmocněnce a jeho dva náhradníky a uvede jejich jména, příjmení a přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana vázána. Nastoupení náhradníka místo zmocněnce oznámí politická strana krajské volební komisi.
(7)
Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny a přílohy k nim splňují stanovené náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany. Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.
(8)
Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, se stanoví v příloze č. 2 tohoto zákona.
(9)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní listině a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.
(10)
Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické strany, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 42). Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a v odstavci 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jakoby kandidátní listinu podala jedna politická strana.“.
32.
V § 19 odst. 2 písm. a) se slova „§ 18 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 9“ a v § 19 odst. 2 písm. c) se slova „§ 18 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 8“.
33.
V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Krajská volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění krajskou volební komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2. Proti takovému rozhodnutí může politická strana podat do 24 hodin po jeho doručení odvolání k České volební komisi.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; dosavadní odstavec 4 se vypouští.
34.
V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Česká volební komise kandidátní listiny odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
35.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Registrace kandidátních listin
(1)
Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Českou volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písemně politickým stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.
(2)
Jestliže krajská volební komise nebo Česká volební komise po registraci podle odstavce 1 zjistí, že politická strana, která podala kandidátní listinu byla zrušena11) a nebo byla pozastavena její činnost,12) registraci zruší a písemně to oznámí zmocněnci politické strany (§ 18 odst. 6).
(3)
Ke kandidátní listině, jejíž registrace byla podle odstavce 2 zrušena, se dále nepřihlíží.“.
36.
V § 21 odst. 1 se ve třetí větě slova „předsedovi krajské volební komise, který jeden stejnopis zašle“ nahrazují slovy „předsedovi nebo zapisovateli krajské volební komise; předseda krajské volební komise jeden stejnopis zašle“.
37.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
Jestliže dojde k rozpuštění politické strany v době po zaregistrování kandidátní listiny krajskou volební komisí, při rozdělování mandátu se k takovéto politické straně nepřihlíží.“.
38.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Hlasovací lístky
(1)
Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím ministerstva vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) rozmnožení hlasovacích lístků, na nichž musí být uvedeno vylosované číslo kandidátní listiny (§ 20 odst. 5), název politické strany a údaje o všech kandidátech a jejich pořadí. Údaje na hlasovacích lístcích musí být shodné s údaji na kandidátních listinách.
(2)
Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajské volební komise.
(3)
Takto rozmnožené hlasovací lístky zašle předseda krajské volební komise starostům obcí, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, jakož i v den voleb všem okrskovým komisím.“.
39.
V § 23 odst. 3 a 4 se slova „rada místního národního výboru“ nahrazuje slovy „obecní rada“.
40.
V § 24 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „obecní úřad“.
41.
V § 24 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
42.
V § 26 se slova „rada místního národního výboru“ nahrazuje slovy „starosta“.
43.
V § 27 odst. 1 se slova „40 dnů“ nahrazují slovy „23 dnů“.
44.
§ 27 odst. 2 zní:
„(2)
V době volební kampaně má každá samostatně kandidující politická strana zajištěn rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům a jiným službám státu a územní samosprávy. V rámci vysílacích okruhů Českého rozhlasu a České televize je pro volební kampaň vyhrazeno celkem 21 hodin vysílacího času, které se rozdělí rovným dílem mezi kandidující politické strany tak, aby určením doby vysílání nebyla žádná z politických stran podstatně znevýhodněna; termíny vysílacích časů se rozdělí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany. Volební agitace v rozhlasovém a televizním vysílání držitelům licencí není dovolena.“.
45.
V § 27 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
V době volební kampaně je zakázáno vysílat volební projevy a volební programy kromě vysílacích časů vyhrazených kandidujícím politickým stranám podle odstavce 2 a zveřejňovat ve vysílání jakékoliv vnější projevy, kterými se propagují kandidující politické strany. Je rovněž zakázáno vysílat volební agitace v časech, které jsou v rozhlasovém a televizním vysílání vyhrazeny reklamě nebo využívat rozhlasové a televizní reklamy k volební agitaci.
(4)
Není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci politických stran s výjimkou pouhého oznamování konání volebních shromáždění.“.
46.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5 a slova „místní národní výbor“ se v něm nahrazují slovy „obecní rada“.
47.
Za nově označený odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6 tohoto znění:
„(6)
Spory a stížnosti týkající se průběhu volební kampaně ve státních sdělovacích prostředcích České republiky řeší Česká volební komise; její rozhodnutí jsou závazná.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9.
48.
V § 27 nově označeném odstavci 7 první věta zní: „V době 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany a je zakázáno zveřejňování údajů, které by mohly poškodit politickou stranu nebo kandidáta, a to slovem, písmem, zvukem i obrazem ve veřejných sdělovacích prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním okolí.“.
49.
§ 29 odst. 2 zní:
„(2)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní) průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej požádá, aby svou totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.“.
50.
V § 29 odst. 4 se vypouští poslední věta.
51.
V § 34 odst. 1 první věta zní: „Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku.“.
52.
V § 35 odst. 1 v první větě se slova „kandidátní listiny“ vypouštějí.
53.
V § 35 odst. 2 ve větě druhé se slova „kandidátních listin různých politických stran“ nahrazují slovy „hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran“ a na konci odstavce se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.“.
54.
V § 36 odst. 1 poslední věta zní: „Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.“.
55.
V § 37 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
56.
V § 37 nově označeném odstavci 3 se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu“.
57.
V § 38 se tečka nahrazuje na konci čárkou a doplňují se tato slova: „jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.“.
58.
V § 39 odst. 2 se tečka nahrazuje na konci čárkou a doplňují se tato slova: „jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.“.
59.
V § 40 odst. 1 poslední věta zní: „Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.“.
60.
V § 40 odst. 3 se slova „příslušnému národnímu výboru“ nahrazují slovy „ministerstvu vnitra“.
61.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Postup politických stran do prvního skrutinia
(1)
Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.
(2)
Česká volební komise dále zjistí
a)
které politické strany, popřípadě politická hnutí získaly méně než pět procent,
b)
které koalice ze dvou politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než sedm procent,
c)
které koalice ze tří politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než devět procent,
d)
které koalice nejméně čtyř a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent
z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3)
Zjistí-li Česká volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí sníží postupně
a)
u politických stran, popřípadě politických hnutí hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,
b)
u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,
c)
u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici devíti procent na hranici osmi procent a na hranici sedmi procent,
d)
u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent a na hranici devíti procent.
(4)
V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.“.
62.
V § 43 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
63.
V § 43 nově označeném odstavci 4 se slova „který získal nadpoloviční většinu hlasů voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu“ nahrazují slovy „který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně patnáct procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje.“.
64.
V § 44 odst. 2 se slova „nejpozději před zahájením druhého“ nahrazují slovy „nejpozději do 24 hodin po ukončení prvního“.
65.
V § 45 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: „Jestliže některý z členů České volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.“.
66.
V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Byla-li Nejvyššímu soudu České republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo České národní rady učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení stanoviska obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České republiky.
(3)
Opatření podle odstavce 1 předsednictvo České národní rady neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.“.
67.
V § 49 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Byla-li politicka strana zrušena,11) náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.
(4)
Byla-li činnost politické strany pozastavena,12) po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
68.
V § 49 nově označeném odstavci 5 se slova „poté, kdy se uprázdnila funkce“ nahrazují slovy „po dni, ve kterém zanikl mandát“.
69.
V § 50 odst. 1 se slova „místní národní výbory“ nahrazují slovy " obecní úřady“.
70.
V § 50 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy " okresní úřad" a slova „krajský národní výbor“ slovy „okresní úřad v sídle krajské volební komise“; na konci se připojuje věta, která zní: „Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze úřady uvedené v příloze č. 1.“.
71.
V § 51 odst. 2 se vypouštějí slova „legitimační lístky“.
72.
§ 52 včetně nadpisu zní:
㤠52
Nároky členů volebních komisí
(1)
Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.13)
(2)
Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministerstvem vnitra.
(3)
Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra.“.
73.
§ 54 odst. 2 zní:
„(2)
Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.“.
74.
V § 54 odst. 3 se částka „10 Kčs“ nahrazuje částkou „15 Kčs“.
75.
Za § 54 se vkládá § 54a, který zní:
㤠54a
(1)
Vznikne-li politické straně vzhledem k posledním výsledkům voleb do České národní rady nárok na úhradu volebních nákladů, má nárok na státní příspěvek z rozpočtu České republiky, a to ve výši odpovídající této úhradě (§ 54 odst. 3).
(2)
Státní příspěvek se vyplácí politickým stranám na jejich žádost a v ročních splátkách, nejpozději do konce února.
(3)
Dojde-li k rozpuštění České národní rady před ukončením volebního období, poskytne se politickým stranám státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.
(4)
Politická strana ztrácí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích volbách do České národní rady nezískala žádný poslanecký mandát v České národní radě.
(5)
Za každý měsíc pozastavení činnosti politické strany12) se státní příspěvek náležející politické straně podle odstavců 1, 2 a 3 snižuje o jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení její činnosti se státní příspěvek politické straně nevyplácí. Byla-li politická strana zrušena rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění,11) je povinna vrátit do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplacené částky státního příspěvku.
(6)
Politickým stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak rovným dílem.“.
76.
V § 55 odst. 1 písm. a) se slova „národních výborů“ nahrazují slovy „obcí a okresních úřadů“.
77.
V § 55 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „legitimačního lístku“.
78.
Vkládá se nový § 55a, který včetně nadpisu zní:
㤠55a
Možnost uplatnění zvláštního nároku na kandidáty
(1)
Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra14) o tom, že občan připadající v úvahu jako kandidát v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,
b)
evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
c)
vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti.15)
(2)
Politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení16) úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní listinu této politické strany.
(3)
Nejpozději 3 dny před ukončením volební kampaně (§ 27 odst. 1) jsou politické strany povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily a jaký byl výsledek jednotlivých kandidátů.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.“.
79.
Přílohou zákona č. 1 se stává příloha tohoto zákona a stávající příloha zákona se označuje jako příloha č. 2.
80.
V textu zákona se výraz „okresní komise“ nahrazuje výrazem „okresní volební komise“.
81.
V textu zákona se výraz „československý státní občan“ nahrazuje výrazem „státní občan České a Slovenské Federativní Republiky“.
Čl. II
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o volbách do České národní rady, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 94/1992 Sb.
Vymezení volebních okresů v hlavním městě Praze
Volební okres| Zahrnuje území městských částí| Pomocné prostředky pro okresní volební komisi zajistí
---|---|---
I.| Praha 1| Obvodní úřad v Praze 1
II.| Praha 2| Obvodní úřad v Praze 2
III.| Praha 3| Obvodní úřad v Praze 3
IV.| Praha 4| Obvodní úřad v Praze 4
V.| Praha 5, Praha-Lipenec, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín| Obvodní úřad v Praze 5
VI.| Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy, Praha-Suchdol| Obvodní úřad v Praze 6
VII.| Praha 7, Praha-Troja| Obvodní úřad v Praze 7
VIII.| Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry| Obvodní úřad v Praze 8
IX.| Praha 9, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely,Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Kyje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Vinoř| Obvodní úřad v Praze 9
X.| Praha 10, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Horní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves| Obvodní úřad v Praze 10
XI.| Praha-Jižní Město, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd| Místní úřad v Praze-Jižním Městě
XII.| Praha-Modřany, Praha-Libuš| Místní úřad v Praze-Modřanech
XIII.| Praha-Jihozápadní Město| Místní úřad v Praze-Jihozápadním Městě
1)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
3)
§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
5)
§ 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
6)
Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
7)
§ 58 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
§ 27 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.
8)
§ 200f a 200g občanského soudního řádu.
11)
§ 13 zákona č. 424/1991 Sb.
12)
§ 14 zákona č. 424/1991 Sb.
13)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.
14)
§ 11 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
15)
§ 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb.
16)
§ 8 zákona č. 451/1991 Sb. |
Zákon č. 77/1992 Sb. | Zákon č. 77/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* Čl. II - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb. a zákona č. 244/1991 Sb., se mění takto:
* Čl. III - Dovolená podle článků I a II náleží vojákům z povolání a vojákům v další službě, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vojenskou činnou službu, a příslušníkům Federální bezpečnostní informační služby již za kalendářní rok 1991.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 12. 1999 (225/1999 Sb.)
77
ZÁKON
ze dne 30. ledna 1992,
kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. II
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb. a zákona č. 244/1991 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odst. 1 se v první větě číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „35“.
2.
V § 40 odst. 4 se slova „do 30. dubna“ nahrazují slovy „do konce“.
Čl. III
Dovolená podle článků I a II náleží vojákům z povolání a vojákům v další službě, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vojenskou činnou službu, a příslušníkům Federální bezpečnostní informační služby již za kalendářní rok 1991.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 78/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 78/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o daňových poradcoch a Slovenskej komore daňových poradcov
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* PRVÁ ČASŤ - Úvodné ustanovenia (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - Postavenie a činnosť daňových poradcov (§ 4 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - Práva a povinnosti daňového poradcu (§ 13 — § 20)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Organizácia daňových poradcov (§ 21 — § 23)
* PIATA ČASŤ - Disciplinárna zodpovednosť (§ 24 — § 27)
* ŠIESTA ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 28 — § 34)
Aktuální znění od 10. 3. 1992
78
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o daňových poradcoch a Slovenskej komore daňových poradcov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Úvodné ustanovenia
§ 1
Tento zákon upravuje
a)
postavenie daňových poradcov a ich činnosť pri poskytovaní poradenskej pomoci v oblasti daní (ďalej len „daňové poradenstvo“),
b)
zriadenie a pôsobnosť Slovenskej komorykomory daňových poradcov (ďalej len „komorakomora“).
§ 2
Daňový poradca poskytuje daňové poradenstvo fyzickým a právnickým osobám (ďalej len „klient“) vo veciach
a)
daní, odvodov a poplatkov,1)
b)
daňového konania daňovými orgánmi2) a orgánmi obcíobcí.3)
§ 3
(1)
Daňové poradenstvo môže poskytovať aj právnická osoba, ak má túto činnosť zapísanú v obchodnom registri a ak je zriadená ako verejná obchodná spoločnosť, komanditná spoločnosť a spoločnosť s ručením obmedzeným; fyzické osoby, ktoré v jej mene poskytujú daňové poradenstvo, musia mať oprávnenie podľa tohto zákona.
(2)
Vykonávať daňové poradenstvo v Slovenskej republike môžu aj daňoví poradcovia oprávnení na túto činnosť v Českej republike, ak sa zapíšu do zoznamu daňových poradcov vedeného komoroukomorou.
DRUHÁ ČASŤ
Postavenie a činnosť daňových poradcov
§ 4
(1)
Daňový poradca je fyzická osoba zapísaná do zoznamu daňových poradcov (ďalej len „zoznam“) vedeného komoroukomorou.
(2)
Na základe zápisu do zoznamu vydá komorakomora daňovému poradcovi osvedčenie o spôsobilosti na výkon daňového poradenstva (ďalej len „osvedčenie“).
§ 5
Osvedčenie vydá komorakomora daňovému poradcovi, ktorý
a)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
b)
je občiansky a morálne bezúhonný,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie ekonomického alebo právnického zamerania a vykonáva najmenej päť rokov právnickú alebo ekonomickú prax; výnimku zo vzdelania môže udeliť komorakomora,
d)
zložil odbornú skúšku (ďalej len „skúška“) podľa § 7 tohto zákona.
§ 6
(1)
Odbornú spôsobilosť na výkon činnosti daňového poradcu a na zápis do zoznamu uchádzač osvedčuje skúškou podľa § 7 tohto zákona.
(2)
KomoraKomora umožní vykonať skúšku do šiestich mesiacov odo dňa doručenia žiadosti každému, kto písomne o to požiada a spĺňa podmienky ustanovené v § 5 písm. a), b) a c) tohto zákona.
(3)
KomoraKomora zabezpečí pravidelné školenie a preskúšanie daňových poradcov prinajmenšom pri zmene daňových zákonov a vykonávacích predpisov.
§ 7
(1)
KomoraKomora po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) určí obsah a formu skúšky, termíny skúšok a skúšobnú komisiu. Funkčné obdobie skúšobnej komisie je trojročné. Predsedu skúšobnej komisie menuje minister financií Slovenskej republiky.
(2)
Za skúšku a za vydanie osvedčenia je uchádzač povinný zaplatiť komore poplatok, ktorého výšku určí ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 8
(1)
KomoraKomora zapíše do dvoch mesiacov odo dňa doručenia písomnej žiadosti do zoznamu daňového poradcu
a)
fyzickú osobu, ktorá získala osvedčenie podľa § 5 tohto zákona,
b)
právnickú osobu, v mene ktorej budú vykonávať daňové poradenstvo daňoví poradcovia zapísaní v zozname.
(2)
Daňový poradca požiada komorukomoru o zápis do zoznamu najneskôr do šiestich mesiacov od úspešného vykonania skúšky. Po uplynutí tejto lehoty je pre zapísanie do zoznamu potrebné opätovné zloženie skúšky.
§ 9
(1)
KomoraKomora nezapíše do zoznamu
a)
pracovníka ústredného orgánu štátnej správy a daňového orgánu,4)
b)
sudcu, prokurátora a štátneho notára,
c)
uchádzača, ktorému bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie podľa § 24 ods. 1 písm. d) tohto zákona na čas určený v rozhodnutí o uložení disciplinárneho opatrenia.
(2)
Rozhodnutie o odmietnutí zápisu do zoznamu musí byť riadne odôvodnené a doručené uchádzačovi do vlastných rúk.
§ 10
(1)
KomoraKomora pozastaví výkon činnosti daňovému poradcovi, ak poskytuje daňové poradenstvo v rozpore s vydaným osvedčením alebo týmto zákonom.
(2)
Komora tiež pozastaví výkon činnosti daňovému poradcovi, ak
a)
bola proti nemu podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin v súvislosti s výkonom daňového poradenstva, alebo za krátenie dane, a to až do právoplatného ukončenia konania,
b)
sa začalo konanie o pozbavení alebo obmedzení jeho spôsobilosti na právne úkony, a to až do právoplatného ukončenia konania.
(3)
KomoraKomora môže pozastaviť výkon činnosti daňovému poradcovi aj počas disciplinárneho konania podľa § 24 až 27 tohto zákona.
(4)
Pozastavenie výkonu činnosti daňovému poradcovi komorakomora zapíše do zoznamu a súčasne mu odoberie osvedčenie. O pozastavení výkonu činnosti vydá komorakomora rozhodnutie, ktoré musí byť riadne odôvodnené a doručené daňovému poradcovi do vlastných rúk. Ak odpadnú dôvody pre pozastavenie výkonu činnosti, komorakomora zápis zo zoznamu vymaže a vráti daňovému poradcovi osvedčenie.
§ 11
KomoraKomora vyčiarkne zo zoznamu a zruší osvedčenie daňovému poradcovi, ktorý
a)
zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
bol právoplatne odsúdený na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin,
d)
mal právoplatne uložené disciplinárne opatrenie podľa § 24 ods. 1 písm. d) tohto zákona,
e)
písomne požiadal komorukomoru o vyčiarknutie zo zoznamu,
f)
viac ako tri roky nevykonával daňové poradenstvo,
g)
začal vykonávať činnosť podľa § 9 ods. 1 písm. a) a b) tohto zákona.
§ 12
KomoraKomora vyčiarkne zo zoznamu právnickú osobu, ktorá
a)
je zrušená,5)
b)
je v likvidácii,
c)
písomne požiadala o vyčiarknutie zo zoznamu.
TRETIA ČASŤ
Práva a povinnosti daňového poradcu
§ 13
(1)
Daňový poradca môže daňové poradenstvo poskytovať sám alebo spoločne s inými daňovými poradcami.
(2)
Právne vzťahy vyplývajúce zo spoločného poskytovania daňového poradenstva si daňoví poradcovia upravia písomnou zmluvou. Ak nie je dohodnuté inak, zodpovedajú klientovi spoločne a nerozdielne.
§ 14
(1)
Daňový poradca môže zamestnávať v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu pracovníkov.
(2)
Na pracovné alebo obdobné právne vzťahy pracovníkov daňového poradcu a pracovníkov komorykomory sa vzťahujú osobitné predpisy.6)
(3)
Ak zamestnáva daňový poradca pracovníkov v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu, nesmie byť sám v pracovnom, členskom, služobnom, či obdobnom pomere.
§ 15
Daňový poradca, ktorému bolo vydané osvedčenie, je povinný
a)
oznámiť komore svoj trvalý pobyt a jeho zmeny,
b)
na všetkých písomných dokladoch uvádzať svoje meno, trvalý pobyt a evidenčné číslo osvedčenia.
§ 16
(1)
Daňový poradca je povinný chrániť práva a oprávnené záujmy svojho klienta, konať pritom čestne a svedomite, dôsledne využívať všetky zákonné prostriedky a uplatňovať všetko, čo podľa svojho presvedčenia a príkazu klienta považuje za užitočné.
(2)
Daňový poradca je povinný začiatok činnosti ohlásiť daňovému úradu, v ktorého územnej pôsobnosti má sídlo, v lehote do 15 dní odo dňa uvedeného v osvedčení, ako deň začatia činnosti.
(3)
Nikto nesmie zasahovať do činnosti daňového poradcu spôsobom, ktorý by obmedzoval jeho nezávislosť.
§ 17
(1)
Daňový poradca vykonáva daňové poradenstvo na základe uzatvorenej zmluvy s klientom.
(2)
Daňový poradca vykonáva svoju činnosť za odmenu dohodnutú v zmluve a má právo požiadať svojho klienta o poskytnutie primeraného preddavku. Výšku odmeny daňových poradcov a spôsob jej určenia upraví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Daňový poradca môže od zmluvy o poskytnutí daňového poradenstva odstúpiť, ak
a)
sa naruší dôvera medzi ním a klientom,
b)
klient neposkytuje potrebné informácie a súčinnosť,
c)
klient nezloží dohodnutý preddavok na odmenu.
(4)
Daňový poradca je povinný do 15 dní od odstúpenia od zmluvy vykonať všetky neodkladné úkony, ak sa s klientom nedohodol inak. Klient má právo kedykoľvek odstúpiť od zmluvy aj bez uvedenia dôvodu; je však povinný daňovému poradcovi zaplatiť odmenu za úkony už vykonané a uhradiť už skutočne vynaložené náklady, ak v zmluve nebolo dohodnuté inak.
§ 18
(1)
Daňový poradca je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s poskytovaním daňového poradenstva. Od tejto povinnosti ho môže oslobodiť iba klient písomným vyhlásením alebo súd.
(2)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť sa nevzťahuje na zákonom uloženú povinnosť prekaziť a oznámiť spáchanie trestného činutrestného činu orgánom činným v trestnom konaní.
(3)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť má aj ten, kto bol vyčiarknutý zo zoznamu, alebo komu bol pozastavený výkon činnosti.
(4)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť podľa predchádzajúcich odsekov sa vzťahuje aj na pracovníkov daňového poradcu a komorykomory.
§ 19
(1)
Daňový poradca zodpovedá klientovi za škodu, ktorú mu spôsobil v súvislosti s poskytovaním daňového poradenstva.
(2)
Daňový poradca zodpovedá i za škodu, ktorú v súvislosti s poskytovaním daňového poradenstva spôsobí klientovi jeho pracovník. Zodpovednosť týchto osôb podľa občianskoprávnych, pracovnoprávnych alebo iných právnych predpisov nie je tým dotknutá.
(3)
Daňový poradca sa zodpovednosti podľa predchádzajúcich odsekov zbaví, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho požadovať.
§ 20
(1)
Daňový poradca je povinný pred začiatkom činnosti uzavrieť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom daňového poradenstva.
(2)
Ak daňový poradca zamestnáva pracovníkov, je povinný uzavrieť aj zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu spôsobenú pracovníkom pri plnení pracovných povinností alebo v priamej súvislosti s nimi, za ktorú daňový poradca zodpovedá podľa osobitných predpisov.6)
(3)
Poistenie zodpovednosti za škodu podľa odseku 1 musí trvať po celú dobu výkonu činnosti. Poistenie zodpovednosti za škodu podľa odseku 2 musí trvať po celú dobu, po ktorú daňový poradca pracovníkov zamestnáva.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Organizácia daňových poradcov
§ 21
(1)
Zriaďuje sa komorakomora so sídlom v Banskej Bystrici.
(2)
KomoraKomora je nezávislou samosprávnou profesijnou organizáciou, ktorá združuje daňových poradcov zapísaných v zozname.
(3)
KomoraKomora je právnickou osobou.
(4)
Orgánmi komorykomory sú
a)
valné zhromaždenie daňových poradcov (ďalej len „zhromaždenie“),
b)
predstavenstvo,
c)
dozorná rada,
d)
disciplinárna komisia.
(5)
Zhromaždenie volí orgány komorykomory uvedené v odseku 4 písm. b) až d) a schvaľuje štatút komorykomory. Členstvo v orgánoch komorykomory je navzájom nezlučiteľné.
(6)
Funkcie v orgánoch sú čestné, za ich výkon patrí daňovému poradcovi len náhrada výdavkov a náhrada za stratu času.
§ 22
(1)
Komora najmä
a)
zastupuje, chráni a presadzuje oprávnené záujmy daňových poradcov v Slovenskej republike,
b)
vydáva osvedčenie na výkon činnosti daňového poradcu,
c)
vedie zoznam daňových poradcov,
d)
usmerňuje ich činnosť v súlade s česko-slovenským právnym poriadkom,
e)
vytvára predpoklady na zvyšovanie vzdelanosti a profesionálnej úrovne daňových poradcov,
f)
vyjadruje sa k návrhom právnych predpisov, ktoré sa vzťahujú na činnosť daňových poradcov,
g)
spolupracuje s ministerstvom pri schvaľovaní skúšobného poriadku a pri menovaní členov skúšobnej komisie.
(2)
Podrobnosti o organizácii komorykomory, jej orgánoch a ich pôsobnosti, počte členov predstavenstva, dozornej rady a disciplinárnej komisie upraví štatút.
(3)
Podrobnosti o voľbách do orgánov komorykomory upraví volebný poriadok.
(4)
Podrobnosti o disciplinárnom konaní upraví disciplinárny poriadok.
§ 23
(1)
KomoraKomora hospodári so svojím majetkom. Zdrojmi jej príjmov sú príspevky od daňových poradcov, poplatky za účasť na skúškach, odplaty za služby, ktoré komorakomora poskytuje, výnosy z pokút za porušenie disciplíny a ďalšie príjmy.
(2)
Výdavky komorykomory na zabezpečenie jej činnosti a na zabezpečenie rozvoja daňového poradenstva sa hradia z jej príjmov.
(3)
Účtovnú závierku komorykomory overuje audítor, ktorý uzatvorí zmluvu o audítorskej činnosti s komoroukomorou, a to po dohode s ministerstvom. Náklady overovania hradí komorakomora.
PIATA ČASŤ
Disciplinárna zodpovednosť
§ 24
(1)
Za porušenie povinností podľa tohto zákona a úprav komorykomory (ďalej len „porušenie disciplíny“), ak nejde o trestný čintrestný čin, môže komorakomora uložiť podľa závažnosti porušenia povinnosti daňovému poradcovi
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do výšky 100 000 Kčs,
c)
pozastavenie výkonu činnosti až na dobu jedného roka,
d)
vyčiarknutie zo zoznamu a zrušenie osvedčenia.
(2)
Výnos pokút je príjmom komorykomory.
§ 25
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 24 tohto zákona rozhoduje disciplinárna komisia v disciplinárnom konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej rady.
(2)
Návrh na začatie disciplinárneho konania môže predseda dozornej rady podať do šiestich mesiacov odo dňa, keď sa o porušení disciplíny dozvedel, najneskôr však do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu disciplíny došlo.
(3)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručenie sa použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.7)
§ 26
(1)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie komorykomory o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 24 ods. 1 tohto zákona môže daňový poradca alebo predseda dozornej rady podať do 15 dní odo dňa doručenia odvolanie. Odvolanie proti rozhodnutiu podľa § 24 ods. 1 písm. b), c) a d) tohto zákona má odkladný účinok.
(2)
O odvolaní rozhoduje predstavenstvo komorykomory, ktoré po preskúmaní rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak predstavenstvo komorykomory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia komorykomory je viazaná právnym názorom predstavenstva komorykomory.
(3)
Rozhodnutie predstavenstva komorykomory o odvolaní proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie komorykomory je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
§ 27
Právoplatné rozhodnutie disciplinárnej komisie podľa § 24 ods. 1 písm. b), c) a d) preskúmava na návrh súd. Návrh je oprávnený podať iba daňový poradca, ktorého sa rozhodnutie týka.
ŠIESTA ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 28
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý nebol komoroukomorou zapísaný a spĺňa podmienky podľa § 5 tohto zákona, má právo domáhať sa ochrany na súde.
§ 29
Ak daňové poradenstvo vykonáva za odplatu fyzická alebo právnická osoba, ktorá nemá osvedčenie na výkon tejto činnosti, môže jej daňový úrad8) uložiť pokutu až do výšky 20 000 Kčs, ak ide o fyzickú osobu, a pokutu až do výšky 100 000 Kčs, ak ide o právnickú osobu. Pokuta je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 30
(1)
Komora sa ustanoví do troch mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia orgánov komorykomory vykonáva ich funkcie podľa § 22 tohto zákona ministerstvo.
(3)
Ministerstvo vymenuje dočasný výbor, ktorý zvolá zhromaždenie podľa odseku 1.
§ 31
Daňoví poradcovia zapísaní do zoznamu do 31. decembra 1992 sú povinní vykonať skúšku najneskôr do konca roku 1993. Na vykonanie skúšky sa primerane použijú ustanovenia § 7 tohto zákona. Daňových poradcov, ktorí nevykonajú do konca roka 1993 skúšku, komorakomora vyčiarkne zo zoznamu.
§ 32
(1)
Všetky fyzické osoby, ktoré poskytujú daňové poradenstvo na základe registrácie podľa zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení neskorších predpisov, sú povinné do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona zložiť skúšku a požiadať o vydanie osvedčenia podľa tohto zákona; inak ich oprávnenie k tomuto dňu zaniká.
(2)
Ustanovenia tohto zákona, vrátane povinnosti vykonať odbornú skúšku, sa nevzťahujú na oprávnenia advokátov a komerčných právnikov poskytovať právnu pomoc podľa osobitných predpisov.9)
§ 33
KomoraKomora najneskôr do troch mesiacov od svojho vzniku vydá štatút, disciplinárny poriadok a volebný poriadok.
§ 34
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon SNR č. 71/1992 Zb. o súdnych poplatkoch.
Zákon SNR č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch v znení zákona SNR č. 192/1990 Zb.
Zákon č. 105/1951 Zb. o správnych poplatkoch.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 570/1990 Zb. o správnych poplatkoch v znení vyhlášky č. 522/1991 Zb.
Zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch v znení zákona SNR č. 72/1992 Zb.
Zákon č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
2)
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.
3)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
4)
§ 8 ods. 3 zákona SNR č. 84/1991 Zb.
5)
§ 68 a 69 Obchodného zákonníka.
6)
Napr. Zákonník práce.
7)
§ 266a) Zákonníka práce.
8)
§ 3 zákona SNR č. 84/1991 Zb.
9)
Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii.
Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* PRVÁ HLAVA - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ HLAVA - POVINNOSTI, OPRÁVNENIA PRÍSLUŠNÍKA ZBORU A DONUCOVACIE PROSTRIEDKY (§ 5 — § 21)
* TRETIA HLAVA - VZŤAHY ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, INŠTITÚCIÁM, ORGÁNOM OBCÍ A OBČANOM (§ 22 — § 22)
* ŠTVRTÁ HLAVA - NÁHRADA ŠKODY (§ 23 — § 23)
* PIATA HLAVA - SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU (§ 24 — § 24)
* ŠIESTA HLAVA - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 25 — § 27)
Aktuální znění od 1. 11. 1992 (490/1992 Sb.)
79
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ HLAVA
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „zbor“), ktorý je ozbrojeným zborom a plní úlohy súvisiace s výkonom väzby, výkonom trestu odňatia slobody, ochranou väzenských a súdnych objektov a poriadku v nich.
(2)
Zbor a jeho príslušníci sa vo svojej činnosti riadia ústavou, ústavnými zákonmi a ostatnými všeobecne záväznými právnymi predpismi; príslušníci zboru sa riadia aj rozkazmi, nariadeniami a pokynmi nadriadených.
(3)
Spôsob označenia zboru a jeho príslušníkov určí minister spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) osobitným predpisom.
(4)
Početné stavy zboru určuje vláda Slovenskej republiky.
Hlavné úlohy, organizácia a príslušníci zboru
§ 2
Hlavné úlohy zboru
Zbor plní najmä tieto úlohy:
a)
zabezpečuje výkon väzby a výkon trestu odňatia slobody,
b)
vykonáva ochranu miest určených na výkon väzby a výkon trestu odňatia slobody, ako aj ďalších väzenských objektov,
c)
vykonáva ochranu súdnych objektov a poriadku v nich,
d)
zabezpečuje a vykonáva eskorty osôb vo výkone väzby a výkone trestu odňatia slobody,
e)
zabezpečuje a vykonáva penitenciárnu starostlivosť o osoby vo výkone trestu odňatia slobody,
f)
vykonáva v určenom rozsahu správu v organizačných zložkách zboru a v súvislosti s tým spolupracuje s orgánmi štátnej správy,
g)
pôsobí podľa osobitného predpisu1) vo vymedzenom rozsahu ako orgán činný v trestnom konaní, vrátane preventívnych opatrení s tým súvisiacich,
h)
organizuje a vykonáva činnosti zamerané na zamestnávanie obvinených a odsúdených,
i)
vedie príslušné evidencie a štatistiky potrebné na plnenie svojich úloh.
§ 3
Organizácia zboru
(1)
Zbor je podriadený ministrovi. Na čele zboru je generálny riaditeľ, ktorého do funkcie ustanovuje a z nej odvoláva minister. Generálny riaditeľ za svoju činnosť zodpovedá ministrovi.
(2)
Zbor sa organizačne člení na
a)
generálne riaditeľstvo zboru,
b)
správu ústredných služieb zboru,
c)
správu zdravotníckej služby zboru,
d)
väznice a žaláre.
(3)
Organizačné zložky zboru uvedené v odseku 2 písm. a), b) a d) sú rozpočtové organizácie.
(4)
Organizáciu zboru ustanovuje a predpisy upravujúce jeho činnosť v súlade s jeho poslaním vydáva minister.
(5)
V rámci zboru sú zriadené špeciálne zásahové skupiny na riešenie krízových situácií. Podrobnosti o zriadení a o podmienkach nasadenia týchto skupín ustanoví Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 4
Príslušníci zboru
Zbor tvorí špecializovaný personál, administratívny personál a väzenská stráž. Príslušníci zboru sú v služobnom pomere k zboru.
DRUHÁ HLAVA
POVINNOSTI, OPRÁVNENIA PRÍSLUŠNÍKA ZBORU A DONUCOVACIE PROSTRIEDKY
Povinnosti príslušníka zboru
§ 5
(1)
Príslušník zboru je povinný zaobchádzať s obvinenými a odsúdenými tak, aby výkon väzby a výkon trestu odňatia slobody plnili svoj účel.
(2)
Príslušník zboru, ktorý je v službe, je povinný v medziach tohto zákona zakročiť proti obvineným, odsúdeným alebo iným osobám, ktoré maria účel výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody, alebo rušia činnosť alebo poriadok v súdnych objektoch, prípadne vykonať potrebné opatrenia nevyhnutné na dosiahnutie účelu sledovaného služobným zákrokom.
(3)
Pri vykonávaní služobných zákrokov, služobných úkonov, ako aj v ostatnej služobnej činnosti je príslušník zboru povinný dbať na česť, vážnosť a dôstojnosť osôb i svoju vlastnú a nepripustiť, aby osobám v súvislosti s touto činnosťou vznikla bezdôvodná ujma a prípadný zásah do ich práv a slobôd neprekročil mieru nevyhnutnú na dosiahnutie účelu.
(4)
Príslušník zboru nie je povinný vykonať služobný zákrok alebo služobný úkon, ak
a)
na jeho vykonanie nebol odborne vyškolený alebo vycvičený,
b)
tomu bráni dôležitý záujem služby.
(5)
Príslušník zboru je povinný v medziach tohto zákona aj v čase mimo služby vykonať služobný zákrok, prípadne vyrozumieť najbližšiu väznicu alebo žalár alebo podľa povahy veci najbližší útvar policajného zboru, ak je páchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok, ktorým je bezprostredne ohrozený život, zdravie alebo majetok, ak príslušníkovi zboru vo vykonaní služobného zákroku nebránia dôvody uvedené v odsekoch 6 a 7.
(6)
Príslušník zboru nesmie v čase mimo služby vykonať služobný zákrok, ak je pod vplyvom takých liekov alebo iných látok, ktoré podstatne znižujú jeho schopnosť konať.
(7)
Príslušník zboru nie je povinný v medziach tohto zákona v čase mimo služby vykonať služobný zákrok, ak na jeho vykonanie nebol odborne vyškolený alebo vycvičený.
(8)
Príslušníci zboru sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, s ktorými sa oboznámili pri plnení úloh zboru alebo v súvislosti s nimi a ktoré v záujme osôb a organizácie vyžadujú, aby zostali utajené. Od povinnosti mlčanlivosti ich môže oslobodiť minister.
§ 6
(1)
Dôležitým záujmom služby sa rozumie, ak príslušník zboru vykonáva alebo zabezpečuje
a)
bezprostredné prenasledovanie obvineného alebo odsúdeného na úteku z výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody,
b)
služobný zákrok pod jednotným velením,
c)
kuriérnu službu, pri ktorej by mohlo dôjsť k ohrozeniu prepravovaných vecí alebo ich včasného odovzdania,
d)
služobný zákrok, ktorého nedokončenie by malo vážnejšie dôsledky než nevykonanie nového zákroku alebo opatrenia nevyhnutného na odstránenie bezprostredného ohrozenia.
(2)
Pri plnení úloh podľa odseku 1 je príslušník zboru povinný vykonať služobný zákrok alebo iné opatrenia nevyhnutné na odstránenie bezprostredného ohrozenia, ak je ohrozený
a)
život alebo hrozí značná škoda na majetku,
b)
vyšší záujem než ten, ktorý plní.
§ 7
(1)
Príslušník zboru je pri vykonávaní služobného zákroku povinný, ak to povaha a okolnosti dovoľujú použiť zodpovedajúcu výzvu.
(2)
Každý je povinný poslúchnuť výzvu príslušníka zboru pri vykonávaní služobného zákroku.
(3)
Kto neuposlúchne výzvu príslušníka zboru pri vykonávaní služobného zákroku, môže byť postihnutý podľa osobitného zákona.2)
(4)
Príslušník zboru je povinný pred služobným zákrokom preukázať svoju príslušnosť k zboru, ak to povaha a okolnosti služobného zákroku dovoľujú.
§ 8
Preukazovanie príslušnosti k zboru
(1)
Príslušník zboru preukazuje príslušnosť k zboru služobnou rovnošatou alebo služobným preukazom.
(2)
Príslušník zboru, ktorý vykonáva svoju právomoc v služobnej rovnošate, preukazuje príslušnosť k zboru služobnou rovnošatou a podľa okolností aj služobným preukazom
a)
pri vstupe do objektov orgánizácií, kde je vstup kontrolovaný členom závodnej stráže alebo inou oprávnenou osobou,
b)
ak je o to pri služobnom zákroku požiadaný.
(3)
Príslušník zboru, ktorý vykonáva svoju právomoc podľa odseku 2, preukazuje príslušnosť k zboru len služobnom rovnošatou
a)
ak zakročuje pod jednotným velením,
b)
pri ochrane objektov alebo inej podobnej službe,
c)
pri služobnom zákroku proti osobám podnapitým, pristihnutým pri páchaní trestného činutrestného činu alebo priestupku, ozbrojeným zbraňou alebo iným predmetom spôsobilým vážne ohroziť život alebo zdravie osôb, alebo proti osobám, ktoré ušli z výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody, predvedeným alebo zaisteným.
(4)
Príslušník zboru, ktorý vykonáva svoju právomoc v občianskom odeve, povinne preukazuje príslušnosť k zboru pred začatím služobného zákroku služobným preukazom.
(5)
V prípadoch uvedených v odseku 4 príslušník zboru vykonávajúci svoju právomoc v občianskom odeve preukazuje príslušnosť k zboru služobným preukazom len v prípade, keď to okolnosti a podmienky služobného zákroku dovoľujú.
(6)
Príslušník zboru pri výkone svojej právomoci nesmie služobný preukaz vydať z rúk; na požiadanie dá iba na nahliadnutie jeho prednú stranu. Pritom nie je povinný oznámiť svoje meno, priezvisko, hodnosť ani funkciu; je povinný oznámiť len číslo svojho služobného preukazu.
Oprávnenia príslušníka zboru
§ 9
Oprávnenie požadovať vysvetlenie
(1)
Príslušník zboru je oprávnený požadovať potrebné vysvetlenie od osoby, ktorá môže prispieť k objasneniu skutočností dôležitých pre vypátranie hľadaných osôb, ktoré sú na úteku z výkonu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody, alebo pre vypátranie hľadaných vecí, a v prípade potreby ju vyzvať, aby sa ihneď alebo v určenom čase dostavila do určenej väznice, prípadne žalára na spísanie zápisnice o podaní vysvetlenia.
(2)
Osoba uvedená v odseku 1 je povinná požiadavke alebo výzve podľa odseku 1 vyhovieť.
(3)
Vysvetlenie môže odmietnuť iba osoba, ktorá by ním sebe alebo blízkej osobe3) spôsobila nebezpečenstvo trestného stíhania, a ak ide o priestupok, nebezpečenstvo postihu za priestupok.
(4)
Vysvetlenie sa nesmie požadovať od osoby, ktorá upozornila, že by ním porušila zákonom uloženú povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bola od tejto povinnosti oslobodená.
(5)
Príslušník zboru je povinný osobu poučiť o možnosti odoprieť vysvetlenie podľa odsekov 3 a 4.
(6)
Kto sa dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdavkov a na náhradu ušlého zárobku (ďalej len „náhrada“). Náhradu poskytuje zbor. Nárok na náhradu nemá ten, kto sa dostavil len vo vlastnom záujme alebo pre svoje protiprávne konanie.
(7)
Nárok na náhradu podľa odseku 6 zaniká, ak ho oprávnená osoba neuplatní do ôsmich dní odo dňa, keď sa na výzvu podľa odseku 1 dostavila. Táto osoba musí byť o tom poučená.
(8)
Zápisnica o podaní vysvetlenia musí byť spísaná s osobou ihneď po jej predvedení; po jej spísaní príslušník zboru osobu uvoľní.
(9)
O predvedení spíše príslušník zboru úradný záznam.
§ 10
Oprávnenie požadovať preukázanie totožnosti
(1)
Príslušník zboru má právo bezprostredne prenasledovať obvineného alebo odsúdeného na úteku z výkonu väzby alebo z výkonu trestu odňatia slobody a vykonať potrebné opatrenia na jeho zadržanie. V tejto súvislosti je oprávnený zisťovať totožnosť podozrivých osôb a vykonávať prehliadky objektov a dopravných prostriedkov, ak je dôvodné podozrenie, že sa v nich utekajúca osoba zdržiava. Ak sa má vykonať domová prehliadka alebo prehliadka iných priestorov, postupuje sa podľa osobitného predpisu.4)
(2)
Pri plnení úloh spojených s prenasledovaním obvineného alebo odsúdeného je príslušník zboru oprávnený vyzvať každého, aby hodnoverným spôsobom preukázal svoju totožnosť. Každý je povinný výzve vyhovieť.
(3)
Ak odmietne osoba uvedená v odseku 2 preukázať svoju totožnosť alebo ak ju nemôže preukázať ani po predchádzajúcom poskytnutí potrebnej súčinnosti na preukázanie svojej totožnosti, je príslušník zboru oprávnený predviesť takúto osobu na útvar policajného zboru na vykonanie služobných úkonov za účelom zistenia jej totožnosti a riadneho odhalenia alebo objasnenia veci.
(4)
O predvedení a vykonaných služobných úkonoch spíše príslušník zboru úradný záznam.
§ 11
Oprávnenie odňať zbraň
(1)
Príslušník zboru je oprávnený presvedčiť sa, či predvádzaná osoba nemá pri sebe zbraň alebo vec, ktorou by mohla ohroziť život alebo zdravie, a odňať ju.
(2)
Odňatú zbraň alebo vec podľa odseku 1 je príslušník zboru povinný vrátiť proti podpisu pri prepustení predvedenej osoby. Ak bránia zákonné dôvody odňatú zbraň vrátiť, vystaví príslušník zboru osobe potvrdenie o odňatí zbrane.
(3)
Zbraňou podľa odseku 1 sa rozumie strelná, bodná, sečná, rezná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti. Zbraňou sa ďalej rozumie všetko, čím je možné urobiť útok proti telu dôraznejším.5)
§ 12
Oprávnenia pri zaisťovaní bezpečnosti chránených osôb a objektov
(1)
Príslušník zboru je oprávnený pri plnení úloh podľa tohto zákona v záujme zaistenia bezpečnosti osôb a objektov vykonať osobné prehliadky osôb a dopravných prostriedkov vstupujúcich do objektov zboru. Podrobnosti upraví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
(2)
Prehliadka osôb, objektov, batožiny, vecí a dopravných prostriedkov nesmie sledovať iný záujem než zaistenie bezpečnosti chránených osôb a objektov.
(3)
Ak to vyžaduje účinné zabezpečenie plnenia úloh uvedených v tomto zákone, je príslušník zboru oprávnený prikázať každému, aby na nevyhnutne potrebný čas nevstupoval na určené miesta alebo sa na nich nezdržoval.
(4)
Príslušník zboru je oprávnený nariadiť osobám podrobiť sa kontrole batožín technickými prostriedkami, prípadne pred vstupom do stráženého objektu prejsť zariadením na detekciu kovových predmetov.
Použitie donucovacích prostriedkov
Donucovacie prostriedky
§ 13
(1)
Na zamedzenie alebo odstránenie protiprávneho konania obvinených, odsúdených a iných osôb je príslušník zboru oprávnený použiť
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany,
b)
predvádzacie retiazky,
c)
putá,
d)
spútavacie popruhy,
e)
slzotvorné prostriedky,
f)
prúd vody,
g)
obušok,
h)
služobného psa,
i)
zásahovú výbušku,
j)
úder strelnou zbraňou,
k)
hrozbu zbraňou,
l)
varovný výstrel do vzduchu,
m)
strelnú zbraň.
(2)
V prípade ohrozenia života alebo zdravia je príslušník zboru oprávnený použiť všetko, čím možno odsúdenému alebo obvinenému zabrániť v protiprávnom konaní so zreteľom na primeranú ochranu alebo hroziaci následok.
§ 14
(1)
Pred použitím donucovacích prostriedkov je príslušník zboru povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od svojho protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitý niektorý z uvedených donucovacích prostriedkov.
(2)
Od výzvy a výstrahy môže upustiť v prípade, keď je sám napadnutý alebo je ohrozený život alebo zdravie jeho alebo inej osoby, alebo ak tomu bránia iné okolnosti.
(3)
O tom, ktorý z donucovacích prostriedkov použije, rozhoduje príslušník zboru podľa konkrétnej situácie tak, aby osobe, proti ktorej zakročuje, nespôsobil neprimeranú ujmu.
(4)
Ak zakročujú príslušníci zboru hromadne pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostriedkov za podmienok uvedených v tomto zákone veliteľ zakročujúcej jednotky. O použití donucovacích prostriedkov môže na mieste zákroku rozhodnúť aj nadriadený tohto veliteľa. Rozhodnutie veliteľa zakročujúcej jednotky a jeho nadriadeného o použití donucovacích prostriedkov musí byť uchované na zvukovom alebo písomnom zázname.
(5)
Na veliteľa zakročujúcej jednotky, ktorý rozhodol o použití donucovacích prostriedkov podľa odseku 4, prechádzajú povinnosti, ktoré má inak po použití týchto prostriedkov príslušník zboru.
§ 15
Na použitie donucovacích prostriedkov uvedených v § 13 ods. 1 písm. a), c), e) až l) sa obdobne vzťahujú ustanovenia § 45, 46, 47, 51, 52, 53, 54 a 55 zákona Slovenskej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
§ 16
(1)
Predvádzacie retiazky môže príslušník zboru priložiť, ak obvinený alebo odsúdený
a)
kladie pri predvádzaní aktívny alebo pasívny odpor,
b)
pri predvádzaní sa správa násilne a ohrozuje okolie,
c)
pri predvádzaní sa vyhráža, že spácha samovraždu, ublíži si na zdraví alebo utečie.
(2)
Predvádzacie retiazky sa môžu priložiť len na čas nevyhnutný na úspešné vykonanie zákroku.
§ 17
(1)
Spútavacie popruhy sa môžu priložiť v prípadoch, keď obvinený alebo odsúdený stráca kontrolu nad svojím konaním alebo je postihnutý záchvatom zúrivosti.
(2)
Po celý čas priloženia spútavacích popruhov musí byť obvinený alebo odsúdený pod kontrolou určeného príslušníka zboru. Pri prikladaní spútavacích popruhov treba voliť primeranú silu pri ich sťahovaní, aby nedošlo k narušeniu krvného obehu.
§ 18
Použitie strelnej zbrane
(1)
Strelnú zbraň je príslušník zboru oprávnený použiť pri výkone svojej právomoci len výnimočne, a to v týchto prípadoch:
a)
aby za podmienok nutnej obrany odvrátil priamo hroziaci alebo trvajúci útok vedený proti jeho osobe alebo útok na život a zdravie inej osoby,
b)
ak nemožno inak prekonať odpor smerujúci k zmareniu jeho závažného služobného zákroku po márnej výzve,
c)
ak sa obvinený alebo odsúdený, proti ktorému zakročuje, na jeho výzvu nevzdá alebo sa zdráha opustiť svoj úkryt,
d)
podľa príslušných predpisov, najmä pri výkone strážnej a eskortnej služby, na zamedzenie úteku obvineného alebo odsúdeného, ktorého nemožno zadržať inak, alebo na odvrátenie útoku, ktorý ohrozuje strážený objekt alebo stanovište, po márnej výzve, aby sa od útoku upustilo.
(2)
Pri použití strelnej zbrane je príslušník zboru povinný dbať na potrebnú opatrnosť, najmä čo najviac šetriť život osoby, proti ktorej zákrok smeruje, a dbať, aby nebol ohrozený život iných osôb.
(3)
Ak to okolnosti zákroku dovolia, je príslušník zboru pred použitím strelnej zbrane povinný použiť niektorý iný donucovací prostriedok uvedený v § 13 ods. 1 písm. a) až l).
(4)
Po použití strelnej zbrane, pri ktorom došlo ku zraneniu osoby, je príslušník zboru povinný ihneď, ako to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť lekárske ošetrenie. Ďalej je povinný urobiť všetky neodkladné úkony, aby mohla byť riadne objasnená oprávnenosť použitia strelnej zbrane.
§ 19
Osobitné obmedzenia
Pri služobnom zákroku proti tehotnej žene, osobe vysokého veku, osobe so zjavnou telesnou chybou alebo chorobou a osobe mladšej ako 15 rokov nesmie príslušník zboru použiť údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky, obušok, služobného psa, úder strelnou zbraňou a zbraň okrem prípadov, keď útok týchto osôb bezprostredne ohrozuje životy a zdravie iných osôb alebo hrozí väčšia škoda na majetku a nebezpečenstvo nemožno odvrátiť inak.
§ 20
Povinnosti príslušníka zboru po použití donucovacích prostriedkov
(1)
Ak príslušník zboru zistí, že pri použití donucovacích prostriedkov došlo k zraneniu osoby, je povinný, ak to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť jej lekárske ošetrenie. Obvinenému alebo odsúdenému, proti ktorému sa pri zákroku použili slzotvorné prostriedky, obušok, služobný pes, zásahová výbuška, údery a kopy sebaobrany, úder strelnou zbraňou, sa zabezpečí lekárska prehliadka, a to aj vtedy, ak nedošlo k jeho viditeľnému zraneniu. O tomto urobí lekár záznam do zdravotnej dokumentácie ošetrenej osoby.
(2)
V prípade použitia donucovacích prostriedkov je príslušník zboru povinný toto ihneď ohlásiť svojmu nadriadenému, ktorý je povinný zistiť, či boli donucovacie prostriedky použité v súlade so zákonom. O výsledku šetrenia spíše záznam.
§ 21
Ochrana súdnych a iných objektov a poriadku v nich
(1)
Ochranu súdnych objektov a poriadku v nich [§ 2 písm. c)] vykonávajú príslušníci zboru služobne zaradení vo väzenskej stráži.
(2)
Príslušníci zboru sú oprávnení zakročiť voči občanom rušiacim poriadok v priestoroch súdu.
(3)
Počas činnosti uvedenej v odseku 1 sú príslušníci zboru označení ako justičná poriadková služba.
(4)
Na povinnosti a oprávnenia príslušníkov zboru, ktorí plnia úlohy podľa odseku 1, sa primerane vzťahujú ustanovenia § 8, 9, 17, 18, 19, 22, 23 a 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky. Tým nie sú dotknuté povinnosti a oprávnenia príslušníkov zboru podľa tohto zákona.
(5)
Podrobnosti o organizácii ochrany súdnych objektov a udržiavania ochrany poriadku v nich ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
(6)
Po dohode s generálnym prokurátorom Slovenskej republiky môže minister poveriť zbor zabezpečovaním ochrany objektov prokuratúry a poriadku v nich podľa predchádzajúcich odsekov.
TRETIA HLAVA
VZŤAHY ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, INŠTITÚCIÁM, ORGÁNOM OBCÍ A OBČANOM
§ 22
(1)
Pri plnení svojich úloh spolupracuje zbor so štátnymi a inými orgánmi, inštitúciami, orgánmi obcíobcí a občanmi, a to najmä v súlade s účelom výkonu väzby a výkonu trestu odňatia slobody; osobitne spolupracuje so Zborom nápravnej výchovy Českej republiky.
(2)
Zbor spolupracuje s obdobnými inštitúciami v zahraničí.
(3)
Generálne riaditeľstvo zboru, väznice a žaláre spolupracujú s orgánmi policajných zborov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej republiky a Slovenskej republiky na základe uzavretých dohôd, najmä v oblasti odhaľovania trestných činov, pátrania po ušlých obvinených alebo odsúdených a výcviku zásahových a iných skupín.
(4)
Organizačné zložky zboru sú oprávnené pri plnení svojich úloh (§ 2) požadovať od štátnych a iných orgánov, inštitúcií, orgánov obcíobcí a občanov podklady a informácie. Tieto orgány sú povinné takejto žiadosti vyhovieť, ak im v tom nebráni iný zákonný dôvod.
(5)
Minister môže po dohode s inými ministrami dočasne poveriť alebo splnomocniť iné orgány plnením úloh zboru na úseku stráženia obvinených a odsúdených.
ŠTVRTÁ HLAVA
NÁHRADA ŠKODY
§ 23
(1)
Štát zodpovedá za škodu spôsobenú zborom alebo jeho príslušníkmi v súvislosti s plnením ich úloh ustanovených týmto zákonom; to neplatí, ak bola škoda spôsobená v dôsledku protiprávneho konania poškodenej osoby.
(2)
Štát zodpovedá za škodu poškodenému, ktorý poskytol pomoc zboru alebo jeho príslušníkom na ich žiadosť alebo s ich vedomím. Štát sa tejto zodpovednosti môže zbaviť len vtedy, ak si túto škodu spôsobil poškodený úmyselne.
(3)
Ak bola spôsobená poškodenému ujma na zdraví alebo smrť, postupuje sa podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov pracovníkov. Vláda Slovenskej republiky môže nariadením ustanoviť, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu
a)
patrí poškodenému popri nárokoch podľa pracovnoprávnych predpisov jednorazové mimoriadne odškodnenie,
b)
sa zvyšuje jednorazové odškodnenie patriace podľa pracovnoprávnych predpisov pozostalým po poškodenom a kedy možno takéto odškodnenie priznať osobám, ktoré boli na poškodeného odkázané výživou.
(4)
Poškodenému sa uhradí aj škoda na veciach, ktorá mu vznikla v súvislosti s poskytnutím tejto pomoci. Pritom sa uhradí skutočná škoda, a to uvedením do predchádzajúceho stavu; ak to nie je možné alebo účelné, uhradí sa v peniazoch. Poškodenému môže byť priznaná aj náhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci náhradou za vec poškodenú.
(5)
Náhradu škody poskytuje v zastúpení štátu ministerstvo.
PIATA HLAVA
SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU
§ 24
(1)
Na služobný pomer príslušníkov zboru, hmotné a sociálne zabezpečenie, zdravotnícku starostlivosť a ostatné náležitosti z toho vyplývajúce sa vzťahuje osobitný zákon,6) ak tento zákon neustanovuje inak.
(2)
Ridaditeľov väzníc a žalárov a ich zástupcov do funkcie vymenúva a z funckie odvoláva generálny riaditeľ zboru po prerokovaní s ministrom.
ŠIESTA HLAVA
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 25
(1)
Ak sa v iných všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o Zbore nápravnej výchovy Slovenskej republiky alebo jeho príslušníkoch, rozumie sa tým Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky alebo jeho príslušníci.
(2)
Príslušníci Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky sa stávajú dňom účinnosti tohto zákona príslušníkmi Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.
(3)
Na plnení úloh zboru sa podieľajú aj občianski pracovníci, ktorých pracovný pomer a náležitosti z neho vyplývajúce sa riadia podľa osobitných predpisov.7)
§ 26
Na zbor sa nevzťahujú ustanovenia § 61, 61a, 62, 62a, § 63 ods. 5, § 63a ods. 1 a 3 a § 67a zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov.
§ 27
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 168 Trestného poriadku.
2)
§ 47 ods. 1 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch.
3)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
4)
§ 82 a nasl. Trestného poriadku.
§ 168 Trestného poriadku.
5)
§ 89 ods. 5 Trestného zákona.
6)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Zb.
7)
Zákonník práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky, štátnej správe súdov, vybavovaní sťažností a o voľbách prísediacich (zákon o štátnej správe súdov)
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 10. 3. 1992, částka 20/1992
* § 1 - Účel zákona
* PRVÁ ČASŤ - Sídla a obvody súdov (§ 2 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - Štátna správa súdov (§ 7 — § 16)
* TRETIA ČASŤ - Sťažnosti (§ 17 — § 27)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Voľba prísediacich, ich uvoľnenie a odvolanie z funkcie a zánik funkcie (§ 28 — § 33)
* PIATA ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 34 — § 38)
Aktuální znění od 10. 3. 1992
80
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky, štátnej správe súdov, vybavovaní sťažností a o voľbách prísediacich (zákon o štátnej správe súdov)
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Účel zákona
Účelom tohto zákona je určiť sídla a obvody súdov Slovenskej republiky, ustanoviť pôsobnosť niektorých obvodných súdov v Bratislave, upraviť štátnu správu súdov, spôsob vybavovania sťažností na postup súdov, voľbu prísediacich okresných a krajských súdov, ich odvolanie, uvoľnenie z funkcie a jej zánik.
PRVÁ ČASŤ
Sídla a obvody súdov
§ 2
(1)
Sídlom Najvyššieho súdu Slovenskej republiky (ďalej len „najvyšší súd“) je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
(2)
Sídla krajských súdov sú Bratislava, Banská Bystrica a Košice. Sídlom Mestského súdu v Bratislave je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
(3)
Sídla okresných súdov sa zhodujú so sídlami okresov.1)
(4)
Sídlom obvodných súdov v Bratislave, ktoré majú pôsobnosť okresného súdu, je hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.
(5)
Sídlom obvodných súdov v Košiciach, ktoré majú pôsobnosť okresného súdu, je mesto Košice.
§ 3
(1)
Obvody okresných súdov sa zhodujú s územnými obvodmi okresov.2)
(2)
Obvody obvodných súdov Bratislava 1, 2, 3, 4 a 5 tvoria územné obvody obvodných úradov Bratislava I, II, III, IV a V.3)
(3)
Obvod Obvodného súdu Košice 1 tvorí územný obvod obvodného úradu Košice I a III a obvod Obvodného súdu Košice 2 tvorí územný obvod obvodného úradu Košice II, IV a V.3)
(4)
Obvody jednotlivých krajských súdov tvoria tieto okresy:
a)
obvod Krajského súdu v Bratislave
1.| Bratislava-vidiek,
---|---
2.| Dunajská Streda,
3.| Galanta,
4.| Komárno,
5.| Levice,
6.| Nitra,
7.| Nové Zámky,
8.| Senica,
9.| Topoľčany,
10.| Trenčín,
11.| Trnava.
b)
obvod Krajského súdu v Banskej Bystrici
1.| Banská Bystrica,
---|---
2.| Čadca,
3.| Dolný Kubín,
4.| Liptovský Mikuláš,
5.| Lučenec,
6.| Martin,
7.| Považská Bystrica,
8.| Prievidza,
9.| Rimavská Sobota,
10.| Veľký Krtíš,
11.| Zvolen,
12.| Žiar nad Hronom,
13.| Žilina.
c)
obvod Krajského súdu v Košiciach
1.| Bardejov,
---|---
2.| Humenné,
3.| Košice-vidiek,
4.| Michalovce,
5.| Poprad,
6.| Prešov,
7.| Rožňava,
8.| Spišská Nová Ves,
9.| Stará Ľubovňa,
10.| Svidník,
11.| Trebišov,
12.| Vranov nad Topľou a obvody obvodných súdov Košice 1 a Košice 2.
(5)
Obvod Mestského súdu v Bratislave tvoria obvody obvodných súdov
Bratislava 1,
---
Bratislava 2,
Bratislava 3,
Bratislava 4,
Bratislava 5.
Úprava pôsobnosti niektorých obvodných súdov v Bratislave
§ 4
(1)
Obvodný súd Bratislava 1 vybavuje veci podľa druhého a tretieho oddielu zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb., v ktorých v pôvodnom konaní rozhodol v prvom stupni do 1. júla 1978 mestský alebo predtým iný príslušný súd v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
(2)
Obvodný súd Bratislava 3 vybavuje veci náhrady škody podľa šiesteho oddielu zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb. spôsobenej rozhodnutím niektorého súdu v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 5
Obvodný súd Bratislava 2 vybavuje dožiadania adresované obvodným súdom v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 6
Registrové súdy4)
(1)
Obchodný register pre obvod Krajského súdu v Bratislave a pre obvod Mestského súdu v Bratislave vedie Obvodný súd Bratislava 1.
(2)
Obchodný register pre obvod Krajského súdu v Banskej Bystrici vedie Okresný súd Banská Bystrica.
(3)
Obchodný register pre obvod Krajského súdu v Košiciach vedie Obvodný súd Košice 1.
DRUHÁ ČASŤ
Štátna správa súdov
§ 7
Úlohy štátnej správy súdov
(1)
Úlohou štátnej správy súdov je vytvárať súdom Slovenskej republiky5) podmienky na riadny výkon súdnictva, najmä po stránke personálnej, organizačnej, hospodárskej, finančnej a odbornej a dohliadať spôsobom a v medziach ustanovených týmto zákonom na riadne plnenie úloh, ktoré boli zverené súdom.
(2)
Výkon štátnej správy súdov nesmie zasahovať do nezávislosti súdov a sudcov.
§ 8
Orgány štátnej správy súdov
(1)
Ústredným orgánom štátnej správy súdov je Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky6) (ďalej len „ministerstvo“).
(2)
Orgánmi štátnej správy súdov sú predseda a podpredseda najvyššieho súdu a predsedovia a podpredsedovia krajských súdov, Mestského súdu v Bratislave (ďalej len „krajský súd“), okresných a obvodných súdov (ďalej len „okresný súd“).
Výkon štátnej správy súdov
§ 9
(1)
Štátnu správu krajských a okresných súdov vykonáva ministerstvo priamo alebo prostredníctvom predsedov týchto súdov; štátnu správu okresných súdov môže vykonávať tiež prostredníctvom predsedov krajských súdov.
(2)
Štátnu správu najvyššieho súdu vykonáva ministerstvo prostredníctvom predsedu tohto súdu.
§ 10
Predseda najvyššieho súdu a predsedovia krajských a okresných súdov vykonávajú štátnu správu súdov v rozsahu ustanovenom týmto zákonom.
§ 11
(1)
Podpredseda najvyššieho súdu vykonáva štátnu správu tohto súdu v rozsahu určenom jeho predsedom.
(2)
Podpredseda krajského súdu vykonáva štátnu správu krajského súdu a okresných súdov v jeho obvode v rozsahu určenom predsedom krajského súdu.
(3)
Ak je na okresnom súde ustanovený podpredseda, prípadne viac podpredsedov, vykonávajú štátnu správu tohto súdu v rozsahu určenom jeho predsedom.
(4)
Predseda krajského a okresného súdu môže pri zachovaní vlastnej zodpovednosti poveriť jednotlivými úkonmi štátnej správy súdu i sudcu príslušného súdu.
Pôsobnosť orgánov štátnej správy súdov
§ 12
(1)
Ministerstvo vykonáva štátnu správu najvyššieho súdu, krajských a okresných súdov tým, že
a)
zabezpečuje chod súdov po stránke organizačnej, najmä určuje počty sudcov a odborných a ďalších pracovníkov súdov; na najvyššom súde ich určí po dohode s predsedom tohto súdu,
b)
zabezpečuje chod súdov po stránke personálnej,7)
c)
zabezpečuje chod súdov po stránke finančnej a hospodárskej, najmä tým, že zabepečuje financovanie a materiálno-technické zásobovanie súdov, plní úlohy vyplývajúce z práva hospodárenia s národným majetkom a vykonáva revíziu hospodárskej činnosti súdov,
d)
organizuje, usmerňuje a kontroluje výkon štátnej správy súdov predsedami súdov,
e)
organizuje a riadi odbornú prípravu justičných čakateľov, najmä rozhoduje po vyjadrení predsedu príslušného krajského súdu o skrátení prípravnej služby,8) alebo o započítaní doby právnickej činnosti v inom pracovnom alebo obdobnom pomere do tejto prípravnej služby9) a určuje a zabezpečuje podmienky overovania výsledkov ich odbornej prípravy justičnou skúškou,10)
f)
organizuje a riadi ďalšie odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov súdov,
g)
koordinuje a usmerňuje odbornú prípravu prísediacich a výkon ich funkcie,
h)
sleduje chod práce súdnych kancelárií,
i)
organizuje, riadi a zabezpečuje výkon znaleckej a tlmočníckej činnosti v rozsahu ustanovenom osobitným zákonom,11)
j)
plní ďalšie úlohy vyplývajúce z osobitných právnych predpisov.
(2)
Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresných a krajských súdov v konaní a rozhodovaní iba z hľadiska dodržiavania zásad dôstojnosti súdneho konania a sudcovskej etiky a plynulosti súdneho konania. Ministerstvo za tým účelom
a)
sleduje a vyhodnocuje stav súdnych agend na základe výkazov a justičnej štatistiky,
b)
vykonáva previerky súdnych spisov a previerky úrovne súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti fyzických a právnických osôb na postup súdov (ďalej len „sťažnosť“), ako aj ich iné podania.
(3)
Ak pri plnení svojich úloh ministerstvo získa poznatky o nejednotnosti súdneho rozhodovania, dáva najvyššiemu súdu, prípadne Najvyššiemu súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podnety na zaujatie stanoviska k jednotnému výkladu zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov.
(4)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. b) môže minister spravodlivosti Slovenskej republiky podať sťažnosť pre porušenie zákona, ak to pripúšťajú zákony o súdnom konaní.12)
§ 13
(1)
Predseda najvyššieho súdu vykonáva štátnu správu tohto súdu tým, že
a)
zabezpečuje jeho chod po stránke personálnej a organizačnej, najmä tým, že zabezpečuje riadne obsadenie najvyššieho súdu odbornými a ďalšími pracovníkmi a vybavuje personálne veci sudcov a ostatných pracovníkov tohto súdu,
b)
zabezpečuje chod súdu po stránke hospodárskej, materiálnej a finančnej,
c)
stará sa o odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov tohto súdu.
(2)
Predseda najvyššieho súdu dbá o dôstojnosť súdneho konania, dodržiavanie zásad sudcovskej etiky a o plynulosť súdneho konania na najvyššom súde. Za tým účelom
a)
vykonáva previerky súdnych spisov,
b)
dohliada na úroveň súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti.
(3)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. a) a b) podáva ministerstvu podnety k sťažnostiam pre porušenie zákona, ak má za to, že sú splnené podmienky podľa zákonov o súdnom konaní.12)
§ 14
(1)
Predseda krajského súdu vykonáva štátnu správu krajského súdu a okresných súdov v jeho obvode tým, že
a)
zabezpečuje chod krajského súdu po stránke personálnej a organizačnej najmä tým, že určuje počty prísediacich krajského súdu, zabezpečuje riadne obsadenie krajského súdu odbornými a ďalšími pracovníkmi, vybavuje personálne veci sudcov a ostatných pracovníkov krajského súdu,
b)
zabezpečuje riadny chod krajského súdu po stránke hospodárskej, materiálnej a finančnej,
c)
zabezpečuje výber uchádzačov o funkciu sudcu, prijíma ich do funkcie justičných čakateľov a pripravuje podklady pre ich menovanie za sudcov,
d)
riadi a kontroluje prípravnú službu justičných čakateľov v obvode krajského súdu a jej výkon,
e)
usmerňuje a kontroluje výkon štátnej správy okresných súdov ich predsedami,
f)
stará sa o odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov súdu,
g)
stará sa o odbornú prípravu prísediacich krajského súdu na výkon ich funkcie a organizuje a koordinuje odbornú prípravu prísediacich okresného súdu na výkon ich funkcie,
h)
dohliada na riadny chod súdnych kancelárií,
i)
dohliada na vedenie zoznamu znalcov a tlmočníkov.
(2)
Predseda krajského súdu dbá o dôstojnosť súdneho konania, dodržiavanie zásad sudcovskej etiky a o plynulosť súdneho konania na krajskom súde a okresných súdoch v jeho obvode. Za tým účelom
a)
vykonáva previerky súdnych spisov,
b)
dohliada na úroveň súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti.
(3)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. a) a b) podáva ministerstvu podnety k sťažnostiam pre porušenie zákona, ak má za to, že sú splnené podmienky podľa zákonov o súdnom konaní.12)
§ 15
(1)
Predseda okresného súdu vykonáva štátnu správu okresného súdu tým, že
a)
zabezpečuje chod okresného súdu po stránke personálnej a organizačnej, najmä tým, že určuje počty prísediacich tohto súdu, zabezpečuje riadne obsadenie okresného súdu odbornými a ďalšími pracovníkmi, vybavuje personálne veci sudcov a ostatných pracovníkov tohto súdu,
b)
zabezpečuje chod okresného súdu po stránke hospodárskej, materiálnej a finančnej,
c)
dohliada na prípravnú službu justičných čakateľov po dobu jej výkonu na okresnom súde,
d)
stará sa o odborné vzdelávanie sudcov a ostatných pracovníkov súdu,
e)
stará sa o odbornú prípravu prísediacich okresného súdu na výkon ich funkcie,
f)
dohliada na riadny chod súdnych kancelárií.
(2)
Predseda okresného súdu dbá o dôstojnosť súdneho konania, dodržiavanie zásad sudcovskej etiky a o plynulosť súdneho konania na okresnom súde. Za tým účelom
a)
vykonáva previerky súdnych spisov,
b)
dohliada na úroveň súdneho konania,
c)
vybavuje sťažnosti.
(3)
V rámci plnenia úloh uvedených v odseku 2 písm. a) a b) podáva predsedovi krajského súdu podnety k sťažnostiam pre porušenie zákona, ak má za to, že sú splnené podmienky podľa zákonov o súdnom konaní.12)
§ 16
Ak orgán štátnej správy súdov zistí, že sudca porušil povinnosti uložené mu právnymi predpismi, ktoré mali za následok prieťahy v konaní alebo porušenie zásad dôstojnosti súdneho konania alebo sudcovskej etiky, postupuje podľa osobitného zákona.13)
TRETIA ČASŤ
Sťažnosti
Podávanie sťažnosti
§ 17
(1)
Fyzické a právnické osoby (ďalej len „sťažovatelia“) sa môžu obracať na orgány štátnej správy súdov so sťažnosťami na postup súdu, len ak ide o prieťahy v konaní, o nevhodné správanie alebo narušovanie dôstojnosti súdneho konania súdnymi osobami. V iných prípadoch nie je sťažnosť prípustná.
(2)
Anonymné sťažnosti sa neprešetrujú.
§ 18
Podanie sťažnosti nesmie byť sťažovateľovi na ujmu; to neplatí, ak sa obsahom svojho podania dopustí trestného činutrestného činu alebo priestupku.
§ 19
Sťažnosť sa podáva na tom orgáne štátnej správy súdu, ktorý je príslušný na jej vybavenie. Ak bola sťažnosť podaná na orgáne štátnej správy súdu, ktorému jej vybavenie nepatrí, postúpi ju bezodkladne príslušnému orgánu. O tom treba sťažovateľa súčasne upovedomiť.
Postup pri vybavovaní sťažnosti
§ 20
Ministerstvo vybavuje sťažnosti na postup krajského súdu, ak podanie obsahuje sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti predsedovi tohto súdu.
§ 21
Predseda najvyššieho súdu vybavuje sťažnosti, ktorých obsahom je sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti podpredsedovi súdu, sudcom a ďalším pracovníkom najvyššieho súdu.
§ 22
Predseda krajského súdu vybavuje sťažnosti, ktorých obsahom je sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti podpredsedovi súdu, sudcom, ostatným pracovníkom a prísediacim krajského súdu alebo predsedovi okresného súdu.
§ 23
Predseda okresného súdu vybavuje sťažnosti, ktorých obsahom je sťažnosť vo veciach uvedených v § 16 ods. 1 proti podpredsedovi súdu, sudcom, ostatným pracovníkom a prísediacim okresného súdu.
Vybavovanie sťažnosti
§ 24
Orgán štátnej správy súdu je povinný prešetriť všetky skutočnosti, pokiaľ nie sú z prešetrovania vylúčené podľa § 16. Ak je to pre riadne vybavenie sťažnosti potrebné, vypočuje sa sťažovateľ a vyjadria sa k nej osoby, proti ktorým sťažnosť smeruje, prípadne ďalšie osoby, ktoré môžu pomôcť pri prešetrení sťažnosti.
§ 25
(1)
Sťažnosť musí byť vybavená do dvoch mesiacov odo dňa jej doručenia orgánu štátnej správy súdu, ktorý je príslušný na jej vybavenie.
(2)
Lehotu uvedenú v odseku 1 možno predĺžiť len vtedy, ak v jej priebehu nemožno zabezpečiť podklady na riadne vybavenie sťažnosti; sťažovateľa treba o tom písomne upovedomiť.
§ 26
O spôsobe vybavenia sťažnosti musí byť sťažovateľ písomne upovedomený. To neplatí, ak sťažovateľ zomrel, stal sa nezvestným, pre trvalý pobyt v cudzine nedosiahnuteľným alebo ochorel na duševnú chorobu, v dôsledku ktorej nechápe zmysel vybavenia sťažnosti.
§ 27
(1)
Ak je sťažovateľ toho názoru, že sťažnosť, ktorú podal na príslušnom orgáne štátnej správy súdu, nebola ním riadne vybavená, môže požiadať
a)
ministerstvo o prešetrenie vybavenia sťažnosti predsedom krajského súdu,
b)
predsedu krajského súdu o prešetrenie vybavenia sťažnosti predsedom okresného súdu.
(2)
Žiadosť o prešetrenie vybavenia sťažnosti sa spoplatňuje podľa osobitného predpisu.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Voľba prísediacich, ich uvoľnenie a odvolanie z funkcie a zánik funkcie
Voľba prísediacich
§ 28
(1)
Prísediacich okresných a krajských súdov (ďalej len „prísediaci“) volia obecné14) a miestne zastupiteľstvá15) (ďalej len „zastupiteľstvo“) v obvode príslušného súdu z kandidátov vybraných týmito zastupiteľstvami. K navrhovaným kandidátom si zastupiteľstvo vyžiada vyjadrenie predsedu príslušného súdu.
(2)
Za prísediaceho môže byť zvolený občan, ktorý spĺňa všetky predpoklady pre výkon funkcie prísediaceho ustanovené osobitným zákonom16) a ktorý má trvalý pobyt alebo pracuje v obvode súdu, pre ktorý sa má zvoliť.
§ 29
(1)
Počet prísediacich, ktorí sa majú voliť, určí predseda príslušného súdu. Pri určení počtu prísediacich je potrebné prihliadať na to, aby jednotliví prísediaci nezasadali spravidla viac ako 12 dní v roku.
(2)
Ak obvod príslušného súdu patrí do obvodu niekoľkých zastupiteľstiev, predseda príslušného súdu určí potrebný počet prísediacich osobitne pre jednotlivé zastupiteľstvá; prihliada pritom na počet obyvateľov územného obvodu príslušnej obceobce alebo mestskej časti.
§ 30
Osvedčenie o zvolení vydá predseda súdu novozvoleným prísediacim po zložení sľubu,17) ostatným prísediacim po ich opätovnom zvolení.
Uvoľnenie a odvolanie prísediaceho z funkcie
§ 31
Prísediaceho na jeho vlastnú žiadosť môže uvoľniť z funkcie zastupiteľstvo, ktoré ho zvolilo, ak nemôže funkciu trvale vykonávať pre chorobu alebo z iných závažných dôvodov.
§ 32
(1)
Na návrh predsedu príslušného súdu môže byť prísediaci z funkcie odvolaný zastupiteľstvom, ktoré ho zvolilo, ak
a)
závažným spôsobom porušil svoje povinnosti prísediaceho,
b)
prestal spĺňať predpoklady ustanovené osobitným zákonom pre výkon funkcie prísediaceho,16)
c)
jeho zdravotný stav mu nedovoľuje riadne vykonávať povinnosti prísediaceho.
(2)
Pred rozhodnutím o odvolaní prísediaceho z funkcie si zastupiteľstvo vyžiada jeho vyjadrenie.
§ 33
Zánik funkcie prísediaceho
Prísediaci stráca svoju funkciu dňom právoplatnosti rozsudku, ktorým bol odsúdený pre trestný čintrestný čin spáchaný úmyselne, alebo dňom právoplatnosti rozhodnutia, ktorým bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony, alebo ktorým bola jeho spôsobilosť na právne úkony obmedzená.
PIATA ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 34
Orgány štátnej správy súdov postupujú pri výkone svojej pôsobnosti v súčinnosti s profesijnými záujmovými organizáciami sudcov, s ktorými prejednávajú najmä tieto otázky:
a)
návrhy zákonov, ktoré sa dotýkajú rozsahu právomoci súdov a spôsobu jej výkonu,
b)
opatrenia týkajúce sa organizácie súdov, postavenia sudcov a výkonu štátnej správy súdov.
§ 35
Sťažnosti podané pred účinnosťou tohto zákona vybaví príslušný orgán štátnej správy súdu podľa doterajších právnych predpisov.
§ 36
Prísediaceho, ktorý bol do funkcie zvolený podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 160/1971 Zb. o voľbách sudcov z ľudu okresných a krajských súdov Slovenskej socialistickej republiky, z funkcie odvolá alebo uvoľní zastupiteľstvo, v obvode ktorého je prihlásený na trvalý pobyt. Ak prísediaci nemá v obvode príslušného súdu trvalý pobyt, o jeho odvolaní alebo uvoľnení z funkcie rozhodne zastupiteľstvo, v obvode ktorého prísediaci pracuje.
§ 37
Zrušujú sa:
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 596/1990 Zb. o voľbách sudcov z ľudu okresných a krajských súdov Slovenskej republiky,
2.
zákon Slovenskej národnej rady č. 597/1990 Zb. o sídlach a obvodoch okresných a krajských súdov Slovenskej republiky,
3.
§ 1 a prvá veta § 2 vyhlášky Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 56/1978 Zb. o sústredení niektorých činností obvodných súdov a štátnych notárstiev v hlavnom meste Slovenskej socialistickej republiky v Bratislave,
4.
vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 126/1980 Zb., ktorou sa určuje príslušnosť Obvodného súdu Bratislava 1 na konanie podľa čl. 10, 13, 14 a 15 Dohovoru o odovzdávaní osôb odsúdených na trest odňatia slobody na výkon trestu v štáte, ktorého sú štátnymi občanmi, a povinnosť nahradiť trovy tohto konania,
5.
vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 239/1990 Zb., ktorou sa určujú obvodné súdy v Bratislave na vybavenie vecí podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii.
§ 38
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 6 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
2)
§ 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb.
3)
Opatrenia Ministerstva vnútra Slovenskej republiky z 13. decembra 1990, ktorým sa uverejňuje zoznam obcí tvoriacich územné obvody obvodných úradov v Slovenskej republike (čiastka 12/1991 Zb.).
4)
§ 27 ods. 3 zákona č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
5)
§ 1 ods. 3 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
6)
§ 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky.
7)
§ 38 a nasl. zákona č. 335/1991 Zb.
8)
§ 72 zákona č. 335/1991 Zb.
9)
§ 61 zákona č. 335/1991 Zb.
10)
§ 63 zákona č. 335/1991 Zb.
11)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
12)
§ 266 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
Čl. III bod 1 c) zákona č. 519/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa Občiansky súdny poriadok a notársky poriadok.
13)
Zákon č. 412/1991 Zb. o kárnej zodpovednosti sudcov.
14)
§ 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
15)
§ 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice.
16)
§ 34 ods. 1 zákona č. 335/1991 Zb.
17)
§ 37 ods. 1 zákona č. 335/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 81/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 81/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Česko-slovenskej tlačovej kancelárii Slovenskej republiky
Vyhlášeno 10. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 20/1992
* § 1 - Zriaďuje sa Česko-slovenská tlačová kancelária Slovenskej republiky (ďalej len „tlačová kancelária“) so sídlom v Bratislave.
* § 2 - (1) Tlačová kancelária je spravodajská informačná agentúra Slovenskej republiky.
* § 3 - (1) Tlačová kancelária zabezpečuje slovné a obrazové spravodajstvo, ktoré spolu so spravodajstvom iných agentúr na základe zmlúv dodáva periodickej tlači, rozhlasom, televíziám a ďalším právnickým a fyzickým osobám v Slovenskej republike i mimo jej územia.
* § 4 - Tlačová kancelária zriaďuje na plnenie svojich úloh odbočky, spravodajcov a spolupracovníkov v tuzemsku i v zahraničí v rozsahu, ktorý určuje jej štatút.
* § 5 - (1) Za činnosť tlačovej kancelárie zodpovedá generálny riaditeľ tlačovej kancelárie (ďalej len „generálny riaditeľ“).
* § 6 - (1) Zásady vnútorného usporiadania a hospodárenia tlačovej kancelárie upraví štatút, ktorý na návrh generálneho riaditeľa schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
* § 7 - (1) Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku na tlačovú kanceláriu podľa tohto zákona.
* § 8 - (1) Tlačová kancelária používa skratku „TK SR“.
* § 9 - Do vymenovania generálneho riaditeľa podľa § 5 ods. 2 plní úlohy generálneho riaditeľa podľa tohto zákona doterajší riaditeľ Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
* § 10 - (1) Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1965 Zb. o pôsobnosti Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
* § 11 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
81
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. januára 1992
o Česko-slovenskej tlačovej kancelárii Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Česko-slovenská tlačová kancelária Slovenskej republiky (ďalej len „tlačová kancelária“) so sídlom v Bratislave.
§ 2
(1)
Tlačová kancelária je spravodajská informačná agentúra Slovenskej republiky.
(2)
Tlačová kancelária je príspevková organizácia, ktorá má v štátnom rozpočte Slovenskej republiky samostatnú rozpočtovú kapitolu. Tlačová kancelária sa zapisuje do obchodného registra; podnikateľskú činnosť vykonáva v rámci svojej pôsobnosti. Môže zakladať obchodné spoločnosti a zúčastňovať sa na podnikaní obchodných spoločností.
§ 3
(1)
Tlačová kancelária zabezpečuje slovné a obrazové spravodajstvo, ktoré spolu so spravodajstvom iných agentúr na základe zmlúv dodáva periodickej tlači, rozhlasom, televíziám a ďalším právnickým a fyzickým osobám v Slovenskej republike i mimo jej územia.
(2)
Tlačová kancelária okrem úloh podľa odseku 1
a)
vydáva v plnom znení vyhlásenia ústredných štátnych orgánov Slovenskej republiky, Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Českej republiky, ak ju o to požiadajú;
b)
informuje o stanoviskách a ústnych a písomných oznámeniach ústredných štátnych orgánov a ich poradných orgánov, ústredných štátnych organizácií a ústavných činiteľov Slovenskej republiky, Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Českej republiky, ak ju o to požiadajú;
c)
informuje o stanoviskách a ústnych a písomných oznámeniach štátnych orgánov Slovenskej republiky a ich poradných orgánov na požiadanie príslušného ústredného štátneho orgánu a o stanoviskách a ústnych a písomných oznámeniach orgánov štátnych organizácií pôsobiacich v Slovenskej republike na požiadanie ústredného orgánu týchto organizácií.
§ 4
Tlačová kancelária zriaďuje na plnenie svojich úloh odbočky, spravodajcov a spolupracovníkov v tuzemsku i v zahraničí v rozsahu, ktorý určuje jej štatút.
§ 5
(1)
Za činnosť tlačovej kancelárie zodpovedá generálny riaditeľ tlačovej kancelárie (ďalej len „generálny riaditeľ“).
(2)
Generálneho riaditeľa vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(3)
Generálny riaditeľ je štatutárnym orgánom tlačovej kancelárie, zastupuje tlačovú kanceláriu navonok, riadi organizáciu práce a plní úlohy vedúceho organizácie podľa pracovnoprávnych predpisov.
§ 6
(1)
Zásady vnútorného usporiadania a hospodárenia tlačovej kancelárie upraví štatút, ktorý na návrh generálneho riaditeľa schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
(2)
Generálny riaditeľ vydá v súlade so štatútom tlačovej kancelárie organizačný a prevádzkový poriadok tlačovej kancelárie.
§ 7
(1)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku na tlačovú kanceláriu podľa tohto zákona.
(2)
Rozdelenie a prevod majetku a vyrovnanie iných právnych pomerov majetkovej povahy z Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na tlačovú kanceláriu sa vykoná podľa osobitných predpisov1) do troch mesiacov od zriadenia tlačovej kancelárie.
§ 8
(1)
Tlačová kancelária používa skratku „TK SR“.
(2)
Po vykonaní ustanovení § 7 najneskôr od 1. januára 1994 sa Česko-slovenská tlačová kancelária Slovenskej republiky nazýva Tlačová agentúra Slovenskej republiky - Slovakia a príslušne sa upravujú ustanovenia tohto zákona.
§ 9
Do vymenovania generálneho riaditeľa podľa § 5 ods. 2 plní úlohy generálneho riaditeľa podľa tohto zákona doterajší riaditeľ Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
§ 10
(1)
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1965 Zb. o pôsobnosti Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku.
(2)
Zrušuje sa ustanovenie § 13 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky, ak sa týka Česko-slovenskej tlačovej kancelárie na Slovensku a jej riaditeľa.
§ 11
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 4 zákona č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 104/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 104/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopľňa zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady
Vyhlášeno 12. 3. 1992, datum účinnosti 12. 3. 1992, částka 26/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto: (§ 22 — § 22)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
Aktuální znění od 12. 3. 1992
104
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. februára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 1 sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
2.
V § 2 ods. 2 sa za slovo „obmedzená“ pripája odkaz 1) na príslušný právny predpis a poznámka pod čiarou č. 1 znie:
„1) § 10 ods. 1 a 2 a § 855 Občianskeho zákonníka (úplné znenie vyhlásené pod č. 47/1992 Zb.).“.
Doterajšia poznámka č. 1 k § 2 ods. 3 sa označuje ako poznámka č. 2.
3.
§ 2 ods. 3 znie:
„(3)
Prekážkou vo výkone volebného práva je zákonom ustanovené obmedzenie osobnej slobody z dôvodov
a)
ochrany zdravia ľudu,2)
b)
výkonu trestu odňatia slobody.“.
4.
V § 3 sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
5.
§ 4 ods. 1 znie:
„(1)
Zoznam voličov zostavuje a vedie obec a v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave a v meste Košice mestská časť (ďalej len „obec“).3)“.
Poznámka pod čiarou č. 3 znie:
„3)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.“.
6.
V § 4 ods. 2 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
7.
§ 5 ods. 2 znie:
„(2)
Všetci občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí majú právo voliť, sa zapisujú do zoznamu voličov podľa miesta trvalého pobytu.4) Príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených bezpečnostných zborov,5) ktorí sú hromadne ubytovaní, sa zapisujú do zoznamu voličov v obci, na ktorej území je umiestnený útvar, ku ktorému sú pridelení. Veliteľ útvaru v spolupráci s obcou pridelenia to bezodkladne oznámi obci príslušnej podľa miesta trvalého pobytu príslušníkov.“.
Poznámky pod čiarou č. 4 a 5 znejú:
„4)
§ 3 ods. 2 zákona č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov.
5)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.“.
8.
V § 5 ods. 3 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
9.
V § 5 ods. 4 sa slová „Československý štátny občan“ nahrádzajú slovami „Občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“ a slová „Československej socialistickej republiky“ sa nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
10.
V § 5 sa za odsek 4 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
„(5)
U voličov, u ktorých je prekážka vo výkone volebného práva (§ 2 ods. 3), sa táto skutočnosť poznamená v zozname voličov.“.
11.
V § 6 ods. 1 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
12.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
V obciach, v ktorých je viac ako 5000 osôb zapísaných do zoznamu voličov, zariadi obec, aby bol v každom dome vyložený zoznam voličov, ktorí v dome bývajú.“.
13.
V § 7 ods. 1 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“.
14.
V § 8 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“ a za slovo „opravu“ sa vkladajú slová „alebo doplnenie“.
15.
§ 9 vrátane nadpisu znie:
㤠9
Volebné kraje
(1)
Voľby do Slovenskej národnej rady sa konajú na území Slovenskej republiky, a to podľa viacmandátových volebných krajov.
(2)
Územie volebných krajov tvoria okresy uvedené v prílohe č. 1 tohto zákona.“.
16.
§ 10 ods. 1 znie:
„(1)
Na odovzdávanie hlasovacích lístkov a na sčítanie hlasov utvorí starosta obce (primátor) alebo starosta mestskej časti6) (ďalej len „starosta obce“) najneskoršie 30 dní predo dňom volieb volebné okrsky a určí volebné miestnosti.“.
Poznámka pod čiarou č. 6 znie:
„6)
§ 13 a 24 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
§ 17 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb.
§ 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb.“.
17.
§ 10 ods. 4 znie:
„(4)
V celách policajného zaistenia7) alebo v miestach, kde sa vykonáva väzba, prípadne disciplinárny trest väzenia, zabezpečí možnosť výkonu volebného práva na základe voličského preukazu v spolupráci s veliteľom príslušného zariadenia okrsková volebná komisia, v obvode ktorej je toto zariadenie. Veľkosť volebného okrsku podľa odseku 3 nemusí byť v tomto prípade zachovaná. Ak tieto osoby nemajú v tomto volebnom okrsku trvalý pobyt, volia na základe voličského preukazu, ktorý si vyžiadali. V prípade predvedenia postupuje príslušný útvar policajného zboru tak, aby sa predvedenej osobe umožnil výkon volebného práva.“.
Poznámka pod čiarou č. 7 znie:
„7)
§ 36 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb.“.
18.
§ 11 znie:
㤠11
(1)
Voľby do Slovenskej národnej rady riadi Slovenská volebná komisia.
(2)
Vo volebných krajoch riadia voľby krajské volebné komisie.
(3)
V okresoch sa zriaďujú okresné volebné komisie. Okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sa zriaďujú podľa prílohy č. 2 tohto zákona.
(4)
Vo volebných okrskoch sa zriaďujú okrskové volebné komisie.
(5)
Členom volebnej komisie môže byť každý občan, ktorý má právo voliť a u ktorého nie sú prekážky vo výkone volebného práva. Kandidát na poslanca (ďalej len „kandidát“) nemôže byť členom volebnej komisie.
(6)
Volebné komisie sa utvoria z rovnakého počtu zástupcov politických strán a politických hnutí,8) ako aj ich koalícií (§ 17 ods. 9) (ďalej len „politická strana“), ktoré podávajú samostatnú kandidátnu listinu. Mená a priezviská zástupcov a náhradníkov s uvedením ich presnej adresy oznamuje politická strana tomu, kto zvoláva prvé zasadanie volebnej komisie. Vyhlásenie kandidátnej listiny za neplatnú alebo jej stiahnutie má za následok zánik členstva zástupcov tejto politickej strany v príslušnej volebnej komisii. V prípade ochorenia, zaneprázdnenia alebo zániku funkcie člena volebnej komisie povolá jej predseda náhradníka podľa poradia určeného politickou stranou.
Poznámka pod čiarou č. 8 znie:
„8)
Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a politických hnutiach.“.
(7)
Členovia volebných komisií sa ujímajú svojej funkcie zložením sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svedomite a nestranne vykonávať svoju funkciu a budem sa pritom riadiť zákonmi a inými právnymi predpismi.“. Sľub skladá člen volebnej komisie tak, že sa podpíše pod písomné znenie sľubu.
(8)
Volebná komisia sa uznáša za prítomnosti nadpolovičnej väčšiny členov nadpolovičnou väčšinou hlasov. V prípade rovnosti hlasov sa návrh považuje za zamietnutý.
(9)
Volebné komisie si na svojom prvom zasadaní určia žrebom zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Predseda a podpredseda volebnej komisie nemôže byť zástupcom tej istej politickej strany. Žrebovanie riadi najstarší člen komisie.
(10)
Slovenská volebná komisia, krajské volebné komisie a okresné volebné komisie si na prípravu spracovania a spracovanie výsledkov volieb vytvárajú odborné (sumarizačné) útvary zložené z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub spôsobom a v znení uvedenom v odseku 7.
(11)
Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia podľa zhodného volebného systému, môžu plniť krajské volebné komisie, okresné volebné komisie a okrskové volebné komisie volebné úlohy súvisiace s voľbami do oboch zákonodarných zborov.“.
19.
§ 12 vrátane nadpisu znie:
㤠12
Zapisovatelia volebných komisií
(1)
Zapisovateľa
a)
Slovenskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky,
b)
krajskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva minister vnútra Slovenskej republiky,
c)
okresnej volebnej komisie vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu,
d)
okrskovej volebnej komisie vymenúva a odvoláva starosta obce.
(2)
Zapisovateľ sa vymenuje v dostatočnom predstihu tak, aby mohol plniť úlohy podľa tohto zákona. Pri rokovaní volebných komisií má zapisovateľ právo poradného hlasu. Zapisovateľ skladá sľub spôsobom a v znení uvedenom v § 11 ods. 7.“.
20.
§ 13 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
Prvé zasadanie Slovenskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda vlády Slovenskej republiky.
(3)
Slovenská volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách,
b)
usmerňuje činnosť krajských volebných komisií,
c)
rozhoduje o sťažnostiach na postup krajských volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
d)
sústreďuje prehľad o zaregistrovaných kandidátoch,
e)
zisťuje a uverejňuje výsledky volieb,
f)
vyhotoví zápisnicu o výsledkoch volieb a odovzdá ju Predsedníctvu Slovenskej národnej rady,
g)
vydáva zvoleným kandidátom osvedčenia o zvolení,
h)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov.“.
21.
V § 13 sa za odsek 3 pripája nový odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Slovenská volebná komisia si na plnenie odborno-metodických a organizačno-technických úloh zriaďuje sekretariát. Funkciu sekretariátu plní samostatný organizačný útvar Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.“.
22.
§ 14 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
Prvé zasadanie krajskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 minister vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Krajská volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
prerokúva a registruje kandidátne listiny vo volebnom kraji,
d)
zisťuje výsledky hlasovania vo volebnom kraji,
e)
odovzdá volebné dokumenty do úschovy Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky,
f)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov a úlohy, ktorými ju poverí Slovenská volebná komisia.“.
23.
§ 15 vrátane nadpisu znie:
㤠15
Okresná volebná komisia
(1)
Do okresnej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka.
(2)
Prvé zasadanie okresnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 prednosta okresného úradu.
(3)
Okresná volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
dozerá na spracovanie výsledkov hlasovania vo volebných okrskoch,
d)
ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať si od okrskovej volebnej komisie vysvetlivky a iné informácie. Zjavné chyby opraví po dohode s okrskovou volebnou komisiou sama, inak požiada okrskovú volebnú komisiu, aby sa znovu zišla a odstránila nedostatky,
e)
odovzdá spracované výsledky hlasovania za volebné okrsky vo svojej pôsobnosti krajskej volebnej komisii.“.
24.
§ 16 ods. 1, 2 a 3 znejú:
„(1)
Každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, ktorého súčasťou je volebný okrsok, môže delegovať najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka do okrskovej volebnej komisie. Ak sa takto nedosiahne najnižšie určený počet členov okrskovej volebnej komisie, vymenúva členov a náhradníkov na neobsadené miesta starosta obce.
(2)
Starosta obce s prihliadnutím na miestne podmienky určí najnižší počet členov okrskovej volebnej komisie.
(3)
Prvé zasadanie okrskovej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 starosta obce.“.
25.
V § 16 ods. 4 písm. b) sa slovo „subkomisii“ nahrádza slovami „volebnej komisii“ a v písmene c) sa slová „miestnemu národnému výboru“ nahrádzajú slovom „obci“.
26.
V § 17 ods. 1 sa slová „krajskej volebnej komisii“ nahrádzajú slovami „zapisovateľovi krajskej volebnej komisie“.
27.
V § 17 ods. 1 písm. b) druhej vete sa za slovo „volič“ vkladajú slová „po predložení občianskeho preukazu“.
28.
§ 17 ods. 3 znie:
„(3)
Splnenie podmienky uvedenej v odseku 1 písm. a) alebo b) sa nevzťahuje na politické strany, ktoré boli zastúpené v Slovenskej národnej rade 60 dní predo dňom vyhlásenia volieb alebo ktoré v posledných voľbách do Slovenskej národnej rady získali najmenej 10 000 platných hlasov.“.
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 4 a 5.
29.
V § 17 ods. 5 sa slová „odseku 3 písm. b)“ nahrádzajú slovami „odseku 4 písm. b)“.
30.
§ 17 ods. 6 znie:
„(6)
V prílohe ku kandidátnej listine určí politická strana svojho splnomocnenca a jeho dvoch náhradníkov a uvedie ich mená, priezviská a presné adresy. Splnomocnencom ani jeho náhradníkom nemôže byť kandidát. Úkonmi svojho splnomocnenca vo volebných veciach je politická strana viazaná. Nastúpenie náhradníka namiesto splnomocnenca oznámi politická strana krajskej volebnej komisii.“
Doterajšie odseky 5 a 6 sa označujú ako odseky 7 a 8.
31.
V § 17 sa doterajší odsek 7 označuje ako odsek 9 a slová „odsek 4“ sa nahrádzajú slovami „odsek 5“.
32.
V § 17 sa za odsek 9 pripájajú nové odseky 10 a 11, ktoré znejú:
„(10)
Zapisovateľ zistí, či predložené kandidátne listiny spĺňajú ustanovené náležitosti. Ak tomu tak nie je, upozorní na to splnomocnenca politickej strany. Podanie kandidátnej listiny zapisovateľ potvrdí splnomocnencovi politickej strany.
(11)
Zapisovateľ bezodkladne postúpi kandidátnu listinu odbornému (sumarizačnému) útvaru pre potrebu kontroly a spracovania výsledkov volieb.“.
33.
V § 18 sa na koniec odseku 1 pripája veta, ktorá znie: „Kontrolu kandidátnych listín za volebný kraj vykoná krajská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru.“ a v odseku 2 písm. a) sa slová „§ 17 ods. 5“ nahrádzajú slovami „§ 17 ods. 7“.
34.
§ 18 ods. 2 písm. b) znie:
„b)
kandidáta, ak sa uvádza na kandidátnych listinách viacerých politických strán, na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách.“.
35.
V § 18 ods. 2 písm. c) sa slová „§ 17 ods. 6“ nahrádzajú slovami „§ 17 ods. 8“.
36.
V § 18 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Krajská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak nespĺňa podmienky podľa § 17, ak politická strana neodstránila nedostatky ani do 24 hodín po upozornení krajskou volebnou komisiou a nemožno ich odstrániť spôsobom uvedeným v odseku 2. Proti takémuto rozhodnutiu môže politická strana do 24 hodín po jeho doručení podať odvolanie Slovenskej volebnej komisii.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4.
37.
V § 19 sa na koniec odseku 1 pripája veta, ktorá znie: „Kontrolu kandidátnych listín za celú Slovenskú republiku vykoná Slovenská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru.“ a za odsek 1 sa vkladajú nové odseky 2, 3 a 4, ktoré znejú:
„(2)
Ak je niektorý z kandidátov uvedený na kandidátnych listinách viacerých politických strán, Slovenská volebná komisia ho vyčiarkne na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách.
(3)
Ak kandidátne listiny podané pravdepodobne rovnakou politickou stranou sú v rôznych volebných krajoch označené odchylne, vyzve predseda jej zástupcov, aby najneskoršie do konca zasadania Slovenskej volebnej komisie oznámili jednotné označenie pre všetky volebné kraje.
(4)
Slovenská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak táto listina nespĺňa podmienky podľa § 17 a politická strana nedostatky neodstránila ani do 24 hodín po upozornení Slovenskou volebnou komisiou a kandidátnu listinu neodmietla už krajská volebná komisia.“.
Doterajšie odseky 2 a 3 sa označujú ako odseky 5 a 6.
38.
V § 20 ods. 1 poslednej vete sa slová „kandidátnych listín“ nahrádzajú slovami „hlasovacích lístkov“.
39.
V § 21 ods. 1 sa slová „pred vyhlásením výsledku volieb“ nahrádzajú slovami „do 48 hodín pred začatím volieb“.
40.
V § 21 sa za odsek 2 pripája nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Ak dôjde k rozpusteniu politickej strany v čase po zaregistrovaní kandidáta na kandidátnej listine krajskou volebnou komisiou, zostávajú údaje o kandidátovi na kandidátnej listine nezmenené; pri rozdeľovaní mandátov sa na túto politickú stranu neprihliada.“.
41.
§ 22 vrátane nadpisu znie:
§ 22
Hlasovacie lístky
(1)
Predseda krajskej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom Ministerstva vnútra Slovenskej republiky rozmnoženie hlasovacích lístkov, na ktorých musí byť uvedené vyžrebované číslo kandidátnej listiny (§ 19 ods. 5), názov politickej strany a údaje o všetkých kandidátoch a ich poradí; údaje na hlasovacích lístkoch musia byť zhodné s údajmi na kandidátnych listinách.
(2)
Hlasovacie lístky pre voľby do Slovenskej národnej rady musia byť vytlačené písmom toho istého druhu a rovnakej veľkosti, na papieri rovnakej farby a akosti a tých istých rozmerov. Hlasovacie lístky sú opatrené odtlačkom pečiatky krajskej volebnej komisie.
(3)
Takto rozmnožené hlasovacie lístky zašle predseda krajskej volebnej komisie starostom obcí, ktorí zabezpečia, aby hlasovacie lístky boli doručené všetkým voličom najneskoršie 3 dni predo dňom volieb a v deň volieb všetkým okrskovým volebným komisiám.“.
42.
§ 23 vrátane nadpisu znie:
㤠23
Volebná kampaň
(1)
Časom volebnej kampane sa na účely tohto zákona rozumie obdobie začínajúce 23 dní a končiace 48 hodín pred začatím volieb.
(2)
V čase volebnej kampane má každá kandidujúca politická strana zabezpečený rovnaký prístup k verejným informačným prostriedkom a iným službám štátu a územnej samosprávy. V rámci vysielacích okruhov rozhlasu i televízie je pre volebnú kampaň vyhradených celkom 21 hodín vysielacieho času, ktoré sa rozdelia rovnomerne medzi kandidujúce politické strany tak, aby určením času vysielania nebola žiadna z politických trán znevýhodnená; termíny vysielacích časov sa rozdelia žrebom. Zodpovednosť za obsah týchto relácií majú politické strany. Volebná kampaň v rozhlasovom a televíznom vysielaní držiteľov licencií nie je dovolená.
(3)
V čase volebnej kampane je zakázané vysielať volebné prejavy a volebné programy, okrem vysielacieho času vyhradeného kandidujúcim politickým stranám podľa odseku 2 a uverejňovať akékoľvek vonkajšie prejavy, ktorými sa propagujú kandidujúce politické strany. Taktiež je zakázané vysielať volebnú kampaň v časoch, ktoré sú v rozhlasovom a televíznom vysielaní vyhradené reklame, alebo využívať rozhlasovú a televíznu reklamu na volebnú kampaň.
(4)
Nie je dovolené používať miestny rozhlas na volebnú kampaň politických strán, s výnimkou samotného oznamovania konania volebných zhromaždení.
(5)
Ak obec vyhradí plochu na vylepenie volebných plagátov, musí jej využívanie zodpovedať zásade rovnosti kandidujúcich politických strán.
(6)
48 hodín pred začatím volieb a v deň volieb je zakázaná volebná kampaň v prospech politickej strany slovom, písmom, zvukom a obrazom vo verejných informačných prostriedkoch, v budovách, kde sídlia okrskové volebné komisie, a v ich bezprostrednom okolí. Zverejňovať výsledky predvolebných prieskumov verejnej mienky je dovolené najviac do siedmeho dňa predo dňom volieb.
(7)
Členovia volebných komísií a pracovníci ich odborných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a čiastkových výsledkoch volieb, a to až do podpísania zápisnice o výsledku hlasovania.
(8)
V priebehu volieb až do ich skončenia je zakázané zverejňovať výsledky volebných prieskumov.
(9)
Spory o sťažnosti týkajúce sa priebehu volebnej kampane vo verejných informačných prostriedkoch rieši Slovenská volebná komisia; jej rozhodnutia sú záväzné.
44.
V § 24 ods. 3 a 4 sa slová „rada miestneho národného výboru“ nahrádzajú slovami „starosta obce“.
45.
§ 25 vrátane nadpisu znie:
㤠25
Informovanie voličov
Obec najneskoršie do 15 dní predo dňom volieb ustanoví všeobecne záväzným nariadením9) čas a miesto konania volieb v obci. Ak sa na území obce zriadilo viac volebných okrskov, ustanoví tiež, ktoré časti obce, prípadne útvary, (§ 4 ods. 2) alebo zariadenia (§ 10 ods. 3) patria k jednotlivým volebným okrskom. Obec zároveň informuje voličov o povinnosti mať pri sebe preukaz totožnosti a o ďalších potrebných údajoch nevyhnutných na nerušený priebeh volieb.“.
Poznámka pod čiarou č. 9 znie:
„9)
§ 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.“.
45.
V § 27 sa vypúšťa odsek 3.
46.
§ 28 vrátane nadpisu znie:
㤠28
Hlasovanie
(1)
Volič hlasuje osobne. Zastúpenie nie je prípustné. Členovia okrskovej volebnej komisie nesmú voličom upravovať hlasovacie lístky. Voliči predstupujú pred okrskovú volebnú komisiu a hlasujú v poradí, v akom sa dostavili do volebnej miestnosti.
(2)
Volič po príchode do volebnej miestnosti preukáže svoju totožnosť a po zázname v oboch rovnopisoch zoznamu voličov dostane od okrskovej volebnej komisie prázdnu obálku opatrenú odtlačkom úradnej pečiatky (ďalej len „obálka“). Tieto obálky musia byť nepriehľadné, rovnakej veľkosti, akosti a farby. Na žiadosť voliča mu okrsková volebná komisia dodá za chýbajúce, prečiarknuté alebo inak označené hlasovacie lístky iné. Ak nepredloží volič preukaz totožnosti a žiadny z členov okrskovej volebnej komisie ho nepozná, komisia ho požiada, aby svoju totožnosť preukázal svedectvom dvoch komisii známych osôb; ak tak volič neurobí do ukončenia hlasovania, hlasovanie sa mu neumožní.
(3)
Voliča, ktorý sa dostavil do volebnej miestnosti s voličským preukazom, zapíše okrsková volebná komisia do zoznamu voličov. Zápis podpíše predseda a dvaja členovia komisie; voličský preukaz sa pripojí k prvému rovnopisu zoznamu voličov. Potom komisia vydá voličovi hlasovacie lístky.
(4)
Po tom, čo volič dostal hlasovacie lístky a obálku, vstúpi do priestoru na to určeného (§ 27 ods. 1). V tomto priestore vloží do obálky jeden hlasovací lístok. Na hlasovacom lístku, ktorý vkladá do obálky, môže pritom zakrúžkovaním poradového čísla najviac u štyroch kandidátov uvedených na jednom hlasovacom lístku vyznačiť, ktorému z kandidátov dáva prednosť. Iné úpravy hlasovacieho lístku nemôže robiť.
(5)
Volič, ktorý nemôže sám upraviť hlasovací lístok pre telesnú chybu alebo preto, že nemôže čítať alebo písať, má právo vziať so sebou do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov iného voliča, aby zaňho hlasovací lístok podľa jeho pokynov upravil a vložil do obálky.
(6)
Volič hlasuje tak, že po opustení priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov vloží obálku pred okrskovou volebnou komisiou do volebnej schránky. Voličovi, ktorý sa neodobral do tohto priestoru, komisia hlasovanie neumožní. To platí obdobne pre hlasovanie v osobitných volebných okrskoch (§ 10 ods. 3) s prihliadnutím na podmienky, za ktorých sa hlasovanie koná.
