Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Zákon Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 1. 11. 1992, částka 97/1992 * Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II - 1. Nároky vzniknuté predo dňom účinnosti tohto zákona sa posudzujú podľa doterajších predpisov. * Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto: * Čl. IV * Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. novembrom 1992. Aktuální znění od 1. 11. 1992 490 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. septembra 1992, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 5 sa vypúšťajú odseky 5 a 6. 2. V § 10 sa slová za bodkočiarkou „ak má stredné“ nahrádzajú slovami „ak má úplné stredné“. 3. V § 11 ods. 1 písm. c) sa vypúšťajú slová „vykonávanú funkciu alebo“. 4. V § 11 ods. 2 písm. b) sa slová „ak má úplné stredné vzdelanie“ nahrádzajú slovami „ak spĺňa kvalifikačné predpoklady pre túto hodnosť“. 5. V § 11 ods. 3 písm. a) sa vypúšťa slovo „a funkciu“. 6. § 15 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie: „(3) Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom kvalifikačné predpoklady pre funkciu.“. 7. V § 16 ods. 2 písm. b) sa slová „služobným orgánom, ktorý je oprávnený rozhodnúť o jeho prevedení na inú funkciu“ nahrádzajú slovami „nadriadeným služobným orgánom“. Za písmeno b) sa vkladá nové písmeno c), ktoré znie: „c) ak nespĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania ustanovený pre vykonávanú funkciu.“. 8. V § 21 ods. 2 sa na konci pripája veta, ktorá znie: „Bez jeho súhlasu môže byť doba vyslania na stáž najviac šesť mesiacov.“. 9. V § 22 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie: „(3) Policajtovi, ktorý zastupuje iného policajta v plnom rozsahu činnosti po dobu dlhšiu ako 4 týždne a zastupovanie nie je súčasťou jeho povinností vyplývajúcich zo služobného pomeru, patrí od prvého dňa zastupovania príplatok za zastupovanie vo výške určenej služobným orgánom v rámci rozpätia príplatku za vedenie ustanoveného pre zastupovaného policajta. Ak prislúcha policajtovi v riadiacej funkcii príplatok za zastupovanie podľa predchádzajúcej vety a aj jeho príplatok za vedenie, vypláca sa mu len vyšší z týchto príplatkov.“. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4. 10. V § 24 písm. b) sa na konci pripájajú slová „ozbrojených silách, ozbrojených bezpečnostných zboroch a bezpečnostných službách,“. Doterajší text § 24 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novým odsekom 2, ktorý znie: „(2) Po skončení zaradenia v činnej zálohe sa policajti ustanovia do funkcií podľa § 15.“. 11. § 48 včítane nadpisu znie: „§ 48 Služba vykonávaná nad základný čas služby v týždni a služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok (1) Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, policajt je povinný vykonávať službu nad základný čas služby v týždni, vyplývajúci z vopred určeného rozvrhnutia základného času služby v týždni, a v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok. (2) Pri službe vykonávanej nad základný čas služby v týždni možno nepretržitý odpočinok medzi dvoma službami skrátiť až na 6 hodín; nepretržitý odpočinok v týždni musí však byť najmenej 24 hodín. (3) Služba vykonávaná v dôležitom záujme je činnosť, ktorú vzhľadom na jej závažnosť, rozsah alebo neodkladnosť nemožno zabezpečiť v určenom základnom čase služby v týždni a ktorá je vykonávaná na príkaz alebo so súhlasom nadriadeného služobného orgánu.“. 12. Za § 48 sa vkladajú nové § 48a, 48b a 48c, ktoré včítane nadpisov znejú: „§ 48a Peňažná náhrada a náhradné voľno za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni (1) Ak koná policajt službu nad základný čas služby v týždni, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 25 %; ak je takáto služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni, patrí mu peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 50 %. (2) Peňažná náhrada podľa odseku 1 nepatrí v prípade, ak sa policajt so služobným orgánom dohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ak neposkytne služobný orgán policajtovi náhradné voľno v čase troch kalendárnych mesiacov po výkone služby alebo v inak dohodnutej dobe, najneskôr však do 12 mesiacov po výkone služby, patrí policajtovi peňažná náhrada podľa odseku 1. (3) Policajtovi, ktorému prislúcha príplatok za vedenie a má postavenie štatutárneho orgánu, peňažná náhrada alebo náhrané voľno podľa odsekov 1 a 2 neprislúcha. (4) Minister po prerokovaní s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky určí, ktorým policajtom poberajúcim príplatok za vedenie patrí peňažná náhrada alebo náhradné voľno podľa odsekov 1 a 2 len za službu vykonávanú v noci alebo v deň nepretržitého odpočinku v týždni. § 48b Peňažná náhrada za službu vykonávanú vo sviatok (1) Ak koná policajt službu vo sviatok, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 100 %, pokiaľ sa služobný orgán s policajtom nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne. (2) Policajtovi, ktorý nepracoval preto, že sviatok pripadol na obvyklý deň výkonu jeho služby, patrí peňažná náhrada vo výške priemerného služobného príjmu, pokiaľ mu služobný príjem ušiel v dôsledku sviatku. Náhrada služobného príjmu v tejto výške patrí policajtovi tiež za deň, v ktorom mu bolo poskytnuté náhradné voľno za službu vykonávanú vo sviatok. (3) Náhrada služobného príjmu za sviatok nepatrí policajtovi, ktorý neospravedlnene nevykonával službu bezprostredne predchádzajúcu sviatku alebo bezprostredne po ňom nasledujúcu alebo nevykonával službu nariadenú služobným orgánom na sviatok, prípadne časť niektorej z týchto služieb. § 48c Príplatok za nočnú službu a službu v sobotu a nedeľu (1) Policajtovi patrí za každú hodinu služby vykonávanej v noci príplatok vo výške 20 % priemerného hodinového služobného príjmu a za každú hodinu služby vykonávanej v sobotu alebo v nedeľu príplatok vo výške 25 % priemerného hodinového služobného príjmu. (2) Nocou sa rozumie čas od 22.00 hodiny do 06.00 hodiny.“. 13. § 49 včítane nadpisu znie: „§ 49 Služobná pohotovosť a jej odmeňovanie (1) Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, možno policajtovi nariadiť služobnú pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska. (2) Za každú hodinu služobnej pohotovosti na pracovisku nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 50 % a v dňoch nepretržitého odpočinku v týždni a vo sviatok vo výške 100 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu, pokiaľ sa policajt a služobný orgán nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne. (3) Za každú hodinu služobnej pohotovosti mimo pracoviska nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 15 % a v deň nepretržitého odpočinku v týždni vo výške 25 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu. (4) Za službu vykonávanú v čase služobnej pohotovosti patrí policajtovi služobný príjem. Osobitná odmena za služobnú pohotovosť v takomto prípade nepatrí. (5) Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o nariaďovaní služobnej pohotovosti.“. 14. V § 51 ods. 1 v prvej vete sa číslica 36 nahrádza číslicou 37. 15. § 59 včítane nadpisu znie: „§ 59 Náležitosti (1) Policajt má nárok na tieto náležitosti: a) služobný príjem, ktorý tvorí: funkčný plat, prídavok za výsluhu rokov, hodnostný príplatok, ako aj príplatky a odmeny vo výške a za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitným predpisom vydaným podľa § 59e, b) osobitné jednorazové peňažné náležitosti, c) naturálne náležitosti. (2) Za služobný príjem sa nepovažujú plnenia poskytované podľa osobitných predpisov v súvislosti so služobným pomerom, najmä náhrady výdavkov poskytovaných v súvislosti s výkonom služby, ako aj osobitná odmena za služobnú pohotovosť a peňažná náhrada za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni. (3) Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky nároku na naturálne náležitosti, ich výšku, výplatné termíny a ďalšie podrobnosti.“. 16. Za § 59 sa vkladajú nové § 59a, 59b, 59c, 59d a 59e, ktoré včítane nadpisov znejú: „§ 59a Funkčný plat (1) Na ustanovenie tarify funkčného platu sa policajt zaraďuje do platovej triedy v súlade s charakteristikami platových tried ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e. (2) Pre jednotlivé platové triedy platia tieto minimálne tarify funkčného platu: platová trieda| minimálna tarifa funkčného platu Kčs mesačne ---|--- 1| 2 200 2| 2 350 3| 2 500 4| 2 650 5| 2 800 6| 3 000 7| 3 200 8| 3 500 9| 3 900 10| 4 400 11| 5 000 12| 5 700 § 59b Osobný príplatok K ohodnoteniu náročnosti výkonu služby a dlhodobo dosahovaných kvalitných výsledkov možno policajtovi poskytnúť osobný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e. § 59c Príplatok za vedenie Policajtovi, ktorý vykonáva riadiacu funkciu, patrí podľa stupňa riadenia a náročnosti riadiacej práce príplatok za vedenie v rozpätí 300 - 6000 Kčs vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e. § 59d Osobitný príplatok Policajtovi patrí osobitný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e. § 59e Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením: a) katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried, b) mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností, c) podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí“. 17. Za § 60 sa vkladá § 60a, ktorý včítane nadpisu a odkazu 8a) znie: „§ 60a Výplata služobného príjmu a peňažných náležitostí (1) Služobný príjem sa vypláca policajtovi v peniazoch a je splatný v mesiaci, v ktorom služobný pomer vznikol alebo trvá. (2) Služobný príjem sa vypláca policajtovi spravidla v služobnej dobe a na pracovisku. Ak sa policajt nemôže dostaviť na výplatu z vážnych dôvodov alebo ak vykonáva službu na vzdialenom pracovisku, zašle sa mu služobný príjem v deň výplatného termínu alebo najneskôr nasledujúci deň na náklady a nebezpečenstvo odosielateľa. (3) Na žiadosť policajta mu finančný orgán predloží na nahliadnutie doklady, na základe ktorých bol vypočítaný jeho služobný príjem. (4) Na žiadosť policajta je finančný orgán povinný pri výplate služobného príjmu alebo iných peňažných náležitostí v prospech policajta po vykonaní prípadných zrážok zo služobného príjmu podľa príslušných právnych predpisov poukázať sumu určenú policajtom na jeho účet v peňažnom ústave na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. (5) Policajt môže na prijatie služobného príjmu, prípadne iných peňažných náležitostí písomne splnomocniť inú osobu. Manželovi možno služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti vyplatiť len na základe písomného splnomocnenia. Bez písomného splnomocnenia možno vyplatiť služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti inej osobe než policajtovi len vtedy, ak to povoľuje osobitný zákon.8a) 8a) Napríklad zákon Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.“. 18. Za § 61 sa vkladá § 61a, ktorý včítane nadpisu a odkazu 8b) znie: „§ 61a Priemerný služobný príjem (1) Na zisťovanie priemerného služobného príjmu policajta pre účely tohto zákona sa použijú obdobne ustanovenia osobitného predpisu.8b) (2) Bližšiu úpravu zisťovania priemerného služobného príjmu upraví minister. 8b) § 17 zákona č. 1/1992 Zb. o mzde, odmene za pracovnú pohotovosť a o priemernom zárobku.“. 19. § 75 znie: „§ 75 (1) Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako tri roky nesmie byť zaraďovaná do nočných služieb, do služieb konaných nad základný čas služby v týždni a do služobnej pohotovosti. Do služobnej pohotovosti môže byť zaraďovaná policajtka, ktorá sa stará o dieťa mladšie ako 15 rokov, len s jej súhlasom. (2) Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako jeden rok nesmie byť vysielaná na služobné cesty mimo obce služobného pôsobiska alebo bydliska.“. 20. § 89 znie: „§ 89 Pri určení výšky škody na veci sa vychádza z jej ceny v čase poškodenia alebo straty. Ak je ustanovená maloobchodná cena, vychádza sa z tejto ceny a prihliada sa na prípadné opotrebenie veci.“. 21. § 101 ods. 2 včítane odkazu 17) znie: „(2) Ak nastali zmeny vo vývoji mzdovej úrovne, postupuje sa pri určovaní výšky a spôsobu náhrady za stratu na služobnom príjme patriacej policajtovi po skončení neschopnosti na službu vzniknutej služobným úrazom alebo chorobou z povolania podľa osobitných predpisov.17) 17) Zákon č. 297/1991 Zb. o úprave náhrady za stratu na zárobku po skončení pracovnej neschopnosti vzniknutej pracovným úrazom alebo chorobou z povolania.“. 22. V § 110 ods. 1 písm. b) sa na konci pripájajú slová „alebo vykonávať doterajšiu funkciu a nemožno ho previesť na inú funkciu, ktorej výkon by nebol na ujmu jeho zdravia,“. 23. V § 112 ods. 2 sa text „§ 110 ods. 1 písm. e) a f).“ nahrádza textom „§ 110 ods. 1 písm. c), e) a f).“. 24. V § 120 ods. 2 sa slová „5 kalendárnych rokov“ nahrádzajú slovami „12 mesiacov“. 25. V § 142 ods. 2 písm. a) sa na konci vypúšťa čiarka a dopĺňa text „a c),“. 26. § 147 ods. 1 znie: „(1) Policajt, ktorý bol zvolený do funkcie v odborovom orgáne, môže byť v čase funkčného obdobia a v čase dvoch rokov po jeho skončení prepustený len po predchádzajúcom súhlase príslušného odborového orgánu. Súhlas nie je potrebný, ak ide o prepustenie podľa § 110 ods. 1 písm. b), c), e) alebo f).“. 27. Za § 147 sa vkladajú § 147a a 147b, ktoré včítane označenia časti a nadpisu znejú: „DRUHÁ ČASŤ SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY § 147a Ustanovenia tohto zákona sa vzťahujú aj na služobný pomer príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky s tým, že a) kde sa v tomto zákone hovorí o Ministerstve vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, b) kde sa v tomto zákone hovorí o ministrovi vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým minister spravodlivosti Slovenskej republiky, c) kde sa v tomto zákone hovorí o Policajnom zbore Slovenskej republiky, rozumie sa tým Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky, d) kde sa v tomto zákone hovorí o príslušníkovi Policajného zboru Slovenskej republiky, rozumie sa tým príslušník Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky. § 147b Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením: a) katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried, b) mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností, c) podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí.“. Doterajšia „DRUHÁ ČASŤ“ sa označuje ako „TRETIA ČASŤ“. 28. Za § 152 sa vkladá § 152a, ktorý včítane nadpisu znie: „§ 152a Osobitné obmedzenie (1) S výnimkou vedeckej, pedagogickej, publicistickej, literárnej alebo umeleckej činnosti a správy vlastného majetku môže policajt vykonávať podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť iba s písomným súhlasom služobného orgánu. (2) Policajt musí mať písomný súhlas služobného orgánu aj na: a) správu cudzieho majetku, b) členstvo v predstavenstvách, dozorných radách alebo iných orgánoch obchodných spoločností či družstiev. (3) Súhlas nemožno udeliť k činnostiam: a) ktoré by bránili riadnemu výkonu služby policajta, b) ktoré by mohli ohroziť autoritu policajta, jeho vážnosť a dôstojnosť na verejnosti alebo narušiť dôveru verejnosti voči policajnému zboru, c) pri ktorých by policajt mohol zneužiť svoje postavenie, informácie získané v súvislosti s výkonom služby, ako aj prostriedky a pomôcky používané pri výkone služby. (4) Ak dôjde po udelení súhlasu k porušeniu podmienok, za ktorých bol súhlas vydaný, alebo sa vyskytli okolnosti uvedené v odseku 3, môže služobný orgán súhlas odňať. V písomnom odňatí súhlasu je služobný orgán povinný uviesť dôvody odňatia. (5) Pri odňatí súhlasu je policajt povinný bez zbytočného odkladu činnosť skončiť spôsobom vyplývajúcim pre jej skončenie z príslušných právnych predpisov.“. 29. V § 154 sa vypúšťa § 120. Čl. II 1. Nároky vzniknuté predo dňom účinnosti tohto zákona sa posudzujú podľa doterajších predpisov. 2. Policajt, ktorý ku dňu účinnosti tohto zákona vykonáva činnosť uvedenú v § 152a ods. 1 a 2, je povinný najneskôr do 30 dní odo dňa účinnosti tohto zákona písomne požiadať služobný orgán o udelenie súhlasu na výkon takejto činnosti. Služobný orgán je povinný do jedného mesiaca odo dňa podania žiadosti policajtovi písomne oznámiť, či súhlas udeľuje alebo nie; ak sa policajtovi súhlas neudelí alebo policajt v lehote podľa predchádzajúcej vety o súhlas nepožiadal, je povinný bez zbytočného odkladu takúto činnosť skončiť spôsobom vyplývajúcim z príslušných právných predpisov, pokiaľ neurobil právny úkon smerujúci k skončeniu služobného pomeru. Ak sa služobný orgán v určenej lehote k žiadosti písomne nevyjadril, platí, že udeľuje súhlas na takúto činnosť. Čl. III Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto: 1. § 24 ods. 1 znie: „§ 24 (1) Na služobný pomer príslušníkov zboru, hmotné a sociálne zabezpečenie, zdravotnícku starostlivosť a ostatné náležitosti z toho vyplývajúce sa vzťahuje osobitný zákon,6) ak tento zákon neustanovuje inak.“. 2. V § 24 ods. 1 sa odkaz č. 6 v poznámke pod čiarou dopĺňa textom: „v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Zb.“. Čl. IV V zákone Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb. sa v § 57 vypúšťa odsek 2; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov. Čl. V Tento zákon nadobúda účinnosť 1. novembrom 1992. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 491/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 491/1992 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o druhej emisii štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 27. 10. 1992, částka 97/1992 * § 1 - Na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 19911) sa vydávajú štátne dlhopisy2) v rozsahu 2 mld Kčs s dobou splatnosti do 3 rokov od účinnosti tohto zákona. * § 2 - Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydá štátne dlhopisy zaknihovaním a určí ich emisné podmienky do 1 mesiaca od účinnosti tohto zákona. * § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 27. 10. 1992 491 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. septembra 1992 o druhej emisii štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 19911) sa vydávajú štátne dlhopisy2) v rozsahu 2 mld Kčs s dobou splatnosti do 3 rokov od účinnosti tohto zákona. § 2 Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydá štátne dlhopisy zaknihovaním a určí ich emisné podmienky do 1 mesiaca od účinnosti tohto zákona. § 3 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon SNR č. 308/1992 Zb. o emisii štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na krytie schodku štátneho rozpočtu Slovenskej republiky za rok 1991. 2) Zákon č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 492/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 492/1992 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 312/1992 Zb. Vyhlášeno 27. 10. 1992, datum účinnosti 27. 10. 1992, částka 97/1992 * Čl. I * Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 27. 10. 1992 492 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. septembra 1992, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 312/1992 Zb. Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 312/1992 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. § 2 ods. 3 znie: „(3) Ak oprávnená osoba uvedená v odseku 2 zomrela, sú oprávnenými osobami, pokiaľ sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a majú trvalý pobyt na jej území, fyzické osoby v tomto poradí: a) deti a manžel oprávnenej osoby, všetci rovným dielom, b) rodičia oprávnenej osoby.“. 2. V § 2 ods. 5 sa na konci pripája táto veta: „V prípade odškodnenia nárokov v dôchodkovom zabezpečení musí uplatniť svoj nárok na Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia.“. 3. § 2 sa dopĺňa odsekom 6, ktorý znie: „(6) Oprávneným osobám uvedeným v odseku 2 sa kúpeľná starostlivosť z nemocenského poistenia alebo z dôchodkového zabezpečenia poskytuje v rovnakom rozsahu a za rovnakých podmienok ako účastníkom odboja.3a)“. Poznámka pod čiarou 3a) znie: „3a) § 59 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.“. 4. § 3 ods. 2 písm. b) znie: „b) poskytnutie finančnej náhrady za násilné vysťahovanie a za hnuteľný majetok, ak bol v byte pri mobilnom vysťahovaní ponechaný alebo pri preprave poškodený alebo zničený, a to vo výške 60 000 Kčs na jednu domácnosť,5b)“. Poznámka pod čiarou 5b) znie: „5b) § 115 Občianskeho zákonníka.“. 5. § 3 ods. 2 písm. e) znie: „c) jednorazové finančné odškodnenie za vykonávanie nanútenej práce podľa rozhodnutia správneho orgánu vo výške 15 000 Kčs na jednu domácnosť5b) a ukončený celý rok, najviac vo výške 60 000 Kčs; ak je táto doba kratšia ako celý rok, ale najmenej šesť mesiacov, jednorazové finančné odškodnenie sa vyplatí v pomernej výške.“. 6. § 3 sa dopĺňa odsekmi 3 a 4, ktoré znejú: „(3) Na vydanie nehnuteľnosti alebo jej časti vyzve oprávnená osoba povinnú osobu do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona, inak jej nárok zanikne. (4) Písomnú žiadosť o finančnú náhradu5c) podľa odseku 2 písm. b) a c) treba podať na príslušnom ústrednom orgáne najneskôr v lehote jedného roka odo dňa účinnosti tohto zákona, inak nárok zanikne.“. Poznámka pod čiarou 5c) znie: „5c) § 13 ods. 5 zákona č. 87/1991 Zb. § 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb. o výške finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti pri mimosúdnych rehabilitáciách.“. 7. § 4 ods. 1 sa dopĺňa písmenami e) a f), ktoré znejú: „e) na vyplatenie finančnej náhrady podľa § 16 ods. 2 osobitného predpisu,3) f) na prijatie sumy za pohľadávky peňažných ústavov vyporiadané štátom podľa § 10 ods. 2 osobitného predpisu.3)“. 8. § 4 ods. 3 písm. d) znie: „d) na posúdenie nárokov na sociálne dávky a na ustanovenie podrobností podľa § 30 osobitného predpisu.3)“. 9. § 4 ods. 3 písm. e) znie: „e) na poskytnutie finančnej náhrady podľa § 3 ods. 2 písm. b) a c).“. 10. § 4 ods. 3 sa dopĺňa písmenami f) a g), ktoré znejú: „f) na poskytnutie náhrady podľa § 16 ods. 3 osobitného predpisu3) za väzbu a výkon trestu odňatia slobody9) presahujúce tri mesiace, g) na poskytnutie odškodnenia v prípadoch určených v § 18 ods. 2 osobitného predpisu.9a)“. Poznámka pod čiarou 9a) znie: „9a) Zákon č. 87/1991 Zb. v znení zákona č. 267/1992 Zb.“. 11. V § 4 sa odsek 5 vypúšťa. Doterajšie odseky 6 a 7 sa označujú ako odseky 5 a 6. 12. § 4 ods. 6 znie: „(6) Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je príslušné na určenie postupu orgánov sociálneho zabezpečenia v prípadoch odškodnenia nárokov v dôchodkovom zabezpečení podľa § 24 osobitného predpisu3) a osôb uvedených v § 2 a v § 3 ods. 1 a ods. 2 písm. d). O úprave dôchodkov týchto osôb rozhoduje Slovenská správa sociálneho zabezpečenia.9b)“. Poznámka pod čiarou 9b) znie: „9b) § 13 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.“. 13. V § 4 sa za odsek 6 vkladá nový odsek 7, ktorý znie: „(7) Na rozhodovanie o nárokoch podľa § 2 ods. 3 osobitného predpisu3) v súlade s § 47 osobitného predpisu9c) je príslušné v rámci schvaľovania privatizačného projektu podniku alebo privatizačného projektu majetkovej účasti štátu na podnikaní právnických osôb Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky alebo vláda Slovenskej republiky.9d)“. Poznámky pod čiarou 9c) a 9d) znejú: „9c) Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby v znení zákona č. 92/1992 Zb. 9d) § 10 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.“. 14. V § 5 ods. 4 sa za slová „pozemkovej knihy“ vkladá čiarka a slová „znalecký posudok“ a na konci sa pripája táto veta: „Nevyhnutné náklady maximálne do výšky 3000 Kčs spojené s vypracovaním znaleckého posudku uhradí v prípade priznania finančnej náhrady podľa § 13 ods. 1 a 2 osobitného predpisu3) Ministerstvo financií Slovenskej republiky v hotovosti.“. 15. V § 6 ods. 2 prvá veta znie: „Orgány uvedené v odseku 1 sú povinné vykonať požadované zistenia a predložiť spisy v lehote určenej v dožiadaniach orgánov príslušných na konanie podľa tohto zákona a osobitných predpisov.13a)“. Poznámka pod čiarou 13a) znie: „13a) Zákon č. 87/1991 Zb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 392/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje postup podľa § 34 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.“. 16. V § 6 ods. 2 sa v tretej vete vypúšťa slovo „ústrednému“. 17. V § 6 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie: „(3) Vlastník alebo užívateľ veci, ktorá je predmetom uplatneného nároku na poskytnutie finančnej náhrady, je povinný umožniť jej prehliadku, aby vec mohla byť ocenená.“. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4. 18. § 6 ods. 4 znie: „(4) Ústredný orgán príslušný podľa § 4 ods. 1 tohto zákona je zastupovaný v súdnom spore okresným úradom, v obvode ktorého je sídlo príslušného súdu.“. 19. § 7 ods. 2 znie: „(2) Povinnými osobami sú fyzické osoby podľa § 4 ods. 2 osobitného predpisu.3)“. 20. § 7 sa dopĺňa odsekom 7, ktorý znie: „(7) Ak obec vydala vec Slovenskej republike pred účinnosťou tohto zákona, sú okresné úrady povinné obci vec vrátiť alebo vydať kúpnu cenu, za ktorú vec previedli.“. 21. V § 8 ods. 1 druhá veta znie: „Ak sa finančná náhrada poskytuje aj vydaním cenných papierov, potvrdí nárok na ich vydanie a postúpi vec na ďalšie opatrenie Fondu národného majetku Slovenskej republiky,17) ktorý zabezpečí vydanie cenných papierov oprávnenej osobe; zároveň vyrozumie oprávnenú osobu o postúpení veci tomuto fondu.“. 22. § 8 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie: „(3) Ak príslušný ústredný orgán neuspokojí nárok oprávnenej osoby, môže sa oprávnená osoba domáhať jeho priznania na súde v lehote jedného roka od doručenia zamietavého stanoviska orgánu oprávneného uspokojiť nárok oprávnenej osoby, pokiaľ osobitný predpis19) neustanovuje inak.“. Poznámka pod čiarou 19) znie: „19) § 47 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.“. Čl. II Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon č. 496/1992 Sb.
Zákon č. 496/1992 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. Vyhlášeno 29. 10. 1992, datum účinnosti 29. 10. 1992, částka 98/1992 * Čl. I - Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 29. 10. 1992 496 ZÁKON ze dne 9. října 1992, kterým se doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., se doplňuje takto: Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: „§ 33a Zmocňovací ustanovení Zákon Slovenské národní rady15) může stanovit podrobnosti o způsobu a lhůtě prokázání již uplatněného právního nároku vlastníků, kteří jej nemohli prokázat ve lhůtě stanovené v § 14 písm. b).“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. 15) Národní rada Slovenské republiky podle čl. 154 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky č. 497/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky č. 497/1992 Sb. Vyhláška ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů Vyhlášeno 29. 10. 1992, datum účinnosti 29. 10. 1992, částka 98/1992 * § 1 - Zásady evidence zásob výhradních ložisek * § 2 - Vedení evidence zásob právnickými a fyzickými osobami * § 3 - Vykazování zásob organizací * § 4 - Souhrnná evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek * § 5 - Vedení bilance zásob výhradních ložisek * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 29. 10. 1992 497 VYHLÁŠKA ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ze dne 2. října 1992 o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky stanoví podle § 29 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.: § 1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek (1) Zásoby výhradních ložisek se vymezují v členění upraveném zvláštními předpisy.1) Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se evidují a vykazují. (2) V případech určených ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (dále jen „ministerstvo“) se zásoby výhradních ložisek evidují a vykazují podle technologických typů,2) popřípadě též podle užitkových složek.3) § 2 Vedení evidence zásob právnickými a fyzickými osobami (1) Právnická a fyzická osoba, která má povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek vyhrazených nerostů,4) popřípadě oprávnění k dobývání výhradního ložiska5) (dále jen „organizace“), je povinna evidovat stav a změny jeho zásob. (2) Východiskem evidence je stav zásob výhradního ložiska podle posledního schváleného výpočtu zásob. Změny stavu zásob výhradního ložiska se evidují a dokumentují podle příčin jejich vzniku, a to a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o výhradním ložisku a jeho zásobách průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací, b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami zahrnujícími zásoby, které zůstaly nevydobyty v dobývané části ložiska a nejsou odepsány, popřípadě byly vyvezeny s hlušinou na odval6) nebo výsypku;6) prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti zásob, nového schváleného výpočtu zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti zásob s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) smluvním převodem části dobývacího prostoru na jinou právnickou nebo fyzickou osobu;7) prokazují se dokladem o převodu, f) odpisem zásob;8) prokazují se rozhodnutím o odpisu zásob výhradního ložiskaodpisu zásob výhradního ložiska. § 3 Vykazování zásob organizací (1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska. (2) Výkazy o stavu a změnách zásob výhradních ložisek přezkoumává ministerstvo v součinnosti s Českým báňským úřadem z hlediska jejich úplnosti, spolehlivosti a návaznosti na předcházející výkazy. Podle výsledku přezkoumání výkazů zabezpečí uvedené ústřední orgány odstranění zjištěných nedostatků. § 4 Souhrnná evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek (1) Evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek obsahuje úplné a každoročně aktualizované údaje o ověřené nerostné základně v České republice z hlediska její nerostné skladby, územního rozmístění, množství a jakosti zásob výhradních ložisek a stavu jejich využívání. (2) Souhrnná evidence zásob výhradních ložisek nerostů zahrnuje a) rejstřík zásob výhradních ložisek, b) výkazy organizací o stavu a změnách zásob výhradních ložisek (§ 4 odst. 1), c) soubor dokladů, zejména osvědčení o výhradním ložisku, podmínky využitelnosti zásob, doklad o schválení výpočtu zásob, smlouva o převodu dobývacího prostoru na jinou organizaci, předchozí souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru a další listiny dokládající hospodaření s výhradním ložiskem. § 5 Vedení bilance zásob výhradních ložisek (1) Ministerstvo vede podle souhrnné evidence zásob výhradních ložisek bilanci zásob výhradních ložisek České republiky,9) která obsahuje zejména a) přehled využívaných zásob jednotlivých výhradních ložisek uspořádaný podle druhů nerostů, popřípadě jejich technologických typů a užitkových složek a podle územního členění (okres, popřípadě pánev) s názvem organizace a údajem o stanovení dobývacího prostoru a o využívání ložiska, b) změny stavu zásob výhradních ložisek za uplynulý rok s údaji jejich příčin [§ 2 odst. 2 písm. a) až f)], c) přehled využívaných zásob výhradních ložisek podle druhů nerostů, popřípadě podle jejich technologických typů a užitkových složek členěný podle jejich využívání, a to 1. stavy zásob k 1. lednu uplynulého roku, 2. stavy zásob k 1. lednu kalendářního roku. (2) V bilanci zásob výhradních ložisek se uvádějí geologické zásoby v členění na bilanční zásoby vyhledané, bilanční zásoby prozkoumané a souhrnně zásoby nebilanční, a zásoby vytěžitelné. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Dyba CSc. v. r. 1) Vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu. 2) Např. u kaolinu: kaolin pro výrobu porcelánu, kaolin pro keramický průmysl, kaolin pro papírenský průmysl, kaolin titaničitý a kaolin živcový. 3) Např. zásoby neželezných kovů obsažených v evidovaných zásobách rudy. 4) § 4 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb. 5) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. 6) Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu č. j. 1000/1962 o vedení a doplňování geologické dokumentace, registrovaná v částce 42/1962 Sb. 7) § 27 odst. 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. 8) § 14a až 14c zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. 9) § 29 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
Nařízení vlády České republiky č. 504/1992 Sb.
Nařízení vlády České republiky č. 504/1992 Sb. Nařízení vlády České republiky o výši náhrady v hotovosti poskytované podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. Vyhlášeno 30. 10. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 101/1992 * § 1 - Výše náhrady v hotovosti vyplácené na základě výzvy původního vlastníka ministerstvem zemědělství České republiky1) za pozemky, které se podle zákona nevydávají a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, činí 10 000 Kčs. Pokud náhrada stanovená podle zákona * § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Aktuální znění od 1. 1. 1993 504 NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky ze dne 16. září 1992 o výši náhrady v hotovosti poskytované podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. Vláda České republiky podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., nařizuje: § 1 Výše náhrady v hotovosti vyplácené na základě výzvy původního vlastníka ministerstvem zemědělství České republiky1) za pozemky, které se podle zákona nevydávají a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, činí 10 000 Kčs. Pokud náhrada stanovená podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. je nižší, poskytuje se náhrada v hotovosti ve výši vypočtené částky. § 2 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Klaus v. r. 1) § 10 zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 441/1992 Sb.
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb.
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole Vyhlášeno 30. 10. 1992, datum účinnosti 30. 10. 1992, částka 101/1992 * Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, (dále jen „vyhláška“), se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 202/1988 Sb., o omezení vývozu některých druhů chemikálií. * Čl. III Aktuální znění od 30. 10. 1992 505 VYHLÁŠKA federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. října 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 37 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole: Čl. I Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, (dále jen „vyhláška“), se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 zní: „(1) Kontrolnímu režimu podle § 2 zákona podléhá vývoz zboží a technologií (dále jen „kontrolované zboží“) uvedené v příloze této vyhlášky.“. 2. Znění přílohy 1 vyhlášky se nahrazuje zněním, které je uvedeno v příloze k této vyhlášce.1) Čl. II Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 202/1988 Sb., o omezení vývozu některých druhů chemikálií. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky pověřený řízením federálního ministerstva zahraničního obchodu: PhDr. Stráský v. r. 1) Příloha se uveřejňuje jako samostatná příloha Sbírky zákonů (bude vydána jako zvláštní publikace SEVT, a. s., Praha pod názvem „Seznam zboží a technologií, které podléhají kontrolnímu režimu“).
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 506/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 506/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o odmenách daňových poradcov a o výške poplatku za odbornú skúšku a za vydanie osvedčenia Vyhlášeno 30. 10. 1992, datum účinnosti 30. 10. 1992, částka 101/1992 * § 1 - Všeobecné ustanovenia * § 2 - Odmena daňového poradcu * § 3 - Hodinová odmena * § 4 - Paušálna odmena * § 5 - Spoločné ustanovenia * § 6 - Poplatok za odbornú skúšku a za vydanie osvedčenia * § 7 - Účinnosť Aktuální znění od 30. 10. 1992 506 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 6. októbra 1992 o odmenách daňových poradcov a o výške poplatku za odbornú skúšku a za vydanie osvedčenia Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 7 ods. 2 a § 17 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1992 Zb. o daňových poradcoch a Slovenskej komore daňových poradcov ustanovuje: § 1 Všeobecné ustanovenia (1) Pri uzatváraní zmluvy o poskytovaní poradenskej pomoci v oblasti daní (ďalej len „daňové poradenstvo“) sa musí daňový poradca dohodnúť s klientom na druhu odmeny. (2) Odmenu možno dohodnúť na celú dobu trvania poskytovania daňového poradenstva, alebo na jednotlivé úkony daňového poradenstva, alebo na poskytnutie daňového poradenstva v určitom rozsahu alebo na určitú dobu. (3) Do odmeny sa zahŕňajú aj výdavky na administratívne a iné práce vykonané v súvislosti s daňovým poradenstvom. § 2 Odmena daňového poradcu (1) Odmena sa určuje a) podľa počtu hodín účelne využitých na vybavenie veci a podľa hodinovej sadzby (hodinová odmena), b) paušálnou sumou (paušálna odmena). (2) Spôsoby určenia odmeny podľa odseku 1 sa môžu kombinovať. § 3 Hodinová odmena (1) Základná sadzba hodinovej odmeny je 200 Kčs. (2) Pri poskytovaní jednoduchého poradenstva možno dohodnúť základnú sadzbu hodinovej odmeny delenú na začaté štvrťhodiny. (3) Daňový poradca sa môže dohodnúť s klientom a) na znížení základnej sadzby hodinovej odmeny až na polovicu, b) na jej zvýšení až na trojnásobok, ak ide o vec mimoriadne náročnú alebo ak na jej vybavenie je potrebné použiť cudzie daňové právo alebo cudzí jazyk. (4) Ak sa dohodne daňový poradca s klientom na hodinovej odmene, je povinný informovať ho o predpokladanom časovom rozsahu prác. Na prekročenie pôvodne predpokladaného časového rozsahu prác je daňový poradca povinný klienta vopred upozorniť. (5) Daňový poradca je povinný predložiť klientovi pri vyúčtovaní vecnú a časovú špecifikáciu práce. § 4 Paušálna odmena (1) Paušálna odmena sa dohodne za a) poskytovanie daňového poradenstva na určitý alebo neurčitý čas, b) úplné vybavenie veci alebo súboru vecí. (2) Výška paušálnej odmeny sa dohodne s prihliadnutím na predpokladanú vecnú a časovú náročnosť práce. (3) Ak daňový poradca neposkytuje daňové poradenstvo až do úplného vybavenia veci alebo súboru vecí alebo ak ho neposkytuje za celé dohodnuté obdobie, patrí mu pomerná časť dohodnutej paušálnej odmeny; v tomto prípade je povinný predložiť klientovi špecifikáciu práce. § 5 Spoločné ustanovenia Daňový poradca sa môže dohodnúť s klientom, ktorý je devízovým cudzozemcom, na odmene v takej výške, aká je obvyklá v štáte klientovho bydliska alebo sídla alebo aká sa obvykle požaduje za obdobné daňové poradenstvo v cudzine. § 6 Poplatok za odbornú skúšku a za vydanie osvedčenia (1) Výška poplatku za vykonanie odbornej skúšky sa určuje sumou 1500 Kčs. (2) Za každé opakovanie skúšky z dôvodu jej neúspešnosti sa určuje výška poplatku sumou 1000 Kčs. (3) Výška poplatku za vydanie osvedčenia o spôsobilosti na výkon daňového poradenstva sa určuje sumou 10 000 Kčs. § 7 Účinnosť Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Minister: Ing. Tóth CSc v. r.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 507/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 507/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o organizácii a výkone ochrany súdnych objektov a poriadku v nich Vyhlášeno 30. 10. 1992, datum účinnosti 30. 10. 1992, částka 101/1992 * Organizácia justičnej poriadkovej služby * § 1 - (1) Na plnenie úloh pri ochrane súdnych objektov a poriadku v nich sa v ústavoch na výkon väzby a nápravnovýchovných ústavoch (ďalej len „ústav“) Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „zbor“) zriaďujú skupiny justičnej poriadko * § 2 - (1) Do skupiny justičnej poriadkovej služby môže byť zaradený príslušník zboru, ktorý má * § 3 - Úlohy justičnej poriadkovej služby * Podmienky výkonu služby * § 4 - (1) Výkon ochrany súdnych objektov a poriadku v nich (ďalej len „výkon služby“) zabezpečuje hliadka zložená najmenej z dvoch príslušníkov justičnej poriadkovej služby. Vyšší počet príslušníkov hliadky sa určí podľa potrieb a podmienok súdnych objektov po d * § 5 - (1) Príslušníkov justičnej poriadkovej služby do výkonu služby velí denným rozkazom riaditeľ ústavu zboru. Službu vykonávajú na stanovištiach určených predsedom príslušného súdu po dohode s riaditeľom ústavu zboru a vybavených spojovacou technikou s možnos * § 6 - Predseda súdu je povinný v spolupráci s príslušnými služobnými orgánmi zboru vytvárať podmienky na riadny a pokiaľ možno bezpečný výkon služby, najmä * Riadenie a kontrola výkonu služby * § 7 - (1) Počas výkonu služby podliehajú príslušníci justičnej poriadkovej služby riadiacej a kontrolnej právomoci predsedu súdu, jeho podpredsedov a riaditeľa ústavu zboru a sú povinní plniť pokyny, ktoré im v rozsahu svojej právomoci vydajú. * § 8 - (1) Zavinené porušenie povinností príslušníka justičnej poriadkovej služby pri výkone služby sa posudzuje ako disciplinárny priestupok podľa osobitného predpisu.1) Návrh na začatie disciplinárneho konania podáva predseda súdu riaditeľovi ústavu zboru. * § 9 - Povinnosti a oprávnenia príslušníkov justičnej poriadkovej služby * Spoločné a záverečné ustanovenia * § 10 - Príslušníci justičnej poriadkovej služby, ktorí vykonávajú službu v priestoroch určených ministrom spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), podliehajú jeho výlučnej právomoci. Na ich výber, výstroj, výzbroj a podmienky výkonu služby sa p * § 11 - Ak podľa zákona poverí minister zbor plnením úloh justičnej poriadkovej služby v objektoch prokuratúry, vzťahujú sa ustanovenia tejto vyhlášky obdobne na organizáciu a výkon ochrany objektov prokuratúry a poriadku v nich. * § 12 - Spory, ktoré vzniknú pri vykonávaní ustanovení tejto vyhlášky medzi príslušnými funkcionármi súdov, prípadne prokuratúry na jednej strane a príslušnými funkcionármi zboru na strane druhej, a ktoré sa nepodarí odstrániť dohodou, predložia tieto strany so sv * § 13 - Osobnými predpokladmi pre styk s verejnosťou podľa § 2 ods. 1 písm. b) sa rozumejú také povahové vlastnosti príslušníka justičnej poriadkovej služby, ktoré dávajú záruku kultúrneho, korektného a pritom dostatočne dôrazného vystupovania pri výkone služby, n * § 14 - Predsedom príslušného súdu sa pre účely tejto vyhlášky rozumie predseda súdu, pre ktorý sa skupina justičnej poriadkovej služby v ústave zboru zriaďuje. Ak sa zriadi skupina justičnej poriadkovej služby spoločne pre niekoľko súdov so sídlom v jednej budove * § 15 - Kde sa v tejto vyhláške hovorí o „ústave na výkon väzby“ a „nápravnovýchovnom ústave“ rozumie sa tým tiež „väznica“ a „žalár“. * § 16 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 30. 10. 1992 507 VYHLÁŠKA Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky zo 14. augusta 1992 o organizácii a výkone ochrany súdnych objektov a poriadku v nich Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 21 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „zákon“) ustanovuje: Organizácia justičnej poriadkovej služby § 1 (1) Na plnenie úloh pri ochrane súdnych objektov a poriadku v nich sa v ústavoch na výkon väzby a nápravnovýchovných ústavoch (ďalej len „ústav“) Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „zbor“) zriaďujú skupiny justičnej poriadkovej služby, ktoré sú súčasťou oddelení ochrany a obrany ústavov zboru. Výkon služby sa zabezpečuje hliadkami, ktoré sú vytvorené z príslušníkov skupiny justičnej poriadkovej služby. (2) Skupiny justičnej poriadkovej služby sa zriaďujú spravidla v ústavoch zboru, ktoré sú umiestnené najbližšie k sídlam súdov Slovenskej republiky. Ak nie je v obvode niektorého súdu takýto ústav umiestnený alebo ak je to z iných dôvodov účelnejšie, zriadi sa skupina justičnej poriadkovej služby v ústave zboru určenom generálnym riaditeľom zboru spoločne pre niekoľko súdov. § 2 (1) Do skupiny justičnej poriadkovej služby môže byť zaradený príslušník zboru, ktorý má a) úplné stredoškolské vzdelanie, b) osobné predpoklady pre styk s verejnosťou, c) výcvik pre výkon samostatnej služby bezpečnostnej povahy, d) zdravotnú klasifikáciu „A“. (2) Výber zo záujemcov o službu v justičnej poriadkovej službe uskutočňuje riaditeľ ústavu zboru s predsedom príslušného súdu zo záujemcov o prijatie do zboru a príslušníkov zboru. § 3 Úlohy justičnej poriadkovej služby Justičná poriadková služba plní najmä tieto úlohy: a) kontroluje osoby vchádzajúce do a vychádzajúce zo súdnych objektov, b) vykonáva dozor nad dodržiavaním určeného poriadku v súdnych objektoch, c) ochraňuje pracovníkov súdov pri plnení ich úloh v súdnych objektoch. Podmienky výkonu služby § 4 (1) Výkon ochrany súdnych objektov a poriadku v nich (ďalej len „výkon služby“) zabezpečuje hliadka zložená najmenej z dvoch príslušníkov justičnej poriadkovej služby. Vyšší počet príslušníkov hliadky sa určí podľa potrieb a podmienok súdnych objektov po dohode riaditeľa ústavu zboru s predsedom príslušného súdu. (2) V prípade mimoriadnych udalostí odôvodňujúcich obavu z výraznejšieho ohrozenia bezpečnosti pracovníkov súdu alebo poriadku v súdnej budove sa môže na potrebnú dobu zvýšiť početný stav hliadky. O zvýšenie počtu príslušníkov hliadky požiada predseda súdu riaditeľa ústavu zboru. Ak na nápravu a obnovenie verejného poriadku nepostačujú sily zboru, požiada predseda súdu o zabezpečenie ochrany príslušný útvar Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“); neodkladne o tom informuje riaditeľa ústavu zboru. § 5 (1) Príslušníkov justičnej poriadkovej služby do výkonu služby velí denným rozkazom riaditeľ ústavu zboru. Službu vykonávajú na stanovištiach určených predsedom príslušného súdu po dohode s riaditeľom ústavu zboru a vybavených spojovacou technikou s možnosťou priameho spojenia s operačným strediskom ústavu zboru alebo najbližším útvarom policajného zboru. (2) Príslušníci justičnej poriadkovej služby vykonávajú službu v služobnej rovnošate zboru s označením „Justičná poriadková služba“ a ich výzbroj tvorí obušok, putá, slzotvorné prostriedky a strelná zbraň. O používaní iných donucovacích prostriedkov rozhoduje riaditeľ ústavu zboru po dohode s predsedom príslušného súdu. (3) Príslušník justičnej poriadkovej služby preukazuje svoju príslušnosť k nej služobnou rovnošatou. Služobným preukazom preukazuje svoju príslušnosť, ak je o to pri služobnom zákroku požiadaný. Príslušnosť k justičnej poriadkovej službe preukáže ihneď, ako to dovolia okolnosti a podmienky služobného zákroku. § 6 Predseda súdu je povinný v spolupráci s príslušnými služobnými orgánmi zboru vytvárať podmienky na riadny a pokiaľ možno bezpečný výkon služby, najmä a) zabezpečiť oboznámenie príslušníkov justičnej poriadkovej služby s ich povinnosťami a oprávneniami pri výkone služby v podmienkach príslušného súdu, b) zaškoliť príslušníkov justičnej poriadkovej služby pre styk s verejnosťou na poskytovanie nevyhnutných informácií, c) starať sa o vzhľad, úpravu a zlepšovanie určených stanovíšť, d) zabezpečiť úschovu zvrškov a iných osobných predmetov, ktoré príslušníci justičnej poriadkovej služby obvykle nosia do služby, e) zabezpečiť, ak je to možné a účelné, podmienky pre závodné stravovanie príslušníkov justičnej poriadkovej služby. Riadenie a kontrola výkonu služby § 7 (1) Počas výkonu služby podliehajú príslušníci justičnej poriadkovej služby riadiacej a kontrolnej právomoci predsedu súdu, jeho podpredsedov a riaditeľa ústavu zboru a sú povinní plniť pokyny, ktoré im v rozsahu svojej právomoci vydajú. (2) Pri zákroku proti osobám poškodzujúcim cudzí majetok, ohrozujúcim bezpečnosť osôb alebo inak rušiacim súdne konanie, sa príslušníci justičnej poriadkovej služby riadia tiež pokynmi, ktoré im v rozsahu svojej právomoci vydá sudca, ktorý požiadal o vykonanie zákroku alebo je oprávnený vo veci konať. (3) Ďalšie podrobnosti o výkone služby, najmä vymedzenie rozsahu ochrany súdneho objektu, určených miest zvýšenej ochrany, časový rozpis výkonu služby, spôsob zabezpečenia pojednávaní a formy súčinnosti s ústavom zboru alebo miestnym útvarom policajného zboru dohodne predseda súdu s ich predstaviteľmi. § 8 (1) Zavinené porušenie povinností príslušníka justičnej poriadkovej služby pri výkone služby sa posudzuje ako disciplinárny priestupok podľa osobitného predpisu.1) Návrh na začatie disciplinárneho konania podáva predseda súdu riaditeľovi ústavu zboru. (2) Riaditeľ ústavu zboru oznámi predsedovi súdu, akým spôsobom bol priestupok vybavený. Ak predseda súdu nepovažuje tento spôsob vybavenia za dostatočný, môže požiadať o preskúmanie rozhodnutia o vybavení priestupku služobný orgán nadriadený riaditeľovi ústavu zboru. (3) Ak sa príslušník justičnej poriadkovej služby v období 6 mesiacov opakovane dopustí disciplinárneho priestupku alebo iného konania svedčiaceho o nedostatku osobných predpokladov pre styk s verejnosťou, môže predseda súdu požiadať o jeho vyradenie zo skupiny justičnej poriadkovej služby. Tým nie je dotknuté ďalšie trvanie služobného pomeru vyradeného príslušníka k zboru. (4) Návrh na začatie disciplinárneho konania a návrh na vyradenie príslušníka zo skupiny justičnej poriadkovej služby možno podať do 30 dní odo dňa, kedy sa o disciplinárnom priestupku dozvedel ktorýkoľvek z funkcionárov súdu uvedený v § 7 ods. 1 tejto vyhlášky. § 9 Povinnosti a oprávnenia príslušníkov justičnej poriadkovej služby Povinnosti a oprávnenia príslušníkov justičnej poriadkovej služby v súvislosti s výkonom ochrany súdnych objektov a poriadku v nich upravuje § 21 ods. 4 zákona. Spoločné a záverečné ustanovenia § 10 Príslušníci justičnej poriadkovej služby, ktorí vykonávajú službu v priestoroch určených ministrom spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), podliehajú jeho výlučnej právomoci. Na ich výber, výstroj, výzbroj a podmienky výkonu služby sa primerane vzťahujú ustanovenia tejto vyhlášky, pokiaľ minister nerozhodne inak. § 11 Ak podľa zákona poverí minister zbor plnením úloh justičnej poriadkovej služby v objektoch prokuratúry, vzťahujú sa ustanovenia tejto vyhlášky obdobne na organizáciu a výkon ochrany objektov prokuratúry a poriadku v nich. § 12 Spory, ktoré vzniknú pri vykonávaní ustanovení tejto vyhlášky medzi príslušnými funkcionármi súdov, prípadne prokuratúry na jednej strane a príslušnými funkcionármi zboru na strane druhej, a ktoré sa nepodarí odstrániť dohodou, predložia tieto strany so svojím stanoviskom na rozhodnutie ministrovi. § 13 Osobnými predpokladmi pre styk s verejnosťou podľa § 2 ods. 1 písm. b) sa rozumejú také povahové vlastnosti príslušníka justičnej poriadkovej služby, ktoré dávajú záruku kultúrneho, korektného a pritom dostatočne dôrazného vystupovania pri výkone služby, najmä v styku s občanmi. § 14 Predsedom príslušného súdu sa pre účely tejto vyhlášky rozumie predseda súdu, pre ktorý sa skupina justičnej poriadkovej služby v ústave zboru zriaďuje. Ak sa zriadi skupina justičnej poriadkovej služby spoločne pre niekoľko súdov so sídlom v jednej budove, je príslušným predsedom predseda súdu, ktorý má budovu v správe. § 15 Kde sa v tejto vyhláške hovorí o „ústave na výkon väzby“ a „nápravnovýchovnom ústave“ rozumie sa tým tiež „väznica“ a „žalár“. § 16 Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Ministerka: Tóthová v. r. 1) § 35 až 43 zákona Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky.
Zákon České národní rady č. 517/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 517/1992 Sb. Zákon České národní rady o České tiskové kanceláři Vyhlášeno 13. 11. 1992, datum účinnosti 15. 11. 1992, částka 104/1992 * § 1 - (1) Zřizuje se Česká tisková kancelář (dále jen „tisková kancelář“) se sídlem v Praze. Tisková kancelář zanikne převodem majetkových a jiných práv podle odstavce 2. * § 2 - (1) Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. * § 3 - (1) Tisková kancelář poskytuje za úplatu slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. * § 4 - (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře je Rada tiskové kanceláře (dále jen „Rada“). Rada má sedm členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada. * § 5 - (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků. * § 6 - (1) Členství v Radě zaniká: * § 7 - (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do 30 dnů od začátku funkčního období. * § 8 - (1) Do působnosti Rady náleží: * § 9 - (1) Statutárním orgánem tiskové kanceláře je ředitel. Jeho funkce je neslučitelná s funkcemi uvedenými v § 5 tohoto zákona. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejího zasedání. * § 10 - (1) Finančními zdroji tiskové kanceláře jsou příjmy z úplatného poskytování svých služeb, vyplývajících z hlavního předmětu činnosti, a dále příjmy z další podnikatelské činnosti. * § 11 - Pro účely tohoto zákona se rozumí Československou tiskovou kanceláří České republiky dle zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, tisková kancelář dle tohoto zákona. * § 12 - (1) Ode dne účinnosti tohoto zákona do zvolení prozatímního ředitele je statutárním orgánem tiskové kanceláře ministr kultury České republiky. * § 13 - (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1992. Aktuální znění od 15. 11. 1992 517 ZÁKON České národní rady ze dne 21. října 1992 o České tiskové kanceláři Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 (1) Zřizuje se Česká tisková kancelář (dále jen „tisková kancelář“) se sídlem v Praze. Tisková kancelář zanikne převodem majetkových a jiných práv podle odstavce 2. (2) Tisková kancelář je právnickou osobou, která nakládá s vlastním majetkem jehož základem je majetek převedený z Československé tiskové kanceláře,1) a to do doby převodu všech majetkových a jiných práv tiskové kanceláře na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. Tisková kancelář vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Tisková kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku. Tisková kancelář používá zkratku ČTK. (3) Stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláře a tisková kancelář neodpovídá za závazky státu. § 2 (1) Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. (2) Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. (3) Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí. § 3 (1) Tisková kancelář poskytuje za úplatu slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. (2) Tisková kancelář zřizuje síť odboček, zpravodajů a spolupracovníků v České republice a v zahraničí. (3) Tisková kancelář je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která nesmí ohrozit její poslání. (4) Tisková kancelář nesmí provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani nesmí mít majetkovou účast2) na obchodním jmění fyzické nebo právnické osoby, která je provozuje. § 4 (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře je Rada tiskové kanceláře (dále jen „Rada“). Rada má sedm členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada. (2) Členové Rady jsou voleni na funkční období pěti let, a to i opětovně. V takovém případě však ne na více než na dvě po sobě jdoucí funkční období. (3) Rada je ze své činnosti odpovědná České národní radě. (4) Členství v Radě je veřejnou funkcí.3) V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady odměna, jejíž výši určí svým usnesením Česká národní rada. (5) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho. § 5 (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků. (2) Člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo v politických hnutích ani nesmí působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem orgánů společností, které provozují hromadné sdělovací prostředky, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Člen Rady nebo osoby jemu blízké4) nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování hromadných sdělovacích prostředků daný vlastnictvím či pracovněprávním vztahem. § 6 (1) Členství v Radě zaniká: a) uplynutím funkčního období, b) odstoupením z funkce, c) odvoláním z funkce, d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, e) úmrtím. (2) Česká národní rada člena Rady z funkce odvolá: a) zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 5 tohoto zákona, b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, c) nevykonává-li řádně po dobu více než šesti měsíců svou funkci. (3) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada opakovaně své působnosti podle § 8 odst. 1 písm. a), b) a c), § 8 odst. 2 tohoto zákona, a nebo konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními opakovaně, že tisková kancelář neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona. § 7 (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do 30 dnů od začátku funkčního období. (2) Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. § 8 (1) Do působnosti Rady náleží: a) dbát na důsledné plnění poslání tiskové kanceláře, b) jmenovat a odvolávat generálního ředitele (dále jen „ředitel“), c) schvalovat rozpočet a závěrečný účet tiskové kanceláře, d) schvalovat na návrh ředitele Statut tiskové kanceláře, který zejména upraví organizační členění, e) rozhodovat o stížnostech týkajících se ředitele, f) rozhodovat o stížnostech týkajících se činnosti tiskové kanceláře, g) dohlížet na využití účelových dotací dle § 10 odst. 2 tohoto zákona. (2) Rada předkládá České národní radě výroční zprávu o činnosti a hospodaření tiskové kanceláře. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. (3) Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů se hradí z prostředků tiskové kanceláře. § 9 (1) Statutárním orgánem tiskové kanceláře je ředitel. Jeho funkce je neslučitelná s funkcemi uvedenými v § 5 tohoto zákona. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejího zasedání. (2) Ředitel je jmenován Radou na funkční období šesti let. (3) Ředitel může být Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň pět členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele. § 10 (1) Finančními zdroji tiskové kanceláře jsou příjmy z úplatného poskytování svých služeb, vyplývajících z hlavního předmětu činnosti, a dále příjmy z další podnikatelské činnosti. (2) Tisková kancelář může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky, která však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty z hospodaření. § 11 Pro účely tohoto zákona se rozumí Československou tiskovou kanceláří České republiky dle zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, tisková kancelář dle tohoto zákona. § 12 (1) Ode dne účinnosti tohoto zákona do zvolení prozatímního ředitele je statutárním orgánem tiskové kanceláře ministr kultury České republiky. (2) Do doby jmenování ředitele je statutárním orgánem tiskové kanceláře prozatímní ředitel, kterého zvolí Česká národní rada nejpozději do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Členy Rady zvolí Česká národní rada nejpozději do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. § 13 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1992. (2) Ustanovení § 3 odst. 4 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. (3) Tento zákon pozbývá účinnosti dnem zániku tiskové kanceláře podle § 1 odst. 1 tohoto zákona. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků. 2) § 6 a 61 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.). 4) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 518/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 518/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení neskorších predpisov Vyhlášeno 13. 11. 1992, datum účinnosti 13. 11. 1992, částka 104/1992 * Čl. I * ČI. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 13. 11. 1992 (n114/1992 Sb.), po opravě 518 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky z 5. novembra 1992, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení neskorších predpisov Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 8/1992 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 104/1992 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 48 sa za odsek 4 vkladá nový odsek 5, ktorý znie: „(5) Ak sa mandát poslanca neuplatňuje, pretože poslanec bol vymenovaný za člena vlády Slovenskej republiky,11a) nastupuje náhradník. Na nástup náhradníka sa vzťahuje postup podľa odseku 1.“. Doterajší odsek 5 sa označuje ako odsek 6. 2. V § 48 odsek 6 znie: „(6) Nastúpenie náhradníka vyhlási predseda Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní po dni, v ktorom mandát poslanca zanikol, alebo kedy nastala skutočnosť podľa odseku 5. Náhradníkovi odovzdá osvedčenie o tom, že sa stal poslancom a od ktorého dňa; náhradníkovi podľa odseku 5 sa v osvedčení uvedie aj to, že jeho mandát poslanca trvá len počas výkonu funkcie člena vlády Slovenskej republiky, na ktorého neuplatňovaný mandát poslanca nastúpil ako náhradník (odsek 5). Po zániku mandátu náhradníka (odsek 5) zostáva náhradník na tej istej kandidátnej listine a v pôvodnom poradí.“. 3. V celom texte zákona sa slová „Predsedníctvo Slovenskej národnej rady“ nahrádzajú slovami „predseda Národnej rady Slovenskej republiky“. ČI. II Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 11a) Čl. 77 ods. 2 Ústavy Slovenskej republiky.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 519/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 519/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky o platových pomeroch príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky a príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky Vyhlášeno 13. 11. 1992, datum účinnosti 13. 11. 1992, částka 104/1992 * § 1 - Rozsah pôsobnosti * PRVÁ ČASŤ - PLATOVÉ NÁLEŽITOSTI POLICAJTOV (§ 2 — § 8) * DRUHÁ ČASŤ - OSOBITNÉ JEDNORAZOVÉ PEŇAŽNÉ NÁLEŽITOSTI (§ 9 — § 9) * TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ, ZÁVEREČNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA (§ 10 — § 16) * Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 519/1992 Zb. * Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 519/1992 Zb. Aktuální znění od 13. 11. 1992 519 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 13. októbra 1992 o platových pomeroch príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky a príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky Vláda Slovenskej republiky podľa § 59e a § 147b zákona Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 490/1992 Zb. (ďalej len „zákon“) nariaďuje: § 1 Rozsah pôsobnosti Toto nariadenie upravuje platové pomery a osobitné jednorazové peňažné náležitosti príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky a príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky (ďalej len „policajt“). PRVÁ ČASŤ PLATOVÉ NÁLEŽITOSTI POLICAJTOV § 2 Funkčný plat (1) Policajtovi patrí funkčný plat určený pre funkciu, ktorú vykonáva, ak v zákone alebo v tomto nariadení nie je ustanovené inak. Vykonávanou funkciou sa rozumie funkcia, ktorú policajt vykonáva na základe rozhodnutia, ktorým bol do funkcie ustanovený, vymenovaný alebo poverený zastupovaním vo funkcii. (2) Zaradenie jednotlivých funkcií do platových tried podľa katalógu pracovných činností uvedeného v prílohe č. 1 tohto nariadenia určí minister vnútra Slovenskej republiky po predchádzajúcom prerokovaní s Odborovým zväzom polície v Slovenskej republike a minister spravodlivosti Slovenskej republiky po predchádzajúcom prerokovaní s Odborovým zväzom príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky. (3) Príslušný služobný orgán1) zaradí policajta do platovej triedy určenej pre funkciu, ak spĺňa požadované kvalifikačné predpoklady pre túto funkciu. Na dosiahnutie vyššieho ako potrebného stupňa vzdelania sa neprihliada. (4) Ak policajt nespĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania pre funkciu, môže ho príslušný služobný orgán1) výnimočne zaradiť a) do tretej platovej triedy, b) do štvrtej a vyššej platovej triedy, avšak najdlhšie na dobu dvoch rokov, ak nie je ďalej ustanovené inak. (5) Policajtovi, ktorý nespĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania pre funkciu o jeden stupeň, môže príslušný služobný orgán1) povoliť výnimku zo vzdelania a zaradiť ho do platovej triedy určenej pre funkciu na dobu dlhšiu ako dva roky, ak a) je starší ako 45 rokov a odbornou praxou preukázal pre výkon funkcie potrebné odborné znalosti, b) začal v dobe, po ktorú bol výnimočne zaradený do platovej triedy podľa odseku 4 písm. b), štúdium, ktorého absolvovaním si doplní potrebné vzdelanie, a riadne pokračuje v štúdiu; rovnako sa postupuje, ak policajt začal štúdium pred výnimočným zaradením do platovej triedy podľa odseku 4 písm. b), c) je zaradený do štvrtej platovej triedy a dosiahol iba stredné vzdelanie alebo stredné odborné vzdelanie, d) je zaradený do ôsmej platovej triedy a dosiahol iba úplné stredné vzdelanie alebo úplné stredné odborné vzdelanie, e) bol ustanovený do funkcie vyšetrovateľa pred 1. novembrom 1991 a bola mu odpustená podmienka vysokoškolského právnického vzdelania pre výkon tejto funkcie. (6) Policajtovi, ktorý nespĺňa kvalifikačnú požiadavku policajného vzdelania pre funkciu, môže príslušný služobný orgán1) povoliť výnimku, ak a) mu od prijatia do služobného pomeru nebolo umožnené získať príslušné policajné vzdelanie, b) je starší ako 45 rokov, c) začal v dobe, po ktorú bol ustanovený do funkcie, pre ktorú nespĺňal kvalifikačnú požiadavku vzdelania, štúdium, ktorého absolvovaním získa požadované policajné vzdelanie a riadne pokračuje v štúdiu; rovnako sa postupuje aj vtedy, ak začal štúdium pred ustanovením do funkcie a absolvovaním tohto štúdia ju splní pre funkciu, ktorú vykonáva. (7) Policajta, ktorý pred ukončením potrebného stupňa vzdelania nezískal prax, možno po dobu získavania praktických skúseností pre výkon funkcie zaradiť najvyššie do a) štvrtej platovej triedy, ak ukončil úplné stredné vzdelanie, b) šiestej platovej triedy, ak ukončil vyššie odborné2) alebo bakalárske3) štúdium, c) ôsmej platovej triedy, ak ukončil vysokoškolské3) štúdium; ak takéto zaradenie nie je v súlade s ustanovením odseku 3, môže byť policajt zaradený do štvrtej, šiestej alebo ôsmej platovej triedy najdlhšie po dobu jedného roka od prijatia do služobného pomeru. § 3 Prídavok za výsluhu rokov (1) Prídavok za výsluhu rokov sa určuje percentuálnym podielom z minimálnej tarify funkčného platu policajta a je odstupňovaný podľa dĺžky započítanej praxe. (2) Percentuálny podiel prídavku za výsluhu rokov je za každé tri roky započítanej praxe 5,5 %, najviac za 27 rokov. Zaokrúhľuje sa na celé desaťkoruny smerom hore. (3) Do doby započítateľnej praxe rozhodnej pre určenie percentuálneho podielu prídavku za výsluhu rokov sa policajtovi započítava, ak ďalej nie je ustanovené inak, doba a) trvania služobného pomeru v ozbrojených silách, v ozbrojených bezpečnostných zboroch a bezpečnostných službách Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej republiky a Slovenskej republiky, b) praxe v odbore požadovanej pracovnej činnosti, získanej pred prijatím do služobného pomeru, ak je táto priznaná rozhodnutím príslušného služobného orgánu,1) c) praxe inej než požadovanej pracovnej činnosti, získanej pred prijatím do služobného pomeru, v závislosti od miery jej využitia pre úspešný výkon služby, ak je táto priznaná rozhodnutím príslušného služobného orgánu,1) avšak najviac v rozsahu dvoch tretín, d) výkonu vojenskej základnej (náhradnej) služby v rozsahu ustanovenom osobitným predpisom platným v dobe jej výkonu, e) najviac šesť rokov zo súhrnu všetkých materských a ďalších materských dovoleniek. (4) Praxou v odbore požadovanej pracovnej činnosti sa na účely tohto nariadenia rozumie výkon rovnakej alebo obdobnej ako požadovanej pracovnej činnosti, alebo výkon pracovných činností, pre ktorý treba vedomosti rovnakého alebo obdobného zamerania, ako pre výkon požadovanej pracovnej činnosti. (5) Na zmiernenie následkov krívd spôsobených neplatnými právnymi úkonmi4) v období od 25. februára 1948 do 1. januára 1990 môže príslušný služobný orgán1) odchylne, ako je ustanovené v odseku 3, do započítateľnej praxe zahrnúť v plnom rozsahu i dobu inej praxe než v odbore požadovanej činnosti, pokiaľ policajt nemohol vykonávať prax v požadovanom odbore pracovnej činnosti. § 4 Príplatok za nevykonávanie podnikateľskej a inej zárobkovej činnosti Policajtovi patrí z dôvodu nevykonávania podnikateľskej a inej zárobkovej činnosti5) príplatok vo výške 25 % súčtu priznanej minimálnej tarify funkčného platu a hornej hranice prídavku za výsluhu rokov. Zaokrúhľuje sa na celé desaťkoruny smerom hore. Policajtovi, ktorému bol udelený súhlas na výkon takejto činnosti alebo činnosti uvedenej v § 152a ods. 2 zákona, príplatok nepatrí. § 5 Osobný príplatok (1) Policajtovi možno s prihliadnutím na množstvo a kvalitu plnenia služobných úloh, ich zložitosť a náročnosť priznať osobný príplatok až do výšky 40 % súčtu priznanej minimálnej tarify funkčného platu a hornej hranice prídavku za výsluhu rokov. (2) Policajtovi, ktorý je vynikajúcim odborníkom na úseku služobných činností, ktoré vykonáva, možno priznať osobný príplatok až do výšky 100 % súčtu priznanej minimálnej tarify funkčného platu a hornej hranice prídavku za výsluhu rokov. (3) O zvýšení alebo znížení osobného príplatku priznaného podľa odseku 1 rozhoduje príslušný služobný orgán1) a podľa odseku 2 minister vnútra Slovenskej republiky alebo minister spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), v závislosti od plnenia určených podmienok. Osobný príplatok sa zaokrúhľuje na celé desaťkoruny smerom hore. (4) Osobný príplatok sa neposkytuje policajtovi počas skúšobnej doby. § 6 Hodnostný príplatok (1) Policajtovi patrí hodnostný príplatok v mesačnom výmere: | I. druh hodností| II. druh hodností| Kčs ---|---|---|--- a)| 1\\. skupina hodností| | rotný| seržant asistent| 900 | strážmajster| mladší seržant| 1100 | nadstrážmajster| seržant| 1200 | podpráporčík| starší seržant| 1300 | práporčík| štábny seržant| 1400 | nadpráporčík| vrchný seržant| 1500 b)| 2\\. skupina hodností:| | podporučík| mladší inšpektor| 1300 | poručík| inšpektor| 1400 | nadporučík| starší inšpektor| 1500 | kapitán| vrchný inšpektor| 1600 | major| komisár| 1800 | podplukovník| štábny komisár| 2000 | plukovník| vrchný komisár| 2200 c)| 3\\. skupina hodností:| | generál| generál| 2400. (2) Pri prvom vymenovaní do hodnosti patrí policajtovi hodnostný príplatok dňom uvedeným v rozhodnutí o prijatí do služobného pomeru. (3) Pri povýšení do vyššej hodnosti a pri vymenovaní do hodnosti generál patrí nový hodnostný príplatok od prvého dňa kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni povýšenia alebo menovania ustanovenom v rozhodnutí. Ak bola účinnosť povýšenia alebo menovania určená na prvý deň v mesiaci, patrí nový hodnostný príplatok už týmto dňom. (4) Pri povýšení policajta do 2. skupiny hodností alebo pri jeho ďalšom povýšení patrí policajtovi hodnostný príplatok vo výhodnejšej výške. § 7 Príplatok za vedenie Policajtovi, ktorý je ustanovený do riadiacej funkcie, patrí na ocenenie náročnosti jeho riadiacej práce príplatok za vedenie podľa prílohy č. 2 tohto nariadenia. § 8 Osobitný príplatok (1) Policajtovi, ktorý vykonáva službu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach sa poskytne príplatok vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom.6) (2) Policajtovi, ktorý vykonáva služobné činnosti, pri ktorých môže dôjsť k ohrozeniu jeho života alebo zdravia alebo k iným závažným rizikám, alebo činnosti s mimoriadnou psychickou záťažou, patrí osobitný príplatok vo výške 1000 až 2500 Kčs mesačne. Ostatným policajtom patrí osobitný príplatok vo výške 200 až 1500 Kčs mesačne. V ustanovenej výške osobitného príplatku sa zhodnocuje aj prípadné vykonávanie činností, ktoré sú nevyhnutné pre výkon služby. (3) Osobitný príplatok sa neposkytuje policajtovi počas štúdia alebo kurzu v zahraničí, ak trvá dlhšie ako jeden mesiac. DRUHÁ ČASŤ OSOBITNÉ JEDNORAZOVÉ PEŇAŽNÉ NÁLEŽITOSTI § 9 Nástupný príspevok (1) Policajtovi, ktorý sa dohodou uzavretou pri skončení skúšobnej doby zaviaže konať službu vo vybraných funkciách po dobu najmenej šiestich rokov od vzniku služobného pomeru, možno poskytnúť nástupný príspevok vo výške 10 000 Kčs. (2) Dohodu podľa predchádzajúceho odseku uzaviera s policajtom príslušný služobný orgán.1) Ak bola pri prijatí do služobného pomeru skúšobná doba policajtovi odpustená, možno dohodu uzavrieť najneskôr do uplynutia jedného mesiaca odo dňa vzniku služobného pomeru. (3) Dohodu podľa odseku 1 možno uzavrieť aj s policajtom, ktorému už bol poskytnutý nástupný príspevok v predchádzajúcom služobnom pomere; súhrnná suma poskytnutých nástupných príspevkov však nesmie presiahnuť sumu 10 000 Kčs. Záväzok na zotrvanie v služobnom pomere z takto uzavretých dohôd nesmie prekročiť šesť rokov. (4) Policajt, ktorého služobný pomer skončil pred splnením záväzku podľa uzavretej dohody, je povinný vrátiť pomernú časť nástupného príspevku, ak služobný pomer skončil a) uvoľnením, b) prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. d) až f) zákona, c) stratou hodnosti. (5) Pri výpočte sumy, ktorú je policajt povinný vrátiť, sa doba splnenej časti záväzku zaokrúhľuje na celé mesiace; na prípadné plnenie záväzku len za časť mesiaca sa neprihliada. (6) Okruh vybraných funkcií určí minister. TRETIA ČASŤ SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ, ZÁVEREČNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA § 10 (1) Policajtovi zaradenému do zálohy pre prechodne nezaradených policajtov patrí funkčný plat, osobitný príplatok určený podľa naposledy vykonávanej funkcie, prídavok za výsluhu rokov, ako aj príplatky podľa § 4 až § 7 tohto nariadenia, a to vo výške a za podmienok ustanovených zákonom a týmto nariadením. (2) Doba zaradenia do zálohy pre prechodne nezaradených policajtov sa započítava do doby ustanovenej v § 17 zákona. § 11 Policajtovi počas denného štúdia v škole alebo v kurze, ktoré trvá najviac 12 mesiacov, patrí doterajší funkčný plat, prídavok za výsluhu rokov, ako aj príplatky podľa § 4 až § 8 tohto nariadenia, a to vo výške a za podmienok ustanovených zákonom a týmto nariadením. § 12 Dohody o záväzku zotrvať v služobnom pomere uzavreté do dňa účinnosti tohto nariadenia zostávajú v platnosti. Nástupný príspevok sa v týchto prípadoch poskytne podľa doterajších predpisov. § 13 Ak policajt ku dňu účinnosti tohto nariadenia nedokončil päť rokov započítateľnej doby výkonu služby vo vybraných útvaroch a funkciách, patrí mu pomerná časť vernostného diferenčného príspevku určená podľa doterajších predpisov. § 14 Platové náležitosti podľa tohto nariadenia sa policajtom poskytnú prvýkrát za mesiac, v ktorom toto nariadenie nadobudlo účinnosť. § 15 Zrušujú sa: 1. § 1 až § 28 a § 83 až § 89 výnosu Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. p. ES-528/15-91 zo 16. decembra 1991 o náležitostiach a náhradách výdavkov poskytovaných príslušníkom Policajného zboru Slovenskej republiky v súvislosti s výkonom služby.7) 2. § 2 až § 17, § 20 až § 27 a § 31 až § 36 výnosu Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 5067/1992-60 zo 17. júna 1992 o náležitostiach poskytovaných príslušníkom Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky v súvislosti s výkonom služby.8) § 16 Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Mečiar v. r. Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 519/1992 Zb. KATALÓG pracovných činností PRVÁ ČASŤ POLICAJNÝ ZBOR SLOVENSKEJ REPUBLIKY 1. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: - Príklady pracovných činností: 1.01. Príjímanie, potvrdzovanie, triedenie a doručovanie písomností a zásielok na útvare. 1.02. Zapisovanie korešpondencie do protokolov, sprostredkovanie obehu spisov, dokladov, tlače na útvare. 1.03. Príprava na výkon policajnej služby na strednej odbornej škole Policajného zboru Slovenskej republiky, ktorá priamo nadvädzuje na základnú (náhradnú) vojenskú službu. 2. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: stredné Príklady pracovných činností: 2.01. Odpisovanie textov z rukopisu alebo písanie podľa diktátu. 2.02. Archivovanie a skartácia bežných písomných materiálov. 2.03. Zhotovovanie a doplňovanie zoznamov inventára, sledovanie jeho pohybu, evidencia a výkazníctvo. 3. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: stredné Príklady pracovných činností: 3.01. Vybavovanie administratívnej agendy vedúceho útvaru. 3.02. Vybavovanie korešpondencie podľa presných pokynov. 3.03. Zabezpečovanie chodu spisovne, podateľne a archívu. 3.04. Vedenie evidencie, záznamov, kartoték a protokolov. 3.05. Vedenie cestných motorových vozidiel s celkovou hmotnosťou do 3,5 t. 4. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 4.01. Vybavovanie administratívy vedúceho útvaru a jeho zástupcu na úrovni ústredného orgánu. 4.02. Peňažné a pokladničné manipulácie s peňažnou hotovosťou. 4.03. Vedenie cestných motorových vozidiel celkovej hmotnosti nad 3,5 t do 12 ton, zodpovednosť za väčší počet zverených dopravných prostriedkov. 4.04. Obsluha spojovacích uzlov linkových sietí ministerstva. 5. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 5.01. Zhotovovanie záznamov z rokovaní vedúcich orgánov a kontrola ich plnenia, ako aj iné sekretárske práce pre vedúceho ústredného orgánu. 5.02. Sledovanie úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov, uznesení vlád a zastupiteľských orgánov a ich prenesenie výkonným útvarom. 5.03. Zabezpečovanie archivácie závažných dokumentov orgánov štátnej správy. 5.04. Vykonávanie čiastkových úloh na úseku materiálno-technického a finančného zabezpečenia podľa pokynov. 5.05. Vykonávanie jednoduchých účtovných prác. 5.06. Zostavovanie štatistických podkladov pre rozborovú činnosť a analýzu. 5.07. Vedenie cestných motorových vozidiel s viac ako 9 miestami na sedenie alebo vozidiel nad 12 ton hmotnosti. 5.08. Vedenie rozsiahlej odbornej knižnice vrátane katalogizácie a doplňovania knižného fondu. 5.09. Zabezpečovanie prevádzky, údržby, technických prehliadok a opráv dopravných prostriedkov. 5.10. Preprava a doručovanie písomností a iných materiálov označených rôznym stupňom utajenia, kuriérnych zásielok a ich ochrana. 5.11. Vykonávanie základných odborných technických prác na úseku spojenia a prevádzok v ústrednom sklade. 5.12. Orchestrálna interpretačná činnosť (orchestrálny hráč, zástupca sólistu). 5.13. Vykonávanie základných činností v rámci operačných pracovísk územných útvarov. 5.14. Vykonávanie základných činností na úseku poriadkovej a dopravnej polície. 5.15. Vykonávanie nepretržitej ostrahy a ochrany objektov. 5.16. Zabezpečovanie vstupného režimu do strážených objektov. 6. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 6.01. Sústreďovanie podkladov a spracovávanie informácií a ďalších materiálov pre riadenie, koordináciu a kontrolnú činnosť vedúceho útvaru. 6.02. Vykonávanie odborných archivárskych prác. 6.03. Vedenie čiastkových personálnych evidencií a vykonávanie konktrétnych úloh v personálnej agende podľa pokynov. 6.04. Zabezpečenie prevádzky spoločných stravovacích zariadení. 6.05. Samostatný výkon činnosti na ekonomickom úseku. 6.06. Samostatné vedenie agendy spojenej s činnosťou lekárskej posudkovej služby alebo hygienicko-epidemiologického úseku. 6.07. Zabezpečovanie dopravnej služby a riadenie opráv dopravných prostriedkov. 6.08. Základné činnosti na úseku technického zabezpečenia spojenia. 6.09. Samostatný výkon činnosti na šifrovom, rádiovom a ďalších pracoviskách špeciálnych druhov spojenia. 6.10. Zabezpečovanie výkonu odborných technických prác prevádzok ústredného skladu a skladovanie materiálov. 6.11. Príprava podkladov pri zostavovaní študijních plánov na stredných odborných školách Policajného zboru Slovenskej republiky. 6.12. Samostatná činnosť na úseku policajnej evidencie, štatistiky a správnej služby. 6.13. Zabezpečovanie a samostatné vykonávanie nepretržitej ostrahy a ochrany objektov a dodržiavania vstupného režimu do strážených objektov. 6.14. Vykonávanie ochrany určených objektov osobitného významu. 6.15. Samostatná činnosť na úseku poriadkovej a dopravnej polície na územných útvaroch. 6.16. Výkon základných činností pri ochrane objektov vrátane ich zabezpečenia technikými prostriedkami na územných útvaroch. 6.17. Zabezpečovanie a riadenie činnosti operačných pracovísk na okresných veliteľstvách. 6.18. Samostatné vykonávanie činností na úseku operačných pracovísk mestských veliteľstiev a útvarov s republikovou pôsobnosťou. 6.19. Tvorivá interpretácia hudobného diela (sólista). 7. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 7.01. Vykonávanie odborných policajných činností na úseku poriadkovej a dopravnej polície na územných útvaroch. 7.02. Vykonávanie základných činností na úseku kriminálnej polície v rámci územných útvarov a územných regiónov. 7.03. Samostatné plnenie úloh na úseku technickej ochrany objektov. 7.04. Zabezpečovanie bojovej a telesnej prípravy policajtov na územných útvaroch. 7.05. Samostatné plnenie úloh na úseku personálnej agendy na územných útvaroch a územných regiónoch. 7.06. Zabezpečovanie výkonu služby operačných pracovísk na útvaroch s republikovou pôsobnosťou. 7.07. Zabezpečovanie organizačných úloh, obranných príprav a vnútorných činností útvaru, personálnej agendy na zverenom úseku. 7.08. Samostatná činnosť na ekonomickom úseku, pri prevádzke zariadení, skladov. 7.09. Organizovanie a riadenie technických prehliadok, údržby a opráv dopravných prostriedkov v autodielni. 7.10. Organizovanie a riadenie hospodárneho využívania dopravných prostriedkov a zabezpečovanie prevádzky špeciálnych dopravných prostriedkov. 7.11. Vzdelávanie a výcvik vodičov služobných motorových vozidiel. 7.12. Vykonávanie náročných odborných technických prác, zabezpečovanie činnosti technických prevádzok. 7.13. Vykonávanie samostatných odborných technických prác a zásobovania na úseku spojenia. 7.14. Vykonávanie odborných prác na úseku programového a technického zabezpečenia automatizovaných informačných systémov. 7.15. Zabezpečovanie ochrany objektov so zameraním na pracoviská a miesta pobytu chránených osôb. 7.16. Plnenie odborných úloh na úseku služobnej kynológie. 7.17. Samostatné plnenie úloh na úseku špeciálnych činností a osobitných služieb spojených so zvýšeným rizikom. 7.18. Plnenie odborných úloh v oblasti policajnej štatistiky a evidencie v rámci územných regiónov. 7.19. Organizačná a umelecká činnosť, spolutvorba dramaturgických plánov, zabezpečovanie reklamných a managerských kontaktov. 7.20. Výkon inšpekčnej činnosti vo vymedzenom rozsahu na územných útvaroch. 8. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 8.01. Vykonávanie samostatných odborných činností na úsekoch kriminálnej, poriadkovej a dopravnej polície na územných útvaroch a v rámci územných regiónov. 8.02. Plnenie samostatných úloh na úsekoch špeciálnych a osobitných policajných činností spojených so zvýšeným rizikom. 8.03. Plnenie odborných úloh na úseku správnej služby. 8.04. Zabezpečovanie samostatného plnenia odborných úloh na úseku technickej ochrany objektov. 8.05. Vykonávanie bezpečnostných prehliadok a ochrana dopravných prostriedkov určených na dopravu chránených osôb. 8.06. Zabezpečovanie osobnej ochrany chránených osôb a delegácií na území Slovenskej republiky i v zahraničí. 8.07. Vykonávanie odborných činností na úseku ochrany ekonomických záujmov Slovenskej republiky. 8.08. Vyšetrovanie trestných činov a mimoriadnych udalostí na okresných, obvodných úradoch vyšetrovania. 8.09. Plnenie odborných činností na úseku obranných príprav bojovej a telesnej prípravy. 8.10. Samostatné zabezpečovanie právnej agendy a zastupovanie na súdnych konaniach na územných útvaroch. 8.11. Vykonávanie zložitých odborných prác na úseku spojenia. 8.12. Vykonávanie čiastkových odborných koncepčných, metodických a kontrolných činností na úseku personálnej práce, automatizácie a informatizácie, materiálno-technického a finančného zabezpečenia, investičnej výstavby a projektovej prípravy. 8.13. Vykonávanie rozborovej a hodnotiacej činnosti, spracúvanie podkladov, stanovísk a návrhov na rozhodovaciu činnosť. 8.14. Komplexné zabezpečovanie úloh súvisiacich s činnosťou opravárenských zariadení a prevádzok. 8.15. Zabezpečovanie styku s masovými médiami a verejnosťou v rámci územných útvarov. 8.16. Zabezpečovanie racionálneho využívania síl a prostriedkov pri zaisťovaní verejného poriadku, ochrane bezpečnosti osôb a ich majetku v rozsahu úloh základných útvarov. 8.17. Špecializovaný odborný výkon činnosti na operačných pracoviskách mestských veliteľstiev a útvarov s republikovou pôsobnosťou. 8.18. Organizovanie a riadenie mimovyučovacej činnosti poslucháčov strednej odbornej školy Policajného zboru Slovenskej republiky. 8.19. Realizácia psychologických vyšetrení uchádzačov o prijatie do Policajného zboru Slovenskej republiky a psychologicko-poradenskej služby. 8.20. Koordinácia a metodické riadenie práce stredných zdravotníckych pracovníkov. 9. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 9.01. Špecializovaný odborný výkon činností na úseku kriminálnej, poriadkovej a dopravnej polície na útvaroch s republikovou pôsobnosťou. 9.02. Vykonávanie náročných odborných činností na úseku kriminalistických expertíz. 9.03. Zabezpečenie plnenia špeciálnych odborných úloh na úseku technickej ochrany objektov. 9.04. Plnenie samostatných odborných úloh na úseku špeciálnych a osobitných policajných činností spojených so zvýšením rizikom. 9.05. Vyšetrovanie obťažných trestných činov a mimoriadnych udalostí v rámci okresných a obvodných úradov vyšetrovania. 9.06. Zabezpečovanie rozborovej a kontrolnej činnosti v rozsahu pôsobnosti ústredného orgánu štátnej správy, vrátane návrhov na opatrenia a odstraňovanie závad. 9.07. Vykonávanie špeciálnych odborných činností na úseku spojenia, vykonávanie ucelených špecializovaných analyticko-programátorských a technických činností na úseku informatizácie. 9.08. Vykonávanie ucelených špecializovaných odborných činností pri zabezpečovaní personálnej práce, psychologickej služby, správnych, ekonomických a finančných agend a náročných technických agend a prác koncepčného charakteru. 9.09. Špecializovaná odborná, riadiaca a metodická činnosť na úseku personálnej práce a inšpekčnej činnosti. 9.10. Vykonávanie náročných odborných policajných činností pri odhaľovaní negatívnych javov na úseku ochrany ekonomických záujmov Slovenskej republiky. 9.11. Zabezpečovanie odborných činností spojených s prípravou, uložením a výdajmi liekov. 9.12. Výchovno-vzdelávacia činnosť zameraná na získavanie odborných vedomostí policajtov. 9.13. Diagnostická a liečebná činnosť lekára do získania špecializácie I. stupňa. 9.14. Vykonávanie činnosti v redakciách médií s bezpečnostnou problematikou a činnosti zabezpečujúce styk s verejnosťou (napr. Múzeum polície Slovenskej republiky). 9.15. Zabezpečovanie, koordinácia a kontrola plnenia úloh polície na okresných veliteľstvách. 9.16. Organizovanie a zabezpečovanie plnenia úloh jednotlivých policajných služieb v rámci územných útvarov. 9.17. Špecializovaný odborný výkon činnosti na úseku obranných príprav bojovej a telesnej prípravy na úrovni ústredného orgánu. 9.18. Zabezpečovanie komplexných poradensko-psychologických služieb, konzultačnej činnosti a opakovaných psychologických vyšetrení. 10. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 10.01. Tvorba koncepčných, metodických a analytických materiálov, právnych predpisov a noriem. 10.02. Výkon náročných odborných prác spočívajúcich najmä v analytickej činnosti, vyhodnocovaní dosiahnutých výsledkov a príprava podkladov pre rozhodovanie na úrovni ústredného orgánu. 10.03. Odborné a metodické riadenie územných útvarov a kontrolná činnosť pri realizácii všeobecne záväzných a interných vykonávacích predpisov v rámci republiky. 10.04. Príprava významných koncepčných prác, zákonov, právnych noriem na úseku ochrany a obrany, bojovej a telesnej prípravy, ochrany utajovaných skutočností, ekonomického zabezpečenia, zabezpečenia spojenia a informatizácie, psychologickej služby a na ďalších úsekoch v rozsahu kompetencií ministerstva. 10.05. Výkon najnáročnejších špecializovaných odborných činností na úseku kriminálnej polície. 10.06. Vykonávanie najnáročnejších odborných činností na úseku kriminalistických expertíz. 10.07. Vykonávanie špecializovaných odborných činností na úseku ochrany ekonomických záujmov Slovenskej republiky. 10.08. Plnenie najnáročnejších odborných úloh na úsekoch špeciálnych a osobitných policajných činností spojených zo zvýšeným rizikom. 10.09. Vyšetrovanie závažných trestných činov a mimoriadnych udalostí, ktorých vyšetrovanie vykonávajú starší vyšetrovatelia na Krajských úradoch vyšetrovania a Mestskom úrade vyšetrovania. 10.10. Kontrolno-inšpekčná činnosť smerujúca k zisťovaniu objektívneho stavu na útvaroch Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Policajného zboru Slovenskej republiky pri plnení úloh z uznesení orgánov Národnej rady Slovenskej republiky, vlády Slovenskej republiky, nariadení, rozkazov a pokynov ministra. 10.11. Tvorivé riešenie a realizácia špecializovaných prác v oblasti úprav komerčne dostupných technických prostriedkov pre potreby výkonu služby v Policajnom zbore Slovenskej republiky. 10.12. Samostatné vykonávanie projektovania a úzko špecializovaných činností v sieťach a na technológii spojenia a automatizácia informačných systémov. 10.13. Pedagogická činnosť zameraná na získavanie a rozširovanie odborných vedomostí policajtov. 10.14. Príprava, kontrola, uloženie a výdaj liekov na lekárske predpisy a žiadanky, odborné konzultácie, spolupráca pri vytváraní liekovej politiky, zabezpečovanie prevádzky lekárenskej starostlivosti. 10.15. Samostatný výkon náročných odborných prác v ambulantných zložkách zdravotníckych zariadení, kúpeľno-liečebných ústavoch a na oddeleniach Nemocnice s poliklinikou. 10.16. Koncepčná a tvorivo-umelecká činnosť. Skladba a úprava hudobných a slovesných diel, režisérska a scenáristická činnosť pri výrobe koncipovaných programov. 10.17. Zabezpečovanie, koordinácia a kontrola plnenia úloh polície na mestských veliteľstvách. 11. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 11.01. Zabezpečovanie najnáročnejších odborných prác spočívajúcich najmä v rozborovej, koncepčnej a normotvornej činnosti v rozsahu kompetencií ústredného orgánu. 11.02. Vypracúvanie návrhov zákonov, všeobecne záväzných právnych predpisov a ostatných právnych noriem upravujúcich činnosť Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Policajného zboru Slovenskej republiky, ich výklad a zovšeobecňovanie poznatkov z realizácie právnych noriem v praxi. 11.03. Zabezpečovanie odborného a metodického riadenia, kontrolná a koordinačná činnosť pri realizácii úloh Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Policajného zboru Slovenskej republiky. 11.04. Vyšetrovanie osobitne závažných trestných činov a mimoriadnych udalostí, koncepčná, koordinačná a metodologická činnosť v procese vyšetrovania, tvorivá aplikácia špecializovanej systémovej práce v praxi. 11.05. Tvorivá aplikácia výsledkov základného výskumu spolu s komplexným rozvojom poznávacích a tvorivých schopností študentov vysokej školy, vedenia prednášok, expertízna, publikačná a posudzovateľská činnosť, realizácia aplikovaného a základného výskumu, vedenia a oponovania seminárnych, diplomových a vedeckých prác. 11.06. Samostatný výkon náročnejších a vysokošpecializovaných odborných prác v lekárskych odboroch hygieny, epidemiológie a mikrobiológie vrátane vedenia odborov a ich koordinácia, poradenskej, analytickej a posudkovej činnosti. 11.07. Samostatné vykonávanie náročných zdravotníckych zákrokov a činností na lôžkových oddeleniach; súčinnosť pri riadení, ďalšom vzdelávaní a kontrole práce sekundárnych lekárov, výkon konziliárnej činnosti. 11.08. Zabezpečovanie úzko špecializovanej liečebno-preventívnej činnosti, vykonávanie vysokoodborných a náročných diagnostických a liečebných prác spojených s používaním zložitých prístrojov zdravotníckej techniky. 11.09. Riešenie systémových úloh rozvoja sietí a technológií spojenia a informatizácie s väzbami na rezorty republík v prostredí modernizovaných komunikačných a informatizačných systémov. 11.10. Tvorivé riešenie úloh originálnym spôsobom pri vývoji nových technických prostriedkov policajnej techniky v spolupráci s vývojovými a realizačnými základňami v tuzemsku. 12. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 12.01. Posudzovanie a tvorivé riešenie koncepcií a programov dlhodobého rozvoja rezortu z celospoločenských hľadísk s prihliadnutím na zahraničnopolitickú orientáciu Slovenskej republiky. 12.02. Tvorivá koordinácia republikových alebo medzinárodných systémov s najširšími vonkajšími väzbami na zložité a rozsiahle systémy rôznych odborov a smerov. 12.03. Tvorivé špecializované a systémové práce zahrňujúce sledovanie rozhodujúcich trendov vývoja vedy a výskumu, tvorivá aplikácia výsledkov vedeckovýskumnej činnosti do vysokoškolskej výuky a výchovy, vytváranie podmienok pre interdisciplinárne formy práce a rozvoj príslušného vedného odboru. Poznámka: Za predpokladu, že príslušná pracovná činnosť nie je v katalógu uvedená, zaradí sa príslušník policajného zboru do platovej triedy, v ktorej sú v katalógu zahrnuté príklady pracovných činností porovnateľné s ňou z hľadiska zložitosti, náročnosti, zodpovednosti, psychickej a fyzickej náročnosti. DRUHÁ ČASŤ ZBOR VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY (ďalej len „zbor“) 1. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: - Príklady pracovných činností: 1.01. Výkon opakovateľných, kontrolovateľných, nenáročných administratívnych, administratívno-technických alebo prevádzkovo-manipulačných činností podľa presných postupov a pokynov bez väzieb na ďalšie činnosti s malou zmyslovou záťažou. 2. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: stredné Príklady pracovných činností: 2.01. Výkon administratívnych, administratívno-technických alebo prevádzkovo-manipulačných činností s nadväznosťami na ďalšie činnosti spojené spravidla s bežnou zmyslovou záťažou. 3. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: stredné Príklady pracovných činností: 3.01. Výkon strážnej a eskortnej služby. 3.02. Výkon jednoduchých administratívnych, administratívno-technických, technicko-hospodárskych alebo prevádzkovo-manipulačných činností. 3.03. Obsluha spojovacieho zariadenia. 3.04. Vedenie cestných motorových vozidiel s celkovou hmotnosťou do 3,5 t, vrátane základnej starostlivosti o zverené dopravné prostriedky. 4. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 4.01. Samostatný výkon strážnej a eskortnej služby. 4.02. Výkon základných činností na úseku výkonu väzby, výkonu trestu odňatia slobody, ochrany a obrany, preventívno-bezpečnostnom, hospodárskom a administratívnom. 4.03. Obsluha spojovacieho zariadenia vyššieho stupňa. 4.04. Vedenie cestných motorových vozidiel s celkovou hmotnosťou od 3,5 t do 12 t, vrátane základnej starostlivosti o zverené dopravné prostriedky. 5. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 5.01. Výkon samostatných činností na úseku výkonu väzby, výkonu trestu odňatia slobody, ochrany a obrany, justičnej poriadkovej služby, preventívno-bezpečnostnom, personalistiky, hospodárskom, administratívnom, evidencie, štatistiky a správnej agendy. 5.02. Výkon základných odborných prác na úseku zabezpečovacích prevádzok a skladovania materiálu. 5.03. Vedenie cestných motorových vozidiel s viac ako 9 miestami na sedenie, vrátane vodiča a s celkovou hmotnosťou nad 12 t. 6. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 6.01. Výkon odborných činností na úseku výkonu väzby, výkonu trestu odňatia slobody, ochrany a obrany, preventívno-bezpečnostnom, personalistiky, hospodárskom a administratívnom. 6.02. Výkon výchovnej činnosti pri zabezpečovaní ustanoveného poriadku a disciplíny u väzňov. 6.03. Rehabilitačný výkon liečebnej rehabilitácie. 6.04. Odborné laboratórne vyšetrenia, odbery biologického materiálu a zhotovovanie stomatologických náhrad. 6.05. Výkon samostatných ošetrovateľských úkonov v ambulantnej alebo nemocničnej zložke. 6.06. Komplexné zabezpečenie a dispečing dopravy. 7. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: úplné stredné Príklady pracovných činností: 7.01. Výkon samostatných odborných činností na úseku výkonu väzby, výkonu trestu odňatia slobody, ochrany a obrany, preventívno-bezpečnostnom, personalistiky, hospodárskom a administratívnom. 7.02. Výkon samostatnej výchovnej činnosti u väzňov. 7.03. Výchovná a vzdelávacia činnosť zameraná na vedenie výcviku väzňov. 7.04. Výkon čiastkových činností pri komplexnom zabezpečovaní strážnej a eskortnej služby v ústavoch zboru. 7.05. Špecializovaný rehabilitačný výkon pri liečebnej rehabilitácii. 7.06. Špeciálne odborné laboratórne a rádiodiagnostické vyšetrenia a zhotovovanie špeciálnych protetických náhrad. 7.07. Ošetrovanie chorých v nemocničných zariadeniach, asistencia a inštrumentácia pri operačných výkonoch. 7.08. Výkon samostatných odborných činností v ambulantných alebo nemocničných službách a vykonávanie odborných špecializovaných vyšetrení. 8. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 8.01. Výkon osobitne náročných odborných činností na úseku výkonu väzby, výkonu trestu odňatia slobody, ochrany a obrany, preventívno-bezpečnostnom, personalistiky, hospodárskom a administratívnom. 8.02. Výchovná a vzdelávacia činnosť zameraná na vedenie výcviku väzňov. 8.03. Komplexné zabezpečovanie strážnej a eskortnej služby v ústavoch zboru. 8.04. Koordinácia a metodické riadenie práce stredných zdravotníckych pracovníkov. 9. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 9.01. Výkon špecializovaných odborných činností vo vybraných úsekoch služobnej činnosti v ústavoch zboru, ústredne organizovaných služieb zboru a na centrále zboru. 9.02. Výkon špeciálnych činností pri práci s väzňami. 9.03. Výkon odborných prác spojených s kontrolou, uchovávaním a výdajom liečiv a prostriedkov zdravotníckej techniky. 9.04. Komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť u väzňov. 9.05. Komplexné zabezpečenie jednotlivých odborných činností v ústavoch zboru. 9.06. Komplexné zabezpečenie jednotlivých technicko-hospodárskych a prevádzkovo-manipulačných činností. 9.07. Komplexné zabezpečenie prevádzky rekreačných, liečebno-preventívnych a odborných zariadení. 10. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 10.01. Výkon osobitne špecializovaných činností vo vybraných úsekoch ústredne organizovaných službách zboru a na centrále zboru. 10.02. Preventívna, diagnostická a liečebná činnosť lekárov so špecializáciou I. stupňa. 10.03. Psychodiagnostika a psychoterapia. 10.04. Zabezpečovanie zásobovania zdravotníckych zariadení liečivami a prostriedkami zdravotníckej techniky, kontrola kvality liekov v lekárňach. 10.05. Komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť u príslušníkov zboru. 10.06. Komplexné zabezpečovanie jednotlivých odborných činností ústredne organizovaných služieb zboru. 11. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačné predpoklady vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 11.01. Výkon vysokošpecializovaných činností na centrále zboru so zameraním na výskumnú prácu a riešenie zložitých koncepčných otázok. 11.02. Preventívna diagnostická liečebná činnosť spojená s používaním zložitých prístrojov a riešením zložitých a komplikovaných prípadov. 11.03. Výkon samostatných vysokošpecializovaných odborných prác v lekárskom obore hygieny a epidemiológie. 11.04. Komplexné zabezpečovanie ústredne organizovaných služieb zboru. 11.05. Komplexné zabezpečovanie ústavov zboru s osobitne zložitou problematikou. 11.06. Komplexné zabezpečovanie obzvlášť zložitých odborných činností väzenstva so zvýšenou zodpovednosťou za legislatívnu úpravu a ekonomické dopady s republikovou pôsobnosťou. 12. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačné predpoklady vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 12.01. Tvorivé riešenie komplexného ponímania väzenstva v nadväznosti na príslušné spoločenské vedné odbory a medzinárodnú spoluprácu. Poznámka: Za predpokladu, že príslušná pracovná činnosť nie je v katalógu uvedená, zaradí sa príslušník zboru do platovej triedy, v ktorej sú v katalógu zahrnuté príklady pracovných činností porovnateľné s ňou z hľadiska zložitosti, náročnosti, zodpovednosti, psychickej a fyzickej náročnosti. Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 519/1992 Zb. Príplatok za vedenie PRVÁ ČASŤ Policajný zbor Slovenskej republiky 1. Ústredné orgány funkcia| príplatok za vedenie Kčs mesačne ---|--- 1.01.| prezident Policajného zboru SR, riaditeľ sekcie| 4000-6000 1.02.| riaditeľ útvaru ministerstva, zástupca prezidenta, zástupca riaditeľa sekcie| 3000-4500 1.03.| zástupca riaditeľa útvaru ministerstva, vedúci odboru| 1500-3500 1.04.| zástupca vedúceho odboru, vedúci samostatného oddelenia| 1000-2500 1.05.| vedúci oddelenia| 500-1500 1.06.| zástupca vedúceho oddelenia| 300-1000 2. Útvary, organizácie a zariadenia riadené ministerstvom funkcia| príplatok za vedenie Kčs mesačne ---|--- 2.01.| riaditeľ úradu, riaditeľ (rektorrektor) Policajnej akadémie Policajného zboru SR| 3000-4000 2.02.| zástupca riaditeľa úradu, zástupca riaditeľa (prorektor) Policajnej akadémie Policajného zboru SR, vedúci (veliteľ) útvaru, riaditeľ strednej odbornej školy| 1200-3000 2.03.| zástupca vedúceho (veliteľa) útvaru, riaditeľa strednej odbornej školy| 1000-2000 2.04.| vedúci katedry| 800-1800 2.05.| vedúci (veliteľ) oddelenia, skupiny| 300-1200 3. Územné orgány funkcia| príplatok za vedenie Kčs mesačne ---|--- 3.01.| riaditeľ krajského úradu vyšetrovania, veliteľ okresného (mestského) veliteľstva| 1600-3500 3.02.| zástupca funkcionára uvedeného v bode 3.01.| 1200-3000 3.03.| riaditeľ okresného úradu vyšetrovania, veliteľ správy mestského veliteľstva| 1000-2500 3.04.| zástupca funkcionára uvedeného v bode 3.03., vedúci (veliteľ) odboru| 800-2000 3.05.| veliteľ obvodného oddelenia| 600-1500 3.06.| zástupca vedúceho (veliteľa) odboru, zástupca veliteľa obvodného oddelenia| 500-1500 3.07.| vedúci oddelenia, skupiny| 300-1200 DRUHÁ ČASŤ Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky 1. Ústredie funkcia| príplatok za vedenie Kčs mesačne ---|--- 1.01.| generálny riaditeľ zboru| 4000-6000 1.02.| námestník generálneho riaditeľa zboru| 2200-4000 1.03.| riaditeľ odboru| 1200-2200 1.04.| zástupca riaditeľa odboru, vedúci oddelenia*)| 300-1200 2. Ústavy funkcia| príplatok za vedenie Kčs mesačne ---|--- 2.01.| riaditeľ ústavu zboru| 2500-4000 2.02.| zástupca riaditeľa ústavu zboru| 1200-2500 2.03.| vedúci oddelenia*)| 300-1200 1) § 2 ods. 1 zákona SNR č. 410/1991 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 490/1992 Zb. 2) Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov. 3) Zákon č. 172/1990 Zb. o vysokých školách. 4) § 21 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách. 5) § 152a zákona SNR č. 410/1991 Zb. v znení zákona č. 490/1992 Zb. 6) Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 227/1992 Zb. o poskytovaní osobitného príplatku za prácu v sťažených a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach. 7) Výnos Ministerstva vnútra Slovenskej republiky o náležitostiach a náhradách výdavkov poskytovaných príslušníkom Policajného zboru Slovenskej republiky v súvislosti s výkonom služby, vyhlásený pod č. 566/1991 Zb. a uverejnený vo Vestníku Ministerstva vnútra Slovenskej republiky pod č. 87/1991. 8) Výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o náležitostiach poskytovaných príslušníkom Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky v súvislosti s výkonom služby, vyhlásený pod č. 355/1992 Zb. *) vedúci zamestnanec, ktorý riadi ďalších pracovníkov