(7)
Volič, ktorý sa nemôže dostaviť do volebnej miestnosti, má právo požiadať okrskovú volebnú komisiu o vykonanie hlasovania do prenosnej schránky.
(8)
Za voliča, ktorý nemôže pre telesnú chybu sám vložiť obálku do volebnej schránky, môže ju do nej na jeho požiadanie a v jeho prítomnosti vložiť iný volič, ale nie člen volebnej komisie.“.
47.
§ 30 vrátane nadpisu znie:
㤠30
Prerušenie hlasovania
Ak nastanú okolnosti, ktoré znemožňujú začať hlasovanie, pokračovať v ňom alebo ho skončiť, môže okrsková volebná komisia po dohode s okresnou volebnou komisiou odročiť začatie hlasovania na neskoršiu hodinu alebo predĺžiť čas hlasovania. Celkový čas hlasovania (§ 24) sa však týmto opatrením nesmie skrátiť. Okrsková volebná komisia o takom opatrení upovedomí voličov spôsobom v mieste obvyklým. Ak sa hlasovanie preruší, zapečatí okrsková volebná komisia volebné dokumenty a volebné schránky. Pri opätovnom začatí hlasovania predseda za prítomnosti komisie overí neporušenosť pečatí a poznamená to v zápisnici o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.“.
48.
V § 32 sa slová „a okresných subkomisií“ nahrádzajú slovami „a komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných (sumarizačných) útvarov.“.
49.
V § 33 ods. 3 sa posledná veta vypúšťa.
50.
V § 34 ods. 1 sa slová „kandidátnej listiny“ výpúšťajú.
51.
V § 34 ods. 2 sa slová „kandidátnych listín rôznych politických strán“ nahrádzajú slovami „hlasovacích lístkov v prospech rôznych politických strán“ a na konci odseku sa bodka nahrádza bodkočiarkou a pripájajú sa slová „pokiaľ však bol odovzdaný na viacerých hlasovacích lístkoch rovnaký počet prednostných hlasov, nie však pre tých istých kandidátov, na prednostné hlasy sa neprihliada.“.
52.
V § 34 ods. 3 sa slová „rozhodne o platnosti“ nahrádzajú slovami „rozhoduje s konečnou platnosťou“.
53.
Nadpis § 35 znie:
„Zápisnica o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku“.
54.
V § 35 ods. 1 prvá veta znie:
„(1)
Okrsková volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.“.
55.
V § 35 ods. 1 tretia veta znie: „Ak niektorý z členov okrskovej volebnej komisie zápisnicu napodpísal, uvedú sa v nej dôvody.“.
56.
V § 35 ods. 2 sa slová „okrskovej volebnej komisie o hlasovaní“ nahrádzajú slovami „o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.“.
57.
V § 35 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu.“.
58.
V § 36 ods. 1 sa slovo „hlasovaní“ nahrádza slovami „priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku“ a slovo „subkomisií“ sa nahrádza slovami „volebnej komisii“.
59.
V § 36 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Ak nesplní predseda okrskovej volebnej komisie na výzvu okresnej volebnej komisie povinnosti podľa odseku 1 do 24 hodín po ukončení hlasovania, môže okresná volebná komisia spracovať výsledky hlasovania v ostatných volebných okrskoch a odovzdať ich krajskej volebnej komisii.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
60.
V § 36 ods. 3 sa slová „miestnemu národnému výboru“ nahrádzajú slovom „obci“.
61.
§ 37 vrátane nadpisu znie:
㤠37
Spracovanie výsledkov hlasovania v okresnej volebnej komisii
Okresná volebná komisia spracuje výsledky hlasovania z jednotlivých volebných okrskov a zašle ich bezodkladne spolu so zápisnicami okrskových volebných komisií o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku krajskej volebnej komisii. Pri spracúvaní výsledkov hlasovania môžu byť prítomní len členovia volebných komisií a členovia ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.“.
62.
V § 38 ods. 1 sa slovo „subkomisia“ nahrádza slovami „volebná komisia“ a slová „príslušného miestneho národného výboru“ slovami „príslušnej obce“.
63.
V § 38 ods. 2 sa slovo „subkomisií“ nahrádza slovami „volebných komisií a ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.“.
64.
V nadpise § 39 sa slová „výsledku hlasovania“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania v kraji“.
65.
V § 39 ods. 1 sa slová „výsledku hlasovania vo volebnom kraji“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania v kraji“; druhá veta znie: „Ak niektorý z členov krajskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody.“.
66.
V § 39 ods. 2 sa slová „výsledku hlasovania“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania“.
67.
V § 39 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu.“.
68.
V § 39 ods. 3 sa slová „výsledku hlasovania“ nahrádzajú slovami „priebehu a výsledku hlasovania v kraji“ a slová „príslušného národného výboru“ sa nahrádzajú slovami „Ministerstva vnútra Slovenskej republiky“.
69.
§ 41 vrátane nadpisu znie:
㤠41
Postup politických strán do prvého skrutínia
(1)
Slovenská volebná komisia zistí, koľko platných hlasov celkom bolo odovzdaných pre každú politickú stranu, politické hnutie a koalíciu.
(2)
Slovenská volebná komisia ďalej zistí:
a)
ktoré politické strany, prípadne politické hnutia získali menej než 5 percent,
b)
ktoré koalície zložené z dvoch alebo troch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 7 percent,
c)
ktoré koalície zložené najmenej zo štyroch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 10 percent
z celkového počtu platných hlasov. Pri ďalšom zisťovaní volebných výsledkov a prideľovaní mandátov sa už na tieto politické strany, politické hnutia a koalície a hlasy pre ne odovzdané neprihliada.
(3)
Ak zistí Slovenská volebná komísia, že požiadavku podľa odseku 2 nesplnila žiadna politická strana, prípadne politické hnutie a žiadna koalícia, zníži postupne
a)
u politických strán, prípadne politických hnutí, hranicu piatich percent na hranicu štyroch percent a na hranicu troch percent,
b)
u koalície podľa odseku 2 písm. b) hranicu siedmich percent na hranicu šiestich percent a na hranicu piatich percent,
c)
u koalície podľa odseku 2 písm. c) hranicu desiatich percent na hranicu deviatich percent a na hranicu ôsmich percent
tak, aby do prvého skrutínia mohli postúpiť aspoň dve koalície, alebo jedna koalícia a jedna politická strana, prípadne politické hnutie, alebo dve politické strany, prípadne politické hnutia.
(4)
V prvom skrutíniu sa rozdeľujú mandáty v rámci volebných krajov.“.
70.
§ 42 ods. 1 znie:
„(1)
Súčet platných hlasov odovzdaných vo volebnom kraji pre politické strany, ktoré postúpili do prvého skrutínia, sa vydelí počtom mandátov, ktoré sa tomuto volebnému kraju pridelili (§ 40), zväčšeným o jeden; celé číslo, ktoré vyšlo týmto delením a zaokrúhlené na jednotky, je krajským volebným číslom.“.
71.
V § 42 ods. 2 sa pred slová „volebné číslo“ vkladá slovo „krajské“ a pred slovo „strana“ sa vkladá slovo „politická“.
72.
V § 42 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Ak sa takýmto spôsobom pridelilo o jeden mandát viac, než sa malo prideliť, odpočíta sa prebytočný mandát tej politickej strane, ktorá vo volebnom kraji vykázala najmenší zostatok delenia. Pri rovnakom zostatku delenia sa mandát odpočíta politickej strane, ktorá získala vo volebnom kraji menší počet hlasov. Ak je počet platných hlasov rovnaký, rozhodne žreb.".
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 4 a 5.
73.
V § 42 v novooznačenom odseku 4 sa slová „ktorý získal nadpolovičnú väčšinu hlasov voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu“ nahrádzajú slovami „ktorý získal najmenej 10 percent prednostných hlasov, z celkového počtu platných hlasov odovzdaných pre politickú stranu v rámci volebného kraja“.
74.
V § 43 ods. 2 prvá veta znie: „Najneskoršie do 12 hodín po odsúhlasení výsledkov prvého skrutínia Slovenskou volebnou komisiou odovzdajú jej členovia predsedovi Slovenskej volebnej komisie kandidátne listiny svojich politických strán.“.
75.
V § 43 sa pred slovo „strana“ vkladá slovo „politická“.
76.
V § 44 ods. 1 sa na koniec pripája táto veta: „Ak niektorý z členov Slovenskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody.“.
77.
V § 48 ods. 1 sa za prvú vetu vkladá nová veta, ktorá znie: „Ak však boli na kandidátnej listine uplatnené prednostné hlasy, nastupuje kandidovaný poslanec, ktorý dostal najvyšší počet prednostných hlasov.“.
78.
V § 48 sa za odsek 2 vkladajú nové odseky 3 a 4, ktoré znejú:
„(3)
Ak bola politická strana zrušená,10) náhradník nenastupuje a mandát zostáva uprázdnený až do konca volebného obdobia.
(4)
Ak bola činnosť politickej strany pozastavená,11) v čase pozastavenia náhradník nenastupuje.“.
Poznámky pod čiarou č. 10 a 11 znejú:
„10)
§ 13 zákona č. 424/1991 Zb.
11)
§ 14 zákona č. 424/1991 Zb.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 5.
79.
V § 48 ods. 5 sa slová „po uvoľnení z funkcie“ nahrádzajú slovami „po dni, v ktorom zanikol mandát“.
80.
V § 49 ods. 1 sa slová „miestne národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“.
81.
§ 49 ods. 2 znie:
„(2)
Pre okresnú volebnú komisiu zabezpečí všetky pomocné prostriedky okresný úrad: pre okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy príslušný obvodný úrad a pre krajskú volebnú komisiu okresný úrad v jej sídle.“.
82.
§ 50 ods. 1 znie:
„(1)
Štátne orgány, obce a iné právnické osoby sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona.“.
83.
V § 50 ods. 2 sa slová „kandidátne listiny, legitimačné lístky“ nahrádzajú slovami „hlasovacie lístky“.
84.
§ 51 vrátane nadpisu znie:
㤠51
Nároky členov volebných komisií
(1)
Člen komisie nesmie byť pre výkon svojej funkcie obmedzený v právach a nárokoch, vyplývajúcich z jeho pracovného alebo obdobného pomeru; predovšetkým má nárok na pracovné voľno s náhradou mzdy.12)
(2)
Zamestnávateľ, ktorý vyplatil náhradu mzdy podľa odseku 1, má nárok, aby mu bola vyplatená suma uhradená. Spôsob úhrady ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Člen okrskovej volebnej komisie má nárok na odmenu za výkon funkcie v čase, keď nemá nárok na náhradu mzdy podľa odseku 1. Výšku odmeny a spôsob jej úhrady a výplaty ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.“.
Poznámka pod čiarou č. 12 znie:
„12)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.“.
85.
V § 52 ods. 2 a 4 sa slová „ušlý zárobok“ nahrádzajú slovom „mzda“ a v odsekoch 3 a 5 sa slová „ušlý zárobok“ nahrádzajú slovami „náhrada mzdy“.
86.
V § 53 ods. 1 znie:
„(1)
Výdavky spojené s voľbami do Slovenskej národnej rady, vrátane výdavkov obcí, sa hradia zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, určí sa spôsob úhrady po dohode príslušných orgánov Slovenskej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.“.
87.
§ 53 ods. 2 znie:
„(2)
Výdavkami podľa odseku 1 nie sú výdavky politických strán spojené s volebnou kampaňou.“.
88.
V § 53 ods. 3 sa vypúšťajú slová „cien a miezd“ a slová „10 Kčs“ sa nahrádzajú slovami „15 Kčs“.
89.
V § 54 ods. 1 sa slová „a životného prostredia“ vypúšťajú; slová „národných výborov“ sa nahrádzajú slovami „obcí a miestnych orgánov štátnej správy“ a slová „a legitimačných lístkov“ sa vypúšťájú.
90.
V § 54 ods. 1 písm. b) sa slová „navrhuje Slovenskej volebnej komisii“ nahrádzajú slovom „vydá“.
91.
V § 54 ods. 2 sa slová „a životného prostredia“ vypúšťajú.
92.
§ 54 ods. 3 znie:
„(3)
Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania.“.
93.
V § 55 sa za slovo „správy“ vkladajú slová „a obcami“.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
Územie volebných krajov
Volebný kraj číslo| Názov volebného kraja a jeho sídlo| Zahŕňa územie
---|---|---
1.| Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava| Hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy
2.| Západoslovenský so sídlom v Bratislave| Okresy: Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín, Trnava
3.| Stredoslovenský so sídlom v Banskej Bystrici| Okresy: Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom, Žilina
4.| Východoslovenský so sídlom v Košiciach| Okresy: Bardejov, Humenné, Košice- mesto, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov, Vranov nad Topľou
Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Zb.
Vymedzenie volebných okresov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava
Volebný okres| Zahŕňa územie mestských častí
---|---
Bratislava I| Staré Mesto
Bratislava II| Podunajské Biskupice, Ružinov, Vrakuňa
Bratislava III| Nové Mesto, Rača, Vajnory
Bratislava IV| Devín, Devínska Nová Ves, Dúbravka, Karlova Ves, Lamač, Záhorská Bystrica
Bratislava V| Čuňovo, Jarovce, Petržalka, Rusovce |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 105/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 105/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o sociálnej odkázanosti
Vyhlášeno 12. 3. 1992, datum účinnosti 12. 3. 1992, částka 26/1992
* Sociálna odkázanosť
* § 1 - (1) Za sociálne odkázaného sa považuje občan, ktorého príjem nedosahuje úhrn súm na zabezpečenie výživy a ostatných základných osobných potrieb a na zabezpečenie nevyhnutných nákladov na domácnosť určených osobitným zákonom1) (ďalej len „životné minimum“)
* § 2 - (1) Občana nemožno považovať za sociálne odkázaného, aj keď jeho príjem nedosahuje životné minimum, ak jeho celková sociálna a majetková situácia je taká, že mu môže úplne zaručiť dostatočné zabezpečenie jeho výživy a ostatných základných osobných potrieb
* § 3 - Zisťovanie príjmu občana
* § 4 - Poskytovanie dávok sociálnej starostlivosti
* § 5 - Úhrada nákladov sociálnej starostlivosti
* Záverečné ustanovenia
* § 6 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 378/1991 Zb. o sociálnej odkázanosti.
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 12. 3. 1992
105
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 21. februára 1992
o sociálnej odkázanosti
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 39 písm. d) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia ustanovuje:
Sociálna odkázanosť
§ 1
(1)
Za sociálne odkázaného sa považuje občan, ktorého príjem nedosahuje úhrn súm na zabezpečenie výživy a ostatných základných osobných potrieb a na zabezpečenie nevyhnutných nákladov na domácnosť určených osobitným zákonom1) (ďalej len „životné minimum“) a nemôže si vlastným pričinením, najmä vlastnou prácou, tento príjem zvýšiť vzhľadom na svoj vek, zdravotný stav alebo iné vážne dôvody.
(2)
Možnosť zvýšiť si príjem vlastným pričinením sa neskúma pri posudzovaní sociálnej odkázanosti u
a)
požívateľa starobného alebo invalidného dôchodku,
b)
občana staršieho ako 65 rokov alebo občana, ktorý je invalidný,
c)
rodiča (osvojiteľa, občana, ktorý prevzal dieťa do starostlivosti nahrádzajúcej starostlivosť rodičov na základe rozhodnutia príslušného orgánu), ktorý sa celodenne a riadne stará aspoň o jedno dieťa do troch rokov veku alebo o staršie dieťa, ktoré nemôže byť umiestnené v predškolskom zariadení, alebo o tri a viac detí do desať rokov veku alebo o dieťa, ktoré je dlhodobo ťažko zdravotne postihnuté a vyžaduje mimoriadnu starostlivosť alebo osobitne náročnú mimoriadnu starostlivosť,
d)
nezaopatreného dieťaťa.2)
(3)
Ak zdravotný stav občana vyžaduje podľa odporúčania príslušného zdravotníckeho zariadenia zvýšené náklady na diétne stravovanie, suma potrebná na zabezpečenie výživy a ostatných základných osobných potrieb občana určená osobitným zákonom1) sa zvyšuje o 500 Kčs mesačne. U chorých na diabetes je odporúčaním príslušného zdravotníckeho zariadenia diabetický preukaz tohto občana.
(4)
Suma potrebná na zabezpečenie nevyhnutných nákladov na domácnosť určená osobitným zákonom1) sa pri posudzovaní sociálnej odkázanosti občanov, ktorým boli priznané mimoriadne výhody III. stupňa (preukaz ZŤP/S), zvyšuje o 500 Kčs mesačne. Ak v domácnosti žije viac osôb, ktorých príjmy sa posudzujú spoločne, a viacerým z nich boli priznané mimoriadne výhody III. stupňa, započítava sa toto zvýšenie iba raz.
(5)
Občan, ktorého príjem je vyšší ako životné minimum, sa považuje so zreteľom na jeho celkové sociálne a majetkové pomery za sociálne odkázaného, ak sú preukázané skutočné náklady na zabezpečenie jeho výživy a ostatných základných osobných potrieb a nevyhnutných nákladov na domácnosť odôvodnene vyššie a občan si nemôže tieto náklady uhradiť vlastným pričinením.
§ 2
(1)
Občana nemožno považovať za sociálne odkázaného, aj keď jeho príjem nedosahuje životné minimum, ak jeho celková sociálna a majetková situácia je taká, že mu môže úplne zaručiť dostatočné zabezpečenie jeho výživy a ostatných základných osobných potrieb a nevyhnutných nákladov na domácnosť a takéto zabezpečenie vlastným pričinením možno od občana požadovať. Od občana však nemožno požadovať predaj alebo nájom nehnuteľnosti, ktorú užíva na primerané trvalé bývanie,3) prípadne predaj alebo nájom poľnohospodárskej pôdy, ktorú užíva pre svoju potrebu.
(2)
Občana, ktorý nemá žiaden príjem alebo ktorého príjem nedosahuje životné minimum preto, že nie je v pracovnom alebo obdobnom vzťahu, ani nevykonáva samostatnú zárobkovú činnosť, ani sa nepripravuje sústavne na povolanie, nemožno považovať za sociálne odkázaného, ak nie je vedený na príslušnom územnom orgáne práce v evidencii uchádzačov o zamestnanie;4) splnenie tejto podmienky sa nevyžaduje u občanov uvedených v § 1 ods. 2.
§ 3
Zisťovanie príjmu občana
(1)
Príjem sa zisťuje za posledných šesť kalendárnych mesiacov pred podaním žiadosti o dávku alebo službu sociálnej starostlivosti; ak dôjde ku zmene pomerov, ku dňu podania žiadosti.
(2)
Príjmom občana, okrem príjmov určených v osobitnom zákone,1) nie je konkurzné a mimoriadne štipendium študenta vysokej školy, odmena žiaka odborného učilišťa a učilišťa a jednorazové dávky sociálnej starostlivosti.
§ 4
Poskytovanie dávok sociálnej starostlivosti
(1)
Občanovi, ktorý sa považuje za sociálne odkázaného, sa poskytujú dávky sociálnej starostlivosti na zabezpečenie jeho výživy a ostatných základných osobných potrieb a na zabezpečenie nevyhnutných nákladov na domácnosť. Pritom sa zohľadňuje celková sociálna a majetková situácia občana a to, či občan pre zabezpečenie svojich životných potrieb si uplatnil nárok na dávky nemocenského alebo dôchodkového zabezpečenia alebo štátne dávky sociálneho zabezpečenia.
(2)
Pri rozhodovaní o výške dávky sa prihliada na skutočné náklady na zabezpečenie výživy a ostatných základných osobných potrieb a nevyhnutných nákladov na domácnosť posudzovaného občana.
§ 5
Úhrada nákladov sociálnej starostlivosti
(1)
Úhrada nákladov sociálnej starostlivosti sa nepožaduje od osoby povinnej výživou voči príjemcovi dávky alebo služby sociálnej starostlivosti, ktorých poskytnutie je podmienené sociálnou odkázanosťou, ak príjem tejto osoby nepresahuje sumu 3400 Kčs mesačne. Táto suma sa zvyšuje za každú osobu, ktorá je na ňu odkázaná výživou a ktorej príjem je nižší než 1500 Kčs mesačne, o sumu tvoriacu rozdiel medzi sumou 1500 Kčs a príjmom tejto osoby. Príjem sa posudzuje podľa § 3 ods. 2 tejto vyhlášky.
(2)
Ustanovenie odseku 1 neplatí, ak ide o plnenie vyživovacej povinnosti voči manželovi alebo nezaopatrenému dieťaťu.
(3)
Úhrada nákladov sa nepožaduje, ak povinná osoba riadne platí výživné, s výnimkou úhrady za pobyt dieťaťa v ústave sociálnej starostlivosti pre mládež.
Záverečné ustanovenia
§ 6
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 378/1991 Zb. o sociálnej odkázanosti.
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
1)
Zákon č. 463/1991 Zb. o životnom minime.
2)
§ 49 ods. 2 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
3)
§ 11 ods. 1 vyhlášky č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení neskorších predpisov.
4)
§ 7 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti v znení neskorších predpisov. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 106/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 106/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o spôsobe kontroly posudzovania spôsobilosti na prácu
Vyhlášeno 12. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 26/1992
* Všeobecné ustanovenia
* § 1 - (1) Táto vyhláška upravuje spôsob kontroly posudzovania spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie (ďalej len „kontrola“).1)
* § 2 - (1) Kontrolu vykonáva správa sociálneho zabezpečenia3) (ďalej len „správa“), v obvode ktorej je miesto výkonu práce príslušného ošetrujúceho lekára opráveného na posudzovanie spôsobilosti na prácu (ďalej len „ošetrujúci lekár“).4)
* Postup pri kontrole
* § 3 - (1) Kontrolu vykonáva pracovník kontroly v úzkej súčinnosti s ošetrujúcim lekárom v rámci lekárskej posudkovej činnosti.4)
* § 4 - (1) Kontrola sa vykonáva v lehotách určených správou, najmenej raz za štyri týždne trvania dočasnej pracovnej neschopnosti posudzovaného občana.
* § 5 - Kontrola sa vykonáva na pracovisku ošetrujúceho lekára. V odôvodnených prípadoch sa môže vykonať na inom mieste určenom pracovníkom kontroly po dohode s ošetrujúcim lekárom.
* § 6 - (1) Kontrola sa vykonáva za osobnej účasti posudzovaného občana. Za tým účelom ošetrujúci lekár zabezpečí učasť posudzovaného občana na kontrole.
* § 7 - (1) V súvislosti s kontrolou správa vedie evidenciu posudzovaných občanov (ďalej len „evidencia“).
* Postup pri ukončení dočasnej pracovnej neschopnosti
* § 8 - (1) Pracovník kontroly požiada ošetrujúceho lekára o ukončenie dočasnej pracovnej neschopnosti alebo o udelenie súhlasu na jej ukončenie, ak pri kontrole zistí, že dočasná pracovná neschopnosť posudzovaného občana je neodôvodnená. Súčasne ošetrujúcemu leká
* § 9 - Ustanovenia § 8 platia primerane pre ukončenie potreby ošetrovania člena rodiny, prevedenia na inú prácu z dôvodu tehotenstva a materstva a neschopnosti pripravovať sa na budúce povolanie pre chorobu.6)
* § 10 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 4. 1992
106
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 21. februára 1992
o spôsobe kontroly posudzovania spôsobilosti na prácu
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 39 písm. i) č. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky ustanovuje:
Všeobecné ustanovenia
§ 1
(1)
Táto vyhláška upravuje spôsob kontroly posudzovania spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie (ďalej len „kontrola“).1)
(2)
Kontrola tvorí súčasť posudkovej činnosti sociálneho zabezpečenia.2)
§ 2
(1)
Kontrolu vykonáva správa sociálneho zabezpečenia3) (ďalej len „správa“), v obvode ktorej je miesto výkonu práce príslušného ošetrujúceho lekára opráveného na posudzovanie spôsobilosti na prácu (ďalej len „ošetrujúci lekár“).4)
(2)
Kontrolu vykonáva pracovník kontroly, ktorým sa na účely tejto vyhlášky rozumie posudkový lekár sociálneho zabezpečenia.
Postup pri kontrole
§ 3
(1)
Kontrolu vykonáva pracovník kontroly v úzkej súčinnosti s ošetrujúcim lekárom v rámci lekárskej posudkovej činnosti.4)
(2)
Súčinnosť podľa odseku 1 zahŕňa najmä predkladanie prvotných dokladov o posudzovaní spôsobilosti na prácu5) ošetrujúcim lekárom, predkladanie zdravotnej dokumentácie na základe osobitného vyžiadania, dojednávanie termínu vykonania kontroly a konzultovanie jednotlivých vybraných prípadov posudzovania spôsobilosti na prácu.
(3)
So zreteľom na účel kontroly pracovník kontroly môže požadovať od ošetrujúceho lekára doplnenie vyšetrenia alebo ústavného liečenia občana, ktorého spôsobilosť na prácu sa posudzuje (ďalej len „posudzovaný občan“). Ošetrujúci lekár týmto žiadostiam pracovníka kontroly vyhovie, ak tomu nebránia závažné dôvody.
§ 4
(1)
Kontrola sa vykonáva v lehotách určených správou, najmenej raz za štyri týždne trvania dočasnej pracovnej neschopnosti posudzovaného občana.
(2)
Termín vykonania kontroly určuje pracovník kontroly; pritom prihliada na okolnosti, za ktorých sa má kontrola vykonať. Ošetrujúci lekár umožní vykonanie kontroly a poskytne potrebnú súčinnosť (§ 3 ods. 2).
§ 5
Kontrola sa vykonáva na pracovisku ošetrujúceho lekára. V odôvodnených prípadoch sa môže vykonať na inom mieste určenom pracovníkom kontroly po dohode s ošetrujúcim lekárom.
§ 6
(1)
Kontrola sa vykonáva za osobnej účasti posudzovaného občana. Za tým účelom ošetrujúci lekár zabezpečí učasť posudzovaného občana na kontrole.
(2)
Pracovník kontroly môže určiť, v ktorých prípadoch nie je prítomnosť posudzovaného občana pri kontrole potrebná.
§ 7
(1)
V súvislosti s kontrolou správa vedie evidenciu posudzovaných občanov (ďalej len „evidencia“).
(2)
Na účely evidencie ošetrujúci lekár bez zbytočného odkladu predkladá správe (§ 2 ods. 1) prvotné doklady5) o posudzovaní spôsobilosti na prácu.
Postup pri ukončení dočasnej pracovnej neschopnosti
§ 8
(1)
Pracovník kontroly požiada ošetrujúceho lekára o ukončenie dočasnej pracovnej neschopnosti alebo o udelenie súhlasu na jej ukončenie, ak pri kontrole zistí, že dočasná pracovná neschopnosť posudzovaného občana je neodôvodnená. Súčasne ošetrujúcemu lekárovi oznámi dôvody, pre ktoré má byť dočasná pracovná neschopnosť ukončená.
(2)
Ošetrujúci lekár zaznamená svoj nesúhlas a jeho dôvody do zdravotnej dokumentácie posudzovaného občana v prípade, že požiadavke podľa odseku 1 nevyhovie.
§ 9
Ustanovenia § 8 platia primerane pre ukončenie potreby ošetrovania člena rodiny, prevedenia na inú prácu z dôvodu tehotenstva a materstva a neschopnosti pripravovať sa na budúce povolanie pre chorobu.6)
§ 10
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
1)
§ 77 ods. 5 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb.
2)
§ 1 ods. 4 zákona SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
3)
§ 15 písm. g) č. 3 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
4)
§ 21 ods. 1 zákona č. 20/1966 Zb. v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb.
5)
Tlačivo ŠEVT č. 14 506, 14 525 0, 14 525 1.
6)
§ 21 ods. 1 zákona č. 20/1966 Zb. v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb.
§ 20 a nasl. vyhlášky MZ č. 42/1966 Zb. o poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o súdnych poplatkoch
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 17. 3. 1992, částka 19/1992
* § 1 - Predmet súdnych poplatkov
* § 2 - Poplatníci
* § 3 - Príslušnosť
* § 4 - Oslobodenie od poplatku
* § 5 - Vznik a zánik poplatkovej povinnosti
* § 6 - Sadzba poplatku
* § 7 - Základ poplatku pri percentnej sadzbe
* § 8 - Splatnosť poplatku
* § 9 - Platenie poplatku
* § 10 - Následky nezaplatenia poplatku
* § 11 - Vrátenie poplatku
* Konanie
* § 12 - (1) Vo veciach poplatkov rozhoduje orgán, ktorý je oprávnený vykonať poplatkový úkon. Vo veciach poplatkov za konanie na odvolacom súde rozhoduje súd, proti rozhodnutiu ktorého odvolanie smeruje, ak o poplatku nerozhodol odvolací súd.
* § 13 - (1) Poplatok alebo doplatok poplatku nemožno vyrubiť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa stal splatným.
* § 14 - Na konanie vo veciach poplatkov, ak tento zákon neustanovuje inak, platí primerane Občiansky súdny poriadok a predpisy o konaní vo veciach daní a poplatkov.8)
* § 15 - Kontrola správnosti vyberania poplatkov
* § 16 - Rozpočtové určenie
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 17 - (1) Z poplatkových úkonov navrhnutých alebo za konania začaté pred účinnosťou tohto zákona sa vyberajú poplatky podľa doterajších predpisov, i keď sa stanú splatnými po účinnosti tohto zákona.
* § 18 - Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky môže
* § 19 - Zrušujú sa:
* § 20 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha zákona SNR č. 71/1992 Zb.
Aktuální znění od 17. 3. 1992
71
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. januára 1991
o súdnych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Predmet súdnych poplatkov
Súdne poplatky (ďalej len „poplatky“) sa vyberajú za jednotlivé úkony alebo konanie súdov, ak sa vykonávajú na návrh a za úkony orgánov štátnej správy súdov a prokuratúry (ďalej len „poplatkový úkon“) uvedené v sadzobníku súdnych poplatkov (ďalej len „sadzobník“), ktorý tvorí prílohu tohto zákona.
§ 2
Poplatníci
(1)
Poplatníkom je:
a)
navrhovateľ poplatkového úkonu, ak je podľa sadzobníka ustanovený poplatok z návrhu,
b)
účastník zmieru uzavretého v zmierovacom konaní,1)
c)
obaja účastníci v konaní o vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov alebo jeden z nich podľa rozhodnutia súdu,
d)
dlžník v konkurznom alebo vyrovnacom konaní.
(2)
Ak je navrhovateľ konania od poplatku oslobodený a súd jeho návrhu vyhovel, zaplatí podľa výsledku konania poplatok alebo jeho pomernú časť odporca, ak nie je tiež od poplatku oslobodený. Túto povinnosť však odporca nemá v konaní o rozvode manželstva, o neplatnosti manželstva alebo o určenie, či tu manželstvo je alebo nie je, ak súd tak rozhodne alebo ak uloží náhradu trov konania navrhovateľovi.
(3)
Ak vznikne viacerým poplatníkom podľa odseku 1 povinnosť zaplatiť poplatok spoločne, platia ho spoločne a nerozdielne.
(4)
V odvolacom konaní je poplatníkom ten, kto podal odvolanie, pri dovolaní ten, kto podal dovolanie. Ak poplatník bol v týchto konaniach čiastočne alebo úplne úspešný, rozhodne o povinnosti úhrady poplatku súd. Poplatníkom je tiež ten, kto podal opravný prostriedok proti rozhodnutiu správneho orgánu a v konaní nebol úspešný.
§ 3
Príslušnosť
Poplatky vyberajú:
a)
súdy,2)
b)
orgány štátnej správy súdov,3)
c)
orgány prokuratúry.
§ 4
Oslobodenie od poplatku
(1)
Od poplatku je oslobodené súdne konanie vo veciach:
a)
opatrovníckych, starostlivosti o maloleté deti a osvojenia a povolenia uzavrieť manželstvo,
b)
spôsobilosti na právne úkony,
c)
náhrady škody spôsobenej rozhodnutím orgánu štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom,
d)
nemocenského poistenia, zdravotníckeho poistenia, sociálneho zabezpečenia a poskytovania zdravotnej starostlivosti,
e)
výkonu rozhodnutí na vymáhanie pohľadávok zo súdnych a notárskych poplatkov, z peňažných trestov, pokút a trov konania vymáhaných štátom,
f)
plnenia záväzkov z kolektívnych zmlúv,
g)
opravy chýb v zoznamoch voličov,
h)
odvolania proti rozhodnutiu štátneho notárstva,
ch)
vyslovenia prípustnosti prevzatia alebo držania v ústave zdravotníckej starostlivosti.
(2)
Od poplatku sú oslobodení:
a)
Česká a Slovenská Federatívna Republika, Slovenská republika, Česká republika, štátne fondy, rozpočtové organizácie,
b)
obceobce v konaní vo veciach verejného a spoločensky prospešného záujmu,
c)
nadácie a charitatívne, humanitárne a ekologické organizácie,
d)
navrhovateľ v konaní o náhradu škody z pracovného úrazu a choroby z povolania a pri uplatnení nárokov z neplatného rozviazania pracovného pomeru,
e)
navrhovateľ v konaní o určenie výživného,
f)
nevydatá matka v konaní o príspevku na výživu a úhradu niektorých nákladov spojených s tehotenstvom a zľahnutím,
g)
zdravotnícke a sociálne zariadenia v konaní o spôsobilosti na právne úkony,
h)
prokurátor v konaní začatom na jeho návrh a v konaní, do ktorého vstúpil,
ch)
maloleté dieťa v konaní o určenie alebo zapretie otcovstva,
i)
navrhovateľ v konaní o náhrade škody vrátane škody na veciach, ktorá vznikla v súvislosti s ublížením na zdraví,
j)
navrhovateľ v konaní o poddlžníckej žalobe,
k)
vojaci základnej (náhradnej) služby, občania vykonávajúci civilnú službu, ktorá je postavená na úroveň základnej (náhradnej) služby, príslušníci Policajného zboru Slovenskej republiky a príslušníci Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky v konaní o preskúmanie rozhodnutia služobného orgánu podľa osobitných predpisov,
l)
dlžník pri podaní návrhu na konkurzné konanie,
m)
diplomatickí zástupcovia poverení v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, konzuli z povolania a ďalšie osoby, ktoré podľa medzinárodného práva požívajú výsady a imunity, a to za predpokladu, že nie sú česko-slovenskými štátnymi občanmi a že je zaručená vzájomnosť. Toto oslobodenie sa nevzťahuje na poplatky vyberané za poplatkové úkony týkajúce sa nehnuteľností a návrhov na začatie konania (odvolaní), ak je predmetom sporu nehnuteľnosť.
(3)
Od poplatku je ďalej oslobodené úspešné konanie alebo úspešní účastníci konania podľa zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách a v ďalších konaniach, ak tak ustanovujú osobitné predpisy.4)
(4)
Oslobodenie podľa odsekov 1 a 2 sa vzťahuje aj na konanie o výkone rozhodnutia a konanie o dovolaní.
§ 5
Vznik a zánik poplatkovej povinnosti
(1)
Poplatková povinnosť vzniká:
a)
podaním návrhu alebo žiadosti na vykonanie poplatkového úkonu, ak je poplatníkom navrhovateľ,
b)
schválením zmieru v zmierovacom konaní,
c)
spísaním podania do zápisnice pred okresným (obvodným) súdom,
d)
v ostatných prípadoch nadobudnutím právoplatnosti rozhodnutia súdu, ktorým sa povinnosť zaplatiť poplatok uložila v súvislosti s rozhodnutím vo veci samej.
(2)
Právoplatným uznesením súdu o zastavení konania pre nezaplatenie súdneho poplatku poplatková povinnosť v celom rozsahu zaniká.
§ 6
Sadzba poplatku
(1)
Sadzba poplatku je uvedená v sadzobníku percentom zo základu poplatku (ďalej len „percentná sadzba“) alebo pevnou sumou.
(2)
Ak je sadzba poplatku ustanovená za konanie, rozumie sa tým konanie na jednom stupni. Poplatok podľa rovnakej sadzby sa vyberá i v odvolacom konaní. Poplatok za dovolanie sa vyberá vo výške dvojnásobku poplatku ustanoveného v sadzobníku.
§ 7
Základ poplatku pri percentnej sadzbe
(1)
Pri percentnej sadzbe je základom poplatku cena predmetu poplatkového úkonu. Ak nie je možné základ poplatku takto zistiť, je základom poplatku cena obvyklá v mieste a v čase podania návrhu na vykonanie poplatkového úkonu. Ak je základom poplatku cena nehnuteľností, touto cenou sa rozumie cena zistená podľa osobitných predpisov.5)
(2)
Cena príslušenstva sa zahrnie do základu poplatku len vtedy, ak je sama predmetom poplatkového úkonu.
(3)
Poplatník je povinný uviesť cenu predmetu poplatkového úkonu. Ak tak neurobí, alebo ak uvedie cenu zjavne nízku, cenu určí súd.
(4)
Ak je predmetom poplatkového úkonu opakujúce sa plnenie, základom poplatku je súčet cien všetkých opakujúcich sa plnení.
(5)
Ak ide o opakujúce sa plnenie na neurčitý čas, na dobu života alebo na čas dlhší ako tri roky, za cenu plnenia sa považuje trojnásobok ceny ročného plnenia. To isté platí o cene práv, ktoré možno vykonávať opätovne.
(6)
Ak sa po podaní návrhu rozšíri predmet poplatkového úkonu, poplatník sa doplatí. V odvolacom konaní sa poplatok doplatí len vtedy, keď sa zvýši cena predmetu poplatkového úkonu na návrh. Ak sa po podaní návrhu obmedzí predmet poplatkového úkonu pred prvým pojednávaním, vráti sa zodpovedajúca časť poplatku.
(7)
V konaní o vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva manželov je základom poplatku cena všetkých vecí patriacich do bezpodielového spoluvlastníctva manželov a ostatných hodnôt, ktoré sa pritom vyporiadavajú.
(8)
V konaní o zrušení a o vyporiadaní podielového spoluvlastníctva je základom poplatku cena podielu žiadaného navrhovateľom.
(9)
V odvolacom konaní je základom poplatku cena nároku uplatňovaného v odvolaní. To platí i pre dovolanie.
(10)
Základ poplatku sa zaokrúhľuje na celé sto koruny dolu a vyrubený poplatok na celé koruny nahor.
§ 8
Splatnosť poplatku
(1)
Poplatok za podanie návrhu alebo žiadosti je splatný vznikom poplatkovej povinnosti.
(2)
Poplatok za spísanie podania do zápisnice, odvolania alebo dovolania proti rozhodnutiu, je splatný jeho spísaním do zápisnice.
(3)
Ostatné poplatky sú splatné do troch dní po nadobudnutí právoplatnosti rozhodnutia, ktorým sa uložila povinnosť zaplatiť poplatok, alebo ktorým sa schválil zmier.
§ 9
Platenie poplatku
(1)
Poplatok sa platí na účet súdu, za ktorého poplatkový úkon sa poplatok vyberá. Pokial neprevyšuje 1000 Kčs môže sa platiť i kolkovými známkami.
(2)
Poplatok za úkon prokuratúry sa platí vždy kolkovými známkami.
(3)
V odvolacom konaní sa poplatok platí na účet súdu, proti rozhodnutiu ktorého odvolanie smeruje.
(4)
V konaní o dovolaní sa poplatok platí na účet súdu, ktorý rozhodoval v prvom stupni.
(5)
V konaní o žalobách alebo o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam orgánov verejnej správy sa poplatok platí na účet súdu, ktorý poplatkový úkon vykonáva.
(6)
V konaní o obnove konania sa poplatok platí na účet súdu, ktorý má o návrhu rozhodovať v prvom stupni.
§ 10
Následky nezaplatenia poplatku
(1)
Ak sa poplatok splatný podaním návrhu na začatie konania nezaplatil celkom, a to ani dodatočne v lehote, ktorú súd vo výzve určil, uskutoční súd konanie
a)
o odvolaní a o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam správnych orgánov,6)
b)
ak je v tej istej veci rozšírený návrh alebo podaný vzájomný návrh,
c)
ak v konkurznom konaní zaplatil poplatok aspoň jeden z navrhovateľov - veriteľov.
(2)
V ostatných prípadoch súd konanie zastaví, ak už nezačal konať vo veci samej a ak o následkoch nezaplatenia poplatku poplatníka poučil.
(3)
Ak sa poplatok zaplatí do konca lehoty na odvolanie proti uzneseniu o zastavení konania pre nezaplatenie poplatku, súd prvého stupňa toto uznesenie zruší.
(4)
Konanie sa nezastaví, ak sa poplatok nezaplatil za spísanie podania do zápisnice.
(5)
Ak ide o návrh na vykonanie poplatkového úkonu orgánmi štátnej správy súdov a orgánmi prokuratúry, alebo o návrh na vykonanie iného úkonu súdom, ako je uvedený v odseku 4, poplatkový úkon sa nevykoná, pokiaľ sa poplatok nezaplatí.
§ 11
Vrátenie poplatku
(1)
Poplatok sa vráti, ak ho zaplatil ten, kto nebol povinný platiť alebo kto ho zaplatil na základe nesprávneho rozhodnutia súdu. O vrátení poplatku rozhodne i bez návrhu súd, ktorý bezdôvodne zaplatený poplatok prevzal.
(2)
Ak sa zaplatil vyšší poplatok, ako sa mal zaplatiť, preplatok sa vráti.
(3)
Poplatok splatný podaním návrhu na začatie konania, podaním odvolania, dovolania alebo podaním návrhu na preskúmanie rozhodnutia orgánov verejnej správy sa vráti, ak sa konanie zastavilo alebo ak sa návrh, odvolanie alebo dovolanie vzali späť pred prvým pojednávaním. Ak sa návrh na začatie konania o rozvode manželstva vzal späť po prvom pojednávaní na príslušnom stupni súdov, vráti sa polovica všetkých zaplatených poplatkov.
(4)
Okrem poplatku v rozvodovom konaní sa poplatok vracia krátený o sumu 50 Kčs.
(5)
Poplatok sa vráti v plnej výške, ak žiadosť o prešetrenie vybavenia sťažnosti podľa osobitných predpisov7) bola vybavená kladne.
(6)
Ak sa má vrátiť poplatok alebo preplatok poplatku zaplatený kolkovými známkami, súd alebo orgány štátnej správy súdov, zašlú odpis právoplatného rozhodnutia o jeho vrátení príslušnému daňovému úradu, ktorý poplatok alebo preplatok poplatku vráti.
Konanie
§ 12
(1)
Vo veciach poplatkov rozhoduje orgán, ktorý je oprávnený vykonať poplatkový úkon. Vo veciach poplatkov za konanie na odvolacom súde rozhoduje súd, proti rozhodnutiu ktorého odvolanie smeruje, ak o poplatku nerozhodol odvolací súd.
(2)
Vo veciach poplatkov za dovolanie rozhoduje súd, ktorý rozhodoval v prvom stupni. Vo veciach poplatku za preskúmanie rozhodnutí orgánov verejnej správy rozhoduje súd, ktorý preskúmal toto rozhodnutie. Vo veciach poplatku za obnovu konania rozhoduje súd, ktorý rozhoduje o povolení obnovy.
(3)
Ak vydá súd nesprávne rozhodnutie o poplatkovej povinnosti, takéto rozhodnutie zruší aj bez návrhu.
§ 13
(1)
Poplatok alebo doplatok poplatku nemožno vyrubiť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa stal splatným.
(2)
Poplatok alebo doplatok poplatku nemožno vymáhať, ak od konca kalendárneho roka, v ktorom sa poplatkový úkon dokončil, uplynulo desať rokov.
(3)
O vrátení poplatku podľa § 11 nemôže súd rozhodnúť po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom bol zaplatený.
§ 14
Na konanie vo veciach poplatkov, ak tento zákon neustanovuje inak, platí primerane Občiansky súdny poriadok a predpisy o konaní vo veciach daní a poplatkov.8)
§ 15
Kontrola správnosti vyberania poplatkov
Ministerstvo financií Slovenskej republiky, Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, daňové riaditeľstvá a krajské súdy kontrolujú na súdoch a orgánoch štátnej správy súdov, či sa poplatky vyberajú a odvádzajú v správnej výške, riadne a včas. Daňové riaditeľstvá tiež kontrolujú vyberanie poplatkov za úkony prokuratúry.
§ 16
Rozpočtové určenie
Poplatky vyberané na území Slovenskej republiky sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 17
(1)
Z poplatkových úkonov navrhnutých alebo za konania začaté pred účinnosťou tohto zákona sa vyberajú poplatky podľa doterajších predpisov, i keď sa stanú splatnými po účinnosti tohto zákona.
(2)
Poplatok za odvolanie a dovolanie podané po nadobudnutí účinnosti tohto zákona sa vyrubuje vo výške určenej týmto zákonom.
(3)
Zaplatený arbitrážny poplatok sa započíta do poplatku, ak bol zaplatený pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona na účet orgánu hospodárskej arbitráže.
§ 18
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky môže
a)
urobiť opatrenia na zamedzenie nezrovnalostí a tvrdostí, ktoré by mohli z vykonávania zákona vzniknúť,
b)
poveriť orgány štátnej správy súdov na povoľovanie úľav a vymedziť rozsah ich oprávnenia.
§ 19
Zrušujú sa:
a)
zákon Slovenskej národnej rady č. 140/1984 Zb. o súdnych poplatkoch,
b)
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 142/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o súdnych poplatkoch,
c)
s platnosťou pre územie Slovenskej republiky nariadenie ministra financií č. 78/1958 Zb., ktorým sa určujú arbitrážne poplatky, a pokyny Ministerstva financií č. 153/22 493/1961pre platenie arbitrážnych poplatkov upravených nariadením ministra financií č. 78/1958 Zb., ktorým sa určujú arbitrážne poplatky (Úradný list čiastka 24/1961),
d)
opatrenie Ministerstva financií Slovenskej republiky z 1. júla 1991 o úľavách pri súdnych poplatkoch (reg. v čiastke 60/1991 Zb.).
§ 20
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha zákona SNR č. 71/1992 Zb.
SADZOBNÍK SÚDNYCH POPLATKOV
I.
Poplatky vyberané v občianskom súdnom konaní
Položka 1
a)| z ceny (z úhrady) predmetu konania alebo z hodnoty predmetu sporu| 4 %; najmenej 200 Kčs najviac 100 000 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet konania oceniť peniazmi| 500 Kčs
Poznámky:
1.
Zo vzájomného návrhu odporcu sa platí poplatok podľa tej sadzby, aká by sa použila, keby sa tento návrh podal samostatne.
2.
Z návrhu na začatie konania o určenie, či tu právny vzťah alebo právo je alebo nie je, sa poplatok vyberie podľa písmena b) tejto položky. Ak ide o určenie vlastníctva, poplatok sa vyrubí z ceny predmetu, ku ktorému sa má vlastníctvo určiť.
3.
Ak odporca žiada, aby súd rozhodol o vzájomnej pohľadávke i nad sumu uplatnenú návrhom, platí sa poplatok zo sumy, ktorá prevyšuje cenu predmetu konania podľa návrhu.
4.
Poplatky podľa rovnakej sadzby sa platia i v odvolacom konaní vo veci samej. Ak odvolanie podá navrhovateľ i odporca, platí každý z nich poplatok podľa ceny predmetu svojho odvolania.
5.
Z odvolania proti rozsudku, ktorým súd rozhodol len o základe predmetu konania, sa poplatok platí.
6.
Pre určenie ceny predmetu konania pri návrhu na vylúčenie veci je rozhodujúcou cena vylučovanej veci.
7.
Podľa rovnakej sadzby sa platí poplatok i pri návrhoch na vydanie platobného rozkazu. Odpor proti platobnému rozkazu poplatku nepodlieha. Obdobne to platí o zmenkovom a šekovom konaní a o námietkach v týchto konaniach.
8.
Ak ide o návrh na zrušenie bezpodielového spoluvlastníctva manželov, platí sa poplatok podľa písmena b) tejto položky.
Položka 2
Z návrhu na začatie konania v obchodných veciach
a)| v sporoch o peňažnú pohľadávku z ceny predmetu konania| 4 %, najmenej 500 Kčs najviac 500 000 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet konania oceniť peniazmi| 1000 Kčs
Položka 3
Z návrhu na začatie konania
a)| z právnych vzťahov upravených zákonom o ochrane hospodárskej súťaže| 3000 Kčs
---|---|---
b)| z práv k obchodnému menu, ochranným známkam a označeniam pôvodu| 3000 Kčs
c)| o neplatnosti rozhodcovských zmlúv a o zrušení nálezov vydávaných rozhodcami na základe rozhodcovskej zmluvy| 3000 Kčs
Položka 4
a)| Za návrh každého z veriteľov na vyhlásenie konkurzu| 500 Kčs
---|---|---
b)| Za podania veriteľov, ktoré obsahujú prihlášku pohľadávky v konkurznom a vyrovnacom konaní| 200 Kčs
c)| Za návrh dlžníka na vyrovnacie konanie| 500 Kčs
Poznámky:
Ak boli podané samostatné návrhy podľa § 15 ods. 1, § 19 ods. 2, § 23 ods. 2, § 24 ods. 1 a § 26 ods. 2 zákona č. 328/1991 Zb. o konkurze a vyrovnaní, sa platí poplatok podľa položky 1 písmena b).
Položka 5
a)| Za konkurzné konanie| 1 % zo speňaženej sumy z podstaty najviac 50 000 Kčs
---|---|---
b)| Za konkurzné konanie skončené núteným vyrovnaním| 0,5 % zo sumy použitej na uspokojenie veriteľov najviac 20 000 Kčs
c)| Za vyrovnacie konanie| 0,25 % zo sumy použitej na uspokojenie veriteľov najviac 10 000 Kčs
Položka 6
a)| Z návrhu na vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov| 500 Kčs
---|---|---
b)| Za vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva manželov z predmetu konania| 2 %, najmenej 200 Kčs najviac 2000 Kčs
Poznámka:
Poznámka č. 4 k položke 1 platí aj pre písmeno b) tejto položky.
Položka 7
Z návrhu na začatie konania
a)| o rozvode manželstva| 1000 Kčs
---|---|---
b)| o neplatnosti manželstva alebo o určenie, či tu manželstvo je alebo nie je| 500 Kčs
c)| na ochranu osobnosti, bez návrhu na náhradu nemajetkovej ujmy| 1000 Kčs
d)| na ochranu osobnosti spojenej s náhradou nemajetkovej ujmy| 2000 Kčs a 4 % z výšky uplatnenej nemajetkovej ujmy
e)| vo veciach podľa zákona č. 86/1991 Zb. o periodickej tlači a ostatných hromadných informačných prostriedkoch| 1000 Kčs
Poznámky:
1.
Poplatky podľa rovnakej sadzby sa platia i v odvolacom konaní vo veci samej.
2.
Ak odvolanie smeruje iba proti výroku o úprave pomerov detí na čas po rozvode, poplatok sa neplatí.
Položka 8
a)| Za konanie a určení výživného medzi manželmi a o príspevku na výživu rozvedeného manžela, vo veciach výživy medzi rodičmi a plnoletými deťmi a vyživovacej povinnosti medzi ostatnými príbuznými | 2 % z ceny predmetu konania, najmenej 200 Kčs
---|---|---
b)| Z návrhu na zrušenie vyživovacej povinnosti| 2 % z ceny predmetu konania, najmenej 200 Kčs
Položka 9
Za konanie o určenie otcovstva a zapretie otcovstva| 300 Kčs
---|---
Poznámky:
1.
Poplatok podľa rovnakej sadzby sa platí aj v odvolacom konaní.
2.
Ak odvolanie smeruje iba proti výroku o výchove a výžive maloletého dieťaťa, poplatok sa neplatí.
Položka 10
a)| Z návrhu na preskúmanie zákonnosti rozhodnutia orgánu verejnej správy na základe žaloby| 1000 Kčs
---|---|---
b)| Za konanie o opravnom prostriedku proti rozhodnutiu správneho orgánu, ak rozhodol okresný alebo krajský súd, a za preskúmanie rozhodnutí o priestupkoch| 500 Kčs
c)| Za konanie o opravnom prostriedku proti rozhodnutiu správneho orgánu, ak rozhodol Najvyšší súd Slovenskej republiky| 1000 Kčs
d)| Za konanie o opravnom prostriedku proti rozhodnutiu o odmietnutí registrácie politickej strany alebo politického hnutia| 1000 Kčs
Položka 11
Za schválený zmier uzavretý v zmierovacom konaní
a)| z hodnoty predmetu zmieru| 2 %, najmenej 200 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet zmieru oceniť peniazmi| 300 Kčs
Poznámky:
1.
Z návrhu na zmierovacie konanie sa poplatok neplatí.
2.
Zmierom sa rozumie zmier schválený súdom podľa § 67 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
Položka 12
Z návrhu na zrušenie uznesenia o schválení zmieru| 500 Kčs
---|---
Poznámky:
1.
Za konanie vo veci samej sa poplatok znovu neplatí.
2.
Ak sa v pôvodnom konaní nekonalo odvolanie konanie a v obnovenom konaní sa podá odvolanie vo veci samej, z takéhoto odvolania sa platí poplatok podľa príslušnej položky.
Položka 13
Z návrhu na nariadenie výkonu rozhodnutia
a)| z vymáhaného nároku| 2 %, najmenej 100 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno vymáhaný nárok oceniť peniazmi| 300 Kčs
Poznámky:
1.
Ak sa spojí v návrhu na základe toho istého vykonateľného rozhodnutia výkon rozhodnutia niekoľkými spôsobmi, zaplatí sa súčet príslušných poplatkov.
2.
Návrhy na zastavenie výkonu rozhodnutí alebo na ich odklad a odvolania vo veci výkonu rozhodnutí poplatku nepodliehajú.
Položka 14
Z likvidácie majetku, z výťažku likvidácie| 2 %, najmenej 200 Kčs
---|---
Položka 15
V medzinárodnom obchodnom styku o vykonanie úkonu súdom alebo z prvého návrhu na predbežné opatrenie v tomto konaní
a)| z hodnoty predmetu konania| 2%, najmenej 200 Kčs
---|---|---
b)| ak nemožno predmet konania oceniť peniazmi| 300 Kčs
Položka 16
Z návrhu na obnovu konania| 500 Kčs
---|---
Poznámky:
1.
Poplatok podľa rovnakej sadzby sa platí aj v odvolacom konaní.
2.
Poznámky č. 1 a 2 k položke 12 platia primerane aj pre túto položku.
Spoločná poznámka k položkám 1,6,7,9,14 a 16:
Ak bol rozsudok zrušený v dôsledku odvolania, obnovy konania alebo dovolania, poplatok z odvolania proti novému rozhodnutiu súdu I. stupňa, dovolania, alebo za obnovu konania neplatí poplatník, ktorý už raz poplatok zaplatil.
Položka 17
Vo veciach obchodného registra
a)| z návrhu na prvý zápis alebo výmaz obchodných spoločností, družstiev a iných právnických osôb| 3000 Kčs
---|---|---
b)| z návrhu na prvý zápis alebo výmaz pre fyzické osoby| 1000 Kčs
c)| z návrhu na zmeny a doplnenie v obchodnom registri, ak nie je ďalej ustanovené inak| 500 Kčs
d)| z návrhu na zápis alebo výmaz osôb oprávnených konať za subjekt zapísaný v obchodnom registri a zaň podpisovať, vrátane prokuristov a likvidátorov, za každú osobu| 200 Kčs
e)| z návrhu na zápis zmeny bydliska osôb uvedených pod písmenom d)| 100 Kčs
f)| z návrhu na zvolanie zasadnutia valného zhromaždenia akciovej spoločnosti registrovým súdom| 1000 Kčs
g)| za iné úkony obchodného registra, pokiaľ nie sú obsiahnuté v ďalších položkách sadzobníka| 100 Kčs
Poznámky:
1.
Ak je v jednom podaní na zápis do obchodného registra zahrnutých viac návrhov, spoplatňuje sa každý návrh osobitne.
2.
Ak sa navrhuje v jedinom návrhu zápis zmeny stanov v niekoľkých smeroch, spoplatní sa návrh jediným poplatkom uvedeným pod písmenom c).
3.
Ak sa má vykonať zápis do obchodného registra na súde príslušnom pre podnikateľa a zápis na súde príslušnom pre odštepný závod, ktorých sídlo je mimo obvodu súdu príslušného pre podnikateľa, poplatok sa vyberie len raz na súde príslušnom pre podnikateľa.
4.
Ak navrhovateľ vzal návrh na zápis do obchodného registra späť pred jeho vykonaním, poplatok sa vráti.
5.
Odvolania vo veciach obchodného registra poplatku nepodliehajú.
6.
Ak súd koná bez návrhu, aby bola dosiahnutá zhoda medzi zápisom v obchodnom registri a skutočným stavom, vyrúbi poplatok podľa sadzieb ustanovených v písmenách a) až g) tejto položky, zvýšený o jednu polovicu
Položka 18
Z návrhu na určenie, že návrh na registráciu politickej strany alebo politického hnutia nemá nedostatky, ktoré by bránili ich registrácii| 2000 Kčs
---|---
II.
Poplatky za úkony súdov
Položka 19
Za spísanie podania alebo za spísanie odvolania proti rozhodnutiu alebo dovolania a návrhu na výkon rozhodnutia do zápisnice
a)| vo veciach majetkových nárokov oceniteľných peniazmi pri cene predmetov konania|
---|---|---
do 1000 Kčs| 200 Kčs
vyše 1000 Kčs do 5000 Kčs| 300 Kčs
vyše 5000 Kčs do 10 000 Kčs| 400 Kčs
vyše 10 000 Kčs do 200 000 Kčs| 400 Kčs a 10 Kčs za každých začatých 1000 Kčs
vyše 200 000 Kčs| 2300 Kčs a 10 Kčs za každých začatých 10 000 Kčs
b)| v iných veciach, ktoré nie sú oceniteľné peniazmi| 300 Kčs
c)| vo veciach vyporiadania bezpodielového spoluvlastníctva manželov| 500 Kčs
d)| vo veciach výkonu rozhodnutia, ak ide o peňažné plnenie| polovicu sadzby pod písmenom a)
e)| vo veciach výkonu rozhodnutia, ak ide o nepeňažné plnenie| 500 Kčs
Poznámka:
Poplatok sa vyberie po spísaní zápisnice.
Položka 20
Za pomoc súdu pred nariadením výkonu rozhodnutia podľa § 260 Občianskeho súdneho poriadku, okrem pomoci pred vymáhaním výživného pre maloleté deti| 100 Kčs
---|---
Položka 21
Za vyhotovenie odpisu alebo výpisu z listín, zápisníc a iných súdnych spisov a za vyhotovenie rovnopisu podania a ich príloh, na predloženie ktorých bol účastník márne vyzvaný, za každú začatú stranu prvopisu| 20 Kčs
---|---
Poznámka:
Poplatku nepodlieha odpis zápisnice o pojednávaní súdu, vyhotovený prieklepom bez záhlavia a bez overenia.
Položka 22
Za spísanie zmenkového alebo šekového protestu| 100 Kčs
---|---
Poznámka:
Poplatok podľa rovnakej sadzby sa platí za vyhotovenie odpisu protestnej listiny alebo za vyhotovenie výpisu z knihy protestov.
Položka 23
Za overenie podpisu jednej osoby na tej istej listine| 20 Kčs
---|---
Položka 24
Za overenie odpisu alebo kópie listiny, za každú začatú stranu listiny, ktorej odpis alebo kópia sa overuje
a)| v slovenskom a českom jazyku| 20 Kčs
---|---|---
b)| v inom jazyku| 50 Kčs
Poznámky:
1.
Poplatok sa neplatí za overenie odpisov listín, ktoré sú potrebné na vyrubenie notárskych poplatkov alebo na účely evidencie nehnuteľností. Na týchto odpisoch musí však byť vyznačený účel, na ktorý boli vyhotovené.
2.
Česko-slovenskí občania maďarskej, nemeckej, poľskej a ukrajinskej (rusínskej) národnosti platia za overenie odpisu alebo kópie listiny spísanej v jazyku svojej národnosti poplatok v rovnakej výške, v akej sa platí za overenie odpisu alebo kópie listiny v slovenskom alebo českom jazyku, pokiaľ k overeniu dôjde v oblasti obývanej príslušnou národnosťou.
Položka 25
Za zaslanie súdnych spisov inému súdu, aby do nich žiadateľ nahliadol| 50 Kčs
---|---
Poznámka:
Poplatok podľa tejto položky sa vyberie aj vtedy, keď žiadateľom je účastník, ktorý zaplatil poplatok z návrhu na začatie konania.
Položka 26
Z návrhu na prikázanie veci inému súdu z dôvodu vhodnosti| 100 Kčs
---|---
Poznámka:
Poznámka k položke 25 platí aj pre túto položku.
III.
Poplatky za úkony orgánov štátnej správy súdov
Položka 27
Za žiadosť o prešetrenie vybavenia sťažnosti na postup súdu| 200 Kčs
---|---
Poznámka:
Ide o prešetrenie vybavenia sťažnosti na postup súdu, ktorý spočíva v prieťahoch v konaní, nevhodnom správaní súdnych osôb alebo v narušovaní dôstojnosti konania pred súdom.
Položka 28
Za vyhotovenie ďalšieho rovnopisu rozhodnutia vydaného súdom alebo za vyhotovenie odpisu alebo výpisu zo záznamov, zápisníc a spisov vedených súdom| 20 Kčs
---|---
Položka 29
Za oznámenie mena znalca alebo tlmočníka zo zoznamu znalcov a tlmočníkov | 20 Kčs
---|---
IV.
Poplatky za úkony prokuratúry
Položka 30:
Za výpis z registra trestov (aj negatívny)| 30 Kčs
---|---
1)
§ 67 Občianskeho súdneho poriadku.
2)
§ 1 ods. 3, 5 a 6 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
3)
§ 7 zákona SNR č. 80/1992 Zb. o sídlach a obvodoch súdov Slovenskej republiky, štátnej správe súdov, vybavovaní sťažností a o voľbách prísediacich (zákon o štátnej správe súdov).
4)
Zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
5)
Vyhláška Ministerstva financií SR č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov.
6)
§ 250l Občianskeho súdneho poriadku.
7)
§ 26 ods. 2 zákona SNR č. 80/1992 Zb.
8)
Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 72/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 72/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 1. 5. 1992, částka 19/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1992.
Aktuální znění od 1. 5. 1992
72
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. januára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa za písmeno ch) dopĺňajú písmená i), j), k), ktoré znejú:
„i)
poplatok z reklamy,
j)
poplatok za zábavné hracie prístroje,
k)
poplatok za predajné automaty.“.
2.
V § 2 ods. 1 sa vypúšťajú slová „alebo reklamného zariadenia“.
3.
V § 2 ods. 2 sa na konci pripája táto veta: „Poplatok sa neplatí tiež za predajné zariadenia a zariadenia určené na poskytovanie služieb, ak sa na ich umiestnenie na verejnom priestranstve vydalo stavebné povolenie alebo kolaudačné rozhodnutie.“.
4.
V § 2 ods. 3 sa na konci pripájajú tieto vety:
„Za verejné priestranstvo môžu byť určené všetky verejnosti prístupné pozemky v obci okrem tých, ktoré sú vo vlastníctve fyzických a právnických osôb s výnimkou obcí, alebo ku ktorým majú tieto osoby právo hospodárenia.“.
5.
V § 2 ods. 6 prvá veta znie:
"Sadzba poplatku je najviac 10 Kčs za každý aj neúplný m2 užívaného verejného priestranstva a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa; za umiestnenie skládky tuhých palív na dobu kratšiu ako tri dni najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa.".
V druhej vete sa za slovo „skládky“ vkladá slovo „odpadu“.
6.
§ 3 ods. 2 znie:
„(2)
Sadzba poplatku za užívanie časti bytu je ročne najviac päťnásobok ročnej úhrady za m2 podlahovej plochy takto užívanej časti bytu. Úhrada za služby spojené s užívaním bytu sa do úhrady za byt alebo časti bytu nezapočítava.“.
7.
§ 3 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Poplatok sa platí za každý i začatý mesiac užívania bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie a za každý i neúplný m2 takto užívanej podlahovej plochy.“.
8.
V § 4 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Poplatok sa neplatí:
a)
za lôžka v hoteloch, moteloch a boteloch,
b)
za lôžka využívané pre školy v prírode a školské zariadenia poskytujúce internátne ubytovanie, pokiaľ slúžia tomuto účelu,
c)
za lôžka v objektoch individuálnej rekreácie, pokiaľ sa tieto objekty nestanú zdrojom zárobkovej činnosti fyzických osôb,
d)
za lôžka slúžiace na ubytovanie osôb, ktoré zabezpečujú prevádzku zariadenia,
e)
za lôžka, ktoré nie je možné užívať pre opravu alebo rekonštrukciu zariadenia,
f)
ak sa za zariadenie vyberá lokalizačný poplatok,
g)
za lôžka v sociálnych službách a za lôžka, ktoré sa využívajú na charitatívne účely.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
9.
V § 5 ods. 2 písm. a) sa na konci vypúšťa čiarka a pripájajú sa tieto slová: „a osoba poberajúca invalidný dôchodok,“.
10.
V § 5 ods. 2 písm. e) sa na konci pripájajú slová "osoba poberajúca starobný dôchodok, dôchodok manželky alebo dôchodok za výsluhu rokov, osoba, na ktorú patria prídavky na deti (výchovné),5a) vojak v základnej službe a osoba, ktorá vykonáva civilnú službu,".
Poznámka pod čiarou znie:
„5a) § 18 zákona č. 88/1968 Zb. o nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov.
§ 17 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.“.
11.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Lokalizačný poplatok sa platí za objekty nebytových priestorov,5b) budovy, haly a za zastrešené stavby spojené so zemou pevným základom, ktoré slúžia priamo i nepriamo na vykonávanie podnikateľskej alebo inej zárobkovej činnosti a sú umiestnené na území obce.5c)“.
Poznámky pod čiarou znejú:
„5b)
§ 1 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov.
5c)
§ 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.“.
12.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
Poplatok sa neplatí za umiestnenie zariadení železničnej dopravy, zariadení na základnú činnosť spojov, autobusovej, lodnej, leteckej a mestskej hromadnej dopravy, vodární a kanalizácií, energetických a teplárenských zariadení, zariadení Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky, stavieb ekologického charakteru, zariadení podnikov povodí a organizácií lesného hospodárstva slúžiacich na verejnoprospešné účely, zariadení liečebno-preventívnej starostlivosti, zariadení neziskových sociálnych služieb a rehabilitačno- rekreačnej alebo kúpeľnej liečby.“.
13.
V § 6 ods. 4 sa vypúšťajú slová „ktoré je v mieste obvyklé“ a na konci sa pripája táto veta:
„Základom pre výpočet poplatku je maximálna výška nájomného, určená podľa osobitných predpisov.6a)“.
Poznámka pod čiarou znie:
„6a)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 585/1990 Zb. o cenovej regulácii nájomného z nebytových priestorov.“.
14.
§ 8 ods. 5 prvá veta znie:
„Sadzba poplatku je najviac 30 % z vybratého vstupného na burzy.“.
15.
V § 9 ods. 2 sa výpúšťa odkaz na poznámku č. 8 vrátane textu tejto poznámky.
16.
V § 9 ods. 3 sa na konci pripája táto veta:
„Predajnou cenou je cena, ktorú zaplatí spotrebiteľ fyzickej a právnickej osobe uvedenej v odseku 2.“.
17.
Za § 10 sa vkladajú nové § 10a, 10b a 10c, ktoré znejú:
㤠10a
Poplatok z reklamy
(1)
Poplatok z reklamy sa platí za:
a)
písomné,
b)
obrazové,
c)
svetelné,
d)
zvukové,
e)
figurálne (trojrozmerné)
propagačné oznamy (ďalej len „reklamy“) umiestnené alebo uskutočňované v obci na verejných priestranstvách, vo verejne prístupných miestnostiach; na budovách, stavbách, plotoch a ostatných objektoch a priestoroch viditeľných a počuteľných z verejných priestranstiev; na a vo vnútri vozidiel hromadnej a osobnej dopravy.
(2)
Poplatok sa neplatí:
a)
z reklám propagujúcich výlučne charitatívne a humanitárne akcie vrátane akcií na ochranu životného prostredia a ochranu prírody,
b)
z reklám propagujúcich vlastný podnik, ak sú umiestnené na a vo vnútri objektov a zariadení a na pozemkoch a dopravných prostriedkoch, ku ktorým má fyzická alebo právnická osoba vlastnícke alebo iné práva a vykonáva v nich činnosť, ktorá je predmetom reklamy,
c)
z reklám politických strán a politických hnutí po dobu volebnej kampane.9a)
(3)
Poplatok z reklamy platí fyzická alebo právnická osoba, ktorá reklamu uvedenú v odseku 1 umiestnila, alebo ju uskutočňuje, a to aj v prospech tretej osoby, vždy však len jedna z nich.
(4)
Sadzba poplatku z reklamy je najviac:
a)
5 % z dohodnutej ceny za reklamu uskutočňovanú na prenajatých plochách; v ostatných prípadoch najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 plochy za deň. Za plochu dvojrozmernej reklamy sa považuje plocha, ktorú ohraničuje pravouhlý štvoruholník opísaný vonkajším obrysom reklamy. Pri trojrozmernej reklame je to plocha, ktorú tvoria zvislé steny pravouhlo zrezaného valca, ohraničujúce vonkajšie obrysy reklamy,
b)
5 % z dohodnutej ceny za zvukovú a obrazovú reklamu,
c)
5 % z dohodnutej odmeny, ak sa figurálna reklama uskutočňuje živými bytosťami,
d)
15 % z dohodnutej ceny za kombinovanú reklamu (napr. figurálnu, zvukovú a svetelnú).
(5)
Obec, ktorá vykonáva správu poplatku, nariadi poplatníkovi vhodnú preukaznú evidenciu príjmov z dohodnutej ceny a odmeny za reklamu.
(6)
Poplatková povinnosť vzniká dňom, v ktorom došlo k umiestneniu reklamy alebo k jej uskutočňovaniu.
§ 10b
Poplatok za zábavné hracie prístroje
(1)
Poplatok sa platí za umiestnenie mechanických a elektronických prístrojov a automatov na zábavné hry (ďalej len „zábavné hracie prístroje“), do ktorých sa na začatie a pokračovanie hry vkladajú mince v tuzemskej, prípadne v zahraničnej mene, pričom prístroj nevydáva peňažnú výhru.
(2)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá zábavný hrací prístroj umiestnila alebo prevádzkuje.
(3)
Sadzba poplatku je najviac 20 000 Kčs ročne za jeden zábavný hrací prístroj.
(4)
Poplatková povinnosť vzniká dňom umiestnenia zábavného hracieho prístroja v priestoroch prístupných verejnosti v obci.
§ 10c
Poplatok za predajné automaty
(1)
Poplatok sa platí za umiestnenie prístrojov a automatov (ďalej len „predajné automaty“), ktoré po vložení príslušného množstva mincí v tuzemskej, prípadne zahraničnej mene alebo platobnej karty, vydajú zákazníkom vybraný tovar.
(2)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá predajný automat umiestnila alebo prevádzkuje.
(3)
Poplatok sa neplatí za predajné automaty vydávajúce
a)
výlučne lístky hromadnej dopravy,
b)
potraviny s výnimkou alkoholu a tabakových výrobkov,
c)
ochranné prostriedky proti šíreniu nákazlivých pohlavných chorôb.
(4)
Sadzba poplatku je najviac 1000 Kčs ročne za predajný automat obsahujúci v skladbe ponúkaného tovaru najviac 10 druhov tovaru a 2000 Kčs ročne za predajný automat s viac ako 10 druhmi tovaru. Sadzba poplatku sa môže zvýšiť až na päťnásobok, ak skladba ponúkaného tovaru obsahuje cigarety alebo alkohol.
(5)
Poplatková povinnosť vzniká umiestnením predajného automatu na verejnom priestranstve, na budovách a iných objektoch viditeľných a prístupných z verejného priestranstva v obci.
(6)
Prevádzkovateľ je povinný označiť každý predajný automat štítkom s uvedením týchto údajov:
a)
názov firmy, resp. meno podnikateľa,
b)
adresa,
c)
dátum umiestnenia a začatia prevádzkovania.“.
Poznámka pod čiarou znie:
„9a)
Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach.“.
18.
V § 11 sa vypúšťajú slová „ich vyrubí platobným výmerom a“.
Doterajšie jeho znenie sa označuje ako odsek 2, pred ktorý sa vkladá nový odsek 1, ktorý znie:
„(1)
Poplatky uvedené v § 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j) a k) vyrubí obec platobným výmerom.``.
19.
V § 14 sa na konci pripájajú vety:
„Kontrolu nad dodržiavaním ustanovení zákona o miestnych poplatkoch vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky a príslušné okresné úrady. Právne predpisy o kontrolnej činnosti iných kontrolných a miestnych orgánov nie sú týmto zákonom dotknuté.“.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o audítoroch a Slovenskej komore audítorov
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 17. 3. 1992, částka 19/1992
* PRVÁ ČASŤ - Úvodné ustanovenie (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - Postavenie a činnosť audítora (§ 2 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - Asistent audítora (§ 13 — § 16)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Organizácia audítorov (§ 17 — § 20)
* PIATA ČASŤ - Disciplinárna zodpovednosť (§ 21 — § 23)
* ŠIESTA ČASŤ - Prechodné a záverečné ustanovenia (§ 24 — § 30)
Aktuální znění od 17. 3. 1992
73
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1992
o audítoroch a Slovenskej komore audítorov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Úvodné ustanovenie
§ 1
Tento zákon upravuje
a)
postavenie a činnosť audítorov
b)
zriadenie a pôsobnosť Slovenskej komory audítorov (ďalej len „komora“).
DRUHÁ ČASŤ
Postavenie a činnosť audítora
§ 2
(1)
Audítor je fyzická alebo právnická osoba zapísaná v zozname audítorov vedenom komorou:
(2)
Audítor overuje
a)
správnosť a úplnosť riadnej a mimoriadnej účtovnej závierky, ak to ustanovuje osobitný zákon1) alebo ak o to požiada fyzická alebo právnická osoba (ďalej len „podnikateľ“),
b)
finančnú a majetkovú situáciu podnikateľov, iné účtovné alebo majetkové doklady a výkaz o majetku a záväzkoch a o príjmoch a výdavkoch, ak to ustanovuje osobitný zákon2) alebo ak o to požiada podnikateľ.
(3)
O výsledkoch overovania spracuje audítor písomnú správu pre podnikateľa, a ak má, tak pre orgán, ktorý schvaľuje ročnú účtovnú závierku, výročnú správu a mimoriadnu účtovnú závierku. Spôsob overenia účtovnej závierky a náležitosti správy upraví komora.
(4)
Audítorskú činnosť možno vykonávať len podľa tohto zákona. Vykonávanie revíznej a kontrolnej činnosti podľa osobitných predpisov3) nie je týmto zákonom dotknuté.
(5)
Audítor je povinný zachovať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, ktoré sa dozvedel pri výkone audítorskej činnosti. Táto povinnosť trvá aj po ukončení audítorskej činnosti. Tejto povinnosti môže audítora zbaviť súd a tiež podnikateľ, ktorého účtovnú závierku overuje.
(6)
Povinnosť mlčanlivosti podľa odseku 5 sa vzťahuje aj na asistentov a pracovníkov audítora a pracovníkov komory.
(7)
Audítor je povinný na svojich písomnostiach uvádzať svoje sídlo a evidenčné číslo osvedčenia.
§ 3
Audítorská činnosť je odbornou činnosťou, ktorú audítor vykonáva samostatne a nezávisle.
§ 4
Audítor vykonáva svoju činnosť za odplatu na základe zmluvy o audítorskej činnosti uzavretej s podnikateľom, ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak. Audítor má nárok aj na úhradu výdavkov účelne vynaložených v priamej súvislosti s touto činnosťou.
§ 5
(1)
Prekážkami výkonu audítorskej činnosti sú
a)
vlastnícky, spoluvlastnícky, členský, zamestnanecký alebo obdobný vzťah k overovanému podnikateľovi, z ktorého má audítor majetkový alebo iný prospech,
b)
členstvo vo volených alebo menovaných orgánoch overovaného podnikateľa,
c)
príbuzenský alebo obdobný vzťah k vlastníkom a pracovníkom overovaného podnikateľa, ktorí majú rozhodovaciu právomoc.
(2)
Prekážky podľa odseku 1 trvajú ešte po dobu päť rokov po skončení týchto dôvodov.
§ 6
(1)
Do zoznamu audítorov, ak ide o právnickú osobu, sa môže zapísať len verejná obchodná spoločnosť, spoločnosť s ručením obmedzeným a komanditná spoločnosť.4)
(2)
Vykonávať audítorskú činnosť v Slovenskej republike môžu aj audítori oprávnení na túto činnosť v Českej republike, ak sa zapíšu do zoznamu audítorov vedenom komorou v Slovenskej republike. Pri svojej činnosti na území Slovenskej republiky sú povinní dodržiavať úpravy komory.
§ 7
(1)
Komora zapíše do dvoch mesiacov od doručenia písomnej žiadosti do zoznamu audítorov
a)
fyzickú osobu, ktorá získala osvedčenie o spôsobilosti na výkon činnosti audítora podľa § 8 tohto zákona,
b)
právnickú osobu, v mene ktorej budú vykonavať audítorskú činnosť fyzické osoby zapísané do zoznamu audítorov, ak väčšinu hlasovacích práv majú fyzické alebo právnické osoby zapísané do zoznamu audítorov alebo ak osoby zapísané do zoznamu audítorov tvoria aspoň tri štvrtiny členov riadiaceho orgánu,
c)
zahraničnú fyzickú osobu, ktorá splňuje podmienky na výkon tejto činnosti v zahraničí a zložila odbornú skúšku podľa § 9 tohto zákona,
d)
zahraničnú právnickú osobu, ak splňuje podmienky uvedené v písmene b) a § 6 ods. 1 tohto zákona,
e)
fyzické a právnické osoby zapísané v zozname audítorov vedenom oprávneným orgánom v Českej republike.
(2)
Pokiaľ fyzická osoba zamestnáva ďalších pracovníkov v pracovnom alebo obdobnom pracovnoprávnom vzťahu, možno ju do zoznamu audítorov zapísať, len ak sama nie je v pracovnom, členskom, služobnom alebo obdobnom pomere, prípadne nevykonáva inú platenú činnosť.
(3)
Audítor je povinný do pätnástich dní písomne oznámiť komore vznik a skončenie pracovného pomeru audítora a asistenta audítora, ktorých zamestnáva.
(4)
Na základe zápisu do zoznamu audítorov vyhotoví komora fyzickej osobe dekrét a právnickej osobe licenciu opravňujúce na výkon činnosti audítora.
§ 8
Osvedčenie o spôsobilosti na výkon činnosti audítora vydá komora fyzickej osobe, ktorá
a)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
b)
je bezúhonná,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie,
d)
vykonávala po dobu aspoň dvoch rokov prax ako asistent audítora,
e)
ak nemá vysokoškolské vzdelanie, ale má ukončené stredoškolské vzdelanie a vykonávala funkciu asistenta audítora po dobu piatich rokov,
f)
zložila odbornú skúšku podľa § 9 tohto zákona.
§ 9
(1)
Rozsah a obsah odbornej skúšky vymedzí Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) po dohode s komorou všeobecne záväzným právným predpisom. Odborná skúška z účtovníctva má písomnú a ústnu formu.
(2)
Fyzická osoba je povinná zaplatiť komore za odbornú skúšku poplatok; jeho výšku určí komora.
(3)
Ministerstvo určí po dohode s komorou skúšobné komisie a termíny skúšok. Predsedu skúšobnej komisie menuje minister financií Slovenskej republiky (ďalej len „minister“). Funkčné obdobie skúšobných komisií je trojročné.
§ 10
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu audítorov fyzickú osobu, ktorá
a)
zomrela alebo bola vyhlásená za mŕtvu,
b)
bola pozbavená spôsobilosti na právne úkony alebo ktorej spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
bola právoplatne odsúdená na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin alebo bola právoplatne odsúdená na trest zákazu výkonu povolania súvisiaceho s činnosťou audítora,
d)
zneužila informácie, ktoré získala v súvislosti s výkonom audítorskej činnosti,
e)
mala právoplatne uložené disciplinárne opatrenie podľa § 21 ods. 1 písm. d) tohto zákona,
f)
neplatí peňažné úhrady určené komorou,
g)
písomne požiadala komoru o vyčiarknutie zo zoznamu audítorov.
(2)
Zo zoznamu audítorov komora vyčiarkne právnickú osobu, ktorá
a)
skončila audítorskú činnosť,
b)
zanikla,
c)
je v likvidácii,
d)
nesplňuje podmienky uvedené v § 7 ods. 1. písm. b) a d) tohto zákona,
e)
porušila závažným spôsobom všeobecne záväzné právne predpisy a úpravy komory,
f)
písomne požiadala o vyčiarknutie zo zoznamu audítorov.
(3)
Zo zoznamu môže komora vyčiarknuť toho, kto
a)
bol právoplatne odsúdený za iný trestný čintrestný čin, ako je uvedený v odseku 1 písm. c) tohto zákona za podmienok ustanovených v disciplinárnom poriadku,
b)
nevykonáva činnosť audítora po dobu troch po sebe nasledujúcich rokov alebo z titulu pozastavenia výkonu činnosti, ak po uplynutí tejto doby nezložil odbornú skúšku, ktorej rozsah, obsah a termín určí komora.
§ 11
Uchádzač o zápis do zoznamu audítorov, ktorý nebol komorou zapísaný, má právo domáhať sa ochrany na súde.5)
§ 12
(1)
Audítor je pred začatím svojej činnosti povinný uzatvoriť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom činnosti.
(2)
Ak audítor zamestnáva pracovníkov, je povinný uzatvoriť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu vzniknutú jeho pracovníkom pri plnení ich pracovných povinností alebo v priamej súvislosti s nimi.
(3)
Poistenie zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom činnosti audítora, musí trvať po celú dobu výkonu činnosti; poistenie podľa odseku 2 musí trvať po celú dobu, po ktorú audítor pracovníkov zamestnáva.
TRETIA ČASŤ
Asistent audítora
§ 13
Asistent audítora je fyzická osoba zapísaná v zozname asistentov audítorov vedenom komorou.
§ 14
Komora zapíše na základe písomnej žiadosti do zoznamu asistentov audítorov toho, kto
a)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
b)
je bezúhonný,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie ekonomického alebo právnického zamerania alebo má ukončené vysokoškolské alebo stredoškolské vzdelanie a súčasne aspoň päťročnú prax v účtovníctve.
§ 15
Asistent audítora je oprávnený vykonávať všetky úkony, na ktoré ho audítor splnomocní, s výnimkou podpisovania písomnej správy o výsledkoch overovania podľa § 2 ods. 3 tohto zákona.
§ 16
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu asistentov audítorov toho, kto
a)
nevykonáva činnosť asistenta audítora po dobu troch po sebe nasledujúcich rokov,
b)
bol zapísaný do zoznamu audítorov.
(2)
Komora ďalej vyčiarkne zo zoznamu asistentov audítorov aj asistenta audítora z dôvodov uvedených v § 10 ods. 1 tohto zákona.
(3)
Komora môže vyčiarknuť zo zoznamu asistentov audítorov asistenta audítora z dôvodu uvedeného v § 10 ods. 3 písm. a) tohto zákona.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Organizácia audítorov
§ 17
(1)
Zriaďuje sa komora so sídlom v Bratislave.
(2)
Komora je nezávislou samosprávnou profesijnou organizáciou, ktorá združuje audítorov zapísaných v zozname vedenom komorou. Audítori sa stávajú členmi komory dňom zápisu do zoznamu audítorov.
(3)
Komora je právnickou osobou.
(4)
Komora môže vytvoriť územné sekcie.
§ 18
Komora najmä
a)
zastupuje, chráni a presadzuje oprávnené záujmy audítorov v Slovenskej republike,
b)
vydáva osvedčenia o spôsobilosti, dekréty a licencie oprávňujúce na výkon činnosti audítora,
c)
vedie zoznam audítorov a zoznam asistentov audítorov,
d)
dbá na riadny výkon audítorskej činnosti a vysokú profesionálnu úroveň a všeobecnú autoritu audítorskej profesie,
e)
vydáva úpravy pre činnosť audítora a asistenta audítora,
f)
usmerňuje činnosť audítorov a asistentov audítorov v súlade s česko-slovenským právnym poriadkom a medzinárodnými štandardami platnými v tejto oblasti,
g)
vytvára predpoklady na zvyšovanie vzdelanosti a profesionálnej úrovne audítorov a asistentov audítorov,
h)
vyjadruje sa k návrhom právnych predpisov, ktoré sa vzťahujú na činnosť audítorov a podnikateľov,
ch)
spolupracuje pri vytváraní účtovných predpisov a určení metodiky účtovníctva v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
i)
spolupracuje s ministerstvom pri vydaní právneho predpisu podľa § 9 ods. 1 tohto zákona, pri schvaľovaní skúšobného poriadku pre odborné skúšky a pri menovaní členov skúšobných komisií.
§ 19
(1)
Orgánmi komory sú
a)
valné zhromaždenie audítorov (ďalej len „zhromaždenie“),
b)
predstavenstvo,
c)
dozorná rada,
d)
disciplinárna komisia.
(2)
Zhromaždenie volí orgány komory uvedené v odseku 1 písm. b) až d), členstvo v ktorých je navzájom nezlučiteľné.
(3)
Komora môže zriaďovať ďalšie pomocné orgány poverené zabezpečovaním jednotlivých úsekov činnosti.
(4)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Pri ich výkone patrí audítorovi náhrada výdavkov a náhrada za stratu času. Výšku a podmienky ich poskytovania určí zhromaždenie.
(5)
Podrobnosti o organizácii komory, jej orgánoch a ich pôsobnosti, počte členov predstavenstva, dozornej rady a disciplinárnej komisie upraví štatút.
(6)
Podrobnosti o voľbách do orgánov komory upraví volebný poriadok.
(7)
Podrobnosti o disciplinárnom konaní upraví disciplnárny poriadok.
§ 20
(1)
Komora hospodári so svojím majetkom. Zdrojmi jej príjmov sú príspevky a peňažné úhrady od audítorov, poplatky za účasť na odborných skúškach, príjmy za služby, ktoré komora poskytuje, výnosy pokút a ďalšie príjmy.
(2)
Komora kryje výdavky na zabezpečenie svojej činnosti a na zabezpečenie rozvoja audítorstva zo svojich príjmov.
(3)
Účtovnú závierku komory overuje audítor, ktorý nie je členom predstavenstva alebo dozornej rady a ktorý uzatvorí zmluvu o audítorskej činnosti s komorou, a to po dohode s ministerstvom. Náklady overovania hradí komora.
PIATA ČASŤ
Disciplinárna zodpovednosť
§ 21
(1)
Za porušenie povinností podľa tohto zákona a podľa úprav komory (ďalej len „porušenie disciplíny“), ak nejde o trestný čintrestný čin, môže komora uložiť audítorovi podľa závažnosti porušenia povinnosti
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do výšky 100 000 Kčs,
c)
pozastavenie výkonu činnosti na dobu až troch rokov,
d)
vyčiarknutie zo zoznamu audítorov pri závažnom alebo opätovnom porušení disciplíny.
(2)
Výnos pokút je príjmom komory.
§ 22
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 21 tohto zákona rozhoduje disciplinárna komisia v disciplinárnom konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej rady.
(2)
Návrh na začatie disciplinárneho konania môže predseda dozornej rady podať do šiestich mesiacov odo dňa, keď sa o porušení disciplíny dozvedel, najneskôr do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu disciplíny došlo.
(3)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručenie sa použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.6)
(4)
Disciplinárna komisia vydá rozhodnutie do troch mesiacov od doručenia návrhu na začatie disciplinárneho konania.
§ 23
(1)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o disciplinárnom opatrení podľa § 21 ods. 1 tohto zákona môže audítor alebo predseda dozornej rady podať do pätnástich dní od jeho doručenia odvolanie. Odvolanie proti rozhodnutiu podľa § 21 ods. 1 písm. b), c) a d) tohto zákona má odkladný účinok.
(2)
O odvolaní rozhoduje predstavenstvo, ktoré po preskúmaní rozhodnutie buď potvrdí, alebo zruší. Ak predstavenstvo zruší napadnuté rozhodnutie, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia je právnym názorom predstavenstva viazaná.
(3)
Rozhodnutie o odvolaní je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
(4)
Právoplatné rozhodnutie disciplinárnej komisie o uložení pokuty, o pozastavení výkonu činnosti alebo vyčiarknutí zo zoznamu audítorov preskúmava návrh súd.5) Návrh je oprávnený podať iba audítor, ktorého sa rozhodnutie týka.
ŠIESTA ČASŤ
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 24
(1)
Fyzické osoby zapísané do zoznamu overovateľov podľa osobitného predpisu7) zapíšu sa do zoznamu audítorov podľa tohto zákona po preskúšaní komisiou vymenovanou ministrom. Obsah a formu preskúšania určí ministerstvo. Overovatelia (audítori) vymenovaní podľa osobitného predpisu7) strácajú oprávnenia na výkon činnosti overovatelov (audítorov) 1. aprílom 1993.
(2)
Právnické osoby zapísané do zoznamu overovateľov podľa osobitného predpisu7) zapíšu sa do zoznamu audítorov podľa tohto zákona po splnení podmienky uvedenej v odseku 1. Overovatelia (audítori) určení podľa osobitného predpisu7) strácajú oprávnenia na výkon činnosti overovateľov (audítorov) 1. aprílom 1993.
§ 25
Audítori zapísaní do zoznamu audítorov do 31. decembra 1992 sú povinní vykonať ďalšiu odbornú skúšku najneskôr do konca roka 1994. Na vykonanie skúšky sa primerane použijú ustanovenia § 9 tohto zákona. Audítorov, ktorí nevykonajú do konca roka 1994 ďalšiu odbornú skúšku, komora vyčiarkne zo zoznamu audítorov.
§ 26
(1)
Na zápis do zoznamu audítorov podľa tohto zákona sa až do konca roka 1994 nevyžaduje splnenie podmienky uvedenej v § 8 písm. d) tohto zákona. Do tohto termínu sa vyžaduje
a)
ukončené vysokoškolské vzdelanie ekonomického alebo právnického smeru,
b)
aspoň 5 rokov praxe v účtovníctve.
(2)
Pri zápise do zoznamu asistentov audítorov sa až do konca roka 1994 vyžaduje zloženie skúšky, ktorej podmienky sa určia primerane k podmienkam odbornej skúšky podľa § 9 tohto zákona.
§ 27
(1)
Komora bude ustanovená do šiestich mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia komory vykonáva činnosť podľa § 18 tohto zákona ministerstvo.
(3)
Ministerstvo vymenuje dočasný výbor, ktorý zvolá zhromaždenie podľa odseku 1.
§ 28
Štatút, disciplinárny poriadok a volebný poriadok vydá komora najneskôr do 31. decembra 1992.
§ 29
Odo dňa účinnosti tohto zákona sa nepoužije v Slovenskej republike vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 63/1989 Zb. o overovateľoch (audítoroch) a ich činnosti.
§ 30
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 39 Obchodného zákonníka.
§ 20 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
2)
Napr. § 9 ods. 5 písm. a) a ods. 7 zákona č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách.
3)
Zákon č. 405/1991 Zb. o kontrole v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.
4)
§ 76 až 153 Obchodného zákonníka.
5)
§ 244 až 250 Občianskeho súdneho poriadku.
6)
§ 266a Zákonníka práce.
7)
Vyhláška FMF č. 63/1989 Zb. o overovateľoch (audítoroch) a ich činnosti. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 75/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 75/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o náhradách za vykonávanie funkcie prísediaceho
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 17. 3. 1992, částka 19/1992
* Náhrada ušlého zárobku
* § 1 - (1) Prísediacim, ktorí nie sú v pracovnom pomere ani v pomere obdobnom pracovnému pomeru, ale sú inak zárobkovo činní, patrí náhrada ušlého zárobku za dobu výkonu funkcie prísediaceho alebo plnenia iných povinností spojených s touto funkciou v preukázanej
* § 2 - (1) Základom pre výpočet náhrady ušlého zárobku prísediacich uvedených v § 1 ods. 1 je základ dane z príjmov obyvateľstva1) (ďalej len základ).
* § 3 - Náhrada hotových výdavkov
* § 4 - Paušálna náhrada
* Spoločné a záverečné ustanovenia
* § 5 - Náhrada ušlého zárobku a paušálna náhrada za výkon funkcie prísediaceho sú funkčnými požitkami.
* § 6 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1970 Zb. o náhradách prislúchajúcich sudcom z ľudu v znení vyhlášky č. 235/1991 Zb.
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 17. 3. 1992
75
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 31. januára 1992
o náhradách za vykonávanie funkcie prísediaceho
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 60 ods. 2 až 4 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch ustanovuje:
Náhrada ušlého zárobku
§ 1
(1)
Prísediacim, ktorí nie sú v pracovnom pomere ani v pomere obdobnom pracovnému pomeru, ale sú inak zárobkovo činní, patrí náhrada ušlého zárobku za dobu výkonu funkcie prísediaceho alebo plnenia iných povinností spojených s touto funkciou v preukázanej výške, najviac však 50 Kčs za hodinu alebo 400 Kčs za jeden pracovný deň.
(2)
Prísediacim uvedeným v odseku 1 patrí náhrada ušlého zárobku, len ak preukážu, že im strata na zárobku vznikla v dobe výkonu funkcie prísediaceho alebo plnenia iných povinností spojených s touto funkciou.
§ 2
(1)
Základom pre výpočet náhrady ušlého zárobku prísediacich uvedených v § 1 ods. 1 je základ dane z príjmov obyvateľstva1) (ďalej len základ).
(2)
Prísediacemu uvedenému v § 1 ods. 1 patrí náhrada ušlého zárobku, vypočítaná zo základu, deleného najvyšším počtom pracovných hodín ustanovených za kalendárny rok pre pracovníkov v pracovnom pomere osobitným predpisom.2)
(3)
Základ preukazuje prísediaci uvedený v § 1 posledným platobným výmerom orgánu vykonávajúceho správu dane, vydaným pred dňom výkonu funkcie prísediaceho alebo iných povinností spojených s touto funkciou, za ktorý sa náhrada poskytuje.
(4)
Ak nemožno u prísediacich uvedených v § 1 zistiť výšku ušlého zárobku spôsobom ustanoveným touto vyhláškou, patrí im náhrada ušlého zárobku vo výške 17 Kčs za hodinu, najviac však 136 Kčs za jeden pracovný deň.
§ 3
Náhrada hotových výdavkov
Hotové výdavky, ktoré vzniknú vykonávaním funkcie prísediaceho alebo plnením iných povinností spojených s touto funkciou, sa nahrádzajú za podmienok, v rozsahu a vo výške ustanovenom osobitným predpisom.3)
§ 4
Paušálna náhrada
Prísediacim patrí za každý deň súdneho pojednávania paušálna náhrada za výkon ich funkcie vo výške 22 Kčs.
Spoločné a záverečné ustanovenia
§ 5
Náhrada ušlého zárobku a paušálna náhrada za výkon funkcie prísediaceho sú funkčnými požitkami.
§ 6
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1970 Zb. o náhradách prislúchajúcich sudcom z ľudu v znení vyhlášky č. 235/1991 Zb.
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Prof. JUDr. Posluch CSc. v. r.
1)
§ 5 ods. 1 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
2)
Zákon č. 65/1965 Zb. Zákonník práce v znení neskorších predpisov (úplné znenie vyhlásené pod č. 167/1991 Zb.).
3)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov. |
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 76/1992 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 76/1992 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie o programoch odpadového hospodárstva
Vyhlášeno 17. 3. 1992, datum účinnosti 17. 3. 1992, částka 19/1992
* § 1 - Táto vyhláška upravuje podrobnosti o obsahu a spôsobe vypracúvania a vydávania programov odpadového hospodárstva (ďalej len „program“) okresných a obvodných úradov životného prostredia1) a pôvodcov odpadov2) (ďalej len „pôvodca“).
* § 2 - (1) Okresné a obvodné úrady životného prostredia sa podieľajú na príprave a tvorbe programu Slovenskej republiky; za tým účelom spracúvajú v rámci svojej pôsobnosti podklady pre dosiahnutie jeho cieľov.
* § 3 - (1) Program okresného a obvodného úradu životného prostredia obsahuje tieto časti:
* § 4 - (1) Programy a ich aktualizácia sa zverejňujú takým spôsobom, aby boli dostupné verejnosti.
* § 5 - (1) Programy vypracúvajú pôvodcovia, ktorí produkujú ročne viac než 100 kg nebezpečného odpadu, viac než 1 tonu zvláštneho odpadu alebo 10 ton ostatného odpadu.4)
* § 6 - (1) Program pôvodcu obsahuje tieto časti:
* § 7 - Pôvodca predloží svoj program na schválenie príslušnému úradu životného prostredia5) po prvý raz do 3 mesiacov po pätnástich dňoch od vyvesenia programu tohto úradu podľa § 4 ods. 2 tejto vyhlášky.
* § 8 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1 vyhlášky č. 76/1992 Zb.
* Príloha č. 2 vyhlášky č. 76/ 1992 Zb.
Aktuální znění od 17. 3. 1992
76
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre životné prostredie
z 5. februára 1992
o programoch odpadového hospodárstva
Slovenská komisia pre životné prostredie podľa § 10 ods. 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve ustanovuje:
§ 1
Táto vyhláška upravuje podrobnosti o obsahu a spôsobe vypracúvania a vydávania programov odpadového hospodárstva (ďalej len „program“) okresných a obvodných úradov životného prostredia1) a pôvodcov odpadov2) (ďalej len „pôvodca“).
§ 2
(1)
Okresné a obvodné úrady životného prostredia sa podieľajú na príprave a tvorbe programu Slovenskej republiky; za tým účelom spracúvajú v rámci svojej pôsobnosti podklady pre dosiahnutie jeho cieľov.
(2)
Okresné a obvodné úrady životného prostredia vydávajú svoje programy do dvoch mesiacov od vydania programu Slovenskej republiky.3)
(3)
V prípade, že v čase po vydaní programu sa zásadným spôsobom zmenia skutočnosti rozhodujúce pre obsah programu, okresné a obvodné úrady životného prostredia svoje programy aktualizujú. Ak aktualizácia môže ovplyvniť obsah a ciele programu komisie, nadriadeného alebo podriadeného úradu životného prostredia, je úrad, ktorý program aktualizuje, povinný ju vopred s nimi prerokovať.
§ 3
(1)
Program okresného a obvodného úradu životného prostredia obsahuje tieto časti:
a)
názov a sídlo úradu, ktorý program vydáva, a základné údaje o ekologickej a ekonomickej charakteristike územia, pre ktoré sa program vydáva,
b)
súčasný stav odpadového hospodárstva s uvedením tvorby odpadov za predchádzajúce obdobie a prehľadu používaných zariadení na zneškodňovanie odpadov,
c)
rozpočet odpadového hospodárstva za predchádzajúce obdobie s uvedením nákladov na odpadové hospodárstvo a zdrojov na ich pokrytie,
d)
ciele odpadového hospodárstva a opatrenia na ich dosiahnutie vrátane termínu realizácie opatrení a nákladov na ne.
(2)
Program okresného a obvodného úradu životného prostredia sa zostavuje podľa osnovy uvedenej v prílohe č. 1 tejto vyhlášky a obsahuje údaje najmenej v rozsahu uvedenom v tejto prílohe.
§ 4
(1)
Programy a ich aktualizácia sa zverejňujú takým spôsobom, aby boli dostupné verejnosti.
(2)
Okresné a obvodné úrady životného prostredia zverejnia svoje programy a ich aktualizáciu v mieste obvyklým spôsobom a zároveň ich vyvesia na úradnej tabuli najmenej po dobu 15 dní.
(3)
Právnické a fyzické osoby, ktoré preukážu oprávnený záujem, môžu nahliadnuť do programu na orgáne, ktorý ho vydal.
§ 5
(1)
Programy vypracúvajú pôvodcovia, ktorí produkujú ročne viac než 100 kg nebezpečného odpadu, viac než 1 tonu zvláštneho odpadu alebo 10 ton ostatného odpadu.4)
(2)
Pôvodcovia sa môžu dohodnúť na vypracovaní spoločného programu.
§ 6
(1)
Program pôvodcu obsahuje tieto časti:
a)
základné údaje, o pôvodcovi potrebné pre jeho identifikáciu a o druhu a rozsahu jeho výroby; ak je pôvodcom obecobec, údaje o druhu a rozsahu výroby sa neuvádzajú,
b)
súčasný stav odpadového hospodárstva pôvodcu s uvedením tvorby odpadu za predchádzajúce obdobie a údajov o používaných zariadeniach na zneškodňovanie odpadov, ich prevádzkovateľoch a umiestnení,
c)
rozpočet odpadového hospodárstva pôvodcu za predchádzajúce obdobie s uvedením nákladov pôvodcu na odpadové hospodárstvo a zdrojov na ich pokrytie,
d)
ciele odpadového hospodárstva pôvodcu a opatrenia na ich dosiahnutie vrátane termínu ich realizácie a nákladov,
e)
potvrdenie správnosti údajov uvedených v programe podpisom oprávneného zástupcu pôvodcu,
f)
prílohu, ktorá obsahuje rozhodnutia správnych orgánov vydaných pôvodcovi vo veciach odpadového hospodárstva, protokoly o vykonaných kontrolách vo veciach odpadového hospodárstva a u iného pôvodcu, než je obecobec, aj vyjadrenie dotknutých obcíobcí k návrhu programu.
(2)
Program pôvodcu sa zostavuje podľa osnovy uvedenej v prílohe č. 2 tejto vyhlášky a obsahuje vždy údaje najmenej v rozsahu uvedenom v tejto prílohe.
§ 7
Pôvodca predloží svoj program na schválenie príslušnému úradu životného prostredia5) po prvý raz do 3 mesiacov po pätnástich dňoch od vyvesenia programu tohto úradu podľa § 4 ods. 2 tejto vyhlášky.
§ 8
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister-predseda:
Ing. Tirpák CSc. v. r.
Príloha č. 1 vyhlášky č. 76/1992 Zb.
Osnova
programu odpadového hospodárstva okresného a obvodného úradu životného prostredia
1.
Základné údaje
1.1.
Názov orgánu (orgánov), ktorý program vydal.
1.2.
Sídlo orgánu (orgánov), ktorý program vydal.
1.3.
Počet obyvateľov územia, pre ktoré sa program vydáva.
1.4.
Rozloha územia.
1.5.
Ekologická charakteristika územia (napr. národný park, ochranné pásma vodných zdrojov a pod.).
1.6.
Štruktúra hospodárstva v území, pre ktoré sa program vydáva, najmä so zretelom na vznik odpadov.
2.
Súčasný stav odpadového hospodárstva
2.1.
Tvorba odpadu za predchádzajúce obdobie v členení podľa podskupín Kategorizácie a katalógu odpadov1) v tonách:
Obdobie od ....... do .......
Kód podskupiny odpadu| Názov podskupiny odpadu| Odpad spolu| Z toho odpad
---|---|---|---
využitý| spaľovaný| skládkovaný| rozdiel
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7
| | C| | | |
| | Z| | | |
| | N| | | |
Odpad uvedený v stĺpcoch 3 až 7 sa uvedie v členení: a) odpad celkom (C), b) z toho zvláštny odpad (Z), c) v tom nebezpečný odpad (N).
Na záver tabuľky sa uvedie súčet za všetky podskupiny v členení C, Z, N.
V stĺpci 1 a 2 sa uvedú údaje podľa Kategorizácie a katalógu odpadov.1)
2.2.
Používané zariadenia na zneškodňovanie odpadu:
Obdobie od ........ do .........
Typ zariadenia| Počet zariadení| Z toho počet povolených zariadení| Množstvo zneškodneného odpadu v tonách
---|---|---|---
1| 2| 3| 4
skládka| | | C| Z | N
spaľovňa| | | | |
iné zariadenie| | | | |
3.
Rozpočet odpadového hospodárstva za predchádzajúce obdobie podľa bodu 2.1.
3.1.
Náklady na odpadové hospodárstvo.
3.2.
Zdroje na pokrytie nákladov.
4.
Ciele odpadového hospodárstva
4.1.
Určenie cieľov v členení:
-
obmedzenie vzniku odpadov,
-
zvýšenie využívania odpadov,
-
nezávadné zneškodňovanie odpadov.
4.2.
Opatrenia na dosiahnutie cieľov v členení podľa bodu 4.1. Pri každom opatrení sa uvedie jeho názov, termín realizácie a náklady.
Príloha č. 2 vyhlášky č. 76/ 1992 Zb.
Osnova programu odpadového hospodárstva pôvodcu
1.
Základné údaje:
Pre pôvodcu (okrem obcíobcí)
1.1.
Názov pôvodcu.
1.2.
Identifikačné číslo pôvodcu.
1.3.
Sídlo pôvodcu (katastrálne územie).
1.4.
Identifikačné číslo katastrálneho územia.1)
1.5.
Okres.
1.6.
Druh výroby (činnosti) pôvodcu.
1.7.
Rozsah výroby (činnosti) pôvodcu.
Pre obecobec
1.1.
Názov obceobce.
1.2.
Identifikačné číslo obceobce.1)
1.3.
Obvod.
1.4.
Počet obyvateľov obceobce.
1.5.
Rozloha obceobce.
2.
Súčasný stav odpadového hospodárstva pôvodcu
2.1.
Tvorba odpadu za predchádzajúce obdobie v členení podľa Kategorizácie a katalógu odpadov2) v tonách:
Obdobie od .......... do .........
Kód odpadu| Názov odpadu| Kategória (nebezpečnosť)| Odpad spolu| Z toho odpad
---|---|---|---|---
využitý| spaľovaný| skládkovaný| rozdiel
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
| | | C| | | |
| | | Z| | | |
| | | N| | | |
Pri každej podskupine odpadov sa uvedie jej súčet a osobitne súčet zvláštneho a z toho nebezpečného odpadu.
V stĺpci 1, 2 a 3 sa uvedú údaje podľa Kategorizácie a katalógu odpadov.2)
2.2.
Používané zariadenia na zneškodňovanie odpadu:
Obdobie od .......... do ..........
Typ zariadenia| Prevádzkovateľ zariadenia3) (pri vlastnom zariadení číslo jeho povolenia)| Lokalita zariadenia1)| Množstvo zneškodneného odpadu| Zmluvné zabezpečenie zneškodnenia
---|---|---|---|---
C| Z| N
1| 2| 3| 4| 5
skládka| | | | | |
spaľovňa| | | | | |
iné zariadenia| | | | | |
Odpad uvedený v stĺpci 4 sa uvedie v členení: a) odpad celkom (C), b) z toho zvláštny odpad (Z), c) v tom nebezpečný odpad (N).
3.
Rozpočet odpadového hospodárstva za predchádzajúce obdobie podľa bodu 2.1.
3.1.
Náklady pôvodcu na odpadové hospodárstvo.
3.2.
Zdroje na pokrytie nákladov.
4.
Ciele odpadového hospodárstva
4.1.
Určenie cieľov v členení:
-
obmedzenie vzniku odpadov,
-
zvýšenie využívania odpadov,
-
nezávadné zneškodňovanie odpadov.
4.2.
Opatrenia na dosiahnutie cieľov v členení podľa bodu 4.1. Pri každom opatrení sa uvedie jeho názov, termín realizácie a náklady.
5.
Potvrdenie správnosti údajov
5.1.
Meno (názov) spracovateľa programu.
5.2.
Potvrdenie správnosti údajov podpisom oprávneného zástupcu pôvodcu.
6.
Prílohová časť
6.1.
Rozhodnutia správnych orgánov vydané pôvodcovi v odpadovom hospodárstve.
6.2.
Protokoly o vykonaných kontrolách vo veciach odpadového hospodárstva.
6.3.
Vyjadrenie dotknutých obecných úradov k návrhu programu odpadového hospodárstva (okrem obcíobcí).
1)
§ 2, 4 a 5 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
§ 2, 4 a 5 zákona SNR č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.
2)
§ 2 ods. 7 zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch.
3)
§ 10 ods. 2 zákona SNR č. 494/1991 Zb.
4)
Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb.
5)
§ 5 ods. 3 písm. d) zákona SNR č. 494/1991 Zb.
1)
Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb.
1)
Vyhláška FSÚ a FMTIR č. 120/1979 Zb. o priestorovej identifikácii informácií.
2)
Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb.
3)
Vrátane identifikačného čísla organizácie. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 83/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 83/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkách škodlivých zdraviu, v znení nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 232/1990 Zb.
Vyhlášeno 20. 3. 1992, datum účinnosti 20. 3. 1992, částka 21/1992
* Čl. I
* Čl. II - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 20. 3. 1992
83
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 23. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu v znení nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 232/1990 Zb.
Vláda Slovenskej republiky podľa § 82 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu nariaďuje:
Čl. I
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu v znení nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 232/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu, sa mení a dopĺňa takto:
1.
Príloha č. 1 nariadenia vlády SSR č. 206/1988 Zb. „Zoznam zvlášť nebezpečných jedov“ časť A. sa na konci dopĺňa takto:
„amid kyseliny monojodoctovej
2-Chlórbenzylidénmalononitril tetrakyanoetylén“.
2.
Príloha č. 2 nariadenia vlády SSR č. 206/1988 Zb. „Zoznam ostatných jedov“ časť A. sa na konci dopĺňa takto:
„amid kyseliny tiooctovej
cyklohexantiol
alfa-D-Glukochloralóza
chlorid meďný
kyselina jodoctová
toluyléndiizokyanáty
2,3,5-trifenyltetrazóliumchlorid“.
3.
Časť B. sa na konci dopĺňa takto:
„lambda-cyhalotrín“.
4.
V prílohe č. 3 nariadenia vlády SSR č. 206/1988 Zb. „Zoznam omamných látok“ v skupine I. sa za látku „trimeperidín (Trimeperidinum) 4-fenyl-4-propionyloxy-1,2,5-trimetylpiperidín“ vkladajú látky:
„alfa-metyltiofentanyl (Alfa-methylthiofentanylum) N-/1-/1-metyl-2(2-tienyl)etyl-/4-piperidyl/propiónanilid
parafluórfentanyl (Parafluorofentanylum) 4-fluór-N-(1-fenetyl-4-piperidyl)propiónanilid
beta-hydroxyfentanyl (Beta-hydroxyfentanylum) N-/1-(beta-hydroxyfenetyl)-4-piperidyl/propiónanilid
beta-hydroxy-3-metylfentanyl (Beta-hydroxy-methylfentanylum)
N-/1-(beta-hydroxyfenetyl)-3-metyl-4-piperidyl/propiónanilid tiofentanyl (Thiofentanylum)
N-/1-/2-(2-tienyl)etyl-/4-piperidyl/propióanilid 3-metyltiofentanyl (3-Methylthiofentanylum)
N-/3-metyl-1-/2-(2-tienyl)etyl-/4-piperidyl/propiónanilid“.
5.
Príloha č. 4 nariadenia vlády SSR č. 206/1988 Zb. „Zoznam psychotropných látok“ sa mení a dopĺňa takto:
a)
Zo skupiny I. sa z látok označených „THC Tetrahydrokannabinoly, všetky izoméry:“ vypúšťa text „Δ9“.
b)
skupina I. sa na konci dopĺňa takto:
„N hydroxy MDA (+)-N/alfa-metyl-3,4-(metyléndioxy) fenetyl-/-hydroxylamín
N-etyl MDA (+)-N-etyl-alfa-metyl-3,4-(metyléndioxy) fenetylamín
4-metylaminorex (+)-cis-2-amino-5-fenyl-4-metyl-2-oxazolín“.
c)
v skupine II. sa za látku
„sekobarbital (Secobarbitalum) kyselina 5-allyl-5-(1-metylbutyl)barbiturová“
vkladá látka:
„Delta-9-Tetrahydrokannabinol“.
d)
Zo skupiny IV. sa vypúšťa látka „propylhexedrín (Propylhexedrinum) DL-1-cyklohexyl-2-metylaminopropán“.
e)
V skupine IV. sa za látku „vinylbital (Vinylbitalum) kyselina 5-(1-metylbutyl)-5-vinylbarbiturová“ vkladá látka:
„midazolam (Midazolamum)
8-chlór 6-(o-fluórfenyl)-1-metyl-4H-imidazo (1,5-a) (1,4)benzodiazepín“.
Čl. II
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 84/1992 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 84/1992 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství
Vyhlášeno 20. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 21/1992
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II k vyhlášce č. 84/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 1992
84
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 31. ledna 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 57 odst. 1 zákona č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 3 se slova „přepravních spojení“ nahrazují slovem „spojů“.
2.
§ 1 odst. 4 zní:
„(4)
Dálková linka je linka, která je vedena na vzdálenost delší než 100 km.“.
3.
§ 1 odst. 5 zní:
„(5)
Provozovatelem silniční dopravy je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje silniční dopravu v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 1 zákona.“.
4.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Označení silničních vozidel musí být zakresleno na vozidle nebo na zvláštní tabuli nebo nálepce připevněné k vozidlu. Nápis musí být zřetelně viditelný a o velikosti písmen nejméně 30 mm.“.
5.
V § 2 se vypouští odstavec 3.
6.
V § 3 odst. 2 se druhá věta nahrazuje takto: „Záznamy mohou být vedeny technickým zařízením.“.
7.
V § 4 odst. 3 se vypouští poslední věta.
8.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Nebezpečné věci (§ 9 zákona) se zařazují do těchto tříd:
1
\\- Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou
2
\\- Stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem rozpuštěné plyny
3
\\- Hořlavé kapaliny
4.1
\\- Hořlavé tuhé látky
4.2
\\- Samozápalné látky
4.3
\\- Látky, které při styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny
5.1
\\- Látky působící vznětlivě
5.2
\\- Organické peroxidy
6.1
\\- Jedovaté látky
6.2
\\- Látky vzbuzující odpor nebo látky způsobilé vyvolat nákazu
7
\\- Radioaktivní látky
8
\\- Žíravé látky
9
\\- Jiné nebezpečné látky a předměty.
Pro zařazení jednotlivých látek a předmětů včetně odpadů, které spadají pod názvy jednotlivých tříd, platí předpisy pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5)“.
9.
§ 6 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
průvodní listinu pro každou zásilku nebezpečných věcí, která musí obsahovat údaje předepsané pro nákladní list v předpisech pro dopravu nebezpečných věcí po železnici;5) jde-li o věci, které nejsou vyjmenovány v těchto předpisech, musí průvodní listina obsahovat jejich chemický název, popř. jde-li o věci patřící do třídy 1, jejich obchodní nebo technický název,“.
10.
§ 6 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
povolení pro dopravu nebezpečných věcí,“.
11.
V § 6 odst. 1 se na konci připojuje písmeno d), které zní:
„d)
v případě přepravy radioaktivních látek třídy 7 též doklad o schválení použitého obalu, jestliže předpisy pro dopravu nebezpečných věcí po železnici5) takové schválení vyžadují.“.
12.
§ 7 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
jde o dopravu radioaktivních látek třídy 7;“.
13.
V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „tříd 1b, 1c“ nahrazují slovy „třídy 1“. Poslední věta za středníkem se vypouští.
14.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Pro každé vozidlo nebo jízdní soupravu musí být předána tři vyhotovení pokynů, z nichž jedno musí být uloženo v kabině řidiče a další vyhotovení v pouzdrech umístěných na zadní straně výstražných tabulek.“.
15.
V § 7 odst. 5 se na konci připojuje tato věta:
„V takové cisterně se nesmějí současně přepravovat různé nebezpečné, popřípadě jiné látky, které by spolu mohly v případě nehody nebezpečně reagovat nebo vytvářet nebezpečné nebo škodlivé sloučeniny.“.
16.
Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které zní:
㤠7a
(1)
Každé vozidlo nebo jízdní souprava, jimiž se přepravují výbušniny,5a) musí být provázeny průvodcem způsobilým k zacházení s výbušninami podle zvláštních předpisů,5b) který odpovídá za střežení nákladu během přepravy. Průvodce nesmí být zároveň řidičem vozidla, které výbušniny přepravuje.
(2)
Ve vozidle (jízdní soupravě), kterým se přepravují výbušniny, smějí být jen osoby nezbytné k zajištění přepravy, popřípadě k práci s přepravovanými výbušninami.
(3)
Jedou-li vozidla (jízdní soupravy), jimiž se přepravují výbušniny, v kolonách, musí být mezi každým vozidlem (jízdní soupravou) a vozidlem (jízdní soupravou) následujícím dodržena vzdálenost nejméně 50 m. Tutéž vzdálenost je řidič prvního vozidla (jízdní soupravy) kolony povinen dodržovat i vůči vozidlu (jízdní soupravě) jedoucímu před kolonou.
(4)
Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na přepravu výbušnin, jestliže čistá hmotnost výbušné látky obsažené v zásilce, která je přepravována jedním vozidlem nebo jednou jízdní soupravou, nepřevyšuje 5 kg.
§ 7b
(1)
Vozidlo s nákladem výbušnin musí být po celou dobu přepravy střeženo, aby nedošlo k odcizení nebo ztrátě vybušnin. Střežení výbušnin musí být zajištěno i během nakládky a vykládky.
(2)
Nakládat a vykládat výbušniny je dovoleno jen za denního světla nebo za dostatečného elektrického osvětlení, a to pod dohledem osoby způsobilé k zacházení s výbušninami. Při nakládce a vykládce se musí zamezit nárazu, pádu a převrácení přepravních kusů s výbušninami. Při přepravě musí být přepravní kusy na vozidle zajištěny tak, aby se nemohly pohybovat, narážet na sebe nebo spadnout na zem. Na nezakrytém vozidle nesmí jednotlivé přepravní kusy přesahovat okraj bočnic a musí být přikryty pevně utaženou plachtou impregnovanou proti ohni.
(3)
Při nakládce, vykládce a přepravě výbušnin je zakázano kouřit a zacházet s otevřeným ohněm. Nesmějí se provádět opravy vozidla, které by mohly způsobit požár nebo výbuch přepravovaných výbušnin. Pohonné hmoty se smějí čerpat jen mimo obec.5c)
(4)
Pro přepravu výbušnin nelze použít vozidla, u něhož není ložná plocha zajištěna proti sklopení nebo které je poháněno zařízením způsobujícím zahřátí ložné plochy nebo má topeniště.
(5)
Obecné zásady o zacházení s výbušninami stanovené zvláštními předpisy 5d) platí i pro jejich přepravu.“.
17.
V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Povolení se vyžaduje též pro silniční dopravu nebezpečných věcí vyloučených z přepravy po železnici5) nebo prováděnou odchylně od podmínek stanovených v § 6 až 10 této vyhlášky nebo podmínek stanovených pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5) V tomto případě musí být v povolení stanoveny podmínky přepravy.“.
18.
V § 8 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
„K žádosti o povolení silniční dopravy nebezpečných věcí uvedených ve druhé větě odstavce 1 musí být přiložen návrh podmínek přepravy, jehož vhodnost z hlediska bezpečnosti je potvrzena odborným orgánem, odborným ústavem nebo znalcem.“.
19.
§ 9 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
jde o dopravu výbušnin a radioaktivních látek třídy 7,“.
20.
V § 9 odst. 1 písm. b) bod 1 se vypouštějí slova: „tříd 1b a 1c a nebezpečných věcí“, jakož i celý text za středníkem.
21.
§ 9 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2.
tříd 1 (kromě výbušnin), 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 8 a 9 činí více než 3000 kg,“.
22.
V § 9 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova: „s výjimkou radioaktivních látek třídy 7“.
23.
§ 9 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Výstražné tabulky musí být upevněny na vozidle vpředu a vzadu kolmo k podélné ose vozidla, musí být zřetelně viditelné. Na jízdních soupravách musí být druhá tabulka upevněna na zadní straně posledního vozidla soupravy. Výstražné tabulky musí být opatřeny na zadní straně vodotěsným neuzamčeným pouzdrem pro uložení pokynů uvedených v § 7. Výstražné tabulky a pouzdra pro uložení pokynů musí být zhotoveny z těžko hořlavého materiálu.
(3)
Kromě výstražných tabulek umístěných podle odstavce 2 musí být cisterny (včetně cisternových kontejnerů o vnitřním objemu větším než 3000 l) opatřeny na bočních stranách stejnými výstražnými tabulkami, doplněnými o identifikační čísla k označení nebezpečí a k označení látky podle předpisů pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5) Identifikační čísla musí být nesmazatelná a musí zůstat čitelná i po 15 minutách přímého působení ohně.“.
24.
V § 9 odst. 7 zní:
„(7)
Pokud to vyžadují rozměry nebo tvar vozidla, mohou být u vozidel o celkové hmotnosti nejvýše 2000 kg rozměry výstražných tabulek podle odstavce 1 zmenšeny tak, aby základna byla nejméně 300 mm, výška nejméně 120 mm a černý okraj nejméně 10 mm.“.
25.
§ 14 a 15 se vypouštějí.
26.
V § 16 se vypouští odstavec 1 a zrušuje s číslování odstavců.
27.
V § 16 písm. a) se vypouští věta za středníkem.
28.
§ 17 se vypouští.
29.
V § 18 odst. 1 první věta zní: „Provozovatel veřejné pravidelné osobní silniční dopravy sestavuje a po schválení vyhlašuje jízdní řády pro každou linku jím provozovanou v knižním jízdním řádu určeném orgánem státní správy při schválení jízdního řádu.“.
30.
V § 19 odst. 1 se na konci připojuje nové písmeno h), které zní:
„h)
informace o tarifu.“.
31.
V § 20 se vypouštějí odstavce 2 a 3, dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
32.
V § 21 odst. 1 zní:
„(1)
Vozidla taxislužby musí být opatřena střešní svítilnou schváleného typu9a) se zřetelně viditelným nápisem „TAXI“, která musí být rozsvícena, nabízí-li vozidlo služby mimo stanoviště TAXI. Pro osvětlení nápisu platí předpisy o osvětlení směrových tabulek na vozidlech určených pro hromadnou dopravu osob.10) Střešní svítilnou „TAXI“ smí být vybavena jen vozidla oprávněných provozovatelů taxislužby. V době, kdy vozidlo neslouží provozování taxislužby, musí být označení zakryto.“.
33.
V § 21 odst. 3 se vypouštějí slova „o objemu nejméně 0,350 m3“.
34.
V § 21 odst. 4 se slova „3 tuny“ nahrazují slovy „4 tuny“.
35.
V § 22 v druhé větě se vypouští text za středníkem.
36.
§ 23 až 28 se vypouštějí.
37.
V § 29 se na konci připojuje písmeno h), které zní:
„h)
údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování určitého druhu silniční dopravy.“.
38.
V § 29 se vypouští odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
39.
V § 32 odst. 2 zní:
„(2)
V mezinárodní nepravidelné autobusové dopravě provozované čs. provozovatelem musí mít řidič během přepravy ve vozidle jízdní doklad, který obsahuje název a sídlo provozovatele dopravy, jména řidičů, jmenný seznam cestujících, údaje o obsaditelnosti autobusu a jeho státní poznávací značku, časové a místní údaje o průběhu cesty a hraniční přechody.“.
40.
V § 33 odst. 1 zní:
„(1)
Žádost o povolení k provozování silniční mezinárodní dopravy musí být podána písemně a musí obsahovat
a)
název a sídlo (jméno a adresu) provozovatele dopravy,
b)
účel a druh dopravy,
c)
počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá, a rozsah požadované dopravy,
d)
výchozí a cílové místo dopravy,
e)
počet a druh vozidel, jimiž má být doprava provozována, včetně státní poznávací značky, údaje o nejvyšší obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu a údaje o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti,
f)
doklad o technické prohlídce vozidel,
g)
údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování určitého druhu silniční dopravy.“.
41.
V § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V žádosti o povolení k pravidelné autobusové dopravě musí být kromě údajů uvedených v odstavci 1 uveden počet spojů (týdenní, denní), přesné vedení linky včetně zastávek pro výstup a nástup cestujících, jiných zastávek a hraničních přechodů, doby odpočinku a doby řízení vozidla jednotlivými řidiči, jízdní a tarifní podmínky, délka linky v km při jízdě tam a při jízdě zpět a délka jízdy za den.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
42.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní:
㤠33a
Odborové organizace smějí bez povolení provozovat mezinárodní nepravidelnou autobusovou dopravu:
a)
organizovanou pro vlastní členy odborových organizací a jejich rodinné příslušníky za rekreačními, kulturními nebo tělovýchovnými účely,
b)
účastníků dětské rekreace organizované odborovými organizacemi pro děti svých členů.“.
43.
V § 36 odst. 1 se vypouští písmeno f).
44.
V § 39 odst. 1 se vypouští písmena b) a c).
45.
V § 39 odst. 1 písm. f) se za slovem „udržovány“ vypouštějí slova „zda jich je plně, účelně a hospodárně využíváno“.
46.
Příloha k vyhlášce č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se nahrazuje zněním uvedeným v příloze k této vyhlášce.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992, s výjimkou ustanovení § 32 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Ministr:
Ing. Nezval v. r.
Příloha k vyhlášce č. 84/1992 Sb.
Seznam nebezpečných věcí, které lze přepravovat pouze na povolení podle § 8 odst. 1
Třída| Číslice| Pojmenování látek a předmětů
Identifikační číslo| Množství látky
nebo předmětů
(kg)
---|---|---|---
1| 4| Černý prach, zrněný nebo moučkovitý - 0027| 1000
Černý prach, lisovaný nebo jako pelety - 0028| 1000
Cyklotrimethylentrinitramin (cyklonit, hexogen, RDX), navlhčený, s nejméně 15 % hm. vody - 0072| 500
Hexanitrodifenylamin (dipikrylamin, hexyl) - 0079| 500
Hexolit, suchý nebo s méně než 15 % hm. vody - 0118| 500
Pentaerythrittetranitrát (PETN, pentrit), navlhčený, s nejméně 25 % hm. vody, nebo desensibilizovaný, s nejméně 15 % hm. flegmatizačního prostředku - 0150| 500
Pentolit, suchý nebo s méně než 15 % hm. vody - 0151| 500
Trinitrofenol (kyselina pikrová), suchý nebo s méně než 30 % hm. vody - 0154| 500
Trinitrofenylmethylnitramin (tetryl) - 0208| 500
Trinitrotoluen (TNT), suchý nebo s méně než 30 % hm. vody - 0209| 500
Trinitroanisol - 0213| 500
Trinitroresorcin (kyselina styfnová), suchý nebo s méně než 20 % hm. vody (nebo směsi alkoholu a vody) - 0219| 500
Cyklotetramethylentetranitramin (oktogen, HMX), navlhčený, s nejméně 15 % hm. vody - 0226| 500
Trinitrotoluen (TNT) ve směsi s trinitrobenzenem nebo hexanitrostilbenem - 0388| 500
Trinitrotoluen (TNT) ve směsi s trinitrobenzenem a hexanitrostilbenem - 0389| 500
Hexanitrostilben - 0392| 500
Trinitroresorcin (kyselina styfnová), navlhčený, s nejméně 20 % hm. vody (nebo směsi alkoholu a vody) - 0394| 500
Chloristan amonný - 0402| 500
Pentaerythrittetranitrát (PETN, pentrit), s nejméně 7 % hm. vosku - 0411| 500
Cyklotrimethylentrinitramin (cyklonit, hexogen, RDX), desensibilizovaný - 0483| 500
Cyklotetramethylentetranitramin (oktogen, HMX), desensibilizovaný - 0484| 500
9| Železniční třaskavky - 0192| 200
2| 1at)| Fluor (žíravý)| 100
3at)| Fosgen (karbonylchlorid) (žíravý)| 500
Methylbromid| 500
Oxid dusičitý NO2 (peroxid dusíku, tetroxid dusíku N2O4) (žíravý)| 500
Amoniak (čpavek)| 1000
Bromovodík (žíravý)| 1000
Chlor (žíravý)| 1000
Oxid siřičitý| 1000
3b)| Chlordifluorethan (R 142 b)| 1000
1,1 - difluorethan (R 152 a)| 1000
Dimethylether| 1000
Butan| 6000
Isobutan| 6000
Buten-1 (butylen)| 6000
Isobuten (isobutylen)| 6000
Cyklopropan| 6000
Propan| 6000
Propen (propylen)| 6000
3bt)| Ethylchlorid| 1000
Ethylamin| 1000
Dimethylamin| 1000
Methylamin| 1000
Methylchlorid| 1000
Methylmerkaptan| 1000
Sirovodík| 1000
Trimethylamin| 1000
3c)| Butadien-1,3| 1000
Vinylchlorid| 1000
3ct)| Ethylenoxid| 500
Chlortrifluorethylen (R 1113)| 1000
Vinylbromid| 1000
Vinylmethylether| 1000
4b)| Směsi uhlovodíků vyjmenovaných pod číslicí 3b) a ethanu a ethylenu čísl. 5b) (obchodní názvy: butan, propan)| 6000
4c)| Směsi 1,3-butadienu a uhlovodíků číslice 3b)| 1000
4ct)| Etylenoxid s dusíkem až do nejvyššího celkového tlaku 1 MPa při 50 °C| 500
5at)| Chlorovodík (žíravý)| 1000
5b)| Ethan| 1000
Ethylen| 1000
5c)| 1,1-difluorethylen| 1000
Vinylfluorid| 1000
6c)| Oxid uhličitý obsahující nejvýše 35 % hm. ethylenoxidu| 1000
6ct)| Ethylenoxid obsahující více než 10 %, nejvýše však 50 % hm. oxidu uhličitého| 1000
7b)| Ethan, ethylen, methan, vodík, všechny hlubokozchlazené, zkapalněné| 100
8b)| Směsi ethanu a methanu, zemní plyn, všechny hlubokozchlazené, zkapalněné| 100
9at)| Amoniak (čpavek), rozpuštěný ve vodě, s více než 35, nejvýše však 50 % hm. amoniaku| 1000
3| 11a)| Akrylonitril (vinylkyanid)| 1000
11b)| Acetonitril (methylkyanid)| 1000
Isobutyronitril| 1000
13| Ethylisokyanát| 1000
Methylisokyanát| 1000
16a)| Allylchlorid| 1000
17a)| Akrolein| 1000
18a)| Sirouhlík| 1000
5.1| 1| Stabilizované vodné roztoky peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku| 1000
Stabilizovaný peroxid vodíku| 1000
3| Kyselina chloristá ve vodných roztocích s více než 50 %, nejvýše však 72,5 % čisté kyseliny (HClO4)| 1000
5.2| 47a)| Di-isopropylperoxydikarbonát, technicky čistý| 10
49a)| Terc-butylperpivalát, technicky čistý| 10
6.1| 1| Kyanovodík s nejvýše 3 % vody| 100
2| Vodné roztoky kyanovodíku s nejvýše 20 % čistého kyanovodíku| 1000
11a)| Acetonkyanhydrin| 1000
13a)| Allylalkohol| 1000
Dimethylsulfát| 500
Kyselina dimethyldithiofosforečná| 1000
16b)| Epichlorhydrin| 1000
Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol)| 1000
31a)| Alkyly olova| 1000
41a)| Roztoky anorganických kyanidů| 1000
71a)| Organické sloučeniny fosforu| 1000
8| 1a)| Anhydrid kyseliny sírové (oxid sírový)| 1000
Oleum (dýmavá kyselina sírová)| 5000
1b)| Kyselina sírová| 6000
2a)| Kyselina dusičná s více než 55 % čisté kyseliny (HNO3)| 1000
6| Fluorovodík| 1000
7a)| Kyselina fluorovodíková s více než 60 %, nejvýše však 85 % fluorovodíku| 1000
7b)| Kyselina fluorovodíková s nejvýše 60 % fluorovodíku| 1000
8b)| Vodné roztoky kyseliny fluoroborité s nejvýše 78 % čisté kyseliny| 1000
10a)| Kyselina fluorsulfonová| 5000
21a)| Kyselina chlorsulfonová| 5000
24| Brom| 1000
44a)| Bezvodý hydrazin| 1000
Vodné roztoky hydrazinu s více než 64 % hydrazinu| 1000
44b)| Vodné roztoky hydrazinu s nejvýše 64 % hydrazinu| 1000
5a)
§ 21 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
§ 21 zákona SNR č. 51/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
5b)
§ 34 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
§ 34 zákona SNR č. 51/1988 Sb.
5c)
§ 2 bod 16 vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích.
5d)
§ 22 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
§ 22 zákona SNR č. 51/1988 Sb.
9a)
§ 4 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
10)
§ 46 odst. 2 vyhlášky č. 41/1984 Sb. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 110/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 110/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se doplňuje vyhláška č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků
Vyhlášeno 24. 3. 1992, datum účinnosti 24. 3. 1992, částka 27/1992
* Čl. I - § 25 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 24. 3. 1992
110
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 21. února 1992,
kterou se doplňuje vyhláška č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků
Ministerstvo financí České republiky podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, stanoví:
Čl. I
§ 25 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Cena zjištěná podle odstavců 1 až 3 je maximální vyvolávací cena pro veřejnou dražbu. Tato vyvolávací cena může být před zahájením veřejné dražby snížena v souladu s tržními principy a v závislosti na místních podmínkách.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Špaček v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 111/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 111/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o úhrade nákladov za ubytovanie a základnú starostlivosť v domovoch-penziónoch pre dôchodcov
Vyhlášeno 24. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 27/1992
* § 1 - Rozsah poskytovanej starostlivosti
* § 2 - Typy obytných jednotiek
* § 3 - Základné prevádzkové zariadenie a vybavenie
* Výpočet výšky úhrady
* § 4 - (1) Úhrada za ubytovanie a základnú starostlivosť v penziónoch zahŕňa úhradu za plochu obytnej miestnosti, plochu vedľajších miestností, za základné prevádzkové zariadenie a vybavenie obytnej jednotky a úhradu za základnú starostlivosť poskytovanú všetkým
* § 5 - Sadzby za podlahovú plochu
* § 6 - Sadzby za základné prevádzkové zariadenie
* § 7 - Sadzby za vybavenie obytnej jednotky
* § 8 - Sadzby za vykurovanie, elektrickú energiu, vodu a výťah
* § 9 - Sadzby za služby základnej starostlivosti
* § 10 - (1) Úhrada za obdobie kratšie ako jeden mesiac sa vypočíta podľa počtu dní. Denná suma je tridsatinou celkovej mesačnej úhrady. Po výpočte sa úhrada zaokrúhľuje na celé koruny dole.
* § 11 - Zrušujú sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku § 129 až 138 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č.
* § 12 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
111
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 21. februára 1992
o úhrade nákladov za ubytovanie a základnú starostlivosť v domovoch-penziónoch pre dôchodcov
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 39 písm. b) a e) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia ustanovuje:
§ 1
Rozsah poskytovanej starostlivosti
(1)
V domovoch-penziónoch pre dôchodcov (ďalej len „penzión“) uhrádzajú obyvatelia náklady za ubytovanie a základnú starostlivosť, pokiaľ sa ďalej neustanovuje inak. Základná starostlivosť zahŕňa vykurovanie obytnej jednotky, dodávku elektrickej, prípadne inej energie, vody, používanie výťahu a služby, ktorými sú upratovanie obytnej jednotky, upratovanie spoločných a prevádzkových priestorov, pranie, žehlenie a mangľovanie posteľnej bielizne a záclon, vypínanie a vešanie záclon a závesov a vymaľovanie obytnej jednotky.
(2)
Pranie, žehlenie a mangľovanie posteľnej bielizne sa poskytuje najmenej raz mesačne, pranie, žehlenie, mangľovanie, prípadne vypínanie a vešanie záclon alebo závesov, ako aj upratovanie obytnej jednotky najmenej raz štvrťročne a maľovanie obytnej jednotky raz za tri až štyri roky.
(3)
Ďalšie služby v penzióne sa poskytujú v rozsahu a za podmienok ustanovených osobitnými predpismi.1)
§ 2
Typy obytných jednotiek
(1)
Pre určenie úhrady za ubytovanie a základnú starostlivosť sa obytné jednotky v penziónoch rozdeľujú do štyroch typov:
I - jednolôžková obytná jednotka s jednou obytnou miestnosťou, s vedľajšími miestnosťami a so základným prevádzkovým zariadením a vybavením alebo s ich časťou,
Ia
\\- jednolôžková obytná jednotka s jednou obytnou miestnosťou bez vedľajších miestností a bez základného prevádzkového zariadenia,
II - dvojlôžková obytná jednotka s jednou alebo dvoma obytnými miestnosťami, s vedľajšími miestnosťami a so základným prevádzkovým zariadením a vybavením alebo s ich časťou,
IIa
\\- dvojlôžková obytná jednotka s jednou alebo dvoma obytnými miestnosťami bez vedľajších miestností a bez základného prevádzkového zariadenia.
(2)
Za obytnú miestnosť sa považuje priamo osvetlená a vetrateľná miestnosť s podlahovou plochou aspoň 12 m2; ktorú možno priamo alebo dostatočne nepriamo vykurovať a ktorá je vzhľadom na svoje stavebno-technické usporiadanie a vybavenie určená na celoročné bývanie; výnimočne sa považuje za obytnú miestnosť aj miestnosť s plochou menšou než 12 m2, ale väčšou než 8 m2, ak je určená na celoročné bývanie a spĺňa ostatné uvedené podmienky.
(3)
Jednolôžková obytná miestnosť je miestnosť, ktorej podlahová plocha môže mať najviac 18 m2; ak má obytná miestnosť väčšiu výmeru, považuje sa za dvojlôžkovú obytnú miestnosť. Za dvojlôžkovú obytnú miestnosť sa považujú aj obytné miestnosti, ktoré majú spoločnú predsieň s jedným spoločným vstupom z chodby.
(4)
Za vedľajšie miestnosti sa považujú predsieň, kuchyňa (kuchynský kút), komora, záchod, kúpeľňa, kúpeľňový alebo sprchovací kút, ak tvoria samostatné miestnosti, a ďalšie miestnosti určené na spoločné užívanie s obytnou miestnosťou.
§ 3
Základné prevádzkové zariadenie a vybavenie
(1)
Základným prevádzkovým zariadením obytnej jednotky sa rozumie zariadenie potrebné na varenie, priestor na uskladnenie potravín (zásobáreň, zásobárňová skriňa), hygienické zariadenie, pivnica, rozvody elektrickej energie a vody, odvod odpadových vôd.
(2)
Vybavením obytnej jednotky sa rozumie kuchynská linka so skrinkami alebo bez skriniek, vstavaná alebo zabudovaná skriňa, chladnička, balkón alebo loggia.
(3)
Obytná jednotka môže byť tiež vybavená lôžkom, závesmi, záclonami, stolom, stoličkou, kreslom, bielizníkom a skrinkou na obuv.
Výpočet výšky úhrady
§ 4
(1)
Úhrada za ubytovanie a základnú starostlivosť v penziónoch zahŕňa úhradu za plochu obytnej miestnosti, plochu vedľajších miestností, za základné prevádzkové zariadenie a vybavenie obytnej jednotky a úhradu za základnú starostlivosť poskytovanú všetkým obyvateľom.
(2)
Mesačná úhrada za ubytovanie a základnú starostlivosť sa určí
a)
násobkom plochy obytnej miestnosti a vedľajších miestností a sadzieb za 1 m2 týchto plôch,
b)
sadzbami za základné prevádzkové zariadenie a za vybavenie obytnej jednotky,
c)
za vykurovanie obytnej jednotky násobkom plochy obytnej miestnosti a sadzby za 1 m2,
d)
za elektrickú energiu, ak nie sú v obytných jednotkách elektromery, mesačnými sadzbami, a ak sú obytné jednotky vybavené elektromermi, poplatkom za skutočne spotrebovanú elektrickú energiu podľa príslušných predpisov pre obyvateľstvo,
e)
za dodávku vody, odvádzanie odpadových vôd a užívanie výťahu mesačnými sadzbami, a ak sú obytné jednotky vybavené prietokovými meračmi teplej a studenej vody, násobkom skutočného množstva vody a sadzby za m3;
f)
za služby základnej starostlivosti mesačnými sadzbami.
§ 5
Sadzby za podlahovú plochu
(1)
Sadzby za 1 m2 podlahovej plochy sú:
pri obytných miestnostiach| 2,20 Kčs
---|---
pri vedľajších miestnostiach| 1,- Kčs.
Do plochy vedľajších miestností sa nezapočítava plocha záchodu, kúpeľne, kúpeľňového alebo sprchovacieho kúta, zásobárne a pivnice.
(2)
V dvojlôžkovej obytnej miestnosti sa určí úhrada za obytnú plochu a plochu vedľajších miestností každému z oboch obyvateľov jednou polovicou.
(3)
Pri dvojlôžkovej obytnej jednotke s jednou obytnou miestnosťou, ktorú neobýva manželská dvojica, sa úhrada za plochu obytnej miestnosti a vedľajších miestností znižuje o 10 Kčs pre každého obyvateľa.
§ 6
Sadzby za základné prevádzkové zariadenie
(1)
Sadzby za základné prevádzkové zariadenie obytnej jednotky sú pre jedného obyvateľa:
pri jednolôžkovej obytnej jednotke| I. typu| 33,30 Kčs
---|---|---
pri dvojlôžkovej obytnej jednotke| II. typu| 16,60 Kčs.
(2)
Ak časť základného prevádzkového zariadenia obytnej jednotky chýba, znižujú sa sadzby pre jedného obyvateľa pri obytnej jednotke
| I. typu o Kčs| II. typu o Kčs
---|---|---
a) ak nie je priamo v obytnej jednotke alebo pre dve obytné jednotky spoločné zariadenie na varenie| 2,50| 1,70
b) ak nie je obytná jednotka vybavená zásobárňou alebo zásobárňovou skriňou| 0,80| 0,60
c) ak obytná jednotka nemá vlastný kúpeľňový alebo sprchovací kút (za vlastné sa považuje aj zariadenie slúžiace dvom obytným jednotkám)| 5,-| 3,30
d) ak obytná jednotka nemá vlastný záchod (za vlastné sa považuje aj zariadenie slúžiace dvom obytným jednotkám)| 4,20| 2,80
e) ak súčasťou obytnej jednotky nie je pivnica| 0,80| 0,60.
(3)
Pri obytnej jednotke typu Ia sa pre jedného obyvateľa sadzba uvedená v odseku 1 znižuje o 13,30 Kčs a pri type IIa o 9 Kčs.
§ 7
Sadzby za vybavenie obytnej jednotky
(1)
Sadzby za vybavenie obytnej jednotky sú:
| | Kčs
---|---|---
a)| za kuchynskú linku so skrinkami| 6,70
b)| za kuchynskú linku bez skriniek| 4,20
c)| za jednu vstavanú alebo zabudovanú skriňu, okrem skrine, ktorá je súčasťou ďalšieho vybavenia| 1,70
d)| za chladničku| 12,50
e)| za 1 balkón alebo loggiu (aj keď sú spoločné pre dve obytné jednotky)| 1,70.
(2)
V dvojlôžkovej obytnej jednotke sa počíta úhrada za vybavenie každému obyvateľovi jednou polovicou, ak ho užívajú spoločne.
(3)
Za vybavenie obytnej jednotky uvedené v § 3 ods. 3 sa úhrada nepožaduje.
§ 8
Sadzby za vykurovanie, elektrickú energiu, vodu a výťah
(1)
Sadzba za vykurovanie za 1 m2 sa vypočíta podielom priemerných skutočných nákladov na vykurovanie penziónu a jeho podlahovej plochy.
(2)
Sadzba za elektrickú energiu pre jedného obyvateľa v jednolôžkovej obytnej jednotke je 85 Kčs a v dvojlôžkovej obytnej jednotke 50 Kčs. Sadzba za elektrickú energiu je 85 Kčs aj v prípade, ak obýva dvojlôžkovú obytnú jednotku jeden obyvateľ.
(3)
Výšku a spôsob úhrady za elektrickú energiu môže určiť orgán sociálneho zabezpečenia alebo obecobec, ktorá penzión spravuje, podľa miestnych podmienok odlišne, pokiaľ by sa skutočné náklady odlišovali o 10 % a viac od úhrady ustanovenej podľa odseku 2. Táto úhrada nesmie byť vyššia, ako je jedenapolnásobok úhrady ustanovenej podľa odseku 2.
(4)
V dvojlôžkovej obytnej jednotke vybavenej elektromerom sa určí úhrada za spotrebovanú elektrickú energiu každému obyvateľovi jednou polovicou.
(5)
Sadzba za dodávku vody a odvádzanie odpadových vôd je pre jedného obyvateľa 20 Kčs.
(6)
Sadzba za užívanie výťahu je 7 Kčs pre jedného obyvateľa.
(7)
Za spotrebovanú elektrickú energiu mimo obytnej jednotky sa úhrada nepožaduje.
§ 9
Sadzby za služby základnej starostlivosti
(1)
Úhradu za služby základnej starostlivosti podľa § 1 ods. 1 a 2 pre jedného obyvateľa mesačne určí orgán sociálneho zabezpečenia alebo obecobec, ktorá penzión spravuje, vo výške priemerných skutočných nákladov.
(2)
Za vymaľovanie obytnej jednotky a za upratovanie spoločných a prevádzkových priestorov sa úhrada nevyžaduje.
(3)
Pokiaľ penzión zabezpečuje premiestnenie nábytku a upratovanie po maľovaní, je úhrada pri jednolôžkovej obytnej jednotke 100 Kčs a pri dvojlôžkovej obytnej jednotke pre jedného obyvateľa 75 Kčs.
§ 10
(1)
Úhrada za obdobie kratšie ako jeden mesiac sa vypočíta podľa počtu dní. Denná suma je tridsatinou celkovej mesačnej úhrady. Po výpočte sa úhrada zaokrúhľuje na celé koruny dole.
(2)
Obyvateľ platí úhradu za ubytovanie a základnú starostlivosť v penzióne mesačne vopred. Pri nástupe do penziónu platí úhradu za dobu do nasledujúcej výplaty dôchodku.
(3)
Po dobu prechodného pobytu obyvateľa mimo penziónu sa úhrada za ubytovanie a základnú starostlivosť neznižuje. Úhrada za elektrickú energiu a dodávku vody sa nepožaduje, ak pobyt obyvateľa mimo penziónu trvá aspoň 30 po sebe idúcich dní. Zaplatená úhrada sa nevracia, ak občan zomrie alebo skončí pobyt v penzióne z iného dôvodu.
§ 11
Zrušujú sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku § 129 až 138 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 260/1990 Zb.
§ 12
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
1)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 443/1991 Zb. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 88/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 88/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o zmene vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
Vyhlášeno 24. 3. 1992, datum účinnosti 24. 3. 1992, částka 22/1992
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 24. 3. 1992
88
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
zo 6. februára 1992
o zmene vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 29 zákona Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla sa mení takto:
1.
Úvodná veta znie:
„Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 29 zákona Slovenskej národnei rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb. ustanovuje:“.
2.
V § 1 ods. 1 sa slová „Slovenská poisťovňa, štátny podnik“ nahradzujú slovami „Slovenská poisťovňa, akciová spoločnosť“.
3.
V § 1 ods. 2 sa za slová „ako aj“ vkladajú slová „fyzická a“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Dančo v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 97/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 97/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa upravujú niektoré otázky náhrad podľa zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku
Vyhlášeno 24. 3. 1992, datum účinnosti 24. 3. 1992, částka 24/1992
* § 1 - Výška finančnej náhrady vyplácanej v hotovosti za pozemky, ktoré sa nevydávajú a za ktoré nebol poskytnutý iný pozemok
* Spôsob výpočtu výšky náhrady za živý a mŕtvy inventár a za zásoby v osobitných prípadoch
* § 2 - Pre účely tohto nariadenia sa rozumie
* § 3 - (1) V prípadoch, kedy nie je možné preukázať vnesenie alebo odňatie živého a mŕtveho inventára, ako aj zásob, vypočíta sa výška náhrady za ne pomocou normatívu. Podľa druhu vecí
* § 4 - V prípade, kedy nemožno určiť súčasnú hodnotu odňatého alebo vneseného mŕtveho inventára a nepoužije sa § 3 tohto nariadenia, vypočíta sa výška náhrady podľa sadzieb uvedených v prílohe tohto nariadenia.
* § 5 - Účinnosť
* Príloha nariadenia vlády SR č. 97/1992 Zb.
Aktuální znění od 24. 3. 1992
97
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 21. januára 1992,
ktorým sa upravujú niektoré otázky náhrad podľa zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku
Vláda Slovenskej republiky podľa § 16 ods. 1 a § 20 ods. 5 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
§ 1
Výška finančnej náhrady vyplácanej v hotovosti za pozemky, ktoré sa nevydávajú a za ktoré nebol poskytnutý iný pozemok
Výška náhrady v hotovosti za pozemky, ktoré sa podľa zákona nevydávajú a za ktoré nebol poskytnutý iný pozemok, sa určuje sumou 10 000 Kčs, ak podľa cenových predpisov platných ku dňu účinnosti zákona nepatrí náhrada nižšia; poskytovanie náhrady podľa § 16 ods. 1 zákona tým inak nie je dotknuté.
Spôsob výpočtu výšky náhrady za živý a mŕtvy inventár a za zásoby v osobitných prípadoch
§ 2
Pre účely tohto nariadenia sa rozumie
a)
živým inventárom hospodárske zvieratá, najmä hovädzí dobytok, ošípané, ovce, kone, prípadne včelstvá,
b)
mŕtvym inventárom najmä stroje, náradie, dopravné prostriedky a zariadenia používané v poľnohospodárstve,
c)
veľku dobytčou jednotkou jednotka určená pre prepočet jednotlivých druhov hospodárskych zvierat,
d)
normatívom na jeden hektár poľnohospodárskej pôdy (ďalej len „normatív“) množstvo živého inventára vyjadreného vo veľkých dobytčích jednotkách, množstvo mŕtveho inventára vyjadreného v zostatkových hodnotách, množstvo zásob krmív, steliva, osív a sadív v ocenení podľa účtovnej evidencie.
§ 3
(1)
V prípadoch, kedy nie je možné preukázať vnesenie alebo odňatie živého a mŕtveho inventára, ako aj zásob, vypočíta sa výška náhrady za ne pomocou normatívu. Podľa druhu vecí
a)
normatív živého inventára s výnimkou ťažných koní je 0,9 veľkej dobytčej jednotky; hodnota jednej veľkej dobytčej jednotky pre účely výpočtu je 9 000 Kčs,
b)
normatív mŕtveho inventára s výnimkou mláťačky je 8 000 Kčs,
c)
normatív osív a sadív je 1700 Kčs,
d)
normatív krmív a stelív je 9 000 Kčs.
(2)
Výška náhrady za ťažné kone sa určuje sumou 20 000 Kčs.
(3)
Výška náhrady za mláťačku sa určuje sumou 100 000 Kčs.
(4)
Výška náhrady za násadu rýb pri uplatňovaní nároku na vydanie rybníka zodpovedá množstvu rýb, ktoré osadzovala povinná osoba.1)
§ 4
V prípade, kedy nemožno určiť súčasnú hodnotu odňatého alebo vneseného mŕtveho inventára a nepoužije sa § 3 tohto nariadenia, vypočíta sa výška náhrady podľa sadzieb uvedených v prílohe tohto nariadenia.
§ 5
Účinnosť
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 97/1992 Zb.
SADZOBNÍK NÁHRAD ZA MŔTVY INVENTÁR
P. Č.| Druh mechanizačného prostriedku| Sadzba v Kčs
---|---|---
min.| stred.| max.
1| 2| 3| 4| 5
1.| Traktory na petrolej a naftu| 25 000| 37 500| 50 000
2.| Traktory s výkonom motora:| | |
\\- do 20 HP (Škoda 15)| -| 60 000| -
3.| \\- 20-25 HP (Zetor 25)| -| 110 000| -
4.| \\- 25-30 HP (Škoda 30)| -| 133 000| -
5.| \\- 30-45 HP| -| 177 000| -
6.| \\- 45-55 HP| -| 221 000| -
7.| \\- nad 55 HP| -| 243 000| -
8.| Pásové traktory| -| 97 000| -
9.| Prívesy - konské| -| 22 000| -
10.| \\- traktorové| -| 45 000| -
11.| Parné oračky - súprava 70 HP| -| 190 000| -
12.| \\- súprava 240 HP| -| 650 000| -
13.| Pluhy - 1 radlicové| 900| 1 600| 2 300
14.| 2-3 radlicové| 4 500| 9 700| 14 900
15.| 4-5 radlicové| 8 500| 12 500| 16 500
16.| Brány - klincové| 1 100| 2 000| 2 900
17.| \\- tanierové| 9 800| 12 400| 15 000
18.| Drviče hrúd a smyky| 800| 2 000| 3 200
19.| Hrudorezy a lúporezy| 6 000| 8 000| 10 000
20.| Kultivátory - konské| 1 500| 4 750| 8 000
21.| \\- traktorové| 6 500| 9 500| 12 500
22.| Sejačky obilnín - 10-21 riadkové| 28 000| 34 000| 40 000
23.| \\- viac ako 21-riadkové| 35 000| 41 500| 48 000
24.| Sejačky špeciálne| 28 000| 34 000| 40 000
25.| Vysadzovače zemiakov| 9 000| 12 000| 15 000
26.| Mláťačky - veľké 54“-70“| 100 000| 130 000| 160 000
27.| \\- stredné 26“-36“| 75 000| 100 000| 125 000
28.| \\- malé| 50 000| 70 000| 90 000
29.| Špeciálne mláťačky| 60 000| 80 000| 100 000
30.| Lis na slamu k mláťačke| 19 000| 27 500| 36 000
31.| Lis na seno k traktoru| 48 000| 57 000| 66 000
32.| Vyorávače zemiakov| 3 000| 5 250| 7 500
33.| Vyorávače cukr. repy| 2 000| 3 500| 5 000
34.| Rezačky krmovín - strojové| 8 000| 11 500| 15 000
35.| -žentúrové| 3 300| 4 150| 5 000
36.| \\- ručné| 1 600| 3 050| 4 500
37.| Strúhačky na repu| 1 600| 2 050| 2 500
38.| Lokomobila 10-35 HP| 40 000| 50 000| 60 000
39.| Elektromotory - do 5 kW| -| 3 000| -
40.| \\- 5-10 kW| 5 500| 7 000| 8 500
41.| \\- nad 10 kW| -| 10 000| -
42.| Nákladné automobily - malé (1,5 t)| -| 70 000| -
43.| \\- stredné (3,5 t)| -| 200 000| -
44.| \\- veľké (nad 3,5 t)| -| 260 000| -
Pravidlá používania:
1.
Údaje platia vždy pre 1 ks alebo súpravu techniky, a to ako:
a)
minimálna sadzba, ktorá platí vždy pre stroj a zariadenie buď poťahované alebo ostatné typy vyrobené pred rokom 1940, prípadne podľa výkonnosti diferencovanej techniky pre uvedené najnižšie výkony alebo výkonové parametre,
b)
stredná sadzba, ktorá platí pre strednotechnické a výkonové parametre a stredný technický stav strojov z hľadiska amortizácie,
c)
maximálna sadzba, ktorá platí pre stroje vyrobené po roku 1945, stroje nové, nepoužité a techniku najvyšších výkonových parametrov.
Ak je náhrada ustanovená jedným údajom, platí údaj pre všetky typy strojov, ktoré sú začlenené k uvedenému druhu techniky.
2.
Typy strojov a zariadení, ktoré nemožno začleniť do skupín druhov techniky uvedených v sadzobníku sa ohodnotia individuálne spravidla na základe ceny porovnateľného stroja v roku 1991.
3.
Náhrady podľa tohto sadzobníka sú najvyššie prípustné.
1)
§ 5 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech
Vyhlášeno 24. 3. 1992, datum účinnosti 24. 3. 1992, částka 24/1992
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ZŘIZOVÁNÍ ÚLOŽIŠŤ ODPADŮ (§ 4 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - § 6 (§ 6 — § 7)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 8 (§ 8 — § 8)
* § 9 - Účinnost k vyhlášce č. 99/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2005 (300/2005 Sb.)
99
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 20. února 1992
o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech
Český báňský úřad podle § 34 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., stanoví:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje bližší podrobnosti pro zřizování, provoz, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech (dále jen „úložiště“) jako zvláštního zásahu do zemské kůry2).
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se považují za
a)
úložiště odpadů - podzemní prostory vzniklé přírodními vlivy nebo hornickou činností či činností prováděnou hornickým způsobem, do kterých se ukládají odpady,
b)
zřizování úložišť - činnost vedoucí ke vzniku úložiště odpadů, tj. projektování, výstavba nebo rekonstrukce podzemních prostor vhodných jako úložiště odpadů, včetně jejich vyhledávání a průzkumu,
c)
provoz úložišť - činnosti při ukládání odpadů v podzemních prostorech na základě provozního řádu,
d)
zajištění úložišť - provedení nezbytných opatření při dočasném zastavení provozu úložiště odpadů,
e)
likvidace úložišť - provedení nezbytných opatření směřujících k trvalému zastavení provozu úložiště odpadů.
§ 3
Ukládání odpadů
(1)
Ukládat odpady do podzemí mohou právnické a fyzické osoby jen na základě získaného oprávnění3) a povolení4). K úložišti se vyjadřuje příslušný orgán státní správy podle zvláštního právního předpisu5).
(2)
Předpokladem pro vydání povolení je předchozí stanovení chráněného území podle zvláštních předpisů.6)
(3)
Do úložiště odpadů nelze přijmout odpad uvedený v příloze (dále jen „vyloučený odpad“).
(4)
Do úložiště odpadů lze přijmout pouze odpad, který splňuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem6a) na odpad ukládaný na skládky stejné skupiny, do které bylo úložiště zařazeno podle výsledků integrovaného hodnocení úložiště6b). Odpady, které by mohly vzájemně reagovat, musí být definovány v základním popisu odpadu producentem a rozděleny do skupin podle vzájemné slučitelnosti; jednotlivé skupiny musí být na úložišti prostorově odděleny.
ČÁST DRUHÁ
ZŘIZOVÁNÍ ÚLOŽIŠŤ ODPADŮ
§ 4
Vyhledávání a průzkum úložišť odpadů
(1)
Vyhledávání a průzkum úložišť odpadů může být prováděn pouze na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.7)
(2)
Při vyhledávání a průzkumu jsou právnické a fyzické osoby povinny:
a)
ověřovat zájmové území tak, aby zjistily a vyhodnotily komplexně geologické poměry,
b)
ověřit vývoj a úložné poměry zájmového území tak, aby se projektování a výstavba podzemního úložiště mohla uskutečnit podle zásad báňské technologie a bylo přitom využito všech příznivých vlastností horninového prostředí,
c)
používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení následného využití horninového prostředí pro účely podzemního úložiště odpadů,
d)
zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů úložiště odpadů na ložiska nerostů, vodní zdroje, životní prostředí a další důležité veřejné zájmy,
e)
při přerušení vyhledávání a průzkumu provést opatření, aby se nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu.
§ 5
Projektování a výstavba úložišť odpadů
(1)
Na projektování, výstavbu, popřípadě rekonstrukci úložišť odpadů se vztahují stavební předpisy,8) pokud tato vyhláška nebo jiné právní předpisy9) nestanoví jinak.
(2)
Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 musí kromě náležitostí stanovených jinými obecnými předpisy zajišťovat
a)
optimální rozmístění povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl,
b)
bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím hornin a plynů,
c)
řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím a veřejným zájmům chráněným zvláštními předpisy,10) a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční akce, nýbrž i z hlediska následků spojených s ukládáním odpadů do podzemí.
(3)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu při zřizování podzemních úložišť odpadů včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany se v plném rozsahu řídí zvláštním předpisem.11)
ČÁST TŘETÍ
§ 6
Provoz úložišť odpadů
(1)
Obvodní báňský úřad v rozhodnutí o povolení činnosti stanoví podmínky pro ukládání a manipulaci s odpadem v podzemním úložišti, a to v souladu s podmínkami stanovenými příslušnými orgány státní správy5) na základě kategorizace a vlastností ukládaného odpadu podle zvláštních předpisů.12)
(2)
Provozovatel je povinen zejména:
a)
nakládat s odpady podle zpracovaného provozního řádu, který byl odsouhlasen příslušným orgánem státní správy,5)
b)
vést evidenci o množství, druhu a původu odpadu převzatého k uložení.13) V předepsané mapové dokumentaci4) vyznačit místo uložení odpadu,
c)
zpracovat havarijní plán ke zdolávání závažných provozních nehod a havárií,14)
d)
v případě, že je možno využít ukládaný odpad jako zdroj druhotných surovin nebo energie, zajistit takový způsob ukládání odpadu, který by neznemožnil jeho budoucí využití,
e)
provádět pravidelný odběr vzorků vzdušin a vod a podle výsledků jejich rozboru kontrolovat, zda nedochází k nežádoucí změně vlastností odpadu a jeho ekologické nebezpečnosti,
f)
přijímat operativní opatření k odstraňování a nápravě zjištěných nedostatků a vytvářet podmínky provozu nezbytné z hlediska péče o zdraví lidí a životního prostředí,
g)
umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace o skutečnostech souvisejících s provozem podzemního úložiště odpadů,
h)
činnosti související s provozem podzemních úložišť odpadů vykonávat prostřednictvím pracovníků, u nichž byla ověřena jejich odborná způsobilost,15)
ch)
soustavně seznamovat všechny své pracovníky s právními a ostatními předpisy souvisejícími s provozem úložiště odpadů včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
§ 7
Bezpečnost práce a provozu
(1)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu podzemních úložišť odpadů včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany se řídí zvláštním předpisem.11)
(2)
Probíhá-li ukládání odpadů do podzemních prostor souběžně s těžbou užitkového nerostu, platí zvláštní předpis11) v celém rozsahu.
(3)
Pokud není prováděna souběžně těžba užitkového nerostu a pokud obvodní báňský úřad nestanoví jinak, vztahuje se na tuto činnost zvláštní předpis11) s výjimkou ustanovení:
část první, díl druhý| § 7 Prohlídky pravovišť
---|---
§ 8 Předběžné prohlídky důlních děl
§ 10 Inspekční služba
díl třetí| § 16 Obsazení pracovišť
část třetí, díl první| § 33 Východy z dolu
| § 34 Spojení východů z dolu
§ 35 Východy z pracovišť
část čtvrtá, díl první| Větrání plynujících a uhelných dolů
díl druhý, oddíl první| Větrání neplynujících neuhelných dolů
§ 117 Větrní spoje dolu s povrchem
§ 118 Způsoby větrání
oddíl druhý| Důlní větry a větrní cesty
§ 122 Rychlost důlních větrů
oddíl třetí| Hlavní a výpomocné ventilátory
oddíl čtvrtý| Rozvádění důlních větrů
oddíl pátý| Pomocné větrání
oddíl šestý| Větrání důlních provozoven
oddíl sedmý| Větrání dočasně neobsazených a opuštěných důlních děl
oddíl osmý| Kontrola větrání a přístroje k měření koncentrace plynů a plynných škodlivin
§ 149 Větrní rozvaha
§ 150 Vedoucí větrání
část pátá| Ochrana dolů proti výbuchu uhelného prachu
část šestá, díl druhý| Požární ochrana, opatření proti vzniku důlních požárů
§ 172 Důlně požární vodovod
§ 173 Kontrola a opravy důlního požárního vodovodu
§ 174 Požární nádrž
§ 183 Dopravníky
§ 186 Přípravné protipožární hráze v plynujících a uhelných dolech
§ 187 Samovznícení
část sedmá, díl druhý| Odvodňování dolů, čerpání důlních vod.
(4)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu při ukládání odpadů do podzemních prostor vrty se řídí dílem I a II zvláštního předpisu.16)
ČÁST ČTVRTÁ
§ 8
Zajištění a likvidace úložišť odpadů
Dočasné nebo trvalé zastavení provozu podzemního úložiště je přípustné jen na základě povolení podle zvláštního předpisu.4)
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda Českého báňského úřadu:
Ing. Bartoš v. r.
Příloha k vyhlášce č. 99/1992 Sb.
VYLOUČENÉ ODPADY
a)
odpady vyjmenované v příloze č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb.,
b)
odpady a jejich obaly, které by mohly za skladovacích podmínek reagovat s vodou nebo s horninovým prostředím a vést ke:
1.
změně objemu,
2.
vytváření samozápalných, toxických nebo výbušných látek nebo plynů,
3.
jiné reakci, která by mohla ohrozit provozní bezpečnost nebo celistvost bariéry horninového prostředí,
c)
odpady, které jsou biologicky rozložitelné,
d)
odpady, které mohou vytvářet směs plynu a vzduchu, která je toxická nebo výbušná. To se vztahuje především na odpady, které:
1.
způsobují koncentraci toxických plynů v důsledku parciálního tlaku jejich složek,
2.
vytvářejí při nasycení uvnitř kontejneru koncentrace, které jsou vyšší než 10 % koncentrace odpovídající spodní mezi výbušnosti,
e)
odpady, které nejsou dostatečně stabilní, aby odpovídaly geomechanickým podmínkám úložiště.
1)
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. 4. 1999 o skládkách.
Rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. 12. 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES.
2)
§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 79 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Vyhláška ČBÚ č. 78/1988 Sb., o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech.
6a)
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
6b)
Příloha č. 12 vyhlášky č. 299/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
8)
Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, a předpisy související.
9)
Např. zákon č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb., zákon č. 238/1991 Sb.
10)
Např. zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
11)
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
12)
Opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. 8. 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (uveřejněno v částce 69/1991 Sb.).
13)
Nařízení vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů, včetně evidence skládek založených před účinností zákona č. 238/1991 Sb.
14)
Výnos ČBÚ č. 8/1987 Sb., o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech.
15)
Vyhláška ČBÚ č. 103/1989 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
16)
Výnos ČBÚ č. 17/1981 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, ve znění výnosu ČBÚ č. 18/1986 Ú. v. ČSR. |
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb.
Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny
Vyhlášeno 25. 3. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 28/1992
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (§ 4 — § 13l)
* ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (§ 14 — § 45)
* ČÁST ČTVRTÁ - NATURA 2000 (§ 45a — § 45j)
* ČÁST PÁTÁ - PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ (§ 46 — § 57)
* ČÁST ŠESTÁ - NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 58 — § 74)
* ČÁST SEDMÁ - ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY (§ 75 — § 89)
* ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 90 — § 93) č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 2 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 3 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 4 k zákonu č. 114/1992 Sb. č. 5 k zákonu č. 114/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (364/2021 Sb., 149/2023 Sb., 196/2024 Sb.)
114
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. února 1992
o ochraně přírody a krajiny
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcíobcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajiněkrajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.
§ 2
Ochrana přírody a krajiny
(1)
Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
(2)
Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména
a)
ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
b)
obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,
c)
ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,
d)
ochranou dřevin rostoucích mimo les,
e)
vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
f)
účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
g)
spoluúčastí v procesu územního plánováníúzemního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
h)
účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,
i)
ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,
j)
obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,
k)
ochranou krajinykrajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace,
l)
prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů (dále jen „invazní nepůvodní druh“) do krajinykrajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014“),
m)
stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, (dále jen „nařízení Rady (ES) č. 708/2007“).
§ 3
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a)
územní systém ekologické stability krajinykrajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémůekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,
b)
významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajinykrajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvkyVýznamnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajinykrajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků,
c)
planě rostoucí rostlinarostlina (dále jen „rostlinarostlina“) je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. RostlinouRostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,
d)
volně žijící živočichvolně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočichavolně žijícího živočicha nepovažuje,
e)
živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a),
f)
záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,
g)
živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,
h)
zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajinykrajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlinarostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,
i)
dřevinadřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevinadřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajiněkrajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pozemky,1b)
j)
paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,
k)
biotopbiotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. BiotopBiotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlinrostlin a živočichů,
l)
ekosystémekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
m)
krajinakrajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémůekosystémů a civilizačními prvky,
n)
přírodní stanovištěpřírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,
o)
přírodní stanovištěpřírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“) jsou přírodní stanovištěpřírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství;1d) jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1g)
p)
druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství;1e) jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1f)
q)
evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která
1.
byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1g) a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),
2.
splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanovištěpřírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo
3.
byla zařazena do evropského seznamu,
r)
Natura 20001g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných druhů1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,
s)
stav přírodního stanovištěpřírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,
t)
stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanovištěpřírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,
u)
celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasticelistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,
v)
chovchov je jakékoliv držení živočicha v zajetí,
w)
přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémůekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů.
(2)
Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu.1f)
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ ÚZEMNÍ A DRUHOVÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, OCHRANA DŘEVIN, JESKYNÍ A PALEONTOLOGICKÝCH NÁLEZŮ
§ 4
Základní povinnosti při obecné ochraně přírody
(1)
Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajinykrajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajinykrajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obceobce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Významné krajinné prvkyVýznamné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(3)
Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov2). K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K souhlasům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li vlastník3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 23 o podmínkách vydání souhlasu ke schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti.
(4)
Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití nepůvodních druhů dřevindřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišťpřírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlinrostlin anebo živočichů; v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem21c).
(5)
V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlas. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužije zákon o posuzování vlivů na životní prostředí3b).
(6)
Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Při vydávání souhlasu podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších stanovisek podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích a stanoviscích takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek.
§ 5
Obecná ochrana rostlin a živočichů
(1)
Všechny druhy rostlinrostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystémuekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.
(2)
Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na invazní nepůvodní druhy a nepůvodní druhy, pro které byla stanovena opatření k regulaci podle odstavce 6, a na zásahy při hubení rostlinrostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.4) Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlinrostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona.
(3)
Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlinrostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.
(4)
Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajinykrajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlinrostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném územízastavěném území obceobce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství54). Platnost povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajinykrajiny zaniká zařazením příslušného druhu na unijní seznam.
(5)
Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlinrostlin či živočichů (dále jen „kříženec“) do krajinykrajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody; to neplatí pro křížence druhů rostlinrostlin, pokud je vysazován v zastavěném územízastavěném území obceobce.
(6)
Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinukrajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění. Opatřením k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence není dotčeno opatření stanovené podle jiného právního předpisu55).
(7)
Pro účely vydání povolení podle odstavce 4 nebo 5 anebo stanovení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením nebo stanoveným opatřením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56).
(8)
Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 provádí v rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského revíru (dále jen „uživatel pozemku“). Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.
(9)
Vyžaduje-li provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2.
(10)
Vývoz a dovoz ohrožených rostlinrostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní úmluvy“), povoluje orgán ochrany přírody, s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a)
(11)
Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.
(12)
Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy4b). Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(13)
Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 12 změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné stanici.
(14)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích, zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně žijících populací a způsob péče o živočichy.
§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků
(1)
V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen „ptáci“), je zakázáno
a)
jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,
b)
úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,
c)
sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,
d)
úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,4c)
e)
držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.
(2)
Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chovchov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.
(3)
Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.
(4)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých druhů ptáků vymezený a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a tímto zákonem. Ustanovení odstavce 1 písm. e) a odstavce 2 se nevztahuje na chovchov ptáků, kteří jsou zvěří, již lze lovit. Seznam těchto druhů stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.
(5)
Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.
(6)
Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a § 5b vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle § 50 až 57 nebo podle zvláštního zákona.4a)
§ 5b
Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků
(1)
Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chovchov v lidské péči pro tyto účely.
(2)
Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení druhů a množství ptáků, na které se má odchylný postup vztahovat,
b)
prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,
c)
důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky a časové a místní okolnosti, za nichž lze takto postupovat,
d)
způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody stanovující odchylný postup provádět.
(4)
V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu osob, stanoví jej orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy, které musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm. a) až d) a podmínky, za nichž může být odchylný postup uplatněn.
(5)
Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen do 31. prosince každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah provedený na základě odchylného postupu. Orgán ochrany přírody o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím evidence druhové ochrany.
§ 6
Registrace významných krajinných prvků
(1)
Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a obciobci.
(2)
V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy o správním řízení4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst. 2).
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.
§ 7
Ochrana dřevin
(1)
DřevinyDřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.5)
(2)
Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na nepůvodní druhy dřevindřevin při provádění opatření k jejich regulaci podle § 5 odst. 6 a na invazní nepůvodní druhy dřevindřevin při kácení a dalších zásazích nezbytných k předcházení nebo omezení jejich šíření podle § 13d až 13l. Ochrana podle odstavce 1 se dále nevztahuje na případy kácení prováděného v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinrostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči57).
(3)
Péče o dřevinydřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevindřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevindřevin.
§ 8
Povolení ke kácení dřevin
(1)
Ke kácení dřevindřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevindřevin. Povolení ke kácení dřevindřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6).
(2)
Povolení není třeba ke kácení dřevindřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevindřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevindřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevindřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevindřevin; v případě odstraňování dřevindřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.
(3)
Povolení není třeba ke kácení dřevindřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4)
Povolení není třeba ke kácení dřevindřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
(5)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevindřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevindřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevindřevin a období, ve kterém se kácení dřevindřevin zpravidla provádí.
§ 9
Náhradní výsadba a odvody
(1)
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevindřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevindřevin. Současně může uložit následnou péči o dřevinydřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.
(2)
Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. ObceObce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.
(3)
Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřevinydřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obceobce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřevinydřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky.7) Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.
(4)
Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.8)
§ 10
Ochrana a využití jeskyní
(1)
Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.
(2)
Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.
(3)
Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.
(4)
Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.
(5)
Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání9) nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 11
Ochrana paleontologických nálezů
(1)
Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody.
(2)
Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo ten, kdo vykonává činnosti, při nichž k nálezu došlo, je povinen umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání, nejdéle však po dobu osmi dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.
(3)
Vývoz paleontologických nálezů je povolen jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 12
Ochrana krajinného rázu a přírodní park
(1)
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajinykrajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajiněkrajině.
(2)
K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(3)
K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
(4)
Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném územízastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.9a)
§ 13
Přechodně chráněné plochy
(1)
Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V opatření obecné povahy o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.
(2)
Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti doklady či údaji o výnosu pozemku.
HLAVA DRUHÁ
POUŽÍVÁNÍ CIZÍCH A MÍSTNĚ SE NEVYSKYTUJÍCÍCH DRUHŮ V AKVAKULTUŘE A OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY PŘED INVAZNÍMI NEPŮVODNÍMI DRUHY
Díl 1
Používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře
§ 13a
(1)
Žádost uvedenou v čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu (dále jen „přesun“) podává žadatel u orgánu ochrany přírody.
(2)
Pro účely vydání povolení k přesunu si orgán ochrany přírody k žádosti podle odstavce 1 vyžádá
a)
vyjádření podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 od společné meziresortní komise pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy (dále jen „společná komise“),
b)
vyjádření k délce doby sledování podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 od společné komise a
c)
závazné stanovisko krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského uvádějící, zda jsou naplněny požadavky čl. 13 nebo 19 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 z hlediska jeho souladu s jinými právními předpisy58).
(3)
V případě výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody lhůtu, v níž je žadatel povinen předložit posouzení rizik pro životní prostředí zpracované v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Náklady spojené s posouzením rizik pro životní prostředí nese žadatel. K předloženému posouzení rizik pro životní prostředí si orgán ochrany přírody vyžádá vyjádření společné komise o riziku pro životní prostředí zpracované podle přílohy II nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Je-li riziko spojené s navrhovaným výjimečným přesunem na základě vyjádření společné komise střední nebo vysoké, navrhne společná komise opatření k jeho zmírnění. Navržená opatření ke zmírnění rizika stanoví orgán ochrany přírody jako podmínky povolení výjimečného přesunu. Do doby předložení posouzení rizik pro životní prostředí a vydání vyjádření společné komise může orgán ochrany přírody řízení o žádosti přerušit.
(4)
Orgán ochrany přírody na základě závazného stanoviska krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle odstavce 2 písm. c) rozhodne o provedení pokusného vypuštění. V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění stanoví orgán ochrany přírody v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 délku sledování a určí osobu odpovědnou za toto sledování. O povolení k přesunu rozhodne orgán ochrany přírody na základě výsledků pokusného vypuštění. Podkladem pro rozhodnutí orgánu ochrany přírody je také vyjádření společné komise podle čl. 18 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, které se zveřejňuje prostřednictvím evidence druhové ochrany.
(5)
O provedení pokusného vypuštění může orgán ochrany přírody rozhodnout také na základě vyjádření společné komise, není-li v rozporu se závazným stanoviskem krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
(6)
V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění nebo v povolení výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody délku trvání karantény. Umístění cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře do karantény může orgán ochrany přírody na základě vyjádření společné komise jako podmínku povolení uložit také v případě rutinního přesunu podle čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(7)
V případě výjimečného přesunu a pokusného vypuštění předloží žadatel orgánu ochrany přírody ke schválení rovněž pohotovostní plán zpracovaný podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Výrok o schválení pohotovostního plánu je součástí povolení výjimečného přesunu a rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění. Náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
§ 13b
(1)
Orgán ochrany přírody rozhodne o žádosti ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(2)
Jedná-li se o přesun s možným vlivem na sousední členský stát Evropské unie, který je na základě závazného stanoviska krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle § 13a odst. 2 písm. c) a vyjádření společné komise možné povolit, postoupí orgán ochrany přírody žádost k rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí, které zajistí projednání navrženého přesunu s příslušnými orgány dotčených členských států Evropské unie a Komisí postupem podle čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí přeruší řízení o žádosti do doby vyjádření Komise.
§ 13c
(1)
Provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 zajistí ten, kdo cizí nebo místně se nevyskytující druh v akvakultuře využívá; neučiní-li tak, vyzve jej orgán ochrany přírody k nápravě, a je-li to nezbytné, provedení opatření uloží rozhodnutím.
(2)
Nastanou-li skutečnosti uvedené v čl. 12 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, orgán ochrany přírody vydané povolení k přesunu zruší.
(3)
Pro účely vydání rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 si orgán ochrany přírody vyžádá závazné stanovisko orgánu státní správy rybářství podle zákona o rybářství59).
(4)
Platnost povolení k přesunu zaniká zařazením příslušného cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře na unijní seznam.
Díl 2
Ochrana přírody a krajiny před invazními nepůvodními druhy
§ 13d
Využívání invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
(1)
Povolení k využívání invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Evropskou unii, který byl zařazen na unijní seznam (dále jen „invazní nepůvodní druh na unijním seznamu“), podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vydává orgán ochrany přírody na žádost. Z žádosti musí být patrné, že činnost, pro kterou má být povolení vydáno, splňuje podmínky uvedené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V povolení orgán ochrany přírody stanoví na základě čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 podmínky využívání invazního nepůvodního druhu; součástí povolení je také výrok o schválení pohotovostního plánu. Náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(2)
Povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu může být uděleno také zařízením, která invazní nepůvodní druh na unijním seznamu využívají pro vědeckou produkci a následné léčebné účely ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3)
Orgán ochrany přírody si k obdržené žádosti vyžádá závazné stanovisko krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z hlediska splnění podmínek uvedených v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(4)
V případech uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 musí žádost obsahovat všechny údaje požadované podle čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení. Jsou-li dány důvody a splněny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, podá orgán ochrany přírody Komisi žádost o udělení oprávnění k provádění činností, které nejsou uvedeny v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Bez oprávnění vydaného Komisí nelze vydat povolení podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Do doby udělení oprávnění Komisí orgán ochrany přírody řízení o žádosti o povolení přeruší. Proti rozhodnutí, kterým byla žádost o povolení podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zamítnuta z toho důvodu, že Komisí nebylo uděleno oprávnění, nelze podat opravný prostředek podle správního řádu.
(5)
Dozví-li se orgán ochrany přírody skutečnosti uvedené v čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, může vydané povolení zrušit.
(6)
Orgán ochrany přírody je oprávněn provádět průběžné kontroly v zařízení, v němž probíhá využívání invazního nepůvodního druhu na základě vydaného povolení nebo na základě čl. 31 nebo 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, z hlediska dodržování podmínek stanovených tímto nařízením nebo vydaným povolením.
(7)
Úřední kontroly podle čl. 15 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 provádějí orgány Celní správy České republiky, krajská veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský; informace o výsledcích úředních kontrol předávají do evidence druhové ochrany.
§ 13e
Mimořádná opatření
(1)
V případech uvedených v čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vláda nařízením stanoví, mění a ruší mimořádná opatření. V nařízení vláda stanoví, jaká z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči invaznímu nepůvodnímu druhu, jehož výskyt byl na území České republiky zjištěn nebo jehož zavlečení nebo vysazení na území České republiky bezprostředně hrozí, uplatňována a v jakém rozsahu. Podkladem pro stanovení, změnu nebo zrušení mimořádných opatření je odborné vyjádření společné komise.
(2)
Ministerstvo životního prostředí
a)
v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 poskytne Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci o přijatých mimořádných opatřeních a
b)
v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zajistí provedení posouzení rizik.
§ 13f
Sledování výskytu a způsobu šíření invazních nepůvodních druhů
(1)
Sledování invazních nepůvodních druhů a vyhodnocení míry jejich rozšíření na území České republiky zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajinykrajiny České republiky (dále jen „Agentura“). Zjistí-li orgány státní správy nebo pověřená osoba podle lesního zákona60) při své činnosti výskyt invazního nepůvodního druhu, bez zbytečného odkladu o tom informují Agenturu. Agentura ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody shromažďuje informace o výskytu invazního nepůvodního druhu také od odborných institucí a veřejnosti. Informace o výskytu a rozšíření invazního nepůvodního druhu Agentura zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(2)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími ústředními orgány státní správy zajistí na území České republiky analýzu způsobů šíření invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu. V souladu s čl. 13 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 zpracuje a v souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 následně aktualizuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími dotčenými ústředními orgány státní správy Akční plán zaměřený na způsoby šíření invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu (dále jen „akční plán“). Podkladem pro zpracování akčního plánu je odborné vyjádření společné komise. Akční plán schvaluje vláda. Schválený akční plán Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu zašle Komisi.
§ 13g
Opatření při včasném zjištění výskytu invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
(1)
Dojde-li na území České republiky k včasnému zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, poskytne Ministerstvo životního prostředí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 bez zbytečného odkladu. Ministerstvo životního prostředí rovněž informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie, hrozí-li vážné riziko, že se invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, který se vyskytuje na území České republiky, rozšíří na území jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Ministerstvo životního prostředí v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn. Za podmínek uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 může Ministerstvo životního prostředí stanovit, že opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož výskyt na území České republiky byl včasně zjištěn, nebudou uplatňována; v takovém případě stanoví, jaká izolační opatření mají být přijata. Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu informuje o svém postupu Komisi.
§ 13h
Regulace značně rozšířených invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
(1)
Za účelem regulace invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, vypracuje Ministerstvo životního prostředí zásady regulace značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (dále jen „zásady regulace“). Podkladem pro zpracování zásad regulace je odborné vyjádření společné komise. Součástí zásad regulace je stanovení postupů regulace a vymezení prioritních území, v nichž je potřeba regulace s ohledem na výskyt a šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu zvlášť naléhavá. Zásady regulace se aktualizují na základě výsledků sledování podle § 13f odst. 1, dostupných poznatků o způsobech regulace nebo v souvislosti se změnami unijního seznamu.
(2)
Bližší podmínky uplatňování zásad regulace stanoví v rozsahu své územní působnosti příslušný orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy orgán ochrany přírody upřesní zejména priority postupu regulace podle podmínek daného území, jednotlivá opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu a, je-li to potřebné, lhůty pro jejich provedení.
(3)
Komerční využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu je možné jen na základě povolení orgánu ochrany přírody a za splnění podmínek stanovených v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést způsob navrhovaného využití a opatření k zabránění šíření tohoto invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ve všech fázích nakládání s ním.
§ 13i
Náhrada nákladů
Náhradu nákladů, které orgán ochrany přírody vynaložil na opatření nezbytná k prevenci, minimalizaci nebo zmírnění nepříznivých dopadů na životní prostředí, zdraví nebo majetek, vzniklých v důsledku úniku a volného rozšiřování invazního nepůvodního druhu způsobeného porušením povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 nebo tímto zákonem, včetně náhrady nákladů na obnovu poškozených ekosystémůekosystémů, je povinna příslušnému orgánu ochrany přírody uhradit osoba, která stanovenou povinnost porušila. Výši náhrady nákladů stanoví orgán ochrany přírody rozhodnutím.
Společná ustanovení o invazních nepůvodních druzích
§ 13j
(1)
Pro účely vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá k obdržené žádosti závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56). Pokud opatřením obecné povahy podle § 13h odst. 2 mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, je příslušný orgán státní správy podle jiného právního předpisu56) dotčeným orgánem k projednání návrhu tohoto opatření obecné povahy.
(2)
Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu je povinen pro účely prokázání toho, že jej měl v držení již před zařazením tohoto druhu na unijní seznam, zaregistrovat tohoto jedince prostřednictvím evidence druhové ochrany. Registraci je nutno provést do 1 roku ode dne zařazení druhu na unijní seznam.
(3)
Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí. Umístěním do zařízení přechází vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na zařízení.
(4)
Opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 provádí v rámci běžné péče o pozemek uživatel pozemku. Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení těchto opatření vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, tato opatření, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.
(5)
Vyžaduje-li provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení těchto opatření uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2.
(6)
Po provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2, opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 nebo jiného zajištění invazního nepůvodního druhu je vlastník nebo uživatel pozemku povinen postupovat tak, aby nedošlo k jeho opětovnému rozšíření. Orgán ochrany přírody může, je-li to účelné, vlastníka nebo uživatele pozemku vyzvat, aby sám nebo ve spolupráci s orgánem ochrany přírody zajistil provedení opatření k obnově dotčených ekosystémůekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; k provedení těchto opatření může orgán ochrany přírody uzavřít s vlastníkem nebo uživatelem pozemku písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. Jedince invazního nepůvodního druhu, který byl odchycen nebo jinak odebrán z přírody a krajinykrajiny, nelze do přírody a krajinykrajiny znovu vypustit nebo využít způsobem, který by vedl k opětovnému rozšíření invazního nepůvodního druhu.
§ 13k
(1)
Návrh akčního plánu a zásad regulace zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí na své úřední desce. K návrhu akčního plánu nebo zásad regulace může Ministerstvu životního prostředí každý zaslat písemné připomínky. Lhůta pro zaslání připomínek činí 60 dnů ode dne zveřejnění návrhu akčního plánu nebo zásad regulace na úřední desce Ministerstva životního prostředí; k připomínkám zaslaným po lhůtě se nepřihlíží. Vyhodnocení zaslaných připomínek Ministerstvo životního prostředí zveřejní na svých internetových stránkách; v případě, že připomínce nebylo vyhověno, zveřejní rovněž důvod.
(2)
Na internetových stránkách dotčených obcíobcí a krajů a způsobem v místě obvyklým se zveřejňují informace o
a)
včasném zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu,
b)
opatřeních, která mají být přijata k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn, podle § 13g odst. 2,
c)
vyhlášení opatření obecné povahy, kterým se stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace, a
d)
opatřeních k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, podle § 13h odst. 2.
§ 13l
(1)
V případech, kdy Česká republika bude vyzvána ke spolupráci týkající se invazního nepůvodního druhu, který byl zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a který tento členský stát určil jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, vláda nařízením stanoví tento druh jako invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci. V nařízení může vláda stanovit, která z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči tomuto invaznímu nepůvodnímu druhu uplatňována a v jakém rozsahu.
(2)
Ustanovení § 13f až 13h se použijí obdobně na
a)
invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci stanovený v nařízení vlády podle odstavce 1 a
b)
invazní nepůvodní druh, který určí Komise prováděcím aktem vydaným na základě čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3)
Ustanovení § 13f se použije obdobně na druh, který je
a)
na území České republiky původní,
b)
zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a
c)
členským státem Evropské unie uvedeným v písmeni b) určen jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 14
Kategorie zvláště chráněných území
(1)
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.
(2)
Kategorie zvláště chráněných území jsou
a)
národní parky,
b)
chráněné krajinné oblasti,
c)
národní přírodní rezervace,
d)
přírodní rezervace,
e)
národní přírodní památky,
f)
přírodní památky.
HLAVA DRUHÁ
Díl 1
Vymezení národních parků
§ 15
Národní parky
(1)
Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémůekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky.
(2)
Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémůekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením.
(3)
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémůekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
(4)
Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku.
(5)
Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem.
§ 15a
Národní park České Švýcarsko
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 15b
Krkonošský národní park
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma Krkonošského národního parku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15c
Národní park Podyjí
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma Národního parku Podyjí jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 15d
Národní park Šumava
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Díl 2
Ochrana národních parků a zajištění péče o národní parky
§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků
(1)
Na celém území národních parků je zakázáno
a)
umisťovat nebo povolovat důlní díla, včetně souvisejících důlních staveb nebo zařízení, kromě zajištění a likvidace stávajících důlních děl,
b)
vymezovat nové průmyslové zóny,
c)
stanovovat průzkumná území,
d)
těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, kromě těžby stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,
e)
odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku,
f)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin,
g)
zavádět intenzivní chovychovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovychovy nebo bažantnice,
h)
měnit stávající vodní režim pozemků,
i)
vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu,
j)
umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje,
k)
provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, nebo
l)
létat v rozporu s podmínkami stanovenými v opatření obecné povahy vydaném podle jiného právního předpisu49), kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody.
(2)
Na území národních parků mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí je zakázáno
a)
používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémůekosystémů v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s režimem zón národního parku,
b)
povolovat nebo provádět stavby, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu, ochrany státních hranic nebo památkové ochrany,
c)
odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu a ochrany státních hranic, nebo mimo provádění údržby kulturních památek,
d)
povolovat nebo provádět geologické práce,
e)
sbírat nerosty, rostlinyrostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu,
f)
používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit,
g)
vysévat nebo vysazovat rostlinyrostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevindřevin nebo místních odrůd ovocných dřevindřevin,
h)
používat biocidy mimo budovy,
i)
skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody na časově omezené období,
j)
odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
k)
upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku,
l)
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v národním parku a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
m)
jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné členy základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, pracovníky dalších orgánů veřejné moci, pracovníky veterinární služby a pracovníky správce vodního toku při plnění jejich úkolů nebo vlastníky a nájemci nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
n)
provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
o)
tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
p)
rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
q)
pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
r)
provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy,
s)
provozovat letadla způsobilá létat bez pilota50) nebo modely letadel, nebo
t)
provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy.
§ 16a
Bližší ochranné podmínky Národního parku České Švýcarsko
(1)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko je zakázáno
a)
zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda na majetku značného rozsahu,
b)
používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; tento zákaz se nevztahuje na běžné obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka nebo nájemce, nebo
c)
nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy.
(2)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí je zakázáno volné pobíhání domácích zvířat.
(3)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato zařízení odstraňovat,
b)
umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení,
c)
otevírat zemníky, nebo
d)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí.
§ 16b
Bližší ochranné podmínky Krkonošského národního parku
Na celém území Krkonošského národního parku lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, nebo
b)
provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 16c
Bližší ochranné podmínky Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
(1)
Na celém území Národního parku Podyjí lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, nebo
b)
provádět orbu trvalých travních porostů.
(2)
Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.
(3)
Účelem ochranného pásma Národního parku Podyjí je vedle zabezpečení území národního parku před rušivými vlivy okolí též ochrana jeho krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma Národního parku Podyjí.
§ 16d
Bližší ochranné podmínky Národního parku Šumava
Na celém území Národního parku Šumava lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
provádět úpravu a údržbu koryt vodních toků a jiných vodních ploch,
b)
budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí,
c)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, nebo
d)
provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 17
Klidová území národního parku
(1)
Klidová území národního parku jsou území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémůekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených.
(2)
V klidových územích národního parku je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky, členů základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, pracovníků dalších orgánů veřejné moci, pracovníků odborné organizace státní památkové péče, pracovníků veterinární služby, pracovníků správců vodních toků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů. Při vyhrazení cesty nebo trasy může orgán ochrany přírody stanovit podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času pohybu na této cestě nebo trase.
(3)
Klidová území národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy.
(4)
Hranice klidového území národního parku a informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku vyznačí orgán ochrany přírody v terénu způsobem stanoveným vyhláškou Ministerstva životního prostředí.
§ 18
Členění území národních parků
(1)
Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémůekosystémů na 4 zóny ochrany přírody, a to:
a)
zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémyekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,
b)
zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémyekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémůmekosystémům,
c)
zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémyekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémůekosystémů, a
d)
zóna kulturní krajinykrajiny se vymezí na zastavěných územíchzastavěných územích, zastavitelných plochách, popřípadě zastavitelném území obcíobcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémyekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.
(2)
Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku.
(3)
Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i jednotlivá území do maximální souvislé plochy 5 ha, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1 a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny; tato území mohou tvořit maximálně jednu desetinu plochy segmentu zóny.
(4)
Zóny přírodní se vymezují tak, aby byly minimalizovány nepříznivé vlivy působící na pozemky jiných vlastníků lesa mimo zónu přírodní a přírodě blízkou a na pozemky mimo území národního parku.
(5)
Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku, včetně území podle odstavce 3, a jejich charakteristiku podle přírodních podmínek a cílů ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(6)
Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle odstavce 5 poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky, kterou byly zóny ochrany přírody tohoto národního parku podle odstavce 5 vymezeny.
(7)
Na části území národního parku, která není součástí žádné ze zón ochrany přírody národního parku a leží mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a zastavitelné plochy obcíobcí, je zakázáno používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémůekosystémů.
§ 18a
Režim zón národních parků
(1)
V zóně přírodní lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny. Výjimečně lze provádět i jiná opatření, je-li to nezbytné z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku nebo ochrany přírody, a to:
a)
zásahy proti šíření nepůvodních druhů organismů a cizím a místně se nevyskytujícím druhům v akvakultuře,
b)
hašení požárů a provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů podle zákona o požární ochraně; preventivní opatření lze provádět po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a při zohlednění cílů ochrany národního parku,
c)
odstraňování nepotřebných staveb,
d)
regulace početních stavů spárkaté zvěře,
e)
opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků na turistických trasách,
f)
údržba základní cestní sítě stanovené zásadami péče o národní park,
g)
zásahy za účelem ochrany populací zvláště chráněných druhů rostlinrostlin nebo živočichů,
h)
monitoring nebo výzkum, který nemění přírodní prostředí,
i)
údržba vyznačených turistických nebo cyklistických tras, nebo
j)
jednorázová obnova nebo zlepšení přirozeného vodního režimu.
(2)
V zóně přírodě blízké lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou opatření uvedených v odstavci 1, opatření k podpoře přirozené ekologické stability anebo přirozené biologické rozmanitosti ekosystémůekosystémů, revitalizačních opatření a opatření na ochranu lesa.
(3)
V zóně soustředěné péče o přírodu lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou opatření uvedených v odstavcích 1 a 2, opatření na obnovu nebo zachování ekologické stability a biologické rozmanitosti ekosystémůekosystémů a opatření na obnovu nebo zachování biotopůbiotopů a populací vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů.
(4)
V zóně kulturní krajinykrajiny lze provádět pouze opatření nebo zásahy, které neohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.
(5)
Ustanovení § 16 není při provádění zásahů a opatření podle odstavců 1 až 4 dotčeno.
(6)
Na územích zařazených do zóny přírodní, zóny přírodě blízké nebo zóny soustředěné péče o přírodu podle § 18 odst. 3 se neuplatní režim zón stanovený v odstavcích 1 až 3 a lze na nich realizovat opatření nebo zásahy, které neohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.
§ 19
Omezení činností v národních parcích a návštěvní řád národního parku
(1)
Podmínky omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou na území národního parku zakázány nebo omezeny právními předpisy, opatřeními obecné povahy nebo rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, zveřejňuje orgán ochrany přírody v návštěvním řádu národního parku.
(2)
Návštěvní řád národního parku zveřejňuje orgán ochrany přírody ve formě elektronického dokumentu na svých internetových stránkách. Návštěvní řád může být zveřejněn také pro část území národního parku.
§ 20
Rada národního parku
(1)
K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče o národní park, zřizuje orgán ochrany přírody radu národního parku (dále jen „rada“) jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.
(2)
Členy rady jsou delegovaní zástupci všech obcíobcí a krajů, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá, a v horských oblastech zástupci Horské služby. Další členy rady z významných právnických a fyzických osob, zejména z oblasti ochrany přírody, lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy, jmenuje a odvolává orgán ochrany přírody.
(3)
Návrh zón národního parku, návrh klidových území národního parku, cesty a trasy navržené k vyhrazení v klidových územích národního parku a místa navržená k vyhrazení je orgán ochrany přírody národního parku povinen dohodnout s radou. Návrh zásad péče o národní park dohodne orgán ochrany přírody s radou postupem podle § 38a.
(4)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu.
§ 21
Právo myslivosti a rybářství v národních parcích
(1)
Držitelé a uživatelé honiteb nebo uživatelé rybářských revírů v národních parcích jsou povinni při výkonu práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) postupovat tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémůekosystémů národního parku a aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce.
(2)
Při výkonu práva myslivosti nebo práva rybářství na územích zařazených do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího povinnost přikrmovat zvěř a o stanovení způsobu hospodaření a postupu zarybňování v rybářském revíru51).
(3)
Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území rozhodnutím nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy orgánu ochrany přírody omezen nebo vyloučen.
§ 22
Lesy národních parků
(1)
Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.
(2)
S lesy, s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a s jiným majetkem ve vlastnictví státu souvisejícím s plněním funkcí lesa na území národního parku a jeho ochranného pásma je podle své územní příslušnosti uvedené v § 78 příslušná hospodařit správa národního parku.
§ 22a
Nakládání s lesy v národních parcích
(1)
Vlastníci nebo nájemci lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2)
Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti obnovovat a vychovávat lesní porosty, o lhůtách k zalesnění holin a o lhůtách k zajištění lesních porostů na lesních pozemcích, o povinném provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby52). Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se dále nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinném provádění opatření53) na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů.
(3)
Lesy zařazené do zóny přírodní se nezahrnují do výpočtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů podle jiného právního předpisu, rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření v lesních hospodářských plánech. V lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení lesního hospodářského plánu maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.
§ 22b
Nakládání se zemědělskými pozemky v národních parcích
(1)
Vlastníci nebo nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v národních parcích, jsou povinni hospodařit na nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2)
Při provádění péče o pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v zóně přírodní nebo zóně přírodě blízké, se přednostně uplatňují postupy, které směřují k naplnění cílů ochrany těchto zón podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b). Na tyto pozemky se nevztahují ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 23
Omezení zcizitelnosti vlastnického práva státu k některým pozemkům v národních parcích
(1)
Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu.
(2)
Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody.
HLAVA TŘETÍ
§ 25
Chráněné krajinné oblasti
(1)
Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.
(2)
Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.
(3)
Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.
§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1)
Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno
a)
zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
b)
tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
c)
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,
d)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
e)
používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
f)
stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
g)
pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h)
provádět chemický posyp cest,
i)
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.
(2)
Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a)
povolovat nebo provádět nové stavby,
b)
povolovat a měnit využití území,
c)
měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,
d)
hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
e)
těžit nerosty a humolity.
(3)
Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a)
hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcíobcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,
b)
zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,
c)
pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 27
Členění území chráněných krajinných oblastí
(1)
K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje.
(2)
Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
HLAVA ČTVRTÁ
§ 28
Národní přírodní rezervace
(1)
Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
(2)
Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.
§ 29
Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací
Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno
a)
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,
b)
povolovat nebo provádět stavby, měnit druh nebo způsob využití pozemků, měnit způsob užívání staveb a vymezovat zastavitelné plochy obcíobcí,
c)
těžit nerosty a humolity,
d)
vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti,
e)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
f)
provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
g)
zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
h)
vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,
i)
sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30,
j)
tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
k)
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.
§ 30
Právo myslivosti a rybářství v národních přírodních rezervacích
Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
§ 31
Lesy národních přírodních rezervací
Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.
§ 32
Právo vlastnictví k některému majetku v národních přírodních rezervacích
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
§ 33
Přírodní rezervace
(1)
Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
(2)
Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
(3)
Využívání přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová nebo zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.
§ 34
Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích
(1)
Na celém území přírodních rezervací je zakázáno
a)
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
b)
používat biocidy,
c)
povolovat nebo provádět stavby, měnit druh nebo způsob využití pozemků, měnit způsob užívání staveb a vymezovat zastavitelné plochy obcíobcí,
d)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlinrostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
e)
sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,
f)
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.
(2)
Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.
HLAVA PÁTÁ
§ 35
Národní přírodní památka
(1)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
(2)
Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.
(3)
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
§ 36
Přírodní památka
(1)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
(2)
Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.
(3)
Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)
HLAVA ŠESTÁ
§ 37
Ochranná pásma zvláště chráněných území
(1)
Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.
(2)
K povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.
(3)
V ochranném pásmu národního parku se souhlas orgánu ochrany přírody dále vyžaduje k
a)
táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí,
b)
zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu,
c)
odstraňování odpadů, nebo
d)
pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí.
(4)
Souhlas k činnostem podle odstavců 2 a 3 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 2 a 3 vydá, pokud se prokáže, že nedojde k ohrožení zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy z okolí nebo zachování příznivého stavu předmětu ochrany dotčeného zvláště chráněného území.
§ 38
Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a chráněné krajinné oblasti
(1)
Plán péče o národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo přírodní památku a ochranné pásmo těchto zvláště chráněných území nebo o chráněnou krajinnou oblast (dále jen „plán péče“) je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.
(2)
Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcímobcím, které je zveřejní na své úřední desce.
(4)
Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými obcemiobcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcíobcí a krajů sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období 10 až 15 let.
(5)
Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcímobcím a krajům.
(6)
Realizaci péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče.
(7)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování.
§ 38a
Zásady péče o národní parky
(1)
Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen „zásady péče“) jsou koncepční odborné dokumenty ochrany přírody, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu ekosystémůekosystémů národních parků a jejich ochranných pásem stanoví rámcové zásady péče nezbytné pro zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany národních parků a v ochranných pásmech pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí. Zásady péče dále stanoví postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a jejich poslání. Zásady péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.
(2)
Zpracování zásad péče zajišťuje orgán ochrany přírody.
(3)
Orgán ochrany přírody se souhlasem Ministerstva životního prostředí vydá oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče, který zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcímobcím, které jej zveřejní na svých úředních deskách, a dále jej zašle dotčeným krajům. Připomínky k návrhu zásad péče může podat každý ve lhůtě 60 dnů ode dne zveřejnění oznámení na portálu veřejné správy.
(4)
Orgán ochrany přírody vyhodnotí připomínky došlé ve lhůtě podle odstavce 3 a upraví návrh zásad péče. Vypořádání došlých připomínek zveřejní orgán ochrany přírody na svých internetových stránkách a na portálu veřejné správy. Upravený návrh zásad péče dohodne s radou. Dohodnuté zásady péče předloží orgán ochrany přírody Ministerstvu životního prostředí ke schválení.
(5)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4, předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu.
(6)
Zásady péče schvaluje Ministerstvo životního prostředí zpravidla na období 15 až 20 let. Schválené zásady péče uloží Ministerstvo životního prostředí v ústředním seznamu ochrany přírody a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcímobcím a krajům.
(7)
Péči o národní parky a jejich ochranná pásma podle zásad péče zajišťuje orgán ochrany přírody.
(8)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah zásad péče a postup jejich zpracování a projednání.
§ 39
Smluvní ochrana
(1)
Ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i stromy nebo jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémyekosystémy v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů živočichů a rostlinrostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona. Smlouva musí obsahovat zejména
a)
vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,
b)
způsob péče o chráněné území nebo strom.
Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostínemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(2)
Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení chráněného území a památného stromu v terénu i v mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím obecně závazným právním předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom je zakázáno poškozovat.
Postup při projednávání záměrů na vyhlášení zvláště chráněných území
§ 40
(1)
Je-li třeba vyhlásit chráněné území nebo jeho ochranné pásmo podle části třetí tohoto zákona, zajistí orgán ochrany přírody zpracování záměru na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V záměru orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek.
(2)
Záměr na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcímobcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastrukatastru nemovitostí, dále zašle písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.
(3)
Záměr na vyhlášení národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma národního parku zašle Ministerstvo životního prostředí obcímobcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastrukatastru nemovitostí, doručí Ministerstvo životního prostředí formou veřejné vyhlášky písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí zveřejní oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obceobce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení bylo doručeno, na úředních deskách obcíobcí.
(4)
Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit dotčené obceobce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení záměru a vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání podle odstavce 2, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3 na portálu veřejné správy. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno.
(5)
Od doby zveřejnění záměru na vyhlášení části přírody podle odstavců 2 a 3 za zvláště chráněné území až do vyhlášení zvláště chráněného území, nejdéle však po dobu dvou let, se musí každý zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně.
(6)
Rozsah dotčených nemovitostí nebo rozsah omezení vlastníků nemovitých věcí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma nebo zón ochrany přírody národního parku anebo chráněné krajinné oblasti, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu uvedených v návrhu právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících ze záměru podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 4.
(7)
Náležitosti a obsah záměru podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 41
V případě, že je potřeba u již vyhlášeného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma změnit jejich vymezení, bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu obdobně podle § 40 odst. 2 až 4. Změna se projednává pouze s těmi vlastníky nemovitých věcí zapsaných v katastrukatastru nemovitostí, obcemiobcemi a kraji, jichž se dotýká.
§ 42
Evidence a označování zvláště chráněných území
(1)
Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“). V ústředním seznamu se evidují též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území podle § 39.
(2)
Ústřední seznam je informační systém veřejné správy, do kterého může každý nahlížet způsobem využívajícím dálkový přístup. Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování.
(3)
K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.
(4)
Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 43
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích
(1)
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, § 16a odst. 1, § 16a odst. 2, § 17 odst. 2, § 26, § 29, § 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 může orgán ochrany přírody povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.
(2)
Orgán ochrany přírody může výjimku podle odstavce 1, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, povolit též opatřením obecné povahy.
(3)
Vyhrazení míst a tras podle § 16a odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 29 a § 37 odst. 3 písm. a) a d) stanoví orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy.
§ 44
Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích
(1)
Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze povolit stavbu, její užívání, kolaudaci nebo odstranění podle stavebního zákona, vydat povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
(2)
K provádění staveb, k terénním úpravám, výkopovým pracím, pracím prováděným hornickým způsobem a k změnám vodního režimu pozemků nebo vodních toků ve zvláště chráněném území, pokud k nim nebyl vydán souhlas podle odstavce 1 a pokud se nejedná o činnosti zakázané podle tohoto zákona, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
(3)
Souhlas podle odstavců 1 a 2 se nevydává, jde-li o záměry podle stavebního zákona prováděné
a)
v zastavěném územízastavěném území obceobce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,
b)
v zastavěném územízastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich částech, pokud byly v tomto území, ploše nebo v jejich částech územním plánemúzemním plánem stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro ně vydán regulační plán.
(4)
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, jejichž provádění je vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.
(5)
Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 4 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, nebo opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 1, 2 a 4 vydá, pokud se prokáže, že navrhovaný způsob využití, zásah nebo činnost neohrozí zachování příznivého stavu předmětu ochrany předmětného zvláště chráněného území.
§ 44a
Územní plánování a stavební činnost ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech
Orgány územního plánování a stavební úřady vykonávají svoji působnost tak, aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, prostupnost krajinykrajiny a aby byla zachována a podporována biologická rozmanitost. Urbanistické a architektonické řešení musí respektovat měřítko, charakter a strukturu zástavby s cílem zachování rázu sídel.
§ 45
Zrušení zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem
(1)
Orgán, který vyhlásil území včetně ochranného pásma za zvláště chráněné, je oprávněn zrušit ochranu stejným způsobem, jakým bylo provedeno její vyhlášení, a to pouze z důvodů, pro něž lze udělit výjimku z bližších podmínek ochrany (§ 43) anebo pokud důvody pro zvláštní ochranu zanikly.
(2)
Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody oprávněným k vyhlašování. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít.
ČÁST ČTVRTÁ
NATURA 2000
HLAVA PRVNÍ
POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJÍ OCHRANA
Oddíl první
Evropsky významné lokality
§ 45a
Vytvoření národního seznamu
(1)
Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají
a)
k zachování nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo
b)
k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.
U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování.
(2)
Lokality, které budou zařazeny do národního seznamu, stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice biogeografických oblastí na území České republiky a pro každou z nich uvede zejména:
a)
název lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její rozlohu,
b)
které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy, vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují a
c)
v jaké kategorii podle § 14 bude navrženo lokalitu po zařazení do evropského seznamu vyhlásit, pokud nebude chráněna smluvně podle § 39 nebo pokud pro zachování předmětu ochrany nebude dostatečná ochrana podle § 45c odst. 2.
Národní seznam odlišuje lokality s výskytem prioritních typů přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a prioritních druhů.
(3)
Ministerstvo životního prostředí předloží národní seznam spolu s dalšími požadovanými informacemi o každé lokalitě Komisi.
(4)
Sporné lokality oznámí Ministerstvo životního prostředí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv formou sdělení.
§ 45b
Předběžná ochrana evropsky významných lokalit
(1)
Poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu a sporné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy19a) a smlouvami uzavřenými dle § 69 tohoto zákona. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. Tím nejsou dotčeny § 45h a 45i a ochranné podmínky zvláště chráněných území. Orgán ochrany přírody, který výjimku udělil, o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Předběžná ochrana lokalit podle odstavce 1 přestává platit dnem následujícím po dni jejich vyhlášení podle § 45c odst. 1 za evropsky významnou lokalitu zařazenou do evropského seznamu, nebo po zveřejnění v přehledu evropsky významných lokalit, které nebyly zařazeny do evropského seznamu, vyhlášeném Ministerstvem životního prostředí formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
§ 45c
Ochrana evropsky významných lokalit
(1)
Evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlásí ve lhůtě 90 dnů od účinnosti příslušného rozhodnutí Komise vláda nařízením, ve kterém u každé evropsky významné lokality uvede její název, zeměpisnou polohu a rozlohu. Způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu a mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Tento odstavec se na území evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 vztahuje jen tehdy, neplatí-li pro ně přísnější ochrana podle části třetí tohoto zákona. Ochrana podle částí druhé a páté tohoto zákona a ustanovení § 45h a 45i nejsou dotčeny.
(3)
Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního prostředí zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti předává Ministerstvo životního prostředí do Ústředního seznamu ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné správy.
(4)
K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území podle § 39. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle odstavce 2, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana zajištěna smluvně. Takto vláda postupuje v případě, že tato evropsky významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její ochrana není zajištěna ani smluvně podle § 39.
(5)
Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv upozorní formou veřejné vyhlášky podle § 25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády podle § 45a odst. 2 třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území, že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 připouští, může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření smlouvy, nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k uzavření smlouvy podle § 39, bude evropsky významná lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem, a to postupem stanoveným tímto zákonem pro vyhlášení zvláště chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných území podle odstavce 4 provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.
§ 45d
Pokud při vytváření návrhu národního seznamu podle § 45a přesáhnou evropsky významné lokality s výskytem jednoho nebo více typů prioritních přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a prioritních druhů 5 % rozlohy území České republiky, Ministerstvo životního prostředí v souladu s právem Evropských společenství1g) projedná s Komisí odpovídající návrh na redukované uplatnění kritérií pro výběr všech lokalit významných pro Společenství.
Oddíl druhý
§ 45e
Ptačí oblasti
(1)
Jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství,4c) které stanoví vláda nařízením.
(2)
Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů ptáků uvedených v odstavci 1 a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; přitom může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcíobcí a krajů podle územně plánovací dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění obrany státu.
(3)
Vymezení ptačích oblastí podle odstavce 2 na území, které není dosud zvláštně chráněno podle části třetí tohoto zákona, je možné pouze po projednání s dotčenými kraji a obcemiobcemi. O projednání se sepíše zápis s informací o způsobu vypořádání všech připomínek. Vypořádání bude respektovat požadavky právních předpisů Evropských společenství.
(4)
O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci pozemků projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany přírody je s nimi povinen ve lhůtě 90 dnů zahájit o této smlouvě jednání. Orgán ochrany přírody smlouvu uzavře, pokud tato smlouva nebude v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a tímto zákonem. Pokud smlouva na základě požadavků vlastníka nebo nájemce pozemku obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem orgánu ochrany přírody podle odstavce 2, tento souhlas se pro danou činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.
(5)
O případných sporech mezi orgánem ochrany přírody na straně jedné a ostatními subjekty uvedenými v odstavcích 3 a 4 na straně druhé, zejména z hlediska ochrany jejich práv ve vztahu k požadavkům právních předpisů Evropských společenství a ustanovení odstavců 3 a 4, rozhodne soud.
(6)
Ministerstvo životního prostředí v případě potřeby zajistí zpracování souhrnu doporučených opatření k zachování příznivého stavu populací těchto druhů z hlediska ochrany.
(7)
Způsob označení ptačích oblastí v terénu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
Oddíl třetí
§ 45f
Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných druhů
(1)
Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit; získané informace předávají Ministerstvu životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a 45e a každých 6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 10, § 10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50, 54 a 56, která musí obsahovat zejména informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování jejich stavu se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží Komisi a veřejnosti.
(2)
Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských společenství1g) a § 3 odst. 1 písm. q) a r) tohoto zákona stanoví, jaký stav evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu se z hlediska ochrany považuje za příznivý.
Oddíl čtvrtý
§ 45g
Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů
Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a biotopůbiotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona a povolovaná činnost neovlivní dosahování cílů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, nestanoví-li § 45i jinak.
Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
§ 45h
(1)
Jakákoliv koncepce19b) nebo záměr,19c) který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. To se nevztahuje na plány péče a zásady péče zpracované orgánem ochrany přírody pro toto území a na souhrny doporučených opatření podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6.
(2)
Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí,19d) pokud § 45i nebo § 4 odst. 5 nestanoví jiný postup.
§ 45i
(1)
Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá návrh
a)
zadání územně plánovací dokumentace,
b)
zadání změny územně plánovací dokumentace,
c)
zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace,
d)
zprávy o plnění politiky územního rozvoje, nebo
e)
obsahu změny politiky územního rozvoje.
(2)
Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.3b) Má-li na základě posouzení podle tohoto odstavce záměr nebo koncepce významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Tyto varianty musí být posouzeny podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují postupem podle stavebního zákona.
(3)
Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska, případně závěru zjišťovacího řízení, podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b) taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 4, popřípadě v odstavci 5. Ochrana podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona tím není dotčena.
(4)
Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez významného negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným významným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce 6. Kompenzačními opatřeními pro účely koncepce se rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části. Kompenzačními opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě a jejich součástí mohou být opatření směřující k nahrazení možných dočasných ztrát na předmětu ochrany.
(5)
Jde-li o významný negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v souladu se stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o stanovisko; ode dne odeslání podnětu do dne doručení stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle odstavce 4 a 6 obdobně.
(6)
Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce před jejím schválením. Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely záměru, včetně způsobu a doby sledování nezbytných pro vyhodnocení jejich účinnosti, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě podnětu orgánu příslušného ke schválení záměru. Ode dne odeslání podnětu do doby uložení kompenzačních opatření orgánem ochrany přírody lhůty v příslušných řízeních neběží.
(7)
Uložená kompenzační opatření musí být zajištěna před realizací záměru. Zajištění kompenzačních opatření potvrdí vyjádřením orgán ochrany přírody, který je stanovil. Uložení kompenzačních opatření je důvodem pro stanovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se záměr schvaluje, a to ke dni vydání vyjádření orgánu ochrany přírody, kterým bude zajištění kompenzačních opatření potvrzeno.
(8)
O uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které informuje Komisi.
(9)
Náležitosti posouzení podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 45j
(1)
Posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen „autorizace“). Podmínkou pro udělení autorizace je písemná žádost, bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření a úspěšné vykonání zkoušky odborné způsobilosti. Autorizaci uděluje, prodlužuje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a lze ji opakovaně prodloužit o dalších 5 let za podmínek stanovených v odstavci 4. Obsah a formu zkoušky a obsah přezkoušení podle odstavce 4, náležitosti přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a náležitosti žádosti o udělení autorizace nebo její prodloužení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Vysokoškolským vzděláním odpovídajícího zaměření podle odstavce 1 se rozumí vysokoškolské vzdělání získané v magisterském nebo doktorském studijním programu se zaměřením na ekologii a ochranu životního prostředí, botaniku, fytocenologii, zoologii, hydrobiologii nebo biogeografii a ve vztahu k hodnocení podle § 67 rovněž krajinářství a péči o krajinukrajinu. Dosažení tohoto vzdělání se prokazuje příslušným dokladem o vysokoškolském vzdělání a údaji o náplni absolvovaného studijního programu nebo obdobného vysokoškolského vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání.
(3)
Držitel autorizace je povinen zpracovávat posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 v plném rozsahu z hlediska posuzovaného dotčení zákonem chráněných zájmů a působících vlivů, odborně a objektivně.
(4)
Autorizaci lze prodloužit na základě písemné žádosti podané nejméně 6 měsíců před skončením stávající platnosti autorizace. Ministerstvo do 60 dnů od obdržení žádosti ověří, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení autorizace podle odstavce 1, a nařídí přezkoušení odborné způsobilosti žadatele, došlo-li ke změně skutečností rozhodných pro posouzení jeho odborné způsobilosti. Podmínkou pro prodloužení autorizace je splnění podmínek pro udělení autorizace stanovených v odstavci 1, zpracovávání dosavadních hodnocení v souladu s odstavcem 3 a úspěšné vykonání přezkoušení odborné způsobilosti, bylo-li nařízeno. Nesplňuje-li žadatel některou z podmínek stanovených pro prodloužení autorizace, nevyhověl-li při přezkoušení nebo je-li naplněna některá z podmínek pro odnětí autorizace, Ministerstvo životního prostředí žádost o prodloužení autorizace zamítne.
(5)
Důvody pro odnětí autorizace jsou:
a)
opakované nebo závažné porušení tohoto zákona nebo dalších právních předpisů souvisejících s výkonem činnosti autorizované osoby,
b)
autorizace byla vydána na podkladě nesprávných údajů,
c)
autorizovaná osoba přestane splňovat některou z podmínek požadovaných k udělení autorizace v odstavci 1, nebo
d)
autorizovaná osoba nezpracovává posouzení v souladu s odstavcem 3, zejména zkreslí výsledky a závěry hodnocení uvedením nepravdivých skutečností, nebo neuvede anebo nezohlední skutečnosti rozhodné pro výsledky nebo závěry hodnocení, které v době zpracování posouzení nebo hodnocení prokazatelně nastaly nebo byly známy.
(6)
Fyzická osoba, které byla autorizace odňata, může o její udělení znovu požádat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí autorizace.
(7)
Bezúhonnost podle odstavce 1 se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce. Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Pro ověření bezúhonnosti je Ministerstvo životního prostředí oprávněno vyžádat si podle jiného právního předpisu výpis z Rejstříku trestů včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Autorizace zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b)
doručením oznámení o vzdání se autorizace autorizovanou osobou,
c)
smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(9)
Při posuzování odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle jiného právního předpisu19e). V souladu s jiným právním předpisem19g) se autorizace podle odstavce 1 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud písemně prokáže, že
a)
je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b)
je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(10)
O nesplnění požadavků podle odstavce 9 písm. a) a b) vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 9 písm. a) a b).
(11)
Nebylo-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 10, činnosti podle odstavce 1 mohou být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí. Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(12)
Při zpracovávání posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 je osoba podle odstavce 9 povinna postupovat v souladu s odstavcem 3. O nesplnění požadavku podle tohoto odstavce vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí.
(13)
V případě, že osoba podle odstavce 9 naplňuje některou ze skutečností uvedených v odstavci 5, její oprávnění ke zpracování posouzení podle § 45i odst. 2 nebo hodnocení podle § 67 na území České republiky zaniká. O zániku oprávnění vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí.