Zákon Slovenskej národnej rady č. 511/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 511/1992 Sb. Zákon Slovenskej národnej rady o správe daní a poplatkov a o zmenách v sústave územných finančných orgánov Vyhlášeno 16. 11. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 102/1992 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ A VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 30) * DRUHÁ ČASŤ - PRÍPRAVNÉ KONANIE (§ 31 — § 37) * TRETIA ČASŤ - VYRUBOVACIE KONANIE (§ 38 — § 45) * ŠTVRTÁ ČASŤ - RIADNE OPRAVNÉ PROSTRIEDKY (§ 46 — § 50) * PIATA ČASŤ - MIMORIADNE OPRAVNÉ PROSTRIEDKY (§ 51 — § 55) * ŠIESTA ČASŤ - PLATENIE DANÍ (§ 56 — § 72) * SIEDMA ČASŤ - OSOBITNÉ USTANOVENIA K JEDNOTLIVÝM DRUHOM DANÍ (§ 73 — § 94) * ÔSMA ČASŤ - Zmena a doplnenie zákona Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o územných finančných orgánoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Zb. (§ 95 — § 95) * DEVIATA ČASŤ - SPOLOČNÉ, SPLNOMOCŇOVACIE, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 96 — § 112) Aktuální znění od 1. 1. 1993 511 ZÁKON Slovenskej národnej rady z 30. septembra 1992 o správe daní a poplatkov a o zmenách v sústave územných finančných orgánov Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ A VŠEOBECNÉ USTANOVENIA § 1 Rozsah pôsobnosti (1) Tento zákon upravuje správu daní, odvodov, poplatkov, pokút, penále a ďalších platieb, na ktoré sa vzťahuje tento zákon (ďalej len „dane“), ktoré sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“), štátnych fondov Slovenskej republiky a federálnych účelových fondov (ďalej len „fondy“), štátneho rozpočtu federácie a rozpočtov obcí, ak osobitné predpisy neustanovujú inak. (2) Podľa tohto zákona postupujú územné finančné orgány1) a ďalšie štátne orgány a obce, ak sú vecne príslušné podľa osobitných predpisov spravovať dane (ďalej len „správca dane“), daňové subjekty, ako i tretie osoby ustanovené týmto zákonom. § 2 Základné zásady daňového konania (1) Správou daní je určovanie preddavkov na daňovú povinnosť, vyrubovanie, vymáhanie a účtovanie daní vrátane finančného usporiadania preplatkov a nedoplatkov právnických a fyzických osôb podliehajúcich daniam podľa príslušných daňových predpisov. Súčasťou správy daní je aj overovanie podkladov na výkon správy daní predložených daňovým subjektom priamo v daňovom subjekte a vyhľadávacia činnosť. (2) Pri správe daní postupuje správca dane v konaní o daniach (ďalej len „daňové konanie“) v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi, chráni záujmy štátu a obcí a dbá pritom na zachovávanie práv a právom chránených záujmov daňových subjektov a ostatných osôb zúčastnených na daňovom konaní. (3) Správca dane postupuje v daňovom konaní v úzkej súčinnosti s daňovými subjektmi a pri vyžadovaní plnenia ich povinností v tomto konaní použije len také prostriedky, ktoré ich najmenej zaťažujú a umožňujú pritom správne vyrubiť a vybrať daň. (4) Správca dane hodnotí dôkazy podľa svojej úvahy, a to každý dôkaz jednotlivo a všetky dôkazy v ich vzájomnej súvislosti, pritom prihliada na všetko, čo v daňovom konaní vyšlo najavo. (5) Daňové konanie je neverejné. (6) Správca dane je povinný začať daňové konanie aj na vlastný podnet vždy, ak sú splnené zákonné podmienky pre vznik alebo existenciu daňovej pohľadávky, a to aj v prípade, že daňový subjekt v tomto smere nesplnil riadne alebo vôbec svoje povinnosti. (7) Pri uplatňovaní daňových predpisov v daňovom konaní sa berie do úvahy vždy skutočný obsah právneho úkonu alebo inej skutočnosti rozhodujúcej pre určenie alebo vybratie dane. (8) Všetky daňové subjekty majú v daňovom konaní rovnaké práva a povinnosti. (9) Právom i povinnosťou všetkých daňových subjektov je úzko spolupracovať so správcom dane v daňovom konaní. § 3 Miestna príslušnosť (1) Miestna príslušnosť správcu dane sa riadi, ak tento zákon alebo osobitné predpisy neustanovujú inak, u právnickej osoby jej sídlom a u fyzickej osoby jej trvalým pobytom,2) inak miestom, kde sa obvykle zdržuje.3) (2) U fyzickej osoby, ktorá nemá na území Slovenskej republiky trvalý pobyt, pričom sa tu obvykle zdržuje, sa miestna príslušnosť riadi miestom, kde sa táto osoba obvykle zdržuje po prevažnú dobu, t. j. v ktorom sa zdržuje najviac dní v roku. U fyzickej osoby, ktorá nemá na území Slovenskej republiky trvalý pobyt, ani sa tu obvykle nezdržuje, je miestne príslušný Daňový úrad Bratislava I. (3) Ak nemožno určiť miestnu príslušnosť podľa odseku 1, riadi sa miestom, v ktorom daňový subjekt vykonáva hlavnú časť svojej činnosti, ktorej výsledky sú predmetom zdanenia, prípadne miestom, v ktorom sa nachádza na území Slovenskej republiky prevažná časť jeho nehnuteľného majetku. (4) Ak nemožno určiť miestnu príslušnosť podľa odsekov 1 a 2, je príslušný Daňový úrad Bratislava I., ak ide o daň, na správu ktorej sú príslušné územné finančné orgány. (5) Ak vznikne daňová povinnosť okamihom prechodu štátnej hranice,4) riadi sa miestna príslušnosť miestom prechodu štátnej hranice. (6) Pri poplatkoch sa riadi miestna príslušnosť správcu dane podľa osobitných predpisov. (7) Pri daniach, kde predmetom zdanenia je nehnuteľnosť, je miestne príslušný správca dane, v ktorého územnom obvode sa predmetná nehnuteľnosť nachádza. Tento správca dane je povinný nahlásiť vyrubenie, prípadne ďalšie potrebné údaje správcovi dane miestne príslušnému podľa odsekov 1 až 4. (8) Pre určenie miestnej príslušnosti podľa odsekov 1 až 4 a 7 je rozhodujúci stav v posledný deň kalendárneho roku, ak ide o dane vyrubované za zdaňovacie obdobie. Pri daniach vyrubovaných na zdaňovacie obdobie je rozhodujúci stav v prvý deň kalendárneho roku, ktorého sa zdaňovanie týka. Pri daniach vyberaných zrážkou je rozhodujúci stav v dobe vykonania zrážky. (9) Ak je miestne príslušných niekoľko správcov dane, konanie vykoná ten z nich, ktorý ho začal ako prvý, ak sa príslušní správcovia nedohodnú inak. Spory o miestnu príslušnosť medzi správcami dane rozhoduje orgán im najbližšie nadriadený a v najvyššom stupni Ústredné daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné riaditeľstvo“). Pri obciach rozhoduje spory o miestnu príslušnosť okresný úrad, a ak ide o obce z dvoch okresov, rozhodujú po dohode okresné úrady. Ak sa nedohodnú, rozhoduje Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). (10) Ak dôjde u daňového subjektu k zmene miestnej príslušnosti, dovtedy príslušný správca dane vykoná len neodkladné úkony a odstúpi spisový materiál daňového subjektu za dobu, za ktorú dosiaľ nezaniklo právo daň vyrubiť a dodatočne vyrubiť, tomu správcovi dane, ktorý sa stal miestne príslušným. Za rovnaké obdobie sa pripojí k spisovému materiálu i výpis z osobného účtu daňového subjektu. K tomuto výpisu sa doklady nepripájajú. Ak sa vykonáva proti daňovému subjektu daňová exekúcia, oznámi doterajší správca dane osobám, u ktorých je vykonávaná, zmenu správcu dane s uvedením príslušného čísla účtu v banke. (11) Ak nie je možné určiť miestnu príslušnosť správcu dane podľa tohto alebo osobitného zákona, určí ju ministerstvo. § 4 Delegovanie (1) Na návrh daňového subjektu alebo na podnet správcu dane môže orgán najbližšie nadriadený správcovi dane a ústredné riaditeľstvo delegovať miestnu príslušnosť na správu dane na iného správcu dane vo svojom územnom obvode, ak považuje takýto návrh za opodstatnený. (2) Rozhodnutie o delegovaní oznámi daňovému subjektu orgán, krorý rozhodnutie vydal. Proti tomuto rozhodnutiu nie je prípustný opravný prostriedok. § 5 Daňové subjekty (1) Daňovým subjektom je daňovník, platiteľ dane, poplatník a právny nástupca fyzickej, či právnickej osoby, ktorý je ako daňový subjekt vymedzený osobitnými predpismi. (2) Daňovníkom je osoba, ktorej príjmy, majetok alebo činnosti priamo podliehajú dani. (3) Platiteľom dane je osoba, ktorá odvádza správcovi dane daň vybranú od daňovníka alebo zrazenú daňovníkovi a majetkovo za ňu zodpovedá. § 6 Účastníci daňového konania (1) Účastníkmi daňového konania sú daňové subjekty. (2) Na daňové konanie môžu byť prizvané aj tretie osoby. (3) Tretími osobami sú a) svedkovia, b) osoby, ktoré majú listiny a iné veci potrebné v daňovom konaní, c) znalci, audítori a tlmočníci, d) ručitelia, poddlžníci a platitelia pôsobiaci v rámci zabezpečovacieho a vymáhacieho konania, e) správcovia konkurznej podstaty, osobitní správcovia, zástupcovia správcu alebo vyrovnávací správcovia, f) štátne orgány a obce, g) ďalšie osoby, ktoré majú povinnosť súčinnosti v daňovom konaní v rozsahu a spôsobom ustanoveným týmto zákonom. § 7 Svedkovia (1) Každý je povinný vypovedať v daňovom konaní ako svedok o dôležitých okolnostiach, týkajúcich sa iných osôb, ak sú mu známe; musí vypovedať pravdivo a nič nesmie zamlčať. Výpoveď môže byť podaná písomne alebo ústne. Správca dane môže svedkovi uložiť povinnosť, aby sa dostavil osobne a vypovedal ako svedok. (2) Odoprieť výpoveď môže ten, kto by ňou spôsobil nebezpečenstvo trestného stíhania sebe alebo blízkym osobám. Blízkou osobou je pre účely tohto zákona manžel, druh, príbuzný v priamom rade a jeho manžel, súrodenec a jeho manžel, osvojiteľ a osvojenec a ich potomkovia a ich manželia. (3) Svedok nesmie byť vypočúvaný o skutočnostiach tvoriacich štátne tajomstvo,5) alebo na ktoré sa vzťahuje zákonom uložená povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bol povinnosti zachovávať tajomstvo alebo mlčanlivosť zbavený príslušným orgánom alebo tým, v záujme koho túto povinnosť má. (4) Správca dane je povinný poučiť svedka pred vypočutím o možnosti odoprieť výpoveď, o jeho povinnosti vypovedať pravdivo a nič nezamlčať a o právnych následkoch nepravdivej alebo neúplnej výpovede. § 8 Spôsobilosť na daňové konanie Účastník daňového konania môže konať v takom rozsahu, v akom má spôsobilosť vlastnými úkonmi nadobúdať práva a brať na seba povinnosti. § 9 Zastupovanie (1) Fyzická osoba, ktorá nemôže v daňovom konaní vystupovať samostatne, musí byť zastúpená svojím zákonným zástupcom.6) Ak opatrovník nie je ustanovený súdom, ustanoví ho pre daňové konanie správca dane. Proti rozhodnutiu o ustanovení opatrovníka sa možno odvolať. (2) Daňový subjekt, jeho zákonný zástupca alebo jeho opatrovník sa môže dať zastupovať zástupcom, ktorého si zvolí a ktorý koná v rozsahu plnomocenstva udeleného písomne alebo ústne do zápisnice. Ak nie je rozsah plnomocenstva presne vymedzený, považuje sa toto plnomocenstvo za všeobecné. V tej istej veci môže mať len jedného zástupcu. (3) Zastupovanie daňového subjektu zástupcom nevylučuje, aby správca dane rokoval v nevyhnutných prípadoch s daňovým subjektom priamo alebo aby ho vyzval na vykonanie niektorých úkonov. Daňový subjekt je povinný výzve správcu dane vyhovieť. Správca dane musí o tomto konaní vyrozumieť zástupcu daňového subjektu. (4) Ak v tej istej veci koná daňový subjekt a ním zvolený zástupca a ich konanie si odporuje, rešpektuje správca dane konanie daňového subjektu. Správca dane o tom vyrozumie zástupcu daňového subjektu. (5) Ak urobilo niekoľko daňových subjektov spoločné podanie alebo ak vystupujú spoločne v rovnakej veci, prípadne sú spoluvlastníkmi veci, ktorá je predmetom zdanenia, sú povinní zvoliť si spoločného zástupcu pre účely daňového konania. Ak tak neurobia ani na výzvu, určí spoločného zástupcu správca dane sám a vyrozumie o tom všetky príslušné daňové subjekty. § 10 Vylúčenie zo zastupovania (1) Správca dane je oprávnený nepripustiť v daňovom konaní alebo z daňového konania vylúčiť zástupcu, ak dôjde k stretu so záujmami iných daňových subjektov v daňových veciach; to neplatí, ak je zástupcom daňový poradca, advokátadvokát alebo komerčný právnik. (2) Zástupca môže zastupovať súčasne len jeden daňový subjekt u jedného správcu dane, ak nejde o blízke osoby; to neplatí, ak je zástupcom daňový poradca, advokátadvokát alebo komerčný právnik alebo ak ide o spoločného zástupcu. § 11 Zápisnica o ústnom pojednávaní (1) O ústnom pojednávaní v daňovom konaní spíše správca dane zápisnicu. (2) Zo zápisnice musí byť zrejmé najmä, kto, kde a kedy daňové konanie vykonal, ktoré osoby sa ho zúčastnili, označenie hlavného predmetu konania, súvislé opísanie jeho priebehu, označenie dokladov a iných listín odovzdaných pri pojednávaní alebo podstatný obsah listín predložených na nahliadnutie, vykonané poučenie, vyjadrenie poučených osôb, ich návrhy alebo námietky smerujúce proti obsahu zápisnice, rozhodnutie o týchto návrhoch alebo námietkach. Ak nahradzuje zápisnica podanie, musí mať jeho náležitosti. (3) Súčasťou zápisnice sú i opatrenia prijaté pri ústnom pojednávaní o veci, vrátane rozhodnutia vyhláseného pri pojednávaní. (4) Zápisnicu podpisujú po oboznámení sa s ňou všetky osoby, ktoré sa na pojednávaní alebo vykonaní úkonu zúčastnili, vrátane pracovníkov správcu dane. Dôvody odopretia podpisu a námietky proti obsahu zápisnice sa v nej zaznamenajú. (5) Odpis zápisnice vydá správca dane daňovému subjektu, s ktorým ústne pojednával, len ak si tak výslovne hneď po začatí ústneho pojednávania žiada. (6) Správca dane opraví v zápisnici chyby v pravopise a iné zrejmé nesprávnosti. Rozhoduje tiež o návrhoch na doplnenie zápisnice a o námietkach proti jej zneniu. Proti tomuto rozhodnutiu sa nemožno samostatne odvolať. § 12 Úradný záznam Úradný záznam zachytáva rôzne ústne podania, oznámenia, poznámky, obsah telefonických hovorov, odkazy na iné spisové materiály, výpisy z vlastných alebo cudzích záznamov a ďalšie skutočnosti vzťahujúce sa na vec a zistené správcom dane. Úradný záznam podpíše pracovník správcu dane, ktorý ho vyhotovil. V úradnom zázname tiež odkáže na zdroj informácie uvedenej v zázname. Na ďalšie náležitosti úradného záznamu sa vzťahuje primerane § 11. § 13 Lehoty (1) Ak nie je lehota pre niektorý úkon v daňovom konaní určená všeobecne záväzným právnym predpisom, určí primeranú lehotu rozhodnutím správca dane. Zároveň upozorní na právne dôsledky nedodržania tejto lehoty. Lehotu kratšiu ako 8 dní možno určiť len celkom výnimočne pre jednoduché alebo osobitne naliehavé úkony. (2) Z dôležitých dôvodov môžu účastníci daňového konania pred uplynutím lehoty požiadať správcu dane o jej predĺženie. (3) Pri prvej žiadosti o predĺženie lehoty, ak nejde o lehotu ustanovenú zákonom, môže správca dane lehotu predĺžiť. Správca dane však nemôže predĺžiť lehotu o dlhšiu dobu, než o akú sa žiada. (4) Ak správca dane nerozhodne o žiadosti o predĺženie lehoty najneskôr do 15 dní od jej obdržania, považuje sa lehota za predĺženú. (5) Ak uplynula pôvodná lehota už pred podaním žiadosti a ak nešlo o lehotu už predĺženú podľa odsekov 3 a 4, môže správca dane z dôležitých dôvodov odpustiť zmeškanie lehoty, ak o to účastník daňového konania požiada najneskôr do tridsiatich dní odo dňa, kedy odpadli dôvody zmeškania pôvodnej lehoty, a ak v tej istej lehote urobí zmeškaný úkon. (6) Lehotu nemožno predĺžiť a ani odpustiť jej zmeškanie, ak uplynul od posledného dňa pôvodnej lehoty jeden rok. (7) Proti rozhodnutiu o žiadosti o predĺženie lehoty alebo o odpustenie zmeškania lehoty nie je prípustný opravný prostriedok. (8) Do plynutia lehoty sa nezapočítava deň, kedy došlo k skutočnosti určujúcej začiatok lehoty. (9) Lehoty určené podľa týždňov, mesiacov alebo rokov končia uplynutím toho dňa, ktorý sa svojím označením zhoduje s dňom, kedy došlo k skutočnosti určujúcej začiatok lehoty. Ak nie je taký deň v mesiaci, končí lehota posledným dňom mesiaca. Ak pripadne posledný deň lehoty na sobotu, nedeľu alebo štátny sviatok, je posledným dňom lehoty najbližší nasledujúci pracovný deň. (10) Lehota je zachovaná, ak je v posledný deň lehoty vykonaný úkon u správcu dane alebo podanie odovzdané na poštové doručenie. (11) V pochybnostiach sa považuje lehota za zachovanú, ak sa nepreukáže opak. § 14 Miestne zisťovanie (1) Správca dane v súvislosti s daňovým konaním je oprávnený vykonávať miestne zisťovanie. Na vykonanie miestneho zisťovania je pracovník správcu dane povinný preukázať sa služobným preukazom. (2) Pracovník správcu dane má právo v dobe primeranej predmetu zisťovania, najmä v dobe prevádzky, na neobmedzený prístup do každej prevádzkovej budovy, miestnosti alebo miesta, vrátane dopravných prostriedkov, k účtovným písomnostiam, záznamom a informáciám na technických nosičoch dát a vykonať obhliadku veci v rozsahu nevyhnutne potrebnom na dosiahnutie účelu podľa tohto zákona. Toto právo má tiež, ak ide o byt, ktorý daňový subjekt používa tiež na podnikanie. (3) Pracovník správcu dane má právo urobiť alebo si vyžiadať výpis alebo kópiu z účtovných písomností, záznamu alebo informácií na technických nosičoch dát na náklady daňových subjektov. (4) Ak daňový subjekt vykonáva dani podliehajúcu činnosť mimo svojho obvyklého pracoviska, na verejnom priestranstve alebo miesto výkonu tejto činnosti strieda, je povinný na výzvu pracovníka správcu dane preukázať svoju totožnosť občianskym preukazom, prípadne iným osobným dokladom a oprávnenie na podnikanie. Cudzí štátny príslušník preukazuje svoju totožnosť povolením na trvalý pobyt alebo cestovným pasom. (5) Daňový subjekt a tretie osoby sú povinné poskytnúť pracovníkovi správcu dane všetky primerané prostriedky a pomoc potrebnú na účinné vykonanie miestneho zisťovania, najmä mu podať potrebné vysvetlenia. (6) Daňový subjekt, u ktorého sa miestne zisťovanie vykonáva, je povinný zapožičať správcovi dane ním vyžiadané doklady a iné veci mimo svojho priestoru. Na tento postup sa vzťahuje primerane § 15 ods. 5. (7) Pracovník správcu dane môže zabezpečiť veci nevyhnutne potrebné pre preukázanie skutočností v daňovom konaní. K tomuto opatreniu pristúpi najmä vtedy, ak chýba riadne preukázanie pôvodu obchodného tovaru alebo vecí, ich množstva, ceny, kvality alebo riadneho usporiadania finančných povinností v súvislosti s ich dovozom alebo nákupom. V rozhodnutí, ktoré je súčasťou zápisnice, správca dane určí lehotu na odstránenie pochybností vo vzťahu k zabezpečeným veciam. Veci, ktoré nie je možné na mieste spoľahlivo zabezpečiť, môže správca dane na náklady ich majiteľa alebo držiteľa nechať previezť na miesto pre tento účel vhodné. Ak je to pre dokazovanie nevyhnutné alebo vhodné, môže pracovník správcu dane bezodplatne odobrať pre účely bližšej obhliadky alebo expertízy vzorky zabezpečených vecí. Tieto odobraté vzorky sa po expertíze či obhliadke vrátia, ak to pripúšťa ich povaha. Pri zabezpečovaní vecí sa postupuje primerane podľa § 36. (8) O miestnom zisťovaní spíše pracovník správcu dane podľa povahy zisťovania zápisnicu alebo úradný záznam. Ak pritom zabezpečí veci podľa odseku 7, odovzdá odpis zápisnice osobe, ktorej veci zabezpečil. § 15 Daňová kontrola (1) Daňovou kontrolou správca dane zisťuje alebo preveruje skutočnosti rozhodujúce pre správne určenie dane, a to u daňového subjektu alebo na mieste, kde to účel kontroly vyžaduje. Daňová kontrola sa vykonáva v rozsahu, ktorý je nevyhnutne potrebný na dosiahnutie účelu tohto zákona. (2) Daňový subjekt, u ktorého sa vykonáva daňová kontrola, má vo vzťahu k pracovníkovi správcu dane tieto povinnosti a) buď sám alebo ním určeným pracovníkom poskytovať informácie o vlastnej organizačnej štruktúre, o pracovnej náplni jednotlivých útvarov, o obehu a uložení účtovných a iných dokladov, b) zabezpečiť vhodné miesto a podmienky na vykonanie daňovej kontroly, c) predložiť na požiadanie záznamy, ktorých vedenie bolo správcom dane uložené, účtovné a iné doklady, ktoré preukazujú hospodárske a účtovné operácie, ktoré sú pre správne určenie daňovej povinnosti rozhodujúce alebo o ktoré pracovník správcu dane požiada, a podať k nim ústne alebo písomne požadované vysvetlenie, d) nezatajovať doklady, ktoré má k dispozícii alebo o ktorých je mu známe, kde sa nachádzajú, e) predložiť v priebehu kontroly všetky dostupné dôkazné prostriedky preukazujúce jeho tvrdenia, f) umožniť vstup do každej prevádzkovej budovy, miestnosti, miesta a bytu, ktorý daňový subjekt používa tiež na podnikanie, do dopravných prostriedkov a umožniť rokovanie s ktorýmkoľvek svojím pracovníkom, g) zapožičať potrebné doklady a iné veci mimo svojho priestoru. (3) Daňový subjekt, u ktorého sa vykonáva daňová kontrola, má vo vzťahu k pracovníkovi správcu dane práva a) na predloženie služobného preukazu pracovníkom správcu dane, b) byť prítomný na rokovaní so svojimi pracovníkmi, c) predkladať v priebehu daňovej kontroly dôkazné prostriedky, prípadne navrhovať predloženie dôkazných prostriedkov, ktoré on sám nemá k dispozícii, d) podávať písomné námietky proti postupu pracovníka správcu dane, e) klásť svedkom a znalcom otázky pri ústnom pojednávaní a miestnom zisťovaní, f) vyjadriť sa pred ukončením daňovej kontroly k výsledku uvedenému v protokole, k spôsobu zistenia, prípadne navrhnúť jeho doplnenie, g) nahliadnuť do zapožičaných dokladov u správcu dane v jeho obvyklej úradnej dobe. (4) Námietky podľa odseku 3 písm. d) vybavuje pracovník správcu dane najbližšie nadriadený tomu, voči ktorému smerujú. Tento nadriadený pracovník námietke vyhovie a zabezpečí nápravu alebo daňovému subjektu oznámi písomne dôvody, pre ktoré nemožno námietke vyhovieť. Proti tomuto rozhodnutiu sa nemožno odvolať. (5) Prevzatie dokladov a iných vecí podľa odseku 2 písm. g) potvrdí pracovník správcu dane v protokole o kontrole alebo osobitne pri prevzatí. Tento postup sa použije iba vtedy, ak hrozí nebezpečenstvo, že takto označené dôkazné prostriedky budú zničené, pozmenené, odstránené alebo inak znehodnotené. Zapožičané doklady vráti správca kontrolovanému subjektu najneskôr do tridsiatich dní. V osobitne zložitých prípadoch, najmä ak je nevyhnutné zapožičané doklady podrobiť vonkajšej expertíze, môže túto lehotu predĺžiť orgán priamo nadriadený správcovi dane. Proti tomuto rozhodnutiu nie je prípustné odvolanie. (6) O výsledku zistenia vyhotoví pracovník správcu dane protokol o daňovej kontrole. Po prerokovaní tohto protokolu ho podpíše kontrolovaný daňový subjekt a pracovník správcu dane. Bezdôvodné odmietnutie podpisu kontrolovaným daňovým subjektom je pre platnosť v protokole uvedených zistení bezvýznamné a o tomto musí byť v protokole kontrolovaný daňový subjekt výslovne poučený. Jedno vyhotovenie protokolu obdrží kontrolovaný daňový subjekt. Deň podpisu protokolu je tiež dňom jeho doručenia. Ak je výsledkom kontrolného zistenia skutočnosť, odôvodňujúca dodatočné vyrubenie dane, môže byť súčasťou protokolu o daňovej kontrole i dodatočný platobný výmer. Ak odmietne daňový subjekt protokol prevziať, doručí sa mu poštou na doručenku. § 16 Dožiadanie (1) Miestne príslušný správca dane môže požiadať o vykonanie jednotlivých úkonov v daňovom konaní iného vecne príslušného správcu dane, ak tento môže požadovaný úkon vykonať ľahšie, hospodárnejšie alebo rýchlejšie. Dožiadaný správca dane je povinný žiadosti vyhovieť alebo oznámiť dôvody, pre ktoré dožiadaniu nemôže vyhovieť. (2) Spory o opodstatnenosti dožiadania rozhoduje orgán uvedený v § 3 ods. 9. § 17 Doručovanie (1) Správca dane doručuje úradné písomnosti adresátovi spravidla poštou. Tieto písomnosti však môže doručiť i svojimi pracovníkmi. (2) Do vlastných rúk sa adresátovi doručujú písomnosti, a) o ktorých tak výslovne ustanovuje tento zákon, b) ak je deň doručenia rozhodujúci pre začiatok plynutia lehoty, ktorej nesplnenie by pre adresáta mohlo byť spojené s právnou ujmou, c) ak tak určí správca dane. (3) Ak nebol adresát písomnosti, ktorá má byť doručená do vlastných rúk, zastihnutý, hoci sa v mieste doručenia zdržuje, upovedomí ho doručovateľ vhodným spôsobom, že písomnosť príde doručiť znovu v určitý deň a hodinu. Ak bude nový pokus o doručenie bezvýsledný, uloží doručovateľ písomnosť na pošte alebo na obecnom úrade a adresáta o tom vhodným spôsobom vyrozumie. Ak si nevyzdvihne adresát písomnosť do pätnástich dní od jej uloženia, považuje sa posledný deň tejto lehoty za deň doručenia, i keď sa adresát o uložení nedozvedel. (4) Ak adresát bezdôvodne odmietne prijať písomnosť, je táto doručená dňom, kedy bolo prijatie odmietnuté; na to musí doručovateľ adresáta upozorniť. (5) Ak má adresát zástupcu s plnomocenstvom pre celé daňové konanie, doručuje sa písomnosť len tomuto zástupcovi. Ak má však adresát osobne v daňovom konaní niečo vykonať, doručuje sa písomnosť jemu i jeho zástupcovi. (6) Ak má adresát, ktorý sa zdržuje v cudzine, zástupcu v tuzemsku, doručí sa písomnosť tomuto zástupcovi. (7) Písomnosti určené právnickej osobe sa doručujú pracovníkom oprávneným pre tohto adresáta prijímať písomnosti. Ak nie sú, doručuje sa písomnosť, ktorá je určená do vlastných rúk, tomu, kto je oprávnený za adresáta konať; ostatné písomnosti ktorémukoľvek jeho pracovníkovi, ktorý písomnosť prijme. Rovnako sa postupuje, ak adresát ustanovil na pošte osobu na prijímanie zásielok. (8) Písomnosti určené daňovému poradcovi, advokátoviadvokátovi alebo komerčnému právnikovi môžu byť doručované tiež ich pracovníkom, ktorí ním boli poverení na prijímanie písomností. (9) Doručenie osobám uvedeným v odsekoch 4 až 8 sa považuje za doručenie adresátovi. (10) Doručenie predpisovým zoznamom upravuje osobitný predpis.7) § 18 Doručovanie do cudziny (1) Adresátovi, ktorý sa zdržuje v cudzine a jeho pobyt je známy, sa doručujú úradné písomnosti priamo. Ak treba doručiť úradnú písomnosť do vlastných rúk adresáta, zašle sa písomnosť na medzinárodnú návratku. (2) Ak sa adresát zdržuje v cudzine a jeho pobyt nie je známy, doručujú sa úradné písomnosti zákonnému zástupcovi alebo opatrovníkovi (§ 9 ods. 1). § 19 Doručenie verejnou vyhláškou (1) Ak nie je správcovi dane známy pobyt alebo sídlo adresáta, doručí písomnosť verejnou vyhláškou. (2) Doručenie verejnou vyhláškou sa vykoná tak, že sa vyvesí po dobu pätnástich dní spôsobom v mieste obvyklým oznámenie o mieste uloženia písomnosti s jej presným označením. Posledný deň tejto lehoty sa považuje za deň doručenia. Oznámenie o uložení písomnosti sa vyvesí v sídle správcu dane, ktorého písomnosť má byť adresátovi doručená, v mieste jeho posledného pobytu alebo sídla. Vyvesenie verejnej vyhlášky zabezpečí na dožiadanie príslušného správcu dane obec, ktorá tiež potvrdí dobu vyvesenia. § 20 Začatie konania (1) Konanie je začaté dňom, kedy podanie daňového subjektu došlo príslušnému správcovi dane, alebo dňom, kedy správca dane alebo iné osoby, ktoré na to zákon ustanovil, vykonali voči daňovému subjektu prvý úkon v daňovom konaní. (2) Ak tak tento alebo osobitný zákon ustanovuje, podávajú daňové subjekty o svojej daňovej povinnosti príslušnému správcovi dane priznanie, hlásenie a vyúčtovanie na predpísaných tlačivách. (3) Iné podania v daňových veciach možno urobiť písomne alebo ústne do zápisnice alebo iným vhodným spôsobom, ak daňové predpisy výslovne neustanovujú, že majú byť vykonané písomne. (4) Pre konanie je rozhodujúci obsah podania, i keď je nesprávne označené. Z podania musí byť zrejmé, kto ho podáva, čoho sa týka a čo sa navrhuje. (5) Podanie sa predkladá u miestne príslušného správcu dane a na požiadanie musí byť prijatie podania potvrdené. (6) Ak má podanie nedostatky, pre ktoré nie je spôsobilé na prerokovanie, vyzve správca dane daňový subjekt, aby ich podľa jeho pokynu a v určenej lehote odstránil. Súčasne ho poučí o následkoch spojených s ich neodstránením. (7) Ak bude podanie opravené v určenej lehote, hľadí sa naň tak, akoby bolo predložené bez nedostatkov v deň pôvodného podania. Ak bude opravené podanie predložené až po uplynutí určenej lehoty, považuje sa za podané dňom, kedy bolo podané po oprave. Ak sa výzve správcu dane nevyhovie, hľadí sa na toto podanie, akoby nebolo podané. § 21 Postúpenie (1) Ak nie je správca dane, ktorému bolo podanie v daňovej veci doručené, príslušný na prerokovanie veci a na rozhodnutie, je povinný podanie bezodkladne postúpiť príslušnému správcovi dane a upovedomiť o tom toho, kto podanie urobil. (2) Ak bola podaním dodržaná lehota, považuje sa za zachovanú i u správcu dane, ktorému vec bola postúpená. (3) Ak dôjde správcovi dane podanie, ktorého vybavenie nepatrí do jeho pôsobnosti ani do pôsobnosti iného správcu dane, vráti ho odosielateľovi. § 22 Nazeranie do spisov (1) Daňový subjekt je oprávnený nazerať do spisov týkajúcich sa jeho daňových povinností, s výnimkou spisov uvedených v odseku 2. Správca dane je povinný o každom nazretí do spisu vyhotoviť úradný záznam. (2) Daňový subjekt nie je oprávnený nazerať do úradnej korešpondencie určenej pre nadriadené orgány, do registra, do pomôcok, zápisov a rozhodnutí slúžiacich výlučne pre potreby správcu dane a ďalších podkladov, do ktorých sa nesmie umožniť nazeranie s ohľadom na povinnosť zachovať v tajnosti pomery iných daňovníkov. (3) Na žiadosť daňového subjektu urobí správca dane zo spisového materiálu, do ktorého možno nazrieť, doslovné odpisy, overí ich zhodu s originálom, vyznačí na nich účel ich využitia a vydá ich daňovému subjektu. § 23 Povinnost zachovávat mlčanlivosť (1) Osoby, s výnimkou daňových subjektov v daňovom konaní o ich daňovej povinnosti, zúčastnené na daňovom konaní, sú povinné zachovávať mlčanlivosť o tom, čo sa pri daňovom konaní alebo v súvislosti s ním dozvedeli, najmä o osobných pomeroch daňových subjektov, ako aj o iných veciach súvisiacich s podnikaním. (2) Účastníci daňového konania musia byť poučení správcom dane o svojej povinnosti zachovávať mlčanlivosť a o právnych dôsledkoch porušenia tejto povinnosti. (3) Pracovníci správcu dane môžu a) informácie získané v daňovom konaní poskytnúť inému pracovníkovi toho istého alebo iného správcu dane, nadriadeným orgánom alebo súdu, ak tieto orgány prerokovávajú opravný prostriedok v daňovej veci alebo výkon exekúcie, b) poskytovať informácie nadriadeným orgánom i v prípadoch vybavovania sťažností daňových subjektov, pri odbornom posudzovaní jednotlivých prípadov a pri ich dohliadkovej činnosti vykonávanej u správcu dane, c) zovšeobecnené informácie získané pri výkone správy daní poskytnúť nadriadeným orgánom bez toho, aby sa uvádzali konkrétne daňové subjekty, ktorých sa informácie týkajú, d) poskytovať informácie štátnym orgánom pri zisťovaní oprávnenosti nárokov na podporu v nezamestnanosti a dávok sociálneho zabezpečenia, e) poskytovať informácie získané v daňovom konaní súdom v konaní o výživnom podľa osobitného predpisu.8) (4) Informácie podľa odseku 3 písm. c) môžu uvedené orgány poskytovať inému orgánu, ak tak ustanovuje osobitný predpis. (5) Od povinnosti zachovávať mlčanlivosť môžu byť tretie osoby zúčastnené na daňovom konaní a pracovníci správcu dane daňovým subjektom oslobodené len písomne, s uvedením rozsahu a účelu oslobodenia. (6) Povinnosť zachovávať mlčanlivosť neplatí voči orgánom činným v trestnom konaní. (7) Za porušenie povinnosti zachovávať mlčanlivosť sa považuje i využitie poznatkov získaných v daňovom konaní alebo v súvislosti s ním pre konanie prinášajúce prospech osobe zaviazanej touto povinnosťou alebo iným osobám alebo konanie, ktoré by spôsobilo niekomu ujmu. Porušením povinnosti zachovávať mlčanlivosť nie je vyrubenie dane predpisovým zoznamom. (8) Publikovať a akokoľvek zverejniť mená osôb, ktoré boli právoplatne odsúdené za trestný čintrestný čin skrátenia dane vrátane uvedenia bližších okolností, za ktorých bol tento trestný čintrestný čin spáchaný, môže i poverený pracovník správcu dane. Bez uvedenia konkrétnych údajov, najmä mien, môže tiež pracovník správcu dane využívať zovšeobecnené informácie pri vedeckej, publikačnej a pedagogickej činnosti. (9) Správca dane zodpovedá za vytvorenie podmienok pre zachovávanie mlčanlivosti podľa odseku 1. To sa vzťahuje aj na využívanie a prístup k údajom evidovaným pomocou výpočtovej techniky. § 24 Vylúčenie pracovníkov správcu dane (1) Pracovník správcu dane je z daňového konania vylúčený, ak so zreteľom na jeho pomer k veci, k daňovým subjektom alebo k ich zástupcom možno mať pochybnosť o jeho nezaujatosti. (2) Pracovník správcu dane je z daňového konania vylúčený aj v prípade, že sa v tej istej veci zúčastnil daňového konania ako pracovník orgánu iného stupňa. (3) Pracovník správcu dane, daňový subjekt a ďalšie osoby zúčastnené na daňovom konaní sú povinní neodkladne oznámiť príslušnému vedúcemu pracovníkovi správcu dane skutočnosti uvedené v odsekoch 1 a 2 a ďalšie skutočnosti nasvedčujúce o zaujatosti pracovníka správcu dane. (4) Pracovník, o ktorého nezaujatosti sú pochybnosti, smie do doby, než bude rozhodnuté o jeho nezaujatosti, vykonať vo veci len nevyhnutné úkony. (5) O vylúčení pracovníka z daňového konania rozhodne jeho priamo nadriadený vedúci pracovník, ktorý môže rozhodnúť o vylúčení i z vlastného podnetu. Pri námietke zaujatosti vedúceho pracovníka správcu dane rozhodne o vylúčení vedúci pracovník orgánu najbližšie nadriadeného správcovi dane. (6) Proti rozhodnutiu o vylúčení pracovníka podľa odseku 5 nie je prípustné odvolanie. § 25 Zastavenie daňového konania (1) Ak nie je v tomto zákone alebo osobitnom predpise ustanovené inak, daňové konanie sa zastaví, ak a) navrhovateľ vzal späť svoj návrh skôr, ako bolo o ňom rozhodnuté, ak to zákon pripúšťa, b) je právnym nástupcom daňového subjektu Slovenská republika, c) sa zistí v priebehu konania, že navrhovateľ nie je podľa osobitných predpisov daňovým subjektom, d) daňový subjekt zmeškal lehotu, ktorú nemožno ďalej predĺžiť ani odpustiť jej zmeškanie, e) bolo vo veci už právoplatne rozhodnuté, f) nebola s návrhom a ani dodatočne na výzvu vyrovnaná poplatková povinnosť ustanovená osobitným zákonom. (2) Rozhodnutie o zastavení konania podľa odseku 1 písm. b) sa nedoručuje; toto rozhodnutie sa zakladá v spisovom materiáli správcu dane. Rozhodnutie o zastavení daňového konania musí obsahovať odôvodnenie. Proti tomuto rozhodnutiu sa možno odvolať. § 26 Predbežná otázka (1) Ak sa v daňovom konaní vyskytne otázka, o ktorej už právoplatne rozhodol príslušný orgán, je správca dane takýmto rozhodnutím viazaný. Inak si môže správca dane o takejto otázke urobiť úsudok alebo dať príslušnému orgánu podnet na začatie konania. (2) Správca dane si nemôže ako o predbežnej otázke urobiť úsudok o tom, či a kým bol spáchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok, alebo o osobnom stave občana, ak je to v pôsobnosti iného orgánu. § 27 Predvolanie a predvedenie (1) Správca dane predvolá osobu, ktorej osobná účasť v daňovom konaní je nevyhnutná, a v predvolaní súčasne upozorní na právne dôsledky nedostavenia sa. Predvolanie sa doručuje do vlastných rúk. (2) V prípade, že sa predvolaný bez ospravedlnenia nedostaví ani po opakovanom predvolaní, môže správca dane požiadať o jeho predvedenie. (3) O predvedenie podľa odseku 2 správca dane požiada príslušný útvar Policajného zboru Slovenskej republiky, ktorý je povinný ho predviesť. O predvedenie vojakov v činnej službe alebo príslušníkov ozbrojených zborov požiada správca dane útvar, v ktorom je predvolaný služobne zaradený. § 28 Náklady daňového konania (1) Ak neustanovuje tento zákon inak, náklady daňového konania hradí príslušný správca dane, s výnimkou exekučných nákladov (§ 72) a nákladov, ktoré vznikli daňovému subjektu. (2) Ak sa na výzvu správcu dane zúčastnia na daňovom konaní a) svedkovia, patrí im náhrada hotových výdavkov a ušlej mzdy; nárok je treba uplatniť u správcu dane, na ktorého výzvu sa na konaní zúčastnili, súčasne s dokladmi, ktoré preukazujú uplatňovaný nárok, do piatich pracovných dní po výsluchu, inak tento nárok zaniká, b) znalci, audítori a tlmočníci, patrí im náhrada hotových výdavkov a odmien, podľa osobitných predpisov, c) osoby, s výnimkou daňových subjektov, ktoré majú listiny a iné veci potrebné v daňovom konaní, patrí im náhrada spojená s ich predložením alebo obhliadnutím. Nárok je nevyhnutné uplatniť u správcu dane, na ktorého výzvu sa na konaní zúčastnili, súčasne s dokladmi, ktoré preukazujú uplatňovaný nárok, do piatich pracovných dní od predloženia alebo obhliadnutia, inak tento nárok zaniká, d) tretie osoby podľa § 6 ods. 2 písm. d) až g), patrí im náhrada hotových výdavkov; na uplatnenie nároku sa vzťahuje obdobne ustanovenie písmena a). (3) O uplatňovaných nárokoch rozhodne príslušný správca dane do pätnástich dní odo dňa ich uplatnenia a v rovnakej lehote poukáže v prospech oprávnených úhradu priznaného nároku. Proti tomuto rozhodnutiu sa možno odvolať. § 29 Dokazovanie (1) Dokazovanie vykonáva správca dane, ktorý vedie daňové konanie. (2) Správca dane dbá, aby skutočnosti rozhodujúce pre správne určenie daňovej povinnosti boli zistené čo najúplnejšie, a nie je pritom viazaný iba návrhmi daňových subjektov. (3) Netreba dokazovať skutočnosti všeobecne známe alebo známe správcovi dane z jeho činnosti. (4) Ako dôkaz možno použiť všetky prostriedky, ktorými možno zistiť a objasniť skutočnosti rozhodujúce pre správne určenie daňovej povinnosti a ktoré nie sú získané v rozpore so všeobecne záväznými právnymi predpismi. Ide najmä o rôzne podania daňových subjektov (priznania, hlásenia, odpovede na výzvy správcu dane a pod.), o svedecké výpovede, znalecké posudky, verejné listiny, správy o daňových kontrolách, zápisnice o miestnom zisťovaní a obhliadke, povinné záznamy vedené daňovými subjektmi a doklady k nim. (5) Ak v daňovom konaní daňový subjekt nesplní svoju dôkaznú povinnosť pri určení výšky dane, môže správca výšku dane s ním dohodnúť. Na túto dohodu sa vzťahuje primerane § 11. (6) Ak nesplní daňový subjekt pri dokazovaní ním uvádzaných skutočností niektorú zo svojich zákonných povinností, v dôsledku čoho nemožno daňovú povinnosť správne určiť a daň sa neurčí ani podľa odseku 5, je správca dane pri určovaní daňovej povinnosti oprávnený použiť pomôcky, ktoré má k dispozícii alebo ktoré si zaobstará bez súčinnosti s daňovým subjektom. Takýmito pomôckami môžu byť najmä listiny, výpisy z verejných záznamov, daňové spisy iných daňových subjektov, znalecké posudky, výpovede svedkov v iných daňových veciach, správy a vyjadrenia iných správcov dane, štátnych orgánov a obcí, záujmových združení a vlastné poznatky správcu dane zo zdaňovania dotknutého daňového subjektu, ako aj jemu podobných daňových subjektov. (7) Správca dane preukazuje a) doručenie vlastných písomností daňovému subjektu, b) existenciu skutočností vyvracajúcich vierohodnosť, správnosť alebo úplnosť povinných evidencií alebo záznamov vedených daňovým subjektom. (8) Daňový subjekt preukazuje všetky skutočnosti, ktoré je povinný uvádzať v priznaní, hlásení a vyúčtovaní alebo na ktorých preukázanie bol vyzvaný správcom dane v priebehu daňového konania. § 30 Rozhodnutie (1) V daňovom konaní možno ukladať povinnosť alebo priznávať práva len rozhodnutím. Rozhodnutie je pre adresáta platné, len ak je riadnym spôsobom doručené alebo oznámené, ak tento alebo osobitný predpis neustanovuje inak. (2) Rozhodnutie musí obsahovať najmä a) označenie orgánu, ktorý rozhodnutie vydal, b) číslo konania, prípadne i číslo platobného výmeru, dátum rozhodnutia, c) presné označenie osoby, o ktorej právach a povinnostiach sa rozhodovalo, d) výrok, ktorý obsahuje rozhodnutie vo veci s uvedením ustanovenia právneho predpisu, podľa ktorého sa rozhodovalo, prípadne lehotu plnenia, rozhodnutie o náhradách konania, a ak ide o peňažné plnenie, aj sumu a číslo účtu príslušnej banky, na ktorý má byť suma zaplatená, e) poučenie o mieste, dobe a forme podania opravného prostriedku s upozornením na prípadné vylúčenie odkladného účinku, f) vlastnoručný podpis povereného pracovníka správcu dane s uvedením mena, priezviska a funkcie a odtlačok úradnej pečiatky so štátnym znakom. (3) Rozhodnutie obsahuje odôvodnenie, ak tak ustanovuje tento zákon. V odôvodnení sa uvedie, ktoré skutočnosti boli podkladom rozhodnutia, aké úvahy ovplyvnili hodnotenie dôkazov a použitie právnych predpisov, na základe ktorých sa rozhodovalo. (4) Ak chýba v rozhodnutí poučenie o opravných prostriedkoch alebo v poučení bolo nesprávne uvedené poučenie, že proti rozhodnutiu nie je možné podať opravný prostriedok, uzná správca dane opravný prostriedok podaný do šiestich mesiacov po doručení rozhodnutia, za včas podaný. (5) Ak je v rozhodnutí určená pre podanie opravného prostriedku lehota dlhšia ako v tomto zákone, platí lehota uvedená v rozhodnutí. (6) Rozhodnutie, ktorým správca dane určuje výšku dane, oznámi správca dane daňovému subjektu formou platobného alebo dodatočného platobného výmeru alebo predpisovým zoznamom. (7) Rozhodnutie, ktorým sa daň vyrubuje odchylne od priznania, hlásenia, dohody alebo iného oznámenia, musí obsahovať odôvodnenie. (8) Rozhodnutie o riadnych alebo mimoriadnych opravných prostriedkoch musí obsahovať odôvodnenie. Odôvodnenie nie je potrebné, ak sa navrhovateľovi vyhovuje v plnom rozsahu. (9) Doručené rozhodnutie, proti ktorému nemožno uplatniť riadny opravný prostriedok, je právoplatné. (10) Rozhodnutie je vykonateľné, ak proti nemu nemožno podať riadne opravné prostriedky alebo ak ich podanie nemá odkladný účinok a ak uplynula zároveň lehota plnenia. DRUHÁ ČASŤ PRÍPRAVNÉ KONANIE § 31 Registračná a oznamovacia povinnosť daňových subjektov (1) Právnická alebo fyzická osoba, ktorá vykonáva podnikateľskú9) alebo inú zárobkovú činnosť10) na území Slovenskej republiky, je povinná do 30 dní sa registrovať u miestne príslušného správcu dane. Táto lehota začne plynúť nasledujúci deň po dni nadobudnutia právoplatnosti povolenia alebo oprávnenia alebo po dni začatia činnosti. (2) Ak začne daňovník vykonávať činnosť alebo poberať príjmy podliehajúce dani, je povinný oznámiť túto skutočnosť správcovi dane do tridsiatich dní. (3) Daňovník je povinný ďalej oznámiť správcovi dane do tridsiatich dní zriadenie prevádzkárne a jej umiestnenie na území Slovenskej republiky. Tridsať dní pred zrušením tejto prevádzkárne oznámi túto skutočnosť správcovi dane. (4) Platiteľ dane je povinný registrovať sa u správcu dane najneskôr do pätnástich dní od vzniku povinnosti zrážať daň alebo preddavky na ňu, alebo daň vyberať, ak osobitný predpis neustanovuje inak. (5) Registračnú povinnosť nemá daňový subjekt, ktorý má len náhodnú alebo jednorazovú daňovú povinnosť alebo u ktorého je predmetom zdanenia len nehnuteľnosť, ak nemá registračnú povinnosť pri inej dani. Registračná povinnosť sa ďalej nevzťahuje na daňovníkov, ktorí majú výhradne príjmy zo závislej činnosti a príjmy, z ktorých je daň vyberaná osobitnou sadzbou dane. (6) Pri plnení svojej registračnej alebo oznamovacej povinnosti je daňový subjekt povinný oznámiť svoje plné meno alebo názov, trvalý pobyt, miesto podnikania alebo sídlo, rodné číslo alebo identifikačné číslo organizácie, ako i údaje osvedčujúce povolenie alebo oprávnenie podľa odseku 1. Ak ide o právnickú osobu alebo fyzickú osobu, ktorá je podnikateľom, tiež čísla účtov v bankách, na ktorých sú sústredené peňažné prostriedky z jej podnikateľskej činnosti. Ďalej uvedie údaje potrebné na určenie miestnej príslušnosti správcu dane, druhov daní, ktoré u neho prichádzajú do úvahy, ako aj svoje organizačné jednotky. Právnická osoba uvedie tiež svoj štatutárny orgán a prípadne osoby, ktoré sú okrem tohto orgánu za ňu v daňových veciach oprávnené rokovať. Ak ide o daňový subjekt so sídlom v cudzine, uvedie vždy svojho splnomocnenca v tuzemsku pre doručovanie. Ak je so začatím činnosti spojená i povinnosť platiť preddavky na daň, uvedie údaje potrebné pre určenie týchto preddavkov. (7) Ak dôjde k zmenám skutočností uvedených v odsekoch 1 a 6, najmä ak zanikne jeho daňová povinnosť pri niektorej dani, je daňový subjekt povinný ich oznámiť správcovi dane do pätnástich dní odo dňa, kedy vznikli. (8) Ak je daňovým subjektom osoba so sídlom alebo bydliskom v cudzine, ktorá nemá na území Slovenskej republiky prevádzkáreň, ani nehnuteľný majetok, je povinná sa zaregistrovať najneskôr v deň začatia dani podliehajúcej činnosti. (9) Registrácia alebo oznámenie podľa tohto zákona sa predkladá správcovi dane dvojmo na tlačive vydanom ministerstvom. Na registračnom tlačive musí daňový subjekt vyhlásiť, že ide o jeho prvú daňovú registráciu, alebo uviesť, či bol už niekedy daňovo registrovaný, a ak áno, kedy, u ktorého správcu dane, pridelené daňové identifikačné číslo, meno alebo názov, pod akým bol registrovaný a či bola registrácia odobratá alebo zrušená a dôvody, pre ktoré sa tak stalo. Ministerstvo a ústredné riaditeľstvo môže rozšíriť údaje požadované pri registrácii na registračnom tlačive, ak pôjde o údaje nevyhnutné pre riadnu správu jednotlivých daní. (10) Správca dane preverí údaje oznámené daňovým subjektom pri registrácii a v prípade pochybností o ich správnosti alebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje bližšie vysvetlil, zmenil alebo doplnil, a zároveň určí lehotu, v ktorej je daňový subjekt povinný na výzvu odpovedať. Ak dodrží daňový subjekt túto lehotu, považuje sa za dodržanú i lehota uvedená v odseku 1, ak inak k porušeniu lehoty uvedenej v odseku 1 nedošlo. (11) Správca dane pridelí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikačné číslo a o vykonanej registrácii mu vydá osvedčenie. Toto číslo je daňový subjekt povinný uvádzať na všetkých daňových dokladoch (napr. na faktúrach, dobropisoch, vrubopisoch, pokladničných dokladoch a dodacích listoch), ktoré bude vydávať, a tiež pri styku so správcom dane. Pri zmenách skutočností uvedených v osvedčení, je daňový subjekt povinný predložiť osvedčenie o registrácii súčasne s oznámením týchto zmien podľa odseku 7. Na tomto osvedčení správca dane vyznačí vykonané zmeny. (12) Ak nesplní daňový subjekt svoju registračnú alebo oznamovaciu povinnosť, urobí tak správca dane z úradnej moci neodkladne, po zistení skutočností odôvodňujúcich takýto postup. (13) Ak nesplní daňový subjekt svoju povinnosť podľa odseku 7, vykoná správca dane príslušné zmeny v registrácii alebo registráciu zruší, hneď ako zistí rozhodujúce skutočnosti. (14) Správca dane vedie i evidenciu nezaregistrovaných daňových subjektov a subjektov, o ktorých možno predpokladať, že sa stanú daňovými subjektmi. Táto evidencia slúži výlučne správcovi dane pre účely zdanenia a okrem oprávnených pracovníkov správcu dane nemôže do nej nikto nazrieť, ani z nej poskytovať akékoľvek informácie, pričom nie sú dotknuté ustanovenia § 23 ods. 3 a 5. (15) Ak je správcom dane obec, môže podľa miestnych podmienok tu ustanovenú registračnú povinnosť daňových subjektov vhodne obmedziť (okruh daňových subjektov, okruh nimi uvádzaných skutočností). (16) Ustanovenia odsekov 1 až 13 sa nepoužijú, ak tento zákon alebo osobitný predpis ustanovujú inak. § 32 Súčinnosť tretích osôb (1) Súdy, iné štátne orgány a notári v prípadoch, kedy predmet konania pred nimi podlieha dani podľa osobitných predpisov, sú povinní oznamovať správcovi dane údaje potrebné pre vyrubenie a vymáhanie dane. (2) Štátne kontrolné orgány sú povinné oznamovať správcom dane výsledky kontrol, ak majú vzťah k daňovým povinnostiam. (3) Štátne a iné orgány a právnické osoby, ktoré z úradnej moci alebo vzhľadom na predmet svojej činnosti vedú evidenciu osôb a ich majetku, sú povinné na výzvu správcu dane oznámiť údaje potrebné na vyrubenie a vymáhanie daní. (4) Osoby, ktoré majú listiny a iné veci, ktoré môžu byť dôkazným prostriedkom pri správe daní, sú povinné na výzvu správcu dane listiny a iné veci vydať alebo zapožičať. (5) Právnické a fyzické osoby, ktoré vykonávajú platby fyzickým osobám, a z týchto platieb nezrážajú daň, sú povinné uskutočnené platby oznamovať miestne príslušnému správcovi dane. V oznámení sa uvedie meno a trvalý pobyt fyzickej osoby, vyplatená suma a dôvod platby. Oznámenie sa zašle vždy do tridsiatich dní po uplynutí kalendárneho polroka. (6) Banky a iné peňažné ústavy sú povinné oznamovať na písomnú žiadosť správcu dane čísla bankových účtov, ich vlastníkov, stavy účtov a ich zmeny, údaje o pôžičkách, úveroch a úsporných vkladoch.11) (7) Na výzvu správcu dane sú mu pošty povinné oznamovať najmä totožnosť osôb, ktoré majú prenajaté poštové priehradky, a údaje o počte tam došlých zásielok a o ich odosielateľoch, úhrn súm dochádzajúcich daňovníkovi poštou alebo do jeho poštovej priehradky, totožnosť prijímateľa zásielok poste restante alebo umožniť správcovi dane tieto údaje získať na pošte a správnosť údajov oznámených poštou na mieste preveriť. (8) Orgány spojov sú povinné oznamovať správcovi dane na jeho výzvu totožnosť užívateľov telefónnych, ďalekopisných a telefaxových staníc, ktoré nie sú uvedené vo verejne dostupných zoznamoch. (9) Poisťovne sú povinné oznamovať správcom dane výplaty poistných plnení, ktoré nahrádzajú príjem alebo výnos, do tridsiatich dní odo dňa plnenia. (10) Vydavatelia tlače sú povinní oznámiť správcovi dane na jeho výzvu meno podávateľa inzerátu uverejneného pod značkou. (11) Verejní prepravcovia sú na výzvu správcu dane povinní mu oznamovať najmä odosielateľov a adresátov a skutočných príjemcov nimi prepravovaných nákladov, ako i údaje o dobe prepravy, množstve prepravovaného tovaru a charaktere zásielky. § 33 Postup pri ukončení činnosti (1) Správca dane pri zistení, že daňový subjekt prestal vykonávať činnosť alebo poberať príjmy podliehajúce dani, urobí opatrenia potrebné na urýchlené určenie dane a na vybranie nedoplatkov na všetkých daniach za celú dobu jeho činnosti, za ktorú plynuli príjmy podliehajúce zdaneniu. (2) Daňový subjekt zapísaný v obchodnom registri je povinný predložiť, súčasne so žiadosťou o výmaz z obchodného registra, písomný súhlas správcu dane. Povinnosť žiadať o písomný súhlas správcu dane s ukončením činnosti majú aj ostatné daňové subjekty. § 34 Vyhľadávacia činnosť (1) Správca dane je oprávnený overovať úplnosť evidencie alebo registrácie daňových subjektov a zisťovať tiež všetky údaje týkajúce sa ich príjmov, majetkových pomerov a ďalších skutočností rozhodujúcich pre správne vyrubenie a vymáhanie dane. (2) Pri tejto činnosti má správca dane rovnaké oprávnenia ako pri miestnom zisťovaní a daňovej kontrole. (3) Vyhľadávacia činnosť môže byť vykonávaná i bez priamej súčinnosti s daňovým subjektom. § 35 Pokuty (1) Tomu, kto nesplnil v určenej lehote povinnosť nepeňažnej povahy vyplývajúcu z tohto zákona alebo z osobitného predpisu alebo uloženú rozhodnutím podľa tohto zákona, môže správca dane opakovane uložiť pokutu do výšky 2 000 000 Kčs. Opakovane možno uložiť pokutu, ak uloženie pokuty neviedlo k náprave a protiprávny stav trvá. (2) Pri ukladaní pokút sa prihliada najmä na závažnosť, dobu trvania a následky protiprávneho konania. (3) Proti rozhodnutiu o uložení pokuty sa možno odvolať. Odvolanie má odkladný účinok. (4) Pokuta sa neuloží, ak sa zvýši daň podľa § 67. (5) V konaní o uložení pokuty sa postupuje podľa tohto zákona. (6) Pokutu nemožno uložiť, ak uplynuli tri roky od konca roka, v ktorom došlo ku konaniu zakladajúcemu právo na uloženie pokuty. Právo vymáhať vyrubenú pokutu sa premlčuje po piatich rokoch od vykonateľnosti rozhodnutia. § 36 Pozastavenie činnosti (1) Ak dochádza u daňového subjektu k opakovanému porušeniu povinnosti nepeňažnej povahy, za ktorú už bola uložená pokuta podľa § 35, a nedošlo pri tom ani dodatočne k splneniu tejto povinnosti, môže správca dane pozastaviť daňovému subjektu činnosť, ktorej výsledky sú predmetom zdanenia a ktorých sa porušenie týka, až na dobu tridsiatich dní. (2) Pozastavanie činnosti možno uplatniť len vtedy, ak neplnenie povinnosti daňovým subjektom sťažuje jeho registráciu alebo zistenie skutočností rozhodujúcich pre správne a úplné určenie dane. (3) Správca dane vyzve daňový subjekt na dodatočné splnenie jeho povinnosti a určí mu na to primeranú lehotu. Vo výzve ho súčasne upozorní na možnosť pozastavenia činnosti. Proti tejto výzve sa možno odvolať do ôsmich dní od jej doručenia. Podané odvolanie nemá odkladný účinok. (4) Ak daňový subjekt nesplní povinnosť ani v lehote určenej vo výzve podľa odseku 3, môže správca dane vydať rozhodnutie o pozastavení činnosti daňového subjektu. Súčasťou rozhodnutia musí byť i jeho odôvodnenie a spôsob naloženia s vecami podliehajúcimi skaze, ak sú zahrnuté v tej časti hospodárskych prostriedkov subjektu dane, voči ktorej je pozastavenie činnosti uplatnené, a presné vymedzenie doby, odkedy a na ako dlho sa toto opatrenie uplatní. Proti tomuto rozhodnutiu nie sú prípustné opravné prostriedky. (5) Pozastavenie činnosti sa uskutoční tak, že v rozhodnutí uvedený hmotný majetok sa za policajnej spolupráce uzavrie, uzamkne a zabezpečí úradným uzáverom. Daňový subjekt, u ktorého došlo k pozastaveniu činnosti, je povinný odovzdať správcovi dane do úschovy všetky kľúče od takto uzavretých hospodárskych prostriedkov po dobu, po ktorú pozastavanie činnosti trvá. (6) Ak je to možné a vhodné, môže okrem toho, správca dane zabezpečiť uzavreté a uzamknuté hospodárske prostriedky vlastným zámkom. (7) O priebehu uplatnenia pozastavenia činnosti na mieste sa spíše zápisnica. (8) Od okamihu, kedy bol majetok zabezpečený úradným uzáverom, možno s uzavretým hmotným majetkom akokoľvek manipulovať alebo do neho vstupovať len so súhlasom správcu dane a v jeho prítomnosti. (9) Prípadné straty a škody, ktoré vzniknú daňovému subjektu z pozastavenia činnosti, vrátane ušlého zisku, znáša daňový subjekt. § 37 Záznamová povinnosť (1) Správca dane môže uložiť daňovému subjektu, aby okrem evidencie ustanovenej všeobecne záväzným právnym predpisom viedol osobitné záznamy potrebné pre správne určenie dane. (2) Povinnosť viesť záznamy ukladá správca dane rozhodnutím, proti ktorému sa nemožno odvolať. Súčasťou rozhodnutia musí byť presné určenie zaznamenávaných údajov, ich členenie a usporiadanie, vrátane nadväznosti na doklady, z ktorých sa záznam vedie. (3) Daňovník, ktorý je povinný platiť preddavky na daň, vedie záznam s prehľadom údajov potrebných pre určenie dane a v lehote určenej pre platenie preddavkov predkladá správcovi dane prehľad potrebných ukazovateľov. (4) Daňovník, ktorý uplatňuje výdavky percentom z príjmov podľa osobitného predpisu, je povinný vždy viesť evidenciu príjmov a evidenciu hnuteľného a nehnuteľného majetku. (5) Správca dane je oprávnený kontrolovať aj v priebehu zdaňovacieho obdobia plnenie záznamovej povinnosti a ukladať rozhodnutím povinnosť odstránenia chýb. Proti tomuto rozhodnutiu sa nemožno odvolať. (6) Záznamy a doklady k nim sa vzťahujúce, je daňový subjekt povinný uchovávať po dobu, v ktorej zanikne právo daň vyrubiť alebo dodatočne vyrubiť (§ 45). TRETIA ČASŤ VYRUBOVACIE KONANIE § 38 Daňové priznanie a hlásenie (1) Daňové priznanie alebo hlásenie je povinný podať každý, komu vzniká v súlade s týmto zákonom alebo s osobitným predpisom daňová povinnosť, alebo ten, koho na to správca dane vyzve. (2) Daňové priznanie alebo hlásenie možno účinne podať len na tlačive vydanom ministerstvom. Súčasťou daňového priznania alebo hlásenia sú i prílohy označené v príslušnom tlačive. Pri dovoze plní funkciu daňového priznania písomný návrh na colné konanie alebo iný doklad potvrdzujúci prepustenie tovaru. (3) Daňové priznanie alebo hlásenie sa podáva najneskôr do 31. marca roku nasledujúceho po uplynutí zdaňovacieho obdobia, ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak. (4) Ak je zdaňovacie obdobie kratšie ako jeden rok, podáva sa daňové priznanie alebo hlásenie do pätnástich dní po jeho uplynutí. Ak nevznikne v zdaňovacom období daňová povinnosť, oznámi túto skutočnosť daňový subjekt správcovi dane v rovnakej lehote. Túto lehotu nemožno predĺžiť. (5) Ak sa daňová povinnosť plní pri prechode štátnych hraníc, je daňový subjekt povinný súčasne predložiť daňové priznanie. (6) Správca dane môže na žiadosť daňovníka alebo daňového poradcu alebo i z vlastného podnetu predĺžiť lehotu pre podanie daňového priznania najviac o tri mesiace. Proti rozhodnutiu o predĺžení lehoty sa nemožno odvolať. (7) Ak daňovník zomrie, je povinný podať daňové priznanie za príslušnú časť roka jeho právny nástupca. Ak je právnych nástupcov viac, podá priznanie ktorýkoľvek z nich. Ak sa nedohodnú, ktorý z nich priznanie podá, určí ho správca dane. Ak je právnym nástupcom Slovenská republika, daňové priznanie nepodáva. Ak nie je známy právny nástupca, podá priznanie zástupca ustanovený správcom dane. Priznanie sa podáva do troch mesiacov po úmrtí daňovníka alebo po ustanovení zástupcu, pričom správca dane môže túto lehotu na žiadosť predĺžiť. (8) Ak daňovník pred svojím úmrtím nepodal daňové priznanie za predchádzajúce zdaňovacie obdobie, ak mal povinnosť podať daňové priznanie a daň nebola vyrubená, je právny nástupca, s výnimkou právneho nástupníctva Slovenskej republiky, povinný podať priznanie za zomretého daňovníka do troch mesiacov po úmrtí daňovníka. Správca dane môže túto lehotu zo závažných dôvodov na žiadosť predĺžiť. (9) Ak zanikne daňovník bez vykonania likvidácie, je jeho právny nástupca alebo orgán, ktorý o zrušení rozhodol, povinný podať do konca nasledujúceho mesiaca od jeho zániku priznanie za uplynulú časť zdaňovacieho obdobia. Správca dane môže túto lehotu v odôvodnených prípadoch predĺžiť až na tri mesiace. (10) V prípade likvidácie trvá daňová povinnosť i povinnosť podávať každoročne priznanie až do skončenia likvidácie. Ku dňu ukončenia činnosti vykoná daňovník účtovnú závierku a najneskôr do konca nasledujúceho mesiaca podá daňové priznanie a vyrovná daňovú povinnosť. Po skončení likvidácie je likvidátor povinný podať do konca nasledujúceho mesiaca priznanie za uplynulú časť zdaňovacieho obdobia a v priznaní uviesť tiež likvidačný prebytok. (11) Pri zrušení trvalej prevádzkárne na území Slovenskej republiky sú subjekty so sídlom v cudzine povinné podať priznanie najneskôr do konca nasledujúceho mesiaca za uplynulú časť roka. (12) Pri zániku daňovníka sa nesmie jeho majetok rozdeliť medzi zakladateľa alebo medzi spoločníkov pred zaplatením dane. (13) V prípadoch uvedených v odsekoch 7 až 11 je daňová povinnosť splatná v lehote pre podanie daňového priznania. (14) Daňový subjekt je povinný v daňovom priznaní alebo hlásení daň si sám vypočítať a uviesť tiež prípadné výnimky, oslobodenie, zvýhodnenie, úľavy, odpočty a vyčísliť ich výšku. (15) Skutočnosti rozhodujúce pre vyrubenie dane sa posudzujú pre každé zdaňovacie obdobie samostatne. § 39 Opravné a dodatočné daňové priznanie alebo hlásenie (1) Pred uplynutím lehoty na podanie daňového priznania alebo hlásenia môže daňový subjekt podať opravné priznanie alebo hlásenie. Pre vyrubovacie konanie sa použije opravné priznanie alebo hlásenie a na predchádzajúce priznanie alebo hlásenie sa neprihliada. (2) Ak zistí daňový subjekt, že jeho daňová povinnosť má byť vyššia, ako bola uvedená v daňovom priznaní alebo hlásení alebo správcom dane vyrubená, je povinný predložiť do konca mesiaca nasledujúceho po tomto zistení dodatočné priznanie alebo hlásenie. V rovnakej lehote je dodatočne vyrubená daň splatná. (3) Dodatočné priznanie alebo hlásenie nie je prípustné, ak bol pred jeho podaním urobený správcom dane úkon smerujúci k preskúmaniu správnosti daňovej povinnosti za obdobie, ktorého by sa dodatočné priznanie alebo hlásenie týkalo. (4) Opravné alebo dodatočné daňové priznanie alebo hlásenie sa podáva na tlačive, ktoré musí byť označené ako opravné alebo dodatočné. V tomto daňovom priznaní alebo hlásení sa vyznačia rozdiely oproti pôvodne podanému daňovému priznaniu alebo hláseniu. § 40 Majetkové priznanie (1) Fyzické osoby, ktoré majú v Slovenskej republike trvalý pobyt alebo sa tu obvykle zdržujú,3) a právnické osoby zaoberajúce sa podnikateľskou činnosťou so sídlom na území Slovenskej republiky podávajú majetkové priznanie s uvedením majetku, ktorý vlastnia v tuzemsku i v cudzine. (2) Fyzické osoby, ktoré nemajú v Slovenskej republike trvalý pobyt ani sa tu obvykle nezdržujú, a právnické osoby so sídlom v cudzine podávajú majetkové priznanie s uvedením nehnuteľného majetku, ktorý vlastnia v Slovenskej republike. (3) Majetkové priznanie sa podáva vždy do 31. mája podľa stavu k 1. januáru roka, v ktorom sa priznanie podáva. Prvýkrát sa priznanie podáva v roku 1993, ďalej v roku 1995 a potom vždy po troch rokoch. Priznanie sa podáva správcovi dane miestne príslušnému k správe dane z príjmov. (4) Na základe majetkového priznania osôb zistí správca dane prírastky majetku v jednotlivých rokoch. (5) Majektové priznanie musí menovite obsahovať a) všetok nehnuteľný majetok, b) hnuteľné veci, c) majetkové práva a iné majetkové hodnoty. (6) Majetok uvedený v odseku 5 písm. a) sa neoceňuje a majetok uvedený v odseku 5 písm. b) a c) si daňový subjekt pre tieto účely ocení cenou obvyklou. Majetok uvedený v odseku 5 písm. a) sa v priznaní uvedie vždy a majetok uvedený v odseku 5 písm. b) a c) len vtedy, ak jeho súhrnná hodnota je vyššia ako 1 000 000 Kčs. (7) Majetok v bezpodielovom spoluvlastníctve manželov sa pre tieto účely delí rovnakým dielom, ak nebolo dohodou manželov určené inak. (8) Na výzvu správcu dane sú povinné osoby uvedené v odsekoch 1 a 2 preukázať, či boli majetkové prírastky obstarané zo zdanených príjmov. Táto povinnosť sa vzťahuje i na majetok, ktorý síce ku dňu rozhodujúcemu pre podanie majetkového priznania už predkladateľ nevlastnil, ale ho nadobudol v období od predchádzajúceho majetkového priznania. (9) Zistené majetkové prírastky, pri ktorých nebolo preukázané ich obstaranie zo zdanených prostriedkov, využije správca dane na dodatočné overenie správnosti zdanenia za dobu, kedy k použitiu nezdanených prostriedkov došlo, a podľa pomôcok daň dodatočne vyrubí. (10) Z majetkových prírastkov, pri ktorých zdanenie nebolo preukázané, správca dane vyrubí daň z príjmov. Časť majetkového prírastku, ktorá vyplynula iba zo zmeny cenových predpisov, prípadne zmeny všeobecnej ceny, nepodlieha dani. (11) Právo dodatočne vyrubiť daň na základe majetkového priznania zaniká po dvadsiatich rokoch počínajúc rokom nasledujúcim po roku, v ktorom povinnosť podať majetkové priznanie vznikla. (12) Správca dane má právo preveriť správnosť a úplnosť údajov uvedených v majetkovom priznaní. Na túto kontrolu sa vzťahuje primerane § 15. (13) Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, ktorý majetok sa v majetkovom priznaní neuvádza. § 41 Vytýkacie konanie (1) Ak vzniknú pochybnosti o správnosti, pravdivosti alebo úplnosti podaného priznania alebo hlásenia a dokladov predložených daňovníkom alebo o pravdivosti údajov v nich uvedených, oznámi správca dane tieto pochybnosti daňovníkovi a vyzve ho, aby sa k nim vyjadril, najmä aby neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvetlil a nepravdivé údaje opravil alebo pravdivosť údajov riadne preukázal. (2) Vo výzve daňovníkovi určí správca dane primeranú lehotu na vyjadrenie, ktorá nesmie byť kratšia ako pätnásť dní, a poučí ho o následkoch spojených s neodstránením pochybností alebo nedodržaním určenej lehoty. § 42 Určenie dane v prípade nepodania daňového priznania alebo hlásenia Ak nebolo podané daňavé priznanie alebo hlásenie včas, a to ani po výzve správcu dane alebo neboli na výzvu v určenej lehote odstránené chyby, je správca dane oprávnený zistiť základ dane a určiť daň podľa pomôcok, ktoré má k dispozícii alebo ktoré si sám zaobstará, a to i bez súčinnosti s daňovým subjektom. § 43 Zákaz prenosu daňovej povinnosti Dohody uzavreté s tým, že daňovú povinnosť znáša miesto daňového subjektu úplne alebo čiastočne iná osoba, nie sú pre daňové konanie právne účinné, ak neustanovuje tento zákon alebo osobitný predpis inak. § 44 Vyrubenie dane a jej doplatku (1) Podľa výsledkov vyrubovacieho konania určí správca daň, ktorá má byť daňovému subjektu vyrubená. (2) Ak sa vyrubená daň odchyľuje od dane uvedenej v daňovom priznaní alebo hlásení alebo od dane, ktorú daňový subjekt v daňovom konaní uznal, musí byť zo spisového materiálu zrejmé, podľa akých pomôcok alebo na podklade čoho správca dane vyrubil daň odchylne, ako i dôvody tohto rozdielu. Obdobne musí byť zo spisového materiálu zrejmé, ako bol zistený daňový základ a určená daň stanovená, ak sa tak stalo bez priznania alebo hlásenia daňového subjektu. (3) Ak správca dane vyrubí daň podľa pomôcok, ktoré má k dispozícii alebo ktoré si zaobstaral, prihliadne tiež na zistené okolnosti, z ktorých vyplývajú výhody pre daňovníka, i keď ním neboli v konaní uplatnené. (4) O určenom základe dane a vyrubenej dani vyrozumie správca dane daňový subjekt platobným výmerom alebo predpisovým zoznamom, ak neustanovuje tento zákon alebo osobitný predpis inak. (5) Ak sa neodchyľuje vyrubená daň od dane uvedenej v daňovom priznaní alebo hlásení, nemusí správca dane oznámiť daňovému subjektu výsledok vyrubenia, ak o to daňový subjekt výslovne nepožiada s uvedením dôvodu. V tomto prípade sa za deň vyrubenia považuje posledný deň lehoty pre podanie daňového priznania alebo hlásenia, a ak bolo daňové priznanie alebo hlásenie podané oneskorene, deň, kedy ho správca dane obdržal. Deň vyrubenia je dňom doručenia a príjemcom je daňový subjekt. Vzťahuje sa to i na dodatočné priznanie alebo hlásenie. Odvolacia lehota je pätnásť dní. (6) Platobným výmerom sa oznamuje výška vyrubenej dane i v prípadoch, keď daň má byť podľa osobitných predpisov zaplatená bez podania daňového priznania alebo hlásenia, ale daňový subjekt túto povinnosť nesplnil. (7) Ak zistí správca dane, že vyrubená daň je nižšia, ako mala byť vyrubená, vyrubí takto zistený rozdiel dodatočným platobným výmerom. (8) V odvolaní proti dodatočnému platobnému výmeru možno napadnúť len ním dodatočne vyrubený rozdiel dane. (9) Tlačivá platobných výmerov, predpisových zoznamov a vyhlášok k nim vydá ministerstvo a ústredné riaditeľstvo. § 45 Zánik práva vyrubit daň (1) Ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak, nemožno vyrubiť daň ani jej doplatok alebo priznať nárok na daňový odpočet po uplynutí troch rokov od konca roku, v ktorom vznikla povinnosť podať daňové priznanie alebo hlásenie, alebo v ňom vznikla daňová povinnosť, bez toho, aby tu súčasne bola povinnosť daňové priznanie alebo hlásenie podať. (2) Ak bol pred uplynutím tejto lehoty vykonaný úkon smerujúci na vyrubenie dane alebo jej doplatku, plynie trojročná lehota znovu od konca roka, v ktorom bol daňový subjekt o tomto úkone vyrozumený. Vyrubiť a dodatočne vyrubiť daň však je možné najneskôr do desiatich rokov od konca zdaňovacieho obdobia, v ktorom vznikla povinnosť podať daňové priznanie alebo hlásenie, alebo v ktorom vznikla daňová povinnosť bez súčasnej povinnosti podať daňové priznanie alebo hlásenie. ŠTVRTÁ ČASŤ RIADNE OPRAVNÉ PROSTRIEDKY § 46 Odvolanie (1) Proti určeniu dane správcom dane a proti iným rozhodnutiam, pre ktoré je to zákonom ustanovené, sa účastník konania môže odvolať. (2) Proti rozhodnutiam, najmä proti výzvam podľa § 41, ktoré predchádzali určeniu dane, sa nemožno odvolať ani uplatniť mimoriadny opravný prostriedok. (3) Odvolanie sa podáva písomne alebo ústne do zápisnice u správcu dane, ktorého rozhodnutie je odvolaním napadnuté. (4) Odvolanie musí obsahovať a) presné označenie správcu dane, b) presné označenie odvolávajúceho sa, c) číslo konania, prípadne číslo platobného výmeru, proti ktorému odvolanie smeruje, d) uvedenie rozporu s právnymi predpismi, skutkovým stavom alebo inými dôvodmi, ktoré preukazujú nesprávnosť alebo nezákonnosť napadnutého rozhodnutia, e) návrh dôkazných prostriedkov k tvrdeniam uvedeným v odvolaní, ak sa v odvolaní nenamieta len rozpor s právnymi predpismi, f) navrhované zmeny alebo zrušenie napadnutého rozhodnutia. (5) Odvolanie možno podať do tridsiatich dní odo dňa doručenia rozhodnutia, proti ktorému odvolanie smeruje, ak nie je v tomto zákone ustanovené inak. Ak neobsahuje podané odvolanie zákonom predpísané náležitosti, vyzve správca dane odvolávajúceho sa na jeho doplnenie s poučením, v akom smere musí byť doplnené, a o následkoch nevyhovenia výzve a určí na to primeranú lehotu, najmenej pätnásť dní. Ak vyhovie odvolávajúci sa tejto výzve v plnom rozsahu, považuje sa odvolanie za včas a riadne podané. Ak nevyhovie odvolávajúci sa výzve, správca dane odvolacie konanie zastaví. Proti rozhodnutiu o zastavení konania je odvolanie prípustné. (6) Ak nemôže správca dane posúdiť všetky údaje odvolania na základe výsledkov už vykonaného konania, konanie doplní. (7) Do doby, pokiaľ nie je o odvolaní rozhodnuté, môže odvolávajúci sa údaje svojho odvolania doplňovať a pozmenovať. (8) Ak odvolávajúci vezme svoje odvolanie späť, nemôže podať v tej istej veci odvolanie nové, i keď by ešte odvolacia lehota neuplynula. Oznámenie o späťvzatí odvolania musí byť podané písomne alebo ústne do zápisnice. Ak sú v dobe od podania odvolania do jeho späťvzatia vykonané správcom dane v konaní úkony, späťvzatím sa nezrušujú a možno ich využiť v ďalšom konaní. (9) Odvolanie nemá odkladný účinok, ak neustanoví tento zákon inak. (10) Odvolanie je neprípustné, ak smeruje len proti odôvodneniu rozhodnutia, bez toho, aby súčasne bol napadnutý jeho výrok. § 47 Postup správcu dane (1) Správca dane, ktorého rozhodnutie je odvolaním napadnuté, môže rozhodnúť o odvolaní sám, ak mu v plnom rozsahu vyhovie. Proti tomuto rozhodnutiu sa nemožno odvolať. Správca dane môže rozhodnúť o odvolaní i v prípade, že mu vyhovie iba čiastočne. Proti takémuto rozhodnutiu je odvolanie prípustné. (2) Rozhodnutie podľa odseku 1 musí obsahovať odôvodnenie, ak sa v ňom nevyhovuje odvolaniu v plnom rozsahu. V odôvodnení sa musí správca dane vysporiadať so všetkými námietkami uvedenými v odvolaní. (3) Ak správca dane o odvolaní podľa odsekov 1 a 2 nerozhodne sám, postúpi odvolanie spolu s výsledkami doplneného konania, s úplným spisovým materiálom a s predkladacou správou na rozhodnutie odvolaciemu orgánu. (4) Predkladacia správa musí obsahovať najmä tieto údaje a) či nejde o odvolanie neprípustné, oneskorené alebo podané nepríslušnou osobou, b) zhrnutie výsledkov doplneného konania, c) stanovisko ku všetkým dôvodom odvolania, d) návrh na výrok rozhodnutia o odvolaní. (5) Správca dane odvolanie zamietne, ak a) smeruje proti rozhodnutiu, proti ktorému je odvolanie neprípustné, b) je podané po určenej lehote, c) je podané osobou na to nepríslušnou. (6) Správca dane nevydáva rozhodnutie o zamietnutí odvolania podľa odseku 5. § 48 Postup odvolacieho orgánu (1) Ak neustanovuje osobitný predpis inak, je odvolacím orgánom orgán najbližšie vyššieho stupňa nadriadený správcovi dane, ktorý napadnuté rozhodnutie vydal. (2) Odvolací orgán preskúma odvolaním napadnuté rozhodnutie vždy v rozsahu požadovanom v odvolaní. Ak vyjdú pri preskúmavaní najavo skutkové, či právne okolnosti odvolávajúcim sa neuplatnené, ktoré majú podstatný vplyv na výrok rozhodnutia, možno na ne pri rozhodovaní prihliadnuť. Pritom nie je odvolací orgán viazaný len návrhmi odvolávajúceho sa a môže zmeniť rozhodnutie odvolaním napadnuté i v neprospech odvolávajúceho sa. V rámci odvolacieho konania môže odvolací orgán výsledky daňového konania doplňovať, odstraňovať chyby konania alebo toto doplnenie alebo odstránenie chýb uložiť správcovi dane s určením primeranej lehoty. (3) V odvolacom konaní je odvolací orgán oprávnený použiť primerane i § 41. (4) Ak odvolanie smeruje proti rozhodnutiu o dani určenej podľa pomôcok alebo o dani dohodnutej v daňovom konaní, skúma odvolací orgán iba dodržanie zákonných podmienok pre použitie tohto spôsobu určenia dane. Ak zistí odvolací orgán, že tieto zákonné podmienky boli dodržané, odvolanie pre jeho neodôvodnenosť zamietne. (5) Odvolací orgán rozhodnutie preskúma, a ak nie je pri rozhodovaní viazaný ustanovením odseku 4, rozhodnutie v odôvodnených prípadoch zmení alebo zruší a vráti vec na nové konanie a rozhodnutie; inak napadnuté rozhodnutie potvrdí. (6) Rozhodnutie o odvolaní musí obsahovať odôvodnenie, ak sa v ňom nevyhovuje odvolaniu v plnom rozsahu. V odôvodnení sa musí odvolací orgán vysporiadať so všetkými námietkami uvedenými v odvolaní. (7) Ak vyplýva z povahy veci, že odvolanie môže podať niekoľko daňových subjektov, a ak sa odvolá len niektorý z nich, vyrozumie o tom odvolací orgán všetky ostatné dotknuté daňové subjekty a vyzve ich, aby sa k podanému odvolaniu v ním určenej lehote vyjadrili. Táto lehota nesmie byť kratšia ako pätnásť dní. Na vyjadrenie doručené po určenej lehote sa v ďalšom konaní neprihliada. Prípadná zmena daňovej povinnosti vyplývajúca z rozhodnutia o odvolaní sa vzťahuje na všetky daňové subjekty. (8) Proti rozhodnutiu odvolacieho orgánu sa nemožno odvolať. § 49 Sťažnosť (1) Ak má daňovník pochybnosť o správnosti zrazenej dane, požiada platiteľa dane v lehote šesťdesiat dní odo dňa, kedy k zrážke došlo, o vysvetlenie. V žiadosti uvedie dôvody preukazujúce jeho pochybnosti. (2) Platiteľ dane je povinný oznámiť daňovníkovi požadované údaje do tridsiatich dní odo dňa, kedy žiadosť obdržal, a v tej istej lehote prípadnú chybu opraviť. (3) Ak nesúhlasí daňovník s postupom platiteľa dane, môže podať sťažnosť na postup platiteľa dane správcovi dane, v ktorého obvode má platiteľ sídlo alebo trvalý pobyt, a to do tridsať dní odo dňa, kedy daňovník obdržal oznámenie platiteľa dane. (4) Správca dane o sťažnosti rozhodne a rozhodnutie doručí daňovníkovi i platiteľovi dane. Rozhodnutie musí obsahovať odôvodnenie. Na konanie o sťažnosti sa nevzťahuje osobitný predpis.12) (5) Proti tomuto rozhodnutiu sa môže odvolať daňovník i platiteľ dane v lehote do tridsať dní odo dňa jeho doručenia. § 50 Námietka a reklamácia (1) Daňový subjekt môže uplatniť námietku proti akémukoľvek úkonu správcu dane v súvislosti s vymáhaním a zabezpečovaním dane. (2) Námietka musí byť podaná písomne alebo ústne do zápisnice do tridsiatich dní odo dňa, kedy sa o úkone dozvedel, a to u správcu dane, ktorý úkon vykonal. Podaná námietka nemá odkladný účinok. (3) Správca dane posúdi námietky, rozhodne o nich a toto rozhodnutie musí obsahovať odôvodnenie. Proti tomuto rozhodnutiu sa nemožno odvolať. (4) Proti postupu správcu dane pri platení a evidencii dane môže daňový dlžník (§ 56) podať reklamáciu. Na podmienky a spôsob vybavenia sa primerane vzťahujú odseky 2 a 3. PIATA ČASŤ MIMORIADNE OPRAVNÉ PROSTRIEDKY § 51 Obnova konania (1) Konanie ukončené právoplatným rozhodnutím sa obnoví na žiadosť účastníka konania alebo z úradnej moci, ak a) vyšli najavo nové skutočnosti alebo dôkazy, ktoré mohli mať podstatný vplyv na výrok rozhodnutia a nemohli sa v konaní uplatniť bez zavinenia účastníka konania, b) rozhodnutie bolo vydané na základe dôkazov, ktoré sa ukázali ako nepravdivé, alebo rozhodnutie sa dosiahlo trestným činom, c) rozhodnutie záviselo od posúdenia predbežnej otázky, o ktorej príslušný orgán rozhodol inak. (2) Žiadosť o obnovu konania sa podáva u správcu dane, ktorý vo veci rozhodol v prvom stupni. (3) Žiadosť musí byť podaná do šiestich mesiacov odo dňa, kedy sa žiadateľ preukázateľne dozvedel o dôvodoch obnovy, najneskôr však pred uplynutím lehoty, v ktorej zaniká právo daň vyrubiť. Tieto lehoty nemožno predĺžiť ani odpustiť ich zmeškanie. (4) V návrhu na obnovu konania musia byť uvedené okolnosti preukazujúce odôvodnenosť návrhu a dodržanie lehôt. (5) Ak prešla miestna príslušnosť zo správcu dane, ktorý pôvodne vo veci rozhodol, na iného správcu dane, návrh na obnovu konania sa podáva u správcu dane, ktorý je miestne príslušný v dobe podania návrhu. § 52 Postup pri obnove konania (1) Obnovu konania povolí alebo nariadi správca dane, ktorý vo veci rozhodol v poslednom stupni. (2) Správca dane nariadi obnovu konania z úradnej moci, ak nezaniklo právo na vyrubenie dane. Povolenie alebo nariadenie obnovy konania má voči takto preskúmavanému rozhodnutiu odkladné účinky, až do doby doručenia rozhodnutia vo veci vydaného v obnovenom konaní s výnimkou zabezpečovacej exekúcie. (3) Pri zmene miestnej príslušnosti rozhoduje o návrhu na obnovu konania alebo ju nariaďuje správca dane, ktorý je miestne príslušný v dobe podania návrhu. (4) V rozhodnutí o povolení alebo nariadení obnovy konania sa uvedie, v akom rozsahu sa konanie obnovuje a z akých dôvodov. (5) Proti rozhodnutiu o povolení alebo nariadení obnovy konania sa nemožno odvolať. Ak bola rozhodnutím zamietnutá žiadosť o obnovu konania, možno sa proti nemu odvolať. (6) Nové konanie vo veci vykoná správca dane, ktorý vo veci rozhodol v prvom stupni; ak rozhodol o obnove konania odvolací orgán, je správca dane pri konaní viazaný jeho právnym názorom. (7) Ak konanie alebo jeho jednotlivé úkony neboli dotknuté dôvodom, pre ktorý sa obnova povoľuje alebo nariaďuje, zostávajú v platnosti. (8) Novým rozhodnutím vo veci sa pôvodné rozhodnutie zrušuje, ak sa ho dôvod obnovy týka. Proti novému rozhodnutiu vo veci sa možno odvolať. § 53 Preskúmanie rozhodnutia mimo odvolacieho konania (1) Rozhodnutie, ktoré je právoplatné, môže z vlastného alebo iného podnetu preskúmať orgán najbližšie vyššieho stupňa nadriadený orgánu, ktorý toto rozhodnutie vydal; ak ide o rozhodnutie ministerstva, minister financií Slovenskej republiky na základe návrhu ním ustanovenej osobitnej komisie. Rozhodnutie ministra financií Slovenskej republiky nemožno preskúmavať. (2) Orgán príslušný na preskúmanie rozhodnutia ho zruší alebo zmení, ak bolo vydané v rozpore so všeobecne záväzným právnym predpisom. (3) Pri preskúmaní rozhodnutia vychádza príslušný orgán z právneho stavu a skutkových okolností v čase vydania rozhodnutia. Nemôže preto zrušiť rozhodnutie, ak sa po jeho vydaní dodatočne zmenili rozhodujúce skutkové okolnosti, z ktorých pôvodné rozhodnutie vychádzalo. (4) Podnetu účastníka konania na preskúmanie rozhodnutia môže v plnom rozsahu vyhovieť aj orgán, ktorý rozhodnutie vydal, ak sa rozhodnutie netýka iného účastníka konania alebo ak s tým súhlasia ostatní účastníci konania. (5) Príslušný orgán nemôže mimo odvolacieho konania rozhodnutie zrušiť alebo zmeniť po uplynutí troch rokov od právoplatnosti napadnutého rozhodnutia. (6) Proti rozhodnutiu, ktorým sa zrušuje alebo mení rozhodnutie mimo odvolacieho konania, sa nemožno odvolať. § 54 Opravy zrejmých omylov a nesprávností (1) Vyrubená daň správca dane rozhodnutím opraví alebo zruší na žiadosť alebo z úradnej moci, ak a) bola vyrubená niekomu, kto podľa zákona ju nie je povinný platiť, b) prišlo pri určení daňovej povinnosti k chybe v počítaní, písaní alebo inému omylu, najmä ak ide o určenie dvojitej daňovej povinnosti pri tej istej dani a u toho istého daňového subjektu. (2) Zhodne s opravou daňovej povinnosti sa opraví tiež príslušenstvo dane. (3) Ustanovenie odseku 1 písm. b) sa použije primerane i pri oprave zrejmých nesprávností v iných rozhodnutiach alebo opatreniach, ktorými nebola určená daňová povinnosť. (4) Opravy alebo zrušenie vyrubenej dane nemožno vykonať, ak zaniklo právo daň vyrubiť alebo dodatočne vyrubiť. (5) Proti takýmto rozhodnutiam sa možno odvolať. § 55 Lehoty na rozhodnutie a opatrenia proti nečinnosti (1) Správca dane alebo jeho pracovník príslušný na rozhodnutie v daňovom konaní podľa tohto zákona alebo osobitného zákona1) sú povinní v jednoduchých veciach, najmä ak možno rozhodnúť na podklade dokladov predložených daňovým subjektom, vydať rozhodnutie alebo vykonať iné opatrenie ustanovené týmto zákonom (ďalej len „rozhodnutie“) bezodkladne. (2) V ostatných prípadoch je správca dane alebo jeho pracovník príslušný na rozhodnutie v daňovom konaní povinný vo veci rozhodnúť do 30 dní od začatia konania alebo od vzniku inej skutočnosti rozhodujúcej na vydanie rozhodnutia. V osobitne zložitých prípadoch sú povinní tak urobiť do 60 dní. (3) Ak vzhľadom na mimoriadnu zložitosť prípadu alebo iné závažné okolnosti alebo osobitnú povahu tohto prípadu nemožno rozhodnúť ani v lehote do 60 dní, môže túto lehotu na základe písomného odôvodnenia predĺžiť primerane správca dane, ktorý je bezprostredne nadriadený správcovi dane príslušnému na rozhodnutie. Ak je príslušný na rozhodnutie pracovník správcu dane, môže mu túto lehotu predĺžiť primerane na základe jeho písomného odôvodnenia vedúci orgánu, ktorého je pracovníkom. (4) Ak správca dane alebo jeho pracovník príslušný na rozhodnutie v daňovom konaní nemôže vo veci rozhodnúť v lehote do 30 dní, je povinný o tom písomne s uvedením dôvodov upovedomiť daňový subjekt. Rovnako sú povinní postupovať, ak sa im udelí súhlas na rozhodnutie v predĺženej lehote podľa odseku 3. (5) Ak správca dane alebo jeho pracovník, ktorý je príslušný na rozhodnutie v daňovom konaní, je v tomto konaní nečinný a nerozhodne ani v lehotách ustanovených v odsekoch 1 a 3 a nápravu nemožno dosiahnuť inak a povaha veci to nevylučuje, je príslušný vo veci rozhodnúť správca dane bezprostredne nadriadený správcovi dane, ktorý je nečinný. V prípade nečinnosti pracovníka správcu dane je za ustanovených podmienok povinný vo veci rozhodnúť vedúci toho orgánu, ktorého je pracovníkom. ŠIESTA ČASŤ PLATENIE DANÍ § 56 Základné pojmy (1) Daňová povinnosť vzniká okamihom, kedy nastali skutočnosti zakladajúce daňovú povinnosť podľa tohto zákona alebo osobitných predpisov. (2) Daňová povinnosť, ktorá vznikla pred smrťou fyzickej osoby, prechádza na dediča. (3) Daňová povinnosť zaniknutých právnických osôb prechádza na ich právneho nástupcu. (4) Daňový dlžník je ten, kto nezaplatil splatnú sumu dane alebo preddavok na daň najneskôr v deň jej splatnosti. (5) Daňový nedoplatok sú povinní zaplatiť tiež ručitelia, ak im zákon povinnosť ručenia ukladá a ak ich na plnenie tejto platobnej povinnosti vyzve správca dane. Proti tejto výzve sa môže ručiteľ odvolať. V odvolaní môže ručiteľ namietať len skutočnosť, že nie je ručiteľom alebo ručenie bolo uplatnené vo väčšom než zákonom ustanovenom rozsahu. (6) Ďalšími platbami, na ktoré sa vzťahuje tento zákon, sú úhrady platené podľa osobitného predpisu,13) úroky, zvýšenie dane a exekučné náklady. § 57 Príslušenstvo dane Príslušenstvom dane je penále, zvýšenie dane, exekučné náklady, úroky a pokuty uložené podľa tohto zákona. Ak správca dane v rozhodnutí neurčí inak, naloží sa s príslušenstvom dane, s výnimkou pokút, tak ako s daňou. § 58 Spôsob platenia daní (1) Dane sa platia príslušnému správcovi dane v česko-slovenskej mene. Pri každej platbe musí byť uvedené, na ktorú daň je platba určená. (2) Správca dane prijme platbu na daň, na ktorú bola určená. Platbu vykonanú bez postačujúceho označenia dane prijme správca dane na účet nejasných platieb a vyzve daňový subjekt, aby oznámil do určenej lehoty, na ktorú daň bola platba vykonaná. Ak obdrží správca dane odpoveď v určenej lehote, zaúčtuje platbu na daň, určenú daňovým subjektom v odpovedi s účinnosťou ku dňu, kedy bola vykonaná. Ak neodpovie daňový subjekt včas, určí správca dane, na ktorú daň sa platba zaeviduje; v tomto prípade platí za deň platby deň, kedy ju správca dane zaevidoval na daň. O použití platby správcom dane použitej na inú daň, než na akú ju určil daňový subjekt, musí správca dane daňový subjekt písomne upovedomiť. (3) Platby na dodatočne vyrubenú daň a príslušenstvo dane musia byť takto výslovne označené. (4) Daň možno platiť a) bezhotovostným prevodom z účtu vedeného v banke na príslušný účet správcu dane, b) v hotovosti 1. poštovou poukážkou na príslušný účet správcu dane, 2. osobám povereným správcom dane prijímať platby na daň v hotovosti; na prijatú platbu je správca dane povinný vydať potvrdenie, 3. výkonnému úradníkovi pri výkone exekúcie, ak ide o platby, ktoré majú byť exekúciou vymožené, a ak nie je v exekučnom príkaze určené inak, c) kolkovými známkami, ak tak ustanoví osobitný predpis; správca dane, u ktorého sa predpokladá platenie kolkovými známkami, je povinný mať primeranú zásobu kolkových známok na predaj, d) platobnými známkami, ak ide o úhradu daní do rozpočtov obcí a ustanovuje tak osobitný predpis, e) preplatkom na inej dani. (5) Kolkové známky vydáva ministerstvo, ktoré vo všeobecne záväznom právnom predpise ustanoví úpravu a spôsob platenia kolkovými známkami, najmä ich vzor, hodnoty, v ktorýh budú vydávané, ich evidenciu a zaobchádzanie s nimi. (6) Platobné známky vydávajú obce. Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom úpravu a spôsob platenia platobnými známkami. (7) Úhrada dane sa použije na úhradu daní a ich príslušenstva v tomto poradí a) exekučné náklady, b) pokuty, c) penále, d) zvýšenie dane, e) úrok, f) najstaršie nedoplatky na daniach, g) bežné platby daní vrátane preddavkov. (8) Správca dane je povinný prijať každú platbu na daň, i ked nie je vykonaná daňovým subjektom, a bude s ňou zaobchádzať rovnakým spôsobom, ako by ju zaplatil daňový subjekt. Vrátenie platby tomu, kto ju za daňový subjekt zaplatil, nie je prípustné. § 59 Odklad platenia a povolenie splátok (1) Na žiadosť môže správca dane povoliť odklad platenia dane alebo jej zaplatenie v splátkach, ak by bolo neodkladné zaplatenie u daňového dlžníka (§ 56) spojené s vážnou ujmou alebo ak nie je možné z iných dôvodov vybrať celý daňový nedoplatok od daňového dlžníka naraz. Povolenie možno viazať na podmienky. (2) Odklad platenia možno vzťahovať tiež na sumy, o ktorých možno očakávať, že budú odpísané (§ 65). (3) Ak nie je v rozhodnutí určené inak, nepočíta sa po dobu povoleného odkladu platenia dane alebo splátok dane penále, ak dodrží daňový dlžník určené podmienky. (4) Odklad platenia dane alebo zaplatenia dane v splátkach nesmie byť povolený na dobu dlhšiu ako je lehota, v ktorej sa premlčuje vymáhanie dane. (5) Po dobu odkladu platenia dane alebo jej zaplatenia v splátkach zaplatí daňový dlžník úrok z odloženej sumy vo výške 140 % diskontnej úrokovej sadzby Štátnej banky česko-slovenskej platnej v prvý deň štvrťroka. Správca dane úrok vyrubí za celú dobu odkladu a o výške úroku daňového dlžníka vyrozumie. Tento úrok je splatný do osem dní odo dňa doručenia rozhodnutia. (6) Proti rozhodnutiu o povolení odkladu platenia dane alebo povolenia splátok sa nemožno odvolať. § 60 Deň platby (1) Za deň platby sa považuje a) pri bezhotovostných prevodoch z účtu v banke deň, kedy bolo uskutočnené odpísanie z účtu daňového dlžníka, b) pri platbách v hotovosti deň, kedy banka, pošta alebo iná oprávnená osoba hotovosť prijala alebo prevzala. (2) Banky a pošty sú povinné previesť platby na príslušné účty správcov daní vždy najneskôr nasledujúci pracovný deň po tom, keď platba z účtu daňového dlžníka bola uskutočnená alebo keď bola v prospech účtu správcu dane prijatá v hotovosti. Ak je účet správcu dane vedený v inej banke ako účet daňového dlžníka, z ktorého je platba prevádzaná, je banka, ktorá uskutočňuje prevod, povinná previesť uhradzovanú sumu tej banke, v ktorej je vedený účet správcu dane, v rovnakej lehote ako v predchádzajúcej vete. Rovnakým spôsobom sa postupuje pri platbách prijímaných v prospech účtu správcu dane v hotovosti. Banka, v ktorej sú vedené účty správcu dane, pripíše v ich prospech takto prevedené platby najneskôr nasledujúci pracovný deň po tom, čo k týmto peňažným prostriedkom získala dispozičné právo. Banky sú súčasne povinné oznámiť správcovi dane deň, kedy došlo k odpísaniu platby z účtu daňovníka. V prípade nedodržania týchto lehôt sú povinné uhradiť správcovi dane sankciu vo výške bežnej diskontnej sadzby Štátnej banky česko-slovenskej zo sumy včas neprevedenej. (3) Ak daňový dlžník dá príkaz na úhradu daňovej povinnosti a banka príkaz nerealizuje v deň uvedený na príkaze z iných dôvodov, ako je nedostatok finančných prostriedkov na účte daňového dlžníka, ručí daňovému dlžníkovi banka. Úhrady daňových pohľadávok má prednosť pred inými úhradami. (4) Dodržanie postupov bánk a pôšt uvedených v odsekoch 2 a 3 môže kontrolovať správca dane, v ktorého prospech bola platba uskutočnená, alebo správca dane ním dožiadaný. § 61 Evidencia daní (1) Predmetom evidencie príjmov, ktorú vedie správca dane, je zachytávanie daňových a platobných povinností, ich úhrad alebo zániku a z toho vyplývajúcich daňových preplatkov a nedoplatkov. Tieto údaje sú evidované na osobných účtoch jednotlivých daňových subjektov oddelene za každý druh dane. (2) Výška daňovej a platobnej povinnosti je evidovaná na základe predpisových alebo odpisových poukazov evidovaných v osobitnom zázname vydaných predpisových a odpisových poukazov. (3) Na debetnej strane osobných účtov sa evidujú predpisy a odpisy daňovej povinnosti, vrátane ich prípadných opráv. Ak sa odpisovým poukazom znižuje len platobná povinnosť, eviduje sa na kreditnej strane. Záznamy predpisových a odpisových poukazov sa mesačne uzavierajú a porovnávajú so stavom zaevidovaným na osobných účtoch. (4) Platby a vratky dane sú evidované na kreditnej strane osobných účtov. Podkladom pre evidenciu sú najmä doklady bánk a pôšt. Vratky dane sa môžu uskutočniť len na základe vydaných platobných poukazov, ktoré sú evidované v zázname vydaných platobných poukazov. Pri uzatváraní záznamu vydaných platobných poukazov sa postupuje obdobne ako pri uzatváraní záznamov predpisových poukazov. (5) Správnosť evidencie na kreditnej strane sa mesačne odsúhlasuje podľa dokladov bánk zasielaných správcovi dane. (6) Nevymožiteľný nedoplatok, pri ktorom je predpoklad, že bude aspoň z časti vymožený, sa eviduje na podsúvahových účtoch. Nedoplatky evidované na podsúvahových účtoch je treba exekučne zabezpečiť a vymáhať, len čo je na to daná možnosť, alebo aspoň vykonať taký úkon, ktorým sa premlčanie nedoplatku prerušuje. (7) Z údajov evidencie príjmov sa daňovým subjektom na ich žiadosť vydávajú potvrdenia o stave ich osobných účtov a pre potreby správcu dane výkazy nedoplatkov. (8) Ustanovenia odsekov 1 až 7 sa nevzťahujú na dane uplatňované jednorazovo. (9) Na poskytovanie informácií z evidencie príjmov sa vzťahuje primerane § 23. (10) Tlačivá predpisových, odpisových a platobných poukazov a záznamov k nim vydá ministerstvo. Ministerstvo môže všeobecne záväzným právnym predpisom upraviť formu vedenia evidencie daní v súvislosti so zavedením výpočtovej techniky. § 62 Daňové nedoplatky a penále (1) Daňový nedoplatok je suma platby splatnej dane alebo preddavku na daň, ktorá nebola zaplatená. (2) Daňový dlžník je povinný zaplatiť za každý deň omeškania penále vo výške 0,3 % z nedoplatku dane, vrátane preddavku na daň. Penále sa počíta za každý deň omeškania odo dňa nasledujúceho po dni splatnosti až do dňa platby vrátane odo dňa pôvodnéha dňa splatnosti. (3) Z rozdielu medzi daňou uvedenou v daňovom priznaní alebo hlásení a uvedenou daňovým dlžníkom v dodatočnom priznaní alebo hlásení sa vypočíta penále podľa odseku 2 polovičnou sadzbou. Ak bol tento rozdiel zistený správcom dane, vypočíta sa penále podľa odseku 2 dvojnásobnou sadzbou. Ak spočíval zistený rozdiel v základe dane prevažne v zatajených príjmoch, vypočíta sa penále podľa odseku 2 trojnásobnou sadzbou. Pri tomto výpočte sa neprihliada na platby uskutočnené pred vydaním rozhodnutia o dodatočnom vyrubení dane. Ak je daň vyrubená na základe dodatočného daňového priznania alebo hlásenia, na platby uskutočnené pred jeho podaním sa neprihliada. (4) Správca dane vyrubí penále platobným výmerom. O tomto predpise sa daňový dlžník vyrozumie do tridsiatich dní po tom, čo daňový nedoplatok bol celkom vyrovnaný, najneskôr však do 2 rokov od doby splatnosti dane. Penále je splatné do pätnástich dní od dňa doručenia platobného výmeru. Proti tomuto rozhodnutiu sa možno do pätnástich dní po jeho doručení odvolať. Toto odvolanie nemá odkladný účinok. (5) Ak bola rozhodnutím o odvolaní proti vyrubenej dani alebo iným rozhodnutím o daňovej povinnosti daň celkom alebo sčasti odpísaná, odpíše sa z úradnej moci v pomernej časti tiež penále, ktoré z odpísanej dane bolo vyrubené, ak v rozhodnutí nie je určené inak. (6) Penále sa nevyrubí, ak nepresiahne v úhrne sumu 100 Kčs za jedno zdaňovacie obdobie. (7) Ustanovenia odsekov 1 a 6 sa použijú, ak osobitný predpis neustanovuje inak. § 63 Daňové preplatky a úrok (1) Daňový preplatok (ďalej len „preplatok“) je suma platby, ktorá prevyšuje splatnú daň, vrátane príslušenstva dane a preddavkov na daň. (2) Preplatok sa použije na úhradu prípadného nedoplatku inej dane, alebo ak nie je takýto nedoplatok, ako preddavok na dosiaľ nesplatnú daňovú povinnosť pri dani, pri ktorej preplatok vznikol. O prevedení preplatku na úhradu nedoplatku inej dane sa daňový dlžník vyrozumie. Za deň úhrady tohto nedoplatku sa považuje deň, ktorý nasleduje po dni vzniku preplatku. (3) Ak nemožno preplatok použiť podľa odseku 2, môže daňový dlžník požiadať o jeho vrátenie. Preplatok sa vráti, ak je väčší než 50 Kčs, a to do jedného mesiaca od doručenia žiadosti, ak osobitný predpis neustanovuje inak. Žiadosť o vrátenie preplatku alebo jeho preúčtovanie nepodlieha správnym poplatkom. (4) Ak nepožiada daňový dlžník, ktorého daňová povinnosť už úplne zanikla, o vrátenie daňového preplatku do troch rokov od konca roku, v ktorom nadobudol právoplatnosť posledný platobný výmer na daň, na ktorej je preplatok, nárok na vrátenie preplatku zaniká. (5) Ak vznik preplatku zapríčiní správca dane, alebo ho vrátil po lehote podľa odseku 3, je povinný zaplatiť daňovému dlžníkovi úrok vo výške bežnej diskontnej sadzby Štátnej banky česko-slovenskej. (6) Proti rozhodnutiu správcu dane o žiadosti o vrátenie preplatku môže daňový dlžník podať odvolanie do pätnástich dní odo dňa jeho doručenia. Odvolanie nemá odkladný účinok. § 64 Odpustenie daňového nedoplatku (1) Správca dane môže celkom alebo sčasti odpustiť daňový nedoplatok (ďalej len „nedoplatok“), ak by jeho vymáhaním bola vážne ohrozená výživa daňového dlžníka alebo osôb na jeho výživu odkázaných, alebo ak by vymáhanie nedoplatku viedlo k hospodárskemu zániku daňového dlžníka, pri ktorom by výnos z jeho likvidácie bol pravdepodobne nižší než ním vytvorená daň v budúcom daňovom období. Splnenie podmienok pre uplatnenie tohto ustanovenia zistí správca dane podľa pomôcok. (2) Rozhodnutie správcu dane o odpustení nedoplatku platí len dovtedy, pokiaľ trvajú podmienky, za ktorých bolo vydané. (3) Odpustenie nedoplatku môže byť viazané na podmienky, najmä na povinnosť zaplatiť časť nedoplatku v určenej lehote. (4) Proti rozhodnutiu o odpustení nedoplatku sa nemožno odvolať. § 65 Odpísanie nedoplatku pre nevymožiteľnosť (1) Nedoplatok môže správca dane odpísať z vlastného podnetu, ak je nevymožiteľný. Za nevymožiteľný sa považuje nedoplatok, ktorý bol bezvýsledne vymáhaný od daňového dlžníka a od iných osôb, od ktorých mohol byť vymáhaný, alebo je pravdepodobné, že by náklady na jeho vymáhanie presiahli jeho výťažok. Rovnako sa postupuje i vtedy, ak nie je nedoplatok nevymožiteľný, avšak jeho vymáhanie je spojené s veľkými ťažkosťami. (2) O odpísaní pre nevymožiteľnosť sa daňový dlžník neupovedomuje; jeho dlh trvá ďalej, ak nie je vybranie dane premlčané. § 66 Preddavky (1) Preddavok je povinná platba na daň, ktorú je povinný daňovník platiť v priebehu zdaňovacieho obdobia, ak skutočná výška dane za toto obdobie nie je ešte známa. (2) Daňovník platí určený preddavok na daň a) v prípadoch určených týmto zákonom alebo osobitným predpisom v lehotách a výške v nich ustanovených, b) na základe rozhodnutia správcu dane. (3) Po skončení zdaňovacieho obdobia sa preddavky na daň započítavajú na úhradu dane. § 67 Zvýšenie dane Ak nebolo daňové priznanie alebo hlásenie o dani podané včas, môže správca dane zvýšiť príslušnú daň až o 10 %, ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak. § 68 Vyberanie dane zrážkou Daň alebo preddavok na daň, ktorú bol platiteľ dane povinný zraziť alebo vybrať z daňového základu, odvedie správcovi dane v lehote ustanovenej týmto zákonom alebo osobitným predpisom. Ak tieto daňové sumy neboli zrazené alebo vybrané v určenej výške alebo odvedené v určenej lehote, predpíše správca dane platiteľovi dane tieto sumy k priamemu plateniu. § 69 Premlčanie práva vybrať a vymáhať nedoplatok (1) Právo vybrať a vymáhať nedoplatok je premlčané po šiestich rokoch po skončení roka, v ktorom sa stal tento nedoplatok splatným. (2) Ak je vykonaný úkon na vyberanie, zabezpečenie alebo vymáhanie nedoplatku, premlčacia lehota začína plynúť znovu po skončení kalendárneho roku, v ktorom bol daňový dlžník o tomto úkone upovedomený; nedoplatok je však možné vybrať a vymáhať najneskoršie do dvadsiatich rokov po skončení roka, v ktorom sa stal nedoplatok splatný. (3) Na premlčanie správca dane prihliadne len vtedy, ak daňový dlžník vznesie námietku, a to len v rozsahu uplatňovanej námietky. (4) Ak je nedoplatok zabezpečený na hnuteľných veciach, nemôže sa záložné právo premlčať, ak má veriteľ záložnú vec v držbe. (5) Ak je nedoplatok zabezpečený záložným právom na nehnuteľnostiach zápisom v príslušnej evidencii, nemôže sa do tridsiatich rokov po tomto zápise proti uplatneniu takto získaného práva namietať premlčanie nedoplatku. § 70 Zabezpečenie úhrady na nesplatnú alebo nevyrubenú daň (1) Ak je odôvodnená obava, že nesplatná alebo nevyrubená daň za bežný kalendárny rok alebo predchádzajúce zdaňovacie obdobie bude v dobe jej splatnosti a vymáhateľnosti nevymožiteľná alebo že v tejto dobe bude vymáhanie alebo vyberanie dane spojené so značnými ťažkosťami, môže správca dane s uvedením dôvodov, na základe ktorých pokladá vyberanie a vymáhanie za ohrozené, vydať zabezpečovací príkaz. V zabezpečovacom príkaze uloží daňovému subjektu, aby najneskôr do troch dní v príkaze uvedenú sumu dane zabezpečil v prospech správcu dane, a to spôsobom uvedeným v príkaze, najmä zložením istoty na jeho účet alebo do určenej depozitnej úschovy. (2) Ak zloží daňový subjekt dostatočnú istotu, toto zabezpečenie sa nevykoná a už vykonané zabezpečovacie úkony správca dane zruší. (3) Proti zabezpečovaciemu príkazu sa možno odvolať. Odvolanie nemá odkladný účinok. Ak odvolací orgán nerozhodne o odvolaní do tridsiatich dní po jeho podaní, zabezpečovací príkaz stráca platnosť. Pri plnení zabezpečovacieho príkazu sa použije primerane § 72. (4) Výšku nevyrubenej ohrozenej dane určí správca dane podľa vlastných pomôcok. Ak nehrozí nebezpečenstvo omeškania, môže správca dane vyzvať daňový subjekt, aby v trojdennej lehote oznámil údaje potrebné pre takéto určenie dane. (5) Ak tuzemský dlžník plní svoje platobné záväzky voči devízovému cudzincovi, ktorý podlieha zdaneniu v tuzemsku, zrazí súčasne s výplatou dlžnej sumy z tejto sumy preddavok na daň v určenej výške a príslušnému správcovi dane oznámi identifikačné údaje o tejto zrážke. (6) V jednotlivých prípadoch môže správca dane a pri skupine dlžníkov alebo druhov platieb ústredné riaditeľstvo určiť výšku zrážky odchylne od všeobecnej úpravy. (7) Ak nepodá daňový dlžník - devízový cudzinec - daňové priznanie ani na výzvu a ak nie je možné zabezpečiť daň bez jeho súčinnosti podľa pomôcok správcu dane, považuje sa daň za vyrovnanú vykonanou zrážkou podľa odseku 5. § 71 Záložné právo (1) Na zabezpečenie daňovej pohľadávky a jej príslušenstva môže z tohto zákona vzniknúť záložné právo k veciam daňového dlžníka alebo ručiteľa. Rozhodnutie o tom sa doručí daňovému dlžníkovi alebo ručiteľovi, ktorý sa proti nemu môže v lehote do pätnástich dní odo dňa jeho doručenia odvolať. Toto odvolanie nemá odkladný účinok. (2) Rozhodnutie musí obsahovať označenie daňovej pohľadávky a jej výšku a predmet záložného práva. (3) Rozhodnutie o určení záložného práva sa s vyznačením jeho právoplatnosti a vykonateľnosti zašle podľa povahy veci na vyznačenie záložného práva v evidencii nehnuteľností, alebo držiteľovi záložných vecí, prípadne poddlžníkovi. (4) Ak vznikne na založených veciach viac záložných práv, uspokojí sa prednostne záložné právo podľa tohto ustanovenia. § 72 Vymáhanie nedoplatkov (1) Ak nezaplatí daňový dlžník splatný nedoplatok vrátane nedoplatku na pokutách uložených podľa tohto zákona v určenej lehote, vyzve ho správca dane, aby nedoplatok zaplatil v náhradnej lehote, najmenej osemdennej a upozorní ho, že po uplynutí tejto lehoty prikročí k vymáhaniu daňového nedoplatku. Proti výzve sa možno odvolať do pätnástich dní od jej doručenia. Odvolanie nemá odkladný účinok. (2) Vymáhanie možno začať i bez výzvy, ak hrozí nebezpečenstvo, že účel vymáhania bude zmarený, ak sa nepristúpi k jeho vymáhaniu okamžite. (3) Správca dane, u ktorého je daňový dlžník evidovaný, vymáha nedoplatok daňovou exekúciou. O vykonanie exekúcie môže správca dane požiadať tiež súd. (4) Exekučným titulom pre daňovú exekúciu je a) vykonateľný výkaz nedoplatkov, b) vykonateľné rozhodnutie, ktorým sa ukladá peňažné plnenie, c) splatná suma preddavku na daň. (5) Výkaz nedoplatkov sa zostavuje z údajov evidencie daní a musí obsahovať presné označenie daňového dlžníka, druh dane, výšku nedoplatku na tejto dani, údaje o pôvodnej splatnosti dane, deň, ku ktorému sa výkaz nedoplatkov zostavuje, a doložku vykonateľnosti. (6) Daňová exekúcia sa vykonáva vydaním exekučného príkazu na a) prikázané pohľadávky na peňažné prostriedky daňových dlžníkov na účtoch vedených v bankách alebo iné pohľadávky, b) zrážku zo mzdy, iné odmeny za závislú činnosť alebo náhradu za pracovný príjem, dôchodok, sociálne a nemocenské dávky, štipendiá a pod., c) predaj hnuteľných vecí, d) predaj nehnuteľností. (7) Pre výkon daňovej exekúcie sa použijú primerane ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku. (8) Exekučný príkaz sa doručuje daňovému dlžníkovi alebo ručiteľovi a ďalším osobám, ktorým sú exekučným príkazom uložené povinnosti. Všetky tieto osoby môžu proti nemu podať do pätnástich dní námietky. O námietkach rozhodne správca dane, ktorý exekúciu nariadil. Ak bola začatá exekúcia podľa odseku 2, je proti exekučnému príkazu prípustné odvolanie, rovnako ako pri výzve podľa odseku 1. (9) Výkon rozhodnutia môže byť odložený, ak daňový dlžník alebo ručiteľ žiada o splátky, o odklad platenia daňového nedoplatku alebo o jeho odpustenie a i bez žiadosti, ak sa zisťujú skutočnosti správcom dane rozhodujúce pre čiastočné alebo úplné zrušenie výkonu rozhodnutia. Ak bude odklad povolený, už vykonané úkony zostanú zachované. (10) Ak sa ukáže v priebehu ďalšieho vymáhania, že vymáhanie bolo neoprávnené, patrí daňovému dlžníkovi alebo ručiteľovi za takto neoprávnene vymáhané sumy náhrada v dvojnásobnej výške, ako sa poskytuje za preplatky zavinené správcom dane (§ 63). Ak ešte exekúcia trvá, správca dane ju z úradnej moci zruší. Ak je skutočná škoda spôsobená neoprávneným vymáhaním vyššia ako zákonom priznaná náhrada, uhradzuje sa táto škoda namiesto náhrady. SIEDMA ČASŤ OSOBITNÉ USTANOVENIA K JEDNOTLIVÝM DRUHOM DANÍ PRVÁ HLAVA DAŇ Z PRIDANEJ HODNOTY § 73 Registrácia pre účely dane z pridanej hodnoty (1) Ak žiada daňový subjekt o zrušenie registrácie pre účely dane z pridanej hodnoty, je povinný preukázať, že dôvody na zrušenie registrácie existujú a sú trvalej povahy. (2) Správca dane zruší registráciu platiteľa dane, ktorý sa zaregistroval na vlastnú žiadosť a ktorý neplní svoje povinnosti, ktoré pre neho vyplývajú zo zákona o dani z pridanej hodnoty. § 74 Vyberanie dane Ministerstvo môže všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť daňovému subjektu povinnosť platiť daň a predkladať daňové priznanie alebo hlásenie prostredníctvom určenej banky, s ktorou ministerstvo uzatvorilo vopred dohodu. Týmto predpisom môže byť predĺžená lehota určená v § 60 ods. 2 pre prevod prostriedkov na účty správcu dane. DRUHÁ HLAVA SPOTREBNÉ DANE § 75 Splnomocnenie Ministerstvo upraví všeobecne záväzným právnym predpisom a) minimálne požiadavky na usporiadanie výrobného zariadenia pre výrobu liehu tak, aby zaručovalo spoľahlivé zistenie vyrobeného množstva alkoholu, b) rozsah zabezpečenia výrobného zariadenia uzávermi, c) postup pri registrácii liehu meradlami, d) postup pri zisťovaní vyrobeného množstva liehu, e) postup pri zisťovaní zásob liehu, f) postup pri obehu liehu, g) náležitosti evidencie o výrobe a obehu liehu, h) oznamovaciu povinnosť pri začatí, prerušení alebo zastavení a ukončení výroby liehu, i) postup pri kontrole výroby a obehu liehu. TRETIA HLAVA DANE Z PRÍJMOV Prvý oddiel Daň z príjmov fyzických osôb § 76 Daňové priznanie (1) Každý, kto má ročné príjmy presahujúce 6000 Kčs, ktoré sú predmetom dane z príjmov fyzických osôb, je povinný podať v určenej lehote (§ 38) daňové priznanie (ďalej len „priznanie“) za bezprostredne predchádzajúce zdaňovacie obdobie. (2) Priznanie nie je povinný podať daňovník, ktorý okrem príjmov od dane oslobodených a príjmov, z ktorých je daň vyberaná osobitnou sadzbou dane,14) nemá iné príjmy podliehajúce dani. Priznanie nie je povinný podať tiež daňovník, ktorý má len príjmy zo závislej činnosti15) a nie je povinný podať priznanie podľa odseku 3. (3) Ak daňovníkovi plynú príjmy zo závislej práce zo zahraničia, je povinný podať priznanie z týchto príjmov, ak platiteľ dane nemá v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike stálu prevádzkáreň, alebo ak má daňovník aj iné príjmy podrobené dani. (4) V priznaní daňovník uvedie všetky príjmy, ktoré sú predmetom dane, okrem príjmov oslobodených od dane a príjmov, z ktorých je daň vyberaná osobitnou sadzbou dane. § 77 Zaokrúhľovanie (1) Daň a penále sa zaokrúhľuje na celé koruny hore. Základ dane sa zaokrúhľuje na desiatky dole. (2) Preddavky na daň z príjmov zo závislej činnosti a funkčných požitkov sa zaokrúhľujú na celé koruny hore, ostatné preddavky sa zaokrúhľujú na celé stovky hore. § 78 Minimálna výška dane Daň so zvýšením sa nevyrubí, ak nepresiahne 100 Kčs. To neplatí, ak sa daň vyberá zrážkou. § 79 Platenie dane (1) Daňovník je povinný daň si sám vypočítať a zaplatiť ju správcovi dane v lehote pre podanie priznania, po uplynutí zdaňovacieho obdobia, za ktoré sa daň vyrubuje. (2) Daňovníci, ktorých daňová povinnosť za predchádzajúce zdaňovacie obdobie presiahla 1 000 000 Kčs, platia počínajúc januárom nasledujúceho roku mesačné preddavky vo výške 1/12 daňovej povinnosti za predchádzajúce zdaňovacie obdobie, a to vždy do konca kalendárneho mesiaca. Preddavok za mesiac december sa neplatí a daňovník vyrovná celoročnú daňovú povinnosť v lehote pre podanie priznania. (3) Daňovníci, ktorých daňová povinnosť v predchádzajúcom zdaňovacom období nepresiahla 1 000 000 Kčs, platia štvrťročné preddavky na daň za bežné zdaňovacie obdobie, a to vo výške 1/4 daňovej povinnosti za predchádzajúce zdaňovacie obdobie. Štvrťročné preddavky sú splatné do konca príslušného kalendárneho štvrťroka. Preddavok za štvrtý štvrťrok sa platí v polovičnej výške. Daňová povinnosť sa vyrovná v lehote pre podanie priznania. (4) Preddavky neplatia daňovníci, ktorých ročná daňová povinnosť za predchádzajúce zdaňovacie obdobie nepresiahla 10 000 Kčs. (5) Daňovník, ktorého základ dane tvorí súčet čiastkových základov a jedným z nich je aj čiastkový základ z príjmov zo závislej činnosti a funkčných požitkov, preddavok podľa odsekov 2 a 3 neplatí v prípade, že tento čiastkový základ tvorí viac než 50 % z celkového základu dane. V prípade, že čiastkový základ z príjmov zo závislej činnosti a funkčných požitkov tvorí 50 % a menej, preddavky vypočítané podľa odsekov 2 a 3 sa platia v polovičnej výške. Uvedené sa však nevzťahuje na daňovníka, ktorý má príjmy z podnikateľskej a inej samostatnej zárobkovej činnosti. (6) Daňovou povinnosťou za uplynulé zdaňovacie obdobie sa rozumie suma, ktorú si daňovník vypočítal v priznaní, a po doručení platobného výmeru suma vyrubená týmto výmerom. Ak daňová povinnosť za predchádzajúce zdaňovacie obdobie by sa týkala len časti zdaňovacieho obdobia, je daňovník povinný si pre platenie preddavkov dopočítať daňovú povinnosť tak, akoby sa týkala celého zdaňovacieho obdobia. Prepočet sa vykoná tak, že daňová povinnosť, ktorá sa týkala časti zdaňovacieho obdobia, sa vydelí počtom mesiacov, za ktoré daňovník poberal príjmy podliehajúce dani, a vynásobí sa dvanástimi. (7) Ak je daň podľa platobného výmeru vyššia, ako si ju daňovník vypočítal v priznaní alebo ak ide o daň vyrubenú dodatočným platobným výmerom, je daňovník povinný zaplatiť rozdiel do pätnástich dní po doručení platobného výmeru. Preddavky do tej doby splatné sa nemenia. (8) V odôvodnených prípadoch môže správca dane určiť preddavky inak. Proti rozhodnutiu o určení preddavkov inak je možné podať odvolanie. (9) Novým daňovníkom môže správca dane na základe žiadosti alebo z úradnej moci určiť preddavky, s prihliadnutím na očakávaný príjem daňovníka a na ostatné skutočnosti rozhodujúce pre vyrubenie dane. Proti rozhodnutiu o určení preddavkov inak je možné podať odvolanie. (10) Ak daňovník prestal vykonávať činnosť alebo poberať príjmy podliehajúce dani, z ktorých boli platené preddavky, nie je povinný platiť preddavky na daň počnúc nasledujúcim mesiacom (štvrťrokom). (11) Platenie dane a preddavkov podľa odsekov 1 až 10 sa nevzťahuje na príjmy, pri ktorých sa uplatňuje osobitná sadzba dane, a na príjmy zo závislej činnosti a funkčných požitkov, ak daňovník nemá iné príjmy podrobené dani. § 80 Vyberanie a platenie dane z príjmov zo závislej činnosti a z funkčných požitkov (1) Platiteľ dane zrazí preddavok na daň z príjmov zo závislej činnosti a z funkčných požitkov (ďalej len „preddavok“) sadzbou dane prepočítanou z ročných sadzieb na mesačné obdobie podľa tabuliek vydaných ministerstvom všeobecne záväzným právnym predpisom z úhrnu príjmov zo závislej činnosti a funkčných požitkov (ďalej len „mzda“) zúčtovaných a vyplatených daňovníkovi za kalendárny mesiac, okrem príjmov zdaniteľných osobitnou sadzbou dane, zníženého o sumy, ktoré sú od dane oslobodené, o sumy zrazené na poistné sociálneho poistenia, poistné zamestnanosti, zdravotnícke poistenie (ďalej len „poistné“), o sumy na čiastočnú úhradu nákladov zamestnanca na dopravu medzi bydliskom a pracoviskom (ďalej len „dopravné“) a o 1/12 nezdaniteľnej sumy základu dane (ďalej len „zdaniteľná mzda“). Na preukázanú nezdaniteľnú sumu na manželku a na sumu, o ktorú sa znižuje základ dane u požívateľa starobného dôchodku, platiteľ dane prihliadne až pri výpočte dane a zúčtovaní preddavkov za zdaňovacie obdobie. (2) Preddavok sa zrazí pri výplate alebo pri pripísaní zdaniteľnej mzdy daňovníkovi k dobru, bez ohľadu na to, za ktorú dobu sa mzda vypláca. (3) Platiteľ dane, ktorý vypláca zdaniteľnú mzdu naraz za viac kalendárnych mesiacov, vypočíta preddavok tak, akoby bol vyplatený v jednotlivých mesiacoch, ak je tento spôsob zdanenia pre daňovníka výhodnejší. (4) Platiteľ dane, ktorý vypláca jednorazovú mzdu alebo doplatok mzdy za minulé roky, zrazí preddavok s prihliadnutím na úhrn uvedených miezd vyplatených alebo zúčtovaných v tom istom zdaňovacom období ročnou sadzbou dane bez odpočítania nezdaniteľných súm a dopravného. (5) Ak daňovník poberá mzdu súčasne od viacerých platiteľov dane za rovnaký kalendárny mesiac, zrazia platitelia dane, u ktorých daňovník neuplatňuje nárok na nezdaniteľné sumy zo základu dane, preddavky zo mzdy zníženej len o sumy, ktoré sú od dane oslobodené, vrátane poistného. (6) Zrazeným preddavkom z miezd daňovníkov, ktorí za to isté zdaňovacie obdobie nemajú okrem mzdy od platiteľov, u ktorých podpísali vyhlásenie podľa § 84 ods. 6 písm. a), a príjmov zdaniteľných osobitnou sadzbou dane iné zdaniteľné príjmy, je daňová povinnosť splnená. (7) Ak platiteľ dane vykonáva mesačne vyúčtovanie miezd, odvedie preddavky za uplynulý kalendárny mesiac najneskôr do troch dní po vykonanom vyúčtovaní miezd. Ostatní platitelia dane odvedú preddavky do troch dní po uplynutí kalendárneho mesiaca, v ktorom vznikla povinnosť zraziť preddavky na daň. (8) Správca dane môže určiť lehotu na odvod zrazeného preddavku inak. § 81 Ročné zúčtovanie preddavkov (1) Daňovník, ktorý okrem mzdy od jedného platiteľa dane a príjmov zdaniteľných osobitnou sadzbou dane nemá iné príjmy podliehajúce zdaneniu, môže platiteľa dane požiadať písomne do 31. januára nasledujúceho roku o výpočet dane za uplynulé zdaňovacie obdobie, a to ak podpíše vyhlásenie podľa § 84 ods. 6 písm. a). (2) Ak daňovník poberal počas zdaňovacieho obdobia mzdu od viacerých platiteľov dane postupne, vykoná platiteľ dane, ktorý mu vyplácal mzdu ako posledný a u ktorého uplatňuje nárok na nezdaniteľné sumy zo základu dane, výpočet dane z úhrnu miezd od všetkých platiteľov dane podľa odseku 1. (3) Ak daňovník poberal počas zdaňovacieho obdobia mzdu súčasne od viacerých platiteľov dane, vykoná platiteľ dane, u ktorého daňovník uplatňuje nárok na nezdaniteľné sumy zo základu dane a ktorému predloží vyhlásenie podľa § 84 ods. 6 písm. a), výpočet dane z úhrnu miezd od všetkých platiteľov dane, ktorí zrážali preddavky. (4) Platiteľ dane vykoná zúčtovanie preddavkov podľa odsekov 2 a 3, len na základe dokladov o vyplatenej mzde, zrazenom poistnom, o nezdaniteľných sumách zo základu dane, dopravnom a o zrazených preddavkoch predložených daňovníkom najneskôr do 31. januára nasledujúceho roku od všetkých platiteľov za uplynulé zdaňovacie obdobie. Daňovník, u ktorého vykonáva platiteľ dane výpočet dane podľa odseku 3, je vždy povinný uvedené doklady predložiť. Platiteľ dane je pritom povinný daňovníkovi vykonať výpočet dane a zúčtovanie preddavkov aj bez jeho žiadosti. (5) Nedoplatok dane vyplývajúci z ročného zúčtovania preddavkov zrazí platiteľ dane daňovníkovi zo mzdy najneskôr do konca zdaňovacieho obdobia, v ktorom nedoplatok vznikol. Ak nemôže platiteľ dane uvedený nedoplatok zraziť z daňovníkovej mzdy z dôvodu, že mu už nevypláca mzdu, alebo z dôvodu, že nemožno daňovníkovi podľa všeobecne záväzných právnych predpisov zrážku vykonať, zašle doklady o výške nedoplatku príslušnému správcovi dane na ďalšie konanie. Ak daňovník svoju predkladaciu povinnosť voči platiteľovi dane ani na výzvu nesplní, platiteľ dane zúčtovanie preddavkov nevykoná a túto skutočnosť oznámi príslušnému správcovi dane, ktorý výsledok výpočtu dane podľa odseku 3 oznámi daňovníkovi rozhodnutím. § 82 Zodpovednosť platiteľov dane (1) Daňovníkovi, ktorému sa zrazila vyššia daň alebo preddavok, ako je určené, vráti platiteľ dane preplatok, ak neuplynuli tri roky od konca zdaňovacieho obdobia, v ktorom preplatok vznikol. O vrátený preplatok dane alebo preddavok zníži platiteľ dane najbližší odvod preddavkov. (2) Platiteľ dane, ktorý nezrazil alebo nevybral u daňovníka daň alebo preddavok v určenej výške, môže ju dodatočne zraziť, iba ak od doby, kedy sa daň alebo preddavok nesprávne vybrali, neuplynulo viac ako 12 mesiacov. Daň alebo preddavky, ktoré sa nesprávne vybrali zavinením daňovníka, môže platiteľ dane dodatočne zraziť do troch rokov od konca zdaňovacieho obdobia, v ktorom došlo k ich nesprávnemu vybratiu. (3) Dodatočne zrazenú alebo vybratú daň alebo preddavok podľa odseku 2 platiteľ dane odvedie správcovi dane v najbližšom termíne pre odvod preddavkov. (4) Dodatočne predpísanú daň a preddavky je platiteľ dane povinný odviesť správcovi dane do troch dní po doručení platobného výmeru. § 83 Povinnosti platiteľov daní (1) Platitelia dane sú povinní viesť pre daňovníkov mzdové listy a výplatné listiny vrátane ich rekapitulácie za každý kalendárny mesiac i za celé zdaňovacie obdobie. (2) Mzdový list musí na účely dane obsahovať a) meno a priezvisko daňovníka, tiež predchádzajúce, b) rodné číslo, c) trvalý pobyt, d) mená a rodné čísla osôb, ktoré daňovník uplatňuje pre zníženie základu dane, výšku jednotlivých nezdaniteľných súm s uvedením dôvodu ich priznania, e) za každý kalendárny mesiac 1. úhrn zúčtovaných miezd bez ohľadu, či sú vyplatené v peniazoch alebo naturáliach, 2. sumy oslobodené od dane, 3. poistné, 4. dopravné, 5. podľa jednotlivých druhov sadzieb dane (mesačné, ročné) základ dane, nezdaniteľné časti základu dane, zdaniteľnú mzdu, preddavok na daň, 6. súčet údajov uvedených pod bodmi 1. až 5. za celé zdaňovacie obdobie. (3) Na žiadosť daňovníka je platiteľ dane povinný za obdobie, za ktoré daňovníkovi bola vyplácaná mzda, vystaviť doklad o súhrnných údajoch uvedených na mzdovom liste, ktoré sú rozhodujúce pre výpočet zdaniteľnej mzdy, dane a preddavkov. § 84 Uplatnenie nezdaniteľných častí zo základu dane a dopravného pri výpočte preddavkov (1) Daňovník je povinný preukázať platiteľovi dane okolnosti rozhodujúce pre uznanie nezdaniteľných častí zo základu dane a dopravného. Na predložený doklad platiteľ dane prihliadne začínajúc kalendárnym mesiacom nasledujúcim po mesiaci, v ktorom sa tieto skutočnosti platiteľovi dane preukážu. Pri nástupe do zamestnania je lehota dodržaná, ak daňovník preukáže tieto skutočnosti do tridsiatich dní odo dňa nástupu do zamestnania. (2) Ak sa daňovníkovi narodí dieťa, platiteľ dane naň prihliadne už v kalendárnom mesiaci, v ktorom sa narodilo, ak daňovník predloží preukaz o jeho narodení platiteľovi dane do tridsiatich dní po narodení dieťaťa. (3) Ak daňovník poberá v kalendárnom mesiaci mzdu súčasne alebo postupne od viacerých platiteľov dane, prihliadne na nezdaniteľné časti zo základu dane a dopravné iba jeden platiteľ dane, u ktorého daňovník uplatní nárok podľa odseku 1. (4) Ak daňovník nepreukáže rozhodujúce skutočnosti na uznanie nezdaniteľných častí zo základu dane a dopravného v určenej lehote, prihliadne platiteľ dane na tieto skutočnosti dodatočne pri ročnom zúčtovaní preddavkov, ak ich daňovník preukáže najneskôr do 31. januára roka nasledujúceho po uplynutí zdaňovacieho obdobia. (5) Platiteľ dane prihliadne na nezdaniteľné časti zo základu dane a dopravného, len ak daňovník podpíše do tridsiatich dní po vstupe do zamestnania a každoročne, najneskôr do 31. januára písomné vyhlásenie o tom a) aké skutočnosti sú u neho dané pre priznanie nezdaniteľných častí zo základu dane, prípadne kedy a ako sa zmenili, b) že súčasne za rovnaké zdaňovacie obdobie neuplatňuje nárok na nezdaniteľné časti zo základu dane a dopravné u iného platiteľa dane a že nárok na nezdaniteľné časti zo základu dane na tie isté osoby súčasne za rovnaké zdaňovacie obdobie neuplatňuje iný daňovník, c) či poberal v uplynulom zdaňovacom období, okrem príjmov zdaniteľných osobitnou sadzbou dane a okrem príjmov, ktoré nie sú predmetom dane alebo sú od dane oslobodené, iné príjmy podliehajúce zdaneniu, d) či je požívateľom starobného dôchodku, e) že pri doprave na pracovisko vzdialené viac ako 30 km nemôže využiť bezplatný alebo zlacnený cestovný lístok poskytnutý zamestnávateľom, vykonávajúcim verejnú dopravu osôb. (6) Platiteľ dane vykoná výpočet dane a zúčtovanie preddavkov a súčasne prihliadne na nezdaniteľné sumy na manželku a u požívateľa starobného dôchodku za uplynulé zdaňovacie obdobie, ak daňovník podpíše do 31. januára písomné vyhlásenie o tom, a) že nepoberal v uplynulom zdaňovacom období okrem príjmov zdaniteľných osobitnou sadzbou a okrem príjmov, ktoré nie sú predmetom dane alebo sú od dane oslobodené, iné príjmy podliehajúce dani z príjmov fyzických osôb, b) či poberal v uplynulom zdaňovacom období súčasne alebo postupne od ďalších platiteľov dane okrem príjmov zdaniteľných osobitnou sadzbou a okrem príjmov, ktoré nie sú predmetom dane alebo sú od dane oslobodené, iné príjmy podliehajúce dani z príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti a funkčných požitkov, c) že manželka (manžel) žijúca v spoločnej domácnosti, nemala v uplynulom zdaňovacom období vlastný príjem presahujúci ročne hranicu určenú osobitným zákonom,16) d) o výške starobného dôchodku, pokiaľ jeho výška v uplynulom zdaňovacom období nepresiahla 20 400 Kčs. (7) Ak dôjde v priebehu roka k zmene skutočností rozhodujúcich pre uznanie nezdaniteľných častí zo základu dane a dopravného, je daňovník povinný ich oznámiť písomne (napr. zmenou vo vyhlásení) platiteľovi dane najneskôr posledný deň kalendárneho mesiaca, v ktorom zmena nastala. Platiteľ dane poznamená zmenu na mzdovom liste. § 85 Spôsob preukazovania nezdaniteľných častí zo základu dane a dopravného (1) Nárok na uznanie nezdaniteľných častí zo základu dane preukazuje daňovník platiteľovi dane a) platným občianskym preukazom, a to vlastným, druhého z manželov, prípadne občianskymi preukazmi detí starších ako 15 rokov, ak ide o preukázanie existencie manželky, neplnoletých detí (vlastných, osvojených, detí v starostlivosti, ktorá nahradzuje starostlivosť rodičov). Ak uvedené skutočnosti nie sú zrejmé z občianskeho preukazu, musia sa preukázať iným úradným dokladom, b) potvrdením školy a u žiakov učilíšť potvrdením učilišťa, že plnoleté dieťa žijúce s daňovníkom v spoločnej domácnosti študuje, c) rozhodnutím o priznaní invalidného alebo čiastočného invalidného dôchodku a dokladom o vyplácaní dôchodku, ak daňovník uplatňuje nárok na zníženie dane z titulu nezdaniteľnej časti zo základu dane z dôvodu, že poberá invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok, d) predložením preukazu ZŤP-S (zdravotne ťažko poškodený so sprievodcom), ak je daňovník jeho držiteľom, e) rozhodnutím o priznaní starobného dôchodku, ak je daňovník jeho príjemcom, v prípade, že neprevyšuje ročne hranicu ustanovenú osobitným zákonom,16) f) potvrdením miestne príslušného správcu dane o tom, že 1. vyživuje v spoločnej domácnosti plnoleté dieťa až do dovŕšenia 26 rokov veku, ak nepoberá invalidný dôchodok a nemôže sa pripravovať na budúce povolanie alebo zamestnať sa pre chorobu, alebo pre dlhodobý nepriaznivý zdravotný stav, nie je schopné sa sústavne pripravovať na budúce povolanie, alebo je schopné sa naň pripravovať len za mimoriadnych podmienok, 2. poberá iný dôchodok, ktorého jednou z podmienok je invalidita, alebo jeho žiadosť o invalidný dôchodok bola zamietnutá z iných dôvodov ako z dôvodov jeho invalidity. (2) Nárok na dopravné uplatní daňovník dokladom o svojom bydlisku, z ktorého dochádza na pracovisko. Daňovníci, ktorí sú držiteľmi bezplatných alebo zľavnených cestovných lístkov, predložia platiteľovi dane vyhlásenie, že pri doprave na pracovisko nemôžu využiť bezplatný alebo zľavnený cestovný lístok poskytnutý zamestnávateľom, ktorý vykonáva verejnú dopravu osôb. (3) Doklady uvedené v odseku 1 písm. a), c), d) a e) platia trvale, ak nebola ich platnosť časovo obmedzená. Platnosť dokladov uvedených v odseku 1 písm. c) a e) je podmienená tým, že daňovník predloží každoročne najneskôr do 31. decembra pre uplatnenie nároku na budúce zdaňovacie obdobie doklad o výplate dôchodku. Doklady uvedené v odseku 1 písm. b) platia vždy v tom roku, pre ktorý boli vydané. Doklady platia za predpokladu, že u daňovníka a ním vyživovaných osôb sa nezmenili skutočnosti rozhodujúce pre uznanie nezdaniteľných častí zo základu dane a dopravného. § 86 Daň vyberaná zrážkou (1) Daň sa vyberá zrážkou z príjmov, na ktoré sa vzťahuje osobitná sadzba dane.14) Zrážku je povinný vykonať platiteľ dane, ktorý má sídlo alebo trvalý pobyt na území Slovenskej republiky, pri výplate, poukázaní alebo pripísaní úhrady v prospech daňovníka. (2) Platiteľ dane je povinný zrazenú daň odviesť správcovi dane najneskôr do pätnásteho dňa každého mesiaca za predchádzajúci kalendárny mesiac. Zrážka dane sa vykonáva zo sumy úhrady alebo pripísania dlžnej sumy v prospech daňovníka. Správcom dane sa rozumie daňový úrad príslušný podľa miesta trvalého pobytu alebo sídla platiteľa dane. (3) Ak nevykoná platiteľ dane zrážku dane alebo zrazenú daň včas neodvedie, bude sa od neho vymáhať ako jeho dlh. Rovnako sa postupuje, ak platiteľ dane nezrazí daň v správnej výške. (4) Daňová povinnosť daňovníka, ak ide o príjmy, z ktorých je zrážaná daň, sa považuje za splnenú riadnym vykonaním zrážky dane. (5) Správca dane môže platiteľovi dane určiť pre odvod dane vyberanej zrážkou inú lehotu. § 87 Zabezpečenie dane (1) Správca dane môže uložiť právnickým a fyzickým osobám, aby pri výplatách v prospech daňovníkov s daňovou povinnosťou podľa osobitného predpisu17) zrážali až 10 % preddavok dane na jej zabezpečenie. Proti rozhodnutiu o uložení povinnosti zrážať preddavok na daň sa nemožno odovolať. (2) Na zabezpečenie dane zo zdaniteľných príjmov, okrem príjmov, z ktorých sa daň vyberá zrážkou, sú právnické a fyzické osoby, ktoré majú sídlo alebo trvalé bydlisko na území Slovenskej republiky a ktoré vyplácajú, poukazujú alebo pripisujú úhrady v prospech daňovníka, povinné zrážať preddavok na daň vo výške 10 % daňovníkom s daňovou povinnosťou podľa osobitného predpisu,18) s výnimkou prípadov, kedy je preddavok zrážaný podľa § 80. (3) Sumy dane zrazenej podľa odsekov 1 a 2 sa odvádzajú do pätnásteho dňa každého mesiaca za predchádzajúci kalendárny mesiac správcovi dane. Správca dane môže lehotu pre odvod dane zrazenej podľa odsekov 1 a 2 platiteľovi dane určiť inak. Druhý oddiel Daň z príjmov právnických osôb § 88 Platenie preddavkov a splatnosť dane (1) Daňovníci, ktorých daň za predchádzajúce zdaňovacie obdobie presiahla 1 000 000 Kčs, platia počínajúc januárom nasledujúceho roku mesačne preddavky vo výške 1/12 dane za predchádzajúce zdaňovacie obdobie vždy do konca kalendárneho mesiaca. Preddavok za mesiac december sa neplatí a daňovník vyrovná celoročnú daň v lehote na podanie priznania. (2) Daňovníci, ktorých daň v predchádzajúcom zdaňovacom období nepresiahla 1 000 000 Kčs, platia štvrťročné preddavky na daň za bežné zdaňovacie obdobie, a to vo výške 1/4 dane za predchádzajúce zdaňovacie obdobie. Štvrťročné preddavky sú splatné do konca príslušného kalendárneho štvrťroka. Preddavok za štvrtý štvrťrok sa platí v polovičnej výške. Daň sa vyrovná v lehote pre podanie priznania. (3) Preddavky neplatia daňovníci, ktorých daň za uplynulé zdaňovacie obdobie nepresiahla 200 000 Kčs a ročnú daň uhradia naraz v lehote pre podanie priznania. (4) Novým daňovníkom vrátane daňovníkov, ktorým za predchádzajúce zdaňovacie obdobie nebola vyrubená daň, správca dane určí preddavky s prihliadnutím na predpokladanú daň. (5) Správca dane môže určiť daňovníkom so sídlom v cudzine povinnosť zložiť na zabezpečenie dane primeraný preddavok pri začatí činnosti v prípadoch, keď nie je zabezpečená zrážkou u dlžníka. (6) Ak daň vypočítaná v priznaní je vyššia než zaplatené preddavky, je daňovník povinný zaplatiť rozdiel v lehote pre podanie priznania. (7) Ak daň vyrubená platobným výmerom je vyššia než daň vypočítaná v priznaní, je daňovník povinný zaplatiť rozdiel do 15 dní odo dňa doručenia platobného výmeru. (8) Do termínu podania priznania platí daňovník preddavky z poslednej známej daňovej povinnosti uvedenej v platobnom výmere, a ak tento nebol vydaný, uvedenej v priznaní. (9) Správca dane môže v odôvodnených prípadoch určiť preddavky inak. § 89 Daň vyberaná zrážkou (1) Daňovníci, ktorých príjmy sú predmetom dane a platí pre nich osobitná sadzba dane, podliehajú dani vyberanej zrážkou. Zrážku je povinný vykonať platiteľ dane, ktorý má sídlo na území Slovenskej republiky a ktorý vypláca, poukazuje alebo pripisuje úhrady v prospech daňovníka. (2) Platiteľ dane je povinný zrazenú daň odviesť príslušnému správcovi dane najneskôr do troch pracovných dní odo dňa úhrady alebo pripísania dlžnej sumy v prospech daňovníka. O zrazených sumách na dani podá platiteľ dane správcovi dane hlásenie vždy do pätnástich dní po uplynutí mesiaca, v ktorom bola daň zrazená. V hlásení uvedie označenie daňovníkov, ktorým bola daň zrazená, základ dane, zrazenú sumu a právny dôvod záväzku, podľa ktorého plnenie bolo vykonané. (3) Ak nevykoná platiteľ dane zrážku dane alebo zrazenú daň včas neodvedie, bude od neho vymáhaná ako jeho dlh. Rovnako sa postupuje, ak nezrazí platiteľ dane daň v správnej výške. (4) Riadne vykonanou zrážkou podľa odsekov 1 a 2 je daňová povinnosť daňovníka splnená. (5) Na zabezpečenie dane pri ostatných príjmoch daňovníkov, na ktoré sa nevzťahuje osobitná sadzba dane, sú platitelia dane povinní zrážať preddavok vo výške 5 % z platieb za podmienok uvedených v odsekoch 3 a 4. (6) Správca dane môže preddavok podľa odseku 5 zvýšiť až na 10 %, prípadne rozhodnúť, že preddavok bude nižší alebo nebude zrazený. Proti tomuto rozhodnutiu sa nemožno odvolať. (7) Výšku ostatných príjmov daňovníka s obmedzenou daňovou povinnosťou oznámi platiteľ dane správcovi dane v lehote pre podanie daňového priznania s výpočtom daňovej povinnosti. Tretí oddiel Spoločné ustanovenia § 90 Zápočet dane zaplatenej v cudzine (1) Ak plynú daňovníkovi dane z príjmov fyzických osôb príjmy zo zahraničia, môže si od tejto dane odpočítať obdobnú daň zaplatenú v cudzine, najviac však do sumy dane z príjmov pripadajúcich na príjmy plynúce zo zahraničia. Rovnako sa postupuje u daňovníka dane z príjmov právnických osôb so sídlom na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. (2) Ak plynú daňovníkovi príjmy zo štátu, s ktorým Česká a Slovenská Federatívna Republika uzavrela zmluvu o zamedzení dvojakého zdanenia, postupuje sa pri vylúčení dvojakého zdanenia podľa tejto zmluvy. Daň zaplatená v druhom zmluvnom štáte sa však započíta na úhradu dane najviac sumou, ktorá môže byť v druhom zmluvnom štáte vyberaná v súlade so zmluvou o zamedzení dvojakého zdanenia. § 91 Splnomocnenie Ministerstvo môže celkom alebo sčasti oslobodiť od daní z príjmov novovzniknuté daňové subjekty, ktoré odvádzajú daň z príjmov do štátneho rozpočtu republiky. Okruh daňových subjektov a bližšie podmienky na oslobodenie ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením. ŠTVRTÁ HLAVA DAŇ Z NEHNUTEĽNOSTÍ § 92 Zmeny v osobe daňovníka (1) Ak je daň zaplatená pôvodným daňovníkom na obdobie alebo jeho časť, kedy daňová povinnosť prešla na nového daňovníka, zaplatená daň sa nevráti, ale započítava sa novému daňovníkovi. (2) Ak ku dňu prechodu vlastníckeho práva k nehnuteľnosti neboli daňové povinnosti úplne vysporiadané pôvodným daňovníkom, táto povinnosť prechádza na nového daňovníka. PIATA HLAVA CESTNÁ DAŇ § 93 Daňové priznanie a vyrubenie dane Daňovník je povinný podať priznanie na predpísanom tlačive miestne príslušnému daňovému úradu najneskôr do 31. januára roka, na ktorý je daň vopred vyrubovaná a platená. Ak dôjde ku vzniku daňovej povinnosti v priebehu roka, podá daňovník daňové priznanie do pätnástich dní od vzniku daňovej povinnosti. § 94 Preukaz o zaplatení dane Vodič je povinný mať u seba pri prevádzke vozidla na verejných komunikáciách vždy tiež doklad o zaplatení dane a predložiť ho na nahliadnutie na výzvu oprávnených kontrolných orgánov. Za doklad o zaplatení sa považuje potvrdenie o vyrubenej a zaplatenej dani alebo posledný diel poštovej poukážky, ktorou bola daň zaplatená. ÔSMA ČASŤ Zmena a doplnenie zákona Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o územných finančných orgánoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Zb. § 95 Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o územných finančných orgánoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. § 2 znie: „(1) Sústavu územných finančných orgánov tvoria daňové úrady, Ústredné daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné riaditeľstvo“) a správy finančnej kontroly. (2) Daňový úrad sa zriaďuje pre územný obvod obce alebo viacerých obcí. (3) Ústredné riaditeľstvo sa zriaďuje pre územné obvody všetkých daňových úradov. Sídlo ústredného riaditeľstva určí Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) všeobecne záväzným právnym predpisom. (4) Správa finančnej kontroly sa zriaďuje pre územné obvody viacerých daňových úradov. (5) Sídla a obvody pôsobnosti daňových úradov a správ finančnej kontroly ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.“. 2. § 4 ods. 4 znie: „(4) V pochybnostiach určí miestnu príslušnosť ústredné riaditeľstvo.“. 3. § 5 ods. 2 znie: „(2) Ústredné riaditeľstvo a) riadi daňové úrady a určuje vnútornú štruktúru daňových úradov, b) rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam daňových úradov a preskúmava rozhodnutia daňových úradov mimo odvolacieho konania, c) vykonáva vo vybraných daňových subjektoch a u príjemcov dotácií kontrolu daní a dotácií.“. 4. § 6 včítane nadpisu znie: „§ 6 Pôsobnosť a právomoc ministerstva Ministerstvo a) riadi ústredné riaditeľstvo a správy finančnej kontroly a určuje ich vnútornú štruktúru, b) môže poveriť ústredné riaditeľstvo a správy finančnej kontroly vykonaním kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti s výnimkou kontroly ústredných orgánov, c) rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam ústredného riaditeľstva a správ finančnej kontroly a preskúmava ich rozhodnutia mimo odvolacieho konania.“. 5. V § 7 odseky 1 a 2 znejú: „(1) Ústredné riaditeľstvo je rozpočtovou organizáciou. Na jeho čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky. Ústredné riaditeľstvo obstaráva osobné a vecné potreby daňových úradov, ktoré riadi. (2) Na čele daňového úradu je riaditeľ. Riaditeľov daňových úradov vymenúva a odvoláva riaditeľ ústredného riaditeľstva.“. DEVIATA ČASŤ SPOLOČNÉ, SPLNOMOCŇOVACIE, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 96 Ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak, zaokrúhľuje sa daň na stovky hore, jej základ a preddavky na daň na tisícky dole a penále na desiatky dole. § 97 Ministerstvo môže všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť daňovému subjektu spôsob vedenia evidencie tržieb pre správne určenie dane. § 98 Ak ide o príjmy odvádzané do štátneho rozpočtu republiky, do rozpočtov obcí a do fondov, ktoré nie sú uvedené v § 1, alebo ak ide o odvody a poplatky sankčnej povahy, pokuty a penále, postupuje sa pri ich platení podľa šiestej časti tohto zákona. Ostatné ustanovenia tohto zákona sa na tieto príjmy nevzťahujú. Rovnako sa postupuje, ak ide o príjmy štátneho rozpočtu federácie spravované správcami dane Slovenskej republiky. § 99 (1) Ustanovenia tohto zákona sa použijú, ak medzinárodná zmluva, ktorá je pre Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku záväzná, neustanovuje inak. (2) Ustanovenia prvej až šiestej časti a deviatej časti tohto zákona sa použijú, ak ustanovenia siedmej časti alebo osobitný predpis neustanovuje inak. § 100 (1) Rozhodnutia a iné opatrenia vydané správcom dane v Českej republike platia i na území Slovenskej republiky, ak sú nimi ukladané povinnosti alebo zriaďovacie alebo osvedčovacie práva rovnakého alebo obdobného charakteru, aké možno uplatniť podľa všeobecne záväzných právnych predpisov v Slovenskej republike. Obdobný postup sa vzťahuje aj na zmenu miestnej príslušnosti, vyžiadanie a delegovanie a na plnenie oznamovacích povinností v rámci súčinnosti tretích osôb. (2) Ak dôjde k pochybnostiam o miestnej príslušnosti medzi správcom dane Slovenskej republiky a Českej republiky a nebudú tieto pochybnosti odstránené rokovaním medzi týmito správcami dane, určí sa miestna príslušnosť po dohode ministerstva s Ministerstvom financií Českej republiky. Ak je miestna príslušnosť viazaná na registráciu daňového subjektu, môže ministerstvo alebo Ministerstvo financií Českej republiky požiadať súd19) o preskúmanie registrácie. § 101 Na daňové konanie sa nevzťahujú osobitné predpisy.20) § 102 Ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom upraví podrobnosti k ustanoveniam § 40 ods. 13, § 58 ods. 5 a 6, § 61 ods. 10, § 74, 75, § 80 ods. 1 a § 97. § 103 Ministerstvo môže a) rozhodnúť v sporných prípadoch o spôsobe zdanenia, b) urobiť opatrenia na zamedzenie tvrdostí a nezrovnalostí, prípadne povoliť úľavu a určiť orgány a vymedziť ich oprávnenie na povoľovanie týchto úľav. § 104 Pre právnické alebo fyzické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú alebo inú zárobkovú činnosť na území Slovenskej republiky ku dňu účinnosti tohto zákona, začne lehota určená v § 31 ods. 1 plynúť dňom účinnosti tohto zákona. § 105 Ustanovenia tohto zákona sa použijú aj na daňové konanie začaté pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona. Právne účinky procesných úkonov, ktoré nastali pred účinnosťou tohto zákona, zostávajú zachované. Zachovaná zostáva i miestna príslušnosť správcu dane, ktorá bola pri zrušených daniach pri ich poslednom vyrubení. § 106 Ustanovenia tohto zákona sa použijú aj na dane zrušené, ak konanie o nich bude prebiehať po nadobudnutí účinnosti tohto zákona. § 107 Ak nie je v osobitnom predpise ustanovené inak, daňové subjekty zaregistrované u správcu dane podľa doterajších predpisov, splnia svoju registračnú povinnosť podľa tohto zákona do 30. júna 1993. Obdobný postup sa vzťahuje aj na daňové subjekty vykonávajúce činnosti, na ktoré sa registračná povinnosť pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona nevzťahovala. § 108 Správu notárskych poplatkov, pri ktorých vznikla povinnosť na ich vyrubenie do 31. decembra 1992, vykonáva súd podľa osobitného predpisu.21) § 109 Kolkové známky vydané pred účinnosťou tohto zákona na základe splnomocnenia v zákone č. 105/1951 Zb. o správnych poplatkoch zostávajú v platnosti i po nadobudnutí účinnosti tohto zákona. § 110 Rozhodnutia o počte vyživovaných osôb, vydané správcom dane pre účely dane zo mzdy, ktoré boli vydané podľa zákona č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy v znení neskorších predpisov a vyhlášky Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 161/1976 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dani zo mzdy, v znení neskorších predpisov, strácajú platnosť pre zdanenie miezd vyplatených za obdobie po nadobudnutí účinnosti tohto zákona. § 111 Zrušuje sa 1. § 27 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch, 2. vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov. § 112 (1) Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. (2) Ustanovenia § 31 pre daň z pridanej hodnoty a § 95 nadobúdajú účinnosť dňon vyhlásenia tohto zákona. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o územných finančných orgánoch v znení zákona SNR č. 136/1992 Zb. 2) Zákon č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov. 3) Napr. zákon č. 286/1992 Zb. o daniach z príjmov. 4) Napr. zákon č. 222/1992 Zb. o dani z pridanej hodnoty. 5) Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb. Nariadenie vlády ČSFR č. 419/1990 Zb. o základných skutočnostiach tvoriacich predmet štátneho tajomstva. 6) § 26 až 29 zákona č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonník v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 47/1992 Zb.). 7) Napr. § 18 zákona SNR č. 317/1992 Zb. o dani z nehnuteľností. 8) Zákon č. 99/1963 Zb. Občiansky súdny poriadok v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 501/1992 Zb.). 9) § 2 ods. 2 zákona č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník. 10) § 3 ods. 1 písm. b) zákona č. 286/1992 Zb. 11) § 38 ods. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Zb. o bankách. 12) Vládna vyhláška č. 150/1958 Ú. v. o vybavovaní sťažností, oznámení a podnetov pracujúcich. 13) Napr. § 32a) zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb. 14) § 36 zákona č. 286/1992 Zb. 15) § 6 zákona č. 286/1992 Zb. 16) § 15 zákona č. 286/1992 Zb. 17) § 2 ods. 2 zákona č. 286/1992 Zb. 18) § 2 ods. 3 zákona č. 286/1992 Zb. 19) § 200d Občianskeho súdneho poriadku. 20) Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). Colný zákon č. 44/1974 Zb. v znení neskorších predpisov. Vyhláška FMZO č. 43/1991 Zb., ktorou sa vykonáva colný zákon, v znení neskorších predpisov. 21) § 30 ods. 2 zákona SNR č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch.
Zákon České národní rady č. 523/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 523/1992 Sb. Zákon České národní rady o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky Vyhlášeno 20. 11. 1992, datum účinnosti 1. 12. 1992, částka 105/1992 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - DAŇOVÉ PORADENSTVÍ (§ 3 — § 8c) * ČÁST TŘETÍ - KOMORA DAŇOVÝCH PORADCŮ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 9 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - SANKCE (§ 12 — § 14a) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 15 — § 19) Aktuální znění od 1. 8. 2023 (172/2023 Sb.) 523 ZÁKON České národní rady ze dne 20. října 1992 o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje: a) poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (dále jen „daně“), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen „daňové poradenství“) a b) vznik, postavení a působnost Komory daňových poradcůdaňových poradců České republiky (dále jen „komora“) v souladu s právem Evropských společenství1). § 2 Tímto zákonem nejsou dotčena oprávnění advokátůadvokátů, komerčních právníků a auditorů, popřípadě jiných osob a orgánů, upravená zvláštními předpisy.1a) Dotčeno není ani právo fyzické nebo právnické osoby požádat o právní pomoc a finančně ekonomickou radu ve věcech daní a ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí, i jinou fyzickou osobu než je daňový poradcedaňový poradce; tato jiná osoba však nesmí poskytovat uvedenou pomoc nebo rady soustavně za účelem dosažení zisku,2) nejde-li o osoby uvedené ve větě první. ČÁST DRUHÁ DAŇOVÉ PORADENSTVÍ § 3 Základní ustanovení (1) Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen „klient“) poskytuje daňový poradcedaňový poradce nebo hostující daňový poradcehostující daňový poradce. (2) Daňovým poradcemDaňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradcůdaňových poradců (dále jen „seznam“) podle § 4 odst. 2 a 3. Hostujícím daňovým poradcemHostujícím daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba uvedená v § 8a odst. 1 písm. b) zaregistrovaná v seznamu podle § 4 odst. 4; seznam vede komora. (3) Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcemdaňovým poradcem nebo hostujícím daňovým poradcemhostujícím daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradcidaňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradcihostujícímu daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Dohoda, kterou je odměna za poskytnutí daňového poradenství sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, popřípadě jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti, nebo je sjednána formou věcného plnění, je neplatná. (4) Činí-li daňový poradcedaňový poradce nebo hostující daňový poradcehostující daňový poradce právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů.3) (5) Daňový poradceDaňový poradce může též vykonávat funkci insolvenčního správceinsolvenčního správce, předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce, zástupce insolvenčního správceinsolvenčního správce, odděleného insolvenčního správceinsolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správceinsolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu3a). (6) Daňové poradenství mohou na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, které daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradcůdaňových poradců, které mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu4a) a jejichž skutečný majitel podle zákona o upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, je osoba bezúhonná (dále jen „daňově poradenská společnost“); pro doložení bezúhonnosti platí § 5 odst. 3 obdobně. Na poskytování daňového poradenství daňově poradenskými společnostmi se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona pro poskytování daňového poradenství daňovými poradcidaňovými poradci a stanovy komory. (7) Daňově poradenská společnost má při správě daní procesní postavení jako daňový poradcedaňový poradce. § 4 Oprávnění k výkonu daňového poradenství (1) Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická osoba dnem zápisu nebo registrace do seznamu. K tomuto dni se vydá daňovému poradcidaňovému poradci osvědčení o zápisu do seznamu nebo hostujícímu daňovému poradcidaňovému poradci osvědčení o registraci v seznamu (dále jen „osvědčení“). (2) Fyzickou osobu, pokud není zapsána podle odstavce 3 nebo zaregistrována podle odstavce 4, je komora povinna zapsat do seznamu po složení kvalifikační zkoušky nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž fyzická osoba zkoušku složila. (3) Do seznamu komora zapíše také a) občana jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud splňuje podmínky stanovené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a prokáže, že je oprávněn poskytovat daňové poradenství ve státě, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, která ji zavazuje zajistit daňovým poradcůmdaňovým poradcům tohoto státu přístup k poskytování daňového poradenství, a b) usazeného daňového poradcedaňového poradce za podmínek stanovených v § 8b. (4) Do seznamu komora zaregistruje hostujícího daňového poradcehostujícího daňového poradce za podmínek stanovených v § 8c. (5) Právo vykonávat daňové poradenství daňový poradcedaňový poradce nebo hostující daňový poradcehostující daňový poradce pozbývá a) dnem, ke kterému je daňový poradcedaňový poradce nebo hostující daňový poradcehostující daňový poradce ze seznamu vyškrtnut, b) dnem, ke kterému je daňovému poradcidaňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradcihostujícímu daňovému poradci výkon daňového poradenství pozastaven, nejdříve však dnem, kdy bylo daňovému poradcidaňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradcihostujícímu daňovému poradci doručeno rozhodnutí podle písmene a) nebo b). § 5 Kvalifikační zkouška (1) Kvalifikační zkoušku nebo její část je oprávněna skládat fyzická osoba podle § 4 odst. 2, která a) má plnou způsobilost k právním úkonům, b) je bezúhonná, c) nevykonává zaměstnání, funkci nebo činnost, vedle nichž zvláštní právní předpis nepřipouští podnikání, d) nemá pracovněprávní, služební nebo jiný obdobný poměr ke státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní, e) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu,3b) f) nebyla v posledních pěti letech před podáním žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vyškrtnuta ze seznamu daňových poradcůdaňových poradců disciplinárním opatřením nebo na základě správního trestu. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) pro trestný čintrestný čin související s předmětem daňového poradenství, b) pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze daňového poradenství a osobě, která se tohoto činu dopustila, je obava, že se dopustí stejného nebo obdobného činu při výkonu daňového poradenství. (3) Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti žadatele si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu3c) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Kvalifikační zkouška se skládá z dílčích částí. V žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se uvede jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, bydliště a vlastnoruční podpis žadatele. K žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se připojí kopie dokladů prokazujících splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. e) a čestné prohlášení prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d). O výpis z evidence Rejstříku trestů žádá komora. Náklady na získání tohoto výpisu nese v uvedeném případě komora. K žádosti není třeba poskytovat informace podle tohoto odstavce v případě, že komora tyto informace má a zároveň nedošlo k jejich změně. (5) Komora po posouzení žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části a) žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části zamítne, pokud žadatel nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1; písemné vyhotovení rozhodnutí o zamítnutí žádosti musí být odůvodněno, musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek a musí být žadateli doručeno do vlastních rukou, nebo b) uvědomí žadatele písemně nejméně 30 dnů předem o místu a čase konání kvalifikační zkoušky nebo její části. (6) Kvalifikační zkouška nebo její část se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je složena z poloviny ze zástupců státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem financí České republiky (dále jen „ministerstvo“) a z poloviny zejména z daňových poradcůdaňových poradců a dalších odborníků z ekonomické, daňové či právní teorie a praxe jmenovaných komorou. Předseda zkušební komise je vždy zástupce státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. (7) Obsah kvalifikační zkoušky nebo její části, jakož i složení zkušební komise, musí odpovídat účelu zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele, potřebných k výkonu daňového poradenství, zejména úroveň znalostí z oboru finančního, správního, občanského a obchodního práva, financí a ekonomiky a účetnictví. Kvalifikační zkouška nebo její část se koná v jazyce českém. (8) O výsledku kvalifikační zkoušky nebo její části rozhoduje zkušební komise hlasováním. Žadatel složí kvalifikační zkoušku nebo její část, hlasuje-li pro to nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (9) Za vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se platí poplatek, který je příjmem komory. Poplatek je splatný nejpozději 20 dnů před konáním kvalifikační zkoušky nebo její části. Nezaplatí-li žadatel poplatek ve lhůtě splatnosti, kvalifikační zkoušku nebo její část v tomto termínu nekoná. (10) Podrobnosti o obsahu a průběhu kvalifikační zkoušky nebo její části, vyhlášení výsledku a jeho doručení upraví komora ve zkušebním řádu. Ve zkušebním řádu se stanoví rovněž výše poplatku za vykonání kvalifikační zkoušky. (11) Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části, je komora povinna vydat nejpozději do 20 dnů počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části zahájeno. Kvalifikační zkoušku nebo její část ukončí zkušební komise nejpozději do 8 měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části zahájeno. Do uvedených lhůt se nezapočítává doba, po kterou je žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vrácena k doplnění. Platnost složené části kvalifikační zkoušky lze do celkového hodnocení kvalifikační zkoušky započítat, pokud od jejího složení neuplynulo více než 24 měsíců. Kvalifikační zkouška je složena, pokud jsou složeny všechny její dílčí části. Ústní část zkoušky se koná po složení písemné části zkoušky. (12) Pokud žadatel kvalifikační zkoušku nebo její část nesloží, může ji konat znovu, nejdříve však po 3 měsících od posledního dne kalendářního měsíce, v němž zkušební komise rozhodla o výsledku. K žádosti o opakování kvalifikační zkoušky nebo její části uvede žadatel pouze jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a datum ukončení předchozí kvalifikační zkoušky nebo její části; další údaje upravené v odstavci 3 se v žádosti uvedou jen tehdy, došlo-li oproti předchozí žádosti k jejich změně. Jinak se použijí ustanovení předchozích odstavců o řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části. (13) Náklady řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části, které vznikly komoře, hradí komora, náklady vzniklé žadateli hradí žadatel. (14) Ustanovení odstavců 1 až 13 se přiměřeně použijí také na rozdílovou zkoušku3d). § 6 Práva a povinnosti daňového poradce (1) Daňový poradceDaňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. (2) Daňový poradceDaňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy o poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradceDaňový poradce, který v posledních třech letech před zahájením řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části byl pracovníkem státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní, nesmí po dobu tří let od vydání osvědčení uzavřít smlouvu o poskytnutí daňového poradenství s klientem, o jehož záležitostech jako pracovník uvedeného státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy rozhodoval nebo jehož záležitosti projednával. (3) Daňový poradceDaňový poradce je oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradceDaňový poradce je povinen do 15 dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství a) učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučinil jiné opatření, b) zúčtovat s klientem zálohu na odměnu a výdaje, pokud ji klient zaplatil. (4) Daňový poradceDaňový poradce má právo, aby mu klient ve smluvených lhůtách zaplatil a) přiměřenou zálohu na odměnu a výdaje, b) smluvenou výši odměny za poskytnutí daňového poradenství nebo její odpovídající část, pokud daňový poradcedaňový poradce odstoupil od smlouvy za podmínek upravených v odstavci 3 nebo pokud od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství odstoupil klient, c) výdaje účelně vynaložené při poskytování daňového poradenství nebo v souvislosti s ním. (5) Daňovému poradciDaňovému poradci, který byl správcem daně podle daňového řádu3e) ustanoven zástupcem, náleží za dobu výkonu této funkce náhrada ušlého výdělku odpovídající násobku prokazatelně vynaložených hodin a obvyklé ceny služby poskytované daňovým poradcemdaňovým poradcem stanovené hodinovou sazbou a náhrada účelně vynaložených výdajů. (6) Daňoví poradciDaňoví poradci mohou vykonávat daňové poradenství též společně. Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu daňového poradenství si daňoví poradcidaňoví poradci upraví písemnou smlouvou. Při společném výkonu daňového poradenství však klientům odpovídá každý daňový poradcedaňový poradce samostatně; jde-li o společného klienta a není-li dohodnuto jinak, odpovídají daňoví poradcidaňoví poradci tomuto klientovi společně a nerozdílně. (7) Daňový poradceDaňový poradce se při poskytování daňového poradenství podle smlouvy může dát zastoupit jiným daňovým poradcemdaňovým poradcem. Při jednotlivých úkonech může daňového poradcedaňového poradce zastoupit i jeho pracovník. Zastoupení v těchto případech není možné, pokud klient se zastoupením vyjádří nesouhlas. (8) Daňový poradceDaňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradcedaňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradceDaňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. (9) Daňový poradceDaňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Této povinnosti, a to i pro účely trestního řízenítrestního řízení, je může zprostit pouze klient svým prohlášením, avšak i v tomto případě je daňový poradcedaňový poradce nebo jeho zástupce povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na případy zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činutrestného činu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem daňovému poradcidaňovému poradci jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace týkající se oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně oznamovatelů. Povinnosti mlčenlivosti se daňový poradcedaňový poradce nemůže dovolávat v souvislosti s výkonem působnosti komory podle částí třetí a čtvrté tohoto zákona. (10) Daňový poradceDaňový poradce je dále povinen a) před zahájením výkonu daňového poradenství uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem daňového poradenství, a být takto pojištěn po celou dobu, po kterou vykonává daňové poradenství, b) umístit osvědčení nebo jeho úředně ověřený opis či kopii na viditelném místě ve své kanceláři nebo v pobočce své kanceláře anebo osvědčení na požádání klienta předložit, c) ke dni, k němuž byl daňový poradcedaňový poradce vyškrtnut ze seznamu nebo k němuž mu byl pozastaven výkon daňového poradenství, odevzdat osvědčení komoře, d) uvádět název, pod nímž vykonává daňové poradenství, evidenční číslo osvědčení a své sídlo na všech písemnostech, jimiž činí úkony při výkonu daňového poradenství nebo v souvislosti s ním, e) neprodleně oznámit komoře zejména sídlo kanceláře a jejích poboček, den zahájení výkonu daňového poradenství, uzavření smlouvy o společném výkonu daňového poradenství, skutečnosti rozhodné pro pozastavení výkonu daňového poradenství nebo pro vyškrtnutí daňového poradcedaňového poradce ze seznamu, jakož i další změny v údajích uvedených daňovým poradcemdaňovým poradcem v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části nebo uvedených v seznamu, f) platit komoře členský příspěvek, a to ve výši a lhůtě stanovené ve stanovách komory, dodržovat stanovy komory a jiné řády vydané komorou. (11) Název, pod nímž daňový poradcedaňový poradce vykonává daňové poradenství, tvoří jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědecká hodnost, jakož i slova „daňový poradcedaňový poradce“. Odkazy na bývalou úřední, vědeckopedagogickou a obdobnou funkci, hodnost nebo činnost nelze v tomto názvu používat. (12) Sídlem daňového poradcedaňového poradce je místo, v němž má daňový poradcedaňový poradce kancelář. Nemá-li daňový poradcedaňový poradce kancelář mimo byt, v němž trvale bydlí, považuje se za kancelář tento byt. Daňový poradceDaňový poradce nebo daňoví poradcidaňoví poradci, kteří vykonávají daňové poradenství společně, mohou mít jen jedno sídlo. Pobočkou kanceláře je místnost mimo sídlo daňového poradcedaňového poradce, v níž daňový poradcedaňový poradce rovněž vykonává daňové poradenství. (13) Ustanovení odstavců 1 až 8 a odstavce 9 písm. a) se též vztahují na hostujícího daňového poradcehostujícího daňového poradce. § 7 Seznam daňových poradců (1) Do seznamu komora zapisuje jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědeckou hodnost daňového poradcedaňového poradce, identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob3e), jeho sídlo, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště, adresu pro doručování, datum registrace hostujícího daňového poradcedaňového poradce a číslo osvědčení o registraci, uložené disciplinární opatření, pozastavení výkonu daňového poradenství a vyškrtnutí ze seznamu, a to i když nejde o disciplinární opatření. Komora může stanovit, že do seznamu se zapisují i další potřebné údaje. Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v seznamu, jakmile jsou jí známy. Komora rovněž stanoví, v jakém rozsahu se uvedou údaje ze seznamu při zveřejňování seznamu. (2) Komora vyškrtne ze seznamu daňového poradce, jestliže a) u něho pominuly skutečnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d), b) mu bylo uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu, c) mu byl uložen správní trest 1. vyškrtnutí ze seznamu, 2. zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu daňového poradenství, d) písemně požádal o vyškrtnutí ze seznamu, e) nevykonává-li déle než tři roky daňové poradenství, f) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. (3) Komora může vyškrtnout ze seznamu daňového poradcedaňového poradce, jestliže byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čintrestný čin, než který je uveden v § 5 odst. 2 písm. b). (4) Rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu musí být řádně zdůvodněno a doručeno daňovému poradcidaňovému poradci a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto rozhodnutí. (5) O vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 2 písm. a) až e) nebo odstavce 3 komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém daňový poradcedaňový poradce poskytuje daňové poradenství. (6) Obdobně jako v odstavcích 2 až 5 komora postupuje u hostujícího daňového poradcehostujícího daňového poradce. § 8 Pozastavení výkonu daňového poradenství (1) Komora může pozastavit daňovému poradcidaňovému poradci výkon daňového poradenství, jestliže a) bylo zahájeno řízení o omezení nebo zbavení jeho způsobilosti k právním úkonům, b) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, c) nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu podle § 6 odst. 9 písm. a). (2) Komora daňovému poradcidaňovému poradci výkon daňového poradenství pozastaví, jestliže mu bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení výkonu daňového poradenství nebo mu byl uložen správní trest pozastavení výkonu daňového poradenství. (3) Pro rozhodnutí o pozastavení výkonu daňového poradenství platí obdobně ustanovení § 7 odst. 4. (4) Výkon daňového poradenství je pozastaven a) v případech podle odstavce 1 písm. a) a b) do doby pravomocného ukončení řízení, b) v případě podle odstavce 1 písm. c) do doby uzavření pojistné smlouvy, c) v případě podle odstavce 2 do doby uvedené v rozhodnutí komory. (5) O pozastavení výkonu daňového poradenství podle odstavce 1 nebo 2 komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém daňový poradcedaňový poradce poskytuje daňové poradenství. (6) Obdobně jako v odstavcích 1 až 5 komora postupuje u hostujícího daňového poradcehostujícího daňového poradce. § 8a Poskytování daňového poradenství státními příslušníky jiných členských států Evropské unie a dalšími osobami (1) Daňové poradenství může v České republice poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem též státní příslušník členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo fyzická osoba uvedená ve zvláštním právním předpisu3h), pokud není oprávněna poskytovat daňové poradenství na základě složení kvalifikační zkoušky a zápisu do seznamu, a to buď a) soustavně jako usazený daňový poradcedaňový poradce (§ 8b), kterého komora zapsala do seznamu, nebo b) dočasně nebo příležitostně jako hostující daňový poradcedaňový poradce (§ 8c), kterého komora zaregistrovala v seznamu. (2) Činnost usazeného daňového poradcedaňového poradce nebo hostujícího daňového poradcedaňového poradce na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. (3) Na hostujícího daňového poradcedaňového poradce se obdobně vztahují též stanovy a jiné řády vydávané komorou. § 8b Posuzování kvalifikačních předpokladů usazeného daňového poradce (1) Osoba uvedená v § 8a odst. 1, která žádá o uznání kvalifikačních předpokladů a možnost poskytovat daňové poradenství jako usazený daňový poradcedaňový poradce, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace3i). (2) Uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace3j) je komora, která se řídí také tímto předpisem. (3) Poplatek za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace ve výši 2 000 Kč je příjmem komory. (4) Bylo-li usazenému daňovému poradcidaňovému poradci rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace uloženo kompenzační opatření, je jedinou jeho formou rozdílová zkouška3k). § 8c Hostující daňový poradce (1) Osoba uvedená v § 8a odst. 1, která má v úmyslu poskytovat daňové poradenství v České republice jako hostující daňový poradcehostující daňový poradce, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace3l). (2) Hostující daňový poradceHostující daňový poradce je při poskytování daňového poradenství povinen navíc poskytnout klientovi následující informace: a) je-li zapsán v obchodním rejstříku nebo v obdobném veřejném rejstříku, rejstřík, v němž je zapsán, a jeho registrační číslo, nebo obdobný prostředek identifikace uvedený v rejstříku; b) podléhá-li činnost povolovacímu režimu v členském státě původu, název a adresu příslušného kontrolního orgánu nebo profesního sdružení nebo podobného subjektu, u něhož je zapsán; c) profesní označení členského státu původu nebo, pokud takové označení neexistuje, dosaženou kvalifikaci a členský stát, ve kterém byla udělena. ČÁST TŘETÍ KOMORA DAŇOVÝCH PORADCŮ ČESKÉ REPUBLIKY § 9 Komora (1) Zřizuje se Komora daňových poradcůdaňových poradců České republiky se sídlem v Brně. (2) Komora a) sdružuje všechny daňové poradcedaňové poradce, b) rozhoduje podle tohoto zákona ve věcech oprávnění k výkonu daňového poradenství a o disciplinárních opatřeních a eviduje daňově poradenské společnosti. (3) Komora je právnickou osobou. (4) Komora může vytvářet územní sekce. (5) Členství v komoře vzniká zápisem daňového poradcedaňového poradce do seznamu. § 10 Orgány komory (1) Komora má tyto orgány: a) valnou hromadu členů komory (dále jen „valná hromada“), b) presidium, c) dozorčí komisi, d) disciplinární komisi, e) zkušební komise, f) tajemníka. (2) Komora může podle potřeby vytvářet i další poradní orgány. (3) Funkce v orgánech komory podle odstavce 1 písm. a) až e) jsou čestné. Za jejich výkon náleží daňovému poradcidaňovému poradci jen náhrada výdajů. (4) Nejvyšším orgánem komory je valná hromada. Valná hromada volí orgány komory uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). Člen dozorčí komise nemůže být členem orgánů komory uvedených v odstavci 1 písm. b), d) až f). Podrobnosti o volbách orgánů komory stanoví volební řád. (5) Řádnou valnou hromadu svolává prezidium vždy ve druhém pololetí kalendářního roku. Prezidium je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu vždy, požádá-li o to písemně v období dvou po sobě jdoucích kalendářních měsíců alespoň třetina členů komory, nebo požádá-li písemně o svolání dozorčí komise. Mimořádná valná hromada se musí konat nejpozději 2 měsíce poté, kdy byly splněny podmínky pro její svolání. (6) Oznámení o konání valné hromady zveřejní presidium nejpozději 30 dnů před jejím konáním na úřední desce komory a její elektronické verzi. V oznámení uvede důvod svolání valné hromady a její program, termín a místo konání. Písemné materiály určené k projednávání na valné hromadě zveřejní ve stejném termínu a stejným způsobem tak, aby byly pro poradce přístupné k získání prostřednictvím veřejné datové sítě. (7) Právo zúčastnit se jednání valné hromady mají všichni členové komory. Člen komory může písemně pověřit jiného člena komory, aby ho zastupoval na valné hromadě; takto zastoupený člen se považuje za přítomného na valné hromadě. Jeden člen komory může zastupovat nejvýše pět členů komory. (8) Valná hromada je schopná se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů komory. (9) Při volbě členů a náhradníků orgánů komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům přítomnými členy komory, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů komory, kteří se volby zúčastnili. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů komory postačí alespoň tři pětiny hlasů přítomných členů komory, kteří se volby zúčastnili. (10) O odvolání proti rozhodnutí orgánů komory podle odstavce 1 písm. c) až f) rozhoduje presidium. O odvolání proti rozhodnutí presidia rozhoduje valná hromada. (11) Podrobnosti o organizaci komory, o jejích orgánech a jejich působnosti, jakož i podrobnosti o počtu členů presidia, dozorčí komise a disciplinární komise, stanoví stanovy komory. § 11 Působnost komory Komora zejména a) chrání a prosazuje oprávněné zájmy daňových poradcůdaňových poradců v České republice, b) vytváří předpoklady pro zvyšování kvalifikace a profesionální úrovně daňových poradcůdaňových poradců, c) dohlíží na řádný výkon daňového poradenství a usměrňuje činnost daňových poradcůdaňových poradců v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami komory, d) vydává stanovy, volební řád a disciplinární řád, e) po dohodě s ministerstvem vydává zkušební řád, f) vede seznam a zajišťuje zveřejňování potřebných údajů, g) vydává fyzickým osobám osvědčení, h) rozhoduje o žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části, provádí kvalifikační zkoušku a její části, i) rozhoduje o sankcích podle tohoto zákona, j) vydává svým členům doklady pro účely prokázání jejich kvalifikačních předpokladů v ostatních členských státech, k) je povinna navrhnout do 30 dnů na vyžádání správce daně daňového poradcedaňového poradce, kterého správce daně ustanoví zástupcem pro správu daní3e). ČÁST ČTVRTÁ SANKCE § 12 Disciplinární opatření (1) Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo jiného zákona upravujícího práva a povinnosti daňového poradcedaňového poradce při poskytování daňového poradenství daňovým poradcemdaňovým poradcem s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „disciplinární provinění“) může komora daňovému poradcidaňovému poradci uložit, nejde-li přitom o trestný čintrestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření: a) písemné napomenutí, b) pokutu až do výše 100 000 Kč, c) pozastavení výkonu daňového poradenství až na dobu jednoho roku, d) vyškrtnutí ze seznamu. (2) Platí, že se daňový poradcedaňový poradce dopustil závažného porušení povinnosti podle tohoto zákona, uvedl-li jako žadatel v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce nebo její části připuštěn. (3) Za disciplinární provinění lze uložit pouze jedno disciplinární opatření. (4) Pokuta je příjmem komory. § 13 Řízení o disciplinárních opatřeních (1) O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise komory v řízení zahájeném na návrh dozorčí komise komory. Návrh na zahájení řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se dozorčí komise komory o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. (2) V řízení má daňový poradcedaňový poradce vždy právo být slyšen a musí mu být poskytnuta možnost se hájit. (3) Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. (4) Podrobnosti o řízení o sankcích stanoví disciplinární řád. § 14 Odvolání O odvolání proti rozhodnutí disciplinární komise komory rozhoduje presidium komory, které přezkoumávané rozhodnutí potvrdí, změní nebo zruší. Zruší-li presidium komory napadené rozhodnutí, vrátí je disciplinární komisi komory zpět k novému projednání a rozhodnutí; při novém rozhodování je disciplinární komise komory vázána právním názorem presidia komory. § 14a Řízení o přestupcích (1) V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán komory, se postupuje obdobně podle ustanovení a) zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a b) § 13 odst. 1 věty první, § 13 odst. 4 a § 14. (2) Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být daňovým poradcemdaňovým poradcem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich. (3) Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit daňovému poradcidaňovému poradci správní trest a) pozastavení výkonu daňového poradenství až na dobu tří let, b) vyškrtnutí ze seznamu. (4) Pokuta uložená v řízení o přestupku je příjmem komory. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 15 (1) Rozhodnutí komory podle § 5 odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4, § 8 odst. 3, § 8d odst. 3 a § 8f odst. 3 přezkoumává soud podle zvláštních právních předpisů.5) (2) Zůstává-li komora nečinná v případech, kdy podle tohoto zákona je povinna rozhodnout, má fyzická osoba dotčená její nečinností právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. § 16 Na rozhodování komory podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 17 Všechny fyzické osoby, které poskytují daňové poradenství na základě registrace podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona složit kvalifikační zkoušku a požádat o zápis do seznamu podle tohoto zákona, jinak jejich oprávnění k tomuto dni zaniká. § 18 (1) Do ustanovení orgánů komory vykonává jejich působnost přípravný výbor jmenovaný ministrem financí České republiky. (2) Přípravný výbor svolá ustavující valnou hromadu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (3) Ministerstvo dohlíží na řádný výkon činnosti přípravného výboru. Rozhodnutí nebo opatření přípravného výboru vydaná v rozporu s tímto zákonem může ministerstvo zrušit nebo změnit nebo jejich výkon pozastavit. § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992. Uhde v. r. Klaus v. r. 1a) Např. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Smlouva o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957, ve znění Jednotného evropského aktu, Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy a Niceské smlouvy. 2) § 2 obchodního zákoníku. 3) Např. § 10 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 3a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 3b) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 3c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 3d) § 10 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 3e) § 26 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 3f) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb. 3h) § 1 odst. 2 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3i) § 22 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 3j) § 29 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 3k) Čl. 14 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. 3l) Například § 27, 36a a 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a) Obchodní zákoník. 5) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 532/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 532/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky o úhrade za dobývací priestor a úhrade za vydobyté nerasty Vyhlášeno 3. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 108/1992 * § 1 - Výpočet úhrady za dobývací priestor * § 2 - Platenie úhrady za dobývací priestor * § 3 - Výpočet úhrady za vydobyté nerasty * § 4 - Platenie úhrady za vydobyté nerasty * § 5 - Zníženie úhrady za vydobyté nerasty * § 6 - Oslobodenie od platenia úhrady za vydobyté nerasty * § 7 - Zánik dôvodu zníženia alebo oslobodenia od platenia úhrady za vydobyté nerasty * § 8 - Spoločné ustanovenie * § 9 - Prechodné ustanovenie * § 10 - Účinnosť * Príloha nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 532/1992 Zb. Aktuální znění od 1. 1. 1993 532 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 13. októbra 1992 o úhrade za dobývací priestor a úhrade za vydobyté nerasty Vláda Slovenskej republiky podľa § 32a ods. 10 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. nariaďuje: § 1 Výpočet úhrady za dobývací priestor (1) Právnická alebo fyzická osoba (ďalej len „organizácia“)1) vypočíta ročnú úhradu za dobývací priestor podľa plošného vymedzenia dobývacieho priestoru na povrchu. (2) Výpočet ročnej úhrady za dobývací priestor obsahuje názov tohto priestoru, údaje o druhu nerastu, pre dobývanie ktorého bol určený, o jeho ploche a o výške ročnej úhrady. (3) Výpočet úhrady podľa odseku 2 je súčasťou dokumentácie predkladanej s návrhom na určenie dobývacieho priestoru alebo s návrhom na jeho zmenu. § 2 Platenie úhrady za dobývací priestor (1) Organizácia zaplatí vypočítanú úhradu za dobývací priestor do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky prostredníctvom daňového úradu príslušného podľa sídla organizácie. Úhrada sa platí každoročne počnúc kalendárnym rokom nasledujúcim po roku, v ktorom nadobudlo právoplatnosť rozhodnutie o určení alebo zmene dobývacieho priestoru, najneskôr do konca februára kalendárneho roku. Zaplatenie úhrady oznámi organizácia obvodnému banskému úradu. (2) Platenie úhrady za dobývací priestor sa vzťahuje aj na rok, v ktorom nadobudlo právoplatnosť rozhodnutie o zrušení dobývacieho priestoru. § 3 Výpočet úhrady za vydobyté nerasty (1) Organizácia, ktorá dobýva výhradné ložisko, vypočíta úhradu za vydobyté nerasty alebo nerasty po ich úprave a zušľachtení vykonanom v súvislosti s ich dobývaním (ďalej len „vydobyté nerasty“). (2) Úhrada za vydobyté nerasty sa vypočíta ako percentuálny podiel z trhovej ceny nerastov vydobytých v období, za ktoré sa výpočet vykonáva. (3) Výška sadzieb úhrady za vydobyté nerasty pre výpočet úhrad podľa druhov nerastov je uvedená v prílohe tohto nariadenia. (4) Trhovou cenou vydobytých nerastov sa rozumie cena za 1 tonu (m3) vydobytého nerastu alebo cena za 1 tonu (m3) nerastu upraveného alebo zušľachteného v súvislosti s jeho dobývaním, za ktorú organizácia tieto nerasty v kalendárnom roku alebo jeho časti odpredala.2) (5) Ak organizácia vydobytý nerast ďalej spracúva na finálny výrobok a ak cena nie je určená podľa odseku 4, určuje sa základ pre výpočet úhrady za vydobyté nerasty prepočtom tak, že k nákladom na vydobytie 1 tony (m3) nerastu sa pripočíta podiel zisku. Podiel zisku predstavuje percentuálny podiel zisku finálneho výrobku zodpovedajúci percentuálnemu podielu nákladov na dobývanie z celkových nákladov vynaložených na výrobu finálneho výrobku. Organizácia uvedie vo výpočte úhrady základ pre výpočet úhrady. (6) Podkladom výpočtu úhrady za vydobyté nerasty je doklad o objeme ťažby, doklad o tržbe, prípadne povolenie zníženia tejto úhrady podľa § 5 za obdobie, za ktoré sa výpočet vykonáva. (7) V prípade, že organizácia neodpredala vydobyté nerasty v štvrťroku, za ktorý sa má vykonať výpočet, použije pre výpočet úhrady za vydobyté nerasty trhovú cenu, za ktorú vydobyté nerasty odpredala v predchádzajúcom štvrťroku. (8) Výpočet úhrady za vydobyté nerasty vykoná organizácia za každý štvrťrok kalendárneho roku. Prvý výpočet sa vykoná za štvrťrok, v ktorom organizácia vyhradený nerast vydobyla alebo v súvislosti s vydobytím upravila alebo zušľachtila. Výpočet úhrady za štvrtý štvrťrok obsahuje okrem výpočtu úhrady za tento štvrťrok aj celkové vyúčtovanie úhrady za kalendárny rok. (9) Výpočet úhrady za vydobyté nerasty zasiela organizácia v troch vyhotoveniach obvodnému banskému úradu na odsúhlasenie najneskôr do konca šiesteho týždňa nasledujúceho po štvrťroku, za ktorý bola úhrada vypočítaná. Odsúhlasený výpočet úhrady za vydobyté nerasty zasiela obvodný banský úrad organizácii a daňovému úradu. § 4 Platenie úhrady za vydobyté nerasty (1) Úhradu za vydobyté nerasty zaplatí organizácia štvrťročne vo výške vypočítanej podľa § 3 vždy do konca druhého mesiaca nasledujúceho štvrťroku. Platba z celkového vyúčtovania za kalendárny rok je splatná do konca februára nasledujúceho roku. (2) Úhradu za vydobyté nerasty zaplatí organizácia do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky prostredníctvom daňového úradu príslušného podľa sídla organizácie. Zaplatenie úhrady oznámi organizácia obvodnému banskému úradu. § 5 Zníženie úhrady za vydobyté nerasty (1) Zníženie úhrady za vydobyté nerasty môže povoliť na žiadosť organizácie Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky. Organizácia zasiela túto žiadosť Ministerstvu financií Slovenskej republiky prostredníctvom Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky, ktoré k tejto žiadosti pripojí svoje písomné stanovisko. (2) Zníženie úhrady za vydobyté nerasty možno povoliť v prípadoch a) využívania nebilančných zásob výhradného ložiska, b) poskytnutia štátnej dotácie na dobývanie výhradného ložiska, c) dobývania výhradného ložiska so zložitými banskotechnickými, bezpečnostnými alebo geologickými pomermi,3) d) preukázaného použitia finančných prostriedkov na zriaďovanie a prevádzku ekologických stavieb. § 6 Oslobodenie od platenia úhrady za vydobyté nerasty (1) Oslobodenie od platenia úhrady za vydobyté nerasty na určitú dobu môže povoliť na žiadosť organizácie Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky v prípadoch uvedených v § 5 ods. 2, ak na dobývaní ložiska je celospoločenský záujem. Ustanovenie § 5 ods. 1 platí tu obdobne. (2) Oslobodenie od platenia úhrady za vydobyté nerasty možno povoliť najviac na tri roky. § 7 Zánik dôvodu zníženia alebo oslobodenia od platenia úhrady za vydobyté nerasty (1) Ak organizácii zanikne dôvod zníženia alebo oslobodenia od platenia úhrady za vydobyté nerasty, organizácia je povinná túto skutočnosť do konca nasledujúceho mesiaca oznámiť Ministerstvu financií Slovenskej republiky a obvodnému banskému úradu. (2) Ak si organizácia nesplní povinnosť podľa odseku 1, je povinná zaplatiť úhradu za vydobyté nerasty v plnej výške od doby zániku dôvodu zníženia alebo oslobodenia od platenia tejto úhrady. § 8 Spoločné ustanovenie Obvodné banské úrady pri výkone hlavného dozoru4) vykonávajú aj kontrolu platenia úhrad. § 9 Prechodné ustanovenie Organizácia, ktorá je povinná zaplatiť úhradu za dobývací priestor prvýkrát za rok 1993,5) vykoná výpočet tejto úhrady a zašle ho obvodnému banskému úradu na odsúhlasenie do 15. februára 1993. Úhradu zaplatí do konca februára 1993. § 10 Účinnosť Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Mečiar v. r. Príloha nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 532/1992 Zb. VÝŠKA SADZBY ÚHRADY ZA VYDOBYTÉ NERASTY PODĽA DRUHOV NERASTOV Druh nerastu| Sadzba v % ---|--- a)| radioaktívne nerasty| 10 b)| nerasty, z ktorých možno priemyselne vyrábať kovy, s výnimkou rúd zlata a striebra| 2 c)| rudy zlata a striebra| 5 d)| magnezit| 3 e)| lignit a uhlie| 4 f)| ropa a horľavý zemný plyn| 5 g)| kamenná soľ, draselné, bórové, brómové a jódové soli| 5 h)| nerasty, z ktorých možno priemyselne vyrábať fosfor, síru, fluór alebo ich zlúčeniny| 4 i)| tuha, azbest, sľuda, diatomit, minerálne farbivá, bentonit| 3 j)| baryt, mastenec| 4 k)| sklársky a zlievarenský piesok| 6 l)| kremeň, kremenec, vápenec, dolomit, slieň, čadič, znelec, trachyt, pokiaľ sú tieto nerasty vhodné na chemicko-technologické spracovanie alebo spracovanie tavením| 6 m)| granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit, vápenec, pokiaľ sú blokovo dobývateľné a leštiteľné, a travertín| 7 n)| technicky použiteľné kryštály nerastov a drahé kamene| 8 o)| nerasty, z ktorých možno priemyselne vyrábať prvky vzácnych zemín a prvky s vlastnosťou polovodičov| 6 p)| halloyzit, sádrovec, anhydrit, perlit, zeolit| 4 r)| keramické a žiaruvzdorné íly a ílovce| 4 s)| kaolín| 6 t)| živcové pegmatity| 2 u)| mineralizované vody, z ktorých možno priemyselne získať vyhradené nerasty| 4 v)| technicky využiteľné prírodné plyny, pokiaľ nepatria k plynom uvedeným pod písmenom f)| 5 | Nevyhradené nerasty výhradných ložísk (§ 32a ods. 9 banského zákona v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.)| w)| štrkopiesky a piesky| 0,5 x)| kamenivo| 0,3 y)| tehliarske hliny, hliny, ílovce a ostatné korekčné nerasty na výrobu cementu| 0,4 z)| nerasty na výrobu abrazív| 1 1) § 7a zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. 2) Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách. 3) Napríklad § 14a ods. 2 písm. a) banského zákona. 4) § 39 a 41 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. 5) Čl. II ods. 4 banského zákona.
Vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 535/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 535/1992 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra České republiky č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování Vyhlášeno 3. 12. 1992, datum účinnosti 3. 12. 1992, částka 108/1992 * Čl. I - Vyhláška ministerstva vnitra České republiky č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 3. 12. 1992 535 VYHLÁŠKA ministerstva vnitra České republiky ze dne 2. listopadu 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra České republiky č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování Ministerstvo vnitra České republiky stanoví podle § 16 odst. 1 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, a § 61a zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona České národní rady č. 302/1992 Sb., v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy: Čl. I Vyhláška ministerstva vnitra České republiky č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování, se mění a doplňuje takto: 1. V názvu vyhlášky se za slovo „okresních“ vkládají slova „a obecních“. 2. V § 1 odst. 1 se za slovo „úřadů“ vkládají slova „jakož i obecních úřadů v oblasti přenesené působnosti“. 3. § 2 odst. 2 zní: „(2) Povinnost podrobit se ověření může prominout pracovníkovi, jemuž do dvou let ode dne, do kterého je nejpozději povinen podat přihlášku ke zkoušce (§ 3 odst. 1), vznikne nárok na starobní důchod, přednosta okresního úřadu, jde-li o pracovníka okresního úřadu, a tajemník obecního úřadu, jde-li o pracovníka obecního úřadu, popřípadě starosta obce, není-li tajemník obecního úřadu ustanoven nebo má-li se ověření podrobit tajemník obecního úřadu.“. 4. V § 2 odst. 3 se slova „okresní úřad, u něhož je pracovník v pracovním poměru (dále jen „příslušný okresní úřad“)“ nahrazují slovy „okresní úřad nebo obec, u nichž je pracovník v pracovním poměru (dále jen „příslušný úřad“)“. 5. V § 3 odst. 1 se vypouští slovo „okresního“. 6. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Náplň zkoušky (1) Ústřední orgán státní správy, který řídí výkon státní správy na úseku, do kterého činnost patří (dále jen „příslušný ústřední orgán státní správy“), vymezí problematiku, z jejíž znalosti se provede zkouška, a toto vymezení předá Institutu. Vymezení problematiky a seznam literatury zašle Institut pracovníkovi do 30 dnů ode dne doručení přihlášky ke zkoušce. (2) Formu provádění zkoušky určí Institut po projednání s určeným pracovníkem příslušného ústředního orgánu státní správy.“. 7. V § 5 odst. 1 se vypouští slovo „okresním“. 8. V § 5 odst. 2 se vypouští věta za středníkem. 9. V § 6 se vypouští poslední věta. 10. § 7 odst. 1 zní: „(1) Členy zkušebních komisí jmenuje ministr vnitra České republiky z řad pracovníků příslušných ústředních orgánů státní správy a z dalších odborníků z oborů činností zahrnutých do obsahu zvláštní odborné způsobilosti.“. 11. § 7 odst. 2 zní: „(2) Zkušební komise jednají a rozhodují nejméně v tříčlenném složení, které stanoví pro jednotlivé úseky výkonu státní správy ředitel Institutu tak, aby alespoň dvěma členy zkušební komise byli vždy odborní pracovníci navržení příslušným ústředním orgánem státní správy; přitom jednoho z členů zkušební komise pověří jejím předsednictvím. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů je rozhodující hlas jejího předsedy. Ředitel Institutu jmenuje z řad pracovníků Institutu tajemníka zkušební komise, který má hlas poradní.“. 12. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Součinnost příslušných ústředních orgánů státní správy (1) Příslušné ústřední orgány státní správy navrhují za členy zkušebních komisí své odborné pracovníky ovládající problematiku, která je předmětem ověřování; obdobně vybírají vhodné lektory pro potřeby výuky v Institutu. (2) Nad úrovní provádění výuky a zkoušek dohlíží ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy.“. 13. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti (1) Zkušební komise oznámí výsledek zkoušky pracovníkovi v den vykonání zkoušky. (2) Pracovníkovi, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“); kopii osvědčení zašle příslušnému úřadu. (3) Osvědčení obsahuje činnost, kterou může pracovník na základě osvědčení vykonávat, datum vydání osvědčení, razítko ministerstva vnitra a podpisy předsedy a tajemníka zkušební komise. (4) O zkoušce a jejím výsledku pořídí tajemník zkušební komise zápis, který se ukládá u Institutu.“. 14. V § 9 odst. 1 se za slovo „úřadů“ vkládají slova „a obecních úřadů“. 15. V § 9 odst. 2 se vypouští slovo „okresní“. 16. V § 9 odst. 3 se vypouští slovo „okresní“. 17. V § 10 se na konci připojují slova „nebo obec“. 18. § 13 zní: „§ 13 (1) Na žádost obce se v Institutu ověřuje též zvláštní odborná způsobilost člena zvláštního orgánu, popřípadě komise, zřízené obecní radou, je-li pro výkon jeho činnosti stanovena jako nezbytný požadavek.3) (2) Zkouška o prokázání znalostí k vedení matrik, kterou je pracovník povinen složit podle zvláštních předpisů,4) nahrazuje ověření zvláštní odborné způsobilosti podle části I bodu 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.". Poznámka č. 3 pod čarou zní: „3) § 53 odst. 5 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.“. 19. Příloha č. 1 zní: „Určení okruhu pracovníků a obsah zvláštní odborné způsobilosti I. Ověřování zvláštní odborné způsobilosti se vztahuje na pracovníky uskutečňující výkon státní správy na úseku 1.| přestupkové agendy ve věcech veřejného pořádku, ve věcech občanského soužití a ve věcech majetkových, ---|--- 2.| matrik a státního občanství, 3.| finančního hospodaření, 4.| místních daní a poplatků, 5.| silničního hospodářství, 6.| silniční a městské dopravy, 7.| zdravotnictví, 8.| zemědělství, 9.| myslivosti, 10.| kultury, 11.| sociální péče, 12.| územního plánování, 13.| územního řízení a stavebního řádu, 14.| vodoprávního řízení a vodohospodářského dozoru, 15.| lesního hospodářství, 16.| ochrany přírody a krajiny, 17.| ochrany zemědělského půdního fondu, 18.| ochrany ovzduší, 19.| odpadového hodpodářství, 20.| posuzování vlivů na životní prostředí, 21.| plnění funkce živnostenských úřadů, 22.| plnění funkce pozemkových úřadů, 23.| zabezpečování obrany a řešení krizových situací. | II. Pro všechny pracovníky uvedené v části I jsou obecnými předpoklady zvláštní odborné způsobilosti znalost - právní úpravy lidských práv a svobod,5) - právní úpravy o obcích a okresních úřadech,6) - právní úpravy správního řízení,7) - právní úpravy projednávání přestupků,8) - právní úpravy vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů,9) - právní úpravy petic,10) - právní úpravy zabezpečování obrany a řešení krizových situací.11) III. Obsah zvláštní odborné způsobilosti pro výkon jednotlivých druhů pracovních činností uvedených v části II je vymezen v okruhu otázek zasílaných pracovníkovi Institutem podle § 4 této vyhlášky.“. 20. V příloze č. 2 se v části I bodu 1 vypouští písmeno b) a dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 21. V příloze č. 2 se v části I bodu 2 vypouštějí písmena a) a e) a dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena a), b) a c). 22. V příloze č. 2 se v části I připojuje nový bod 3, který zní: „3. Tajemník zkušební komise a) seznámí pracovníky s organizací a průběhem zkoušky, s jejich právy a povinnostmi a se způsobem hodnocení zkoušky, b) ověřuje totožnost pracovníků podle osobních dokladů a podle přihlášky, c) pořizuje zápis o průběhu a výsledku zkoušky a zabezpečuje vyhotovení osvědčení.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ruml v. r. 5) Zejména ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky. 6) Zejména zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 8) Zejména zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 9) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. 10) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 11) Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky. Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.
Zákon č. 539/1992 Sb.
Zákon č. 539/1992 Sb. Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) Vyhlášeno 7. 12. 1992, datum účinnosti 31. 12. 1992, částka 109/1992 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - PUNCOVNÍ KONTROLA (§ 8 — § 29) * ČÁST TŘETÍ - ZKOUŠENÍ OSTATNÍCH VÝROBKŮ A VĚCÍ Z DRAHÝCH KOVŮ (§ 30 — § 34) * ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ (§ 35 — § 40a) * ČÁST PÁTÁ - PUNCOVNÍ INSPEKCE (§ 41 — § 45) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 46 — § 58) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 539 ZÁKON ze dne 4. listopadu 1992 o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA I § 1 Předmět úpravy Zákon upravuje a) puncovnictví a zkoušení drahých kovů, b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů. Vymezení pojmů § 2 Drahé kovy Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium. § 3 Výrobky z drahých kovů (1) Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korály, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen „zboží“), b) klenotnické slitiny, polotovary a pájky z drahých kovů (dále jen „klenotnické slitiny“), určené pro výrobu a opravy zboží, c) slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen „dentální drahé kovy“), d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen „české mince“), e) lístkové zlato a stříbro, f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen „zlomky“). (2) Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000, b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000, c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000, d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost. (3) Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodováníobchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost, stanovenou tímto zákonem (§ 5). § 4 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) tuzemským zbožímtuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti tohoto zákona včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží, b) cizím zbožímcizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto zákona podnikatelem,2) jehož předmět podnikání zahrnuje obchodováníobchodování s výrobky z drahých kovů (dále jen „obchodník“), c) starým zbožím zboží předkládané k puncovní kontrole v jednotlivých kusech různých vzorů, a které - je staršího nebo neuvedeného původu, nebo - neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou, nebo - je předkládáno jinou osobou než jeho výrobcemvýrobcem anebo dovozcem, nebo - je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání, d) opraveným zbožímopraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka poškozena, pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení, e) registrovanou slitinouregistrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitinregistrovaných slitin (§ 49), f) výrobcemvýrobcem podnikatel,2) jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží nebo výrobu či zpracování klenotnických slitin nebo výrobu českých mincí nebo dentálních drahých kovů. VýrobcemVýrobcem je rovněž osoba, která některou z uvedených činností provozuje na základě jiného než podnikatelského oprávnění2a) anebo její činnost v oblasti výroby nebo oprav zboží spočívá v realizaci výsledků vlastní duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.2b) g) obchodovánímobchodováním prodej včetně obstarání prodeje, nabízení k prodeji, nákup za účelem dalšího prodeje a prodej použitého zboží, h) výrobní značkouvýrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobcevýrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování výrobcemvýrobcem produkovaného zboží, i) odpovědnostní značkouodpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy obchodníka, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem dovezeného zboží. § 5 Zákonné ryzosti (1) Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. Zákonnými ryzostmi jsou a)| pro zboží zlaté| ---|---|--- | ryzost č. 0 | 999/1000 | ryzost č. 1| 986/1000 | ryzost č. 2 | 900/1000 | ryzost č. 3 | 750/1000 | ryzost č. 4 | 585/1000 b)| pro zboží stříbrné| | ryzost č. 0 | 999/1000 | ryzost č. 1 | 959/1000 | ryzost č. 2 | 925/1000 | ryzost č. 3 | 900/1000 | ryzost č. 4| 835/1000 | ryzost č. 5 | 800/1000 c)| pro zboží platinové| | ryzost č. 0 | 999/1000 | ryzost č. 1 | 950/1000 | ryzost č. 2 | 900/1000 | ryzost č. 3 | 850/1000 | ryzost č. 4 | 800/1000. (2) Ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se považuje za nejnižší zákonnou ryzost. HLAVA II § 6 Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2c) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a Puncovní úřad.2c) ČÁST DRUHÁ PUNCOVNÍ KONTROLA HLAVA I Předmět a rozsah puncovní kontroly § 8 Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny tímto zákonem. Výsledkem puncovní kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti (dále jen „puncovní značka“) nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem nebo jeho rozbití (§ 22 odst. 1). § 9 (1) Povinné puncovní kontrole, pokud není dále stanoveno jinak (§ 27 a § 50 odst. 1 a 2), podléhá a) tuzemské a cizí zbožícizí zboží, určené pro obchodováníobchodování v tuzemsku, b) staré zboží v případě, že má být předmětem obchodováníobchodování, c) opravené zbožíopravené zboží. (2) Ostatní staré zbožístaré zboží může být předloženo k puncovní kontrole. HLAVA II Zkoušení zboží § 10 Tuzemské zboží (1) Tuzemské zbožíTuzemské zboží předkládá výrobcevýrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a v takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Zboží musí být do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena, změněna nebo odstraněna. (2) VýrobceVýrobce je povinen při předložení písemně oznámit druh, hmotnost, počet kusů a ryzost tuzemského zbožítuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zbožítuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitinyregistrované slitiny, je výrobcevýrobce povinen při předložení rovněž písemně oznámit druh a množství ve slitině použitých kovů. (3) Tuzemské zbožíTuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné trvanlivě označit puncovní značkou, pokud se výrobcevýrobce nedohodne s Puncovním úřadem výjimečně jinak. (4) Předložené tuzemské zbožítuzemské zboží musí výrobcevýrobce trvanlivě označit přidělenou výrobní značkouvýrobní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad, a to takovým způsobem, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku. § 11 Cizí zboží (1) Cizí zbožíCizí zboží, nejedná-li se o případ podle odstavce 4 předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího zbožícizího zboží do celního režimu volného oběhu. (2) Obchodník je povinen předložit cizí zbožícizí zboží k puncovní kontrole nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1. (3) Cizí zbožíCizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkouodpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku. (4) Cizí zbožíCizí zboží, které pochází z členského státu Evropské unie a které není úředně označeno podle § 50 odst. 2, předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl spolu s doklady prokazujícími jeho původ. (5) Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zbožícizího zboží obdobně. § 12 Staré a opravené zboží (1) Staré zbožíStaré zboží, které má být předmětem obchodováníobchodování předkládá k puncovní kontrole obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti starého zbožístarého zboží. (2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než obchodník. (3) Opravené zbožíOpravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobcevýrobce spolu s vyměněnou součástí. § 13 Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen „předkladatel“) povinnosti uvedené v § 10, § 11 odst. 1, 3 až 5 a § 12, nepřijme Puncovní úřad zboží k puncovní kontrole. § 14 Zkouška ryzosti zboží (1) Zkoušku ryzosti zboží provádí Puncovní úřad na prubířském kameni nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky. (2) Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen „chemická zkouška“) provede Puncovní úřad v případě, že tuzemské nebo cizí zbožícizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitinyregistrované slitiny nebo pokud nedestruktivní zkouška podle odstavce 1 není průkazná. (3) U starého zboží nebo opraveného zbožíopraveného zboží může Puncovní úřad provést chemickou zkoušku jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li předkladatel souhlas udělit, Puncovní úřad staré nebo opravené zbožíopravené zboží vrátí. (4) K provedení chemické zkoušky je Puncovní úřad oprávněn odebrat potřebný vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel. HLAVA III Předepsaný stav zboží § 15 Povolené kombinace (1) Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož drahého kovu různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů. (2) Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží mohou být vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu Puncovního úřadu. Součásti z obecných kovů musí být snadno rozpoznatelné a pokud je to technicky možné, označené znaménkem „METAL“. (3) U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobcevýrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina může vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se nepřihlíží. (4) Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo možno nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní slitině. Není dovoleno pokovení zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy. (5) Výjimku z odstavců 3 a 4 může v odůvodněných případech udělit Puncovní úřad. § 16 Pájení tuzemského nebo cizího zboží (1) K pájení zboží, s výjimkou zboží platinového, musí být použita pájka ze stejného drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení platinového zboží lze použít zlatou pájku. (2) K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v prováděcím předpise. (3) Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po předchozím souhlasu Puncovního úřadu nebo v případech stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita pouze v množství nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k zesilování či vyplňování zboží. § 17 Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zbožíopravené zboží použijí přiměřeně. HLAVA IV Úřední označování zboží a nakládání se závadným zbožím § 18 Zboží, které má zákonnou ryzost, předepsaný stav a vyhovuje právním předpisům,4a) Puncovní úřad trvanlivě označí příslušnou puncovní značkou nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. Pokud má zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá Puncovní úřad zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění. § 19 Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. Zvláštní puncovní značky jsou pro staré zbožístaré zboží, jež nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení a popis puncovních značek, jakož i znaménka „METAL“ stanoví prováděcí předpis. § 20 (1) Puncovní značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost označí Puncovní úřad zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost. (2) Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti. (3) Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, označí se odpovídajícími puncovními značkami pro použité drahé kovy, přičemž se neužijí značky těch kovů, jichž je užito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu. (4) V případě dohody podle § 10 odst. 3 nebo je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné označí Puncovní úřad zboží zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení. § 21 (1) Má-li zlaté nebo stříbrné staré zbožístaré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré zbožístaré zboží. (2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se pro opravené zbožíopravené zboží použijí obdobně. Nakládání se závadným zbožím § 22 (1) Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje ryzostí nebo nemá předepsaný stav, Puncovní úřad rozbije, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Zbytky po rozbití a neoznačené staré nebo opravené zbožíopravené zboží vrátí Puncovní úřad předkladateli. (3) Tuzemské a cizí zbožícizí zboží může Puncovní úřad rozbít až tehdy, jestliže a) proti rozhodnutí Puncovního úřadu již nelze podat opravný prostředek (§ 25 a 26), b) předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal, c) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) předkladatel cizího zbožícizího zboží nepostupoval podle § 23. § 23 (1) Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne doručení oznámení výsledku puncovní kontroly písemně potvrdí Puncovnímu úřadu, že závadné cizí zbožícizí zboží vyveze mimo území České republiky, a do dalších 20 dnů složí Puncovnímu úřadu peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zbožícizím zboží, Puncovní úřad mu toto zboží vydá. (2) Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené Puncovním úřadem při vydání zboží podle odstavce 1, že toto zboží vyvezl mimo území České republiky, Puncovní úřad mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě peněžní jistota propadá ve prospěch státního rozpočtu. Stanovená lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (3) Postupovat podle odstavce 1 může předkladatel i po rozhodnutí o některém z opravných prostředků (§ 25 a 26). (4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, se podmínka vývozu cizího zbožícizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2 nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno. § 24 Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné. HLAVA V Opravné prostředky § 25 Odvolání (1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je odvolání, na jehož základě se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo předepsaného stavu zboží. (2) Odvolání se podává Puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje Puncovní úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 21 nemá odkladný účinek. (3) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede Puncovní úřad opakovanou zkoušku chemicky. (4) Jsou-li pro to důvody, Puncovní úřad v odvolacím řízení zboží úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly potvrdí. (5) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1. § 26 Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží (1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží. (2) Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně vedoucímu Puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. O žádosti rozhoduje vedoucí Puncovního úřadu na základě návrhu jím ustavené komise. (3) Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se nelze odvolat. (4) Ustanovení § 25 odst. 3 až 5 platí obdobně. HLAVA VI Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody § 27 (1) Povinné puncovní kontrole nepodléhá a) zboží 1. smaltem úplně potažené, 2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška), 3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise, b) cizí zbožícizí zboží propuštěné v celním řízení do celního režimu tranzitu, c) tuzemské zbožítuzemské zboží určené k propuštění do celního režimu vývozu, d) staré zboží uvedené v prováděcím předpise. (2) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat podmínkám stanoveným tímto zákonem. (3) Puncovní kontrole nepodléhají české a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny. (4) V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne Puncovní úřad. § 28 (1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bodě 3 musí výrobcevýrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“). Je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20 odst. 4. (2) Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud jinak vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, a dále úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. d) může být předmětem obchodováníobchodování v tuzemsku. § 29 Odpovědnost za škodu (1) Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží, které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak. (2) Puncovní úřad neodpovídá za škodu, jestliže a) k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji Puncovní úřad vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu provedení oprávněn, b) Puncovní úřad v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zbožícizí zboží rozbil. (3) V ostatních případech odpovídá Puncovní úřad podle ustanovení obecných předpisů o odpovědnosti za škodu. ČÁST TŘETÍ ZKOUŠENÍ OSTATNÍCH VÝROBKŮ A VĚCÍ Z DRAHÝCH KOVŮ § 30 České mince VýrobceVýrobce českých mincí je povinen předložit Puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti. Bez souhlasu Puncovního úřadu nemůže výrobcevýrobce předat ražbu odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů6) nejsou tímto dotčena. § 31 Dentální drahé kovy (1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodováníobchodování nebo mohou být jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.6a) (2) VýrobciVýrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat Puncovnímu úřadu podle jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti. § 32 Lístkové zlato a stříbro (1) Puncovní úřad ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce. (2) Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří Puncovní úřad ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední razítko. (3) K ověření ryzosti odebere Puncovní úřad namátkou vzorek v rozsahu do 1 % celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný vzorek nepřísluší náhrada. § 33 Věci z drahých kovů (1) Puncovní úřad zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v předložených věcech, klenotnických slitinách, zlomcích, popřípadě vzorcích, které nepodléhají povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné a souhlasí-li s tím předkladatel, Puncovní úřad předloženou věc, klenotnickou slitinu, zlomek nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví. O výsledku vydá úřední nález. (2) Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů. Slitek označí Puncovní úřad vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku dovoluje, vyrazí na něj Puncovní úřad i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku, jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu. (3) Puncovní úřad neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech. § 34 Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení § 25 a 26 obdobně. ČÁST ČTVRTÁ POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ § 35 (1) VýrobciVýrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu písemně oznámit a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o právnickou osobu. (2) VýrobciVýrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění a kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobcevýrobce nebo obchodník zapsán. (3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu.6c) Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním systému (dále jen „elektronická adresa“). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobcivýrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem. (4) V oznámení podle odstavce 3 výrobcevýrobce nebo obchodník uvede a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) adresy provozoven, popřípadě elektronickou adresu, d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese. (5) VýrobciVýrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v odstavci 2. (6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d) § 36 Výrobní značku může používat jenom výrobcevýrobce, kterému byla přidělena a může s ní označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval. § 37 (1) VýrobciVýrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů. (2) VýrobciVýrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží. (3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobcivýrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla.7) Stanovenými měřidly musí být výrobcivýrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu. Prodej zboží § 38 (1) Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodováníobchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů,8) b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem, c) prodej zboží ve veřejné dražbě,9) d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d) § 39 (1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být na prodejním místě nebo na skladě umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodováníobchodování a tuzemského zbožítuzemského zboží určeného pro vývoz. (2) Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat. (3) Na prodejním místě musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek. (4) Ustanovení zvláštních předpisů11) o provozu obchodu nejsou tímto dotčena. § 40 (1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen „klamavé označení“). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu. (2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení. § 40a Registr výrobců a obchodníků (1) Puncovní úřad vede registr výrobcůvýrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Do registru se zapisují a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresa nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s drahými kovy, c) provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována, d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení, e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách, f) vyobrazení výrobní značkyvýrobní značky (§ 46) a odpovědnostní značkyodpovědnostní značky (§ 46a), byly-li přiděleny. (2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa, vyobrazení výrobní značkyvýrobní značky a odpovědnostní značkyodpovědnostní značky a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a vyobrazení výrobní značkyvýrobní značky a odpovědnostní značkyodpovědnostní značky. (3) Do registru v části, která je veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není. (5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST PÁTÁ PUNCOVNÍ INSPEKCE HLAVA I Práva a povinnosti puncovní inspekce § 41 (1) Puncovní úřad kontroluje u výrobcůvýrobců a obchodníků (dále jen „kontrolované osoby“) a) zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví, b) ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů, c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem. Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost. (2) Zaměstnanci Puncovního úřadu písemně pověřeni jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen „inspektoři“) jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1 a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů a jiných prostorů souvisejících s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona, b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona, c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků, za tím účelem jsou oprávněni požadovat jejich předložení; pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné, d) zboží, u něhož vzniklo důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole, odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení Puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly. Pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné. (3) O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě potvrzení. Drahý kov ze vzorků Puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. S odebraným zbožím naloží Puncovní úřad podle části druhé tohoto zákona. (4) Inspektoři jsou povinni bez zbytečného odkladu seznámit kontrolovanou osobu s výsledky puncovní inspekce. § 42 (1) Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy Puncovního úřadu. (2) O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora. (3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit vedoucí Puncovního úřadu. HLAVA II PŘESTUPKY § 43 (1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) neučiní oznámení podle § 35 nebo je učiní opožděně, či neúplně, b) používá výrobní nebo odpovědnostní značkuodpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání umožní, c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2, d) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně. (2) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodováníobchodování má anebo k prodeji nabízí, b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem, c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že je takovouto značkou označeno, d) obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží, e) se dopustí při prodeji klamavého označení, f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují podmínky podle § 31 odst. 1, g) nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá v provozovně k dispozici, h) brání inspektorovi ve výkonu kontroly, její výkon ztěžuje zejména tím, že mu neumožní vstupovat do příslušných prostorů, nahlížet do evidence, nepředloží inspektorem požadované zboží nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost, i) dopustí se jednání uvedených v odstavci 1 opakovaně, j) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly, k) jako výrobcevýrobce klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů používá tyto materiály ke klenotnické výrobě, nebo pro dentální účely anebo je k těmto účelům uvádí do oběhu, aniž by byla držitelem platného osvědčení podle ustanovení § 48. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z ostatních povinností uložených tímto zákonem. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, d) 1 500 000 Kč, byl-li jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získán majetkový prospěch velkého rozsahu. § 44 Přestupky podle tohoto zákona projednává Puncovní úřad. § 45 (1) Přestupku podle § 43 odst. 1 až 4 se dopustí i ten, kdo bez příslušného oprávnění vykonává stejnou činnost jako výrobcevýrobce nebo obchodník. (2) Přestupku podle § 43 odst. 2 písm. c) se mohou dopustit i jiné osoby než výrobcivýrobci nebo obchodníci. (3) Přestupku podle § 43 odst. 2 písm. e) a odst. 3 se dopustí i osoby, které se při provozování obchodní živnostiživnosti nebo živnostiživnosti poskytující služby13) dopustí klamavého označení. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Společná ustanovení § 46 (1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značkyvýrobní značky do 30 dnů ode dne doručení žádosti výrobcevýrobce. VýrobceVýrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění a ověřenou kopií platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobcevýrobce zapsán. Ukončením činnosti ztrácí výrobcevýrobce oprávnění výrobní značkuvýrobní značku používat a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení. (2) Osobě oprávněné v souladu se zvláštním předpisem11) pokračovat v činnosti, ponechá Puncovní úřad na její žádost stejnou výrobní značkuvýrobní značku jakou měl předchozí výrobcevýrobce. (3) Je-li více oprávněných osob podle odstavce 2, rozhodne Puncovní úřad, které z nich výrobní značkuvýrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby písemně o výlučném užívání výrobní značkyvýrobní značky jednou z nich. (4) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značkyvýrobní značky obdobně podle odstavce 1 i osobě, jejíž zboží je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.6d) § 46a (1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značkyodpovědnostní značky do 30 dnů od doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat odpovědnostní značkuodpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení. (2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědnostní značkuodpovědnostní značku obdobně. § 47 (1) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značkyodpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značkyodpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.14) (2) Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značkaodpovědnostní značka již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobcivýrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědnostní značkuodpovědnostní značku. Právo výrobcevýrobce nebo obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno. § 48 (1) VýrobceVýrobce před zahájením provozování činnosti spočívající ve výrobě klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů požádá Puncovní úřad o vydání osvědčení o splnění dalších podmínek odborné způsobilosti pro její provozování. Do doby jeho získání nesmí být vyrobené materiály používány ke klenotnické výrobě nebo pro dentální účely, ani k těmto účelům uváděny do oběhu. (2) Puncovní úřad na základě žádosti výrobcevýrobce vydá osvědčení o splnění dalších podmínek pro provozování výroby klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů, a to po přezkoumání spolehlivosti výsledků chemických zkoušek a po prověrce technologické úrovně jejich výroby. Nejsou-li tyto podmínky splněny, Puncovní úřad žádost zamítne. (3) Zjistí-li Puncovní úřad porušení podmínek, za kterých bylo osvědčení vydáno, a výrobcevýrobce neodstraní závady ve stanovené lhůtě, Puncovní úřad osvědčení odejme. § 49 (1) Klenotnickou slitinu, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám uvedeným v § 15 odst. 3 a 5 a byla chemicky přezkoušena Puncovním úřadem nebo jím pověřenou osobou, zapíše Puncovní úřad na základě žádosti výrobcevýrobce nebo obchodníka do seznamu registrovaných slitinregistrovaných slitin; v žádosti musí výrobcevýrobce nebo obchodník uvést složení slitiny. (2) Neumožní-li výrobcevýrobce nebo obchodník Puncovnímu úřadu získat potřebné množství klenotnické slitiny, Puncovní úřad zápis neprovede. § 50 (1) Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (2) Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona, pokud toto označení bylo provedeno značkami užívanými k 1. květnu 2004 nebo značkami užívanými později. § 51 Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem.16) § 52 Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu17) vydaného výrobcivýrobci nebo obchodníkovi též Puncovnímu úřadu, pokud je o to požádán. § 53 Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení18) s odchylkami uvedenými v tomto zákoně. § 54 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů, b) podrobnosti označování slitků. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst. 3, § 16 odst. 2 a 3, § 19 a § 27 odst. 1 písm. a) bodu 3 a písm. d). Přechodná ustanovení § 55 (1) Oznámení o zahájení činnosti, změně jejího druhu a místa učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za úkony podle tohoto zákona. (2) Výrobní značky přidělené přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. § 56 Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České a Slovenské Federativní Republiky před účinností tohoto zákona, s výjimkou a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na tomto území jinými státy, b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000. Závěrečná ustanovení § 57 Zrušuje se 1. § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, 2. vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb., 3. § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, 4. vyhláška Státního úřadu plánovacího č. 216/1955 Ú. l. o hospodaření průmyslovými diamanty, 5. vyhláška ministerstva lehkého průmyslu č. 336/1952 Ú. l. (390/1952 Ú. v.) o sběru odpadu slinutých karbidů (tvrdokovů) a odpadu průmyslových diamantů. § 58 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992. Stráský v. r. v z. Šedivý v. r. 1) § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 2c) Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 4a) Například vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 390/2000 Sb. 6) § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb. 6a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb. 6d) Zákon č. 121/2000 Sb. 7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. 8) Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších přepisů. 11) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 13) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb. 14) Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. 15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002 Sb. 16) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 48 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb. 18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Ústavní zákon č. 541/1992 Sb.
Ústavní zákon č. 541/1992 Sb. Ústavní zákon o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku Vyhlášeno 8. 12. 1992, datum účinnosti 8. 12. 1992, částka 110/1992 * Čl. 1 - Tento ústavní zákon upravuje dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechod na Českou republiku a Slovenskou republiku jakožto nástupnické státy České a Slovenské Federativní Republiky, a * Čl. 2 - Majetkem České a Slovenské Federativní Republiky, který je předmětem dělení podle čl. 1, jsou pro účely tohoto ústavního zákona: * Čl. 3 - (1) Principy dělení majetku uvedeného v čl. 2 jsou: * Čl. 4 - Členská kvóta České a Slovenské Federativní Republiky v Mezinárodním měnovém fondu, jakož i finanční závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu se rozdělí podle principu, který určí Mezinárodní měnový fond. Kapitálové vklady České a Slovenské Federativní Re * Čl. 5 - (1) Závazky, vyplývající z dříve přijatých finančních úvěrů ve volně směnitelných měnách - centrální devizový zdroj a bankovní aktiva v nesměnitelných měnách, vedené u Československé obchodní banky, a.s. se dělí ke dni zániku České a Slovenské Federativní * Čl. 6 - (1) Majetek uvedený v čl. 2 přechází na Českou republiku a Slovenskou republiku dnem rozdělení, kterým je den podpisu dohody o předání a převzetí majetku zmocněnci pověřenými vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládami republik; součástí dohod * Čl. 7 - Spolu s majetkem uvedeným v čl. 2 přechází na příslušné státní orgány a státní organizace České republiky a Slovenské republiky i s tímto majetkem spjatá spisová agenda, příslušná část archivu, poznatkové fondy a dokumentace průmyslového a jiného duševního * Čl. 8 - (1) Majetek České a Slovenské Federativní Republiky, k němuž přísluší právo hospodaření státním podnikům v působnosti federace, přechází do vlastnictví České republiky nebo Slovenské republiky podle sídla státního podniku. * Čl. 9 - (1) Pro dokončení vypořádání nároků vzniklých rozdělením majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se zřizuje Komise pro dokončení vypořádání majetku České a Slovenské Federativní Republiky po zániku Čes * Čl. 10 - (1) Od účinnosti tohoto ústavního zákona do dne zániku České a Slovenské Federativní Republiky nelze převádět na Českou republiku a Slovenskou republiku majetek České a Slovenské Federativní Republiky, se kterým hospodaří státní orgány České a Slovenské Fe * Čl. 11 - (1) Dnem zániku České a Slovenské Federativní Republiky se zrušuje Federální fond národního majetku. * Čl. 12 - (1) Do zániku České a Slovenské Federativní Republiky uzavřou Česká republika a Slovenská republika dohodu, jejímž předmětem je zejména závazek převzetí tohoto ústavního zákona do právních řádů nástupnických států ke dni zániku České a Slovenské Federativn * Čl. 13 - (1) Zrušení Federální bezpečnostní informační služby nejpozději ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky a vypořádání jejích majetkových a jiných poměrů stanoví zákon Federálního shromáždění. * Čl. 14 - Ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky se zrušuje část pátá (§ 27 až 40) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. * Čl. 15 Aktuální znění od 8. 12. 1992 541 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 13. listopadu 1992 o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně: Čl. 1 Tento ústavní zákon upravuje dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechod na Českou republiku a Slovenskou republiku jakožto nástupnické státy České a Slovenské Federativní Republiky, a to na základě ústavně učiněného rozhodnutí majícího za následek zánik České a Slovenské Federativní Republiky. Dále upravuje zrušení Federálního fondu národního majetku, rozdělení a přechod jeho majetku na Fond národního majetku České republiky a Fond národního majetku Slovenské republiky v případě zániku České a Slovenské Federativní Republiky; podle tohoto ústavního zákona se rozdělí i majetek Státní banky československé. Čl. 2 Majetkem České a Slovenské Federativní Republiky, který je předmětem dělení podle čl. 1, jsou pro účely tohoto ústavního zákona: a) nemovité a movité věci ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky,1) b) státní finanční aktiva a pasiva České a Slovenské Federativní Republiky, c) měnová aktiva, pasiva a rezervy České a Slovenské Federativní Republiky, d) jiná majetková práva a závazky náležející České a Slovenské Federativní Republice a státním organizacím v působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, nacházející se na území České a Slovenské Federativní Republiky i mimo toto území. Čl. 3 (1) Principy dělení majetku uvedeného v čl. 2 jsou: a) územní princip, podle něhož přechází majetek na ten nástupnický stát, na jehož území se nachází; pro nemovitostinemovitosti na území České republiky a Slovenské republiky se použije tento princip vždy, pro věci movité se použije v případech, kdy tyto věci vzhledem k jejich určení, účelu použití, popřípadě povaze tvoří příslušenství nemovité věci, b) princip podílu počtu obyvatel České republiky a obyvatel Slovenské republiky, podle něhož přechází majetek na Českou republiku a Slovenskou republiku v poměru dva ku jedné; použije se pro dělení ostatního majetku, u něhož nelze použít princip podle písmene a). (2) Při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky se uplatňuje hospodárnost a zachování dalšího řádného využití tohoto majetku při spravedlivém majetkovém a finančním vypořádání. (3) Při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky se ve výjimečných případech, stanovených dohodou České republiky a Slovenské republiky, uzavřenou podle čl. 12 odst. 1, zachovává jedinečnost, podmiňující funkčnost tohoto majetku; tato dohoda určí rovněž další způsob využívání tohoto majetku a upraví i další související otázky. (4) Práva a závazky, které se podle svého obsahu vztahují pouze k České republice nebo ke Slovenské republice, přecházejí na Českou republiku nebo Slovenskou republiku. Čl. 4 Členská kvóta České a Slovenské Federativní Republiky v Mezinárodním měnovém fondu, jakož i finanční závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu se rozdělí podle principu, který určí Mezinárodní měnový fond. Kapitálové vklady České a Slovenské Federativní Republiky v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní finanční korporaci, Mnohostranné agentuře pro investiční záruky a v Mezinárodním sdružení pro rozvoj, jakož i finanční závazky České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k uvedeným finančním institucím, se dělí mezi Českou republiku a Slovenskou republiku podle čl. 3 odst. 1 písm. b), pokud se nepoužije čl. 3 odst. 4. Čl. 5 (1) Závazky, vyplývající z dříve přijatých finančních úvěrů ve volně směnitelných měnách - centrální devizový zdroj a bankovní aktiva v nesměnitelných měnách, vedené u Československé obchodní banky, a.s. se dělí ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku podle principu uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b). (2) Poskytnuté a přijaté vládní úvěry se dělí ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky podle principu, uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b), mezi Českou republiku a Slovenskou republiku, pokud u přijatých vládních úvěrů nebude s věřiteli dohodnuto jinak a pokud se nepoužije čl. 3 odst. 4. (3) V dohodě o vypořádání majetku uvedeného v odstavci 2 mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a uzavřené do dne zániku České a Slovenské Federativní Republiky určí Česká republika a Slovenská republika, která z republik bude u jednotlivých poskytnutých a přijatých vládních úvěrů nástupcem České a Slovenské Federativní Republiky. Čl. 6 (1) Majetek uvedený v čl. 2 přechází na Českou republiku a Slovenskou republiku dnem rozdělení, kterým je den podpisu dohody o předání a převzetí majetku zmocněnci pověřenými vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládami republik; součástí dohody je soupis předávaného majetku ke dni jeho přechodu. Tuto dohodu je možno uzavřít po nabytí účinnosti ústavně učiněného rozhodnutí majícího za následek zánik České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Jestliže majetek uvedený v čl. 2 nepřejde na Českou republiku a Slovenskou republiku do zániku České a Slovenské Federativní Republiky dnem rozdělení tohoto majetku podle odstavce 1, přechází na Českou republiku a Slovenskou republiku okamžikem zániku České a Slovenské Federativní Republiky. (3) Majetek uvedený v odstavci 2 předávají ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky příslušné státní orgány a státní organizace České a Slovenské Federativní Republiky a přejímají jej tímto dnem příslušné státní orgány a státní organizace České republiky a Slovenské republiky, určené zákony národních rad, popřípadě vládou České republiky a vládou Slovenské republiky; součástí protokolu o předání a převzetí majetku, který podepisují statutární orgány státních orgánů a státních organizací České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, je soupis předávaného majetku ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Majetek České a Slovenské Federativní Republiky, nacházející se mimo její území, předávají ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky zmocněnci, pověření vládou České a Slovenské Federativní Republiky, a přejímají jej k tomuto dni zmocněnci, pověření vládou České republiky a vládou Slovenské republiky. Za státní orgány České a Slovenské Federativní Republiky se pro tento případ považují i Kancelář prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kancelář Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a Úřad vlády České a Slovenské Federativní Republiky. (4) Emisní banka České republiky a emisní banka Slovenské republiky převezmou ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky příslušnou část majetku, práv a povinností Státní banky československé. Čl. 7 Spolu s majetkem uvedeným v čl. 2 přechází na příslušné státní orgány a státní organizace České republiky a Slovenské republiky i s tímto majetkem spjatá spisová agenda, příslušná část archivu, poznatkové fondy a dokumentace průmyslového a jiného duševního vlastnictví. Čl. 8 (1) Majetek České a Slovenské Federativní Republiky, k němuž přísluší právo hospodaření státním podnikům v působnosti federace, přechází do vlastnictví České republiky nebo Slovenské republiky podle sídla státního podniku. (2) Má-li státní podnik se sídlem na území jedné republiky vnitřní organizační jednotku na území druhé republiky, přechází majetek uvedený v odstavci 1, který slouží hospodaření této vnitřní organizační jednotky, do vlastnictví té republiky, na jejímž území se tato vnitřní organizační jednotka nachází. (3) Práva a povinnosti zakladatelů státních podniků v působnosti federace přecházejí společně s majetkem podle odstavce 1 na státní orgány České republiky nebo státní orgány Slovenské republiky, příslušné podle zákonů národních rad. (4) Má-li státní podnik se sídlem na území jedné republiky vnitřní organizační jednotku na území druhé republiky, přechází s majetkem podle odstavce 2 i obsah funkce zakladatele na státní orgán této republiky, příslušný podle zákona její národní rady. (5) Dohoda České republiky a Slovenské republiky, uzavřená do zániku České a Slovenské Federativní Republiky, však může v odůvodněných případech stanovit, že pro majetek, který slouží k hospodaření vnitřních organizačních jednotek státních podniků, které se nacházejí na území druhé republiky, a pro obsah funkce zakladatele, který je s nimi spojen, se ustanovení odstavců 2 a 4 nepoužijí. Čl. 9 (1) Pro dokončení vypořádání nároků vzniklých rozdělením majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se zřizuje Komise pro dokončení vypořádání majetku České a Slovenské Federativní Republiky po zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Tato komise je složena rovným dílem ze členů jmenovaných vládou České republiky a vládou Slovenské republiky. (2) Počet členů, způsob jednání a podmínky rozhodování, jakož i další podrobnosti činnosti této komise stanoví její statut, který vydají nejpozději do 31. prosince 1992 ve vzájemné dohodě vláda České republiky a vláda Slovenské republiky. Čl. 10 (1) Od účinnosti tohoto ústavního zákona do dne zániku České a Slovenské Federativní Republiky nelze převádět na Českou republiku a Slovenskou republiku majetek České a Slovenské Federativní Republiky, se kterým hospodaří státní orgány České a Slovenské Federativní Republiky, Státní banka československá, státní podniky a jiné státní organizace České a Slovenské Federativní Republiky; to platí i o jejich majetkových účastech na podnikání jiných právnických osob. Obdobně nelze převádět majetkové účasti České a Slovenské Federativní Republiky na podnikání právnických osob. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro a) majetek, který přechází na Českou republiku a Slovenskou republiku v souvislosti se změnou působnosti federace a republik, b) převody majetku v rámci obvyklého hospodaření, c) přechod majetku podle čl. 6 odst. 1. Čl. 11 (1) Dnem zániku České a Slovenské Federativní Republiky se zrušuje Federální fond národního majetku. (2) Majetek, který náleží Federálnímu fondu národního majetku ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, přechází tímto dnem na Fond národního majetku České republiky a Fond národního majetku Slovenské republiky; pro jeho dělení se použijí obdobně ustanovení tohoto ústavního zákona. (3) Protokol o předání a převzetí majetku Federálního fondu národního majetku, jehož součástí je soupis předávaného majetku ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, podepisují předseda prezídia Federálního fondu národního majetku, předseda prezídia Fondu národního majetku České republiky a předseda prezídia Fondu národního majetku Slovenské republiky. Čl. 12 (1) Do zániku České a Slovenské Federativní Republiky uzavřou Česká republika a Slovenská republika dohodu, jejímž předmětem je zejména závazek převzetí tohoto ústavního zákona do právních řádů nástupnických států ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky a společný výklad tohoto ústavního zákona oběma stranami dohody. Její součástí je rovněž dohoda o zachování celistvosti dokumentace uvedené v čl. 7 ve zvláštních případech zájmu na jejím dalším využití a dohoda o tomto využití Českou republikou a Slovenskou republikou za stejných podmínek. (2) Součástí dohody podle odstavce 1 je i dohoda o způsobu rozhodování sporů vzniklých při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky cestou arbitrážního řízení a závazek České republiky a Slovenské republiky, že nález arbitrážního orgánu je platný a vykonatelný na území České republiky a na území Slovenské republiky. Arbitrážním orgánem, stanoví-li tak dohoda republik, může být i komise zřízená podle čl. 9. (3) Součástí dohody podle odstavce 1 je, v souladu s ustanovením čl. 3 odst. 2, i jiné majetkové a finanční vypořádání. Čl. 13 (1) Zrušení Federální bezpečnostní informační služby nejpozději ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky a vypořádání jejích majetkových a jiných poměrů stanoví zákon Federálního shromáždění. (2) Dělení majetku Československé televize, Československého rozhlasu, Československé tiskové kanceláře, Československých státních drah, Správy pošt a telekomunikací Praha a Správy pošt a telekomunikací Bratislava a jeho přechod nejpozději ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku obdobně podle tohoto ústavního zákona stanoví zákon Federálního shromáždění. (3) Zrušení Československé akademie věd nejpozději ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky a vypořádání jejích majetkových a jiných poměrů stanoví zákon Federálního shromáždění. (4) Zákon Federálního shromáždění může stanovit odchylně od principů podle čl. 3 odst. 1 dělení majetku Federálního fondu tržní regulace v zemědělství. (5) Majetek Centra kupónové privatizace se rozdělí ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Centrum kupónové privatizace České republiky a Centrum kupónové privatizace Slovenské republiky takto: a) movitý majetek mimo čistý výnos z prodeje kupónů podle územního principu, b) čistý výnos z prodeje kupónů v poměru dvě celé dvacet devět setin ku jedné. Podrobnosti dělení majetku Centra kupónové privatizace stanoví dohoda České republiky a Slovenské republiky uzavřená do zániku České a Slovenské Federativní Republiky. (6) Dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky, k němuž přísluší právo hospodaření Tranzitnímu plynovodu, Československým aeroliniím, Čechofrachtu, bývalým podnikům zahraničního obchodu a jejich afilacím v zahraničí, a dělení dalšího majetku České a Slovenské Federativní Republiky určeného dohodou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, pokud nebude upraveno zvláštními zákony, se provede na základě dohody mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Čl. 14 Ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky se zrušuje část pátá (§ 27 až 40) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Čl. 15 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. v z. Benda v. r. 1) Čl. 4 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
Ústavní zákon č. 542/1992 Sb.
Ústavní zákon č. 542/1992 Sb. Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 8. 12. 1992, datum účinnosti 8. 12. 1992, částka 110/1992 * Čl. 1 - (1) Uplynutím dne 31. prosince 1992 zaniká Česká a Slovenská Federativní Republika. * Čl. 2 - Působnost České a Slovenské Federativní Republiky, která jí byla svěřena ústavními a jinými zákony, přechází na Českou republiku a na Slovenskou republiku dnem 1. ledna 1993. * Čl. 3 - (1) Zánikem České a Slovenské Federativní Republiky zanikají státní orgány České a Slovenské Federativní Republiky. Současně zanikají ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky a rozpočtové a příspěvkové organizac * Čl. 4 - (1) Počínajíc dnem uvedeným v článku 2 náleží zákonodárná moc v České republice zákonodárnému sboru složenému z poslanců zvolených ve volbách v roce 1992 v České republice do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky1) a do České náro * Čl. 5 - Pravomoc příslušející ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky vládě České a Slovenské Federativní Republiky náleží od 1. ledna 1993 na území České republiky vládě České republiky a na území Slovenské republiky vládě Slovenské republiky, pokud * Čl. 6 - (1) Pravomoc příslušející ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky náleží od 1. ledna 1993 na území České republiky Nejvyššímu soudu České republiky a na území Slovenské republiky Nejvyš * Čl. 7 - Česká národní rada a Národní rada Slovenské republiky mohou ještě před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky s účinností nejdříve od 1. ledna 1993 přijímat ústavní a jiné zákony, jimiž zabezpečí výkon působnosti, která přejde na Českou republiku * Čl. 8 - (1) Česká republika a Slovenská republika jsou oprávněny ještě před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky uzavírat smlouvy o úpravě vzájemných poměrů ve věcech, které náleží do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, s tím, že tyto sm * Čl. 9 Aktuální znění od 8. 12. 1992 542 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 25. listopadu 1992 o zániku České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky respektujíc usnesení České národní rady a Národní rady Slovenské republiky usneslo se na tomto ústavním zákoně: Čl. 1 (1) Uplynutím dne 31. prosince 1992 zaniká Česká a Slovenská Federativní Republika. (2) Nástupnickými státy České a Slovenské Federativní Republiky jsou Česká republika a Slovenská republika. Čl. 2 Působnost České a Slovenské Federativní Republiky, která jí byla svěřena ústavními a jinými zákony, přechází na Českou republiku a na Slovenskou republiku dnem 1. ledna 1993. Čl. 3 (1) Zánikem České a Slovenské Federativní Republiky zanikají státní orgány České a Slovenské Federativní Republiky. Současně zanikají ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky a rozpočtové a příspěvkové organizace napojené na státní rozpočet České a Slovenské Federativní Republiky a státní organizace v působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, které byly zřízeny zákonem. (2) Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky. Čl. 4 (1) Počínajíc dnem uvedeným v článku 2 náleží zákonodárná moc v České republice zákonodárnému sboru složenému z poslanců zvolených ve volbách v roce 1992 v České republice do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky1) a do České národní rady.2) Vnitřní poměry tohoto zákonodárného sboru stanoví v souladu s článkem 7 zákon České republiky. (2) Počínajíc dnem uvedeným v článku 2 náleží zákonodárná moc ve Slovenské republice zákonodárnému sboru složenému z poslanců zvolených ve volbách v roce 1992 ve Slovenské republice do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky1) a do Slovenské národní rady.2),*) Vnitřní poměry tohoto zákonodárného sboru stanoví v souladu s článkem 7 zákon Slovenské republiky. (3) Ustanovení zákona o volbách do Federálního shromáždění o uprázdnění mandátu3) zůstávají nedotčena. Čl. 5 Pravomoc příslušející ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky vládě České a Slovenské Federativní Republiky náleží od 1. ledna 1993 na území České republiky vládě České republiky a na území Slovenské republiky vládě Slovenské republiky, pokud ústavní zákon České republiky nebo ústavní zákon Slovenské republiky nestanoví jinak. Čl. 6 (1) Pravomoc příslušející ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky náleží od 1. ledna 1993 na území České republiky Nejvyššímu soudu České republiky a na území Slovenské republiky Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, nestanoví-li ústavní zákon České republiky nebo ústavní zákon Slovenské republiky jinak. (2) Pravomoc příslušející ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává od 1. ledna 1993 ve vztahu k orgánům, institucím a občanům na území České republiky Nejvyšší soud České republiky a ve vztahu k orgánům, institucím a občanům na území Slovenské republiky Nejvyšší soud Slovenské republiky, nestanoví-li ústavní zákon České republiky nebo ústavní zákon Slovenské republiky jinak. Čl. 7 Česká národní rada a Národní rada Slovenské republiky mohou ještě před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky s účinností nejdříve od 1. ledna 1993 přijímat ústavní a jiné zákony, jimiž zabezpečí výkon působnosti, která přejde na Českou republiku a Slovenskou republiku podle článku 2. Čl. 8 (1) Česká republika a Slovenská republika jsou oprávněny ještě před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky uzavírat smlouvy o úpravě vzájemných poměrů ve věcech, které náleží do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, s tím, že tyto smlouvy vstoupí v platnost po zániku České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Česká republika a Slovenská republika mohou ještě před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky uzavírat mezinárodní smlouvy vůči třetím státům svým jménem s tím, že tyto smlouvy vstoupí v platnost po zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Čl. 9 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. 1) Čl. 30 a 31 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci. 2) Čl. 102 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. *) Podle čl. 154 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb. od 1. října 1992 Národní rada Slovenské republiky. 3) § 49 zákona č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění, ve znění zákona č. 59/1992 Sb. (úplné znění č. 60/1992 Sb.).
Zákon č. 544/1992 Sb.
Zákon č. 544/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 12. 1992, datum účinnosti 8. 12. 1992, částka 110/1992 * Čl. I - Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb.,*) se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Ustanovení čl. I bodů 3, 4, 5, 6, 7 a 10 se nevztahují na první vlnu kupónové privatizace.10b) * Čl. III - V § 32 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, se na konci věty vypouštějí slova „a o převodech vlastnictví národního majetku“. * Čl. IV Aktuální znění od 8. 12. 1992 544 ZÁKON ze dne 13. listopadu 1992, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb.,*) se mění a doplňuje takto: 1. § 10 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní: „(4) Na schvalování privatizačních projektů se nevztahuje správní řád.“. 2. § 15 odst. 3 zní: „(3) K přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, fond však ručí až do výše získané hodnoty privatizovaného majetku svým majetkem za splnění závazku nabyvatelem privatizovaného majetku, a to po dobu jednoho roku od okamžiku přechodu závazku na nabyvatele privatizovaného majetku.“. 3. § 23 odst. 1 písm. a) zní: „a) jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana,“. 4. § 23 odst. 2 a 3 zní: „(2) Vydavatelem kupónů je příslušný orgán státní správy republiky. (3) Čistý výnos z prodeje kupónů se převede na příslušný fond republiky.“. 5. § 24 zní: „§ 24 Česká národní rada a Slovenská národní rada1b) upraví svými zákony nabývání kupónů, které lze použít na území dané republiky.“. Poznámka č. 1b) zní: „1b) Národní rada Slovenské republiky podle čl. 154 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb.“. 6. § 25 odst. 1 až 3 zní: „(1) Kupóny příslušné emise lze použít: a) na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionářem je fond příslušné republiky, zařazené pro tento účel do republikového seznamu privatizačních projektů, b) na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionářem je pozemkový fond příslušné republiky, zařazené pro tento účel do republikového seznamu privatizačních projektů, c) k získání účasti na akciových společnostech pro tento účel v příslušné republice zvlášť založených a zapsaných v obchodním rejstříku vedeném na území příslušné republiky, pokud občan uplatní svůj nárok ve lhůtě stanovené na základě obecně závazného právního předpisu. (2) Způsoby uvedené v odstavci 1 lze použít souběžně. (3) Koupě akcií za kupóny nebo získání účasti na akciových společnostech podle odstavce 1 se uskutečňuje odděleně na území každé republiky.“. 7. § 26 se vypouští. 8. V § 45 odst. 3 se vypouštějí slova „po dni 28. února 1992.“. 9. § 45 odst. 5 zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na právnické osoby uvedené v § 1 odst. 2. Na rozpočtové a příspěvkové organizace se ustanovení odstavců 1 a 2 vztahují, jen pokud jde o úplatné převody majetku s výjimkou pozemků. Rozpočtové a příspěvkové organizace postupují při bezúplatných převodech majetku a při úplatných převodech pozemků podle zvláštních předpisů.10a)". Poznámka č. 10a) zní: „10a) § 14 odst. 4 a 8 a § 35 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.“. 10. § 46 odst. 2 zní: „(2) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví svými nařízeními způsob vydávání kupónů, nabývací cenu kupónů, způsob vyjádření rozsahu nároku na akcie a způsob použití kupónů.“. 11. V § 47b se slova „ve veřejné dražbě“ nahrazují slovy „v dražbě provedené příslušnými orgány republik“. Čl. II Ustanovení čl. I bodů 3, 4, 5, 6, 7 a 10 se nevztahují na první vlnu kupónové privatizace.10b) Poznámka č. 10b) zní: „10b) § 11 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydání a použití investičních kupónů.“. Čl. III V § 32 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, se na konci věty vypouštějí slova „a o převodech vlastnictví národního majetku“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. *) Zákon č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon České národní rady č. 548/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 548/1992 Sb. Zákon České národní rady o některých dalších opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a o zřízení Kanceláře prezidenta České republiky Vyhlášeno 8. 12. 1992, datum účinnosti 8. 12. 1992, částka 110/1992 * Čl. I - (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky, v jejichž čele je člen vlády České republiky * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. * Čl. IV Aktuální znění od 8. 4. 1993 (114/1993 Sb.) 548 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o některých dalších opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a o zřízení Kanceláře prezidenta České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky, v jejichž čele je člen vlády České republiky a) ministerstvo obrany, b) ministerstvo dopravy. (2) Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází z ministerstva hospodářství ve věcech silniční a městské dopravy, drah zvláštního určení, pozemních komunikací, vnitrozemské plavby, vodních cest a civilního letectví na ministerstvo dopravy. (3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 2 z ministerstva hospodářství na ministerstvo dopravy. (4) O přechodu práv a povinností podle odstavce 3 uzavřou ministerstva hospodářství a dopravy dohodu, kterou mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. O přesunech rozpočtových prostředků uzavřou ministerstva delimitační protokol. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 bod 14 zní: „14. ministerstvo obrany,“. 2. V § 1 se připojuje bod 17, který zní: „17. ministerstvo dopravy.“. 3. V § 3 se vypouští odstavec 2. 4. § 11 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo spravedlnosti je rovněž orgánem pro vězeňství; řídí Vězeňskou službu.“. 5. Na místo zrušeného § 16 se zařazuje nový § 16, který zní: „§ 16 Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro civilní ochranu obyvatelstva.“. 6. Na místo zrušeného § 17 se zařazuje nový § 17, který zní: „§ 17 Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy s výjimkou výkonu státní správy a státního dozoru v námořní plavbě a letecké dopravě.“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou článku III, který nabývá účinnosti dnem zániku Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 31 a 32 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon České národní rady č. 555/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 555/1992 Sb. Zákon České národní rady o Vězeňské a justiční stráži České republiky Vyhlášeno 10. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 112/1992 * § 1 - Úvodní ustanovení * HLAVA PRVNÍ - ÚKOLY, ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VĚZEŇSKÉ SLUŽBY (§ 2 — § 4d) * HLAVA DRUHÁ - POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKA (§ 5 — § 21a) * HLAVA TŘETÍ - POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKA PŘI PLNĚNÍ ÚKOLŮ JUSTIČNÍ STRÁŽE (§ 22 — § 22a) * HLAVA ČTVRTÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 23 — § 23) * HLAVA PÁTÁ - ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ VĚZEŇSKOU SLUŽBOU (§ 23a — § 23b) * HLAVA ŠESTÁ - HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY (§ 23c — § 23c) * HLAVA SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 24 — § 30) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.) 555 ZÁKON České národní rady ze dne 17. listopadu 1992 o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Úvodní ustanovení (1) Zřizuje se Vězeňská službaVězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“), která zajišťuje výkon vazby, výkon zabezpečovací detence a výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Vězeňská službaVězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby (dále jen „generální ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“). Generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské službyVězeňské služby. (3) Vězeňská službaVězeňská služba je správním úřadem a účetní jednotkou.1) (4) Organizačními jednotkami Vězeňské službyVězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské službyVězeňské služby. Generální ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje. V čele vazebních věznic, věznic, ústavů pro výkon zabezpečovací detence, Středního odborného učiliště a Akademie Vězeňské službyVězeňské služby jsou ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel. (5) Vězeňská službaVězeňská služba působí na území České republiky, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, jinak. Za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní smlouvou je příslušník Vězeňské službyVězeňské služby a občanský zaměstnanec Vězeňské službyVězeňské služby oprávněn působit na území jiného státu v rámci mírové nebo jiné operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem nebo s níž má uzavřeny příslušné mezinárodní smlouvy. Příslušník Vězeňské službyVězeňské služby a občanský zaměstnanec Vězeňské službyVězeňské služby je oprávněn působit na území jiného státu také na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo instituce Evropské unie, nebo je-li vyslán k plnění úkolů na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu. HLAVA PRVNÍ ÚKOLY, ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VĚZEŇSKÉ SLUŽBY § 2 Úkoly Vězeňské služby (1) Vězeňská službaVězeňská služba a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, b) spravuje a střeží ústavy pro výkon zabezpečovací detence, c) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody a eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, a to bezprostředně po ukončení výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody, d) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění, e) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody, f) zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje pořádek a bezpečnost při výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství, g) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody, h) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby, i) vede evidenci osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, j) plní úkoly, které pro ni vyplývají z vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, k) zabezpečuje vzdělávání příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby (dále jen „příslušníci“) a občanských zaměstnanců Vězeňské službyVězeňské služby, které provádí Akademie Vězeňské službyVězeňské služby, a vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, které provádí Střední odborné učiliště, l) poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské službyVězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb, m) poskytuje nebo zajišťuje odbornou péči10) osobám s adiktologickou poruchou, které jsou ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, n) zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb dětem, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe; za tím účelem zajišťuje jejich převoz k mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb, o) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem2) objasňuje a prověřuje vlastními pověřenými orgány (dále jen „pověřené orgány Vězeňské službyVězeňské služby“) trestné činy osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence; ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby a občanských zaměstnanců zařazených k výkonu práce ve Vězeňské služběVězeňské službě spáchané při výkonu služby nebo při plnění pracovních úkolů. (2) Vězeňská službaVězeňská služba plní i další úkoly podle zvláštních právních předpisů.3) Organizace a řízení Vězeňské služby § 3 (1) Úkoly stanovené v § 2 zajišťují ve Vězeňské služběVězeňské službě vězeňská stráž, justiční stráž, správní služba, Akademie Vězeňské službyVězeňské služby a pověřené orgány Vězeňské službyVězeňské služby. (2) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody, eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, zajišťuje převoz dětí, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe, k mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb, střeží vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence a je-li podle odstavce 5 povolána k plnění úkolů justiční stráže, střeží budovy soudů, státních zastupitelství a ministerstva. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. (3) Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti. Je-li justiční stráž dočasně povolána k plnění úkolů vězeňské stráže, střeží vazební věznice a věznice, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody a zajišťuje převoz dětí, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe, k mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. (4) Příslušníci zařazení ve vězeňské stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů justiční stráže jen v mimořádných případech, zejména nemůže-li justiční stráž vlastními prostředky zajistit výkon služby, a to pouze se souhlasem generálního ředitele. Příslušníci zařazení ve vězeňské stráži mohou být rozhodnutím ředitele věznice dočasně pověřeni plněním úkolů správní služby, pokud správní služba jí svěřené úkoly nemůže plnit vlastními silami. (5) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby, výkonu zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem generálního ředitele. (6) Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací, výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost. (7) Příslušníci zařazení do správní služby mohou být rozhodnutím ředitele věznice dočasně pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže, pokud vězeňská stráž jí svěřené úkoly nemůže vlastními silami plnit. (8) Pověřené orgány Vězeňské službyVězeňské služby mají postavení policejního orgánu v řízení o trestných činechtrestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence2); náleží jim též oprávnění používat podpůrné operativně pátrací prostředky podle tohoto zákona. § 4 Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službuVězeňskou službu generální ředitel. Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních jednotek Vězeňské službyVězeňské služby jsou oprávněni jednat a činit právní úkony za Vězeňskou službuVězeňskou službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich pravomoci. § 4a Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Vězeňské službě podmínky k řádnému výkonu její činnosti zejména tím, že a) stanoví Vězeňské službě prostředky státního rozpočtu v rámci rozpočtu kapitoly ministerstva, b) provádí kontrolu dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy při hospodaření s majetkem státu a kontrolu dodržování ostatních právních předpisů, pokud nepatří do působnosti jiného orgánu, c) na úsecích obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informací, požární ochrany a ochrany bezpečnosti a zdraví při práci stanoví resortní koncepce činnosti v těchto oblastech a v nezbytném rozsahu provádí analytickou a kontrolní činnost, d) usměrňuje a koordinuje výkon služby justiční stráže s technickými a režimovými opatřeními u soudů, státních zastupitelství a na ministerstvu, e) na úseku informatiky vypracovává analýzy a navrhuje koncepce rozvoje informačních technologií, systémů a počítačových sítí. § 4b Ministerstvo provádí kontrolu dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících povinnosti příslušníků a občanských zaměstnanců Vězeňské službyVězeňské služby při zacházení s obviněnými a odsouzenými a s chovanci ve výkonu zabezpečovací detence a při rozhodování o umístění odsouzeného do některého z oddělení věznice s ostrahou. § 4c Při výkonu kontrolní činnosti ministerstvo postupuje podle zákona upravujícího kontrolu. § 4d Ministerstvo může po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví zřídit k poskytování a zabezpečení zdravotních služeb osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. l) státní příspěvkovou organizaci. HLAVA DRUHÁ POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKA Povinnosti příslušníka § 5 Příslušník je povinen plnit služební povinnosti a úkoly vyplývající pro něj ze zákonů a z dalších obecně závazných právních předpisů a z rozhodnutí a příkazů nadřízených. § 6 (1) Příslušník je povinen jednat s osobami ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody vážně a rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat krutému nebo důstojnost ponižujícímu zacházení s těmito osobami i mezi nimi navzájem a působit k naplňování účelu výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. (2) Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je příslušník povinen dbát cti a důstojnosti osob, s nimiž jedná, i své a nepřipustit, aby těmto osobám vznikla bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. (3) Dovolují-li to okolnosti a povaha služebního zákroku, je příslušník povinen před jeho provedením a) prokázat svou příslušnost k Vězeňské službě, b) použít domluvy, výzvy nebo varování k dosažení účelu zákroku bez jeho provedení; před výzvou použije příslušník slova „jménem zákona“. § 7 (1) Příslušník ve službě je povinen zakročit v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy, a) páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody trestný čintrestný čin nebo kázeňský přestupekpřestupek, popřípadě je-li důvodné podezření z jejich páchání, b) páchá-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čintrestný čin, popřípadě je-li důvodné podezření z jeho páchání, c) maří-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody účel výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, d) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské službyVězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob z výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody. (2) Příslušník není povinen provést služební zákrok, a) je-li pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, b) není-li k jeho provedení odborně vyškolen nebo vycvičen, ač povaha zákroku takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, c) brání-li tomu důležitý zájem služby. Vyžadují-li to okolnosti, je příslušník povinen v těchto případech učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku, zejména bez odkladu vyrozumět svého nadřízeného. (3) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná opatření, páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trestný čintrestný čin nebo kázeňský přestupekpřestupek, jímž je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. (4) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími právními předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná opatření, páchá-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čintrestný čin, jímž je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. § 8 (1) Příslušník koná službu zpravidla ve služebním stejnokroji s identifikačním číslem. Příslušník, který koná službu v občanském oděvu, je označen identifikačním štítkem s číslem. Fyzická osoba, která není příslušníkem, není oprávněna nosit na místě veřejnosti přístupném služební stejnokroj příslušníka, nebo takové součásti služebního stejnokroje, které jsou s úplným služebním stejnokrojem zaměnitelné. (2) Příslušník prokazuje svou příslušnost k Vězeňské služběVězeňské službě služebním průkazem nebo služebním stejnokrojem s identifikačním číslem. V místech výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody může příslušník prokazovat svoji totožnost též identifikačním štítkem. Ústním prohlášením „Vězeňská službaVězeňská služba“ prokazuje příslušník svoji příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování příslušnosti k Vězeňské služběVězeňské službě. § 9 (1) Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při plnění služebních úkolů nebo v souvislosti s nimi a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. (2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže příslušník dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru státu Evropské unie a kontrolním orgánům, pokud jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy. (3) Ministr je oprávněn zprostit příslušníka povinnosti mlčenlivosti. Oprávnění příslušníka § 10 Požadování vysvětlení (1) Příslušník je oprávněn požadovat vysvětlení od všech osob, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činutrestného činu nebo kázeňského přestupkupřestupku spáchaného pachatelem během výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence, jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu vazby, z výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence. Požadovat vysvětlení od osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení kázeňského přestupkupřestupku, je oprávněn rovněž občanský zaměstnanec Vězeňské službyVězeňské služby. (2) Pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby je oprávněn osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby povinen s touto osobou sepsat úřední záznam o podání vysvětlení bez zbytečného odkladu. (3) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek. (4) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 2, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje Vězeňská službaVězeňská služba. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 2 dostavila; o tom musí být osoba poučena. § 11 Osobní prohlídka a jiné podobné úkony (1) Příslušník je oprávněn provést u osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody osobní prohlídku a prohlídku jejích věcí, prohlídku těla, snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů, popřípadě nařídit, aby se tato osoba podrobila lékařské prohlídce. (2) Lékařskou prohlídku provádí pouze lékař. Osobní prohlídku a prohlídku těla provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Odběr krve provádí na žádost příslušníka pouze lékař nebo odborně způsobilý zdravotnický pracovník. § 12 Odnětí věcí (1) Příslušník je oprávněn odejmout osobě ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody věc, kterou má neoprávněně u sebe, anebo věc, která by mohla být prohlášena za propadlou nebo zabranou.5) (2) Nebyla-li věc uvedená v odstavci 1 prohlášena za propadlou nebo zabranou a není-li jí třeba pro další řízení, vrátí se osobě, které byla odňata, pokud tomu nebrání účel zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody. Jinak správa ústavu, v němž se vykonává zabezpečovací detence, vazba nebo trest odnětí svobody, zajistí uložení věci, popřípadě ji odešle na náklady osoby, které byla věc odňata, na adresu, jež tato osoba určí; jde-li o věc bezcennou nebo zcela nepatrné hodnoty, lze ji zničit. § 13 (1) Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva nebo kterou neoprávněně vynáší ze střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva. (2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v blízkosti střežených objektů, pokud a) je důvodná obava, že tyto osoby naruší výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrozí bezpečnost střeženého objektu, nebo b) se tyto osoby chovají způsobem, který narušuje výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů. § 13a Prokázání totožnosti pověřenému orgánu (1) Prokázáním totožnostiProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajůosobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. (2) Pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby je oprávněn vyzvat k prokázání totožnostiprokázání totožnosti osobu a) podezřelou ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku, b) od níž je požadováno vysvětlení, c) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku osobou ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, d) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku, nebo e) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné pro předcházení trestné činnosti. (3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn předvést ji na PoliciiPolicii České republiky. Potřebnou součinnost ke zjištění totožnosti poskytne pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu. § 13b Vyžadování pomoci Pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu v rámci prováděného šetření a opatření8) oprávněn požadovat od orgánů veřejné správy, jakož i od právnických a fyzických osob věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajůosobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou. § 14 Příslušník je při plnění služebních úkolů oprávněn v případě bezprostředního nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout, pokud tím nevystaví vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou anebo pokud tomu nebrání jiné závažné okolnosti. § 15 Pronásledování a pátrání po prchajících osobách Příslušník je povinen, pokud mu v tom nebrání jiné důležité okolnosti, bezprostředně pronásledovat osobu prchající z výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody a činit nezbytná a neodkladná opatření k jejímu zadržení. O prchající osobě Vězeňská službaVězeňská služba neprodleně vyrozumí PoliciiPolicii České republiky. Operativně pátrací prostředky, podpůrné operativně pátrací prostředky a podmínky jejich používání § 16 Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky používají v objektech Vězeňské službyVězeňské služby na žádost ministra nebo s jeho souhlasem orgány k tomu oprávněné podle zvláštních právních předpisů.5a) § 16a Pověřené orgány Vězeňské službyVězeňské služby používají podpůrné operativně pátrací prostředky za podmínek stanovených tímto zákonem v objektech Vězeňské službyVězeňské služby k předcházení a odhalování trestné činnosti. § 16b (1) Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími prostředky rozumí a) zabezpečovací technikazabezpečovací technika, b) zvláštní finanční prostředkyzvláštní finanční prostředky. (2) Zabezpečovací technikouZabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo zamezení ohrožení života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku a vyhledávání radiotelekomunikační techniky v objektech ústavů pro výkon zabezpečovací detence, vazebních věznic a věznic a zabránění nedovolené komunikace osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Použitím zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky nesmí být zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod. (3) Zvláštními finančními prostředkyZvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou využívány k úhradě některých výdajů v souvislosti s použitím zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky. Musí být s nimi nakládáno hospodárně a v souladu s jejich účelem. Na nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu. § 16c Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky mohou být použity jen v souladu s účelem výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody a nesmí omezovat práva jiných osob, zejména osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, nad míru nezbytně nutnou. Nesmí být použity při styku mezi osobou ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a jejím obhájcem. § 17 Donucovací prostředky (1) Pokud je to nezbytné k zajištění pořádku a bezpečnosti, je příslušník při plnění svých úkolů oprávněn použít donucovací prostředky proti osobám, které ohrožují život nebo zdraví, úmyslně poškozují majetek nebo násilím se snaží mařit účel výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo narušují pořádek nebo bezpečnost v prostorách Vězeňské službyVězeňské služby, ve věznici pro místní výkon trestu, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů, budovách státních zastupitelství nebo ministerstva, v zařízeních mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb a v blízkosti střežených objektů. (2) Donucovacími prostředky jsou: a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) předváděcí řetízky, c) pouta, d) poutací popruhy, e) pouta s poutacím opaskem, f) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, g) obušek nebo jiný úderný prostředek, h) služební pes, ch) vodní stříkač, i) zásahová výbuška, j) expanzní zbraně, k) úder střelnou zbraní, l) hrozba střelnou zbraní, m) varovný výstřel, n) vytlačování štítem, o) vytlačování vozidlem, p) prostředek k zamezení prostorové orientace. (3) Příslušník rozhoduje, který z donucovacích prostředků použije podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Přitom je povinen dbát, aby použití donucovacího prostředku bylo přiměřené účelu zákroku a aby jím nebyla způsobena újma zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání. (4) Při předvádění osoby ve výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody mimo objekt ústavu lze použít donucovací prostředky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b), c) a e) i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn je použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné. (5) Je-li vzhledem k předchozímu chování obviněného, chovance nebo odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné. Příslušník je oprávněn omezit volný pohyb osoby, která fyzicky napadá příslušníka nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout. Toto omezení musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba takové jednání nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání. § 18 Použití střelné zbraně (1) Příslušník je oprávněn při plnění svých úkolů použít střelnou zbraň jen výjimečně, aby a) v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby, b) překonal odpor směřující ke zmaření služebního zákroku, pokud jej nemůže překonat jinak a nedokončení zákroku by ohrozilo život nebo zdraví jiné osoby, c) zamezil útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody ze střeženého objektu nebo při eskortě, kterou nelze zadržet jiným způsobem, d) odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno, e) zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob. (2) Použití střelné zbraně je přípustné jen tehdy, jestliže by použití donucovacích prostředků bylo zřejmě neúčinné. (3) Před použitím střelné zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je příslušník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito střelné zbraně. Od výzvy s výstrahou může příslušník upustit pouze v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (4) Při použití střelné zbraně je příslušník povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život nebo zdraví jiných osob a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zakročuje. § 19 Omezení při použití donucovacích prostředků a střelné zbraně (1) Při služebním zákroku nelze proti a) těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let použít úderů a kopů sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných, elektrických nebo jiných obdobně dočasně zneschopňujících prostředků, obušku a jiného úderného prostředku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové výbušky, expanzní zbraně, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a střelné zbraně, b) ženě použít služebního psa, elektrického nebo jiného obdobně dočasně zneschopňujícího prostředku a střelné zbraně; to neplatí, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak, a v případech uvedených v § 18 odst. 1 písm. c). (2) Ustanoveními § 17 a 18 není dotčena povinnost uložená v § 6 odst. 3. § 20 Povinnosti příslušníka po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně (1) Jestliže při použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně došlo ke zranění osoby, je příslušník povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout jí první pomoc a zajistit její lékařské ošetření a sepsat o použití donucovacího prostředku záznam. (2) Každé použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně je příslušník povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému. (3) Ustanovení odstavce 2 se neužije v případě, že donucovací prostředek byl použit v rozsahu a za podmínek stanovených v § 17 odst. 4 a 5. § 21 Služební zákroky pod jednotným velením Zakročují-li příslušníci pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a střelné zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zákroku. Na něj přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně jednotliví příslušníci. § 21a Pořizování záznamů (1) Vězeňská službaVězeňská služba může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se v objektech a prostorách jí spravovaných a střežených. (2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, Vězeňská službaVězeňská služba informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní. HLAVA TŘETÍ POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKA PŘI PLNĚNÍ ÚKOLŮ JUSTIČNÍ STRÁŽE § 22 (1) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje. (2) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení. (3) Při plnění svých úkolů je justiční stráž podřízena příslušnému řediteli vazební věznice nebo věznice a řídí se pokyny předsedy soudu, ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva. (4) Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména a) provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor, b) chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě činnosti soudu před fyzickými útoky, c) vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti přeplňování jednací síně. (5) Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž zejména a) zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech uvedených v odstavci 2, b) zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek, c) zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní zástupce, d) poskytuje doprovod zaměstnancům soudu a státního zastupitelství a poskytuje jim ochranu při jejich úkonech prováděných mimo budovu soudu nebo státního zastupitelství. (6) Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout. (7) Justiční stráž poskytuje v budovách soudů, státních zastupitelství nebo v jiných místech činnosti soudů nebo státních zastupitelství podle pokynů předsedy senátu nebo vedoucího státního zástupce ochranu svědkům, jejichž totožnost a podoba má být utajena. (8) V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o součinnost. § 22a Držení a používání nebezpečných látek a věcí (1) Vězeňská službaVězeňská služba je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, přechovávat a používat nebezpečné látky a věci. Nebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména omamné a psychotropní látky a jedy. (2) Vězeňská službaVězeňská služba je povinna a) přijmout opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu k nebezpečným látkám a věcem a k zamezení jejich neoprávněného použití, b) vést evidenci nebezpečných látek a věcí, c) vést dokumentaci technicko-organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik z jejich povahy vyplývajících. HLAVA ČTVRTÁ NÁHRADA ŠKODY § 23 (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc Vězeňské službě nebo příslušníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu a) náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění, b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytováním pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda a ušlý zisk (jiná škoda), a to uvedením v předešlý stav. Není-li to možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou Vězeňské službě nebo příslušníkovi. (5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službouVězeňskou službou v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila sama. (6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo. HLAVA PÁTÁ ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ VĚZEŇSKOU SLUŽBOU § 23a (1) Vězeňská službaVězeňská služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Vězeňská službaVězeňská služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Osobní údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody předává nebo zpřístupňuje na žádost též a) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti, b) ministerstvu, c) orgánům veřejné moci, pokud je potřebují pro svou činnost, a d) jiným osobám, pokud osvědčí právní zájem na předání nebo zpřístupnění osobních údajů a jejich předání nebo zpřístupnění nebrání zvláštní zákon. (3) Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, pravomocným odsouzením, může Vězeňská službaVězeňská služba osobní údaje takové osoby předat nebo zpřístupnit podle odstavce 2 písm. c) a d) jen s jejím souhlasem. (4) Vězeňská službaVězeňská služba je správcem evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, která obsahuje a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské služběVězeňské službě, b) údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu zabezpečovací detence a uvězněné osoby a c) údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek. (5) Osobní údaje se v evidenci podle odstavce 4 uchovávají 10 let od propuštění subjektu údajů z výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody. (6) Žadatel, který má zřízenu datovou schránku, podává žádost podle odstavce 2 prostřednictvím datové schránky. (7) Vězeňská službaVězeňská služba je oprávněna pro účely evidence podle odstavce 4 vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Vězeňská službaVězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu9) údaje vedené pro účely evidence podle odstavce 4, informace, které souvisí s ochranou a obranou objektů, ve kterých je vykonávána zabezpečovací detence, vazba a trest odnětí svobody, o vozidlech užívaných k přepravě vězněných osob a o způsobu a rozsahu ochrany a střežení osob. § 23b Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Vězeňská službaVězeňská služba zpracovává pro plnění svých úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel příslušníka nebo občanského zaměstnance Vězeňské službyVězeňské služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje ve Vězeňské služběVězeňské službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Vězeňská službaVězeňská služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vězeňská službaVězeňská služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů. (4) Úkoly pověřence může na základě písemné dohody Vězeňské službyVězeňské služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu. HLAVA ŠESTÁ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY § 23c (1) Vězeňská službaVězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro niž byla zřízena, zejména za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro výkon zabezpečovací detence. (2) Hospodářská činnost je provozována za účelem dosažení kladného výsledku hospodaření; to platí i pro jednotlivé provozovny, v nichž je hospodářská činnost provozována. (3) Organizační jednotky Vězeňské službyVězeňské služby, které jsou věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence, sledují hospodaření provozovny odděleně od hlavní činnosti a od hospodaření s prostředky rozpočtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Peněžní prostředky používané pro provoz hospodářské činnosti jsou vedeny na zvláštním bankovním účtu. (4) Provozní výdaje hospodářské činnosti musí být v plné výši pokryty příjmy z této činnosti. (5) Kladný rozdíl příjmů a výdajů dosažený za kalendářní rok v rámci hospodářské činnosti je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možno nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu6c). HLAVA SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 24 (1) Vězeňská službaVězeňská služba spolupracuje při plnění svých úkolů zejména s ozbrojenými bezpečnostními orgány České republiky, s dalšími orgány státu, s orgány obcíobcí a s obdobnými institucemi v zahraničí. (2) V případě, že v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v ústavu pro výkon vazby nebo trestu odnětí svobody vznikne mimořádná situace a Vězeňská službaVězeňská služba nemůže zajistit pořádek a bezpečnost v těchto místech vlastními prostředky, může Vězeňská službaVězeňská služba požádat o zásah PoliciiPolicii České republiky. (3) Pokud síly a prostředky Vězeňské službyVězeňské služby nebudou dostatečné k zajištění střežení vazebních věznic, věznic nebo ústavů pro výkon zabezpečovací detence, může vláda České republiky na nezbytnou dobu povolat k plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby příslušníky Policie České republiky. (4) Příslušníci Policie České republiky povolaní podle odstavce 3 mají při plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby oprávnění a povinnosti příslušníků; vláda České republiky může rozsah těchto oprávnění a povinností omezit. (5) Příslušníci Policie České republiky povolaní podle odstavce 3 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby svým předepsaným stejnokrojem s vnějším označením „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“. Ústním prohlášením „Vězeňská službaVězeňská služba“ prokazují svoji příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem. Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor vnějšího označení „VĚZEŇSKÁ SLUŽBAVĚZEŇSKÁ SLUŽBA“. § 24a (1) Příslušníci mohou být povoláni vládou k plnění úkolů PoliciePolicie České republiky, pokud síly a prostředky PoliciePolicie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou. (2) Příslušníci při plnění úkolů podle odstavce 1 mají oprávnění a povinnosti jako příslušníci PoliciePolicie České republiky podle zvláštního právního předpisu.6e) § 24b (1) Vězeňská službaVězeňská služba užívá zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel. (2) Způsob vnějšího označení příslušníků, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel ve Vězeňské služběVězeňské službě upraví ministerstvo vyhláškou. § 24c (1) Generální ředitel a jeho náměstek mají nárok na užívání služebního vozidla k výkonu funkce nebo v souvislosti s ní a k zajištění jejich okamžité dosažitelnosti. (2) Generální ředitel může ředitelům vazebních věznic nebo věznic povolit použití služebního vozidla k cestě z místa trvalého nebo jiného pobytu do služby a zpět v souvislosti s plněním povinností v krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, při službě konané nad základní dobu služby v kalendářním týdnu, při návratu ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. (3) Generální ředitel může povolit použití služebního vozidla příslušníkovi nebo občanskému zaměstnanci Vězeňské službyVězeňské služby k cestě z místa jeho trvalého nebo jiného pobytu a zpět, vyžaduje-li to řešení krizových situací.6f) § 25 Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2, § 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 a 23 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské službyVězeňské služby. Jejich pracovní vztahy se řídí zákoníkem práce, pokud se neřídí zvláštním právním předpisem.7a) § 25a (1) Fyzická osoba, která není příslušníkem, se dopustí přestupku tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí služební stejnokroj příslušníka, nebo takové součásti služebního stejnokroje, které jsou s úplným služebním stejnokrojem zaměnitelné. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč. § 28 Početní stavy Vězeňské službyVězeňské služby určuje vláda České republiky. § 29 (1) Sbor nápravné výchovy České republiky se zrušuje; jeho práva a závazky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Vězeňskou službuVězeňskou službu. Příslušníci Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona stávají příslušníky Vězeňské službyVězeňské služby. Občanští pracovníci Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona stávají občanskými pracovníky Vězeňské službyVězeňské služby. (2) Pokud se v právních předpisech hovoří o Sboru nápravné výchovy České republiky a o jeho příslušnících, rozumějí se tím Vězeňská službaVězeňská služba a její příslušníci. § 30 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 2) § 12 odst. 2 trestního řádu. 3) Například § 16 a 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, § 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 9 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 12 odst. 2 až 5 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. 5) § 55 a 73 trestního zákona. § 48 a 50 zákona č. 169/1999 Sb. § 48 a 53 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 5a) § 158b trestního řádu. § 23a zákona č. 283/1991 Sb. 6) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. 6c) § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 6e) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6f) § 2 zákona č. 240/2000 Sb. 8) § 158 odst. 1 trestního řádu. 9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 556/1992 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 556/1992 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci Vyhlášeno 10. 12. 1992, datum účinnosti 15. 12. 1992, částka 112/1992 * Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 15. 12. 1992 556 NAŘÍZENÍ VLÁDY České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 18. listopadu 1992, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 23 odst. 6 písm. b) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci: Čl. I Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění takto: V ustanovení § 2 odst. 1 se částka „2 mld Kčs“ nahrazuje částkou „4,5 mld Kčs“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1992. Stráský v. r.