ČÁST PÁTÁ
PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ
HLAVA PRVNÍ
§ 46
Památné stromy a jejich ochranná pásma
(1)
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
(2)
Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
(3)
Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
(4)
Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.
§ 47
Evidence a označování památných stromů
(1)
Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a 2).
(2)
Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky.
(3)
Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 48
Zvláště chráněné rostliny a živočichové
(1)
Druhy rostlinrostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2)
Zvláště chráněné druhy rostlinrostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na
a)
kriticky ohrožené,
b)
silně ohrožené,
c)
ohrožené.
(3)
Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle odstavců 1 a 2 stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4)
Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlinarostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového živočicha nebo rostlinyrostliny.
(5)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.
§ 49
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin
(1)
Zvláště chráněné rostlinyrostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotopbiotop. Je zakázáno tyto rostlinyrostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.
(2)
Ochrana podle odstavce 1 se na rostlinyrostliny nevztahuje, pokud
a)
rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur,
b)
jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,
c)
pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv.
(3)
Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu.
(4)
Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně ohrožené. V případě běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky nebo silně ohrožených druhů rostlinrostlin mohou orgány ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o způsobu hospodaření. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody písemně zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o této dohodě jednání. Orgán ochrany přírody při uzavírání dohody prověří, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, je dán některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 nebo 2 a navrhovaný způsob hospodaření neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané lokalitě předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), z hlediska ochrany. Tyto skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny. Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.
(5)
Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlinrostlin stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 50
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů
(1)
Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotopbiotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(2)
Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.
(3)
Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostínemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.
(4)
Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.
(5)
Zákaz držení a dopravy se nevztahuje na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha, jeho části nebo výrobku z něho, dovezeného do České republiky, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s § 54 odst. 1 tohoto zákona. Tyto zákazy se rovněž nevztahují na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha odebraného z přírody na území České republiky před datem přistoupení k Evropské unii, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s právní úpravou platnou v době jeho nabytí.
(6)
Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovychovy, péči o zraněné živočichy a oprávnění k preparaci uhynulých živočichů stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(7)
Opatření přijímaná na základě tohoto zákona musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky, regionální a místní zvláštnosti.
§ 51
Zvláštní ochrana nerostů
(1)
Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2)
Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.
(3)
Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 52
Záchranné programy zvláště chráněných druhů
(1)
K ochraně zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů zajišťují všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovychovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.
(2)
Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 53
Vývoz
(1)
Vývoz zvláště chráněných nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může výjimečně v případech hodných zvláštního zřetele udělit Ministerstvo životního prostředí. Vývoz zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů je upraven zvláštním právním předpisem.4a)
(2)
Toto povolení nenahrazuje souhlas podle zvláštních předpisů.20)
§ 54
Prokázání původu
(1)
Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinurostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinurostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat jejich zákonný původ (povoleným dovozem, povoleným odebráním z přírody nebo sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným odchovem z jedinců s původem prokázaným podle tohoto ustanovení a podobně). Bez tohoto prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinurostlinu nebo živočicha nebo rostlinurostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců pravomocně odebraných podle § 89 nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů se za zákonný původ považuje pravomocné rozhodnutí o odebrání.
(2)
Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1, nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1 je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.
(3)
Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované20a) zvláště chráněné rostlinyrostliny mimo kultury a zastavěná územízastavěná území obcíobcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypuštění, vysetí či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu20b). Zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 se po dobu 2 měsíců od vypuštění nevztahují na vybrané zvláště chráněné druhy živočichů. Seznam vybraných zvláště chráněných druhů živočichů stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(4)
Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)20c). Osvědčení je veřejnou listinou. Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno orgánem ochrany přírody osvědčení, se zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy20d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.
(5)
O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo
a)
odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,
b)
získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z členského státu Evropských společenství v souladu s právem tohoto členského státu, nebo
c)
v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a) dovezl ze třetí země nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.
(6)
Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat nejpozději do 30 dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do 15 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 50 odst. 2 se po dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle věty první a druhé a po dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči nevztahuje.
(7)
Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu jedince, vydá osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle odstavců 5 a 6, a to do 30 dnů ode dne, kdy mu žádost o vydání osvědčení byla doručena.
(8)
Úmyslné předložení nesprávných údajů, změna označení živočicha odchovaného v lidské péči nebo přenos označení na jiného jedince je důvodem, aby orgán ochrany přírody zrušil osvědčení, a to po celou dobu života takového jedince, pro kterého bylo osvědčení vydáno, nebo jedince, který je jako takový označen. Za změnu značení se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví živočicha odchovaného v lidské péči, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(9)
V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo držitele. V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho držitel povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala nebo byla zjištěna. V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty je držitel živočicha odchovaného v lidské péči povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.
(10)
Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření původu vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření původu živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.
(11)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem vzor žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování původu jedince a podmínky jeho provádění.
HLAVA DRUHÁ
§ 55
Projednávání záměrů na vyhlášení
(1)
Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody s vlastníky těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů21) přiměřeně podle § 40.
(2)
Zvláště chráněné druhy rostlinrostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.21)
(3)
Dotčené orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům předloženým dle odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.
§ 56
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
(1)
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. V pochybnostech o škodlivosti zamýšleného zásahu lze požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu47c).
(2)
Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů lze povolit
a)
v zájmu ochrany volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin a ochrany přírodních stanovišťpřírodních stanovišť,
b)
v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku,
c)
v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí,
d)
pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovuchovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlinrostlin,
e)
v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství.
(3)
Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce může stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a trvalou značkou a rovněž podmínky pro výkon povolované činnosti.
(4)
Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 povolit též opatřením obecné povahy.
(5)
K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) mohou orgány ochrany přírody v zájmu ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými nebo právnickými osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné skutečnosti jsou v dohodě výslovně uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle odstavce 1.
(6)
V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 1, obsah opatření obecné povahy podle odstavce 4 a pro obsah dohody podle odstavce 5 obdobně § 5b odst. 3. Povinnosti uvedené v § 5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody při povolování výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů a pro osobu, které byla povolena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle odstavce 1, která postupuje podle výjimky povolené opatřením obecné povahy podle odstavce 4 nebo se kterou byla uzavřena dohoda podle odstavce 5 nebo podle § 49 odst. 4.
§ 57
Souhlas k některým činnostem týkajícím se zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlinrostlin či živočichů (§ 50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.
ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY
HLAVA PRVNÍ
§ 58
Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření
(1)
Ochrana přírody a krajinykrajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajinykrajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.
(2)
Pokud vlastníku zemědělské půdy21b) nebo lesního pozemku21c) nebo rybníka s chovemchovem ryb nebo vodní drůbeže,21f) nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability krajinykrajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu. Tento nárok trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva nebo práva nájmu. Nájemce pozemku může nárok uplatnit v případě zachovaného nároku vlastníka pozemku. Finační náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu náleží vlastníku zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovemchovem ryb nebo vodní drůbeže nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, též v případě, že mu vznikne nebo trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.
(3)
Finanční náhradu podle odstavce 2 poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovemchovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemce uvedeného v odstavci 2, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.
(4)
Pokud je vlastníku uvedenému v odstavci 2 nebo nájemci uvedenému v odstavci 2 poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69 nebo náhrada podle zvláštního právního předpisu,21d) náhrada podle odstavce 2 se o takto poskytnutou částku snižuje. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku.
(5)
Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství stanoví prováděcím právním předpisem podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem.21e) Celková výše náhrady podle odstavce 2 nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle odstavce 2 a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě podle § 39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.
(6)
Náhrada újmy podle odstavce 2 se neposkytne za omezení vyplývající z opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy.
§ 59
Zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability
(1)
K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4 odst. 1.
(2)
Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad22) výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže obciobci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.
(3)
Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 se nevztahují ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.23)
§ 60
Vyvlastnění a obligatorní převod příslušnosti hospodařit s majetkem
(1)
Vyvlastnit nemovitostnemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a krajinykrajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.24)
(2)
Při vyvlastňování podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních předpisů o vyvlastnění,25) a to na návrh orgánu ochrany přírody.
(3)
Příslušnost hospodařit s majetkem k nemovitostinemovitosti ve státním vlastnictví může převést orgán ochrany přírody z důvodů a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 na sebe. Převod příslušnosti hospodařit s majetkem je bezúplatný; úplatně lze příslušnost hospodařit s majetkem převést pouze v případech, kdy převádějící nabyl nemovitostnemovitost úplatně.
(4)
Podrobnosti postupu při převodech příslušnosti hospodařit s majetkem podle odstavce 3 upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 61
Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků
(1)
Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastrukatastru nemovitostí na základě potvrzení o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede výčet pozemků označených údaji katastrukatastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika předkupní právo, podle jednotlivých katastrálních územíkatastrálních území a důvod vzniku předkupního práva. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.
(2)
V případě, že o pozemky uvedené v odstavci 1 projeví stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí písemně ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zájem, bude smlouvu za Českou republiku uzavírat Agentura nebo správa národního parku, které budou podle své územní působnosti uvedené v § 78 odst. 1 a 2 s tímto majetkem státu příslušné hospodařit.
(3)
K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)
(4)
Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.
§ 61a
Organizační složka státu může přenechat pozemek sloužící k zajištění cílů ochrany přírody a krajinykrajiny do dlouhodobého užívání právnické osobě, která se nezabývá podnikáním a jejímž hlavním posláním je ochrana přírody a krajinykrajiny. Lesní pozemky21c) může takto přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem zemědělství, nejde-li o pozemky na území národních parků nebo jejich ochranných pásem, kde je může přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Ustanovení zvláštního právního předpisu21c) o vydávání předběžného souhlasu k nakládání s lesy ve vlastnictví státu tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštního právního předpisu25a) omezující dobu užívání se na tyto případy nepoužije.
§ 62
Vstup na pozemky
(1)
Pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.
(2)
Za škody způsobené pracovníky orgánů ochrany přírody při výkonu jejich činnosti podle odstavce 1 odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami a ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.26)
§ 63
Přístup do krajiny
(1)
Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné územízastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. ObceObce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.
(2)
Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obceobce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30)
(3)
Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovůmchovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)
(4)
Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.
(5)
Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.
§ 64
Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody
Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemiobcemi opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.
§ 65
Dotčení zájmů ochrany přírody
Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláštních předpisů,32) jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak činí jen po dohodě s orgánem ochrany přírody, není-li v zákoně předepsán jiný postup.
§ 66
Omezení a zákaz činnosti
(1)
Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.
(2)
Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.
(3)
Orgán ochrany přírody může ve zvláště chráněném území, s výjimkou národních parků, v ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti nebo v jejich částech rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky z důvodů umožnění nerušeného vývoje ekosystémůekosystémů nebo jejich složek anebo biotopůbiotopů, které jsou citlivé a zranitelné působením rušivých vlivů spojených s těmito činnostmi.
HLAVA DRUHÁ
§ 67
Povinnosti investorů
(1)
Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajinykrajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen „investor“), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na tyto chráněné zájmy33). V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem může ten, kdo jej zamýšlí uskutečnit, požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko k závažnosti zásahu a rozsahu dotčených zájmů chráněných tímto zákonem do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Součástí hodnocení podle věty první je návrh opatření k vyloučení nebo alespoň zmírnění negativního vlivu na obecně nebo zvláště chráněné části přírody, nebo návrh náhradních opatření. Náležitosti hodnocení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Hodnocení podle odstavce 1 se použije jako součást posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud splňuje zároveň požadavky tohoto zákona.
(3)
Hodnocení podle odstavce 1 je součástí žádosti o vydání povolení, souhlasu či závazného stanoviska podle tohoto zákona. Hodnocení investor předloží také v elektronické podobě.
(4)
Vyplyne-li z tohoto zákona, z jiných právních předpisů nebo z výsledku hodnocení podle odstavce 1 potřeba zajištění přiměřených opatření k vyloučení nebo zmírnění negativních vlivů zamýšleného zásahu nebo náhradních opatření, je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. Rozsah a nezbytnost těchto opatření stanoví orgán ochrany přírody v rozhodnutí nebo závazném stanovisku vydávaném podle tohoto zákona.
§ 68
Opatření ke zlepšování přírodního prostředí
(1)
Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.
(2)
K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat orgány ochrany přírody či obceobce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody. Písemnou dohodou lze upravit rovněž způsob hospodaření ve zvláště chráněných územích a ptačích oblastech.
(3)
Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků.
(4)
Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy.
§ 69
Finanční příspěvek
(1)
K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.
(2)
Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné opatření podle § 49 či 50.
(3)
Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné dohody orgán ochrany přírody nebo obecobec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4)
Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)
HLAVA TŘETÍ
§ 70
Účast občanů
(1)
Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení34) a dobrovolných sborů či aktivů.
(2)
Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajinykrajiny (dále jen „občanské sdružení“) je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajinykrajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.
(3)
Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona nebo řízení podle jiného právního předpisu, pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.35) Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 71
Účast obcí
(1)
ObceObce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajinykrajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem.
(2)
Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemiobcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obciobci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel.
(3)
ObceObce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody.
(4)
ObceObce ve svém územním obvodu mají při projednávání návrhu opatření obecné povahy podle části třetí tohoto zákona postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.
(5)
ObceObce dále v samostatné působnosti ve svém územním obvodu vedou
a)
přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,
b)
přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1.
§ 72
Právo na informace v ochraně přírody a krajiny
Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti vést přehled informací, který obsahuje zejména
a)
normativní správní akty v ochraně přírody,
b)
návrhy na zahájení správního řízení,
c)
vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení,
d)
všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,
e)
návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),
f)
jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.
Evidence chráněných území v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí
§ 72a
(1)
Účelovými územními prvky, o nichž se vedou údaje v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“), jsou
a)
zvláště chráněná území,
b)
zóny ochrany přírody národních parků,
c)
zóny odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí,
d)
klidová území národních parků,
e)
ochranná pásma zvláště chráněných území,
f)
evropsky významné lokality,
g)
ptačí oblasti,
h)
památné stromy,
i)
ochranná pásma památných stromů,
j)
smluvně chráněná území,
k)
smluvně chráněné památné stromy.
(2)
Editorem údajů o účelových územních prvcích uvedených v odstavci 1 je Agentura.
§ 72b
(1)
O zvláště chráněném území se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je zvláště chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo zvláště chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zvláště chráněného území,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým bylo zvláště chráněné území vyhlášeno.
(2)
O zónách ochrany přírody národního parku se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je zónám ochrany přírody národního parku přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo národního parku, o jehož zóny ochrany se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón ochrany přírody národního parku,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byly zóny ochrany přírody národního parku vyhlášeny.
(3)
O zónách odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je zónám odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo chráněné krajinné oblasti, o jejíž zóny odstupňované ochrany se jedná, pod kterým je tato chráněná krajinná oblast vedena v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byly zóny odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti vyhlášeny.
(4)
O klidovém území národního parku se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je klidovému území národního parku přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo národního parku, o jehož klidové území se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod klidového území národního parku,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o opatření obecné povahy, kterým bylo klidové území národního parku vyhlášeno.
(5)
O ochranném pásmu zvláště chráněného území se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je ochrannému pásmu zvláště chráněného území přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo zvláště chráněného území, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je toto zvláště chráněné území vedeno v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma zvláště chráněného území,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým bylo ochranné pásmo zvláště chráněného území vyhlášeno.
(6)
O evropsky významné lokalitě se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je evropsky významné lokalitě přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo evropsky významné lokality, pod kterým je vedena v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod evropsky významné lokality,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena.
(7)
O ptačí oblasti se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je ptačí oblasti přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo ptačí oblasti, pod kterým je vedena v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ptačí oblasti,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o právním předpisu, kterým byla ptačí oblast vyhlášena.
(8)
O památném stromu se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaj, kterým je definiční bod památného stromu,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o rozhodnutí o vyhlášení památného stromu.
(9)
O ochranném pásmu památného stromu se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je ochrannému pásmu památného stromu přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo památného stromu, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je tento památný strom veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma památného stromu,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma památného stromu.
(10)
O smluvně chráněném území se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je smluvně chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo smluvně chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod smluvně chráněného území,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o smlouvě, kterou byla ochrana tohoto území zřízena.
(11)
O smluvně chráněném památném stromu se v registru územní identifikace vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je smluvně chráněnému památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace,
2.
název a evidenční číslo smluvně chráněného památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaj, kterým je definiční bod smluvně chráněného památného stromu,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
údaje o smlouvě, kterou byla ochrana památného stromu zřízena.
§ 72c
(1)
Orgány ochrany přírody předávají dokumentaci o účelových územních prvcích uvedených v § 72a odst. 1 Agentuře. Zjistí-li Agentura, že předaná dokumentace obsahuje chybné technické údaje, které neumožňují provedení evidence v registru územní identifikace, vyzve příslušný orgán ochrany přírody, aby do 30 dnů zjednal nápravu. Do doby zjednání nápravy nelze evidenci provést.
(2)
O údajích ústředního seznamu o vzniku a poloze účelových územních prvků uvedených v § 72a odst. 1 se má za to, že jsou zapsány v souladu se skutečným právním stavem a že jsou úplné.
§ 72d
Informační systém ochrany přírody
(1)
Zřizuje se informační systém ochrany přírody. Informační systém ochrany přírody je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem informačního systému ochrany přírody je Agentura.
(2)
Informační systém ochrany přírody je jednotný celostátní informační systém určený ke zpracování údajů o ochraně přírody a krajinykrajiny vedený především za účelem
a)
podpory výkonu státní správy,
b)
podávání zpráv a informací vyžadovaných právními předpisy Evropské unie Komisi,
c)
tvorby politik v oblasti ochrany přírody a krajinykrajiny,
d)
poskytování údajů o území pořizovatelům územně analytických podkladů,
e)
poskytování informací v oblasti ochrany přírody a krajinykrajiny,
f)
podpory vědy a výzkumu,
g)
podpory péče o přírodu a krajinukrajinu.
(3)
Součástí informačního systému ochrany přírody jsou
a)
nálezová databáze ochrany přírody, která slouží k ukládání dat a publikaci výsledků o rozšíření a stavu druhů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných druhů a přírodních stanovišťpřírodních stanovišť,
b)
evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím orgány ochrany přírody plní informační povinnosti podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6, zajišťují evidenci osvědčení podle § 54 odst. 4 a vedou informace stanovené čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; prostřednictvím evidence druhové ochrany rovněž vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,
c)
ústřední seznam, který slouží k evidenci údajů stanovených v § 42 a 47,
d)
jednotná evidence speleologických objektů, která slouží k evidenci krasových a pseudokrasových jevů na území České republiky a shromažďuje základní, polohové, měřické a popisné údaje o jednotlivých lokalitách, dokumentaci, přehled o významu lokalit, jejich využití a stavu, možnosti ohrožení a výsledky výzkumu a průzkumu lokalit,
e)
evidence opatření péče o přírodu a krajinukrajinu, která slouží k evidenci opatření ke zlepšení stavu přírody a krajinykrajiny realizovaných z veřejných finančních zdrojů a jako podklad pro jejich plánování a vedení informací podle čl. 24 odst. 1 písm. d), e), g) a i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
§ 73
Věda a výzkum
(1)
Při ochraně přírody a krajinykrajiny, zejména při vyhlašování a ochraně zvláště chráněných částí přírody, popřípadě při upuštění od jejich ochrany, v přípravě plánu péče o vybraná zvláště chráněná území spolupracují orgány ochrany přírody s odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami.
(2)
Odborné expertízy v ochraně přírody a krajinykrajiny a výzkum zvláště chráněných částí přírody, vyžadující zásahy do jejich ochranných podmínek, mohou orgány ochrany přírody zadat nebo povolit jen těm fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační předpoklady.
(3)
Provádění výzkumu ve zvláště chráněném území nevyžadující zásahy do předmětů ochrany zvláště chráněného území, které jsou v rozporu s jejich ochrannými podmínkami, musí být oznámeno písemně nejméně 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může omezit nebo zakázat, pokud by přitom mohlo dojít k poškození předmětu ochrany zvláště chráněného území.
§ 74
Spolupráce při ochraně přírody
(1)
Orgány ochrany přírody se aktivně podílejí na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody, zajišťují závazky vyplývající z mezinárodních úmluv, programů a projektů přijatých k ochraně přírody. K zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků může v mezích své působnosti ministerstvo životního prostředí vydat obecně závazný právní předpis.
(2)
Zvláštní péči věnují orgány ochrany přírody vyhlašování a ochraně území hraničících se zvláště chráněnými územími Slovenské republiky a států sousedících s Českou republikou, jakož i ochraně živočichů pohybujících se volně přes státní hranice a přírodních zdrojů přesahujících hranice České republiky.
ČÁST SEDMÁ
ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY
HLAVA PRVNÍ
§ 75
Orgány ochrany přírody
(1)
Orgány ochrany přírody jsou
a)
obecní úřady,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
c)
krajské úřady,
d)
Agentura,
e)
správy národních parků,
f)
Česká inspekce životního prostředí,37)
g)
ministerstvo životního prostředí,
h)
újezdní úřady, Ministerstvo obrany.
(2)
Zřizuje se Agentura jako správní úřad, který je podřízený Ministerstvu životního prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Sídlem Agentury je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.
(3)
Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny podle tohoto zákona.
§ 76
Obecní úřady
(1)
Obecní úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,
a)
povolují kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 a
b)
ukládají náhradní výsadbu podle § 9.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se o povolení kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 rozhoduje pro záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
§ 77
Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody,
a)
vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvkyvýznamné krajinné prvky podle § 6 odst. 1,
b)
vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
c)
rozhodují o zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlinrostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
d)
vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, do krajinykrajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5,
e)
stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 6,
f)
zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8,
g)
rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
h)
ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevindřevin podle § 7 odst. 3,
i)
přijímají oznámení o kácení dřevindřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 2 a 4,
j)
přijímají oznámení o učinění paleontologického nálezu, požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,
k)
vydávají souhlasy k povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,
l)
vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté,
m)
sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2, projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4 a předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,
n)
vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy,
o)
mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlinrostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlinrostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
p)
v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,
q)
vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí podle § 63 odst. 1,
r)
v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
s)
vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny podle § 85 odst. 1,
t)
rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a projednávají přestupky podle § 87 a 88 a
u)
v rozsahu své působnosti uplatňují stanoviska k návrhu územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(3)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti39d), zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona a zákona o geologických pracích, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(4)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
§ 77a
Působnost krajů a krajských úřadů
(1)
Kraje zpracovávají ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.
(2)
Kraje mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních parků a o omezení využití jejich území podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení přírodních rezervací podle § 33, přírodních památek podle § 36 nebo jejich ochranných pásem podle § 37 odst. 1 a zajišťují péči o tato území, dále mohou ve svém správním obvodu vydat nařízení o zrušení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území podle § 45 odst. 1.
(3)
Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody. Krajské úřady dále na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(4)
Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,
a)
vydávají souhlasy ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3,
b)
povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní podle § 10 odst. 5 a předávají ji do evidence Agentuře,
c)
vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z důvodů ochrany zájmu chráněného v části páté,
d)
rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích podle § 34 odst. 2,
e)
vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,
f)
zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
g)
sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a předávají dokumentaci o těchto územích do ústředního seznamu a na základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1 zveřejňují ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná,
h)
zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,
i)
povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43,
j)
předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu,
k)
vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 4,
l)
povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,
m)
zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i souhlasy podle § 4 odst. 2,
n)
vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
o)
vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí,
p)
povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51 odst. 2,
q)
přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2,
r)
mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlinrostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlinrostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
s)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
t)
v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
u)
vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
v)
ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,
w)
vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny podle § 85 odst. 1,
x)
rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládají provedení náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a 2,
y)
spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání a
z)
uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(5)
Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3 a 4, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,
a)
vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,
b)
ukládají rozhodnutím zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlinrostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů podle § 5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,
c)
vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování křížence zvláště chráněného druhu do krajinykrajiny podle § 5 odst. 5,
d)
stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 6,
e)
zajišťují provedení opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 8,
f)
vydávají opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup při ochraně ptáků, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podle § 5b odst. 4,
g)
vydávají opatření obecné povahy, kterým stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace podle § 13h odst. 2,
h)
rozhodují o povolení komerčního využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
i)
zajišťují provedení opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4 a spolupracují na provedení opatření k obnově dotčených ekosystémůekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
j)
uzavírají dohody podle § 49 odst. 4,
k)
vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3,
l)
spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 52, podílí se na jejich realizaci a zajišťují další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlinrostlin a živočichů,
m)
vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody a k vysévání nebo vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlinrostlin do přírody podle § 54 odst. 3,
n)
s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,
o)
povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56,
p)
uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,
q)
vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 57 a
r)
rozhodují o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89.
(6)
Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národní parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí.
(7)
Krajské úřady jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v rozsahu své působnosti vyjádření k poskytování plateb podle jiných právních předpisů39c).
§ 78
Působnost Agentury a správ národních parků
(1)
Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(3)
Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2
a)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí,
b)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí,
c)
vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací,
d)
rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích, o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací a o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích,
e)
vydávají souhlasy k využití území, činnostem nebo zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech zvláště chráněných území,
f)
zajišťují zpracování plánů péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, schvalují tyto plány péče a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
g)
zajišťují zpracování záměrů na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, oznamují tyto záměry a projednávají je,
h)
předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastrukatastru nemovitostí,
i)
povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 a ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,
j)
vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 26 a 29 a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy,
k)
vydávají souhlasy k využití území, činnostem a zásahům ve zvláště chráněných územích podle § 12, § 16a odst. 3, § 16b až 16d a § 44,
l)
vydávají souhlasy k zásahům v evropsky významných lokalitách podle § 45c odst. 2, zajišťují péči o evropsky významné lokality a označují evropsky významné lokality,
m)
vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
n)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
o)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
p)
uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného územízastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(4)
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5.
(5)
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají a stanovují kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí.
(6)
Agentura na území chráněných krajinných oblastí povoluje kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1 a ukládá náhradní výsadbu podle § 9 pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti.
(7)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 poskytují finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3. Agentura dále na celém území České republiky poskytuje finanční příspěvky ze státního rozpočtu k zajištění ochrany přírody a krajinykrajiny podle § 2 odst. 2 v rozsahu požadavků stanovených Ministerstvem životního prostředí.
(8)
Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými, výzkumnými a vědeckými pracovišti a zajišťují informační a osvětovou činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního prostředí.
(9)
Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti podle odstavce 1, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 45 odst. 1.
(10)
Návrh nařízení Agentura projednává s obcemiobcemi, jejichž územních obvodů se týká. Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61). Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy a Agentura tuto nápravu bezodkladně provede.
(11)
Správy národních parků zajišťují zpracování a předkládají ke schválení zásady péče o národní parky podle § 38a a Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování a předkládají ke schválení plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38 nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52. Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování, projednávají a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38.
(12)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.
(13)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2
a)
rozhodují o
1.
povolení k přesunu,
2.
provedení pokusného vypuštění podle § 13a odst. 4 a 5,
3.
umístění do karantény podle § 13a odst. 6,
4.
uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1, nebo
5.
zrušení vydaného povolení k přesunu podle § 13c odst. 2,
b)
schvalují pohotovostní plán podle § 13a odst. 7, nebo
c)
zajišťují provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2.
(14)
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče, zásadami péče o národní parky nebo záchrannými programy zvláště chráněných druhů zajišťují péči o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémyekosystémy a jejich složky. K zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.
(15)
Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcíobcí vydaným podle tohoto zákona.
(16)
Správy národních parků zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají její další členy podle § 20.
(17)
Správy národních parků na území národních parků vykonávají státní správu lesů v rozsahu působnosti obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností podle lesního zákona63). Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají působnost Ministerstva životního prostředí podle lesního zákona64), pokud jde o rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí podle § 48a odst. 1 písm. b) lesního zákona, a vydání závazného stanoviska k řízení podle jiného právního předpisu, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, podle § 48a odst. 2 písm. c) lesního zákona.
(18)
Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy.
§ 78a
Působnost orgánů ochrany přírody na území vojenských újezdů
(1)
Na území vojenských újezdů26) vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny újezdní úřady v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, Agentury a správ národních parků, není-li k ní příslušné Ministerstvo obrany.
(2)
Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů
a)
zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody,
b)
zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,
c)
sjednává smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území za chráněná a ruší smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45 odst. 2,
d)
vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují přírodní rezervace a přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a jimiž se stanoví bližší podmínky jejich ochrany; prohlašuje území za chráněná podle § 39,
e)
předává dokumentaci zvláště nebo smluvně chráněných území do Ústředního seznamu ochrany přírody,
f)
uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
g)
spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
h)
vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny podle § 85 odst. 1,
i)
vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti,
j)
je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona újezdními úřady.
§ 79
Působnost Ministerstva životního prostředí
(1)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice.
(2)
Ministerstvo životního prostředí
a)
zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice,
b)
koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajinykrajiny,
c)
spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
d)
zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajinykrajiny,
e)
podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinrostlin a jejich stanovišť,
f)
vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajinykrajiny,
g)
řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.
(3)
Ministerstvo životního prostředí dále
a)
provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1,
b)
vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlinrostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 10,
c)
rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 12 a 13,
d)
rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o zrušení povolení podle § 13d odst. 5,
e)
vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních přírodních rezervacích,
f)
oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,
g)
vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,
h)
vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3,
i)
vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví státu na území přírodních rezervací a přírodních památek,
j)
projednává a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území podle § 38,
k)
schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6,
l)
předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu,
m)
oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,
n)
zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu,
o)
podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 5 a informuje Komisi o uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění podle § 45i odst. 8,
p)
ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,
q)
vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na zápis předkupního práva do katastrukatastru nemovitostí a uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
r)
vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b),
s)
je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí,
t)
uplatňuje stanoviska k návrhům územního rozvojového plánu a zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a je dotčeným orgánem při jejich pořizování,
u)
zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem41), a
v)
je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní.
(4)
Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury49) a v řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury vykonává státní správu v ochraně přírody a krajinykrajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecných úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Agentury.
(5)
Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se
a)
stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů vyskytujících se na území České republiky,
b)
stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1,
c)
stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků podle § 4 odst. 2,
d)
stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevindřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevindřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5,
e)
stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,
f)
stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1,
g)
vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 5 a § 27 odst. 2,
h)
vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo Agentura,
i)
stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu, včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 4 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,
j)
stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,
k)
stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,
l)
stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 9,
m)
stanoví rozsah požadovaného vzdělání a obsah přezkoušení podle § 45j odst. 1,
n)
stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,
o)
stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11,
p)
stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem,
q)
stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona,
r)
stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,
s)
stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování,
t)
zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků,
u)
stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody,
v)
stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,
w)
stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, do kategorií podle § 90 odst. 6 až 8 a
x)
zrušuje podle § 90 odst. 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.
(6)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy odpovědným za provádění nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí plní úkoly příslušného orgánu pověřeného uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(7)
Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ústřední veterinární správou Státní veterinární správy z hlediska ochrany zvířat a požadavků veterinární péče určí zařízení, do nichž lze umisťovat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní seznam, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat. Určit lze pouze zařízení, která splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Ministerstvo životního prostředí vede evidenci určených zařízení a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách.
(8)
Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán v oblasti prevence a zmírnění nepříznivých vlivů invazních nepůvodních druhů zřizuje společnou komisi. Předsedu a členy společné komise jmenuje ministr životního prostředí po dohodě s ministrem zemědělství ze zástupců obou ministerstev a z dalších odborníků v oblasti invazních nepůvodních druhů navržených z řad pracovníků dalších dotčených orgánů státní správy, vědeckých a jiných odborných pracovišť. Další podrobnosti o složení společné komise stanoví její statut, její činnost se řídí jednacím řádem; statut i jednací řád společné komise vydává Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství. Společná komise plní úkoly poradního výboru podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
§ 79a
Zvláštní odborná způsobilost
(1)
Správní činnosti v ochraně přírody a krajinykrajiny, pokud je vykonává správa národního parku, musí být zajišťovány prostřednictvím zaměstnanců, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost.
(2)
Správní činnosti uvedené v odstavci 1 může výjimečně vykonávat i zaměstnanec, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(3)
Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti a prokazuje se osvědčením o vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. Zaměstnanec je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností uvedených v odstavci 1 do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(4)
Zkouška zvláštní odborné způsobilosti zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správní činnosti uvedené v odstavci 1, zvláště znalost působnosti správy národního parku vztahující se k této činnosti, a schopnost jejich aplikace.
(5)
Správa národního parku je povinna přihlásit zaměstnance, který vykonává správní činnost uvedenou v odstavci 1, k vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(6)
Provádění zkoušek o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady. O zabezpečení a průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, o zkušební komisi, o osvědčení o vykonání zkoušky a o řízení o námitkách platí obdobně § 22 až 26 zákona o úřednících územních samosprávných celků41a).
(7)
Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost se nevztahuje na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě pro obor služby ochrana přírody a krajinykrajiny nebo zkoušku zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících územních samosprávných celků pro správní činnost v ochraně přírody a krajinykrajiny.
§ 80
Působnost České inspekce životního prostředí
(1)
Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajinykrajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajinykrajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání.
(2)
Inspekce je oprávněna právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89, v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Inspekce provádí u právnických a podnikajících fyzických osob průběžné kontroly podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3)
Inspekce provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém41d), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54.
(4)
Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení řízení o přestupku se inspekce a újezdní úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.
§ 81
Stráž přírody
(1)
Krajské úřady, Agentura a správy národních parků (dále jen „ustanovující úřady“) ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajinykrajiny.
(2)
Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a odvolává územně příslušný ustanovující úřad.
(3)
Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
a)
je občanem České republiky,
b)
je starší 21 let,
c)
nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin,
d)
má způsobilost k právním úkonům,
e)
je zdravotně způsobilá,
f)
prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g)
složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajinykrajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.“.
(4)
Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží přírody.
(5)
Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6)
Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující úřad zrušil ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7)
Strážci jsou oprávněni
a)
zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
b)
projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
c)
vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
d)
zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu PoliciePolicie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
e)
zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
f)
požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
(8)
V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.
(9)
Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.
§ 81a
Stráž přírody je při své činnosti povinna
a)
prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,
b)
dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
c)
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům PoliciePolicie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 81b
(1)
Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2)
Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3)
Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody.
(5)
Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6)
Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7)
Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.
§ 82
Používání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody
(1)
Nosit stejnokroje ochrany přírody mohou pracovníci Agentury, správ národních parků a inspekce.
(2)
Podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
HLAVA DRUHÁ
§ 82a
Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů
(1)
Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti67), a to při poměřování veřejných zájmů pro účely posouzení
a)
potřebnosti záměru v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 5b odst. 1,
b)
existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 45i odst. 4 a existence důvodů týkajících se veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 45i odst. 5,
c)
převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody podle § 56 odst. 1 a existence zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 56 odst. 2 písm. c).
(2)
Odstavec 1 se uplatní na celém území České republiky, s výjimkou
a)
evropsky významných lokalit a ptačích oblastí,
b)
zvláště chráněných území,
c)
lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů s národním významem68).
(3)
Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku.
HLAVA TŘETÍ
§ 83
Řízení ve věcech ochrany přírody
(1)
K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé účastníky řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcíobcí, oznámí orgán ochrany přírody termín a předmět ústního jednání také veřejnou vyhláškou vyvěšenou v těchto obcíchobcích.
(2)
Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15 dnů, ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání. Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.
(3)
V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody bezodkladně. V ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.
(4)
Vyžaduje-li záměr nebo jiná činnost vydání více než jednoho souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí podle tohoto zákona, orgán ochrany přírody vždy vede společné řízení a vydá žadateli jedno společné rozhodnutí.
(5)
Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona lze na žádost žadatele vydat jako první úkon orgánu ochrany přírody v řízení, pokud
a)
se tak umožňuje provedení záměru nebo jiné činnosti, včetně případného stanovení podmínek, a
b)
žadatel doložil souhlas všech účastníků řízení se záměrem nebo jinou činností vyznačený na situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace; v případě spolku, který podal žádost podle § 70 odst. 2 u příslušného orgánu ochrany přírody, lze souhlas nahradit vyjádřením, že se nebude tohoto řízení účastnit.
(6)
Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí vydané v řízení podle odstavce 5 se oznamuje účastníkům řízení a zveřejňuje se na úřední desce orgánu ochrany přírody, který je vydal, po dobu 15 dnů ode dne jeho vydání.
(7)
V souhlasu, povolení nebo jiném rozhodnutí, závazném stanovisku anebo vyjádření vydávaných podle tohoto zákona může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pro provedení záměru nebo jiné činnosti zajišťující zmírnění dopadů na zájmy chráněné tímto zákonem.
(8)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62), nevydávají se
a)
souhlas se zásahem, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2,
b)
uložení zajištění a použití prostředků k zabránění zbytečnému úhynu rostlinrostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopůbiotopů podle § 5 odst. 3,
c)
stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
d)
povolení ke kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1, včetně uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,
e)
povolení výjimky ze zákazu ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav podle § 10 odst. 2,
f)
souhlas se zásahem do krajinného rázu podle § 12 odst. 2,
g)
souhlas k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku podle § 37 odst. 2,
h)
souhlas s provedením činností a zásahů v ochranném pásmu památného stromu podle § 46 odst. 1,
i)
povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 a
j)
souhlas se zřízením nebo zrušením veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné územízastavěné území podle § 63 odst. 1.
(9)
Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti, orgán ochrany přírody jej posoudí z hlediska všech zájmů chráněných tímto zákonem ve společném řízení a vydá k němu společné rozhodnutí, které zahrnuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná rozhodnutí, závazná stanoviska anebo vyjádření, které by jinak k posuzovanému záměru měly být vydány. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho část nachází na území národního parku, společné rozhodnutí zahrnuje rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu65) a rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního zákona66).
§ 83a
Obsah žádosti v řízení ve věcech ochrany přírody
(1)
Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska dále přiloží projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména:
a)
údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou dokumentaci záměru zpracovala,
b)
podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí, z hlediska ochrany přírody a krajinykrajiny,
c)
informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu případné likvidace záměru,
d)
informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru na okolní přírodu a krajinukrajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru,
e)
stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 1 tohoto zákona, a hodnocení vlivů zamýšleného zásahu podle § 67, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,
f)
technické výkresy a mapovou dokumentaci.
(2)
V žádosti žadatel dále uvede následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí projektové dokumentace podle odstavce 1:
a)
charakteristiku stavu přírody a krajinykrajiny v dotčeném území, které budou záměrem pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajinykrajiny, její geomorfologii a hydrologii, ekosystémyekosystémy a jejich složky, biotopybiotopy druhů, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajinykrajiny, zejména významné krajinné prvkyvýznamné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability krajinykrajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné druhy rostlinrostlin a živočichů,
b)
charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti,
c)
návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné,
d)
výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.
(3)
K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 dále žadatel přiloží jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 84
Změny a zrušení rozhodnutí
(1)
Orgán ochrany přírody může z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané rozhodnutí nebo opatření obecné povahy změnit, popřípadě zrušit
a)
dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy,
b)
vyžadují-li to zájmy přírody a krajinykrajiny chráněné tímto zákonem, zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma,
c)
nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky rozhodnutí nebo povinnosti stanovené v něm orgánem ochrany přírody,
d)
nevyužívá-li oprávněný rozhodnutí bez zvláštního důvodu po dobu delší dvou let,
e)
dochází-li při činnosti vykonávané na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování jiných oprávněných zájmů v ochraně přírodního prostředí.
(2)
Ministerstvo životního prostředí si může změnu či zrušení rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vyhradit, jde-li o rozhodnutí nebo opatření obecné povahy nižšího orgánu ochrany přírody z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo e).
§ 85
Státní dozor v ochraně přírody
(1)
Krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, újezdní úřady, Agentura a správy národních parků kontrolují, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajinykrajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajinykrajiny, plněny povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajinykrajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných prvkůvýznamných krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému ekologické stability.
(2)
Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně přírody kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické i právnické osoby provádějí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Ministerstvo životního prostředí kontroluje, jak jsou dodržována rozhodnutí a závazná stanoviska orgánů ochrany přírody, plněny povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajinykrajiny, zpracovávány a zajišťovány plány péče o zvláště chráněná území a záchranné programy rostlinrostlin a živočichů, dodržovány podmínky ochrany národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Zjistí-li ministerstvo životního prostředí závady, uloží potřebná opatření k jejich odstranění.
(3)
Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
ČÁST OSMÁ
ODPOVĚDNOST NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY
§ 86
Odstranění následků neoprávněných zásahů
(1)
Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajinykrajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.
(2)
Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen z části, následky nedovoleného jednání.
(3)
Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupekpřestupek nebo protiprávní jednání či trestný čintrestný čin.
§ 87
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,
b)
nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlinrostlin,
c)
zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
d)
neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,
e)
nesplní ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem,
f)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,
g)
neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevindřevin podle § 9,
h)
nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,
i)
nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,
j)
vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
k)
nevede řádně záznamy o chovuchovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků či pěstování zvláště chráněných rostlinrostlin,
l)
nesplní povinnost nezaměnitelného označení zvláště chráněného živočicha nebo ptáka, nepožádá ve stanovených lhůtách o vydání osvědčení nebo osvědčení ve stanovené lhůtě neodevzdá příslušnému orgánu ochrany přírody, nebo
m)
zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
b)
zničí zvláště chráněné rostlinyrostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí,
c)
usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy,
d)
ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
e)
poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinudřevinu rostoucí mimo les,
f)
provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
g)
poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
h)
naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,
i)
porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle § 19,
j)
úmyslně rozšíří do krajinykrajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,
k)
neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1,
l)
provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním, nebo
m)
v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část,
b)
usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,
c)
zničí zvláště chráněnou rostlinurostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,
d)
pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevindřevin rostoucích mimo les,
e)
neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
f)
nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,
g)
nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlinrostlin a živočichů podle § 5 odst. 3,
h)
nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,
i)
nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupkupřestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
j)
nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,
k)
porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§ 13),
l)
neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
m)
závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
n)
vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
o)
neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo živočicha nebo rostlinyrostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
p)
úmyslně poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
q)
poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
r)
poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
(5)
Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlinrostlin a živočichů, dřevindřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.
(6)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává orgán ochrany přírody.
§ 88
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,
b)
poškodí nebo zničí památný strom,
c)
poškodí nebo zničí bez povolení dřevinudřevinu nebo skupinu dřevindřevin rostoucích mimo les,
d)
nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlinrostlin,
e)
usmrcuje nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
f)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,
g)
neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,
h)
nesplní ohlašovací povinnost podle tohoto zákona nebo nesplní povinnost náhradní výsadby podle § 9,
i)
provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvkuvýznamného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
j)
porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,
k)
nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku,
l)
poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
m)
nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,
n)
vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
o)
rozšíří do krajinykrajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,
p)
neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1,
q)
provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním,
r)
v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, nebo
s)
zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,
b)
závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvekvýznamný krajinný prvek,
c)
zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
d)
zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlinrostlin buď přímo nebo nedovoleným zásahem do jejich prostředí,
e)
usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich prostředí,
f)
ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
g)
neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
h)
nesplní povinnosti vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,
i)
nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlinrostlin a živočichů podle § 5 odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť chráněné nerosty,
j)
nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,
k)
nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupkupřestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
l)
nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením podle § 11,
m)
překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště chráněných částí přírody na územích sloužících zájmům obrany státu podle § 90 odst. 2,
n)
vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
o)
neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostlinyrostliny nebo živočicha nebo rostlinyrostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
p)
neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
q)
poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
r)
poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
s)
poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Přestupky podle odstavců 1 a 2 projednává orgán ochrany přírody.
§ 88a
Vybírání a vymáhání pokut
Pokutu uloženou inspekcí, Agenturou nebo správou národního parku podle § 87 nebo § 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady. V ostatních případech pokutu vybírá a vymáhá orgán ochrany přírody, který ji uložil. Výnosy pokut uložených obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností jsou příjmem rozpočtu obceobce a výnosy pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených Agenturou, správou národního parku a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem,7) s výjimkou území vojenských újezdů, kde je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obecobec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajinykrajiny v obciobci.
§ 89
Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů a jedinců invazních nepůvodních druhů
(1)
Orgán ochrany přírody může nedovoleně držené jedince zvláště chráněných druhů rostlinrostlin a živočichů a ptáků odebrat. Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlinrostlin a živočichů nebo rostlinrostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv. V případě odebrání na základě zvláštního předpisu4a) se toto ustanovení nepoužije.
(2)
Orgán ochrany přírody může odebrat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, pokud,
a)
jde-li o jedince v zájmovém chovuchovu,
1.
vlastník nesplňuje podmínky stanovené v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 pro to, aby si jej mohl ponechat v držení do konce jeho přirozeného života, nebo
2.
při jeho přepravě na území Evropské unieúzemí Evropské unie neprokáže jeho vlastník, že jej měl v držení již v době před zařazením druhu na unijní seznam, nebo
b)
jde-li o jedince v chovuchovu pro obchodní účely,
1.
jeho držitel nepřijme opatření uvedená v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
2.
jeho držitel jej neprodá nebo nepředá do některého ze zařízení uvedených v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, případně jej neutratí či neusmrtí ve stanovené lhůtě.
(3)
Ustanovení § 71 odst. 3 se pro řízení o odebrání nedovoleně drženého jedince zvláště chráněného druhu rostlinrostlin, živočichů a ptáků a jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu nepoužije.
(4)
Vlastníkem odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Převádí-li stát odebranou věc podle odstavce 1 na nového nabyvatele, posoudí Ministerstvo životního prostředí při uzavírání smlouvy o převodu odebrané věci podle odstavce 1, je-li dán důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1. Je-li důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1 dán, ve smlouvě o převodu odebrané věci podle odstavce 1 smluvní strany vymezí podmínky, které ve svém rozsahu nahrazují výjimku ze zákazů podle § 56 odst. 1.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 90
Společná ustanovení
(1)
Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona k plánům a politikám, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení. Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zákazu činnosti podle § 66 a odebrání rostlinrostlin a živočichů podle § 89.
(2)
Ustanovení § 4 odst. 2 a § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu43b), zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Bude-li docházet k poškozování přírody z důvodů zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo ozbrojených bezpečnostních sborů, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí zabezpečí, aby stupeň poškození přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru.
(3)
Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle jiného právního předpisu45).
(4)
Vydává-li Ministerstvo životního prostředí opatření obecné povahy podle tohoto zákona pro celé území České republiky nebo pro území více krajů, vyvěsí veřejnou vyhlášku, kterou se doručuje návrh opatření obecné povahy, a veřejnou vyhlášku, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jichž se opatření obecné povahy týká. Při projednávání takového návrhu opatření obecné povahy mají krajské úřady postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.
(5)
Nápravné opatření podle § 86 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichůvolně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinrostlin nebo na přírodních stanovištíchpřírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Zahájené řízení o uložení nápravného opatření podle § 86 orgán ochrany přírody přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichůvolně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinrostlin nebo na přírodních stanovištíchpřírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
(6)
Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb. se převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(7)
Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(8)
Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(9)
Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).
(10)
Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).
(11)
Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12).
(12)
Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit vyhláškou v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo správou národního parku podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45.
(13)
Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních hranic47a). Případné poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.
(14)
K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů katastrukatastru nemovitostí, a to včetně dálkového přístupu k nim47b).
(15)
Činnosti zakázané nebo omezené bližšími ochrannými podmínkami uvedenými v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy a jejich ochranná pásma podle zákona č. 40/1956 Sb., se nadále považují za činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle § 44 odst. 4.
(16)
V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány.
(17)
Zákazy vstupu a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na pracovníky orgánů ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění povinností plynoucích z tohoto zákona.
(18)
Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se nevztahuje na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany přírody v rámci
a)
opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích,
b)
opatření na zabezpečení zvláště chráněných území před nepříznivými vlivy okolí v jejich ochranných pásmech,
c)
zjišťování údajů o dosavadním stavu a vývoji předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích, nebo
d)
provádění opatření ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech z některého z důvodů stanovených v § 56 odst. 2.
(19)
Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se dále nevztahuje na činnosti prováděné v rámci
a)
zásahů orgánu ochrany přírody prováděných na základě § 68 odst. 3 prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby, nebo
b)
dohod uzavíraných s jinými fyzickými nebo právnickými osobami k provádění činností uvedených v § 77a odst. 4 písm. e) a k) nebo v § 78 odst. 5, 10 a 11.
(20)
Činnosti podle odstavců 18 a 19 mohou být prováděny jen tehdy, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, prováděné činnosti neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhů z hlediska ochrany a jsou v souladu s cíli ochrany zvláště chráněných území.
(21)
Uzavře-li orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku dohodu k provádění péče o pozemky podle § 68 odst. 2 a v rámci této dohody prověří a, vyžaduje-li to zájem na ochraně přírody a krajinykrajiny, stanoví podmínky odchylného postupu u ochrany ptáků podle § 5b odst. 1, povolení kácení dřevindřevin podle § 8 odst. 1, výjimky podle § 10 odst. 2, povolení podle § 10 odst. 3, souhlasu podle § 37 odst. 1 až 3, výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 odst. 1, souhlasu podle § 44 odst. 4, souhlasu podle § 45c odst. 2, souhlasu podle § 46 odst. 2 nebo 3, souhlasu podle § 50 odst. 3, povolení podle § 51 odst. 2, souhlasu podle § 54 odst. 3 nebo výjimky podle § 56 odst. 1, nahrazuje tato dohoda vydání příslušného odchylného postupu, povolení, souhlasu nebo výjimky.
(22)
Je-li to z důvodu zajištění péče o rostlinyrostliny, živočichy, přírodní stanovištěpřírodní stanoviště, zvláště chráněná území podle § 38 nebo 38a, nebo v rámci provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence nezbytné, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět vypalování porostů. Při vypalování jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky.
(23)
Orgány ochrany přírody poskytují předběžné informace podle správního řádu47c).
§ 90a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, magistrátům statutárních měst nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 91
Ustanovení přechodné
Státní správu lesního hospodářství nad vojenskými lesy48) na území Národního parku Šumava, u kterých již pominuly důvody jejich prohlášení za vojenské lesy, vykonává Správa národního parku Šumava v rozsahu podle § 78 odst. 4.
§ 92
Ustanovení zrušovací
Zrušují se:
1.
zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb. a zákona ČNR č. 65/1986 Sb.,
2.
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky,
3.
§ 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany,
4.
§ 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany,
5.
§ 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany,
6.
vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů,
7.
vyhláška č. 131/1957 Ú.l., o dobrovolných pracovnících státní ochrany přírody (konzervátorech a zpravodajích),
8.
vyhláška č. 228/1959 Ú.l., o evidenci chráněných částí přírody a o náhradě za majetkovou újmu vzniklou z omezení stanovených podmínkami ochrany.
§ 93
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park České Švýcarsko
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na část přírodovědecky nejhodnotnějšího území Labských pískovců. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Hranice Národního parku České Švýcarsko vede od hraničního mezníku č. 14 ve Hřensku okrajem lesa nad křižovatku silnic I/62 a III/25861 a dále okrajem lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč. Zde přechází silnici Hřensko - Mezní Louka a po ní se vrací zpět do Hřenska k mostu na silnici Hřensko - Janov, po této silnici až k průseku elektrovodu pod Janovem, dále po průseku k cestě zvané Mühlweg, po ní k vodárně v Janově a odtud po okraji lesa jihovýchodním směrem až k elektrovodu za lokalitou Hájenky. Dále po tomto elektrovodu vlevo překračuje Kachní potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou. Po okraji lesa pokračuje vlevo kolem osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová. Po této silnici jde až na odbočku žluté turistické cesty a po této turistické cestě pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák. Po západním a jižním svahu Růžovského vrchu sleduje hranici rezervace až k žluté turistické cestě, po které pokračuje vpravo na kraj lesa. Dále pak odbočuje vlevo a po kraji lesa vede k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice. Po tomto průseku k říčce Kamenici, překračuje ji na pravý břeh, který sleduje po proudu, a po 700 metrech odbočuje vpravo vzhůru údolím (východním směrem) až k okraji lesa.
Zde uhýbá vlevo a po kraji lesa obchází lokalitu „Na Všemilské Planině“ až k lesní cestě, po které odbočuje do údolí potoka Jetřichovické Bělé, po jejímž levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, kde přechází potok a dále po hranici mezi parcelami číslo 1038/3 a 1038/1 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, dále po hranici lesa obchází Starý mlýn a přechází na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa. Pokračuje po ní směrem do Vysoké Lípy. V místě, kde silnice opouští les, přechází vlevo na kraj lesa a po něm obchází osadu Vysoká Lípa až k silnici do Zadních Jetřichovic, po ní směrem k Zadním Jetřichovicím až po křižovatku se Starou Českou silnicí. Po této silnici pokračuje směrem k obciobci Jetřichovice, a dále 60 metrů za křižovatkou se zpevněnou lesní cestou (k lokalitě „Na Bídě“) doleva. Lesní cestou pokračuje do sedla a doleva po okraji lesa až k Jetřichovické ozdravovně. Za ní vede po okraji lesa a přes cestu Haťového dolu, po této cestě do Jetřichovic a vždy po okraji lesa k silnici Jetřichovice - Rynartice.
Po této silnici probíhá vzhůru až k elektrovodnímu průseku a jím do Rynartic. Vlevo po okraji lesa obchází Rynartice až na silnici Rynartice - Dolní Chřibská. Dále pokračuje po silnici III/25861 okolo domova pro seniory „Potoky“ směrem do Dolní Chřibské. Krajem lesa odbočí vlevo k lesní asfaltové cestě pod Českým vrchem, po ní a dále okrajem lesa kolem Českého vrchu až k silnici III/2653 Dolní Chřibská - Doubice. Po této silnici pokračuje až k místu, kde silnice opouští les, před obcíobcí Doubice odbočuje vlevo na kraj lesa a jím obchází západní okraj obceobce Doubice až na silnici Doubice - Kyjov.
Po této silnici pokračuje do Kyjova, po kraji lesa okolo Kyjovské přehrady a po Kyjovském potoku dolů ke Křinici, 100 metrů proti jejímu proudu, přes tok a okrajem lesa ke zpevněné lesní cestě vedoucí z jihu ke Kamennému vrchu a po této cestě směrem na Vlčí Horu. V místě, kde cesta opouští les, vede doleva okrajem lesa k Vlčímu potoku. Po pravém břehu Vlčího potoka pokračuje po proudu Vlčího potoka k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk. Odtud vede vlevo po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú. Brtníky a po ní k Brtnickému potoku. Po levém břehu Brtnického potoka pokračuje proti proudu Brtnického potoka až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú. Kopec, po ní a dále po cestě parcelní číslo 466 v k. ú. Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú. Kopec až k místu, kde se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec. Odtud vede po hranici mezi parcelami číslo 366 a 390 v k. ú. Kopec, pak po hranici mezi parcelami číslo 366 a 381 v k. ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú. Kopec a po hranici parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec. Poté se napojí na hranici katastrálních územíkatastrálních území Mikulášovice a Kopec. Po této hranici směřuje ke státní hranici k hraničnímu mezníku číslo 21 a odtud po státní hranici do Hřenska.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko
25.4MB
Příloha č. 2
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice 1. třídy E 10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex – Janouškova cesta); po této cestě přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s „Planýrkou“, a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastrukatastru Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním územíkatastrálním území Jestřabí v Krkonoších) nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřabí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí.
V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obceobce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně, kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcíobcí Horní Maršov do údolí Temného Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obceobce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k.ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640 m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem. Odtud pokračuje západním směrem souběžně se státní hranicí s Polskem až k výchozímu bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E 10.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční trati, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františkovského potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k „Finančníku“, která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obceobce Rudník. Z této obceobce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP.
Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně:
Špindlerův Mlýn
Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci („plynovod“), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady.
Vítkovice
Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici.
Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních územíkatastrálních území Vítkovice v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku.
Pec pod Sněžkou a Velká Úpa
Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny následovně:
Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy.
Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí.
D.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku
18.5MB
Příloha č. 3
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na nejcennější část údolí Dyje a jejích přítoků, s výrazným fenoménem průlomového říčního údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obceobce Podmyče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429, až ke státní silnici Podmyče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. Po jejím jižním okraji pokračuje cca 300 m východním směrem. Pak se stáčí k jihu a dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky. Za obcíobcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po severním okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje z východní strany serpentiny uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje. Míjí obecobec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 (přičemž zahrnuje i hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obceobce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Čížovský nový. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh bývalé vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obceobce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Přímá cesta), po jejímž jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcíobcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po západním okraji vojenské účelové komunikace, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním směru jižní okraj zmíněné účelové komunikace až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obceobce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, a dále po místní komunikaci p.p.č. 1581 míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a po hranici lesa pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje po jižním okraji východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice po severním okraji cesty na rozhraní sadu a pole směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem východní okraj účelové komunikace a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu potoka Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa nejprve směrem východním, asi po 200 m se hranice stočí a pokračuje stále po hranici lesa směrem západním a jihozápadním. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. U křižovatky účelových komunikací na konci zahrádkářské kolonie se od této komunikace odděluje a kopíruje její průběh jižním směrem na rozhraní zemědělských pozemků a ostatní plochy. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku účelových komunikací na severním okraji obceobce Konice. Zde se odklání na severozápad a po 70 m na jihozápad, jde po severovýchodním okraji hřiště a po hranici lesa, asi 115 m jižně pod obcíobcí se lomí jihovýchodním směrem, obchází terasy bývalých sadů a po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. třídy Konice-Popice. Asi po 35 m na křižovatce s místní komunikací přechází státní silnici Konice-Popice a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem. Otáčí se v jižním směru a podél hranic vinohradů a polí lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, prochází 250 m po východním okraji státní silnice směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - účelovou komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obceobce a posléze pokračuje po účelové komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po účelové komunikaci podél višňového sadu, míjí severozápadní okraj obceobce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu luk, pastvin a vinic, které přímo sousedí s územím Havranického vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje východní okraj komunikace s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. Poté se lomí k jihozápadu a sleduje severozápadní hranici vinohradu. Od kóty 315 pokračuje po hranici lesa až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obciobci Podmyče. Intravilán sídla Čížov a areál zemědělského družstva neleží v národním parku, mají statut ochranného pásma.
Intravilánem se rozumí zastavěná část obceobce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí [viz § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)].
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obceobce Podmyče. Probíhá po polní cestě státní hranice - Podmyče. Z křižovatky se státní silnicí Podmyče-Vranov n. D. pokračuje hranice po severním okraji této silnice ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po jejímž západním okraji prochází do obceobce. Na začátku zastavěného územízastavěného území místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov (hráz je součástí ochranného pásma). Odtud sleduje severní hranici parcel p. č. 207/25, 201/89, 201/91 a 201/126 v k. ú. Onšov a dále pokračuje jižním a východním směrem po hranici lesa až k západnímu okraji obceobce Onšov. Tuto obecobec obchází po severním okraji zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po severním okraji této silnice pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po východním okraji státní silnice směr Lesná, lemuje východní okraj zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch obceobce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po severovýchodním okraji státní silnice Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje zastavěné územízastavěné území a zastavitelné plochy obceobce Horní Břečkov a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, sleduje její východní okraj až k obciobci Lukov, kde pokračuje po hranici zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch k východu a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po severním okraji státní silnice vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní hranici zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch obceobce a posléze pokračuje po severním okraji státní silnice Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch Mašovic a za obcíobcí opět sleduje severní okraj státní silnice Mašovice-Znojmo-Hradiště. Pokračuje po severozápadní hranici jejího zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch a dále po západním okraji státní silnice směrem do Znojma. U silničního mostku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po jihozápadním okraji komunikace vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje středem tělesa železniční trati směrem na Šatov až k železniční zastávce Znojmo-Nový Šaldorf. Zde se lomí k západu a sleduje jižní a východní okraj státní silnice Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcíobcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch sídla a v jihozápadní části obceobce opět začíná sledovat jižní okraj státní silnice na Hnanice. Je totožná s jižním okrajem silničního pozemku, před Hnanicemi se odklání a z východní strany sleduje hranici zastavěného územízastavěného území a zastavitelných ploch obceobce. Dále pokračuje po východním okraji státní silnice Hnanice-státní hranice až k areálu bývalé celnice, který obchází ze západní strany, a podél státní hranice vede až k hranici národního parku, kde končí. Do ochranného pásma patří dále intravilán obceobce Čížov a areál zdejšího zemědělského družstva.
Zastavěné územíZastavěné území a zastavitelné plochy – rozumí se pojem dle § 2 odst. 1 písm. d) a písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k datu účinnosti novely zákona č. 114/1992 Sb.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území ochranného pásma národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic ochranného pásma národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic ochranného pásma národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
D.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
17.5MB
Příloha č. 4
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park Šumava
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémyekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Vnitrozemská hranice národního parku vychází od státní hranice u mezníku 4/11 po cestě ve Ferdinandovském údolí a v Debrníku se stáčí k rozcestí u kóty 804. Dále pokračuje severovýchodním směrem po okraji lesa a po lesních cestách přes kóty 933 a 923 k mostu přes potok, vrací se na kótu 882 a na kótě 828 vyúsťuje na silnici Železná Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst. Zde odbočuje po silnici na Zhůří a dále přes křižovatku silnic nad Keplí probíhá po zpevněné cestě na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru. Zde odbočuje na lesní cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobré Vody pokračuje po lesní silnici na Velký Babylon a odtud po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna. Z Rejštejna probíhá hranice národního parku po říčce Losenici až k odbočce na Červenou, po této odbočce do Červené a odtud po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří zámek. U mostu pod Popelnou se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni. Odtud po lesní cestě na kótu 1141 a dále až na silnici Kvilda - Vimperk, po této silnici pokračuje několik set metrů k severu a odbočuje na lesní cestu pod vrcholem Přilby; od kóty 1131 sleduje okraj lesa až ke kótě 955 pod Novými Hutěmi, kde se napojuje na silnici Nové Hutě - Borová Lada. Přes Borová Lada odbočuje na silnici do Horní Vltavice a probíhá po ní až k mostu přes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice národního parku přes brod a kóty 933 a 842 po zpevněné lesní cestě do Strážného, odtud po silnici na Hliniště, kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou. Dále probíhá po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy. Odtud je hranice vedena po železniční trati k Volarům, přechází na Luční potok, po něm obchází Volary a v místě překřížení Volarského potoka se silnicí se napojuje na silnici Volary - Želnava, po níž probíhá až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece. Za Novou Pecí se napojuje na cestu sledující Schwarzenberský kanál a pokračuje po ní směrem na Huťský Dvůr a Zadní Zvonkovou. Po cestě k bývalé celnici pak směřuje k státní hranici s Rakouskem k mezníku 1/34. Od toho mezníku pak pokračuje souběžně se státní hranicí s Rakouskem a dále s Německem až k mezníku 4/11 ve Ferdinandovském údolí.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapykatastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava
14MB
Příloha č. 5
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona
Název správy národního parku| Sídlo správy| Správní obvod
---|---|---
Správa Národního parku České Švýcarsko| Krásná Lípa| Národní park České Švýcarsko a Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
Správa Krkonošského národního parku| Vrchlabí| Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
Správa Národního parku Podyjí| Znojmo| Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
Správa Národního parku Šumava| Vimperk| Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast Šumava
1)
Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1a)
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1b)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1c)
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
1d)
Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1e)
Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.
1f)
Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g)
Směrnice Rady 92/43/EHS.
2)
§ 2 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
3a)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Např. zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 96/1977 Sb. a zákona č. 143/1991 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
4a)
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).
4b)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
4b)
§ 24a odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb.
§ 7 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
§ 49 odst. 1 písm. v) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
4c)
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
5)
Zákon č. 61/1964 Sb.
Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu č. 61/1964 Sb.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
6)
§ 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
6b)
Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
8)
§ 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
9)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
§ 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
10)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 61/1977 Sb.
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.
12)
§ 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
13)
Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
14a)
Například část první zákona č. 50/1976 Sb., § 24 zákona č. 289/1995 Sb., § 23 až 26 zákona č. 254/2001 Sb., § 36 až 38 zákona č. 449/2001 Sb.
15)
Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
17)
Zákon č. 183/2006 Sb.
18)
§ 8 až 10 zákona č. 138/1973 Sb.
19)
§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.
19a)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
19b)
§ 3 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19c)
§ 3 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19d)
Zákon č. 244/1992 Sb.
Zákon č. 100/2001 Sb.
19e)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
19f)
§ 20 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.
19g)
§ 5 zákona č. 18/2004 Sb.
19h)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Např. zákon č. 87/1987 Sb.
20a)
Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
20b)
§ 43 zákona č. 183/2006 Sb.
20c)
Část čtvrtá správního řádu.
20d)
Čl. 8 odst. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 338/97.
20e)
Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
21)
Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964 Sb., zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
21a)
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21b)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
21c)
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21d)
Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.
21e)
Například vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
21f)
Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb.
22)
Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
23)
Zákon č. 53/1966 Sb.
24)
§ 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
25)
§ 109 až 116 zákona č. 50/1976 Sb.
25a)
§ 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).
28)
Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD.
29)
§ 127a občanského zákoníku.
30)
Např. zákon č. 135/1961 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
31)
Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb.
32)
Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
33)
Zákon č. 17/1992 Sb.
34)
§ 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
35)
§ 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
36)
Zákon č. 102/1971 Sb., ve znění zákona č. 43/1976 Sb. a zákona č. 383/1990 Sb.
37)
Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
38)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
39a)
§ 32 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39c)
Například nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.
39d)
§ 66 zákona č. 449/2001 Sb.
40)
Zákon č. 96/1977 Sb.
Zákon č. 23/1962 Sb.
Zákon č. 102/1963 Sb.
Zákon č. 53/1966 Sb.
40b)
§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41)
Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
41a)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
41aa)
§ 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
41c)
§ 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
41d)
Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
43)
Zákon č. 71/1967 Sb.
43a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
43b)
Zákon č. 222/1999 Sb.
44)
§ 11 zákona č. 44/1988 Sb.
45)
§ 15 až 19 zákona č. 44/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
46)
Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb.
46a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
47)
§ 24a zákona ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
47a)
Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
47b)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
47c)
§ 139 správního řádu.
48)
§ 25 zákona č. 61/1977 Sb.
49)
§ 44 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.
50)
§ 52 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
51)
§ 11 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb.
§ 11 odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb.
52)
§ 31 odst. 6 a § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
53)
§ 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb.
54)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
54)
§ 12 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55)
Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
56)
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 75 a 76 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59)
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60)
§ 28a zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
62)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
63)
§ 47 odst. 3 a § 48 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
64)
§ 49 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
65)
§ 9 a 16 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
66)
§ 16, § 47 odst. 3, § 48a odst. 1 písm. b), § 48a odst. 2 písm. c) a § 49 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
67)
Článek 16f směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.
68)
Bod 36 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. |
Zákon č. 117/1992 Sb. | Zákon č. 117/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku
Vyhlášeno 31. 3. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 29/1992
* Čl. I - Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1992
117
ZÁKON
ze dne 4. března 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 odst. 1 a 2 se slova „příspěvek před nástupem do zaměstnání2)“ nahrazují slovy „hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání2)“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
§ 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. a) se částka „800 Kčs“ nahrazuje částkou „1000 Kčs“.
3.
V § 4 odst. 2 se slova „nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství“ nahrazují slovy „peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem“.
3a.
V § 4 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „,a u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého ani pravidelná návštěva předškolních zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně.“.
4.
Dosavadní text § 6 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Je-li v rodině více dětí uvedených v § 2 odst. 1, náleží při péči o tyto děti příspěvek jen jednomu z manželů; to platí obdobně, jde-li o ostatní oprávněné (§ 2 odst. 3).“.
5.
V § 7 odst. 1 se částka „900 Kčs“ nahrazuje částkou „1200 Kčs“.
6.
V § 7 odst. 2 se částka „30 Kčs“ nahrazuje částkou „40 Kčs“.
7.
V § 7 odst. 5 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud se v § 11 odst. 3 nestanoví jinak.“.
8.
§ 8 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
vojákyně a vojáci v činné službě, policistky a policisté, příslušnice a příslušníci Federální bezpečnostní informační služby a sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,“.
9.
V § 12 odst. 4 se za slova „byl vyplacen“ vkládají tato slova: „ve výši, v které náležel,“.
10.
V § 14 odst. 1 se slova „příslušnice (příslušníky) Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policistky (policisty), příslušnice (příslušníky) Federální bezpečnostní informační služby“.
11.
V § 15 se slova „zvýší-li se mzdy alespoň o 5 %“ nahrazují slovy „činí-li růst průměrné mzdy alespoň 5 %“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 121/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 121/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a příspěvcích za ni
Vyhlášeno 31. 3. 1992, datum účinnosti 31. 3. 1992, částka 29/1992
* Čl. I - Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a o příspěvcích za ni, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 3. 1992
121
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství České republiky
ze dne 31. ledna 1992,
kterou se mění vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a o příspěvcích za ni
Ministerstvo zemědělství České republiky stanoví podle § 15 zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, a se zřetelem na ustanovení § 15 odst. 1 zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky:
Čl. I
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a o příspěvcích za ni, se mění takto:
1.
§ 1 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
vyhotovují podle schválených lesních hospodářských plánů roční plány lesní výroby v pěstební činnosti a ochraně lesa a určují opatření k zlepšování funkcí lesů, informují písemně o úkolech vyplývajících z těchto plánů a opatření uživatele lesů a plnění těchto úkolů vyžadují a sledují;“.
2.
V § 1 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova: „a dodávek dříví“.
3.
§ 1 odst. 1 písm. h) zní:
„h)
vedou lesní hospodářskou evidenci a výkazy o výkonech provedených v lesích v odborné správě;“.
4.
V § 1 odst. 1 se vypouštějí písmena i) a k). Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).
5.
§ 1 odst. 1 písm. l) zní:
„l)
poskytují uživatelům lesů potřebné podklady, popřípadě údaje z lesních hospodářských plánů;“.
6.
V § 1 odst. 1 se dosavadní písmena m), n), o) a p) označují jako písmena j), k), m) a n).
7.
Část druhá vyhlášky se vypouští.
8.
V § 5 odst. 2 písm. a) a b) znějí:
„a) uživatelům, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen, z 1 ha lesních pozemků| 10,- Kčs,
---|---
b) ostatním uživatelům z 1 ha lesních pozemků| 40,-Kčs.“.
9.
V § 5 odst. 2 se vypouštějí písmena c), d) a e).
10.
V § 5 odst. 3 se vypouštějí slova „podle písm. a) až c)“.
11.
V § 6 odst. 1 se slovo „ledna“ nahrazuje slovem „března“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Kubát v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 122/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 122/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o organizácii školského roka na základných školách a stredných školách
Vyhlášeno 31. 3. 1992, datum účinnosti 31. 3. 1992, částka 29/1992
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Školský rok
* § 3 - Obdobie školského vyučovania
* § 4 - Obdobie školských prázdnin
* § 5 - Dni voľna
* § 6 - Starostlivosť o žiakov v dňoch mimo vyučovania
* § 7 - Ministerstvo môže zo závažných dôvodov povoliť riaditeľovi školy upraviť organizáciu školského roka inak; na stredných zdravotníckych školách môže tak urobiť Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
* § 8 - Zrušovacie ustanovenie
* § 9 - Účinnosť
Aktuální znění od 31. 3. 1992
122
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 20. februára 1992
o organizácii školského roka na základných školách a stredných školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 38 ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) a § 6 ods. 4 písm. e) zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje podrobnosti o organizácii školského roka na základných školách a stredných školách (ďalej len „škola“).
§ 2
Školský rok
Školský rok sa začína 1. septembra a končí sa 31. augusta nasledujúceho roka; člení sa na obdobie školského vyučovania a obdobie školských prázdnin.1)
§ 3
Obdobie školského vyučovania
(1)
Obdobie školského vyučovania (ďalej len „vyučovanie“) sa začína 1. septembra a končí sa 30. júna nasledujúceho kalendárneho roka; člení sa na prvý polrok a druhý polrok. Prvý polrok sa začína 1. septembra a končí sa 31. januára nasledujúceho kalendárneho roka. Druhý polrok sa začína 1. februára a končí sa 30. júna bežného roka.
(2)
Ak 1. september pripadne na piatok, sobotu alebo nedeľu, vyučovanie sa začína až v nasledujúci pondelok. Ak 30. jún pripadne na sobotu, nedeľu alebo pondelok, vyučovanie sa končí už v predchádzajúci piatok.
(3)
Na stredných školách v ročníkoch, v ktorých žiaci konajú odbornú (umeleckú) prax2) podľa učebných plánov a učebných osnov v období letných prázdnin, končí sa vyučovanie v poslednom mesiaci druhého polroka v skoršom termíne ako 30. júna; tento termín určí riaditeľ školy, pričom môže vyučovanie skrátiť, a to maximálne o taký počet vyučovacích dní, ktorý zodpovedá počtu dní odbornej (umeleckej) praxe konanej v období letných prázdnin.
(4)
V treťom ročníku stredných zdravotníckych škôl a v prvom ročníku pomaturitného kvalifikačného štúdia na stredných zdravotníckych školách sa vyučovanie v druhom polroku končí v piatok pred nástupom na povinnú štvortýždňovú odbornú prax, ktorá sa začína v prvý pondelok po 30. máji.
(5)
Na školách sa vyučuje päť dní v týždni. V dňoch pracovného pokoja,3) vrátane štátom uznaných sviatkov,4) sa na školách nevyučuje. Ak sa v období školského vyučovania presúvajú pracovné dni,5) vzťahuje sa tento presun aj na vyučovacie dni na školách.
(6)
V posledný vyučovací deň každého polroka sa vydáva žiakom vysvedčenie. V záverečných ročníkoch stredných škôl sa žiakom vydáva vysvedčenie v poslednom vyučovacom dni posledného týždňa pred začiatkom záverečnej skúšky, maturitnej skúšky, záverečnej pomaturitnej skúšky a absolventskej skúšky. Termíny konania týchto skúšok a ukončovanie štúdia na stredných školách upravujú osobitné predpisy.6)
§ 4
Obdobie školských prázdnin
(1)
Obdobie školských prázdnin tvoria jesenné prázdniny, vianočné prázdniny, polročné prázdniny, jarné prázdniny, veľkonočné prázdniny a letné prázdniny.
(2)
Jesenné prázdniny trvajú dva dni; určuje ich každoročne Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) spravidla na koniec októbra.
(3)
Vianočné prázdniny trvajú od 23. decembra do 2. januára nasledujúceho kalendárneho roka vrátane. Ak pripadne 23. december na utorok, začínajú sa vianočné prázdniny už v predchádzajúci pondelok; ak pripadne 3. január na piatok, končia sa až týmto dňom.
(4)
Polročné prázdniny trvajú jeden deň nasledujúci po skončení prvého polroka. Riaditeľ školy môže podľa prevádzkových podmienok školy deň prázdnin presunúť tak, aby nadväzoval na najbližšiu sobotu a nedeľu.
(5)
Jarné prázdniny trvajú týždeň; ich začiatok určí ministerstvo spravidla v čase od druhej polovice februára do prvej polovice marca tak, aby neboli v tom istom termíne na celom území Slovenskej republiky.
(6)
Veľkonočné prázdniny trvajú dva dni. Začínajú sa v piatok, ktorý predchádza Veľkonočnému pondelku a končia sa v nasledujúci utorok.
(7)
Letné prázdniny trvajú od skončenia vyučovania v druhom polroku do začiatku vyučovania v novom školskom roku.
§ 5
Dni voľna
(1)
Riaditeľ školy môže poskytnúť žiakom zo závažných dôvodov, najmä organizačných a technických, najviac štyri dni voľna v školskom roku. Riaditeľ cirkevnej školy môže poskytnúť tieto dni voľna aj v dňoch významných cirkevných sviatkov.
(2)
V prípade nepredvídaných udalostí, predovšetkým živelnej pohromy, môže riaditeľ školy po prerokovaní s príslušnou školskou správou, riaditeľ stredného odborného učilišťa po prerokovaní so zriaďovateľom a riaditeľ strednej zdravotníckej školy po prerokovaní s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky rozhodnúť o poskytovaní ďalších dní voľna pre žiakov a o spôsobe náhrady vyučovania za tieto dni.
§ 6
Starostlivosť o žiakov v dňoch mimo vyučovania
V období školských prázdnin a počas dní voľna riaditeľ školy a riaditeľ výchovného zariadenia zabezpečia podľa druhu školy a miestnych podmienok prevádzku výchovných zariadení v čase mimo vyučovania vrátane pedagogického dozoru; v spolupráci s vedúcim zariadenia školského stravovania zabezpečia prevádzku školskej jedálne.7)
§ 7
Ministerstvo môže zo závažných dôvodov povoliť riaditeľovi školy upraviť organizáciu školského roka inak; na stredných zdravotníckych školách môže tak urobiť Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
§ 8
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 37/1988 Zb. o organizácii školského roka na základných školách, stredných školách a školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
§ 9
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Pišút v. r.
1)
§ 38 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon).
2)
§ 22 zákona č. 29/1984 Zb.
3)
§ 91 Zákonníka práce č. 65/1965 Zb.
4)
Zákon č. 93/1951 Zb. o štátnych sviatkoch, o dňoch pracovného pokoja a o pamätných a významných dňoch v znení Zákonníka práce č. 65/1965 Zb., zákona č. 56/1975 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 141/1988 Zb., zákona č. 167/1990 Zb. a zákona č. 218/1991 Zb.
5)
§ 94 Zákonníka práce č. 65/1965 Zb.
6)
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 102/1991 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v odborných učilištiach a učilištiach.
7)
§ 4 ods. 6 úpravy Ministerstva školstva SSR a Ministerstva zdravotníctva SSR z 8. februára 1983 č. 1734/1983-412 v znení úpravy z 29. júla 1985 č. 9051/1985-412 o školskom stravovaní, registrovanej v čiastke 13/1983 Zb.
Čl. 4 pokynov Ministerstva školstva SSR a Ministerstva zdravotníctva SSR z 18. augusta 1983 č. 3335/1983-412 o organizácii a prevádzke zariadení školského stravovania. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe ochrany ovzdušia
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia a ich pôsobnosť
* § 1 - Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia
* § 2 - Slovenská komisia pre životné prostredie
* § 3 - Slovenská inšpekcia životného prostredia
* Úrady životného prostredia
* § 4 - Okresný úrad životného prostredia
* § 5 - Obvodný úrad životného prostredia
* § 6 - Obec
* Štátny dozor v ochrane ovzdušia
* § 7 - Štátny dozor úradov životného prostredia
* § 8 - Hlavný štátny dozor
* § 9 - Oprávnenie osôb vykonávajúcich štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia
* § 10 - Prevádzkovatelia veľkých a stredných zdrojov znečisťovania sú povinní oznámiť organizácii určenej komisiou a obvodnému úradu životného prostredia vždy do 15. februára pravdivé a úplné informácie o zdroji znečisťovania, emisiách a dodržiavaní emisných limit
* § 11 - Konanie
* Spoločné, prechodné, zrušovacie a záverečné ustanovenia
* § 12 - (1) Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť, na ktorú treba súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej srpávy ochrany ovzdušia v lehote do troch mesiacov odo dňa účinnosti tohto
* § 13 - (1) Za nesplnenie povinností podľa § 12 ods. 1 a 2 tohto zákona uloží príslušný úrad životného prostredia právnickej alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 500 000 Kčs.
* § 14 - Správne konanie začaté pred účinnosťou tohto zákona dokončí orgán štátnej správy ochrany ovzdušia, ktorý vo veci koná, podľa doterajších predpisov.
* § 15 - (1) Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
* § 16 - Nesplnenie povinnosti podľa zákona o ovzduší a tohto zákona občanom je priestupkom na úseku ochrany životného prostredia.11)
* § 17 - Komisia upraví vyhláškou
* § 18 - Zrušujú sa položky č. 26 a 27 z prílohy A, položka č. 12 z prílohy B, položky č. 65 až 68 z prílohy C a položky č. 3 a 4 z prílohy D zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
* § 19 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
134
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. februára 1992
o štátnej správe ochrany ovzdušia
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia a ich pôsobnosť
§ 1
Orgány štátnej správy ochrany ovzdušia
Štátnu správu vo veciach ochrany ovzdušia podľa zákona o ovzduší1) a tohoto zákona vykonávajú:
a)
Slovenská komisia pre životné prostredie,2)
b)
Slovenská inšpekcia životného prostredia,3)
c)
úrady životného prostredia,4)
d)
obceobce.5)
§ 2
Slovenská komisia pre životné prostredie
(1)
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) je ústredným orgánom štátnej správy vo veciach ochrany ovzdušia.
(2)
Komisia
a)
riadi výkon štátnej správy vo veciach ochrany ovzdušia,
b)
vykonáva hlavný štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia,
c)
zabezpečuje sledovanie prenosu a rozptylu látok znečisťujúcich ovzdušie,
d)
zabezpečuje vo svojej pôsobnosti výskum, sleduje technický rozvoj v rámci ochrany ovzdušia a podporuje rozširovanie technológií obmedzujúcich znečisťovanie ovzdušia,
e)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. b) zákona o ovzduší na návrhy typových podkladov a vzorových projektov stavieb zdrojov znečisťovania ovzdušia (ďalej len „zdroje znečisťovania“),
f)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. d) zákona o ovzduší na návrhy a zmeny česko-slovenských technických noriem, ktorých uplatňovanie sa dotýka ochrany ovzdušia, a na schvaľovanie výnimiek z ich záväznosti, pokiaľ dovoľuje udelenie výnimky osobitný zákon,6)
g)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší na výrobu a dovoz zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie,
h)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší na prepravu zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie, ak ide o prepravu presahujúcu územie okresu,
i)
overuje podľa § 11 ods. 3 zákona o ovzduší odbornú spôsobilosť osôb vydávajúcich odborné posudky,
j)
určuje podľa § 14 ods. 4 zákona o ovzduší osobitné imisné limity pre smogové varovné a regulačné systémy,
k)
po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky určuje imisné a depozičné limity a kontroluje podľa § 14 ods. 5 zákona o ovzduší dodržiavanie imisných a depozičných limitov,
l)
vedie evidenciu o veľkých a stredných zdrojoch znečisťovania, ich emisiách a tieto údaje vyhodnocuje,
m)
sprístupňuje informácie verejnosti v rozsahu podľa § 13 zákona o ovzduší a zverejňuje najmenej raz ročne informácie o kvalite ovzdušia a o podiele jednotlivých zdrojov na jeho znečisťovaní,
n)
udeľuje oprávnenie právnickým a fyzickým osobám na vykonanie merania emisií a imisií a kontroluje prostredníctvom poverenej organizácie správnosť ich výsledkov,
o)
plní ďalšie úlohy vo veciach ochrany ovzdušia vyplývajúce z tohto zákona a zo súvisiacich predpisov.
§ 3
Slovenská inšpekcia životného prostredia
(1)
Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého komisia vykonáva hlavný štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia v rozsahu § 8 ods. 2 tohto zákona. Kontroluje najmä
a)
dodržiavanie súboru technicko-prevádzkových parametrov a technicko-organizačných opatrení určených pre prevádzku zdrojov znečisťovania,
b)
dodržiavanie emisných limitov znečisťovania ovzdušia,7)
c)
vedenie prevádzkovej evidencie prevádzkovateľmi veľkých a stredných zdrojov znečisťovania,
d)
plnenie opatrení na zmierňovanie priebehu a odstraňovanie následkov havarijných stavov prevádzkovateľmi veľkých a stredných zdrojov znečisťovania,
e)
dodržiavanie varovných a regulačných opatrení vyhlásených počas smogovej situácie.
(2)
Na odstránenie nedostatkov zistených svojou kontrolnou činnosťou navrhuje inšpekcia príslušnému úradu životného prostredia opatrenia na odstránenie zistených závad.
(3)
Za porušenie povinností uložených zákonom o ovzduší, týmto zákonom a všeobecne záväznými právnymi predpismi vydanými na ich vykonanie, ktoré zistila svojou kontrolnou činnosťou, ukladá inšpekcia pokuty.8)
(4)
Inšpekcia spolupracuje s úradmi životného prostredia a obcami najmä pri vydávaní súhlasov podľa § 11 ods. 1 zákona o ovzduší a pri určovaní limitov podľa § 14 ods. 3 zákona o ovzduší.
Úrady životného prostredia
§ 4
Okresný úrad životného prostredia
(1)
Okresný úrad životného prostredia
a)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší na prepravu zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie, ak ide o prepravu presahujúcu územie obvodu,
b)
určuje podľa § 14 ods. 3 zákona o ovzduší emisné limity pre jestvujúce veľké zdroje znečisťovania; na účely tohto zákona sa za jestvujúci zdroj znečisťovania považuje zdroj, ktorý bol v súlade s platnými právnymi predpismi uvedený do prevádzky do 30. septembra 1991, alebo zdroj, pre ktorého zriadenie bolo do tohto termínu vydané stavebné alebo iné obdobné povolenie a ktorý bude uvedený do prevádzky do 31. decembra 1994,
c)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. e) zákona o ovzduší na návrhy územnoplánovacej dokumentácie veľkého územného celku,
d)
určuje spôsob vyhlasovania varovného a regulačného opatrenia všeobecne záväznou vyhláškou9) a je oprávnený vyhradiť si jeho vyhlasovanie, ak smogová situácia presahuje územie pôsobnosti obvodného úradu životného prostredia; pritom spolupracuje s príslušným orgánom štátnej správy zdravotníctva,
e)
sprístupňuje informácie verejnosti v rozsahu podľa § 13 zákona o ovzduší a zverejňuje najviac do šiestich mesiacov nasledujúceho roka informácie o kvalite ovzdušia a o podiele jednotlivých zdrojov na jeho znečisťovaní.
(2)
Okresný úrad životného prostredia vydáva vo veciach ochrany ovzdušia pre územný obvod svojej pôsobnosti všeobecne záväzné vyhlášky.9)
(3)
Okresný úrad životného prostredia nariadi podľa § 12 ods. 2 zákona o ovzduší obmedzenie alebo zastavenie prevádzky zdroja znečisťovania, ak prevádzkovateľ veľkého alebo stredného zdroja znečisťovania
a)
nesplní pri vážnom a bezprostrednom ohrození alebo poškodení kvality ovzdušia povinnosti vyplývajúce z § 7 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší,
b)
prekračuje emisný limit a nesplnil opatrenia na odstránenie zistených závad uložené príslušným orgánom štátnej správy ochrany ovzdušia na odstránenie znečisťovania ovzdušia podľa § 12 ods. 1 alebo podľa § 7 ods. 1 písm. b) a c) zákona o ovzduší,
c)
opätovne poruší povinnosti, za porušenie ktorých mu už bola uložená pokuta podľa § 18 ods. 7 zákona o ovzduší.
(4)
Okresný úrad životného prostredia vydáva všeobecne záväzné vyhlášky9) vo veciach používania zariadení zabraňujúcich emisiám tých látok do ovzdušia, ktoré prispievajú k rozkladu ozónovej vrstvy v stratosfére. Určí v nich najmä postup pri výrobe, opravách a likvidácii chladiarenských a klimatizačných zariadení.
§ 5
Obvodný úrad životného prostredia
(1)
Obvodný úrad životného prostredia dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 zákona o ovzduší
a)
na umiestňovanie a povoľovanie stavieb veľkých a stredných zdrojov znečisťovania vrátane ich zmien a na ich uvedenie do prevádzky,
b)
na projekty na zavedenie nových výrob a technológií pri veľkých a stredných zdrojoch znečisťovania,
c)
na návrhy územnoplánovacej dokumentácie zóny a sídelného útvaru,
d)
na prepravu zariadení, materiálov a výrobkov, ktoré znečisťujú alebo môžu znečisťovať ovzdušie, ak ide o prepravu nepresahujúcu územie obvodu,
e)
na zmeny používaných palív a surovín a na zmeny využívania technologických zariadení veľkých a stredných zdrojov znečisťovania,
f)
na vydávanie a zmeny súboru technicko-prevádzkových parametrov a technicko-organizačných opatrení podľa § 7 ods. 2 zákona o ovzduší.
(2)
Obvodný úrad životného prostredia
a)
schvaľuje regulačné poriadky pre prevádzku veľkých a stredných zdrojov znečisťovania v oblastiach, kde je zriadený smogový varovný a regulačný systém,10)
b)
ukladá podľa § 12 ods. 1 zákona o ovzduší prevádzkovateľom veľkých a stredných zdrojov znečisťovania pri neplnení povinností uložených im zákonom o ovzduší a týmto zákonom opatrenia na odstránenie zistených závad,
c)
ukladá podľa § 18 zákona o ovzduší a § 13 tohto zákona prevádzkovateľom veľkých a stredných zdrojov znečisťovania pokuty,
d)
vyhlasuje poďla § 12 ods. 3 a § 16 ods. 2 zákona o ovzduší varovné a regulačné opatrenia a nariaďuje obmedzenie alebo zastavenie prevádzky zdroja znečisťovania na základe všeobecne záväznej vyhlášky a informuje verejnosť určeným spôsobom (§ 4 ods. 2),
e)
určuje podľa § 14 ods. 3 zákona o ovzduší emisné limity pre jestvujúce stredné zdroje znečisťovania,
f)
prejednáva priestupky vo veciach ochrany ovzdušia.11)
(3)
Obvodný úrad životného prostredia
a)
sleduje používanie a prevádzku zariadení zabraňujúcich emisiám tých látok do ovzdušia, ktoré prispievajú k rozkladu ozónovej vrstvy v stratosfére,
b)
môže nariadiť zastavenie prevádzky v prípade, že nespĺňa požiadavky vyhlášky Slovenskej komisie pre životné prostredie podľa § 17 písm. i) tohto zákona.
(4)
Pôsobnosť, ktorá podľa zákona o ovzduší, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich vykonanie nepatrí iným orgánom štátnej správy ochrany ovzdušia, vykonávajú obvodné úrady životného prostredia.
§ 6
Obec
ObecObec
a)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. f) zákona o ovzduší na umiestňovanie a povoľovanie stavieb malých zdrojov znečisťovania, ktorých dokumentácia nebola schválená ako typový podklad alebo vzorový projekt,
b)
kontroluje dodržiavanie povinností prevádzkovateľov malých zdrojov znečisťovania,12)
c)
ukladá podľa § 12 ods. 1 zákona o ovzduší prevádzkovateľom malých zdrojov znečisťovania, ktorí neplnia povinnosti uložené im zákonom o ovzduší a ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi, opatrenia na odstránenie zistených závad,
d)
ukladá podľa § 18 zákona o ovzduší prevádzkovateľom malých zdrojov znečisťovania za porušenie právnych povinností uložených im zákonom o ovzduší a týmto zákonom pokuty,
e)
môže nariadiť odstavenie malého zdroja znečisťovania alebo obmedzenie jeho prevádzky pri splnení podmienok ustanovených v § 18 ods. 7 zákona o ovzduší,
f)
určuje podľa § 8 písm. a) zákona o ovzduší podmienky pre prevádzku malých zdrojov znečisťovania,
g)
je oprávnená podľa § 9 ods. 2 zákona o ovzduší vyzvať prevádzkovateľa mobilného zdroja znečisťovania podrobiť sa kontrole množstva vypúšťaných znečisťujúcich látok; podrobnosti upraví komisia vyhláškou,
h)
môže ustanoviť všeobecne záväzným nariadením zóny s obmedzením prevádzky zdrojov znečisťovania.
Štátny dozor v ochrane ovzdušia
§ 7
Štátny dozor úradov životného prostredia
Úrady životného prostredia dozerajú na dodržiavanie ustanovení zákona o ovzduší, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich vykonanie, ako aj na dodržiavanie nimi vydaných rozhodnutí a v rozsahu svojej pôsobnosti ukladajú opatrenia na odstránenie zistených závad a pokuty.
§ 8
Hlavný štátny dozor
(1)
Komisia dozerá v rámci hlavného štátneho dozoru, ako úrady životného prostredia a obceobce vykonávajú ustanovenia zákona o ovzduší, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich vykonanie. Ak zistí nedostatky, je oprávnená uložiť potrebné opatrenia na ich odstránenie.
(2)
Pri výkone hlavného štátneho dozoru komisia dozerá, ako právnické a fyzické osoby dodržiavajú zákon o ovzduší, tento zákon, všeobecne záväzné právne predpisy vydané na ich vykonanie, rozhodnutia úradov životného prostredia a obcíobcí vo veciach ochrany ovzdušia.
§ 9
Oprávnenie osôb vykonávajúcich štátny dozor vo veciach ochrany ovzdušia
(1)
Osoby vykonávajúce štátný dozor podľa § 7 a 8 tohto zákona sú pri plnení svojich úloh oprávnené vstupovať na pozemky, do podnikov, zariadení a objektov, ak na to nie je potrebné povolenie podľa osobitných predpisov, ďalej vykonávať potrebné zistenia, požadovať potrebné údaje, vysvetlenia, informácie, podklady a nazerať do príslušných dokladov. Právnická a fyzická osoba je povinná zabezpečiť na požiadanie osôb vykonávajúcich štátny dozor potrebné sprevádzanie.
(2)
Pri výkone štátneho dozoru sú osoby vykonávajúce štátny dozor povinné
a)
preukázať sa preukazom orgánu, z poverenia ktorého vykonávajú štátny dozor,
b)
zachovávať mlčanlivosť o veciach tvoriacich štátne, hospodárske a služobné tajomstvo, o ktorých sa dozvedeli pri výkone štátneho dozoru.13)
§ 10
Prevádzkovatelia veľkých a stredných zdrojov znečisťovania sú povinní oznámiť organizácii určenej komisiou a obvodnému úradu životného prostredia vždy do 15. februára pravdivé a úplné informácie o zdroji znečisťovania, emisiách a dodržiavaní emisných limitov za uplynulý kalendárny rok.
§ 11
Konanie
(1)
Ak nie je v tomto zákone výslovne ustanovené inak, postupuje sa v konaní podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.14)
(2)
Na právne úkony vykonávané orgánmi štátnej správy ochrany ovzdušia podľa § 2 ods. 2 písm. e), f), i), j), n), § 4 ods. 1 písm. c), d), § 5 ods. 1 písm. c) a § 5 ods. 2 písm. d) tohto zákona sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní s výnimkou ustanovení o miestnej príslušnosti.
(3)
V prípadoch podľa § 4 ods. 3 písm. a) tohto zákona okresný úrad životného prostredia môže rozhodnutie o obmedzení alebo zastavení prevádzky zdroja znečisťovania oznámiť ústne a uviesť ho do zápisnice; písomné vyhotovenie tohto rozhodnutia je potrebné doručiť bezodkladne prevádzkovateľovi.
(4)
Proti rozhodnutiu podľa odseku 3 možno podať odvolanie do troch dní odo dňa doručenia písomného vyhotovenia tohto rozhodnutia. Odvolanie nemá odkladný účinok; odvolací orgán o ňom rozhodne bezodkladne.
(5)
Ak orgán štátnej správy ochrany ovzdušia vydáva tomu istému žiadateľovi súčasne niekoľko súhlasov, môže tak urobiť jedným rozhodnutím.
(6)
Náklady na odborný posudok podľa § 11 ods. 2 zákona o ovzduší znáša ten, kto predložil návrh, projekt, opatrenie a žiadosť s dopadom na ovzdušie o vydanie súhlasu.
(7)
Súhlas podľa § 11 ods. 1 zákona o ovzduší je záväzným podkladom pre orgány vydávajúce podľa iných právnych predpisov rozhodnutia o umiestnení, povolení a užívaní stavieb, zariadení alebo činností.
Spoločné, prechodné, zrušovacie a záverečné ustanovenia
§ 12
(1)
Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť, na ktorú treba súhlas podľa § 11 ods. 1 písm. h) zákona o ovzduší, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej srpávy ochrany ovzdušia v lehote do troch mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Prevádzkovatelia jestvujúcich veľkých a stredných zdrojov znečisťovania sú povinní v lehote do troch mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona požiadať príslušný orgán štátnej správy ochrany ovzdušia o určenie emisného limitu a doby dosiahnutia emisného limitu určeného pre nové zdroje znečisťovania.
(3)
Žiadosť má obsahovať:
a)
materiálovú bilanciu technologického procesu,
b)
výsledky merania emisií a označenie subjektu, ktorý merania vykonal,
c)
návrh emisného limitu, ak zdroj znečisťovania nespĺňa emisné limity pre nové zdroje, ktorý vychádza z minima dosiahnuteľných emisií na daných technických zariadeniach pri správne vedenej technológii (§ 14 ods. 3 zákona o ovzduší),
d)
návrh technického riešenia, ekonomický rozbor a harmonogram postupu pre dosiahnutie emisného limitu pre nový zdroj znečisťovania vrátane predpokladného množstva emisií v jednotlivých rokoch.
(4)
Orgán štátnej správy ochrany ovzdušia o žiadostí podľa odseku 2 rozhodne najneskôr do jedného roka od jej podania; pri technologických objektoch, ktoré obsahujú stacionárne zariadenie na spaľovanie palív (elektrárne, teplárne, výhrevne), rozhodne do 31. decembra 1992.
(5)
Orgán štátnej správy ochrany ovzdušia nesmie v rozhodnutí určiť dobu platnosti emisného limitu pre jestvujúci veľký a stredný zdroj znečisťovania dlhšiu ako päť rokov.
(6)
Od účinnosti tohto zákona do doby vydania rozhodnutia orgánom štátnej správy ochrany ovzdušia sú prevádzkovatelia jestvujúcich veľkých a stredných zdrojov znečisťovania povinní prevádzkovať tieto zdroje v súlade s povinnosťami ustanovenými v § 7 ods. 1 s výnimkou písmena b) a v § 7 ods. 2 zákona o ovzduší.
(7)
Komisia upraví podrobnosti pri určovaní emisných limitov pre jestvujúce zdroje znečisťovania vyhláškou.
§ 13
(1)
Za nesplnenie povinností podľa § 12 ods. 1 a 2 tohto zákona uloží príslušný úrad životného prostredia právnickej alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 500 000 Kčs.
(2)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, kedy sa príslušný orgán štátnej správy ochrany ovzdušia o porušení povinnosti dozvedel, najneskôr do troch rokov od účinnosti tohto zákona.
§ 14
Správne konanie začaté pred účinnosťou tohto zákona dokončí orgán štátnej správy ochrany ovzdušia, ktorý vo veci koná, podľa doterajších predpisov.
§ 15
(1)
Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
(2)
Pokuty uložené obcou podľa § 6 písm. d) sú jej príjmom.
§ 16
Nesplnenie povinnosti podľa zákona o ovzduší a tohto zákona občanom je priestupkom na úseku ochrany životného prostredia.11)
§ 17
Komisia upraví vyhláškou
a)
zoznam kategorizácie zdrojov znečisťovania, zoznam znečisťujúcich látok a ich limity, ktoré neboli vydané opatrením Federálneho výboru pre životné prostredie podľa § 5 ods. 4 zákona č. 309/1991 Zb. o ovzduší, a sprísnenie limitov znečisťovania vydaných Federálnym výborom pre životné prostredie,
b)
požiadavky na vedenie prevádzkovej evidencie veľkých a stredných zdrojov znečisťovania a zisťovanie množstva vypúšťaných znečisťujúcich látok,
c)
rozsah ďalších údajov, ktoré sú prevádzkovatelia veľkých a stredných zdrojov znečisťovania povinní poskytovať orgánu ochrany ovzdušia,
d)
kvalifikačné požiadavky na pracovníkov obsluhujúcich veľké a stredné zdroje znečisťovania,
e)
požiadavky na kvalitu, spôsob dodávky a predaj palív,
f)
oblasti vyžadujúce osobitnú ochranu ovzdušia a osobitné opatrenia na obmedzenie znečisťovania ovzdušia,
g)
zásady vytvárania a prevádzky smogových varovných a regulačných systémov, vrátane osobitných imisných limitov,
h)
podmienky pre overovanie odbornej spôsobilosti subjektov vykonávajúcich posudkovú činnosť podľa § 11 ods. 3 zákona o ovzduší,
i)
spôsoby používania zariadení zabraňujúcich emisiám tých látok do ovzdušia, ktoré prispievajú k rozkladu ozónovej vrstvy v stratosfére; ustanoví v nej najmä postup pri výrobe, opravách a likvidácii chladiarenských a klimatizačných zariadení.
§ 18
Zrušujú sa položky č. 26 a 27 z prílohy A, položka č. 12 z prílohy B, položky č. 65 až 68 z prílohy C a položky č. 3 a 4 z prílohy D zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 309/1991 Zb. o ochrane ovzdušia pred znečisťujúcimi látkami (zákon o ovzduší).
2)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb. (úplné znenie vyhlásené zákonom Slovenskej národnej rady č. 31/1992 Zb.).
§ 2 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
3)
§ 7 a 8 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
4)
§ 3 až 6 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
5)
§ 5 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
§ 2 a 11 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
6)
Zákon č. 142/1991 Zb. o česko-slovenských technických normách.
7)
§ 14 ods. 5 zákona o ovzduší.
8)
§ 18 zákona o ovzduší.
9)
Článok 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení neskorších predpisov.
10)
§ 15 zákona o ovzduší.
11)
§ 45 a 46 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
12)
§ 3 písm. c) a § 8 zákona o ovzduší.
13)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
14)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
15)
§ 3 zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* § 1 - (1) Sociálne služby podľa tohto zákona sú špecializované činnosti, ktoré svojím obsahom zodpovedajú výchovnej a poradenskej starostlivosti, ústavnej sociálnej starostlivosti, starostlivosti v ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti, opatrovateľskej
* § 2 - Právnické a fyzické osoby môžu poskytovať sociálne služby uvedené v § 1 za podmienok ustanovených týmto zákonom.
* § 3 - Sociálne služby poskytujú právnické a fyzické osoby na základe zmluvy3) uzavretej s fyzickou osobou, ktorej sociálnu službu poskytujú (ďalej len „príjemca“). Na uzavretie zmluvy sa vzťahujú ustanovenia Občianskeho zákonníka.
* § 4 - (1) Právnické a fyzické osoby poskytujú sociálne služby vo vzťahu k príjemcovi
* § 5 - (1) Miestne príslušným orgánom, ktorému právnická alebo fyzická osoba oznamuje údaje uvedené v odsekoch 2 a 3, ako aj zmenu alebo ukončenie poskytovania sociálnej služby, je príslušný orgán,2) v obvode ktorého je trvalé miesto poskytovania sociálnych služi
* § 6 - Príslušný orgán vedie samostatný register právnických a fyzických osôb poskytujúcich sociálne služby.
* § 7 - (1) Úroveň poskytovaných sociálnych služieb kontroluje príslušný orgán,8) ktorý ukladá aj opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov.
* § 8 - V prípade, ak právnická alebo fyzická osoba neodstráni zistené nedostatky v určenej lehote, príslušný orgán, ktorý opatrenie na odstránenie zistených nedostatkov uložil, je oprávnený
* § 9 - (1) Príslušný orgán môže poskytnúť právnickým a fyzickým osobám príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby11) vo vopred dohodnutom rozsahu na základe ich písomnej žiadosti. Tento príspevok môže poskytnúť aj obec. O poskytnutí príspevku na úhradu nákla
* § 10 - Príslušný orgán, ktorý poskytol právnickej a fyzickej osobe príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby, môže pri opakovaných nedostatkoch zistených kontrolou výplatu príspevku zastaviť.
* § 11 - Fyzická osoba, ktorej sa vráti podľa osobitných predpisov16) objekt, v ktorom je zariadenie sociálnej starostlivosti17) alebo v ktorom sa poskytujú ďalšie služby sociálnej starostlivosti,18) môže toto zariadenie zrušiť alebo objekt odňať jeho účelu, len ak
* § 12 - Príslušný orgán môže uzavrieť s právnickou alebo fyzickou osobou poskytujúcou sociálne služby písomnú zmluvu o nájme19) alebo písomnú zmluvu o bezplatnom užívaní objektu zariadenia sociálnej starostlivosti17) vrátane pozemku, príslušenstva a vybavenia. V z
* § 13 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
135
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. februára 1992
o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Sociálne služby podľa tohto zákona sú špecializované činnosti, ktoré svojím obsahom zodpovedajú výchovnej a poradenskej starostlivosti, ústavnej sociálnej starostlivosti, starostlivosti v ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti, opatrovateľskej službe, stravovaniu, kultúrnej a rekreačnej starostlivosti, poskytovanými podľa osobitných predpisov,1) a ďalšie obdobné činnosti v súlade s týmito predpismi, určené na uspokojovanie sociálnych potrieb fyzických osôb.
(2)
Sociálne služby podľa tohto zákona sú činnosti uvedené v odseku 1; ich poskytovanie právnická a fyzická osoba písomne oznámi orgánu ustanovenému osobitnými predpismi2) (ďalej len „príslušný orgán“) najneskôr do ôsmich dní odo dňa začatia ich poskytovania.
(3)
Sociálnou službou podľa tohto zákona nie je pomoc, ktorú poskytuje fyzickej osobe jej manžel (manželka), druh (družka), rodičia, deti, starí rodičia a vnuci.
§ 2
Právnické a fyzické osoby môžu poskytovať sociálne služby uvedené v § 1 za podmienok ustanovených týmto zákonom.
§ 3
Sociálne služby poskytujú právnické a fyzické osoby na základe zmluvy3) uzavretej s fyzickou osobou, ktorej sociálnu službu poskytujú (ďalej len „príjemca“). Na uzavretie zmluvy sa vzťahujú ustanovenia Občianskeho zákonníka.
§ 4
(1)
Právnické a fyzické osoby poskytujú sociálne služby vo vzťahu k príjemcovi
a)
bez úhrady vynaložených nákladov,
b)
za úplnú alebo čiastočnú úhradu vynaložených nákladov,
c)
za účelom dosiahnutia zisku.4)
(2)
V prípade, že právnická a fyzická osoba poskytujú sociálnu službu podľa odseku 1 písm. b) a c), dohodnú cenu tejto služby a podmienky platenia s príjemcom podľa osobitných predpisov.5)
§ 5
(1)
Miestne príslušným orgánom, ktorému právnická alebo fyzická osoba oznamuje údaje uvedené v odsekoch 2 a 3, ako aj zmenu alebo ukončenie poskytovania sociálnej služby, je príslušný orgán,2) v obvode ktorého je trvalé miesto poskytovania sociálnych služieb. Ak takéto miesto nemožno určiť alebo ak sa sociálne služby budú poskytovať v niekoľkých obvodoch, je miestne príslušný orgán, v obvode ktorého má právnická osoba sídlo alebo fyzická osoba trvalý pobyt.
(2)
Právnická a fyzická osoba v písomnom oznámení podľa § 1 ods. 2 uvedie najmä
a)
svoje obchodné meno6) alebo názov, sídlo a identifikačné číslo,
b)
meno a priezvisko zodpovedného zástupcu, fyzickej osoby alebo osôb, ktoré sú štatutárnym orgánom,7) miesto ich trvalého pobytu a ich rodné číslo,
c)
druh poskytovanej sociálnej služby, formu a jej rozsah,
d)
miesto poskytovania sociálnej služby,
e)
deň, kedy sa začne alebo začalo s poskytovaním sociálnej služby,
f)
podmienky, ktoré vytvorila pre poskytovanie sociálnej služby,
g)
dobu poskytovania sociálnej služby, pokiaľ zamýšľa sociálnu službu poskytovať po určitú dobu.
(3)
Fyzická osoba, ktorá poskytuje sociálne služby, priloží k písomnému oznámeniu aj výpis z registra trestov.
(4)
Fyzická osoba, ktorá neposkytuje sociálne služby za účelom dosiahnutia zisku,4) v písomnom oznámení podľa § 1 ods. 2 uvedie svoje meno a priezvisko, miesto trvalého pobytu, rodné číslo a identifikačné číslo, ak bolo pridelené, a údaje uvedené v odseku 2 písm. c) až g).
(5)
Právnická a fyzická osoba je povinná vopred písomne oznámiť príjemcovi a príslušnému orgánu zmenu alebo ukončenie poskytovania sociálnej služby, najmä zmenu druhu a miesta poskytovania sociálnej služby a zoznam osôb, ktorým sociálnu službu poskytovala, a to najneskôr štyri mesiace pred predpokladaným dňom zmeny alebo ukončenia poskytovania sociálnej služby. Túto povinnosť nemá právnická a fyzická osoba voči príjemcovi, ak sa vopred písomne dohodli o poskytovaní sociálnej služby na určitú dobu.
§ 6
Príslušný orgán vedie samostatný register právnických a fyzických osôb poskytujúcich sociálne služby.
§ 7
(1)
Úroveň poskytovaných sociálnych služieb kontroluje príslušný orgán,8) ktorý ukladá aj opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov.
(2)
Na poskytovanie zdravotníckej starostlivosti a dodržiavanie zdravotno-hygienických podmienok pri poskytovaní sociálnych služieb sa vzťahujú osobitné predpisy.9)
(3)
Poverení pracovníci príslušného orgánu sú oprávnení vstupovať do objektov a zariadení, v ktorých právnická alebo fyzická osoba poskytuje sociálne služby alebo ktoré priamo súvisia s poskytovaním sociálnych služieb, požadovať predloženie potrebných dokladov, informácie a vysvetlenia v lehotách na to určených a ďalšiu súčinnosť potrebnú pre kvalitnú kontrolu úrovne poskytovaných sociálnych služieb.
(4)
Právnická a fyzická osoba je povinná umožniť povereným pracovníkom príslušného orgánu vstup do ich objektov a zariadení, v ktorých sa poskytujú sociálne služby alebo ktoré priamo súvisia s poskytovaním sociálnych služieb, a poskytnúť pri kontrole potrebnú súčinnosť.
§ 8
V prípade, ak právnická alebo fyzická osoba neodstráni zistené nedostatky v určenej lehote, príslušný orgán, ktorý opatrenie na odstránenie zistených nedostatkov uložil, je oprávnený
a)
zakázať poskytovanie sociálnej služby alebo
b)
podať návrh na zrušenie živnostenského oprávnenia10) alebo
c)
oznámiť príslušným štátnym orgánom skutočnosti nasvedčujúce tomu, že došlo k porušeniu všeobecne záväzných právnych predpisov.
§ 9
(1)
Príslušný orgán môže poskytnúť právnickým a fyzickým osobám príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby11) vo vopred dohodnutom rozsahu na základe ich písomnej žiadosti. Tento príspevok môže poskytnúť aj obecobec. O poskytnutí príspevku na úhradu nákladov za sociálne služby uzavrie príslušný orgán alebo obecobec s právnickou alebo fyzickou osobou písomnú zmluvu.
(2)
Pred uzavretím zmluvy podľa odseku 1 je právnická a fyzická osoba povinná príslušnému orgánu alebo obciobci preukázať
a)
odbornú spôsobilosť fyzických osôb, ktoré sociálne služby poskytujú, alebo zodpovedného zástupcu12) alebo fyzických osôb, ktoré zodpovedajú za poskytovanie sociálnych služieb na základe rozhodnutia štatutárneho orgánu, ich občiansku a morálnu bezúhonnosť,
b)
uzavretú zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť pri poskytovaní sociálnych služieb alebo v priamej súvislosti s ním. Poistenie musí trvať po celú dobu poskytovania sociálnych služieb.
(3)
Odborná spôsobilosť na účely tohto zákona zahŕňa súhrn poznatkov, vedomostí a skúseností, prípadne prax zodpovedajúcu povahe sociálnej služby, ktorá sa poskytuje alebo bude poskytovať. Odborná spôsobilosť sa preukazuje najmä dokladmi podľa osobitných predpisov13) a overeným odpisom potvrdenia o zamestnaní.14)
(4)
Občiansku a morálnu bezúhonnosť a odbornú spôsobilosť posudzuje príslušný orgán so zreteľom na ochranu práv a právom chránených záujmov príjemcov; bezúhonnou nie je najmä fyzická osoba, ktorá sa za takú nepovažuje podľa osobitných predpisov.15) Za účelom posúdenia občianskej a morálnej bezúhonnosti je právnická a fyzická osoba povinná príslušnému orgánu predložiť výpis z registra trestov osôb uvedených v odseku 2 písm. a).
(5)
Pred uzavretím zmluvy podľa odseku 1 príslušný orgán alebo obecobec vykoná kontrolu úrovne sociálnych služieb, ak sa už poskytujú.
(6)
Príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby v zariadeniach, ktoré sú na tento účel zriadené alebo založené, sa môže poskytnúť do výšky prevádzkových nákladov, ktoré sa vynakladajú v porovnateľných zariadeniach sociálnej starostlivosti. Príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby, ktoré sa neposkytujú v zariadeniach, sa môže poskytnúť do výšky nákladov, ktoré sa vynakladajú na rovnaký počet fyzických osôb pri porovnateľných službách sociálnej starostlivosti. Tam, kde porovnanie nie je možné, príspevok sa môže poskytnúť najviac do výšky preukázaných skutočných prevádzkových nákladov.
(7)
Príslušný orgán sa pri rozhodovaní o poskytnutí príspevku na úhradu nákladov za sociálne služby riadi nasledovným poradím dôležitosti:
a)
sociálne služby, ktoré na území spravovanom príslušným orgánom chýbajú,
b)
sociálne služby, ktoré sú na území spravovanom príslušným orgánom nedostatkové,
c)
sociálne služby, ktoré budú poskytované vo vyššom štandarde, ako je súčasný štandard na území spravovanom príslušným orgánom,
d)
sociálne služby, ktoré budú poskytované v obdobnom štandarde, ako je súčasný štandard na území, ale pri nižších prevádzkových nákladoch, ako sú náklady porovnateľných služieb sociálnej starostlivosti, ak je takéto porovnanie možné,
e)
ostatné sociálne služby.
§ 10
Príslušný orgán, ktorý poskytol právnickej a fyzickej osobe príspevok na úhradu nákladov za sociálne služby, môže pri opakovaných nedostatkoch zistených kontrolou výplatu príspevku zastaviť.
§ 11
Fyzická osoba, ktorej sa vráti podľa osobitných predpisov16) objekt, v ktorom je zariadenie sociálnej starostlivosti17) alebo v ktorom sa poskytujú ďalšie služby sociálnej starostlivosti,18) môže toto zariadenie zrušiť alebo objekt odňať jeho účelu, len ak to oznámi prevádzkovateľovi služby sociálnej starostlivosti aspoň 10 rokov vopred; skôr tak môže urobiť len so súhlasom Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky. Zmenu druhu a miesta poskytovania sociálnych služieb povoľuje príslušný orgán. V prípade ukončenia poskytovania sociálnych služieb fyzickou alebo právnickou osobou je príslušný orgán povinný postarať sa v nevyhnutnom rozsahu o primeranú náhradu zanikajúcich sociálnych služieb.
§ 12
Príslušný orgán môže uzavrieť s právnickou alebo fyzickou osobou poskytujúcou sociálne služby písomnú zmluvu o nájme19) alebo písomnú zmluvu o bezplatnom užívaní objektu zariadenia sociálnej starostlivosti17) vrátane pozemku, príslušenstva a vybavenia. V zmluve sa ustanoví doba nájmu alebo bezplatného užívania, povinnosť právnickej a fyzickej osoby poskytovať sociálne služby najmenej v rozsahu, v ktorom sa príjemcom doteraz poskytovali, a povinnosť právnickej a fyzickej osoby v prípade ukončenia poskytovania sociálnych služieb odovzdať zariadenie sociálnej starostlivosti späť v pôvodnom stave, až na úpravy schválené vlastníkom.
§ 13
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 73 ods. 6 písm. c), f) až j) zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
2)
Zákon SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
3)
§ 44 a 51 Občianskeho zákonníka.
4)
§ 2 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
§ 2 ods. 1 Obchodného zákonníka.
5)
§ 2 zákona č. 526/1990 Zb. o cenách.
6)
§ 8 až 10 Obchodného zákonníka.
7)
§ 11 zákona č. 455/1991 Zb.
§ 13 Obchodného zákonníka.
8)
§ 73a zákona č. 100/1988 Zb. v znení zákona č. 180/1990 Zb.
§ 17 písm. e) zákona SNR č. 543/1990 Zb.
9)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb. a zákona SNR č. 419/1991 Zb.
10)
§ 58 zákona č. 455/1991 Zb.
11)
§ 17 písm. d) zákona SNR č. 543/1990 Zb.
12)
§ 7 ods. 2 zákona č. 455/1991 Zb.
13)
Napríklad vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 102/1991 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a ukončovaní prípravy v odborných učilištiach a učilištiach, zákon č. 172/1991 Zb. o vysokých školách.
14)
§ 60 ods. 2 Zákonníka práce.
15)
§ 6 ods. 2 zákona č. 455/1991 Zb.
16)
§ 5 zákona č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd.
17)
§ 27 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
18)
§ 73 ods. 6 zákona č. 100/1988 Zb.
19)
§ 3 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov v znení zákona č. 540/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Pokiaľ sa v tomto zákone používajú názvy „daňové orgány“ a „daňových orgánov“ a nahrádzajú sa tieto názvami „územné finančné orgány“ a „územných finančných orgánov“.
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
136
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. februára 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch sa mení a dopĺňa takto:
1.
V nadpise zákona sa slovo „daňových“ nahrádza slovami „územných finančných“.
2.
V § 1 ods. 1 písm. a) sa za slovo „obcí“ vkladajú slová „okrem správy pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcí1a)“.
3.
V § 1 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „finančno-ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a“ a slová „do podnikateľskej sféry“.
4.
V § 1 ods. 1 písm. c) sa slová „u príjemcov dotácií uvedených v odseku 3“ nahrádzajú slovami „do podnikateľskej sféry“.
5.
V § 1 ods. 1 písm. d) sa slová „uskutočňujú konanie o priestupkoch2)“ nahrádzajú slovami „prejednávajú priestupky2)“.
6.
§ 1 ods. 1 sa dopĺňa písmenami e) a f), ktoré znejú:
„e)
vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií,
f)
vykonávajú štátny dozor a kontrolu podľa osobitného predpisu.2a)“.
7.
V § 1 ods. 2 sa v poslednej vete za slovo „subjekte“ vkladá čiarka a slová „podkladov potrebných pre výkon správy, ktoré technicky zabezpečil územný finančný orgán.“.
8.
V § 1 ods. 3 sa na konci vypúšťajú slová „okrem rozpočtových a príspevkových organizácií.“.
9.
V § 1 ods. 4 sa na konci pripája táto veta: „Kontrolou sa pre účely tohto zákona rozumie aj podrobné preskúmanie účtovných a iných dokladov rozpočtových a príspevkových organizácií.“.
10.
V § 1 ods. 5 sa na konci pripája táto veta: „Daňové subjekty zistené vyhľadávacou činnosťou sa vždy považujú za subjekty, ktoré si nesplnili oznamovaciu povinnosť.“
11.
V § 2 ods. 1 sa spojka „a“ nahrádza čiarkou a za slovo „riaditeľstvá“ sa vkladajú slová „a správy finančnej kontroly“.
12.
V § 2 ods. 3 sa za slovo „riaditeľstvo“ vkladajú slová „a správa finančnej kontroly“ a slovo „zriaďuje“ sa nahrádza slovom „zriaďujú“.
13.
V § 2 ods. 4 sa za slovom „úradov“ nahrádza spojka „a“ čiarkou a za slovo „riaditeľstiev“ sa vkladajú slová „a správ finančnej kontroly“.
14.
V § 3 sa na konci pripájajú tieto slová „a sídlom rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie“.
15.
V § 4 ods. 4 sa na konci pripája táto veta: „V pochybnostiach určí miestnu príslušnosť správ finančnej kontroly ministerstvo.“.
16.
V § 5 ods. 1 písm. b) sa slová „uskutočňujú konanie o priestupkoch“ nahrádzajú slovami „prejednávajú priestupky“.
17.
§ 5 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Správy finančnej kontroly
a)
vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií,
b)
vykonávajú ďalšie kontroly podľa poverenia ministerstva.6a)“.
18.
V § 6 ods. 1 písm. a) sa za slovo „riaditeľstvá“ vkladajú slová „a správy finančnej kontroly“.
19.
§ 6 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
rozhoduje o odvolaniach a preskúmava rozhodnutia daňových riaditeľstiev a správ finančnej kontroly vydané v správnom konaní,“.
20.
V § 6 ods. 1 písm. c) sa na konci pripájajú tieto slová: „a správ finančnej kontroly“.
21.
§ 6 ods. 1 sa dopĺňa písmenom d), ktoré znie:
„d)
môže poveriť daňové riaditeľstvá a správy finančnej kontroly na vykonanie kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti6a) s výnimkou kontroly ústredných orgánov.“.
22.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Správa finančnej kontroly je rozpočtovou organizáciou. Na jej čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky.“.
23.
V § 8 ods. 1 písm. c) sa na konci pripájajú tieto slová „a vykonať technické zabezpečenie proti zneužitiu počítadiel a podobných technických zariadení, ktoré sú podkladom pre vyčíslenie základu dane,“.
24.
V § 8 ods. 1 písm. d) sa na konci vypúšťajú slová „súvisiacimi s výkonom správy a kontroly daní a dotácií“.
25.
V § 8 ods. 1 písm. e) sa na konci vypúšťajú slová „daní a dotácií“.
26.
§ 8 ods. 1 písm. f) znie:
„f)
požadovať od kontrolovaných subjektov preukázanie ich totožnosti a doklady oprávňujúce na podnikateľskú činnosť.“.
Poznámka č. 7 pod čiarou sa vypúšťa.
27.
§ 8 ods. 1 sa dopĺňa písmenom g), ktoré znie:
„g)
ak daňovník nemôže alebo odmieta preukázať pôvod zdroja nadobudnutého majetku, je daňový orgán oprávnený predbežným opatrením majetok zabezpečiť až do času, kým daňovník preukáže jeho zdroj nadobudnutia, resp. do zaplatenia vyrubenej dane.“.
28.
V § 8 ods. 2 písm. a) sa za slovom „subjektu“ spojka „a“ nahrádza čiarkou a za slovo „dotácie“ sa vkladajú slová „a ostatným kontrolovaným subjektom“.
29.
V § 8 ods. 2 písm. b) sa za slovom „subjektom“ nahrádza spojka „a“ čiarkou a za slovo „dotácií“ sa vkladajú slová „a ostatnými kontrolovanými subjektmi“.
30.
V § 8 ods. 2 písm. c) sa za slovami „príjemcom dotácií,“ vkladajú slová „ako aj pri kontrole ostatných kontrolovaných subjektov“.
31.
V § 8 ods. 3 sa v druhej vete za slovo „audítorov“ vkladajú slová „komerčných právnikov,8a) advokátov,8b)“.
32.
V § 8 sa za odsek 3 vkladajú nové odseky 4 a 5, ktoré znejú:
„(4)
Pracovníci územných finančných orgánov musia konať a rozhodovať nestranne. Nesmú zneužívať informácie nadobudnuté v súvislosti s výkonom svojej činnosti ani prijímať v súvislosti s výkonom svojej činnosti od kohokoľvek dary, bezodplatné služby a iné výhody.
(5)
Porušenie povinností podľa odsekov 3 a 4 sa posudzuje ako porušenie pracovnej disciplíny zvlášť hrubým spôsobom podľa osobitného predpisu.8c)".
Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 6.
33.
V § 10 ods. 1 sa v prvej vete pred slová „10 % daňového základu“ vkladajú slová „do výšky 1 000 000 Kčs, alebo“ a na konci vety sa bodka nahrádza čiarkou a pripájajú sa tieto slová „ak sa neuloží pokuta podľa osobitného predpisu9a)“ a v druhej vete sa na konci pripájajú slová „ako aj na výšku daňového základu.“.
34.
V nadpise pod § 11 sa spojka „a“ nahrádza čiarkou a na konci sa pripájajú slová „a ostatných kontrolovaných subjektov“.
35.
§ 11 ods. 1 znie:
„(1)
Daňové subjekty, príjemcovia dotácií a ostatné kontrolované subjekty sú povinné preukázať svoju totožnosť, poskytnúť preukaznú dokumentáciu a predložiť oprávnenie na podnikanie, viesť účtovníctvo podľa osobitného predpisu,10a) ktorým preukazujú príjmy, výdavky a výsledky podnikateľskej činnosti, majetok slúžiaci na jej prevádzkovanie a záväzky vyplývajúce z tejto činnosti. Ďalej sú povinné vytvárať primerané vecné a priestorové podmienky na výkon kontroly. V prípade nepredloženia príslušnej preukaznej dokumentácie pracovníci územných finančných orgánov uložia príslušnú povinnosť na základe vlastných podkladov alebo preukázaných skutočností.“.
36.
V § 11 ods. 2 sa za slovom „subjektov“ nahrádza spojka „a“ čiarkou a za slovom „dotácií“ sa vkladajú slová „a ostatných kontrolovaných subjektov“.
37.
§ 11 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Daňové subjekty sú povinné na požiadanie daňových orgánov preukázať zdanenie príjmov, ktoré boli použité na obstaranie majetku.“.
38.
V § 12 ods. 2 a 5 sa slová „daňové orgány“ nahrádzajú slovami „daňové úrady a daňové riaditeľstvá“.
39.
§ 12 sa dopĺňa odsekom 8, ktorý znie:
„(8)
Do nadobudnutia účinnosti novely zákona č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona SNR č. 595/1990 Zb. vykonávajú správu pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcí, územné finančné orgány.“.
Čl. II
Pokiaľ sa v tomto zákone používajú názvy „daňové orgány“ a „daňových orgánov“ a nahrádzajú sa tieto názvami „územné finančné orgány“ a „územných finančných orgánov“.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1a)
Napr. § 13 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
2a)
§ 46 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách v znení zákona SNR č. 68/1992 Zb.
6a)
Napr. zákon SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien, zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb.
8a)
Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch.
8b)
Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii.
8c)
§ 53 ods. 1 písm. b) Zákonníka práce.
9a)
Napr. zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
10a)
Zákon č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 137/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 137/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy veterinárskej v Košiciach
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 31/1992
* § 1 - Názov „Vysoká škola veterinárska v Košiciach“ sa mení a znie: „Univerzita veterinárskeho lekárstva v Košiciach“.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
137
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. februára 1992
o zmene názvu Vysokej školy veterinárskej v Košiciach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Vysoká škola veterinárska v Košiciach“ sa mení a znie: „Univerzita veterinárskeho lekárstva v Košiciach“.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o autorizovaných architektoch a autorizovaných stavebných inžinieroch
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 31/1992
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - AUTORIZOVANÍ ARCHITEKTI A AUTORIZOVANÍ STAVEBNÍ INŽINIERI (§ 3 — § 14)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 15 — § 23)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA ARCHITEKTOV A INŽINIEROV (§ 24 — § 41)
* PIATA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 42 — § 45)
Aktuální znění od 1. 6. 1992
138
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. februára 1992
o autorizovaných architektoch a autorizovaných stavebných inžinieroch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
Predmet úpravy
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje postavenie, ako aj práva a povinnosti autorizovaných architektov a autorizovaných stavebných inžinierov a ich samosprávu.
(2)
Tento zákon sa nevzťahuje
a)
na vykonávanie projektových činností fyzickými osobami v pracovnom alebo v inom obdobnom pomere k právnickým osobám oprávneným na projektovú, inžiniersku alebo stavebnú činnosť podľa osobitných predpisov,1)
b)
na vykonávanie projektovej činnosti v investičnej výstavbe v rámci podnikateľskej činnosti fyzických osôb v stavebníctve podľa predpisov o živnostenskom podnikaní,2)
c)
na vykonávanie odbornej znaleckej činnosti v odbore stavebníctva podľa osobitných predpisov.3)
§ 2
Autorizácia
Autorizácia je oprávnenie fyzickej osoby vykonávať sústavne vo vlastnom mene, na vlastnú zodpovednosť a za odmenu odborné činnosti vo výstavbe podľa tohto zákona. Činnosť vykonávaná na základe autorizácie podľa tohto zákona nie je živnosťou.4)
DRUHÁ ČASŤ
AUTORIZOVANÍ ARCHITEKTI A AUTORIZOVANÍ STAVEBNÍ INŽINIERI
§ 3
Základné ustanovenia
(1)
Autorizovaným architektom (ďalej len „architekt“) je ten, kto je zapísaný v zozname autorizovaných architektov.
(2)
Autorizovaným stavebným inžinierom (ďalej len „inžinier“) je ten, kto je zapísaný v zozname autorizovaných stavebných inžinierov.
(3)
Zoznamy podľa odsekov 1 a 2 vedú komory zriadené podľa tohto zákona (§ 24 a 31).
§ 4
Kategorizácia architektov
(1)
Architektom možno byť v niektorej z týchto kategórií:
a)
architekt pre pozemné stavby,
b)
architekt pre urbanizmus a územné plánovanie,
c)
architekt pre tvorbu krajiny a záhradnú architektúru,
d)
architekt pre interiér stavieb a stavebný dizajn.
(2)
Architekt pre pozemné stavby najmä
a)
navrhuje architektonické riešenie a stvárnenie pozemných stavieb vrátane stavebných úprav, obnovy pamiatok a udržiavacích prác, ktorými sa mení vzhľad alebo koncepčné riešenie pozemných stavieb,
b)
vyhotovuje predprojektovú, projektovú a inú stavebnú a stavebno-technickú dokumentáciu potrebnú pri povoľovaní pozemných stavieb, ich zmien a udržiavacích prác na nich,
c)
zastupuje investora vo veciach architektonického riešenia a stvárnenia pozemných stavieb, ako aj ich uskutočňovania.
(3)
Architekt pre urbanizmus a územné plánovanie najmä
a)
vyhotovuje urbanistické štúdie a územné generely,
b)
vyhotovuje územnoplánovaciu dokumentáciu všetkých kategórií a stupňov vrátane prieskumov a rozborov.
(4)
Architekt pre tvorbu krajiny a záhradnú architektúru najmä
a)
navrhuje organizačné a funkčné využitie plôch, vrátane asanačných, rekonštrukčných alebo rekultivačných zásahov do krajiny,
b)
projektuje využitie plôch ako chránených území, oblastí pokoja a verejných priestranstiev,
c)
projektuje výstavbu, úpravy a údržbu záhrad a plôch verejnej zelene.
(5)
Architekt pre interiér stavieb a stavebný dizajn najmä
a)
navrhuje architektonické stvárnenie interiérov stavieb,
b)
vyhotovuje projekty funkčného využitia interiérov pozemných stavieb.
(6)
Architekti podľa odsekov 2 až 5 ďalej
a)
poskytujú odborné poradenstvo vo veciach architektúry a projektovania, najmä odborné posudky, odhady a dobrozdania,
b)
vykonávajú odborný autorský dohľad nad uskutočňovaním stavieb a interiérov podľa schválenej projektovej dokumentácie.
(7)
Rozsah oprávnení architektov určí komora.
§ 5
Kategorizácia inžinierov
(1)
Inžinierom možno byť v niektorej z týchto kategórií:
a)
inžinier pre pozemné stavby,
b)
inžinier pre dopravné stavby,
c)
inžinier pre vodohospodárske stavby,
d)
inžinier pre mostné stavby a inžinierske konštrukcie,
e)
inžinier pre technologické a energetické vybavenie stavieb,
f)
inžinier pre technické vybavenie stavieb,
g)
inžinier pre statiku a dynamiku stavieb alebo pre nosné konštrukcie,
h)
inžinier pre mestské inžinierstvo,
i)
inžinier pre geotechniku,
j)
inžinier pre inžiniersku geodéziu.
(2)
Inžinieri podľa odseku 1 najmä
a)
vyhotovujú prípravnú technickú, projektovú a inú stavebnú a stavebno-technickú dokumentáciu pri povoľovaní stavieb, ich zmien a udržiavacích prác na nich,
b)
vyhotovujú čiastkovú dokumentáciu pre územné plány,
c)
vyhotovujú podklady na hodnotenie vplyvu stavebného diela na životné prostredie,
d)
poskytujú odborné technické a ekonomické poradenstvo, najmä odborné posudky, prieskumy, odhady a dobrozdania,
e)
vykonávajú stavebné merania a stavebnú diagnostiku,
f)
vykonávajú odborný autorský dohľad nad uskutočňovaním stavieb podľa schválenej projektovej dokumentácie,
g)
zastupujú investora stavby vo veciach prípravy a uskutočňovania stavieb.
(3)
Rozsah oprávnení inžinierov určí komora.
Práva a povinnosti architektov a inžinierov
§ 6
(1)
Architekt a inžinier je viazaný ústavou, ústavnými zákonmi, zákonmi a ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi a v ich medziach pokynmi investora alebo inej osoby, ktorá objednáva vykonanie odborných činností vo výstavbe (ďalej len “objednávateľ“).
(2)
Architekti a inžinieri sú povinní chrániť práva a oprávnené záujmy objednávateľa, konať pritom čestne a svedomite, využívať všetky možnosti technického riešenia a uplatňovať najnovšie odborné poznatky, ktoré podľa svojho presvedčenia pokladajú za užitočné v záujme objednávateľa.
§ 7
(1)
Architekt a inžinier je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s výkonom odborných činností vo výstavbe pre objednávateľa, ak by ich prezradením mohla vzniknúť ujma na právach alebo oprávnených záujmoch objednávateľa alebo ak si to objednávateľ vyhradil. Od tejto povinnosti ho môže oslobodiť iba objednávateľ.
(2)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť sa nevzťahuje na prípady, keď ide o zákonom uloženú povinnosť prekaziť alebo oznámiť spáchanie trestného činutrestného činu.
(3)
Povinnosť mlčanlivosti podľa odseku 1 sa vzťahuje aj na osoby, ktoré architekt alebo inžinier zamestnáva.
§ 8
(1)
Každý má právo na to, aby mu architekt a inžinier vykonal odborné činnosti podľa tohto zákona.
(2)
Architekt alebo inžinier odmietne vykonať činnosti,
a)
ak pokyny objednávateľa sú v rozpore so zákonom, s inými všeobecne záväznými právnymi predpismi; s predpismi komory alebo so záväznými technickými, hygienickými alebo inými štátnymi normami, alebo sú technicky neuskutočniteľné alebo ich vykonanie by ohrozilo životy alebo zdravie občanov alebo dobré mravy a objednávateľ napriek upozorneniu trvá na ich splnení,
b)
ak by ich vykonaním pre rôzných objednávateľov, ktorých záujmy sú v kolízii, mohlo dôjsť k ohrozeniu povinnosti mlčanlivosti, k nekalej súťaži alebo k porušeniu pravidiel verejnej súťaže,
c)
ak presahujú oprávnenie podľa autorizačného osvedčenia.
(3)
Odoprieť vykonať činnosti môže architekt alebo inžinier vtedy, keď
a)
jeho pracovné zaťaženie už prijatými objednávkami znemožňuje náležite vykonať požadované činnosti,
b)
zo zdravotných alebo rodinných dôvodov, ktoré sú dočasne prekážkou znemožňujúcou náležite vykonať požadované činnosti.
(4)
Architekt a inžinier sa nesmie zúčastniť na verejnej architektonickej alebo na inej odbornej súťaži, pri ktorej komora neoverila dodržanie pravidiel čestného súťaženia a súlad s právnymi predpismi.5) Účasť na súťaži bez tejto súčinnosti komory je disciplinárnym previnením.
(5)
Architekt alebo inžinier môže odstúpiť od zmluvy z dôvodov uvedených v odseku 2 písm. a), b) a c) alebo z dôvodov uvedených v osobitnom predpise.6)
(6)
Vzájomné vzťahy medzi architektom alebo inžinierom a objednávateľom pri výkone odborných činností sa spravujú ustanoveniami osobitných prepisov.7)
§ 9
(1)
Architekt alebo inžinier môže vykonávať odborné činnosti sám alebo spoločne s inými architektmi alebo inžiniermi.
(2)
Ak architekti alebo inžinieri vykonávajú odborné činnosti spoločne, právne vzťahy medzi nimi vyplývajúce zo spoločného výkonu činností upravia zmluvou.8) Objednávateľovi zodpovedá za výkon odbornej činnosti každý samostatne, ak s objednávateľom nebolo vopred dohodnuté inak.
(3)
Architekti a inžinieri, ktorí vykonávajú odborné činnosti spoločne, môžu mať spolu iba jedno sídlo ateliéru alebo kancelárie.
(4)
Architekt alebo inžinier sa môže dať zastúpiť iným architektom alebo inžinierom v rozsahu uvedenom v poverení na zastupovanie. Jednotlivé úkony za architekta alebo inžiniera môže v jeho mene vykonať aj ten, kto je u neho zamestnaný.
§ 10
Zamestnávanie iných osôb
Architekt a inžinier môže zamestnávať v pracovnom pomere iné osoby. Pracovnoprávne vzťahy sa spravujú pracovnoprávnymi predpismi.9)
§ 11
Odmena
(1)
Architekt a inžinier vykonáva odborné činnosti za odmenu (honorár). Vykonávať odborné činnosti bezodplatne môže iba so súhlasom komory, alebo ak ide o práce malého rozsahu pre zariadenia zdravotníckej a sociálnej starostlivosti alebo charitatívne zariadenia.
(2)
Na odmenu a na vecné výdavky možno požadovať primeraný preddavok.10)
(3)
Tarifu odmien, spôsob ich výpočtu a ďalšie podrobnosti odmeňovania (honorárový poriadok) upraví komora a zverejní ich.
§ 12
Poistenie zodpovednosti za škodu
(1)
Architekti a inžinieri zodpovedajú za škodu, ktorú spôsobili v súvislosti s vykonávaním svojej činnosti. Zodpovedajú aj za škodu, ktorú spôsobili osoby, ktoré konali v ich mene ako ich zamestnanci alebo zástupcovia na základe plnomocenstva.
(2)
Architekt a inžinier uzavrie do desať dní po zápise do zoznamu autorizovaných architektov alebo do zoznamu autorizovaných stavebných inžinierov (ďalej len „zoznam“) zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu,11) ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s výkonom jeho činnosti a činnosti jeho zamestnancov. Uzavretie zmluvy oznámi komore.
(3)
Poistenie podľa odseku 2 trvá po celý čas výkonu činnosti a zamestnávania pracovníkov.
§ 13
Použitie a povaha písomností
(1)
Dokumenty, projekty, odborné posudky odhady, dobrozdania a iné písomnosti, ktoré sú výsledkom činnosti architektov a inžinierov, sú pre úradné účely verejnými listinami, ak je na nich vlastnoručný podpis pôvodcu a odtlačok jeho úradnej pečiatky.
(2)
Architektonické, konštrukčné a technické riešenia a iné výsledky duševnej tvorivej činnosti, ktoré obsahujú písomnosti uvedené v odseku 1, možno použiť iba na účel, na ktorý boli vyhotovené; na iný účel ich možno použiť iba so súhlasom ich autora. Ich ochrana podľa osobitných predpisov12) tým nie je dotknutá.
§ 14
Pečiatka
(1)
Architekti a inžinieri používajú na osvedčovanie pravosti písomností, ktoré vyhotovili, odtlačok svojej pečiatky.
(2)
Pečiatka je okrúhla s priemerom 36 mm.13) V strede je umiestnený štátny znak Slovenskej republiky. Po obvode nad štátnym znakom je vo vonkajšom kruhopise uvedené meno a priezvisko s titulmi a vo vnútornom kruhopise označenie buď „autorizovaný architekt“, buď „autorizovaný stavebný inžinier“. V kruhopise pod štátnym znakom je uvedené registračné číslo.
(3)
Pečiatky eviduje komora. Ak bol architekt alebo inžinier zo zoznamu vyčiarknutý, pečiatku musí odovzdať komore do troch dní od vyčiarknutia.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 15
Zapísanie do zoznamov
(1)
Do zoznamu (§ 3) sa zapíše ten, kto
a)
je občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
má trvalý pobyt na území Slovenskej republiky,
c)
je plne spôsobilý na právne úkony,
d)
je bezúhonný,
e)
má vzdelanie a odbornú prax podľa § 16,
f)
nie je v pracovnoprávnom vzťahu k zamestnávateľovi a nevykonáva stavebnú živnosť,
g)
vykonal odbornú skúšku,
h)
zložil sľub.
(2)
Do zoznamu možno zapísať aj toho, kto nespĺňa požiadavky podľa odseku 1 písm. a) a b), ani požiadavky podľa § 16, ak
a)
je zapísaný v obdobnom zozname ako architekt alebo inžinier v slobodnom povolaní podľa práva štátu, v ktorom má trvalý pobyt, a je zaručená vzájomnosť práva zápisu,
b)
to vyplýva z medzinárodných dohôd alebo z dohôd profesijových komôr.
(3)
Zapísanie do zoznamu komora zverejní.
(4)
Komora nezapíše do zoznamu toho, kto vykonáva zamestnanie, povolanie alebo činnosť, popri ktorej nemôže podľa osobitných predpisov vykonávať inú zárobkovú činnosť, ani toho, kto je pracovníkom komory, ktorá vedie zoznam. Keď tieto prekážky vzniknú po zapísaní do zoznamu, komora takúto osobu zo zoznamu vyčiarkne, ak osoba do 30 dní od vzniku prekážky nepreukáže, že prestala vykonávať uvedené zamestnanie, povolanie alebo činnosť.
(2)
Podrobné pravidlá o zápise do komory upraví štatút komory.
§ 16
Vzdelanie a odborná prax
(1)
Na zapísanie do zoznamu architektov podľa § 15 ods. 1 písm. e) sa vyžaduje
a)
vysokoškolské vzdelanie v odbore architektúry alebo v odbore pozemného staviteľstva,
b)
odborná prax najmenej päť rokov.
(2)
Ako vzdelanie podľa odseku 1 písm. a) môže komora uznať aj iné vzdelanie, ak ide o osobu, ktorá svojou najmenej desaťročnou praxou v niektorej oblasti architektúry dostatočne preukázala potrebné tvorivé schopnosti a odbornú technickú spôsobilosť.
(3)
Za odbornú prax podľa odseku 1 písm. b) sa považuje osobne vykonávaná odborná činnosť v niektorej kategórii architektúry alebo v pozemnom staviteľstve, a to samostatne vo vlastnom mene podľa doterajších predpisov alebo v pracovnom vzťahu k architektovi alebo k právnickej osobe zaoberajúcej sa výlučne alebo prevažne uvedenými činnosťami v tuzemsku alebo v zahraničí. Podrobné vymedzenie určí komora v spolupráci s Ministerstvom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(4)
Na zapísanie do zoznamu inžinierov podľa § 15 ods. 1 písm. e) sa vyžaduje
a)
vysokoškolské vzdelanie stavebného zamerania,
b)
odborná prax najmenej päť rokov.
(5)
Na zapísanie do zoznamu inžinierov podľa § 15 ods. 1 písm. e) pre kategórie uvedené v § 5 ods. 1 písm. e) a f) sa vyžaduje
a)
vysokoškolské vzdelanie elektrotechnického alebo strojníckeho zamerania,
b)
odborná prax najmenej päť rokov.
(6)
Ako vzdelanie podľa odseku 4 písm. a) a odseku 5 písm. a) môže komora uznať aj iné vzdelanie technického zamerania, ak ide o osobu, ktorá svojou najmenej desaťročnou praxou vo výstavbe dostatočne preukázala potrebnú odbornú spôsobilosť.
(7)
Za odbornú prax podľa odseku 4 písm. b) a odseku 5 písm. b) sa považuje osobne vykonávaná odborná činnosť v niektorej oblasti výstavby, a to samostatne vo vlastnom mene podľa doterajších predpisov alebo v pracovnom vzťahu k inžinierovi alebo k právnickej osobe zaoberajúcej sa výlučne alebo prevažne uvedenými činnosťami v tuzemsku alebo v zahraničí. Podrobné vymedzenie určí komora v spolupráci s ministerstvom a so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
§ 17
Vyčiarknutie zo zoznamu
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho, kto
a)
zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
písomne požiadal o vyčiarknutie,
c)
prestal byť občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
d)
odhlásil sa z trvalého pobytu v Slovenskej republike,
e)
prestal byť plne spôsobilý na právne úkony,
f)
bol vylúčený z komory,
g)
bol právoplatne odsúdený za trestný čintrestný čin spáchaný v súvislosti s výkonom svojho povolania,
h)
uzavrel pracovný pomer s právnickou osobou vykonávajúcou projektové, inžinierske a stavebné práce1) alebo so živnostníkom, alebo začal sám podnikať v stavebníctve,2)
i)
nespĺňa podmienky podľa § 15 ods. 4.
(2)
Komora môže vyčiarknuť zo zoznamu aj toho, kto bol právoplatne odsúdený za iný úmyselný trestný čintrestný čin, než je uvedený v odseku 1 písm. g), na nepodmienečný trest odňatia slobody v trvaní viac ako jeden rok, keďby jeho členstvo v komore vzhľadom na závažnosť trestného činutrestného činu alebo na jeho následky bolo na prekážku dôveryhodnosti profesie alebo dobrého mena komory za podmienok určených v disciplinárnom poriadku. Rovnako môže komora vyčiarknuť zo zoznamu toho, komu bola uložená sankcia zákazu činnosti podľa osobitných predpisov.14)
(3)
Z dôvodu uvedeného v odseku 1 písm. c) alebo d) komora nevyčiarkne toho, kto spĺňa podmienky uvedené v § 15 ods. 2.
(4)
Vyčiarknutie zo zoznamu komora zverejní.
(5)
Nezapísanie do zoznamu alebo vyčiarknutie zo zoznamu je preskúmateľné súdom podľa osobitných predpisov15) na základe žaloby toho, koho sa týka.
§ 18
Obsah zoznamu
(1)
Do zoznamu sa zapisujú tieto údaje architekta alebo inžiniera:
a)
meno a priezvisko,
b)
rodné číslo,
c)
adresa trvalého pobytu,
d)
adresa stáleho sídla ateliéru alebo kancelárie,
e)
kategória a rozsah oprávnenia,
f)
dátum vykonania odbornej skúšky,
g)
dátum zloženia sľubu.
(2)
Do zoznamu sa zapisujú zmeny údajov podľa odseku 1 písm. a) až e), ako aj uloženie disciplinárneho opatrenia. Zmeny údajov treba oznámiť komore do troch dní odo dňa, keď nastali.
(3)
Do zoznamov môže každý nahliadnuť a robiť si z nich výpisy a odpisy.
§ 19
Autorizačné osvedčenie
(1)
O zapísaní do zoznamu komora vydá autorizačné osvedčenie. V ňom sa uvedú údaje podľa § 18 ods. 1.
(2)
Autorizačné osvedčenie stráca platnosť dňom vyčiarknutia zo zoznamu.
§ 20
Registračné číslo
Poradie zapísania v zozname, kód zoznamu a rok zápisu tvoria registračné číslo. Registračné číslo sa uvádza v autorizačnom osvedčení a v pečiatke.
§ 21
Odborná skúška
(1)
Odborné skúšky sa konajú spravidla dvakrát za rok, najmenej však raz za rok. Termíny a organizáciu odborných skúšok určí komora.
(2)
Odborná skúška je verejná.
(3)
Obsah odbornej skúšky určí komora po prerokování s ministerstvom a Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(4)
Na odbornú skúšku sa pripustí každý uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý o to požiada a spĺňa predpoklady uvedené v § 15 ods. 1 písm. a) až e).
(5)
Uchádzač, ktorý na odbornej skúške neuspel, môže ju opakovať najskôr po 12 mesiacoch. Vzhľadom na priebeh skúšky môže skúšobná komisia na návrh uchádzača rozhodnúť, že skúšku možno opakovať už po šiestich mesiacoch.
(6)
Za odbornú skúšku sa platí poplatok, ktorého výšku určí komora.
§ 22
Skúšobná komisia
(1)
Na vykonávanie odborných skúšok komora ustanovuje skúšobnú komisiu zloženú z popredných odborníkov teórie a praxe. Pri zostavení skúšobnej komisie komora spolupracuje s ministerstvom a so Slovenskou komisiou pre životné prostredie.
(2)
Odbornú skúšku možno konať, ak je prítomných aspoň päť členov skúšobnej komisie.
§ 23
Sľub
(1)
Sľub možno zložiť až po vykonaní odbornej skúšky. Sľub sa skladá do rúk predsedu komory alebo ním určeného podpredsedu, a to do jedného mesiaca od vykonania odbornej skúšky.
(2)
Sľub znie: „Sľubujem na svoje svedomie a na občiansku a stavovskú česť, že svoje povolanie budem výkonávať v súlade s ústavou, ústavnými zákonmi, zákonmi a inými právnymi predpismi a podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.“
(3)
Zapísanie do zoznamu sa vykoná do troch dní odo dňa zloženia sľubu.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SAMOSPRÁVA ARCHITEKTOV A INŽINIEROV
Prvý oddiel
Slovenská komora architektov
§ 24
Postavenie a základné úlohy
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komora architektov so sídlom v Bratislave.
(2)
Slovenská komora architektov je samosprávna stavovská právnická osoba, ktorej úlohou je najmä
a)
podporovať architektov a obhajovať ich práva a profesijové, sociálne a hospodárske záujmy,
b)
viesť zoznam architektov, zapisovať do neho a vyčiarkúvať z neho architektov,
c)
dbať o to, aby architekti vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi a predpismi komory,
d)
dbať o rast odbornosti architektov a podporovať ich odborné vzdelávanie,
e)
udržiavať disciplínu a dbať o stavovskú česť medzi architektmi,
f)
starať sa o stavebnú kultúru a o harmonické utváranie územia,
g)
prispievať k rozvoju architektúry spoluprácou s vysokými a strednými školami, so špecializovanými vedeckými a vzdelávacími inštitúciami, so štátnymi orgánmi a s obcami a ich záujmovými a regionálnymi združeniami a podieľať sa na ochrane verejných záujmov v oblasti architektúry a územného plánovania,
h)
vykonávať osvetovú, propagačnú, popularizačnú, poradenskú a informačnú činnosť,
i)
zabezpečovať medzinárodnú výmenu odborných poznatkov a inú spoluprácu s obdobnými komorami v zahraničí,
j)
vydať do 30 dní od predloženia vyhlasovateľovi výsledok overenia dodržiavania pravidiel čestného súťaženia a súladu s právnymi predpismi o verejnej súťaži pre architektov.
(3)
Členmi Slovenskej komory architektov sú všetci architekti zapísaní v zozname architektov (§ 3 ods. 1). Jej členmi môžu byť aj iné osoby podľa štatútu komory.
§ 25
Orgány
Slovenská komora architektov má tieto orgány:
a)
valné zhromaždenie,
b)
predstavenstvo,
c)
autorizačnú komisiu,
d)
disciplinárnu komisiu.
§ 26
Valné zhromaždenie
(1)
Najvyšším orgánom Slovenskej komory architektov je valné zhromaždenie; tvoria ho všetci členovia komory.
(2)
Predstavenstvo zvoláva valné zhromaždenie najmenej raz za rok. Predstavenstvo je povinné zvolať mimoriadne valné zhromaždenie vždy, keď to navrhuje petícia16) aspoň 30 %členov komory. Mimoriadne valné zhromaždenie sa zíde najneskôr do dvoch mesiacov od doručenia petície komore.
(3)
Člen komory môže písomne poveriť iného člena komory, aby ho zastupoval na zasadnutí valného zhromaždenia a hlasoval v jeho mene vo veciach uvedených v písomnom poverení; zastúpený člen komory sa považuje za prítomného na zasadnutí valného zhromaždenia, ak je prítomný zástupca a preukáže písomné poverenie. Architekta zapísaného v zozname architektov môže zastúpiť iba architekt.
(4)
Zastúpeného člena komory možno voliť do orgánov komory, ak v poverení svoju voľbu vopred výslovne nevylúčil.
(5)
Valné zhromaždenie sa môže platne uznášať, ak sú prítomné aspoň dve tretiny členov komory, vrátane zastúpených, a pozvánka bola preukázateľne zaslaná každému členovi komory najmenej 21 dní pred rokovaním na adresu stáleho sídla ateliéru alebo kancelárie [§ 18 ods. 1 písm. d)]. Na platnosť uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komory vrátane zastúpených.
§ 27
Úlohy valného zhromaždenia
(1)
Valné zhromaždenie najmä
a)
volí a odvoláva na dvojročné obdobie predsedu, podpredsedov komory a členov predstavenstva a autorizačnej komisie (§ 29 ods. 2),
b)
schvaľuje štatút komory a ďalšie vnútorné predpisy, najmä rokovací poriadok, volebný poriadok, disciplinárny poriadok a skúšobný poriadok,
c)
schvaľuje výšku príspevkov členov komory na činnosť orgánov komory,
d)
zrušuje alebo pozmeňuje rozhodnutia predstavenstva,
e)
zriaďuje svoj úrad a určuje základné pravidlá jeho činnosti,
f)
schvaľuje rozpočtové pravidlá a pravidlá nakladania s majetkom komory,
g)
schvaľuje rozpočet a overenú ročnú účtovnú závierku.
(2)
Na valnom zhromaždení majú právo hlasovať všetci členovia komory. Vo veciach týkajúcich sa výlučne architektov hlasujú iba architekti; ostatní členovia komory majú v tomto prípade poradný hlas. Valnému zhromaždeniu predsedá predseda komory alebo niektorý z podpredsedov.
(3)
Za členov orgánov komory možno zvoliť ktoréhokoľvek člena komory; predsedom alebo podpredsedom komory môže byť iba architekt. V kolektívnych orgánoch komory tvoria architekti nadpolovičnú väčšinu členov.
(4)
Riaditeľ úradu ani ostatní pracovníci komory nemôžu byť členmi komory.
(5)
Volebné pravidlá upravuje volebný poriadok komory.
§ 28
Predstavenstvo
(1)
Predstavenstvo je najvyšším výkonným orgánom Slovenskej komory architektov so všeobecnou pôsobnosťou; patrí mu rozhodovať o všetkých veciach, ktoré nie sú týmto zákonom, štatútom komory alebo iným vnútorným predpisom zverené valnému zhromaždeniu, autorizačnej komisii alebo nimi zriadeným komisiám.
(2)
Predstavenstvo má trinásť členov; skladá sa z predsedu komory, podpredsedov komory a z ďalších členov komory. V predstavenstve sú primerane zastúpené všetky kategórie architektov; podrobnosti určí štatút komory.
(3)
Predstavenstvo sa schádza spravidla raz za tri mesiace; jeho schôdze zvoláva predseda komory.
(4)
Na schôdzach predstavenstva sa s poradným hlasom zúčastňuje riaditeľ úradu komory alebo jeho zástupca; môžu sa na nich zúčastniť aj iné osoby, ak tak rozhodne predstavenstvo.
§ 29
Autorizačná komisia
(1)
Autorizačná komisia je výkonným orgánom Slovenskej komory architektov pre veci týkajúce sa autorizácie a architektov. Autorizačná komisia najmä
a)
vedie zoznam architektov,
b)
rozhoduje o zapísaní do zoznamu a o vyčiarknutí z neho,
c)
zostavuje skúšobnú komisiu na vykonanie odbornej skúšky a určuje jej obsah a organizáciu,
d)
určuje poplatok za vykonanie odbornej skúšky,
e)
plní ďalšie úlohy súvisiace s autorizáciou podľa štatútu komory.
(2)
Autorizačná komisia má predsedu a 12 členov; jej členovia nemôžu byť členmi predstavenstva. Členov autorizačnej komisie volí valné zhromaždenie. Predsedu autorizačnej komisie volia členovia komisie spomedzi seba tajným hlasovaním. Aspoň jeden člen komisie má vysokoškolské právnické vzdelanie.
§ 30
Predseda a podpredsedovia
(1)
Predseda Slovenskej komory architektov zastupuje komoru navonok a koná v jej mene vo všetkých veciach, ak ich tento zákon alebo štatút komory nezveruje niekomu inému.
(2)
Predsedu komory počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupujú podpredsedovia v určenom poradí; podrobné pravidlá zastupovania, počet podpredsedov a zastúpenie jednotlivých kategórií architektov upraví štatút komory.
(3)
Členstvo v orgánoch komory je čestné. Členovia orgánov majú nárok na úhradu cestovných a iných vecných výdavkov a na odmenu za stratu času. Predsedovi komory a v čase jeho zastupovania aj podpredsedovi komory patrí náhrada trov spojených s výkonom funkcie a náhrada za stratu času. Podrobnosti o náhradách určí štatút komory.
Druhý oddiel
Slovenská komora stavebných inžinierov
§ 31
Postavenie a základné úlohy
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komora stavebných inžinierov so sídlom v Bratislave; má regionálne združenia komory so sídlom v Banskej Bystrici, Košiciach a Žiline.
(2)
Slovenská komora stavebných inžinierov je samosprávna stavovská právnická osoba, ktorej úlohou je najmä
a)
podporovať inžinierov a obhajovať ich práva a profesijové, sociálne a hospodárske záujmy,
b)
viesť zoznam inžinierov a zapisovať do neho a vyčiarkúvať z neho inžinierov,
c)
dbať o to, aby inžinieri vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi a predpismi komory,
d)
dbať o rast odbornosti inžinierov a podporovať ich odborné vzdelávanie,
e)
udržiavať disciplínu a dbať o stavovskú česť medzi inžiniermi,
f)
prispievať k rozvoju výstavby a stavebníctva spoluprácou s vysokými a strednými školami, so špeciálnymi vedeckými a vzdelávacími inštitúciami, so štátnymi orgánmi a s obcami a ich záujmovými a regionálnymi združeniami a podieľať sa na ochrane verejných záujmov v oblasti výstavby,
g)
vykonávať osvetovú, propagačnú, popularizačnú, poradenskú a informačnú činnosť,
h)
zabezpečovať medzinárodnú výmenu odborných poznatkov a inú spoluprácu s obdobnými komorami v zahraničí,
i)
vydať do 30 dní od predloženia vyhlasovateľovi výsledok overenia dodržania pravidiel čestného súťaženia a súladu s právnymi predpismi o verejnej súťaži pre inžinierov.
(3)
Členmi Slovenskej komory stavebných inžinierov sú všetci inžinieri zapísaní v zozname inžinierov. Jej členmi môžu byť aj iné osoby podľa štatútu komory.
§ 32
Orgány
Slovenská komora stavebných inžinierov má tieto orgány:
a)
valné zhromaždenie,
b)
predstavenstvo,
c)
autorizačnú komisiu,
d)
disciplinárnu komisiu.
§ 33
Valné zhromaždenie
(1)
Najvyšším orgánom Slovenskej komory stavebných inžinierov je valné zhromaždenie; tvoria ho všetci členovia komory.
(2)
Predstavenstvo zvoláva valné zhromaždenie najmenej raz za rok. Predstavenstvo je povinné zvolať mimoriadne valné zhromaždenie vždy, ak to navrhuje aspoň jedno regionálne združenie komory alebo petícia16) aspoň 30 % členov komory. Mimoriadne valné zhromaždenie sa zíde najneskôr do dvoch mesiacov od doručenia návrhu alebo petície komore.
(3)
Člen komory môže písomne poveriť iného člena komory, aby ho zastupoval na zasadnutí valného zhromaždenia a hlasoval v jeho mene vo veciach uvedených v písomnom poverení; zastúpený člen komory sa považuje za prítomného na zasadnutí valného zhromaždenia, ak je prítomný zástupca a preukáže písomné poverenie. Inžiniera zapísaného v zozname inžinierov môže zastúpiť iba inžinier.
(4)
Zastúpeného člena komory možno voliť do orgánov komory, ak v poverení svoju voľbu vopred výslovne nevylúčil.
(5)
Valné zhromaždenie sa môže platne uznášať, ak sú prítomné aspoň dve tretiny členov komory, vrátane zastúpených, a pozvánka bola preukázateľne zaslaná každému členovi komory najmenej 21 dní pred rokovaním na adresu stáleho sídla ateliéru alebo kancelárie [§ 18 ods. 1 písm. d)]. Na platnosť uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komory vrátane zastúpených.
§ 34
Úlohy valného zhromaždenia
(1)
Valné zhromaždenie najmä
a)
volí a odvoláva na dvojročné obdobie predsedu a podpredsedov komory, členov predstavenstva a autorizačnej komisie (§ 37 ods. 2),
b)
schvaľuje štatút komory a ďalšie vnútorné predpisy, najmä rokovací poriadok, volebný poriadok, disciplinárny poriadok a skúšobný poriadok, ako aj štatút regionálneho združenia komory,
c)
schvaľuje výšku príspevkov členov komory na činnosť orgánov komory,
d)
zrušuje alebo pozmeňuje rozhodnutia regionálnych združení komory a predstavenstva,
e)
zriaďuje svoj úrad a jeho regionálne pracoviská a určuje základné pravidlá ich činnosti,
f)
schvaľuje pravidlá nakladania s majetkom komory,
g)
schvaľuje rozpočet komory a overenú ročnú účtovnú závierku.
(2)
Na valnom zhromaždení majú právo hlasovať všetci členovia komory. Vo veciach týkajúcich sa výlučne inžinierov hlasujú iba inžinieri; ostatní členovia komory majú v tomto prípade poradný hlas. Valnému zhromaždeniu predsedá predseda komory alebo niektorý z podpredsedov.
(3)
Za členov orgánov komory možno zvoliť ktoréhokoľvek člena komory; predsedom alebo podpredsedom komory však môže byť iba inžinier. V kolektívnych orgánoch komory tvoria inžinieri nadpolovičnú väčšinu členov.
(4)
Riaditeľ úradu komory ani ostatní pracovníci komory nemôžu byť volení do orgánov komory.
(5)
Volebné pravidlá upravuje volebný poriadok komory.
§ 35
Regionálne združenia komory
(1)
Úlohou regionálnych združení komory je zaoberať sa regionálnymi problémami inžinierov. Zaoberajú sa aj vecami, ktorými ich poverí valné zhromaždenie alebo ktoré im zverí štatút. Štatút komory určí aj orgány regionálneho združenia komory.
(2)
Regionálne združenie komory zvoláva podpredseda komory, ktorého na to splnomocní na celé funkčné obdobie valné zhromaždenie.
§ 36
Predstavenstvo
(1)
Predstavenstvo je najvyšším výkonným orgánom Slovenskej komory stavebných inžinierov so všeobecnou pôsobnosťou; patrí mu rozhodovať o všetkých veciach, ktoré nie sú týmto zákonom, štatútom alebo iným vnútorným predpisom komory zverené inému orgánu komory.
(2)
Predstavenstvo má pätnásť členov; skladá sa z predsedu komory, z podpredsedov komory a ďalších členov. V predstavenstve sú primerane zastúpené všetky kategórie inžinierov; podrobnosti určí štatút komory.
(3)
Predstavenstvo sa schádza spravidla raz za tri mesiace; jeho schôdze zvoláva predseda komory.
(4)
Na schôdzach predstavenstva komory sa s poradným hlasom zúčastňuje riaditeľ úradu komory alebo jeho zástupca; môžu sa na nich zúčastniť aj iné osoby, ak tak rozhodne predstavenstvo.
§ 37
Autorizačná komisia
(1)
Autorizačná komisia je výkonným orgánom Slovenskej komory stavebných inžinierov pre veci týkajúce sa autorizácie a inžinierov. Autorizačná komisia najmä
a)
vedie zoznam inžinierov,
b)
rozhoduje o zapísaní do zoznamu a o vyčiarknutí z neho,
c)
zostavuje skúšobnú komisiu na vykonávanie odbornej skúšky a určuje jej obsah a organizáciu,
d)
určuje poplatok za vykonanie odbornej skúšky,
e)
plní ďalšie úlohy súvisiace s autorizáciou podľa štatútu komory.
(2)
Autorizačná komisia má predsedu a dvanásť členov; jej členovia nemôžu byť členmi predstavenstva. Členov autorizačnej komisie volí valné zhromaždenie. Predsedu autorizačnej komisie volia členovia komisie spomedzi seba tajným hlasovaním. Aspoň jeden člen komisie má vysokoškolské právnické vzdelanie.
§ 38
Predseda a podpredsedovia
(1)
Predseda Slovenskej komory stavebných inžinierov ju zastupuje navonok a koná v jej mene vo všetkých veciach, ak ich tento zákon alebo štatút komory nezveruje niekomu inému.
(2)
Predsedu komory počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupujú podpredsedovia; podrobné pravidlá zastupovania, počet podpredsedov a zastúpenie jednotlivých kategórií inžinierov upraví štatút komory.
(3)
Členstvo v orgánoch komory je čestné. Členovia orgánov majú nárok na úhradu cestovných a iných vecných výdavkov a na odmenu za stratu času. Predsedovi komory a v čase jeho zastupovania podpredsedovi komory patrí náhrada trov spojených s výkonom funkcie a náhrada za stratu času. Podrobnosti o náhradách určí štatút komory.
Tretí oddiel
Spoločné ustanovenia o komorách
§ 39
Disciplinárna zodpovednosť členov komôr
(1)
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností ustanovených týmto zákonom alebo štatútom komory, ak nejde o trestný čintrestný čin alebo priestupok, možno uložiť členovi komory niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do 100 000 Kčs,
c)
vylúčenie z komory.
(2)
Výnos z pokút je príjmom komory.
(3)
Disciplinárnu právomoc podľa odseku 1 vykonáva disciplinárna komisia, ktorú vymenúva valné zhromaždenie na dvojročné obdobie. Disciplinárna komisia koná v päťčlennom senáte, z ktorého jeden člen má právnické vzdelanie a nie je členom komory. Ak je účastníkom disciplinárneho konania architekt alebo inžinier, jedným členom disciplinárnej komisie je člen príslušnej autorizačnej komisie.
(4)
Návrh na začatie disciplinárneho konania dáva predseda komory do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa o disciplinárnom previnení člena komory dozvedel, najneskôr však do jedného roka odo dňa, keď sa disciplinárne previnenie stalo.
(5)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia sa vyhotovuje písomne; obsahuje výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku. Doručuje sa účastníkovi disciplinárneho konania a predstavenstvu komory.
(6)
Odvolanie proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie sa podáva predstavenstvu komory do 15 dní od doručenia písomného vyhotovenia rozhodnutia účastníkovi disciplinárneho konania; odvolanie má odkladný účinok.
(7)
O odvolaní rozhoduje predstavenstvo komory, ktoré môže napadnuté rozhodnutie disciplinárnej komisie zrušiť, prípadne zrušiť a vrátiť na opakované konanie disciplinárnej komisii; inak ho potvrdí.
(8)
Ak bola v disciplinárnom konaní právoplatne uložená pokuta alebo vylúčenie z komory, je takéto rozhodnutie preskúmateľné súdom na základe žaloby účastníka disciplinárneho konania podľa osobitných predpisov.17)
(9)
Podrobnosti disciplinárneho konania, počet členov disciplinárnej komisie a počet senátov upraví disciplinárny poriadok. Na disciplinárne konanie sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.18)
§ 40
Ročná účtovná závierka
Ročnú účtovnú závierku komory overuje nezávislý overovateľ (audítor).19)
§ 41
Financovanie
(1)
Komora financuje svoju činnosť z vlastných príjmov. Vlastnými príjmami sú
a)
príspevky členov komory,
b)
výnosy pokút uložených v disciplinárnom konaní,
c)
poplatok za odbornú skúšku,
d)
výnosy z vlastného majetku,
e)
dobrovoľné príspevky a dary od fyzických a právnických osôb,
f)
iné príjmy.
(2)
Členovia komory platia jednotný základný príspevok na činnosť orgánov komory. Architekti alebo inžinieri platia aj ďalší príspevok, ktorého výška je na každý rok závislá od výšky ich zdaniteľného príjmu v predchádzajúcom roku. Podrobné pravidlá ustanoví štatút komory.
(3)
Komora nevykonáva vlastnú podnikateľskú činnosť a ani svoj majetok nepoužije, ani neposkytne na podnikateľskú činnosť iných osôb. Výnosmi z vlastného majetku sú najmä nájomné za prenájom nebytových priestorov a príjmy z výstav organizovaných komorou.
(4)
Komora nepríjme dobrovoľný príspevok alebo dar,
a)
ak ho poskytuje politická strana alebo politické hnutie,
b)
ak je jeho poskytnutie priamo alebo nepriamo spojené s protislužbou, ktorá by vyvolávala pochybnosti o nezaujatosti a nepolitickosti komory,
c)
ak by tým mohli byť porušené pravidlá verejných architektonických súťaží alebo pravidlá hospodárskej súťaže.
(5)
Ak komora prijala účelovú dotáciu alebo iný účelový finančný príspevok zo štátneho rozpočtu, umožní štátnemu kontrolnému orgánu vykonanie kontroly použitia poskytnutých finančných prostriedkov.
PIATA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 42
(1)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory architektov podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť prípravný výbor vymemovaný ministrom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky z členov Spolku architektov Slovenska. Prípravný výbor zvolá ustanovujúce valné zhromaždenie Slovenskej komory architektov do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory architektov podľa tohto zákona sa za oprávnených zúčastniť sa na ustanovujúcom valnom zhromaždení považujú fyzické osoby, ktoré získali preukaz osobitnej spôsobilosti na projektovanie podľa odbornosti podľa osobitných predpisov.1)
(3)
Za vykonanie odbornej skúšky podľa tohto zákona sa považuje preukaz osobitnej spôsobilosti vydaný podľa osobitných predpisov,1) ak oprávňuje na činnosti, ktoré tento zákon priznáva architektom. Preukaz nahrádza odbornú skúšku do dvoch rokov od zvolenia autorizačnej komisie Slovenskej komory architektov.
§ 43
(1)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory stavebných inžinierov podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť prípravný výbor vymenovaný ministrom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky z členov Slovenského zväzu stavebných inžinierov. Prípravný výbor zvolá ustanovujúce valné zhromaždenie Slovenskej komory stavebných inžinierov do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Do ustanovenia orgánov Slovenskej komory stavebných inžinierov sa za oprávnených zúčastniť sa na ustanovujúcom valnom zhromaždení komory považujú členovia Slovenského zväzu stavebných inžinierov a inžinieri, ktorí získali preukaz odbornej spôsobilosti podľa osobitných predpisov.1)
(3)
Za vykonanie odbornej skúšky podľa tohto zákona sa považuje preukaz osobitnej spôsobilosti vydaný podľa osobitných predpisov,1) ak oprávňuje na činnosti, ktoré tento zákon priznáva inžinierom. Preukaz nahrádza odbornú skúšku do dvoch rokov od zvolenia autorizačnej komisie Slovenskej komory stavebných inžinierov.
§ 44
Zrušuje sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku zákon č. 61/1951 Zb., ktorým sa zrušujú oprávnenia civilných technikov a inžinierske komory.
§ 45
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 43 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení zákona č. 103/1990 Zb.
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 186/1990 Zb. o oprávnení na projektovú činnosť.
2)
§ 23 a príloha č. 2 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
§ 2 a 5 vyhlášky č. 186/1990 Zb.
3)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
4)
§ 3 ods. 1 písm. c) bod 8 zákona č. 455/1991 Zb.
5)
§ 847 a nasl. Občianskeho zákonníka.
6)
Napr. § 635 ods. 3, § 638 ods. 1 a 2 a § 642 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
7)
§ 631 a nasl. Občianskeho zákonníka.
8)
§ 829 a nasl. Občianskeho zákonníka.
9)
Zákonník práce.
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 121/1990 Zb. o pracovnoprávnych vzťahoch pri súkromnom podnikaní občanov v znení neskoších predpisov.
10)
§ 634 ods. 2 Občianskeho zákonníka.
11)
§ 789 a nasl. Občianskeho zákonníka.
12)
Zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie č. 247/1990 Zb.).
13)
§ 2 ods. 2 vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 253/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky.
14)
§ 49 ods. 1 a 2 Trestného zákona.
§ 14 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch.
15)
§ 244 ods. 2 a § 250 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
16)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
17)
§ 244 ods. 2 Občianskeho súdneho poriadku.
18)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
19)
§ 20 ods. 1 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Zb. o audítoroch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zriadení Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 31/1992
* § 1 - Vysoká škola ekonomická v Bratislave sa 30. júnom 1992 rozdeľuje na Vysokú školu ekonomickú v Bratislave a Vysokú školu ekonomiky služieb a cestovného ruchu so sídlom v Banskej Bystrici, ktorá vznikne z doterajšej Fakulty ekonomiky služieb a cestovného ruc
* § 2 - K 1. júlu 1992 sa zriaďuje vysoká škola s názvom „Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici“ so sídlom v Banskej Bystrici zlúčením Vysokej školy ekonomiky služieb a cestovného ruchu v Banskej Bystrici a Pedagogickej fakulty v Banskej Bystrici.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
Aktuální znění od 1. 6. 1992
139
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. februára 1992
o zriadení Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Vysoká škola ekonomická v Bratislave sa 30. júnom 1992 rozdeľuje na Vysokú školu ekonomickú v Bratislave a Vysokú školu ekonomiky služieb a cestovného ruchu so sídlom v Banskej Bystrici, ktorá vznikne z doterajšej Fakulty ekonomiky služieb a cestovného ruchu v Banskej Bystrici.
§ 2
K 1. júlu 1992 sa zriaďuje vysoká škola s názvom „Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici“ so sídlom v Banskej Bystrici zlúčením Vysokej školy ekonomiky služieb a cestovného ruchu v Banskej Bystrici a Pedagogickej fakulty v Banskej Bystrici.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon České národní rady č. 162/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 162/1992 Sb.
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb.
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 35/1992
* Vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku
* § 1 - Ústředním orgánem státní správy České republiky, u něhož se uplatňuje nárok podle § 15 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb. (dále jen „zákon“), j
* § 2 - K uplatnění nároku na vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku připojí povinná osoba1) doklad o výši kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku a doklad o vydání věci oprávněné osobě.
* § 3 - (1) Při vyřizování uplatněného nároku poskytují krajské úřady, obecní úřady, katastrální úřad a archivy ministerstvu potřebnou součinnost.
* § 4 - Pro zajištění peněžní částky, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3 zákona, vázne na vydané věci zástavní právo.
* Uplatnění nároku České republiky na vydání věci
* § 5 - (1) Pro uplatnění nároku České republiky na vydání věci podle § 23a zákona je příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního právního předpisu.1a)
* § 6 - (1) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zjišťuje věci, kterých se týká nárok České republiky na vydání podle § 23a zákona, v součinnosti s krajskými úřady, obecními úřady i fyzickými a právnickými osobami.
* § 7 - S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.3)
* § 8 - Výnos z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví podle § 23a, je ve výši 80 % příjmem státního rozpočtu a ve výši 20 % příjmem rozpočtu obce a v hlavním městě Praze městské části, v jejímž územním obvodu se věc nachází.
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 9 - Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
* § 10 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
162
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. března 1992
o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku
§ 1
Ústředním orgánem státní správy České republiky, u něhož se uplatňuje nárok podle § 15 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb. (dále jen „zákon“), je ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 2
K uplatnění nároku na vrácení kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku připojí povinná osoba1) doklad o výši kupní ceny a úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemku a doklad o vydání věci oprávněné osobě.
§ 3
(1)
Při vyřizování uplatněného nároku poskytují krajské úřady, obecní úřady, katastrální úřad a archivy ministerstvu potřebnou součinnost.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny provést požadované šetření a předložit spisy stanovené v dožádání ministerstva. Dožádání jsou povinny vyhovět nejpozději do 30 dnů ode dne jeho doručení, pokud ministerstvo nestanoví lhůtu delší.
§ 4
Pro zajištění peněžní částky, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3 zákona, vázne na vydané věci zástavní právo.
Uplatnění nároku České republiky na vydání věci
§ 5
(1)
Pro uplatnění nároku České republiky na vydání věci podle § 23a zákona je příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního právního předpisu.1a)
(2)
Povinnou osobou2) pro účely tohoto ustanovení nejsou organizační složky státu a státní organizace.
§ 6
(1)
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zjišťuje věci, kterých se týká nárok České republiky na vydání podle § 23a zákona, v součinnosti s krajskými úřady, obecními úřady i fyzickými a právnickými osobami.
(2)
Nevydá-li povinná osoba věc dobrovolně, domáhá se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jejího vydání v občanském soudním řízení.
§ 7
S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.3)
§ 8
Výnos z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví podle § 23a, je ve výši 80 % příjmem státního rozpočtu a ve výši 20 % příjmem rozpočtu obceobce a v hlavním městě Praze městské části, v jejímž územním obvodu se věc nachází.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 9
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 4 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb.
1a)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
2)
§ 4 zákona č. 403/1990 Sb., ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. a 137/1991 Sb., č. 528/1990 Sb.
3)
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 163/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 163/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovujú predpoklady pre výkon funkcií v orgánoch štátnej správy pre životné prostredie, ktoré si vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť
Vyhlášeno 1. 4. 1992, datum účinnosti 1. 4. 1992, částka 35/1992
* § 1 - Osobitná odborná spôsobilosť je predpokladom pre výkon funkcie na
* § 2 - (1) Osobitnou odbornou spôsobilosťou je súhrn vedomostí a ovládanie praktických úradných postupov, ktoré sú nevyhnutné pre riadny výkon funkcie podľa § 1. Osobitnou odbornou spôsobilosťou sa rozumie tiež osobitná spôsobilosť podľa osobitného predpisu.1)
* § 3 - (1) Ak je obsahom výkonu funkcie viac činností, na ktoré treba získať odbornú spôsobilosť, je splnený predpoklad pre výkon funkcie podľa § 1 získanie osobitnej odbornej spôsobilosti aspoň na jednu z nich.
* § 4 - (1) Príprava pracovníkov na skúšku sa uskutočňuje najmä organizovaným štúdiom, ktoré zabezpečuje vzdelávacie zariadenie Komisie (ďalej len „vzdelávacie zariadenie“).
* § 5 - (1) Po ukončení prípravy podľa § 4 sa vykonáva skúška pred skúšobnou komisiou vzdelávacieho zariadenia. Skúška je spravidla ústna, Komisia však môže určiť inú formu vykonania skúšky.
* § 6 - (1) Predmetom skúšky sú vedomosti a praktické aplikačné úradné postupy uvedené v prílohe tohto nariadenia.
* § 7 - (1) Príprava pracovníka vo vzdelávacom zariadení a jeho účasť na skúške je prekážkou v práci na strane pracovníka.4) Trovy s ňou spojené uhrádza:
* § 8 - (1) Pracovníkovi, ktorý získal osobitnú odbornú spôsobilosť podľa tohto nariadenia, vydá vzdelávacie zariadenie na návrh skúšobnej komisie osvedčenie. Rozhodnutie Komisie podľa § 3 ods. 3 nahrádza osvedčenie.
* § 9 - (1) Komisia organizuje podľa potreby, najmä po podstatných zmenách právnych predpisov, ktoré tvoria náplň osobitnej odbornej spôsobilosti, pre jednotlivé funkcie doplnkové školenia pracovníkov s osobitnou odbornou spôsobilosťou. Pracovníci, ak vykonávajú f
* § 10 - Ak pracovník nespĺňa predpoklady pre výkon funkcie, pretože nezískal osobitnú odbornú spôsobilosť alebo mu nebola priznaná (§ 3 ods. 3) alebo ju stratil (§ 9 ods. 3), nemôže vykonávať funkcie, na ktoré sa vyžaduje osobitná odborná spôsobilosť (§ 1). Ak pra
* § 11 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 163/1992 Zb.
Aktuální znění od 1. 4. 1992
163
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 4. februára 1992,
ktorým sa ustanovujú predpoklady pre výkon funkcií v orgánoch štátnej správy pre životné prostredie, ktoré si vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť
Vláda Slovenskej republiky na vykonanie zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
§ 1
Osobitná odborná spôsobilosťOsobitná odborná spôsobilosť je predpokladom pre výkon funkcie na
a)
okresnom úrade a obvodnom úrade životného prostredia prednostu úradu, zástupcu prednostu úradu, vedúceho oddelenia, vedúceho referátu, vedúceho odborného referenta, samostatného odborného referenta a odborného referenta,
b)
Slovenskej inšpekcii životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) vedúceho odborného referenta špecialistu, vedúceho odborného referenta, samostatného odborného referenta a odborného referenta.
§ 2
(1)
Osobitnou odbornou spôsobilosťou je súhrn vedomostí a ovládanie praktických úradných postupov, ktoré sú nevyhnutné pre riadny výkon funkcie podľa § 1. Osobitnou odbornou spôsobilosťou sa rozumie tiež osobitná spôsobilosť podľa osobitného predpisu.1)
(2)
Osobitnú odbornú spôsobilosť získa pracovník prípravou a úspešným vykonaním skúšky podľa tohto nariadenia.
(3)
Rozsah prípravy a predmet skúšky na jednotlivé činnosti je uvedený v prílohe tohto nariadenia.
§ 3
(1)
Ak je obsahom výkonu funkcie viac činností, na ktoré treba získať odbornú spôsobilosť, je splnený predpoklad pre výkon funkcie podľa § 1 získanie osobitnej odbornej spôsobilosti aspoň na jednu z nich.
(2)
Pracovník, ktorý v čase nadobudnutia účinnosti tohto nariadenia už vykonáva funkciu podľa § 1, spĺňa ďalší predpoklad pre výkon funkcie, ak získa osobitnú odbornú spôsobilosť do jedného roka od nadobudnutia účinnosti tohto nariadenia. Pracovník, ktorý začne vykonávať funkciu podľa § 1 po nadobudnutí účinnosti tohto nariadenia, spĺňa ďalší predpoklad pre výkon funkcie, ak získa osobitnú odbornú spôsobilosť do šiestich mesiacov od začatia vykonávania funkcie; táto lehota však neuplynie skôr, ako lehota uvedená v prvej vete.
(3)
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „Komisia“) môže priznať osobitnú odbornú spôsobilosť bez prípravy a bez skúšky pracovníkovi činnému v orgánoch životného prostredia podľa § 1, ktorý
a)
má najmenej dvanásť rokov odbornej praxe na úseku súvisiacom s obsahom výkonu funkcie alebo
b)
úspešne absolvoval inú odbornú prípravu celoživotného vzdelávania2) súvisiacu s obsahom výkonu funkcie.
§ 4
(1)
Príprava pracovníkov na skúšku sa uskutočňuje najmä organizovaným štúdiom, ktoré zabezpečuje vzdelávacie zariadenie Komisie (ďalej len „vzdelávacie zariadenie“).
(2)
Pracovníka zaradí do prípravy vzdelávacie zariadenie na základe prihlášky podanej okresným úradom pre pracovníka okresného úradu životného prostredia a obvodným úradom pre pracovníka obvodného úradu životného prostredia alebo inšpekciou pre pracovníka inšpekcie (ďalej len „prihlasovateľ“). Prihlasovateľ podá prihlášku vzdelávaciemu zariadeniu v termíne uvedenom v študijnom pláne, ktorý zostavuje Komisia v spolupráci so vzdelávacím zariadením.
(3)
Prípravu na skúšku možno absolvovať aj v inom vzdelávacom zariadení, ako aj formou individuálneho štúdia.
§ 5
(1)
Po ukončení prípravy podľa § 4 sa vykonáva skúška pred skúšobnou komisiou vzdelávacieho zariadenia. Skúška je spravidla ústna, Komisia však môže určiť inú formu vykonania skúšky.
(2)
Skúšobnú komisiu zriaďuje Komisia z odborníkov z teórie i z praxe. Jej predsedom je pracovník Komisie a jedným z členov pracovník vzdelávacieho zariadenia. Účasť v skúšobnej komisii sa považuje za iný úkon vo všeobecnom záujme.3)
(3)
Skúšobná komisia koná a rozhoduje najmenej v trojčlennom zložení a uznáša sa väčšinou hlasov.
§ 6
(1)
Predmetom skúšky sú vedomosti a praktické aplikačné úradné postupy uvedené v prílohe tohto nariadenia.
(2)
Termín skúšky určuje vzdelávacie zariadenie podľa študijného plánu. Pracovníkovi treba termín skúšky oznámiť najneskôr 1 mesiac pred jej konaním.
(3)
O skúške a jej výsledku sa vyhotovuje zápisnica. Výsledok skúšky sa oznámi pracovníkovi ústne bezprostredne po jej vykonaní.
(4)
Ak pracovník skúšku nezloží, môže skúšku jeden raz opakovať. Termín opakovanej skúšky určí pracovníkovi vzdelávacie zariadenie na návrh skúšobnej komisie tak, aby sa konala najskôr po jednom mesiaci a najneskôr do troch mesiacov odo dňa neúspešne vykonanej skúšky.
(5)
Ak sa pracovník nezúčastnil skúšky alebo opakovanej skúšky z ospravedlniteľného dôvodu, vzdelávacie zariadenie na návrh skúšobnej komisie určí náhradný termín jej vykonania.
(6)
Podrobnosti o priebehu skúšky ustanovuje skúšobný poriadok, ktorý vydá Komisia.
§ 7
(1)
Príprava pracovníka vo vzdelávacom zariadení a jeho účasť na skúške je prekážkou v práci na strane pracovníka.4) Trovy s ňou spojené uhrádza:
a)
prihlasovateľ náhradu mzdy a ďalšie trovy podľa predpisov o cestovných náhradách,5)
b)
vzdelávacie zariadenie ubytovanie a stravovanie.6)
(2)
Ak sa príprava pracovníka uskutočňuje v inom vzdelávacom zariadení, trovy s ňou spojené sa uhrádzajú podľa odseku 1 písm. a) a b).
(3)
Trovy spojené s opakovanou skúškou, ako aj trovy spojené s individuálnou prípravou uhrádza v plnom rozsahu pracovník. To isté platí aj pre občana, ktorý chce získať osobitnú odbornú spôsobilosť.
§ 8
(1)
Pracovníkovi, ktorý získal osobitnú odbornú spôsobilosť podľa tohto nariadenia, vydá vzdelávacie zariadenie na návrh skúšobnej komisie osvedčenie. Rozhodnutie Komisie podľa § 3 ods. 3 nahrádza osvedčenie.
(2)
Osvedčenie obsahuje tieto údaje:
a)
osobné údaje pracovníka,
b)
funkcie, na ktoré pracovník spĺňa predpoklady (§ 1),
c)
dátum vydania osvedčenia, označenie vzdelávacieho zariadenia a odtlačok jeho pečiatky,
d)
podpis predsedu skúšobnej komisie a riaditeľa vzdelávacieho zariadenia.
§ 9
(1)
Komisia organizuje podľa potreby, najmä po podstatných zmenách právnych predpisov, ktoré tvoria náplň osobitnej odbornej spôsobilosti, pre jednotlivé funkcie doplnkové školenia pracovníkov s osobitnou odbornou spôsobilosťou. Pracovníci, ak vykonávajú funkciu vyžadujúcu si osobitnú odbornú spôsobilosť, sú povinní sa doplnkového školenia zúčastniť.7)
(2)
Doplnkové školenie sa považuje za výkon práce, za ktorý patrí pracovníkovi mzda.8) Trovy s ním spojené sa uhrádzajú podľa § 7.
(3)
Ak sa pracovník, ktorý vykonáva funkciu vyžadujúcu osobitnú odbornú spôsobilosť, odmietne bez ospravedlniteľného dôvodu doplnkového školenia zúčastniť, osvedčenie stratí platnosť a na pracovníka sa hľadí, že nespĺňa predpoklady pre výkon funkcie.
§ 10
Ak pracovník nespĺňa predpoklady pre výkon funkcie, pretože nezískal osobitnú odbornú spôsobilosť alebo mu nebola priznaná (§ 3 ods. 3) alebo ju stratil (§ 9 ods. 3), nemôže vykonávať funkcie, na ktoré sa vyžaduje osobitná odborná spôsobilosťosobitná odborná spôsobilosť (§ 1). Ak pracovník takúto funkciu vykonáva, postupuje sa podľa osobitných predpisov.9)
§ 11
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. aprílom 1992.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 163/1992 Zb.
Rozsah prípravy a predmet skúšky na získanie osobitnej odbornej spôsobilosti
I.
Pre všetky pracovné činnosti vyžadujúce osobitnú odbornú spôsobilosť (§ 1) sú predmetom prípravy a skúšky
a)
vedomosti
-
o organizácii a kompetenciách štátnej správy pre životné prostredie,
-
o organizácii a kompetenciách miestnej štátnej správy a územnej samosprávy,
-
o územnom a správnom členení Slovenskej republiky,
-
o organizácii a základných kompetenciách vlády Slovenskej republiky a ústredných orgánov štátnej správy,
-
o obsahu ústavy,
-
zo zákona o životnom prostredí,
-
zo zákona o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky a vykonávacích predpisov,
-
z právnej úpravy hodnotenia vplyvu na životné prostredie,
-
o životnom prostredí (tzv. ekologické minimum),1) v rozsahu učebnej pomôcky vydanej Komisiou.
b)
praktické aplikačné úradné postupy
-
v správnom konaní,
-
v prejednávaní priestupkov,
-
vo využívaní výpočtovej techniky;
c)
ovládanie úradného jazyka.
II.
Obsah osobitnej odbornej spôsobilosti pre jednotlivé funkcie tvoria tieto ďalšie vedomosti a praktické aplikačné úradné postupy:
1.
V okresných a obvodných úradoch životného prostredia:
a)
Pre funkciu prednostu úradu a zástupcu prednostu úradu
-
zo znalostí z ekologickej politiky,
-
z právnej úpravy rozpočtových pravidiel,
-
zo Zákonníka práce,
-
z vybraných častí Občianskeho zákonníka, Obchodného zákonníka a zákona o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon),
-
z predpisov upravujúcich kontroly v štátnej správe vrátane jej metodiky,
-
z vybraných častí právnych predpisov o evidencii nehnuteľností.
b)
Pre prácu na úseku územného rozvoja a štátnej stavebnej správy
-
z odborných poznatkov z krajinnoekologického plánovania,
-
z právnych predpisov o územnom plánovaní a stavebnom poriadku a o evidencii nehnuteľností,
-
z vybraných častí Občianskeho zákonníka, Obchodného zákonníka a živnostenského zákona,
-
z vybraných častí právnych predpisov o vodnom hospodárstve, o ochrane čistoty ovzdušia, o ochrane prírody, o odpadoch a o starostlivosti o zdravie ľudu,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri rozhodovaní na úseku územného rozvoja a štátnej stavebnej správy.
c)
Pre prácu na úseku ochrany a čistoty ovzdušia
-
z odborných poznatkov o ochrane ovzdušia pred znečisťovaním,
-
z právnych predpisov o ochrane čistoty ovzdušia,
-
z vybraných častí právnej úpravy starostlivosti o zdravie ľudu,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri rozhodovaní vo veciach ochrany ovzdušia,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s ochranou ovzdušia.
d)
Pre prácu na úseku akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania
-
z odborných poznatkov o ochrane vôd pred znečisťovaním,
-
z právnych predpisov o vodnom hospodárstve,
-
z vybraných častí právnych predpisov o územnom plánovaní a stavebnom poriadku, o odpadoch a o evidencii nehnuteľností,
-
z vybraných častí Občianskeho zákonníka, Obchodného zákonníka a živnostenského zákona,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri rozhodovaní na úseku akosti a množstva vôd a ich racionálneho vvužívania.
e)
Pre prácu na úseku odpadov
-
z odborných poznatkov o odpadoch,
-
z právnych predpisov o odpadoch,
-
z vybraných častí právnych predpisov o vodách, o územnom plánovaní a stavebnom poriadku a o evidencii nehnuteľností,
-
z vybraných častí Občianskeho zákonníka, Obchodného zákonníka a živnostenského zákona,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri rozhodovaní na úseku odpadov,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s odpadmi.
f)
Pre prácu na úseku ochrany prírody
-
z odborných poznatkov o ochrane prírody,
-
z právnych predpisov o ochrane prírody,
-
z vybraných častí právnych predpisov o územnom plánovaní a stavebnom poriadku, o odpadoch, o ovzduší, o vodách, o pôde, o nerastnom bohatstve a o evidencii nehnuteľností,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri rozhodovaní na úseku štátnej ochrany prírody,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s ochranou prírody.
2.
V Slovenskej inšpekcii životného prostredia:
a)
Pre prácu na úseku vodohospodárskej inšpekcie
-
z odborných poznatkov o ochrane vôd pred znečisťovaním,
-
z predpisov upravujúcich kontroly v štátnej správe, vrátane jej metodiky,
-
z právnych predpisov o vodnom hospodárstve,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri ukladaní pokút,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s ochranou vôd.
b)
Pre prácu na úseku inšpekcie ochrany a čistoty ovzdušia
-
z odborných poznatkov o ochrane ovzdušia pred znečisťovaním,
-
z predpisov upravujúcich kontroly v štátnej správe, vrátane jej metodiky,
-
z právnych predpisov o ochrane čistoty ovzdušia,
-
z vybraných častí právnej úpravy starostlivosti o zdravie ľudu,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri ukladaní pokút,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s ochranou ovzdušia.
c)
Pre prácu na úseku inšpekcie odpadov
-
z odborných poznatkov o odpadoch,
-
z predpisov upravujúcich kontroly v štátnej správe, vrátane jej metodiky,
-
z právnych predpisov o odpadoch,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri ukladaní pokút,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s odpadmi.
d)
Pre prácu na úseku inšpekcie ochrany prírody
-
z odborných poznatkov o ochrane prírody,
-
z predpisov upravujúcich kontroly v štátnej správe, vrátane jej metodiky,
-
z právnych predpisov o ochrane prírody,
-
z vybraných častí právnych predpisov o evidencii nehnuteľností, o územnom plánovaní a stavebnom poriadku,
-
z praktických aplikačných úradných postupov pri ukladaní pokút,
-
o medzinárodných dohodách súvisiacich s ochranou prírody.
1)
§ 45 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
2)
Napríklad § 22, § 24 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
3)
§ 124 ods. 1 a 4 Zákonníka práce.
§ 22 ods. 4 nariadenia vlády Československej socialistickej republiky č. 223/1988 Zb.
Časť I. písm. d) prílohy vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
4)
§ 126 ods. 2 Zákonníka práce.
5)
§ 5, 6 a 9 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášok č. 81/1988 Zb., č. 241/1988 Zb. a č. 251/1990 Zb.
6)
§ 7 a 8 vyhlášky č. 33/1984 Zb.
7)
§ 141a Zákonníka práce.
8)
§ 128 ods. 3 Zákonníka práce.
9)
§ 36, § 37 ods. 2 písm. a) a § 46 ods. 1 písm. e) Zákonníka práce.
1)
Súbor znalostí zahrňujúci filozoficko-metodologické základy ekologizácie spoločenského rozvoja, prírodovedecké základy ochrany životného prostredia, priestorové riadenie a organizácia ochrany a tvorby životného prostredia, technologické základy ochrany životného prostredia, systémové základy riadenia životného prostredia. |
Zákon č. 125/1992 Sb. | Zákon č. 125/1992 Sb.
Zákon o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
Vyhlášeno 3. 4. 1992, datum účinnosti 3. 4. 1992, částka 30/1992
* § 1 - Sekretariát Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „sekretariát“) je právnickou osobou se sídlem v Praze.
* § 2 - (1) Sekretariátu a jeho úředníkům a administrativnímu a technickému personálu se poskytují výsady a imunity v rozsahu stanoveném v článcích II, III a V Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
* § 3 - Delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na konferencích uskutečňovaných v České a Slovenské Federativní Republice v rámci helsinského procesu, jakož i delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v
* § 4 - Úředníkům a administrativnímu a technickému personálu Střediska pro předcházení konfliktům ve Vídni, Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva ve Varšavě, jakož i dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, které budou zřízeny,
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 4. 1992
125
ZÁKON
ze dne 5. března 1992
o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, berouc v úvahu ustanovení Pařížské charty pro novou Evropu, přijaté dne 21. listopadu 1990, se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Sekretariát Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „sekretariát“) je právnickou osobou se sídlem v Praze.
§ 2
(1)
Sekretariátu a jeho úředníkům a administrativnímu a technickému personálu se poskytují výsady a imunity v rozsahu stanoveném v článcích II, III a V Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
(2)
Ustanovení odstavce 1 nebrání výsadám a imunitám, které mohou požívat zaměstnanci sekretariátu podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961.2)
§ 3
Delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na konferencích uskutečňovaných v České a Slovenské Federativní Republice v rámci helsinského procesu, jakož i delegacím účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vyslaným k jednání v sekretariátu se poskytují výsady a imunity v rozsahu stanoveném v článku IV Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
§ 4
Úředníkům a administrativnímu a technickému personálu Střediska pro předcházení konfliktům ve Vídni, Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva ve Varšavě, jakož i dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, které budou zřízeny, se poskytují výsady a imunity v rozsahu odpovídajícím článku VI Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů ze dne 13. února 1946.1)
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Český překlad úmluvy vyhlášen v příloze vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946.
2)
Český překlad úmluvy vyhlášen spolu s vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. |
Zákon č. 126/1992 Sb. | Zákon č. 126/1992 Sb.
Zákon o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Vyhlášeno 3. 4. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 30/1992
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA ZNAKU A NÁZVU ČERVENÉHO KŘÍŽE (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ (§ 3 — § 7)
* § 8 - Zrušují se:
* § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992. k zákonu č. 126/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
126
ZÁKON
ze dne 5. března 1992
o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZNAKU A NÁZVU ČERVENÉHO KŘÍŽE
§ 1
(1)
Znaku červený kříž na bílém poli a slov „červený kříž“ nebo „ženevský kříž“ chráněných Ženevskými úmluvami z 12. srpna 1949, o ochraně obětí války, ve znění dodatkových protokolů k těmto úmluvám z 8. června 19771) (dále jen „Ženevské úmluvy“) smí na území České a Slovenské Federativní Republiky v době míru užívat pouze:
a)
vojenská zdravotnická služba k označení a na ochranu zdravotnických útvarů a ústavů, personálu a materiálu chráněných Ženevskými úmluvami a ostatními mezinárodními úmluvami upravujícími obdobné věci, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána;
b)
Československý červený kříž (§ 3), jeho ústavy a zařízení, při své činnosti v případech uvedených pod písmenem a) a při své jiné činnosti v době míru za podmínek stanovených Ženevskými úmluvami;
c)
mezinárodní organizace Červeného kříže a jejich personál;
d)
provozovatelé vozidel určených jako ambulance a provozovatelé záchranných stanic výlučně určených k bezplatnému ošetřování raněných nebo nemocných k označení těchto ambulancí a záchranných stanic v době míru, avšak jen s výslovným souhlasem Československého červeného kříže (§ 3).
(2)
Pro jiné účely nebo jinými fyzickými nebo právnickými osobami nesmí být znaku a názvu uvedených v odstavci 1 nebo znaku a názvu je napodobujících užíváno.
§ 2
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije znak nebo název uvedený v § 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč,
b)
50 000 Kč, jde-li o jednání v době událostí, na něž se vztahují Ženevské úmluvy.
(3)
Výnosy z pokut uložených podle odstavce 1 plynou ve prospěch Československého červeného kříže.
(4)
Neoprávněné označení věci znakem nebo názvem uvedeným v § 1 je povinen neprodleně odstranit držitel věci; neučiní-li tak, rozhodne příslušný správní orgán o odstranění neoprávněného označení na náklad držitele. Nelze-li neoprávněné označení z věci odstranit, vysloví příslušný správní orgán propadnutí nebo zabrání věci, a to i když k projednání přestupku podle odstavce 1 nebo k projednání trestného činutrestného činu nedošlo; propadlá nebo zabraná věc připadá bez náhrady Československému červenému kříži.
ČÁST DRUHÁ
ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ
§ 3
(1)
Československý červený kříž je společností ve smyslu zákona o sdružování občanů.2)
(2)
Jedinou státem uznanou společností Červeného kříže na území České a Slovenské Federativní Republiky je Československý červený kříž se sídlem v Praze.
§ 4
Československý červený kříž má postavení a oprávnění národní společnosti podle Ženevských úmluv a plní zejména tyto úkoly:
a)
působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby;
b)
působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva a poskytuje pomoc v případě katastrof a jiných mimořádných událostí;
c)
poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby;
d)
šíří znalost Ženevských úmluv,
e)
vychovává občany k účasti na plnění zdravotnických úkolů a jeho složky úzce spolupracují s poskytovateli zdravotních služeb.
§ 5
(1)
Československý červený kříž získává prostředky na svou činnost zejména:
a)
členskými příspěvky, výnosy vlastní činnosti, přijímáním darů, dědickými odkazy, jakož i příspěvky státu;
b)
vláda České a Slovenské Federativní Republiky poskytne každoročně ze státního rozpočtu společnosti Československý červený kříž prostředky pro výkon jeho činnosti podle Ženevských úmluv v rozsahu úkolů vymezených v § 4 tohoto zákona.
(2)
Československý červený kříž je při plnění svých úkolů vyplývajících z Ženevských úmluv a z rezolucí Mezinárodních konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce osvobozen od daní, poplatků a cel.
§ 6
(1)
Stát navrátí Československému červenému kříži majetek, který mu byl odňat v období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 v rozsahu uvedeném v příloze tohoto zákona.
(2)
Nemovitý majetek uvedený v příloze tohoto zákona se prohlašuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za vlastnictví Československého červeného kříže.
(3)
O vyklizení nemovitého majetku uvedeného v příloze tohoto zákona uzavře Československý červený kříž s dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních nebo pro školství, kulturní nebo osvětovou činnost, dohodu. Nedojde-li k dohodě, vzniká Československému červenému kříži nárok na vyklizení nemovitostínemovitostí uvedených v příloze tohoto zákona, které slouží výše uvedeným účelům, po uplynutí pěti let. Uzavření dohody o užívání bytů a nebytových prostor se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Tento závazek přechází v uvedené době na všechny další vlastníky.
(4)
Nedojde-li k dohodě o výši nájemného a podmínkách jeho placení mezi dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v § 6 odst. 3 tohoto zákona a Československým červeným křížem, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
§ 7
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit svým nařízením bližší podmínky k provedení tohoto zákona.
§ 8
Zrušují se:
1.
zákon č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku, odznaku a názvu Červeného kříže,
2.
zákon č. 16/1958 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku, odznaku a názvu Červeného kříže,
3.
vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 56/1958 Ú.l., o vykonávání zdravotnických úloh Československého červeného kříže,
4.
vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 112/1989 Sb., o provádění zdravotnických, zdravotně branných a sociálních úkolů Československého červeného kříže v České socialistické republice.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha k zákonu č. 126/1992 Sb.
Přehled nemovitého majetku, který se vrací Československému červenému kříži
I.
Nemovitý majetek na území České republiky
1.
Dům v Praze 1, Křemencova ul. č. 6
čp. 176 - dům, stavební parcela č. 875, zapsané u SG Praha-město, list vlastnictví č. 10, evidenční list č. 97, kat. území Praha-město
Vlastník: Čs. stát -Bytový podnik Praha 1
Uživatel: Čs. stát - Bytový podnik Praha 1, Celetná 29
2.
Dům se zahradou v Praze 1, Chotkova ulice
čp. 538 - dům, stavební parcela č. 657, parcela č. 658 zahrada, zapsané u SG Hlavní město Praha, list vlastnictví 236, kat. území Praha
Vlastník: Čs. stát - OPBH Praha 1
Uživatel: Čs. stát - Technická správa komunikací
3.
Dům v Praze 5, Štefánikovo nám. 5
čp. 602 - dům, stavební parcela č. 889, zapsané u SG Praha, pozemková kniha č. 611, list a, b, kat. území Praha, Malá Strana
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OPBH Praha 5
4.
Dům v Praze 8, Gabčíkova ul. č. 8
čp. 1224 - dům, stavební parcela č. 929, parcela č. 928 zahrada, zapsané u SG Praha, č. knihovní vložky 2130, list A, B, kat. území Libeň
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OPBH Praha 8, Vítkova 8
5.
Dům v Nesměni, okr. Kolín
čp. 70 - dům, stavební parcela č. 91, 95, 119, zahrada 487/2, 487/7, 487/8, pastvina 490, 491/2, 492, 493/2, 493/3, 494/2, role 495/2, 529/3 les, zapsané u SG Kolín, list vl. č. 1270
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kolín
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kolín
6.
Bukovany - dětská ozdravovna, okr. Příbram
čp. 1, zapsané u SG Příbram, č. knihovní vložky č. 188, kat. území Bukovany
Vlastník: Čs. stát - Okresní úřad Příbram
Uživatel: OÚNZ Příbram
7.
Zbytkový statek Chraštice,
zapsané u SG Příbram, č. knihovní vložky 435, katastrální územíkatastrální území Chraštice, č. knihovní vložky 188, kat. území Bukovany
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Státní statek Chraštice
8.
Vila Amálie se zahradou v Jesenici, okr. Rakovník
čp. 220 - dům, stavební parcela č. 303, zahrada č. 293/1, zapsané u SG Rakovník na listu vlastnictví č. 291 pro obecobec a kat. území Jesenice
Vlastník: Čs. stát - MNV Jesenice
Uživatel: Okresní bytový podnik Rakovník
9.
Dům v Najdku, okr. Jindřichův Hradec
čp. 35 - dům, stavební parcela č. 41 a další pozemky č. 101/1, 101/2, 101/4, 102, zapsané u SG Jindřichův Hradec na listu vlastnictví č. 3, 196, kat. území Najdek
Vlastník: Čs. stát - ONV Jindřichův Hradec
Uživatel: ONV Jindřichův Hradec, JZD 9. květen a Velký Ratmírov
11.
Dům ve Stříbře, okr. Tachov
čp. 142 - dům, stavební parcela č. 4, zapsané u SG Tachov na listu vlastnictví č. 2963 pro obecobec a kat. území Stříbro
Vlastník: Čs. stát - Městský úřad ve Stříbře
Uživatel: Městský úřad - M klub
12.
Dům v Trávníku, okr. Česká Lípa
čp. 18 - dům, stavební parcela č. 815, zapsané u SG Česká Lípa na listu vlastnictví č. 815 pro obecobec a kat. území Trávník
Vlastník: OÚSS Česká Lípa
Uživatel: Grafostroj n.p.
13.
Dům v Radějově, okr. Hodonín
čp. 282 - dům, stavební parcela č. 365, les č. 2832//2, zapsané u SG Hodonín, č. knihovní vložky 634
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Domácí potřeby Brno, n.p.
II.
Nemovitý majetek na území Slovenské republiky
14.
Budova s příslušenstvím a les v Horním Smokovci
čp. 169 - dům, stavební parcela č. 2038/2 a les 2038/1, zapsané u SG Poprad na listu vlastnictví č. 31 pro obecobec Starý Smokovec, část Horní Smokovec
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ Horní Smokovec
15.
Dům se zahradou v Hlohovci, okr. Trnava
čp. 736 - dům, stavební parcela č. 1075/2, zahrada 1075/1, zapsané u SG Trnava na listu vlastnictví č. 3086 pro obecobec a kat. území Hlohovec
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Okresní odbor sociálních služeb Trnava
16.
Dům s příslušenstvím a zahrada v Liptovském Mikuláši
čp. 918 - dům, parcely č. 979, 980 a 981, zapsané u SG Liptovský Mikuláš na listu vlastnictví č. 1116 pro obecobec a kat. území Lipt. Mikuláš
Vlastník: Čs stát
Uživatel: ministerstvo obrany, KVUSS Banská Bystrica
17.
Pionýrský tábor Mladosť Ráztočno, okr. Prievidza
čp. 218 a 219 a les, parcela č. 3519/2 a 3519/3, zapsané u SG Prievidza na listu vlastnictví č. vložky 703, kat. území Ráztočno
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Státní statek, stát. podnik Žiar n. Hronom
18.
Dům se zahradou - býv. Ústav M.R. Štefánika, Martin
čp. 585 - dům, parcely č. 155/2, 158/2, zapsané u SG Martin na listu vlastnictví č. 2803 pro obecobec a kat. území Martin
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ - Střední zdravotnická škola Martin
19.
Dům se zahradou v Nitře, Vajanského ul. č. 7
čp. 1856 - dům, parcela č. 1302/9, 1302/11, zapsané u SG Nitra na listu vlastnictví č. 425 pro obecobec a kat. území Nitra
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ Nitra
20.
Dům s dvorem a příslušenstvím Bratislava, Mariánská č. 7
čp. II 876 Bratislava - Staré Město - dům, parcely č. 8271/2, 8271/3, zapsané u SG Bratislava na listu vlastnictví č. 10 pro obecobec a kat. území Bratislava Staré Město
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Bytový podnik Bratislava I
21.
Dům v ulici Štefana Moyzesa, Martin
čp. 3 - dům, par. číslo 1064, zapsané u SG Martin na listě vlastnictví č. 1319 pro kat. území obceobce Martin
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ v Martině
1)
Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli,
Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři,
Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci,
Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války a
Závěrečný akt Diplomatické konference (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb. a příloha k částce 40 Sbírky zákonů z roku 1954)
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I)
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II) (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb).
2)
§ 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 128/1992 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 128/1992 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě
Vyhlášeno 3. 4. 1992, datum účinnosti 3. 4. 1992, částka 30/1992
* § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě náležející podle občanskoprávních předpisů se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady se zvyšuje o takto stanovená procenta:
* § 2 - (1) Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 447 odst. 2 občanského zákoníku.
* § 3 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení vlády přísluší od 1. prosince 1991.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 4. 1992
128
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 20. února 1992
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 447 odst. 3 občanského zákoníku:
§ 1
(1)
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě náležející podle občanskoprávních předpisů se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady se zvyšuje o takto stanovená procenta:
a)
2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1989,
b)
5 % za kalendářní rok 1990,
c)
5 % za I. pololetí roku 1991.
(2)
Náhrada podle odstavce 1 písm. a) nepřísluší poškozenému za dobu, za kterou mu na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku vznikl nárok podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 17/1983 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
(3)
Úprava podle odstavce 1 se provede na žádost poškozeného i v případech, kdy po 31. prosinci 1980 mu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě nepříslušela, protože to neumožňovaly právní předpisy o částkách omezujících způsob výpočtu a poskytování těchto náhrad.
§ 2
(1)
Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 447 odst. 2 občanského zákoníku.
(2)
Ke zvýšení invalidního, popřípadě částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení se při úpravě náhrady za ztrátu na výdělku podle § 1 nepřihlíží.
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení vlády přísluší od 1. prosince 1991.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 145/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 145/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o ľudových školách jazykov, jazykových školách a o štátnych jazykových skúškach
Vyhlášeno 9. 4. 1992, datum účinnosti 9. 4. 1992, částka 32/1992
* § 1 - Ľudová škola jazykov
* § 2 - Jazyková škola
* § 3 - Organizácia vyučovania
* § 4 - Prijímanie na štúdium
* § 5 - Hodnotenie študijných výsledkov
* § 6 - Zápisné a školné
* § 7 - Určovanie počtu zástupcov riaditeľa
* § 8 - Štátne jazykové skúšky
* § 9 - Skúšobné obdobie, prihlášky na skúšky a termíny skúšok
* § 10 - Komisia pre štátne jazykové skúšky a skúšobné komisie
* § 11 - Spoločné ustanovenia o štátných jazykových skúškach
* § 12 - Zrušovacie ustanovenie
* § 13 - Účinnosť
Aktuální znění od 9. 4. 1992
145
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 3. februára 1992
o ľudových školách jazykov, jazykových školách a o štátnych jazykových skúškach
Ministersvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 45 ods. 2 a 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach ustanovuje:
§ 1
Ľudová škola jazykov
(1)
Ľudovú školu jazykov možno zriadiť,1) ak sa v nej vyučuje najmenej 90 vyučovacích hodín týždenne. Pri nižšom počte vyučovacích hodín môže školská správa ľudovú školu jazykov pričleniť k niektorej základnej škole, kde sú na to personálne a materiálne podmienky. V takomto prípade ľudovú školu jazykov a základnú školu riadi jeden riaditeľ.
(2)
Ak v ľudovej škole jazykov klesne počet vyučovacích hodín pod 40 v týždni, škola sa ku koncu školského roku zruší.1)
(3)
Organizačnou formou vyučovania v ľudovej škole jazykov je kurz. Možno zriadiť
a)
základný kurz v rozsahu najviac 420 vyučovacích hodín pre
1.
žiakov základných škôl,
2.
ostatných uchádzačov,
b)
konverzačný kurz v rozsahu 280 až 350 vyučovacích hodín nadväzujúci na základný kurz.
(4)
Kurzy pre žiakov základných škôl môžu mať najviac 4 vyučovacie hodiny v týždni. Počet vyučovacích hodín v týždni určí riaditeľ ľudovej školy jazykov tak, aby študujúci absolvovali 420 vyučovacích hodín najskôr za dva školské roky a najneskôr za šesť školských rokov.
§ 2
Jazyková škola
(1)
Jazykovú školu možno zriadiť,1) ak sa v nej vyučuje najmenej 150 vyučovacích hodín v týždni. Pri nižšom počte vyučovacích hodín v týždni môže školská správa jazykovú školu pričleniť k niektorej strednej škole, kde sú na to personálne a materiálne podmienky. V takomto prípade jazykovú školu a strednú školu riadi jeden riaditeľ.
(2)
Ak sa na jazykovej škole pri strednej škole vyučuje aspoň 100 vyučovacích hodín v týždni, zriaďuje sa funkcia zástupcu riaditeľa pre jazykovú školu. Pri nižšom počte vyučovacích hodín v týždni ako 100 zriaďuje sa funkcia vedúceho oddelenia.
(3)
Ak klesne v jazykovej škole počet vyučovacích hodín pod 40 v týždni, škola sa ku koncu školského roku zruší.1)
(4)
Na jazykovej škole sa podľa potreby zriaďujú oddelenia jednotlivých jazykov. Vedúci oddelení sú z radov učiteľov. Vedúcimi oddelení môžu byť i zástupcovia riaditeľa školy. Zástupcovi riaditeľa školy nepatrí odmena za vykonávanie funkcie vedúceho oddelenia.
(5)
Organizačnou formou vyučovania v jazykovej škole je kurz. Možno zriadiť
a)
základný kurz na osvojenie základov jazyka v rozsahu najviac 420 vyučovacích hodín,
b)
stredný kurz na prehĺbenie a rozšírenie znalosti jazyka v rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodín,
c)
vyšší špecializovaný kurz na osvojenie odborno-špecifických a profesionálne orientovaných jazykových znalostí v rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodín,
d)
prípravný kurz v rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodín na
1.
štátnu základnú jazykovú skúšku,
2.
štátnu všeobecnú jazykovú skúšku,
3.
štátnu špeciálnu jazykovú skúšku pre odbor prekladateľský a odbor tlmočnícky,
e)
konverzačný kurz
1.
nadväzujúci na základný kurz v rozsahu 280 až 350 vyučovacích hodín,
2.
nadväzujúci na stredný kurz v rozsahu 140 až 280 vyučovacích hodín,
f)
špeciálny kurz, ktorého rozsah a obsah určí riaditeľ jazykovej školy podľa charakteru a aktuálnej spoločenskej potreby,
g)
špecializovaný kurz pre absolventov strednej školy v rozsahu 420 až 700 vyučovacích hodín.
(6)
Plán kurzov a v kurzoch uvedených v odseku 5 písm. f) a g) aj rozsah vyučovacích hodín schvaľuje riaditeľ jazykovej školy.
(7)
Počet vyučovacích hodín v týždni v kurze uvedenom v odseku 5 písm. a) určí riaditeľ jazykovej školy tak, aby 420 vyučovacích hodín študujúci absolvovali najskôr za dva školské roky a najneskôr za šesť školských rokov. Počet vyučovacích hodín v týždni v ostatných kurzoch sa určí tak, aby 140 až 350 vyučovacích hodín študujúci absolvovali najskôr za jeden rok a najneskôr za päť školských rokov. Kurz v rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodín absolvujú študujúci za jeden školský rok.
(8)
Vyučovacie hodiny v kurze môžu byť sústredené na jeden deň. V kurze s piatimi a viac hodinami v týždni sa rozdeľujú na dva až päť dní v týždni.
(9)
V jazykovej škole možno zriadiť diaľkové štúdium jazykov. Pre študujúcich sa organizujú konzultácie v rozsahu 4 až 6 vyučovacích hodín mesačne.
§ 3
Organizácia vyučovania
(1)
Kurz možno zriadiť pri počte najmenej 15 a najviac 25 uchádzačov. Ak klesne počet študujúcich v kurze pod 10, o jeho zrušení rozhodne riaditeľ školy. Na vyučovanie orientálnych a menej rozšírených jazykov je možné zriadiť kurz v prvom ročníku už pri počte 6 a v ďalších ročníkoch pri počte 5 študujúcich. Ak klesne počet študujúcich v prvom ročníku pod 5 a v ďalších ročníkoch pod 4, kurz sa na konci školského roku zruší.
(2)
Na organizáciu vyučovania a školské prázdniny v škole sa vzťahujú osobitné predpisy.2)
§ 4
Prijímanie na štúdium
(1)
Uchádzači o štúdium sa prihlasujú do kurzu spôsobom a v termíne, ktorý určí riaditeľ školy; prijíma ich riaditeľ školy.
(2)
Do kurzu sa prednostne prijímajú osoby so zmenenou pracovnou schopnosťou, ktoré na štúdium odporučí posudková komisia sociálneho zabezpečenia a pre ktoré je štúdium v škole prípravou na pracovné uplatnenie.
§ 5
Hodnotenie študijných výsledkov
(1)
Študijné výsledky študujúcich sa hodnotia na konci každého polroku. S hodnotením oboznámi učiteľ kurzu študujúcich ústne. O úspešnom ukončení kurzu vydá škola na požiadanie študujúceho osvedčenie.
(2)
Žiakom základných a stredných škôl na požiadanie vydá osvedčenie tiež na konci každého školského roku.
(3)
Prospech študujúcich sa hodnotí tromi stupňami: výborný, prospel, neprospel.
(4)
Študujúci, ktorý bol na konci školského roku klasifikovaný tretím stupňom, alebo nebol klasifikovaný, nemôže byť zapísaný do vyššieho ročníka kurzu.
§ 6
Zápisné a školné
(1)
Práva a povinnosti študujúcich upravuje vnútorný poriadok školy schválený riaditeľom školy.
(2)
Zápisné a školné určuje riaditeľ školy po prerokovaní v pedagogickej rade. Študujúci zaplatia pred začatím vyučovania zápisné a školné na celý školský rok, ak riaditeľ neurčí inak.
(3)
Na žiadosť študujúceho, alebo jeho zákonného zástupcu, ak je študujúci neplnoletý, môže riaditeľ školy, čiastočne alebo celkom odpustiť školné v odôvodnených prípadoch, najmä zo sociálných dôvodov. Od platenia školného môžu byť oslobodené osoby so zmenenou pracovnou schopnosťou, ktoré na štúdium odporučila posudková komisia sociálneho zabezpečenia a pre ktoré je štúdium v škole prípravou na pracovné uplatnenie.
(4)
Ak oznámi študujúci do jedného mesiaca po začatí školského roku a preukáže, že sa z vážnych osobných dôvodov, najmä zdravotných, nemôže kurzu zúčastniť, škola je povinná vrátiť mu celé školné.
(5)
Škola vráti za rovnakých podmienok polovicu školného tiež študujúcemu, ktorý sa do jedného mesiaca pred začiatkom druhého polroku z kurzu odhlási.
(6)
Pomernú časť školného vráti aj študujúcim zrušeného kurzu, alebo oddelenia kurzu, ktorí zrušenie kurzu nezavinili, ak nemožno týchto študujúcich preradiť do iného kurzu, alebo oddelenia kurzu.
(7)
Škola vráti celé školné tiež právnickej osobe, ktorá zruší žiadosť o zriadenie kurzu do 31. júla.
(8)
V iných prípadoch sa školné, ani jeho časť nevracia.
§ 7
Určovanie počtu zástupcov riaditeľa
Počet zástupcov riaditeľa ľudovej školy jazykov a jazykovej školy sa určí podľa počtu tried, pričom 19 vyučovacích hodín v týždni v kurzoch ľudovej školy jazykov, alebo jazykovej školy sa počíta ako jedna trieda. Jeden zástupca sa určí pri počte aspoň 8 tried, dvaja zástupcovia pri počte aspoň 19 tried, traja zástupcovia pri počte aspoň 31 tried. Ďalšieho zástupcu riaditeľa možno určiť na každých ďalších 20 tried.