Vyhláška Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky č. 558/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky č. 558/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky o predpoklade osobitnej odbornej spôsobilosti v ústavoch sociálnej starostlivosti Vyhlášeno 10. 12. 1992, datum účinnosti 10. 12. 1992, částka 112/1992 * § 1 - (1) Predpokladom pro výkon vybraných funkcií1) v ústavoch sociálnej starostlivosti2) (ďalej len „ústav“) je osobitná odborná spôsobilosť. Osobitná odborná spôsobilosť podľa osobitných predpisov3) týmto nie je dotknutá. * § 2 - Vybranými funkciami na účely tejto vyhlášky sú funkcie vedúceho ústavu, zástupcu vedúceho ústavu, hlavnej sestry ústavu a vedúceho výchovy ústavu, prípadne ďalšie funkcie vedúcich pracovníkov4) (ďalej len „vedúci pracovník“), ktorí plnia úlohy v oblasti so * § 3 - (1) Osobitná odborná spôsobilosť sa preukazuje osvedčením, ktoré vedúci pracovník získa na základe * § 4 - (1) Pracovník, ktorý už vykonáva funkciu uvedenú v § 2 v čase nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky, spĺňa predpoklad pre jej ďalší výkon, ak preukáže osobitnú odbornú spôsobilosť do 24 mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky. * § 5 - Na vydávanie osvedčení podľa § 3 ods. 2 a na udelenie súhlasu na predĺženie lehôt podľa § 4 ods. 3 sa primerane použijú základné pravidlá konania podľa osobitných predpisov.8) * § 6 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 10. 12. 1992 558 VYHLÁŠKA Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky z 19. novembra 1992 o predpoklade osobitnej odbornej spôsobilosti v ústavoch sociálnej starostlivosti Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky podľa § 39 písm. k) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 195/1992 Zb. ustanovuje: § 1 (1) Predpokladom pro výkon vybraných funkcií1) v ústavoch sociálnej starostlivosti2) (ďalej len „ústav“) je osobitná odborná spôsobilosť. Osobitná odborná spôsobilosť podľa osobitných predpisov3) týmto nie je dotknutá. (2) Osobitnou odbornou spôsobilosťou na účely tejto vyhlášky je súhrn vedomostí z oblasti sociálnej starostlivosti a schopnosť ich praktického používania, nevyhnutných na riadny výkon vybranej funkcie v ústave. § 2 Vybranými funkciami na účely tejto vyhlášky sú funkcie vedúceho ústavu, zástupcu vedúceho ústavu, hlavnej sestry ústavu a vedúceho výchovy ústavu, prípadne ďalšie funkcie vedúcich pracovníkov4) (ďalej len „vedúci pracovník“), ktorí plnia úlohy v oblasti sociálnej starostlivosti podľa osobitných predpisov.5) § 3 (1) Osobitná odborná spôsobilosť sa preukazuje osvedčením, ktoré vedúci pracovník získa na základe a) úspešného vykonania skúšky, spravidla po absolvovaní prípravy na skúšku podľa odseku 3, alebo b) posúdenia dokladu o úspešnom absolvovaní inej formy odbornej prípravy6) pre potreby riadneho výkonu vybranej funkcie v ústave. (2) Osvedčenie vydáva Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). V prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) ministerstvo vydáva osvedčenie na návrh skúšobnej komisie a v súčinnosti so vzdelávacím zariadením. (3) Príprava na skúšku sa uskutočňuje najmä organizovaným štúdiom,1) ktoré zabezpečuje ministerstvo. Rozsah a podmienky prípravy na skúšku a predmet a podmienky skúšky určí ministerstvo v študijnom pláne overovania osobitnej odbornej spôsobilosti. Týmto nie sú dotknuté oprávnenia ústavu podľa osobitných predpisov.7) § 4 (1) Pracovník, ktorý už vykonáva funkciu uvedenú v § 2 v čase nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky, spĺňa predpoklad pre jej ďalší výkon, ak preukáže osobitnú odbornú spôsobilosť do 24 mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky. (2) Pracovník, ktorý bude ustanovený do funkcie uvedenej v § 2 po nadobudnutí účinnosti tejto vyhlášky, spĺňa predpoklad pre jej ďalší výkon, ak preukáže osobitnú spôsobilosť do 12 mesiacov od ustanovenia do funkcie; táto lehota však neuplynie skôr ako lehota uvedená v odseku 1. (3) Na žiadosť pracovníka môže ministerstvo v odôvodnených prípadoch udeliť súhlas na predĺženie lehôt uvedených v odsekoch 1 a 2 najviac o 2 mesiace. (4) Do uplynutia lehôt podľa predchádzajúcich odsekov sa považuje predpoklad pre výkon vybranej funkcie podľa tejto vyhlášky za splnený. § 5 Na vydávanie osvedčení podľa § 3 ods. 2 a na udelenie súhlasu na predĺženie lehôt podľa § 4 ods. 3 sa primerane použijú základné pravidlá konania podľa osobitných predpisov.8) § 6 Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Ministerka: Mgr. Keltošová v. r. 1) § 2 ods. 1 písm. e) zákona SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia v znení zákona SNR č. 195/1992 Zb. 2) § 27 ods. 1 písm. a) a § 28 zákona SNR č. 543/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 195/1992 Zb. 3) Napr. vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 79/1981 Zb. o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve. 4) § 9 ods. 3 Zákonníka práce. 5) § 1 ods. 3 písm. c) zákona SNR č. 543/1990 Zb. 6) Napr. § 22 a § 24 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách. 7) § 141a Zákonníka práce. 8) § 3 ods. 5 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 561/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 561/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o vydaní štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na financovanie Vodného diela Gabčíkovo Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 11. 12. 1992, částka 113/1992 * § 1 - Na financovanie prác spojených s výstavbou a uvedením Vodného diela Gabčíkovo do prevádzky sa vydávajú štátne dlhopisy podľa osobitného predpisu1) v rozsahu 4, 5 mld Kčs s dobou splatnosti do štyroch rokov odo dňa emisie štátnych dlhopisov. * § 2 - Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydá štátne dlhopisy a určí emisné podmienky do jedného mesiaca od účinnosti tohto zákona. * § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 11. 12. 1992 561 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky zo 17. novembra 1992 o vydaní štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na financovanie Vodného diela Gabčíkovo Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: § 1 Na financovanie prác spojených s výstavbou a uvedením Vodného diela Gabčíkovo do prevádzky sa vydávajú štátne dlhopisy podľa osobitného predpisu1) v rozsahu 4, 5 mld Kčs s dobou splatnosti do štyroch rokov odo dňa emisie štátnych dlhopisov. § 2 Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydá štátne dlhopisy a určí emisné podmienky do jedného mesiaca od účinnosti tohto zákona. § 3 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 562/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 562/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Zb. Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 11. 12. 1992, částka 113/1992 * Čl. I * Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 11. 12. 1992 562 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky z 18. novembra 1992, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Zb. Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: Čl. I Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Zb. sa mení takto: V § 2 ods. 3 sa vypúšťajú slová „na dobu troch rokov“. Čl. II Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 563/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 563/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o rozdelení Nitrianskej univerzity Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 11. 12. 1992, částka 113/1992 * § 1 - (1) Nitrianska univerzita so sídlom v Nitre sa rozdeľuje na dve vysoké školy, ktoré majú názov: „Vysoká škola pedagogická“ a „Vysoká škola poľnohospodárska“. * § 2 - Zrušuje sa zákon č. 140/1992 Zb. o zlúčení Pedagogickej fakulty v Nitre a Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre, o zriadení Nitrianskej univerzity a ustanovení jej názvu a sídla. * § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 11. 12. 1992 563 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky z 18. novembra 1992 o rozdelení Nitrianskej univerzity Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Nitrianska univerzita so sídlom v Nitre sa rozdeľuje na dve vysoké školy, ktoré majú názov: „Vysoká škola pedagogická“ a „Vysoká škola poľnohospodárska“. (2) Sídlom oboch vysokých škôl je Nitra. § 2 Zrušuje sa zákon č. 140/1992 Zb. o zlúčení Pedagogickej fakulty v Nitre a Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre, o zriadení Nitrianskej univerzity a ustanovení jej názvu a sídla. § 3 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 564/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 564/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o spôsobe vykonania referenda Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 11. 12. 1992, částka 113/1992 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 6) * DRUHÁ ČASŤ - OKRSKY A OKRESY NA KONANIE REFERENDA (§ 7 — § 8) * TRETIA ČASŤ - ZOZNAMY NA HLASOVANIE V REFERENDE A HLASOVACIE PREUKAZY (§ 9 — § 10) * ŠTVRTÁ ČASŤ - ORGNÁNY PRE REFERENDUM (§ 11 — § 14) * PIATA ČASŤ - KONANIE REFERENDA (§ 15 — § 20) * ŠIESTA ČASŤ - ZISTENIE A VYHLÁSENIE VÝSLEDKOV REFERENDA (§ 21 — § 25) * SIEDMA ČASŤ - OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE REFERENDA (§ 26 — § 29) * § 30 - Záverečné ustanovenie * § 31 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 11. 12. 1992 564 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky z 19. novembra 1992 o spôsobe vykonania referenda Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA § 1 (1) Tento zákon ustanovuje spôsob vykonania referenda podľa článkov 93 až 99 Ústavy Slovenskej republiky. (2) Návrh na vyhlásenie referenda predloží predseda Národnej rady Slovenskej republiky prezidentovi Slovenskej republiky do piatich dní od prijatia uznesenia Národnej rady Slovenskej republiky o jeho uskutočnení.1) (3) Ak sa má referendum vyhlásiť na základe petície, postupuje sa pri výkone petičného práva podľa osobitného zákona.2) S petíciou, ktorá žiada vyhlásenie referenda, sa občania obracajú na prezidenta Slovenskej republiky. (4) Otázka alebo otázky predložené na rozhodnutie v referende musia byť formulované tak, aby na ne bolo možné jednoznačne odpovedať „áno“ alebo „nie“. Otázky nesmú byť navzájom podmienené. § 2 (1) Referendum sa vyhlasuje oznámením v Zbierke zákonov. (2) V oznámení o vyhlásení referenda sa uvedie: a) na návrh koho sa referendum vyhlasuje a deň prijatia petície občanov alebo uznesenia Národnej rady Slovenskej republiky, b) aká otázka, alebo aké otázky sa občanom predkladajú na rozhodnutie, c) deň, prípadne dni konania referenda, d) lehota na vytvorenie orgánov pre referendum a na ich prvé zasadanie, e) deň vyhlásenia referenda. (3) V prípade, že predmet referenda je obsiahlejší a otázka predložená na referendum potrebuje bližšie vysvetlenie, uvedie sa toto v prílohe otázky; príloha je súčasťou oznámenia podľa odseku 2. § 3 O vyhlásení referenda oboznámia občanov aj obceobce spôsobom v mieste obvyklým najneskoršie pätnásť dní pred konaním referenda. § 4 (1) Referendum sa koná v ten istý deň na celom území Slovenskej republiky. Prezident Slovenskej republiky môže určiť, že sa referendum koná vo dvoch dňoch. (2) Referendum sa koná v určený deň od 7. hodiny do 22. hodiny. Ak to miestne podmienky vyžadujú, môže starosta obceobce alebo primátor alebo v mestách, ktoré sa členia na mestské časti, starosta mestskej časti3) (ďalej len „starosta“) určiť začiatok referenda na skoršiu hodinu. (3) Ak sa referendum koná vo dvoch dňoch, začína sa o 14. hodine a končí sa o 22. hodine prvého dňa. Druhý deň sa referendum začína o 7. hodine a končí sa o 14. hodine. Ak to miestne podmienky vyžadujú, môže starosta určiť začiatok referenda na skoršiu hodinu. § 5 Právo hlasovať v referende má každý občan Slovenskej republiky, ktorý má podľa zákona Slovenskej národnej rady o voľbách do Slovenskej národnej rady4) (ďalej len „volebný zákon“) právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len „oprávnený občan“). § 6 Na prekážky vo výkone hlasovacieho práva v referende sa vzťahuje príslušné ustanovenie volebného zákona.5) DRUHÁ ČASŤ OKRSKY A OKRESY NA KONANIE REFERENDA § 7 Okrsky na konanie referenda (1) Na hlasovanie (§ 18) a na sčítanie hlasov (§ 21) sa vytvárajú v obciach okrsky na konanie referenda (ďalej len „okrsok“). (2) Územie okrsku a miestnosť na hlasovanie v každom z nich určí starosta najneskôr desať dní pred konaním referenda. (3) Pre vytváranie okrskov platia primerane ustanovenia volebného zákona o volebných okrskoch6) s tým, že okrsok môže zahŕňať až 2000 oprávnených občanov. § 8 Okresy na konanie referenda (1) Na sčítanie výsledkov hlasovania v okrskoch sa vytvárajú okresy na konanie referenda. (2) Okresy na konanie referenda tvoria územia okresov ustanovené osobitným predpisom.7) TRETIA ČASŤ ZOZNAMY NA HLASOVANIE V REFERENDE A HLASOVACIE PREUKAZY § 9 Zoznamy oprávnených občanov na hlasovanie v referende (ďalej len „zoznam“) zabezpečuje obecobec. O zoznamoch platia primerane ustanovenia volebného zákona o zoznamoch voličov8) s tým, že sa ustanovenie o lehote na vyloženie zoznamu nepoužije. Zoznam však musí byť vyložený tak, aby oprávnení občania mali dostatočný čas na oboznámenie sa s ním, prípadne na uplatnenie námietok. § 10 (1) Oprávneným občanom, ktorí nebudú môcť hlasovať v okrsku, v ktorom sú zapísaní do zoznamu, vydá obecobec na ich žiadosť hlasovací preukaz a súčasne ich z tohto zoznamu vyčiarkne s poznámkou o vydaní hlasovacieho preukazu. (2) Hlasovací preukaz oprávňuje na zápis do zoznamu a na hlasovanie v inom okrsku. ŠTVRTÁ ČASŤ ORGNÁNY PRE REFERENDUM § 11 Všeobecné ustanovenia (1) Pre organizáciu referenda a zisťovanie jeho výsledkov sa vytvárajú orgány pre referendum (ďalej len „komisie“), ktorými sú: a) Ústredná komisia pre referendum Slovenskej republiky (ďalej len „ústredná komisia“), b) okresné komisie pre referendum (ďalej len „okresné komisie“) pre každý okres na konanie referenda (§ 8), c) okrskové komisie pre referendum (ďalej len „okrskové komisie“) pre každy okrsok (§ 7). (2) Členom komisie môže byť len oprávnený občan. (3) Člen komisie sa ujíma svojej funkcie podpísaním sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svoju funkciu vykonávať svedomite a nestranne a budem sa pritom spravovať zákonmi a inými právnymi predpismi.“ (4) Komisia je spôsobilá uznášať sa, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých jej členov. Uznesenie je prijaté, ak sa zaň vyslovila nadpolovičná väčšina prítomných členov. Ak dôjde k rovnosti hlasov, návrh sa považuje za zamietnutý. (5) Ak dôjde k zániku funkcie člena komisie, nastúpi na jeho miesto náhradník. Podpredsedu komisie zo zákona môže pri výkone tejto funkcie zastupovať zamestnanec ním riadeného úradu, ktorého určí. (6) Ústredná komisia a okresná komisia si na prípravu spracovania a na spracovanie výsledkov hlasovania v referende vytvárajú odborné (sumarizačné) útvary zložené z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub spôsobom a v znení uvedenom v odseku 3 a pri plnení úloh sú podriadení predsedovi príslušnej komisie. § 12 Ústredná komisia (1) Každá politická strana, politické hnutie, ktoré sú zastúpené v Národnej rade Slovenskej republiky, určia v lehote ustanovenej v oznámení o vyhlásení referenda [§ 2 ods. 2 písm. d)] jedného člena ústrednej komisie a jedného náhradníka a oznámia ich mená a priezviská ministrovi vnútra Slovenskej republiky. (2) Na prvom zasadaní určí žreb z členov ústrednej komisie jej predsedu a prvého podpredsedu. Žrebovanie riadi najstarší člen ústrednej komisie. (3) Ďalšími podpredsedami ústrednej komisie sú minister vnútra Slovenskej republiky a predseda Slovenského štatistického úradu. (4) Podpredsedovia podľa odseku 3 vyčlenia zo zamestnancov úradov, ktoré riadia, potrebný počet pracovníkov na zabezpečenie úloh a pre organizačné a administratívne práce. (5) Prvé zasadanie ústrednej komisie zvolá minister vnútra Slovenskej republiky v lehote ustanovenej v oznámení o vyhlásení referenda [§ 2 ods. 2 písm. d)]. (6) Ústredná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov pri príprave a konaní referenda, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných komisií, c) zisťuje výsledky hlasovania v referende, d) odovzdá zápisnicu o výsledku hlasovania Národnej rade Slovenskej republiky, e) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov. § 13 Okresné komisie (1) Každá politická strana, politické hnutie, uvedené v § 12 ods. 1, môžu určiť v lehote ustanovenej v oznámení o vyhlásení referenda [§ 2 ods. 2 písm. d)] jedného člena každej okresnej komisie a jedného náhradníka. Ich mená a priezviská oznámia prednostovi okresného úradu. (2) Na prvom zasadaní určí žreb z členov okresnej komisie jej predsedu a prvého podpredsedu. Žrebovanie riadi najstarší člen okresnej komisie. (3) Ďalšími podpredsedami okresnej komisie sú prednosta okresného úradu a riaditeľ príslušného okresného oddelenia Slovenského štatistického úradu. (4) Okresné komisie musia mať najmenej 5 členov. Ak nie je okresná komisia takto vytvorená spôsobom uvedeným v odseku 1, vymenuje zostávajúcich členov okresnej komisie prednosta okresného úradu. (5) Podpredsedovia okresnej komisie podľa odseku 4 vyčlenia zo zamestnancov úradov, ktoré riadia, potrebný počet pracovníkov na zabezpečenie úloh a pre potrebné organizačné a administratívne práce. (6) Prvé zasadanie okresnej komisie zvolá prednosta okresného úradu v lehote ustanovenej v oznámení o vyhlásení referenda [§ 2 ods. 2 písm. d)]. (7) Okresná komisia a) dozerá na dodržiavanie právnych predpisov pri príprave a vykonaní referenda, b) rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových komisií, c) dozerá na zisťovanie výsledkov hlasovania v okrskoch; je oprávnená vyžadovať od okrskových komisií vysvetlenia alebo iné informácie a môže zistené chyby po dohode s okrskovou komisiou odstrániť sama alebo požiadať okrskovú komisiu, aby zistené nedostatky odstránila, d) zisťuje výsledky hlasovania v rámci okresu, e) vyhotoví a odovzdá zápisnicu o výsledku hlasovania ústrednej komisii, f) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov a úlohy, ktoré jej uloží ústredná komisia. § 14 Okrskové komisie (1) Každá politická strana a politické hnutie zastúpené v Národnej rade Slovenskej republiky alebo obecnom zastupiteľstve, v mestách, ktoré sa členia na mestské časti, v miestnom zastupiteľstve môže určiť v lehote ustanovenej v oznámení o vyhlásení referenda jedného člena okrskovej komisie a jeho náhradníka a oznámi ich mená a priezviská starostovi. (2) Na prvom zasadaní určí žreb z členov okrskovej komisie jej predsedu a podpredsedu. Žrebovanie riadi najstarší člen komisie. (3) Okrsková komisia musí mať najmenej 5 členov. Ak okrsková komisia nie je takto vytvorená spôsobom uvedeným v odseku 1, vymenuje zostávajúcich členov starosta. (4) Zvolanie prvého zasadania okrskovej komisie v lehote ustanovenej v oznámení o vyhlásení referenda zabezpečí starosta. (5) Pracovníkov pre potrebné organizačné a administratívne práce zabezpečí starosta. (6) Okrsková komisia a) zabezpečuje riadny priebeh hlasovania, najmä dozerá na správne odovzdanie hlasovacích lístkov a dbá o poriadok v miestnosti na hlasovanie a v jej bezprostrednom okolí, b) vykonáva sčítanie hlasov (§ 21), c) vyhotoví a odovzdá zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania príslušnej okresnej komisii, d) plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov a úlohy, ktoré jej uloží príslušná okresná alebo ústredná komisia. PIATA ČASŤ KONANIE REFERENDA Prvý oddiel Príprava hlasovania § 15 Hlasovacie lístky (1) Na hlasovacom lístku musí byť uvedené: a) deň, prípadne dni konania referenda, b) otázka alebo otázky; ak je viac otázok, označia sa poradovými číslami. Pri každej otázke sa vytlačia dva rámčeky, z ktorých jeden je nadpísaný slovom „áno“ a druhý slovom „nie“, c) poučenie o spôsobe hlasovania. (2) Každý hlasovací lístok musí byť opatrený odtlačkom pečiatky ústrednej komisie a odtlačkom pečiatky obceobce, v mestách, ktoré sa členia na mestské časti, odtlačkom pečiatky mestskej časti. (3) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky zabezpečí, aby sa hlasovacie lístky vytlačili a v potrebnom množstve doručili obciobci. (4) ObecObec zabezpečí, aby boli hlasovacie lístky doručené v deň konania referenda všetkým okrskovým komisiám. (5) Oprávnený občan dostane hlasovací lístok v miestnosti na hlasovanie v deň konania referenda. § 16 Informovanie oprávnených občanov O vytvorených okrskoch, o miestnostiach na hlasovanie a o čase hlasovania oboznámi oprávnených občanov obecobec spôsobom v mieste obvyklým a v dostatočnom časovom predstihu. ObecObec zároveň informuje oprávnených občanov o povinnosti mať u seba preukaz totožnosti. Druhý oddiel § 17 Kampaň pred referendom (1) Časom kampane pred referendom sa na účely tohto zákona rozumie obdobie začínajúce 12 dní a končiace 48 hodín pred konaním referenda. (2) Slovenský rozhlas a Slovenská televízia vyčlenia na kampaň podľa odseku 1 po 10 hodín vysielacieho času. Vysielací čas sa rozdelí politickým stranám a politickým hnutiam uvedeným v § 12 ods. 1 rovnakým dielom. Nárok na vysielací čas sa musí uplatniť aspoň 3 dni pred začiatkom kampane pred referendom. (3) Prípadné spory o poskytnutie vysielacieho času podľa odsekov 1 a 2 rozhoduje ústredná komisia s konečnou platnosťou. (4) Úhrady za používanie telekomunikačného zariadenia9) sa uhrádzajú v rozsahu vysielacieho času poskytnutého podľa odseku 2 zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. (5) 48 hodín pred konaním a počas referenda je presviedčanie za určitý spôsob hlasovania v referende slovom, písmom, zvukom a obrazom v informačných prostriedkoch zakázané. (6) Počas referenda je zakázané presviedčanie za určitý spôsob hlasovania v budovách, kde sídlia okrskové komisie, a v ich bezprostrednom okolí. (7) Zverejňovať výsledky prieskumov verejnej mienky týkajúcich sa otázok predložených v referende možno najneskôr 3 dni predo dňom konania referenda. (8) Komisie a pracovníci ich odborných sumarizačných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a čiastkových výsledkoch hlasovania až do podpísania zápisnice o výsledku hlasovania. (9) V priebehu hlasovania je zakázané uverejňovať výsledky prieskumov hlasovania. Tretí oddiel Hlasovanie § 18 (1) Oprávnený občan hlasuje osobne; zastúpenie nie je prípustné. (2) Oprávnený občan hlasuje odovzdaním hlasovacieho lístka, na ktorom v príslušnom rámčeku krížikom vyznačí, že na otázku odpovedá „áno“, alebo, že na otázku odpovedá „nie“. Hlasovanie je tajné. (3) Ak sa v referende rozhoduje o viacerých otázkach, platí ustanovenie odseku 2 pre každú z týchto otázok samostatne. § 19 (1) Hlasovanie je neplatné, ak bola odovzdaná písomnosť, ktorá nie je hlasovacím lístkom (§ 15). (2) Hlasovací lístok je neplatný, ak je pretrhnutý na dve alebo viac častí alebo ak je vyplnený iným spôsobom, než ako je ustanovené v § 18 ods. 2, alebo je inak upravený alebo nie je upravený vôbec. (3) O platnosti hlasovania a o platnosti hlasovacieho lístka s konečnou platnosťou rozhoduje okrsková komisia. § 20 O prípravách v miestnosti na hlasovanie, priestoroch na úpravu hlasovacích lístkov, začatí hlasovania, hlasovaní, poriadku v miestnosti na hlasovanie a v jej bezprostrednom okolí, prerušení hlasovania a ukončení hlasovania platia inak primerane ustanovenia volebného zákona.10) ŠIESTA ČASŤ ZISTENIE A VYHLÁSENIE VÝSLEDKOV REFERENDA § 21 Sčítanie hlasov okrskovou komisiou (1) Po otvorení schránky na hlasovanie vylúči okrsková komisia prípady neplatného hlasovania (§ 19 ods. 1) a zistí: a) celkový počet odovzdaných hlasovacích lístkov, b) počet neplatných hlasovacích lístkov (§ 19 ods. 2), ktoré vylúči z ďalšieho sčítania, c) počet platných hlasovacích lístkov, d) počet hlasov „áno“ a počet hlasov „nie“ ku každej jednotlivej otázke. (2) Inak pre postup pri sčítaní hlasov okrskovou komisiou platia primerane ustanovenia volebného zákona o sčítaní hlasov okrskovou volebnou komisiou.11) § 22 Zápisnica o priebehu a výsledku hlasovania v okrsku (1) Okrsková komisia vyhotoví vo dvoch rovnopisoch zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania v okrsku, ktorú podpíšu predseda, podpredseda a ostatní členovia komisie. Dôvody prípadného odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (2) V zápisnici okrskovej komisie o priebehu a výsledku hlasovania musí byť uvedené: a) čas začatia a ukončenia hlasovania, prípadne jeho prerušenia, b) počet oprávnených občanov zapísaných v okrsku do zoznamu na hlasovanie, c) počet oprávnených občanov, ktorým sa vydali hlasovacie lístky, d) počet odovzdaných hlasovacích lístkov, e) počet odovzdaných platných a počet odovzdaných neplatných hlasovacích lístkov, f) počet hlasov „áno“ a počet hlasov „nie“ ku každej jednotlivej otázke. (3) K zápisnici okrsková komisia priloží stručnú správu o obsahu sťažností, ktoré sa jej podali, a uzneseniach, ktoré k nim prijala. (4) Po podpísaní oboch rovnopisov zápisnice o priebehu a výsledku hlasovania predseda okrskovej komisie jedno vyhotovenie zápisnice odovzdá bez meškania okresnej komisii a vyčká na jej pokyn na ukončenie činnosti okrskovej komisie. (5) Okrsková komisia zapečatí odovzdané hlasovacie lístky a zoznamy na hlasovanie a odovzdá ich spolu s ostatnými dokladmi o hlasovaní do úschovy obciobci. § 23 Zápisnica okresnej komisie (1) Okresná komisia vyhotoví v dvoch rovnopisoch zápisnicu o výsledku hlasovania v okrese, ktorú podpíšu predseda, podpredsedovia a ostatní členovia komisie. Dôvody prípadného odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (2) Okresná komisia zisťuje výsledky hlasovania v okrese na základe zápisníc o priebehu a výsledku hlasovania odovzdaných okrskovými komisiami. (3) V zápisnici okresnej komisie musí byť uvedené: a) počet okrskov v okrese a počet okrskových komisií, ktoré zaslali zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania, b) celkový počet oprávnených občanov zapísaných v zoznamoch na hlasovanie v rámci okresu, c) celkový počet oprávnených občanov, ktorým sa v rámci okresu vydali hlasovacie lístky, d) celkový počet odovzdaných hlasovacích lístkov v rámci okresu, e) celkový počet odovzdaných platných hlasovacích lístkov a celkový počet odovzdaných neplatných hlasovacích lístkov v rámci okresu, f) celkový počet hlasov „áno“ a celkový počet hlasov „nie“ ku každej jednotlivej otázke v rámci okresu. (4) K zápisnici okresná komisia priloží stručnú správu o obsahu sťažností, ktoré sa jej podali, a uzneseniach, ktoré k nim prijala, ako aj o prípadoch porušenia právnych predpisov pri príprave a vykonávaní referenda. (5) Po podpísaní oboch rovnopisov zápisnice o výsledku hlasovania odovzdá predseda okresnej komisie jeden rovnopis zápisnice bez meškania ústrednej komisii a vyčká na jej pokyn na ukončenie činnosti okresnej komisie. Ostatné doklady o hlasovaní odovzdá do úschovy okresnému úradu. § 24 Zápisnica ústrednej komisie (1) Ústredná komisia preskúma zápisnice okresných komisií a na ich základe zisťuje výsledky hlasovania v referende. (2) Ústredná komisia vyhotoví vo dvoch rovnopisoch zápisnicu o výsledku hlasovania v referende, ktorú podpíšu predseda, podpredsedovia a ostatní členovia ústrednej komisie. Dôvody prípadného odmietnutia podpisu sa poznamenajú. (3) V zápisnici ústredná komisia uvedie: a) celkový počet okresov a okrskov a počet okrskových a okresných komisií, ktoré odovzdali zápisnicu o výsledku hlasovania, b) celkový počet oprávnených občanov zapísaných v zoznamoch na hlasovanie v referende, c) celkový počet oprávnených občanov, ktorým sa vydali hlasovacie lístky, d) celkový počet odovzdaných hlasovacích lístkov, e) celkový počet odovzdaných platných hlasovacích lístkov a celkový počet odovzdaných neplatných hlasovacích lístkov, f) celkový počet hlasov „áno“ a celkový počet hlasov „nie“ ku každej jednotlivej otázke. (4) V zápisnici ústredná komisia ďalej uvedie stručný obsah sťažností, ktoré sa jej podali, a uznesení, ktoré k nim prijala, ako aj prípady porušenia právnych predpisov pri príprave a vykonávaní referenda. (5) Po podpísaní všetkých rovnopisov zápisnice o výsledku hlasovania v referende odovzdá predseda ústrednej komisie jeden rovnopis zápisnice bez zbytočného odkladu Národnej rade Slovenskej republiky. Dokumentáciu o činnosti ústrednej komisie odovzdá jej predseda do úschovy Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky. (6) Bez zbytočného odkladu po odovzdaní zápisnice (odsek 5) zverejní ústredná komisia prostredníctvom Tlačovej kancelárie Slovenskej republiky výsledky hlasovania v referende [odsek 3 písm. b), e), f)]. § 25 Vyhlásenie výsledku referenda Vyhlásenie návrhu prijatého v referende12) obsahuje: a) deň, prípadne dni konania referenda, b) celkový počet oprávnených občanov zapísaných v zoznamoch na hlasovanie v referende, c) celkový počet oprávnených občanov, ktorí sa zúčastnili na hlasovaní, d) celkový počet oprávnených občanov, ktorí na otázku alebo otázky odpovedali „áno“, a celkový počet oprávnených občanov, ktorí na otázku alebo otázky odpovedali „nie“, e) konštatovanie, ktorý návrh alebo návrhy boli v referende prijaté. SIEDMA ČASŤ OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE REFERENDA § 26 Obstaranie pomocných prostriedkov (1) Pomocné prostriedky, najmä miestnosti na hlasovanie a potreby na vykonanie hlasovania zabezpečia pre okrskové komisie obceobce. (2) Pre okresné komisie zabezpečia pomocné prostriedky okresné úrady. § 27 Spolupráca iných orgánov a osôb (1) Všetky štátne orgány a obceobce sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona. (2) Fyzické i právnické osoby podnikajúce v odbore polygrafickej činnosti sú povinné v rozsahu zodpovedajúcom technickým možnostiam ich prevádzky, na žiadosť štátnych orgánov alebo obcíobcí plniacich úlohy podľa tohto zákona za odplatu zabezpečiť, aby hlasovacie lístky, hlasovacie preukazy a všetky ostatné dokumenty potrebné pre referendum boli včas a riadne vytlačené. Nároky na náhradu škody, ktoré vznikli pri plnení týchto úloh, nie sú týmto ustanovením dotknuté. § 28 Nároky členov komisií O nárokoch členov komisií platia obdobne ustanovenia volebného zákona o nárokoch členov volebných komisií.13) § 29 Úhrada nákladov spojených s referendom (1) Výdavky spojené s prípravou, výkonaním a zisťovaním výsledkov referenda sa uhrádzajú zo štátneho rozpočtu. (2) Výdavkami podľa odseku 1 nie sú výdavky spojené s kampaňou pred referendom, s výnimkou úhrad za používanie telekomunikačného zariadenia (§ 17 ods. 4). § 30 Záverečné ustanovenie (1) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a) vyhotoví vzory tlačív na hlasovanie a zabezpečí ich vytlačenie, b) usmerňuje 1. vytváranie okrskov na hlasovanie, 2. zostavovanie a vedenie zoznamov, 3. vystavovanie hlasovacích preukazov, 4. zabezpečovanie a vybavovanie miestností na hlasovanie, 5. úschovu hlasovacích lístkov a iných dokladov o hlasovaní. (2) Slovenský štatistický úrad vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania. § 31 Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) Čl. 95 Ústavy Slovenskej republiky č. 460/1992 Zb. 2) Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve. 3) § 13 ods. 1 a § 24 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov. § 17 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení neskorších predpisov. § 15 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení neskorších predpisov. 4) Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení neskorších predpisov. 5) § 2 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. 6) § 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. 7) Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom členení Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 295/1992 Zb. 8) § 4 a § 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. 9) Zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách v znení zákona č. 150/1992 Zb. 10) § 26 až § 31 zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. 11) § 33 zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb. 12) Čl. 98 Ústavy Slovenskej republiky. 13) § 51 zákona Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Zb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 565/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 565/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o predĺžení lehoty na preukazovanie vlastníctva na účely úpravy majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v poľnohospodárskych družstvách Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 113/1992 * § 1 - (1) Právne nároky vlastníkov podľa zákona o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách1) možno preukázať do 31. decembra 1995. * § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Aktuální znění od 1. 1. 1993 565 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky z 18. novembra 1992 o predĺžení lehoty na preukazovanie vlastníctva na účely úpravy majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v poľnohospodárskych družstvách Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: § 1 (1) Právne nároky vlastníkov podľa zákona o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách1) možno preukázať do 31. decembra 1995. (2) Vlastníctvo k nehnuteľnosti sa preukazuje spôsobmi uvedenými vo všeobecne záväzných právnych predpisoch.2) Vlastníctvo ostatného majetku sa preukazuje podľa osobitného predpisu.3) (3) Pri určení majetkového podielu podľa výmery pôdy a podľa hodnoty ostatného majetku preukázaných podľa odseku 1 sa postupuje podľa všeobecne záväzných právnych predpisov a podľa schváleného transformačného projektu. § 2 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) § 14 písm. b) a § 33a zákona č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách v znení zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 297/1992 Zb. a zákona č. 496/1992 Zb. 2) Napr. Občiansky zákonník, zákon č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 42/1992 Zb. a zákona č. 93/1992 Zb. 3) Zákon č. 229/1991 Zb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 566/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 566/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o Národnej banke Slovenska Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 113/1992 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4) * DRUHÁ ČASŤ - ORGÁNY NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA (§ 5 — § 11) * TRETIA ČASŤ - VZŤAH K VLÁDE (§ 12 — § 14) * ŠTVRTÁ ČASŤ - EMISIA BANKOVIEK A MINCÍ (§ 15 — § 17) * PIATA ČASŤ - NÁSTROJE MENOVEJ REGULÁCIE NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA (§ 18 — § 21) * ŠIESTA ČASŤ - OBCHODY NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA (§ 22 — § 27) * SIEDMA ČASŤ - PRÁVOMOC NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA V DEVÍZOVOM HOSPODÁRSTVE (§ 28 — § 29) * ÔSMA ČASŤ - ĎALŠIE ČINNOSTI A OPRÁVNENIA NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA (§ 30 — § 35) * DEVIATA ČASŤ - BANKOVÝ DOHĽAD A ŠTÁTNY DOZOR (§ 36 — § 37) * DESIATA ČASŤ - HOSPODÁRENIE NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA (§ 38 — § 39) * JEDENÁSTA ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 40 — § 41) * DVANÁSTA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 42 — § 50) Aktuální znění od 1. 1. 1993 566 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky z 18. novembra 1992 o Národnej banke Slovenska Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA § 1 (1) Zriaďuje sa Národná banka Slovenska ako emisná banka Slovenskej republiky. (2) Národná banka Slovenska je právnickou osobou so sídlom v Bratislave; nezapisuje sa do obchodného registra. (3) Pri vydávaní všeobecne záväzných právnych predpisov v rozsahu ustanovenom týmto zákonom má Národná banka Slovenska postavenie ako ministerstvá a iné orgány štátnej správy podľa čl. 123 Ústavy Slovenskej republiky. Národná banka Slovenska vydáva opatrenia vyhlasované v Zbierke zákonov a rozhodnutia v rozsahu ustanovenom osobitnými predpismi.1) (4) Národná banka Slovenska má v majetkovoprávnych vzťahoch pri nakladaní s vlastným majetkom postavenie podnikateľa. § 2 Hlavnou úlohou Národnej banky Slovenska je zabezpečenie stability meny. Za tým účelom Národná banka Slovenska a) určuje menovú politiku, b) vydáva bankovky a mince, c) riadi peňažný obeh, koordinuje platobný styk a zúčtovanie bánk a stará sa o ich plynulosť a hospodárnosť, d) vykonáva dozor nad vykonávaním bankových činností v rozsahu upravenom týmto zákonom a stará sa o bezpečné fungovanie a účelný rozvoj bankového systému, e) vykonáva ďalšie činnosti podľa tohto zákona. § 3 (1) Národná banka Slovenska je povinná podávať Národnej rade Slovenskej republiky polročne správu o menovom vývoji. (2) Národná banka Slovenska je povinná zverejniť informáciu o menovom vývoji najmenej raz za tri mesiace. § 4 (1) Národná banka Slovenska zastupuje Slovenskú republiku v medzinárodných menových inštitúciách a zabezpečuje plnenie úloh vyplývajúcich z tohto zastúpenia. (2) Národná banka Slovenska zastupuje Slovenskú republiku v operáciách na svetových trhoch peňazí. DRUHÁ ČASŤ ORGÁNY NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA § 5 Orgánmi Národnej banky Slovenska sú a) Banková rada Národnej banky Slovenska, b) Direktórium Národnej banky Slovenska. Banková rada Národnej banky Slovenska § 6 (1) Najvyšším riadiacim orgánom Národnej banky Slovenska je Banková rada Národnej banky Slovenska (ďalej len „banková rada“). Banková rada určuje menovú politiku a nástroje na jej uskutočňovanie a rozhoduje o menových opatreniach Národnej banky Slovenska. (2) Banková rada ďalej najmä a) ustanovuje zásady činnosti a obchodov Národnej banky Slovenska, b) schvaľuje rozpočet Národnej banky Slovenska (§ 38), c) ustanovuje organizačné usporiadanie Národnej banky Slovenska, d) ustanovuje druhy fondov Národnej banky Slovenska, ich výšku a použitie, e) ustanovuje rozsah úverov podľa § 25 ods. 2 a pravidlá emisie, f) ustanovuje platové a iné požitky guvernéra a viceguvernérov, g) udeľuje súhlas s pôsobením zamestnancov Národnej banky Slovenska v riadiacich, dozorných a kontrolných orgánoch obchodných spoločností a bánk, h) schvaľuje rokovací poriadok bankovej rady. § 7 (1) Členmi bankovej rady sú guvernér, dvaja viceguvernéri, dvaja vrchní riaditelia a traja ďalší členovia. (2) Guvernéra a viceguvernérov vymenúva a odvoláva prezident Slovenskej republiky na návrh vlády Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“), po schválení Národnou radou Slovenskej republiky. (3) Vrchných riaditeľov a ostatných troch členov bankovej rady vymenúva a odvoláva vláda na návrh guvernéra Národnej banky Slovenska. (4) Guvernér, viceguvernéri a vrchní riaditelia Národnej banky Slovenska sú vymenúvaní na šesť rokov. Funkčné obdobie ostatných členov bankovej rady je štvorročné. (5) Členstvo v bankovej rade je obmedzené najviac na dve funkčné obdobia nasledujúce za sebou. (6) S členstvom v bankovej rade je nezlučiteľná funkcia poslanca Národnej rady Slovenskej republiky, členstvo vo vláde, členstvo v riadiacich, dozorných a kontrolných orgánoch iných bánk, obchodných spoločností a ostatných podnikateľských subjektov. (7) Členstvo v bankovej rade zaniká vzdaním sa funkcie na vlastnú žiadosť člena odovzdanú bankovej rade. (8) Členstvo v bankovej rade zaniká odvolaním z funkcie a) ak bol člen právoplatne odsúdený za trestný čintrestný čin, b) na návrh bankovej rady, ak člen stratil schopnosť vykonávať svoju funkciu, c) ak člen začal vykonávať funkciu uvedenú v odseku 6. § 8 (1) Rokovaniu bankovej rady predsedá guvernér, v jeho neprítomnosti ním poverený viceguvernér. Banková rada prijíma svoje rozhodnutia väčšinou hlasov všetkých členov. Banková rada je uznášaniaschopná, ak je prítomný guvernér alebo ním poverený predsedajúci viceguvernér a aspoň ďalší traja členovia. Pri rovnosti hlasov rozhoduje hlas predsedajúceho. (2) Rokovací poriadok bankovej rady môže ustanoviť prípady, kedy je na prijatie rozhodnutia potrebný súhlas všetkých jej členov, prípadne ustanoviť inú majoritu pri hlasovaní. (3) Člen bankovej rady môže písomne splnomocniť iného člena bankovej rady, aby ho zastupoval na rokovaní a hlasovaní bankovej rady. (4) Rokovací poriadok bankovej rady schválený podľa § 6 ods. 2 písm. h) vydá guvernér. § 9 (1) Národnú banku Slovenska zastupuje navonok jej guvernér. (2) O neodkladných veciach, ktoré inak podliehajú schváleniu bankovej rady, môže rozhodnúť guvernér spolu s dvoma viceguvernérmi. Rozhodnutie je možné prijať len v prípade ich jednomyseľného súhlasu. (3) Rozhodnutia, prijaté podľa odseku 1, prerokúva na nasledujúcom zasadnutí banková rada, ktorá ich schváli alebo zruší. Direktórium Národnej banky Slovenska § 10 (1) Direktórium Národnej banky Slovenska (ďalej len „direktórium“) je výkonným orgánom Národnej banky Slovenska. Zodpovedá za výkon rozhodnutí bankovej rady. (2) Direktórium pripravuje zasadania bankovej rady, vykonáva jej rozhodnutia a spravuje Národnú banku Slovenska. (3) Direktórium zabezpečuje najmä výkon a) obchodov so Slovenskou republikou podľa tohto zákona (§ 25 a 26), b) schválenej menovej politiky, c) správy menových rezerv v zlate a devízových prostriedkoch, obchodov s devízovými hodnotami a platobného styku so zahraničím, d) emisie cenných papierov Národnej banky Slovenska a obchody s nimi, e) operácií s cennými papiermi, f) metodického riadenia a bankového dozoru v rozsahu ustanovenom bankovou radou, g) obchodov s bankami podľa tohto zákona, h) kontroly plnenia povinností pri hospodárení s devízovými hodnotami inými osobami než bankami, ktorú Národná banka Slovenska vykonáva podľa osobitného predpisu.2) § 11 (1) Členmi direktória sú viceguvernér poverený guvernérom Národnej banky Slovenska a vrchní riaditelia Národnej banky Slovenska. (2) Direktórium riadi viceguvernér a v čase jeho neprítomnosti ho zastupuje ním poverený vrchný riaditeľ. TRETIA ČASŤ VZŤAH K VLÁDE § 12 (1) Národná banka Slovenska v rozsahu ustanovenom týmto zákonom podporuje hospodársku politiku vlády. (2) Plnenie úloh podľa § 2 tohto zákona zabezpečuje Národná banka Slovenska nezávisle od pokynov vlády. (3) Na rokovaní bankovej rady sa môže zúčastniť s poradným hlasom člen vlády poverený vládou. (4) O záveroch rokovania a o prijatých rozhodnutiach bankovej rady informuje vládu guvernér alebo ním poverený člen bankovej rady. § 13 (1) Národná banka Slovenska zaujíma stanovisko k návrhom predkladaným na rokovanie vlády, ktoré sa dotýkajú pôsobnosti Národnej banky Slovenska. (2) Národná banka Slovenska plní poradné funkcie voči vláde vo veciach menovej politiky a bankovníctva. (3) Guvernér Národnej banky Slovenska a v jeho neprítomnosti ním poverený viceguvernér sa zúčastňuje na schôdzach vlády. § 14 Pri Národnej banke Slovenska môže byť ustanovený zbor poradcov zložený z odborníkov, ktorí nie sú zamestnancami Národnej banky Slovenska. O ustanovení zboru poradcov rozhoduje a jeho členov vymenúva a odvoláva guvernér. Rokovaniu zboru poradcov predsedá guvernér alebo nim poverený viceguvernér. ŠTVRTÁ ČASŤ EMISIA BANKOVIEK A MINCÍ § 15 Peňažnou jednotkou v Slovenskej republike je slovenská koruna, skratka názvu je „Sk“. Slovenská koruna sa delí na sto halierov. § 16 Národná banka Slovenska má výhradné právo vydávať bankovky a mince, ako aj pamätné mince (ďalej len „bankovky a mince“), ktoré sú zákonnými peniazmi. § 17 Podrobnosti súvisiace s emisiou bankoviek a mincí ustanoví Národná banka Slovenska všeobecne záväzným právnym predpisom. PIATA ČASŤ NÁSTROJE MENOVEJ REGULÁCIE NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA § 18 (1) Národná banka Slovenska ustanovuje úrokové sadzby, rámce, splatnosti a ďalšie podmienky obchodov, ktoré vykonáva podľa tohto zákona. (2) Národná banka Slovenska môže ustanoviť minimálne úrokové sadzby z vkladov prijímaných bankami a pobočkami zahraničných bánk (ďalej len „banky“) a maximálne úrokové sadzby z úverov nimi poskytovaných. Tieto sadzby bezodkladne vyhlasuje opatrením3) v Zbierke zákonov a zverejňuje ich v dennej tlači. (3) Národná banka Slovenska môže určiť bankám maximálny rozsah nimi poskytovaných úverov. § 19 Národná banka Slovenska ustanovuje a vyhlasuje podľa osobitného predpisu4) pravidlá likvidity, kapitálového vybavenia a ďalšie pravidlá obozretného podnikania bánk. § 20 Národná banka Slovenska môže požadovať, aby banky mali na účte v Národnej banke Slovenska uloženú ňou určenú časť svojich zdrojov (ďalej len „povinná minimálna rezerva“), ktoré sa spravidla neúročia. § 21 (1) Ak banka nedodržiava určenú povinnú minimálnu rezervu, je Národná banka Slovenska oprávnená účtovať jej zo sumy, o ktorú nie je určená povinná minimálna rezerva naplnená, úrok vo výške zodpovedajúcej až trojnásobku platnej diskontnej sadzby. (2) Pri zvýšení úrovne povinných minimálnych rezerv určí Národná banka Slovenska lehotu, v ktorej sa banka musí so zvýšením vyrovnať. ŠIESTA ČASŤ OBCHODY NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA Obchody s bankami § 22 Národná banka Slovenska vedie účty bánk a prijíma ich vklady. § 23 Národná banka Slovenska môže od bánk nakupovať alebo im predávať a) zmenky splatné do šiestich mesiacov odo dňa nákupu Národnou bankou Slovenska, opatrené aspoň dvoma podpismi, z toho aspoň jedným podpisom za banku, b) štátne dlhopisy alebo iné cenné papiere so štátnou zárukou, splatné do jedného roka odo dňa ich nákupu Národnou bankou Slovenska. § 24 (1) Národná banka Slovenska môže poskytnúť bankám na dobu najviac šiestich mesiacov úver zabezpečený cennými papiermi uvedenými v § 23, prípadne štátnymi dlhopismi alebo inými cennými papiermi so štátnou zárukou so splatnosťou dlhšou, než je uvedené v § 23 písm. b), alebo skladiskovými listami pre tovar hromadného charakteru plne poistený proti strate a poškodeniu, ako aj inými majetkovými hodnotami. (2) V záujme zachovania likvidity banky môže Národná banka Slovenska výnimočne poskytnúť banke krátkodobý úver, a to na dobu najviac troch mesiacov. Obchody so Slovenskou republikou § 25 (1) Národná banka Slovenska vedie príjmové a výdavkové účty štátneho rozpočtu, štátnych finančných aktív a pasív a štátnych účelových fondov. Platby z výdavkových účtov sa vykonávajú do výšky súhrnného zostatku na príjmových účtoch. Súhrnný zostatok nemožno prečerpať. (2) Národná banka Slovenska môže na základe rozhodnutia bankovej rady poskytnúť Slovenskej republike krátkodobý úver nákupom štátnych pokladničných poukážok splatných do troch mesiacov od ich nákupu na krytie výkyvov v hospodárení štátneho rozpočtu v priebehu roka. Celkový stav týchto úverov kedykoľvek v priebehu roka nesmie prekročiť 5 % príjmov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky v uplynulom roku. § 26 Národná banka Slovenska dáva do predaja podľa osobitného predpisu5) štátne dlhopisy a po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže na základe jeho poverenia a za dohodnutú odplatu vykonávať aj činnosti spojené so správou, splácaním a prevodmi štátnych dlhopisov, s výplatou úrokov z týchto dlhopisov, prípadne ďalšie požadované činnosti. § 27 Iné obchody Národnej banky Slovenska Národná banka Slovenska môže na usmernenie peňažného trhu vydávať, kupovať a predávať obchodovateľné cenné papiere. SIEDMA ČASŤ PRÁVOMOC NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA V DEVÍZOVOM HOSPODÁRSTVE § 28 Národná banka Slovenska a) vyhlasuje kurz slovenskej koruny k cudzím menám, b) určuje cenu zlata v bankových operáciách Národnej banky Slovenska, c) má v úschove a spravuje menové rezervy v zlate a v devízových prostriedkoch a disponuje s nimi. § 29 Národná banka Slovenska a) obchoduje so zlatom a ostatnými devízovými hodnotami a vykonáva všetky druhy bankových obchodov s tuzemskými a zahraničnými bankami, b) určuje podmienky pre usmerňovanie platobnej bilancie Slovenskej republiky a vyhlasuje ich opatrením3) v Zbierke zákonov, c) určuje podmienky pre obchod so zlatom a ostatnými devízovými hodnotami vykonávanými bankami a inými osobami podľa osobitného predpisu2) a vyhlasuje ich opatrením3) v Zbierke zákonov, d) vydáva cenné papiere znejúce na cudziu menu. ÔSMA ČASŤ ĎALŠIE ČINNOSTI A OPRÁVNENIA NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA § 30 (1) Národná banka Slovenska predkladá vláde návrhy zákonov v oblasti meny a peňažného obehu. (2) Národná banka Slovenska spolu s ministerstvom predkladá vláde návrhy zákonov v oblasti devízového hospodárstva a bankovníctva. § 31 (1) Národná banka Slovenska riadi hotovostný peňažný obeh a po dohode s ministerstvom ustanovuje vykonávacím predpisom prípady, kedy nemožno platiť v hotovosti. (2) Národná banka Slovenska na zabezpečenie jednotného platobného styku a zúčtovania v Slovenskej republike ustanoví vykonávacím predpisom a) rámcové zásady platobného styku medzi bankami a zúčtovania na účtoch v bankách, b) spôsob používania platobých prostriedkov používaných bankami v platobnom styku. (3) Národná banka Slovenska vedie register cenných papierov emitovaných Slovenskou republikou. § 32 Národná banka Slovenska vedie evidenciu zastúpení zahraničných bánk a finančných inštitúcií pôsobiacich na území Slovenskej republiky. Zahraničná banka alebo finančná inštitúcia je povinná prihlásiť zastúpenie na evidenciu ešte pred začiatkom jeho pôsobenia. § 33 Národná banka Slovenska uzaviera v rámci svojej pôsobnosti platobné a iné dohody so zahraničnými bankami a medzinárodnými finančnými inštitúciami. § 34 Národná banka Slovenska koordinuje rozvoj bankového informačného systému v Slovenskej republike. Za tým účelom ustanoví vykonávacím predpisom zásady bankového informačného systému. § 35 Národná banka Slovenska je oprávnená vykonávať investičnú a obchodnú činnosť v rozsahu nevyhnutnom na zabezpečenie jej činnosti. DEVIATA ČASŤ BANKOVÝ DOHĽAD A ŠTÁTNY DOZOR § 36 Bankový dohľad (1) Národná banka Slovenska vykonáva bankový dohľad nad a) činnosťou bánk a nad bezpečným fungovaním bankového systému, b) činnosťou iných osôb než bánk, ktoré majú povolenie podľa osobitných predpisov.6) (2) Bankový dohľad zahŕňa a) posudzovanie rozhodnutí o žiadostiach o udelenie povolenia pôsobiť ako banka podľa osobitného predpisu,4) b) dozor nad dodržiavaním podmienok ustanovených v povolení podľa písmena a), ako aj v povolení podľa osobitných predpisov, c) kontrolu dodržiavania opatrení vydaných Národnou bankou Slovenska, d) ukladanie opatrení podľa tohto zákona alebo podľa osobitného predpisu.4) (3) Pri výkone bankového dohľadu formou kontroly na mieste sa vzťahy medzi Národnou bankou Slovenska a kontrolovanými osobami riadia základnými pravidlami kontrolnej činnosti ustanovenými osobitným predpisom,7) s výnimkou ustanovení o overovaní odbornej spôsobilosti pracovníkov poverených výkonom kontroly a ustanovení o zverejňovaní výsledkov kontroly a ustanovení o spolupráci v oblasti kontroly. (4) Ak Národná banka Slovenska zistí nedostatky pri činnosti vykonávanej inými osobami než bankami na základe povolenia podľa osobitných predpisov,6) môže uložiť týmto osobám a) opatrenia smerujúce k náprave zistených nedostatkov, najmä prikáže upustiť od nesprávneho postupu alebo ukončiť činnosť, b) pokutu do 10 000 000 Sk podľa závažnosti zistených nedostatkov. (5) Pokutu podľa odseku 4 písm. b) môže uložiť Národná banka Slovenska aj osobám, ktoré vykonávajú bez povolenia činnosti, na ktoré je potrebné povolenie podľa osobitných predpisov.6) (6) Nedostatkami podľa odseku 4 sa rozumie porušenie podmienok ustanovených v povolení podľa osobitných predpisov,6) ako aj ostatných právnych predpisov a opatrení vydaných Národnou bankou Slovenska. (7) Uložením pokuty nie je dotknutá zodpovednosť podľa iných právnych predpisov. (8) Na konanie o uložení pokuty podľa odseku 4 písm. b) sa vzťahujú predpisy o správnom konaní.8) O rozklade proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje banková rada. (9) Pokuty sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. (10) Národná banka Slovenska môže uložiť pokutu podľa odseku 4 písm. b) do jedného roka odo dňa zistenia nedostatkov, najneskôr však do desiatich rokov odo dňa, v ktorom tieto nedostatky vznikli. § 37 Štátny dozor (1) Štátny dozor nad činnosťou bánk a iných osôb než bánk, ktoré majú povolenie podľa osobitných predpisov,6) vykonáva ministerstvo alebo ním poverený orgán. (2) Štátny dozor zahŕňa a) kontrolu dodržiavania zákonov, keď je na to ministerstvo týmto zákonom alebo osobitnými predpismi4) splnomocnené, b) kontrolu dodržiavania všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných Národnou bankou Slovenska, c) kontrolu plnenia opatrení vydaných ministerstvom pri výkone štátneho dozoru. (3) Ministerstvo má právo zúčastniť sa na rokovaniach riadiacich orgánov Národnej banky Slovenska, bánk a iných osôb než bánk, ktoré majú povolenie podľa osobitných predpisov,6) pri prerokúvaní ročnej účtovnej závierky a výsledkov výkonu štátneho dozoru. (4) Ak ministerstvo zistí nedostatky v činnosti bánk a iných osôb než bánk, ktoré majú povolenie podľa osobitných predpisov,6) vydá opatrenie na odstránenie zistených nedostatkov a určí lehotu na ich odstránenie. Pri zistení závažných nedostatkov môže uložiť týmto osobám pokutu do výšky 1 000 000 Sk. (5) Na výkon štátneho dozoru sa primerane použijú ustanovenia § 36 ods. 3, 7 až 10. DESIATA ČASŤ HOSPODÁRENIE NÁRODNEJ BANKY SLOVENSKA § 38 (1) Národná banka Slovenska hospodári podľa rozpočtu schváleného bankovou radou. (2) Národná banka Slovenska zo svojich výnosov uhrádza nevyhnutné náklady na svoju činnosť. Vytvorený zisk používa na dopĺňanie rezervného fondu a ďalších fondov vytváraných zo zisku a na ostatné použitie v rozpočtovanej výške. Zostávajúci zisk odvádza do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. (3) Ročnú správu o výsledku svojho hospodárenia Národná banka Slovenska predkladá do troch mesiacov po skončení kalendárneho roka na schválenie Národnej rade Slovenskej republiky. Ak ju Národná rada Slovenskej republiky neschváli, je Národná banka Slovenska povinná do šiestich týždňov predložiť spresnenú a doplnenú správu podľa jej požiadavky. § 39 (1) Národná banka Slovenska vedie účtovníctvo podľa osobitných predpisov.9) (2) Účtovnú závierku Národnej banky Slovenska overujú dvaja audítori. Audítorov určuje Najvyšší kontrolný úrad Slovenskej republiky. (3) Národná banka Slovenska zverejní výročnú správu, ktorá obsahuje základné údaje o menovom vývoji Slovenskej republiky, po jej schválení Národnou radou Slovenskej republiky. (4) Národná banka Slovenska spracúva a poskytuje dekádne na zverejnenie v tlači výkaz o svojej finančnej pozícii. JEDENÁSTA ČASŤ VŠEOBECNÉ USTANOVENIA § 40 (1) Na všetky bankové operácie Národnej banky Slovenska včítane stavov na účtoch, ktoré vedie, sa vzťahuje bankové tajomstvo. (2) Povinnosť zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, s ktorými sa oboznámia pri výkone svojej funkcie, platí aj pre členov zboru poradcov. Z dôvodov verejného záujmu ich môže tejto povinnosti zbaviť guvernér. § 41 Členovia bankovej rady a ostatní zamestnanci Národnej banky Slovenska sú povinní zachovávať mlčanlivosť v služobných veciach. Táto povinnosť trvá aj po skončení pracovnoprávneho vzťahu alebo iného obdobného vzťahu. Z dôvodov verejného záujmu môže zbaviť tejto povinnosti členov bankovej rady banková rada a ostatných zamestnancov Národnej banky Slovenska guvernér. DVANÁSTA ČASŤ SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 42 Vydávanie cenných papierov podľa § 27 a § 29 písm. d) tohto zákona nepodlieha povoleniu ministerstva. § 43 Pre zamestnancov Národnej banky Slovenska platia ustanovenia osobitných predpisov.10) § 44 Na Národnú banku Slovenska sa vzťahuje a) zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 567/1992 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky s výnimkou § 11 ods. 3, § 14, § 16 ods. 2 a § 18, b) § 17 ods. 3 zákona č. 286/1992 Zb. o daniach z príjmov. § 45 Bankovky a mince, ktoré sú ku dňu nadobudnutia účinnosti tohto zákona v obehu ako zákonné peniaze na základe osobitných predpisov,11) sa považujú za zákonné peniaze. § 46 Opatrenia zabezpečujúce prechod česko-slovenskej meny na slovenskú menu budú ustanovené osobitným predpisom. § 47 Prechod majetku, práv a záväzkov zo Štátnej banky česko-slovenskej na Národnú banku Slovenska sa uskutoční v súlade s osobitným predpisom. § 48 Až do uskutočnenia prechodu česko-slovenskej meny na slovenskú menu sa vzťahujú na emisiu bankoviek a mincí ustanovenia štvrtej časti zákona č. 22/1992 Zb. o Štátnej banke česko-slovenskej. § 49 Až do uskutočnenia prechodu česko-slovenskej meny na slovenskú menu sa pokuta podľa § 36 ods. 4 písm. b) a § 37 ods. 4 tohto zákona ukladá v korunách česko-slovenských. § 50 Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993, okrem ustanovení § 15 až 17 a § 28 písm. a), ktoré nadobudnú účinnosť súčasne s prechodom česko-slovenskej meny na slovenskú menu. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) Napr. zákon č. 21/1992 Zb. o bankách, devízový zákon č. 528/1990 Zb. v znení zákona č. 228/1992 Zb. 2) Devízový zákon č. 528/1990 Zb. v znení zákona č. 228/1992 Zb. 3) § 8 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov. 4) Zákon č. 21/1992 Zb. 5) § 19 ods. 2 zákona č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch. 6) Devízový zákon č. 528/1990 Zb. v znení neskorších predpisov. Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon). 7) Zákon SNR č. 418/1991 Zb. o štátnej kontrole. 8) Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 9) Zákon č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. 10) Napr. § 73 ods. 2 až 5 Zákonníka práce. 11) § 21 a § 55 zákona č. 22/1992 Zb. o Štátnej banke česko-slovenskej.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 567/1992 Sb.
Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 567/1992 Sb. Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 113/1992 * PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 1) * DRUHÁ ČASŤ - ŠTÁTNY ROZPOČET (§ 2 — § 6) * TRETIA ČASŤ - ROZPOČTOVÝ PROCES A PRAVIDLÁ ROZPOČTOVÉHO HOSPODÁRENIA (§ 7 — § 14) * ŠTVRTÁ ČASŤ - ŠTÁTNY ZÁVEREČNÝ ÚČET A ŠTÁTNE FINANČNÉ AKTÍVA A PASÍVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY (§ 15 — § 16) * PIATA ČASŤ - KONTROLA ROZPOČTOVÉHO HOSPODÁRENIA (§ 17 — § 18) * ŠIESTA ČASŤ - ŠTÁTNE FONDY (§ 19 — § 19) * SIEDMA ČASŤ - ROZPOČTY OBCÍ (§ 20 — § 22) * ÔSMA ČASŤ - FINANČNÉ HOSPODÁRENIE OBCE (§ 23 — § 26) * DEVIATA ČASŤ - ZÁSADY HOSPODÁRENIA ROZPOČTOVÝCH A PRÍSPEVKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ (§ 27 — § 32) * DESIATA ČASŤ - VŠEOBECNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 33 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 1993 567 ZÁKON Národnej rady Slovenskej republiky zo 17. novembra 1992 o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone: PRVÁ ČASŤ ÚVODNÉ USTANOVENIA § 1 (1) Tento zákon upravuje postavenie, funkciu a zostavenie štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet“) a štátneho záverečného účtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny záverečný účet“), postavenie rozpačtov obcí1) a použitie ich prostriedkov. Určuje zásady hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami a jeho kontrolu. (2) Tento zákon ďalej ustanovuje druhy príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu a rozpočtov obcí a upravuje zriaďovanie a zásady hospodárenia štátnych účelových fondov Slovenskej republiky (ďalej len „štátne fondy“). DRUHÁ ČASŤ ŠTÁTNY ROZPOČET § 2 (1) Štátny rozpočet je základným ekonomickým nástrojom finančnej politiky. (2) Finančné hospodárenie Slovenskej republiky sa spravuje jej štátnym rozpočtom, ktorý sa zostavuje na každý rozpočtový rok. (3) Rozpočtový rok je zhodný s kalendárnym rokom. (4) Výšku príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu schvaľuje na rozpočtový rok Národná rada Slovenskej republiky (ďalej len „národná rada“) zákonom o štátnom rozpočte. Prílohou zákona o štátnom rozpočte sú údaje o príjmoch a výdavkoch jednotlivých kapitol. (5) V štátnom rozpočte, v rozpočtoch štátnych fondov a rozpočtoch obcí sa uplatňuje jednotné triedenie príjmov a výdavkov, ako aj jednotný spôsob evidencie o ich plnení podľa osobitného predpisu. § 3 Obsah štátneho rozpočtu Štátny rozpočet obsahuje: a) príjmy a výdavky Slovenskej republiky, okrem príjmov a výdavkov, o ktorých to ustanovuje osobitný zákon, b) finančné vzťahy k právnickým a fyzickým osobám, c) rozpočtové rezervy. § 4 Príjmy štátneho rozpočtu (1) Príjmy štátneho rozpočtu sú a) dane a poplatky od právnických osôb, ktorých sídlo je na území Slovenskej republiky, okrem príjmov, ktoré sú podľa tohto alebo iného zákona národnej rady príjmom rozpočtov štátnych fondov, rozpočtov obcí alebo osobitných právnických osôb zriadených zákonom na financovanie sociálnych a zdravotníckych potrieb (ďalej len „národná poisťovňa“), b) dane a poplatky od fyzických osôb, ktoré majú bydlisko na území Slovenskej republiky, okrem príjmov, ktoré sú podľa tohto alebo iného zákona národnej rady príjmom rozpočtov štátnych fondov, rozpočtov obcí alebo národnej poisťovne, c) dane a poplatky od právnických a fyzických osôb, ktorých sídlo alebo bydlisko je mimo územia Slovenskej republiky a ktoré vykonávajú činnosť alebo majú príjmy z iného zdroja2) na území Slovenskej republiky okrem príjmov rozpočtov štátnych fondov, rozpočtov obcí alebo národnej poisťovne, d) clá, dovozné alebo vývozné prirážky, vyrovnávajúce dávky z dovozu, e) splátky vládnych úverov poskytnutých Slovenskou republikou do zahraničia a zákonom národnej rady určené podiely na splátkach vládnych úverov poskytnutých Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou do zahraničia a na odvode náhrad za účasť na vládnych úveroch, f) zákonom národnej rady určené podiely na splátkach návratných finančných výpomocí poskytnutých zo štátneho rozpočtu federácie, g) príjmy ministerstiev, ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, ďalších štátnych orgánov a právnických osôb, ktoré majú pre účely tohto zákona postavenie ústredných orgánov Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné orgány“), ako aj príjmy rozpočtových organizácií a odvody príspevkových organizácií v ich pôsobnosti, h) vratky návratných finančných výpomocí poskytnutých zo štátneho rozpočtu a náhrada ušlého zisku, ch) vratky príspevkov a dotácií po zúčtovaní finančných vzťahov so štátnym rozpočtom, i) výnosy z cenných papierov nadobudnutých od iných emitentov alebo prostriedky získané predajom štátnych cenných papierov emitovaných v súlade so zákonom národnej rady, j) výnosy z predaja majetku vo vlastníctve Slovenskej republiky, ak osobitný predpis neustanoví inak, k) odvody a penále za porušenie rozpočtovej disciplíny, pokiaľ nie sú príjmom rozpočtu obce alebo štátneho fondu, l) ďalšie príjmy ustanovené osobitným zákonom. (2) Na úhradu finančných potrieb štátneho rozpočtu sa môžu so súhlasom národnej rady použiť štátne finančné aktíva Slovenskej republiky alebo inak získané prostriedky. § 5 Výdavky štátneho rozpočtu (1) Zo štátneho rozpočtu sa uhradzujú najmä a) výdavky na činnosť ústredných orgánov a ich prostredníctvom výdavky na činnosť rozpočtových organizácií a príspevky príspevkovým organizáciám v ich pôsobnosti, ako aj ostatné výdavky ustanovené zákonom o štátnom rozpočte alebo osobitnými predpismi, b) výdavky na zabezpečenie spoločných potrieb Slovenskej republiky a Českej republiky v rozsahu ustanovenom v zákone o štátnom rozpočte, c) výdavky na sociálne a zdravotné poistenie, d) výdavky na krytie štátnych objednávok a náhrady ujmy spôsobenej štátom, e) výdavky na štátny dlh Slovenskej republiky, na emisiu cenných papierov a na úhradu výnosov ich majiteľom a na ich splácanie, ako aj výdavky na nákup cenných papierov od iných subjektov, f) splátky úverov a úroky z prijatých úverov, ako aj splátky nesplatených úverov, za ktoré prevzal štát záruky, g) vládne úvery, h) štátne príspevky na volebné náklady politickým stranám a hnutiam.3) (2) Zo štátneho rozpočtu sa môžu poskytovať a) dotácie a návratné finančné výpomoci právnickým osobám a podnikateľom, b) dotácie a návratné finančné výpomoci obciam, c) dotácie štátnym fondom, d) príspevky fyzickým osobám podľa osobitných predpisov.4) (3) Dotácie sa poskytujú na konkrétne akcie alebo na vopred určené okruhy potrieb podľa zákona o štátnom rozpočte. Môžu byť použité len na určené účely a za podmienok ustanovených Ministerstvom financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo financií“). Podliehajú ročnému zúčtovaniu so štátnym rozpočtom. (4) Ak v priebehu rozpočtového roka prechádza výkon štátnej správy z orgánu štátnej správy na obce, prevedie ústredný orgán štátnej správy zodpovedajúci objem prostriedkov do rozpočtov obcí. (5) Spôsob zúčtovania príspevkov a dotácií zo štátneho rozpočtu určí každoročne ministerstvo financií. (6) Podrobnosti o krytí štátnych objednávok upraví vláda nariadením. § 6 Rozpočtové provizórium (1) Ak nebude zákon o štátnom rozpočte na príslušný rozpočtový rok schválený pred 1. januárom rozpočtového roka, spravuje sa rozpočtové hospodárenie v dobe od 1. januára rozpočtového roka do vyhlásenia zákona o štátnom rozpočte na tento rok rozpočtovým provizóriom podľa návrhu štátneho rozpočtu predloženého vládou Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) národnej rade. (2) Ak vláda nepredloží návrh štátneho rozpočtu do 1. januára rozpočtového roka, urobí do tohto termínu s predchádzajúcim súhlasom národnej rady nevyhnutné opatrenia na zabezpečenie hospodárenia v dobe rozpočtového provizória, ktoré schvaľuje národná rada. (3) Rozpočtové príjmy a výdavky uskutočnené počas rozpočtového provizória sa zúčtujú so štátnym rozpočtom po jeho vyhlásení. TRETIA ČASŤ ROZPOČTOVÝ PROCES A PRAVIDLÁ ROZPOČTOVÉHO HOSPODÁRENIA § 7 Návrh štátneho rozpočtu (1) Ministerstvo financií vypracúva návrh štátneho rozpočtu na príslušný rozpočtový rok v súčinnosti s ústrednými orgánmi, obcami a správcami štátnych fondov a predkladá ho vláde. Prílohu návrhu štátneho rozpočtu tvoria návrhy rozpočtov štátnych fondov a vybrané údaje rozpočtov obcí. (2) Vláda predkladá návrh štátneho rozpočtu na schválenie národnej rade v ňou určenom termíne. (3) Ministerstvo financií riadi práce na vypracúvaní návrhu štátneho rozpočtu a usmerňuje vypracovanie rozpočtov ústredných orgánov a štátnych fondov. (4) Ústredné orgány, obce, štátne fondy, národná poisťovňa, subjekty, ktorým sa poskytujú prostriedky zo štátneho rozpočtu podľa § 5 tohto zákona, a ďalšie subjekty, za ktoré štátny rozpočet preberá záruky za úvery, sú povinné predkladať ministerstvu financií požadované údaje o hospodárení a stave majetku pre potreby zostavenia štátneho rozpočtu, štátneho záverečného účtu a hodnotenia plnenia štátneho rozpočtu. § 8 Rozpočty ústredných orgánov (1) Príjmy a výdavky štátneho rozpočtu sa členia na kapitoly zodpovedajúce pôsobnosti jednotlivých ústredných orgánov (ďalej len „rozpočty ústredných orgánov“). Tieto príjmy a výdavky štátneho rozpočtu, ktoré majú všeobecný charakter a nepatria do pôsobnosti žiadneho ústredného orgánu, tvoria rozpočtovú kapitolu Všeobecná pokladničná správa, ktorú spravuje minister financií Slovenskej republiky (ďalej len „minister financií“). Výdavky spojené so správou štátneho dlhu tvoria rozpočtovú kapitolu Štátny dlh, ktorú spravuje minister financií, ak osobitný predpis neustanovuje inak. (2) Rozpočty ústredných orgánov obsahujú a) príjmy a výdavky ústredných orgánov, b) príjmy a výdavky rozpočtových organizácií v pôsobnosti ústredných orgánov, c) príspevky príspevkovým organizáciám a odvody príspevkových organizácií v pôsobnosti ústredných orgánov, d) dotácie zo štátneho rozpočtu na úlohy a činnosti, ktoré sú v pôsobnosti ústredných orgánov. (3) Vedúci ústredných orgánov prerokujú návrhy svojich rozpočtov v príslušných orgánoch národnej rady. Návrh rozpočtu kapitol Všeobecná pokladničná správa a Štátny dlh prerokúva v príslušných orgánoch národnej rady minister financií. § 9 Časové a účelové použitie rozpočtových prostriedkov (1) Rozpočtové prostriedky môžu byť použité iba do konca rozpočtového roka, a to len na účely, na ktoré boli štátnym rozpočtom určené. (2) Vedúci ústredného orgánu alebo inej právnickej osoby alebo fyzická osoba zodpovedá za hospodárne a efektívne používanie rozpočtových prostriedkov. (3) Všeobecne záväzný právny predpis upraví podrobnosti o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu a ustanoví podmienky odchýlok od časového a účelového použitia rozpočtových prostriedkov na zabezpečenie plynulého hospodárenia a riadneho plnenia záväzkov. § 10 Úhrada rozpočtovo nezabezpečených potrieb Ak vznikne v priebehu roka potreba úhrady, ktorá nie je v rozpočte ústredného orgánu alebo rozpočtovej organizácie zabezpečená, možno úhradu realizovať a) v právomoci ústredného orgánu alebo rozpočtovej organizácie v rámci ich rozpočtu hospodárnejším vykonávaním iných úloh alebo odsunutím, prípadne obmedzením iného, menej naliehavého výdavku, pokiaľ to nie je v rozpore s riadnou činnosťou ústredného orgánu alebo rozpočtovej organizácie, b) použitím vlastných mimorozpočtových zdrojov, c) rozpočtovým opatrením v právomoci nadriadeného orgánu, d) z rezerv štátneho rozpočtu. § 11 Rozpočtové opatrenia (1) Rozpočtové opatrenia sú presuny rozpočtových prostriedkov, povolené prekročenie rozpočtu a viazanie rozpočtových prostriedkov. (2) Rozsah rozpočtových opatrení, ktoré môže vláda vykonať, ustanoví zákon o štátnom rozpočte. § 12 Sankcie za porušenie rozpočtovej disciplíny (1) Subjekty, ktoré neoprávnene použijú alebo zadržia prostriedky poskytnuté zo štátneho rozpočtu alebo štátnych fondov, sú povinné vrátiť finančné prostriedky v rovnakej výške štátnemu rozpočtu alebo štátnemu fondu. Zároveň sú povinné zaplatiť penále vo výške 0,5 % zo zadržanej alebo neoprávnene použitej sumy za každý deň omeškania s vrátením alebo za každý deň neoprávneného použitia poskytnutých prostriedkov, najviac do výšky dvojnásobku tejto sumy a najmenej 1000 Kčs. (2) Pri hospodárení s prostriedkami rozpočtu obcí sa postupuje podľa odseku 1; vrátené sumy a výnos penále sú príjmom rozpočtu obce. (3) Ak sa porušenie rozpočtovej disciplíny podľa odsekov 1 a 2 zistilo vnútornou kontrolou, znižuje sa penále na polovicu. (4) Penále nemožno vymáhať po uplynutí desiatich rokov nasledujúcich po roku, v ktorom došlo k porušeniu rozpočtovej disciplíny podľa odsekov 1 a 2. (5) Ministerstvo financií môže povoliť z dôvodu zamedzenia tvrdosti úľavy z odsekov 1 a 3 a obec z odsekov 2 a 3. § 13 Zodpovednosť za hospodárenie (1) Vláda zodpovedá národnej rade za hospodárenie s rozpočtovými prostriedkami a podáva jej štvrťročne správu o plnení štátneho rozpočtu. (2) Za hospodárenie s rozpočtovými prostriedkami ústredných orgánov, rozpočtových a príspevkových organizácií a štátnych fondov zodpovedajú ich vedúci. Za hospodárenie s rozpočtovými prostriedkami v kapitolách Všeobecná pokladničná správa a Štátny dlh zodpovedá minister financií. Správy o plnení svojich rozpočtov prerokúvajú vedúci ústredných orgánov v príslušných orgánoch národnej rady. (3) Vláda alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže v rozsahu a za podmienok určených zákonom národnej rady o štátnom rozpočte povoliť uskutočnenie výdavku nevyhnutného pre hospodárstvo Slovenskej republiky a nezabezpečeného v štátnom rozpočte, ak sa nedá pokryť z rozpočtu ústredného orgánu, ak zabezpečí jeho úhradu vyššími príjmami alebo úsporami na iných výdavkoch štátneho rozpočtu alebo odsunutím, prípadne obmedzením iného, menej naliehavého výdavku, prípadne z rezerv štátneho rozpočtu. (4) Vláda môže v závažných prípadoch v priebehu roka viazať prostriedky štátneho rozpočtu. Tieto prostriedky možno uvoľniť iba s jej súhlasom. § 14 Rozpočtové rezervy (1) Na zabezpečenie rozpočtového hospodárenia, na krytie nevyhnutných a nepredvídaných výdavkov a na krytie úbytku alebo zníženia rozpočtových príjmov sa vytvárajú v štátnom rozpočte rezervy. (2) Rozpočtové rezervy tvoria a) rozpočtová rezerva vlády, b) rezerva na garancie národnej poisťovni, c) rezerva na štátne záruky na úvery podnikateľom. (3) Výšku rozpočtových rezerv a ich použitie schvaľuje národná rada zákonom o štátnom rozpočte. S rozpočtovými rezervami disponuje vláda a v ňou určenom rozsahu minister financií. (4) O hospodárení s rozpočtovými rezervami podáva vláda správu národnej rade v rámci správ o plnení štátneho rozpočtu alebo na žiadosť národnej rady. ŠTVRTÁ ČASŤ ŠTÁTNY ZÁVEREČNÝ ÚČET A ŠTÁTNE FINANČNÉ AKTÍVA A PASÍVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY § 15 Štátny záverečný účet (1) Štátny záverečný účet zahŕňa výsledky hospodárenia s prostriedkami štátneho rozpočtu za príslušný rozpočtový rok. Prílohou štátneho záverečného účtu sú záverečné účty štátnych fondov, vybrané údaje hospodárenia obcí a zhodnotenie poskytnutých záruk za úvery a návratných finančných výpomocí. (2) Ústredné orgány zostavujú o výsledkoch svojho ročného rozpočtového hospodárenia záverečný účet a prerokúvajú ho v príslušných orgánoch národnej rady. Záverečný účet kapitoly Všeobecná pokladničná správa a Štátny dlh predkladá minister financií. (3) Návrh štátneho záverečného účtu zostavuje ministerstvo financií v súčinnosti s ústrednými orgánmi a obcami a predkladá ho vláde spolu s návrhom na použitie prebytku rozpočtového hospodárenia alebo na úhradu jeho schodku. Vláda po prerokovaní predkladá návrh štátneho záverečného účtu na schválenie národnej rade najneskôr do 6 mesiacov po ukončení rozpočtového roka. O použití prebytku rozpočtového hospodárenia Slovenskej republiky alebo o spôsobe úhrady schodku rozhoduje národná rada na návrh vlády. (4) Ministerstvo financií riadi práce na zostavení štátneho záverečného účtu a usmerňuje práce na zostavení záverečných účtov štátnych fondov. § 16 Štátne finančné aktíva a pasíva Slovenskej republiky (1) Štátne finančné aktíva Slovenskej republiky sú prostriedky Slovenskej republiky vytvorené z výsledkov rozpočtového hospodárenia minulých rokov a ďalších finančných operácií Slovenskej republiky. Štátne finančné pasíva sú záväzky Slovenskej republiky z minulých rokov. (2) Evidenciu štátnych finančných aktív a pasív Slovenskej republiky vedie ministerstvo financií, pokiaľ osobitný predpis neustanoví inak. (3) Ministerstvo financií predkladá vláde prehľad o štátnych finančných aktívach a pasívach Slovenskej republiky. (4) Vláda podáva národnej rade spolu so štátnym záverečným účtom prehľad o štátnych finančných aktívach a pasívach Slovenskej republiky. (5) Štátne finančné aktíva z výsledkov rozpočtového hospodárenia Slovenskej republiky z minulých rokov sa môžu použiť iba so súhlasom národnej rady. Štátne finančné aktíva z ďalších finančných operácií Slovenskej republiky sa môžu použiť iba so súhlasom vlády. PIATA ČASŤ KONTROLA ROZPOČTOVÉHO HOSPODÁRENIA § 17 Kontrolná pôsobnosť vlády Hospodárenie s prostriedkami štátneho rozpočtu kontroluje vláda. § 18 Kontrolná pôsobnosť ministerstva financií (1) Ministerstvo financií priebežne hodnotí plnenie štátneho rozpočtu a rozpočtov štátnych fondov a správy o výsledkoch podáva vláde. (2) Ministerstvo financií vykonáva kontrolu hospodárenia s prostriedkami štátneho rozpočtu v ústredných orgánoch a v štátnych fondoch. (3) Hospodárenie s prostriedkami štátneho rozpočtu v rozpočtových a príspevkových organizáciách a čerpanie a využitie prostriedkov štátneho rozpočtu poskytnutých obciam a ostatným právnickym alebo fyzickým osobám kontrolujú územné finančné orgány.5) V prípade potreby môže kontrolu vykonať ministerstvo financií. (4) Týmto nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov v oblasti kontroly čerpania a použitia prostriedkov štátneho rozpočtu. ŠIESTA ČASŤ ŠTÁTNE FONDY § 19 (1) Štátny fond je právnická osoba, ktorá sa zriaďuje zákonom národnej rady na financovanie osobitne určených úloh, pokiaľ je ich financovanie týmto spôsobom opodstatnené. (2) Správu štátneho fondu vykonáva z prostriedkov svojho rozpočtu ústredný orgán ustanovený zákonom, ktorý tiež predkladá ministerstvu financií na každý rozpočtový rok návrh rozpočtu, prehľad pohľadávok a záväzkov a záverečný účet štátneho fondu. (3) Rozpočet štátneho fondu je zapojený na štátny rozpočet finančnými vzťahmi. (4) Zdrojom štátneho fondu sú vlastné príjmy a príjmy z jeho ekonomických aktivít. Ako doplnkový zdroj štátneho fondu môže byť použitá dotácia zo štátneho rozpočtu v rozsahu schválenom zákonom národnej rady o štátnom rozpočte. Zdroje štátneho fondu a okruh použitia jeho prostriedkov vymedzí zákon, ktorým sa štátny fond zriaďuje. (5) Slovenská republika neručí za záväzky štátneho fondu a štátny fond neručí za záväzky Slovenskej republiky. SIEDMA ČASŤ ROZPOČTY OBCÍ § 20 (1) Finančné hospodárenie obcí sa riadi schváleným rozpočtom a plánom tvorby a použitia mimorozpočtových peňažných fondov. (2) Rozpočty obcí vyjadrujú ekonomickú samostatnosť samosprávnych území. Obsahujú finančné vzťahy k právnickým a fyzickým osobám pôsobiacim na spravovanom území, ako aj občanom žijúcim na tomto území. Zahŕňajú tiež finančné vzťahy k štátnemu rozpočtu. § 21 Príjmy rozpočtu obce (1) Príjmy rozpočtu obce sú a) výnosy z majetku obce a majetku vo vlastníctve štátu a v správe obce, b) dane a poplatky od právnických a fyzických osôb podľa osobitných predpisov, c) príjmy rozpočtových organizácií a odvody príspevkových organizácií zriadených obcou, d) výnosy z činnosti obce a právnických osôb založených obcou, e) výnosy pokút za priestupky podľa osobitných predpisov, f) odvody a penále za porušenie rozpočtovej disciplíny, pokiaľ nie sú príjmom štátneho rozpočtu, g) príjmy z obecných cenných papierov a výnosy z finančných investícií obce, h) prostriedky prevedené z mimorozpočtových peňažných fondov obce, ch) dary a výnosy dobrovoľných zbierok v prospech obce, i) prijaté úvery, j) dotácie zo štátnych fondov, k) návratné finančné výpomoci, l) vratky návratných finančných výpomocí z rozpočtu obce a úhrada ušlého zisku, m) iné príjmy ustanovené osobitnými predpismi. (2) Ďalšie príjmy rozpočtu obce tvoria a) dotácie zo štátneho rozpočtu na účely vymedzené týmto zákonom alebo zákonom o štátnom rozpočte, b) podiely na príjmoch štátneho rozpočtu ustanovené zákonom o štátnom rozpočte. § 22 Výdavky rozpočtu obce Z rozpočtu obce sa uhradzujú najmä a) výdavky na činnosť obce a na činnosť právnických osôb založených alebo zriadených obcou, b) dotácie a návratné finančné výpomoci fyzickým osobám a právnickým osobám podnikajúcim na spravovanom území, c) vratky návratných finančných výpomocí, vrátane náhrady ušlého zisku, d) výdavky na emisiu obecných cenných papierov a na úhradu výnosov ich majiteľom a na ich splácanie, ako aj výdavky na finančné investície, e) príspevky na zriaďovanie regionálnych alebo záujmových fondov obcí a na združovanie prostriedkov, f) výdavky na investičné a rozvojové potreby, g) splátky prijatých úverov a úroky, h) výdavky na sociálnu výpomoc občanom obce, ch) iné výdavky ustanovené osobitnými predpismi. ÔSMA ČASŤ FINANČNÉ HOSPODÁRENIE OBCE § 23 Hospodárenie podľa rozpočtu obce (1) Obec kryje svoje potreby predovšetkým vlastnými rozpočtovými príjmami; v prípadoch nedostatku vlastných zdrojov na financovanie preukázateľne nutných potrieb obce môže dostať dotáciu zo štátneho rozpočtu. (2) Obec si sama zostavuje a schvaľuje svoj rozpočet a podľa neho hospodári.6) Rozpočet sa zostavuje na obdobie jedného kalendárneho roka. (3) Obec je povinná na účely zostavenia návrhu štátneho rozpočtu a štátneho záverečného účtu poskytovať informácie a vybrané údaje o svojom hospodárení. Rozsah údajov a spôsob ich predkladania určí ministerstvo financií. (4) Pre hospodárenie s rozpočtovými prostriedkami obce platia obdobne ustanovenia § 9, 10 a 11 tohto zákona. § 24 Finančné usporiadanie (1) Po skončení rozpočtového roka obec finančne usporiada svoje hospodárenie, vrátane finančných vzťahov k štátnemu rozpočtu a k štátnym fondom. (2) Prebytky hospodárenia rozpočtu obce po skončení roka neprepadajú a sú zdrojom tvorby mimorozpočtových peňažných fondov obce. Prípadný schodok svojho hospodárenia vyrovná obec predovšetkým z rezervy svojho schváleného rozpočtu alebo z mimorozpočtových peňažných fondov. § 25 Peňažné fondy obcí (1) Obec vytvára vlastné mimorozpočtové peňažné fondy. Tvorí ich zo zostatkov týchto fondov z minulých rokov a z prebytkov hospodárenia bežného roka. Zostatky peňažných fondov koncom roka neprepadajú. O druhoch a spôsobe tvorby a použitia jednotlivých peňažných fondov rozhoduje obecné zastupiteľstvo. (2) Prostriedky svojich peňažných fondov používa obec v zásade vždy prostredníctvom príjmov a výdavkov svojho rozpočtu, okrem prevodov prostriedkov medzi jednotlivými peňažnými fondami navzájom a prípadov, keď prostriedky peňažných fondov slúžia len na vyrovnanie časového nesúladu medzi príjmami a výdavkami v priebehu rozpočtového roka a na poskytnutie návratných finančných výpomocí. (3) Obec vytvára rezervný fond vo výške určenej obecným zastupiteľstvom; minimálny ročný prídel do fondu je 10 % prebytku hospodárenia príslušného rozpočtového roka. § 26 Záverečný účet obce Záverečný účet obce obsahuje výsledky rozpočtového hospodárenia obce, vrátane výsledkov hospodárenia peňažných fondov. DEVIATA ČASŤ ZÁSADY HOSPODÁRENIA ROZPOČTOVÝCH A PRÍSPEVKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ § 27 Rozpočtové a príspevkové organizácie (1) Rozpočtové organizácie sú právnické osoby štátu alebo obce, ktoré sú svojimi príjmami a výdavkami zapojené na štátny rozpočet alebo rozpočet obce. Hospodária samostatne podľa schválených rozpočtov s prostriedkami, ktoré im určí ústredný orgán alebo obec v rámci svojho rozpočtu. (2) Príspevkové organizácie sú právnické osoby štátu alebo obce, ktoré sú na štátny rozpočet alebo rozpočet obce zapojené príspevkom alebo odvodom. Platia pre ne finančné vzťahy určené zriaďovateľom v rámci ich rozpočtov. Zriaďovanie, zmena a zrušenie rozpočtových a príspevkových organizácií § 28 (1) Rozpočtovú alebo príspevkovú organizáciu možno zriadiť a) zákonom, b) rozhodnutím ústredného orgánu alebo obce (ďalej len „zriaďovateľ“), pokiaľ osobitný predpis neustanoví inak. (2) Ak rozpočtová alebo príspevková organizácia vznikla na základe zákona, zriaďovateľskú funkciu k nej vykonáva orgán, na ktorého rozpočet je zapojená finančnými vzťahmi. (3) Zriaďovateľ môže zriadiť na plnenie svojich úloh v rozsahu svojej pôsobnosti rozpočtovú alebo príspevkovú organizáciu. Zriaďovateľ nemôže zriadiť rozpočtovú alebo príspevkovú organizáciu na plnenie tých úloh, ktoré pre zriaďovateľa vyplývajú z osobitných predpisov.7) (4) Rozpočtové a príspevkové organizácie môžu vo vlastnom mene nadobúdať práva a zaväzovať sa odo dňa svojho zriadenia. § 29 (1) Rozpočtové a príspevkové organizácie sa zriaďujú na plnenie úloh štátu a obcí, a to na plnenie ich základných verejných funkcií alebo na verejnoprospešné činnosti, ktoré sú na základe osobitných predpisov alebo rozhodnutia príslušných orgánov úplne alebo čiastočne financované zo štátneho rozpočtu alebo z rozpočtu obce. Pokiaľ rozpočtové a príspevkové organizácie vykonávajú podľa tohto alebo osobitného zákona podnikateľskú činnosť, registrujú sa podľa osobitných predpisov.8) Podrobnosti o vykonávaní ich podnikateľskej činnosti upraví všeobecne záväzný právny predpis. (2) Rozpočtová organizácia môže vykonávať podnikateľskú činnosť, ak tak ustanoví osobitný predpis.9) (3) Príspevková organizácia je nezisková právnická osoba, ktorá svoje príjmy používa na financovanie vlastnej činnosti. Na doplnenie zdrojov sa jej poskytuje zo štátneho rozpočtu alebo z rozpočtu obce príspevok. So súhlasom zriaďovateľa môže príspevková organizácia vykonávať aj podnikateľské činnosti nad rámec svojej hlavnej činnosti. § 30 (1) Pokiaľ rozpočtová alebo príspevková organizácia nebola zriadená zákonom, zriaďovateľ alebo orgán vykonávajúci funkciu zriaďovateľa vydá o zriadení rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie zriaďovaciu listinu. Podrobnosti o zriaďovaní rozpočtových a príspevkových organizácií a o ich hospodárení upraví všeobecne záväzný právny predpis. (2) Ústredný orgán môže zriadiť alebo zrušiť rozpočtovú alebo príspevkovú organizáciu a meniť ich podriadenosť alebo spôsob financovania od 1. januára nasledujúceho roku. V odôvodnených prípadoch môže minister financií povoliť iný termín. Ak zriadením alebo činnosťou organizácie vznikajú nové požiadavky na štátny rozpočet, je na zriadenie potrebný súhlas ministra financií. (3) Ak k zániku rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie dochádza rozdelením, zlúčením alebo splynutím, zriaďovateľ určí v rozhodnutí termín a rozsah práv a záväzkov, ktoré prechádzajú na nové, prípadne preberajúce organizácie. Ak organizácia zaniká zrušením bez určenia právneho nástupcu, práva a povinnosti prechádzajú dňom zrušenia na zriaďovateľa. (4) Ústredný orgán je povinný zabezpečiť oznámenie o zriadení, zmene alebo zrušení organizácie v Ústrednom vestníku Slovenskej republiky. Obec túto povinnosť zabezpečuje spôsobom v mieste obvyklým. § 31 Zásady hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií (1) Rozpočtové a príspevkové organizácie sú povinné plniť určené úlohy a dosahovať určené príjmy. Rozpočtové výdavky môžu používať len na určené účely, hospodárne a efektívne do výšky ustanovenej v rozpočte, a to v rozsahu schválených rozpočtových úloh a limitov. (2) Pri svojom hospodárení nemôže rozpočtová a príspevková organizácia robiť opatrenia, ktoré nie sú kryté rozpočtom, ak ich úhrada nie je vopred krytá rozpočtovým opatrením. (3) Príspevkové organizácie môžu tvoriť osobitné fondy; zostatky fondov koncom roka neprepadajú. Rozsah a podmienky tvorby a použitia osobitných fondov upraví všeobecne záväzný právny predpis. § 32 Osobitosti v rozpočtovej sfére obcí (1) Obec môže určiť, že niektoré jej vnútorné organizačné jednotky budú hospodáriť osobitne len so zvereným preddavkom. Zároveň určí výšku preddavku a obdobie, na ktoré sa poskytuje. Obec je povinná zúčtovať príjmy a výdavky týchto vnútorných organizačných jednotiek najneskôr do konca rozpočtového roka. (2) Ak obec nezaloží z obecného podniku podnikateľský subjekt podľa osobitných predpisov,8) hospodári tento ako príspevková organizácia podľa tohto zákona. DESIATA ČASŤ VŠEOBECNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 33 Zisťovanie rozpočtových dôsledkov právnych predpisov a iných opatrení (1) Pri návrhoch všeobecne záväzných právnych predpisov, uznesení vlády, opatrení ústredných orgánov a štátnych fondov musia byť uvedené a zdôvodnené ich predpokladané finančné dôsledky na štátny rozpočet, a to nielen na bežný rok; ale i na nasledujúce roky. Spolu s tým musia byť uvedené aj návrhy na úhradu zvýšených výdavkov alebo úhradu úbytku príjmov štátneho rozpočtu alebo rozpočtu obcí. (2) Navrhovatelia sú povinní prerokovať rozpočtové dôsledky navrhovaných opatrení vopred s ministerstvom financií. § 34 (1) Penále a pokuty vyrubené daňovými úradmi a Ústredným daňovým riaditeľstvom Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov10) sú príjmom osobitného účtu štátneho rozpočtu. (2) Prostriedky osobitného účtu štátneho rozpočtu sa použijú na krytie výdavkov spojených so správou daní a poplatkov. Podrobnosti ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. § 35 Neštátna právnická osoba, ktorá vznikla na základe zákona a je na štátny rozpočet republiky zapojená finančnými vzťahmi, hospodári ako príspevková organizácia, pokiaľ osobitný zákon neustanovuje inak. § 36 Splnomocňovacie ustanovenia (1) Ministerstvo financií vydá na vykonanie § 9 ods. 3, § 29, § 30 ods. 1 a § 31 ods. 3 tohto zákona všeobecne záväzné právne predpisy. (2) Minister financií môže a) upravovať v priebehu roka objemy príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu v nadväznosti na rozhodnutie vlády v rozsahu a za podmienok určených zákonom o štátnom rozpočte, b) schvaľovať až do výšky určenej vládou štátne záruky za bankové úvery, poskytovať zo štátneho rozpočtu návratné finančné výpomoci právnickým osobám a podnikateľom a určiť výšku úhrady za ich poskytnutie, c) uskutočniť opatrenia potrebné na preklenutie prechodných schodkov vyplývajúcich z ročného nesúladu medzi príjmami a výdavkami štátneho rozpočtu. § 37 Prechodné ustanovenie Ústredný orgán vykonávajúci správu štátneho fondu je povinný do 6 mesiacov od účinnosti tohto zákona zosúladiť spôsob hospodárenia štátneho fondu s ustanoveniami tohto zákona. § 38 Zrušovacie ustanovenia Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 574/1991 Zb. § 39 Účinnosť Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. I. Gašparovič v. r. V. Mečiar v. r. 1) Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov. 2) § 22 zákona č. 286/1992 Zb. o daniach z príjmov. 3) Zákon SNR č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení zákona SNR č. 104/1992 Zb. (úplné znenie č. 179/1992 Zb.). Zákon SNR č. 190/1992 Zb. o príspevku politickým stranám a politickým hnutiam zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. 4) Napr. zákon SNR č. 310/1992 Zb. o stavebnom sporení. 5) Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch v znení zákona SNR č. 136/1992 Zb. 6) § 4 zákona SNR č. 369/1990 Zb. v znení neskorších predpisov. 7) Napr. zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). 8) Zákon č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník v znení zákona č. 264/1992 Zb. 9) Napr. zákon č. 172/1990 Zb. o vysokých školách. 10) § 16 zákona č. 213/1992 Zb. o spotrebných daniach. § 42 zákona č. 222/1992 Zb. o dani z pridanej hodnoty. § 23 zákona SNR č. 318/1992 Zb. o dani z dedičstva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnuteľností. § 62 zákona SNR č. 511/1992 Zb. o správe daní a poplatkov.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 568/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 568/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o zmene vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou se ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla Vyhlášeno 11. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 113/1992 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla sa mení takto: * Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Aktuální znění od 1. 1. 1993 568 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 16. novembra 1992, o zmene vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 29 zákona Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1992 Zb. ustanovuje: Čl. I Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla sa mení takto: 1. § 22 ods. 2 znie: „(2) Tuzemské motorové vozidlo vrátane motorových vozidiel so zvláštnou štátnou poznávacou značkou: | | Ročné poistné Kčs ---|---|--- a)| jednostopové motorové vozidlo a motorová trojkolka s hmotnosťou do 400 kg, so zdvihovým objemom valcov| 1\\. do 50 cm3 vrátane| 204 2\\. nad 50 cm3 do 350 cm3 vrátane| 408 3\\. nad 350 cm3| 576 b)| osobný automobil do celkovej hmotnosti 3500 kg, motorová trojkolka s celkovou hmotnosťou nad 400 kg| 1\\. so zdvihovým objemom valcov do 2000 cm3 vrátane, alebo na elektrický pohon| 624 2\\. so zdvihovým objemom valcov nad 2000 cm3| 1992 c)| ostatné automobily a pojazdný pracovný stroj so štátnou poznávacou značkou 1\\. do celkovej hmotnosti 3500 kg vrátane| 4128 2\\. od celkovej hmotnosti 3500 kg do 12 000 kg vrátane| 6120 | 3\\. nad celkovú hmotnosť 12 000 kg| 8940 d)| poľnohospodársky alebo lesný traktor so štátnou poznávacou značkou, pojazdný pracovný stroj bez štátnej poznávacej značky alebo vysokozdvižný vozík| 180 e)| motorový ručný vozík, jednonápravový kultivačný traktor alebo traktor, ktorému sa štátna poznávacia značka neprideľuje| 60 f)| autobus určený na prevádzku iba v mestskej hromadnej doprave a trolejbus| 1\\. autobus| 2880 2\\. trolejbus| 1440 g)| ostatné autobusy| 1\\. do celkovej hmotnosti 5000 kg vrátane| 6288 2\\. nad celkovú hmotnosť 5000 kg| 9624 h)| prípojné vozidlo| 1\\. určené na ťahanie motorovými vozidlami s výnimkou motorových vozidiel uvedených v písmenách a) a e)| \\- s celkovou hmotnosťou do 750 kg vrátane| 60 \\- s celkovou hmotnosťou nad 750 kg| 120 2\\. poistné za prípojné vozidlo určené na ťahanie motorovými vozidlami uvedenými v písmenách a) a e) je zahrnuté v sadzbách poistného za tieto vozidlá| ch)| za motorové vozidlo taxislužby alebo motorové vozidlo určené na požičiavanie sa platí poistné vo výške jedenapolnásobku príslušnej sadzby poistného podľa skupín motorových vozidiel uvedených v písmenách a) až h).“.| 2. § 22 ods. 3 znie: „(3) Cudzozemské motorové vozidlo, na ktoré sa vzťahuje povinnosť platiť poistné podľa § 20: | | Mesačné poistné za každý i začatý mesiac pobytu Kčs ---|---|--- a)| jednostopové motorové vozidlo a motorová trojkolka| 2300 b)| osobný automobil do celkovej hmotnosti 3500 kg vrátane| 6900 c)| ostatné motorové vozidlá nezahrnuté pod písmenom a) alebo b)| 11 500 d)| poistné za prípojné vozidlo určené na ťahanie motorovými vozidlami uvedenými v písmenách a) až c) je zahrnuté v sadzbách poistného za tieto motorové vozidlá.“.| 3. § 27 znie: „§ 27 Ak poistený zaplatil poistné za zákonné poistenie na rok 1993 pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky podľa doterajšej právnej úpravy, je povinný ho do konca februára 1993 doplatiť do výšky ustanovenej touto vyhláškou.“. Čl. II Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Minister: Tóth v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 584/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 584/1992 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy Vyhlášeno 15. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 116/1992 * Čl. I - Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Zrušuje se instrukce ministerstva spravedlnosti ČSR ze dne 31. 7. 1986 č. 203/86-OD, kterou se vydává jednací řád pro státní notářství, reg. v částce 27/1986 Sb., ve znění instrukce ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 4. 10. 1990 č. 232/90-OOD. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1993 584 VYHLÁŠKA ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 30. listopadu 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 501/1992 Sb.) a podle § 391 a § 391a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 158/1992 Sb.), stanoví: Čl. I Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 4 se slova „federální ministerstvo zahraničních věcí“ nahrazují slovy „ministerstvo zahraničních vztahů České republiky“. 2. V § 3 se vypouští odstavec 5. 3. Poznámka č. 1) se vypouští. 4. V § 4 se slova „justiční (notářští) čekatelé“ nahrazují slovy „justiční čekatelé“. 5. V § 6 odst. 2 se vkládají nová písmena i) až k), která znějí: „i) úkony a rozhodování v řízení o dědictví, nejde-li o ustanovení správce dědictví nebo jeho části podle § 175e odst. 4 o. s. ř., o postup podle § 175k o. s. ř., o odnětí věci podle § 175zb o. s. ř., o vrácení věci podle § 175zd o. s. ř., o dědictví, jehož obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kčs, o dědictví, které se nachází v cizině, nebo o dědictví po zůstaviteli, který žil v cizině, j) úkony a rozhodování v řízení o úschovách, k) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin.“. 6. V § 6 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř. (7) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává pracovník tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.“. 7. V § 12 odst. 1 se slova „zajišťovacích prostředků“ nahrazují slovy „donucovacích prostředků“; slova „Sboru nápravné výchovy“ se nahrazují slovy „Vězeňské služby“. 8. V § 12 odst. 2 se slova „zajišťovací prostředky“ nahrazují slovy „donucovací prostředky“ a slova „zajišťovacích prostředků“ se nahrazují slovy „donucovacích prostředků“. 9. V § 21 odst. 5 věta první zní: "Protokol se zapisuje v českém jazyce.". Ve větě druhé se za slova „znění výpovědi“ vkládají slova „toho, kdo nevypovídá v českém jazyce“. 10. V § 21 odst. 6 se za slova „a předseda senátu“ doplňují slova „vrchního soudu nebo“. 11. V § 29 odst. 3 se slova „příjmu obyvatelstva“ nahrazují slovy „příjmů fyzických osob“. 12. Poznámka č. 4) zní: „4) Zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. Poznámka č. 6) zní: „6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.“. 14. § 58 odst. 2 zní: „(2) Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se, jestliže je to nutné, u soudu.“. 15. V § 58 se vypouštějí odstavce 3 a 4; dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 16. Za § 73 se vkládají nové § 74 až 116, které včetně nadpisů znějí: „ČÁST DEVÁTÁ Řízení o dědictví § 74 (1) Po zahájení řízení o dědictví soud provede neprodleně šetření v evidenci závětí, a) zda je v ní evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“) a u kterého notáře je uložena,13) b) zda je v ní evidována závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství a u kterého soudu je uložena.14) (2) O výsledku šetření podle odstavce 1 učiní soud ve spise záznam. (3) Je-li u soudu uložena závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství, soud zjistí stav a obsah této závěti. O zjištění sepíše protokol, k němuž připojí ověřený opis závěti nebo její ověřenou kopii. Ověřený opis notářského zápisu založí do sbírky prohlášených závětí. Je-li závěť uložena u jiného soudu, požádá o zjištění stavu a obsahu závěti soud, u něhož je závěť uložena. Dožádaný soud založí ověřený opis notářského zápisu do své sbírky prohlášených závětí. § 75 (1) Po provedení úkonů podle § 74 pověří soud notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví (dále jen „soudní komisař“) a postoupí mu spis. (2) Je-li u soudního komisaře uložena závěť, soudní komisař zjistí stav a obsah této závěti. O zjištění sepíše protokol, k němuž připojí ověřený opis závěti nebo její ověřenou kopii. (3) Je-li závěť uložena u jiného notáře, soudní komisař požádá o zjištění stavu a obsahu závěti notáře, u něhož je závěť uložena. (4) Originál závěti nebo ověřený opis notářského zápisu o závěti zašle soudní komisař nebo notář uvedený v odstavci 3 po zjištění stavu a obsahu závěti soudu, který jej uloží do sbírky prohlášených závětí. § 76 (1) Vyjde-li v řízení o dědictví najevo, že zůstavitel zanechal závěť a nejedná se o případ podle § 74 odst. 3 nebo § 75 odst. 2 a 3, soudní komisař zjistí její stav a obsah postupem uvedeným v § 75 odst. 2 a 4. V protokolu také uvede, kdo závěť odevzdal, popřípadě za jakých okolností byla nalezena. (2) V případě, že se soudní komisař v průběhu řízení o dědictví dozví o tom, že zůstavitel pravděpodobně zanechal závěť, provede šetření za účelem vypátrání místa jejího uložení nebo osoby, která ji má v držení. Držitele závěti vyzve, aby mu závěť neprodleně odevzdal. § 77 (1) Bylo-li v průběhu řízení zjištěno, že zůstavitel zanechal několik závětí, které nejsou totožné, je třeba zjistit stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu závěti jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich vyhotovení. (2) Soudní komisař zjistí stav a obsah i takové listiny, o jejíž povaze jako závěti má pochybnosti, jestliže ten, kdo ji předložil, prohlásí, že v listině je obsažena závěť zůstavitele. § 78 (1) Po zjištění stavu a obsahu závěti mohou účastníci nahlížet do originálu závěti. (2) Originál závěti, která nebyla zřízena notářským zápisem u notáře, může soud po zjištění jejího stavu a obsahu zapůjčit soudu, který vede řízení o dědictví, soudu, který vede řízení o sporných skutečnostech týkajících se závěti, soudu nebo prokurátorovi pro účely trestního řízení nebo soudnímu komisaři. V takovém případě se do sbírky prohlášených závětí založí ověřený opis nebo ověřená kopie závěti. V ověřovací doložce se uvede komu, k jaké spisové značce, kdy a pod jakou spisovou značkou soudu byl originál závěti zapůjčen. § 79 Jestliže závěť zůstavitele vyjde najevo až po skončení řízení o dědictví, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, které by podle ní mohly uplatnit své právo na vydání dědictví. U listiny o odvolání závěti, listin o vydědění a listin o odvolání vydědění však soud vyrozumí ty osoby, kterým by dědictví připadlo, kdyby existence těchto listin vyšla najevo v řízení o dědictví. § 80 (1) V rámci neodkladného opatření může soudní komisař vyzvat toho, kdo má u sebe věci pravděpodobně náležející zůstaviteli, klíč od bytu zůstavitele, od jiných místností nebo prostor nebo osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla či jinou listinu umožňující používání předmětu z dědictví, aby uvedenou věc složil do úschovy u soudního komisaře. (2) Dotýká-li se neodkladné opatření důležitých zájmů účastníků nebo týká-li se třetích osob, anebo byla-li žádost podle odstavce 1 bezvýsledná, rozhodne o neodkladném opatření soud usnesením, které doručí všem, jichž se týká. § 81 Neodkladné opatření zajištěním motorového vozidla a jiných věcí, jichž lze užívat jen na základě úředního osvědčení, se provede uložením příslušných úředních dokladů, popřípadě klíčů do úschovy u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že předmět může být ponechán na místě, kde je to dovoleno a které je vhodné vzhledem k povaze předmětu; jinak soudní komisař předmět umístí u vhodného schovatele. § 82 (1) Neodkladné opatření zapečetění bytu či jiných prostor zůstavitele provede soudní komisař tak, aby bylo možno zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do těchto prostor. (2) Zapečetění bytu či jiných prostor nelze provést, nebyl-li zůstavitel jediným uživatelem těchto prostor nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede v protokolu o úkonu. (3) O provedení neodkladného opatření podle odstavce 1 sepíše soudní komisař protokol a podle okolností uvědomí též vlastníka objektu. § 83 (1) Neodkladné opatření soupisem na místě provede soudní komisař v přítomnosti účastníků. Nejsou-li účastníci přítomni nebo nejsou-li účastníci známi, lze tento úkon provést jen tehdy, bude-li soupisu přítomna nezúčastněná osoba jako svědek. (2) O soupisu se pořídí protokol, ve kterém se sepíší věci, které jsou v bytě zůstavitele nebo na jiném místě. Cennější věci se přesně popíší, aby se vyloučila možnost jejich záměny. Tvrdí-li některý z účastníků, že určitá věc, která je v bytě zůstavitele nebo na jiném místě, do soupisu nepatří, věc se sice v protokolu uvede, ale s poznámkou, kdo a jaké nároky si na věc činí. Do soupisu se nezahrnují věci potřebné k pohřbení zůstavitele a věci bezcenné. (3) Koná-li se soupis v prostorách, jež byly dříve zapečetěny, uvede se v protokolu, v jakém stavu byly uzávěry shledány a zda nebyly zjištěny stopy neoprávněného vniknutí. Závěrem protokolu se poznamená, zda byly vstupy po skončení úkonu znovu zapečetěny. (4) Jsou-li patrny stopy násilného či jiného neoprávněného vniknutí do prostor uvedených v odstavci 3, soupis se neprovede a soudní komisař o tom neprodleně učiní oznámení orgánu Policie České republiky. (5) V případě, že objekt je ve stavu, který by osoby zúčastněné na úkonu ohrožoval na životě, zdraví nebo majetku, soupis se odloží a soudní komisař učiní o tom neprodleně oznámení příslušným orgánům, právnickým nebo fyzickým osobám s požadavkem na opatření, kterými by bylo odstraněno uvedené ohrožení osob vstupujících k provedení úkonu do objektu. § 84 Při provádění neodkladných opatření podle § 79 až 83 lze v odůvodněných případech požádat o součinnost orgán místní správy. § 85 (1) Má-li být proveden zákaz výplaty z vkladů na vkladní knížce, běžném či jiném účtu, sdělí soudní komisař bance, u které je účet veden, že s účtem nesmí být nakládáno bez souhlasu soudu. V tomto sdělení je třeba uvést údaje potřebné k identifikaci účtu. (2) Obdobně se postupuje, má-li se provést zákaz úhrady pohledávky zůstavitele u jiných právnických nebo fyzických osob. § 86 Neodkladné opatření svěřením věcí osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti provede soudní komisař jen tehdy, jestliže s tím osoba, které mají být věci svěřeny, souhlasí. O tomto úkonu se sepíše protokol, který obsahuje popis svěřených věcí a poučení o odpovědnosti za škodu na svěřených věcech a o povinnosti vydat věci po skončení řízení jejich dědici. § 87 Movité věci, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů, se soudní komisař pokusí prodat za cenu, kterou lze bez prodlení dosáhnout. § 88 Patří-li do dědictví nemovitosti, soudní komisař si zejména vyžádá od příslušného katastrálního úřadu výpis z katastru nemovitostí týkající se věcných práv k těmto nemovitostem. Podle povahy věci si vyžádá od katastrálního úřadu též identifikaci parcel. § 89 (1) Při zjišťování zůstatku vkladu na vkladní knížce, běžném nebo jiném účtu je třeba přesně označit organizační složku banky, kde se vede účet, a uvést: a) u vkladních knížek na jméno, běžných nebo jiných účtů jméno, příjmení, datum narození a adresu vkladatele, popřípadě další potřebné údaje; b) u vkladních knížek na doručitele název a číslo vkladového účtu; jestliže je to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, další potřebné údaje. (2) Stejně se postupuje při zjišťování zůstatků vkladů u jiných forem spoření. (3) Nejsou-li u vkladních knížek na doručitele kromě příslušné organizační složky peněžního ústavu známy údaje potřebné k identifikaci vkladu podle odstavce 1 písm. b) nebo některý z nich, uvedou se v dotazu údaje, které by mohly přispět k identifikaci vkladu. Takovými údaji jsou například údaje o datu založení vkladní knížky, údaje o výši vkladu k určitému dni, údaje o výběru vkladu k určitému dni nebo údaje o vinkulaci vkladu. § 90 Stav dluhů zatěžujících dědictví se zjistí dotazem u známých věřitelů. To platí zejména o dluzích zajištěných na nemovitosti zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti. Jestliže soud vydá usnesení podle § 175n o. s. ř., zahrnou se do soupisu aktiv a pasív i další dluhy, které věřitelé ve stanovené lhůtě přihlásili. § 91 V řízení o dědictví, v němž soudní komisař ještě nebyl pověřen prováděním úkonů anebo v němž soudní komisař již tyto úkony neprovádí (dále jen „doba soudního vyřizování“), činí úkony podle § 76, 77 a 82 až 90 soud. Soud činí v této době i úkony podle § 80 a 81, může však přikázat, aby neodkladná opatření v nich upravená byla provedena uložením do úschovy u soudu. § 92 Soudní komisař může požádat dědice, aby složili zálohu na odměnu notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje. § 93 (1) Soudní komisař předkládá soudu návrhy soudních usnesení s potřebným počtem stejnopisů. (2) K návrhu usnesení soudu, kterým se řízení končí, soudní komisař připojí návrhy realizačních poukazů a jiných opatření, které je třeba učinit po právní moci tohoto usnesení. § 94 (1) V usnesení soudu vydaném v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem, uvede soud v doložce umístěné za poučením o opravných prostředcích rozhodné údaje k vyznačení změny podle tohoto usnesení v katastru nemovitostí. Těmito údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště u fyzických osob a název, sídlo a identifikační číslo u právnických osob, jichž se změna práv a povinností týká, a dále označení listu vlastnictví, na kterém jsou nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí. Jestliže je na základě výsledku řízení nutno založit nový list vlastnictví, je třeba nemovitosti v doložce označit všemi údaji, kterými jsou vedeny v katastru nemovitostí. (2) Pravomocné usnesení podle odstavce 1 se doručí příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení zápisu.15) Tomuto úřadu se rovněž doručí usnesení soudu, kterým došlo k opravě nebo doplnění původního usnesení týkajícího se věcných práv k nemovitostem. (3) Dojde-li v důsledku dovolání ke zrušení usnesení soudu týkajícího se věcných práv k nemovitostem, soud zašle pravomocný rozsudek příslušného soudu katastrálnímu úřadu k provedení zápisu,15) jímž se obnoví stav v katastru na stav před vydáním zrušeného usnesení. § 95 (1) Po právní moci usnesení, jímž bylo projednání dědictví skončeno, soud zruší zákaz výplaty pohledávek nebo vydání věcí patřících do dědictví, pokud se tak nestalo již v průběhu řízení. Učiní tak sdělením těm, kterých se to týká. Stejně postupuje, jestliže se v průběhu řízení zjistí, že uvedené pohledávky nebo věci nejsou předmětem dědictví. (2) Má-li být zrušeno zajištění dědictví, které se dotýká vedle účastníků i třetích osob, soud vydá o tom usnesení, které doručí všem, jichž se týká. V usnesení uvede, kterým dnem se zajištění ruší, a to tak, aby mezi předpokládaným doručením usnesení a dnem skončení neodkladného opatření uplynula lhůta v délce nejméně jednoho měsíce. § 96 Jestliže do dědictví patřil vklad na vkladní knížce na jméno nebo na běžném či jiném účtu, soud sdělí bance, komu vklad připadl. Jde-li o vklad na vkladní knížce na doručitele, z níž je výplata vázána heslem, které není účastníkům známo, soud sdělí příslušné pobočce banky, komu má být vklad při předložení nebo v případě umoření vkladní knížky vyplacen. § 97 (1) Při vydávání úschov souvisících s řízením o dědictví se postupuje podle ustanovení části jedenácté této vyhlášky. (2) Má-li soud nebo soudní komisař v úschově věci, vkladní knížky nebo listiny, vydá je soud oprávněnému účastníkovi. Je-li těchto účastníků několik, vydá soud věci tomu, kdo je má podle jejich dohody převzít. § 98 Přecházejí-li práva na další osoby v důsledku smrti zůstavitele jinak než děděním,16) soud na požádání příslušných orgánů, právnických nebo fyzických osob sdělí jména a adresy těch, jichž se to týká, jsou-li tyto údaje obsaženy ve spise o řízení o dědictví. ČÁST DESÁTÁ Činnost notářů v řízení o dědictví § 99 (1) Rozvrh podle § 175za o.s.ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly podle počtu okresních soudů v obvodu krajského soudu. (2) Každý oddíl rozvrhu zpracovaný pro příslušný okresní soud obsahuje zejména: a) seznam notářských úřadů notářů, kteří v obvodu okresního soudu působí jako soudní komisaři, b) způsob rovnoměrného pověření jednotlivých soudních komisařů úkony v řízení o dědictví, c) označení notářského úřadu notáře, který bude pověřován úkony v řízení o dědictví v případech, kdy soudní komisař bude vyloučen podle § 17 odst. 2 o.s.ř. nebo mu bude věc odňata podle § 175zb odst. 1 o.s.ř., d) označení notářského úřadu společníka notáře, vykonává-li soudní komisař činnost notáře jako společník. § 100 Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o dědictví může být založen a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě bydliště zůstavitele či jiném hledisku uvedeném v § 88 odst. 1 písm. l) o.s.ř., nebo b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o dědictví v závislosti na časovém období narození či smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, nebo c) na kombinaci obou systémů. § 101 (1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na příští kalendářní rok. (2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince každého kalendářního roku. Rozvrh zašle všem předsedům okresních soudů a příslušné notářské komoře. § 102 (1) Jestliže ministr spravedlnosti České republiky v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad v obvodu některého okresního soudu, příslušná notářská komora předloží nejpozději do 15 dnů od tohoto rozhodnutí předsedovi krajského soudu návrh na změnu rozvrhu v té jeho části, která se týká okresního soudu, v jehož obvodu došlo ke změně v počtu notářských úřadů. (2) Předseda krajského soudu vydá rozhodnutí o změně rozvrhu nejpozději do 20 dnů od předložení návrhu. Rozhodnutí zašle příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře. § 103 (1) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru a složil kvalifikační zkoušku,17) aby samostatně prováděl přípravné a dílčí úkony v řízení o dědictví, zejména předběžné šetření a zjišťování stavu a obsahu závěti. (2) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal notářskou praxi18) delší než jeden rok, dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru, složil kvalifikační zkoušku17) a byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň pět let, a notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby samostatně prováděl úkony v řízení o dědictví, nedochází-li v něm k postupu podle § 175k o.s.ř., k odnětí věci podle § 175zb o.s.ř. nebo k vrácení věci podle § 175zd o.s.ř. (3) Soudní komisař odpovídá za úkony, které byly provedeny na základě jeho pověření podle odstavce 1 a 2; jde-li o návrhy podle § 93, soudní komisař je podepisuje. § 104 (1) Soudní komisaři, notářští koncipienti, notářští kandidáti a další pracovníci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po odvolání notáře nebo i po skončení pracovního poměru jeho pracovníků. (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může osoby uvedené v odstavci 1 zprostit předseda soudu. ČÁST JEDENÁCTÁ Jiná činnost soudu Oddíl první Úschova u soudu § 105 (1) Soud v rámci jiné činnosti soudu19) přijímá do úschovy a) peníze převzetím dokladu o jejich složení u peněžního ústavu; jde-li o úschovu v souvislosti s řízením o dědictví v době soudního vyřizování, lze peníze přijmout do úschovy i tím, že je soud uloží do kovové skříně, b) vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tím, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí, c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele. (2) Do úschovy nelze přijmout listiny, jejichž obsah zjevně odporuje zákonu, věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u peněžního ústavu a nepodaří se pro ně nalézt schovatele. § 106 (1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u peněžního ústavu. (2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 2000 Kčs, jiných cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 2000 Kčs, drobných movitých věcí nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje hodnotu 1000 Kčs. Výše peněz na hotovosti uložených v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 10 000 Kčs. § 107 (1) Movité věci a peníze z kovové skříně soudu se skládají u peněžního ústavu na základě poukazu soudu opatřeného kulatým úředním razítkem a podepsaného soudcem. (2) Tomu, kdo skládá peníze do úschovy, vystaví soud poukaz ke složení peněz na svůj účet u peněžního ústavu. § 108 Poukazy, kterými se nařizuje vydání movitých věcí nebo výplata peněz složených u peněžního ústavu, podepisuje soudce, který věc vyřizuje, a předseda soudu, který otiskne na poukaz osmihranné razítko k doložce „K provedení“. Soud současně peněžní ústav vyzve, aby mu vyúčtoval náklady spojené s úschovou. § 109 (1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u peněžního ústavu, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí. (2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou. Oddíl druhý Úschovy u soudního komisaře § 110 (1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví a) peníze tím, že je uloží do své kovové skříně, b) vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tím, že je uloží do své kovové skříně, pokud to velikost věcí dovolí, c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele. (2) Obdobně se použije § 105 odst. 2 a § 106. § 111 (1) Movité věci a peníze z kovové skříně soudního komisaře se skládají u peněžního ústavu na základě poukazu soudního komisaře opatřeného úředním razítkem notáře a podepsaného soudním komisařem. Soudní komisař současně peněžní ústav upozorní, že poukaz k vydání těchto věcí nebo k výplatě těchto peněz vydá soud. (2) Při vydání movitých věcí nebo při výplatě peněz složených soudním komisařem u peněžního ústavu postupuje soud obdobně podle § 108. (3) Věci a peníze uložené v kovové skříni soudního komisaře vydá soudní komisař sám; v době soudního rozhodování či po skončení řízení je však vydá jen na základě poukazu soudu opatřeného kulatým úředním razítkem a podepsaného soudcem. § 112 (1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudního komisaře ani k úschově u peněžního ústavu, uloží soudní komisař u schovatele. Soudní komisař vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí. (2) V době soudního rozhodování nebo po skončení řízení soud nařídí schovateli, aby předmět úschovy složený soudním komisařem vydal určitému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou. ČÁST DVANÁCTÁ Řízení o úschovách § 113 (1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu. (2) V řízení o úschovách obdobně platí ustanovení § 105 až 109. § 114 Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí náhradu u soudu, soud v rámci řízení o úschovách rozhodne o uspokojení nároků dosavadního vlastníka a těch, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním;20) postupuje přitom přiměřeně podle § 337 a násl. o.s.ř. Usnesení soudu o uspokojení nároků nahrazuje usnesení soudu podle § 185e o.s.ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21) ČÁST TŘINÁCTÁ Řízení o umoření listin § 115 Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť. § 116 (1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin. (2) Usnesení podle § 185m odst. 2 a 3 o.s.ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 185r odst. 2 o.s.ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.“. 17. Nadpis nad § 74, který se označuje jako § 117, zní: „ČÁST ČTRNÁCTÁ Závěrečná ustanovení“. 18. § 75 se označuje jako § 118. Čl. III Zrušuje se instrukce ministerstva spravedlnosti ČSR ze dne 31. 7. 1986 č. 203/86-OD, kterou se vydává jednací řád pro státní notářství, reg. v částce 27/1986 Sb., ve znění instrukce ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 4. 10. 1990 č. 232/90-OOD. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Ministr: JUDr. Novák v. r. 13) § 175c o. s. ř. 14) Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád. 15) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 16) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.). 17) § 26 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 18) § 7 odst. 2 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. 19) § 352 o.s.ř. 20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 185d odst. 1 o.s.ř.