§ 8
Štátne jazykové skúšky
(1)
Štúdium na jazykovej škole môže byť ukončené štátnou jazykovou skúškou. Štátnu jazykovú skúšku môže vykonať aj uchádzač, ktorý v jazykovej škole neštudoval.3)
(2)
Štátna jazyková skúška je základná, všeobecná a špeciálna. Štátnu špeciálnu jazykovú skúšku možno vykonať pre prekladateľský odbor a pre tlmočnícky odbor.
(3)
Štátnou jazykovou skúškou sa overuje stupeň osvojenia cudzieho jazyka v rozsahu určenom skúšobným poriadkom podľa druhu štátnej jazykovej skúšky.
(4)
Štátnu základnú jazykovú skúšku možno vykonať po dovŕšení sedemnásteho roku veku študujúceho, ostatné skúšky po dovŕšení osemnásteho roku veku. Riaditeľ jazykovej školy môže výnimočne povoliť vykonanie štátnej základnej jazykovej skúšky a štátnej všeobecnej jazykovej skúšky i mladšiemu uchádzačovi, ak preukáže potrebné jazykové vedomosti a zručnosti.
(5)
Štátnu špeciálnu jazykovú skúšku môžu vykonať uchádzači, ktorí úspešne absolvovali štátnu všeobecnú jazykovú skúšku. Riaditeľ jazykovej školy môže povoliť výnimku uchádzačovi, ktorý preukáže požadované vedomosti dokladom o získaní vysokoškolskej kvalifikácie v príslušnom študijnom odbore, prípadne iným dokladom.
(6)
O štátnej jazykovej skúške sa vyhotovuje protokol.4)
(7)
O úspešne vykonanej štátnej jazykovej skúške sa vydáva vysvedčenie.
(8)
Jazyková škola na požiadanie za odplatu na základe vykonanej skúšky vydáva osvedčenie o stupni zvládnutia cudzieho jazyka aj osobám, ktoré v jazykovej škole neštudujú.
§ 9
Skúšobné obdobie, prihlášky na skúšky a termíny skúšok
(1)
Štátne jazykové škúšky sa konajú spravidla dvakrát do roka. Na štátne jazykové škúšky sa uchádzači prihlasujú v jazykovej škole. Termín podania prihlášok a konania štátnych jazykových skúšok určí riaditeľ jazykovej školy.
(2)
Súčasne s podaním prihlášky na štátnu jazykovú skúšku uchádzač uhradí určenú sumu. Výšku sumy za jednotlivé druhy štátnych skúšok vyhlási riaditeľ školy po prerokovaní v pedagogickej rade.
(3)
Termín konania štátnej jazykovej skúšky oznámi jazyková škola uchádzačovi najmenej mesiac pred jej konaním. Ak sa uchádzač včas nedostaví na skúšku, suma sa mu nevráti. Škola však môže uchádzačovi z vážnych osobných, najmä zdravotných dôvodov, určiť náhradný termín na vykonanie štátnej jazykovej skúšky. Za štátnu jazykovú skúšku v náhradnom termíne uchádzač znova neplatí.
§ 10
Komisia pre štátne jazykové skúšky a skúšobné komisie
(1)
Štátne jazykové skúšky v jazykovej škole riadi komisia pre štátne jazykové skúšky. Predsedu komisie a členov komisie pre štátne jazykové skúšky na návrh riaditeľa jazykovej školy schvaľuje príslušná školská správa. Členov schvaľuje spravidla na obdobie troch rokov, a to do konca februára príslušného roku.
(2)
Štátna jazyková skúška sa koná pred trojčlennou skúšobnou komisiou, ktorá sa skladá z predsedu a dvoch členov. Predsedu a ďalších členov skúšobnej komisie určí predseda komisie pre štátne jazykové skúšky spomedzi členov komisie pre štátne jazykové skúšky. Predseda skúšobnej komisie riadi prácu skúšobnej komisie a zodpovedá za úroveň a klasifikáciu štátnych jazykových skúšok. Predseda komisie pre štátne jazykové škúšky môže byť súčasne predsedom skúšobnej komisie.
§ 11
Spoločné ustanovenia o štátných jazykových skúškach
(1)
Štátne jazykové skúšky sa skladajú z písomnej a ústnej časti. Témy písomnej časti jazykových skúšok určí riaditeľ školy.
(2)
Výsledok písomnej časti a výsledok ústnej časti štátnych jazykových skúšok hodnotí sa stupňami
1 - výborný,
2 - veľmi dobrý,
3 - dobrý,
4 - nevyhovel(a).
(3)
Uchádzač, ktorý nevyhovel pri písomnej časti štátnej jazykovej skúšky, nemôže vykonať ústnu časť štátnej jazykovej skúšky.
(4)
Celkový výsledok štátnych jazykových skúšok, ktorý sa určí podľa výsledkov písomnej a ústnej časti jazykovej skúšky, hodnotí sa stupňami
prospel s vyznamenaním,
prospel veľmi dobre,
prospel,
neprospel.
(5)
Uchádzač
a)
prospel s vyznamenaním, ak na písomnej i na ústnej časti štátnej jazykovej skúšky bol hodnotený stupňom 1-výborný,
b)
prospel veľmi dobre, ak na písomnej a na ústnej časti štátnej jazykovej skúšky nebol hodnotený horšie ako stupňom 2-veľmi dobrý,
c)
prospel, ak na písomnej a na ústnej časti štátnej jazykovej skúšky nebol hodnotený horšie ako stupňom 3-dobrý,
d)
neprospel, ak na ústnej časti štátnej jazykovej skúšky bol hodnotený stupňom 4-nevyhovel.
(6)
Na vysvedčenie o vykonaní štátnej jazykovej skúšky sa dáva odtlačok okrúhlej pečiatky jazykovej školy a podpíše ho predseda skúšobnej komisie pre štátne jazykové skúšky a riaditeľ jazykovej školy.
(7)
Uchádzačovi, ktorý na štátnej jazykovej skúške neprospel, môže komisia pre štátne jazykové skúšky povoliť jej opakovanie za podmienok uvedených v skúšobnom poriadku pre štátne jazykové skúšky na jazykových školách. Pri opakovaní štátnej jazykovej skúšky zaplatí kandidát určenú sumu.
§ 12
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 88/1979 Zb. o ľudových školách jazykov, jazykových školách a o štátnych jazykových skúškach.
§ 13
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Pišút v. r.
1)
§ 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
2)
§ 5 vyhlášky Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1984 Zb. o základnej škole.
§ 19 vyhlášky Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 80/1991 Zb. o stredných školách.
3)
§ 14 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 o školských zariadeniach.
4)
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 63/1976 Zb., ktorou sa určujú kritériá na posudzovanie písomností ako archívnych dokumentov a upravujú niektoré podrobnosti postupu pri vyraďovaní (škartácii) písomností. |
Zákon České národní rady č. 167/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 167/1992 Sb.
Zákon České národní rady o zřízení ministerstva mezinárodních vztahů České republiky
Vyhlášeno 15. 4. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 36/1992
* Čl. I - Zřizuje se ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož čele stojí člen vlády České republiky.
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 6. 1992
167
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. března 1992
o zřízení ministerstva mezinárodních vztahů České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zřizuje se ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož čele stojí člen vlády České republiky.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákona České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se zařazuje bod 4 tohoto znění:
„4.
ministerstvo mezinárodních vztahů“.
2.
V § 3 odst. 3 se vypouštějí slova „a zahraniční pomoci“.
3.
Na místo zrušeného § 6 se zařazuje nový § 6 tohoto znění:
㤠6
(1)
Ministerstvo mezinárodních vztahů je ústředním orgánem státní správy pro oblast mezinárodních vztahů České republiky.
(2)
Ministerstvo mezinárodních vztahů:
a)
koordinuje přípravu a projednání dohod o spolupráci se součástmi spolkových a federativních států v oblastech svěřených do působnosti České republiky,
b)
koordinuje přípravu a projednání mezinárodních dohod, které v oblasti zákonodárné působnosti České republiky mohou být uzavřeny na základě pověření Českou a Slovenskou Federativní Republikou,
c)
zastupuje Českou republiku a přejímá zahraniční zastoupení subjektů v oblastech uvedených v ustanovení písmena a),
d)
připravuje koncepci mezinárodních vztahů České republiky v koordinaci se zahraniční politikou České a Slovenské Federativní Republiky a s činnostmi Slovenské republiky v oblasti mezinárodních vztahů,
e)
koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti mezinárodních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy; působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, z dohod o spolupráci se součástmi spolkových a federativních států, jakož i z členství České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních organizacích,
f)
koordinuje zahraniční regionální spolupráci,
g)
zabezpečuje styk s krajanskými komunitami,
h)
zabezpečuje další působnost České republiky v oblasti mezinárodních vztahů.“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech
Vyhlášeno 16. 4. 1992, datum účinnosti 16. 4. 1992, částka 37/1992
* ČÁST PRVNÍ - DOBÝVACÍ PROSTOR (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 6 — § 7)
Aktuální znění od 1. 1. 2001 (351/2000 Sb.)
172
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 16. března 1992
o dobývacích prostorech
Český báňský úřad stanoví podle § 27 odst. 9 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
DOBÝVACÍ PROSTOR
§ 1
Název dobývacího prostoru
(1)
Dobývací prostor se označí názvem katastrálního územíkatastrálního území, v němž leží dobývací prostor nebo jeho největší část.
(2)
Jestliže se v témže katastrálním územíkatastrálním území stanoví další dobývací prostor, označí se názvem podle odstavce 1 a římskou číslicí.
§ 2
Návrh na stanovení dobývacího prostoru
(1)
Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace1) obvodnímu báňskému úřadu. Jestliže dobývací prostor zasahuje do obvodu působnosti více obvodních báňských úřadů, předkládá se návrh obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu působnosti leží největší část dobývacího prostoru.
(2)
Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru územnímu orgánu Ministerstva životního prostředí.
(3)
Návrh obsahuje
a)
název, sídlo a identifikační číslo organizace,
b)
název dobývacího prostoru, jeho plošný obsah, označení a souřadnice vrcholů geometrického obrazce, popřípadě jeho výškové ohraničení a zdůvodnění hranic dobývacího prostoru; souřadnice vrcholů se zjistí odsunutím z mapy nebo měřickými metodami,
c)
název a identifikační číslo katastrálního územíkatastrálního území1a) s názvem a kódem okresu,2) v němž leží dobývací prostor,
d)
nerost nebo skupinu nerostů výhradního ložiska, rozsah, uložení, tvar a mocnost ložiska, charakter jeho tektonického porušení a množství zásob,4)
e)
termín předpokládaného započetí dobývání výhradního ložiska a nejvyšší uvažovaný objem roční těžby,
f)
způsob dobývání a jeho vliv na povrch,
g)
závěry projednání návrhu na stanovení dobývacího prostoru,5) který se dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,6) s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů,
h)
název a sídlo organizace, která dobývá totéž nebo sousední ložisko.
(4)
K návrhu se přiloží
a)
kopie mapy povrchu v měřítku do 1:25 000 včetně se zakreslením hranic dobývacího prostoru a vrcholů jeho geometrického obrazce, jakož i sousedních dobývacích prostorů a stanovených chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem. Je-li dobývací prostor pod povrchem ohraničen přirozenými hranicemi nebo hloubkově, vyznačí se tvar dobývacího prostoru v řezech. V případě dobývání s vlivem na povrch se na kopii mapy povrchu vyznačí nemovitostinemovitosti dotčené vlivy dobývání,
b)
seznam souřadnic vrcholů s hodnotami uvedenými s přesností na celé metry, výpočet plošného obsahu dobývacího prostoru s přesností na m2 a seznam katastrálních územíkatastrálních území nebo jejich částí, na kterých se dobývací prostor nachází, s uvedením jejich poměrného zastoupení v ploše dobývacího prostoru. Plochy katastrálních územíkatastrálních území se určují planimetricky, a to aritmetickým průměrem vypočítaným ze tří měření s přesností na dvě desetinná místa s vyrovnáním na plochu dobývacího prostoru v km2 nebo jinými metodami dosahujícími alespoň téže přesnosti,
c)
posouzený výpočet zásob;8) k výpočtu zásob se přiloží geologická mapa ložiska, mapa zásob nebo strukturní mapa u ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, popřípadě technicky využitelného přírodního plynu, jakož i charakteristické příčné a podélné řezy ložiskem,
d)
osvědčení o výhradním ložisku,
e)
rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, pokud bylo stanoveno,
f)
předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru,3)
g)
při dobývání s vlivem na povrch seznam dotčených pozemků s uvedením parcelních čísel, druhů pozemků (kultur) a právních vztahů podle katastru nemovitostínemovitostí,7)
h)
seznam a adresy fyzických a právnických osob, které jsou účastníky řízení,
i)
doklady a dokumentaci stanovenou prováděcími předpisy k hornímu zákonu, případně zvláštními právními předpisy,6)
j)
kopii příslušné části územně plánovací dokumentace7a) vztahující se k dobývacímu prostoru a k území mimo dobývací prostor, které bude při hornické činnosti využíváno, např. pro zřízení výsypek, odvalů nebo odkališť, pokud je územně plánovací dokumentace vypracována a schválena,
k)
návrh řešení komplexní úpravy území a územních struktur dotčených těžbou;7b) v návaznosti na plánované využití území po ukončení dobývání vymezuje tento návrh sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou v celém území dobývacího prostoru i v území mimo dobývací prostor, které má být při hornické činnosti využíváno, (dále jen „souhrnný plán sanace a rekultivace“). V případě, že životnost dolu, popř. lomu je delší než 10 let, zpracuje se souhrnný plán sanace a rekultivace dolu, popř. lomu nejméně na dobu 10 let. Souhrnný plán sanace a rekultivace obsahuje
1.
návrh na provedení těžby a zdůvodnění takového řešení, které je nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu,7c) bude-li těžbou dotčena zemědělská půda, a z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa,7d) budou-li dotčeny tyto pozemky,
2.
technické řešení komplexní úpravy území a územních struktur (textová i grafická část),
3.
předpokládaný rozsah všech sanačních a rekultivačních prací podle jednotlivých typů rekultivací a způsob jejich provedení,7e)
4.
technické, ekonomické a jiné údaje pro určení výše finančních prostředků potřebných na sanaci a rekultivaci,
l)
doklad, že organizace je oprávněna vykonávat hornickou činnost,
m)
stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí, pokud toto posouzení je nutno podle zvláštních právních předpisů7f) provést,
n)
rozhodnutí, popřípadě stanoviska orgánů a organizací, jimž přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů podle zvláštních právních předpisů.6)
(5)
Mapu podle odstavce 4 písm. a) a údaje podle odstavce 4 písm. b) ověří hlavní důlní měřič. Ověřená mapa se předloží v 9 vyhotoveních. Mapa může být zpracována v digitální formě.9)
(6)
Jestliže předložené podklady nestačí ke spolehlivému posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání nebo z hlediska dopadu na zákonem chráněné zájmy, příslušný obvodní báňský úřad si vyžádá další potřebné podklady, stanoviska nebo vyšší počet vyhotovení podkladů potřebných pro řízení a rozhodnutí.
§ 3
Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru
(1)
V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede
a)
název, sídlo a identifikační číslo organizace, která bude výhradní ložisko dobývat,
b)
název dobývacího prostoru, název a identifikační číslo katastrálního územíkatastrálního území1) s názvem a kódem okresu,2) v němž leží dobývací prostor,
c)
souřadnice vrcholů a plošný obsah geometrického obrazce, plošný obsah jednotlivých katastrálních územíkatastrálních území či jejich částí, na kterých se dobývací prostor nalézá, popřípadě výškové označení dobývacího prostoru,
d)
druh nerostu nebo skupina nerostů výhradního ložiska, pro jehož dobývání se stanoví dobývací prostor,
e)
omezení nebo zvláštní technické podmínky dobývání pro zajištění zákonem chráněných obecných zájmů podle zvláštních předpisů6) vyplývající z výsledků řízení o stanovení dobývacího prostoru,
f)
termín započetí dobývání výhradního ložiska,
g)
podmínky vztahující se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky.10)
(2)
Příslušný obvodní báňský úřad zašle rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru účastníkům řízení.11) Rozhodnutí a ověřenou mapu povrchové situace [§ 2 odst. 4 písm. a)] zašle
a)
navrhující organizaci,
b)
územním orgánům životního prostředí, s nimiž bylo stanovení dobývacího prostoru dohodnuto, obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu leží část dobývacího prostoru a orgánům územního plánováníúzemního plánování, stavebnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodě leží dobývací prostor nebo jeho část,
c)
Českému báňskému úřadu,
d)
příslušnému územnímu orgánu geodézie a kartografie,
e)
Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
§ 4
Změna a zrušení dobývacího prostoru
(1)
Organizace navrhne
a)
změnu dobývacího prostoru, jestliže se na základě dobývání nebo dalšího průzkumu změnily údaje o výhradním ložisku, které odůvodňují změnu hranic dobývacího prostoru nebo zvláštních technických podmínek dobývání,
b)
zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno, byly odepsány zásoby12) a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů.13)
(2)
Pro změnu a zrušení dobývacího prostoru platí přiměřeně ustanovení § 2 a 3. Při rozšíření dobývacího prostoru upraví organizace podklady podle § 2 o navrhovanou změnu.
§ 5
Evidence dobývacích prostorů
(1)
Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad.
(2)
Evidence sestává z
a)
evidenční knihy,
b)
pomocných rejstříků,
c)
sbírky listin.
(3)
Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede Český báňský úřad.
ČÁST DRUHÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 6
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se část druhá vyhlášky Českého báňského úřadu č. 78/1988 Sb., o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
1)
§ 5a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
1a)
§ 3 vyhlášky č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
2)
Opatření č. 13/99 Českého statistického úřadu ze dne 27. dubna 1999 k zavedení klasifikace územních statistických jednotek, vyhlášené v částce 33/1999 Sb.
3)
§ 24 odst. 2 horního zákona.
4)
§ 14 horního zákona.
5)
§ 27 odst. 5 horního zákona.
6)
Například zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhláška č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7a)
§ 8 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7b)
§ 31 odst. 5 horního zákona.
7c)
§ 6 zákona č. 334/1992 Sb.
§ 5 a § 8 až 11 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
7d)
§ 13 a 14 zákona č. 289/1995 Sb.
Vyhláška č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
7e)
Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7f)
Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
8)
§ 14 odst. 3 horního zákona.
9)
§ 19 odst. 4 vyhlášky č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb.
10)
§ 24 odst. 2 horního zákona.
11)
§ 28 odst. 2 horního zákona.
12)
§ 14b odst. 1 horního zákona.
13)
§ 10 odst. 5 a 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 173/1992 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 173/1992 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách
Vyhlášeno 16. 4. 1992, datum účinnosti 16. 4. 1992, částka 37/1992
* Čl. I - Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 16. 4. 1992
173
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 16. března 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách
Český báňský úřad stanoví podle § 21 odst. 6, § 24 odst. 3, § 27 odst. 5, § 32 odst. 7, § 33 odst. 5 a § 36 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, se mění a doplňuje takto:
1.
Název vyhlášky zní „o používání výbušnin“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. b) se vypouští slova „a u výbušnin a pomůcek, u nichž prověřování jakosti vede k jejich zničení, návrh vyhodnocení statistické přejímky.1)“.
3.
V § 1 odst. 2 písm. b) se odkaz1) vypouští.
4.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Přezkušování výbušnin a pomůcek
(1)
Český báňský úřad v povolení uvést výbušninu nebo pomůcku do oběhu podle § 4 odst. 2 může stanovit termín jejich přezkušování. Současně určí organizaci, která přezkoušení provede.
(2)
Vyhodnocení provedeného přezkoušení předloží organizace, která přezkoušení provedla, Českému báňskému úřadu a žadateli.
(3)
Pokud bude při přezkoušení zjištěno, že výbušnina nebo pomůcka nesplňuje podmínky podnikové normy (technických podmínek), nesmí být dále uváděna do oběhu.
(4)
Vzorky výbušnin nebo pomůcek potřebných k přezkoušení, náklady na přezkoušení a vypracování vyhodnocení hradí žadatel.“.
5.
V § 12 odst. 3 v první větě se nahrazuje číslo „2,1“ číslem „1,8“.
6.
V § 18 odkaz5) zní:
„5)
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky č. j. HEM-340-2-21.3.85 z 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.).“.
7.
V § 21 odst. 3 odkaz7) zní:
„7)
Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.“.
8.
V § 27 se doplňuje nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Jednoduché druhy trhavin (např. směs dusičnanu amonného s palivem) musí být evidovány od doby jejich zhotovení.“.
9.
V § 36 se slova „místnímu národnímu výboru obce“ a „okresní správě Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „obci“ a „okresnímu policejnímu útvaru“ a slova „stanovena doba delší“ nahrazují slovy „stanoveno jinak“.
10.
Název oddílu třetího zní: „Střelmistr, odpalovač ohňostrojů, technický vedoucí odstřelů a vedoucí trhacích prací“.
11.
V § 40 odst. 1 v první větě se slova „mít alespoň střední vzdělání“ nahrazují slovy „úspěšně ukončit základní školu“.
12.
V § 40 odst. 2 v první větě se slova „teoretickou část výuky“ nahrazují slovy „výuku v kursech“ a ve druhé větě se slova „Sboru národní bezpečnosti a Pohraniční stráže“ nahrazují slovy „a ozbrojených bezpečnostních sborů“.
13.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní:
㤠40a
Odpalovač ohňostrojů
Uchazeč o oprávnění odpalovače ohňostrojů musí úspěšně ukončit základní školu a absolvovat výuku v kursu.“.
14.
V § 41 odst. 1 se za slovo „vzděláním“ vkládají slova „nebo s úplným středním odborným vzděláním“.
15.
V § 42 odst. 1 odkaz9) se vypouští.
16.
V § 42 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Kurs, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka uchazečů o oprávnění odpalovače ohňostrojů musí mít rozsah nejméně 40 vyučovacích hodin v pěti dnech; po dobu kursu nesmí být uchazeči pověřováni jinými úkoly.“.
17.
V § 43 odst. 1 se za slova „střelmistra“ vkládají slova „odpalovače ohňostrojů“.
18.
V § 43 odst. 4 se slova „posouzení národního výboru o občanské bezúhonnosti“ vypouští.
19.
V § 43 odst. 3 odkaz10) zní:
„10)
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.“.
20.
§ 44 včetně nadpisu zní:
㤠44
Evidence průkazů a oprávnění
(1)
Evidenci střelmistrovských průkazů a oprávnění a průkazů odpalovače ohňostrojů vede obvodní báňský úřad, který je vydal; evidenci oprávnění technických vedoucích odstřelů vede Český báňský úřad.
(2)
Organizace vede evidenci průkazů a oprávnění střelmistrů a technických vedoucích odstřelů a průkazů odpalovače ohňostrojů, kteří jsou jejími pracovníky.
(3)
Držitelé průkazů podle odstavce 1 jsou povinni ohlásit změny údajů v těchto průkazech uvedených do jednoho měsíce ode dne, kdy ke změně došlo, orgánu, který průkaz vydal.
(4)
Jestliže držitel průkazu odpalovače ohňostrojů neprováděl ohňostrojné práce po dobu delší než 5 let, musí být před opětným výkonem těchto prací přezkoušen z teoretických i praktických znalostí.10a)“.
21.
V § 44 se zařazuje nový odkaz10a), který zní:
„10a)
§ 36 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.“.
22.
§ 56 odst. 1 zní:
„(1)
Bleskovice se smí řezat nožem na čisté dřevěné podložce nebo jinými povolenými pomůckami v souladu s návodem na jejich používání.“.
23.
V § 57 odst. 2 se vypouští slova „a jsou z téže odporové skupiny“.
24.
§ 90 odst. 1 zní:
„(1)
Nálože důlně bezpečných trhavin ve vývrtech se nesmí přiblížit jiným náložím nebo k jiným neutěsněným vývrtům na menší vzdálenost než 40 cm v uhlí a 30 cm v kameni.“.
25.
§ 104 odst. 1 zní:
„(1)
Na používání důlně bezpečných trhavin při bezvýlomové trhací práci se nevztahuje ustanovení o mezné náloži (§ 88 odst. 2) a ustanovení § 115 odst. 3 písm. a), pokud jde o nepřípustnost použití důlně bezpečných protiplynových trhavin I. kategorie.“.
26.
§ 104 odst. 3 se vypouští.
27.
V § 115 odst. 1 v druhé větě se slova „doly s nebezpečím“ nahrazují slovy „důlní díla zařazená do některého stupně nebezpečí13)“.
28.
Odkaz13) zní:
„13)
Výnos ČBÚ č. j. 1820/1989 ze dne 15. 6. 1989, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů.“.
29.
V § 147 odkaz15) zní:
„15)
ČSN 73 5530 Sklady výbušnin a výbušných předmětů.“.
30.
§ 177 zní:
㤠177
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a)
ohňostrojnými pracemi práce, při kterých se energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a výbušných předmětů využívá k vyvolání světelných, popřípadě zvukových účinků,
b)
odpalištěm místo, ze kterého se odpalují pyrotechnické výrobky.“.
31.
V § 178 odst. 1 se slovo „ohňostroj“ nahrazuje slovy „ohňostrojné práce“ a slova „ohňostrojné prostředky“ se nahrazují slovy „pyrotechnické výrobky“.
32.
§ 178 odst. 2 zní:
„(2)
Vedoucí odpalovač ohňostrojů odpovídá za bezpečnost při přípravě a provedení ohňostrojných prací a určí opatření k zajištění bezpečnosti všech odpalovačů ohňostrojů a k ochraně osob a majetku v prostoru, který je ohrožen prováděním ohňostrojných prací, pádem pyrotechnických výrobků nebo jejich zbytků.“.
33.
Nadpis § 179 zní: „Ohňostrojné práce“.
34.
V § 179 odst. 2 v první větě se slovo „ohňostroji“ nahrazuje slovy „ohňostrojných pracích“.
35.
V § 179 odst. 4 se slova „ohňostrojných prostředků“ nahrazují slovy „pyrotechnických výrobků“.
36.
V § 179 odst. 5 v první větě se slovo „ohňostroje“ nahrazuje slovy „ohňostrojných prací“ a ve druhé větě se slova „ohňostrojných prostředků, popřípadě jiných“ vypouští.
37.
V § 179 odst. 6 se slovo „ohňostroje“ nahrazuje slovy „ohňostrojných prací“ a slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejnímu útvaru“.
38.
V § 180 odst. 2 se slovo „ohňostroje“ nahrazuje slovy „odpalování pyrotechnických výrobků“.
39.
V § 180 odst. 4 se slovo „ohňostroje“ nahrazuje slovy „ohňostrojné práce“.
40.
Nadpis části čtvrté zní: „Společná, přechodná a závěrečná ustanovení“.
41.
Před § 181 se vkládá nový § 180a, který včetně nadpisu a odkazu16a) zní:
㤠180a
Společná ustanovení
Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující výbušniny, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku [výbušné předměty16a)].
42.
§ 181 odst. 3 zní:
„(3)
Oprávnění střelmistrů, odpalovačů ohňostrojů a technických vedoucích odstřelů vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.“.
43.
§ 182 odst. 2 zní:
„(2)
Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jim stanovených na návrh vedoucího organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.“.
44.
§ 182 odst. 3 se vypouští.
45.
V § 183 se doplňují nové body 15 až 34, které zní:
„15.
výnos Ústředního báňského úřadu č. j. 1400/67 ze dne 20. února 1967, kterým se vydává zkušební řád pro zkoušky střelmistrů a technických vedoucích odstřelů (reg. v částce 44/1968 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ ze dne 18. srpna 1975 (reg. v částce 25/1975 Sb.);
16.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 5421/15/1970 ze dne 30. 11. 1970, kterým se povoluje v ČSR používat k trhacím pracím pomůcku pro používání výbušin označenou větruvzdorný zapalovač (reg. v částce 7/1971 Sb.);
17.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 399/1/71 ze dne 8. 3. 1971, kterým se povoluje používat trhavinová tělíska TNT a trhavinová tělíska NP 10 (reg. v částce 27/1971 Sb.);
18.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 5832/21/1974 ze dne 10. 11. 1974, kterým se povoluje používat k trhacím pracím kondenzátorovou roznětnici KRAB 1200 (reg. v částce 3/1975 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ č. j. 2113/16/1981 ze dne 1. 4. 1981 (reg. v částce 34/1981 Sb.);
19.
směrnice Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o povolování odběru výbušin národními výbory (reg. v částce 20/1975 Sb.);
20.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 4389/15/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu CARBODANUBIT (reg. v částce 25/1976 Sb.);
21.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 4391/17/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiplynovou trhavinu I. kategorie SLAVIT V (reg. v částce 25/1976 Sb.);
22.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 22/1/1977, kterým se povoluje používat důlní skalní trhavinu PERUNIT 20 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
23.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 35/14/1977, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu SYNTHESIT V 18 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
24.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 509/18/1977, kterým se povoluje používat trhavinu Zápalnice č. 1 (reg. v částce 32/1978 Sb.);
25.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 519/28/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Cu - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
26.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 520/29/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Al - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
27.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 93/21/1980 ze dne 25. listopadu 1980 o povolení používat trhavinu OSTRAVIT C (reg. v částce 13/1981 Sb.);
28.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 3738/20/1980 ze dne 27. listopadu 1980 o povolení používat tritolové válcové nálože VN 4, VN 5 a VN 10 (reg. v částce 13/1981 Sb.);
29.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. října 1982 č. 23/1982 č. j. 1444/1982 o povolení používat trhavinu HARMONIT AD (reg. v částce 15/1984 Sb.);
30.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/19/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku KULOVÁ PUMA II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
31.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/20/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku ITALSKÁ PUMA při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
32.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/21/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku LÉTAVICE II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
33.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 5220/22/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku DĚLOVÁ RÁNA OHŇOSTROJNÁ II (reg. v částce 22/1984 Sb.);
34.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. listopadu 1984 č. 9/1984 č. j. 888/1984, kterým se stanoví bližší podmínky pro dělení a nařezávání náložek průmyslových trhavin v organizacích, které tyto trhaviny používají při trhacích pracích (reg. v částce 10/1985 Sb.).“.
46.
V příloze č. 2 odkaz17) se vypouští.
47.
V příloze č. 2 bod I se na konci slova „a okruh použití“ nahrazují slovy „okruh použití a způsob značkování plastických trhavin pro účely detekce“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
16a)
§ 21 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 175/1992 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 175/1992 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhlášeno 16. 4. 1992, datum účinnosti 16. 4. 1992, částka 37/1992
* § 1 - Vyhláška stanoví podrobnější podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů (dále jen „ložiska“) právnickým nebo fyzickým osobám (dále jen „organizace“), které na základě oprávnění1)
* § 2 - (1) Žádost o povolení dobývání ložiska předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením dobývání.
* § 3 - Obvodní báňský úřad v řízení o povolení dobývání ložiska přezkoumá úplnost žádosti, plán využívání a zajištění ochrany zákonem chráněných zájmů a objektů. O věci rozhodne nejpozději do dvou měsíců od podání, případně jeho doplnění a zašle organizaci s povo
* § 4 - (1) Organizace je povinna vyžádat si povolení obvodního báňského úřadu v případech, že dojde ke změnám vedoucím ke zhoršení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu týkající se zejména
* § 5 - (1) Před přerušením na dobu delší jednoho roku nebo před trvalým ukončením dobývání ložiska je organizace povinna vypracovat plán zajištění nebo plán likvidace důlních děl a lomů, včetně štěrkopískoven a hlinišť.
* § 6 - (1) Žádost o povolení zajištění nebo likvidaci důlních děl a lomů předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením zajištění nebo likvidace.
* § 7 - Organizace je povinna vést měřickou a geologickou dokumentaci alespoň v rozsahu uvedeném v přílohách této vyhlášky a pravidelně ji doplňovat ve lhůtách stanovených pro měřickou dokumentaci.11) Je povinna evidovat množství, druh, popřípadě kvalitu vydobytýc
* § 8 - Plán využívání ložiska vyhotovený podle dosavadních předpisů se považuje za plán využívání ložiska podle této vyhlášky. Obvodní báňský úřad může v odůvodněných případech nařídit jeho doplnění nebo přepracování ve smyslu požadavků této vyhlášky.
* § 9 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 vyhlášky č. 175/1992 Sb. č. 2 vyhlášky č. 175/1992 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2005 (298/2005 Sb.)
175
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 16. března 1992
o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů
Český báňský úřad stanoví v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky podle § 19 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.:
§ 1
Vyhláška stanoví podrobnější podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů (dále jen „ložiska“) právnickým nebo fyzickým osobám (dále jen „organizace“), které na základě oprávnění1)
a)
dobývají ložiska,2) popřípadě které vydobyté nevyhrazené nerosty v souvislosti s dobýváním též upravují nebo zušlechťují,3)
b)
zajišťují a likvidují hlavní důlní díla a lomy při činnosti uvedené v písmenu a).
§ 2
(1)
Žádost o povolení dobývání ložiska předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením dobývání.
(2)
Žádost o povolení dobývání ložiska obsahuje:
a)
název, identifikační číslo a sídlo organizace, která bude ložisko dobývat,
b)
název a identifikační číslo katastrálního územíkatastrálního území,4) název a kód okresu,5) parcelní čísla pozemků, popřípadě bližší označení místa činnosti,
c)
plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení dobývání ložiska.
(3)
K žádosti se přiloží:
a)
územní rozhodnutí,6)
b)
doklad o oprávnění pro činnost prováděnou hornickým způsobem,1)
c)
plán využívání ložiska podle přílohy č. 1,
d)
doklady o tom, že je zajištěna ochrana zákonem chráněných zájmů a objektů,7) jestliže by dobýváním ložiska došlo k jejich ohrožení, pokud nebyla vypořádána již v rámci územního řízení, včetně podmínek a požadavků orgánů ekologického dohledu nad těžbou a doklady, kterými organizace prokáže svá práva k pozemkům,
e)
názvy a adresy účastníků řízení o povolení dobývání ložiska.8)
(4)
Jako plán využívání ložiska se může předložit také dokumentace nebo její část vyhotovená pro jiné účely podle zvláštních předpisů,9) pokud vyhovuje požadavkům této vyhlášky.
(5)
Plán využívání ložiska schvaluje závodní, popřípadě závodní dolu nebo závodní lomu.10) V jednotlivých částech plánu se musí uvést datum vyhotovení, jména a podpisy zpracovatelů a jejich funkce.
§ 3
Obvodní báňský úřad v řízení o povolení dobývání ložiska přezkoumá úplnost žádosti, plán využívání a zajištění ochrany zákonem chráněných zájmů a objektů. O věci rozhodne nejpozději do dvou měsíců od podání, případně jeho doplnění a zašle organizaci s povolením dobývání ložiska jedno vyhotovení plánu využívání ložiska.
§ 4
(1)
Organizace je povinna vyžádat si povolení obvodního báňského úřadu v případech, že dojde ke změnám vedoucím ke zhoršení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu týkající se zejména
a)
změny úhlů generálních svahů skrývky, lomu, místa a sklonu ukládání odvalů,
b)
změny parametrů skrývkových a těžebních řezů,
c)
použití jiné dobývací metody nebo jiného způsobu dopravy
d)
změny parametrů ochranných pilířů,
e)
při hlubinném dobývání zásadní změny ve větrání.
(2)
Pokud změnou povoleného dobývání nedojde ke zhoršení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, nebudou dotčeny objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů7) nad rozsah přípustný v rozhodnutí o povolení dobývání, není třeba povolení obvodního báňského úřadu.
(3)
Na řízení o změně se vztahují přiměřeně ustanovení § 2 odst. 2, 4 a 5 a § 3.
§ 5
(1)
Před přerušením na dobu delší jednoho roku nebo před trvalým ukončením dobývání ložiska je organizace povinna vypracovat plán zajištění nebo plán likvidace důlních děl a lomů, včetně štěrkopískoven a hlinišť.
(2)
Při přerušení dobývání ložiska na dobu kratší jednoho roku se provede krátkodobé zajištění důlních děl a lomů. Organizace za tím účelem zajistí
a)
bezpečnost provozu a plnění podmínek ochrany veřejných zájmů,
b)
periodické kontroly zajištění,
c)
před zahájením provozu provedení kontroly, zda nedošlo ke změnám.
(3)
Přerušení dobývání a znovuzahájení dobývání organizace ohlásí obvodnímu báňskému úřadu osm dní předem.
(4)
Jde-li o plánovanou sezónní těžbu, postupuje organizace stejně jako v odstavci 2, nejsou-li uvedená opatření součástí plánu využívání ložiska.
(5)
Odstavce 1 až 3 se nevztahují na plánované přerušení dobývání na dobu kratší než 30 dnů.
§ 6
(1)
Žádost o povolení zajištění nebo likvidaci důlních děl a lomů předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením zajištění nebo likvidace.
(2)
Organizace přiloží k žádosti
a)
plán zajištění nebo likvidace důlních děl a lomů podle přílohy č. 2,
b)
doklady o zajištění zákonem chráněných zájmů a objektů,7) pokud jsou zajištěním nebo likvidací důlních děl a lomů ohroženy a doklady o splnění podmínek, stanovených orgánem ekologického dohledu.
(3)
Na řízení o povolení zajištění nebo likvidaci důlních děl a lomů se vztahují přiměřeně ustanovení § 2 odst. 2, 4 a 5 a § 3.
§ 7
Organizace je povinna vést měřickou a geologickou dokumentaci alespoň v rozsahu uvedeném v přílohách této vyhlášky a pravidelně ji doplňovat ve lhůtách stanovených pro měřickou dokumentaci.11) Je povinna evidovat množství, druh, popřípadě kvalitu vydobytých nerostů po dobu životnosti ložiska i při zajištění nebo likvidaci lomu.
§ 8
Plán využívání ložiska vyhotovený podle dosavadních předpisů se považuje za plán využívání ložiska podle této vyhlášky. Obvodní báňský úřad může v odůvodněných případech nařídit jeho doplnění nebo přepracování ve smyslu požadavků této vyhlášky.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
Příloha č. 1
vyhlášky č. 175/1992 Sb.
NÁLEŽITOSTI PLÁNU VYUŽÍVÁNÍ LOŽISKA
1.
Textová část.
1.1
Základní údaje.
1.1.1
Název a sídlo organizace, která bude ložisko dobývat.
1.1.2
Název okresu, obceobce, katastrálního územíkatastrálního území, parcelní čísla pozemků, případně bližší označení místa dobývání.
1.1.3
Plánovaný začátek a ukončení, případně přerušení dobývání ložiska.
1.2
Geologie a zásoby ložiska.
1.2.1
Stručná geologická a hydrogeologická charakteristika ložiska.
1.2.2
Stav zásob vypočítaný na základě výsledků geologického průzkumu nebo kvalifikovaného odhadu.
1.2.3
Plánované změny zásob ložiska dobýváním, množství zásob vázaných ochrannými pilíři, důvody jejich vázanosti a opatření pro jejich případné pozdější vydobytí.
1.2.4
Plánovaný geologický průzkum na ložisku.
1.3
Dobývání ložiska.
1.3.1
Opatření na zabezpečení podmínek uvedených v územním rozhodnutí.
1.3.2
Použitá dobývací metoda, způsob rozpojování hornin a způsob vedení dobývacích prací, jejich členění, časová a věcná návaznost.
1.3.3
Generální svahy skrývky, lomů a parametry skrývkových a těžebních řezů; umístění, výška, sklon a časový sled provozování výsypek a odvalů, jejich projektované kapacity a životnosti a opatření proti sesuvu.
1.3.4
Mechanizace, elektrifikace a způsob dopravy.
1.3.5
Úprava a zušlechťování vydobytých nerostů.
1.3.6
Odvodnění.
1.4
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu
1.5
Ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů a plnění opatření dohodnutých při řešení střetů zájmů.
1.6
Při dobývání ložiska podzemním způsobem též způsob ražení a vyztužování důlních děl a systém větrání, plán rozvodu energií a odvodňovacích zařízení.
1.7
Předpokládaný vliv dobývání na okolí.
1.8
Při dobývání z vody způsob sledování průběhu dna vzhledem k určené bázi ložiska.
2.
Grafická část.
2.1
Mapa v měřítku 1 : 5000, popřípadě 1 : 10 000 s vyznačením prostoru celého ložiska
-
hranic území vymezeného rozhodnutím o využití území,
-
objektů chráněných dle zvláštních předpisů,
-
v případě provádění trhacích prací, hranic ohroženého území při jejich provádění.
2.2
Mapa v měřítku 1 : 500, popřípadě 1 : 1000 obsahující polohopis a výškopis s vyznačením
-
hranic území vymezeného rozhodnutím o využití území,
-
hranic dotčených parcel podle údajů evidence nemovitostínemovitostí,
-
hranic bloků těžitelných zásob,
-
ochranných pilířů,
-
úpravenského a sociálního zařízení,
-
všech objektů, které je nutné chránit podle zvláštních předpisů,
-
příjezdových a vnitrozávodových komunikací,
-
míst pro ukládání deponií,
-
těžebních postupů a závěrných skrývkových a těžebních stěn,
-
nejméně dvou (příčný a podélný) charakteristických řezů ložiskem a deponiemi s určením bází a minimálních předstihů těžebních a závěrných etáží.
Příloha č. 2
vyhlášky č. 175/1992 Sb.
NÁLEŽITOSTI PLÁNU ZAJIŠTĚNÍ A PLÁNU LIKVIDACE DŮLNÍCH DĚL A LOMŮ
1.
Textová část.
1.1
Základní údaje.
1.1.1
Název a sídlo organizace.
1.1.2
Název okresu, katastrálního územíkatastrálního území, parcelní čísla pozemků, případně bližší označení místa zajišťovacích nebo likvidačních prací.
1.1.3
Důvody zajištění nebo likvidace lomu. V případě zajištění lomu též plánovaný termín zahájení dobývání ložiska.
1.1.4
Plánovaný začátek a konec, případně přerušení zajišťovacích nebo likvidačních prací.
1.2
Nevydobyté zásoby ložiska a způsob jejich případného vydobytí.
1.3
Zajištění nebo likvidace důlních děl lomů.
1.3.1
Způsob zajištění nebo likvidace lomu, členění, časová a věcná návaznost zajišťovacích nebo likvidačních prací.
1.3.2
Úprava svahů a dna lomu a odvalů. Způsob zabezpečení nebezpečných otvorů a prohlubní.
1.3.3
Zabezpečení, odstranění nebo likvidace budov a zařízení.
1.3.4
Způsob kontroly zajišťovaných nebo likvidačních prací. V případě zajištění též způsob a intervaly prohlídek lomů po skončení zajišťovacích prací.
1.4
Bezpečnost a ochrana zdraví a bezpečnost provozu.
1.5
Opatření na zamezení nepříznivých vlivů na životní prostředí. Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí příslušných orgánů a dohod s právnickými nebo fyzickými osobami, kterým patří ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů, a dohody s vlastníky pozemků.
1.6
Případné využití důlních děl a lomů a zařízení po skončení likvidačních prací.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením časového postupu a způsobu zajišťovacích nebo likvidačních prací, objektů a zařízení důlních děl a lomů, případně objektů, na kterých by se mohly projevit nepříznivé vlivy zajišťovacích nebo likvidačních prací nebo dalšího dobývání ložiska.
2.2
Charakteristické řezy.
2.3
Při hlubinném dobývání seznam a dokumentace důlních děl přiblížených k povrchu, popřípadě proražených na povrch.
1)
§ 5 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.
§ 12 a následující zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
2)
§ 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.
3)
§ 3 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.
4)
§ 3 vyhlášky Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
5)
Čl. 1 výnosu Federálního statistického úřadu č. j. 1793/87-032-918 ze dne 9. června 1987, kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (reg. v částce 25/1978 Sb.).
6)
§ 32 a 33 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
7)
Například zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 140/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
8)
§ 18 odst. 1 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.
9)
Například vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 155/1980 Sb., vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
10)
§ 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
11)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 98/1990 Sb., o důlně měřické dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem. |
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 176/1992 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 176/1992 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie o podmienkach poskytovania a použitia prostriedkov Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky
Vyhlášeno 16. 4. 1992, datum účinnosti 16. 4. 1992, částka 37/1992
* § 1 - Vyhláška upravuje podmienky poskytovania prostriedkov Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „fond“) a podmienky použitia prostriedkov právnickými a fyzickými osobami.
* Fond
* § 2 - (1) Fond sa vnútorne člení na:
* § 3 - (1) Prostriedky fondu v sektoroch uvedených v § 2 ods. 1 písm. a) až d) možno použiť len v súlade s jeho vnútorným členením. Prostriedky fondu zo všeobecného sektora možno použiť pre všetky oblasti životného prostredia.
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno poskytnúť len spôsobom a na účel uvedený v § 4 zákona v záujme tvorby a ochrany životného prostredia.
* § 5 - (1) Z fondu možno poskytnúť žiadateľovi prostriedky až do výšky celkových nákladov.
* § 6 - (1) Komisii a ňou riadeným orgánom a organizáciám možno poskytnúť prostriedky fondu len na plnenie tých úloh, v ktorých sú tieto orgány nezastupiteľné, a so súhlasom Ministerstva financií Slovenskej republiky.
* Žiadosť o poskytnutie prostriedkov fondu
* § 7 - (1) O poskynutie prostriedkov fondu požiada žiadateľ písomnou žiadosťou.
* § 8 - (1) Žiadateľ predloží žiadosť okresnému úradu životného prostredia, v územnom obvode ktorého sa investičná alebo neinvestičná akcia realizuje. Okresný úrad žiadosť vecne posúdi po predchádzajúcom prerokovaní s príslušným orgánom štátnej správy podľa osobit
* § 9 - Fond eviduje žiadosť, zhromažďuje a preskúmava skutočnosti potrebné na rozhodnutie o žiadosti.
* Rozhodovanie o žiadosti o prostriedky fondu
* § 10 - (1) Fond najmenej dvakrát za rok predkladá žiadosti o prostriedky fondu komisii, ktorá žiadosti posúdi a zoradí najmä z hľadiska podľa § 4 ods. 2.
* § 11 - (1) Na základe stanoviska Rady fondu predseda rozhodne, či žiadosti o prostriedky fondu vyhovie, žiadosť o prostriedky fondu zamieta alebo rozhodnutie odkladá na ďalšie obdobie.
* § 12 - (1) Na základe rozhodnutia predsedu o poskytnutí prostriedkov fondu uzavrie fond so žiadateľom v lehote 1 mesiaca od doručenia rozhodnutia dohodu.
* § 13 - Havárie
* § 14 - (1) Žiadateľ je povinný použiť prostriedky fondu len na účel, na ktorý boli poskytnuté.10)
* § 15 - (1) Fond pravidelne kontroluje plnenie podmienok, za ktorých boli prostriedky fondu poskytnuté.
* § 16 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 4. 1992
176
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre životné prostredie
z 20. marca 1992
o podmienkach poskytovania a použitia prostriedkov Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) podľa § 5 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
Vyhláška upravuje podmienky poskytovania prostriedkov Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „fond“) a podmienky použitia prostriedkov právnickými a fyzickými osobami.
Fond
§ 2
(1)
Fond sa vnútorne člení na:
a)
sektor ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania,
b)
sektor ochrany ovzdušia,
c)
sektor ochrany prírody,
d)
sektor odpadového hospodárstva,
e)
všeobecný sektor.
(2)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. a) až c) zákona plynú do sektora ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania.
(3)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. d) a e) zákona plynú do sektora ochrany ovzdušia.
(4)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. f) zákona plynú do sektora ochrany prírody.
(5)
Pokuty uložené úradmi životného prostredia a Slovenskou inšpekciou životného prostredia v odpadovom hospodárstve1) plynú do sektora odpadového hospodárstva.
(6)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. g) až m) zákona plynú do všeobecného sektora.
(7)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. n) zákona plynú do toho sektora, ktorý zodpovedá oblasti životného prostredia ich vzniku, inak plynú do všeobecného sektora.
§ 3
(1)
Prostriedky fondu v sektoroch uvedených v § 2 ods. 1 písm. a) až d) možno použiť len v súlade s jeho vnútorným členením. Prostriedky fondu zo všeobecného sektora možno použiť pre všetky oblasti životného prostredia.
(2)
Výdavky súvisiace so správou a činnosťou fondu a činnosťou Rady fondu sa hradia z úrokov z prostriedkov fondu.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno poskytnúť len spôsobom a na účel uvedený v § 4 zákona v záujme tvorby a ochrany životného prostredia.
(2)
Pre poskytovanie prostriedkov fondu sú rozhodujúce priority štátnej ekologickej politiky a kritériá z nej vyplývajúce, ktoré určuje a zverejňuje komisia pred začiatkom príslušného kalendárneho roka.
(3)
Pri poskytovaní prostriedkov fondu sa ďalej prihliada na:
a)
ekologickú zaťaženosť územia,
b)
ekologický prínos riešenia problému, na ktorý sa majú prostriedky fondu vynaložiť,
c)
ekologicko-ekonomickú efektívnosť vynakladaných prostriedkov fondu,
d)
solventnosť, technickú a ekologickú dôveryhodnosť žiadateľa o poskytnutie prostriedkov fondu (ďalej len „žiadateľ“),
e)
skutočnosť, či v tej istej veci boli poskytnuté prostriedky z iného štátneho fondu alebo štátneho rozpočtu.
§ 5
(1)
Z fondu možno poskytnúť žiadateľovi prostriedky až do výšky celkových nákladov.
(2)
Na účely tejto vyhlášky sa za celkové náklady považujú:
a)
celkové náklady stavby,2)
b)
v ostatných prípadoch všetky náklady potrebné na realizáciu akcie.
(3)
Ak sa prostriedky poskytujú na predídenie mimoriadne závažnému zhoršeniu alebo ohrozeniu životného prostredia alebo na odstránenie škodlivých následkov (ďalej len „havárie“), výška poskytnutých prostriedkov nesmie presiahnuť rozsah predpokladanej alebo vzniknutej ujmy.
(4)
Prostriedky fondu na zvýšené náklady oproti nákladom uvedeným v odsekoch 2 a 3 možno poskytnúť len vtedy, ak toto zvýšenie vyvolal rast ekologického efektu.
§ 6
(1)
Komisii a ňou riadeným orgánom a organizáciám možno poskytnúť prostriedky fondu len na plnenie tých úloh, v ktorých sú tieto orgány nezastupiteľné, a so súhlasom Ministerstva financií Slovenskej republiky.
(2)
Minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie (ďalej len „predseda“) polročne zverejňuje informáciu o poskytnutí prostriedkov fondu, ktorá obsahuje najmä zoznam tých, ktorým prostriedky boli poskytnuté, účel poskytnutia a výšku poskytnutých prostriedkov.
Žiadosť o poskytnutie prostriedkov fondu
§ 7
(1)
O poskynutie prostriedkov fondu požiada žiadateľ písomnou žiadosťou.
(2)
Žiadosť musí obsahovať:
a)
označenie žiadateľa, akcie, na ktorú sa prostriedky fondu žiadajú, miesta a času jej realizácie s uvedením mesiaca a roka začatia a ukončenia, projektanta, dodávateľa, autora riešenia,
b)
výšku celkových nákladov akcie,
c)
opis akcie a zdôvodnenie naliehavosti jej realizácie,
d)
množstvo požadovaných prostriedkov,
e)
informáciu o skutočnosti podľa § 4 ods. 3 písm. e),
f)
spôsob zabezpečenia ďalších prostriedkov.
(3)
Ak žiadateľ žiada o poskytnutie prostriedkov fondu na investičnú akciu, k žiadosti priloží:
a)
projekt stavby spracovaný podľa osobitných predpisov,3)
b)
rozhodnutie o povolení stavby,4)
c)
rozhodnutia a stanoviská k dopadom na životné prostredie podmieňujúce povolenie stavby,5)
d)
dohodu o združení prostriedkov, ak bola uzavretá,
e)
zadávací poriadok stavieb.
§ 8
(1)
Žiadateľ predloží žiadosť okresnému úradu životného prostredia, v územnom obvode ktorého sa investičná alebo neinvestičná akcia realizuje. Okresný úrad žiadosť vecne posúdi po predchádzajúcom prerokovaní s príslušným orgánom štátnej správy podľa osobitných predpisov.6)
(2)
Okresný úrad životného prostredia zoradí predložené žiadosti, podľa priorít a potrieb regionálnej ekologickej politiky, a predloží ich fondu v lehote do 30. júna alebo 31. decembra príslušného roka.
(3)
Ak žiadosť nemá predpísané náležitosti, fond vyzve žiadateľa na jej doplnenie v určenej lehote.
(4)
Žiadosť, ktorú žiadateľ v určenej lehote nedoplnil, sa neposudzuje. Na túto skutočnosť fond žiadateľa upozorní.
§ 9
Fond eviduje žiadosť, zhromažďuje a preskúmava skutočnosti potrebné na rozhodnutie o žiadosti.
Rozhodovanie o žiadosti o prostriedky fondu
§ 10
(1)
Fond najmenej dvakrát za rok predkladá žiadosti o prostriedky fondu komisii, ktorá žiadosti posúdi a zoradí najmä z hľadiska podľa § 4 ods. 2.
(2)
Žiadosti posudzuje Rada fondu,7) ktorá predloží svoje stanovisko predsedovi.
§ 11
(1)
Na základe stanoviska Rady fondu predseda rozhodne, či žiadosti o prostriedky fondu vyhovie, žiadosť o prostriedky fondu zamieta alebo rozhodnutie odkladá na ďalšie obdobie.
(2)
Rozhodnutie predseda neodkladne oznámi žiadateľovi, fondu a príslušnému okresnému úradu životného prostredia (§ 8 ods. 1).
(3)
Opakovanú žiadosť v tej istej veci, pokiaľ sa v nej neuvedú nové skutočnosti, možno podať až po uplynutí jedného roka od rozhodnutia predsedu o zamietnutí žiadosti.
(4)
Ak predseda žiadosti vyhovie, vo svojom rozhodnutí uvedie podmienky, za ktorých sa prostriedky fondu poskytnú. Podmienky sú záväzné pre dohodu o poskytnutí prostriedkov fondu (ďalej len „dohoda“).
(5)
Na rozhodovanie podľa odseku 1 sa navzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.8)
§ 12
(1)
Na základe rozhodnutia predsedu o poskytnutí prostriedkov fondu uzavrie fond so žiadateľom v lehote 1 mesiaca od doručenia rozhodnutia dohodu.
(2)
Dohoda musí byť písomná a obsahuje podrobné podmienky, za ktorých sa prostriedky poskytujú; najmä výšku poskytovanej peňažnej sumy, účel použitia, lehoty a spôsob čerpania prostriedkov fondu, lehoty a podmienky vrátenia prostriedkov. Ustanovenia osobitných predpisov o dohode ostávajú nedotknuté.9)
(3)
Fond je povinný dohodu doručiť komisii, príslušnému okresnému úradu životného prostredia (§ 8 ods. 1) a peňažnému ústavu, prostredníctvom ktorého sa poskytnú prostriedky fondu.
§ 13
Havárie
(1)
V prípade havárie (§ 5 ods. 3), ktorej pôvodca je neznámy, žiada predsedu o poskytnutie prostriedkov potrebných na predídenie alebo odstránenie škodlivých následkov úrad životného prostredia príslušný na riešenie havárie.
(2)
Žiadosť obsahuje:
a)
označenie žiadateľa,
b)
opis havárie a jej následkov, návrh opatrení na zabránenie šírenia a odstránenie závadného stavu, vyčíslenie predbežnej škody a nákladov potrebných na realizáciu navrhovaných opatrení,
c)
stanovisko inšpektorátu Slovenskej inšpekcie životného prostredia, ktorý sa zúčastnil šetrenia havárie,
d)
množstva požadovaných prostriedkov.
(3)
O žiadosti rozhodne predseda bez zbytočného odkladu; rozhodnutie oznámi žiadateľovi a fondu.
(4)
Na rozhodovanie o žiadosti v prípade havárií, ktorých pôvodca je neznámy, sa nevzťahujú § 7 až 12.
§ 14
(1)
Žiadateľ je povinný použiť prostriedky fondu len na účel, na ktorý boli poskytnuté.10)
(2)
S prostriedkami fondu je žiadateľ povinný nakladať účelne a hospodárne v súlade s podmienkami uvedenými v rozhodnutí o poskytnutí prostriedkov fondu a v dohode, ako aj v súlade s pokynmi fondu.
(3)
Žiadateľ je povinný vrátiť:
a)
nepoužité prostriedky fondu a
b)
v rovnakej výške prostriedky fondu použité v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami.
§ 15
(1)
Fond pravidelne kontroluje plnenie podmienok, za ktorých boli prostriedky fondu poskytnuté.
(2)
Ak fond zistí, že žiadateľ pri nakladaní s prostriedkami fondu neplní určené alebo dohodnuté podmienky alebo postupuje v rozpore so zákonom alebo iným všeobecne záväzným právnym predpisom, vykoná opatrenia potrebné k náprave a o zistených skutočnostiach informuje komisiu.
(3)
Ak fond zistí, že žiadateľ nepoužil a nevrátil prostriedky fondu alebo ich použil v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, vykoná úkony potrebné na dosiahnutie ich vrátenia včítane zaplatenia penále. O svojom postupe informuje komisiu.
§ 16
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister-predseda:
Ing. Tirpák CSc. v. r.
1)
§ 11 a 12 zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch.
§ 3 ods. 2 a § 5 ods. 3 písm. f) zákona SNR č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.
2)
§ 8 vyhlášky Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.
3)
§ 4 vyhlášky č. 43/1990 Zb.
4)
§ 54 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
5)
Napr. § 8, 13 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon), § 4 zákona č. 238/1991 Zb., § 50 ods. 1 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
6)
Zákon č. 138/1973 Zb.
Zákon č. 238/1991 Zb.
Zákon č. 309/1991 Zb. o ochrane ovzdušia pred znečišťujúcimi látkami (zákon o ovzduší).
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody.
Zákon č. 50/1976 Zb.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
7)
§ 2 ods. 4 zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky.
8)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
§ 6 zákona SNR č. 128/1991 Zb.
9)
Občiansky zákonník.
Obchodný zákonník.
10)
§ 5 ods. 5 zákona SNR č. 128/1991 Zb. |
Nařízení vlády České republiky č. 152/1992 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 152/1992 Sb.
Nařízení vlády České republiky o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně
Vyhlášeno 24. 4. 1992, datum účinnosti 24. 4. 1992, částka 33/1992
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Ochranné pásmo 1. stupně
* § 3 - Ochranné pásmo 2. stupně
* § 4 - Ochranné pásmo 3. stupně
* Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
* § 5 - Tímto nařízením není dotčena:
* § 6 - Do doby tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády jsou fyzické a právnické osoby povinny:
* § 7 - Zrušují se:
* § 8 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k nařízení vlády ČR č. 153/1992 Sb. č. 2 k nařízení vlády ČR č. 153/1992 Sb.
Aktuální znění od 24. 4. 1992
152
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 29. ledna 1992
o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně
Vláda České republiky nařizuje podle § 46 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 548/1991 Sb.:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
K ochraně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně se stanoví ochranná pásma 1., 2. a 3. stupně a zvláštní ochranné pásmo uvnitř ochranného pásma 1. a 2. stupně.
(2)
Situování ochranných pásem je graficky vyznačeno v měřítku 1:200 000 v mapové dokumentaci, která tvoří přílohu č. 1 k tomuto nařízení. Jejich vymezení tvoří přílohu č. 2 k tomuto nařízení. Mapová dokumentace v měřítku 1:50 000 je uložena u příslušných okresních, městských a obecních úřadů,1) ministerstva zdravotnictví České republiky, Českého báňského úřadu a obvodního báňského úřadu v Sokolově.
§ 2
Ochranné pásmo 1. stupně
(1)
V ochranném pásmu 1. stupně je zakázáno:
a)
těžit nerostné suroviny včetně těžby rašeliny, která není prohlášena za přírodní léčivý zdroj;
b)
budovat a provozovat
1.
objekty pro zemědělskou výrobu a objekty průmyslové výroby, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace s látkami škodlivými vodám,2)
2.
skládky nebezpečných odpadů;3)
c)
aplikovat
1.
tekutá čpavková hnojiva, kejdu skotu a prasat,
2.
průmyslová a statková hnojiva a chemické přípravky na ochranu rostlin bez závazného posudku Českého inspektorátu lázní a zřídel (dále jen „Inspektorát“);4)
d)
vypouštět, vylévat nebo odkapávat do půdy nebo povrchových vod kapaliny ze siláže nebo jiné kapaliny, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu přírodních léčivých zdrojů;2)
e)
čerpat podzemní vody, s výjimkou stávajících povolených odběrů;
f)
provádět
1.
zemní a jiné práce do hloubky větší než deset metrů,
2.
vrty pod bází cyprisového souvrství, s výjimkou vrtů pro jímání minerálních vod,
3.
trhací práce bez závazného posudku Inspektorátu,
4.
jinou činnost, která může narušit nebo jinak negativně ovlivnit vydatnost, fyzikální vlastnosti, chemické složení nebo hygienickou nezávadnost přírodních léčivých zdrojů,5)
5.
odvodňovací práce a úpravy na povrchových tocích, které by mohly ohrozit přirozený režim spodních vod,
6.
hornickou činnost6) a činnost prováděnou hornickým způsobem;7)
g)
přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje;2)
h)
tábořit (ve stanech, obytných přívěsech apod.) mimo vyhrazená místa;
i)
používat chemických posypových materiálů na pozemních komunikacích, které by mohly způsobit kontaminaci přírodních léčivých zdrojů.
(2)
Ve zvláštním ochranném pásmu je zakázáno:
a)
provádět činnost uvedenou v odstavci 1;
b)
budovat
1.
sklady ropy a jejích produktů a zařízení na uskladnění látek označených jako jedy či zvlášť nebezpečné jedy,
2.
zařízení s předpokládaným používáním ropy, ropných produktů, popřípadě tekutých paliv, s výjimkou lokálních naftových kamen se zásobami nafty ve skladovacích nádržích do obsahu 200 litrů;
c)
používat
1.
chemické přípravky na ochranu rostlin,
2.
stabilní stavební a jiné stroje a vrtné soupravy, u nichž je využíváno tekutých provozních hmot, pokud nejsou vybaveny zařízením, které zabrání únikům tekutých paliv, olejů, mazadel, chladící kapaliny a jiných provozních hmot do půdy, vod, vzduchu nebo rostlin;
d)
parkovat s motorovými vozidly mimo
1.
vyhrazená parkoviště,
2.
uzavřené garáže.
§ 3
Ochranné pásmo 2. stupně
(1)
V ochranném pásmu 2. stupně je zakázáno:
a)
těžit nerostné suroviny, s výjimkou dotěžení keramických surovin v katastrálním územíkatastrálním území obceobce Drahov; podmínky dotěžení a způsob rekultivace budou stanoveny závazným posudkem Inspektorátu v plánu otvírky, přípravy a dobývání;
b)
provádět
1.
činnost uvedenou v § 2 odst. 1 písm. f) bodech 1., 2. a 3. bez závazného posudku Inspektorátu,
2.
úpravy povrchových toků bez opatření zabraňujících zvýšenému odtoku podzemních vod oproti stávajícímu stavu,
3.
hornickou činnost6) a činnost prováděnou hornickým způsobem,7)
4.
meliorační a vodohospodářské práce bez spolehlivého opatření k zabránění zvýšení množství unikajících proplyněných minerálních vod a oxidu uhličitého,
5.
činnost uvedenou v § 2 odst. 1 písm. h) a i);
c)
čerpat nové zdroje podzemní vody v množství přesahujícím 60 litrů za minutu bez závazného posudku Inspektorátu;
d)
budovat a provozovat
1.
objekty průmyslových a velkokapacitních zemědělských staveb, jejichž provozování by negativně ovlivňovalo přírodní léčivé zdroje,5)
2.
skládky nebezpečných odpadů;3)
e)
aplikovat hnojiva a chemické přípravky na ochranu rostlin bez závazného posudku Inspektorátu;
f)
přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje.2)
(2)
Dojde-li při provádění prací podle odstavce 1 písm. b) bod 4 k úniku proplyněných minerálních vod a oxidu uhličitého, musí jeho spolehlivé zastavení zabezpečit ten, kdo jej způsobil a v případě zjištění obsahu oxidu uhličitého v podzemních vodách nad hodnotu 250 miligramů na jeden litr musí být nová technická díla spolehlivě podle plánu likvidována.
§ 4
Ochranné pásmo 3. stupně
(1)
V ochranném pásmu 3. stupně je zakázáno:
a)
těžit
1.
uhlí a bituminosní horniny,
2.
keramické a sklářské suroviny pod bází, která je dána cyprisovým souvrstvím bez závazného posudku Inspektorátu;
b)
provádět
1.
vrty pod bází cyprisového souvrství bez závazného posudku Inspektorátu,
2.
činnost uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) bodů 2 a 3 bez závazného posudku Inspektorátu,
3.
činnost uvedenou v § 2 odst. 1 písm. h) a i);
c)
čerpat podzemní vody v množství přesahujícím 120 litrů za minutu mimo stávajících zdrojů podzemních vod bez závazného posudku Inspektorátu;
d)
využívat, popřípadě čerpat minerální proplyněné vody s obsahem oxidu uhličitého vyšším než 1000 miligramů na jeden litr bez závazného posudku Inspektorátu;
e)
budovat a provozovat velkokapacitní zemědělské stavby, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje.
(2)
V dobývacím prostoru „Zelená“ lze „Ge“ jíly dotěžit za podmínek stanovených v rozhodnutí o jeho vymezení.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 5
Tímto nařízením není dotčena:
a)
působnost orgánů a organizací vyplývající ze zvláštních předpisů;8)
b)
ochrana
1.
oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les podle zvláštních předpisů,9)
2.
ložisek přírodních léčivých zdrojů peloidů Starý Hrozňatov a Vackovec podle zvláštních předpisů.10)
§ 6
Do doby tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády jsou fyzické a právnické osoby povinny:
a)
podřídit zemědělskou výrobu podmínkám stanoveným pro ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně;
b)
vybavit parkoviště motorových vozidel v ochranném pásmu 1. stupně a ve zvláštním ochranném pásmu nepropustným povrchem jejich odstavných ploch a upravit tak, aby unikající kapaliny, zejména pohonné hmoty, oleje, chladící kapaliny, kyseliny, louhy a kapaliny do ústrojí motorových vozidel (brzdy, spojky) byly zachycovány odlučovačem nebo jiným zvláštním zařízením;
c)
zabezpečit stávající evidované skládky odpadů v ochranných pásmech tak, aby nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění kvality přírodních léčivých zdrojů.
§ 7
Zrušují se:
1.
výnos ministerstva zdravotnictví č. j. LZ/3-2884-15. 9. 1959, kterým byla stanovena prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně;
2.
výnos ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 40/1975 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR, částka 16-17/1975, o rozšíření prozatímních ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně.
§ 8
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Pithart v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády ČR č. 153/1992 Sb.
mapa
207kB
Příloha č. 2
k nařízení vlády ČR č. 153/1992 Sb.
Vymezení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně
Ochranné pásmo 1. stupně
Hranice ochranného pásma 1. stupně vede od místní části Františkových Lázní - Slatiny na západ k rybníku Amerika a odtud k Otevřenému rybníku. Dále sleduje silnici a lesní cestu do místní části Františkových Lázní - Horních Loman. Překračuje železnici Františkovy Lázně - Aš, dále vede po státní silnici tvořící obchvat Františkových Lázní opět k železnici Františkovy Lázně - Tršnice a po této železnici na levý břeh řeky Ohře v Třebeni. Z Třebeně vede na jih proti toku řeky Ohře až k Ústí Střížkovského potoka. Po Střížkovském potoce vede na západ k silnici Cheb - Františkovy Lázně a po této silnici do místní části Františkových Lázní - Slatiny.
Zvláštní ochranné pásmo
Hranice zvláštního ochranného pásma vede od severní strany závodu Západočeských zřídel na západ Jezerní ulicí k vycházkové cestě Dvořákovými sady, potok Slatinku překračuje na severním okraji Labutího jezírka. Odtud vede Dlouhou ulicí až po její spojnici s Máchovou ulicí. Po Máchově ulici vede na Ruskou třídu až ke spojnici s ulicí 5. května. Po ulici 5. května vede okolo Lázní II po ulici Pod Lipami k přírodnímu léčivému zdroji Natalie. Od Natalie vede k potoku Slatinka, který překračuje k jihu až na okraj ložiska přírodního léčivého zdroje - františkolázeňského peloidu. Jeho okraj sleduje až k závodu Západočeských zřídel.
Ochranné pásmo 2. stupně
Hranice ochranného pásma 2. stupně vede od severního okraje města Chebu k západu po silnici až do obceobce Luzná a odtud přes kótu 508 m n. m. do obceobce Ostruh a pak k silnici Františkovy Lázně - obecobec Hazlov. Po této silnici se vrací k východu, překročí silnici Františkovy Lázně - obecobec Vojtanov, je vedena dále k východu až k železniční trati Tršnice - Luby, pak přes potoky Sázek a Lužní na západní okraj obceobce Milhostov. Odtud vede po silnici až k železniční trati Cheb - Sokolov, po této železnici překročí řeku Ohři a po levém břehu řeky Ohře vede do obceobce Dolnice. Za obcíobcí Dolnice překročí trať Cheb - Františkovy Lázně a vede k západu na severní okraj města Chebu.
Ochranné pásmo 3. stupně
Hranice ochranného pásma 3. stupně vede od chebského hradu v městě Chebu na západ k obciobci Pomezí. Od obceobce Pomezí sleduje státní hranici k severu až k překročení potoka Slatinky a vede dále k severu na východní okraj města Aše. Mimo intravilán města Aše vede přes obceobce Podhradí a Kopaniny ke státní hranici, kterou sleduje až do území na sever od obceobce Plesná. Dále vede na východ do území na sever od obceobce Nový Kostel. Po východním okraji Chebské pánve vede nad obcemiobcemi Nový Kostel, Kacéřov, Tuřany k obciobci Milíkov. Od obceobce Milíkov vede k západu, překročí silnici Mariánské Lázně - Cheb, dále vede k jihu a překročí železniční trať Mariánské Lázně - Cheb až k obciobci Palič. Dále vede k západu přes obecobec Kozly do obceobce Hrozňatov a odtud do obceobce Šlapany. Z obceobce Šlapany vede k severu, dále po železniční trati Mariánské Lázně - Cheb a od železniční stanice v městě Chebu k chebskému hradu.
1)
Okresní úřad v Chebu a Sokolově, městské úřady v Chebu, Plesné, Františkových Lázních, Lubech a Skalné, obecní úřad v Azlově, Nebanicích, Lipové, Dolním Žandově, Křižovatce, Krásné a Novém Kostelu.
2)
§ 1 vyhlášky č. 6/1978 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
3)
§ 2 odst. 3 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.
4)
§ 72 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
5)
§ 23 odst. 2 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
6)
§ 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
7)
§ 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
8)
Např. zákon č. 196/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracech a o Českém geologickém úřadu.
9)
Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.
10)
Výnos ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1977 Věst. MZ ČSR o prohlášení přírodních léčivých zdrojů peloidů a minerálních vod za přírodní léčivé zdroje pro lázeňské místo Františkovy Lázně. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 153/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 153/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb.
Vyhlášeno 24. 4. 1992, datum účinnosti 24. 4. 1992, částka 33/1992
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - V sazebníku notářských poplatků za úkony se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je nedílnou součástí této vyhlášky.
* Čl. III vyhlášky č. 153/1992 Sb.
Aktuální znění od 24. 4. 1992
153
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 25. března 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb.
Ministerstvo financí České republiky v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky stanoví podle § 41 odst. 1 zákona České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění zákona č. 201/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 6 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
2.
V § 9 se vypouští odstavec 3.
3.
Za § 14 se vkládají nové § 15a až 15d, které zní:
㤠15a
(1)
Od notářských poplatků za úkony, z dědictví, darování a z převodu nebo přechodu nemovitostí jsou osvobozeny, kromě subjektů uvedených v § 6 a 24 zákona č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, též Česká republika, Slovenská republika, okresní úřady v České republice, okresní a obvodní úřady ve Slovenské republice. Od notářských poplatků z dědictví a darování jsou dále osvobozena bezúplatná nabytí majetku obcemi v České republice a ve Slovenské republice.
(2)
Od notářského poplatku z převodu nebo přechodu nemovitostí jsou osvobozeny i převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků.1)
(3)
Od notářských poplatků z převodu nebo přechodu nemovitostí a z darování jsou osvobozeny převody majetku z Československé televize na Českou televizi a z Československého rozhlasu na Český rozhlas podle zvláštního zákona.2)
(4)
Od notářských poplatků za úkony a z převodu nebo přechodu nemovitostí jsou osvobozeny též převody majetku v souvislosti se slučováním a rozdělováním obcí, popřípadě se změnami jejich území podle zvláštního předpisu.3)
§ 15b
(1)
Od notářských poplatků za úkony, z darování a z převodu nebo přechodu nemovitostí jsou osvobozeny převody majetku související s realizací privatizačních projektů podle zvláštních předpisů.4) Osvobození podle tohoto ustanovení se vztahují i na realizace privatizačních projektů uskutečněné před nabytím účinnosti této vyhlášky.
(2)
Od notářských poplatků z převodu nebo přechodu nemovitostí a z darování jsou osvobozeny vklady majetku společníků do majetku obchodních společností podle zvláštního zákona.5)
§ 15c
Poplatníkem notářského poplatku za úkony z návrhu na registraci zástavní smlouvy, jíž se zastavuje nemovitost, je vlastník nemovitosti.
§ 15d
Ode dne účinnosti této vyhlášky se nepoužije ustanovení čl. II výnosu ministerstva financí České socialistické republiky o úlevách u notářských poplatků č. j. 153/2 350/1985 ze dne 7. února 1985.“.
Čl. II
V sazebníku notářských poplatků za úkony se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je nedílnou součástí této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Špaček v. r.
Příloha vyhlášky č. 153/1992 Sb.
Změny a doplňky sazebníku notářských poplatků za úkony
1.
V položce A body 3 a 5 znějí:
„3.| Jde-li o smlouvu, z cenyceny předmětu| 1%
---|---|---
nejméně| 120 Kčs
nejvýše| 10 000 Kčs
5.| Jde-li o osvědčení, že bylo odesláno nebo sděleno prohlášení a že mělo určitý obsah, nebo o osvědčení, jaký byl průběh a výsledky jednání ve schůzi, nebo o osvědčení, že se v přítomnosti státního notáře staly jiné skutečnosti nebo že je sám zjistil, z cenyceny předmětu| 1%
nejméně| 80 Kčs
nejvýše| 10 000 Kčs“.
2.
Položka B zní:
„Položka B:
1.| Za ověření opisu nebo kopie listiny, jakož i souhlasu několika prvopisů, za každou i jen započatou stranu prvopisu, jejíž opis nebo kopie se ověřuje|
---|---|---
-v českém nebo slovenském jazyce| 20 Kčs
\\- cizojazyčné listiny| 50 Kčs
2.| Za osvědčení pravosti podpisu jedné osoby na listině, za každé osvědčení| 20 Kčs
Poznámky:
1.
Poplatek se neplatí za ověření opisu listin, kterých je třeba k vyměření notářských poplatků nebo pro sbírku registrovaných smluv nebo pro evidenci nemovitostínemovitostí vedenou u orgánu geodézie a kartografie. Na těchto opisech musí však být vyznačen účel, k němuž byly vyhotoveny.
2.
Českoslovenští občané maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti platí za ověření opisu nebo kopie listiny, jakož i souhlasu několika prvopisů sepsaných v jazyce své národnosti poplatek ve stejné výši, ve které se platí za ověření opisu nebo kopie listiny v českém nebo slovenském jazyce.
3.
Za cizojazyčnou listinu se považuje listina, v níž je alespoň část textu v cizím jazyce.“.
3.
Položka C zní:
„Položka C:
a)| Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papírucenného papíru, za každý protestovaný papír| 500 Kčs
---|---|---
b)| za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny| 100 Kčs“.
4.
Položka E zní:
„Položka E:
Za sepsání písemností, které nemají formu notářského zápisu, z cenyceny předmětu| 0,5 %|
---|---|---
nejméně| 100 Kčs
nejvýše| 1000 Kčs
Poznámky:
1.
Sepsání žádosti, aby soud z hlediska zájmů chráněných osob schválil právní úkon, nepodléhá notářskému poplatku.
2.
Viz poznámka 2 k položkám A č. 1 a 3.“.
5.
Položka F zní:
„Položka F:
Z návrhu na umoření listiny| 100 Kčs“.
---|---
6.
Položka G zní:
„Položka G:
Z návrhu na registraci:
1.| smlouvy o převodu nemovitosti z cenyceny nemovitostinemovitosti| 0,25 %
---|---|---
nejméně| 200 Kčs
2.| zástavní smlouvy, jíž se zastavuje nemovitostnemovitost| 1 % ze zajišťované pohledávky
nejméně| 300 Kčs
nejvýše| 10 000 Kčs
3.| smlouvy o výstavbě domu s byty ve vlastnictví fyzických osob| | 300 Kčs
4.| smlouvy o zřízení, omezení nebo zrušení věcného břemene anebo smlouvy o zřízení předkupního práva, zrušení zástavního práva| | 300 Kčs“.
7.
Položka I zní:
„Položka I:
Za zaslání spisů jinému státnímu notářství, aby do nich nahlédl žadatel| 50 Kčs“.
---|---
8.
Položka J zní:
„Položka J:
Z návrhu na přikázání věci jinému státnímu notářství z důvodu vhodnosti| 100 Kčs“.
---|---
9.
Položka L zní:
„Položka L:
Za vyhotovení úředního potvrzení (vysvědčení) o skutečnostech známých ze spisů, za výpis, osvědčení nebo čistopis (opis) ze spisů nebo sbírky listin státních notářství, za každou započatou stranu prvopisu| 20 Kčs“.
---|---
10.
Položka M zní:
„Položka M:
Za vydání dalších stejnopisů notářských zápisů, dalších notářských osvědčení nebo rozhodnutí, za každou započatou stranu prvopisu| 20 Kčs
---|---
Poznámka:
Za vydání osvědčení o obsahu ústního rozhodnutí státního notářství ve věcech notářských poplatků se poplatek neplatí.“.
1)
§ 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
§ 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
3)
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 12 odst. 2 a § 47 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 18 odst. 2 písm. a), b) a c) a § 20 odst. 1 písm. a) a g) zákona České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 2 písm. a), g) a h) zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.
5)
Část druhá zákona č. 513/1991 Sb. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 154/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 154/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, v znení vyhlášky Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Zb.
Vyhlášeno 24. 4. 1992, datum účinnosti 24. 4. 1992, částka 33/1992
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, v znení vyhlášky Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Zb. sa mení
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha vyhlášky č. 154/1992 Zb.
Aktuální znění od 24. 4. 1992
154
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
zo 17. marca 1992,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, v znení vyhlášky Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Zb.
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 41 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, v znení vyhlášky Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 6 sa vvpúšťa odsek 2 a poznámka pod čiarou č. 1. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
2.
V § 9 sa vypúšťa odsek 3.
3.
Za § 14 sa vkladá § 15, ktorý znie:
㤠15
(1)
Od notárskych poplatkov za úkony, z dědičstva, darovania a z prevodu a prechodu nehnuteľností sú oslobodené okrem subjektov uvedených v § 6 a 24 zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch v znení neskorších predpisov, Česká republika a Slovenská republika, okresné úrady v Českej republike a okresné a obvodné úrady v Slovenskej republike. Od notárskych poplatkov z dedičstva a darovania sú ďalej oslobodené bezodplatné nadobudnutia majetku obcami v Českej republike a v Slovenskej republike.
(2)
Od notárskeho poplatku z prevodu alebo prechodu nehnuteľností sú oslobodené aj prevody a prechody vlastníctva k nehnuteľnostiam pri likvidácii štátnych podnikov.1)
(3)
Od notárskych poplatkov z prevodu alebo prechodu nehnuteľností a z darovania sú oslobodené prevody majetku z Česko-slovenskej televízie na Slovenskú televíziu a z Česko-slovenského rozhlasu na Slovenský rozhlas podľa osobitného zákona.2)
(4)
Od notárskych poplatkov za úkony a z prevodu a prechodu nehnuteľností sú oslobodené tiež prevody majetku v súvislosti so zlučovaním a rozdeľovaním obcí a so zmenami ich územia podľa osobitného predpisu.3)“.
4.
Za § 15 sa vkladajú nové § 15a a 15b, ktoré znejú:
㤠15a
(1)
Od notárskych poplatkov za úkony, z darovania a z prevodu a prechodu nehnuteľností sú oslobodené prevody majetku súvisiace s realizáciou privatizačných projektov podľa osobitných predpisov.4)
(2)
Od notárských poplatkov z prevodu alebo prechodu nehnuteľností a z darovania sú oslobodené vklady majetku fyzických alebo právnických osôb do majetku obchodných spoločností podľa osobitného zákona.5)
§ 15b
Od notárskych poplatkov za úkony sa oslobodzujú oprávnení účastníci dohôd o vysporiadanie dedičských podielov uzatvorených medzi dedičmi alebo ich právnymi nástupcami podľa osobitného predpisu.6)“.
5.
V sadzobníku notárskych poplatkov za úkony sa vykonávajú zmeny a doplnky uvedené v prílohe, ktorá je neoddeliteľnou súčasťou tejto vyhlášky.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Dančo CSc. v. r.
Príloha vyhlášky č. 154/1992 Zb.
Zmeny a doplnky sadzobníka notárskych poplatkov za úkony
1.
Položka A č. 3 znie:
„3.| Ak ide o zmluvy z ceny predmetu| 1 %| najviac 10 000 Kčs“.
---|---|---|---
2.
Položka A č. 5 znie:
„5.| Ak ide o osvedčenie, že bolo odoslané alebo oznámené vyhlásenie a že malo určitý obsah, alebo o osvedčenie, aký bol priebeh a výsledky rokovania na schôdzi, alebo o osvedčenie, že sa v prítomnosti štátneho notára stali iné skutočnosti alebo že ich sám zistil, z ceny predmetu| 1 %| najviac 10 000 Kčs“.
---|---|---|---
3.
Položka B znie:
„Položka B:
1\\. | Za overenie odpisu alebo kópie listiny, ako i súhlasu niekoľkých prvopisov za každú začatú stranu prvopisu|
---|---|---
a)| pri texte a kópii v slovenskom alebo českom jazyku| 20 Kčs
b)| pri cudzojazyčných listinách| 50 Kčs
2.| Za osvedčenie pravosti podpisu na listine za každé osvedčenie| 20 Kčs
Poznámky k č. 1:
1.
Poplatok sa neplatí za overenie odpisov listín, ktoré sú potrebné na vyrubenie notárskych poplatkov alebo pre zbierku registrovaných zmlúv alebo pre evidenciu nehnuteľností vedenú na orgáne geodézie. Na týchto odpisoch sa však musí vyznačiť účel, na ktorý sa vyhotovili.
2.
Česko-slovenskí občania maďarskej, nemeckej, poľskej a ukrajinskej (rusínskej) národnosti platia za overenie odpisu alebo kópie listiny, ako i súhlasu niekoľkých prvopisov spísaných v jazyku svojej národnosti poplatok podľa písmena a), pokiaľ k overeniu dôjde v oblasti obývanej príslušnou národnosťou.
3.
Za cudzojazyčnú listinu sa považuje listina, v ktorej je aspoň časť textu napísaná v cudzom jazyku.“.
4.
Položka C znie:
„Položka C:
a)| za úhrn úkonov potrebných na protestáciu zmenky alebo iného rubopisu prevoditeľného cenného papieru, za každý protestovaný papier| 500 Kčs
---|---|---
b)| za vyhotovenie odpisu alebo výpisu z protestnej listiny| 100 Kčs“.
---|---|---
5.
Položka E znie:
„Položka E:
Za spísanie písomností, ktoré nemajú formu notárskej zápisnice, z ceny predmetu| 0,5 %
---|---
| najmenej 100 Kč
najviac 1000 Kčs“.
Poznámky:
1.
Spísanie žiadosti, aby súd z hľadiska záujmov chránených osôb schválil právny úkon, nepodlieha notárskemu poplatku.
2.
Pozri poznámku 2 k položke A č. 1 a 3“.
6.
Položka F znie:
„Položka F:
1.| Z návrhu na umorenie listiny| 100 Kčs“.
---|---|---
7.
Položka G znie:
„Položka G:
Z návrhu na registráciu:
1.| zmluvy o prevode nehnuteľnosti z ceny nehnuteľnosti| 0,25 %
---|---|---
| najmenej 200 Kčs
2.| zmluvy o záložnom práve a podzáložnom práve na založenie nehnuteľnosti| 1 % zo zabezpečovanej pohľadávky
---|---|---
| najmenej 300 Kčs
najviac 10 000 Kčs
3.| zmluvy o výstavbe domu s bytmi v osobnom vlastníctve| 300 Kčs
---|---|---
4.| zmluvy o zriadení, obmedzení, zrušení vecného bremena, zmluvy o zriadení predkupného práva| 300 Kčs.
---|---|---
Poznámka:
Poplatníkom pri návrhu na registráciu zmluvy o záložnom práve na založenie nehnuteľnosti je vlastník nehnuteľnosti.
8.
Položka I znie:
„Položka I:
Za zaslanie spisov inému štátnemu notárstvu, aby do nich žiadateľ nahliadol| 50 Kčs“.
---|---
9.
Položka J znie:
„Položka J:
Z návrhu na prikázanie veci inému štátnemu notárstvu z dôvodu vhodnosti| 100 Kčs“.
---|---
10.
Položka L znie:
„Položka L:
Za vyhotovenie úradného potvrdenia (vysvedčenia) o skutočnostiach známych zo spisu, za výpis, osvedčenie alebo čistopis (odpis) zo spisov alebo zbierky listín štátnych notárstiev za každú začatú stranu prvopisu| 20 Kčs“.
---|---
11.
Položka M znie:
„Položka M:
Za vydanie ďalších rovnopisov notárskych zápisníc, ďalších notárskych osvedčení alebo rozhodnutí za každú začatú stranu prvopisu| 20 Kčs
---|---
Poznámka:
Za vydanie osvedčenia o obsahu ústného rozhodnutia štátneho notárstva vo veciach notárskych poplatkov sa poplatok neplatí.“.
1)
§ 761 Obchodného zákonníka.
§ 47 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby v znení neskorších predpisov.
2)
Zákon č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku, Českú republiku a Slovenskú republiku vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov.
3)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
Zákon SNR č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
4)
§ 12 ods. 2 a § 47 zákona č. 92/1991 Zb.
§ 18 ods. 2 písm. b) a c) a § 20 ods. 1 písm. a) a g) zákona SNR č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a Fonde národného majetku Slovenskej republiky.
5)
§ 56 a nasl. Obchodného zákonníka.
6)
§ 40 zákona SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a pozemkových spoločenstvách. |
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky č. 155/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky č. 155/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky, ktorou sa určujú podmienky oprávnenia na projektové práce v odbore pozemkových úprav
Vyhlášeno 24. 4. 1992, datum účinnosti 24. 4. 1992, částka 33/1992
* § 1 - (1) Oprávnenie na projektové práce v odbore pozemkových úprav udeľuje Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) fyzickým a právnickým osobám, ak predmetom ich podnikateľskej činnosti je vykonávanie projektových
* § 2 - (1) Osobitnou odbornou spôsobilosťou sa rozumie súhrn vedomostí a praktických postupov, ktoré sú nevyhnutné na vykonávanie pozemkových úprav podľa zákona.
* § 3 - (1) Príprava žiadateľov sa uskutočňuje organizovaným štúdiom, ktoré zabezpečuje ministerstvo.
* § 4 - (1) Predmetom skúšky sú vedomosti a praktické postupy v rozsahu prípravy uvedenej v prílohe č. 2 tejto vyhlášky.
* § 5 - (1) Termín skúšky určuje skúšobná komisia podľa študijného plánu.
* § 6 - (1) Žiadateľom, ktorí získali osobitnú odbornú spôsobilosť podľa tejto vyhlášky, vydá ministerstvo osvedčenie na projektové práce v odbore pozemkových úprav.
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1 vyhlášky MPVž SR č. 155/1992 Zb.
* Príloha č. 2 vyhlášky MPVž SR č. 155/1992 Zb.
Aktuální znění od 24. 4. 1992
155
VYHLÁŠKA
Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky
z 10. februára 1992,
ktorou sa určujú podmienky oprávnenia na projektové práce v odbore pozemkových úprav
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky podľa § 43 ods. 1 písm. e) zákona Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
(1)
Oprávnenie na projektové práce v odbore pozemkových úprav udeľuje Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) fyzickým a právnickým osobám, ak predmetom ich podnikateľskej činnosti je vykonávanie projektových prác v odbore pozemkových úprav a ak jej pracovníci, ktorí tieto práce vykonávajú, spĺňajú kvalifikačné predpoklady podľa prílohy č. 1 tejto vyhlášky a absolvujú prípravu pre získanie osobitnej odbornej spôsobilosti.1)
(2)
Oprávnenie podľa tejto vyhlášky nenahrádza oprávnenie potrebné podľa osobitných predpisov.2)
§ 2
(1)
Osobitnou odbornou spôsobilosťou sa rozumie súhrn vedomostí a praktických postupov, ktoré sú nevyhnutné na vykonávanie pozemkových úprav podľa zákona.
(2)
Osobitnú odbornú spôsobilosť získajú žiadatelia prípravou a skúškou, ktorej obsah a predmet je upravený v prílohe č. 2 tejto vyhlášky.
(3)
Žiadateľ, ktorý
a)
úspešne absolvoval prípravu v študijnom odbore podľa prílohy č. 1 tejto vyhlášky,
b)
vykonával projektové práce v odbore pozemkových úprav po dobu najmenej 5 rokov,
nemusí absolvovať prípravu.
§ 3
(1)
Príprava žiadateľov sa uskutočňuje organizovaným štúdiom, ktoré zabezpečuje ministerstvo.
(2)
Žiadateľov zaradí do prípravy ministerstvo na základe prihlášky.
(3)
Prípravou podľa odseku 1 môže ministerstvo poveriť inú organizáciu.
§ 4
(1)
Predmetom skúšky sú vedomosti a praktické postupy v rozsahu prípravy uvedenej v prílohe č. 2 tejto vyhlášky.
(2)
Žiadateľ vykoná skúšku pred skúšobnou komisiou. Skúška má písomnú a ústnu časť.
(3)
Skúšobnú komisiu zriaďuje ministerstvo, jej predsedom je pracovník ministerstva. Skúšobná komisia má najmenej 5 členov a uznáša sa väčšinou hlasov.
(4)
Členstvo v skúšobnej komisii sa považuje za iný úkon vo všeobecnom záujme.3)
§ 5
(1)
Termín skúšky určuje skúšobná komisia podľa študijného plánu.
(2)
Komisia po vykonaní skúšky oboznámi žiadateľa s jej výsledkom a vyhotoví zápisnicu.
(3)
Ak žiadateľ na skúške nevyhovie, môže skúšku jedenkrát opakovať v termíne, ktorý určí skúšobná komisia.
(4)
Ak žiadateľ z ospravedlniteľného dôvodu nemohol prísť na skúšku alebo na opakovanú skúšku, skúšobná komisia určí náhradný termín.
(5)
Ďalšie podrobnosti o priebehu skúšky ustanovuje skúšobný poriadok.
§ 6
(1)
Žiadateľom, ktorí získali osobitnú odbornú spôsobilosť podľa tejto vyhlášky, vydá ministerstvo osvedčenie na projektové práce v odbore pozemkových úprav.
(2)
Osvedčenie na projektové práce v odbore pozemkových úprav obsahuje tieto údaje:
a)
osobné údaje žiadateľa,
b)
dátum jeho vydania, označenie ministerstva a odtlačok jeho pečiatky,
c)
podpis ministra alebo jeho zástupcu a predsedu skúšobnej komisie.
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Kršek v. r.
Príloha č. 1 vyhlášky MPVž SR č. 155/1992 Zb.
Kvalifikačné predpoklady vzdelania žiadateľov o vydanie oprávnenia na projektové práce v odbore pozemkových úprav
1.
Vysokoškolské vzdelanie technického smeru so zameraním na pozemkové úpravy, geodéziu a lesníctvo,
2.
Vysokoškolské vzdelanie poľnohospodárskeho smeru so zameraním na hydromelioráciu,
3.
Vysokoškolské vzdelanie prírodovedeckého smeru so zameraním na životné prostredie, geografiu...,
4.
Vysokoškolské právnické vzdelanie.
Príloha č. 2 vyhlášky MPVž SR č. 155/1992 Zb.
Rozsah prípravy a predmet skúšky na získanie osobitnej odbornej spôsobilosti na projektové práce v odbore pozemkových úprav
Obsahom prípravy a predmetom skúšky sú vedomosti:
-
o optimálnom riešení a usporiadaní krajiny, na základe poznatkov všetkých profesií v súlade s jej ekologickým potenciálom,
-
o návrhoch spoločných technických opatrení,
-
o usporiadaní pôdnych celkov,
-
o realizácii projektu pozemkových úprav,
-
o operáte evidencie nehnuteľností,
-
o sústave BPEJ,
-
o spôsobe zatrieďovania jednotlivých pôd do BPEJ,
-
o produkčných predpokladoch jednotlivých BPEJ a ich vzájomnej porovnateľnosti a zameniteľnosti,
-
o oceňovaní pozemkov podľa cenových predpisov s osobitným zreteľom na špecifiká lesných pozemkov a lesných porastov,
-
o oceňovaní pôvodných a náhradných pozemkov a zdôvodnení náhrady,
-
o hospodárskej úprave lesov,
-
o daňovom a nájomnom mechanizme,
-
o vykonávaní pedologického prieskumu pôd a využitia všetkých pedologických podkladov,
-
o určovaní stanovištných podmienok,
-
o hodnotení produkčných predpokladov jednotlivých pôd,
-
o informačnom systéme o pôde,
-
o pozemkovom, občianskom, správnom a obchodnom práve,
-
o predpisoch upravujúcich vedenie pozemkových kníh a evidenciu nehnuteľností,
-
o predpisoch upravujúcich oceňovanie pozemkov a pozemkovú daň,
-
o výkone geodetických prác,
-
o manipulácii s elaborátom evidencie nehnuteľností a pozemkovou knihou,
-
o využití mapových podkladov pre výkon geodetických prác,
-
o oblasti protierozívnej ochrany pôdneho fondu,
-
o projektovaní úpravy tokov a malých vodných nádrží,
-
o predpisoch upravujúcich právne vzťahy vo vodnom hospodárstve.
1)
§ 25 ods. 1 zákona SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
2)
Napr. zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) a vyhláška SÚGK č. 82/1973 Zb. o overovaní geometrických plánov a iných výsledkov geodetických prác.
3)
§ 124 ods. 2 Zákonníka práce.
§ 22 ods. 4 nariadenia vlády ČSSR č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce.
Časť I. písm. c) vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme. |
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 156/1992 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 156/1992 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie, ktorou sa dopĺňa vyhláška Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 125/1965 Zb. o ochrane voľne žijúcich živočíchov
Vyhlášeno 24. 4. 1992, datum účinnosti 24. 4. 1992, částka 33/1992
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 24. 4. 1992
156
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre životné prostredie
zo 17. marca 1992,
ktorou sa dopĺňa vyhláška Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 125/1965 Zb. o ochrane voľne žijúcich živočíchov
Slovenská komisia pre životné prostredie podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody ustanovuje:
Čl. I
Príloha vyhlášky Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 125/1965 Zb. o ochrane voľne žijúcich živočíchov sa dopĺňa takto:
1.
Skupina „Nestavovce - Avertebrata“ sa na konci dopĺňa:
„Mäkkýše - kmeň: Mollusca
Slimák záhradný - Helix pomatia
Slimák žltkastý - Helix lutescens“.
2.
V skupine „Stavovce - podkmeň: Vertebrata“ sa medzi „Cicavce - trieda Mammalia“ dopĺňa:
„Bobor vodný - Castor fiber“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister-predseda:
Ing. Tirpák CSc. v.r. |
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky č. 180/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky č. 180/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovujú sídla a územná pôsobnosť inšpektorátov Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie
Vyhlášeno 30. 4. 1992, datum účinnosti 30. 4. 1992, částka 38/1992
* § 1 - (1) Sídlom Ústredného inšpektorátu Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie je Bratislava.
* § 2 - Inšpektorát v Bratislave vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
* § 3 - Inšpektorát v Banskej Bystrici vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
* § 4 - Inšpektorát v Košiciach vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
* § 5 - Inšpektorát v Žiline vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
* § 6 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1992
180
VYHLÁŠKA
Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky
zo 16. marca 1992,
ktorou sa ustanovujú sídla a územná pôsobnosť inšpektorátov Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky podľa § 1 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 271/1991 Zb. ustanovuje:
§ 1
(1)
Sídlom Ústredného inšpektorátu Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie je Bratislava.
(2)
Sídlami jemu podriadených inšpektorátov sú Bratislava, Banská Bystrica, Košice, Žilina.
§ 2
Inšpektorát v Bratislave vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
Bratislava, Bratislava-vidiek, Trnava, Senica, Trenčín, Topoľčany, Nitra, Nové Zámky, Komárno, Galanta a Dunajská Streda.
§ 3
Inšpektorát v Banskej Bystrici vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
Banská Bystrica, Žiar nad Hronom, Zvolen, Veľký Krtíš, Lučenec, Rimavská Sobota, Rožňava a Levice.
§ 4
Inšpektorát v Košiciach vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
Košice-mesto, Košice-vidiek, Spišská Nová Ves, Poprad, Stará Ľubovňa, Prešov, Bardejov, Svidník, Humenné, Vranov nad Topľou, Michalovce a Trebišov.
§ 5
Inšpektorát v Žiline vykonáva svoju pôsobnosť v územných obvodoch okresov:
Žilina, Liptovský Mikuláš, Dolný Kubín, Čadca, Považská Bystrica, Martin a Prievidza.
§ 6
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Kršek v. r. |
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky č. 181/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky č. 181/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky o krmivách
Vyhlášeno 30. 4. 1992, datum účinnosti 30. 4. 1992, částka 38/1992
* § 1 - Úvodné ustanovenia
* Krmivá
* § 2 - (1) Krmivami podľa tejto vyhlášky sú všetky organické a anorganické látky, ktoré sú určené na kŕmenie zvierat.
* § 3 - (1) Vyrábať a uvádzať do obehu možno len krmivá, ktoré boli na základe overenia ich akosti, výživnej hodnoty, použiteľnosti, a zdravotnej nezávadnosti registrované v registri krmív a dodávateľov (ďalej len „register“); to neplatí, ak ide o krmivá, ktoré re
* § 4 - Register
* § 5 - Všeobecné ustanovenie o registrácii
* § 6 - Overovanie a registrácia doposiaľ nepoužívaných krmív
* Registrácia ostatných krmív
* § 7 - (1) Krmivá, ktoré svojím zložením spĺňajú požiadavky predpísané česko-slovenskými technickými normami10) a osobitným výnosom Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky, sa registrujú na základe ohlásenia (§ 5) dodávateľom. Dodávateľ pripo
* § 8 - (1) V rozhodnutí o schválení krmiva a jeho zápise do registra kontrolný ústav určí podmienky pre výrobu, uvádzanie do obehu a použitie krmiva.
* § 9 - (1) Dodávateľ je povinný oznámiť kontrolnému ústavu zmeny zapísaných údajov v registri najneskôr do 30 dní odo dňa, keď došlo k ich zmene. Ak ide o zhoršenie akostných znakov, ukazovateľov zdravotnej a hygienickej nezávadnosti, technologického postupu a ná
* § 10 - (1) Skúšobnou výrobou sa overujú
* § 11 - (1) Ak je to potrebné na účely overovania výživnej hodnoty a použiteľnosti krmív, kontrolný ústav môže v rámci skúšobnej výroby, alebo ak ide o krmivo z dovozu, nariadiť vykonanie biologického overovania krmív na zvieratách, ktoré sa vykonáva formou labora
* § 12 - (1) Kontrolu11) akosti krmív a surovín slúžiacich na ich výrobu vykonáva kontrolný ústav,12) a ak ide o ich zdravotnú nezávadnosť, orgány veterinárnej starostlivosti v rámci veterinárneho dozoru.13)
* § 13 - (1) Podľa závažnosti zistených nedostatkov môže kontrolný ústav
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 14 - (1) Skúšobná výroba a biologická testácia krmiva sa vykonáva na náklady dodávateľa.
* § 15 - Dodávatelia oprávnení vyrábať a uvádzať do obehu krmivá podľa doterajších predpisov môžu v tejto činnosti pokračovať v rozsahu doterajšieho oprávnenia aj po účinnosti tejto vyhlášky, ak do dvoch mesiacov od jej účinnosti potvrdia údaje zapísané v doterajše
* § 16 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 165/1975 Zb. o hospodárení s krmivami a o evidencii niektorých druhov krmív a ich výrobcov.
* § 17 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1992
181
VYHLÁŠKA
Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky
zo 16. marca 1992
o krmivách
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky podľa § 39 zákona č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby ustanovuje:
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Účelom tejto vyhlášky je vytvoriť podmienky na zachovanie a zlepšovanie úžitkovosti chovaných zvierat, ich zdravia, akosti výrobkov z ich chovu používaním vhodných krmív a kŕmnych zmesí (ďalej len „krmivo“), ako aj ochranu zdravia ľudí a životného prostredia pred zdravotnou závadnosťou a inými nepriaznivými účinkami používaných krmív.
(2)
Na dosiahnutie účelu uvedeného v odseku 1 sa vykonáva
a)
overovanie výživnej hodnoty a použiteľnosti krmív,1)
b)
overovanie technológie výroby, úpravy a konzervácie krmív,2)
c)
overovanie akosti krmív a surovín slúžiacich na ich výrobu,3)
d)
overovanie zdravotnej nezávadnosti krmív.4)
(3)
Overovanie uvedené v odseku 2 písm. a), b), c) vykonáva Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky (ďalej len „kontrolný ústav“),5) overovanie uvedené v odseku 2 písm. d) vykonáva orgán veterinárnej starostlivosti.6)
(4)
Táto vyhláška sa vzťahuje na všetky fyzické a právnické osoby, ktoré vyrábajú krmivá alebo ich dovážajú alebo uvádzajú do obehu (ďalej len „dodávatelia“). Dodávateľom na účely tejto vyhlášky sa rozumie aj ten, kto vyrába krmivo pre vlastný chov zvierat, ak výrobky z chovu týchto zvierat dodáva na trh alebo pre vlastnú spotrebu.
Krmivá
§ 2
(1)
Krmivami podľa tejto vyhlášky sú všetky organické a anorganické látky, ktoré sú určené na kŕmenie zvierat.
(2)
Kŕmna zmes je zmes dvoch alebo viac krmív; ak sa ďalej neustanovuje inak, vzťahujú sa ustanovenia o krmivách aj na kŕmne zmesi.
§ 3
(1)
Vyrábať a uvádzať do obehu možno len krmivá, ktoré boli na základe overenia ich akosti, výživnej hodnoty, použiteľnosti, a zdravotnej nezávadnosti registrované v registri krmív a dodávateľov (ďalej len „register“); to neplatí, ak ide o krmivá, ktoré registrácii nepodliehajú.
(2)
Krmivá podliehajúce zápisu do registra môžu vyrábať, dovážať a uvádzať do obehu iba dodávatelia, ktorí sú zapísaní do registra.
(3)
Registrácii nepodliehajú
a)
hospodárske objemové krmivá, ak nie sú zmiešané,
b)
krmivá vyrobené v rámci skúšobnej výroby,
c)
krmivá určené na účely biologického overovania povoleného kontrolným ústavom.
§ 4
Register
(1)
Register vedie kontrolný ústav.
(2)
Do registra sa zapisujú krmivá podliehajúce registrácii a ich dodávatelia. Údaje o krmive obsahujú evidenčné číslo krmiva v poradí podľa dátumu právoplatnosti rozhodnutia kontrolného ústavu o zápise krmiva do registra,7) názov krmiva a účel jeho použitia. Údaje o dodávateľoch obsahujú obchodný názov (meno a priezvisko) a sídlo (bydlisko) dodávateľa, krmivo, ktoré má registrované, a zoznam výrobní a predajní, ak ich má dodávateľ viac.
(3)
O registrovanom krmive sa vedie evidenčný list, v ktorom sa uvádzajú
a)
názov krmiva,
b)
znak a evidenčné číslo krmiva, pod ktorým je vedené v zozname krmív,
c)
účel použitia krmiva,
d)
obchodný názov a sídlo dodávateľa,
e)
označenie platnej technickej normy,
f)
údaje o zložení krmiva,
g)
údaje o obaloch,
h)
označovanie krmiva,
i)
dátum podania žiadosti, označenie rozhodnutia o zápise a dátum jeho právoplatnosti a dátum zrušenia registrácie.
(4)
Kontrolný ústav uverejňuje v publikačnom orgáne Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky register. Register uverejňuje raz ročne. Zmeny a zrušenia v registri priebežne.
(5)
Do registra môžu nahliadnuť a robiť si z neho výpisy orgány štátnej správy, ktoré to potrebujú na plnenie svojich úloh, a osoby, ktoré preukážu potrebu nahliadnuť do registra.
(6)
Kontrolný ústav nesmie poskytnúť údaje, ktoré sú predmetom ochrany podľa osobitných predpisov,8) ani údaje uvedené v odseku 3 a ani údaje označené dodávateľom za predmet obchodného tajomstva, ak nejde o údaje verejne známe.
§ 5
Všeobecné ustanovenie o registrácii
(1)
Žiadosť o registráciu predkladá dodávateľ krmiva kontrolnému ústavu na ním vydaných tlačivách v štyroch vyhotoveniach. Žiadosť musí obsahovať
a)
názov, sídlo a identifikačné číslo organizácie dodávateľa,
b)
názov krmiva,
c)
obchodný názov krmiva, prípadne slovné a obrázové vyjadrenie ochrannej známky, ak sa bude používať,
d)
obsah hlavných živín,
e)
zastúpenie jednotlivých komponentov v hmotnostných podieloch ako vzorová receptúra,
f)
kŕmny návod alebo návod na použitie,
g)
technický popis obalu alebo odvolanie na technickú normu, ak sa majú používať normalizované obaly, a druhy dopravy, ak má byť krmivo prevážané i iným spôsobom ako v obaloch,
h)
vzor nálepky, štítku, visačky alebo iného spôsobu označenia v súlade s technickou normou,
i)
zoznam jednotlivých miest výroby a predaja, ak má výrobca viac výrobní a predajní.
(2)
K žiadosti o registráciu krmív sa pripájajú
a)
technická norma, vrátane metód skúšania jednotlivých akostných znakov alebo odkaz na technickú normu metód skúšania, podľa ktorej má byť znak ustanovený,
b)
rozbor výživnej hodnoty krmív,
c)
popis technologického postupu výroby,
d)
vyhodnotenie výsledkov skúšobnej výroby, ak je podmienkou registrácie,
e)
výsledky vyšetrenia zdravotnej nezávadnosti krmív.
(3)
Ak je to potrebné na overenie výživnej hodnoty a použiteľnosti krmív, môže kontrolný ústav požadovať od dodávateľa v nevyhnutnom rozsahu ďalšie údaje.
(4)
Zápis do registra sa vykonáva na základe rozhodnutia kontrolného ústavu o schválení krmiva a jeho zápise do registra (§ 6) alebo na základe ohlásenia krmiva dodávateľom (§ 7).
§ 6
Overovanie a registrácia doposiaľ nepoužívaných krmív
(1)
Overenie výživnej hodnoty a použiteľnosti doposiaľ nepoužívaných krmív a ich registrácia sa vykonáva ná základe žiadosti (§ 5), v ktorej sa ďalej uvedie
a)
vyhodnotenie výsledkov skúšobnej výroby alebo údajov o vlastnostiach a účinkoch krmiva zistených kontrolným ústavom alebo inou odborne spôsobilou osobou, alebo, ak ide o krmivá z dovozu, oprávnenou zahraničnou osobou,
b)
súhlas orgánu veterinárnej starostlivosti z hľadiska ich zdravotnej nezávadnosti.9)
(2)
Kontrolný ústav si môže vyžiadať ďalšie údaje a odborné posudky.
(3)
Ak sa pri overovaní podľa odsekov 1 a 2 preukážu vlastnosti a účinky krmiva, ktoré podľa odborného poznania v dobe overovania neohrozujú záujmy uvedené v § 1 ods. 1, kontrolný ústav rozhodne o schválení krmiva a o zápise krmiva do registra, inak žiadosť zamietne.7)
Registrácia ostatných krmív
§ 7
(1)
Krmivá, ktoré svojím zložením spĺňajú požiadavky predpísané česko-slovenskými technickými normami10) a osobitným výnosom Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky, sa registrujú na základe ohlásenia (§ 5) dodávateľom. Dodávateľ pripojí k ohláseniu stanovisko štátnej veterinárnej správy Slovenskej republiky v Bratislave.
(2)
Ak sú náležitosti ohlásenia v súlade s § 5 tejto vyhlášky a krmivo spĺňa požiadavky uvedené v odseku 1, kontrolný ústav rozhodne o zápise krmiva a jeho dodávateľa do registra, inak ohlásenie zamietne.7)
§ 8
(1)
V rozhodnutí o schválení krmiva a jeho zápise do registra kontrolný ústav určí podmienky pre výrobu, uvádzanie do obehu a použitie krmiva.
(2)
Po vyznačení vykonateľnosti na rozhodnutí podľa odseku 1, kontrolný ústav neodkladne oznámi dodávateľovi evidenčné číslo krmiva a dodávateľa v registri.
§ 9
(1)
Dodávateľ je povinný oznámiť kontrolnému ústavu zmeny zapísaných údajov v registri najneskôr do 30 dní odo dňa, keď došlo k ich zmene. Ak ide o zhoršenie akostných znakov, ukazovateľov zdravotnej a hygienickej nezávadnosti, technologického postupu a názvu krmiva, nesmie dodávateľ krmivo uvádzať do obehu až do zápisu zmien v registri.
(2)
Kontrolný ústav zruší zápis do registra
a)
na návrh dodávateľa,
b)
ak sa zistí, že dodávateľ porušuje podmienky registrácie krmiva.
§ 10
(1)
Skúšobnou výrobou sa overujú
a)
výživná hodnota a použiteľnosť doposiaľ nepoužívaných krmív,
b)
nové technologické zariadenia a technologické postupy na výrobu krmív,
c)
zdravotná nezávadnosť krmiva.
Pri skúšobnej výrobe podľa písmena a) sa získavajú aj podklady pre tvorbu technickej normy a metód skúšania krmiva.
(2)
Skúšobnú výrobu povoľuje kontrolný ústav na žiadosť dodávateľa krmiva alebo výrobcu technologického zariadenia.
(3)
Doba skúšobnej výroby nesmie prekročiť 6 prevádzkových mesiacov od začiatku výroby krmiva alebo používania neovereného technologického zariadenia, pokiaľ charakter biologického overovania si nevyžaduje predĺženie tejto doby. Rozsah skúšobnej výroby by nemal prekročiť 20 percent predpokladanej ročnej produkcie.
(4)
V skúšobnej dobe je výrobca povinný
a)
vopred oznámiť odberateľovi, že ide o dodávky krmiva zo skúšobnej výroby,
b)
označovať krmivo na obaloch a dodacom liste výrazným údajom „skúšobná výroba“.
(5)
Výsledky skúšobnej výroby podľa odseku 1 písm. a) sa pripájajú k žiadosti o registráciu krmív.
(6)
Ak nové technologické zariadenie alebo technologický postup na základe výsledkov skúšobnej výroby neohrozujú záujmy uvedené v § 1 ods. 1, kontrolný ústav vydá osvedčenie o ich overení.5)
§ 11
(1)
Ak je to potrebné na účely overovania výživnej hodnoty a použiteľnosti krmív, kontrolný ústav môže v rámci skúšobnej výroby, alebo ak ide o krmivo z dovozu, nariadiť vykonanie biologického overovania krmív na zvieratách, ktoré sa vykonáva formou laboratórnych alebo iných pokusov a biologických skúšok.
(2)
Biologické overovanie krmív vykonáva kontrolný ústav vo svojich biologických testačných jednotkách, prípadne v zariadeniach iných osôb, ak vyhovujú účelu overovania.
(3)
Krmivo pri biologickom overovaní sa skrmuje podľa kŕmneho návodu dodávateľa. Kontrolný ústav nie je povinný vykonávať dodatočné úpravy kŕmneho návodu, ak zistí pred alebo v priebehu biologického overovania jeho nedostatky.
(4)
Predbežný termín vykonania biologickej testácie krmiva oznámi kontrolný ústav jeho dodávateľovi. Trvanie schvalovacieho postupu a biologickej testácie nesmie prekročiť dobu 12 mesiacov, ak biologické overovanie nevyžaduje dlhšiu dobu.
§ 12
(1)
Kontrolu11) akosti krmív a surovín slúžiacich na ich výrobu vykonáva kontrolný ústav,12) a ak ide o ich zdravotnú nezávadnosť, orgány veterinárnej starostlivosti v rámci veterinárneho dozoru.13)
(2)
Kontrola sa vykonáva pri výrobe, spracovaní, ošetrovaní, skladovaní, preprave a skrmovaní krmív.
(3)
Dodávatelia krmív sú povinní umožniť kontrolnému ústavu a orgánom veterinárnej starostlivosti v rámci veterinárneho dozoru odber vzoriek potrebných na výkon kontroly.
(4)
Dodávateľ krmiva je povinný na požiadanie kontrolného ústavu oznámiť mu dátum výroby alebo expedície krmív, a to tri až päť dní vopred.
§ 13
(1)
Podľa závažnosti zistených nedostatkov môže kontrolný ústav
a)
vydať rozhodnutie o zníženej akosti krmiva,
b)
vyhlásiť systematickú kontrolu krmiva,
c)
zakázať výrobu alebo distribúciu krmiva,
d)
zrušiť registráciu krmiva.
(2)
Rozhodnutie o znížení akosti krmiva možno vydať len na základe kontroly najmenej piatich vzoriek, alebo ak ide o opakovanú kontrolu, najmenej štyroch vzoriek. Dodávateľ je povinný na základe tohto rozhodnutia označovať krmivo uvádzané do obehu označením „znížená akosť“ až do doby, než bude opakovanou systematickou kontrolou zistené, že krmivo spĺňa určené požiadavky.
(3)
Pri systematickej kontrole krmiva sa vykonáva základná kontrola, na ktorú je potrebný rozbor 23 vzoriek, a ak sa zistí, že krmivo nevyhovuje predpísaným požiadavkám, vykonáva sa opakovaná kontrola, na ktorú je potrebný rozbor 15 vzoriek; opakovaná kontrola sa pri tom istom výrobku môže robiť najviac dvakrát. Ak sa počet nevyhovujúcich vzoriek zhoduje s počtom vzoriek, na základe ktorých možno rozhodnúť, že ide o krmivo so zníženou akosťou, nemusia sa robiť ďalšie rozbory v základnej alebo opakovanej kontrole.
(4)
Ak krmivo na základe vyhodnotenia rozboru vzoriek vyhovuje, vydá o tom kontrolný ústav osvedčenie, inak rozhodne podľa závažnosti zistených nedostatkov podľa odseku 1 písm. a), c) alebo d).
(5)
Opakovanú kontrolu je kontrolný ústav povinný začať najneskoršie do 15 dní odo dňa, keď dodávateľ písomne doloží, že odstránil príčiny zníženej akosti krmiva.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 14
(1)
Skúšobná výroba a biologická testácia krmiva sa vykonáva na náklady dodávateľa.
(2)
Vzorky odoberané kontrolným ústavom v rámci odbornej štátnej kontroly sa poskytujú bezplatne.
(3)
Náklady na rozbor vzoriek, ktoré boli vyhodnotené ako nevyhovujúce predpísaným požiadavkám, a na opakovanú kontrolu hradí dodávateľ.
§ 15
Dodávatelia oprávnení vyrábať a uvádzať do obehu krmivá podľa doterajších predpisov môžu v tejto činnosti pokračovať v rozsahu doterajšieho oprávnenia aj po účinnosti tejto vyhlášky, ak do dvoch mesiacov od jej účinnosti potvrdia údaje zapísané v doterajšej evidencii krmív a ich výrobcov.
§ 16
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 165/1975 Zb. o hospodárení s krmivami a o evidencii niektorých druhov krmív a ich výrobcov.
§ 17
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Kršek v. r.
1)
§ 31 písm. f) zákona č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby v znení zákona č. 132/1989 Zb.
2)
§ 31 písm. g) zákona č. 61/1964 Zb.
3)
§ 32 písm. e) zákona č. 61/1964 Zb.
4)
§ 15 zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
5)
§ 33 zákona č. 61/1964 Zb.
6)
Zákon č. 87/1987 Zb.
7)
§ 46 a 47 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
8)
Napr. zákon č. 527/1990 Zb. o vynálezoch, priemyselných vzoroch a zlepšovacích návrhoch.
Zákon č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník.
9)
§ 15 ods. 3 zákona č. 87/1987 Zb.
10)
Zákon č. 142/1991 Zb. o česko-slovenských technických normách.
11)
Zákon SNR č. 418/1991 Zb. o štátnej kontrole.
12)
§ 32 písm. e) a § 33 zákona č. 61/1964 Zb.
13)
§ 22 ods. 1 písm. b) zákona č. 87/1987 Zb. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 182/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 182/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o zmene vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti
Vyhlášeno 30. 4. 1992, datum účinnosti 30. 4. 1992, částka 38/1992
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti, v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1992
182
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 30. marca 1992
o zmene vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 22 ods. 2 zákona č. 50/1973 Zb. o pestúnskej starostlivosti v znení zákona č. 58/1984 Zb. a zákona č. 118/1992 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti, v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 115/1980 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 85/1984 Zb. sa mení takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa slová „Okresné národné výbory v súčinnosti s miestnymi (mestskými) národnými výbormi“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady1) v súčinnosti s obcami“ a slová „si zabezpečujú prehľad o deťoch“ sa nahrádzajú slovami „vyhľadávajú deti“.
2.
V § 1 ods. 2 sa slová „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“ a na konci sa pripájajú slová „a nahlasujú ich príslušnému okresnému úradu, ktorý vedie ich prehľad za účelom sprostredkovania vzťahu medzi deťmi a občanmi, ktorí spĺňajú podmienky pre pestúnskú starostlivosť.“.
3.
§ 2 včítane nadpisu znie:
㤠2
Občania vhodní stať sa pestúnmi
(k § 3 a § 18 ods. 1 zákona)
Obvodné úrady v súčinnosti s obcami vyhľadávajú občanov vhodných stať sa pestúnmi. Obec odporúča občanov vhodných stať sa pestúnmi obvodnému úradu, ktorý vedie ich zoznam. Pred zápisom do zoznamu obvodný úrad prešetrí v rozsahu svojej pôsobnosti tie rozhodné skutočnosti na strane občana, ktoré súvisia s uspokojovaním materiálnych, sociálnych a fyzických potrieb dieťaťa. Za rovnakým účelom si vyžiada odborné stanovisko zdravotníckych zariadení a územného pracoviska centra poradensko-psychologických služieb.“.
4.
Nadpis § 3 znie:
„Súčinnosť vybraných okresných úradov“.
5.
V § 3 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresný úrad“, slová „nadriadenému krajskému národnému výboru“ sa nahrádzajú slovami „vybranému okresnému úradu2)“, slová „okresného národného výboru“ sa nahrádzajú slovami „okresného úradu“, slová „v tom istom kraji“ sa nahrádzajú slovami „v územnom obvode, na ktorý sa vzťahuje pôsobnosť vybraného okresného úradu“, slová „krajským národným výborom“ sa nahrádzajú slovami „vybraným okresným úradom“ a slová „iného kraja“ sa nahrádzajú slovami „pôsobnosti iného vybraného okresného úradu“.
6.
V § 5 sa za slovom „pomere“ poznámka pod čiarou č. 1 označuje ako poznámka č. 3, ktorá znie:
„3)
§ 1 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 95/1968 Zb. o poskytovaní prídavkov na deti v nemocenskom poistení v znení vyhlášky ÚRO č. 78/1984 Zb., vyhlášky ÚRO č. 147/1988 Zb. a vyhlášky FMPSV č. 263/1990 Zb.“.
7.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Pestúnovi, ktorý vykonáva pestúnsku starostlivosť v osobitnom zariadení na výkon pestúnskej starostlivosti, poskytuje obvodný úrad, ktorý zariadenie spravuje, odmenu za výkon pestúnskej starostlivosti v rozpätí od 2200 Kčs do 3000 Kčs mesačne pri starostlivosti najviac o štyri deti a v rozpätí od 2700 Kčs do 3400 Kčs mesačne pri starostlivosti o päť a viac detí. Do pestúnskej starostlivosti nemožno zveriť spravidla viac ako osem detí. Pri určení výšky odmeny prihliada obvodný úrad najmä na počet detí, ich vek, zdravotný stav, úroveň telesného a duševného vývoja. V prípade, že telesný alebo duševný vývoj dieťaťa je narušený alebo dieťa je výrazne sociálne zanedbané a vyžaduje zvýšenú individuálnu starostlivosť, najmä ak ide o dôsledky psychickej deprivácie, ľahkej mozgovej disfunkcie, zmyslových porúch, telesného postihnutia, chronického ochorenia vyžadujúceho si dlhodobú špecializovanú lekársku starostlivosť, zvýši obvodný úrad určenú odmenu až o 500 Kčs mesačne; toto zvýšenie patrí bez ohľadu na počet detí. Odmena pestúna v osobitnom zariadení na výkon pestúnskej starostlivosti nesmie byť nižšia, ako by patrila podľa § 8 a 9 zákona.“.
8.
V § 6 ods. 2 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
9.
V § 7 ods. 1 a 2 a v § 8 sa slová „Okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „Obvodný úrad“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
1)
§ 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
2)
§ 11 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálných vecí Slovenskej republiky č. 183/1992 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálných vecí Slovenskej republiky č. 183/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 524/1991 Zb. o odmeňovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru
Vyhlášeno 30. 4. 1992, datum účinnosti 30. 4. 1992, částka 38/1992
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1992
183
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálných vecí Slovenskej republiky
z 2. apríla 1992,
ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 524/1991 Zb. o odmeňovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 239b Zákonníka práce ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 524/1991 Zb. o odmeňovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru sa dopĺňa takto:
Doterajší text § 4 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novým odsekom 2, ktorý znie:
„(2)
Všetky rezortné predpisy, ktoré upravujú odmeňovanie prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru, strácajú platnosť.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r. |
Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 188/1992 Sb. | Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 188/1992 Sb.
Ústavný zákon Slovenskej národnej rady o volebnom období Slovenskej národnej rady a o konaní vo volebných veciach
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. 1 - Volebné obdobie Slovenskej národnej rady trvá 4 roky.
* Čl. 2
* Čl. 3 - Ustanovenie čl. 1 nadobúda účinnosť dňom volieb do Slovenskej národnej rady.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
188
ÚSTAVNÝ ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. marca 1992
o volebnom období Slovenskej národnej rady a o konaní vo volebných veciach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto ústavnom zákone:
Čl. 1
Volebné obdobie Slovenskej národnej rady trvá 4 roky.
Čl. 2
(1)
Najvyšší súd Slovenskej republiky rozhoduje
a)
o ústavnosti a zákonnosti volieb do Slovenskej národnej rady alebo orgánov miestnej samosprávy,
b)
o sťažnostiach proti výsledku volieb do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov miestnej samosprávy.1)
(2)
Pôsobnosť podľa odseku 1 patrí Najvyššiemu súdu Slovenskej republiky len do zriadenia Ústavného súdu Slovenskej republiky.
Čl. 3
Ustanovenie čl. 1 nadobúda účinnosť dňom volieb do Slovenskej národnej rady.
Ustanovenie čl. 2 nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Čl. 3 písm. c), d) ústavného zákona Slovenskej národnej rady č. 7/1991 Zb. o Ústavnom súde Slovenskej republiky. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 189/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 189/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o úprave niektorých pomerov súvisiacich s nájmom bytov a s bytovými náhradami
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Služobné byty
* § 2 - Byty osobitného určenia
* § 3 - Byty v domoch osobitného určenia
* § 4 - Bytová náhrada pri nájme bytu na dobu určitú
* § 5 - Zabezpečenie bytovej náhrady a prístrešia
* § 6 - Zlúčenie bytov
* § 7 - Rozdelenie bytu
* § 8 - Spoločné ustanovenie pre zlúčenie a rozdelenie bytu
* § 9 - Použitie bytu na iné účely ako na bývanie
* § 10 - Právne následky porušenia povinností
* § 11 - Spolupráca s obcou
* § 12 - Osobitné oprávnenie obce
* § 13 - Prechodné ustanovenie
* § 14 - Zrušovacie ustanovenie
* § 15 - Účinnosť
Aktuální znění od 13. 5. 1992
189
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. marca 1992
o úprave niektorých pomerov súvisiacich s nájmom bytov a s bytovými náhradami
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Služobné byty
(1)
Služobným bytom je byt, ktorého nájomca vykonáva prácu, na ktorú je nájom služobného bytu viazaný.
(2)
Služobným bytom je
a)
byt postavený v prevádzkovej, verejnej alebo verejnoprospešnej stavbe a trvale určený na bývanie pracovníka povereného strážením, údržbou, obsluhou alebo inou obdobnou činnosťou prevádzkového charakteru, bez ktorej nie je prevádzka možná, najmä byt, ktorý je súčasťou školy alebo školského zariadenia, zdravotníckeho zariadenia, zariadenia sociálnej starostlivosti, hájovne, stavby slúžiacej vodnému hospodárstvu alebo železničnej doprave,
b)
byt v obytnom dome trvale určený na bývanie pracovníka, ktorý je vlastníkom alebo správcom1) tohto domu, poverený údržbou domu alebo výkonom niektorých služieb pre nájomcov bytov v dome (domovnícky byt),
c)
byt stavebne súvisiaci s nebytovými priestormi určenými na výkon obchodnej, výrobnej alebo inej podnikateľskej alebo prevádzkovej činnosti a trvale určený na bývanie osoby, ktorá vykonáva v týchto nebytových priestoroch uvedenú činnosť,
d)
byt trvale určený na bývanie zahraničného lektora, ktorý sa podieľa na výchove a vzdelávaní žiakov alebo študentov v školách alebo zariadeniach, alebo zahraničného stážistu,
e)
byt získaný vojenskou správou zo štátnej bytovej výstavby podľa doterajších predpisov, ak jeho nájomcom ku dňu účinnosti tohto zákona je vojak z povolania (vojenský byt),
f)
byt získaný Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky, Federálnym ministerstvom vnútra alebo Zborom väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „ozbrojený zbor“) zo štátnej bytovej výstavby podľa doterajších predpisov, ak jeho nájomcom ku dňu účinnosti tohto zákona je policajt Policajného zboru Slovenskej republiky, Federálneho policajného zboru alebo Zboru hradnej polície alebo príslušník Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „príslušník“).
(3)
Povahu služobného bytu má aj byt v obytnom dome vo vlastníctve štátu s bytmi trvale určenými
a)
na bývanie vojakov z povolania a občianskych pracovníkov vojenskej správy, ktorý je vo vojenskom priestore,
b)
na bývanie príslušníkov ozbrojených zborov, ktorý je v priestoroch vyhradených pre ozbrojené zbory.
(4)
Nájomcom služobného bytu môže byť iba ten, kto vykonáva prácu, na ktorú je nájom služobného bytu viazaný. Na uzavretie nájomnej zmluvy je potrebný súhlas orgánu alebo fyzickej alebo právnickej osoby, pre ktorú nájomca vykonáva prácu, ak tento orgán alebo fyzická alebo právnická osoba nie je zároveň prenajímateľom.
(5)
Povahu služobného bytu stráca byt vtedy, keď nájomca služobného bytu prestal vykonávať prácu, na ktorú je nájom služobného bytu viazaný, a prenajímateľ do troch mesiacov nevypovedal nájom.2)
(6)
Ak sú pochybnosti o tom, či byt je služobným bytom, rozhodne o charaktere bytu obecobec po vyjadrení orgánu alebo fyzickej alebo právnickej osoby uvedenej v odseku 4.
§ 2
Byty osobitného určenia
(1)
Bytom osobitného určenia je byt, ktorý stavebným usporiadaním, umiestnením, vybavením alebo spôsobom užívania je určený na bývanie pre vymedzený okruh osôb.
(2)
Bytom osobitného určenia je
a)
byt stavebne určený na trvalé bývanie ťažko telesne postihnutej osoby, najmä bezbariérový byt,
b)
byt trvale určený na bývanie osoby, ktorej na základe zákona alebo iného právneho predpisu patrí počas výkonu verejnej funkcie právo bývať v zariadenom byte3) (naturálny byt),
c)
byt trvale určený na bývanie predstaviteľa alebo pracovníka cudzieho zastupiteľského úradu alebo člena alebo pracovníka medzinárodnej organizácie, ktorej podľa medzinárodného práva patria diplomatické výsady a imunity, ak nejde o občana Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (diplomatický byt),
d)
byt trvale určený na bývanie pestúnov a detí zverených do pestúnskej starostlivosti.
(3)
Nájomcom bytu osobitného určenia môže byť iba ten, kto spĺňa predpoklady osobitného určenia bytu. Na uzavretie nájomnej zmluvy je potrebný súhlas orgánu alebo inej právnickej osoby, v prospech ktorej sú byty osobitného určenia vystavané alebo zriadené, ak tento orgán alebo právnická osoba nie je zároveň prenajímateľom.
(4)
Byt nestráca povahu bytu osobitného určenia, keď nájomca bytu osobitného určenia prestal spĺňať predpoklady osobitného určenia bytu podľa odseku 2.
(5)
Ak sú pochybnosti o tom, či byt je bytom osobitného určenia podľa odseku 2 písm. a), rozhodne o charaktere bytu stavebný úrad4) po vyjadrení obceobce a právnickej osoby uvedenej v odseku 3, v ostatných prípadoch rozhodne obecobec.
§ 3
Byty v domoch osobitného určenia
(1)
Domom osobitného určenia je dom, ktorý svojím stavebným usporiadaním, umiestnením, vybavením alebo spôsobom užívania je určený na to, aby byty v ňom obýval vymedzený okruh osôb.
(2)
Domom osobitného určenia je
a)
obytný dom s bytmi určenými výlučne na výkon opatrovateľskej služby podľa predpisov o sociálnom zabezpečení,5)
b)
obytný dom vo vlastníctve alebo v nájme cirkvi alebo náboženskej spoločnosti s bytmi trvale určenými výlučne na bývanie duchovných cirkvi alebo náboženskej spoločnosti.
(3)
Nájomcom bytu v dome osobitného určenia môže byť iba ten, kto spĺňa predpoklady vyplývajúce z osobitného určenia bytu. Prenajímateľom bytov je orgán oprávnený konať za vlastníka alebo nájomcu domu osobitného určenia.
(4)
Byt nestráca svoju povahu, keď nájómca bytu v dome osobitného určenia prestal spĺňať predpoklady vyplývajúce z osobitného určenia domu podľa odseku 2.
(5)
Ak sú pochybnosti o tom, či ide o dom osobitného určenia, rozhodne o charaktere domu stavebný úrad4) po vyjadrení vlastníka alebo nájomcu domu.
§ 4
Bytová náhrada pri nájme bytu na dobu určitú
Pri zániku nájmu dohodnutého na dobu určitú nájomca nemá právo na bytovú náhradu,6) okrem prípadu, ak nájom bytu skončil pred uplynutím dohodnutej doby z dôvodu, že byt bez zavinenia nájomcu nie je možné ďalej užívať alebo ak ide o služobný byt alebo o byt osobitného určenia a nájomca pred jeho užívaním ukončil užívanie iného bytu.
§ 5
Zabezpečenie bytovej náhrady a prístrešia
(1)
Bytovú náhradu alebo prístrešie7) zabezpečí ten, v prospech koho sa byt vypratáva.
(2)
ObecObec zabezpečí bytovú náhradu vtedy, ak nájomný pomer skončil výpoveďou prenajímateľa z dôvodov, že
a)
prenajímateľ potrebuje byt v dome vo vlastníctve fyzickej osoby pre seba, manžela, svoje deti, vnukov, zaťa alebo nevestu, svojich rodičov alebo súrodencov a doterajšiemu nájomcovi bol byt pridelený orgánom štátnej správy alebo obcou,
b)
verejný záujem vyžaduje s bytom alebo s domom naložiť tak, že byt nie je možné užívať alebo byt alebo dom vo vlastníctve obceobce vyžaduje opravy, pri ktorých vykonávaní nemožno byt alebo dom dlhší čas užívať,
c)
nájomca alebo tí, ktorí s ním bývajú, hrubo porušujú dobré mravy v dome,
d)
nájomca hrubo porušuje povinnosti vyplývajúce z nájmu bytu.
(3)
Bytovú náhradu podľa odseku 2 môže zabezpečiť aj prenajímateľ.
(4)
Zabezpečením bytovej náhrady je pre účely tohto zákona predloženie písomného vyhlásenia osoby, ktorá poskytne náhradný byt alebo náhradné ubytovanie, o tom, že uzavrie zmluvu o nájme alebo podnájme bytu s osobou, ktorá má vypratať byt.
§ 6
Zlúčenie bytov
(1)
Byt uvedený v § 1 ods. 2 a 3 a v § 2 ods. 2 alebo jeho časť, ktorý je vo vlastníctve štátu alebo obceobce, možno zlúčiť so susedným bytom alebo jeho časťou len so súhlasom prenajímateľa a na základe povolenia obceobce.
(2)
ObecObec povolí zlúčenie najmä vtedy, ak sa ním dosiahne účelnejšie využitie bytového priestoru a ak nie je potrebné poskytnúť bytovú náhradu alebo ak prenajímateľ zabezpečil bytovú náhradu.
§ 7
Rozdelenie bytu
(1)
Byt uvedený v § 1 ods. 2 a 3 a v § 2 ods. 2, ktorý je vo vlastníctve štátu alebo obceobce, možno rozdeliť na dva alebo viaceré samostatné byty len so súhlasom prenajímateľa a nájomcu a na základe povolenia obceobce.
(2)
ObecObec povolí rozdelenie bytu najmä vtedy, ak sa ním dosiahne účelnejšie využitie bytového priestoru.
§ 8
Spoločné ustanovenie pre zlúčenie a rozdelenie bytu
Povolenie obceobce podľa § 6 a 7 nenahrádza povolenie stavebného úradu,4) ktoré je potrebné podľa osobitných predpisov.8)
§ 9
Použitie bytu na iné účely ako na bývanie
(1)
Byt alebo jeho časť, ktorý je vo vlastníctve štátu alebo obceobce, možno dočasne používať na iné účely ako na bývanie len so súhlasom prenajímateľa a na základe povolenia obceobce.
(2)
Byt alebo jeho časť môže dočasne používať na iné účely ako na bývanie len nájomca alebo členovia jeho domácnosti.
(3)
Povolenie obceobce nie je potrebné vtedy, ak sa na iné účely ako na bývanie použije časť bytu tak, že spôsob použitia nevylučuje súčasné užívanie miestností na bytové účely.
(4)
Trvalé použitie bytu na iné účely ako na bývanie upravuje osobitný predpis.9)
§ 10
Právne následky porušenia povinností
(1)
ObecObec môže uložiť prenajímateľovi bytu vo vlastníctve štátu alebo obceobce, ktorý poruší povinnosti ustanovené v § 1 ods. 4, § 2 ods. 3, § 6 ods. 1, § 7 ods. 1 a § 9 ods. 1 tohto zákona, pokutu do výšky 10 000 Kčs. Pokuta je príjmom obceobce.
(2)
Pokutu možno uložiť do troch mesiacov odo dňa, keď sa obecobec o porušení povinnosti dozvedela, najneskôr však do jedného roka odo dňa porušenia povinnosti.
§ 11
Spolupráca s obcou
Prenajímatelia pri prenajímaní bytov spolupracujú s obcou, najmä jej oznamujú, ktoré byty nemôžu prenajať dlhšie ako tri mesiace; obecobec pomáha prenajímateľom pri hľadaní vhodných uchádzačov o byt.
§ 12
Osobitné oprávnenie obce
(1)
ObecObec, ktorá má viac ako 5 000 obyvateľov alebo je sídlom obvodného úradu, môže ustanoviť všeobecne záväzným nariadením, že zmluvu o nájme bytu vo vlastníctve obceobce alebo vo vlastníctve inej právnickej osoby s prevažnou majetkovou účasťou obceobce možno uzavrieť predovšetkým s uchádzačom o byt podľa poradia určeného obcou.
(2)
ObecObec podľa odseku 1 ustanoví najmä pravidlá, podľa ktorých sa zostaví poradie uchádzačov o byt. Pritom zohladní naliehavosť bytovej potreby uchádzača o byt, jeho sociálne pomery, potrebu uspokojenia bytových potrieb tých, ktorí vykonávajú práce alebo služby nevyhnutné pre obecobec alebo ktorí sa zaviazali na svoje náklady vykonať v byte alebo v inom priestore také zmeny, ktorými sa byt alebo iný priestor stane spôsobilým na bývanie.
§ 13
Prechodné ustanovenie
Uchádzačom o byt zapísaným do miestneho poradníka schváleného podľa doterajších predpisov, ktorým ku dňu účinnosti tohto zákona nebol pridelený byt, sa prenajímajú byty vo vlastníctve obceobce prednostne podľa tohto poradníka.
§ 14
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
§ 7, 8, 9 a 14 vyhlášky Ministerstva spravodlivosti č. 45/1964 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia Občianskeho zákonníka,
2.
vyhláška Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 177/1964 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona č. 41/1964 Zb. o hospodárení s bytmi,
3.
s platnosťou pre Slovenskú republiku § 20 vyhlášky Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení vyhlášky č. 15/1992 Zb.
§ 15
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Napr. § 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Zb. o majetku obcí.
2)
§ 711 ods. 1 písm. b) Občianskeho zákonníka.
3)
Napr. § 5 ods. 3 písm. a) zákona č. 491/1991 Zb. o organizácii Ústavného súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a o konaní pred ním.
4)
§ 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
5)
§ 20 písm. a) bod 3, § 21 písm. a) bod 1 a § 22 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
6)
§ 712 Občianskeho zákonníka.
7)
§ 712 ods. 5 Občianskeho zákonníka.
8)
§ 85 ods. 2 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
9)
§ 85 ods. 1 zákona č. 50/1976 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 190/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 190/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o príspevku politickým stranám a politickým hnutiam zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Tento zákon upravuje poskytovanie príspevku zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny príspevok“) politickým stranám a politickým hnutiam (ďalej len „strany a hnutia“) podľa výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady.1)
* § 2 - (1) Strany a hnutia majú nárok na štátny príspevok za podmienok ustanovených týmto zákonom.
* § 3 - Strany a hnutia sú povinné zahrnúť ročné zúčtovanie štátneho príspevku do výročnej finančnej správy.5)
* § 4 - Prechodné a záverečné ustanovenie
* § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
190
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992
o príspevku politickým stranám a politickým hnutiam zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Tento zákon upravuje poskytovanie príspevku zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny príspevok“) politickým stranám a politickým hnutiam (ďalej len „strany a hnutia“) podľa výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady.1)
§ 2
(1)
Strany a hnutia majú nárok na štátny príspevok za podmienok ustanovených týmto zákonom.
(2)
Štátny príspevok patrí stranám a hnutiam, ktoré vzhľadom na výsledky volieb do Slovenskej národnej rady získali nárok na úhradu volebných nákladov, a to vo výške zodpovedajúcej tejto úhrade.2)
(3)
Nárok na štátny príspevok vzniká za celý mesiac, v ktorom sa konali voľby. Tento nárok zaniká uplynutím mesiaca, ktorý predchádza mesiacu, v ktorom sa konali voľby, ak tento zákon neustanovuje inak.
(4)
Štátny príspevok sa vypláca stranám a hnutiam na základe ich písomnej žiadosti, a to v ročných splátkach, najneskôr do konca februára príslušného roka.
(5)
V roku konania volieb do Slovenskej národnej rady sa stranám a hnutiam vypláca zodpovedajúca časť štátneho príspevku do dvoch mesiacov po oznámení výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady na základe ich písomnej žiadosti.
(6)
Ak dôjde k ukončeniu činnosti Slovenskej národnej rady pred uplynutím jej volebného obdobia, poskytne sa stranám a hnutiam štátny príspevok vo výške úmernej skutočnej dĺžke volebného obdobia.
(7)
Strany a hnutia strácajú nárok na štátny príspevok, ak vo dvoch po sebe idúcich voľbách do Slovenskej národnej rady nezískali žiadny poslanecký mandát v Slovenskej národnej rade.
(8)
Za každý celý mesiac pozastavenia činnosti strán a hnutí3) sa štátny príspevok patriaci stranám a hnutiam podľa odsekov 1 až 6 znižuje o jednu dvanástinu. Po dobu pozastavenia ich činnosti sa štátny príspevok stranám a hnutiam nevypláca. Ak strany a hnutia boli zrušené rozhodnutím súdu o ich rozpustení,4) ako aj po dobu pozastavenia ich činnosti, sú povinné vrátiť do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky zopovedajúcu časť naposledy vyplatenej splátky štátneho príspevku. Ak k pozastaveniu činnosti strany a hnutia došlo v dôsledku nesprávneho rozhodnutia súdu, ktoré sa zrušilo, štátny príspevok sa doplatí.
(9)
Ak dôjde v priebehu volebného obdobia k rozdeleniu strán a hnutí, vyplatí sa časť štátneho príspevku pripadajúca rozdeleným stranám a hnutiam v nasledujúcich ročných splátkach tohto volebného obdobia podľa podmienok dohodnutých týmito stranami a hnutiami, inak rovným dielom.
(10)
Stranám a hnutiam, ktoré kandidovali v rámci volebnej koalície, sa príslušná časť štátneho príspevku vypláca podľa podmienok dohodnutých stranami a hnutiami, inak rovným dielom.
§ 3
Strany a hnutia sú povinné zahrnúť ročné zúčtovanie štátneho príspevku do výročnej finančnej správy.5)
§ 4
Prechodné a záverečné ustanovenie
Štátny príspevok na prvých päť mesiacov roku 1992 sa poskytuje v úmernej výške podľa výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady v roku 1990.6)
§ 5
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 20 ods. 8 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach.
2)
§ 53 ods. 3 zákona SNR č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení zákona SNR č. 104/1992 Zb.
3)
§ 14 zákona č. 424/1991 Zb.
4)
§ 13 ods. 1 písm. b) zákona č. 424/1991 Zb.
5)
§ 18 zákona č. 424/1991 Zb.
6)
§ 53 ods. 3 zákona SNR č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zriadení Trnavskej univerzity so sídlom v Trnave
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Zriaďuje sa Trnavská univerzita so sídlom v Trnave.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
Aktuální znění od 1. 7. 1992
191
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. marca 1992
o zriadení Trnavskej univerzity so sídlom v Trnave
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Trnavská univerzita so sídlom v Trnave.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o registrácii cirkví a náboženských spoločností
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 40/1992
* § 1 - Orgánom, ktorý registruje na území Slovenskej republiky cirkvi a náboženské spoločnosti podľa osobitného zákona,1) je Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky.
* § 2 - Cirkev alebo náboženská spoločnosť môžu podať návrh na registráciu,2) ak preukážu, že sa k nim hlási najmenej dvadsať tisíc plnoletých osôb, ktoré majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
* § 3 - Vznik cirkvi alebo náboženskej spoločnosti a ich zánik písomne oznámi Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky do desať dní od právoplatnosti rozhodnutia o registrácii alebo o zrušení registrácie cirkvi alebo náboženskej spoločnosti Slovenskému štatistick
* § 4 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
Aktuální znění od 1. 6. 1992
192
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992
o registrácii cirkví a náboženských spoločností
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Orgánom, ktorý registruje na území Slovenskej republiky cirkvi a náboženské spoločnosti podľa osobitného zákona,1) je Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky.
§ 2
Cirkev alebo náboženská spoločnosť môžu podať návrh na registráciu,2) ak preukážu, že sa k nim hlási najmenej dvadsať tisíc plnoletých osôb, ktoré majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
§ 3
Vznik cirkvi alebo náboženskej spoločnosti a ich zánik písomne oznámi Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky do desať dní od právoplatnosti rozhodnutia o registrácii alebo o zrušení registrácie cirkvi alebo náboženskej spoločnosti Slovenskému štatistickému úradu.3)
§ 4
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 23 zákona č. 308/1991 Zb. o slobode náboženskej viery a postavení cirkví a náboženských spoločností.
2)
§ 11 zákona č. 308/1991 Zb.
3)
§ 19 zákona č. 308/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde zdravia
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - § 1 (§ 1 — § 4)
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
193
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992
o Štátnom fonde zdravia
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
§ 1
Základné ustanovenie
(1)
Zriaďuje sa Štátny fond zdravia1) (ďalej len „fond“) ako účelový fond, v ktorom sa sústreďujú finančné prostriedky (ďalej len „prostriedky“) určené na podporu rozvoja zdravotníctva a na zvýšenie úrovne zdravotníckej starostlivosti.
(2)
Fond je právnická osoba.
§ 2
Správa fondu
(1)
Správu fondu vykonáva Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“).
(2)
Poradným orgánom ministra zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) pre tvorbu a používanie prostriedkov fondu je ním zriadená Rada fondu (ďalej len „rada“).
(3)
Členov rady vymenúva najmä z radov odborníkov z oblasti zdravotníctva a finančnej správy a odvoláva minister. Do rady deleguje osobitne svojich zástupcov Slovenská lekárska komora, po jednom zástupcovi ostatné zdravotnícke komory.
(4)
Činnosť fondu podrobnejšie upravuje štatút fondu.1)
§ 3
Tvorba fondu
Fond sa tvorí z týchto zdrojov:
a)
dary a iné príspevky od tuzemských a zahraničných právnických a fyzických osôb,
b)
výťažky z verejných zbierok a lotérií,
c)
výnosy z prostriedkov fondu,
d)
výnosy z pokút za porušovanie právnych predpisov na ochranu prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových,2)
e)
penále za neoprávnené použitie alebo zadržanie finančných prostriedkov poskytnutých z fondu,3)
f)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky,4)
g)
iné zdroje, ak to ustanovujú osobitné predpisy.
§ 4
Použitie prostriedkov fondu
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na
a)
príspevky na financovanie vybraných zdravotníckych programov a prednostného rozvoja vybraných odborov zdravotníckej starostlivosti a prevencie,
b)
príspevky na financovanie výstavby vybraných investičných akcií a nákupu zdravotníckej techniky,
c)
príspevky na činnosti súvisiace s ochranou a rozvojom prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd,
d)
príspevky na propagáciu vybraných problémov ochrany zdravia a zdravotníckej starostlivosti.
(2)
Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. a) sa môžu použiť len na účel podľa vôle darcu.
(3)
O použití prostriedkov fondu rozhoduje minister po prerokovaní návrhov v rade. Na toto rozhodovanie sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
(4)
Na poskytnutie prostriedkov z fondu nie je právny nárok.
(5)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel, na ktorý boli poskytnuté. Nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(6)
Žiadateľ, ktorý neoprávnene použil alebo zadržal prostriedky fondu v rozpore s určenými podmienkami, je povinný ich v rovnakej výške vrátiť a súčasne zaplatiť penále podľa osobitného predpisu.3)
(7)
Prostriedky fondu sa vedú na osobitnom korunovom účte alebo devízovom účte5) v peňažnom ústave.
(8)
Zostatok prostriedkov na účte fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky sa prevádza do nasledujúceho rozpočtového roka.
Čl. II
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva, sa mení takto:
v § 72c ods. 4 sa slová „štátneho rozpočtu Slovenskej republiky“ nahrádzajú slovami „Štátneho fondu zdravia“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 72 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov.
3)
§ 16 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
4)
§ 7 ods. 2 písm. d) zákona SNR č. 592/1990 Zb.
5)
Devízový zákon č. 528/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
194
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. marca 1992,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 2 písm. a) znie:
„a)
prognózy, koncepcie a programy zamestnanosti,“.
2.
V § 2 ods. 5 prvej vete sa slová „za týchto podmienok“ nahrádzajú slovom „ak“ a slová „sa musí vykonávať“ sa nahrádzajú slovom „vykonáva“; zároveň sa vypúšťa označenie písmena a).
3.
§ 2 ods. 5 písm. b) sa vypúšťa.
4.
§ 3 vrátane nadpisu znie:
㤠3
Spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce
(1)
Spoločensky účelné pracovné miesto na účely tohto zákona je každé nové pracovné miesto, ktoré vytvára zamestnávateľ na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce a ktoré obsadzuje uchádzačmi o zamestnanie vedenými v evidencii uchádzačov o zamestnanie.
(2)
Verejnoprospešná práca na účely tohto zákona je krátkodobé zamestnanie po dobu najviac šiestich mesiacov, vykonávané uchádzačom o zamestnanie na pracovnom mieste, vytvorenom zamestnávateľom na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce.
(3)
Podnety na vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a organizovanie verejnoprospešných prác dávajú štátne orgány práce, fyzické a právnické osoby.
(4)
Na vytvorenie spoločensky účelného pracovného miesta a organizovanie verejnoprospešnej práce príslušné štátne orgány práce uhradia príspevok z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti.
(5)
Postup pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác, ako aj maximálnu výšku príspevku na úhradu nákladov určí Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou.“.
5.
V § 4 ods. 2 druhá veta znie: „Ich cieľom je umožniť získanie nových, zmenu alebo rozšírenie doterajších vedomostí a zručností uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov; pri ich príprave sa vychádza z programov zamestnanosti.“.
6.
§ 4 sa dopĺňa odsekmi 4 a 5, ktoré znejú:
„(4)
Rekvalifikačným zariadeniam môže príslušný štátny orgán práce na základe písomnej dohody uhradiť náklady na rekvalifikačné kurzy pre uchádzačov, ktorým tieto kurzy sprostredkoval.
(5)
Na zabezpečenie realizácie oblastných, republikových a štátnych rekvalifikačných programov môžu štátne orgány práce zriaďovať rekvalifikačné strediská.“.
7.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Poradenská činnosť
(1)
Poradenská činnosť pre účely tohto zákona zahŕňa poradenstvo pre voľbu povolania a poradenstvo pre pracovné uplatnenie (ďalej len „poradenská činnosť“).
(2)
Poradenskú činnosť poskytujú bezplatne štátne orgány práce, ktoré môžu na jej poskytovanie zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia.
(3)
Obsah a podmienky poskytovania poradenskej činnosti ustanoví Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou.“.
8.
V § 9 ods. 2 sa za slová „alebo právnych predpisov o zamestnanosti5)“ vkladajú slová „uložená už pokuta iným štátnym orgánom práce podľa tohto zákona alebo,“.
9.
V § 11 písm. g) sa za bod č. 3. vkladá nový bod č. 4., ktorý znie:
„4.
o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol okresný úrad práce,“.
10.
V § 12 sa vypúšťajú slová „Úrad práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Úrad práce mesta Košice“.
11.
§ 12 písm. d) sa dopĺňa bodom č. 3., ktorý znie:
„3.
psychologické služby na diagnostikovanie spôsobilosti na prípravu alebo vykonávanie určitého povolania,“.
12.
§ 12 písm. h) znie:
„h)
rozhoduje
1.
o uložení pokuty podľa § 9,
2.
o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol obvodný úrad práce,“.
13.
§ 12 písm. ch) vrátane poznámky pod čiarou znie:
„ch)
vypláca
1.
dávky občanom, o ktorých rozhodol obvodný úrad práce,
2.
dávky nemocenského poistenia uchádzačom o zamestnanie podľa osobitných predpisov,15a)
14.
V § 12 sa za písmeno ch) vkladá nové písmeno i), ktoré znie:
„i)
plní primerane úlohy uložené závodom (organizáciám) predpismi o sociálnom zabezpečení,“.
Doterajšie písmená i) a j) sa označujú ako písmená j) a k).
15.
§ 12 sa dopĺňa písmenom l), ktoré znie:
„l)
môže zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia v okrese pre poskytovanie poradenskej činnosti podľa § 5 ods. 2.“.
16.
§ 13 písm. e) bod č. 4. vrátane poznámky pod čiarou č. 17 sa vypúšťa.
Doterajšie body č. 5. a 6. sa označujú ako body č. 4. a 5.
17.
V § 14 ods. 1 sa vypúšťajú slová „Úrad práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Úrad práce mesta Košice“.
18.
V § 14 ods. 1 písm. f) bod č. 4. sa na konci vypúšťa čiarka a pripájajú sa tieto slová: „a ich prevádzku,“.
19.
§ 17 ods. 1 znie:
„(1)
Na rozhodovanie ministerstva, okresných a obvodných úradov práce podľa tohto zákona sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní s výnimkou rozhodovania podľa § 11 písm. g), § 12 písm. h), § 13 písm. e), § 14 ods. 1 písm. f) a § 14 ods. 2 písm. f).“.
20.
Za § 18 sa vkladá nový § 18a, ktorý znie:
„18a
Podmienky stravovania vrátane úhrady za stravu v zariadeniach pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou zriadených štátnymi orgánmi práce ustanoví ministerstvo vyhláškou.“.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti, ako vyplýva z tohto zákona.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
15a)
§ 32 ods. 1 zákona č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 306/1991 Zb.
§ 40 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 306/1991 Zb.“. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 99/1972 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 57/1984 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č
* Čl. III - Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí č. 182/1968 Zb. o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 132/1984 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a
* Čl. IV - V konaní o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie, ktoré právoplatne neskončilo do dňa účinnosti tohto zákona, pokračuje od tohto dňa orgán príslušný na konanie o dávkach nemocenského poistenia podľa zákona a predpisov vydaných
* Čl. V
* Čl. VI - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
195
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. marca 1992
o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 3 písm. a) sa za slovo „osôb“ dáva čiarka a vkladajú sa slová „zabezpečenie občanov v osobitných prípadoch“ a poznámka pod čiarou č. 4 znie:
„4)
Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 16/1959 Zb., zákona č. 58/1964 Zb., zákona č. 65/1965 Zb., zákona č. 87/1968 Zb., zákona č. 88/1968 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 8/1982 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 148/1983 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č. 110/1990 Zb., zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb.
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 189/1988 Zb.), zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb.
§ 2 ods. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 103/1964 Zb. o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 240/1988 Zb.), zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb.“.
2.
V § 1 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré vrátane poznámky pod čiarou znie:
„e)
zabezpečenie občanov vykonávajúcich službu v ozbrojených silách alebo civilnú službu a členov ich rodín štátnymi dávkami,6a)“.
Doterajšie písmeno e) sa označuje ako písmeno f).
3.
§ 2 ods. 1 písm. d) znie:
„d)
koordinuje činnosť v sociálnej starostlivosti o rodinu a deti, ťažko zdravotne postihnutých občanov, starých občanov, spoločensky neprispôsobených občanov, občanov, ktorí potrebujú osobitnú pomoc, vrátane cudzincov, ktorým bolo priznané postavenie utečenca (ďalej len „utečenec“), a cudzincov, ktorí sú presídlení na územie Slovenskej republiky (ďalej len „presídlenec“); podieľa sa na zabezpečovaní ich sociálnej rehabilitácie,“.
4.
V § 2 ods. 1 písm. e) sa slovo „výchovu“ nahrádza slovom „prípravu“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „v spolupráci s ďalšími ministerstvami, ako aj overovanie ich osobitnej odbornej spôsobilosti a určuje vybrané funkcie v správach sociálneho zabezpečenia a v ústavoch sociálnej starostlivosti, pre výkon ktorých je predpokladom osobitná odborná spôsobilosť.“.
5.
V § 7 ods. 1 sa na konci pripája táto veta: „Predsedom posudkovej komisie je posudkový lekár sociálneho zabezpečenia.“.
6.
V § 7 sa vypúšťajú odseky 2 a 3. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 2.
7.
V § 10 ods. 2 sa vrátane poznámky pod čiarou č. 13 vypúšťajú slová „a sledujú úroveň poskytovania sociálnych služieb a hospodárenie s príspevkami, ktoré poskytli občanom, obciam a organizáciám na úhradu nákladov na tieto služby.13)“.
8.
§ 12 sa vypúšťa.
9.
V § 13 písmená e) až g) sa vypúšťajú. Doterajšie písmená h) a i) sa označujú ako písmená e) a f).
10.
§ 15 vrátane poznámok pod čiarou znie:
㤠15
Okresná správa sociálneho zabezpečenia
a)
rozhoduje
1.
v sporných prípadoch o vzniku a zániku sociálneho zabezpečenia,
2.
o dávkach nemocenského poistenia v sporných prípadoch a v osobitných prípadoch,14)
3.
o dobrovoľnom priznaní dávky nemocenského poistenia,
4.
o znížení alebo odňatí dávky nemocenského poistenia, o zastavení jej výplaty a o jej priznaní v menšom ako požadovanom rozsahu,
5.
o povinnosti občana vrátiť dávku sociálneho zabezpečenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere, ako mu patrila, ak je príslušná na rozhodovanie o tejto dávke,
6.
o poskytovaní kúpeľnej starostlivosti na základe návrhu ošetrujúceho lekára, s výnimkou prípadov, v ktorých povoľujú kúpeľnú starostlivosť podľa osobitných predpisov orgány štátnej zdravotníckej správy,15)
7.
o pohrebnom pri úmrtí dôchodcu, prípadne jeho rodinného príslušníka, ak ho nemožno poskytnúť podľa predpisov o nemocenskom poistení alebo iných predpisov nemocenského zabezpečenia,15a)
8.
o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni alebo manželke, prípadne inej rodinnej príslušníčke dôchodcu, ak ju nemožno poskytnúť podľa predpisov o nemocenskom poistení alebo iných predpisov nemocenského zabezpečenia,15a)
9.
o sociálnom dôchodku, o jeho zvýšení pre bezvládnosť, o výchovnom k nemu a o príplatku k výchovnému,
10.
o započítaní celého kalendárneho roka do doby zamestnania pred 1. januárom 1976, ak člen jednotného roľníckeho družstva neodpracoval určený počet pracovných dní, prípadne inak určený pracovný úväzok,
11.
o započítaní doby vojenskej služby v iných ako spojeneckých armádach (vrátane doby zajatia), ktorú česko-slovenskí občania vykonávali povinne v čase neslobody,
12.
o náhrade zárobku pri službe v ozbrojených silách a pri civilnej službe samostatne zárobkovo činným osobám,
13.
o zaopatrovacom príspevku,
14.
o príspevku na úhradu za užívanie bytu,
15.
o rodičovskom príspevku samostatne zárobkovo činných osôb a osôb, ktoré nie sú zúčastnené na nemocenskom poistení, ak o ňom nerozhoduje iný orgán,15b)
16.
o povinnosti organizácie nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dávky sociálneho zabezpečenia, ak rozhodovanie o dávke patrí do pôsobnosti tejto správy sociálneho zabezpečenia,
17.
o odstraňovaní tvrdostí, ktoré sa vyskytnú pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia, ak bola na to poverená ministrom (§ 2 ods. 3),
18.
o poistnom, o penále a pokutách za nesplnenie povinnosti v sociálnom zabezpečení,16) o prirážke k poistnému a úhrade súm, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené,
19.
o ukončení dočasnej pracovnej neschopnosti so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie podľa osobitných predpisov,16a)
20.
o tom, komu sa majú vyplácať dávky sociálneho zabezpečenia, ak sa výplatou do rúk doterajšieho príjemcu nedosahuje účel, na ktorý sú určené,
b)
vykonáva sociálne zabezpečenie zamestnancov malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
c)
vedie register závodov a poľnohospodárskych družstiev a evidenciu malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
d)
vyberá a vymáha poistné, penále, prirážku k poistnému a sumy, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené, a vymáha pokuty,
e)
vypláca dávky uvedené v ustanovení písmena a) č. 7, 8 a 12 až 15 a dávky občanom v osobitných prípadoch,16b) ak ich nevypláca iný orgán podľa osobitných predpisov,16c)
f)
riadi vykonávanie nemocenského poistenia,
g)
obstaráva a predkladá Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia podklady potrebné na rozhodnutie o dávkach sociálneho zabezpečenia,
h)
navrhuje Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia započítanie doby zamestnania a náhradných dôb v sporných prípadoch,
ch)
kontroluje
1.
vykonávanie nemocenského poistenia a hospodárenie s jeho prostriedkami, ak túto činnosť nevykonáva iný orgán,16d)
2.
plnenie povinností občanov, orgánov a organizácií v sociálnom zabezpečení, ak túto činnosť nevykonáva iný orgán,16d)
3.
dodržiavanie liečebného režimu a posudzovanie spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie,
i)
spisuje, ak sa na ňu občan obráti, žiadosti
1.
o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu,
2.
o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť,
3.
o dávky dôchodkového zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb,
4.
o vdovský dôchodok, vdovecký dôchodok alebo sirotský dôchodok po občanoch uvedených v bode 3,
5.
o dôchodok manželky,
6.
o sociálny dôchodok,
7.
o vdovský dôchodok, vdovecký dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch,
8.
o starobný, invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok zamestnancov malých závodov a občanov, ktorí nie sú v pracovnom, členskom alebo inom obdobnom pomere a ani nie sú inak zabezpečení, prípadne o vdovský dôchodok, vdovecký dôchodok alebo sirotský dôchodok po uvedených občanoch,
9.
o dávku dôchodkového zabezpečenia, ak je občan v čase podania žiadosti práceneschopný a má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, alebo ak pozostalý po pracujúcom má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, v ktorej bol pracujúci zamestnaný,17)
j)
spracúvá rozbory invalidizácie a pracovnej neschopnosti a navrhuje príslušným orgánom opatrenia na znižovanie práceneschopnosti, na predchádzanie invalidity, čiastočnej invalidity a na odstraňovanie jej následkov,
k)
vedie evidenčné listy dôchodkového zabezpečenia zamestnancov malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
l)
vyjadruje sa k zdravotnému stavu občanov na účely ústavnej sociálnej starostlivosti,
m)
vykonáva opravu a zmenu rodných čísiel občanov na účely sociálneho zabezpečenia,17a)
n)
plní ďalšie úlohy ustanovené predpismi o sociálnom zabezpečení.“.
11.
V § 16 písm. a) č. 7 sa slová „posudkový orgán“ nahrádzajú slovami „posudková komisia“, slovo „zistil“ sa nahrádza slovom „zistila“ a slovo „natrvalo“ sa nahrádza slovom „dlhodobo“ a v poznámke č. 23 pod čiarou sa vypúšťajú slová „§ 35 ods. 4 zákona č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.“.
12.
V § 16 písm. b) č. 3 sa slová „podľa § 15 písm. a) č. 16“ nahrádzajú slovami „podľa § 15 písm. a) č. 15“.
13.
V § 16 písm. b) č. 6 vrátane poznámky pod čiarou sa vypúšťa.
14.
§ 17 písm. c) až f) vrátane poznámok pod čiarou znejú:
„c)
vedie register právnických a fyzických osôb, ktoré poskytujú sociálne služby, a je orgánom, ktorému právnické a fyzické osoby oznamujú poskytovanie sociálnych služieb, zmenu a ukončenie ich poskytovania,
d)
poskytuje príspevky na úhradu nákladov na sociálne služby právnickým a fyzickým osobám, kontroluje hospodárenie s nimi, požaduje ich vyúčtovanie a vrátenie v prípade, ak boli použité v rozpore s účelom, na ktorý sa poskytli,27a) a plní ďalšie úlohy podľa osobitného predpisu,27b) ktoré súvisia s poskytovaním týchto príspevkov,
e)
sleduje úroveň poskytovania sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami a plní ďalšie úlohy podľa osobitných predpisov,27b)
f)
zostavuje rozpočet príjmov a výdavkov za oblasť sociálnej starostlivosti a rozdeľuje finančné prostriedky v oblasti sociálnej starostlivosti pre obvodné úrady a zariadenia,“.
15.
§ 17 písm. h) znie:
„h)
organizuje
1.
účasť nepracujúcich dôchodcov a ťažko zdravotne postihnutých občanov na rekreačnej starostlivosti a podieľa sa na zabezpečovaní rekreácie rodín so zdravotne postihnutými deťmi,
2.
výchovno-rekreačné tábory pre deti z rodín, ktoré riadne neplnia svoju výchovnú funkciu, pre deti s poruchami správania, pre pestúnske rodiny z osobitných zariadení na výkon pestúnskej starostlivosti, pre deti nezamestnaných rodičov a deti utečencov a presídlencov,“.
16.
V § 18 sa slová „komisiou pre náhradnú rodinnú starostlivosť“ nahrádzajú slovami „pri organizovaní náhradnej rodinnej starostlivosti o deti“ a vypúšťa sa označenie odseku 1.
17.
V § 19 sa slová „komisiou pre koordinovanú starostlivosť“ nahrádzajú slovami „pri koordinovaní starostlivosti“.
18.
§ 20 vrátane poznámok pod čiarou znie:
㤠20
Obvodný úrad
a)
rozhoduje
1.
v naliehavých prípadoch o okamžitom umiestnení dieťaťa do náhradnej výchovy nahradzujúcej výchovu rodičov dovtedy, kým rozhodne súd,28)
2.
o výchovných opatreniach podľa osobitných predpisov,29)
3.
o prijatí dieťaťa do stanice opatrovateľskej služby pre deti, ktorú spravuje, a o úhrade za služby, ktoré sa v nej poskytujú,
4.
o umiestnení matky s dieťaťom, prípadne tehotnej ženy do domova pre matky s deťmi, ktorý spravuje, a o úhrade za služby, ktoré sa v ňom poskytujú,
5.
o bezúročných pôžičkách,
6.
o príspevku na výživu dieťaťa,30) o peňažných a vecných dávkach pre deti v pestúnskej starostlivosti a o pomoci deťom, ktoré nie sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
7.
o opakovaných peňažných dávkach a vecných dávkach nezaopatreným deťom, rodičom nezaopatrených detí a tehotným ženám,
8.
o ďalších opatreniach podľa osobitných predpisov,31)
b)
vykonáva funkciu opatrovníka maloletých,32)
c)
sleduje vývoj detí, ktoré boli umiestnené do výchovy iných občanov ako rodičov, a spolupôsobí pri organizovaní náhradnej rodinnej starostlivosti o deti,
d)
navrhuje súdu nariadenia ústavnej výchovy,33) obmedzenie, prípadne pozbavenie rodičovských práv34) a zrušenie ústavnej výchovy a výchovných opatrení uložených súdom,
e)
oznamuje a podáva správy súdu, prípadne inému štátnemu orgánu o skutočnostiach potrebných na rozhodovanie o výchove a výžive detí,
f)
zúčastňuje sa na trestnom konaní proti mladistvým,35)
g)
podieľa sa
1.
na sanácii rodinného prostredia, z ktorého boli deti vyňaté z dôvodu zlyhania výchovnej funkcie rodiny,
2.
na prevýchove detí s poruchami správania, najmä výchovnou a poradenskou starostlivosťou; vedie ich evidenciu,
3.
na výchove k zdravým medziľudským vzťahom k manželstvu a rodinnému životu,
h)
poskytuje výchovnú a poradenskú starostlivosť pri riešení rodinných a sociálnych problémov,
ch)
koordinuje činnosť orgánov a organizácií, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti vo svojom územnom obvode.“.
19.
V § 21 písm. a) č. 1 sa vypúšťajú slová „vrátane sprievodcovskej služby“.
20.
§ 21 písm. a) č. 5 znie:
„5.
o jednorazových a opakovaných účelových peňažných dávkach, ktorých podmienky a výšku určí vykonávací predpis,“.
21.
§ 21 písm. a) č. 6 a 7 sa vypúšťajú.
Doterajšie body č. 8 a 9 sa označujú ako body č. 6 a 7.
22.
§ 21 písm. e) znie:
„e)
vydáva doklady na účely poskytovania úľav a výhod pre ťažko zdravotne postihnutých občanov.“.
23.
V § 22 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
pomoc pri prechodnom ubytovaní,“.
Doterajšie písmená b) až d) sa označujú ako písmená c) až e).
24.
V druhom diele sa dopĺňa nový oddiel 5, ktorý vrátane poznámok pod čiarou znie:
„Oddiel 5
Ďalšia pôsobnosť obvodného úradu
§ 23a
Obvodný úrad rozhoduje v rozsahu svojej pôsobnosti podľa predchádzajúcich ustanovení
a)
o znížení alebo odňatí dávky sociálnej starostlivosti a zastavení jej výplaty,37a)
b)
o povinnosti občana vrátiť dávku sociálnej starostlivosti vyplatenú neprávom alebo vo vyššej sume, ako mu patrila, a uhradiť výdavky vynaložené na službu sociálnej starostlivosti, ktorá mu bola poskytnutá neprávom, bez úhrady nákladov alebo len za nižšiu úhradu,37b)
§ 23b
Obvodný úrad
a)
vedie register právnických a fyzických osôb, ktoré poskytujú sociálne služby,
b)
sleduje na základe písomného poverenia príslušného okresného úradu úroveň poskytovania sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami a ukladá opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov.“.
25.
§ 24 písm. a) znie:
„a)
rozhoduje
1.
o poskytovaní opatrovateľskej služby rodinám s deťmi a o úhrade za ňu,
2.
o jednorazových peňažných dávkach a vecných dávkach nezaopatreným deťom, rodičom nezaopatrených detí a tehotným ženám, o peňažných dávkach rodičom, ktorým sa súčasne narodili tri alebo viac detí, o peňažnom príspevku na úhradu za užívanie bytu nezaopatreného osirelého dieťaťa a o príspevku na rekreáciu detí dôchodcov,“.
26.
§ 25 písm. a) znie:
„a)
rozhoduje
1.
o príspevku na spoločné stravovanie,
2.
o jednorazových peňažných dávkach a vecných dávkach na úhradu nevyhnutných životných nákladov,
3.
o príspevku na vykurovaciu naftu a kúpu vykurovacích telies a dalších spotrebičov a o príspevku na zriadenie a zmenu pripojenia telefónnej účastníckej stanice,
4.
o prijatí do zariadenia sociálnej starostlivosti, ktoré spravuje, o ukončení pobytu v ňom a o úhrade za služby, ktoré v ňom poskytuje.“.
27.
V § 25 písm. f) sa na konci pripájajú tieto slová: „a starým občanom,“.
28.
V § 25 písm. g) sa za slovo „úradu“ vkladajú slová „na základe písomnej zmluvy“.
29.
V § 25 sa dopĺňa nové písmeno h), ktoré znie:
„h)
spisuje, ak sa na ňu občan obráti, žiadosti
1.
o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu,
2.
o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť,
3.
o vdovský, vdovecký alebo sirotský dôchodok v prípadoch uvedených v § 15 písm. i) č. 4, 7 a 8,
4.
o dôchodok manželky,
5.
o sociálny dôchodok,
a postupuje ich príslušnej okresnej správe sociálneho zabezpečenia.“.
30.
V treťom diele sa dopĺňa nový oddiel 4, ktorý znie:
„Oddiel 4
Ďalšia pôsobnosť obce
§ 26a
Obec rozhoduje v rozsahu svojej pôsobnosti podľa predchádzajúcich ustanovení
a)
o znížení alebo odňatí dávky sociálnej starostlivosti a zastavení jej výplaty,37a)
b)
o povinnosti občana vrátiť dávku sociálnej starostlivosti vyplatenú neprávom alebo vo vyššej sume, ako mu patrila, a uhradiť výdavky vynaložené na službu sociálnej starostlivosti, ktorá mu bola poskytnutá neprávom, bez úhrady nákladov alebo len za nižšiu úhradu.37b)“.
31.
§ 27 ods. 1 písm. e) znie:
„e)
azylové centrá a prechodné ubytovne, najmä pre spoločensky neprispôsobených občanov a občanov, ktorí potrebujú osobitnú pomoc,“.
32.
V § 27 sa vypúšťa odsek 2.
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 2 a 3.
33.
§ 27 ods. 3 znie:
„(3)
Právnické a fyzické osoby môžu zriaďovať a spravovať zariadenia sociálnej starostlivosti a ďalšie zariadenia na poskytovanie sociálnych služieb.27a)“.
34.
V § 28 ods. 1 písm. c) sa vypúšťa.
Doterajšie písmená d) až i) sa označujú ako písmená c) až ch).
35.
§ 29 ods. 1 znie:
„(1)
Ústavy uvedené v § 28 ods. 1 písm. a) až ch) zriaďujú, spravujú a kontrolujú okresné úrady. Okresné úrady môžu poveriť obvodné úrady správou ústavov uvedených v § 28 ods. 1 písm. c), g) až ch). Ústavy uvedené v § 28 ods. 1 písm. h) a ch) môže zriaďovať, spravovať a kontrolovať aj hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava.“.
36.
V § 29 ods. 2 sa slová „zariadenia pre spoločensky neprispôsobených občanov“ nahrádzajú slovami „zariadenia uvedené v § 27 ods. 1 písm. e)“.
37.
§ 30 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
O prijatí do zariadení sociálnej starostlivosti, s výnimkou ústavov, o ukončení pobytu v nich a o úhrade za poskytované služby rozhoduje vždy orgán, ktorý zariadenie spravuje.
(3)
Ministerstvo a okresný úrad poveria ústav, ktorý spravujú, rozhodovaním o prijatí do tohto ústavu, o ukončení pobytu v ňom a o úhrade za pobyt v ústave. Obvodný úrad a obec môžu poveriť ústav, ktorý spravujú, rozhodovaním o prijatí do tohto ústavu, o ukončení pobytu v ňom a o úhrade za pobyt v ústave. V týchto prípadoch rozhoduje v druhom stupni orgán, ktorý ústav rozhodovaním poveril.“.
38.
V § 31 ods. 2 sa slová „dohodu o prevzatí“ nahrádzajú slovami „písomnú zmluvu o dočasnom užívaní“.
39.
§ 31 sa dopľňa odsekom 3, ktorý vrátane poznámky pod čiarou znie:
„(3)
Zariadenia sociálnej starostlivosti, ktoré prešli do riadenia obce,39a) možno zrušiť alebo ich objekty odňať ich účelu len so súhlasom ministerstva.“.
40.
V § 34 ods. 1 písm. b) sa slová „§ 26 písm. a)“ nahrádzajú slovami „§ 26 ods. 1 písm. a) a odseku 2 písm. a)“ a slová „§ 20 písm. a) č. 3, § 21 písm. a) č. 1 a § 22 písm. b)“ sa nahrádzajú slovami „§ 21 písm. a) č. 1, § 22 písm. c) a § 24 písm. a) č. 1“.
41.
Doterajší text § 35 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novým odsekom 2, ktorý znie:
„(2)
Odvolanie proti rozhodnutiu vydanému podľa § 15 písm. a) č. 4, 16 až 19 nemá odkladný účinok. Odvolanie proti rozhodnutiu vydanému podľa § 15 písm. a) č. 19 možno podať v lehote troch dní odo dňa oznámenia alebo doručenia rozhodnutia.“.
42.
V § 36 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
miestom výkonu práce ošetrujúceho lekára, ak rozhoduje alebo posudzuje invaliditu alebo čiastočnú invaliditu alebo zmenenú pracovnú schopnosť,“.
43.
V § 36 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
miestom útvaru organizácie, v ktorom sa vedie evidencia miezd, ak ide o
1.
sociálne zabezpečenie zamestnancov malých závodov,
2.
vyberanie a vymáhanie poistného, penále, prirážky k poistnému a súm, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené, a o vymáhanie pokút,
3.
kontrolu vykonávania nemocenského poistenia a hospodárenia s jeho prostriedkami,
4.
rozhodovanie vo veciach nemocenského poistenia,
5.
rozhodovanie o rodičovskom príspevku zamestnancom a družstevným roľníkom,
s výnimkou prípadov, keď príslušnosť orgánov nemocenského poistenia nemožno určiť podľa miesta útvaru, v ktorom sa vedie evidencia miezd,“.
44.
V § 36 ods. 4 druhej vete sa vypúšťa slovo „nepracujúcom“.
45.
V § 36 ods. 5 prvej vete sa slová „člen rodiny“ nahrádzajú slovami „oprávnený občan“.
46.
§ 36 ods. 6 znie:
„(6)
Na konanie o poskytovaní kúpeľnej starostlivosti sa miestna príslušnosť spravuje miestom trvalého pobytu žiadateľa.“.
47.
V § 36 sa vypúšťa odsek 7.
48.
V § 37 sa nadpis nahrádza novým nadpisom, ktorý znie: „Súčinnosť orgánov, organizácií a občanov“.
49.
V § 37 ods. 1 sa slová „Orgány a organizácie sú povinné“ nahrádzajú slovami „Orgány, organizácie a občania sú povinní“.
50.
§ 37 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý vrátane poznámok pod čiarou znie:
„(5)
Pracovníci orgánov sociálneho zabezpečenia sú povinní chrániť oprávnené záujmy občanov a zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli v súvislosti so svojou činnosťou.44a) Informácie poskytujú iba v prípadoch, ak by ich zamlčaním hrozilo vážne nebezpečenstvo pre život a zdravie občanov alebo ak im táto povinnosť vyplýva z osobitných predpisov.44b)
51.
§ 39 písm. a) znie:
„a)
podrobnosti o vykonávaní sociálneho zabezpečenia,“.
52.
V § 39 písm. b) sa na konci pripájajú tieto slová: „vrátane úhrady nákladov za pobyt a bližšie podmienky organizácie ústavnej sociálnej starostlivosti a starostlivosti v ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti,“.
53.
V § 39 písm. d) sa slová „o poskytovaní“ nahrádzajú slovom „poskytovania“ a vypúšťajú sa slová „s výnimkou vdoveckého príspevku, zaopatrovacieho príspevku a príspevku na úhradu za užívanie bytu vojaka, príspevku na výživu dieťaťa, príspevku na rekreáciu detí dôchodcu a príspevku občanovi, ktorému štátny orgán práce nemôže zabezpečiť vhodné zamestnanie a nie je zabezpečený inými príjmami,“.
54.
V § 39 písm. h) sa vypúšťajú slová „Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky“ a slová „správ sociálneho zabezpečenia, komisií pre náhradnú rodinnú starostlivosť a komisií pre koordinovanú starostlivosť o deti a mladistvých postihnutých na zdraví“.
55.
V § 39 sa dopĺňa nové písmeno k), ktoré znie:
„k)
predpoklady pre výkon vybraných funkcií, ktoré vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť, v správach sociálneho zabezpečenia a v ústavoch.“.
Čl. II
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 99/1972 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 57/1984 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č. 103/1988 Zb., zákona č. 180/1990 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb. s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku sa mení takto:
V § 32 sa vypúšťa odsek 3.
Čl. III
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí č. 182/1968 Zb. o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 132/1984 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 58/1987 Zb., vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb. a zákona č. 306/1991 Zb. s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku sa mení takto:
1.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Konanie a uplatňovanie nároku na dávky
Na konanie a uplatňovanie nároku na dávky podľa tejto vyhlášky sa vzťahujú ustanovenia zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie.“.
2.
§ 6 znie:
㤠6
Zamestnávatelia sú povinní vydať orgánu príslušnému na poskytovanie dávok podľa tejto vyhlášky potvrdenie o zárobku a o ďalších skutočnostiach rozhodujúcich pre posúdenie nároku na tieto dávky a ich výšky.“.
Čl. IV
V konaní o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti uchádzačom o zamestnanie, ktoré právoplatne neskončilo do dňa účinnosti tohto zákona, pokračuje od tohto dňa orgán príslušný na konanie o dávkach nemocenského poistenia podľa zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie.
Čl. V
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia, ako vyplýva z tohto zákona.
Čl. VI
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
6a)
§ 2 ods. 1 a § 145d až 145j zákona č. 100/1988 Zb. v znení zákona č. 306/1991 Zb.
14)
Napríklad: § 51 ods. 5 a § 51a ods. 4 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 165/1979 Zb. o nemocenskom poistení niektorých pracovníkov a o poskytovaní dávok nemocenského poistenia občanom v osobitných prípadoch v znení neskorších predpisov.
§ 12 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 26 zákona č. 103/1964 Zb. v znení neskorších predpisov.
15)
§ 19 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb.
15a)
§ 72 ods. 1 zákona č. 100/1988 Zb.
15b)
§ 12 ods. 1 zákona č. 382/1990 Zb.
16)
§ 112 a § 145b ods. 3 zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 13 ods. 4, § 28 ods. 4, § 50 ods. 3 vyhlášky č. 91/1958 Zb., ktorou sa uverejňuje opatrenie Ústrednej rady odborov o organizácii a vykonávaní nemocenského poistenia zamestnancov, v znení vyhlášky č. 191/1960 Zb., vyhlášky č. 6/1967 Zb., vyhlášky č. 178/1968 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 123/1990 Zb. a vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 262/1990 Zb.
16a)
§ 77 ods. 5 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Zb.
16b)
§ 63 ods. 2 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 143/1965 Zb. o poskytovaní peňažných dávok v nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov.
§ 50 ods. 3, § 50a ods. 4, § 51 ods. 5, § 51a ods. 1, § 103 až 105 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 165/1979 Zb. v znení neskorších predpisov.
16c)
§ 12 písm. ch) zákona Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti.
16d)
Zákon č. 32/1957 Zb. v znení neskorších predpisov.
17)
§ 120 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
17a)
Vyhláška Federálneho štatistického úradu č. 55/1976 Zb. o rodnom čísle.
27a)
§ 73a zákona č. 100/1988 Zb. v znení zákona č. 180/1990 Zb.
27b)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1992 Zb. o poskytovaní sociálnych služieb právnickými a fyzickými osobami.
28)
§ 46 Zákona o rodine.
29)
§ 43 ods. 2 Zákona o rodine.
30)
§ 100 Zákona o rodine.
§ 74 zákona č. 100/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
31)
Zákon č. 50/1973 Zb. v znení neskorších predpisov.
32)
§ 79 ods. 2 a § 83 ods. 2 Zákona o rodine.
33)
§ 45 ods. 3 Zákona o rodine.
34)
§ 44 Zákona o rodine.
35)
§ 291 až 301 Trestného poriadku.
37a)
§ 96 a § 106 ods. 2 a 3 zákona č. 100/1988 Zb.
37b)
§ 107 zákona č. 100/1988 Zb.
39a)
§ 3 ods. 3 písm. i) zákona Slovenskej národnej rady č. 518/1990 Zb. o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obce, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy.
44a)
Čl. 10 ústavného zákona č. 23/1991 Zb., ktorým sa uvádza LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD ako ústavný zákon Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
44b)
§ 166 až 168 Trestného zákona. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992 sa mení takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
196
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1991,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992 sa mení takto:
1.
§ 4 ods. 3 znie:
„(3)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky časť výnosov dane zo mzdy3) a poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien4) z celej Slovenskej republiky, ktoré sú príjmom rozpočtu obcí podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa počtu obyvateľov s trvalým pobytom na území obce podľa stavu k 3. marcu 1991. Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže plnením tejto úlohy poveriť niektoré daňové úrady Slovenskej republiky.“.
Poznámka č. 2 pod čiarou sa vypúšťa.
Čl. II
Podľa tohto zákona sa postupuje spätne od 1. januára 1992; finančné vyrovnanie sa uskutoční do 31. mája 1992.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb.
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 40/1992
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
197
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1992,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb. sa mení takto:
1.
V § 5 ods. 3 sa za slovo „nesmie“ vkladajú slová „do 28. mája 1992“ a text „25 %“ sa nahrádza textom „45 %“.
2.
V § 31 sa slová „§ 2 ods. 2“ nahrádzajú slovami „§ 2 ods. 3“ a dátum „1. marcom 1993“ sa nahrádza dátumom „28. májom 1992.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 227/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 227/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o poskytovaní osobitného príplatku za prácu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach
Vyhlášeno 13. 5. 1992, datum účinnosti 13. 5. 1992, částka 47/1992
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - (1) Príplatok sa poskytuje zamestnancom za výkon pracovných činností v sťaženom a zdraviu škodlivom pracovnom prostredí s rizikom škodlivého pôsobenia vplyvu
* § 3 - (1) Výšku príplatku podľa miery rizika a tiež intenzity a doby pôsobenia škodlivých vplyvov v priebehu výkonu pracovných činností zamestnávateľ upraví v kolektívnej zmluve alebo vo vnútornom mzdovom predpise
* § 4 - Ak vykonáva zamestnanec rôzne pracovné činnosti, ktoré sú z hľadiska nároku na poskytovanie príplatku zaradené do skupiny I. a II., poskytne mu zamestnávateľ príplatok najmenej vo výške spodnej hranice rozpätia určeného pre skupinu II.
* § 5 - Rozhodujúcimi kritériami pre zaradenie pracovnej činnosti do skupiny príplatkov a pre určenie konkrétnej výšky príplatku v rámci rozpätia pri využití prípadného odborného zisťovania a rozboru sú
* § 6 - Pri hodnotení miery sťažených a škodlivých vplyvov sa prihliada na obvyklé podmienky na pracovisku, nie na ojedinelé výkyvy a havarijný stav.
* § 7 - Pokiaľ dôjde k výskytu ďalších pracovných činností alebo škodlivých vplyvov, pri vykonávaní ktorých treba poskytovať príplatok, môže zamestnávateľ zaradiť tieto činnosti do skupín porovnávaním s činnosťami uvedenými v prílohe podľa miery škodlivosti.
* § 8 - Príplatok podľa tohto nariadenia sa zamestnancom poskytne prvýkrát za mesiac máj 1992.
* § 9 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 227/1992 Zb.
Aktuální znění od 13. 5. 1992
227
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 23. apríla 1992
o poskytovaní osobitného príplatku za prácu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach
Vláda Slovenskej republiky podľa § 23 ods. 1 písm. d) zákona č. 143/1992 Zb. o plate a odmene za pracovnú pohotovosť v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
§ 1
Rozsah platnosti
Toto nariadenie upravuje poskytovanie osobitného príplatku za prácu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach (ďalej len „príplatok“) zamestnancom, pri odmeňovaní ktorých sa postupuje podľa zákona.
§ 2
(1)
Príplatok sa poskytuje zamestnancom za výkon pracovných činností v sťaženom a zdraviu škodlivom pracovnom prostredí s rizikom škodlivého pôsobenia vplyvu
a)
profesionálnej infekcie,
b)
ionizujúceho a iného elektromagnetického žiarenia,
c)
chemických karcinogénov,
d)
chemických škodlivín,
e)
fyzikálnych vplyvov.
(2)
Zoznam pracovných činností, pri výkone ktorých sa poskytuje príplatok za prácu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach, je uvedený v prílohe tohto nariadenia (ďalej len „príloha“).
§ 3
(1)
Výšku príplatku podľa miery rizika a tiež intenzity a doby pôsobenia škodlivých vplyvov v priebehu výkonu pracovných činností zamestnávateľ upraví v kolektívnej zmluve alebo vo vnútornom mzdovom predpise
a)
pre pracovné činnosti uvedené v prvej skupine a rozpätí 100 až 400 Kčs mesačne,
b)
pre pracovné činnosti uvedené v druhej skupine v rozpätí 300 až 750 Kčs mesačne.
(2)
Za prácu v dýchacích izolačných prístrojoch, azbestových oblekoch, pri práci pod vodou, ako aj pri ničení a výskumných skúškach výbušných predmetov patrí príplatok vo výške 20 až 40 Kčs za každú hodinu tejto práce. Pri práci s výbušninami pod vodou patrí príplatok vo výške 30 až 60 Kčs za každú hodinu tejto práce.
(3)
Za prácu vo výške nad 10 m výšky na nezabezpečených pracoviskách (bez lešenia, bez vysokozdvižných lávok a pod.) patrí príplatok vo výške 5 až 15 Kčs za každú hodinu tejto práce.
§ 4
Ak vykonáva zamestnanec rôzne pracovné činnosti, ktoré sú z hľadiska nároku na poskytovanie príplatku zaradené do skupiny I. a II., poskytne mu zamestnávateľ príplatok najmenej vo výške spodnej hranice rozpätia určeného pre skupinu II.
§ 5
Rozhodujúcimi kritériami pre zaradenie pracovnej činnosti do skupiny príplatkov a pre určenie konkrétnej výšky príplatku v rámci rozpätia pri využití prípadného odborného zisťovania a rozboru sú
a)
charakter práce a použité postupy,
b)
fyzikálne, chemické, toxikologické a biologické vlastnosti škodlivých faktorov pracovného prostredia a postupov s tým, že sa vychádza z charakteru, či miery rizika, ktoré najpodstatnejšie pôsobia nepriaznivo na ľudský organizmus,
c)
vznikajúce a pôsobiace škodliviny (druh, množstvo, vplyv na ľudský organizmus),
d)
dĺžka doby, počas ktorej je pracovník vystavený pôsobeniu sťažujúcich a zdraviu škodlivých vplyvov,
e)
doterajší výskyt poškodenia zdravia, chorôb a pod.,
f)
porovnávanie zistených hodnôt faktorov rozhodujúcich o stupni obťažnosti alebo škodlivosti na zdravie na posudzovanom pracovisku s najvyššie prípustnými hodnotami (koncentráciou, dávkami) podľa príslušných hygienických predpisov a predpisov o bezpečnosti o ochrane zdravia pri práci.
§ 6
Pri hodnotení miery sťažených a škodlivých vplyvov sa prihliada na obvyklé podmienky na pracovisku, nie na ojedinelé výkyvy a havarijný stav.
§ 7
Pokiaľ dôjde k výskytu ďalších pracovných činností alebo škodlivých vplyvov, pri vykonávaní ktorých treba poskytovať príplatok, môže zamestnávateľ zaradiť tieto činnosti do skupín porovnávaním s činnosťami uvedenými v prílohe podľa miery škodlivosti.
§ 8
Príplatok podľa tohto nariadenia sa zamestnancom poskytne prvýkrát za mesiac máj 1992.
§ 9
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čarnogurský v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 227/1992 Zb.
Zoznam pracovných činností, pri výkone ktorých sa poskytuje príplatok za prácu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach
Skupina I.
A.
PROFESIONÁLNE INFEKCIE
1.
Vyšetrovanie a ošetrovanie chorých s infekčnými chorobami a nosičov choroboplodných zárodkov v organizáciách alebo zariadeniach na liečenie ostatných nákaz.
2.
Odber biologického materiálu od chorých s infekčnými chorobami spôsobenými ostatnými nákazami a nosičov choroboplodných zárodkov, vrátane spracovania týchto materiálov v laboratóriách.
3.
Manipulácia s bielizňou pred dezinfekciou v ambulantných a lôžkových zariadeniach na liečenie ostatných nákaz.
4.
Ošetrovanie laboratórnych zvierat infikovaných ostatnými nákazami.
5.
Práca v mikrobiologických, imunologických a ďalších laboratóriách na diagnostiku ostatných nákaz, vrátane dekontaminácie a umývania skla.
6.
Overovanie, vrátane mikrobiologickej kontroly nových kultivačných diagnostických pôd a biochemických testov (setov) zameraných na ostatné nákazy.
7.
Bakteriologická, sérologická a imunologická príprava antigénov, očkovacích látok a autovakcín proti ostatným nákazám.
8.
Profesionálne vyšetrovanie epidemiologické, epizootologické, zoologické, entomologické a ekologické, vrátane vykonávania a kontroly opatrení v ohnisku ostatných nákaz.
9.
Vyšetrovanie a ošetrovanie, vrátane odberu a spracovania biologického materiálu u chorých, liečených na infekčné komplikácie po imunosupresívnej liečbe, tak bakteriálneho, ako aj vírusového pôvodu alebo chorých s infekčnými komplikáciami nádorových ochorení tak bakteriálneho, ako aj vírusového pôvodu.
10.
Vyšetravanie a ošetrovanie, vrátane odberu a spracovania biologického materiálu u pacientov na jednotkách intenzívnej starostlivosti, koronárnych jednotkách, resuscitačných oddeleniach a im na roveň postavených lôžkových zariadeniach.
11.
Ošetrovanie a vyšetrovanie, vrátane odberu a spracovania biologického materiálu spravidla na lôžkových oddeleniach s ťažkými, imobilnými alebo dlhodobo na lôžko pripútanými pacientmi, ako sú napr. chorí po prekonanom iktu, s ťažkými popáleninami, gerontopsychiatrickí pacienti, ťažké chirurgické, traumatologické a ortopedické prípady, chorí v liečebniach pre dlhodobo chorých a pod.
12.
Manipulácia s bielizňou pred jej dezinfekciou vo všetkých ambulanciách a lôžkových zariadeniach, kde dochádza k značnej kontaminácii bielizne infekčným materiálom, krvou a iným biologickým materiálom.
13.
Prevoz infekčne chorých, vrátane dezinfekcie vozidiel.
14.
Ošetrovanie a vyšetrovanie, vrátane odberu a spracovania biologického materiálu u chorých s kožnými chorobami bakteriálneho, mykotického alebo parazitálneho pôvodu, vrátane manipulácie s kontaminovanou bielizňou.
15.
Vybrané práce v organizáciách alebo zariadeniach, v ktorých je obvykle poskytovaný príplatok vyššieho stupňa, pri ktorých nedochádza k stálemu (opakovanému) a priamemu styku s pacientmi alebo biologickým materiálom, avšak tento kontakt nemožno vylúčiť. Údržbárske, pomocné a administratívne práce, odvoz odpadkov z týchto pracovísk, upratovacie práce a pod.
16.
Vybrané práce v organizáciách alebo zariadeniach, v ktorých sa vykonáva hemodialýza, a ďalej vybrané práce na pooperačných izbách, pri ktorých nedochádza k stálemu (opakovanému) a priamemu styku s pacientmi alebo biologickým materiálom, avšak tento kontakt nemožno vylúčiť. (Napr. komplexná údržba zdravotníckej techniky, demineralizačná stanica a pod., práce diétnych sestier spojené s prípravou a manipuláciou so stravou, vrátane prevažovania zvyškov stravy u pacientov s bilančnými diétami, poradenská a psychologická služba, vrátane spracovania písomných materiálov z hemodialyzačných oddelení, umývanie riadu a upratovacie práce na týchto pracoviskách a pod.).
17.
Práce spojené s chirurgickými výkonmi za použitia mimotelového obehu, vrátane inštrumentácie a ďalších pomocných prác na operačnej sále, napr. v kardiochirurgii, cievnej chirurgii, pri transplantáciách a pod.
18.
Laboratórne spracovanie biologických materiálov z gastroenterologických pracovísk, t.j. najmä krvi, žalúdočného a duodenálneho obsahu, žlče, pankreasovej šťavy, stolice a tkaninových biopsií, vrátane pomocných, obslužných a upratovacích prác na týchto pracoviskách.
19.
Laboratórne práce spojené s dôkazom patogénnych mikroorganizmov alebo ich toxínov a práce spojené s dôkazom endo- a ekoparazitov v materiáli, ktorý bol nimi kontaminovaný alebo je z kontaminácie podozrivý. (Napr. práce v laboratóriách na dokazovanie mykotoxínov, pri overovaní dezinfekčných a dezinsekčných metód a pod.).
20.
Zvoz infekčného materiálu (napr. do laboratórií), vrátane prípravných a pomocných prác s tým spojených, ako i dezinfekcia dopravných prostriedkov.
21.
Práce výskumné a rutinné, vrátane prác diagnostických pri nemikrobiologických vyšetreniach a analýzach chemických, biochemických, histologických, biofyzikálnych, hematologických, toxikologických, imunologických a iných, v laboratóriách na spracovanie biologického materiálu, pričom je riziko kontaminácie tohto materiálu patogénnymi mikroorganizmami a ich toxínmi. (Napr. práce spojené so spracovaním krvi akejkoľvek proveniencie, tkanív, buniek, stolice, hnisu, mozgomiechového moku, punktátov, sekrétov, exkrétov a pod., ale tiež biologických odpadových vôd).
22.
Práce spojené so sústavným vykonávaním odberov krvi a ďalších biologických materiálov.
23.
Experimentálne a rutinné práce s bunkovými kultúrami, pokiaľ nejde o práce hodnotené príplatkom vyššieho stupňa.
24.
Pomocné a laboratórne práce na anatomických, patologicko-anatomických a súdnolekárskych pracoviskách a ďalších podobných pracoviskách, pri ktorých nedochádza k pravidelnému (opakovanému) a priamemu styku s telami mŕtvych.
25.
Odbery materiálov od kadaveróznych darcov.
26.
Vykonanie a kontrola vykonávania dezinsekcie, dezinfekcie a deratizácie.
27.
Práce v mechanicko-biologickej čistiacej stanici odpadových vôd.
28.
Práce v spaľovniach pevných odpadov.
29.
Čistenie žúmp, kalových nádrží a ďalších zariadení na tuhý a tekutý odpad, bez vstupu do kalového priestoru, vrátane odberov vzoriek týchto materiálov pre laboratórne vyšetrenie.
30.
Práce s tkanivami a orgánmi laboratórnych zvierat, ktoré predtým neboli zbavené špecifických i nešpecifických patogénnych zárodkov, ktorých sú nositeľmi.
31.
Vyšetrovanie a ošetrovanie veľkých laboratórnych zvierat (psi, opice a pod.) pred zaradením do experimentu v karanténnych odeleniach, vrátane odberov biologického materiálu a orgánov pri vykonávaní pitiev týchto zvierat.
B.
IONIZUJÚCE A INÉ ELEKTROMAGNETICKÉ ŽIARENIE
1.
Práce s rádionuklidovými preparátmi s aktivitou nepresahujúcou aktivitu povolenú pre pracovisko I. kategórie.
2.
Pranie bielizne a pracovných (ochranných) odevov z pracovísk s rádioaktívnymi preparátmi a manipulácia s touto bielizňou pred praním.
3.
Preprava rádioaktívnych látok, napr. rádioaktívnych surovín, rádiofarmák, jadrového paliva v transportných obaloch.
4.
Práce pri rádiodiagnostických vyšetreniach obmedzených na použitie diaľkovo ovládaných prístrojov bez prítomnosti vyšetrujúcich vo vyšetrovni.
5.
Práce pri liečení ionizujúcim žiarením za použitia uzavretých rádionuklidových žiaričov, röntgenových prístrojov a urýchľovačov (betatronov), obmedzenie pri použití diaľkovo ovládaných prístrojov.
6.
Štrukturálna a spektrálna analýza látok ionizujúcim žiarením na difraktometroch, spektrometroch a pod.
7.
Práce pri výskume a overovaní nových metód na meranie rôznych druhov ionizujúceho žiarenia a rádioaktívnych látok a ďalej ciachovanie a používanie zariadení na meranie ionizujúceho žiarenia a rádioaktívnych látok, pokiaľ nejde o práce hodnotené príplatkom vyššieho stupňa.
8.
Práce pri dozore, kontrole a meraní kontrolnými pracovníkmi na pracoviskách s nízkym rizikom ožiarenia (mimo kontrolovaného pásma).
9.
Činnosť pracovníkov vykonávajúcich dozor na pracoviskách používajúcich zdroje ionizujúceho žiarenia s nízkym rizikom ožiarenia.
10.
Skúšanie chýb materiálu, zariadení, polotovarov a výrobkov bez porušenia celistvosti (nedeštruktívne skúšky) na stabilných pracoviskách pomocou uzatvorených rádioaktívnych žiaričov (defektoskopia gama žiarením) alebo röntgenovými prístrojmi s diaľkovým ovládaním.
11.
Štruktúrna a spektrálna analýza látok rtg. lúčami, neutrónmi a elektrónmi na difraktometroch a spektrometroch.
12.
Práce s lasermi triedy II a nižšej používanými na chirurgické zákroky.
13.
Práce pri dozore, kontrole a meraní laserov.
14.
Práce s impulznými typmi laserov vysokých a veľmi vysokých výkonov, napr. v rádiolokácii, pri geodetických a geofyzikálnych meraniach, analýzach mikroskopicky malých vzoriek, zábleskovej fotolýze, základnom výskume a ďalších špecializovaných prácach s podmienkou použitia prostriedkov na ochranu zdravia prevyšujúcich triedu III a) hygienických smerníc pre práce s lasermi.
15.
Práce pri dozore, kontrole a meraní elektromagnetického žiarenia s vysokou a veľmi vysokou frekvenciou.
16.
Experimentálne práce pri štúdiu biologických účinkov elektromagnetického žiarenia s vysokou a veľmi vysokou frekvenciou.
17.
Výskumné a vývojové práce v obrazovej a reprodukčnej technike pri nastavovaní, skúšaní a opravách prototypov a funkčných vzorov obrazovky, ktorá je zdrojom ionizujúceho žiarenia.
C.
CHEMICKÉ KARCINOGÉNY
1.
Vykonávanie analýz karcinogénov a mutagénov (látok s genotoxickým účinkom) a testov genotoxického účinku týchto látok.
2.
Testovanie mutagénnych účinkov chemických látok vrátane vyšetrovania napr. periférnych lymfocytov u pracovníkov pracujúcich s rizikom týchto látok.
3.
Obsluha sterilizátorov na plyn (etylénoxid, formaldehyd).
4.
Rutinné a výskumné práce spojené s prípravou a aplikáciou cytostatík na pracoviskách, kde chemoterapia je výnimočnou liečebnou disciplínou. Týka sa to tak prípravy (riedenie) cytostatík, ako aj ošetrovania pacientov liečených cytostatikami a manipulácie s bielizňou a exkrétmi týchto pacientov, ktoré sú kontaminované biodegradačnými alebo aktivovanými bioproduktami liečby cytostatikami.
5.
Rutinné a výskumné práce, pri ktorých sa používajú látky typu akrylonitril, diazometán, epichlórhydrín, etylénoxid a pod.
D.
CHEMICKÉ ŠKODLIVINY
1.
Odber a spracovanie materiálu na biologické expozičné testy.
2.
Odber vzoriek pracovného ovzdušia a biologického materiálu na pracoviskách s následným spracovaním odobraných vzoriek s cieľom určiť koreláciu medzi nameranými hodnotami v pracovnom ovzduší a v biologickom materiáli.
3.
Vykonávanie dozoru na pracoviskách, sledovanie zdravotného stavu a odber s následným spracovaním vzoriek ovzdušia v laboratóriách, najmä na určenie chemických zlúčenín a prašnosti, a ich vplyv na zdravie.
4.
Vykonávanie dozoru nad prácami, vykonávanými na pracoviskách s výskytom chemických škodlivín a prašnosti, ak sú tieto práce zaradené do kategórie 2 a vyššej, v zmysle pokynu č. 13/1986 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR na vykonávanie hygienického dozoru na pracoviskách a vyhlasovanie rizikových prác.
5.
Práce spojené s inhalačnými pokusmi v plynových komorách, vrátane odberu biologického materiálu a vzoriek ovzdušia a vyšetrovanie zdravotného stavu osôb, s cieľom určenia vzťahu medzi koncentráciami látok v ovzduší, ich metabolitov v biologickom materiáli a zdravotným stavom.
6.
Príprava prachu na testovanie fibrinogénnej aktivity.
7.
Práce anesteziologických tímov pri poskytovaní celkovej anestézie pri anestéziách plynnými anestetikami alebo parami kvapalných anestetík (napr. galotan, éter, oxid dusný, cyklopropán) a ďalšie práce na anesteziologicko-resuscitačných oddeleniach pri poskytovaní anestézie.
8.
Práce v toxikologickom, chemickom, fyzikálno-chemickom a biologickom alebo inom skúšobnom laboratóriu pri kvalitatívnych a kvantitatívnych rozboroch, vrátane prípravy vzoriek na analýzu za predpokladu, že analyzovaná látka je pre človeka zvlášť nebezpečná a práca s ňou vyžaduje z tohto dôvodu vysokú odbornosť a dodržiavanie náročných preventívnych opatrení, vrátane používania obmedzujúcich osobných ochranných pracovných prostriedkov. (Napr. chemické analýzy takých zlúčenín v laboratóriách na kontrolu liečiv, chemické analýzy látok neznámeho zloženia, pri ktorých možno dôvodne predpokladať, že majú vlastnosti takých zlúčenín, chemické analýzy cytostatík, hadích jedov, hormónov, substancií antibiotík, živých vakcín a pod.).
9.
Testovanie toxicity látok s neznámymi účinkami na laboratórnych zvieratách, vrátane ošetrovania týchto zvierat a analyticko-chemického, biochemického, toxikologického a histologického spracovania materiálov z nich.
10.
Práce spojené s priamym kontaktom s nevytvrdenými živicami (akrylátmi), vznikom prašnosti ťažkých kovov a prašnosti oxidu kremičitého pri čistení zdrsňovaním.
11.
Laminovanie podľa sadrového alebo dreveného modelu.
12.
Miešanie fenoplastických živíc a ich ručné nanášanie na sklenú priadzu.
13.
Príprava bežných, peľových, bakteriálnych, plesňových, príp. iných alergénov a práce spojené s inhalačnými pokusmi v plynových komorách, najmä pri vykonávaní provokačných inhalačných testov.
14.
Práce v poloprevádzkových podmienkach pri základnom i aplikovanom výskume a vývoji, výrobe, spracovaní a úprave, ručnej manipulácie pri skladovaní, delení a balení látok, ak surovina, polotovar, resp. hotový výrobok sú jedovaté, práca v týchto podmienkach je spojená s rizikom profesionálnej subakútnej a subchronickej otravy, predovšetkým cestou inhalácie, pevného i kvapalného aerosolu a plynu, alebo cez neporušenú kožu.
15.
Práce v laboratóriách (chemických, fyzikálno-chemických, biochemických atď.) pri výskume a rozboroch, vrátane prípravy vzoriek za predpokladu, že analyzovaná, spracovávaná alebo vyrábaná látka je zvlášť nebezpečne jedovatá.
E.
FYZIKÁLNE VPLYVY
1.
Opracovávanie zubných náhrad z tvrdého materiálu spojené s veľkým stlačením a prítlakom jednej ruky na náradie a s protitlakom druhej ruky zvierajúcej pevne opracovávanú náhradu, nepresahujúce 20 % pracovnej smeny, na ktoré nadväzujú ďalšie práce spojené s preťažovaním horných končatín tak, že celková doba práce spojená s preťažovaním malých svalových skupín ruky nepresahuje 50 % pracovného času.
2.
Čistenie, vyklepávanie kotlového kameňa, čistenie odlučovačov popolčeka, komínového kanálu, kotlov a pod.
3.
Zhotovovanie sklárskych výrobkov na kahane a sklárskom sústruhu (destilačné kolóny a pod.).
4.
Búranie a opravy výmurovky kotlov a pecí a ťahových kanálov bezprostredne po odstavení za tepla.
5.
Obsluha výsypky a vyberanie škváry a popola v uzavretých priestoroch pod kotlom.
6.
Práce vykonávané v prostredí nadmerného hluku zodpovedajúcom triede hluku najmenej N 115.
Skupina II.
A.
PROFESIONÁLNE INFEKCIE
(1)
Vyšetrovanie a ošetrovanie chorých infekčnými chorobami a nosičov choroboplodných zárodkov, vrátane odberu materiálu na laboratórne vyšetrenie na pracoviskách s prevahou nákaz:
1.
anaeróbnymi klostridiami,
2.
antraxom,
3.
brucelózou,
4.
brušným týfusom,
5.
CM vírusom,
6.
EB vírusom,
7.
entamebou dyzentérie,
8.
cholerou,
9.
LCMV (Lymphocytic choriomeningitis vírus),
10.
legionárskou chorobou,
11.
legionellami,
12.
leprou,
13.
ľudskými retrovírusmi, vrátane HIV,
14.
morom,
15.
multireziatentnou infekciou,
16.
mykoplazmatmi,
17.
onkogénnymi ľudskými vírusmi typu DNA, RNA,
18.
opičími a ľudskými herpetickými vírusmi,
19.
orgánovými mykózami - ornitózou,
20.
pasterelózou,
21.
pomalými vírusovými infekciami,
22.
syfilisom,
23.
psytakózou,
24.
Q horúčkou,
25.
retrovírusmi,
26.
rikettsiózami,
27.
vírusom SV 40,
28.
toxoplazmózou,
29.
tuberkulózou,
30.
vírusom Marburg - vírusovými hemoragickými horúčkami,
31.
vírusovými hepatidídami všetkých skupín,
32.
vírusmi vyvolávajúcimi zápaly centrálnej nervovej sústavy,
33.
besnotou,
34.
Weilovou chorobou,
35.
spôsobené bakteriálnymi a mykotickými toxínmi,
ďalej len „uvedených nákaz“.
(2)
Výskum alebo vývoj, mikrobiologická kontrola a overovanie nových kultivačne diagnostických pôd a biochemických testov zameraných na diagnostiku niektorých z uvedených nákaz.
(3)
Práce so živými kmeňmi mikroorganizmov, event. ich toxínmi v laboratóriách vykonávajúcich štúdium ich vlastností, izoláciu kmeňov na prípravu antigénov a očkovacích látok, ak ťažiskom práce sú uvedené nákazy.
(4)
Práce pri dezinfekcii a dezinsekcii, dekontaminácii a umývaní skla, manipulácia s bielizňou a jej pranie a pod. na infekčných oddeleniach zdravotníckych a veterinárnych zariadení a ústavov a diagnostických pracovísk s ťažiskom uvedených nákaz.
(5)
Vykonávanie a kontrola dezinfekcie, dezinsekcie a deratizácie s tažiskom rizika uvedených nákaz.
(6)
Prevoz infekčne chorých osobitnými útvarmi záchrannej služby, vrátane dezinfekcie vozidiel s ťažiskom rizika uvedených nákaz.
(7)
Práce pri vykonávaní dezinfekcie, dezinsekcie a deratizácie v zariadeniach, v ktorých boli ošetrovaní chorí alebo vykonávané akékoľvek ďalšie práce (laboratórne, vrátane prác so zvieratami a pod.) s výskytom uvedených nákaz.
(8)
Práce rutinné a výskumné, vrátane diagnostických v mikrobiologických a imunologických laboratóriách, spracovávajúcich vzorky s výskytom uvedených nákaz a práce pri ošetrovaní laboratórnych zvierat, infikovaných niektorou z uvedených nákaz.
(9)
Práce výskumné a rutinné, vrátane prác diagnostických pri nemikrobiologických vyšetrovaniach a analýzach chemických, biochemických, biofyzikálnych, hematologických, toxikologických, imunologických, histologických a iných, v laboratóriách na spracovanie biologického materiálu, príp. vrátane vyšetrovania a ošetrovania laboratórnych zvierat, ak ide o vzorky z pracovísk s ťažiskom uvedených nákaz.
(10)
Vyšetrovacie, prípravné a pomocné práce, vrátane manipulácie s telami mŕtvych na patologických a súdnolekárskych oddeleniach v prípadoch predchádzajúceho ochorenia niektorou z uvedených nákaz.
(11)
Rutinné a výskumné práce s umelo infikovanými laboratórnymi zvieratami, infikovanými uvedenými nákazami.
(12)
Práce pri likvidácii produkčných a laboratórnych zvierat infikovaných niektorou z uvedených nákaz.
(13)
Manipulácia s bielizňou a jej pranie, dekontaminácia a umývanie skla v prostredí, prevádzkach a zariadeniach s ťažiskom uvedených nákaz.
(14)
Práce pri profesionálnom epidemiologickom vyšetrovaní, vrátane vykonania a kontroly opatrení v ohnisku niektorej z uvedených nákaz.
(15)
Experimentálne a výskumné práce so živými kmeňmi patogénnych mikroorganizmov uvedených nákaz a ich toxínmi, pri štúdiu účinnosti dezinfekčných látok pre zdravotnícku, veterinárnu a experimentálnu prácu a pri vykonávaní a kontrole dezinfekcie v zdravotníckej a veterinárnej praxi.
(16)
Výroba a výskum bakteriálnych a vírusových vakcín, antigénov, suspenzií, bakteriálnych lyzátov a bakteriofágov - práce s kmeňmi, očkovanie a kultivácia všetkých druhov, izolácia kultúr, príprava toxínov a práce s nimi, priemyselné spracovanie veľkého množstva vírusov, príprava seed vírusov, očkovanie a harvesty, homogenizácia a lyofilizácia - obsluha výrobných zariadení a skúšky kvality pri výskume a výrobe vírusových a bakteriálnych vakcín a ostatných produktov.
(17)
Spracovanie línií ľudských a opičích transformovaných heteroploidných buniek nádorového charakteru, práce s týmito kultúrami, príprava a udržiavanie seed vírusov.
(18)
Kultivácia a s ňou spojené komplexné spracovanie ľudských buniek a ľudských nádorových buniek, infikovaných ľudskými onkogénnymi vírusmi DNA, RNA a onkogénmi, vrátane eventuálneho prídavku onkogénnych vírusov v bunkových kultúrach.
(19)
Výskumné práce spojené s využitím bunkových kultúr na kultiváciu pôvodcov vírusových ochorení centrálnej nervovej sústavy.
(20)
Výroba a výskum monoklonálnych protilátok - práca s patogénnymi mikróbami a vírusmi, imunizácia zvierat, ošetrovanie infikovaných zvierat, príprava antigénov z nádorových tkanív, práca s potencionálne patogénnymi ľudskými sérami, kultivácia buniek cicavcov potencionálne obsahujúcich mikrobiálne a vírusové patogény, prípadne onkogénne vírusy.
(21)
Práce so vstupnými plazmatickými materiálmi a kontrola ich kvality, izolačné a frakcionačné postupy a lyofilizácia plazmatických materiálov a ďalšie obdobné práce pri výrobe a výskume krvných derivátov na báze ľudských plazmatických materiálov.
(22)
Štúdium preparátov proti spektru vírusov na tkanivových kultúrach, kuracích embryách a na zvieratách.
(23)
Ošetrovanie opíc v karanténe a práca s nimi.
(24)
Spracovanie orgánov opíc na primárne kultúry buniek a experimentálne a rutinné práce s týmito kultúrami.
(25)
Spracovanie opičej krvi a práca s opičími krvinkami pri sérologickom testovaní a prevádzkovej kontrole vírusových vakcín.
(26)
Vyšetrovanie a ošetrovanie chorých na hemodialyzačných jednotkách intenzívnej starostlivosti, vyčlenených na infekčné komplikácie po vykonaných transplantáciách, retransplantáciách a kardiochirurgických výkonoch, vrátane odberov a spracovania materiálov na laboratórne vyšetrenie, t.j. práce spojené s priamym a stálym kontaktom s pacientmi a biologickým materiálom.
(27)
Vykonávanie liečebnej telesnej výchovy na hemodialyzačných pracoviskách.
(28)
Spracovanie vzoriek krvi z hemodialyzačných oddelení.
(29)
Práce na špecializovaných gastroenterologických pracoviskách [diagnostické a terapeutické metódy digestívnej endoskopie, bioptické vyšetrenie zažívacieho ústrojenstva (trubice), pečene, pankreasu, funkčné vyšetrenie spojené so sondážou a odberom žalúdočného a duodeálneho obsahu, pankreasovej šťavy a stolice], vrátane črevných výplachov v kúpeľných prevádzkach.
(30)
Obsluha spaľovacej pece pri likvidácii uhynutých veľkých infikovaných produkčných a pokusných zvierat (napr. kone, hovädzí dobytok, barany).
(31)
Práce zdravotníkov a veterinárnych pracovníkov pri priamom styku s infekčným materiálom a predmetmi, vrátane odpadu v asanačných ústavoch, kafilériách, veterinárnych prosektúrach a pod.
(32)
Rozplňovanie, namrazovanie a lyofilizácia infekčných materiálov.
(33)
Vyšetrovanie a ošetrovanie chorých v špecializovaných infekčných oddeleniach nemocníc a liečební na liečenie vzácnych a cudzokrajných a málo známych ochorení s technicky obťažne zabezpečovateľnou ochranou pred nákazou.
(34)
Prípravné, pomocné a vyšetrovacie práce v pitevniach, vrátane manipulácie s telami mŕtvych a v mikrobiologických a imunologických laboratóriách anatomických, patologickoanatomických a súdnolekárskych pracoviskách.
(35)
Práce spojené s priamym a stálym kontaktom s telami mŕtvych.
(36)
Čistenie žúmp, kalových nádrží a ďalších zariadení na tuhý a tekutý odpad, so vstupom do kalového priestoru, vrátane odberov vzoriek týchto materiálov na laboratórne vyšetrenie.
(37)
Ničenie myší a potkanov (deratizácia) v priechodných stokách.
B.
IONIZUJÚCE A INÉ ELEKTROMAGNETICKÉ ŽIARENIE
1.
Rádiodiagnostické vyšetrenia predpokladajúce prítomnost pracovníka vo vyšetrovni alebo pri röntgenovom prístroji, najmä röntgenové úkony, ktoré vyžadujú skiaskopiu.
2.
Zhotovenie snímok na lôžku a na operačnej sále a iné predoperačné vyšetrenia.
3.
Oprava a skúška röntgenových prístrojov počas prevádzky.
4.
Práca so stimulátorom pri plánovaní rádioterapie.
5.
Práca so zdrojmi žiarenia a uzavretými žiaričmi pri liečbe pomocou vnútrodutinovej, vnútrotkanivovej a povrchovej aplikácii žiaričov, vrátane prípravy žiaričov a obsluhy pacientov.
6.
Základný a aplikovaný výskum, vývojové a ďalšie práce pri riadení, obsluhe a údržbe zariadení zdrojov gama žiarenia a zariadenia korpuskulárneho, napr. reaktora nulového výkonu, urýchľovačov nabitých častíc a pod.
7.
Defektoskopické merania pomocou mobilných detektoskopov.
8.
Práce s uzatvorenými žiaričmi s aktivitou 1 mCi a viac.
9.
Prevádzkové a výskumné práce s rádionuklidovými preparátmi presahujúcimi aktivitu I. a II. kategórie, t.j. s aktivitou vyžadujúcou povolenie na práce na pracovnom mieste II. a III. kategórie. Týka sa aj upratovania, umývania skla, údržby, úpravy odpadov a manipulácie s nimi na týchto pracoviskách. Výskumné a vývojové práce vrátane dozimetrickej kontroly v zariadeniach a na pracoviskách v aktívnej a neaktívnej časti kontrolovaného pásma jadrového reaktora s výkonom vyšším ako nulovým.
10.
Práce s otvorenými žiaričmi na pracoviskách II. a III. kategórie.
11.
Výskumné a prevádzkové práce s rádioizotopmi (rádionuklidmi) presahujúce aktivitu II. kategórie, t.j. aktivitu vyžadujúcu povolenie na práce na pracoviskách III. kategórie. Týka sa to aj upratovania, umývania skla, údržby, úpravy odpadu a manipulácie s nimi na týchto pracoviskách.
12.
Čerpanie radónu a príprava radónových kúpeľov.
13.
Kontrola tesnosti žiaričov, nastavovanie a opravy ožarovačov.
14.
Experimentálne práce na zvieratách s rádioaktívnymi látkami (rádionuklidmi), vrátane ošetrovania zvierat.
15.
Manipulácia a distribúcia rádioaktívnych látok, kontrola uzavretosti žiaričov, demontáž väčších žiaričov, zvoz rádioaktívnych odpadov a dekontaminácia zariadenia a pracovných (výrobných) priestorov pracovísk II. a III. kategórie.
16.
Práce pri výrobe uzavretých žiaričov s rádiom, ameríciom, stronciom, prométiom a pod., vrátane opráv puzdier žiaričov, t.j. pri delení, dávkovaní, sušení, plnení, meraní rádioaktivity a pod.
17.
Obsluha technologických zariadení pre centrálne spracovanie pevných, kvapalných a plynných rádioaktívnych odpadov - otvorených žiaričov spaľovaním, lisovaním, separáciou, zahustením, koncentráciou a pod., s úpravou na ich konečné uloženie alebo ďalšie spracovanie.
18.
Práce v centrálnych skladoch rádioaktívnych žiaričov, napr. vyberanie žiaričov z prepravných obalov, ich ukladanie do trezorov, manipulácia, balenie a príprava na expedíciu.
19.
Práca pri dozore, kontrole a meraní na pracoviskách s rizikom ionizujúceho žiarenia, kde je zamestnancom priznaný príplatok za sťažené a zdraviu škodlivé pracovné prostredie, a práce pri zvládnutí rádiačných nehôd na pracoviskách so zdrojmi ionizujúceho žiarenia.
Práce s pulzovými generátormi s veľmi vysokými frekvenciami a s priemernou výkonovou hustotou od 6 do 10 mW cm-2 stredného výkonu pri osemhodinovom pracovnom čase.
20.
Nastavovanie pulzových laserov a rezacích laserových jednotiek.
C.
CHEMICKÉ KARCINOGÉNY
1.
Činnosti na pracoviskách spojené s odberom s následným spracovaním vzoriek ovzdušia a biologického materiálu na pracoviskách, kde sa vyrábajú alebo spracovávajú preukázané a podozrivé chemické karcinogény pre človeka, a na pracoviskách s rizikom chemickej karcinogenity pre človeka.
2.
Rutinné a výskumné práce spojené s prípravou a aplikáciou cytostatík na onkologických, príp. ďalších pracoviskách, kde chemoterapia je stálou liečebnou disciplínou, vrátane prípravy a riedenia cytostatík, ošetrovania pacientov liečených cytostatikami a manipulácia s bielizňou a exkrétmi týchto pacientov, ktoré sú kontaminované biodegradačnými alebo aktivovanými bioproduktami liečby cytostatikami.
3.
Kultivácia a s ňou spojené komplexné spracovanie ľudských buniek, vrátane eventuálneho prídavku chemických karcinogénov v bunkových kultúrach.
4.
Podávanie látok s preukázaným karcinogénnym a mutagénnym účinkom alebo látok, pri ktorých možno takýto účinok predpokladať, pokusným zvieratám, odber biologického materiálu od týchto zvierat a jeho biochemické a analytickochemické spracovanie na špecializovaných pracoviskách.
5.
Rutinné a výskumné práce, pri ktorých sa používajú látky typu benzidin, vinylchlorid, 4-aminobifenyl, 2-naftylamín, 6-mocný chróm a pod.
D.
CHEMICKÉ ŠKODLIVINY
1.
Výkon bežného hygienického dozoru na pracoviskách s výskytom chemických a fyzikálnych škodlivín, zaradených do kategórie 3 a 4 podľa Pokynu č. 13/1986 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR na vykonávanie hygienického dozoru na pracoviskách a vyhlasovanie rizikových prác.
2.
Práce s vysokorizikovými chemickými škodlivinami, ktoré sú klasifikované ako zvlášť nebezpečné jedy, vykonávané v úzkom kontakte s nimi, kde výkon práce je podmienený náročnou, odbornou prípravou, individuálnou fyziologickou a psychologickou spôsobilosťou a vysokými požiadavkami na dôsledné dodržiavanie zásad hygieny a bezpečnosti práce.
E.
FYZIKÁLNE VPLYVY
1.
Práce v pretlakových (hyperbarických) komorách.
2.
Opracovávanie zubných náhrad z tvrdého materiálu spojené s veľkým tlakom a prítlakom jednej ruky na náradie a s protitlakom druhej ruky zvierajúcej pevne opracovávanú náhradu, presahujúce 20 % pracovnej smeny, na ktoré nadvädzujú ďalšie práce spojené s preťažovaním horných končatín tak, že celková doba práce spojená s preťažovaním malých svalových skupín ruky presahuje 50 % pracovného času.
3.
Práce pilotov a posádok vrtuľníkov. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 219/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 219/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o postupe pri obstarávaní štátnej výstavby
Vyhlášeno 22. 5. 1992, datum účinnosti 22. 5. 1992, částka 44/1992
* § 1 - Toto nariadenie upravuje niektoré otázky postupu pri obstarávaní investícií1) financovaných celkom alebo čiastočne zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
* § 2 - (1) Ak nie je v tomto nariadení ustanovené inak, možno rozpočtové prostriedky na financovanie investícií použiť, len ak zmluvy na ich obstaranie boli uzavreté na základe výsledkov obchodnej verejnej súťaže2) (ďalej len „verejná súťaž“).
* § 3 - (1) Súťažné podmienky5) musia byť vymedzené tak, aby umožňovali pri vyhodnocovaní predložených návrhov zmlúv posúdiť hospodárnosť a efektívnosť použitia rozpočtových prostriedkov, a to podľa zásad schválených vládou Slovenskej republiky.6)
* § 4 - (1) Ak vyhlasovateľ odmietol všetky návrhy, predložené vo verejnej súťaži,7) alebo ak sa z dôvodov uvedených v odseku 3 verejná súťaž nevyhlasuje, podáva sa výzva na podávanie návrhov na uzavretie zmluvy viacerým určitým osobám8) s uvedením podmienky,9) že
* § 5 - Verejná súťaž alebo užšia súťaž sa nepoužije, ak
* § 6 - Ustanovenia zákona o rozpočtovej disciplíne a o kontrole rozpočtového hospodárenia vo vzťahu k vyhlasovateľom verejnej súťaže a užšej súťaže zostávajú nedotknuté.
* § 7 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 22. 5. 1992
219
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 31. marca 1992
o postupe pri obstarávaní štátnej výstavby
Vláda Slovenskej republiky na vykonanie zákona Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb. (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
§ 1
Toto nariadenie upravuje niektoré otázky postupu pri obstarávaní investícií1) financovaných celkom alebo čiastočne zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 2
(1)
Ak nie je v tomto nariadení ustanovené inak, možno rozpočtové prostriedky na financovanie investícií použiť, len ak zmluvy na ich obstaranie boli uzavreté na základe výsledkov obchodnej verejnej súťaže2) (ďalej len „verejná súťaž“).
(2)
Verejnú súťaž vyhlasuje
a)
ústredný orgán štátnej správy, rozpočet ktorého obsahuje prostriedky na obstaranie investície,3) alebo vecne príslušný ústredný orgán po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky, ak ide o prostriedky, ktoré nie sú obsahom rozpočtov ústredných orgánov,4) alebo obecobec, alebo
b)
rozpočtové alebo príspevkové organizácie, či iné osoby, ktorým boli rozpočtové prostriedky určené (poskytnuté), prípadne
c)
osoba, ktorá vykonáva niektoré činnosti spojené s obstaraním investície pre osoby uvedené v písmenách a) a b) na základe zmluvy.
(3)
Verejnú súťaž možno vyhlásiť až, podľa povahy veci, po schválení štátneho rozpočtu alebo inom rozhodnutí v rozpočtovom procese a rozpočtovom hospodárení, najmä po určení záväzných ukazovateľov investičných výdavkov rozpočtov ústredných orgánov.
§ 3
(1)
Súťažné podmienky5) musia byť vymedzené tak, aby umožňovali pri vyhodnocovaní predložených návrhov zmlúv posúdiť hospodárnosť a efektívnosť použitia rozpočtových prostriedkov, a to podľa zásad schválených vládou Slovenskej republiky.6)
(2)
Súťažne podmienky schvaľuje osoba uvedená v § 2 ods. 2 písm. a) alebo b) aj v prípade, ak verejnú súťaž vyhlasuje osoba uvedená v § 2 ods. 2 písm. c).
(3)
Vyhlasovateľ za úhradu umožní záujemcom nahliadnuť do zadávacích podkladov pre vypracovanie návrhu zmluvy, ktoré uviedol v súťažných podmienkach, alebo mu ich poskytne; výška úhrady sa uvedie v súťažných podmienkach.
(4)
Ak je to uvedené v súťažných podmienkach, k návrhu na uzavretie zmluvy sa pripájajú doklady o odbornej a hospodárskej spôsobilosti navrhovateľa a o zložení zábezpeky.
(5)
Vyhlasovateľ v súťažných podmienkach uvedie spôsob podávania návrhov a zabezpečí spôsob evidencie došlých návrhov a ďalšie organizačné a technické podmienky na zaručenie anonymity podaných návrhov až do ich otvorenia. Pri otváraní návrhov musia byť prítomné najmenej tri osoby; o otvorení návrhov sa spíše zápisnica.
(6)
Vyhlasovateľ v súťažných podmienkach zabezpečí zrušenie verejnej súťaže, ak nebudú podané aspoň dva návrhy.
§ 4
(1)
Ak vyhlasovateľ odmietol všetky návrhy, predložené vo verejnej súťaži,7) alebo ak sa z dôvodov uvedených v odseku 3 verejná súťaž nevyhlasuje, podáva sa výzva na podávanie návrhov na uzavretie zmluvy viacerým určitým osobám8) s uvedením podmienky,9) že zmluva bude uzavretá s osobou, ktorá podá najvýhodnejší návrh (ďalej len „užšia súťaž“).
(2)
Pre užšiu súťaž platia ustanovenia § 2 ods. 2 a 3 a § 3 obdobne.
(3)
Užšia súťaž sa použije, ak
a)
vyhlásenie verejnej súťaže je vylúčené z dôvodu ochrany štátneho tajomstva, alebo
b)
vyhlásenie verejnej súťaže je preukázateľne neprimerané dosiahnuteľným výhodám alebo hodnote požadovaného predmetu zmluvy, alebo
c)
na uzavretie zmluvy prichádza preukázateľne do úvahy len obmedzený počet navrhovateľov, najmä vzhľadom na požadovanú spoľahlivosť predmetu plnenia alebo spôsobilosť navrhovatela.
§ 5
Verejná súťaž alebo užšia súťaž sa nepoužije, ak
a)
cena požadovaného plnenia rovnakého druhu počas dvanástich po sebe idúcich mesiacov je menšia ako 500 000 Kčs, alebo
b)
ide o opakované dielo za rovnakých alebo výhodnejších podmienok vyhotovené tým istým zhotoviteľom v posledných dvanástich mesiacoch, alebo
c)
ide o neodkladné práce na odstránení následkov havárií alebo živelných pohrôm.
§ 6
Ustanovenia zákona o rozpočtovej disciplíne a o kontrole rozpočtového hospodárenia vo vzťahu k vyhlasovateľom verejnej súťaže a užšej súťaže zostávajú nedotknuté.
§ 7
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čarnogurský v. r.
1)
§ 4 vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 586/1990 Zb. o odpisovaní základných prostriedkov.
2)
§ 281 a nasl. Obchodného zákonníka.
3)
§ 12 zákona.
4)
§ 4 ods. 3 zákona.
5)
§ 282 Obchodného zákonníka.
6)
Napr. Zásady obstarávania štátnej výstavby schválené uznesením vlády SR č. 754 z 23. 12. 1991.
7)
§ 287 ods. 2 Obchodného zákonníka.
8)
§ 276 ods. 2 Obchodného zákonníka.
9)
§ 36 Občianskeho zákonníka. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 220/1992 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 220/1992 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o odbornej spôsobilosti pracovníkov obecnej polície
Vyhlášeno 22. 5. 1992, datum účinnosti 22. 5. 1992, částka 44/1992
* § 1 - Odborná spôsobilosť je súhrn vedomostí, a praktických schopností pracovníka obecnej polície potrebných na plnenie úloh obecnej polície.1)
* § 2 - (1) Predmet a rozsah odbornej spôsobilosti pracovníka obecnej polície sa určuje v prílohe tohto nariadenia.
* § 3 - (1) Členov komisie ustanovuje minister vnútra Slovenskej republiky.
* § 4 - (1) Skúška sa vykonáva po skončení výcviku a školenia pracovníkov obecnej polície vo vzdelávacom zariadení,2) v ktorom sa vykonával výcvik a školenie. Vzdelávacie zariadenie oznámi predsedovi komisie 30 dní vopred termín ukončenia výcviku a školenia pracov
* § 5 - (1) Komisia o vykonaní skúšky a jej výsledku vyhotovuje zápisnicu. Výsledok skúšky oznámi pracovníkovi obecnej polície v deň vykonania skúšky.
* § 6 - Na osoby, ktoré sa stali pracovníkmi obecnej polície v roku 1992, sa vzťahuje § 27 ods. 2 zákona o obecnej polícii.
* § 7 - (1) Ak dôjde k podstatným zmenám právnych predpisov, ktoré tvoria náplň odbornej spôsobilosti pracovníkov obecnej polície, sú títo pracovníci povinní zúčastniť sa doplnkového školenia a výcviku. Za doplnkové školenie a výcvik zodpovedá obec.
* § 8 - Ak pracovník obecnej polície nevykoná skúšku alebo osvedčenie stratí platnosť (§ 7 ods. 3), nespĺňa predpoklady na výkon funkcie pracovníka obecnej polície.3)
* § 9 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 220/1992 Zb.
Aktuální znění od 22. 5. 1992
220
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 31. marca 1992
o odbornej spôsobilosti pracovníkov obecnej polície
Vláda Slovenskej republiky podľa § 25 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Zb. o obecnej polícii nariaďuje:
§ 1
Odborná spôsobilosť je súhrn vedomostí, a praktických schopností pracovníka obecnej polície potrebných na plnenie úloh obecnej polície.1)
§ 2
(1)
Predmet a rozsah odbornej spôsobilosti pracovníka obecnej polície sa určuje v prílohe tohto nariadenia.
(2)
Odbornú spôsobilosť pracovník obecnej polície preukazuje skúškou pred odbornou komisiou Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len „komisia“).
§ 3
(1)
Členov komisie ustanovuje minister vnútra Slovenskej republiky.
(2)
Komisia sa skladá z príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, zástupcu Združenia miest a obcíobcí na Slovensku, prokurátora, a ak sa podieľalo na školení a výcviku pracovníkov obecnej polície vzdelávacie zariadenie,2) tiež jeho zástupcu.
(3)
Zástupcu Združenia miest a obcíobcí na Slovensku navrhuje ministrovi vnútra Slovenskej republiky predseda združenia, zástupcu prokuratúry generálny prokurátor Slovenskej republiky a zástupcu vzdelávacieho zariadenia riaditeľ tohto zariadenia.
(4)
Komisia koná a rozhoduje najmenej v trojčlennom zložení a uznáša sa väčšinou hlasov. Predsedu komisie vymenúva minister vnútra Slovenskej republiky z príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky.
§ 4
(1)
Skúška sa vykonáva po skončení výcviku a školenia pracovníkov obecnej polície vo vzdelávacom zariadení,2) v ktorom sa vykonával výcvik a školenie. Vzdelávacie zariadenie oznámi predsedovi komisie 30 dní vopred termín ukončenia výcviku a školenia pracovníkov obecnej polície.
(2)
Ak sa skúška nevykoná vo vzdelávacom zariadení, vykoná sa na stredných odborných školách Policajného zboru Slovenskej republiky v Bratislave, Pezinku a Košiciach. Žiadosť o vykonanie skúšky zasiela obecobec najmenej 30 dní pred určeným termínom skúšky. Termíny skúšok určí Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Žiadosť o vykonanie výcviku podľa § 26 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Zb. o obecnej polícii (ďalej len „zákon o obecnej polícii“) predkladá obec okresnému veliteľstvu Policajného zboru Slovenskej republiky.
§ 5
(1)
Komisia o vykonaní skúšky a jej výsledku vyhotovuje zápisnicu. Výsledok skúšky oznámi pracovníkovi obecnej polície v deň vykonania skúšky.
(2)
Pracovníkovi obecnej polície, ktorý úspešne vykonal skúšku, vydá komisia osvedčenie.
(3)
Osvedčenie obsahuje
a)
vymedzenie činnosti, pre ktorú bolo vydané,
b)
osobné údaje pracovníka obecnej polície,
c)
dátum a miesto vykonania skúšky,
d)
odtlačok pečiatky strednej odbornej školy uvedenej v § 4 ods. 2,
e)
podpis predsedu komisie.
(4)
Ak pracovník obecnej polície na skúške nevyhovie, môže skúšku dvakrát opakovať. Termín a miesto opakovanej skúšky určí komisia. Skúšku možno opakovať najskôr po jednom mesiaci odo dňa neúspešnej skúšky.
(5)
Ak pracovník obecnej polície zo závažných dôvodov nemohol prísť na skúšku alebo opakovanú skúšku, obec požiada o určenie náhradného termínu.
§ 6
Na osoby, ktoré sa stali pracovníkmi obecnej polície v roku 1992, sa vzťahuje § 27 ods. 2 zákona o obecnej polícii.
§ 7
(1)
Ak dôjde k podstatným zmenám právnych predpisov, ktoré tvoria náplň odbornej spôsobilosti pracovníkov obecnej polície, sú títo pracovníci povinní zúčastniť sa doplnkového školenia a výcviku. Za doplnkové školenie a výcvik zodpovedá obec.
(2)
Použitie ustanovení odseku 1 a rozsah doplnkového školenia a výcviku určí Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky po prerokovaní so Združením miest a obcíobcí na Slovensku.
(3)
Ak sa pracovník obecnej polície odmieta bez ospravedlniteľného dôvodu doplnkového školenia zúčastniť, osvedčenie (§ 5) stratí platnosť.
§ 8
Ak pracovník obecnej polície nevykoná skúšku alebo osvedčenie stratí platnosť (§ 7 ods. 3), nespĺňa predpoklady na výkon funkcie pracovníka obecnej polície.3)
§ 9
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čarnogurský v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 220/1992 Zb.
Predmet a rozsah odbornej spôsobilosti
Teoretická časť
Predmet:| Rozsah:
---|---
Právo|
1\\. Vybrané otázky teórie práva| \\- pramene práva, miesto všeobecne záväzných nariadení obceobce v systéme právnych predpisov, interné normatívne akty (zákl. orientácia v problematike).
2\\. Základy ústavného práva| \\- ústavný zákon, ktorým sa uvádza Listina základných práv a slobôd (všeobecná charakteristika),
\\- ústavné práva a slobody občanov a ich odraz na činnosť policajných orgánov (základný prehľad).
3\\. Vybrané otázky správneho práva| \\- verejná správa, štátna správa a samospráva (základná charakteristika pojmov a schopnosť pochopiť miesto samosprávy v systéme verejnej správy),
\\- zákon SNR o obecnom zriadení. Postavenie obcíobcí, orgány obceobce, mestá (základná znalosť problematiky),
\\- zákon o obecnej polícii. Miesto obecnej polície pri zabezpečovaní verejného poriadku (právna úprava obecnej polície v plnom rozsahu),
\\- zákon o Policajnom zbore SR (základný prehľad),
\\- priestupkové právo hmotné. Základy zodpovednosti za priestupky. Skutkové podstaty priestupkov, ktoré môže obecná polícia prejednať v blokovom konaní (základný prehľad),
\\- priestupkové právo procesné. Spôsoby prejednávania priestupkov. Objasňovanie priestupkov (základná orientácia),
blokové konanie (podrobná znalosť),
\\- právne predpisy o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách a miestna úprava cestnej premávky (základný prehľad),
\\- právne predpisy o ochrane životného prostredia a hygieny (základný prehľad, potrebný na riešenie priestupkov na tomto úseku),
\\- právne predpisy o požiarnej ochrane (základný prehľad, potrebný na plnenie úloh obecnej polície na tomto úseku),
\\- právne predpisy na úseku dokladov totožnosti, pobytu občanov, vstupu a pobytu cudzincov, povoľovací systém na úseku zbraní a streliva a na úseku podnikania (základný prehľad),
\\- zhromažďovacie a spolčovacie právo (základný prehľad, potrebný pre plnenie úloh na tomto úseku).
4\\. Základy trestného práva| \\- základy trestnej zodpovednosti (stručná charakteristika inštitútov všeobecnej časti TZ),
trestné činytrestné činy:
neoprávnené podnikanie, ohrozenie devízového hospodárstva, skrátenie dane, trestné činytrestné činy proti výkonu právomoci štátneho orgánu a verejného činiteľa, trestné činytrestné činy verejných činiteľov, trestné činytrestné činy všeobecne nebezpečné, trestné činytrestné činy hrubo narušujúce občianske spolužitie, trestné činytrestné činy proti rodine a mládeži, trestné činytrestné činy proti životu a zdraviu, trestné činytrestné činy proti slobode a ľudskej dôstojnosti, trestné činy proti majetku (stručný rozbor základných skutkových podstát),
\\- trestné právo procesné - zadržanie podozrivej osoby, domová a osobná prehliadka (poznať dôkladne zákonné dôvody realizácie týchto oprávnení).
5\\. Odborno-policajná príprava| \\- verejný poriadok a jeho ochrana, obecné veci verejného poriadku (stručný rozbor pojmov),
\\- poriadková služba (stručná charakteristika organizačno-taktických foriem poriadkovej služby),
\\- služobné zákroky (stručná charakteristika pojmov „služobný zákrok, služobný úkon, iné opatrenie“).
6\\. Vybrané otázky kriminalistiky| \\- stopy, identifikácia (orientačná znalosť),
\\- miesto činu (pochopiť význam pre kriminalistickú prax).
Praktická časť:
1.
Písomné vypracovanie
a)
oznámenia o spáchaní priestupku (podľa predlohy),
b)
záznamu o podaní vysvetlenia na objasnenie priestupku,
c)
záznamu po otvorení bytu,
d)
záznamu po odňatí veci v konaní o priestupku,
e)
záznamu o zadržaní podozrivej osoby,
f)
hlásenia o použití donucovacích prostriedkov.
2.
Popis praktického postupu
a)
po prijatí oznámenia a následnom otvorení bytu,
b)
pri odňatí veci v konaní o priestupku,
c)
pri bezpečnostnej prehliadke osoby, ktorá by mohla ohroziť život alebo zdravie iných osôb,
d)
pri zaisťovaní miesta trestného činutrestného činu,
e)
pri zadržiavaní osoby podozrivej zo spáchania trestného činutrestného činu,
f)
pri riešení výtržnosti spáchanej v miestnosti,
g)
pri zakladaní pút vo výkone služby,
h)
pri použití donucovacích prostriedkov a zbrane,
i)
pri poskytovaní prvej pomoci.
1)
§ 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Zb. o obecnej polícii.
2)
§ 7 a 8 vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 51/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky zabezpečovania rekvalifikácie uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov, ako aj podmienky na vydávanie dokladov o kvalifikácii s celoštátnou pôsobnosťou.
3)
§ 46 ods. 1 písm. e) Zákonníka práce. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 221/1992 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 221/1992 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášek federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., č. 359/1991 Sb., č. 470/1991 Sb. a č. 532/1991 Sb.
Vyhlášeno 22. 5. 1992, datum účinnosti 22. 5. 1992, částka 44/1992
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášek federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., č. 359/1991 Sb., č. 47
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 5. 1992
221
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 27. dubna 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášek federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., č. 359/1991 Sb., č. 470/1991 Sb. a č. 532/1991 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášek federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., č. 359/1991 Sb., č. 470/1991 Sb. a č. 532/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 odst. 4 a v § 9 odst. 4 se doplňuje za slovo „základních“ slovo „(tarifních)“.
2.
V § 3 se na konci odstavce 4 a v § 9 na konci odstavce 4 doplňují slova „pokud se dále nestanoví jinak (§ 9 odst. 6).“.
3.
V § 3 odst. 5 a v § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „pro rok 1991“.
4.
V § 3 odst. 6 písm. f) se vypouštějí slova „v rozsahu nároku stanoveného právními předpisy“.
5.
§ 3 odst. 6 písm. i) zní:
„i)
odměny poskytnuté podle právních předpisů zprostředkovatelům a rozhodcům, předsedům a členům privatizačních komisí a odměny poskytnuté za posuzování privatizačních projektů,“.
6.
§ 3 odst. 6 písm. j) zní:
„j)
odměny a ostatní plnění poskytované žákům středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť (dále jen „učiliště“) za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech,“.
7.
§ 3 odst. 6 písm. k) zní:
„k)
příplatky za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí poskytnuté občanům vykonávajícím civilní službu,“.
8.
V § 5 odst. 5 a § 11 odst. 5 se slova „předchozího kalendářního roku“ nahrazují slovy „roku 1990“.
9.
§ 6 odst. 3 zní:
„(3)
O částku překročení, kterou rozpočtová organizace neuhradí podle odstavce 2, sníží přípustný objem mzdových prostředků v následujícím kalendářním roce.“.
10.
V § 9 odst. 3 se slova „(odstavce 4 a 5)“ nahrazují slovy „(odstavce 4 až 6)“.
11.
V § 9 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž dojde v roce 1992 ke změně systému odměňování proti stavu v roce 1991, je regulační základnou za hodnocené období regulační základna zjištěná za stejné období roku 1991, kterou tyto organizace zvýší o procento přírůstku nebo sníží o procento úbytku počtu pracovníků mezi hodnoceným obdobím a stejným obdobím roku 1991. Při výpočtech použijí skutečný počet pracovníků zaokrouhlený na jedno desetinné místo, pokud tento počet je nižší než 100.“.
12.
V § 12 odst. 1 se za slova „růst mezd“ doplňují slova „nebo limit“.
13.
§ 12 odst. 3 zní:
„(3)
O částku překročení, kterou příspěvková organizace neuhradí podle odstavce 2, sníží přípustný objem mzdových prostředků v následujícím kalendářním roce.“.
14.
§ 13 odst. 4 zní:
„(4)
Příspěvková organizace z fondu odměn
a)
přednostně hradí překročení podle § 12 odst. 2,
b)
hradí pracovníkům složky mzdy podle vlastního rozhodnutí,
c)
převádí prostředky do fondů odměn jiných příspěvkových a rozpočtových organizací.“.
15.
§ 14 zní:
㤠14
Směrný růst mezd pro rozpočtové organizace a pro příspěvkové organizace pro jednotlivá čtvrtletí roku 1992 činí 32 %.
16.
V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Rozpočtové a příspěvkové organizace, u kterých skutečný počet pracovníků za hodnocené období nepřekročí 10 osob, nezjišťují přípustný objem mzdových prostředků.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Miller v. r. |
Zákon č. 228/1992 Sb. | Zákon č. 228/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 48/1992
* Čl. I - Devizový zákon č. 528/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Pokud se v devizovém zákoně používá pojmu „devizový peněžní ústav“, rozumí se tím nadále „devizová banka“.
* Čl. III - (1) Zrušují se:
* Čl. IV - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění devizového zákona č. 528/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. V
Aktuální znění od 1. 7. 1992
228
ZÁKON
ze dne 22. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Devizový zákon č. 528/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 písm. e) se za slova „zahraniční cenné papíry“ doplňují čárka a slova „vkladové listy znějící na cizí měnu“.
2.
V § 2 písm. f) se spojka „a“ mezi slovy „koupě“ a „prodej“ nahrazuje čárkou a v textu v závorce se vypouští slovo „půjčka“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka1) nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.“.
Odkaz č. 1 zní:
„1)
§ 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.“.
4.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,2) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.
(2)
Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.3)
(3)
Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.
Odkazy č. 2, 3 a 3a znějí:
„2)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
3)
Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.
3a)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb:, obchodní zákoník.“.
5.
V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „církvím“ vkládají čárka a slova „náboženským společnostem4)“ a v § 6 odst. 2 písm. b) se doplňují čárka a slova „pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;“.
Odkaz č. 4 zní:
„4)
Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.“.
6.
V § 6 odst. 2 písm. c) se doplňují slova „a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.
7.
§ 7 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,“.
8.
V § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „- fyzické osoby“.
9.
§ 7 odst. 5 zní:
„(5)
Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.“.
10.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.“.
11.
Z nadpisu třetí části se vypouštějí slova „a devizových cizozemců“.
12.
V § 9 odst. 1 se slova „na výzvu příslušného devizového orgánu ve stanovené lhůtě ohlásit mu“ nahrazují slovy „Státní bance československé ohlásit“ a slova „na podnikání“ se vypouštějí.
13.
§ 9 odst. 2 zní:
„(2)
Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.“.
14.
V § 11 odst. 3 se slovo „kmenového“ nahrazuje slovem „základního“.
Odkaz č. 6 zní:
„6)
Obchodní zákoník.“.
15.
V § 11 odst. 6 se slova „obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3)“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků“.
16.
V § 12 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto textem: „Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.“.
17.
V § 13 odst. 1 se za slova „na základě“ vkládá slovo „jiného“ a doplňuje se druhá věta, která zní: „To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.“.
18.
§ 13 odst. 2 a 3 znějí:
„(2)
Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.
(3)
Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.“.
19.
Za § 13 se vkládají § 13a, 13b a 13c, které znějí:
㤠13a
(1)
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.6a)
(2)
Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.
(3)
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném
a)
k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
b)
k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.
(4)
Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).
§ 13b
Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.
§ 13c
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.6b)“.
Odkazy č. 6a a 6b znějí:
„6a)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
6b)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.“.
20.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:
a)
nákupu nemovitostí v zahraničí,
b)
nákupu zahraničních cenných papírů,
c)
přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(2)
V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.“.
21.
V § 15 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „na podnikání“.
22.
§ 15 odst. 2 se vypouští.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
23.
V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
24.
V § 17 odst. 4 a v § 17 odst. 6 se slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23“.
25.
V § 20 odst. 1 se za slovo „povolení“ vkládá čárka a slova „k placení devizovému cizozemci do zahraničí“ se nahrazují slovy „které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).“.
26.
V § 22 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“.
Odkaz č. 6c zní:
„6c)
§ 37 zákona č. 21/1992 Sb.“.
27.
V § 22 odst. 2 se nahrazují slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23“.
28.
§ 23 zní:
㤠23
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:
a)
devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,
b)
devizové prostředky, které jí devizová banka je povinna prodat podle § 20 a 21,
c)
devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,
d)
devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,
e)
devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.
(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou
a)
nákupu nemovitostí v zahraničí,
b)
nákupu zahraničních cenných papírů a
c)
přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(3)
V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2, se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje.“.
29.
V § 24 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „v tuzemsku a“.
30.
§ 25 zní:
㤠25
Devizový cizozemec může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice pouze:
a)
děděním,
b)
pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
c)
jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je devizovým cizozemcem, nebo má-li nabýt nemovitost devizový cizozemec - fyzická osoba od manžela, rodičů nebo prarodičů,
d)
výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,
e)
pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti,6d)
f)
pokud jde o stavbu, kterou devizový cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
g)
pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.7)“.
Odkazy č. 6d a 7 znějí:
„6d)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).
7)
Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.“.
31.
V § 28 se za slova „zahraniční platební dokumenty“ vkládá čárka a slova „vkladní knížky znějící na cizí měnu“.
32.
V § 29 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Státní banka československá může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti.“.
33.
V § 31 odst. 3 písm. b) se za slovo „zděděné“ doplňuje slovo „zlaté“.
34.
Část sedmá zní:
„ČÁST SEDMÁ
MAJETKOVÁ ÚČAST V ZAHRANIČÍ
§ 34
(1)
Devizový tuzemec se může majetkově účastnit v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(2)
Majetkovou účastí v zahraničí se rozumí pro účely tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě.
(3)
Devizový tuzemec může převádět svou majetkovou účast v zahraničí na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(4)
Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti takového povolení. Devizová povolení podle odstavců 1 a 3 nahrazují devizová povolení vyžadovaná podle § 14 a § 23 odst. 3, popřípadě podle § 10 odst. 2 a § 16 odst. 3.“.
35.
V § 35 odst. 1 se za slova „v československé nebo v“ vkládá slovo „dohodnuté“ a na konci se doplňuje věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“.
36.
§ 35 odst. 2 zní:
„(2)
Za cizozemský účet se považuje rovněž:
a)
vkladový účet u banky8a) v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil,
b)
vkladový list vydaný bankou v případě, že jeho vlastník je devizovým cizozemcem nebo se jeho vlastník stal devizovým cizozemcem nebo jej devizový cizozemec zdědil.“.
Odkaz č. 8a zní:
„8a)
Zákon č. 21/1992 Sb.“.
37.
V § 36 odst. 3 se doplňují druhá a třetí věta, které znějí: „Toto povolení se nevyžaduje, jde-li o převod dědictví nebo výživného (§ 31 a 32). Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.“.
38.
§ 38 zní:
㤠38
(1)
Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, porušila povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.
(2)
Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci - právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené jí tímto zákonem, pokutu až do výše 1 miliónu Kčs. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení.8b)
(3)
Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky příslušné podle sídla nebo bydliště osoby, které byla pokuta uložena.
(4)
Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena.“.
Odkaz č. 8b zní:
„8b)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.
39.
V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a vkládají se v něm za slova „odstavce 1“ slova „a 2“.
40.
V § 43 písm. f) se slova „přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce“ nahrazují slovy „přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce“, v písmenu g) se na konci vypouštějí slova „a v tuzemsku“ a za písmenem m) se doplňuje nové písmeno n), které zní:
„n)
neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu (§ 37 odst. 3).“.
41.
§ 44 první věta zní: „Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy,10) přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány.“.
Odkaz č. 10 zní:
„10)
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.“.
42.
V § 44 odst. 2 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovem „policie11a)“.
Odkaz č. 11 a zní:
„11a)
Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.“.
43.
§ 45 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b) až n),“.
44.
Za § 46 se zařazuje nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 3
§ 46a
Blokové řízení
Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5 000 Kčs.“.
45.
§ 48 odst. 1 zní:
„(1)
Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,8b) s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.
46.
§ 48 odst. 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
47.
V § 49 se za slova „Státní banka československá“ vkládají slova „po dohodě s ministerstvy financí republik“.
48.
Za § 49 se vkládají nové § 49a a 49b, které znějí:
㤠49a
(1)
Federální ministerstvo financí v dohodě se Státní bankou československou a federálním ministerstvem zahraničního obchodu upraví prováděcím předpisem způsob vypořádání nároků z odběrních poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex a ze zůstatků účtů v nich vedených.
(2)
Nároky podle odstavce 1 lze uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 49b
Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví.“.
49.
§ 51 odst. 2 zní:
„(2)
Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob (§ 5 odst. 1 a 3) zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, a to s výjimkou devizových účtů zřízených podle § 11 odst. 3, do jejich vyčerpání. Pro použití zůstatků na devizových účtech platí ustanovení § 11 odst. 6. Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené na základě devizového povolení se řídí podmínkami stanovenými v tomto povolení.“.
Čl. II
Pokud se v devizovém zákoně používá pojmu „devizový peněžní ústav“, rozumí se tím nadále „devizová banka“.
Čl. III
(1)
Zrušují se:
1.
§ 17 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i) a § 22 písm. j) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů,
2.
vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex,
3.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky,
4.
vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 583/1990 Sb., kterou se provádí devizový zákon.
(2)
Povolení k prodeji zboží a poskytování služeb za devizové prostředky na území České a Slovenské Federativní Republiky vydaná podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění devizového zákona č. 528/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 229/1992 Sb. | Zákon č. 229/1992 Sb.
Zákon o komoditních burzách
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 48/1992
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY (§ 3 — § 8a)
* ČÁST TŘETÍ - ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY (§ 9 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - ČLENOVÉ BURZY (§ 17 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - BURZOVNÍ OBCHODY (§ 20 — § 28)
* ČÁST ŠESTÁ - BURZOVNÍ DOHODCI (§ 29 — § 32)
* ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ DOZOR A PŘESTUPKY (§ 33 — § 36b)
* ČÁST OSMÁ - ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY (§ 37 — § 39)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 40 — § 46)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (185/2023 Sb.)
229
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1992
o komoditních burzách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Komoditní burza
(1)
Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona (dále jen „burza“) k organizování burzovních obchodůburzovních obchodů se zbožím (dále jen „komodity“), deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na burze (dále jen „komoditní deriváty“), pokud nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1).
(2)
Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může určit statut burzy (dále jen „statut“).
(3)
Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy.
(4)
Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nesmí ve své obchodní firmě, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít nebo používat označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy.
(5)
Označení „burzovní“ může být použito
a)
v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodůburzovních obchodů,
b)
k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.
(6)
Burza vede účetnictví podle právních předpisů upravujících účetnictví pro podnikatele.
§ 2
Burzovní obchody
(1)
Burzovním obchodemBurzovním obchodem je koupě a prodej komodit a komoditních derivátů, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1), osobami oprávněnými k burzovním obchodůmburzovním obchodům sjednaným na burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromážděníburzovní shromáždění, popřípadě i mimo burzu, za podmínek určených tímto zákonem a statutem, pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy.
(2)
Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské.
ČÁST DRUHÁ
ZALOŽENÍ A VZNIK BURZY
§ 3
Založení burzy
(1)
Burza se zakládá zakladatelskou smlouvou.
(2)
Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.
(3)
Zakladatelská smlouva obsahuje:
a)
určení zakladatelů uvedením obchodní firmy nebo názvu nebo jména a příjmení, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště, a předmětu podnikání,
b)
název, který musí obsahovat označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo slovem „burza“ ve spojení s předmětem burzovních obchodůburzovních obchodů,
c)
sídlo burzy,
d)
předmět a druh burzovních obchodů,
e)
druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady provozu burzy,
f)
způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu burzy,
g)
prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu,
h)
prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu působícího při burze (dále jen „burzovní rozhodčí soud“) a na jeho řádu,
i)
jména, příjmení a bydliště prvních členů burzovní komoryburzovní komory, jejichž volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy (§ 10 odst. 3).
(4)
Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy.
§ 4
Statut
(1)
Statut obsahuje:
a)
název a sídlo burzy,
b)
vymezení předmětu a druhu burzovních obchodů,
c)
bližší podmínky pro vznik členství na burze a pro návštěvu burzovních shromážděníburzovních shromáždění,
d)
konkretizaci práv a povinností členů burzy,
e)
bližší určení osob oprávněných k burzovním obchodům, podmínky vyloučení těchto osob z burzovních obchodů, včetně konkretizace práv a povinností těchto osob,
f)
podrobnější postup při jmenování a odvolávání osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodůburzovních obchodů podle § 29 (dále jen „burzovní dohodceburzovní dohodce“) a způsob jejich odměňování; podmínky, za nichž mohou osoby oprávněné ke zprostředkování burzovních obchodůburzovních obchodů podle § 23 odst. 3 (dále jen „soukromý dohodcesoukromý dohodce“) působit na burze; podmínky, za nichž jsou burzovní dohodceburzovní dohodce a soukromý dohodcesoukromý dohodce (dále jen „dohodci“) oprávněni uzavírat burzovní obchodyburzovní obchody svým jménem,
g)
určení způsobu, jak se členové burzy podílejí na zajišťování nákladů na provoz burzy a popřípadě i rozsah jejich ručení za závazky burzy nad rozsah stanovený zákonem,
h)
podrobnější úpravu působnosti orgánů burzy a počet členů burzovní komoryburzovní komory,
i)
způsob, jakým se stanoví pravidla pro uzavírání smluv, jenž jsou burzovními obchody, jejich zprostředkování a splnění (dále jen „burzovní pravidla“),
j)
způsob stanovení a uveřejňování kursů,
k)
pravidla hospodaření s majetkem burzy,
l)
podrobnější pravidla pro přezkoumání rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory valnou hromadou, pro přijetí rozhodnutí o zrušení burzy a postupu při její likvidaci, včetně způsobu rozdělení likvidačního zůstatku.
(2)
Burza uveřejní nejpozději do 30 dnů ode dne svého vzniku statut a řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje, způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupní je ve svém sídle k nahlédnutí.
Státní povolení
§ 5
(1)
K provozování burzy je třeba státní povolení (dále jen „povolení“) Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství v oblastech jejich působnosti13) (dále jen „příslušný orgán státní správy“).
(2)
Příslušný orgán státní správy udělí povolení k provozování burzy na žádost zakladatelů burzy přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, které po vzniku burzy na ni přechází, a to za podmínek, že
a)
zakladatelé
1.
podnikají nejméně po dobu 3 let,
2.
nejsou nebo nebyli členy burzy, které bylo v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti odňato povolení z jiného důvodu než na žádost burzy,
3.
nejsou osobou, která byla v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti podle tohoto zákona za neplnění povinností opakovaně sankcionována,
4.
nejsou osobami propojenými podle obchodního zákoníku,
5.
nemají ke dni podání žádosti v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,
6.
nemají ke dni podání žádosti nedoplatky na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění, nedoplatky na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
7.
nejsou osobami, na jejichž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek jejich majetku nebo zrušen konkurs pro nedostatek jejich majetku nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání,
8.
nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo rozhodnuto o jejich úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona, a
9.
nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky, uvedená pod bodem 7 nebo 8,
b)
zakladatelé, pokud jsou fyzickými osobami,
1.
jsou bezúhonní a
2.
nebyli v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby nebo nevykonávali kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě,
aa)
na jejíž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka nebo zrušen konkurs pro nedostatek majetku dlužníka nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání,
bb)
u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo rozhodnuto o jejím úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona,
cc)
u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky, uvedená pod písmenem aa) nebo bb),
c)
zakladatelé doloží, že burza bude mít ke dni zahájení provozu dostatečné finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provozování burzy vzhledem k předpokládanému rozsahu činnosti a zaměření burzy.
(3)
V žádosti kromě obecných náležitostí podání zakladatelé uvedou
a)
název a sídlo burzy,
b)
předmět a druh burzovních obchodůburzovních obchodů, které mají být na burze provozovány,
c)
jiné kontaktní údaje zakladatelů, zejména identifikátor datové schránky, elektronickou adresu a telefonní číslo.
(4)
Žádost o udělení povolení podepíší všichni zakladatelé a připojí k ní tyto doklady
a)
zakladatelskou smlouvu,
b)
statut,
c)
řád burzovního rozhodčího soudu, pokud má být u burzy zřízen,
d)
potvrzení ne starší než 3 měsíce, že nemají v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,
e)
potvrzení15) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, ne starší 3 měsíce,
f)
potvrzení16) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ne starší 3 měsíce,
g)
doklady prokazující finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provoz burzy podle odstavce 2 písm. c), a to zejména
1.
výroční zprávy nebo účetní závěrky nebo přehledy o příjmech, výdajích, majetku a závazcích zakladatelů za 3 bezprostředně předcházející účetní období nebo obdobné dokumenty u zahraničních osob,
2.
plán obchodní činnosti burzy, podložený reálnými ekonomickými propočty,
3.
návrh technického zabezpečení činností burzy,
4.
návrh organizační struktury burzy a předpokládaného počtu zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat jednotlivé činnosti burzy,
h)
pokud se jedná o zahraniční osobu, doklady uvedené v § 5a odst. 3.
(5)
Povolení je třeba též k návrhu na změnu názvu burzy, statutu, řádu burzovního rozhodčího soudu a na přijetí za člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), jinak jsou změny nebo vznik členství neplatné. K žádosti o povolení změny názvu nebo statutu burza přiloží usnesení valné hromady o změně statutu a nové znění statutu. K žádosti o povolení změny řádu burzovního rozhodčího soudu burza přiloží usnesení valné hromady o změně řádu burzovního rozhodčího soudu a nové znění řádu burzovního rozhodčího soudu. K žádosti o povolení vzniku členství na burze burza přiloží rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory o přijetí člena burzy a doklady podle odstavce 4 písm. d), e), f) a h).
(6)
Burza může za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem organizovat regulovaný trh a provozovat mnohostranný obchodní systém podle zvláštního právního předpisu s komoditními deriváty, které jsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1).
§ 5a
(1)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem a druhem burzovních obchodůburzovních obchodů, které mají být na burze provozovány, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena17).
(2)
U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 splňovat osoba, která je
a)
statutárním orgánem burzy nebo jeho členem,
b)
prokuristou burzy,
c)
generálním ředitelem burzy nebo jiným zaměstnancem se srovnatelnou působností.
(3)
BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Příslušný orgán státní správy si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu18) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech. Výpisy dokladující bezúhonnostbezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce se příslušnému orgánu státní správy předkládají v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého.
(4)
Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5)
Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti právnické osoby si příslušný orgán státní správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu18) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.
§ 6
(1)
Příslušný orgán státní správy neudělí povolení, jestliže:
a)
zakladatelé nesplní některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 2,
b)
navrhovaný název burzy nebo označení burzovního rozhodčího soudu jsou způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu, nebo jiným způsobem mohou ovlivnit důvěryhodnost burzy nebo burzovního rozhodčího soudu,
c)
statut nebo řád burzovního rozhodčího soudu je v rozporu s právními předpisy, nebo
d)
navrhovaný druh burzovního obchoduburzovního obchodu by mohl ohrozit trh základních surovin, s nimiž má být na burze obchodováno.
(2)
Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do mezinárodní organizace burz organizujících obchod s komoditami, pro něž se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě jím stanovené při vydání povolení nestane členem uvedené mezinárodní organizace burz.
§ 7
(1)
Příslušný orgán státní správy rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení.
(2)
V rozhodnutí, jímž se vydává povolení, uvede příslušný orgán státní správy název a sídlo burzy, předmět a druh obchodů, které mohou být na burze uzavírány. Součástí povolovacího výroku je schválení statutu, a je-li zřízen, i řádu burzovního rozhodčího soudu.
§ 8
Zápis do obchodního rejstříku
(1)
Burza vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Žádost o zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni zakladatelé burzy. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny.
(2)
Do obchodního rejstříku se zapisuje:
a)
název a sídlo burzy,
b)
identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob3b),
c)
obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště zakladatelů včetně výše jejich vkladů a rozsah jejich ručení za závazky burzy, pokud je jejich ručení podle statutu vyšší, než stanoví tento zákon,
d)
jméno, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy statutárního orgánu burzy s uvedením způsobu, jakým jednají a podepisují se za burzu,
e)
předmět a druhy burzovních obchodůburzovních obchodů podle povolení,
f)
obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště členů podle § 17 odst. 1 písm. b) a c).
(3)
K žádosti o zápis do obchodního rejstříku se přikládá:
a)
povolení,
b)
zakladatelská smlouva,
c)
statut,
d)
řád burzovního rozhodčího soudu, je-li zřízen,
e)
doklad o jmenování jedné třetiny členů burzovní komoryburzovní komory příslušným orgánem státní správy.
(4)
Žádost o zápis do obchodního rejstříku musí být podána bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne nabytí právní moci povolení, jinak práva a povinnosti z povolení zanikají. Práva a povinnosti z povolení zanikají také dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým rejstříkový soud žádost o zápis do obchodního rejstříku zamítl.
§ 8a
Provoz burzy
(1)
Burza je povinna:
a)
řádně a průběžně organizovat burzovní obchodyburzovní obchody v rozsahu uděleného povolení,
b)
vést seznam osob, které pro burzu vykonávají činnost a mají přístup k informacím týkajícím se činnosti burzy, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti,
c)
průběžně kontrolovat, zda jsou členy burzy, dohodci a jinými osobami oprávněnými k burzovním obchodůmburzovním obchodům, plněny povinnosti jim stanovené tímto zákonem, statutem a vnitřními předpisy burzy,
d)
vyloučit člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), který přestal splňovat podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b), nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se burza dozvěděla, že člen burzy přestal podmínky splňovat; pravomoc burzy k vyloučení člena burzy podle § 19 odst. 2 tím není dotčena,
e)
uložit do sbírky listin obchodního rejstříku platné znění statutu a uveřejnit platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci povolení jejich změny, způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit je ve svém sídle k nahlédnutí,
f)
řádně zabezpečit působení burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen,
g)
zpracovat výroční zprávu o činnosti burzy nejpozději do 3 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku, uveřejnit ji nejpozději do 6 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit ji ve svém sídle k nahlédnutí.
(2)
Výroční zpráva o činnosti burzy obsahuje alespoň:
a)
informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení burzy,
b)
seznam členů burzy,
c)
popis organizační struktury burzy,
d)
seznam činností, jejichž výkonem burza pověřila třetí osobu,
e)
výčet a objem skutečně obchodovaných komodit a komoditních derivátů na burze a počet burzovních dní,
f)
seznam soukromých a burzovních dohodcůburzovních dohodců,
g)
účetní závěrku, případně zprávu auditora, a další údaje podle zvláštního právního předpisu19),
h)
informace o činnosti burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen.
ČÁST TŘETÍ
ORGÁNY A VNITŘNÍ POMĚRY BURZY
§ 9
Orgány burzy
(1)
Orgány burzy jsou:
a)
valná hromada,
b)
burzovní komoraburzovní komora.
(2)
Statutem mohou být zřízeny poradní orgány burzy.
§ 10
Valná hromada
(1)
Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech členů burzy (§ 17).
(2)
Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzy a zároveň nadpoloviční většina členů burzy jmenovaných příslušným orgánem státní správy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku.
(3)
Do výlučné působnosti valné hromady patří:
a)
volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komoryburzovní komory,
b)
usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
c)
zrušit burzu a určit osobu likvidátora,
d)
přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory a předsedy burzovní komoryburzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou rozhodnutí podle § 22 odst. 2,
e)
usnášet se na jiných záležitostech určených statutem.
(4)
K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy.
(5)
Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut.
Burzovní komora
§ 11
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komoryburzovní komory. Členové burzovní komoryburzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.
(2)
Burzovní komoraBurzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komoryburzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem burzovní komoryburzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České republiky.
(3)
Členové burzovní komoryburzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak, mohou být členové voleni a jmenováni opětovně.
(4)
Členem burzovní komoryburzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce. Členem burzovní komoryburzovní komory může být jen člen burzy. V případě člena burzy, který je právnickou osobou, může být členem burzovní komoryburzovní komory jen fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby.
(5)
Člen burzovní komoryburzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komoryburzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval.
(6)
Pravidla volby členů burzovní komoryburzovní komory, popřípadě další požadavky a podmínky členství v burzovní komořeburzovní komoře, určí statut.
§ 12
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou svěřeny valné hromadě tímto zákonem, popřípadě statutem. Každý člen burzovní komoryburzovní komory má jeden hlas.
(2)
Do působnosti burzovní komoryburzovní komory patří:
a)
rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy,
b)
navrhovat valné hromadě změny statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, zrušení burzy a osobu likvidátora,
c)
rozhodovat o použití majetku burzy,
d)
v souladu se statutem určovat místo a dobu konání burzovních shromážděníburzovních shromáždění,
e)
určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní shromážděníburzovní shromáždění,
f)
činit opatření pro zachovávání pořádku na burzovním shromážděníburzovním shromáždění a čestnosti burzovních obchodů (§ 25),
g)
navrhovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních obchodů,
h)
jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře (§ 33) burzovní dohodceburzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled,
i)
zakázat členovi burzy navštěvovat burzovní shromážděníburzovní shromáždění (§ 20) z důvodů a za podmínek určených statutem,
j)
povolovat činnost soukromých dohodcůsoukromých dohodců (§ 23 odst. 3) na burze,
k)
pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených statutem,
l)
stanovit a uveřejňovat kursy komodit a komoditních derivátů,
m)
volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komoryburzovní komory a generálního sekretáře burzy, členy předsednictva burzovního rozhodčího soudu a jmenovat tajemníka burzovního rozhodčího soudu a jeho zástupce,
n)
vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své působnosti vymezené ve statutu,
o)
usnášet se na burzovních pravidlech,
p)
rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného,
q)
stanovit výši burzovních poplatků,
r)
další záležitosti svěřené jí statutem.
(3)
Statut může určit, které z působností burzovní komoryburzovní komory, uvedených v odstavci 2 písm. d), e), f), k) a l), se svěřují do působnosti předsedy burzovní komoryburzovní komory nebo generálního sekretáře burzy.
§ 13
Zasedání burzovní komory
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora může zasedat, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzovní komoryburzovní komory zvolených valnou hromadou i nadpoloviční většina členů jmenovaných příslušným státní orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.
(2)
Při volbě a odvolání předsedy burzovní komoryburzovní komory, generálního sekretáře burzy, při schvalování návrhu burzovních pravidel a při rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo předsedy burzovní komoryburzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze nebo burzovních obchodů, jakož i v dalších případech, pokud tak určuje statut, je nutná přítomnost dvou třetin členů zvolených valnou hromadou i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je zapotřebí souhlasu dvou třetin přítomných členů.
(3)
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(4)
Pravidla pro svolávání a průběh zasedání burzovní komoryburzovní komory určuje statut.
§ 14
Burzovní výbory
(1)
Burzovní komoraBurzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 12 odst. 2 písm. b) a d) až l) burzovní výbory.
(2)
Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů určuje statut.
(3)
Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komoryburzovní komory a z odborníků v dané oblasti. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komoraburzovní komora.
§ 15
Předseda burzovní komory
(1)
Předseda burzovní komoryburzovní komory:
a)
řídí činnost burzovní komoryburzovní komory a svolává její zasedání,
b)
podepisuje rozhodnutí přijatá na zasedání burzovní komoryburzovní komory a odpovídá za jejich realizaci,
c)
rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou tímto zákonem nebo statutem vyhrazeny valné hromadě nebo zasedání burzovní komoryburzovní komory či burzovnímu výboru,
d)
dohlíží na dodržování burzovních předpisů,
e)
je oprávněn přijmout rozhodnutí podle § 12 odst. 2 písm. k), hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2)
Předsedou burzovní komoryburzovní komory může být zvolen pouze její člen.
§ 16
Generální sekretář burzy
(1)
Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komoryburzovní komory na návrh předsedy burzovní komoryburzovní komory. Kandidát na funkci generálního sekretáře burzy je vybírán konkursem.
(2)
Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí bez předchozího písemného souhlasu burzy provozovat podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností.
(3)
Generální sekretář burzy:
a)
řídí činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy,
b)
připravuje podklady pro zasedání burzovní komoryburzovní komory,
c)
uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komoryburzovní komory,
d)
dbá na zachovávání pořádku na burzovních shromážděníchburzovních shromážděních a je oprávněn vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů,
e)
plní další úkoly, kterými jej pověří statut, zasedání burzovní komoryburzovní komory nebo předseda burzovní komoryburzovní komory.
(4)
Generální sekretář burzy má právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní komoryburzovní komory a burzovních výborů.
ČÁST ČTVRTÁ
ČLENOVÉ BURZY
§ 17
Vznik členství
(1)
Členy burzy jsou:
a)
zakladatelé burzy (§ 3),
b)
členové burzovní komoryburzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy (§ 11 odst. 2),
c)
osoby přijaté burzovní komorouburzovní komorou za členy burzy.
(2)
Neurčí-li statut jinak, může být za člena burzy podle odstavce 1 písm. c) přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodůburzovních obchodů, anebo k obchodování s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, pokud zaplatí stanovené zápisné.
(3)
Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b); to neplatí pro člena burzy podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Počet členů burzy nesmí být nižší než 3 po celou dobu existence burzy.
§ 18
Základní práva a povinnosti členů
(1)
Členové burzy mají právo za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo volit a být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromážděníburzovní shromáždění.
(2)
Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) jsou povinni splatit vklad ve výši stanovené zakladatelskou smlouvou nejpozději do 90 dnů ode dne vzniku burzy.
(3)
Členové burzy musí splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) po celou dobu členství v burze, to neplatí pro členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. b).
(4)
Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) musí být starší 21 let a bezúhonní.
(5)
Členům burzy, pokud jejich členství nevzniklo podle § 17 odst. 1 písm. b), může statut uložit povinnost zaplatit zápisné a roční členský příspěvek ve výši a ve lhůtě stanovené burzovní komorouburzovní komorou.
§ 19
Zánik členství
(1)
Členství zaniká:
a)
vyloučením z burzovních obchodů podle § 22 odst. 1 písm. a),
b)
ztrátou funkce, z jejíhož titulu byla osoba členem [§ 17 odst. 1 písm. b)],
c)
smrtí,
d)
zánikem právnické osoby bez právního nástupce,
e)
vyloučením člena burzy,
f)
výpovědí,
g)
jiným způsobem určeným ve statutu.
(2)
Burzovní komoraBurzovní komora může člena burzy vyloučit, jestliže závažným způsobem porušil své povinnosti, zejména je-li v prodlení s placením členského příspěvku. Rozhodnutí o vyloučení musí být přijato do šesti měsíců ode dne, kdy se burzovní komoraburzovní komora o porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno způsobem upraveným ve statutu. Člen burzy může do jednoho měsíce ode dne doručení podat valné hromadě návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení. Vyloučený člen burzy nemá právo na vrácení členského příspěvku za rok, v němž byl vyloučen.
(3)
Člen burzy uvedený v § 17 odst. 1 písm. a) a c) může písemně své členství vypovědět; jeho povinnost zaplatit příspěvek za celý rok, v němž své členství vypověděl, není tímto dotčena. Neurčuje-li stanu dobu delší, činí výpovědní doba šest měsíců a běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Podrobnější pravidla pro podání výpovědi může určit statut.
ČÁST PÁTÁ
BURZOVNÍ OBCHODY
§ 20
Burzovní shromáždění
(1)
Burzovním shromážděnímBurzovním shromážděním je shromáždění oprávněných osob v místnostech a hodinách určených burzovní komorouburzovní komorou pro uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů.
(2)
Osobami oprávněnými účastnit se burzovních shromážděníburzovních shromáždění jsou osoby, kterým byla v souladu se statutem udělena vstupenka na burzovní shromážděníburzovní shromáždění, členové burzovní komoryburzovní komory, dohodci, burzovní komisař a zaměstnanci burzy určení burzovní komorouburzovní komorou.
(3)
Osoby, které se účastní burzovního shromážděníburzovního shromáždění, jsou povinny dodržovat statut.
(4)
V místnosti, kde se konají burzovní shromážděníburzovní shromáždění, musí být k dispozici statut na veřejně přístupném místě a pravidla chování návštěvníků burzy musí být vyvěšena na viditelném a přístupném místě.
§ 21
Osoby oprávněné k burzovním obchodům
(1)
K burzovním obchodům uvedeným v § 2, pokud se podrobí statutu a burzovním pravidlům, jsou oprávněny:
a)
osoby, které jsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. a) a c),
b)
jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodu s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a obdrží vstupenku na burzovní shromážděníburzovní shromáždění,
c)
právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv.
(2)
Právnická osoba, která je oprávněna k burzovním obchodům, určí s předchozím souhlasem burzovní komoryburzovní komory jednu nebo více fyzických osob jako své zmocněnce, kteří budou jejím jménem uzavírat burzovní obchody. Plná moc musí být udělena písemně a podpis zmocnitele musí být úředně ověřen; to platí i pro udělení plné moci zástupci fyzické osoby.
(3)
Dohodce může v rámci své působnosti uzavírat burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem pouze v případech, kdy to připouští statut.
(4)
Členové burzovní komoryburzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy nejsou oprávněni k burzovním obchodůmburzovním obchodům ani k jejich zprostředkování, pokud nejsou členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. c).
§ 22
Vyloučení z burzovních obchodů
(1)
Z burzovních obchodů jsou vyloučeny:
a)
osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v § 21,
b)
osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo soud konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to po dobu dvou let po skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení4),
c)
osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromážděníburzovní shromáždění,
d)
osoby, kterým bylo odňato nebo pozastaveno právo účastnit se burzovních obchodů burzovním komisařem,
e)
osoby uvedené v § 25 odst. 3.
(2)
O vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje burzovní komoraburzovní komora, jejíž rozhodnutí se doručuje způsobem uvedeným ve statutu. Dotčená osoba se může do sedmi dnů od doručení rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory domáhat, aby je soud prohlásil za neplatné, pokud odporuje právním předpisům.
(3)
Od rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 23
Uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů
(1)
Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců. Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. a) a c) mohou uzavírat burzovní obchody i přímo, to je svým jménem a na vlastní účet, bez zprostředkování dohodcem.
(2)
Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní dohodciburzovní dohodci (§ 29) nebo soukromí dohodcisoukromí dohodci.
(3)
Soukromým dohodcemSoukromým dohodcem je osoba, která zprostředkovává obchody na základě živnostenského oprávnění.5) Ustanovení § 30, § 31 odst. 1 a 2 a § 32 platí obdobně i na soukromé dohodcesoukromé dohodce.
(4)
Z burzovního obchodu ani z jeho zprostředkování nemůže vzniknout přímé oprávnění nebo závazek burze.
§ 24
Povinnosti osob oprávněných k burzovním obchodům
(1)
Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny:
a)
dodržovat předpisy, jež se týkají burzovních obchodů,
b)
přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému statutem,
c)
oznámit cenu z přímého obchodu podle § 27 odst. 3.
(2)
Podrobnější vymezení povinností těchto osob může určit statut.
§ 25
Čestnost burzovních obchodů
(1)
Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.
(2)
Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování třetích osob.
(3)
Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve než ostatní účastníci burzovního obchoduburzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito komoditami a komoditními deriváty nebo tyto informace využít ve prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými; dále nesmějí vědomě rozšiřovat nepravdivé zprávy, které by mohly mít vliv na vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nebo poškodit účastníky trhu.
(4)
Členové burzy a burzovní komoryburzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.
§ 26
Předmět a druhy burzovních obchodů
(1)
Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a s komoditními deriváty, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1), pokud přijetí komodit a komoditních derivátů k burzovnímu obchoduburzovnímu obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.
(2)
O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen „termínové obchody“), pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komoraburzovní komora.
(3)
Při uzavření termínového obchodu je kupující povinen složit kauci způsobem a ve výši určené statutem.
(4)
Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním obchodůmburzovním obchodům.
§ 27
Cenové evidence a kótace
(1)
Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem určeným tímto zákonem a statutem.
(2)
Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].
(3)
Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního shromážděníburzovního shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromážděníburzovní shromáždění, na nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací povinnosti určí statut.
(4)
Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komoraBurzovní komora je povinna učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.
(5)
Kurs komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, stanoví burzovní komoraburzovní komora po skončení burzovního shromážděníburzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým burzovním obchodůmburzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem obchodováno (cenová kótace).
(6)
Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává se kurs tímto systémem.
(7)
Burza uveřejňuje aktuální kursy a historii kursů za 5 bezprostředně předcházejících let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kursy se uvádějí v kursovním listě. Burza uchovává kursovní listy v listinné a elektronické podobě po dobu nejméně 5 let ode dne jejich uveřejnění a umožňuje ve svém sídle do nich nahlédnout.
§ 28
Burzovní rozhodčí soud a rozhodování sporů z burzovních obchodů
(1)
Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými rozhodci.
(3)
Spory z burzovních obchodů (§ 2), které jsou jinak příslušné rozhodovat soudy,6) se rozhodují, jestliže se strany o tom dohodnou, v rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem. To platí i pro obchodní spory6) z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na burze obchoduje.
ČÁST ŠESTÁ
BURZOVNÍ DOHODCI
§ 29
(1)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je jmenován a odvoláván burzovní komorouburzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního komisaře. Počet míst burzovních dohodcůburzovních dohodců určuje burzovní komoraburzovní komora.
(2)
Výběr burzovních dohodcůburzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného burzovní komorouburzovní komorou. Burzovním dohodcemBurzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která je starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou příslušným orgánem státní správy.
(3)
Burzovní dohodciBurzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodůburzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním jiné výdělečné činnosti burzovních dohodcůburzovních dohodců souhlasí burzovní komisař a burzovní komoraburzovní komora a je-li to umožněno statutem.
(4)
Burzovní komoraBurzovní komora a burzovní komisař mohou udělený souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodcůburzovních dohodců písemně odvolat. Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání souhlasu. Burzovní dohodceBurzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů.
(5)
Statut upraví způsob uveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodcůburzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost provozují.
(6)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle odstavce 3, nemůže být členem burzovní komoryburzovní komory a burzovních výborů ani rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.
(7)
Burzovním dohodcemBurzovním dohodcem přestává být ten,
a)
kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodceburzovního dohodce,
b)
kdo byl odvolán burzovní komorouburzovní komorou (§ 32),
c)
komu byla činnost burzovního dohodceburzovního dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu.
(8)
Oznámení podle odstavce 7 písm. a) musí být doručeno burzovní komořeburzovní komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost burzovního dohodceburzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.
§ 30
Činnost burzovních dohodců
(1)
Burzovní dohodciBurzovní dohodci jsou povinni:
a)
zprostředkovávat burzovní obchodyburzovní obchody s těmi komoditami a komoditními deriváty, které jim burzovní komoraburzovní komora přidělila, a to na základě pokynů prodávajícího i kupujícího,
b)
vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den,
c)
vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu.
(2)
Burzovní dohodciBurzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství.7)
(3)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.
(4)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcemburzovním dohodcem.
(5)
Do obchodní knihy [odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu, popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému, jež musí být potvrzeny burzovním dohodcemburzovním dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.
§ 31
Odměna burzovních dohodců
(1)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu, jakmile obchod zprostředkoval (dále jen „dohodné“).
(2)
Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má burzovní dohodceburzovní dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek zmařeno burzovním dohodcemburzovním dohodcem, právo na dohodné zaniká.
(3)
Výši dohodného burzovního dohodceburzovního dohodce určuje burzovní komoraburzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu rovným dílem.
§ 32
Dozor nad činností burzovních dohodců
(1)
Dozor nad činností burzovních dohodcůburzovních dohodců vykonává burzovní komoraburzovní komora způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.
(2)
Poruší-li burzovní dohodceburzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní komoraburzovní komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.
(3)
Porušuje-li burzovní dohodceburzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti, burzovní komoraburzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodceburzovní dohodce znovu jmenován burzovním dohodcemburzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.
(4)
Burzovní komoraBurzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního dohodceburzovního dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního dohodceburzovního dohodce stanovené tímto zákonem (§ 29 odst. 2).
(5)
Burzovní dohodceBurzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí burzovní komoryburzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ DOZOR A PŘESTUPKY
Státní dozor
§ 33
(1)
Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodcůburzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.
(2)
Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony.
(3)
Dohled nad provozováním regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému burzou vykonává podle zvláštního právního předpisu Česká národní bankabanka.
(4)
Příslušný orgán státní správy spolupracuje s Českou národní bankoubankou při udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou, která vykonává nebo hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení podle tohoto zákona vydává po dohodě s Českou národní bankoubankou. Příslušný orgán státní správy a Česká národní bankabanka se vzájemně informují vždy o řízení o uložení správního trestu, o řízení o odnětí povolení k provozování burzy a opatřeních burzovního komisaře.
§ 34
(1)
Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn kontrolovat,
a)
zda burzovní obchodyburzovní obchody probíhají v souladu s tímto zákonem a burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 1 písm. b),
b)
zda činnost burzy, burzovních orgánů, členů burzy, dohodců a osob podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) a § 25 odst. 3 je v souladu s tímto zákonem a statutem,
c)
zda neexistují u burzy důvody, které mohou vést k pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy podle § 35 odst. 1 nebo k odejmutí povolení podle § 35 odst. 2 a 3,
d)
zda jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona ve své obchodní firmě nebo názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností nepoužívají označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2)
Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:
a)
vytknout nedostatky a požadovat jejich odstranění ve stanovené lhůtě,
b)
pozastavit burzovní obchodburzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám,
c)
pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komoryburzovní komory, pokud odporuje tomuto zákonu nebo statutu, do doby, než o jejich platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.
(3)
Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních dohodcůburzovních dohodců a ke stanovení výše dohodného.
(4)
Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se burzovních obchodůburzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se účastní burzovních obchodůburzovních obchodů.
§ 35
(1)
Příslušný orgán státní správy může pozastavit činnost burzy nebo omezit povolení k provozování burzy, a to nejdéle na 2 roky, pokud burza porušuje povinnosti podle § 8a odst. 1.
(2)
Pokud burza ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, příslušný orgán státní správy pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy zruší. Pokud burza nedostatky neodstraní, příslušný orgán státní správy povolení k provozování burzy odejme.
(3)
Příslušný orgán státní správy povolení odejme vždy, pokud
a)
vyjde najevo, že povolení bylo uděleno na základě nepravdivých skutečností,
b)
činnost burzy nebyla zahájena do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení,
c)
ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení se nekonala valná hromada,
d)
ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení nebyli zvoleni členové burzovní komoryburzovní komory, jejichž volba přísluší valné hromadě a kterým skončilo funkční období před více než 1 rokem,
e)
počet členů burzy je nejméně po dobu 90 dnů nižší než 3,
f)
burza ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení neorganizovala burzovní obchodyburzovní obchody podle § 8a odst. 1 písm. a), nebo
g)
burza o odnětí povolení požádala.
Přestupky
§ 36
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nebo
b)
vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.
(2)
Fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního shromážděníburzovního shromáždění, dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost podle § 20 odst. 3.
(3)
Fyzická osoba se jako burzovní dohodceburzovní dohodce dopustí přestupkupřestupku tím, že uzavře burzovní obchodburzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodůmburzovním obchodům dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.
(5)
Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.
(6)
Fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komoryburzovní komory nebo jako zaměstnanec burzy dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost podle § 25 odst. 4.
(7)
Fyzická osoba se jako burzovní dohodceburzovní dohodce dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
vykonává jinou výdělečnou činnost v rozporu s § 29 odst. 3 nebo 4, nebo
b)
poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.
(8)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, 5, nebo 6,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 7.
§ 36a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burzakomoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nebo
b)
vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního shromážděníburzovního shromáždění, dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 20 odst. 3.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodcesoukromý dohodce dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchodburzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodůmburzovním obchodům dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodůmburzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchodburzovní obchod v rozporu s § 23 odst. 1.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komoryburzovní komory dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 25 odst. 4.
(8)
Podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodcesoukromý dohodce dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.
(9)
Burza se dopustí přestupku tím, že
a)
neuveřejní nebo nezpřístupní statut a řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje podle § 4 odst. 2,
b)
organizuje burzovní obchodyburzovní obchody v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a),
c)
nevede seznam osob podle § 8a odst. 1 písm. b),
d)
nekontroluje dodržování povinností členů burzy, dohodců a jiných oprávněných osob k burzovním obchodůmburzovním obchodům podle § 8a odst. 1 písm. c),
e)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. d) nevyloučila člena burzy, který přestal splňovat podmínky členství,
f)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neuveřejnila nebo nezpřístupnila platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,
g)
nezabezpečila působení burzovního rozhodčího soudu podle § 8a odst. 1 písm. f),
h)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. g) nezpracovala, neuveřejnila nebo nezpřístupnila výroční zprávu o činnosti burzy,
i)
v rozporu s § 22 odst. 2 nevyloučí z burzovních obchodůburzovních obchodů osoby podle § 22 odst. 1,
j)
v rozporu s § 27 odst. 7 neuveřejní aktuální kursy nebo historii kursů nebo neuchovává kursovní listy nebo neumožní nahlédnutí do nich, nebo
k)
v rozporu s § 32 odst. 4 neodvolá dohodce.
(10)
Za přestupek se uloží pokuta do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 6, 7 nebo 8,
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. b), d), e) nebo g),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
d)
750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. c), h), i), j) nebo k),
e)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3 nebo 4,
f)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. a) nebo f).
§ 36b
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný orgán státní správy podle § 5 odst. 1.
(2)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(3)
U přestupků podle § 36a nelze upustit od uložení správního trestu.
ČÁST OSMÁ
ZRUŠENÍ A ZÁNIK BURZY
§ 37
Zrušení burzy
(1)
Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:
a)
dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem, kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,
b)
dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví den pozdější.
(2)
Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody. Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory, s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.
§ 38
Likvidace
(1)
Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.
(2)
Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností.
(3)
Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu určen jiný způsob rozdělení.
§ 39
Zánik burzy
(1)
Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem zaniká též burzovní rozhodčí soud, pokud byl u burzy zřízen.
(2)
Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
(1)
Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše vkladu a omezení počtu společníků.
(2)
Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcemburzovním dohodcem, generálním sekretářem burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba bezúhonná.
§ 41
Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. b) nemá odkladný účinek.
§ 42
Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.12).
§ 43
Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít působnost podle tohoto zákona.
§ 44
(1)
Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mají ve svém obchodním jménu označení „burza“ nebo provozují činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich likvidaci.
(2)
Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto zákona ve svém obchodním jménu označení „burza“ a neprovozuje činnost uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 44a
(1)
Burza může být založena i jako akciová společnostakciová společnost podle obchodního zákoníku.
(2)
Na burzu, která je akciovou společnostíakciovou společností podle odstavce 1, se použijí ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 1 odst. 2 a 3, § 5 odst. 2 písm. a) bod 4 po dobu členství na burze, § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až d), § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 5, § 18 odst. 1 a § 40 odst. 1.
(3)
Členové burzy, která je akciovou společnostíakciovou společností, mají za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem právo být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromážděníburzovní shromáždění.
(4)
Burzovní komisař podle § 33 má právo účasti na jednání všech orgánů burzy, která je akciovou společnostíakciovou společností.
(5)
Změna stanov, která se týká pravidel pro svolávání a jednání valné hromady, vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu dozoru.
(6)
Burza se může přeměnit na akciovou společnostakciovou společnost.
(7)
Orgán státního dozoru podle § 33 je oprávněn zahájit správní řízení o přezkoumání podmínek povolení podle § 5 do tří měsíců od přeměny na akciovou společnostakciovou společnost.
§ 45
Zrušují se:
1.
nařízení č. 79/1903 ř. z., jak se povolávají členové do správ zemědělských burs,
2.
zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
§ 46
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.
1c)
§ 11 občanského zákoníku.
Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
4)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
6)
§ 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění č. 70/1992 Sb.).
7)
§ 17 obchodního zákoníku.
8)
Část třetí zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
12)
Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
13)
§ 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
18)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 235/1992 Sb. | Zákon č. 235/1992 Sb.
Zákon o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 49/1992
* Čl. IV - Pokud jsou nároky podle
* Čl. VII - Přechodná ustanovení
* Čl. VIII - (1) Zrušují se
* Čl. IX - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. X
Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.)
235
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1992
o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. IV
Pokud jsou nároky podle
a)
zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.,
b)
nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,
c)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 45/1987 Sb., o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům do 21 let v podzemí hlubinných dolů,
d)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/1987 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny,
e)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 96/1987 Sb., o krácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníků, kteří pracují s chemickými karcinogeny, ve znění vyhlášky č. 108/1989 Sb.,
f)
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci,
podmíněny zařazením zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, hodnotí se pro účely těchto předpisů po 31. květnu 1992 takové zaměstnání podle předpisů o sociálním zabezpečení platných ke dni 31. května 1992, pokud bylo takové zaměstnání zařazeno do I. pracovní kategorie k tomuto dni.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
(1)
Převádí-li se část organizace vyplácející příspěvek poskytovaný organizacemi Československé státní dráhy poživatelům některých důchodů,1) příspěvek k důchodu poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie2) nebo výsluhový přídavek ve stavebnictví3) do jiné organizace, přecházejí nároky na výplatu uvedených dávek pracovníků v této části organizace na přejímající organizaci. Při zrušení organizace spojeném s likvidací organizace vyplácející uvedené dávky přechází uvedené povinnosti na stát.
(2)
Pokud občan utrpěl pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání přede dnem 1. června 1992, má nárok na zvýšení invalidního důchodu o 10 % jeho průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před tímto dnem.
(3)
Dávky uvedené v odstavci 1 vyplácené ke dni 31. května 1992 se vyplácejí po tomto dni dále za podmínek a ve výši stanovených předpisy platnými před tímto dnem.
Čl. VIII
(1)
Zrušují se
1.
Zákon č. 23/1985 Sb., o výsluhovém přídavku ve stavebnictví.
2.
§ 2 odst. 2 a v § 2 odst. 3 ve větě první slova „v případech uvedených v odstavci 1 i“ a věta druhá nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 116/1989 Sb.
3.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
4.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 40/1985 Sb., kterou se provádí zákon o výsluhovém přídavku ve stavebnictví.
5.
Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 20. listopadu 1979 č. j. 25005/79-032 o poskytování příspěvku organizacemi ČSD poživatelům některých důchodů (reg. v částce 30/1979 Sb.).
6.
Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. F 43-5324-4303-1982, kterým se vydává pro účely důchodového zabezpečení srovnávací seznam vybraných zaměstnání v hornictví (reg. v částce 27/1982 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. F 72-17147-7203-315 (reg. v částce 25/1985 Sb.).
7.
Výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 12. dubna 1983 č. j. 033/53/83 o poskytování příspěvku poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
8.
Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. j. 060/351/83 o poskytování příspěvku k důchodu poživatelům některých důchodů za výkon práce ve vybraných profesích strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
9.
Výnos federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. j. 011/1042/83 ze dne 16. srpna 1983 o poskytování příspěvku organizacemi v působnosti federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu poživatelům některých důchodů ve vybraných profesích strojírenské metalurgie (reg. v částce 30/1983 Sb.).
(2)
Resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie nebo do I. a II. kategorie funkcí pro účely důchodového zabezpečení pozbývají platnosti dnem 1. června 1992.
Čl. IX
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
27)
§ 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
28)
Zákon č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků.
Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
29)
Zákon Slovenské národní rady č. 79/1992 Sb., o Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky.
x)
§ 18 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
xx)
§ 29, 31 a 33 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
1)
Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 20. listopadu 1979 č. j. 25005/79-032 o poskytování příspěvku organizacemi ČSD poživatelům některých důchodů (reg. v částce 30/1979 Sb.).
2)
Výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ze dne 12. dubna 1983 č. j. 033/53/83 o poskytování příspěvku poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
Výnos federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. j. 011/1042/83 ze dne 16. srpna 1983 o poskytování příspěvku organizacemi v působnosti federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu poživatelům některých důchodů vybraných profesí strojírenské metalurgie (reg. v částce 30/1983 Sb.).
Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. j. 060/351/83 ze dne 10. května 1983 o poskytování příspěvku k důchodu poživatelům některých důchodů za výkon práce ve vybraných profesích strojírenské metalurgie (reg. v částce 21/1983 Sb.).
3)
Zákon č. 23/1985 Sb., o výsluhovém přídavku ve stavebnictví. |
Zákon České národní rady č. 239/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 239/1992 Sb.
Zákon České národní rady o Státním fondu kultury České republiky
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 7. 1992, částka 49/1992
* § 1 - (1) Zřizuje se Státní fond kultury České republiky (dále jen „Fond“).
* § 2 - (1) Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků Fondu je Rada Fondu (dále jen „Rada“).
* § 3 - (1) Členem Rady může být pouze bezúhonný občan České republiky.
* § 4 - Členství v Radě zaniká
* § 5 - (1) Rada posuzuje zejména
* § 6 - (1) Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, které předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České re
* § 7 - Finančními zdroji Fondu jsou:
* § 8 - (1) Prostředky Fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty, a to na:
* § 9 - (1) Žadatelem o poskytnutí prostředků Fondu může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Je-li žadatelem československá právnická osoba s majetkovou účastí zahraničních osob,4) lze prostředky Fondu použí
* § 10 - (1) O poskytnutí prostředků Fondu rozhoduje Rada do tří měsíců ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění (§ 9 odst. 2) správci Fondu. Rozhodnutí Rady obsahuje:
* § 11 - Zůstatek finančních prostředků Fondu se převádí do následujícího kalendářního roku.
* § 11a - (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona5), a to v rozsahu
* § 12 - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* § 13 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
239
ZÁKON
České národní rady
ze dne 14. dubna 1992
o Státním fondu kultury České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní fond kultury České republiky (dále jen „Fond“).
(2)
Fond je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond spravuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „správce Fondu“).
(3)
V čele Fondu je ministr kultury České republiky (dále jen „ministr“), který odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu.
§ 2
(1)
Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků Fondu je Rada Fondu (dále jen „Rada“).
(2)
Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, které je Rada odpovědna. Návrhy podává z významných osobností kultury a peněžnictví po projednání s profesními organizacemi a sdruženími tvůrců a pracovníků působících v oblasti kultury ministr. Členství v Radě je veřejnou funkcí,1) je čestné a nezastupitelné.
(3)
Rada má nejvíce 13 členů. Funkční období Rady je tříleté.
(4)
Náklady spojené s činností Rady nese Fond.
(5)
Podrobnosti o organizaci a činnosti Rady upraví statut Fondu, který schvaluje na návrh správce Fondu Česká národní rada.
§ 3
(1)
Členem Rady může být pouze bezúhonný občan České republiky.
(2)
Člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo politických hnutích ani nesmí aktivně jejich jménem veřejně vystupovat nebo působit v jejich prospěch v souvislosti s funkcí v Radě; dále nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování.
(3)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta, poslance, předsedy a místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka.
§ 4
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
vzdáním se funkce,
c)
úmrtím člena,
d)
odvoláním,
e)
ztrátou způsobilosti k právním úkonům.
§ 5
(1)
Rada posuzuje zejména
a)
zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b)
návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů Fondu a návrh závěrečného účtu Fondu.
(2)
Rada rozhoduje o žádostech o poskytnutí prostředků Fondu podle § 10.
(3)
Rada schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
§ 6
(1)
Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, které předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky (dále jen „státní rozpočet“) a státního závěrečného účtu České republiky (dále jen „státní závěrečný účet“).
(2)
Návrh rozpočtu Fondu předkládá Ministerstvo financí vládě vždy do 31. srpna a ta jej po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Správce Fondu stanoví v návrhu rozpočtu Fondu jeho celkové výdaje jako částku podle zvláštního zákona.1a)
(3)
Se závěrečným účtem Fondu předkládá správce Fondu vyhodnocení prostředků Fondem vynaložených.
(4)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví a zpracovává účetní závěrku, kterou ověřuje auditor. Náklady s tím spojené nese Fond.
§ 7
Finančními zdroji Fondu jsou:
a)
výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob v kultuře s výjimkou filmového průmyslu,
b)
výnosy z cenných papírůcenných papírů nabytých Fondem od jiných subjektů,
c)
úvěry od právnických osob,
d)
úroky z návratných finančních výpomocí a půjček, poskytnutých Fondem žadatelům, a úroky z prostředků Fondu uložených v bance,
e)
splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých Fondem žadatelům,
f)
smluvní pokuty placené žadateli v případech, ve kterých prostředky Fondu nebyly použity podle stanovených podmínek (§ 10),
g)
dary a dědictví pro Fond,
h)
výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem,
i)
sjednané podíly na příjmech z projektů, na které byly poskytnuty prostředky Fondu (§ 10),
j)
50 % podíly z výnosů nájmu předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření správce Fondu,
k)
výnosy z pohlednic, plakátů a dalších příležitostních tisků, vydávaných správcem Fondu,
l)
dotace ze státního rozpočtu,
m)
další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy.
§ 8
(1)
Prostředky Fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty, a to na:
a)
podporu vzniku, realizaci a uvádění umělecky hodnotných děl,
b)
ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací,
c)
získávání, obnovu a udržování kulturních památek3) a sbírkových předmětů,
d)
výstavní a přednáškovou činnost,
e)
propagaci české kultury v zahraničí,
f)
pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí,
g)
podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice,
h)
podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit,
i)
ochranu, údržbu a doplňování knihovního fondu.
(2)
Prostředky Fondu se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoce.
(3)
Účelové dotace z Fondu lze poskytnout jen do výše dvou třetin žadatelem plánovaných nákladů, s výjimkou prostředků určených na záchranu kulturních památek, na které lze poskytnout prostředky do výše devíti desetin plánovaných nákladů.
(4)
Na poskytnutí prostředků Fondu není právní nárok. Prostředky Fondu nelze poskytnout ke krytí ztráty z činnosti právnických nebo fyzických osob.
(5)
Fond může peněžnímu ústavu poskytnout záruku za úvěr nebo za půjčku poskytnuté žadateli na projekty uvedené v odstavci 1.
§ 9
(1)
Žadatelem o poskytnutí prostředků Fondu může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Je-li žadatelem československá právnická osoba s majetkovou účastí zahraničních osob,4) lze prostředky Fondu použít, jen pokud je podíl majetkové účasti zahraniční osoby nižší než padesát procent.
(2)
Žadatel podává žádost písemně správci Fondu. V žádosti uvede označení a bližší charakteristiku projektu, o jehož podporu se uchází, předpokládanou výši nákladů, údaj o případné zahraniční účasti, požadovanou formu podpory a její výši, případně označení pohledávky, o jejíž zajištění žádá. Správce Fondu může žadateli uložit povinnost doplnit žádost a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(3)
Současně s podáním žádosti složí žadatel na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti na účet Fondu částku stanovenou statutem diferencovaně podle charakteru předkládaného projektu, nejvýše však deset tisíc Kčs. Tuto částku je povinen správce Fondu žadateli vyúčtovat ve lhůtě podle § 10 odst. 1. Pokud náklady spojené s posouzením žádosti převýší složenou částku, hradí se rozdíl z prostředků Fondu.
(4)
Nedoplní-li žadatel žádost ve lhůtě podle odstavce 2 nebo nesloží-li částku podle odstavce 3, hledí se na žádost jako by nebyla podána.
§ 10
(1)
O poskytnutí prostředků Fondu rozhoduje Rada do tří měsíců ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění (§ 9 odst. 2) správci Fondu. Rozhodnutí Rady obsahuje:
a)
označení projektu, který má být Fondem podpořen,
b)
označení žadatele,
c)
formu podpory,
d)
výši poskytnutých prostředků nebo označení pohledávky, která má být zajištěna,
e)
dobu splatnosti, pokud jde o poskytnutí návratné finanční výpomoci nebo půjčky.
(2)
Rada může v rozhodnutí stanovit, do jaké výše se Fond podílí na příjmech plynoucích z projektu podle odstavce 1.
(3)
Na základě rozhodnutí Rady a v souladu s ním uzavře Fond se žadatelem do 30 dnů od doručení rozhodnutí smlouvu o výši a podmínkách poskytnutí prostředků Fondu nebo o poskytnutí záruky podle § 8 odst. 5 a o případném podílu Fondu na příjmech plynoucích z projektu. Nedojde-li k uzavření smlouvy v této lhůtě z důvodů na straně žadatele, rozhodnutí podle odstavce 1 zaniká a na žádost se hledí jako by nebyla podána.
(4)
Na rozhodování podle odstavce 1 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5)
Prostředky poskytnuté z Fondu lze použít výhradně ke stanovenému účelu; budou-li použity jinak, zaplatí žadatel Fondu pokutu ve výši a způsobem stanoveným ve smlouvě podle odstavce 3, a to až do celkové částky poskytnutých prostředků. Povinnost vrátit Fondu prostředky užité v rozporu se smlouvou tím není dotčena.
(6)
Podrobnosti o nakládání s prostředky Fondu upraví Statut Fondu.
§ 11
Zůstatek finančních prostředků Fondu se převádí do následujícího kalendářního roku.
§ 11a
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona5), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
§ 12
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
„§ 8 zní:
㤠8
Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání, dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.“.
§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
2a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
2b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
3)
§ 2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 24 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.
5)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
Zákon České národní rady č. 240/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 240/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 49/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Pokud se v zákoně České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, používá
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 6. 1992
240
ZÁKON
České národní rady
ze dne 14. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající zboží, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu a jejich zaměstnance (dále jen „kontrolované osoby“).
(2)
Česká obchodní inspekce kontroluje:
a)
dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, zejména dodržování norem výroby a přípravy jídel a nápojů, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,
b)
zda zboží je prodáváno v míře, množství, hmotnosti nebo jakosti požadovaných nebo stanovených obecně závazným právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,
c)
zda zboží, služby nebo jiné činnosti jsou účtovány v souladu s cenami, se kterými byl spotřebitel seznámen,
d)
zda se při prodeji zboží nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schválenému typu,1)
e)
dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality služeb,
f)
dodržování ostatních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1.“.
2.
V § 3 písm. a) se slova „v kontrolovaných organizacích“ nahrazují slovy „u kontrolovaných osob“; část věty za středníkem se vypouští.
V písmenu b) se část věty za středníkem vypouští.
Písmeno d) se vypouští.
V písmenu e) se před slovo „předchází“ vkládají slova „zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a“.
V písmenu f) slova za prvním středníkem zní: „rozbory provádí nebo jejich provedení požaduje na náklad kontrolovaných osob jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost kontrolovaného zboží nebo výrobku; posudky vydávané na základě těchto rozborů jsou pro kontrolované osoby závazné,“.
Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena d), e) a f).
3.
§ 4 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
vstupovat při výkonu kontroly do provozoven, ve kterých jsou vykonávány činnosti uvedené v § 2 odst. 1 tohoto zákona; za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,“.
Za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami,“.
V písmenu b) se slova „příslušných pracovníků kontrolovaných organizací a nadřízených orgánů a od kontrolovaných občanů“ nahrazují slovy „kontrolovaných osob“.
V písmenu c) se slova „organizací nebo kontrolovaných občanů“ nahrazují slovy „kontrolovaných osob“.
V písmenu d) se slova „příslušných vedoucích pracovníků kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů, jakož i od kontrolovaných občanů“ nahrazují slovy „kontrolovaných osob, popřípadě orgánů, které tyto osoby řídí“.
Dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena c), d) a e).
Připojuje se nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Inspektoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství,2) o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů nebo při plnění povinností souvisejících s ním.“.
4.
§ 5 se vypouští.
5.
V § 6 odst. 1 se slova „organizace, nadřízené orgány, jakož i kontrolovaní občané“ nahrazují slovy „kontrolované osoby“.
V odstavci 2 se slova „Příslušní vedoucí pracovníci kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů, jakož i kontrolovaní občané“ nahrazují slovy „Kontrolované osoby“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „zdravotně“ vkládá čárka, slova „závadné, nebo jinak vadné,“ se nahrazují slovy „jakostně nebo jinak vadné, nebo nesplňující podmínky uvedení na vnitřní trh,“.
Odstavec 1 písm. b) zní:
b)
používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu.“.
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Inspektor může po prokázaném a zjevném zjištění zdravotní závadnosti toto zboží na místě znehodnotit nebo nařídit jeho znehodnocení.“.
V odstavci 2 se slova „příslušnému vedoucímu pracovníkovi kontrolované organizace nebo kontrolovanému občanovi“ nahrazují slovy „kontrolované osobě“.
V odstavci 3 se slova „organizace nebo kontrolovaný občan“ nahrazují slovem „osoba“ a slova „organizaci nebo kontrolovanému občanovi“ se nahrazují slovem „osobě“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
7.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Na základě zjištěného porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni zjištění nedostatků.
(2)
Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o něm pořídí písemný záznam.
(3)
Nedojde-li k odstranění zjištěného nedostatku ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je ředitel inspektorátu oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to až do doby, kdy k odstranění nedostatku dojde.
(4)
Opatření ukládané podle odstavce 3 oznámí ředitel inspektorátu písemně kontrolované osobě.
(5)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 3, může proti němu podat nejpozději do tří dnů písemné námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel inspektorátu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.“.
8.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit fyzické osobě vykonávající činnost uvedenou v § 2 odst. 1 nebo zaměstnanci kontrolované osoby (dále jen „kontrolovaná fyzická osoba“), která zaviněně
a)
nedodrží stanovené podmínky pro dopravu a skladování zboží nebo výrobků,
b)
nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín a rozsah služby nebo zakázky, neposkytne službu nebo zakázku v požadované kvalitě,
c)
nedodrží požadovanou nebo stanovenou míru, množství, hmotnost nebo jakost zboží nebo neúčtuje zboží, službu nebo jinou činnost v souladu s cenou, se kterou byl spotřebitel seznámen,
d)
nedodrží předepsanou recepturu při výrobě jídel nebo nápojů,
e)
poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,
f)
použije neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,
g)
nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží a výrobků a jejich bezpečného používání,
h)
poruší jiné podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro činnosti uvedené v § 2 odst. 1,
i)
nesplní nebo způsobí, že nebylo splněno opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
j)
nesplní opatření vydané podle § 7 odst. 1 a 2 a podle § 8 odst. 1 a 3,
k)
nepředloží ve stanovené lhůtě doklady požadované podle § 4 odst. 1 písm. b) a c) nebo předloží nesprávné doklady,
pokutu až do výše stonásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.3)“.
V odstavci 2 se slova „pracovníkovi kontrolované organizace“ nahrazují slovy „kontrolované fyzické osobě“, částka „200“ se nahrazuje částkou „2000“ a slovo „pracovník“ se nahrazuje slovy „kontrolovaná fyzická osoba“.
V odstavci 3 se slova „pracovníkovi kontrolované organizace nebo kontrolovanému občanu, který“ nahrazují slovy „kontrolované fyzické osobě, která“ a částka „1000“ se nahrazuje částkou „5000“.
V odstavci 4 a 5 se vypouští slovo „důtku“.
9.
§ 10 se vypouští.
10.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit kontrolované osobě, která
a)
dodá výrobky nebo poskytne služby vadné jakosti nebo jinak vadné,
b)
dodá výrobky, u nichž nebyla dodržena uvedená nebo dohodnutá hmotnost, míra nebo množství,
c)
poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,
d)
poruší stanovené podmínky pro skladování nebo dopravu zboží nebo výrobků,
pokutu až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.3)“.
V odstavci 2 a 3 se slovo „organizaci“ nahrazuje slovy „kontrolované osobě“.
11.
V § 12 odst. 1 se slova „u pracovníka kontrolované organizace a u kontrolovaného občana“ nahrazují slovy „kontrolované fyzické osoby“.
V odstavci 2 se vypouští slovo „důtky“.
12.
V § 13 odst. 1 věta první zní: „Česká obchodní inspekce při své činnosti spolupracuje:“.
V písmenu a) se slova „národními výbory“ nahrazují slovy „obcemi a okresními úřady“, slovo „socialistickými“ se vypouští.
Písmeno b) zní:
„b)
s občanskými sdruženími,4)“
Připojuje se nové písmeno c), které zní:
„c)
s profesními stavovskými sdruženími, pokud budou zřízena zvláštním zákonem.“.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Česká obchodní inspekce
a)
při své činnosti využívá stížností, oznámení a podnětů občanů,
b)
zajišťuje pro občany poradensko-informační činnost.“.
13.
§ 14 zní:
㤠14
Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností uvedených v § 2 odst. 1 bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu.5)“.
14.
V § 15 se slova „provozování obchodní činnosti“ nahrazují slovy „prodej zboží“ a vypouští se slovo „národní“.
15.
§ 16 se vypouští.
16.
V § 17 se vypouští slovo „důtky“ a dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
Za odstavec 1 se vkládá odstavec 2, který zní:
„(2)
Pravomocná rozhodnutí ve věcech upravených tímto zákonem jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.“.
17.
§ 18 zní:
㤠18
Tímto zákonem není dotčena působnost orgánů, které provádějí kontrolní činnost podle zvláštních předpisů.6)“.
Čl. II
Pokud se v zákoně České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, používá
a)
název „ministerstvo (popřípadě ministr) obchodu České socialistické republiky“, rozumí se tím „ministerstvo (popřípadě ministr) obchodu a cestovního ruchu České republiky“;
b)
označení „krajské inspektoráty“, rozumí se tím „inspektoráty“.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.
2)
§ 17 a násl. obchodního zákoníku.
3)
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
5)
Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.
6)
Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.), zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.), zákon České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, zákon České národní rady č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky. |
Zákon České národní rady č. 242/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 242/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 1. 6. 1992, částka 49/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 6. 1992
242
ZÁKON
České národní rady
ze dne 14. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 14 odst. 8 zní:
„(8)
Obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, mohou provádět pouze fyzické osoby na základě povolení, které uděluje ministerstvo kultury. Právnické osoby mohou provádět obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi prostřednictvím fyzických osob majících povolení k restaurování. V rozhodnutí o udělení povolení může ministerstvo kultury stanovit rozsah činnosti, popřípadě další podmínky pro její vykonávání. Toto povolení jim může být odňato, jestliže nesplňují podmínky, za nichž jim bylo povolení uděleno, nebo jestliže obnovu kulturních památek nebo jejich částí provádějí způsobem narušujícím jejich hodnotu.“.
2.
§ 16 odst. 2 zní:
„(2)
V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ministerstvo kultury.“.
3.
V § 22 odst. 2 věta druhá zní: „Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum.“.
4.
§ 35 odst. 1 písm. h) zní:
„h)
provádí obnovu kulturních památek podle § 14 odst. 8 prostřednictvím fyzických osob, které nemají povolení ministerstva kultury,“.
5.
§ 35 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
provádí obnovu národních kulturních památek podle § 14 odst. 8 prostřednictvím fyzických osob, které nemají povolení ministerstva kultury,“.
6.
V § 39 odst. 2 se částka „1000 Kčs“ nahrazuje částkou „10 000 Kčs“ a za písmeno g) se vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
provádí obnovu kulturních památek podle § 14 odst. 8 bez povolení ministerstva kultury,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
7.
V § 39 odst. 3 se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kčs“ a doplňuje se ustanovením písmene f), které zní:
„f)
provádí obnovu národních kulturních památek uvedených v § 14 odst. 8 bez povolení ministerstva kultury.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 29. 5. 1992, částka 49/1992
* § 1 - Účelem zákona je zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky p
* ČÁST PRVNÍ - § 2 (§ 2 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - § 7 (§ 7 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - § 9 (§ 9 — § 9)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 10 (§ 10 — § 12)
* § 13 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.)
243
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992,
kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účelem zákona je zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky při provádění některých ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
ČÁST PRVNÍ
§ 2
(1)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který ztratil majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinil se proti československému státu a nabyl zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a jehož majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) přešel na stát.
(2)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osoběoprávněné osobě vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé světové válce.
(3)
Zemřela-li osoba, uvedená v odstavci 1 nebo 2 před uplynutím lhůty, uvedené v § 11a, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a)
dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b)
dědic ze závětí, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu. To neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva. Byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitostinemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitostinemovitosti,
c)
děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2, všichni rovným dílem. Zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 11a, jsou na jeho místě oprávněnými osobamioprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d)
rodiče osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2,
e)
sourozenci osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
(4)
Oprávněná osobaOprávněná osoba podle odstavce 1 může uplatnit nárok na vydání nemovitostinemovitosti, jestliže k 31. lednu 1996 je občanem České republiky, kterým se stala podle zákona č. 245/1948 Sb., zákona č. 194/1949 Sb. nebo zákona č. 34/1953 Sb., pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., a která do 1. ledna 1990 takto nabyté občanství nepozbyla.
§ 3
(1)
Oprávněným osobámOprávněným osobám se vydají nemovitostinemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.
(2)
Postup při uplatňování nároku je stanoven zvláštním předpisem.3)
§ 4
Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby určené zvláštním předpisem.4) Povinnými osobamiPovinnými osobami však nejsou podniky se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby, které nabyly nemovitostnemovitost v období od 24. června 1991 do 27. února 1992.
§ 5
(1)
Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osoboprávněných osob podle zvláštního předpisu5) a oprávněných osoboprávněných osob podle § 2 tohoto zákona, náleží právo na vydání nemovitostinemovitosti té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osoboprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se neužije, uplatnila-li před účinností tohoto zákona právo na vydání nemovitostinemovitosti osoba oprávněná podle zvláštního předpisu;5) právo na vydání nemovitostinemovitosti náleží v takovém případě této osobě.
§ 6
(1)
Věc nelze vydat,
a)
byla-li již vydána podle zvláštního zákona,
b)
byl-li ke dni účinnosti tohoto zákona ohledně ní schválen privatizační projekt,
c)
bylo-li ke dni účinnosti zákona vydáno rozhodnutí o její privatizaci,
d)
byl-li na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci rozhodnutí o tomto nároku.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba má nárok na náhradu, která se poskytne podle zvláštního právního předpisu.5a) Náhrady za nemovitostinemovitosti, které nelze vydat, a postup při uplatňování náhrad stanoví zvláštní právní předpis.5)
ČÁST DRUHÁ
§ 7
Smlouvy o darování nemovitostínemovitostí uzavřené v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, kterými fyzická osoba darovala nemovitostinemovitosti státu nebo jiné právnické osobě, jsou považovány za akty učiněné v tísni, pokud se tyto nemovitostinemovitosti nacházely v prostorech užívaných německými armádami jako vojenské střelnice.
§ 8
V případě pochybnosti zda jde o území bývalé vojenské střelnice podle § 7 rozhodne na návrh ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení.
ČÁST TŘETÍ
§ 9
(1)
V případech, kdy nelze jednoznačně určit, která právnická osoba je povinnou osoboupovinnou osobou k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář6) jakož i zásob,6) rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, která z nástupnických organizací je povinnou osoboupovinnou osobou.
(2)
Nelze-li právního nástupce určit podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, že k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář, jakož i zásob, je povinna právnická osoba, která užívala pozemky oprávněné osobyoprávněné osoby ke dni účinnosti zákona o půdě.5)
ČÁST ČTVRTÁ
§ 10
Působnost orgánů České republiky
(1)
Ministerstvo zemědělství České republiky je příslušné k:
a)
přijetí nedoplatku přídělové ceny, za kterou oprávněná osobaoprávněná osoba nemovitostnemovitost původně získala, kupní ceny nebo náhrady, která byla oprávněné osoběoprávněné osobě státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitostinemovitosti vyplacena, náhrady za vypořádání pohledávek peněžních ústavů,7)
b)
poskytnutí finanční náhrady,8)
c)
proplacení hodnoty živého a mrtvého inventáře a zásob,6)
d)
vrácení kupní ceny,9)
e)
vrácení kupní ceny a k úhradě nákladů účelně vynaložených na nemovitostnemovitost,10)
f)
přijetí náhrady za účelně vynaložené náklady9) vůči původnímu vlastníkovi, jemuž byla nemovitostnemovitost vydána podle zvláštního předpisu,5)
g)
vypořádání finančních náhrad mezi státem a zemědělskými družstvy,11)
h)
přijetí náhrady, náležející státu, ve výši, o kterou cena stavby přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osobyoprávněné osoby16),
i)
poskytnutí náhrady hodnoty trvalých porostů.14)
(2)
K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí15) jsou příslušné pozemkové úřady.
§ 11a
(1)
Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osobyoprávněné osoby k 29. květnu 1992, mohla nároky podle tohoto zákona uplanit do 31. prosince 1992. Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou osobouoprávněnou osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996. Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.
(3)
Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání nemovitostinemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.
§ 12
Nároky osob oprávněných podle tohoto zákona upravuje zvláštní předpis,5) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 7 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Zákon č. 135/1982 Sb., o evidenci pobytu občanů.
2)
§ 1 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 229/1991 Sb.
3)
§ 9 zákona č. 229/1991 Sb.
4)
§ 5 zákona č. 229/1991 Sb.
5)
Zákon č. 229/1991 Sb.
5a)
§ 18a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.
6)
§ 20 zákona č. 229/1991 Sb.
7)
§ 6 odst. 3 a 4 zákona č. 229/1991 Sb.
8)
§ 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
9)
§ 6 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
10)
§ 8 odst. 2 první věta zákona č. 229/1991 Sb.
11)
§ 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
12)
§ 21a zákona č. 229/1991 Sb.
13)
§ 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.
14)
§ 24 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.
15)
§ 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb.
16)
§ 11 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb. |
Zákon č. 245/1992 Sb. | Zákon č. 245/1992 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 5. 1992, datum účinnosti 29. 5. 1992, částka 50/1992
* Čl. I - Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 1/1992 Sb. a zákon č. 143/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Zkušební doba určená přede dnem 27. srpna 1991 skončí dnem účinnosti tohoto zákona, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
* Čl. III
Aktuální znění od 29. 5. 1992
245
ZÁKON
ze dne 29. dobna 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 1/1992 Sb. a zákon č. 143/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 2 a 3 znějí:
„(2)
Právní úkony ve věcech služebního poměru policistů činí jménem policejního sboru služební orgány, kterými jsou:
a)
ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k řediteli Federálního policejního sboru, k policistům povolaným k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra1) a k policistům zařazeným ve službách Federálního policejního sboru, které ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky vyčlenil do své podřízenosti,1)
b)
náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k řediteli Sboru hradní policie,
c)
ředitel policejního sboru ve vztahu k ostatním policistům,
d)
vedoucí organizačních celků ve vztahu k jim podřízeným policistům, v rozsahu stanoveném ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo ředitelem policejního sboru.
(3)
Ve vztahu k policistům uvedeným v odstavci 2 písm. a) a b) má ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tutéž pravomoc jako ředitel policejního sboru podle § 114 a 117 ve vztahu k policistům uvedeným v odstavci 2 písm. c).“.
2.
V § 3 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
splňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven; do 31. prosince 1996 lze udělit výjimku, a to pouze na základě rozhodnutí ministra vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, náčelníka vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky nebo ředitele policejního sboru,“.
3.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Zkušební doba
(1)
Při přijetí do služebního poměru může být sjednána zkušební doba, a to nejdéle na šest měsíců.
(2)
Sjednanou zkušební dobu lze se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
(3)
Nemohl-li policista konat službu ve zkušební době pro překážky ve službě, započítává se mu do zkušební doby pouze doba, po kterou nemohl konat službu pro nemoc nebo úraz, avšak nejvýše v rozsahu deseti dnů.
(4)
Ve zkušební době nesmí policista samostatně provádět služební zákroky a služební úkony.1)“.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Propůjčení hodnosti
Policistovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou má, pokud to vyžaduje výkon funkce, do které byl ustanoven, nebo jejímž výkonem byl pověřen. Vyšší hodnost lze policistovi propůjčit pouze na dobu, po kterou to vyžaduje výkon funkce, do které byl policista ustanoven nebo jejímž výkonem byl pověřen. Policistovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti související s touto hodností.“.
5.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včeně nadpisu zní:
㤠10a
Pověření výkonem funkce
Jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby, může být policista na dobu nejdéle šesti měsíců pověřen výkonem jiné funkce stejné úrovně nebo funkce vyšší úrovně, než do které byl ustanoven. Po dobu, po kterou policista vykonává jinou funkci na základě pověření, nelze do funkce, do které byl ustanoven předtím, ustanovit jiného policistu.“.
6.
V § 11 odst. 1 písm. c) se vypouští slovo „nebo“.
Slovo „nebo“ se připojuje na konci ustanovení pod písmenem d). Za písmeno d) se doplňuje nové písmeno e), které zní:
„e)
nesplňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které byl ustanoven, a není ani studentem školy, po jejímž absolvování by splňoval vzdělání pro funkci do které byl ustanoven, přestože od jeho přijetí do služebního poměru uplynuly dva roky,“.
Na konci odstavce 1 se připojuje věta: „Policistu lze podle písmene a) přemístit nebo přeložit pouze s jeho souhlasem.“.
V odstavci 3 se za slovo „být“ vkládají slova „přemístěn na jinou funkci v místě téhož služebního působiště nebo“.
V odstavci 4 se slovo „funkční“ nahrazuje slovem „tarifní“.
7.
V § 15 odst. 2 druhá věta zní: „Doba pro skončení služebního poměru začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce.“.
8.
V § 16 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení nebo nesouhlasí s přemístěním nebo přeložením podle § 11 odst. 1 písm. a),".
V ustanovení pod písmenem b) se slovo „převést“ nahrazuje slovy „přemístit nebo přeložit“.
9.
V § 17 odst. 2 druhá věta zní: „Doba pro skončení služebního poměru začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce.“.
10.
V § 20 na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.“.
11.
V § 28 odst. 2 včetně poznámky zní:
„(2)
Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, který má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní zákon.6)
6)
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích.“.
12.
V § 29 odst. 1 písm. b) a v odstavci 3 se slovo „funkčního“ nahrazuje slovem „tarifního“.
13.
V § 31 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
14.
V § 32 odst. 2 se za slovem „prominut“ vkládá tečka a zbytek věty se vypouští.
15.
V § 36 odst. 2 se vypouští druhá věta.
16.
§ 96 včetně nadpisu zní:
㤠96
Odchodné
(1)
Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) až c) a odstavce 2 písm. a) náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let.
(2)
Pokud dále není stanoveno jinak, činí odchodné za šest let trvání služebního poměru částku ve výši posledního hrubého měsíčního služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu hrubého měsíčního služebního příjmu, nejvýše však do výše jeho devítinásobku.
(3)
Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. c), se odchodné snižuje o dvě třetiny.
(4)
Policistovi, který je po skončení služebního poměru bezprostředně přijat do jiného služebního poměru, odchodné nenáleží, pokud mu je nárok na odchodné zachován i v tomto jiném služebním poměru.“.
17.
§ 97 včetně nadpisu a poznámky zní:
㤠97
Platové vyrovnání
(1)
Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. a) a nemá nárok na starobní důchod, invalidní důchod, částečný invalidní důchod, důchod za výsluhu let nebo na příspěvek za službu, náleží platové vyrovnání. Platové vyrovnání do výše posledního čistého služebního příjmu mu náleží po dobu výdělečné činnosti nebo po dobu, po kterou je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,16a) nejdéle však dvanáct měsíců od skončení služebního poměru.
(2)
Příjemce platového vyrovnání je povinen plátci platového vyrovnání oznámit do osmi dnů změny skutečností rozhodných pro trvání nároku na platové vyrovnání a jeho výplatu. Byl-li příjemce platového vyrovnání písemně vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na platové vyrovnání a jeho výplatu, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené lhůtě, může mu být výplata platového vyrovnání zastavena, pokud byl na tento následek ve výzvě upozorněn.
16a)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 99 odst. 2 se za slova „průměrného hrubého“ vkládá slovo „měsíčního“.
Odstavec 3 včetně poznámky zní:
„(3)
Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu.16b)
16b)
§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
V § 101 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Příjemce příspěvku je povinen plátci příspěvku oznámit do osmi dnů změny skutečností rozhodných pro trvání nároku na příspěvek a jeho výplatu. Byl-li příjemce příspěvku písemně vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené lhůtě, může mu být výplata příspěvku zastavena, pokud byl na tento následek ve výzvě upozorněn.“.
20.
V § 127 se za citaci „110a,“ vkládá citace „§ 143 odst. 6,“.
21.
V § 128 se připojuje nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Je-li do služebního poměru podle tohoto zákona přijat občan, který byl v jiném služebním poměru započítává se mu délka služby v tomto jiném služebním poměru, jakož i nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konal ve služebním poměru podle tohoto zákona.“.
Čl. II
1.
Zkušební doba určená přede dnem 27. srpna 1991 skončí dnem účinnosti tohoto zákona, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak.
2.
Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona trvá nárok na platové vyrovnání, doba pro jeho poskytování se prodlužuje až do uplynutí 12 měsíců od skončení služebního poměru.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.