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Vyhlášeno 17. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 118/1992 * § 1 - (1) Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). * § 2 - Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 25c a 25d) ukládané podle tohoto zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu s * § 3 - Poplatníci pojistného * § 4 - Pojistné * Vyměřovací základ * § 5 - (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců74), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republi * § 5a - (1) Vyměřovacím základem zaměstnavatele je * § 5b - (1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového * § 5c - (1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové po * § 5d - Vyměřovací základy podle § 5 až 5c se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. * § 6 - Rozhodné období * § 7 - Sazby pojistného * Sleva na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance * § 7a - (1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který * § 7b - (1) Výše slevy na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. * § 7c - (1) Slevu na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle § 9 odst. 2. Slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného stanoveného podle § 5a a § 7 odst. 1 písm. a) až c) za tento kalendářní měsíc. * Sleva na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu * § 7d - (1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojiště * § 7e - (1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. * Odvod pojistného zaměstnavatelem * § 8 - (1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. * § 9 - (1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení. * § 9a - Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tisko * § 10 - Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu17), plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evide * § 11 - Zaměstnavatel, u něhož jsou odsouzený nebo osoba ve výkonu zabezpečovací detence zařazeni k výkonu práce, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence spolu se mzdou za práci odsouzeného nebo od * § 12 - (1) Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná územní správa sociálního zabezpečení18) je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evid * Odvod pojistného osobou samostatně výdělečně činnou * § 13 - (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení19), s výjimkou pojistného na důch * § 13a - (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné * § 14 - (1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. e) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového v * § 14a - (1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečno * § 14b - (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodo * § 14ba - Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. * § 14bb - (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstna * § 14c - (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 o * § 15 - (1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, je povinna podat příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do * § 15a - Maximální vyměřovací základy * § 16 - Odvod pojistného osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění * § 16a - Odvod pojistného zahraničním zaměstnancem * § 17 - Přeplatek pojistného * § 18 - Promlčení pojistného * § 19 - Způsob placení pojistného * § 20 - Penále * § 20a - Povolení splátek pojistného a penále * § 21 - Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení * § 22a - (1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí: * § 22b - Pravděpodobná výše pojistného * § 22c - Uschovávání účetních a dalších záznamů * § 22d - Příslušná územní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Tuto povinnost má územní správa sociálního zabezpečení též na základě žádos * § 23 - Počítání času * § 23a - Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 31. července kalendá * § 23b - (1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a * Společná ustanovení ke slevám na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance * § 23c - (1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném zaměstnavatele, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném zaměstnavatele, s výjimkou do * § 23d - (1) Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném, tyto údaje a doklady: * § 23e - (1) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektroni * § 23f - (1) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance. Žádost zaměstnavatel podává datovou zprávou podle § 123 * Společná ustanovení ke slevám na pojistném poplatníka pojistného, který je poživatelem starobního důchodu * § 23g - (1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na sko * § 23h - (1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato sku * § 23i - (1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se * § 23j - (1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářn * § 23k - Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady: * § 23l - (1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto s * § 23m - (1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečen * § 24 - Tiskopisy * Zvláštní ustanovení * § 24a - (1) Poplatníkem pojistného jako zaměstnanci jsou též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „evro * § 25 - (1) Ustanovení § 2 až 24 a § 25c až 25f se použijí i pro vojáky z povolání a vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby75) s těmito odchylkami: * § 25a - Úhrada odvedeného pojistného * § 25b - Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění. * Přestupky * § 25c - (1) Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že * § 25d - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že * § 25e - (1) Promlčecí doba činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. * § 25f - Pokud tento zákon nestanoví jinak, územní správy sociálního zabezpečení * Ustanovení přechodná a závěrečná * § 26 - (1) Pojistné podle tohoto zákona, placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993. * § 27 - Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění po * § 27a - (1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), * § 28 - Družstvo, které podle dosavadních předpisů25) přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených * § 28a - Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. * § 30 - Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona. * § 32 - Zrušují se s působností pro Českou republiku: * § 33 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (395/2024 Sb., 417/2024 Sb., 436/2024 Sb.) 589 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 (1) Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). (2) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti pojistného76). § 2 Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 25c a 25d) ukládané podle tohoto zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu. § 3 Poplatníci pojistného (1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci: a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby1), b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí 1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, 2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, 3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, 4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18, 5. soudci, 6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, 7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, 8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, 10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí1c), 11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, 12. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě, 13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, 14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, 15. prokuristé, 16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19, 17. likvidátoři, 18. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice, 19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, 20. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 19, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. (2) Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3. (3) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění1e); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu. (4) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52) (5) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění. (6) Zahraniční zaměstnanciZahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancemZahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele. § 4 Pojistné Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vyměřovací základ § 5 (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců74), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy: a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry, b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, c) věrnostní přídavek horníků5), d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. (3) Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. (4) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro určení vyměřovacího základu pracovníka v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů. Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance10c), je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatelesmluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %. (5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankoubankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto bankybanky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a územní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného. (6) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán78), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna. (7) Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem. § 5a (1) Vyměřovacím základem zaměstnavatele je a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání. (2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. § 5b (1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. (2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce a) jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5 věty první nebo druhé a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc, b) jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5 věty třetí a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely tohoto zákona dobou, po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též doba dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění, c) hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5 věty první nebo druhé a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5 věty třetí a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu b) větě druhé a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 větě první tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; ustanovení odstavce 1 věty třetí platí zde obdobně. (3) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, činí součin měsíčního vyměřovacího základu pro pásmo paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň, stanoveného podle § 14 odst. 3 platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. (4) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění58a). Maximální měsíční základ však nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z vyměřovacího základu určeného nebo vypočteného podle § 5b odst. 1 za kalendářní rok na naposledy podaném přehledu podle § 15 připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost; věta druhá platí i zde. Maximální měsíční základ stanovený podle věty třetí platí od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, do měsíce v následujícím kalendářním roce, v němž byl nebo měl být podán tento přehled; pokud je podle tohoto přehledu podaného v následujícím kalendářním roce maximální měsíční základ vyšší než dosavadní maximální měsíční základ, platí maximální měsíční základ podle tohoto přehledu již od měsíce, v němž byl podán tento přehled. Pokud byl přehled podle § 15 odst. 1 podán opožděně, stanoví se měsíční základ za měsíc, který následuje po měsíci, v němž měl být tento přehled podán, do měsíce, v němž byl tento přehled podán, ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. K přehledu podle § 15 podanému za kalendářní rok před více než 3 roky před kalendářním rokem, v němž se pojistné na nemocenské pojištění platí, se nepřihlíží. Nelze-li maximální měsíční základ stanovit podle věty třetí, činí maximální měsíční základ polovinu průměrné mzdy za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, a v následujícím kalendářním roce za kalendářní měsíce končící kalendářním měsícem, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1. Při doplacení pojistného na nemocenské pojištění podle § 14c odst. 5 se pojistné na nemocenské pojištění stanoví z měsíčního základu určeného ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Pokud v kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ji nevykonávala aspoň ve 4 kalendářních měsících, určuje si v následujícím kalendářním roce měsíční základ tak, jako by v tomto roce samostatnou výdělečnou činnost zahájila; takto se postupuje ještě v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce uvedeném v části věty před středníkem, a to až do kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled podle § 15 odst. 1. Měsíční základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem ve zvoleném pásmu paušálního režimu. § 5c (1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. (2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí. Tato částka však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než částka, kterou si zahraniční zaměstnanec jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění určil podle odstavce 1. § 5d Vyměřovací základy podle § 5 až 5c se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. § 6 Rozhodné období (1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak. (2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí. § 7 Sazby pojistného (1) Sazby pojistného činí a) u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, b) u zaměstnavatele 1. v roce 2023 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 2. v roce 2024 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 3. v roce 2025 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 4. počínaje rokem 2026 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, c) u zaměstnavatele 1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 3. v roce 2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, d) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění, e) u osoby samostatně výdělečně činné 1. 29,2 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, 2. 2,7 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění, f) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu, g) u zahraničního zaměstnance 2,7 % z vyměřovacího základu. (2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. (3) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Sleva na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance § 7a (1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který a) dosáhl alespoň 55 let, b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře, c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem a je mladší 26 let; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění, e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti, f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo g) je mladší 21 let. (2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto sjednané kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady. (3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy; tato částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru, b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy; úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu a tato částka průměrné mzdy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Za odpracovanou hodinu se považuje též hodina, za kterou podle zvláštních právních předpisů náleží náhrada mzdy nebo platu, a hodina, za kterou náleží započitatelný příjem poskytnutý za dobu pracovního nebo služebního volna, který nahrazuje ztrátu příjmu ve výši průměrného výdělku nebo ve výši mzdy nebo platu, které by náležely za dobu tohoto volna, c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f) ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby podle zákoníku práce nebo právních předpisů upravujících služební poměr, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; netrvalo-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru, d) zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo e) je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti. (4) Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. (5) Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud nejpozději s uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první. § 7b (1) Výše slevy na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců podle odstavce 1 jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. (3) Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7a odst. 1, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou. (4) Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. § 7c (1) Slevu na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle § 9 odst. 2. Slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného stanoveného podle § 5a a § 7 odst. 1 písm. a) až c) za tento kalendářní měsíc. (2) Slevu na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží. (3) Byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká. Sleva na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu § 7d (1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec starobní důchod v plné výši pobíral od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel, do dne jeho úmrtí. (2) Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky podle odstavce 1. § 7e (1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. (3) Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží. Odvod pojistného zaměstnavatelem § 8 (1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. (2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první. (3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci. (4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět. § 9 (1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení. (2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a), podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele. Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení77). (3) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů splnit povinnost uloženou v odstavci 2 větě první způsobem uvedeným v odstavci 2 větě druhé, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou územní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně. (4) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném aspoň za jednoho zaměstnance, je povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1, pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném. (5) Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění podle § 7d u zaměstnavatele alespoň 1 zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok na slevu na pojistném, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, úhrn slev na pojistném těchto zaměstnanců a úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto zaměstnanců. § 9a Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, název zdravotní pojišťovny zaměstnance, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů započitatelných do vyměřovacího základu podle § 5, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo. Pro plnění povinností zaměstnavatele platí § 9 odst. 2 věta druhá a § 9 odst. 3 obdobně. § 10 Má-li zaměstnavatel více mzdových účtárenmzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu17), plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárnamzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnouMzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnoumzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů. § 11 Zaměstnavatel, u něhož jsou odsouzený nebo osoba ve výkonu zabezpečovací detence zařazeni k výkonu práce, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence spolu se mzdou za práci odsouzeného nebo odměnou za práci osoby ve výkonu zabezpečovací detence i pojistné, které je povinen platit [§ 7 odst. 1 písm. a) až c)]. Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence odečtou úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených odsouzeným nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence od pojistného, které jsou povinni za odsouzené nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence odvádět (§ 8 odst. 1), a ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 1 odvedou částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu Vězeňské služby České republiky. Ustanovení § 9 odst. 2 platí pro věznici a ústav pro výkon zabezpečovací detence ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení vět první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě. § 12 (1) Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná územní správa sociálního zabezpečení18) je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného. (2) Pojistné, které dluží obchodní společnost nebo družstvo, může zaplatit též společník obchodní společnosti anebo člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo představenstva družstva; to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem. Odvod pojistného osobou samostatně výdělečně činnou § 13 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení19), s výjimkou pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti spravovaných správcem daně z příjmů jako paušální veřejná pojistná. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za podmínek dále stanovených buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zálohy na pojistné“) a doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „doplatek na pojistném“). § 13a (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za prosinec kalendářního roku, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, b) za kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém dosáhla daňového základudaňového základu (§ 5b odst. 1) ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů trvá naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nebo c) za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. (2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b). (3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který jí nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění. (4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost. (5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok. (6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „přeplatek na pojistném na důchodové pojištění“) nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 11 a 12) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5. (7) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém aspoň po část měsíce, v níž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána, trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění. (8) Ke skutečnostem uvedeným v odstavci 7 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 7 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má územní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; jde-li o osobní péči o dítě do 4 let věku, rodný list dítěte se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat. (9) Při placení záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se postupuje podle zákona upravujícího daně z příjmů. (10) Na částky, které nejsou zálohami na pojistné ani doplatkem na pojistném, převedené orgány Finanční správy České republiky za rozhodné období ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani a která má povinnost nebo možnost podat přehled o příjmech a výdajích, se pro účely stanovení přeplatku nebo doplatku na pojistném na důchodovém pojištění hledí jako na zálohy na pojistné zaplacené za rozhodné období. § 14 (1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. e) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 55 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (3) Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro a) první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %, b) druhé pásmo paušálního režimu 28 050 Kč a c) třetí pásmo paušálního režimu 42 900 Kč. (4) Na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné příslušná územní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období posledních 3 kalendářních měsíců, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce, které v kalendářním roce předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém bylo podáno oznámení o snížení, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Takto snížený měsíční vyměřovací základ nesmí být nižší než vyměřovací základ stanovený podle odstavce 5. Nedošlo-li k poklesu příjmů, příslušná územní správa sociálního zabezpečení bezodkladně po obdržení oznámení zašle osobě samostatně výdělečně činné sdělení o tom, že k jejímu oznámení nelze z tohoto důvodu přihlédnout. (5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy. (6) Za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2 a 4 platí do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce. (7) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není povinna platit zálohy na pojistné v období podle odstavce 4, oznámila-li příslušné územní správě sociálního zabezpečení, že v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by jí v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění. Nedošlo-li k poklesu příjmů, postupuje se podle odstavce 4. (8) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. (9) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato osoba samostatně výdělečně činná v období 5 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nebyla osobou samostatně výdělečně činnou. Věta první se nepoužije u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu. (10) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5. (11) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. (12) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období. (13) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. § 14a (1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala přihlášku k této účasti, do konce následujícího kalendářního měsíce. (2) Osoba samostatně výdělečně činná může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Úhrn záloh na pojistné zaplacených podle věty první však nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh na pojistné vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených podle § 14 odst. 2, 4 a 5, které připadají na období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti a v případě, že osoba samostatně výdělečně činná požádala nejpozději do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený podle věty druhé. (3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí. § 14b (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a za který nebyla podle § 13a povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předchozí věty je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který podle § 13a odst. 1 písm. b) nebyla povinna platit zálohy na pojistné, popřípadě nezaplatila zálohy na pojistné podle § 13a odst. 5, a to do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok. § 14ba Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. § 14bb (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok. (3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu. (5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši. § 14c (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 8 neplatí zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2). Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy. (2) Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, od něhož se osoba samostatně výdělečně činná přihlašuje k této účasti, do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním měsíci. Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s územní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. (3) Měsíční základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, lze v období splatnosti pojistného na nemocenské pojištění uvedeném v odstavci 2 větách první a druhé dodatečně zvýšit; výši pojistného na nemocenské pojištění, které bylo podle odstavce 2 věty poslední zaplaceno do budoucna, nelze dodatečně měnit. Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu. (4) Bylo-li pojistné na nemocenské pojištění zaplaceno podle odstavce 2 věty poslední z vyššího měsíčního základu, než jaký byl maximální vyměřovací základ v jednotlivém kalendářním měsíci, výše pojistného na nemocenské pojištění se za tyto kalendářní měsíce dodatečně sníží tak, aby odpovídala maximálnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle § 5b odst. 4 věty třetí; částka tohoto snížení se považuje za přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, za který se přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, a za následující kalendářní měsíc jednou nebo více platbami, rozdělí se toto pojistné na nemocenské pojištění na tyto měsíce rovným dílem s tím, že část platby připadající na kalendářní měsíc, za který se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, činí nejméně částku odpovídající minimálnímu měsíčnímu základu za tento kalendářní měsíc. (5) Pokud osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve lhůtě splatnosti podle odstavce 2, ale doplatí pojistné na nemocenské pojištění do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí, považuje se tento doplatek za pojistné na nemocenské pojištění zaplacené za předchozí kalendářní měsíc; měsíčním základem pro stanovení výše tohoto doplatku je měsíční základ ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Na úhradu tohoto doplatku se použije přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění, a není-li tohoto přeplatku, platba pojistného na nemocenské pojištění, která byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve stanovené výši nebo ve lhůtě splatnosti podle odstavce 2. (6) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo odstavci 5 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, anebo bylo zaplaceno za kalendářní měsíce, za které se neplatí, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění; přeplatkem na pojistném na nemocenské pojištění je dále část pojistného na nemocenské pojištění, která byla zaplacena z vyšší částky, než je maximální měsíční základ stanovený podle § 5b odst. 4, nebo která byla zaplacena ve vyšší částce, než která měla být zaplacena do budoucna podle odstavce 2 věty poslední. § 15 (1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, je povinna podat příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání přehledu o příjmech a výdajích podle věty první se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty. V přehledu se kromě údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu (§ 15a), a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až f) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 8 věty třetí platí zde obdobně. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu. (2) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat. (3) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala. (4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3. (5) Po podání přehledu podle odstavce 1 nelze dodatečně měnit údaje o období výkonu samostatné výdělečné činnosti, ve kterém chce být osoba samostatně výdělečně činná považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, byly-li tyto údaje v přehledu uvedeny. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl přehled podán, nelze dodatečně měnit údaje o době trvání výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedené v tomto přehledu. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedenou v přehledu nelze dodatečně měnit ani splněním povinnosti podle § 48 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; tím není dotčena povinnost podat opravný přehled podle odstavce 2 nebo možnost podat opravný přehled podle odstavce 3. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné, která byla poplatníkem v paušálním režimu, nelze dodatečně měnit po uplynutí kalendářního roku, v němž byla za tento kalendářní rok vyměřena paušální daň podle zákona o daních z příjmů. (6) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2 nebo 3 a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5b odst. 1, 2 nebo 4, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou, a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami. § 15a Maximální vyměřovací základy (1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. (2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele, b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. (3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. (4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a). (5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. (6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3. (7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné územní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, pokud povinnost platit zálohy na pojistné trvá. § 16 Odvod pojistného osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění (1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění. (2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené a) v § 6 odst. 1 písm. c) až e) zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí, b) v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí. (3) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než 15 let anebo je-li toto pojistné zaplaceno za dobu po vzniku nároku na starobní důchod, považuje se za přeplatek na pojistném. (4) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí. (5) Zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, může dlužné pojistné na důchodové pojištění zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. § 16a Odvod pojistného zahraničním zaměstnancem (1) Zahraniční zaměstnanecZahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnancezahraničního zaměstnance. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se zahraniční zaměstnaneczahraniční zaměstnanec přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, v němž se zahraniční zaměstnaneczahraniční zaměstnanec přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, do konce následujícího kalendářního měsíce. Měsíční základ, který zahraniční zaměstnaneczahraniční zaměstnanec stanovil v souladu s tímto zákonem a odvedl z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit. Ustanovení § 14c odst. 3 věty poslední platí v případě věty čtvrté přiměřeně. Zahraniční zaměstnanecZahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou územní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. (2) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zahraničním zaměstnancemzahraničním zaměstnancem zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, anebo zahraniční zaměstnaneczahraniční zaměstnanec nebyl v kalendářním měsíci, za který platí pojistné na nemocenské pojištění, dobrovolně účasten důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. § 17 Přeplatek pojistného (1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě. Po úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění. Splatný závazek podle věty první a třetí se zjišťuje, má-li zaměstnavatel více mzdových účtárenmzdových účtáren, ve vztahu ke všem těmto mzdovým účtárnámmzdovým účtárnám. Pokud přeplatek na pojistném vznikl z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, doba uvedená ve větě první neplatí; přeplatek na pojistném za dobu delší, než je uvedena ve větě první, se vrací zaměstnavateli, jestliže doložil, že za ni doplatil pojistné podle právních předpisů tohoto jiného státu. (2) Příslušná územní správa sociálního zabezpečení19) je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní bankybanky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula, pokud o zaplacení tohoto úroku plátce pojistného nebo jeho právní nástupce požádal; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2 písm. a), nestanoví-li se dále jinak. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná územní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí. (3) Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí územní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného. (4) Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění, je příslušná územní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně výdělečně činné, pokud není jiného splatného závazku vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, nejpozději do konce března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž tento přeplatek vznikl. Přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění se vrací po snížení o částku dvojnásobku pojistného na nemocenské pojištění vypočteného z dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, pokud účast osoby samostatně výdělečně činné trvá. Pro vrácení přeplatku na pojistném na nemocenské pojištění se nepoužije odstavec 1 věta první a odstavec 2 věty první, třetí a čtvrtá. (5) Přeplatek na pojistném nižší než 100 Kč vrátí územní správa sociálního zabezpečení jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. (6) V případě vrácení přeplatku na pojistném v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady za doručení příjemce přeplatku, pokud příjemce přeplatku o tento způsob vrácení přeplatku požádal. § 18 Promlčení pojistného (1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. (2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu a po dobu provádění exekuceexekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem. § 19 Způsob placení pojistného (1) Pojistné se platí v české měně na příslušný účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb. (2) Za den platby pojistného se považuje a) v případě placení na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné územní správy sociálního zabezpečení, b) v případě provádění exekuceexekuce soudním exekutorem též den, kdy dojde k připsání pojistného na účet soudního exekutora vedeného u peněžního ústavu. (3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení, je povinen poskytnout územní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné územní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru26). (4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku. (5) Spořitelní a úvěrní družstva jsou povinna poskytnout na žádost územní správě sociálního zabezpečení čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech. § 20 Penále (1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 10. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. (2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě. (3) Penále se neplatí a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, b) v případě, že záloha na pojistné nebyla zaplacena ve lhůtě stanovené v § 14a odst. 1 větě první, pokud tato záloha na pojistné byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla záloha na pojistné splatná, c) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění, d) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)], e) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru, f) za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle § 142 insolvenčního zákona, g) za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném podle § 18, h) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace, i) byla-li podána kasační stížnostkasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnostikasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnostikasační stížnosti. (4) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné územní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná územní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné územní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit územní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu územní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány. (5) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (6) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. (7) Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. § 20a Povolení splátek pojistného a penále (1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) může příslušná územní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 3 písm. f) a h). (2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může povolit příslušná územní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 12), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně. (3) Územní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců. (4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu. (5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 4 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných. (6) Územní správa sociálního zabezpečení a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu, b) změní povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže dojde ke snížení dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách, c) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala. (7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. § 21 Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná územní správa sociálního zabezpečení20) zaměstnavateli, jestliže a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo c) podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců. (2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu (§ 5a) za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky zaměstnavatele, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce. (3) Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstránění nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál. (4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného. § 22a (1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí: a) nejstarší nedoplatky pojistného, b) běžné platby pojistného, c) penále, d) pokuty, e) přirážka k pojistnému. (2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení, použije se její platba v tomto pořadí: a) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, b) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, d) pokuty. (3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17. Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši. (4) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak. (5) Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném. (6) Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila v některém kalendářním měsíci kalendářního roku zálohu na pojistné z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než je měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14 odst. 2, 4 a 5, použije se část platby zálohy vypočtená jako rozdíl mezi tímto vyšším měsíčním vyměřovacím základem a měsíčním vyměřovacím základem stanoveným podle § 14 odst. 2, 4 a 5 nejprve na úhradu splatných závazků uvedených v odstavci 2, poté na úhradu dlužných částek pojistného stanovených v rámci výkonu rozhodnutí podle odstavce 5 a poté na úhradu záloh na pojistné do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku. § 22b Pravděpodobná výše pojistného (1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 9 odst. 2, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná územní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná územní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může územní správa sociálního zabezpečení vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce, která je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok, ve kterém územní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 25c nebo 25d. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná územní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Územní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, která před podáním přehledu podle § 15 uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou územní správou sociálního zabezpečení podle § 22b, nepodává přehled za kalendářní rok, za který byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, pokud pravděpodobná výše pojistného je vyšší než by činila výše pojistného na přehledu podaném za takový rok; za vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti této osoby se považuje částka ve výši odpovídající pravděpodobné výši pojistného. (5) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl. § 22c Uschovávání účetních a dalších záznamů Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. To platí obdobně pro úschovu dokladů potřebných ke stanovení slevy na pojistném. § 22d Příslušná územní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Tuto povinnost má územní správa sociálního zabezpečení též na základě žádosti, stanoví-li tak zvláštní zákon22b). Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách. § 23 Počítání času (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. (4) Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného tiskopisu, žádosti nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podána poštovní zásilka obsahující podání. § 23a Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 31. července kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. § 23b (1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob. (2) Smluvním zaměstnavatelemSmluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatelSmluvní zaměstnavatel má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele. Organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. (3) Za období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. (4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Společná ustanovení ke slevám na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance § 23c (1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném zaměstnavatele, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném zaměstnavatele, s výjimkou dokládání údaje o věku zaměstnance. (2) Pro účely slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance zaměstnanec zaměstnavateli dokládá a) vztah k dítěti a věk dítěte rodným listem dítěte a v případě péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, b) péči o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách ne starším než 1 kalendářní měsíc a čestným prohlášením, že o tuto osobu pečuje, c) soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem potvrzením příslušné školy, popřípadě též rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydaným podle § 85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v České republice, d) skutečnosti o rekvalifikaci potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 109b zákona o zaměstnanosti, e) zdravotní postižení způsobem podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti. (3) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném za zaměstnance a informoval-li o tom zaměstnance podle § 23d odst. 2, je zaměstnanec povinen a) neprodleně zaměstnavateli sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou v rozsahu stanoveném podle § 7a odst. 2 věty první, b) oznámit zaměstnavateli všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy na pojistném, s výjimkou údajů o věku zaměstnance a věku dítěte, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž tyto skutečnosti nastaly, a c) neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném. (4) Zaměstnanec pro účely slevy na pojistném nedokládá ty skutečnosti, které zaměstnavateli již doložil pro daňové nebo jiné účely. (5) Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje pro uplatnění slevy na pojistném nebo neoznámil změny mající vliv na uplatnění slevy na pojistném a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné snížené o slevu za zaměstnance, aniž byly důvody pro uplatnění této slevy, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli penále, které zaměstnavatel zaplatil; podmínkou této povinnosti zaměstnance v případě neoznámení změn je, že byl informován zaměstnavatelem podle § 23d odst. 2 o uplatnění slevy na pojistném. § 23d (1) Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném, tyto údaje a doklady: a) jméno a příjmení, b) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1, c) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u jednotlivých zaměstnanců v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, d) věk dítěte podle rodného listu předloženého podle § 23c odst. 2 písm. a), e) doklady uvedené v § 23c odst. 2 písm. b) až e) a rozhodnutí příslušného orgánu uvedené v § 23c odst. 2 písm. a). (2) Pokud zaměstnavatel oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance, je povinen o tom písemně informovat zaměstnance před prvním uplatněním této slevy, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném. Zaměstnavatel v této informaci uvede skutečnost, která zakládá nárok uplatnění slevy na pojistném za tohoto zaměstnance, upozorní zaměstnance na jeho povinnosti související s dokládáním této skutečnosti a poučí ho o následcích neplnění povinností uvedených v § 23c odst. 2 a 3. § 23e (1) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V oznámení podle věty první uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a b). (2) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy; oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. V tomto oznámení uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a e). Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy na pojistném za tohoto zaměstnance neoznamuje. § 23f (1) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance. Žádost zaměstnavatel podává datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatnit slevu na pojistném za téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance jako další v pořadí. (2) Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu na pojistném jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva uplatňována; tato evidence může být vedena v rámci registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů. (3) Evidence zaměstnanců, za které je uplatňována sleva na pojistném, obsahuje tyto údaje: a) jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo a datum narození, b) den, od kterého má zaměstnavatel záměr slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, c) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1, d) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u zaměstnance v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, a e) den, za který byla sleva na pojistném uplatněna naposledy. Společná ustanovení ke slevám na pojistném poplatníka pojistného, který je poživatelem starobního důchodu § 23g (1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání. (2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3. (3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném, může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku lze učinit též jen pro určité období. § 23h (1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit. § 23i (1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném. (2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn. § 23j (1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění. (2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen. (3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu. § 23k Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady: a) jméno a příjmení, b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m. § 23l (1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé a § 23j odst. 2 se použijí obdobně. (2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na úhradu tohoto závazku. (3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. § 23m (1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením. (2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. § 24 Tiskopisy Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit vydávání tiskopisů potřebných k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou poplatníci pojistného uvedení v § 3 povinni používat. Zvláštní ustanovení § 24a (1) Poplatníkem pojistného jako zaměstnanci jsou též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „evropský pověřený žalobce“). (2) Za zaměstnavatele evropského pověřeného žalobce se pro účely tohoto zákona považuje státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce. (3) Za vyměřovací základ evropského pověřeného žalobce se považuje jeho odměna za práci stanovená na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Evropský pověřený žalobce je povinen svému zaměstnavateli písemně sdělit a doložit výši této odměny, a to do 8 dnů ode dne jejího stanovení nebo změny její výše. (4) Pro uhrazení pojistného zaměstnavatelem a zaměstnancem se postupuje podle § 8 odst. 2 přiměřeně. § 25 (1) Ustanovení § 2 až 24 a § 25c až 25f se použijí i pro vojáky z povolání a vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby75) s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný útvar ozbrojených sil České republiky. (2) Ustanovení § 2 až 24 a § 25c až 25f se použijí i pro příslušníky Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím útvar Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a zaměstnavatel příslušníka PoliciePolicie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. (3) Ustanovení § 2 až 24 a § 25c až 25f se použijí i pro příslušníky Celní správy České republiky s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Generální ředitelství cel, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný celní orgán. (4) Ustanovení § 2 až 24 a § 25c až 25f se použijí i pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo vnitra, b) tam, kde se v těchto ustanoveních hovoří o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný orgán Hasičského záchranného sboru České republiky. (5) Pro stanovení vyměřovacího základu je nezapočitatelným příjmem též příplatek za službu v zahraničí náležející vojákům vyslaným do zahraniční operace. (6) Útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) odečtou úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného, které jsou povinny odvádět, a rozdíl odvedou na příslušný účet sdělený v oborech své působnosti orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a), odstavci 2 písm. a), odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a), které též v případě, že úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění je vyšší než pojistné, které má být odvedeno, uhradí plátcům pojistného tento rozdíl, a to do 8 dnů od podání stanoveného přehledu. (7) Byla-li osoba ve služebním poměru uvedená v odstavcích 1 až 4 v kalendářním roce též zaměstnancem a v tomto kalendářním roce vznikl přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b), vrací tento přeplatek útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) nebo odstavci 4 písm. b). (8) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze při plnění úkolů stanovených tímto zákonem použít zvláštní postupy stanovené vládou. Tyto zvláštní postupy mohou použít a) příslušníci zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičského záchranného sboru České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, c) orgány sociálního zabezpečení. § 25a Úhrada odvedeného pojistného Pokud se podle zvláštního předpisu uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit, a to s přihlédnutím k uplatněné slevě na pojistném, která odpovídá uhrazovanému plnění; to platí obdobně i pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak. § 25b Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění. Přestupky § 25c (1) Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 1 1. nepodá na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích, nebo 2. nedoloží skutečnost, že jí zpracovává daňové přiznání daňový poradce, b) nepředloží opravný přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 2, c) nesplní oznamovací povinnost podle § 20a odst. 1, d) neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c, nebo e) nepoužívá tiskopisy podle § 24. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 25d (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že a) nevede ve svých záznamech kurz, který použila pro přepočet příjmu vyplacenému zaměstnanci v cizí měně na českou měnu podle § 5 odst. 5, b) nepředloží příslušné územní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem přehled podle § 9 odst. 2 nebo 3 nebo údaje podle § 9a nebo nesplní povinnost podle § 9 odst. 3 věty první uvést důvod předložení přehledu v písemné podobě, anebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7c odst. 1, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 4 nebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 5, c) nezajistí, aby mzdová účtárnamzdová účtárna plnila povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 10, d) neodvede příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence za kalendářní měsíc pojistné podle § 11, e) v rozporu s § 15a odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, nebo mu nevydá nové potvrzení, f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce, g) neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c, h) nepoužívá tiskopisy podle § 24, i) nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 1 nebo podle § 23k, j) neinformuje zaměstnance o záměru uplatňovat slevu na pojistném a o důvodu uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 2, k) neoznámí České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance nebo nesdělí údaje podle § 23e odst. 2, nebo l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 25e (1) Promlčecí doba činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. (2) Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby. (3) Účastníkem řízení o přestupku není poškozený. (4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného. § 25f Pokud tento zákon nestanoví jinak, územní správy sociálního zabezpečení a) rozhodují o přestupcích podle tohoto zákona, b) vybírají a vymáhají pokuty uložené v řízení podle písmene a). Ustanovení přechodná a závěrečná § 26 (1) Pojistné podle tohoto zákona, placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993. (2) Pro odvod pojistného23) za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy. (3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona. (4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového pojištění anebo v nichž sice nemocenského a důchodového pojištění účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993. (5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),16) anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích. (6) Při stanovení pojistného,24) které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993. (7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno. (8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby. (9) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem. § 27 Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992. Ustanoveními předchozích vět není dotčena povinnost zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993. § 27a (1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká. (2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;50) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě. (3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo osoby, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo. (4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen. (5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění. (6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3. (7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit. (8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá). (9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu. § 28 Družstvo, které podle dosavadních předpisů25) přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených za rok 1992, nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru 1993. § 28a Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. § 30 Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona. § 32 Zrušují se s působností pro Českou republiku: 1. § 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb. 2. § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb. 3. § 11 písm. b) věta za středníkem a § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. 4. Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 262/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. 5. § 145a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zebezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 149/1988 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb. § 33 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 4 služebního zákona. 1c) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 3) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. 6) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 10c) § 3 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb. 11) § 2 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 315/1991 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť. 12) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě. Nařízení vlády České republiky č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby. 13) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 16) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb. 17) § 93 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. 18) § 7 písm. c) a d) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. 19) § 7 písm. b) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. 19a) § 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 19b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 104b odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. 22a) § 101 zákona č. 500/2004 Sb. 22b) Například zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 23) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb. 24) § 145b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. 25) § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb. 26) § 2 odst. 3 písm. i) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 27) § 48 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 28) § 48 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. 29) § 40 odst. 3, 4 a 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 30) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. 33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. 34) Např. § 6 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 35) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona ČNR č. 37/1993 Sb. 36) § 145c odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 37) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 40) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 41) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 43) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. 50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb. 53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb. 56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 56a) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 58) Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 58a) § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb. 58b) § 7 zákona č. 187/2006 Sb. 58c) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce. 59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 59a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 60) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. 61) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 64) Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 66) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce. 74) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 75) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 76) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 77) § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 78) § 222a zákoníku práce.
Zákon České národní rady č. 590/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 590/1992 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony Vyhlášeno 17. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 118/1992 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, se mění a doplňuje takto: * Čl. VII - 1. U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazená do 31. prosince 1992 do I. nebo II. pracovní kategorie, musí evidence, kterou organizace vede pro účely důchodového zabezpečení, a evidenční list důchodového zabezpečení obsahovat do 31. prosince 1992 údaje * Čl. VIII - Zrušují se s působností pro Českou republiku: * Čl. IX - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. * Čl. X Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 590 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slova „působnost orgánů státní správy České republiky v sociálním zabezpečení“ vkládají slova „a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“. 2. V § 4 odst. 2 se slova „posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, s výjimkou rozhodnutí podle § 8a odst. 4“. 3. § 5 písm. b) zní: „b) vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,30)“. 4. V § 6 odst. 4 písm. a) č. 6 se vypouštějí slova „včetně lázeňské péče“. 5. § 6 odst. 4 písm. a) č. 7 zní: „7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,“. 6. V § 6 odst. 4 písm. a) č. 10 se vypouštějí slova „a penále“. 7. V § 6 odst. 4 písm. a) se připojuje nové č. 20, které zní: „20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem.“. 8. V § 6 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) poskytují nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství studentům vysokých škol a žákům středních škol v případech stanovených předpisy o nemocenském pojištění,31) a zařizují jejich výplatu,“. Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena e) až p). 9. V § 6 odst. 4 písm. g) se na konci připojují tato slova: „a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,“. 10. V § 6 odst. 4 písm. k) se na konci připojují tato slova: „a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,“. 11. V § 6 odst. 4 písm. o) č. 1 se za slovo „organizací“ vkládají slova „(malých organizací)“. 12. V § 6 odst. 4 písm. p) se na konci připojují tato slova: „občanů narozených do 31. prosince 1968.“. 13. V § 6 odst. 4 se za písmeno p) doplňují písmena q) až t), která znějí: „q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b), r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,32) s) provádějí předstihové řízení pro účely důchodového zabezpečení pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá, t) vedou evidenci práce neschopných občanů.“. 14. V § 7 písm. b) se slova „§ 6 odst. 4 písm. c), d), e), f) č. 1, 3, 4 a 5, písm. h), ch), j) a o)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 4 písm. c), d), e), f), g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), p), r) a s)“. 15. V § 7 písm. c) se slova „§ 6 odst. 4 písm. f) č. 2“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 4 písm. g) č. 2; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,“. 16. V § 7 písm. d) se slova „§ 6 odst. 4 písm. l), m) a n) č. 2“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 4 písm. m), n) a o) č. 2“. 17. V § 7 se za písmeno d) doplňuje nové písmeno e), které zní: „e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t).“. 18. V § 8 odst. 1 v předvětí věta za středníkem zní: „za tím účelem svými lékaři posuzují“. 19. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „posudkové komise“ nahrazují slovy „lékaře okresní správy sociálního zabezpečení“. 20. § 8 odst. 3 se vypouští. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 3 až 9. 21. § 8 odst. 3 zní: „(3) Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.“. 22. V § 8 odst. 6 se slova „odstavce 5 a 6“ nahrazují slovy „odstavce 4 a 5“. 23. V § 8 odst. 7 se slova „odstavců 5 a 6“ nahrazují slovy „odstavců 4 a 5“. 24. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti (1) Okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři provádějí kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti. (2) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného občana. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení může určit, ve kterých případech není přítomnost posuzovaného občana potřebná. Účast posuzovaného občana zajišťuje jeho ošetřující lékař. (3) Ošetřující lékař odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny. (4) Zjistí-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení, že zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání nebo další trvání dočasné pracovní neschopnosti, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud tak neučiní ošetřující lékař. (5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných. Ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně. § 8b Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (1) Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem může být okresní správou sociálního zabezpečení provedena i z podnětu jeho ošetřujícího lékaře, organizace (malé organizace), která mu vyplácí nemocenské, nebo úřadu práce, který vede práce neschopného občana v evidenci uchazečů o zaměstnání. (2) Výsledek kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem oznamuje okresní správa sociálního zabezpečení práce neschopnému občanu, jestliže bylo zjištěno porušení léčebného režimu, a jeho ošetřujícímu lékaři, organizaci uvedené v odstavci 1 a úřadu práce uvedenému v odstavci 1, byla-li kontrola dodržování léčebného režimu provedena z jejich podnětu nebo bylo-li zjištěno porušení léčebného režimu. (3) Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení provádějící kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany jsou povinni se prokázat oprávněním ke kontrole, práce neschopný občan je povinen předložit těmto pracovníkům doklad o pracovní neschopnosti. (4) Ošetřující lékař je povinen pracovníkům okresní správy sociálního zabezpečení provádějícím kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany na požádání sdělit skutečnosti potřebné k provedení kontroly. (5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem trvalého pobytu práce neschopného občana nebo místem, kde se práce neschopný občan zdržuje se souhlasem ošetřujícího lékaře.“. 25. § 9 odst. 6 se vypouští. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 26. V § 11 se za slova „státních orgánů“ vkládají slova „zdravotnických zařízení33)“ a za slova „státní orgány“ se vkládají slova „zdravotnická zařízení33)“. 27. § 16 odst. 1 zní: „(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížení do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy.“. 28. V § 17 odst. 1 se vypouští věta za středníkem. 29. V § 17 odst. 2 se vypouštějí slova „a člen zemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah“. 30. V § 18 odst. 2 písm. d) se vypouštějí slova „a uměleckých“ a „nebo uměleckého“. 31. § 19 odst. 3 zní: „(3) Organizace je povinna nahradit na účet České správy sociálního zabezpečení škodu, kterou způsobila státu nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 32. V § 19 odst. 4 se slova „§ 6 odst. 4 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 4 písm. m)“. V odstavci 5 se slovo „vedoucí“ nahrazuje slovem „statutární zástupce“. 33. § 22 písm. f) zní: „f) vyplacené dávky a výši odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“. 34. § 24 odst. 1 a 2 se vypouštějí. Současně se zrušuje číselné označení odstavce 3. 35. § 25 až 28, 30 a 31 se vypouštějí. 36. V § 32 se slova „§ 6 odst. 4 písm. f)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 4 písm. g)“ a slova „§ 65 odst. 4 písm. b), c), d) a e)“ se nahrazují slovy „§ 6 odst. 4 písm. b), c), d), e) a f)“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náleží, pokud nárok na ně byl uplatněn včas a předepsaným způsobem.“. 37. § 35 zní: „§ 35 Oprávnění orgánů sociálního zabezpečení uvedená v § 11, 13 a 15 platí obdobně i vůči malé organizaci. Ustanovení § 19 odst. 3 platí obdobně i pro malou organizaci.“. 38. V § 36 písm. f) se vypouštějí slova „a uměleckých“. 39. § 37 odst. 1 písm. d) a i) se vypouštějí. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 40. § 37 odst. 2 písm. a) se vypouští. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 41. V § 37 odst. 4 se slova „písm. a), b) a d), popřípadě písm. g)“ nahrazují slovy „písm. a) a b), popřípadě písm. f)“. 42. V § 37 odst. 6 se slova „rozhodnutí o registraci (povolení výkonu činnosti), je-li vydáno.“ nahrazují slovy „povolení k činnosti.“ a slova „v odstavci 1 písm. a), b), g) a h)“ se nahrazují slovy „v odstavci 1 písm. a), b), f) a g)“. 43. § 38 odst. 2 se vypouští. Současně se zrušuje číselné označení odstavce 1. 44. V § 41 v nadpisu a v odstavci 1 se vypouští slovo „pracujících“. 45. V § 48 odst. 1 věta první zní: „Osoba samostatně výdělečně činná, která je povinna platit pojistné na sociální zabezpečení, je povinna podávat přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech, a to do osmi dnů od zahájení nebo skončení samostatné výdělečné činnosti; ve stejných lhůtách je osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat přihlášku po opětovném vzniku nemocenského pojištění a odhlášku po vynětí z nemocenského pojištění.“. 46. V § 48 odst. 2 se slova „a důchodovému zabezpečení“, „a důchodového zabezpečení“ a „a důchodovém zabezpečení“ nahrazují slovem „pojištění“. 47. Část pátá včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ POKUTY § 54 (1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 48 odst. 1 a 2 tohoto zákona a v § 46 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce. Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 48 odst. 1 větě třetí může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit spolupracující osobě pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce. (2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15 větě druhé, § 20 až 22, 29, § 33 odst. 1 a 2 větě druhé a § 34 odst. 1, odst. 2 větě za středníkem a odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci (malé organizaci) pokutu až do výše 10 000 Kčs za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. (3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 8a odst. 3, § 8b odst. 4, § 16 odst. 1 a v § 47 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 10 000 Kčs a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kčs. (4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 37 až 41, 43, 44 a 83 tohoto zákona a v § 108 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 582/1991 Sb., může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100 000 Kčs a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kčs. (5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a sborů. (6) Výnos pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu České republiky.“. 48. Nadpis v části šesté zní: „ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ, DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI“. 49. § 58 odst. 2 písm. a) zní: „a) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, popřípadě jiným oprávněným; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,“. 50. V § 60 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Řízení o dobrovolnou dávku se zahájí i na základě písemné žádosti, není-li tiskopis předepsán.“. 51. V § 62 odst. 1 se vypouštějí slova „popřípadě lékařská poradní komise“. 52. V § 62 odst. 2 se vypouštějí slova „popřípadě lékařská poradní komise“. 53. V § 67 odst. 2 se slova „příslušný lékař a posudková komise“ nahrazují slovy „ošetřující lékař a lékař“. 54. § 69 až 72 včetně nadpisů se vypouštějí. 55. § 73 až 77 včetně nadpisů znějí: „§ 73 Předmět řízení Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění je rozhodování a) ve sporných případech o vzniku, trvání nebo zániku nemocenského pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o dalších otázkách pojistného poměru, b) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem, c) o pokutách podle § 54. § 74 Místní příslušnost (1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, nebo sídlem malé organizace, pokud se dále nestanoví jinak. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby. (2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí a) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném poměru osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, nebo o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou nebo o pokutě pro spolupracující osobu, b) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, pokud je předmětem řízení rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, c) sídlem zdravotnického zařízení, pokud je předmětem řízení rozhodování o pokutě pro zdravotnické zařízení. § 75 Rozhodnutí O ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu, který slouží k uplatnění nároku na nemocenské (§ 62 odst. 1). § 76 Odvolání Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je třeba podat do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí. § 77 Vykonatelnost rozhodnutí Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti, ne však dříve než dnem jeho doručení.“. 56. V § 78 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „a proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“. 57. V § 80 odst. 1 větě druhé se vypouštějí slova „vykonatelné platební výměry a“. 58. V § 81 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Zahájení řízení o invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o invalidním důchodu.“. 59. V § 82 odst. 2 písm. a) a d) se slova „který neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců jako organizace“ nahrazují slovy „nebo organizace, kteří neprovádějí nemocenské pojištění svých zaměstnanců“. 60. V § 83 odst. 2 se vypouští věta druhá. 61. § 86 odst. 5 se vypouští. 62. V § 94 odst. 1 se vypouštějí slova „na podnět lékařské poradní komise“. 63. V § 95 se slova „Posudková komise“ nahrazují slovy „Lékař“ a vypouštějí se slova „a lékařské poradní komise, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu“. 64. V § 96 odst. 1 se vypouštějí slova „a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu“. 65. V § 96 odst. 2 se za slova „jiného stupně invalidity“ vkládají slova „nebo kterým se domáhá stejného stupně invalidity, ale z jiného důvodu,“. 66. V § 99 odst. 1 se slova „k jednání posudkové komise tohoto orgánu nebo se pro potřeby této komise“ nahrazují slovy „k lékaři tohoto orgánu nebo se pro potřeby tohoto lékaře“. 67. V části šesté se za hlavu třetí vkládá nová hlava čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA ČTVRTÁ ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI § 104a Předmět řízení Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech, o penále, o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o pokutách. § 104b Místní příslušnost (1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby. (2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí a) sídlem organizace nebo sídlem nižší složky této organizace, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení, b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby, o penále a o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou. § 104c Rozhodování (1) O pojistném, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o vrácení přeplatku na pojistném. Platební výměr musí obsahovat též označení organizace (malé organizace), které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále. (2) O pojistném, penále a přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení může okresní správa sociálního zabezpečení rozhodovat též formou výkazu nedoplatků, ve kterém se uvádějí nedoplatky podle stavu účtu organizace k určitému dni. Tento stav vyplývá z částek, které organizace sama vykázala, a z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb. Výkaz nedoplatků musí obsahovat označení organizace, jíž se nedoplatky na pojistném vykazují, dlužnou částku a den, ke kterému byla zjištěna, popřípadě penále a příslušenství, které má být zaplaceno s vykázaným nedoplatkem, a poučení o vykonatelnosti. (3) Pokud není v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru a výkazu nedoplatků obecné předpisy o správním řízení.11) § 104d Oznámení rozhodnutí Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá. § 104e Opravný prostředek Proti rozhodnutí ve věcech pojistného, které bylo vydáno v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu.21) § 104f Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (1) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 104e), je v právní moci.22) (2) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Výkaz nedoplatků je vykonatelný, jakmile byl doručen. Ostatní rozhodnutí jsou vykonatelná, jestliže je nelze napadnout odvoláním ani opravným prostředkem k soudu. § 104g Výkon rozhodnutí (1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného jsou titulem pro soudní34) nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání. (2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.“. Dosavadní hlavy čtvrtá a pátá se označují jako hlavy pátá a šestá. 68. V § 107 se slova „posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení nebo ministerstva“ nahrazují slovy „lékaře okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise ministerstva“. 69. V § 111 odst. 1 se vypouštějí slova „a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.“. 70. § 121 včetně nadpisu se vypouští. 71. § 127 včetně nadpisu zní: „§ 127 Prováděcí předpisy (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky bližší podmínky posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, b) bližší úpravu postupu při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče. (2) Ministerstvo může stanovit po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky vyhláškou bližší podmínky provádění kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany.“. Čl. VII 1. U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazená do 31. prosince 1992 do I. nebo II. pracovní kategorie, musí evidence, kterou organizace vede pro účely důchodového zabezpečení, a evidenční list důchodového zabezpečení obsahovat do 31. prosince 1992 údaje stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1993. 2. Bylo-li před účinností tohoto zákona po zahájení řízení o invalidním důchodu zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu, řízení o částečném invalidním důchodu vedené orgány sociálního zabezpečení se zastaví. Bylo-li před účinností tohoto zákona po zahájení řízení o částečném invalidním důchodu zahájeno řízení o invalidním důchodu, řízení o invalidním důchodu vedené orgány sociálního zabezpečení se zastaví. Čl. VIII Zrušují se s působností pro Českou republiku: 1. § 50 odst. 3 věta třetí a § 51 odst. 5 věta druhá vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb., 2. § 63 odst. 1, 3 a odst. 4 věta poslední, § 64 a 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb. Čl. IX Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 30) § 9 a 10 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 31) § 50 odst. 3 a § 51 odst. 5 vyhlášky ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb. 32) § 13 a 16 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb. 33) § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.). 34) § 274 občanského soudního řádu (úplné znění č. 501/1992 Sb.) 15) § 8a odst. 4 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů Vyhlášeno 18. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 117/1992 * § 1 - Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie137) a upravuje * ČÁST PRVNÍ - DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (§ 2 — § 16b) * ČÁST DRUHÁ - DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (§ 17 — § 21a) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 21b — § 38fa) * ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ (§ 38g — § 38zh) * ČÁST PÁTÁ - REGISTRACE (§ 39 — § 39a) * ČÁST ŠESTÁ - PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ (§ 39p — § 39q) * ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 40 — § 42) č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb. č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb., 163/2024 Sb., 263/2024 Sb., 470/2024 Sb.) 586 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie137) a upravuje a) daň z příjmů fyzických osob, b) daň z příjmů právnických osob. ČÁST PRVNÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB § 2 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob (1) Poplatníky daně z příjmůpříjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. (2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (3) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republikyBydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. § 2a Poplatník v paušálním režimu (1) Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období 1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, 2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, 3. není plátcem daněplátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, 4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a 5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmypříjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmůpříjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi. (2) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, je poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud a) splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti, b) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem daněplátcem daně z přidané hodnoty, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nevykonával činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, c) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze 1. příjmypříjmy od daně osvobozené, 2. příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně, 3. příjmypříjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, 4. příjmypříjmy z kapitálového majetku, příjmypříjmy z nájmu a ostatní příjmypříjmy, pokud se nejedná o příjmypříjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmůpříjmů nepřesáhne 50 000 Kč. (3) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje. (4) Zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na a) nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu 1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmypříjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a 2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu 1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmypříjmy pro toto pásmo, 2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmypříjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a 3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a). (5) Rozhodnými příjmypříjmy pro a) první pásmo paušálního režimu jsou příjmypříjmy ze samostatné činnosti do výše 1. 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, 2. 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmůpříjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmypříjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmůpříjmů nebo 60 % z příjmůpříjmů, a 3. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmůpříjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmypříjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmůpříjmů, b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmypříjmy ze samostatné činnosti do výše 1. 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a 2. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmůpříjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmypříjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmůpříjmů nebo 60 % z příjmůpříjmů, a c) třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmypříjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou. (6) Pro účely odstavce 5 se za příjmypříjmy ze samostatné činnosti nepovažují a) příjmypříjmy od daně osvobozené, b) příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně, a c) příjmypříjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (7) Pro účely paušálního režimu se a) příjmypříjmy rozumí příjmypříjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou, b) za příjmypříjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladůvkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují se za ně příjmypříjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. (8) Poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím a) zdaňovacího období, ve kterém 1. přesáhl rozhodné příjmypříjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani, 2. se stane plátcem daněplátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, 3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo 4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízeníinsolvenční řízení nebylo skončeno, b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, c) kalendářního měsíce, ve kterém přestane být 1. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo 2. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění, d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti. § 3 Předmět daně z příjmů fyzických osob (1) Předmětem daně z příjmůpříjmů fyzických osob jsou a) příjmypříjmy ze závislé činnosti (§ 6), b) příjmypříjmy ze samostatné činnosti (§ 7), c) příjmypříjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmypříjmy z nájmu (§ 9), e) ostatní příjmypříjmy (§ 10). (2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. (3) Nepeněžní příjempříjem se pro účely daně z příjmůpříjmů fyzických osob oceňuje a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjempříjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu 1. neurčitou, 2. života člověka nebo 3. delší než 5 let. (4) Předmětem daně nejsou a) příjmypříjmy získané 1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, 2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku, b) úvěry nebo zápůjčky s výjimkou 1. příjmupříjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmempříjmem plynoucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena, 2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, c) příjmypříjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů, d) příjempříjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,1c) e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair), f) příjmypříjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tyto příjmypříjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku, g) příjempříjem z 1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů, 2. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy, s výjimkou části pozemku, který je stavbou, h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny, i) příjempříjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. § 4 Osvobození od daně (1) Od daně se osvobozuje a) příjempříjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjempříjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmupříjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjempříjem z 1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, 2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, 3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku, b) příjempříjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjempříjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjempříjem z 1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem, 2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí, 3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení, 4. prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby, c) příjempříjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmupříjmu z prodeje 1. cenného papírucenného papíru, 2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku, 3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku, d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na 1. náhradu za ztrátu příjmupříjmu, 2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody, 3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu, 4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, poplatníka, 5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem, e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bancebance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů, stane-li se příjmempříjmem zvláštního vázaného účtu, f) příjem v podobě 1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, 2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku, 3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, 4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd, 5. jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem, 6. jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, g) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětemobětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětemobětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, h) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby, i) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů, j) příjem v podobě 1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obceobce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, 2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, s výjimkou rodinné fundace, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjempříjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení, 3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace, k) příjem v podobě 1. pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, 2. starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, 3. plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let a která není invalidní penzí, 4. pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu, l) plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě3), vojákům v záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů3a), m) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3), n) výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3), o) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, p) plnění z vyživovací povinnosti, q) příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace, nebo o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílůvýměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; v případě rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu; osvobození se nevztahuje na 1. příjempříjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, 2. příjempříjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí, 3. příjempříjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjempříjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti, 4. příjempříjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu, r) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obceobce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví, s) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby, a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby, t) příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let, u) příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílůvýměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů; jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let, v) příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá, 1. je nájemcem této jednotky, 2. je členem této právnické osoby a 3. podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami, w) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, x) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, y) příjmy nabyvatele jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev, z) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským, za) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů, zb) příjem z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva, zc) příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vklademvkladem, zd) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílůvýměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k 1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílůvýměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, 2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílůvýměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, ze) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie, zf) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu, zg) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, zh) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, zi) příjmy podle § 4a. (2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k a) vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů, b) tomu, že v domě vznikly jednotky, c) vypořádání společného jmění manželů nebo d) rozdělení pozemku. (3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů. (4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osobObchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidencidaňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníkaDnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidencidaňové evidenci. § 4a Osvobození bezúplatných příjmů Od daně z příjmůpříjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjempříjem a) z nabytí dědictví nebo odkazu, b) obmyšleného z majetku, který 1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo 2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, c) z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je 1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, 2. příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti, 3. jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky, d) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmůmpříjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, e) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě, f) ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, g) plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč, h) příjempříjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku, i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjempříjem použit k provozu tohoto zařízení, j) poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjempříjem není příjmempříjmem ze závislé činnosti, nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmupříjmu, je tento příjempříjem příjmempříjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny, k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky, l) z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby, m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmypříjmy nejsou příjmypříjmy ze závislé činnosti, a pokud 1. se jedná o příjmypříjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, 2. se jedná o příjmypříjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmupříjmu ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, 3. se jedná o příjmypříjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo 4. v úhrnu příjmypříjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, n) v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady, o) vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku 1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě, nebo 2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě, p) z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obceobce nebo od poplatníka, jehož je obecobec členem nebo zřizovatelem, pokud 1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a 2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby. § 4b Bytová potřeba (1) Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby, b) úplatné nabytí pozemku 1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo 2. v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c), c) úplatné nabytí 1. bytového domu, 2. rodinného domu, 3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, 4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, d) splacení vkladuvkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu, g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby. (2) Je-li osvobození příjmu podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal. (3) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, oznámí správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo. (4) Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmupříjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjempříjem příjmempříjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal. (5) Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjempříjem příjmempříjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjempříjem příjmempříjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl. § 5 Základ daně a daňová ztráta (1) Základem daně je částka, o kterou příjmypříjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmůpříjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. (2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1. (3) Pokud podle účetnictví, daňové evidencedaňové evidence nebo podle záznamů o příjmechpříjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmypříjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmůpříjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. (4) PříjmyPříjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmypříjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. PříjmyPříjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmempříjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmůpříjmů plátcem daněplátcem daně se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmůpříjmů ze závislé činnosti. (5) Do základu daně se nezahrnují příjmypříjmy osvobozené od daně a příjmypříjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 6 nebo 7 nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmypříjmy zahrnuté do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. (6) O příjempříjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmypříjmy (výnosy) a nebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmůpříjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidencidaňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky příjmypříjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmůpříjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidencidaňové evidenci poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjempříjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjempříjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. PříjemPříjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován. (7) U poplatníka s příjmypříjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti. (8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu. (9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením a u pohledávky nabyté bezúplatně cena určená ke dni jejího nabytí podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a). U poplatníků, kteří jsou plátci daněplátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu. (10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o a) výši dluhu, kromě prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který zanikl jinak než 1. splněním, 2. započtením, 3. splynutím práva s povinností u jedné osoby, 4. narovnáním, 5. dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, uhrazených poplatníkem s příjmypříjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, nedošlo-li k vyúčtování celkového dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny, c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3, d) částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým. (11) Rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmypříjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh. § 6 Příjmy ze závislé činnosti (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) plnění v podobě 1. příjmupříjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmupříjmu je povinen dbát příkazů plátce, 2. funkčního požitku, b) příjmypříjmy za práci 1. člena družstva, 2. společníka společnosti s ručením omezeným, 3. komanditisty komanditní společnosti, c) odměny 1. člena orgánu právnické osoby, 2. likvidátora, d) příjmypříjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmypříjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjempříjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. (2) Poplatník s příjmypříjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmupříjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmypříjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjempříjem považuje za příjempříjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjempříjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely, c) stanovená podle odstavce 17 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. (4) PříjmyPříjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daněplátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daněplátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmypříjmy podle odstavce 1 a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. (5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasingfinanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjempříjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmempříjmem podle odstavce 1, b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování, c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce, e) plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem. (8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odepisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisováníodpisování v dalších letech odpisováníodpisování. (9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí 1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a 2. peněžitý příspěvek na stravování, c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě 1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období, 2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek, f) příjmypříjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmůpříjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmůpříjmů z 1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a 2. činnosti vykonávané ve stálé provozovněstálé provozovně, g) nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené, h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu6b) a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,6c) ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obecobec přechodného ubytování není shodná s obcíobcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy, l) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně, n) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, o) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o 1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“), 2. výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“), 3. výdaje na stravování při tuzemských cestách, 4. výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách, 5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách, 6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách, 7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci, 8. výdaje na odborné a administrativní práce, 9. výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta, 10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách, p) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b), q) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci, r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec, s) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, t) příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b). (10) Funkčními požitky jsou a) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců138) a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v 1. orgánech obcíobcí a jiných orgánech územní samosprávy, 2. státních orgánech, 3. spolcích a zájmových sdruženích, 4. odborových organizacích, 5. komorách, 6. jiných orgánech a institucích. (11) Za funkční požitek se nepovažují příjmypříjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. (12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmypříjmy ze závislé činnosti. (13) Jedná-li se o příjempříjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjempříjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmupříjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjempříjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjempříjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjempříjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmupříjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmůpříjmů, které se zahrnují do základu daně. PříjemPříjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu. (14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společnostídceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnostidceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce, b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace, c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky, d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce, e) okamžik uplatnění opce, f) okamžik výměny podíluvýměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance, g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce. (15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společnostídceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů. (16) Poplatník oznámí plátci daněplátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal. (17) Nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance se ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcíobcí nebo dobrovolným svazkem obcíobcí, nebo nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání, a to za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. Způsob ocenění podle věty první zvolí zaměstnavatel. § 7 Příjmy ze samostatné činnosti (1) PříjmemPříjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmůpříjmů uvedených v § 6, je a) příjempříjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjempříjem ze živnostenského podnikání, c) příjempříjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. (2) PříjmemPříjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmůpříjmů uvedených v § 6, je dále a) příjempříjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmůpříjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjempříjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, c) příjempříjem z výkonu nezávislého povolání. (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmypříjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmypříjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmůpříjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. (4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti. (5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. (6) PříjemPříjem autoraautora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmůpříjmů od téhož plátce daněplátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjempříjem uvedený v odstavci 2 písm. a). (7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmupříjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši a) 80 % z příjmůpříjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmůpříjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, b) 60 % z příjmůpříjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč, c) 30 % z příjmůpříjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč, d) 40 % z jiných příjmůpříjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmůpříjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. (8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmůpříjmů ze samostatné činnosti. Pro účely odstavce 7 se příjmypříjmy rozumí příjmypříjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmechpříjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti. (9) Jde-li o věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro činnost, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro činnost, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. PříjmyPříjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona. (10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5) (11) Dojde-li k ukončení (přerušení) činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, a poplatník zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, a uhradí dluhy uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmypříjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka. (12) Pokud poplatník s příjmypříjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Obdobně postupuje poplatník s příjmypříjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok. (13) Poplatníci s příjmypříjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví, neuplatňují výdaje podle odstavce 7 a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, postupují podle § 7b. Vede-li každý ze společníků společnosti (§ 12), daňovou evidencidaňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidencidaňovou evidenci, ve které evidují společné příjmypříjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidencedaňové evidence podíl na společných příjmechpříjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů. (14) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nejsou příjmypříjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4 nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně. Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně. § 7a Paušální daň (1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období a) rozhodné příjmypříjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu 1. nepřesáhl, nebo 2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmypříjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu, b) vedle rozhodných příjmůpříjmů má pouze 1. příjmypříjmy od daně osvobozené, 2. příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně, 3. příjmypříjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a 4. příjmypříjmy z kapitálového majetku, příjmypříjmy z nájmu a ostatní příjmypříjmy, pokud se nejedná o příjmypříjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmůpříjmů nepřesahuje 50 000 Kč, c) není plátcem daněplátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. (2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník a) splňuje podmínky podle odstavce 1, b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, a c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období 1. zahájí činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, nebo 2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidencidaňovou evidenci, a příjmůpříjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmypříjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu. (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním měsíci zdaňovacího období zemřel nebo ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, hledí jako na poplatníka, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem tohoto zdaňovacího období. (4) Pro účely odstavců 1 a 2 se za příjempříjem ze samostatné činnosti považuje také příjempříjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmůpříjmů, zařazen v obchodním majetku. (5) Daň se nerovná paušální dani, pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2, který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmůpříjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání. (6) Paušální daň činí součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v paušálním režimu, a zálohy na daň pro a) zvolené pásmo paušálního režimu, nebo b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální daně správci daně a jeho příjmypříjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmypříjmy pro toto pásmo paušálního režimu. (7) Na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmůpříjmů hledí jako na poplatníka s příjmypříjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmypříjmy neplynou. (8) Poplatník v paušálním režimu, který má příjmypříjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmůpříjmů v různé výši, vede záznamy o příjmechpříjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmůpříjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu. § 7b Daňová evidence (1) Daňovou evidencíDaňovou evidencí se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmůpříjmů. Tato evidence obsahuje údaje o a) příjmechpříjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a dluzích. (2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak. (3) Pro ocenění majetku a dluhů v daňové evidencidaňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26), bez stavby na něm zřízené. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingufinančního leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené uživatelem. V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,1a) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závoduobchodního závodu (§ 23). (4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25. (5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidencidaňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně. § 8 Příjmy z kapitálového majetku (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou a) podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem, úroky z držby cenných papírů a výnosy dluhopisů podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladůvkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, d) výnos z jednorázového vkladuvkladu a z vkladuvkladu jemu na roveň postaveného, e) plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění, f) plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladůvkladů na účtech neuvedených v písmeni c) s výjimkou příjmůpříjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a úroky z hodnoty splaceného vkladuvkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací, h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy), i) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace. (2) Za příjempříjem z kapitálového majetku se považuje také příjempříjem plynoucí z práva na splacení a) dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmůpříjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí, a b) vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z příjmůpříjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru jemu na roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný papír nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí. (3) PříjmyPříjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) a úrokové příjmypříjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankoubankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladuvkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Plynou-li příjmypříjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a i) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Plynou-li příjmypříjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně). (5) PříjmyPříjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 2 nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankoubankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladuvkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). U příjmupříjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmupříjmu. (6) Plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky hrazené Českou republikou, pokud tyto státní příspěvky nebyly vráceny; v případě těchto plnění ve formě penze se zaplacené příspěvky a státní příspěvky rozloží na vymezené období pobírání penze. Plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, jsou základem daně po snížení o zaplacené pojistné; v případě těchto plnění ve formě důchodu se zaplacené pojistné rozloží na vymezené období pobírání důchodu. (7) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich. (8) Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankoubankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladuvkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavce 6. § 9 Příjmy z nájmu (1) PříjmyPříjmy z nájmu, pokud nejde o příjmypříjmy uvedené v § 6 až 8, jsou a) příjmypříjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, b) příjmypříjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a). (2) PříjmyPříjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich. (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmypříjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. PříjemPříjem z nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmůpříjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmůpříjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. (5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmůpříjmů z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmechpříjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem. (6) Poplatníci mající příjmypříjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmůpříjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmechpříjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmůpříjmů fyzických osob. (7) Při pachtu obchodního závoduobchodního závodu je příjmempříjmem propachtovatele, který nevede účetnictví, také a) hodnota pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na pachtýře, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmempříjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmempříjmem tato vyšší cena, b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závoduobchodním závodu na začátku pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví pachtýře, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20) Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13. § 10 Ostatní příjmy (1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou a) příjmypříjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmůpříjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmůpříjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, b) příjmypříjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci, 2. cenného papírucenného papíru a 3. jiné věci, c) příjmy z převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti, které nejsou představovány cenným papírem, nebo z převodu družstevního podílu, d) příjmypříjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky, f) podíl 1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo 2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu, g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění, h) výhry z 1. loterie a tomboly, 2. kursové sázky a totalizátorové hry, 3. technické hry, 4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry, 5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a 6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5, ch) výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast, j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu131), k) příjempříjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, l) příjempříjem z výměnku, m) příjempříjem obmyšleného ze svěřenského fondu, n) bezúplatný příjempříjem, o) příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu, p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně, q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p). (2) PříjmyPříjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně se postupuje u příjmůpříjmů plynoucích do společného jmění manželů. PříjmyPříjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmůpříjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se k době uvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží. (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč, b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladůvkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč, c) bezúplatné příjmypříjmy 1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, 2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmupříjmu ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, 3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, 4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, 5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč. (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují. (5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí, na budoucí prodej nemovité věci nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období. U příjmu plynoucího z odvolání daru je výdajem úhrada za zhodnocení daru. U příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem pouze vkladvklad do hazardní hry. U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují. (6) U příjmůpříjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů,2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílu na původním investičním fondu. U příjmůpříjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírůcenných papírů, převzaté dluhy, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjempříjem z převodu jmění na společníka. U příjmůpříjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírůcenných papírů. (7) Důchod podle občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. (8) PříjmemPříjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace při zániku členství v obchodní korporaci, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud členovi obchodní korporace při zániku jeho účasti v ní vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i dluh vůči obchodní korporaci, sníží se tento kladný rozdíl o výši dluhu. PříjmyPříjmy podle odstavce 1 písm. f), g), h) bodu 1, ch) a o) s výjimkou příjmůpříjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničípříjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmůpříjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmypříjmy podle § 7. (9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2024, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji a) tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku 1. k 31. prosinci 2024, nebo 2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024, a b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru. (10) Plyne-li příjempříjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento příjempříjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjempříjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmypříjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmypříjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou a) příjmůpříjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu, a b) ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmempříjmem ze samostatné činnosti. § 12 Společné příjmy a výdaje (1) Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmypříjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmypříjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. (2) Pokud nejsou příjmypříjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. (3) PříjmyPříjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo. § 13 Příjmy a výdaje spolupracujících osob (1) PříjmyPříjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí a) spolupracující manžel, b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti, c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. (2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmechpříjmech a výdajích stejná. PříjmyPříjmy a výdaje se rozdělují tak, aby a) podíl příjmůpříjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a b) částka, o kterou příjmypříjmy převyšují výdaje, činila 1. za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a 2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. (3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmypříjmy a výdaje rozdělují tak, aby a) podíl příjmůpříjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a b) částka, o kterou příjmypříjmy převyšují výdaje, činila 1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a 2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč. (4) PříjmyPříjmy a výdaje nelze rozdělovat a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě, c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, d) na a od poplatníka, který zemřel, a e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani. § 15 Nezdanitelná část základu daně (1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcímobcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republikybydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republikybydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. (2) Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5. (3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankoubankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankoubankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, a nebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. (4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.63) Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmempříjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. (5) Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění. (6) V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny. (7) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 6 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. § 15a Produkt spoření na stáří (1) Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, d) soukromé životní pojištění, e) dlouhodobý investiční produkt. (2) Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je a) provozován na principu fondového hospodaření, b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě. (3) Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let. (4) Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití. (5) Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. § 15b Daňová podpora produktu spoření na stáří (1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze 1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, 2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo 3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo b) jiného poplatníka, a to pouze v případě 1. smrti poplatníka, který produkt sjednal, 2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, 3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo 4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem. (2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele. (3) Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo. (4) K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o 1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně, 2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo 3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o 1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal, 2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo 3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu 1. z důvodu smrti poplatníka, 2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo 3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt. (5) Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí a) vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a b) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daněplátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. (6) Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a) přestane být tento produkt daňově podporovaným od 1. zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a 2. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a b) plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou 1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. b), 2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob, 3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a 4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění. § 15c Pojištění dlouhodobé péče (1) Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. (2) Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém a) právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému, b) se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby a c) jde o 1. obnosové pojištění se sjednaným opakovaným měsíčním pojistným plněním poskytovaným po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo 2. škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojištěného po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo náhrady nákladů na takovou péči. (3) Pojištění dlouhodobé péče není daňově podporované, pokud pojistitel a) může pojistnou smlouvu vypovědět později než 2 měsíce ode dne jejího uzavření nebo ji může vypovědět na základě oznámení vzniku pojistné události nebo b) má právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu pojištěného. § 16 Sazba a výpočet daně pro základ daně (1) Sazba daně činí a) 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a b) 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. (2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. § 16a Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně (1) Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %. (2) Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. § 16ab Výpočet daně (1) Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a. (2) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. (3) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3. § 16b Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně z příjmůpříjmů fyzických osob je kalendářní rok. ČÁST DRUHÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB § 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob (1) Poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob je a) právnická osoba, b) organizační složka státu, c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, d) podfond investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, f) svěřenský fond podle občanského zákoníku, g) jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem, h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. (3) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“). Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmypříjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo. (4) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území České republiky své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmypříjmy ze zdrojů na území České republiky. § 17a Veřejně prospěšný poplatník (1) Veřejně prospěšným poplatníkemVeřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. (2) Veřejně prospěšným poplatníkemVeřejně prospěšným poplatníkem není a) obchodní korporace, b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, c) profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, d) zdravotní pojišťovna, e) společenství vlastníků jednotek a f) rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond, 1. které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo 2. jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli. § 17b Základní investiční fond (1) Základním investičním fondem se pro účely tohoto zákona rozumí a) investiční fond a podfond investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, pokud 1. žádný poplatník daně z příjmů právnických osob s výjimkou Světové bankybanky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské investiční bankybanky, jiné mezinárodní finanční organizace, státu, centrální bankybanky nebo právnické osoby jimi ovládané nemá podíl na základním kapitálu tohoto investičního fondu nebo podfondu investičního fondu 10 % nebo více; podíly spojených osob, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, se pro tyto účely splnění této podmínky považují za podíly jednoho poplatníka; tato podmínka se považuje za splněnou i v případě, kdy je překročena povolená výše podílu na základním kapitálu po dobu kratší než polovina zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nebo po dobu kratší než 6 měsíců, je-li zdaňovací období delší než 12 měsíců, a 2. neprovozuje živnostenské podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem139), b) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, c) investiční fond a podfond investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy investující v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do 1. investičních cenných papírůcenných papírů, 2. cenných papírůcenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, 3. účastí v kapitálových obchodních společnostech, 4. nástrojů peněžního trhu, 5. finančních derivátů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, 6. práv vyplývajících ze zápisu věcí uvedených v bodech 1 až 5 v evidenci a umožňujících oprávněnému přímo nebo nepřímo nakládat s touto hodnotou alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel, 7. pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu, 8. úvěrů a zápůjček poskytnutých investičním fondem, d) zahraniční investiční fond nebo zahraniční podfond zahraničního investičního fondu srovnatelný s fondem nebo podfondem uvedeným v písmenech a) až c), pokud 1. je jeho domovským státem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor, 2. prokáže, že je obhospodařován na základě oprávnění srovnatelného s oprávněním k obhospodařování investičního fondu vydávaného Českou národní bankoubankou a obhospodařovatel podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, 3. má statut nebo dokument srovnatelný se statutem, ze kterého lze zjistit, že se jedná o zahraniční fond nebo zahraniční podfond zahraničního investičního fondu srovnatelný s fondem nebo podfondem uvedeným v písmenech a) až c), a 4. prokáže, že se podle práva jeho domovského státu jeho příjmypříjmy ani z části nepřičítají jiným osobám. § 17c Poplatník daně z neočekávaných zisků (1) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, má rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud a) není bankoubankou a 1. je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, nebo 2. měl rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, nebo b) je bankoubankou a měl rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021. (2) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který má ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků z činností podle odstavce 6 písm. a) až d) ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví za toto účetní období. (3) Skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní bez zahrnutí bankbank, pokud úhrn rozhodných příjmůpříjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní období skončené od 1. ledna 2021 dosáhl alespoň 2 000 000 000 Kč. Pokud je poplatník součástí této skupiny pouze po část tohoto období, zohledňují se jeho rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků pouze v poměru odpovídajícím této části. Pokud je poplatník zahrnut nebo by byl zahrnut v konsolidované účetní závěrce této skupiny na základě metody poměrné konsolidace, určí se rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků pro účely posouzení výše rozhodných příjmůpříjmů skupiny ve stejném poměru. (4) Rozhodnými příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků jsou tuzemské příjmypříjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků s výjimkou příjmupříjmu z činností uvedených v odstavci 6 písm. e) a f), pokud poplatník elektřinu nebo plyn dodal jinému poplatníkovi, který je součástí stejné skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pro jeho vlastní spotřebu. (5) Tuzemským příjmempříjmem se pro daň z neočekávaných zisků rozumí příjempříjem s výjimkou příjmupříjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjempříjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmupříjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem. (6) Rozhodnými činnostmi pro daň z neočekávaných zisků jsou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy a) 05.10 – Těžba a úprava černého uhlí, b) 06 – Těžba ropy a zemního plynu, c) 19.1 – Výroba koksárenských produktů, d) 19.2 – Výroba rafinovaných ropných produktů, e) 35.1 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4, f) 35.2 – Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, g) 46.71.2 – Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky, h) 46.71.3 – Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky, i) 49.50.1 – Potrubní doprava ropovodem, j) 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem a k) 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódem 64.11 – Centrální bankovnictví, jde-li o poplatníka, který je bankoubankou. (7) PříjmyPříjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků se určují jako a) roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví z těchto činností u poplatníka, který není bankoubankou, nebo b) roční čisté úrokové výnosy u poplatníka, který je bankoubankou. (8) V případě rozdělení poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který splňoval podmínku výše rozhodných příjmůpříjmů pro daň z neočekávaných zisků za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, se považuje tato podmínka za splněnou i u jeho právních nástupců. (9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla. § 18 Obecná ustanovení o předmětu daně (1) Předmětem daně jsou příjmypříjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou a) příjmypříjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě, c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona, d) příjmypříjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,1c) e) příjmypříjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě 1. pojistného na veřejné zdravotní pojištění, 2. pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného, 3. penále uloženého plátci pojistného, 4. přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli, 5. náhrady nákladů na hrazené zdravotní služby, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, 6. úhrady plateb za výkony pracovně-lékařských služeb a specifické zdravotní péče od zaměstnavatele, 7. kauce podle právního předpisu upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, 8. návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu v případě platební neschopnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny, 9. účelové dotace ze státního rozpočtu, 10. pohledávky za uhrazené zdravotní služby poskytnuté v České republice cizím pojištěncům, kterými jsou fyzické osoby, za které byly zdravotní služby uhrazeny podle mezinárodní smlouvy upravující sociální zabezpečení nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, f) příjmypříjmy společenství vlastníků jednotek z 1. dotací, 2. příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, 3. úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor, 4. pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím vlastníků jednotek, g) příjempříjem plynoucí z titulu přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. § 18a Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků (1) U veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně a) příjmypříjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší, b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů, c) podpora od Vinařského fondu, d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obciobci nebo kraji, e) úplata, která je příjmempříjmem státního rozpočtu za 1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi, 2. nájem a prodej státního majetku, f) příjmypříjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. (2) U veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjempříjem a) z reklamy, b) z členského příspěvku, c) v podobě úroku, d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku. (3) U veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmypříjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmypříjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmypříjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmypříjmy převyšují související výdaje. (4) Veřejně prospěšný poplatníkVeřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmypříjmy, které jsou předmětem daně, od příjmůpříjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna organizační složkou státu nebo obcíobcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmůpříjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (5) S výjimkou příjmůpříjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmypříjmy u veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka, který je a) veřejnou vysokou školou, b) veřejnou výzkumnou institucí, c) poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, d) obecně prospěšnou společností, e) ústavem. § 18b Zvláštní ustanovení o předmětu daně osobních obchodních společností a jejich společníků (1) U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně; to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmůpříjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti. (2) U společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti jsou předmětem daně také příjmypříjmy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. § 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý 1. zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, 2. spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, nebo evropskou politickou nadací, 3. odborovou organizací, 4. politickou stranou, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou, nebo 5. profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, c) příjempříjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena, d) příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, plynoucí 1. fondu penzijní společnosti, 2. instituci penzijního pojištěníinstituci penzijního pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmůpříjmů podle odstavce 6, s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění, e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) f) příjempříjem Garančního systému finančního trhu a příjempříjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle rozpočtových pravidel, h) příjmypříjmy plynoucí z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu19a), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů, i) příjempříjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy vydaného členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírůcenných papírů v majetku fondu, k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) příjmypříjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech podle zvláštního právního předpisu125) a příjmypříjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu, a dále příjmypříjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle zvláštního právního předpisu, a příjmypříjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České inkasní, s.r.o., nebo ze zrušeného Zajišťovacího fondu družstevních záložen na stát, m) příjempříjem Garančního fondu obchodníků s cennými papírycennými papíry, n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,50) o) příjmypříjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva, p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle atomového zákona, r) výnos nadace, která je veřejně prospěšným poplatníkemveřejně prospěšným poplatníkem, z majetku vloženého do nadační jistiny a příjempříjem z jeho prodeje, pokud tento příjempříjem slouží jen k účelu, ke kterému byla nadace zřízena, a pokud se nejedná o příjempříjem, který byl nadací použit v rozporu se zákonem, s) příspěvky do fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladůvkladů u bankbank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, u) příjempříjem České národní bankybanky, v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85) w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti, x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladuvkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladuvkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou, y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8, z) příjempříjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví a vinařství, za) příjempříjem z podpory od Vinařského fondu, zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu,4h) zc) peněžní příspěvky 1. provozovatelů solárních elektráren a výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren, s výjimkou nákladů na zřízení místa zpětného odběru provozovatele solární elektrárny, 2. osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti za předpokladu jejich použití na zajištění sdruženého plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a 3. výrobců podle zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců, zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, ze) příjmy z 1. podílu na zisku, vyplácené dceřinou společnostídceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnostimateřské společnosti, 2. převodu podílu mateřské společnostimateřské společnosti v dceřiné společnostidceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, zf) příjmypříjmy mateřské společnostimateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnostidceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vkladvklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; obdobně se postupuje u příjmůpříjmů mateřské společnostimateřské společnosti z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnostidceřiné společnosti, zg) příjempříjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjempříjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů, zh) příjmypříjmy České republiky z 1. operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, 2. úroků ze zůstatků na souhrnných účtech státní pokladny vedených Českou národní bankoubankou a 3. úroků z peněžních prostředků na účtech zřízených za účelem řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu v bankáchbankách podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, zi) příjmypříjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnostidceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské společnostimateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovněstálé provozovně mateřské společnostimateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky; toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly, podíly na zisku vyplácené dceřinou společnostídceřinou společností, která je v likvidaci, a na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnostdceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně, zj) licenční poplatky plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od 1. obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo 2. stálé provozovnystálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území České republiky, zk) úrok z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo od stálé provozovnystálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, umístěné na území České republiky; úvěrovým finančním nástrojemúvěrovým finančním nástrojem se pro účely tohoto zákona rozumí závazkový právní vztah, jehož předmětem je vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků; úvěrovým finančním nástrojemúvěrovým finančním nástrojem je vždy 1. úvěr, 2. zápůjčka, 3. dluhopis, 4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a 5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky. zl) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bancebance podle zvláštního právního předpisu22a) a výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bancebance podle zvláštního právního předpisu22a) a vedených na samostatném účtu u České národní bankybanky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“), v případě, stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu22a). (2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se nevztahuje na a) podíly na zisku vyplácené dceřinou společnostídceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnostimateřské společnosti, není-li mateřská společnostmateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, b) příjmypříjmy z převodu podílu mateřské společnostimateřské společnosti v dceřiné společnostidceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnostdceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci. (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, obchodní korporace, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a 1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů s třetím státemtřetím státem a 3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmůpříjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem; za obchodní korporaci podléhající těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně, b) mateřskou společnostímateřskou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo formu družstva svěřenský fond, rodinná fundace, obecobec, dobrovolný svazek obcíobcí, kraj, Česká republika nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, pokud v jejich obchodním majetku je nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace, c) dceřinou společnostídceřinou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo formu družstva, nebo obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnostmateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl, d) třetím státemtřetím státem stát, který není členským státem Evropské unie. (4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze), zf) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle a) odstavce 1 písm. ze) bodu 2, písm. zf) a zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno, b) odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zf) uplatněné plátcem daněplátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daněplátce daně a postupuje se podle § 38s. (5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud 1. plátce úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatkůlicenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatkůlicenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a 2. příjemce úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatkůlicenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a 3. úroky z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje nebo licenční poplatkylicenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovněstálé provozovně umístěné na území České republiky nebo státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací, a 4. příjemci úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatkůlicenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb. Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4. (6) Příjemce podílu na zisku, příjmupříjmu z převodu podílu mateřské společnostimateřské společnosti v dceřiné společnostidceřiné společnosti, úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje a licenčních poplatkůlicenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu. (7) Licenčním poplatkemLicenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkemLicenčním poplatkem se rozumí také příjempříjem za nájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. (8) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zj) a zk) lze za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 7 pro společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro příjmypříjmy vyplácené obchodní korporací, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska; přitom osvobození podle odstavce 1 písm. zj) lze použít počínaje dnem 1. ledna 2011. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk). (9) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) platí i pro příjmypříjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, z podílu na zisku vypláceného obchodní korporací a z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace 1. je daňovým rezidentem třetího státutřetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, a 2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnostakciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu, a 3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmypříjmy z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci plynou, jako dceřiná společnostdceřiná společnost vůči mateřské společnostimateřské společnosti za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a 4. podléhá dani obdobné dani z příjmůpříjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmupříjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci účtuje jako o pohledávce v souladu se zvláštním právním předpisem20), a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u obchodní korporace k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce; za obchodní korporaci podléhající takové dani se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze uplatnit, pokud příjemce příjmupříjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjempříjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2 je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle tohoto zákona. Pro stanovení výdajů (nákladů) vynaložených na příjmypříjmy (výnosy) osvobozené podle tohoto odstavce se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílů v obchodní korporaci, které byly nabyty v rámci koupě obchodního závoduobchodního závodu (§ 23 odst. 15). (10) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a písm. zi) a podle odstavce 9 lze za podmínek uvedených v odstavcích 3, 4 a 6 pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk). (11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10 nelze uplatnit, pokud dceřiná společnostdceřiná společnost nebo mateřská společnostmateřská společnost a) je od daně z příjmupříjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena, b) si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmůpříjmů právnických osob nebo obdobné daně, nebo c) podléhá dani z příjmůpříjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou ve výši 0 %. (12) U akciové společnostiakciové společnosti tvořící podfondy se podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) posuzují za akciovou společnostakciovou společnost a podfondy samostatně. § 19b Osvobození bezúplatných příjmů (1) Od daně z příjmůpříjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný a) příjempříjem z nabytí dědictví nebo odkazu, b) příjempříjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě 1. nabytí vlastnického práva k pozemku, 2. zřízení věcného břemene, c) příjempříjem z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést bytovému družstvu vzniklému před 1. lednem 1992 nebo jeho právnímu nástupci, d) příjempříjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmypříjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u 1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce, 2. vypůjčitele při výpůjčce a 3. výprosníka při výprose, e) příjempříjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění, f) příjempříjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku 1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo 2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě, g) příjempříjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obceobce nebo od poplatníka, jehož je obecobec členem nebo zřizovatelem, pokud 1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a 2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví bytového družstva nebo fyzické osoby. (2) Od daně z příjmůpříjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjempříjem a) obmyšleného z majetku, který 1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo 2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, b) poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkemveřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení, 2. veřejně prospěšným poplatníkemveřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmypříjmy jsou osvobozeny podle bodu 1, 3. územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcíobcí, veřejnou výzkumnou institucí nebo veřejnou vysokou školou, mají-li sídlo na území České republiky, 4. právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma a předmět činnosti obdobný právní formě a předmětu činnosti poplatníka uvedeného v bodě 3, c) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel, d) přijatý z veřejné sbírky, e) členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. (3) Osvobození bezúplatných příjmůpříjmů podle odstavce 2 písm. b) až d) se nepoužije, pokud ho veřejně prospěšný poplatníkveřejně prospěšný poplatník neuplatní. Rozhodnutí veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmůpříjmů nelze zpětně měnit. § 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33. (3) Má-li dojít u investičního fondu ke změně jeho administrátora, je předchozí administrátor povinen tuto změnu oznámit správci daně nejpozději v den, kdy nastane. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům. (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti. (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. (7) Veřejně prospěšný poplatníkVeřejně prospěšný poplatník s výjimkou obceobce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcímobcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republikybydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republikybydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U hmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu20) u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34; to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníciveřejně prospěšní poplatníci. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5. (10) Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6. (11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. (12) Ustanovení odstavců 8 až 11 se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. § 20a Poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je jen část zdaňovacího období základním investičním fondem, rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 s přesností na dny, a to na část a) připadající na část zdaňovacího období, v níž byl základním investičním fondem, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. § 20b Samostatný základ daně (1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmypříjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Do samostatného základu daně se nezahrnují příjmypříjmy osvobozené od daně. Jednotlivý příjempříjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci. Obdobně se postupuje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, pokud příjmypříjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovněstálé provozovně umístěné na území České republiky. Toto ustanovení se nevztahuje na fondy penzijní společnosti. (2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem, b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu. § 20ba Základ daně z neočekávaných zisků (1) Základ daně z neočekávaných zisků se určuje za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (2) Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů daně. Pokud je tento rozdíl záporný, základ daně z neočekávaných zisků je nulový. (3) Obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků jsou kalendářní roky 2023 až 2025. § 20bb Srovnávaný základ daně (1) Srovnávaným základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta. Do srovnávaného základu daně se nezahrnují příjmypříjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. Pokud je srovnávaný základ daně záporný, považuje se za nulový. (2) Do srovnávaného základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře. (3) Pokud zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se určuje základ daně z neočekávaných zisků, spadají jen částečně do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nespadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (4) Pokud je poplatník daně z neočekávaných zisků, který je tímto poplatníkem jen z důvodu, že je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, součástí této skupiny pouze po část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, po kterou není součástí této skupiny. § 20bc Srovnávací základ daně (1) Srovnávacím základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021. Do srovnávacího základu daně se nezahrnují příjmypříjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. (2) Do srovnávacího základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře. (3) Srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, za období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých poplatník byl daňovým nerezidentem, se určí ze základu daně podle právních předpisů státu, jehož byl daňovým rezidentem, obdobným způsobem jako srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky. (4) Srovnávacím základem daně poplatníka je i srovnávací základ daně jeho právního předchůdce v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na poplatníka. Srovnávacím základem daně poplatníka není část jeho srovnávacího základu daně v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na jeho právního nástupce. Pokud byl právní předchůdce daňovým nerezidentem a poplatník je daňovým rezidentem České republiky, určí se srovnávací základ daně právního předchůdce podle odstavce 3. Pokud se přeměna stala účinnou od 1. července 2022, postup podle vět první a druhé se nepoužije, pokud právní předchůdce neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč. (5) Pokud je srovnávací základ daně určen za jinak dlouhé období než srovnávaný základ daně, za srovnávací základ daně se považuje jeho výše přepočítaná poměrně tak, jako by byl srovnávací základ daně určen za stejně dlouhé období. (6) Upraveným srovnávacím základem daně se rozumí srovnávací základ daně zvýšený o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu. § 20bd Průměr upravených srovnávacích základů daně (1) Průměr upravených srovnávacích základů se vypočítá jako aritmetický průměr. Pokud je průměr upravených srovnávacích základů daně záporný, považuje se za nulový. (2) Průměry upravených srovnávacích základů daně poplatníků, kteří jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky a kteří mají shodné období, za které se určuje srovnávaný základ daně, lze v tomto období o shodnou částku u jednoho poplatníka zvýšit a u druhého poplatníka snížit, pokud a) toto zvýšení vede k tomu, že daň z neočekávaných zisků prvního poplatníka je nižší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, b) toto snížení nevede k tomu, že daň z neočekávaných zisků druhého poplatníka je vyšší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, a c) je podáno oznámení o přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky v případě, že k přesouvání průměrů dochází na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků. (3) Postup podle odstavce 2 nesmí využít poplatník daně z neočekávaných zisků, který a) je součástí více skupin podniků s neočekávanými zisky nebo b) neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmypříjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč. (4) K přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů může dojít na základě dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků pouze tehdy, pokud dochází k úpravě přesunu průměrů upravených srovnávacích základů z důvodu, že tento přesun nesplňuje podmínky, za kterých může být učiněn. (5) Využije-li se postup podle odstavce 2, za průměr upravených srovnávacích základů daně se považuje takto upravený průměr upravených srovnávacích základů daně. (6) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky může zastupující poplatník podat správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první. (7) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky je formulářovým podáním a poplatník je v tomto oznámení povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) své identifikační a kontaktní údaje, b) identifikační údaje poplatníků, kteří jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a u kterých dochází ke snížení nebo zvýšení průměru upravených srovnávacích základů daně v důsledku přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky a c) údaje o snížení a zvýšení průměrů upravených srovnávacích základů daně, ke kterým u poplatníků, kteří jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, došlo za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, a o tom, mezi kterými poplatníky došlo k přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně. (8) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky podané po lhůtě podle odstavce 6 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. (9) Zastupujícím poplatníkem se pro účely daně z neočekávaných zisků rozumí poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a který je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a o kterém tato skupina rozhodla, že podává oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky. Skupina podniků s neočekávanými zisky může mít pouze jednoho zastupujícího poplatníka. § 20be Závazné posouzení toho, zda je poplatník součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky (1) Poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob může požádat Specializovaný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je v určitém zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob. (2) V žádosti podle odstavce 1 je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) identifikační údaje posuzovaných poplatníků, b) popis a dokumentace vztahu mezi poplatníky pro posouzení, zda jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky, c) zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, na která se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat, a d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. (3) Specializovaný finanční úřad o vydaném rozhodnutí o závazném posouzení podle odstavce 1 vhodným způsobem vyrozumí ostatní poplatníky uvedené ve výroku rozhodnutí. § 20c Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osobObchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí veškerý majetek, který a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu, b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou. § 21 Sazba a výpočet daně (1) Sazba daně činí 21 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně. (2) Sazba daně činí u základního investičního fondu 5 %. (3) Sazba daně činí 0 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištěníinstituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění. (4) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. (5) Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmůpříjmů právnických osob a netvoří daňové příjmypříjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmůpříjmů právnických osob. O příjmypříjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23. (6) U poplatníka daně z příjmupříjmu právnických osob, který je pouze část zdaňovacího období základním investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně připadající na část zdaňovacího období, ve které byl základním investičním fondem, stanovenou podle § 20a. (7) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. § 21a Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně z příjmůpříjmů právnických osob je a) kalendářní rok, b) hospodářský rok, c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 21b Obecná společná ustanovení o věcech (1) Za věc, a to za věc hmotnou a movitou, se pro účely daní z příjmůpříjmů považuje také a) živé zvíře, b) část lidského těla a c) ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje. (2) Ustanovení o obchodním závoduobchodním závodu se pro účely daní z příjmůpříjmů použijí i na část obchodního závoduobchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku. (3) Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papírycenné papíry se pro účely daní z příjmůpříjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papírycenné papíry. (4) Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku. (5) Ustanovení upravující zálohu se pro účely daní z příjmůpříjmů obdobně použijí i na závdavek. (6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem. (7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2. § 21c Obecná společná ustanovení o majetkových právech (1) Pro účely daní z příjmůpříjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu. (2) Pro účely daní z příjmůpříjmů platí, že při plnění z rodinné fundace se nejdříve plní ze zisku fundace a až poté z ostatního majetku fundace. (3) Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmůpříjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. (4) Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht. § 21d Obecná společná ustanovení o finančním leasingu (1) Finančním leasingemFinančním leasingem se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí přenechání hmotného majetku vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud a) je při vzniku smlouvy 1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník předmětu finančního leasingufinančního leasingu vlastnické právo k němu za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingufinančního leasingu, nebo 2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1, b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingufinančního leasingu měl při rovnoměrném odpisováníodpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování, s výjimkou případu, že by předmět finančního leasingufinančního leasingu byl při tomto odpisováníodpisování již odepsán ve výši 100 % vstupní ceny, c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingufinančního leasingu budou na uživatele převedeny 1. užívací práva k předmětu leasingu, 2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a 3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a d) je splněna minimální doba finančního leasingufinančního leasingu; doba finančního leasingufinančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingufinančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání. (2) Minimální dobou finančního leasingufinančního leasingu je minimální doba odpisováníodpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisováníodpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy. Pro účely určení minimální doby finančního leasingufinančního leasingu se minimální doba odpisováníodpisování hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 1 zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zkracuje o 6 měsíců. (3) Na finanční leasingfinanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu. (4) Finanční leasingFinanční leasing se pro účely daní z příjmůpříjmů považuje od okamžiku uzavření smlouvy o finančním leasingufinančním leasingu za nájem, pokud a) je finanční leasingfinanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingufinančního leasingu, b) nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. (5) Přenechá-li uživatel užívající předmět finančního leasingufinančního leasingu tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se tato smlouva pro účely daní z příjmůpříjmů za smlouvu o nájmu. (6) Finančním leasingemFinančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisováníodpisování. § 21e Obecná společná ustanovení o osobách (1) BankouBankou se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí bankabanka, včetně zahraniční bankybanky. (2) Za stát se pro účely daní z příjmůpříjmů považuje také samostatná jurisdikce, která není státem. (3) Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. (4) Společně hospodařící domácnostíSpolečně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. § 21f Použití ustanovení o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů (1) Pro účely daní z příjmůpříjmů se na vyčlenění majetku do svěřenského fondu a zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti hledí jako na vkladvklad do obchodní korporace. (2) Pro účely daní z příjmůpříjmů se na vkladvklad a vyčlenění majetku do fundace nebo ústavu hledí jako na vkladvklad do obchodní korporace. § 21g Minimální a průměrná mzda (1) Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční minimální mzda podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. (2) Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. § 21h Vztah k účetním předpisům U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmypříjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. § 21i Zvláštní ustanovení o vymezení dividendového příjmu Pro účely daní z příjmůpříjmů se ustanovení o podílech na zisku použijí rovněž na příslušenství investičního nástroje patřícího podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky do vedlejšího kapitálu Tier 1. § 22 Zdroj příjmů (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny, b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmypříjmy z převodu nemovitých věcí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e) příjmypříjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území České republiky, f) příjmy 1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky, 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu. g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozovenstálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmypříjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu a ze zisku rodinné fundace, 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojůúvěrových finančních nástrojů a obdobné příjmypříjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladůvkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 6. odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou, 7. příjmypříjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j), 8. výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné a důchody, 10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu, 11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením, 12. sankce ze závazkových vztahů, 13. příjmypříjmy ze svěřenského fondu a z rodinné fundace, 14. bezúplatné příjmypříjmy neuvedené pod písmeny d), h) a i), h) příjmypříjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, i) příjmypříjmy z převodu obchodního závoduobchodního závodu umístěného na území České republiky, j) příjmypříjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovnystálé provozovny, a příjmypříjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí. (2) Stálou provozovnouStálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnustálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv obdobíobdobí 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí. (3) PříjemPříjem společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjempříjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmůpříjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3. (4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem. § 23 Základ daně (1) Základem daně je rozdíl, o který příjmypříjmy, s výjimkou příjmůpříjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmůpříjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období; rozdíl se upraví podle tohoto zákona. (2) Pro zjištění základu daně se vychází a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství126), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis20i). Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří odpisují majetek metodou komponentního odpisováníodpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisováníodpisování, b) z rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, nebo vedou jednoduché účetnictví. (3) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 a) se zvyšuje o 1. částky neoprávněně zkracující příjmy, 2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů), 3. částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako osvobozený bezúplatný příjempříjem veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka nebo výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jejich osvobození nebo uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo, 4. částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově, 5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší výsledek hospodaření, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání, 6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích; přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávek. Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím uhrazením nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl o stejnou částku zvýšen podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, 7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví, 8. částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti, 9. kladný rozdíl mezi vzájemnými pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních korporací, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické obchodní korporace v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická obchodní korporace povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, 10. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace; jestliže poplatníkovi, kterému je vypořádací podíl vyplácen, vznikne dluh vůči obchodní korporaci, sníží se vypočtený kladný rozdíl o hodnotu tohoto dluhu, 11. výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Toto se nevztahuje na dluhy dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu41c), 127) a u ostatních poplatníků na dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů, a dále na dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za dluhy se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem20). Poplatníci s příjmypříjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela, s výjimkou dluhů dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu19a), 127), a u ostatních poplatníků s výjimkou dluhů z titulu úvěrů, zápůjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí nebo dluhů, které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, nejedná-li se o dluhy z titulu pořízení hmotného majetku a úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, 12. výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, nebo narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto výši dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 9; toto se nevztahuje na dluh, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů, jen pokud byl zaplacen, 13. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmypříjmy a výdaje vstupující do základu daně, 14. hodnotu bezúplatného příjmupříjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmupříjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjempříjem osvobozený od daně nebo příjempříjem, který není předmětem daně, nebo o příjempříjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocenítechnické zhodnocení, 15. částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým, 16. částku nebo její část uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání nebo jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo, 17. částku ve výši rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, o kterou byl snížen základ daně poplatníka podle § 23 odst. 7; toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi těmito spojenými osobami vypořádána, 18. částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10, 19. úbytek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů, b) se snižuje o 1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím obdobíobdobí. Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího obdobíobdobí. Za zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i její postoupení, 2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, 3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w), 4. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo podílu v obchodní společnosti v rámci přeměny podle zvláštního předpisu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7), 5. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu podle zvláštního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7), 6. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmypříjmy a výdaje vstupující do základu daně, c) lze snížit o 1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, 2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout, 3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů, 4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, 5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu při nabytí vklademvkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů, 6. hodnotu dluhu zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11; o tuto hodnotu může snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji podle odstavce 2 i právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo právní nástupce poplatníka, který je fyzickou osobou, pokud u těchto právních nástupců tento dluh takovým způsobem zanikl a o hodnotu tohoto dluhu byl u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo poplatníka, který je fyzickou osobou, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11. Obdobně postupují poplatníci s příjmypříjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví, 7. hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjempříjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen, 8. hodnotu bezúplatného příjmupříjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 14, pokud je tento bezúplatný příjempříjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmupříjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, 9. hodnotu bezúplatného příjmupříjmu, s výjimkou příjmupříjmu od daně osvobozeného a příjmupříjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocenítechnické zhodnocení, pokud poplatník zahrnul tento příjempříjem do základu daně, 10. částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy, 11. přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů. Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období. (4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovnystálé provozovny příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, b) příjmypříjmy, které jsou zahrnovány do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4, c) příjmy z nákupu vlastních akciíakcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu, d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce, e) částky zaúčtované do příjmůpříjmů (výnosů), pokud přímo souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů). Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví, f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu), h) částka vyplacená členovi obchodní korporace z účasti v ní při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7), i) změna ocenění podílu v obchodní korporaci ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) jako náklad nebo výnos. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,20) j) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu,20) k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu se zvláštním právním předpisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9, l) rozdíl mezi hodnotou majetkových podílů stanovených podle jiného právního předpisu o transformaci družstev a vyplacenou částkou podle dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou. (5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. (6) Za příjmypříjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmypříjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmypříjmy získané prodejem. Nepeněžní příjempříjem a) u vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to: 1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocenítechnické zhodnocení, za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocenítechnického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem; toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisováníodpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování, nebo znaleckým posudkem, 2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisovánímodpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocenítechnické zhodnocení, které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele); toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisováníodpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování, nebo znaleckým posudkem, 3. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocenítechnické zhodnocení uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocenítechnického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu; toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem, b) u veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka, pokud se jedná o bezúplatný příjempříjem, se ocení 1. ve výši 1 Kč v případě nabytí movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy a předmětu kulturní hodnoty, 2. ve výši ocenění převzatého od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami a 3. reprodukční pořizovací cenou podle právních předpisů upravujících účetnictví v ostatních případech. (7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí a) kapitálově spojené osoby, přitom 1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými, 2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými, b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby 1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, 2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob, 3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou, 4. blízké, 5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím obdobíobdobí nebo obdobíobdobí, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. Účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole. (8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví a) u poplatníků uvedených v § 17, kteří vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20) b) u poplatníků uvedených v § 2 1. pokud vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmůpříjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné a úplata u finančního leasingufinančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti a do ukončení nájmu, 2. pokud vedou daňovou evidencidaňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmempříjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv22a); přitom úplata z finančního leasingufinančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmypříjmy z nájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši, 3. v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmempříjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)]. Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidencedaňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmechpříjmech a výdajích nebo při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém jejich daň není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jejich daň rovna paušální dani. Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani. (9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) a) cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. k), b) derivátu a části majetku a dluhu zajištěného derivátem, c) povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět. (10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem. (11) U stálé provozovnystálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republikybydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovnystálé provozovny jeho různým částem. (12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak. (13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmempříjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmempříjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmempříjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmupříjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen. (14) Při přechodu z daňové evidencedaňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmypříjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví, nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace, anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, nebo ve kterém vložil pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně. (15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté dluhy (dále jen „oceňovací rozdíl při koupi obchodního závoduobchodního závodu“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závoduobchodního závodu se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závoduobchodního závodu je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí příjmůpříjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závoduobchodního závodu je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závoduobchodního závodu. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený obchodní závodobchodní závod se oceňovací rozdíl nemění. Při pachtu obchodního závoduobchodního závodu, jehož propachtovatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi obchodního závoduobchodního závodu, může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání pachtu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká, se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závoduobchodního závodu zahrne do základu daně zanikající obchodní korporace, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká a nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závoduobchodního závodu do základu daně, může nástupnická obchodní korporace tento oceňovací rozdíl zahrnovat do základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závoduobchodního závodu zahrnován do základu daně rozdělované obchodní korporace a do základu daně nástupnické obchodní korporace pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi obchodního závoduobchodního závodu. (16) Při prodeji obchodního závoduobchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjempříjem z prodeje a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li součástí prodeje obchodního závoduobchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daněplátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení hodnotou dluhů, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13. (17) Při nabytí majetku a dluhů poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnoustálou provozovnou poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky vklademvkladem, převodem obchodního závoduobchodního závodu, fúzí obchodních korporacífúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporacerozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 nebo při přemístění majetku a dluhů ze zahraničí do stálé provozovnystálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na území České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a dluhů na českou měnu použije kurz pro přepočet daně ke dni převodu vlastnictví u majetku nabytého vklademvkladem nebo převodem obchodního závoduobchodního závodu nebo k rozhodnému dni u majetku nabytého fúzí obchodních korporacífúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporacerozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, a to bez přihlédnutí k oceňovacím rozdílům vyplývajícím z přecenění majetku a dluhů v souladu s právními předpisy příslušného státu (dále jen „přepočtená zahraniční cena“); pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví. Stejný kurs se použije pro přepočet hodnoty uplatněných odpisů, opravných položek, daňové ztráty, rezerv, odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných podle příslušných právních předpisů v zahraničí vztahujících se k nabytému majetku a dluhům. Přepočtená zahraniční cena se použije také pro účely uvedené v § 24 odst. 11. (18) U veřejně prospěšných poplatníkůveřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu. (19) Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjempříjem z jeho převodu osvobozen. (20) V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018. Společný systém zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi a rozdělení § 23a Převod obchodního závodu na obchodní korporaci (1) Převodem obchodního závodu na obchodní korporaciPřevodem obchodního závodu na obchodní korporaci se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém obchodní korporace převádí bez toho, aby zanikla (dále jen „převádějící obchodní korporace“), obchodní závodobchodní závod na jinou obchodní korporaci (dále jen „přijímající obchodní korporace“) tak, že za převedený obchodní závodobchodní závod získá převádějící obchodní korporace podíl v přijímající obchodní korporaci nebo se zvýší její vkladvklad do základního kapitálu přijímající obchodní korporace. (2) Nabývací cenou podílu v přijímající obchodní korporaci je cena převedeného obchodního závoduobchodního závodu, jak byl oceněn pro nepeněžitý vkladvklad podle zvláštního právního předpisu, v ostatních případech cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. (3) PříjmyPříjmy (výnosy) vzniklé u převádějící obchodní korporace při převodu obchodního závoduobchodního závodu v souvislosti s oceněním převedeného majetku a dluhů pro účely převodu obchodního závoduobchodního závodu se nezahrnují do základu daně. (4) Přijímající obchodní korporace nebo přijímající obchodní korporace prostřednictvím své stálé provozovnystálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisováníodpisování započatém převádějící obchodní korporací u převedeného hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona; je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a tento hmotný majetek nebyl součástí stálé provozovnystálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u přijímající obchodní korporace se použije obdobně ustanovení § 32c. (5) Přijímající obchodní korporace nebo přijímající obchodní korporace prostřednictvím své stálé provozovnystálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním závodemobchodním závodem, vytvořené převádějící obchodní korporací podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek za podmínek, které by platily pro převádějící obchodní korporaci, pokud by se převod obchodního závoduobchodního závodu neuskutečnil, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, lze převzít zahraniční položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním závodemobchodním závodem vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty, a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek, b) převzít stanovenou daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, která souvisí s převedeným obchodním závodem a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně převádějící obchodní korporací; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta převádějící obchodní korporaci stanovena za podmínek stanovených tímto zákonem; neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému obchodnímu závodu, stanoví se tato část daňové ztráty podle poměru hodnoty převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví bezprostředně před převodem snížené o převedené dluhy při převodu obchodního závodu a hodnoty veškerého majetku zachycené v účetnictví převádějící obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví snížené o veškeré dluhy převádějící obchodní korporace bezprostředně před provedením převodu; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla převádějící obchodní korporaci v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující základ daně převádějící obchodní korporace nebo jiné obchodní korporace, maximálně však do výše, do které by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby převádějící obchodní korporace byla ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem, který je daňovým rezidentem, c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému obchodnímu závoduobchodnímu závodu, na něž vznikl nárok převádějící obchodní korporaci podle § 34 odst. 4 a 5, a které dosud nebyly uplatněny převádějící obchodní korporací, za podmínek, které by platily pro převádějící obchodní korporaci, pokud by se převod obchodního závoduobchodního závodu neuskutečnil; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem, a nemá stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, lze převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše a za podmínek stanovených tímto zákonem. (6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud a) převádějící obchodní korporace i přijímající obchodní korporace jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g), b) převádějící obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a přijímající obchodní korporace je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g), nebo c) převádějící obchodní korporace je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g) nebo je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a přijímající obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a převedený majetek a dluhy jsou po převodu součástí stálé provozovnystálé provozovny přijímající obchodní korporace umístěné na území České republiky. § 23b Výměna podílů (1) Výměnou podílůVýměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém jedna obchodní korporace (dále jen „nabývající obchodní korporace“) získá podíl v jiné obchodní korporaci (dále jen „nabytá obchodní korporace“) v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích právvětšinu hlasovacích práv nabyté obchodní korporace, a to tak, že poskytne společníkům nabyté obchodní korporace za podíl v nabyté obchodní korporaci podíl v nabývající obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté obchodní korporaci provedené nabývající obchodní korporací prostřednictvím obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období. (2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílůvýměně podílů rozumí platba poskytnutá bývalým majitelům podílu v nabyté obchodní korporaci k podílu v nabývající obchodní korporaci při výměně podílůvýměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající obchodní korporaci, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající obchodní korporaci, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající obchodní korporaci. (3) Nabývací cenou podílu v nabývající obchodní korporaci je u společníka nabyté obchodní korporace hodnota, jakou měl podíl v nabyté obchodní korporaci pro účely tohoto zákona v době výměny; stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající obchodní korporaci, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob. (4) PříjmyPříjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté obchodní korporace z důvodu přecenění podílu v nabyté obchodní korporaci při převodu podílu se nezahrnují při výměně podílůvýměně podílů do základu daně; toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. (5) Nabývací cena podílu v nabyté obchodní korporaci se u nabývající obchodní korporace stanoví jako jejich reálná hodnota podle právních předpisů upravujících účetnictví. (6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající obchodní korporace i nabytá obchodní korporace jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g) nebo jsou obchodními korporacemi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky a společník nabyté obchodní korporace a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo b) není poplatníkem, který je daňovým rezidentem, ale držel podíl v nabyté obchodní korporaci a drží podíl v nabývající obchodní korporaci prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny, umístěné na území České republiky. § 23c Fúze a rozdělení obchodních korporací (1) Fúzí obchodních korporacíFúzí obchodních korporací se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém a) veškeré jmění jedné nebo více obchodních korporací, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen „zanikající obchodní korporace“), přechází na jinou existující obchodní korporaci (dále jen „nástupnická existující obchodní korporace“), přičemž společníci zanikající obchodní korporace zpravidla nabydou podíl v nástupnické existující obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání, b) veškeré jmění dvou nebo více zanikajících obchodních korporací přechází na nově vzniklou obchodní korporaci, kterou tyto zanikající obchodní korporace založily (dále jen „nástupnická založená obchodní korporace“), přičemž společníci zanikajících obchodních korporací nabudou podíl v nástupnické založené obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání, c) veškeré jmění zanikající obchodní korporace přechází na jinou obchodní korporaci, která je jediným společníkem zanikající obchodní korporace (dále jen „nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem“). (2) Rozdělením obchodní korporaceRozdělením obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém a) veškerý majetek a dluhy zanikající obchodní korporace přechází na 2 nebo více existujících nebo nově vzniklých obchodních korporací (dále jen „nástupnické obchodní korporace při rozdělení“), přičemž společníci zanikající obchodní korporace zpravidla nabudou podíl v nástupnických obchodních korporacích při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání, nebo b) vyčleněná část jmění obchodní korporace, která nezaniká (dále jen „rozdělovaná obchodní korporace“), přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních korporací při rozdělení, přičemž společníci rozdělované obchodní korporace zpravidla nabudou podíl v nástupnické obchodní korporaci při rozdělení nebo nástupnických obchodních korporacích při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání. (3) Za fúzi obchodních korporacífúzi obchodních korporací a rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace se považují také přeměny obchodní korporace podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, přitom převod jmění na společníka se považuje za fúzi obchodních korporacífúzi obchodních korporací, pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c). (4) PříjmyPříjmy (výnosy) nástupnické existující obchodní korporace, nástupnické založené obchodní korporace, nástupnické obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporace při rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace vzniklé z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních korporacífúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace se nezahrnují do základu daně. (5) PříjmyPříjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované obchodní korporace vzniklé z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních korporacífúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace se nezahrnují do základu daně; toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání; ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace i nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení jsou daňovými rezidenty České republiky, kteří mají formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo jsou obchodními korporacemi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a společník zanikající nebo rozdělované obchodní korporace a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo b) není poplatníkem, který je daňovým rezidentem, ale drží podíl v rozdělované obchodní korporaci nebo držel podíl v zanikající obchodní korporaci a drží podíl v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny umístěné na území České republiky. (6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení získaného při fúzi obchodních korporacífúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace je u společníka zanikající nebo rozdělované obchodní korporace hodnota, jakou měl podíl v zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Nabývací cena podílu u společníka zanikající obchodní korporace při rozdělení nebo rozdělované obchodní korporace se rozdělí na nabývací cenu podílu na rozdělované obchodní korporaci a na nabývací cenu podílu na nástupnické obchodní korporaci při rozdělení nebo na nabývací ceny podílů na nástupnických obchodních korporacích při rozdělení na základě ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob. (7) Nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení nebo nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovnystálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisováníodpisování započatém zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací u hmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze obchodních korporacífúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace, a který lze odpisovat podle tohoto zákona. Je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem, a tento hmotný majetek nebyl součástí stálé provozovnystálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u nástupnické obchodní korporace se použije obdobně ustanovení § 32c. (8) Nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení nebo nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovnystálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci, pokud by se fúze obchodních korporacífúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace neuskutečnily, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, lze převzít zahraniční položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným majetkem a dluhy vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty, a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek, b) převzít stanovenou daňovou ztrátu, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací; od zanikající nebo rozdělované obchodní korporace lze převzít pouze část její daňové ztráty v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; ustanovení § 38na tím není dotčeno; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do 5 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta zanikající nebo rozdělované korporaci stanovena za podmínek stanovených tímto zákonem; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující základ daně zanikající, rozdělované nebo jiné obchodní korporace, maximálně však do výše, jak by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace byla ve zdaňovacím období, nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem, který je daňovým rezidentem, c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci podle § 34 odst. 4 a 5 a které dosud nebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci, pokud by se fúze obchodních korporacífúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace neuskutečnily; od zanikající nebo rozdělované obchodní korporace lze převzít pouze položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci a které nebyly dosud zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací uplatněny, a to pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, lze převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše a za podmínek stanovených tímto zákonem. (9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud a) zanikající obchodní korporace, rozdělovaná obchodní korporace i nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g), nebo b) zanikající obchodní korporace nebo rozdělovaná obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g), nebo c) zanikající obchodní korporace nebo rozdělovaná obchodní korporace je daňovým rezidentem České republiky a má formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti nebo je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a pokud jmění, jež přešlo ze zanikající obchodní korporace nebo rozdělované obchodní korporace na nástupnickou založenou obchodní korporaci, nástupnickou obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení v důsledku fúze obchodních korporacífúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace, je součástí stálé provozovnystálé provozovny nástupnické existující obchodní korporace, nástupnické založené obchodní korporace, nástupnické obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporace při rozdělení umístěné na území České republiky. § 23d (1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c, oznámí před převodem obchodního závoduobchodního závodu, před výměnou podílůvýměnou podílů nebo před fúzí nebo rozdělením obchodních korporacírozdělením obchodních korporací svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c. (2) Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závoduobchodního závodu přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporacífúzi obchodních korporací nebo při rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací, nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací, nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporací při rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závoduobchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro převod obchodního závoduobchodního závodu, fúzi obchodních korporacífúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace existují řádné ekonomické důvody. (3) Převede-li převádějící obchodní korporace podíl v přijímající obchodní korporaci, který získala za převedený obchodní závodobchodní závod, nebo část podílu odpovídající zvýšení jejího vkladuvkladu do základního kapitálu přijímající obchodní korporace, kterou získala za převedený obchodní závodobchodní závod, v době kratší než 1 rok po převodu obchodního závoduobchodního závodu, ustanovení § 23a odst. 2 se nepoužije. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody. (4) Převede-li nabývající obchodní korporace podíl v nabyté obchodní korporaci, který získala při výměně podílůvýměně podílů, v době kratší než 1 rok po výměně podílůvýměně podílů, ustanovení § 23b odst. 5 se nepoužije. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody. (5) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem. § 23e Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (1) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdajinadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajůnadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek a) 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo b) 80 000 000 Kč. (2) Nadměrnými výpůjčními výdajiNadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmůvýpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. (3) Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí a) finanční výdaj, b) výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne, c) pomyslný úrok v rámci derivátu, d) výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c), e) výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d), f) úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku, g) úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, h) výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g). (4) Výpůjčním příjmemVýpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí příjempříjem ve formě úroku z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje a obdobný příjempříjem z titulu podle odstavce 3. (5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdajenadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d). (6) Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, a) výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji upraveného podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajůnadměrných výpůjčních výdajů, b) základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, c) samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst. 4, d) odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů, s výjimkou částí odpisů, které jsou výpůjčním výdajem, e) kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závoduobchodního závodu nebo kladného rozdílu mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů a f) nadměrných výpůjčních výdajůnadměrných výpůjčních výdajů. (7) Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajůnadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajůnadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdajinadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce. (8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje část základu daně veřejné obchodní společnosti, která je součástí jeho základu daně. (9) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je komplementářem komanditní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje část základu daně komanditní společnosti, která je součástí jeho základu daně. § 23f Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajůnadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je a) bankoubankou, b) spořitelním a úvěrovým družstvem, c) obchodníkem s cennými papíry, d) pojišťovnou, e) zajišťovnou, f) institucí penzijního pojištěníinstitucí penzijního pojištění, g) fondem penzijní společnosti, h) investičním fondem nebo podfondem investičního fondu podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo obdobným zahraničním fondem, i) investiční společností obhospodařující investiční fond, j) ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů, k) centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů nebo l) poplatníkem, který nemá 1. přidruženou osobupřidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti, 2. stálou provozovnustálou provozovnu a 3. povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví. § 23g Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví (1) Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmůpříjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem. (2) Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí přeřazení majetku a) poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovnystálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmůpříjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí, b) poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovnystálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmypříjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice, c) spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmypříjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice. (3) Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České republiky, a jedná se o přemístění majetku a) související s financováním cenných papírů, b) poskytovaného jako finanční kolaterál nebo c) pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity. (4) Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku zpět do České republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato podmínka splněna. (5) Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; přitom u a) hmotného majetku se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce 2 s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny se použije cena, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtená na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví, b) majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, c) cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou hodnotou, u kterého oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty ovlivňuje výsledek hospodaření, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví, a hodnotou tohoto cenného papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, nebo zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se neupravuje u cenného papíru, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen, d) cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou hodnotou, u kterého se oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty účtuje prostřednictvím rozvahových účtů, se při pozbytí tohoto cenného papíru výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, přepočtenou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví, a hodnotou tohoto cenného papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku pozbytí tohoto cenného papíru, nebo zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se neupravuje, pokud při pozbytí tohoto cenného papíru jeho hodnota zachycená v účetnictví neovlivňuje základ daně. § 23h Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace (1) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji snižuje základ daně přidružených osobpřidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmupříjmu do základu daně těchto přidružených osobpřidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osoboupřidruženou osobou, o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že a) státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen „stát zdroje“), není Česká republika, nebo b) státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce. (2) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji z důvodu závazku mezi přidruženými osobamipřidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené osobypřidružené osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmupříjmu plynoucího z tohoto závazku do základu daně přidružené osobypřidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je přidruženou osoboupřidruženou osobou, u které a) došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmupříjmu do základu daně v případě, že státem zdroje je Česká republika, b) nedošlo k zahrnutí příjmupříjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému příjmupříjmu v rozsahu, v jakém dochází k odpovídajícímu snížení základu daně u přidružené osobypřidružené osoby, v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém se z důvodu tohoto závazku snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce. (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjempříjem hledí jako na zahrnutý do základu daně, pokud a) došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj vznikl, nebo b) lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobamipřidruženými osobami. (4) Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji přidružené osobypřidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ daně jiné přidružené osobypřidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je přidruženou osoboupřidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci 1 nebo 2. (5) Přidruženými osobamiPřidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace rozumí přidružené osobypřidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob a jeho stálá provozovnastálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osobpřidružených osob zachází, jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží. § 23i Kursový rozdíl (1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých a) kursový rozdíl není realizován a b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů. (2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, c) není v likvidaci a d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů. (3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů, b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období, c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem 1. vstupu poplatníka do likvidace, 2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka, 3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo 4. skončení řízení o pozůstalosti, d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví nebo před změnou měny účetnictví, e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před 1. přechodem na vedení daňové evidencedaňové evidence, 2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích, 3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo 4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob 1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo 2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil. (4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání. (5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4. (6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4. § 23j Oznámení v souvislosti s režimem vylučování kursových rozdílů (1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období. (2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání. (3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů. (4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět. (5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle § 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů § 24 (1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy. (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocenímtechnickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem podle písmene v), c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v), d) členský příspěvek 1. právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů, 2. právnické osobě, u níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, 3. placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele, 4. organizaci zaměstnavatelů, nebo 5. Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmempříjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu47a), f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů. Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů, h) plnění v podobě 1. nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za); u pachtu obchodního závoduobchodního závodu je výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy, 2. úplaty u finančního leasingufinančního leasingu za podmínky uvedené v odstavci 4; přitom u poplatníka, který vede daňovou evidencidaňovou evidenci, je tato úplata výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období; úplatou je u postupníka i částka jím hrazená postupiteli ve výši rozdílu mezi úplatou u finančního leasingufinančního leasingu, která byla postupitelem zaplacena, a úplatou u finančního leasingufinančního leasingu, která je u postupitele výdajem podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním leasingufinančním leasingu, ch) daň z nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmůpříjmů a daň darovací zaplacená v zahraničí je u daňového rezidenta České republiky výdajem pouze u příjmůpříjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4, a to pouze v rozsahu, v jakém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f; výdajem není daň zaplacená v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku; jako výdaj se neuplatní zahraniční daň týkající se období, ve kterém je jako položka odčitatelná od základu daně uplatněna daňová ztráta stanovená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která následují po období uplatnění této daňové ztráty; tímto postupem není ovlivněna výše takto uplatňované daňové ztráty, i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou131), s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmůpříjmů plynoucích jim podle § 10, s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů a s výjimkou rezervy v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy122), 2. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, 3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu132) a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, 4. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom 1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasingfinanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši; pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce, 2. zvýšené stravovací výdaje (stravné)5b) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmypříjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance odměňovaného platem. Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmypříjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, 3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingufinančního leasingu a úplatu u finančního leasingufinančního leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce, s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, nebo smlouvy o výprose, ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, 4. na dopravu silničním motorovým vozidlem zahrnutým do obchodního majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasingfinanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu, o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidencidaňovou evidenci, uhrazená pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmůpříjmů z této pohledávky, p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, r) hodnota cenného papírucenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papírucenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9, s) u poplatníka, který vede účetnictví 1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, 2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmupříjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. PříjmyPříjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před dobou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do doby splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, t) do výše příjmůpříjmů z prodeje jednotlivého majetku 1. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisováníodpisování, 2. vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, z nichž dosahované příjmypříjmy nejsou předmětem daně z příjmůpříjmů, 3. pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena nehmotného majetku určená podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), 4. část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku, 5. pořizovací cena pozemku, s výjimkou stavby, která je jeho součástí, u poplatníka fyzické osoby, ta) u obchodní korporace cena pozemku nabytého vklademvkladem člena, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vkladvklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se rozumí 1. pořizovací cena, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně, 2. cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně, tb) zůstatková cena technického zhodnocenítechnického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisovánímodpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocenítechnické zhodnocení, u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 nebo písm. ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako provozovatel motorového vozidla v osvědčení o registraci vozidla, přičemž vozidlo je používáno pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, druhým z manželů, který jako provozovatel v osvědčení o registraci vozidla zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, v) účetní odpisy,20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u 1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vklademvkladem člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vklademvkladem obceobce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obceobce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladuvkladu nebo u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) 2. nehmotného majetku20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vklademvkladem, přeměnou nebo bezúplatně. U nehmotného majetku nabytého vklademvkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladuvkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní korporace jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu nabytého zejména koupí, vklademvkladem nebo oceněním majetku a dluhů v rámci přeměn obchodních korporací, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), w) nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, a nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmůpříjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu nebo tohoto podílu; toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo daňovým nerezidentem, který je povinen podle právního řádu státu, podle kterého je založen nebo zřízen, vést účetnictví, a příjempříjem z prodeje cenného papíru není přičitatelný jeho stálé provozovněstálé provozovně na území České republiky, x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vklademvkladem a při přeměně obchodní korporace,131) a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmůpříjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem, 1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního souduinsolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, 2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i) na základě výsledků insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7), 5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby, 6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucíexekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuceexekuce, 7. který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu. Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vklademvkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vklademvkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně, z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva nebo likvidačního zůstatku v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta, za) náhrada za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, poskytnutá jejím vlastníkem, pokud začne být vlastníkem do 2 let od uvolnění využívána pro činnost, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, nebo nájem a bude takto využívána nejméně po dobu 2 let; za porušení podmínek se nepovažuje prodej jednotky, zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukcirekonstrukci a modernizacimodernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocenímtechnickým zhodnocením podle § 33 odst. 1, zc) výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmůpříjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmypříjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmůpříjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví, zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši, ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu20) jako o cenném papírucenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje, zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla, a to jen do výše příjmupříjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla, zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu128). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace, zh) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem5), zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny, zj) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu106), pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33, zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení, zl) výdaje (náklady) hrazené uživatelem hmotného majetku, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingufinančního leasingu, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c), zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu,80) zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) nebo jeho technického zhodnocenítechnického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví, zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod, zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8, zr) výdaje na tvorbu 1. fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou, veřejnou kulturní institucí nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb, 2. fondu účelově určených prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, 3. fondu provozních prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou, 4. stipendijního fondu u poplatníka, který je vysokou školou, 5. fondů k zabezpečení působnosti České kanceláře pojistitelů vymezené zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s výjimkou výdajů na tvorbu fondu zábrany škod, zs) výdaje v podobě 1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo 2. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců, zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem3d) (dále jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písmene k) tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmůpříjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmupříjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného podle první věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmůpříjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle písmene k) a naopak. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu. Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů silniční motorové vozidlo, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví, více poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše 5 000 Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníciveřejně prospěšní poplatníci s výjimkou poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společností nebo ústavem, zu) motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně; motivačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů, zv) jmenovitá hodnota pohledávky, nebo části pohledávky, z úvěru pojištěné u pojistitele se sídlem na území členského státu Evropské unie, která nikdy nevstoupila do základu pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných položek podle jiného právního předpisu22a) a ke které bankabanka109) nikdy netvořila opravnou položku podle jiného právního předpisu22a), a to do výše přijatého pojistného plnění; pohledávkou z úvěrupohledávkou z úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí pohledávka z titulu 1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankoubankou, 2. plnění z bankovní záruky poskytnutého bankoubankou za nebankovním subjektem. (3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmypříjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, a u veřejně prospěšných poplatníkůveřejně prospěšných poplatníků se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, které jsou předmětem daně. (4) Výdajem podle odstavce 1 je také úplata u finančního leasingufinančního leasingu, pokud po jeho ukončení je předmět finančního leasingufinančního leasingu zahrnut do obchodního majetku. (5) Pokud je poplatníkem úplatně nabyt majetek, který předtím úplatně užíval, a pokud nejsou splněny podmínky finančního leasingufinančního leasingu, je úplata za užívání výdajem podle odstavce 1 pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do obchodního majetku a cena za nabytí a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisováníodpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo, b) pozemku nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním leasingufinančním leasingu stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena určená podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku, c) hmotného majetku vyloučeného z odpisováníodpisování (§ 27) nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy, d) hmotného majetku odpisovaného podle § 30b nebude nižší než zůstatková cena stanovená podle § 30b ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou byl tento majetek odpisován; je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u tohoto majetku pokračoval v odpisováníodpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo. (6) Je-li finanční leasingfinanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingufinančního leasingu, je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem), připadající ze sjednané doby finančního leasingufinančního leasingu na skutečnou dobu finančního leasingufinančního leasingu nebo skutečně zaplacená úplata, je-li nižší než poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem), připadající na skutečnou dobu finančního leasingufinančního leasingu. U vozidel kategorie M1, u kterých byla úplata u finančního leasingufinančního leasingu během doby finančního leasingufinančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1. (7) Nabývací cenou se v případě podílů v obchodní korporaci pro účely tohoto zákona rozumí a) hodnota splaceného peněžitého vkladuvkladu člena obchodní korporace, b) hodnota nepeněžitého vkladuvkladu člena obchodní korporace. Hodnota tohoto vkladuvkladu se stanoví u člena obchodní korporace, který je 1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmupříjmu v době provedení vkladuvkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Je-li vklademvkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladuvkladu do obchodní korporace, ocení se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku bezúplatně cenou určenou podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku; přitom u nemovitých věcí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladuvkladu, 2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku, 3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši přepočtené zahraniční ceny, c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně. Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se nemění při změně právní formy obchodní korporace a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace131). Nabývací cena podílu na akciové společnostiakciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladuvkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladuvkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní korporaci lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní korporaci, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů. U člena obchodní korporace, který je plátcem daněplátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, není-li tato obchodní korporace plátcem daněplátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu131), pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. VklademVkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vkladvklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se dále snižuje o příjmypříjmy plynoucí členovi obchodní korporace při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmůpříjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál. Nabývací cena se snižuje o ty části, které již byly uplatněny jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů nebo které snížily základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. (8) Při prodeji obchodního závoduobchodního závodu se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmůpříjmů u jednotlivě prodávaných majetků. (9) U pohledávky nabyté při přeměně131), nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, pokračuje nástupnická obchodní korporace v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace. (10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. (11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu,20) nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl nabyt vklademvkladem, při přeměně131), při převodu obchodního závoduobchodního závodu podle § 23a, při fúzi obchodních společností nebo při rozdělení obchodní společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví nebo v daňové evidencidaňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví nebo v daňové evidencidaňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následném vkladuvkladu, následné přeměně131), převodu obchodního závoduobchodního závodu podle § 23a nebo fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti. (12) Při prodeji obchodního závoduobchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů a) součet zůstatkových cen hmotného majetku, b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován, c) hodnota peněžních prostředků a cenin, d) hodnota finančního majetku, e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisováníodpisování, f) pořizovací cena pozemku, g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, h) úplata u finančního leasingu zaplacená uživatelem, která převyšuje poměrnou část úplaty uznané jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li smlouva o finančním leasingu na kupujícího, i) hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem. (13) Jedná-li se o plátce daněplátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou dluhů hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmempříjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. (14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledáveksouboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím obdobíZiskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledáveksouboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledáveksouboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávekSouborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledáveksoubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. § 24a Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (1) Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmypříjmy a příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda za příslušné zdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá § 23 odst. 5 a § 24 odst. 3. (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede a) jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených příjmůpříjmů (výnosů), v případě veřejně prospěšných poplatníkůveřejně prospěšných poplatníků i výši příjmůpříjmů (výnosů) dosažených v jednotlivých druzích činností, které nejsou podnikáním, c) výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele, d) výši a stručný popis jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, a výši těchto jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení, e) údaje o majetku používaném na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a u majetku, ke kterému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy, f) zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhy příjmů, g) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat, h) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1. § 24b Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (1) Poplatník s příjmypříjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitou věc zčásti k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, odpovídá § 24 odst. 3. (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede a) jméno, bydliště, sídlo podnikatele a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) adresu, na které se nemovitá věc používaná zčásti k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům nachází, c) plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovité věci s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod. d) popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovité věci využívány k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu ve zdaňovacím období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat, e) popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, uplatněny, f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1. § 25 (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a zápůjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20) b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení zápůjček, c) pořizovací cenu20) cenného papírucenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze), a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva, d) pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce, e) vyplácené podíly na zisku, f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu, g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmypříjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím příjmypříjmy z nájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny,21a) s výjimkou uvedenou v § 24, h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě 1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, 2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3, i) výdaje vynaložené na příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmypříjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, výdaje vynaložené na příjmypříjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy, převyšující tyto příjmypříjmy; obdobně to platí pro výdaje hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob příjempříjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený nebo příjempříjem, který nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníkůveřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmypříjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně, a pro použití prostředků z kapitálového dovybavení, j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23) k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1 až 3, písm. zs) a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obecobec přechodného ubytování není shodná s obcíobcí, kde má zaměstnanec bydliště; přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob, samostatně a nezohledňují se výdaje, které nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely podle jiných ustanovení tohoto zákona, l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr), m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w) a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky25a), n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24, o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,20) p) technické zhodnocenítechnické zhodnocení (§ 33), r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u), s) daň z příjmupříjmu fyzických osob a daň z příjmůpříjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu20), t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není předmětem spotřební daně, u) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocenítechnické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4, v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou uvedenou v § 24, w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrových finančních nástrojůúvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojůúvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje bankabanka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových finančních nástrojůúvěrových finančních nástrojů. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, zápůjčky nebo vkladuvkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěrovému finančnímu nástrojiúvěrovému finančnímu nástroji věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi, x) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu; u silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady, y) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému, z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10, za) nájemné za umělecká díla a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf), zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 80 000 Kč, zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní korporací na základě vkladuvkladu uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 9, zd) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou dluhu, o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji v některém z minulých zdaňovacích období, ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby uživatele podle smlouvy o finančním leasingufinančním leasingu převyšuje částku úplaty připadající u postupníka na zbývající dobu finančního leasingufinančního leasingu sníženou o úplatu jím hrazenou vlastníkovi užívaného majetku v souladu se smlouvou, pokud tento rozdíl není součástí vstupní ceny majetku, zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čintrestný čin anebo je obvyklé, zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem podle § 26 až 33, zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, zi) kladný rozdíl mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu při nabytí vklademvkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akciíakcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu, zk) výdaje (náklady) mateřské společnostimateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnostidceřiné společnosti. Úroky z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje přijatého v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnostidceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěrový finanční nástrojúvěrový finanční nástroj přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástrojúvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnostidceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmůpříjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společnostídceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší, zl) finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka, zm) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, zn) pojistné ve výši určené ke krytí budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu, zo) členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně, zp) účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, a tento příjempříjem byl od daně z příjmůpříjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku, zq) hodnotu majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, nebo hodnotu bezúplatně přijatých služeb, pokud tento příjempříjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu. (2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. MankemMankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a mankamanka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda. (3) Do úvěrových finančních nástrojůúvěrových finančních nástrojů se pro účely odstavce 1 písm. w) nezahrnují úvěrové finanční nástrojeúvěrové finanční nástroje, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěrové finanční nástrojeúvěrové finanční nástroje. Ustanovení odstavce 1 písm. w) a zl) se nevztahují na veřejně prospěšné poplatníkyveřejně prospěšné poplatníky, na organizátora regulovaného trhu a na poplatníky uvedené v § 2. Odpisy hmotného majetku § 26 (1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 30a, 30b, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27. (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a jednotky, c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m, 3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou, d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9, e) dospělá zvířata a jejich skupiny20), jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč, f) jiný majetek vymezený v odstavci 3. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné hmotné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor hmotných movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru hmotných movitých věcí. Soubor hmotných movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) technické zhodnocenítechnické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f), b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b) c) výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů20) nebo podle daňové evidencedaňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingufinančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč, d) právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví. (4) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu. (5) OdpisovánímOdpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. OdpisováníOdpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocenítechnické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisováníodpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob. (6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období. (7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,29a) který je evidován u poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, nebo k ukončení nájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací, účinkům rozhodnutí o úpadku nebo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správceinsolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně z majetku evidovaného ke dni ukončení činnosti, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, ke dni ukončení nájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den, ke kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, nebo den přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správceinsolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil činnost, ze které plyne příjempříjem ze samostatné činnosti, nebo nájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, 4. k ukončení nájemního vztahu při odpisováníodpisování technického zhodnocenítechnického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4), b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisováníodpisování započatém původním odpisovatelem podle § 30 odst. 10 nebo který odpisuje podle § 30c odst. 2, a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním dluhu, který byl zajištěn převodem práva, a má tento majetek evidován na konci zdaňovacího období, c) z hmotného majetku evidovaného po celé zdaňovací období u poplatníka, u něhož v průběhu zdaňovacího období nastaly účinky rozhodnutí o úpadku nebo došlo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správceinsolvenčního správce na daňový subjekt a opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil do likvidace, d) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka uvedeného v § 17 za zdaňovací období vymezené v § 21a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích; toto se nepoužije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo v průběhu části zdaňovacího období předcházející tomuto zdaňovacímu období, za kterou se podává daňové přiznání podle § 38ma odst. 1 písm. a). Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně daňového rezidenství poplatníka z České republiky do zahraničí nebo ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. (8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisováníodpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisováníodpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisováníodpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou nebo je jeho daň rovna paušální dani, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisováníodpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou a ve zdaňovacím období, za které je jeho daň rovna paušální dani, vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. (9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha, c) chmelnice a vinice. (10) Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. § 27 Hmotným majetkem vyloučeným z odpisováníodpisování je a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingufinančním leasingu, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 80 000 Kč, b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří, c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy, e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek, f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů, g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,20) pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů, h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto dluhu a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní odpisovatel, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce, i) hmotný majetek, u něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy uplatňuje jiná osoba než odpisovatel podle tohoto zákona, jde-li o 1. pronajatý hmotný majetek, 2. hmotný majetek, který je předmětem finančního leasingufinančního leasingu, j) hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmůpříjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně. § 28 (1) Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo, b) organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu, c) státní příspěvková organizace, státní podnik nebo jiná státní organizace příslušná hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu, d) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcíobcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, e) dobrovolný svazek obcíobcí u hmotného majetku vloženého členskou obcíobcí, f) veřejná kulturní instituce u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, g) jiný poplatník daně z příjmů právnických osob, který není právnickou osobou a jehož součástí je hmotný majetek, h) nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdělované obchodní korporace při přeměně; to platí pro 1. hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované obchodní korporace k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci a 2. hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace do obchodního rejstříku a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci. (2) Technickou rekultivaci prováděnou na pozemku jinou osobou než odpisovatelem, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán. (3) Technické zhodnoceníTechnické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasingfinanční leasing a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem nebo uživatelem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce nebo uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasingfinanční leasing, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisováníodpisování technického zhodnocenítechnického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocenítechnické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasingfinanční leasing. (4) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění dluhu převodem práva na věřitele může tento majetek odpisovat původní odpisovatel, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva. (5) Hmotný majetek vymezený v § 26 odst. 2 písm. c) a d), který je dokončen na cizím pozemku a jeho hodnota není u odpisovatele součástí ocenění tohoto pozemku podle zvláštního právního předpisu,20) může odpisovat poplatník, u něhož je tento hmotný majetek evidován (§ 26 odst. 5). (6) Při odpisováníodpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů. Při odpisováníodpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů. U vozidel kategorie M1, technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingufinančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1. (7) U poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocenítechnického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje obdobně jako u technického zhodnocenítechnického zhodnocení hrazeného nájemcem. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisovánímodpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisovánímodpisováním nájemcem. Pro účely tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele hmotného majetku. § 29 (1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocenítechnické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocenítechnického zhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním úplatném nabytí hmotného majetku po ukončení úplatného užívání dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout úplatu za užívání, která byla uhrazena do data ukončení smlouvy a nebyla výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na úplatu za užívání do data ukončení smlouvy. U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocenítechnické zhodnocení. U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingufinančního leasingu, b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocenítechnické zhodnocení, c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech určená podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby určená podle zvláštního právního předpisu bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmypříjmy z nájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu, e) při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatníků uvedených v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocenítechnické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatníků uvedených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d), f) hodnota technického zhodnocenítechnického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, g) přepočtená zahraniční cena (§ 23 odst. 17), h) u veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka ocenění převzaté od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami podle právních předpisů upravujících účetnictví. Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisováníodpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisováníodpisování. Součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té části jednotky, která je pozemkem. Pokud původní odpisovatel v případech uvedených v § 30 odst. 10 nezapočal odpisováníodpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní odpisovatel odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcíobcí a krajů, státních fondů, regionální rady regionu soudržnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (dále jen „veřejné zdroje“), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmůpříjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjempříjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Do vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) lze zahrnout i výdaje (náklady) na vyvolanou investici, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiné osoby nebo předaného jiné osobě nebo týkající se změny majetku ve vlastnictví jiné osoby a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c). V případě stavebního díla odpisovaného podle tohoto zákona, které je likvidováno v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, je součástí vstupní ceny nového stavebního díla zůstatková cena likvidovaného stavebního díla namísto zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla podle právních předpisů upravujících účetnictví. (2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6, 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů. (3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6, § 30a odst. 3 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 6 nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisováníodpisování. Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně. (4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocenítechnické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisováníodpisování související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním leasingufinančním leasingu, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisováníodpisování. (5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocenítechnického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu. (6) Odpisuje-li technické zhodnocenítechnické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele s odpisovánímodpisováním nájemcem, a to a) o částku nepeněžního příjmupříjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 2, je-li technické zhodnocenítechnické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného, b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocenítechnického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné. Provede-li nájemce technické zhodnocenítechnické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem odpisovatele (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani odpisovatel (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmupříjmu podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 1. Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje odpisovatel (pronajímatel) v odpisováníodpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny. Nemá-li poplatník majetek, jehož vstupní cenu by bylo možné zvýšit, vznikne mu jiný majetek v ocenění, které by jinak zvyšovalo vstupní cenu. Toto ustanovení se nepoužije, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocenítechnického zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. a). (7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocenítechnické zhodnocení (dále jen „změněná vstupní cena“), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32. (8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní korporace a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku bezúplatně, cena hmotného majetku podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Přitom u nemovitých věcí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocenítechnické zhodnocení před vložením do obchodní korporace. Dnem vkladu do obchodní korporaceDnem vkladu do obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladuvkladu. (9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění, a) dochází-li k ocenění jmění při fúzi nebo rozdělení obchodní korporace podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,131) b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu, nebo c) jsou-li v budově vymezeny jednotky. (10) Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele použitá při pokračování v odpisováníodpisování se zvyšuje o částky, které se u poplatníka, který pokračuje v odpisováníodpisování započatém původním odpisovatelem, staly součástí ocenění tohoto majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví. § 30 (1) V prvním roce odpisováníodpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebního díla ke změně hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i zatřídění do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím obdobíobdobí nebo v obdobíobdobí, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke změně došlo. Samostatně odpisované technické zhodnocenítechnické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisováníodpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocenítechnické zhodnocení provedeno. Doba odpisováníodpisování činí minimálně: Odpisová skupina | Doba odpisování ---|--- 1 | 3 roky 2 | 5 let 3 | 10 let 4 | 20 let 5 | 30 let 6 | 50 let. Stanovená doba odpisováníodpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpisováníodpisování k prodloužení doby odpisováníodpisování. Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem. Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.99) Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle klasifikace produkce CZ-CPA se zařadí do odpisové skupiny 2. (2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisováníodpisování (§ 32). Způsob odpisováníodpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví odpisovatel, s výjimkou uvedenou v odstavci 10, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisováníodpisování. (3) Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. (4) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně. Roční odpis práva stavby se stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané doby trvání práva stavby. (5) U matric, zápustek, forem, modelů a šablon v klasifikaci produkce CZ-CPA označených kódem 25.73.50 a kódem 25.73.60 se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. (6) U technického zhodnocenítechnického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. (7) Roční odpis podle odstavců 4 až 6 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisováníodpisování; přitom odpisováníodpisování nelze přerušit. (8) Při zahájení (ukončení) odpisováníodpisování podle odstavců 4 až 6 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 7. (9) Odpisy stanovené podle odstavců 4 až 6 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (10) Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel, který je poplatníkem uvedeným v § 2 nebo v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnoustálou provozovnou poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7, a při zachování způsobu odpisováníodpisování pokračuje v odpisováníodpisování započatém původním odpisovatelem a) právní nástupce poplatníka a nástupnická obchodní korporace, b) poplatník u hmotného majetku nabytého 1. vklademvkladem společníka, podílníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, 2. vklademvkladem obceobce nebo kraje, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obceobce nebo kraje a byl zahrnut v jejich majetku, 3. přeměnou, c) poplatník u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetkuobchodním majetku, d) tichý společník u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku, e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací, f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení nájmu, g) postupník při postoupení smlouvy o finančním leasingufinančním leasingu, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši úplaty, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby leasingu. Je-li postoupena užívaná věc za nižší cenu, než byla vstupní cena evidovaná u postupitele, lze odpisy uplatnit maximálně do výše ceny hrazené postupníkem, h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce, a to po dobu zajištění dluhu převodem práva29b) k tomuto majetku, i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o zápůjčce. V odpisováníodpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením zapůjčené věci, j) manžel (manželka), který má v obchodním majetkuobchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetkuobchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů, k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti, l) společník společnosti u majetku určeného podle druhu, m) poplatník, který převzal majetek v rámci změny příslušnosti hospodařit nebo práva hospodařit s majetkem státu, n) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcíobcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření a její zřizovatel při zpětném předání tohoto majetku, o) dobrovolný svazek obcíobcí u majetku vloženého členskou obcíobcí a člen dobrovolného svazku obcíobcí při zpětném předání tohoto majetku, p) veřejná kulturní instituce u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření a její zřizovatel při zpětném předání tohoto majetku. V odpisováníodpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním dluhu, který byl zajištěn převodem práva,29b) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění dluhu podle písmene h). Obdobně pokračuje v odpisováníodpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při zániku společnosti nebo zániku členství ve společnosti u majetku určeného podle druhu, který jím byl do této společnosti vložen. Obdobně pokračuje v odpisováníodpisování i poplatník, který je fyzickou osobou, u jím pronajímaného hmotného majetku vyřazeného z obchodního majetku nebo v případě zařazení jím pronajímaného hmotného majetku do obchodního majetku. § 30a Mimořádné odpisy (1) Hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. (2) Odpisy podle odstavce 1 se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisováníodpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisováníodpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisováníodpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1 nezvyšuje jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33. § 30b Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření (1) Hmotný majetek v klasifikaci produkce CZ-CPA označený kódem skupiny 27.11, 27.12 a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. (2) Odpisy podle odstavce 1 se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisováníodpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisováníodpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisováníodpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (3) Technické zhodnoceníTechnické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1 zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisováníodpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocenítechnické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisováníodpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců. § 30c Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu (1) Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučuje se nově nabývaný spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník pokračuje ve způsobu odpisováníodpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny. (2) Pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými v § 30 odst. 10, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisováníodpisování. (3) Pokud nelze určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, způsob odpisováníodpisování si zvolí poplatník jako při pořízení nového majetku. § 30d Nemovitá kulturní památka (1) Nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1987, nebyla k 31. prosinci 1987 zapsaná do státního seznamu kulturních památek a nebyla prohlášena za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daní z příjmůpříjmů považuje za nemovitou kulturní památku, a to i ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, započatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 jiným způsobem než způsobem podle § 30 odst. 10. (2) Poplatník může v prvním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 rozhodnout, že nemovitá věc podle odstavce 1 věty první není od tohoto období pro účely daní z příjmůpříjmů považována za nemovitou kulturní památku; v takovém případě se a) v daném období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji 1. zvýší o úhrn odpisů, které byly uplatněny jím nebo poplatníkem, od kterého byla nemovitá věc nabyta některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, jako výdaj ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období, a 2. sníží o úhrn odpisů, které by v obdobích podle bodu 1 mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla považována za nemovitou kulturní památku, b) od daného období pro účely daní z příjmůpříjmů zachází s takovou nemovitou věcí, jako by od 1. ledna 1988 nebyla nemovitou kulturní památkou, a c) pro účely určení zůstatkové ceny se za celkovou výši odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období považuje úhrn odpisů, o které byl podle písmene a) bodu 2 snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji. (3) Pokud poplatník postupoval ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých před 1. lednem 2022 tak, jako by nemovitá věc podle odstavce 1 věty první nebyla nemovitou kulturní památkou, odstavec 1 věta první se nepoužije; v takovém případě poplatník nesmí uplatnit jako výdaj odpisy tak, aby v úhrnné výši přesahovaly vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu. § 30e Odpisování vozidla kategorie M1 (1) Při odpisováníodpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1. (2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1 se rovná jeho vstupní ceně. (3) Pokud je na vozidle kategorie M1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení. (4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1 z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena. (5) Při odpisováníodpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M1 odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení. (6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M1 je a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně. (7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu. (8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu. (9) Pokud je na vozidle kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl. (10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl. § 30f Vozidlo kategorie M1 pořízené na finanční leasing (1) Pokud je vozidlo kategorie M1 předmětem finančního leasingufinančního leasingu, je úplata u finančního leasingufinančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek. (2) Pokud je vozidlo kategorie M1 nabyto jako předmět finančního leasingufinančního leasingu, je a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně. (3) Pokud je na vozidle kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingufinančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení. (4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingufinančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena. (5) Při odpisováníodpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M1, které je předmětem finančního leasingufinančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisováníodpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek. (6) U jiného majetku podle odstavce 5 je a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku. (7) Pokud je na vozidle kategorie M1 podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení. (8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M1 podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingufinančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla. § 30g Společná ustanovení pro vozidlo kategorie M1 (1) Vozidlem kategorie M1 se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel142). (2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10. (3) Zůstatková cena vozidla kategorie M1 podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisováníodpisování způsobem, který poplatník pro odpisováníodpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisováníodpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování. (4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M1 uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5. (5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, u vozidla kategorie M1 u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší. (6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M1, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingufinančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasingfinanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingufinančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M1 v průběhu doby odpisováníodpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingufinančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisováníodpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M1 bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první. § 31 (1) Při rovnoměrném odpisováníodpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby: a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d) Odpisová skupina | v prvním roce odpisování | v dalších letech odpisování | pro zvýšenou vstupní cenu ---|---|---|--- 1 | 20 | 40 | 33,3 2 | 11 | 22,25 | 20 3 | 5,5 | 10,5 | 10 4 | 2,15 | 5,15 | 5,0 5 | 1,4 | 3,4 | 3,4 6 | 1,02 | 2,02 | 2, b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování o 20 % Odpisová skupina | v prvním roce odpisování | v dalších letech odpisování | pro zvýšenou vstupní cenu ---|---|---|--- 1 | 40 | 30 | 33,3 2 | 31 | 17,25 | 20 3 | 24,4 | 8,4 | 10, c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování o 15 % Odpisová skupina | v prvním roce odpisování | v dalších letech odpisování | pro zvýšenou vstupní cenu ---|---|---|--- 1 | 35 | 32,5 | 33,3 2 | 26 | 18,5 | 20 3 | 19 | 9 | 10, d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisováníodpisování o 10 % Odpisová skupina | v prvním roce odpisování | v dalších letech odpisování | pro zvýšenou vstupní cenu ---|---|---|--- 1 | 30 | 35 | 33,3 2 | 21 | 19,75 | 20 3 | 15,4 | 9,4 | 10. (2) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7) který je prvním odpisovatelem stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmypříjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmůpříjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmůpříjmů. (3) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32. (4) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5. (5) Roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,78) hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 27.5 (spotřebiče převážně pro domácnost) a kódem 30.12 (rekreační a sportovní čluny). (6) Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii. (7) Při rovnoměrném odpisováníodpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1. Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6. (8) Při rovnoměrném odpisováníodpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací obdobíobdobí ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. (9) Odpisy stanovené podle odstavců 7 a 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 32 (1) Při zrychleném odpisováníodpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisováníodpisování: Koeficient pro zrychlené odpisování --- Odpisová skupina| v prvním roce odpisování| v dalších letech odpisování| pro zvýšenou zůstatkovou cenu 1| 3| 4| 3 2| 5| 6| 5 3| 10| 11| 10 4| 20| 21| 20 5| 30| 31| 30 6| 50| 51| 50. (2) Při zrychleném odpisováníodpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a) v prvním roce odpisováníodpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisováníodpisování platného v prvním roce odpisováníodpisování; přitom poplatník, který je prvním odpisovatelem, může tento odpis zvýšit o 1. 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3, a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7) 2. 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32, 3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisováníodpisování a počtem let, po které byl již odpisován. (3) Při zrychleném odpisováníodpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisováníodpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisováníodpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. (4) Při zkrácení doby odpisováníodpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisováníodpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisováníodpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom do počtu let se zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 21a. (5) Odpisy stanovené podle odstavců 2 až 4 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 32b Pacht obchodního závodu (1) Pachtýř obchodního závoduobchodního závodu, který má písemný souhlas propachtovatele k odpisováníodpisování, postupuje při uplatňování odpisů hmotného majetku obdobně podle ustanovení o odpisováníodpisování při zajištění dluhu převodem práva. (2) Při pachtu obchodního závoduobchodního závodu se zvyšuje výsledek hospodaření u a) pachtýře o 1. rozdíl mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího účetnictví a pachtovným, 2. výši pohledávky, která na něj přechází na základě smlouvy o pachtu obchodního závoduobchodního závodu, a to ve výši, v jaké ji neuhradil propachtovateli, b) propachtovatele o částku ve výši dluhu zachyceného na rozvahových účtech, který přechází na pachtýře na základě smlouvy o pachtu obchodního závoduobchodního závodu, a to ve výši, v jaké ho neuhradil pachtýři. (3) Zvyšování výsledku hospodaření podle odstavce 2 se netýká a) částky, která byla zaúčtována ve prospěch příjmůpříjmů, b) dluhu ze smluvní pokuty, c) dluhu z úroku z prodlení, d) dluhu z jiné sankce ze závazkového vztahu, e) dluhu, na jehož základě vznikl výdaj, pokud jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmůpříjmů, který byl zaplacen. (4) Při výpočtu rozdílu mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího účetnictví a pachtovným se pachtovné sníží o část určenou k úhradě jiného dluhu vůči propachtovateli; za úhradu jiného dluhu se nepovažuje účtování pachtovného na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku. § 32c Nepeněžité vklady ze zahraničí (1) Při nabytí hmotného majetku, který nebyl součástí stálé provozovnystálé provozovny na území České republiky, vklademvkladem od poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 pokračuje obchodní korporace nebo stálá provozovnastálá provozovna poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky v odpisováníodpisování tohoto hmotného majetku z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle § 23 odst. 17, ze které poplatník uvedený v § 17 odst. 4 uplatňoval odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru; přitom hmotný majetek zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31 ve sloupci označeném slovy „v dalších letech odpisováníodpisování“. (2) Odpisy v České republice lze uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo zahraničními položkami obdobného charakteru. (3) Byl-li vkládaný hmotný majetek odpisován vkladatelem v době vkladuvkladu již po dobu, která je v § 30 odst. 1 uvedena jako minimální doba odpisováníodpisování, lze rozdíl mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo odčitatelnými položkami obdobného charakteru, uplatněnými vkladatelem v zahraničí, uplatnit u nabyvatele jako výdaj (náklad) ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém byl tento majetek nabyt. (4) U hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, avšak z něhož zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy nebylo možné u vkladatele uplatňovat, lze u nabyvatele odpisovat ze vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. g). § 32d Odpisy hmotného majetku odpisovaného v zahraničí Hmotný majetek, který byl odpisovaný v zahraničí před změnou daňového rezidenství poplatníka ze zahraničí do České republiky, nebo před jeho přeřazením do stálé provozovnystálé provozovny poplatníka, který je daňovým nerezidentem, umístěné v České republice, poplatník odpisuje po tomto přemístění nebo přeřazení obdobně jako nabyvatel majetku podle § 32c. § 33 (1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukcerekonstrukce a modernizacemodernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb). (2) RekonstrukcíRekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. (3) ModernizacíModernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. (4) Technickým zhodnocenímTechnickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny. (5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocenítechnické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem. § 33a Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením (1) Poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle § 33. (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplatník uvede a) jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen „posuzovaný majetek“), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisováníodpisování, c) u posuzovaného majetku, který tvoří soubor hmotných movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru hmotných movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci, d) popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu, e) výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností, f) popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku, g) předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů), h) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 týkat, i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1. (3) Poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit a) doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy, b) dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 33, v případě zásahu do nemovité věci stavební dokumentaci zachycující změny v nemovité věci. § 34 Položky odčitatelné od základu daně (1) Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu. U poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání poplatník také uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla daňová ztráta, kterou uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně, stanovena, a výši, v jaké ji uplatňuje. (2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti, s výjimkou obecně prospěšných společností, které jsou vysokou školou nebo poskytovateli zdravotních služeb, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby. (4) Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání. (5) Pokud není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze je odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly. § 34a Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje (1) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet a) 100 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné doběrozhodné době na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, a b) 110 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné doběrozhodné době na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. (2) Rozhodnou dobouRozhodnou dobou se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí doba, která a) končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a b) je stejně dlouhá jako období. (3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí a) zdaňovací období, nebo b) období, za které se podává daňové přiznání. § 34b Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu (1) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se rozumí výdaje (náklady), které a) poplatník vynaložil ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje při realizaci projektu výzkumu a vývoje na 1. experimentální či teoretické práce, 2. projekční a konstrukční práce, 3. výpočty, 4. návrhy technologií, 5. výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje, b) jsou výdaji (náklady) na dosažení zajištění a udržení příjmůpříjmů a c) jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů). (2) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtuVýdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou a) výdaje (náklady), na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, b) výdaje (náklady) na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na 1. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci 1 písm. a), 2. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka, 3. úplatu u finančního leasingufinančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje, c) licenční poplatkylicenční poplatky, d) výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory. (3) Pokud výdaje (náklady) podle odstavce 1 souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtuvýdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části. § 34ba Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje (1) Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje. (2) V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést a) název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a b) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou 1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob, 2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmůpříjmů fyzických osob, a 3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno. (3) Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě, že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje. § 34c Projektová dokumentace (1) K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová dokumentace obsahuje a) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou 1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob, 2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmůpříjmů fyzických osob, 3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) dobu řešení projektu, kterou je doba ode dne zahájení do dne ukončení řešení projektu, c) cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, d) předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku, ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu, e) jména všech osob, které ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, f) způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, g) den schválení projektové dokumentace, h) jméno a podpis osoby schvalující projektovou dokumentaci. (2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty. (3) Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmůpříjmů a) fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka, b) právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka. (4) Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit. (5) V případě pochybností správce daně lze obsahové náležitosti projektové dokumentace podle odstavce 1 prokazovat dalšími důkazními prostředky. § 34d Odpočet na podporu výzkumu a vývoje u společníků osobních obchodních společností (1) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti. (2) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. § 34e Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu (1) Správce daně vydá na žádost poplatníka, který podal oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtuvýdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. (2) Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtuvýdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. (3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede a) název a cíle projektu výzkumu a vývoje, b) výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje, c) výčet výdajů na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje, d) výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na tyto činnosti vynaložené jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu spolu s uvedením těchto pochybností, e) způsob rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci projektu výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria rozdělení, f) období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat, g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. § 34f Obecné ustanovení o odpočtu na podporu odborného vzdělávání (1) Odpočet na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzděláváníodborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzděláváníodborného vzdělávání. (2) Odborným vzdělávánímOdborným vzděláváním se pro účely odpočtu na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání rozumí vzdělávací činnost v rámci a) praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela s právnickou osobou vykonávající činnost střední školy nebo vyšší odborné školy smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání, b) části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným studijním programem a uzavřela s vysokou školou smlouvu o obsahu a rozsahu této vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání. (3) Pro účely prokázání doby provozu majetku a počtu uskutečněných hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy je poplatník povinen vést třídní knihu nebo obdobnou evidenci obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu. (4) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání rozumí a) zdaňovací období, nebo b) období, za které se podává daňové přiznání. (5) Odpočet na podporu odborného vzděláváníodborného vzdělávání se u poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, uplatní obdobně jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje. (6) Podmínku uzavření smlouvy podle odstavce 2 písm. a) lze nahradit prohlášením o odborném vzděláváníodborném vzdělávání, pokud u výkonu praktického vyučování nebo odborné praxe žáky nebo studenty školy, jejíž činnost vykonává sám poplatník, praktické vyučování nebo odborná praxe jsou vykonávány na pracovišti tohoto poplatníka, které slouží jinému druhu činnosti, která není činností školy a je jeho převažující činností. V prohlášení musí být vymezen obsah a rozsah praktického vyučování nebo odborné praxe a podmínky jejího konání. § 34g Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání (1) Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzděláváníodborné vzdělávání činí součet a) 110 % vstupní ceny majetku, 1. jehož je poplatník prvním vlastníkem, 2. který je pořízen pro účely odborného vzděláváníodborného vzdělávání a 3. který je použit pro odborné vzděláváníodborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, b) 50 % vstupní ceny majetku, 1. jehož je poplatník prvním vlastníkem, 2. který je pořízen pro účely odborného vzděláváníodborného vzdělávání a 3. který je použit pro odborné vzděláváníodborné vzdělávání v rozsahu 30 % až 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, c) 110 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním vlastníkem, pokud je majetek 1. předmětem finančního leasingufinančního leasingu a úplata z tohoto finančního leasingufinančního leasingu je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů podle tohoto zákona, 2. pořizován pro účely odborného vzděláváníodborného vzdělávání a 3. použit pro odborné vzděláváníodborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích a d) 50 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním vlastníkem, pokud je majetek 1. předmětem finančního leasingufinančního leasingu a úplata z tohoto finančního leasingufinančního leasingu je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů podle tohoto zákona, 2. pořizován pro účely odborného vzděláváníodborného vzdělávání a 3. použit pro odborné vzděláváníodborné vzdělávání v rozsahu 30 % až 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. (2) Odpočet podle odstavce 1 lze odečíst od základu daně v období pořízení majetku podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku podle odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání. (3) Odpočet podle odstavce 1 může činit nejvýše částku ve výši součinu 5 000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy uskutečněných na pracovišti poplatníka v období pořízení majetku podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku podle odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání. (4) Majetkem pořízeným nebo pořizovaným pro účely odpočtu podle odstavce 1 se rozumí majetek, a) který je vymezen ve smlouvě uzavřené mezi poplatníkem a právnickou osobou vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy o obsahu a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe nebo vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy a o podmínkách pro jejich konání nebo prohlášení o odborném vzděláváníodborném vzdělávání jako majetek, který bude využíván při 1. praktickém vyučování, 2. odborné praxi nebo 3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy na pracovišti poplatníka, b) u kterého je vstupní cenou pořizovací cena nebo vlastní náklady nebo který je oceněn podle právních předpisů upravujících účetnictví pořizovací cenou nebo vlastními náklady a c) na jehož pořízení nebo pořizování nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. (5) Majetkem pořízeným nebo pořizovaným pro účely odpočtu podle odstavce 1 je pouze a) hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo b) software, který je dlouhodobým nehmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví s oceněním vyšším než 80 000 Kč. (6) Pokud ve zdaňovacím období započatém od 1. dubna 2019 do 30. dubna 2021 nebyla splněna podmínka doby použití majetku pro odborné vzděláváníodborné vzdělávání podle odstavce 1, považuje se za splněnou. Počet zdaňovacích období, po která musí být podle odstavce 1 tato podmínka splněna, se v takovém případě prodlužuje o počet zdaňovacích období, ve kterých je považována za splněnou podle věty první. § 34h Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzděláváníodborného vzdělávání činí součin a) 200 Kč a b) počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci 1. praktického vyučování, 2. odborné praxe, 3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy. § 35 Sleva na dani (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. (2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. (3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání. (4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuciexekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuceexekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části. (5) Slevu na dani podle odstavců 1 a 4 nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4. § 35a (1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a je registrován jako poplatník k dani z příjmů, pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to, a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady), b) jde-li o poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmůpříjmů ze samostatné činnosti. Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost. (2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou a) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře 1. všechny odpisy podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisováníodpisování přerušit (§ 26 odst. 8), způsob odpisováníodpisování podle tohoto zákona stanoví poplatník, 2. opravné položky k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu22a), 3. položky odčitatelné od základu daně podle § 34 v nejbližším zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně, pokud nebyly uplatněny v předchozích zdaňovacích obdobích, b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) s výjimkou nemovitých věcí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a), c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost, d) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek20) nejméně v částkách uvedených ve všeobecných podmínkách pro investiční akci podle zákona upravujícího investiční pobídky, f) poplatník, kterému bylo poskytnuto podle zvláštního právního předpisu67) více příslibů investičních pobídek pro stejný typ investiční akce vymezený v zákoně upravujícím investiční pobídky, může uplatnit slevu na dani za zdaňovací období pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve vydaných příslibů pro stejný typ investiční akce vymezený v zákoně upravujícím investiční pobídky. (3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula. (4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím podle zákona upravujícího investiční pobídky. (5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů. (6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo d), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a) nebo d), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje. (7) Pokud se poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zúčastní fúze nebo rozdělení sloučením jako nástupnická obchodní korporace nebo jako přejímající společník převezme jmění obchodní korporace zrušené s převodem jmění na společníka, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím podle § 21a písm. c), uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena. (8) Pokud poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zvýší základ pro výpočet slevy na dani převodem majetku nebo jeho části osob uvedených v § 23 odst. 7, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém skutečnost nastala, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena. (9) Pokud poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, oznámí správci daně, že již nebude uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém byla skutečnost správci daně oznámena, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník také Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena. § 35b (1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž a) S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; tato částka se nezvyšuje, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost, b) S2 se rovná aritmetickému průměru částek daně vypočtených podle odstavce 2 za tři zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé. U poplatníka daně z příjmů právnických osob, od jehož registrace k dani z příjmů uplynula doba kratší než tři zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za všechna zdaňovací období. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost. V případě, že příslušné zdaňovací období bude kratší nebo delší než 12 měsíců, bude částka daně vypočtená podle odstavce 2 pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně přepočtena na období 12 měsíců. Tento aritmetický průměr částek daně bude upraven o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se k poslednímu zdaňovacímu období z těch, za která byl aritmetický průměr částek daně vypočten; aritmetický průměr částek daně se nesnižuje, je-li za příslušná zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost. (2) Částka daně pro účely odstavce 1 je a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady), b) u poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmůpříjmů ze samostatné činnosti. (3) Pokud vykázal poplatník za příslušné zdaňovací období, za které byl vypočten aritmetický průměr částek daně podle odstavce 1 písm. b), daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, použije se za příslušné zdaňovací období pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně podle odstavce 1 písm. b) nulová hodnota. (4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula. (5) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím podle zákona upravujícího investiční pobídky. (6) Ustanovení § 35a odst. 2, 5, 7, 8 a 9 platí obdobně. (7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2, s výjimkou podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a) nebo d), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a) nebo d), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje. § 35ba Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka, b) slevu na manžela, c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni, e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. (2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o výši slev uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. (3) Poplatník může uplatnit slevu na dani podle odstavce 1 písm. b) až e) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani splněny. (4) V daňovém přiznání ke společným příjmůmpříjmům a výdajům ve společenství jmění poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna. § 35bb Sleva na manžela (1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P. (2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. (3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů. (4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, b) příspěvky na péči a na sociální služby, c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření, d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen, f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů. § 35c Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35, § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. (2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba. (3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. (4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjempříjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmůpříjmů se nezahrnují příjmypříjmy od daně osvobozené, příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmůpříjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmypříjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. (5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmůpříjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmůpříjmů s výjimkou příjmůpříjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmůpříjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničípříjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. (6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmypříjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je a) nezletilým dítětem, b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,14d) 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnostspolečně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována. (8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti. (9) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. (10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím obdobíobdobí, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. (11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní. (12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací obdobíobdobí, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací obdobíobdobí v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů. § 35d (1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) a na daňové zvýhodnění. (2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“) a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (dále jen „měsíční daňové zvýhodnění“). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu. (3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daněplátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daněplátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba. (4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daněPlátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmůpříjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmůpříjmů se nezahrnují příjmypříjmy od daně osvobozené a příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daněplátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daněplátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daněplátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. (6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daněplátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmůpříjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmůpříjmů ze závislé činnosti od všech plátců daněplátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daněplátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmůpříjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmůpříjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí. (7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani. (8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daněplátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daněplátce daně poplatníkovi nesráží. (9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daněplátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daněplátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daněplátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění postupuje plátce daněplátce daně podle § 38ch odst. 5. § 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmůpříjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovnystálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s výjimkou ustanovení odstavce 5, činí a) 15 %, a to 1. z příjmůpříjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6, 12 až 14, s výjimkou příjmůpříjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e), 2. z příjmůpříjmů z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 3. z bezúplatných příjmůpříjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmypříjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozovenstálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky, b) 15 %, a to 1. z příjmůpříjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4 s výjimkou příjmupříjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného; přičemž příjempříjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjempříjem z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána, 2. u poplatníků daně z příjmůpříjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 3. z příjmupříjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vkladvklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjempříjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladuvkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladuvkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty 1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo 2. třetího státutřetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmůpříjmů, která je prováděna, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmůpříjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna, d) 5 % z úplaty u finančního leasingufinančního leasingu. (2) Zvláštní sazba daně z příjmůpříjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu ze směnky vystavené bankoubankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladuvkladu věřitele a úrokového příjmupříjmu z vkladního listu vydaného jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného, b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu, d) z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je člen obchodní korporace, e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjempříjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána, f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnostiakciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána, g) u poplatníků daně z příjmůpříjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, h) z příjmupříjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vkladvklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjempříjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku; obdobně se postupuje u příjmupříjmu člena obchodní korporace z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu, i) z příjmůpříjmů plynoucích fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], a z příjmupříjmu v podobě výhry z loterie a tomboly, j) z příjmůpříjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladůvkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladechvkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladuvkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu podle občanského zákoníku, z úroků z vkladůvkladů na účtech, které nejsou podle podmínek toho, kdo účet vede, určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], k) z plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, penzijního pojištění, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu a z plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, l) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, m) z příjmůpříjmů uvedených v § 6 odst. 4, n) z příjmupříjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, o) z příjmů autorůautorů podle § 7 odst. 6, p) z příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladuvkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladuvkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku. (3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjempříjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmupříjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň z příjmůpříjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmupříjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmůpříjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmůpříjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo j) s výjimkou příjmupříjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmupříjmu poplatníka fyzické osoby nebo poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmůpříjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva. (4) U příjmůpříjmů plynoucích z podílu na zisku z účasti v základním investičním fondu je základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjempříjem snížený o poměrnou část příjmůpříjmů podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo sazbě daně podle § 21 odst. 4 připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu ve zdaňovacím období, s nímž tyto příjmypříjmy souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmypříjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmůpříjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Obdobně se postupuje i u příjmupříjmu z podílu na likvidačním zůstatku investičního fondu nebo z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti, které jsou investičním fondem. (5) Zvláštní sazba daně z příjmů činí 21 % z úrokového příjmu z účtu a vkladuvkladu u bankbank a spořitelních a úvěrních družstev u a) veřejně prospěšného poplatníkaveřejně prospěšného poplatníka, který není obcíobcí, krajem, nebo poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5, b) společenství vlastníků jednotek. (6) Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmypříjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmypříjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmypříjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmůpříjmů na jeho daň. (7) Zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmypříjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmůmpříjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jeho celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmypříjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst. 7. § 37 Mezinárodní smlouva (1) Mezinárodní smlouvou se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky. (2) Na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem, se pro účely daní z příjmůpříjmů hledí jako na mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů. (3) Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovnastálá provozovna“. § 37a (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti evropského hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti veřejné obchodní společnosti. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti člena evropského hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti společníka veřejné obchodní společnosti. (3) PříjemPříjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, plynoucí z členství v evropském hospodářském zájmovém sdružení a z úvěrových finančních nástrojůúvěrových finančních nástrojů poskytnutých tomuto sdružení se považuje za příjempříjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny. (4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje v daňovém řízení evropské hospodářské zájmové sdružení obdobně jako veřejná obchodní společnost a člen evropského sdružení obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti. (5) Evropská společnost35f) postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako akciová společnostakciová společnost. (6) Evropská družstevní společnost35g) postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako družstvo. § 37b U stálé provozovnystálé provozovny evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) vzniklé na území České republiky po přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, se použijí přiměřeně ustanovení § 23a až 23d93), pokud aktiva i pasiva evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) jsou nadále prokazatelně spojena s touto stálou provozovnoustálou provozovnou. § 37c Ustanovení tohoto zákona vztahující se na otevřený podílový fond a podílový list se použijí obdobně také pro podfond akciové společnostiakciové společnosti a investiční akcii. § 37d Ustanovení tohoto zákona vztahující se na komanditní společnost a podíl komanditisty se použijí obdobně také pro komanditní společnost na investiční listy a její podfondy a investiční list. § 37e Přeměny jiných poplatníků než obchodních korporací (1) Daňové povinnosti, které se váží k přeměnám poplatníků, kteří nejsou obchodními korporacemi, jakož i práva a povinnosti s nimi související se řídí obdobnými ustanoveními, kterými se řídí přeměny obchodních korporací. (2) Při přeměnách poplatníků podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 23a až 23d. § 38 Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů (1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna, 2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje, b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, 1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo 2. jednotným kurzem. (2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje. (3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy plynoucí v cizí měně, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daněplátce daně pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu. Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu. (4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a pro účely ročního zúčtování se použije kurz pro přepočet daně pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží. (5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou. (6) Není-li k cizí měně Českou národní bankoubankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankoubankou k cizí měně, nebo b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankoubankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou k euru nebo americkému dolaru. (7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankoubankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně. (8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, nebo není-li takový kurz, obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. (9) Pro účely daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je účetní jednotkou a jehož měnou účetnictví je cizí měna, se vychází z účetnictví, jako by byl účetní jednotkou, jejíž měnou účetnictví je česká měna. § 38a Zálohy (1) Zálohy na daň z příjmůpříjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmypříjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 a daň z neočekávaných zisků. Záloha na daň se spravuje jako daň podle daňového řádu. (2) Zálohy neplatí a) poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, b) obecobec nebo kraj, c) zůstavitel ode dne jeho smrti. (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. (5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši. (6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího obdobíobdobí nebo zdaňovacího obdobíobdobí kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího obdobíobdobí v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího obdobíobdobí nebo zdaňovacího obdobíobdobí kratšího či delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12. (7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění. (8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmypříjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmůpříjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu. (9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmypříjmy ze závislé činnosti, pokud nejde o příjmypříjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmypříjmy podrobené dani. (10) Ve zdaňovacím období podle § 21a písm. c) do dne předcházejícího dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, platí za nástupnickou obchodní korporaci zálohy zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace, a to ve výši a periodicitě stanovené podle odstavců 1 až 9, s výjimkou sloučení, kdy takto stanovené zálohy nadále platí i nástupnická obchodní korporace. Ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku platí zálohy nástupnická obchodní korporace, a to ve výši a periodicitě odvozené ze součtu posledních známých daňových povinností zaniklých obchodních korporací, stanovených podle odstavce 1 věty třetí s případným dopočtem podle odstavce 6, který se při sloučení dále zvýší o poslední známou daňovou povinnost nástupnické obchodní korporace. Při převodu jmění na společníka, který je právnickou osobou, se výše a periodicita záloh placených ve zdaňovacím období podle § 21a písm. c) nemění; bude-li právním nástupcem zanikající obchodní korporace fyzická osoba, stanoví zálohy na období ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku do konce kalendářního roku správce daně, s přihlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. U přeměny rozdělením stanoví nástupnickým obchodním korporacím zálohy na část zdaňovacího období podle § 21a písm. c) ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku správce daně, který tímto rozhodnutím zároveň stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací k zápočtu na daňovou povinnost nástupnických obchodních korporací. Zálohy zaplacené v průběhu celého zdaňovacího období podle § 21a písm. c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými obchodními korporacemi se započtou na celkovou daňovou povinnost nástupnických obchodních korporací. Obdobně se postupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku. § 38aa Zálohy na daň z neočekávaných zisků (1) Pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků se použijí obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmůpříjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Poslední známá daňová povinnost pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků zahrnuje daň z neočekávaných zisků. (2) Zálohy na daň z neočekávaných zisků platí pouze poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků v části zálohového období spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (3) Poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, nebo by jím byl, pokud by toto bezprostředně předcházející období spadalo do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. § 38ab Zálohy na daň z neočekávaných zisků před stanovením daně z neočekávaných zisků (1) První zálohové období pro daň z neočekávaných zisků poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který by byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, je období od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (2) Pro účely poslední známé daňové povinnosti pro zálohy na daň z neočekávaných zisků splatných v prvním zálohovém období pro daň z neočekáváných zisků podle odstavce 1 se částka a) oznámená poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků správci daně v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků jako částka, která by byla daní z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala do období uplatnění daně z neočekávaných zisků (dále jen „fiktivní daň z neočekávaných zisků“), považuje za daň z neočekávaných zisků tvrzenou poplatníkem za toto poslední období; tato částka je jako poslední známá daňová povinnost účinná od prvního dne prvního zálohového období pro daň z neočekáváných zisků, a b) fiktivní daně z neočekávaných zisků určená v rozhodnutí správce daně o výši záloh na daň z neočekávaných zisků považuje za daň z neočekávaných zisků stanovenou správcem daně za toto poslední období. (3) Poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků je povinen správci daně oznámit fiktivní daň z neočekávaných zisků za poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončené před 1. lednem 2023, a to do posledního dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za toto poslední období. Pokud uplynula lhůta pro podání přiznání za toto poslední období před 3. červencem 2023, lhůta pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků se prodlužuje do 3. července 2023. Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky se podává do uplynutí lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první. (4) Povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nevzniká, pokud před uplynutím lhůty pro podání tohoto oznámení uplynula lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků a poplatník podal daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za toto období. (5) Poplatník v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků uvede údaje, které by uvedl v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků. (6) Pokud není splněna povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo pokud není oznámená nebo určená částka fiktivní daně z neočekávaných zisků ve správné výši, správce daně rozhodne o výši záloh na daň z neočekávaných zisků a v rozhodnutí určí výši fiktivní daně z neočekávaných zisků. (7) Splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Nevznikne-li povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků, splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, nebo splatné přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Pokud by posunutím splatnosti byla záloha placena v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než do kterých spadala původní splatnost zálohy, záloha se neplatí. § 38b Minimální výše daně Daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmypříjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmůpříjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou. § 38ba Položky evidované v měně účetnictví (1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví. (2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo ke změně měny účetnictví. § 38bb Přepočet kritérií v české měně (1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k majetku, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. (2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře, b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny. (3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna. § 38bc Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění (1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6, b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2. (2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období. § 38c Plátce daně (1) Plátcem daněPlátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republikybydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem a) příjmupříjmu ze závislé činnosti, b) příjmupříjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo c) příjmupříjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně. (2) Plátcem daněPlátcem daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnustálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daněplátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4 s výjimkou poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost; takový poplatník je plátcem daněplátcem daně. § 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (1) Daň se vybírá srážkou z příjmůpříjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmempříjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění. Srážku je povinen provést plátce daněplátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmůpříjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20) (2) U příjmůpříjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou příjmůpříjmů plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, je plátce daněplátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmůpříjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmupříjmu z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata je spojena se splněním podmínky, která do konce lhůty pro sražení daně nenastala, a u příjmůpříjmů z podílu na zisku, jejichž vyplacení bylo statutárním orgánem odmítnuto, je plátce daněplátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě. Jestliže je v okamžiku stanoveném zákonem pro sražení srážkové daně vlastníkem vlastního podílu, s nímž je spojeno právo na podíl na zisku, sama obchodní korporace, srážka se provede v okamžiku jeho nabytí jiným poplatníkem, pokud předtím právo na podíl na zisku nezaniklo. Ve stejných lhůtách je plátce daněplátce daně povinen srazit daň u příjmupříjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmůpříjmů plynoucích z podílových listů je plátce daněplátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodl obhospodařovatel o rozdělení zisku podílového fondu. Nebyla-li výplata příjmůpříjmů plynoucích z podílu na zisku provedena ani posledního dne období, kdy je plátce daněplátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmůpříjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání. (3) Plátce daněPlátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Pokud je plátce povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených a) v § 36 odst. 2 písm. m), pokud poplatník 1. prokazatelně učiní za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmůpříjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7), 2. zahrne příjmypříjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmypříjmy plynou, b) v § 36 odst. 6 a 7. (5) Neprovede-li plátce daněplátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. U příjmůpříjmů uvedených v § 36 odst. 7 se použije obdobně § 38e odst. 9 věta třetí. (6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší. (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka. (8) Poplatníkovi, kterému plátce daněplátce daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daněplátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daněplátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmůpříjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36 odst. 6 nebo 7. Poplatníkovi, kterému plátce daněplátce daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmůpříjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. (9) Plátce daněPlátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmůpříjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit. (10) Vrací-li se vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu nebo přechodu podílu v obchodní korporaci, náleží právo na vrácení neoprávněně sražené daně vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku. (11) Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, může požádat plátce daněplátce daně o vysvětlení do 2 let ode dne sražení daně; po uplynutí této lhůty může o vysvětlení požádat do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené daně dozvěděl. § 38da Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí (1) Plátce daněPlátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem a) v podobě licenčního poplatkulicenčního poplatku, nebo b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4. (2) Plátce daněPlátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjempříjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmupříjmu sražena nebo vybrána. Oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjempříjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je plátce daněplátce daně povinen správci daně podat do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém by byl povinen provést srážku daně, kdyby daný příjempříjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice. (3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním. (4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daněplátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu. (5) Plátce daněPlátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o a) příjmech podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4, které jsou od daně osvobozeny nebo o nichž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce daněplátce daně byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto příjmů provést srážku daně, 300 000 Kč, b) příjmupříjmu podle § 6 odst. 4, c) příjmupříjmu, o kterém má povinnost podat správci daně oznámení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. (6) Správce daně může plátce daněplátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let. § 38e Zajištění daně (1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmůpříjmů poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daněplátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o dluhu účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmůpříjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů, b) 1 % z příjmůpříjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmůpříjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, c) 10 % z příjmůpříjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenech a) a b) a odstavcích 3 a 4. K zajištění daně nejsou plátci daněplátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena z příjmůpříjmů ze závislé činnosti. (2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmůpříjmů poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daněplátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy,20) povinen srazit zajištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmůpříjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů, b) 1 % z příjmůpříjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmůpříjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, c) 10 % z příjmůpříjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenech a) a b) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na bankybanky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bankbank. (3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím a) sazby daně podle § 16 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3, b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným. (5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (6) Částky zajištění daně sražené plátcem daněplátcem daně poplatníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daněplátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce daněplátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka. (7) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daněplátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby. (8) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím obdobíobdobí bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (9) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Úroky z prodlení vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu. (10) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daněplátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daněplátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani. (11) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak. (12) Plátce daněPlátce daně nemá povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování sraženého zajištění daně. § 38f Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí (1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmupříjmu plynoucího daňovému rezidentovi České republiky ze zdrojů v zahraničí se postupuje podle mezinárodní smlouvy. (2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničípříjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničípříjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti. (3) PříjmyPříjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmůpříjmů ze zahraničí rozumí příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmypříjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmypříjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmypříjmy. (4) PříjmyPříjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, plynoucí poplatníkovi daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, ve kterém je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem, a příjmypříjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovnystálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmypříjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatního příjmupříjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmypříjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmůpříjmů ustanovení odstavce 1. (5) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně. (6) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničípříjmy ze zdrojů v zahraničí. (7) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničípříjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničípříjmy ze zdrojů v zahraničí. (8) Plynou-li poplatníkovi příjmypříjmy z několika různých států, s nimiž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn veškerých příjmůpříjmů ze zdrojů zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmůpříjmů ze zdrojů zahraničí, a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců. (9) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů ze zdrojů v zahraničípříjmů ze zdrojů v zahraničí nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahraničního správce daně obdrží. (10) Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle odstavce 1 uplatní poplatník na základě seznamu všech potvrzení podle odstavce 5, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daněplátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmůpříjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmůpříjmů ze zdrojů v tomto státě, stanovenou podle odstavce 3. Součástí seznamu bude též přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 9, který musí obsahovat údaje o státě zdroje zahraničních příjmůpříjmů, předpokládané výši příjmůpříjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle odstavce 5. (11) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle daňového řádu. (12) Byla-li poplatníkovi daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z příjmůpříjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena v mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.104) Je-li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,104) vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek. (13) V případě bezúplatných příjmůpříjmů nabytých darem, které byly předmětem mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění v oboru daně dědické a darovací, která je prováděna, se mezinárodní dvojí zdanění pro účely daní z příjmůpříjmů v České republice vylučuje v souladu s metodou uvedenou v této smlouvě. § 38fa Zdanění ovládané zahraniční společnosti (1) Pro účely daní z příjmůpříjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti, která není k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie ani stálou provozovnoustálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmypříjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud a) ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a b) daň obdobná dani z příjmůpříjmů právnických osob 1. ovládané zahraniční společnosti, která je poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo 2. ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovnastálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovnystálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky. (2) Pro účely daní z příjmůpříjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti, která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo stálou provozovnoustálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmypříjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti. Ministerstvo financí uveřejní ve Finančním zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny. (3) Ovládající společností se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a a) který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobamipřidruženými osobami splňuje jednu z podmínek podle odstavce 4 písm. a) bodů 1 a 2, nebo b) jehož stálá provozovnastálá provozovna je ovládanou zahraniční společností. (4) Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmůpříjmů rozumí a) poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, sám nebo společně s přidruženými osobamipřidruženými osobami 1. se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %, nebo 2. má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku, b) stálá provozovnastálá provozovna poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmůpříjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění jejích příjmůpříjmů vylučuje metodou vynětí. (5) Přidruženými osobamiPřidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25 % podílu na zisku druhé osoby. (6) Zahrnovanými příjmypříjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí příjmypříjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období v zahraničí a) ve formě výpůjčních příjmůvýpůjčních příjmů, b) ve formě licenčních poplatkůlicenčních poplatků, c) z podílu na zisku, d) z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmůpříjmů právnických osob, e) z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku, f) z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností, g) z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osobpřidružených osob a přidruženým osobámpřidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou, h) z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osoběpřidružené osobě, jejíž činnost spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osobpřidružených osob a následném prodeji tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobámpřidruženým osobám bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou. (7) Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti, která není základním investičním fondem. (8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji ovládající společnosti se upraví v souladu s odstavci 1 a 2. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji snížen podle odstavce 1, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmypříjmy a výdaji na základě odstavce 1 zvyšuje. (9) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmůpříjmů právnických osob zaplacenou z příjmůpříjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které se použije odstavec 1 nebo 2, a) ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, b) ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovnastálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, c) poplatníkem daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem. (10) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň z příjmůpříjmů právnických osob zaplacenou z příjmůpříjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které tato ovládající společnost použije odstavec 1 nebo 2, základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti. (11) Při snížení daně podle odstavce 9 se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f. (12) Předmětem daně není příjempříjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovnystálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1 nebo 2. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob § 38g Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmypříjmy, které jsou předmětem daně z příjmůpříjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmypříjmy od daně osvobozené nebo o příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmypříjmy, které jsou předmětem daně z příjmůpříjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. (2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daněplátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daněplátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daněplátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1. (3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmypříjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmůpříjmů od daně osvobozených, příjmůpříjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmůpříjmů též příjmypříjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3. (4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daněplátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b). (5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6. § 38ga Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní a) nezdanitelnou část základu daně, b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35, c) daňové zvýhodnění. § 38gb Daňové přiznání v insolvenčním řízení (1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmypříjmy pouze podle § 6, který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, neuplatní nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Dále neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou slevy na dani podle § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmypříjmy a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, za tu část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. (2) Nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu mezi příjmypříjmy (výnosy) a výdaji (náklady) za celé zdaňovací období, nebo se uplatní v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti poplatníka. Daň vyměřená na základě podání daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daně podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího období nebo podaného osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti. § 38h Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1) Plátce daněPlátce daně vypočte zálohu na daň z příjmůpříjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmůpříjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmupříjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. (2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. (3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (4) Vypočtenou zálohu plátce daněplátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“). (5) Plátce daněPlátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmypříjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění. (6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daněplátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. (7) Plátce daněPlátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmůpříjmů ze závislé činnosti (dále jen „mzda“) poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. (8) Plátce daněPlátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daněplátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4. (9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. (10) Plátce daněPlátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmůpříjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daněplátce daně odvést úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. (11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovnystálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí. (12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí. (13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k daňovému zvýhodnění. § 38ch Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daněplátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjempříjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daněplátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. (2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. (3) Plátce daněPlátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daněplátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmůpříjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daněPlátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daněplátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. (4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daněplátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjempříjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daněplátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9. (5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daněplátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmůpříjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daněplátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. § 38i Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh (1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daněplátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daněplátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daněplátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daněPlátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daněplátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání. (3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daněplátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daněplátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (4) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daněplátce daně, může srazit plátce daněplátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daněplátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání. (5) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daněplátce daně a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daněplátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit. (6) Plátce daněPlátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka. § 38j Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. (2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat a) poplatníkovo jméno i dřívější, b) rodné číslo, a u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem, c) bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je daňovým rezidentem, d) jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání, e) den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice, f) za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1, 3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, 5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba, 6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c, 7. skutečně sraženou zálohu, 8. částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společnostídceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce. Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem, g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů, h) údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. (3) Na žádost poplatníka je plátce daněplátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. (4) Plátce daněPlátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmypříjmy ze závislé činnosti, je povinen podat svému místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmůpříjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh (dále jen „vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti“). (5) Plátce daněPlátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daněplátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března. (6) Plátce daněPlátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmypříjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daněplátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob. (7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit. (8) Plátce daněPlátce daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího obdobíobdobí podle místa výkonu práce v obciobci uvedené v pracovní smlouvě, b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, c) přehledy o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu. (9) Povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, včetně příloh, má plátce daněplátce daně i v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění. (10) Plátci daněPlátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmůpříjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmůpříjmů platit plátce daněplátce daně a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období. § 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění (1) Poplatník je povinen prokázat plátci daněplátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daněplátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daněplátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daněplátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daněplátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání. (2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte. (3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daněplátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daněplátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a učiní prohlášení podle odstavce 4. (4) Plátce daněPlátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily, b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daněplátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani, c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti a dále 1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě, 2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě, 3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán, 4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a 5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daněplátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba. (5) Plátce daněPlátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení o tom, a) že není povinen podat daňové přiznání, b) zda a od kterých plátců daněplátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmypříjmy ze závislé činnosti, c) že pro účely uplatnění slevy na manžela 1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a 2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela, d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1, e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankoubankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a 1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně, 2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4, 3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč, f) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, g) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuciexekuci. (6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce. (7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmůpříjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5. (8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daněplátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Plátce daněPlátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. § 38l Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně (1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daněplátci daně a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění, b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením bankybanky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankoubankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví, d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona, e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v užívání, f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem, g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vkladvklad spojený s právem užívání bytu, h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištěníinstituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištěníinstituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období, i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, j) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období, k) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období. (2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daněplátci daně a) dokladem prokazujícím totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka, uplatňuje-li slevu na manžela, a průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni, d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e), e) usnesením o zastavení exekuceexekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuciexekuci. (3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků), b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daněplátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje, d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnostispolečně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (4) Pokud zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daněplátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. (5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet. § 38la Správa paušálních veřejných pojistných (1) Při správě paušálních veřejných pojistných se postupuje podle daňového řádu. Jejich správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky. (2) Zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění se pro účely správy paušálních veřejných pojistných a záloh na veřejná pojistná považuje za veřejný rozpočet. (3) Paušálními veřejnými pojistnými se pro účely paušálního režimu rozumí a) paušální pojistné na důchodové pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a b) paušální pojistné na zdravotní pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani. § 38lc Oznámení o vstupu do paušálního režimu (1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. (2) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti. (3) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti. (4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním. (5) V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést a) údaje o vstupu do paušálního režimu, b) údaje o důchodovém pojištění poplatníka a c) údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka. (6) Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. (7) Lhůta podle odstavce 1, 2 nebo 3 je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi. § 38ld Společné oznámení při vstupu do paušálního režimu (1) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob může společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo údaje o přihlášení k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. (2) Podání podle odstavce 1 lze podat jen způsoby podle § 38lc odst. 4. (3) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení nebo správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. (4) Na předání údajů podle odstavce 3 se hledí jako na podání oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo přihlášky k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, které učinil poplatník. § 38lda Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu (1) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu. (2) V oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a b) nově zvolené pásmo paušálního režimu. (3) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. § 38ldb Oznámení o jiné výši paušální daně (1) Oznámení o jiné výši paušální daně může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmypříjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu. (2) V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši, b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmypříjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu. (3) Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. § 38le Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu (1) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. (2) V oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník uvede zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. (3) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. § 38lf Oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu (1) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro a) to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu, b) nově zvolené pásmo paušálního režimu, c) jinou výši paušální daně. (2) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob oznámí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil. (3) Zjistí-li správce daně nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 u poplatníka daně z příjmůpříjmů fyzických osob, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích tohoto nesplnění. § 38lg Oznámení o ukončení paušálního režimu (1) Nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. (2) Zjistí-li správce daně, že nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti a o následcích toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu. § 38lga Společné oznámení při ukončení paušálního režimu (1) Poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, může společně s oznámením o ukončení paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. (2) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. (3) Na předání údajů podle odstavce 2 se hledí jako na podání oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, která učinil poplatník. § 38lh Daňové přiznání k paušální dani (1) Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém tvrdí daň ve výši paušální daně. K podanému daňovému přiznání ani dodatečnému daňovému přiznání se nepřihlíží. (2) Poplatník v paušálním režimu nepodává daňové přiznání z důvodu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 38li Splatnost paušálních veřejných pojistných Paušální veřejná pojistná jsou splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmůpříjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani. § 38lj Vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných (1) Daň, která je rovna paušální dani, a paušální veřejná pojistná se považují za vyměřené uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmůpříjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani. (2) Daň a paušální veřejná pojistná vyměřené podle odstavce 1 správce daně předepíše do evidence daní. § 38lk Paušální zálohy (1) Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy pro zvolené pásmo paušálního režimu na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. (2) Paušální záloha zahrnuje a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmůpříjmů, b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a c) zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (3) Záloha na veřejné pojistné, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha na pojistné na důchodové pojištění a záloha na pojistné na zdravotní pojištění, se spravuje jako daň podle daňového řádu. Její správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky. (4) Paušální zálohy se platí od zálohového období, ve kterém se poplatník stal poplatníkem v paušálním režimu, do zálohového období, ve kterém poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu. (5) Paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které plynou příjmypříjmy ze samostatné činnosti, je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období. (6) Paušální záloha se platí na společný osobní daňový účet. (7) Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmůpříjmů činí a) 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu, b) 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a c) 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu. (8) Správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky. § 38ll Společný osobní daňový účet (1) Společný osobní daňový účet je osobní daňový účet, který je veden pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná. (2) Na debetní straně společného osobního daňového účtu se evidují předpisy a odpisy odděleně za daň a za jednotlivá veřejná pojistná. (3) Úhrada na společný osobní daňový účet se v případě splatných daňových pohledávek se stejným datem splatnosti použije na úhradu těchto pohledávek v poměru podle jejich výše. § 38lm Přeplatek (1) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu se nepoužije na úhradu nedoplatku téhož poplatníka na jiném osobním daňovém účtu nebo na nedoplatek evidovaný u jiného správce daně; to neplatí pro přeplatek ve výši, ve které nemůže zaniknout podle odstavce 2, pokud poplatník a) o takové použití přeplatku požádá, b) přestane být poplatníkem v paušálním režimu, nebo c) nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu. (2) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu za zdaňovací období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, zaniká ve výši plateb, které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. To neplatí pro poplatníka, který za toto období nemá povinnost ani možnost podat přehled příjmůpříjmů a výdajů podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo přehled o daňovém základu podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (3) Vratitelný přeplatek na společném osobním daňovém účtu nevzniká ve výši přeplatku, ve které může zaniknout podle odstavce 2. (4) Nepožádá-li poplatník o vrácení vratitelného přeplatku na společném osobním daňovém účtu do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmempříjmem a) zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění v části určené podle podílu výše zálohy na pojistné na zdravotní pojištění na výši paušální zálohy pro první pásmo paušálního režimu a b) státního rozpočtu v části zbývající z přeplatku po jeho snížení o část podle písmene a). § 38ln Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné splatné v průběhu zdaňovacího období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, s výjimkou příslušenství zaniká uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmůpříjmů fyzických osob za toto období. § 38lo Převod výnosu paušálního pojistného (1) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na důchodové pojištění a paušálního pojistného na důchodové pojištění na centrální účet České správy sociálního zabezpečení. (2) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na zdravotní pojištění a paušálního pojistného na zdravotní pojištění na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. (3) Správce daně převádí výnos podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným zákonem upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmupříjmu. § 38lp Poskytování informací správcem daně Správce daně poskytuje orgánům sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění informace o a) poplatnících v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění a b) placení paušálních veřejných pojistných a záloh v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění. § 38lq Poskytování informací orgány sociálního zabezpečení a správcem registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Orgány sociálního zabezpečení a správce registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění poskytují správci daně informace o osobách samostatně výdělečně činných pro potřeby paušálního režimu. § 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období (1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmůpříjmů právnických osob. (2) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců. § 38ma Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se podává daňové přiznání (1) Poplatník je povinen daňové přiznání k dani z příjmůpříjmů právnických osob také podat za období a) předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, c) předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, d) předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, e) od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnustálou provozovnu na území České republiky, f) předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno. (2) Daňové přiznání podle odstavce 1 se podává nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá a) u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den. (3) Podáním daňového přiznání za období podle odstavce 1 písm. a) není splněna povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období, pokud nedojde k zapsání přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku. § 38mb Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob Daňové přiznání není povinen podat a) veřejně prospěšný poplatníkveřejně prospěšný poplatník, pokud 1. má pouze příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně, příjmypříjmy od daně osvobozené nebo příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a 2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8, b) společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmypříjmy, které nejsou předmětem daně, příjmypříjmy od daně osvobozené nebo příjmypříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, c) veřejná obchodní společnost, d) zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak. § 38mc Výjimka z oznamovací povinnosti Veřejně prospěšný poplatníkVeřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmůpříjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně. § 38n Daňová ztráta (1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. (2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se stanovuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak. (4) Ustanovení odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři). § 38na (1) Stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osobzměně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve složení osobZměnou ve složení osob se rozumí nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech a získání rozhodujícího vlivu. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, a změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení osobzměn ve složení osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena, a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna. (2) U akciové společnostiakciové společnosti, která vydala akcie na majitele v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nebo v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, se má za to, že došlo k podstatné změně, ledaže poplatník prokáže, že v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo pokud prokáže, že nedošlo k podstatné změně podle odstavce 1. (3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v obdobích, ve kterých má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena. (4) Zaniká-li při přeměně společnosti131) daňový poplatník, může právní nástupce daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní korporace při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnustálou provozovnu. (5) Obchodní korporace, která při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla stanovena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). (6) Při převodu obchodního závoduobchodního závodu lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající obchodní korporace v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající obchodní korporace z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného obchodního závoduobchodního závodu, která byla prostřednictvím převedeného obchodního závoduobchodního závodu vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta stanovena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající obchodní korporace na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící obchodní korporací v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnustálou provozovnu. (7) Daňovou ztrátu stanovenou po přeměně obchodní korporace nelze odčítat od základu daně právního předchůdce poplatníka v období předcházejícím období, za které je tato daňová ztráta stanovena. Pokud je takto stanovená daňová ztráta odčítána od základu daně poplatníka v období předcházejícím období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lze ji za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 uplatnit pouze v rozsahu, v jakém tato ztráta připadá na stejné činnosti, které poplatník vykonával před přeměnou. (8) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7, může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, stanovena, c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. (9) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání. (10) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 7 v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za které byla daňová ztráta stanovena, se považuje i případ, kdy a) v období, za které byla daňová ztráta stanovena, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, ale tyto příjmypříjmy byly vykázány až v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, nebo b) v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů, ale tyto příjmypříjmy byly vykázány až v období, za které byla daňová ztráta stanovena. (11) V případech uvedených v odstavcích 4 až 7 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3. (12) Obdobím podle odstavců 1 až 7 a 10 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání. § 38nb Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje (1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmůpříjmů z licenčních poplatkůlicenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi. (2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatkůlicenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje vydané zahraničním správcem daně, b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatkůlicenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje je jejich skutečným vlastníkem, c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatkůlicenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmůpříjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3], d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatkůlicenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatkůlicenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástrojeúvěrového finančního nástroje jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu, f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků. (3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně. (4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno, b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí. § 38nc Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami (1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen „závazné posouzení ceny“). (2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň a) jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmůpříjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen „zúčastněná osoba“), b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky, c) popis obchodních činností zúčastněných osob, d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny, e) zdaňovací obdobíobdobí, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat, f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. (3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmůpříjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně. (4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku. § 38nd Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny (1) Správce daně vydá na žádost daňového nerezidenta rozhodnutí o závazném posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny. (2) Předmětem závazného posouzení je určení, zda způsob určení základu daně nebo daňové ztráty daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovnystálé provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident České republiky. (3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňový nerezident uvede: a) jméno, bydliště nebo sídlo daňového nerezidenta, umístění předmětné stálé provozovnystálé provozovny a daňové identifikační číslo včetně zahraničního, pokud bylo přiděleno, b) popis organizační struktury, jejíž je daňový nerezident součástí, a popis všech jeho stálých provozovenstálých provozoven, a to i mimo území České republiky, c) popis obchodních činností daňového nerezidenta, d) popis obchodních činností daňového nerezidenta vykonávaných prostřednictvím předmětné stálé provozovnystálé provozovny a transakcí mezi touto stálou provozovnoustálou provozovnou a ostatními částmi daňového nerezidenta a předpokládané další příjmypříjmy daňového nerezidenta plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které nejsou dosahovány prostřednictvím předmětné stálé provozovnystálé provozovny, e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat, f) popis a dokumentace způsobu, jakým byly přiřazeny předmětné stálé provozovněstálé provozovně příjmypříjmy a výdaje; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, včetně odůvodnění, g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. § 38o Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně Je-li část dílčího základu daně z příjmůpříjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daněplátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmůpříjmů fyzických osob na desetinu. § 38p Zvláštní ustanovení o penále Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34. § 38r (1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst. 7, 8 nebo 9, nebo v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani. (2) Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit; pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Tímto způsobem se postupuje také při uplatnění daňové ztráty po převodu obchodního závoduobchodního závodu, fúzi obchodních korporacífúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporacerozdělení obchodní korporace. (3) Lhůty pro stanovení daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingufinančního leasingu jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek. (4) Lhůty pro stanovení daně z důvodu nesplnění podmínky pokračování v činnosti zemědělského podnikatele počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž tato podmínka není splněna. (5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu67). § 38s Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo u daně srážené plátcem daněplátcem daně poplatníkovi z příjmůpříjmů ze závislé činnosti nebyla ve stanovené výši plátcem daněplátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daněplátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. § 38t (1) Pojišťovny jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně výplatu pojistného nebo výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této výplaty, jestliže a) jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem daně, b) výplata byla provedena fyzické osobě, c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč, d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4). (2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovnystálé provozovny poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovnystálé provozovny (§ 22 odst. 2). (3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny. (4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti. (5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy, a) které nejsou předmětem daně, b) které jsou osvobozené od daně, nebo c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období. § 38u (1) Dodatečné daňové tvrzení na daňovou povinnost nižší z důvodu odvolání daru pro nouzi se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl dar vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena. (2) Daň lze stanovit do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo dodatečné daňové tvrzení podáno, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38v Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (1) Pokud poplatník daně z příjmůpříjmů fyzických osob obdrží příjempříjem, který je od daně z příjmůpříjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjempříjem obdržel. (2) V oznámení podle odstavce 1 poplatník uvede a) výši příjmupříjmu, b) popis okolností nabytí příjmupříjmu, c) datum, kdy příjempříjem vznikl. (3) Odstavec 1 se nevztahuje na příjempříjem, o němž může údaje podle odstavce 2 správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Zjistí-li správce daně nesplnění povinnosti podle odstavce 1, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. (5) Jde-li o příjempříjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost podle odstavce 1 jeden z manželů. § 38w Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu (1) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmupříjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmechpříjmech fyzických osob, ve výši a) 0,1 % z částky neoznámeného příjmupříjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván, b) 10 % z částky neoznámeného příjmupříjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo c) 15 % z částky neoznámeného příjmupříjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě. (2) Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmupříjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. (3) Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmupříjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně. (4) O povinnosti platit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmupříjmu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. (5) Pokuta je příjmempříjmem státního rozpočtu. (6) Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmupříjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjempříjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. § 38x Výzva k prokázání příjmů (1) Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmůpříjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním v případě, že a) má důvodné pochybnosti, zda příjmypříjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmypříjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč. (2) Správce daně ve výzvě k prokázání příjmůpříjmů uvede své pochybnosti způsobem, který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností. (3) Ve výzvě k prokázání příjmůpříjmů správce daně a) určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmůpříjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, b) stanoví lhůtu k vyjádření a předložení důkazních prostředků k prokázání požadovaných skutečností, která nesmí být kratší než 30 dnů, c) poplatníka poučí o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností. (4) Správce daně může požadované skutečnosti doplňovat prostřednictvím další výzvy k prokázání příjmůpříjmů. (5) Správce daně nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38y Povinnost prokázat příjmy Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmůpříjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38z Prokázání příjmů (1) Došlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmůpříjmů, správce daně o tom poplatníka vhodným způsobem vyrozumí. (2) Správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, pokud a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmůpříjmů, b) daň nelze stanovit na základě dokazování a c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč. § 38za Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (1) Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem určí základ daně pomocí odhadu výše příjmůpříjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání. (2) Při odhadu výše příjmůpříjmů podle odstavce 1 vyjde správce daně zejména z a) informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmypříjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, b) ekonomických ukazatelů, c) porovnání se srovnatelnými poplatníky, d) obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání, e) pohybů a zůstatků na účtech, f) prohlášení o majetku. (3) Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze určit, do jakého zdaňovacího období příjmypříjmy spadají, hledí se na ně, jakoby vznikly v posledním zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň. (4) Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny a prokázány v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. § 38zb Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši a) 50 %, nebo b) 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. § 38zc Výzva k podání prohlášení o majetku (1) Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmůpříjmů, b) informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč. (2) Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit. (3) Ve výzvě správce daně poučí poplatníka o povinnostech spojených s oznámením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení o majetku nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízenítrestního řízení. (4) Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. § 38zd Náležitosti prohlášení o majetku (1) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje. (2) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí v prohlášení o majetku podle daňového řádu. (3) V prohlášení o majetku je poplatník povinen dále uvést a) svěřenský fond, jehož je zakladatelem nebo obmyšleným, a skutečnosti, které jsou mu známy o majetku v tomto svěřenském fondu, b) věc nepodléhající výkonu rozhodnutí, pokud jde o věc, kterou podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, c) peněžitý dluh nebo d) výslovné prohlášení, že uvedl úplné a pravdivé údaje. (4) Rozhodným dnem pro sestavení prohlášení o majetku je den oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven jiný rozhodný den. (5) Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen. § 38ze Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku (1) V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje správce daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý. (3) Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo b) peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč. § 38zf Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku Pokud poplatník podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání. § 38zg Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví (1) Na žádost poplatníka daně z příjmůpříjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictvíčásti daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, se kterým má Česká republika nebo Evropská unie uzavřenu dohodu, která je v tomto státě a v České republice prováděna, o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie141) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek. (2) Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictvíČástí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictvíčástí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmůpříjmů právnických osob. (3) V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze a) dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a b) poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena. (4) Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy a) poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo b) byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1. (5) Pokud v důsledku stanovení daně z příjmůpříjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictvíčásti daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictvíčást daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictvíčásti daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky. § 38zh Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně Pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje. ČÁST PÁTÁ REGISTRACE § 39 Registrační povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti Plátce daněPlátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daněplátce daně. § 39a Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob (1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku. (2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovnastálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny. (3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů, b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky, c) obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci. (4) Veřejně prospěšný poplatníkVeřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou povinni podat přihlášku k registraci k dani z příjmůpříjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začnou vykonávat činnost, která je zdrojem příjmůpříjmů, nebo začnou přijímat příjmypříjmy. (5) Poplatník daně z příjmůpříjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, veřejně prospěšný poplatníkveřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek nejsou povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmypříjmy, a) které nejsou předmětem daně, b) které jsou osvobozené od daně, nebo c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. ČÁST ŠESTÁ PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ § 39p Pravomoci vlády Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, b) osvobodit od 1. daně z příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách, 2. daně z příjmůpříjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby. § 39q Pravomoci Ministerstva financí Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí, c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničípříjmy ze zdrojů v zahraničí. ČÁST SEDMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 40 (1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy. (2) Při zdanění příjmůpříjmů daní z příjmůpříjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. (3) Osvobození příjmůpříjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmůpříjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí doby, po kterou se na tyto příjmypříjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmypříjmy osvobozeny, k překročení hranice 200 000 kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmypříjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmypříjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmypříjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e). (4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé. (5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisováníodpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisováníodpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetkuhmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetkuhmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši. (6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona. (7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisováníodpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto: a) hmotný majetekhmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu, b) u rovnoměrného odpisováníodpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů, c) u hmotného majetkuhmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce „v dalších letech odpisováníodpisování“ tabulky uvedené v § 31 odst. 1, d) úplatně pořízený nehmotný majeteknehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisováníodpisování. (8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisováníodpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisováníodpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu. (9) Pro odpisováníodpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisováníodpisování sdělení federálního ministerstva financí38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona. (10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993, nebo se může pokračovat v odpisováníodpisování obdobně jako u hmotného majetkuhmotného majetku (odst. 7). (11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4. (12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odpisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru. (13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993. (14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. (15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona [§ 23 odst. 4 písm. d)], se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992. (16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy. (17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10. (18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně. (19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného. (20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcíobcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmypříjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obceobce. (22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994. (23) Částky zúčtované do výnosů,20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona, které nejsou podle § 24 odst. 1 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně. (24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994. § 41 Zrušují se: 1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, 3. zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, 5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., 9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu, 10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, 11. vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb., 12. vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb., 13. vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb., 14. vyhláška federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu, 15. vyhláška federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb., 16. vyhláška federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností, 17. vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb., 18. výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/39 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmůpříjmů z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb., 19. výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/20 148/1972, kterým se vydává předpis „3 % daň z příjmůpříjmů z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání potvrzení“, registrovaný v částce 26/1972 Sb., 20. výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/15 101/1974 o dani z příjmůpříjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmůpříjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb., 21. výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmůpříjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb., 22. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-7 718/1976 o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb., 23. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb., 24. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb., 25. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-8 762/78 „Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy“, registrovaný v částce 15/1978 Sb., 26. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb., 27. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-4 537/79 - „Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů“, registrovaný v částce 11/1979 Sb., 28. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-421/1981 o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb., 29. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmupříjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb., 30. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb., 31. výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-13 318/82 o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb., 32. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb., 33. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účastních odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985 Sb., 34. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb., 35. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb., 36. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb., 37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu federálního ministerstva financí č. j. III/3-10 780/86 a výnosu ministerstva financí ČSR č. j. 122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici Československé socialistické republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb., 38. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-7 393/87 ze dne 15. 5. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb., 39. výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb., 40. výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb., 41. výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb., 42. výnos federálního ministerstva financí č. j. II/1-18 039/1989, ministerstva financí, cena mezd ČSR č. j. 152/16 309/1989 a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. j. 71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb., 43. výnos federálního ministerstva financí č. j. II/1-18 795/89, ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. j. 152/23 286/89 a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. j. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb. § 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. Třídění hmotného majetku do odpisových skupin | | ODPISOVÁ SKUPINA 1 ---|---|--- Položka+)| CZ-CPA++)| Název++++) (1-1)| 01.4| Jen: skot plemenný (1-2)| 01.4| Jen: skot chovný (1-3)| 01.43.10| Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1-4)| 01.45.11| Jen: ovce chovné a plemenné (1-5)| 01.45.12| Jen: kozy chovné a plemenné (1-6)| 01.46.10| Jen: prasata plemenná (1-7)| 01.46.10| Jen: prasata chovná (1-8)| 01.47.13| Jen: hejna husí plemenná (1-9)| 01.47.13| Jen: hejna husí chovná (1-10)| 22.29.25| Plastové kancelářské nebo školní potřeby (1-11)| 23.19.23| Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnické a farmaceutické účely; skleněné ampule (1-12)| 23.44.11| Keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo jiné technické účely, z porcelánu (1-13)| 23.91.11| Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky a jejich díly, bez rámů, z přírodního kamene, aglomerovaných přírodních nebo umělých brusiv nebo z keramiky (1-14)| 25.73| Nástroje a nářadí pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (1-15)| 26.20| Počítače a periferní zařízení (1-16)| 26.30.11| Vysílací přístroje obsahující přijímací zařízení občanských radiostanic pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (1-17)| 26.30.12| Vysílací přístroje neobsahující přijímací zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (1-18)| 26.30.13| Televizní kamery (1-19)| 26.30.2| Elektrické přístroje pro telefony a telegrafy; videotelefony vč. mobilních telefonů (1-20)| 26.40.44| Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii j. n. (1-21)| 26.51| Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (1-22)| 27.90.11| Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.) (1-23)| 28.23| Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení (1-24)| 28.24| Ruční mechanizované nástroje (1-25)| 28.30.34| Rozmetadla hnoje a umělých hnojiv (1-26)| 28.30.60| Stroje a přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování kapalin a prášků pro zemědělství nebo zahradnictví (1-27)| 28.30.70| Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-28)| 28.30.86| Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví, drůbežářství nebo včelařství jinde neuvedené (1-29)| 28.99.39| Jen: zařízení na vyvažování pneumatik (1-30)| 29.10.52| Vozidla konstruovaná pro jízdu na sněhu, na golfových hřištích apod., s motorem (1-31)| 30.20.33| Jen: vozíky kolejové důlní (1-32)| 30.92.10| Jízdní kola a jiná kola bez motoru (1-33)| 32.50.21| Jen: dýchací přístroje (1-34)| 32.99.11| Ochranné pokrývky hlavy a jiné ochranné výrobky (1-35)| 32.99.53| Přístroje, zařízení a modely určené k demonstračním účelům (1-36)| 32.99.55| Umělé květiny, listoví a ovoce | | | | ODPISOVÁ SKUPINA 2 Položka+)| CZ-CPA++)| Název++++) | CZ-CC+++)| (2-1)| 01.43.10| Koně a jiní koňovití, živí, pokud nejsou uvedeni v jiné položce této přílohy (2-2)| 13.92.2| Ostatní konfekční textilní výrobky (2-3)| 13.93.1| Koberce a kobercové předložky (2-4)| 13.94.1| Jen: lana a síťované výrobky (2-5)| 13.96.16| Textilní výrobky a výrobky pro technické účely (vč. knotů, sítkových krytů na plynové lampy, hadicového potrubí, hnacích nebo dopravníkových pásů, pláten k prosévání a filtračních plachetek) (2-6)| 15.12.1| Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky; jiné výrobky z usní (2-7)| 16.23.20| Montované stavby ze dřeva (2-8)| 22.23.20| Montované stavby z plastů (2-9)| 22.29| Ostatní plastové výrobky pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (2-10)| 25.11.23| Jen: konstrukce pro lešení a bednění (2-11)| 25.40.12| Revolvery, pistole, nevojenské střelné zbraně a podobná zařízení (2-12)| 25.71.1| Nožířské výrobky (2-13)| 25.72.1| Zámky a kování (2-14)| 25.73.60| Jen: nástroje na strojní tváření za tepla (2-15)| 25.91| Ocelové sudy a podobné nádoby (2-16)| 25.92| Drobné kovové obaly (2-17)| 25.93.1| Drátěné výrobky, řetězy a pružiny (2-18)| 26.20.17| Monitory a projektory, hlavně pro zařízení pro automatizované zpracování dat (2-19)| 26.30.1| Jen: vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání (2-20)| 26.30.40| Antény a parabolické antény všech druhů, jejich díly; díly vysílacích přístrojů rozhlasových nebo televizních a televizních kamer (2-21)| 26.30.5| Poplachová zařízení na ochranu proti krádeži nebo požáru a podobné přístroje (2-22)| 26.40| Spotřební elektronika (2-23)| 26.51.3| Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací nástroje a nástroje pro měření délky (2-24)| 26.52| Časoměrné přístroje (2-25)| 26.60.1| Ozařovací, elektroléčebné a elektroterapeutické přístroje (2-26)| 26.70| Optické a fotografické přístroje a zařízení (2-27)| 27.11.31| Jen: elektrická generátorová soustrojí: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem s vnitřním spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu (2-28)| 27.11.32| Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí do 2,5 MW elektrického výkonu (2-29)| 27.11.50| Jen: stroje nebo zařízení sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor (2-30)| 27.12| Jen: elektrická rozvodná zařízení pro napětí 1000 V a nižší sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor (2-31)| 27.12.31| Rozvaděče, rozvodné panely a jiné základny, vybavené elektrickým zařízením k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, pro napětí <= 1000 V (2-32)| 27.2| Baterie a akumulátory (2-33)| 27.31.12| Optická vlákna a svazky optických vláken; optické kabely (jiné než vyrobené z jednotlivých opláštěných vláken) (2-34)| 27.40| Elektrická osvětlovací zařízení (2-35)| 27.51.15| Ventilátory a ventilační nebo recirkulační odsávače převážně pro domácnost (2-36)| 27.52| Neelektrické spotřebiče převážně pro domácnost (2-37)| 27.90| Ostatní elektrická zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (2-38)| 28.11.11| Závěsné motory pro pohon lodí (2-39)| 28.12| Hydraulická a pneumatická zařízení (2-40)| 28.13.1| Čerpadla na kapaliny; zdviže na kapaliny (2-41)| 28.13.21| Jen: vývěvy laboratorní (2-42)| 28.21.1| Jen: laboratorní pece a pícky (2-43)| 28.22.14| Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví) (2-44)| 28.22.15| Vidlicové stohovací vozíky, jiné vozíky; malé tahače používané na nádražních stanicích (2-45)| 27.51| Elektrické spotřebiče převážně pro domácnost (2-46)| 28.25.11| Jen: laboratorní přístroje a zařízení pro odpařování a zkapalňování plynů, autoklávy (2-47)| 28.25.13| Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla (kromě zařízení převážně pro domácnost) (2-48)| 28.29.11| Jen: laboratorní, destilační a rektifikační přístroje (2-49)| 28.29.12| Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel (2-50)| 28.29.2| Jen: stroje a zařízení na čištění, plnění, uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů; hasicí přístroje, stříkací pistole, dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry (2-51)| 28.29.3| Průmyslové, domácí a ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti a měření (2-52)| 28.29.41| Odstředivky j. n. (2-53)| 28.29.42| Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě strojů na válcování kovů nebo skla) (2-54)| 28.29.43| Prodejní automaty (2-55)| 28.29.50| Myčky nádobí průmyslového charakteru (2-56)| 28.29.60| Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu výrobními postupy spočívajícími ve změně teploty j. n. (2-57)| 28.30| Zemědělské a lesnické stroje pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (2-58)| 28.4.| Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje (2-59)| 28.9| Ostatní stroje pro speciální účely pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (2-60)| 28.96.10| Stroje na zpracování pryže, plastů nebo na zhotovování výrobků z těchto materiálů j. n. (2-61)| 28.99.1| Stroje a přístroje na tisk, brožování a vázání knih (2-62)| 28.99.20| Stroje a přístroje používané výhradně či převážně na výrobu polovodičových materiálů nebo destiček, polovodičových zařízení, elektronických integrovaných obvodů nebo plochých panelových displejů (2-63)| 28.99.31| Sušicí stroje na sušení dřeva, buničiny, papíru a lepenky; průmyslové sušicí stroje j. n. (2-64)| 28.99.32| Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce (2-65)| 29.10.2| Osobní automobily (2-66)| 29.10.30| Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob (2-67)| 29.10.4| Motorová vozidla nákladní (2-68)| 29.10.5| Motorová vozidla pro zvláštní účely pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (2-69)| 29.20.2| Přívěsy a návěsy, kontejnery (2-70)| 29.31.22| Spouštěče a duální startovací generátory; ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení (2-71)| 30.12| Rekreační a sportovní čluny (2-72)| 30.30| Jen: letadla a kosmické lodě (balóny, vzducholodě, družice) pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (2-73)| 30.91.1| Motocykly a postranní vozíky (2-74)| 30.92.20| Vozíky pro invalidy, kromě dílů a příslušenství (2-75)| 30.99.10| Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n. (2-76)| 31.0| Nábytek (2-77)| 32.2| Hudební nástroje (2-78)| 32.3| Sportovní potřeby (2-79)| 32.40.4| Ostatní hry (2-80)| 32.50| Lékařské a dentální nástroje a potřeby pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (2-81)| 58.11.1| Knihy v tištěné podobě (2-82)| | Jen: signalizační a zabezpečovací technická zařízení staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2 | | | | ODPISOVÁ SKUPINA 3 Položka+)| CZ-CPA++)| Název++++) | CZ-CC+++)| (3-1)| 127113| Skleníky (fóliovníky) pro pěstování rostlin (3-2)| 242061| Konstrukce chmelnic (3-3)| 23.61.20| Montované stavby z betonu (3-4)| 230341| Jen: věžové zásobníky chemických podniků pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-5)| 25.11.10| Kovové montované stavby (3-6)| 25.11.21| Mosty a jejich díly ze železa nebo oceli (3-7)| 25.11.22| Věže a příhradové stožáry ze železa nebo oceli (3-8)| 25.11.23| Jen: ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-9)| 25.21.12| Kotle k ústřednímu topení, schopné dodávat jak teplou vodu, tak i nízkotlakou páru (3-10)| 25.29.1| Ostatní kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby (3-11)| 25.30| Jen: parní kotle, jaderné reaktory a pomocná zařízení pro kotle (3-12)| 25.71.15| Šavle, kordy, bodáky, kopí a podobné sečné a bodné zbraně (3-13)| 25.99.21| Pancéřové nebo zpevněné sejfy, trezory, skříně a dveře a bezpečnostní schránky pro komorové trezory, příruční pokladny nebo bezpečnostní skříňky nebo kazety a podobné výrobky, z obecných kovů (3-14)| 25.99.22| Zásobníky papírů, tácky na odkládání psacích potřeb, stojánky na razítka a podobné vybavení kanceláří nebo psacích stolů, z obecných kovů, jiné než kancelářský nábytek (3-15)| 25.99.24| Sošky a jiné ozdobné předměty, rámy a rámečky k fotografiím nebo obrazům, zrcadla, z obecných kovů (3-16)| 25.99.29| Ostatní výrobky z obecných kovů j. n. (3-17)| 27.11| Elektrické motory, generátory a transformátory pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-18)| 27.12.| Elektrická rozvodná a kontrolní zařízení kromě rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1000 V a nižší pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (3-19)| 27.90.5| Elektrické kondenzátory (3-20)| 28.11.12| Zážehové spalovací motory pro pohon lodí; ostatní motory (3-21)| 28.11.13| Vznětové pístové motory s vnitřním spalováním (3-22)| 28.11.2| Turbíny (3-23)| 28.12.1| Jen: hydraulické a pneumatické pohony a hydraulické systémy (3-24)| 28.13.2| Vzduchová čerpadla nebo vývěvy; kompresory na vzduch nebo jiný plyn (3-25)| 28.21.1| Pece a hořáky pro topeniště (3-26)| 28.22.11| Kladkostroje a zdvihací zařízení j. n. (3-27)| 28.22.12| Navijáky na přemísťování dopravních košů a skipů v důlních šachtách; navijáky speciálně upravené pro práci pod zemí; ostatní navijáky; vrátky (3-28)| 28.22.13| Zdviháky; zdvihací zařízení na zdvihání vozidel (3-29)| 28.22.14| Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-30)| 28.22.16| Výtahy a skipové výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky (3-31)| 28.22.17| Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků a materiálu (3-32)| 28.22.18| Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (3-33)| 28.25.11| Výměníky tepla, přístroje a zařízení na zkapalňování vzduchu nebo jiných plynů pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-34)| 28.25.12| Klimatizační zařízení (3-35)| 28.25.14| Stroje a zařízení na filtrování a čištění plynů j. n. (3-36)| 28.25.20| Ventilátory (kromě stolních, podlahových, nástěnných, okenních, stropních nebo střešních) (3-37)| 28.29.1| Plynové generátory, destilační a filtrační přístroje pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-38)| 28.91.11| Konvertory, licí pánve, kokily na ingoty a odlévací stroje; válcovací stolice (3-39)| 28.92.2| Jen: rypadla kolesová a zakladače (3-40)| 28.95.11| Stroje a přístroje na výrobu papíru a lepenky (3-41)| 30.11| Lodě a plavidla (3-42)| 30.20| Železniční lokomotivy a vozový park pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (3-43)| 30.30| Jen: vrtulníky v CZ-CPA 30.30.31 letouny a ostatní letadla o vlastní hmotnosti větší než 15 000 kg v CZ-CPA 30.30.34 kosmické lodě (včetně družic) a jejich nosných raket v CZ-CPA 30.30.40 (3-44)| | Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky | | | | ODPISOVÁ SKUPINA 4+++++) Položka+)| CZ-CC+++)| Název++++) (4-1)| 1| Jen: budovy \\- ze dřeva a plastů, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy \\- na povrchových dolech, pokud nejsou vázané na životnost dolu (4-2)| 1,2| Jen: oplocení (4-3)| 1,2| Jen: vnější osvětlení budov a staveb (4-4)| 125112| Budovy výrobní pro energetiku (4-5)| 125222| Sila samostatná (4-6)| 127122| Sila pro posklizňovou úpravu a skladování obilí (4-7)| 212121| Svršek drah železničních dálkových - tratě (4-8)| 212122| Svršek drah železničních dálkových - stanice (4-9)| 212123| Svršek drah železničních dálkových - výhybky (4-10)| 212124| Svršek drah železničních dálkových - vlečky (4-11)| 212221| Svršek drah kolejových - metro, tramvajové dráhy (4-12)| 212229| Svršek drah kolejových jinde neuvedený (4-13)| 221| Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická, pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (4-14)| 222| Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (4-15)| 230| Jen: věže, stožáry, věžové zásobníky v CZ-CC 230141, 230341, 230441 pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (4-16)| 2302| Stavby elektráren (díla energetická výrobní) pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (4-17)| 230351| Průmyslové komíny chemických podniků (4-18)| 230451| Průmyslové komíny pro ostatní průmysl (4-19)| 241131| Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva a plastů (4-20)| 242052| Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů (4-21)| 242062| Konstrukce vinic (4-22)| -| Jen: jednotky v budovách ze dřeva a plastů | | | | ODPISOVÁ SKUPINA 5 +++++), ++++++), Položka+)| CZ-CC+++)| Název++++) (5-1)| 1| Budovy, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (5-2)| 211| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (5-3)| 212111| Spodek drah železničních dálkových (5-4)| 212211| Spodek drah kolejových městských a ostatních (5-5)| 2130| Plochy letišť pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (5-6)| 2141| Mosty a visuté dálnice pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (5-7)| 2142| Tunely, podjezdy a podchody, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (5-8)| 2151| Přístavy a plavební kanály pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (5-9)| 2152| Vodní stupně zejména: přehrady, hráze, spodní stavba vodních elektráren (5-10)| 2153| Akvadukty, vodní díla pro zavlažovaní a odvodnění (5-11)| 221141| Nezastřešené přečerpávací stanice na dálkových vedeních (5-12)| 221232| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod - pozemních (kromě budov) (5-13)| 221241| Související čerpací stanice, úpravny vod, stavby vodního hospodářství (kromě budov) (5-14)| 221279| Podzemní stavby vodního hospodářství jinde neuvedené (5-15)| 222232| Nádrže vod pozemní (5-16)| 222251| Vrty čerpací (studny vrtané) (5-17)| 222252| Studny jinde neuvedené a jímání vody (5-18)| 222253| Fontány, hydranty, kašny (5-19)| 222332| Nádrže, jímky (5-20)| 222321| Stavby místních čistíren a úpraven odpadních vod (kromě budov) (5-21)| 222479| Podzemní stavby pro energetiku (5-22)| 230131| Objekty úpravy surovin (5-23)| 230132| Objekty výroby stavebních hmot (5-24)| 230121| Dráhy lanové pozemní bezkolejové pro těžbu surovin a dopravu nákladů (5-25)| 230151| Různé stavby pozemní výrobní pro těžbu (kromě budov) (5-26)| 230171| Základy technologických výrobních zařízení (5-27)| 230279| Podzemní stavby elektrárenské (5-28)| 230311| Stavby pro výrobu a úpravu chemických surovin (kromě budov) (5-29)| 230318| Stavby pozemní doplňkové pro chemickou výrobu (kromě budov) (5-30)| 230349| Stavby výrobní chemických podniků jinde neuvedené (kromě budov) (5-31)| 230411| Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě budov) (5-32)| 230418| Stavby pozemní doplňkové pro hutní a těžký průmysl (5-33)| 230449| Stavby výrobní pro ostatní průmysl jinde neuvedené (kromě budov) (5-34)| 230479| Podzemní stavby pro ostatní průmysl (5-35)| 230471| Základy technologických výrobních zařízení pro ostatní průmysl (5-36)| 241| Stavby pro sport a rekreaci pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy (5-37)| 2420| Ostatní inženýrská díla pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy (5-38)| 230379| Podzemní stavby chemických podniků (5-39)| -| Jednotky, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy | | | | ODPISOVÁ SKUPINA 6 +++++), ++++++), +++++++) Položka+)| CZ-CC+++)| Název++++) (6-1)| 121111| Budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení (6-2)| 122| Budovy administrativní (6-3)| 123011| Budovy obchodních domů, pokud mají celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2 (6-4)| 123079| Podzemní obchodní střediska (6-5)| 1261| Budovy pro společenské a kulturní účely (6-6)| 1262| Muzea a knihovny (6-7)| 1272| Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity (6-8)| 1273| Historické nebo kulturní památky (6-9)| | Jednotky, které zahrnují nebytový prostor, v domech, budovách a stavbách uvedených v ostatních položkách této odpisové skupiny této přílohy Vysvětlivky: +) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo. ++) CZ-CPA = kód „Klasifikace produkce (CZ-CPA)“ zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 275/2008 Sb., o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA). Pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny, je-li dále uvedený „Název“ s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka CZ-CPA. +++) CZ-CC = kód „Klasifikace stavebních děl (CZ-CC)“ zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC. ++++) Název = Stručné označení majetku upřesněné pro účely hmotného majetku (např. vypuštění slov „díly“, „instalace“, „opravy a údržba“) s převážným použitím textace klasifikace CZ-CPA a CZ-CC. Název položky přílohy č. 1 může vymezovat i užší množinu majetku oproti textovému označení kódu Klasifikace produkce, například vymezení rozsahu majetku v názvu položky výčtem uvozeným slovem „Jen:“. +++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla. ++++++) Oplocení a vnější osvětlovací sítě budov a staveb jsou odpisovány samostatně v odpisové skupině 4. +++++++) Nevztahuje se na budovy a stavby ze dřeva a plastů uvedené v odpisové skupině 4. Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb. Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely zákona tento: 1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence a) dluhy zvýší základ daně, b) pohledávky sníží základ daně. Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmůpříjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence. 3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingufinančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách22a) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidencedaňové evidence, sníží. 4. Obdobně se postupuje při přechodu z vedení účetnictví na evidenci příjmůpříjmů a výdajů na straně poplatníků s příjmypříjmy z nájmu podle § 9. Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb. Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento: 1. Základ daně se ve zdaňovacím obdobíobdobí, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. 2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmůpříjmů. 3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmůpříjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmypříjmy z nájmu podle § 9. Jedná-li se o plátce daněplátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmempříjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidencedaňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y). 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb. 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. 2c) Například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. 3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb. 4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb. 4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). 4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 4k) § 83 zákona o sociálních službách. 4m) § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce. 5b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 6) § 158 obchodního zákoníku. 6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. 6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb. 6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. 6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. 9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky. 14a) § 82 obchodního zákoníku. 14b) § 100 obchodního zákoníku. 14c) Zákon č. 589/1992 Sb. 14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb. 14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). 15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. 19a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. 19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 20a) § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb. 20b) § 160 obchodního zákoníku. 20d) § 657 a násl. občanského zákoníku. 20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 20f) § 17 zákona č. 42/1992 Sb. 20g) § 20 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami. 22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb. 22c) § 69 obchodního zákoníku. 23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 23c) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 41/1984 Sb. 24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 25a) Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení). 26a) § 369 obchodního zákoníku. 26i) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 30a) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. 31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb. 31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. 32a) § 445 obchodního zákoníku. 33) § 67 zákona č. 435/2004 Sb. 35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35f) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. 35g) Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE). 38) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické a fyzické osoby při jejich převodu z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991. 39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů. 45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce. 48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 54) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb. 63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb. 64) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). 78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 79) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. 80) § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 93) Směrnice Rady 2011/96/EU. Směrnice Rady 2009/133/ES. Směrnice Rady 2003/49/ES. 99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC. 104) Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. 106) Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů. 122) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. 125) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů. 126) Nařízení ES č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o používání Mezinárodních účetních standardů. 127) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 128) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 130) § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 131) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 132) Například § 230 zákoníku práce. 133) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 136) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. 137) Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU, směrnice Rady 2014/86/EU a směrnice Rady 2015/121/EU. Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU. Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2013/13/EU. Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2014/48/EU. Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/952/EU. 138) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. 139) Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. 140) Nařízení Komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16. 141) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření. 142) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 619/1992 Sb.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 619/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášek č. 24/1990 Sb. a č. 533/1992 Sb. Vyhlášeno 18. 12. 1992, datum účinnosti 18. 12. 1992, částka 128/1992 * Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášek federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb. a č. 533/1992 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 533/1992 Sb., kterou se mění vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb. * Čl. III Aktuální znění od 18. 12. 1992 619 VYHLÁŠKA federálního ministerstva vnitra ze dne 16. prosince 1992, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášek č. 24/1990 Sb. a č. 533/1992 Sb. Federální ministerstvo vnitra stanoví podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.: Čl. I Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášek federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb. a č. 533/1992 Sb., se mění takto: Ustanovení § 34 odst. 1 zní: „(1) V období od 15. dubna do 30. září je na dálnici, silnici pro motorová vozidla, silnici I. třídy a silnici pro mezinárodní provoz zakázána jízda motorovým vozidlům o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg a na silnici I. třídy a silnici pro mezinárodní provoz mimo obec též jízda zvláštním motorovým vozidlům, ručním vozíkům o celkové šířce větší než 600 mm a potahovým vozidlům a) v poslední pracovní den před dnem pracovního klidu nebo pracovního volna v době od 15 do 21 hodin, b) v první den pracovního klidu nebo pracovního volna v době od 7 do 11 hodin, c) v poslední den pracovního klidu nebo pracovního volna v době od 15 do 21 hodin.“. Odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. Čl. II Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 533/1992 Sb., kterou se mění vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: MUDr. Čermák CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 620/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 620/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o rozsahu a obsahu odbornej skúšky na vydanie osvedčenia o spôsobilosti na výkon činnosti audítora Vyhlášeno 18. 12. 1992, datum účinnosti 18. 12. 1992, částka 128/1992 * § 1 - Účelom odbornej skúšky (ďalej len „skúška“) je overenie vedomostí a praktických schopností uchádzača o vydanie osvedčenia o spôsobilosti na výkon činnosti audítora (ďalej len „uchádzač“). * § 2 - Obsahom skúšky sú najmä * § 3 - (1) Skúška má ústnu formu s výnimkou účtovníctva, kde sa vyžaduje písomná a ústna forma. * § 4 - (1) Uchádzač, ktorý na skúške neprospel, ju môže opakovať. * § 5 - Slovenská komora audítorov zašle uchádzačovi na jeho žiadosť zoznam právnych predpisov a odporúčanú literatúru na vykonanie skúšky. * § 6 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 18. 12. 1992 620 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky z 2. decembra 1992 o rozsahu a obsahu odbornej skúšky na vydanie osvedčenia o spôsobilosti na výkon činnosti audítora Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode so Slovenskou komorou audítorov podľa § 9 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Zb. o audítoroch a Slovenskej komore audítorov ustanovuje: § 1 Účelom odbornej skúšky (ďalej len „skúška“) je overenie vedomostí a praktických schopností uchádzača o vydanie osvedčenia o spôsobilosti na výkon činnosti audítora (ďalej len „uchádzač“). § 2 Obsahom skúšky sú najmä a) právne predpisy o účtovníctve, b) daňové predpisy a devízové predpisy, c) vybrané časti občianskeho a obchodného práva, d) analýzy účtovnej závierky podnikateľov a analýzy finančnej a majetkovej situácie podnikateľov, e) metodika a technika audítorskej práce a finančnej kontroly. § 3 (1) Skúška má ústnu formu s výnimkou účtovníctva, kde sa vyžaduje písomná a ústna forma. (2) Uchádzač pri skúške z účtovníctva vypracuje písomnú prácu, ktorá pozostáva z vyriešenia súvislého príkladu účtovania so zostavením účtovnej závierky. § 4 (1) Uchádzač, ktorý na skúške neprospel, ju môže opakovať. (2) Opravný termín skúšky sa uchádzačovi oznámi najneskôr 30 dní pred jej konaním. § 5 Slovenská komora audítorov zašle uchádzačovi na jeho žiadosť zoznam právnych predpisov a odporúčanú literatúru na vykonanie skúšky. § 6 Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Minister: Ing. Tóth CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 621/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 621/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 250/1991 Zb. o zriadení pobočky Krajského súdu v Bratislave v Nitre Vyhlášeno 18. 12. 1992, datum účinnosti 18. 12. 1992, částka 128/1992 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 250/1991 Zb. o zriadení pobočky Krajského súdu v Bratislave v Nitre sa mení takto: * Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 18. 12. 1992 621 VYHLÁŠKA Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 2. decembra 1992, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 250/1991 Zb. o zriadení pobočky Krajského súdu v Bratislave v Nitre Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 33 ods. 4 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch ustanovuje: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 250/1991 Zb. o zriadení pobočky Krajského súdu v Bratislave v Nitre sa mení takto: Ustanovenie § 2 znie: „§ 2 (1) Pobočka Krajského súdu v Bratislave v Nitre a) rozhoduje o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam vyneseným v trestnom konaní okresnými súdmi v Leviciach, Nitre a v Topoľčanoch, b) rozhoduje o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam vyneseným v občianskoprávnom konaní okresnými súdmi v Leviciach a v Topoľčanoch, s výnimkou rozhodnutí v obchodných veciach, c) preskúmava rozhodnutia vo veciach dôchodkového zabezpečenia občanov, ktorí majú bydlisko v okresoch Levice, Nitra a Topoľčany, d) preskúmava v správnom súdnictve zákonnosť rozhodnutí orgánov verejnej správy na základe žalôb alebo opravných prostriedkov podaných účastníkmi, ktorých všeobecným miestne príslušným súdom je okresný súd v Leviciach alebo v Topoľčanoch. (2) Pobočka Krajského súdu v Bratislave v Nitre rozhoduje v rozsahu vymedzenom v odseku 1 aj ako nadriadený súd podľa osobitných zákonov.1)“. Čl. II Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Ministerka: Tóthová v. r. 1) Trestný poriadok. Občiansky súdny poriadok.
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Vyhlášeno 21. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 119/1992 * Oddíl I - § 1 (§ 1 — § 21f) * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 22 — § 28d) * Oddíl II - § 29 (§ 29 — § 29) * Oddíl III - § 30 (§ 30 — § 32) č. 1 k zákonu č. 592/1992 Sb. č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (338/2024 Sb.) 592 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Oddíl I § 1 Předmět zákona Tento zákon upravuje výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“), penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení centrálního registru pojištěnců, přerozdělování pojistného a zřízení zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ § 2 Výše pojistného (1) Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. (2) Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Vyměřovací základ § 3 (1) Vyměřovacím základem zaměstnance2) je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,55) které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmemZúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. (2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry, b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, c) věrnostní přídavek horníků5), d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. (3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. (4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. (5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil. (6) Minimálním vyměřovacím základemMinimálním vyměřovacím základem je minimální mzda. (7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením11a) z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců11b) osoba, které byl přiznán invalidní důchod11c), je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. (8) Minimální vyměřovací základMinimální vyměřovací základ neplatí pro osobu: a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu12); b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání; c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14) d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem. (9) Minimální vyměřovací základMinimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15) c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c). (10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základminimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. (11) Pro účely pojistného na veřejné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou nebo pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce. (12) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3), s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základuminimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně. (13) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán56), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna. (14) Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjemzúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem. § 3a (1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základminimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základemMinimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy; za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu16b) s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (3) Minimální vyměřovací základMinimální vyměřovací základ neplatí pro osobu a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c), b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, c) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je 50 % daňového základu. (4) Minimální vyměřovací základMinimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období, b) měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná, c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc. (5) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro a) první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základminimální vyměřovací základ podle odstavce 2, b) druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a c) třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč. (6) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna jiné paušální dani než pro zvolené pásmo paušálního režimu, je vyměřovací základ pro pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně. (7) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, po které byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Pro vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, a osoby samostatně výdělečně činné, která byla alespoň po část rozhodného období poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů není rovna paušální dani, se nepoužijí odstavce 3 a 4. § 3b Vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát (§ 3c) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“) je minimální mzda. § 3c (1) Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu37) plátcem pojistného stát, se stanoví ve výši 14 074 Kč na kalendářní měsíc. (2) Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle odstavců 3 až 5 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024. (3) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem. (4) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení vyměřovacího základu, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 5 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení vyměřovacího základu, při kterém je tento podíl vyšší než 1. (5) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. § 3d Vyměřovacím základem u osoby, která je po celý kalendářní měsíc pojištěncem podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 9 nebo 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění37), je minimální mzda. § 4 Rozhodné období (1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak. (2) U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí. (3) U osoby uvedené v § 3d je rozhodným obdobím období ode dne jejího narození do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku. Odvod pojistného za zaměstnance § 5 (1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. (2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. (3) Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“), u níž je pojištěnec pojištěn.20) § 6 Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit předchůdce. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného. § 7 Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné (1) Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného. (2) Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. § 7a Odvod pojistného poplatníka v paušálním režimu Při placení záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se postupuje podle zákona upravujícího daně z příjmů. § 8 (1) Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou doplatku podle odstavce 4. (2) Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 3a pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2, a naposledy za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. (3) Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 za kalendářní rok, za který se pojistné platí. (4) Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2. (5) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3a je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 za kalendářní rok, za který se pojistné platí. (6) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek pojistného (§ 14). (7) Na částky převedené orgány Finanční správy České republiky ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani a která má povinnost nebo možnost podat přehled o daňovém základu, se hledí jako na zálohy zaplacené příslušné zdravotní pojišťovně. § 8a Záloha na pojistné poplatníka v paušálním režimu Záloha na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se pro zvolené pásmo paušálního režimu stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny vyměřovacího základu stanoveného v § 3a odst. 5 pro dané zvolené pásmo paušálního režimu. Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů § 10 Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. § 11 Osoba bez zdanitelných příjmů, která pracuje v zahraničí pro zaměstnavatele, který nemá na území České republiky sídlo, ani místo podnikání, může projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou jiný způsob hrazení pojistného. Příslušná zdravotní pojišťovna může na žádost takové osoby povolit placení pojistného za delší, než měsíční období, avšak vždy jen dopředu. § 11a Odvod pojistného za děti cizinců Za osoby uvedené v § 3d platí pojistné zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. § 12 Odvod pojistného hrazeného státem (1) Za osoby, za které je plátcem pojistného stát,37) hradí měsíčně pojistné ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený podle § 20, a to do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce. (2) V případě sezónních výkyvů v platbách za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“) je ministr financí zmocněn v průběhu rozpočtového roku poskytnout návratnou finanční výpomoc splatnou v témže roce a změnit frekvenci a výši plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění uvnitř rozpočtového roku na základě žádosti správce zvláštního účtu. Žádost bude posuzována podle vývoje příjmů a výdajů ve státním rozpočtu. Úpravy plateb podle tohoto zmocnění nesmí ovlivnit částku rozpočtovanou ve schváleném státním rozpočtu na platbu státu podle § 3c tohoto zákona. § 13 Odvod pojistného při souběhu příjmů Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. § 14 Přeplatek pojistného (1) Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 10 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl. (2) Přeplatek pojistného, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku nejméně 200 Kč, se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, pokud není jiného splatného závazku vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku pojistného k jeho úhradě. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Byla-li v souladu s tímto ustanovením podána žádost o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,38) je povinna zaplatit penále. Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů z účtu bankybanky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy bankabanka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se považuje vždy podání přehledu podle § 24 odst. 2, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže plátce pojistného nepožádal o použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy na pojistné na další období. (3) Vrácený přeplatek na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 1. § 15 Úhrada dlužného pojistného (1) Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné. Pokud byla osoba pojištěna u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny a je splatný na účet každé takové pojišťovny. Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 200 Kč, nelze vymáhat. (2) Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, je povinen ho splácet v tomto pořadí: a) pokuty, b) přirážka k pojistnému, c) nejstarší nedoplatky pojistného, d) běžné platby pojistného, e) penále. Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny. (3) Pokud plátce pojistného nedodrží pořadí podle odstavce 2, je oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít příslušná zdravotní pojišťovna. Takovou skutečnost je povinna plátci pojistného oznámit. § 16 Promlčení pojistného (1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. (2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu. § 17 Způsob placení pojistného (1) Pojistné se platí v české měně a) na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb, b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné. (2) Za den platby pojistného se považuje a) v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny, b) v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal. (3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, je povinen poskytnout zdravotní pojišťovně informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné zdravotní pojišťovny a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru38a). (4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku. (5) Pokud držitel poštovní licence nedodrží lhůtu podle odstavce 4, je povinen uhradit příslušné zdravotní pojišťovně úrok ve výši dvojnásobku diskontní sazby České národní bankybanky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měl uhrazenou částku nejpozději převést. Držitel poštovní licence je rovněž povinen převést příslušné zdravotní pojišťovně úrok, který mu uhradí poskytovatel platebních služeb za nedodržení lhůt podle zákona o platebním styku. ČÁST DRUHÁ PENÁLE § 18 (1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. (2) Nebyl-li přeplatek na pojistném vrácen příslušnou zdravotní pojišťovnou ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 2), je příslušná zdravotní pojišťovna ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně povinna platit za každý den penále ve výši 0,05 % dlužné částky. (3) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. (5) Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem. (6) Pro účely zvláštních právních předpisů41) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. § 19 Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. ČÁST TŘETÍ PŘEROZDĚLOVÁNÍ POJISTNÉHO § 20 Obecná ustanovení o přerozdělování (1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřizuje a spravuje zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“). Zvláštní účet slouží k přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „správce zvláštního účtu“) vede zvláštní účet odděleně od ostatních účtů a fondů, které spravuje. (2) Předmětem přerozdělování je pojistné vybrané všemi zdravotními pojišťovnami a příjmy zvláštního účtu, kterými jsou a) celkové platby státu za pojištěnce, za něž je stát plátcem pojistného, b) jiná plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů příjmem zvláštního účtu, c) úroky připsané na zvláštní účet a d) zálohy na pojistné osob samostatně výdělečně činných, které jsou poplatníky v paušálním režimu, s výjimkou části záloh převyšující pojistné těchto osob, pokud je jejich daň rovna paušální dani pojistné osob samostatně výdělečně činných, jejichž daň je rovna paušální dani, jejich příslušenství spravované orgány Finanční správy České republiky a přeplatek na společném osobním daňovém účtu, který se stal podle zákona o daních z příjmů příjmem zvláštního účtu. (3) Z prostředků na zvláštním účtu se hradí náklady na jeho vedení a na účetní operace. O úhrn těchto nákladů se snižuje celková částka určená k přerozdělování (dále jen „částka určená k přerozdělování“). (4) Přerozdělování se provádí podle indexů a podle nákladných hrazených služebnákladných hrazených služeb. (5) Přerozdělováním podle indexůPřerozdělováním podle indexů se rozumí měsíční přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle nákladových indexů věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin a podle korekcí pro souběh skupinkorekcí pro souběh skupin podle § 21. Věkovou skupinou se rozumí každá z nákladových věkových skupin pojištěnců uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Farmaceuticko-nákladovou skupinou se rozumí nákladová skupina, do níž jsou podle spotřeby léčivých přípravků zařazeni pojištěnci s onemocněním v chronickém stadiu. Nákladový index věkové skupiny a farmaceuticko-nákladové skupiny vyjadřuje, jak se v přímé souvislosti s příslušností pojištěnce do dané skupiny liší předpokládané roční náklady na hrazené služby takového pojištěnce oproti předpokládaným průměrným ročním nákladům na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Nákladový index pojištěnce vyjadřuje, kolikrát se předpokládané roční náklady na hrazené služby daného pojištěnce liší od předpokládaných průměrných ročních nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Do průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou zahrnuty náklady, které jsou předmětem přerozdělování podle odstavce 6. Způsob výpočtu nákladového indexu pojištěnce upravuje příloha č. 2 k tomuto zákonu. (6) Přerozdělováním podle nákladných hrazených služebPřerozdělováním podle nákladných hrazených služeb se rozumí měsíční zálohové přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle § 21a s ročním vyúčtováním podle § 21c, prováděné podle příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně, za které byly těmito zdravotními pojišťovnami uhrazeny nákladné hrazené službynákladné hrazené služby. (7) Zdravotní pojišťovny pro účely přerozdělování oceňují způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 21f písm. d) náklady na zdravotní služby vykázané poskytovateli zdravotních služeb za předchozí kalendářní rok. (8) Při změně zdravotní pojišťovny podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna bezplatně předat nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o spotřebě léčivých přípravků pojištěnce potřebné pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin. Rozsah, způsob a lhůty předávání těchto údajů stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Systém přerozdělování § 20a (1) Částku určenou k přerozdělování přerozděluje správce zvláštního účtu mezi zdravotní pojišťovny podle proměnlivých parametrů přerozdělování, kterými jsou nastavitelné parametry přerozdělování a vypočítané parametry přerozdělování. Postup pro stanovení proměnlivých parametrů přerozdělování je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Nastavitelnými parametry přerozdělování jsou a) seznam farmaceuticko-nákladových skupin; seznam farmaceuticko-nákladových skupin obsahuje farmaceuticko-nákladové skupiny zařazené do přerozdělování pro příslušné období přerozdělování a dále pravidla, podle kterých se do těchto skupin zařazují pojištěnci, b) seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem (dále jen „kombinace skupin“), který stanoví, pro které kombinace skupin budou počítány korekce pro souběh skupinkorekce pro souběh skupin, c) koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty, jímž se stanoví objem prostředků, které budou přerozdělovány v přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a d) hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, která označuje minimální spotřebu obvyklých denních terapeutických dávek léčivých přípravků, a pokud nemá léčivý přípravek přiřazen údaj o počtu obvyklých denních terapeutických dávek v seznamu vydávaném podle § 39n odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, použije se údaj o počtu definovaných denních dávek podle tohoto seznamu (dále jen „obvyklá denní terapeutická dávka“), nutnou pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny podle seznamu farmaceuticko-nákladových skupin. (3) Vypočítanými parametry přerozdělování jsou a) nákladové indexy věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin, b) korekce pro souběh skupinkorekce pro souběh skupin, pokud byly stanoveny kombinace skupin, pro které mají být korekce počítány; korekcí pro souběh skupinkorekcí pro souběh skupin se rozumí nákladový index, který se při počítání nákladového indexu pojištěnce započítává u pojištěnce s předem definovanou kombinací skupin, a c) zajišťovací konstanta, která slouží ke stanovení hranice nákladovosti pojištěnce, při jejímž překročení jsou zdravotním pojišťovnám za příslušného pojištěnce hrazeny prostředky v přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a pro stanovení výše prostředků z přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb, která zdravotním pojišťovnám za tyto pojištěnce náleží. (4) Obdobím přerozdělování je kalendářní rok. § 20b Nastavitelné parametry přerozdělování stanovené prováděcím právním předpisem podle § 21f písm. a) se použijí pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování. § 20c Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví do 31. července v anonymizované podobě údaje za předcházející kalendářní rok stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 21f písm. a). Ministerstvo zdravotnictví do 15. září vypočte a zašle Dozorčímu orgánu nad přerozdělováním prostředků veřejného zdravotního pojištění (dále jen „Dozorčí orgán“) a zdravotním pojišťovnám vypočítané parametry přerozdělování, které se použijí pro následující období přerozdělování. Ve stejné lhůtě Ministerstvo zdravotnictví zašle Dozorčímu orgánu a zdravotním pojišťovnám údaje, na jejichž základě byly vypočítané parametry vypočteny, a to bez uvedení údajů o příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně. § 21 Měsíční přerozdělování podle indexů (1) Příslušná zdravotní pojišťovna sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci zvláštního účtu a) počty svých pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách a farmaceuticko-nákladových skupinách pojištěných u těchto pojišťoven k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce, a to včetně počtu pojištěnců s kombinací těchto skupin v případech, kdy se na tyto kombinace vztahují platné korekce pro souběh skupinkorekce pro souběh skupin, b) počty svých pojištěnců pojištěných k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce u těchto pojišťoven v členění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, za které je od prvního dne tohoto kalendářního měsíce plátcem pojistného stát, c) výši pojistného vybraného za předchozí kalendářní měsíc, d) počty pojištěnců podle písmen a) a b), platné k prvnímu dni kalendářního měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělování a e) v případě, že došlo oproti předchozímu kalendářnímu roku ke změně nastavitelných parametrů přerozdělování podle § 20a odst. 2 písm. a), b) nebo d), v kalendářním měsíci lednu počty pojištěnců podle písmene a), platné k prvnímu dni kalendářních měsíců října, listopadu a prosince předchozího kalendářního roku tak, jak byly známy příslušné zdravotní pojišťovně v těchto měsících, v jednotlivých věkových skupinách, farmaceuticko-nákladových skupinách a kombinacích těchto skupin v případech, kdy se na tyto kombinace vztahují platné korekce pro souběh skupinkorekce pro souběh skupin, účinných ke dni tohoto sdělení. (2) Údaje podle odstavce 1 sděluje zdravotní pojišťovna v elektronické podobě datovou zprávou vytvořenou v elektronické aplikaci, kterou k zajištění jednotné formy sdělovaných údajů zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu vytváří a aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví a kterou zdravotním pojišťovnám za tímto účelem bezplatně poskytuje. (3) Správce zvláštního účtu vypočítá rozdíly mezi počty pojištěnců sdělenými podle odstavce 1 písm. d) a počty pojištěnců známými příslušné pojišťovně v kalendářním měsíci o 3 měsíce předcházejícím příslušné přerozdělování a sdělenými správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a a) podle odstavce 1 písm. e), pokud byly takto sděleny, a b) podle odstavce 1 písm. a) v ostatních případech. O rozdíly podle věty první upraví správce zvláštního účtu počty pojištěnců sdělené příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci podle odstavce 1 písm. a) a b). (4) Počty pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, sdělené příslušnými zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a upravené podle odstavce 3, jsou podkladem pro platbu pojistného státem. Správce zvláštního účtu oznámí celkový počet pojištěnců podle věty první Ministerstvu financí do dvanáctého dne kalendářního měsíce. (5) Správce zvláštního účtu oznámí do patnáctého dne kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně celkovou částku, která na ni připadá z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce, vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. (6) Počet standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny se stanoví jako součet nákladových indexů všech jejích pojištěnců. (7) Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se částka určená k přerozdělování v kalendářním měsíci, snížená o celkovou částku měsíčních záloh pro takový kalendářní měsíc z přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb podle § 21a odst. 4, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. § 21a Přerozdělování podle nákladných hrazených služeb (1) Nákladnými hrazenými službamiNákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby poskytnuté pojištěncům, u nichž výše úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou za jednoho pojištěnce překročila v jednom období přerozdělování částku odpovídající součtu příjmu zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů a zajišťovací konstanty (dále jen „nákladný pojištěnec“). Postup výpočtu příjmu zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů a zajišťovací konstanty stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. (2) Příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu kompenzace za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby, která tvoří a) 80 % částky, o kterou náklady na nákladné hrazené službynákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 1, nejvýše však částku ve výši čtyřnásobku zajišťovací konstanty, a dále b) 95 % částky, o kterou náklady na nákladné hrazené službynákladné hrazené služby překročí součet šestinásobku zajišťovací konstanty a příjmu zdravotní pojišťovny na příslušného pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů. (3) Kompenzace za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby se poskytuje formou měsíčních zálohových plateb a ročního vyúčtování po skončení příslušného kalendářního roku. (4) Celkový objem finančních prostředků na měsíční zálohové platby zdravotním pojišťovnám je pro každý kalendářní měsíc stanoven procentním podílem z částky určené k přerozdělování v tomto kalendářním měsíci. Tento podíl odpovídá podílu celkové částky kompenzací za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby přiznaných v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce všem zdravotním pojišťovnám a celkové částky určené k přerozdělování v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce. (5) Příslušné zdravotní pojišťovně náleží měsíční zálohová platba ve výši procentního podílu z celkového objemu finančních prostředků na měsíční zálohové platby podle odstavce 4. Tento podíl odpovídá podílu celkové částky kompenzací za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby přiznaných příslušné pojišťovně v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce a celkové částky kompenzací za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby přiznaných v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce všem pojišťovnám. (6) Správce zvláštního účtu oznámí do patnáctého dne kalendářního měsíce všem zdravotním pojišťovnám výši měsíční zálohy, která na ně připadá z přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb. § 21b Měsíční platby (1) Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou za předchozí kalendářní měsíc součet částek, které na ni připadají z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů a z přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb a které jí oznámil správce zvláštního účtu podle § 21 odst. 5 a § 21a odst. 6, uhradí tato zdravotní pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, v němž jí byly částky oznámeny. Zdravotní pojišťovně, která povinnost podle věty první nesplní, vyměří Ministerstvo zdravotnictví penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zvláštního účtu. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. (2) Nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou za předchozí kalendářní měsíc součet částek, které na ni připadají z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů a z přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb a které jí oznámil správce zvláštního účtu podle § 21 odst. 5 a § 21a odst. 6, poukáže správce zvláštního účtu této zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky do 15 pracovních dnů ode dne, kdy zdravotní pojišťovně tyto částky oznámil. Nesplní-li správce zvláštního účtu povinnost podle věty první, vyměří Ministerstvo zdravotnictví správci zvláštního účtu penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zdravotní pojišťovny, vůči které správce zvláštního účtu nesplnil povinnost podle věty první. Penále nesmí správce zvláštního účtu hradit z prostředků zvláštního účtu, základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. Podle věty druhé se nepostupuje, pokud důvodem nesplnění povinnosti správcem zvláštního účtu je nesplnění povinnosti některé zdravotní pojišťovny podle odstavce 1. § 21c Vyúčtování nákladných hrazených služeb a společná kontrolní skupina (1) Zdravotní pojišťovna vyúčtuje správci zvláštního účtu v termínu stanoveném pro předkládání výročních zpráv po účetním uzavření kalendářního roku všechny své nákladné pojištěnce za takový rok, celkovou úhradu za jednotlivé pojištěnce, do níž se započítávají i náhrady za zdravotní služby čerpané v zahraničí, a výši kompenzací za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby podle § 21a odst. 2. Zdravotní pojišťovna sestaví vyúčtování svých nákladných pojištěnců v elektronické aplikaci podle § 21 odst. 2. Správce zvláštního účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak Dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání. (2) Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladných hrazených služebnákladných hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce zvláštního účtu provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených služebnákladných hrazených služeb předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce zvláštního účtu prostřednictvím společné kontrolní skupiny provádí též kontrolu správnosti zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin. (3) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci zvláštního účtu bez zbytečných průtahů případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služebnákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. Správce zvláštního účtu toto snížení provede v rámci ročního vyúčtování kompenzací za nákladné hrazené službynákladné hrazené služby. (4) Správce zvláštního účtu vypočte do 90 dnů ode dne převzetí vyúčtování celkové částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle § 21a odst. 2, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých zálohových plateb. Zjistí-li správce zvláštního účtu rozdíl mezi nároky a výší zálohových plateb větší než 0,01 % celkové výše zálohových plateb, vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též opravnou částku ve výši tohoto rozdílu. O tuto opravnou částku se v příslušném měsíci upraví výsledný nárok nebo závazek zdravotní pojišťovny podle § 21b a o výši tohoto nároku nebo závazku se upraví částka určená k přerozdělování v příslušném měsíci. § 21d Dozor nad přerozdělováním (1) Na dodržování pravidel přerozdělování a hospodaření se zvláštním účtem dohlíží Dozorčí orgán. Členy Dozorčího orgánu jsou a) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem financí, b) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví, c) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, d) 1 zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky a e) 1 zástupce z každé další zdravotní pojišťovny pověřený zdravotní pojišťovnou, kterou v Dozorčím orgánu zastupuje. (2) Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. a) až d) mají každý 1 hlas. Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. e) mají dohromady 1 hlas. (3) Dozorčí orgán provádí kontrolu správnosti údajů poskytnutých podle § 20 odst. 8 a § 21 odst. 1. Pokud zdravotní pojišťovna při kontrole neposkytne potřebnou součinnost, podá Dozorčí orgán Ministerstvu zdravotnictví podnět ke kontrole podle zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven. Při kontrole podle věty první se nepoužijí ustanovení kontrolního řádu o přestupcích. (4) Dozorčí orgán předává Ministerstvu zdravotnictví kontrolní protokoly o kontrolách provedených podle odstavce 3. (5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví při kontrole chyby v údajích sdělených zdravotní pojišťovnou podle § 21 odst. 1, v jejímž důsledku byla částka připadající na tuto zdravotní pojišťovnu podle § 21 odst. 5 vypočtena vyšší, než měla být, oznámí tuto skutečnost správci zvláštního účtu. Správce zvláštního účtu vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též částku, o niž v příslušném měsíci upraví výsledný nárok zdravotní pojišťovny podle § 21b, a o výši této částky správce zvláštního účtu upraví částku určenou k přerozdělování. § 21e Přestupek (1) Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku tím, že a) při kontrole podle § 21d odst. 3 neposkytne Dozorčímu orgánu potřebnou součinnost, nebo b) nepředá nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o spotřebě léčivých přípravků pojištěnce potřebné pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 písm. a) projednává Ministerstvo financí. Přestupek podle odstavce 1 písm. b) projednává Ministerstvo zdravotnictví. § 21f Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou stanoví a) vždy do 30. dubna kalendářního roku pro následující období přerozdělování 1. nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty a 2. požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování, b) jednací řád Dozorčího orgánu, c) pravidla pro hospodaření se zvláštním účtem a d) způsob oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 22 Kontrola placení pojistného (1) Pověření zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou oprávněni provádět v souvislosti s výběrem pojistného kontrolu plateb pojistného. K provedení kontroly je pověřený zaměstnanec povinen prokázat se služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním oprávněním k takové činnosti, vydaným jejím ředitelem. (2) Kontrolou zjišťuje pověřený zaměstnanec správné stanovení vyměřovacího základu, výše pojistného a jeho včasné placení. (3) Kontrola se provádí u plátce pojistného nebo v místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení jejího účelu. Plátce pojistného, u něhož je prováděna kontrola, je povinen ve vztahu k pověřenému zaměstnanci a) předložit na vyžádání účetní a jiné doklady, jež jsou pro správné stanovení a placení pojistného rozhodné, anebo o které pověřený zaměstnanec požádá a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pověřený zaměstnanec pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti, b) nezatajovat doklady, které má plátce pojistného k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí, c) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly, d) zapůjčit potřebné doklady i mimo prostor provádění kontroly. (4) Plátci pojistného a třetí osoby jsou povinny poskytnout pověřenému zaměstnanci veškerou pomoc potřebnou k účinnému provedení kontroly. § 22a Tam, kde se v tomto zákoně uvádí zaměstnavatel, rozumí se tím u státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad54). § 23 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného. (2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.25c) (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu39a). (4) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní činnosti. (5) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti. (6) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni, b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízenítrestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného, nebo vedou-li tyto orgány restrukturalizační řízení podle zákona o preventivní restrukturalizaci, c) informace získané při výběru pojistného Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona25d), d) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů, e) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona39) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly, g) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona, h) živnostenským úřadům, u nichž osoby samostatně výdělečně činné podnikající na základě živnostenského oprávnění podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, údaje potřebné k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu40c). (7) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 6 nepoužije. (8) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu. (9) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec příslušné zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (10) Příslušná zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky. Povinnosti plátců pojistného § 24 (1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti25) sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je tato osoba povinna doložit. Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o výši daňového základu, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu. Povinnost podat přehled příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat. Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání přehledu o výši daňového základu podle věty první se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty. (3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle odstavce 2. (4) Osoba samostatně výdělečně činná podnikající na základě živnostenského oprávnění může oznámení uvedená v odstavci 1, jsou-li podávána při zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti, učinit na předepsaném tiskopise40d) u příslušného živnostenského úřadu; povinnost učinit tato oznámení u příslušné zdravotní pojišťovny se v tomto případě považuje za splněnou. (5) Osoba samostatně výdělečně činná může oznámení uvedená v odstavci 1 větách první a druhé, jsou-li podávána při zahájení výdělečné činnosti, učinit společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu správci centrálního registru pojištěnců prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky, a jsou-li podávána při ukončení výdělečné činnosti, učinit společně s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu správci centrálního registru pojištěnců prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky. Povinnost učinit tato oznámení u příslušné zdravotní pojišťovny se v tomto případě považuje za splněnou. (6) Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo oznámení předáno příslušné zdravotní pojišťovně, podáno v případech stanovených v odstavci 4 příslušnému živnostenskému úřadu nebo podáno v případech stanovených v odstavci 5 správci centrálního registru pojištěnců, nebo den, v němž byla podána poštovní zásilka obsahující oznámení. (7) Podání podle odstavce 2 lze učinit rovněž datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky; příslušná zdravotní pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit tímto způsobem. § 25 (1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti31) sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. (2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. (3) Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují. (4) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance. (5) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé povinni doložit. § 25a Pravděpodobná výše pojistného (1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce; tato pobočka je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,42) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. (4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl. § 26 Pokuty (1) Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kčs za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. (2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. (3) Pokud jde o způsob placení a vymáhání a promlčení pokut, postupuje se stejně jako u pojistného.26) (4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. § 26a Úhrada odvedeného pojistného Pokud se podle zvláštního předpisu27a) uhrazuje vyplacená náhrada mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění, uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce27b) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,27c) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak. § 26c Odepsání dluhu (1) Dlužné pojistné, penále a pokuty a přirážky k pojistnému může příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jeho právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby. (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh. § 26e Poskytování informací plátcům pojistného Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách. § 27 Centrální registr pojištěnců (1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vede registr všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění (dále jen „centrální registr pojištěnců“) a spravuje jej (dále jen „správce centrálního registru pojištěnců“). Centrální registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o pojištěncích: rodné číslo, případně jiné číslo pojištěnce, jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, adresu pobytu, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u příslušné zdravotní pojišťovny; u pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, časové období, v němž je plátcem pojistného stát, označení skupiny pojištěnců, datum odhlášení se ze zdravotního pojištění a přihlášení se do zdravotního pojištění v České republice podle zvláštního právního předpisu,27d) nestanoví-li tento zákon jinak. Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení centrálního registru pojištěnců o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení centrálního registru pojištěnců a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu24), při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikne, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. (2) Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na výzvu správce centrálního registru pojištěnců a ve lhůtách tímto správcem stanovených sdělovat správci údaje potřebné pro vedení centrálního registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně. (3) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje údaje o změnách v registru, týkající se počtu pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, vždy ke 12. dni v měsíci dalším zdravotním pojišťovnám, zřízeným podle zvláštního zákona28). (4) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o účasti pojištěnců na veřejném zdravotním pojištění a příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně poskytovatelům zdravotních služeb a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“). (5) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje zdravotním pojišťovnám údaje týkající se pojištěnců, kteří jsou poplatníky v paušálním režimu, vždy ke čtvrtému dni v měsíci. (6) Na úhradě nákladů za vedení centrálního registru pojištěnců a za správu zvláštního účtu pro přerozdělování se podílejí další zdravotní pojišťovny24) podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto nákladů je správce centrálního registru pojištěnců povinen vést odděleně od ostatních nákladů. § 27b Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti osob (1) Pro účely utajení zpravodajských služeb, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při činnostech uvedených v § 1 tohoto zákona. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 4. Hasičského záchranného sboru České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky a c) subjekty podílející se na provádění veřejného zdravotního pojištění. (3) O zvláštních postupech podle odstavce 1 rozhoduje vláda. § 28 Tiskopisy Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vydává tiskopisy potřebné k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou plátci pojistného povinni používat. Tiskopisy, které v případech stanovených tímto zákonem (§ 24 odst. 4) používají osoby samostatně výdělečně činné vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. § 28a (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 vypočtenou z minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 35 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základminimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3. § 28b (1) Zálohu na pojistné, kterou zaplatil zaměstnavatel do 20. ledna 1993, vrátí zdravotní pojišťovna, která zálohu přijala, ve dvou splátkách splatných do 15. března 1994 a do 15. června 1994. K tomu sdělí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně výši zaplacené zálohy, číslo účtu, na který byla zaplacena, a den jejího zaplacení. (2) Pohledávku za zdravotní pojišťovnou podle odstavce 1 nesmí zaměstnavatel započíst proti pohledávce zdravotní pojišťovny na pojistné. Ustanovení § 14 se nepoužije. (3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna 1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy, u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30. června 1995. (4) Podle ustanovení § 15 odst. 1 a § 18 odst. 4 postupuje pojišťovna i v případě penále, které měla pojišťovna vyměřit nebo vymáhat do dne účinnosti těchto ustanovení, avšak do dne jejich účinnosti tak neučinila. § 28c (1) Lhůta pro podání přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za rok 2019 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2019 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020. (2) Pro penále nebo zálohy na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 se do 21. září 2020 § 18 odst. 1 nepoužije. Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné podle věty první, které nebyly zaplaceny v období podle věty první, vzniká nejdříve od 22. září 2020. (3) Zálohu na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu podle § 3a za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 osoba samostatně výdělečně činná neplatí. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž záloha na pojistné v období podle odstavce 3 je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu podle § 3a, je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu podle § 3a. (5) Pojistné, které by osoba samostatně výdělečně činná byla povinna platit formou záloh podle odstavce 4 za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020, lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020. Postupuje-li osoba samostatně výdělečně činná podle věty první, ustanovení § 7 odst. 2 se pro zálohy na pojistné v období podle věty první v roce 2020 nepoužije. (6) Záloha na pojistné, kterou by zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020 osoba samostatně výdělečně činná, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu podle § 3a odst. 2. Pro účely stanovení rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného podle § 8 odst. 5 a 6 se za uhrazenou považuje taková část pojistného, která odpovídá pojistnému vypočtenému z měsíčního vyměřovacího základu za období od března 2020 do srpna 2020, a to za každý měsíc tohoto období až do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základuminimálního vyměřovacího základu. (7) Provedla-li osoba samostatně výdělečně činná platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020. § 28d Lhůta pro podání přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za rok 2020 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 2. srpna 2021. Oddíl II § 29 Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 3 prvé větě se za slova „na další mateřské dovolené“ vkládají slova „a mužů po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje podle právních předpisů o nemocenském pojištění peněžitá pomoc“. 2. V § 6 odst. 4 písm. b) se na konci připojují slova „muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění,“. 3. V § 6 odst. 4 se připojuje písmeno j), které zní: „j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů,8a)“. Poznámka č. 8a) zní: „8a) § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 6 odst. 4 se připojuje písmeno k), které zní: „k) osoby bez zdanitelných příjmů8b) trvale pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.“. Poznámka č. 8b) zní: „8b) § 3 odst. 5 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.“. 5. § 7 odst. 4 se vypouští. 6. V § 7 odst. 5 se slova „poplatek z prodlení“ nahrazují slovem „penále“. 7. Nadpis § 8 zní: „Výše a způsob placení pojistného a penále“. 8. V § 8 odst. 1 se slova „poplatku z prodlení“ nahrazují slovem „penále“. 9. § 14 odst. 4 zní: „(4) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost především v oboru, ve kterém získali specializaci.“. 10. V § 18 odst. 1 se za slovo „pokut“ vkládá slovo „penále“. 11. § 18 odst. 2 zní: „(2) Na rozhodování zdravotních pojišťoven se vztahují obecné předpisy o správním řízení. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.“. 12. V § 18 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, dvou zástupců ministerstva zdravotnictví České republiky, jednoho zástupce ministerstva financí České republiky, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny, a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno více jak dvě třetiny členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. K prvému jednání svolá členy rozhodčího orgánu ředitel zdravotní pojišťovny. Na tomto prvém jednání si členové rozhodčího orgánu zvolí ze svého středu předsedu, který nadále svolává a řídí jednání rozhodčího orgánu. (4) Rozhoduje-li rozhodčí orgán v prvém stupni, použijí se obdobně ustanovení správního řádu o rozkladu.“. 13. V § 18 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 5. 14. Za § 20 se vkládá § 20a, který zní: „§ 20a Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví bylo způsobeno jednáním právnické nebo fyzické osoby.“. Oddíl III § 30 Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se mění a doplňuje takto: 1. § 22 odst. 5 zní: „(5) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.“. 2. § 23 odst. 4 zní: „(4) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.“. § 31 Zdravotní pojišťovny nejsou v roce 1993 povinny vytvářet rezervní fond. § 32 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 592/1992 Sb. Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného podle indexů Číslo skupiny (muži):| Číslo skupiny (ženy):| Dosažený věk od:| Dosažený věk do: ---|---|---|--- 1| 20| méně než 1 rok| méně než 1 rok 2| 21| 1 rok| 4 roky 3| 22| 5 let| 9 let 4| 23| 10 let| 14 let 5| 24| 15 let| 19 let 6| 25| 20 let| 24 let 7| 26| 25 let| 29 let 8| 27| 30 let| 34 let 9| 28| 35 let| 39 let 10| 29| 40 let| 44 let 11| 30| 45 let| 49 let 12| 31| 50 let| 54 let 13| 32| 55 let| 59 let 14| 33| 60 let| 64 let 15| 34| 65 let| 69 let 16| 35| 70 let| 74 let 17| 36| 75 let| 79 let 18| 37| 80 let| 84 let 19| 38| 85 let| bez limitu Rozhodujícím datem pro zařazení pojištěnce do věkové skupiny je den dosažení celého roku života, tedy den narozenin pojištěnce. Pojištěnec se přeřazuje do vyšší věkové skupiny vždy k tomu dni, kdy dosáhl požadovaný věk. Do skupin č. 1 a 20 bude pojištěnec zařazen ode dne narození až do dne předcházejícího dni jeho prvních narozenin. Do skupin č. 2 a 21 bude pojištěnec zařazen ode dne svých prvních narozenin včetně až do dne, který předchází dni jeho pátých narozenin. Do dalších skupin bude pojištěnec zařazen obdobně. Příloha č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb. Podrobná úprava systému přerozdělování Část první Nastavitelné parametry přerozdělování Oddíl A Seznam farmaceuticko-nákladových skupin 1. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin se sestavuje ve formátu tabulky, v níž každý řádek představuje jednu farmaceuticko-nákladovou skupinu. Sloupce této tabulky jsou v tomto pořadí: a) číslo farmaceuticko-nákladové skupiny, b) kód farmaceuticko-nákladové skupiny, c) název farmaceuticko-nákladové skupiny, d) definiční seznam anatomicko-terapeuticko-chemických skupin léčiv (dále jen „definiční skupiny léčiv“) pro farmaceuticko-nákladovou skupinu na příslušném řádku nebo několik těchto seznamů oddělených slovy „a zároveň“, e) vyřazovací pravidla s ostatními farmaceuticko-nákladovými skupinami uvozená slovy „ne, pokud zároveň“. 2. Farmaceuticko-nákladové skupiny může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do seznamu farmaceuticko-nákladových skupin, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E. Oddíl B Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem Kombinace skupin může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do přerozdělování, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E. Oddíl C Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty pro každé období přerozdělování v rozmezí 70 až 250, a to tak, aby celková předpokládaná částka na přerozdělování podle nákladných hrazených služebpřerozdělování podle nákladných hrazených služeb v příslušném období přerozdělování činila nejméně 5 a nejvýše 15 procent celkové předpokládané přerozdělované částky v tomto období přerozdělování. Oddíl D Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu hranice spotřeby léčiv pro každé období přerozdělování v rozmezí 121 až 365, a to s přihlédnutím k předpokládanému počtu pojištěnců zařazených ve farmaceuticko-nákladových skupinách a ke stabilitě systému přerozdělování. Oddíl E Pravidla pro zařazení farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací skupin do systému přerozdělování Ověření podmínek pro zařazení nákladových skupin do systému přerozdělování provádí Ministerstvo zdravotnictví v ověřovacím modelu systému přerozdělování, který se shoduje se systémem přerozdělování podle tohoto zákona, přičemž pracuje s posledními dostupnými údaji obdrženými Ministerstvem zdravotnictví od zdravotních pojišťoven podle § 20c (dále jen „ověřovací model“). Pododdíl A Podmínka stability 1. Podmínka stability je pro farmaceuticko-nákladovou skupinu naplněna, pokud a) je do příslušné skupiny zařazeno alespoň 200 osob a b) úhrn ročních nákladů osob zařazených do příslušné skupiny převyšuje 24000násobek průměrných měsíčních nákladů podle oddílu K. 2. Podmínka stability je pro kombinaci dvou farmaceuticko-nákladových skupin naplněna, pokud je do příslušné kombinace skupin zařazeno alespoň 200 osob. 3. Podmínka stability je pro kombinaci farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou naplněna, pokud je do příslušné kombinace skupin zařazeno alespoň 2500 osob. Pododdíl B Podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování 1. Pro farmaceuticko-nákladovou skupinu je podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování naplněna, pokud jsou pro příslušnou farmaceuticko-nákladovou skupinu současně splněny tyto podmínky: a) Předpovědní síla ověřovacího modelu, sestaveného bez zahrnutí této skupiny a kombinací skupin, měřená koeficientem determinace R2 podle oddílu M, klesne alespoň o 0,0001 ve srovnání s ověřovacím modelem sestaveným bez kombinací skupin, avšak se všemi farmaceuticko-nákladovými skupinami. b) Přírůstek nebo úbytek nákladů příslušný k této farmaceuticko-nákladové skupině, odhadnutý v ověřovacím modelu sestaveném bez zahrnutí kombinací skupin postupem podle oddílu M, je statisticky významný na hladině 1 procento. 2. Pro kombinaci skupin je podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování naplněna, pokud jsou pro příslušnou kombinaci skupin současně splněny tyto podmínky: a) Předpovědní síla ověřovacího modelu sestaveného bez zahrnutí této kombinace skupin, měřená koeficientem determinace R2 podle oddílu M, klesne alespoň o 0,0002 ve srovnání s ověřovacím modelem, do kterého jsou zahrnuty všechny nákladové skupiny a všechny kombinace skupin. b) Přírůstek nebo úbytek nákladů příslušný k této kombinaci skupin, odhadnutý postupem podle oddílu M, je statisticky významný na hladině 1 procento. Část druhá Vstupní údaje a klasifikace pojištěnců za účelem výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování Oddíl F Přehled údajů 1. Do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování vstupují údaje vztahující se k poslednímu účetně uzavřenému kalendářnímu roku, která Ministerstvo zdravotnictví obdrželo od zdravotních pojišťoven podle § 20c. 2. Jednotliví pojištěnci jsou pro účely přerozdělování charakterizováni unikátním anonymním číselným identifikátorem (dále jen „anonymní identifikátor“), který jim přiděluje správce centrálního registru pojištěnců. Anonymní identifikátory jsou vytvářeny jako náhodně přidělovaná číselná řada a jsou pojištěncům přidělovány za účelem ochrany osobních údajůosobních údajů pojištěnců podle zákona o ochraně osobních údajů a jako bezpečnostní opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Jednotliví pojištěnci mají přiřazeny tyto údaje: a) Náklady oceněné podle § 20 odst. 7 (dále jen „náklady“). b) Počet měsíců pojištění (dále jen „počet měsíců“); měsíc se považuje za měsíc pojištění, pokud byl k prvnímu dni tohoto měsíce pojištěnec evidován některou zdravotní pojišťovnou jako účastník veřejného zdravotního pojištění (dále jen „měsíc pojištění“). Ve vstupních údajích jsou uvedeni pouze pojištěnci s alespoň 1 měsícem pojištění. Počet těchto osob je dále označován jako „počet pojištěnců“. c) Příslušnost do věkové skupiny; příslušnosti pojištěnce do věkových skupin se určí postupem podle oddílu G. d) Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin; příslušnosti pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin se určí postupem podle oddílu H. e) Příslušnosti do kombinací skupin; příslušnosti pojištěnce do kombinací skupin se určí podle oddílu I. 3. Seznamem pojištěnců se označuje výčet anonymních identifikátorů ve vzestupném pořadí od nejnižší hodnoty po nejvyšší hodnotu. Oddíl G Příslušnosti do věkových skupin Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce na základě pohlaví a roku a měsíce narození do věkové skupiny podle převládající měsíční příslušnosti do věkových skupin v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce; v případě, že jsou u pojištěnce dány 2 věkové skupiny se stejným počtem měsíčních příslušností, zařadí Ministerstvo zdravotnictví pojištěnce do věkové skupiny s vyšším definičním věkem. Měsíční příslušnosti do věkových skupin jsou za tímto účelem určeny podle dosaženého věku k poslednímu dni měsíce. Započítávají se pouze měsíce, k jejichž prvnímu dni byl pojištěnec účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Oddíl H Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin 1. Zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin provádí Ministerstvo zdravotnictví na základě údajů sdělených jednotlivými zdravotními pojišťovnami podle § 20c a seznamu léčivých přípravků, u nichž Ústav rozhodl o výši a podmínkách úhrady, a který je vydáván Ústavem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „seznam léčiv“). 2. Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, pokud naplnil podmínku spotřeby léčiv pro tuto skupinu a zároveň se na tuto skupinu nevztahují vyřazovací pravidla s jinými farmaceuticko-nákladovými skupinami, pro které pojištěnec naplnil podmínku spotřeby léčiv. Za pojištěnce, který naplnil podmínku spotřeby léčiv, se považuje takový pojištěnec, u něhož úhrn obvyklých denních terapeutických dávek léčiv příslušných definičních skupin léčiv překročil v každém z definičních seznamů definičních skupin léčiv této farmaceuticko-nákladové skupiny hranici spotřeby léčiv stanovenou jako nastavitelný parametr přerozdělování pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry přerozdělování počítány. Do tohoto úhrnu se započítávají léčivé přípravky vyzvednuté nebo podané pojištěnci v posledních 12 měsících jeho pojištění, avšak za dobu nejvýše posledních dvou účetně uzavřených let. Oddíl I Příslušnosti do kombinací skupin 1. Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do kombinace dvou farmaceuticko-nákladových skupin, jestliže patří do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány, stanovena jako nastavitelný parametr modelu přerozdělování. 2. Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do kombinace farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou, jestliže patří do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány, stanovena jako nastavitelný parametr modelu přerozdělování. Oddíl J Nákladové skupiny 1. Nákladovými skupinami jsou pro účely výpočtu vypočítaných parametrů označeny věkové skupiny, farmaceuticko-nákladové skupiny a kombinace skupin. 2. Nákladové skupiny se pro jednotlivého pojištěnce uvádějí v tomto pořadí: a) Věkové skupiny seřazené vzestupně podle svého číselného označení uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu. b) Farmaceuticko-nákladové skupiny seřazené podle pořadí uvedeného v seznamu farmaceuticko-nákladových skupin podle oddílu A; použije se seznam farmaceuticko-nákladových skupin, který byl stanoven jako nastavitelný parametr pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány. c) Kombinace skupin seřazené v pořadí podle seznamu kombinací skupin podle oddílu B; použije se seznam kombinací skupin, který byl stanoven jako nastavitelný parametr pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány. Část třetí Výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování Oddíl K Matematické objekty nutné pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování Do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování se započítávají pojištěnci s alespoň 1 měsícem pojištění, a to vzestupně podle svého anonymního identifikátoru. Řazení podle předchozí věty se použije i pro složky vektorů veličin týkajících se jednotlivých pojištěnců. Pro výpočet vypočítaných parametrů se označí: n počet pojištěnců vstupujících do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělení, m počet nákladových skupin podle oddílu J, y = (y1, y2, ..., yn)' vektor nákladů pojištěnců a w = (w1, w2, ..., wn)' vektor počtu měsíců pojištění pojištěnců. Sestaví se matice příslušností pojištěnců do nákladových skupin R typu n × m takto: šěřáěRi,j=1⇔pojištěnecijezařazenvnákl.skupiněj0jinak,i=1,…,n;j=1,…,m. Sestaví se matice počtů měsíců W typu n × n takto: Wi,j=wi⇔i=j0jinak,i=1,…,n;j=1,…,n. Dále se pro účely výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování označí: W celkový počet měsíců pojištění, který se vypočte podle vzorce W=∑i=1nwi, ȳ průměrné měsíční náklady, které se vypočtou podle vzorce y¯=∑i=1nyiW. Oddíl L Výpočet zajišťovací konstanty Zajišťovací konstanta se označí C a vypočte se takto: C=CK·y¯ kde CK je koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty podle oddílu C. Zajišťovací konstanta se zaokrouhluje na celé tisíce. Oddíl M Výpočet nákladových indexů Nákladové indexy se určí postupem popsaným v bodech 1 až 6. Jeho součástí je iterační výpočet, zahrnující opakování bodů 2 až 5, až do splnění konvergenční podmínky v bodu 5. Indexem v pravém horním rohu jednotlivých veličin, uzavřeným v závorkách, označujeme číslo iterace k, ke které se tato veličina vztahuje. 1. Definuje se k = 0 a ϒ(1) = y. 2. Hodnota k se zvýší o 1. 3. Sestaví se regresní model, jehož prostřednictvím se metodou vážených nejmenších čtverců odhadne vektor ϒ(k) takto: 3.1. Složky vektoru vysvětlovaných nákladů ϒ(k) se označí ϒ1(k), ϒ2(k), ..., ϒn(k). 3.2. Vážený průměr vektoru vysvětlovaných nákladů se označuje ϒϒ¯(k) a vypočte se podle vzorce ϒϒϒ¯(k)=∑i=1nϒi(k)W. 3.3. Vektor centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů se označuje u(k) a vypočte se podle vzorce: ϒϒu(k)=W-1·ϒ(k)-ϒ¯(k). 3.4. Metodou vážených nejmenších čtverců s vahami w a s regresní maticí R se vypočte vektor odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů příslušných nákladovým skupinám a(k) podle vzorce: a(k)=R'·W·R-1R'·W·u(k). 3.5. Odhadnuté centrované měsíční vysvětlované náklady u(k)^ se vypočtou podle vzorce: u(k)^=R·a(k). 3.6. Odhadnuté vysvětlované náklady ϒϒ(k)^ se vypočtou podle vzorce: ϒϒϒ(k)^=W·u(k)^+ϒ¯(k). 4. Z reálných nákladů, odhadnutých vysvětlovaných nákladů a zajišťovací konstanty se vypočte simulované zajištění z(k) podle vzorce: ϒϒz(k)=max0;0,8·y-ϒ(k)^+C+max0;0,15·y-ϒ(k)^+6·C, kde 0 označuje nulový vektor o délce n a funkce „max“ se uplatňuje na každou složku svých argumentů zvlášť, takže jejím výsledkem je vektor o délce n. Vektor vysvětlovaných nákladů pro další iteraci se označí ϒ(k+1) a vypočte se podle vzorce: ϒϒ(k+1)=y-z(k). 5. 5.1. Je-li k = 1, postupuje se opět podle bodu 2. 5.2. Je-li k > 1, označí se kvalita přiblížení vysvětlovaných nákladů Q a vypočte se podle vzorce: ϒϒQ=∑i=1nϒi(k-1)-ϒi(k)∑i=1nyi. Platí-li Q ≥ 0,0005, postupuje se opět podle bodu 2. Platí-li Q < 0,0005, je splněna konvergenční podmínka a iterační algoritmus je ukončen. Definuje se I = k, kde písmeno I označuje celkový počet iterací, a postupuje se podle bodu 6. 6. Nákladové indexy se označí ȧ1; ȧ2, ..., ȧm a vypočtou se podle vzorce: ϒȧi=αi(I)ϒ¯(I),i=1,…,m, kde αi(I), i = 1, ..., m, jsou složky vektoru α(I) odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů, příslušných nákladovým skupinám, a jsou zaokrouhleny na čtyři platná desetinná místa. Nákladové indexy přísluší nákladovým skupinám v pořadí podle oddílu J. Nákladový index příslušný kombinaci skupin se označí jako korekce pro souběh skupinkorekce pro souběh skupin. Koeficient determinace R2 se vypočte podle vzorce: R2=1-u(I)^-u(I)'·W·u(I)^-u(I)u(I)'·W·u(I). Část čtvrtá Klasifikace pojištěnců pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů Oddíl N Klasifikace pojištěnců do věkových skupin Pro účely měsíčního přerozdělování zdravotní pojišťovny své pojištěnce zařadí do věkové skupiny podle pohlaví a podle dosaženého věku k prvnímu dni měsíce, v němž přerozdělování probíhá. Seznam věkových skupin a definice dosaženého věku jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Oddíl O Klasifikace do farmaceuticko-nákladových skupin 1. Pro účely měsíčního přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů zařazují pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin zdravotní pojišťovny, a to na základě spotřeby léčiv těchto pojištěnců a podle seznamu farmaceuticko-nákladových skupin a seznamu léčiv. 2. Za pojištěnce, který naplnil podmínku spotřeby léčiv, potřebnou pro zařazení do farmaceuticko-nákladové skupiny, se považuje takový pojištěnec, u něhož úhrn obvyklých denních terapeutických dávek léčiv příslušných definičních skupin léčiv překročil v každém z definičních seznamů definičních skupin léčiv této farmaceuticko-nákladové skupiny stanovenou hranici spotřeby léčiv. Do tohoto úhrnu se započítávají léčiva vydaná nebo podaná pojištěnci, s datem vyúčtování v posledních 12 měsících předcházejících měsíci, pro který měsíční přerozdělování probíhá. Zdravotní pojišťovna zařadí pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, jestliže je u něj naplněna podmínka spotřeby léčiv pro zařazení do této skupiny a pokud se na tuto farmaceuticko-nákladovou skupinu nevztahují vyřazovací pravidla s jinými farmaceuticko-nákladovými skupinami, pro které pojištěnec naplnil podmínku spotřeby léčiv. 3. Za datum vyúčtování se považuje den, k němuž je příslušná pohledávka poskytovatele pojišťovnou uznána a uzavřena. Oddíl P Klasifikace do kombinací skupin 1. Pojištěnec je zařazen do kombinace dvou farmaceuticko-nákladových skupin, jestliže je zařazen do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro příslušné období přerozdělování stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování. 2. Pojištěnec je zařazen do kombinace farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou, jestliže je zařazen do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro příslušné období přerozdělování stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování. Část pátá Nákladový index pojištěnce a příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů Oddíl Q Nákladový index pojištěnce Nákladový index pojištěnce se vypočítá jako součet čísla 1, nákladového indexu věkové skupiny, do níž je pojištěnec zařazen, nákladových indexů všech farmaceuticko-nákladových skupin, do nichž je pojištěnec zařazen podle své spotřeby léčiv, a korekcí pro souběh skupinkorekcí pro souběh skupin stanovených pro příslušné období přerozdělování. Oddíl R Příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů 1. Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů se počítá pro konkrétní období přerozdělování a pro konkrétního pojištěnce. 2. Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů se spočte jako součet měsíčních příjmů zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů v měsících spadajících do příslušného období přerozdělování, v nichž byl pojištěnec příslušný k této zdravotní pojišťovně. 3. Měsíční příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexůpřerozdělování podle indexů se spočte jako součin nákladového indexu pojištěnce pro příslušný kalendářní měsíc podle oddílu Q a podílu na standardizovaného pojištěnce použitého v příslušném kalendářním měsíci podle § 21 odst. 7. 2) § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 6) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 11a) § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 11b) § 78 zákona č. 435/2004 Sb. 11c) § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. 15) § 127 zákoníku práce. 16) § 129 a 130 zákoníku práce. 16a) § 5 písm. a) bod 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb. 16b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 21c) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 24) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. 25) § 9 odst. 1 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 25c) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 25d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 26) § 18 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 26a) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 27a) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci. 27b) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce. 27c) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. 27d) § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 176/2002 Sb. 31) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 37) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 38a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 39a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 40a) § 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 40d) § 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 41) Například zákon č. 182/2006 Sb., zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 43) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 44) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 47) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 54) § 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. 55) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 56) § 222a zákoníku práce.
Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb. Zákon České národní rady o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Vyhlášeno 21. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 119/1992 * § 1 - Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), nebo položkou snižující základ daně z příjmů u poplatníků da * § 2 - (1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem. * § 3 - (1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období * § 4 - (1) Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni u * § 5 - Bankovní rezervy a opravné položky * § 5a - (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů, včetně souvisejícího příslušen * § 6 - Rezervy v pojišťovnictví * § 7 - Rezerva na opravy hmotného majetku * § 8 - Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení * § 8a - Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 * § 8b - Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo * § 8c - Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že * § 9 - Rezerva na pěstební činnost * § 10 - Ostatní rezervy * § 10a - (1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, kte * § 11 - (1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993. * § 11a - Obecná ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 * § 11b - Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 * § 11c - Zvláštní ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 * § 12 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. k zákonu č. 593/1992 Sb. Aktuální znění od 16. 3. 2021 (88/2021 Sb.) 593 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), nebo položkou snižující základ daně z příjmů u poplatníků daní z příjmů. § 2 (1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnostpěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu)1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírůcenných papírů a ostatních investičních nástrojů,1b) úvěrůúvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. (3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu. (4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek. (5) V případě zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka se ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení. (6) Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob také u pohledávek, o kterých a) bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, nebo b) bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření. (7) Podle odstavce 6 postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví. § 3 (1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok. (2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu1d). (3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu1a) nebo uvedena v daňové evidenci. Tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci pohledávek maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek zvláštním právním předpisem1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství. Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního předpisu1e). Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) při splnění podmínek tohoto zákona uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí; obdobně to platí i pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku podle § 7 u poplatníka, který tento majetek odpisuje metodou komponentního odpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví. Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto zákona, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv zvláštním právním předpisem1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního předpisu1e). (4) Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí. § 4 (1) Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu, pokud tato činnost nebo pacht obchodního závoduobchodního závodu nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti smlouvy o pachtu v případě pachtu obchodního závoduobchodního závodu, ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky,22) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bancebance podle § 10a, a v případě přeměn obchodní korporace.1e) Opravné položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně obchodní korporace. Při přeměně obchodní korporace1e) může pokračovat nástupnická obchodní korporace v tvorbě rezerv a opravných položek započaté zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací, a to za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci podle tohoto zákona, pokud by se přeměna neuskutečnila, a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku, která přechází na tuto nástupnickou obchodní korporaci, maximálně však do výše stanovené tímto zákonem. Rezervy a opravné položky nelze vytvářet v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu, s výjimkou rezerv uvedených v § 10 odst. 2, jejichž peněžní prostředky budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bancebance podle § 10a. (2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku. (3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi. Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. (4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období. (5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří. § 5 Bankovní rezervy a opravné položky (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou bankybanky4) vytvářet ve zdaňovacím období a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrůpohledávkám z úvěrů, b) rezervy na poskytnuté bankovní zárukybankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami. (2) Celková výše tvorby za zdaňovací období a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrůpohledávek z úvěrů vzniklých z titulu jistiny a úroku v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrůpohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukamibankovními zárukami nebo pojištěna, b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních zárukbankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami. Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. (3) Pohledávkou z úvěruPohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěruúvěru poskytnutého bankoubankou4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní zárukybankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěruúvěru nebo smlouva o bankovní zárucebankovní záruce podle ustanovení občanského zákoníku nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, podle kterého se sjednává poskytování úvěrůúvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěruúvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie ani jiným státem, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací. (4) Bankovní zárukouBankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní zárukabankovní záruka, která byla poskytnuta za dluhy subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukoubankovní zárukou použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie. (5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní zárukabankovní záruka prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie, nejedná se o pohledávku z úvěrupohledávku z úvěru nebo bankovní zárukubankovní záruku ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2. (6) Pokud bankabanka4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěrupohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek: a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč, b) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u bankybanky4) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je bankabanka4) povinna vést samostatnou evidenci. (7) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku bankabanka použije ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních zárukbankovních záruk za úvěry. § 5a (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituceostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrůúvěrů, včetně souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie. ÚvěremÚvěrem se pro účely tohoto ustanovení rozumí úvěrúvěr podle zákona upravujícího spořitelní a úvěrní družstva u spořitelního a úvěrního družstva a spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr u ostatní finanční instituceostatní finanční instituce. Opravné položky nelze vytvářet u: a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, b) pohledávek nabytých postoupením, c) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání. Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu. (2) Ostatními finančními institucemiOstatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky: a) jsou osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr a b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrůúvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období. Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.1a) Ostatními finančními institucemiOstatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.4) (3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrůpohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky: a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru, b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, c) pohledávek nabytých postoupením, d) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání, e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné položky podle odstavce 5. Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období. (4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout: a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucíostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč, b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucíostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč, c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u zbývajících ostatních finančních institucíostatních finančních institucí. (5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek: a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč, b) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců. O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu1a) vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč. (6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek: a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení, b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč. O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. (7) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1d) (8) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituceostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení. § 6 Rezervy v pojišťovnictví (1) Rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy vytvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (2) U poplatníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika, který provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, se rezervami v pojišťovnictvírezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s právními předpisy státu jeho sídla, které upravují přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon v souladu s předpisem Evropské unie27). (3) U poplatníka se sídlem na území státu, který není členským státem Evropské unie ani státem tvořícím Evropský hospodářský prostor a se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující tvorbu a výši technických rezerv v pojišťovací a zajišťovací činnosti, která je prováděna, provozujícího pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky se rezervami v pojišťovnictvírezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s touto mezinárodní smlouvou. (4) Upravenými rezervami v pojišťovnictvírezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí rezervy v pojišťovnictvírezervy v pojišťovnictví a) snížené o částky vymahatelné ze zajišťovacích smluv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28) a b) zvýšené o zůstatek odložených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy podle právních předpisů upravujících účetnictví. (5) Přírůstkem rezerv v pojišťovnictvíPřírůstkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí kladný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictvírezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictvírezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období. (6) Úbytkem rezerv v pojišťovnictvíÚbytkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí záporný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictvírezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictvírezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období. (7) Pro účely určení přírůstku rezerv v pojišťovnictvípřírůstku rezerv v pojišťovnictví a úbytku rezerv v pojišťovnictvíúbytku rezerv v pojišťovnictví se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání. (8) Rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů nejsou technické rezervy k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění příjmů vylučuje metodou vynětí. § 7 Rezerva na opravy hmotného majetku (1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické, jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu, jsou státní organizací příslušnou hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu, jsou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcíobcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, jsou dobrovolným svazkem obcíobcí u hmotného majetku vloženého členskou obcíobcí, jsou podílovým fondem, jehož součástí hmotný majetek je, nebo jsou svěřenským fondem, jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří pachtýř podle písmene b), b) jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závoduobchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni, c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu12b) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dotčeno. (2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13) (3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku, a) který je určen k likvidaci, b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok, d) k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu12b). (4) Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bancebance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se toto daňové přiznání podává. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena. (5) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravyzahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravyzahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím. (6) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravyzahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravyzahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravyzahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. (7) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. (8) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období. (9) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období b) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období c) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období d) v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období vymezených v zákoně o daních z příjmů a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží. (10) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku uvedeného v odstavci 1 písm. b) a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby. (11) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty. (12) V případě přeměn1e) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání. § 8 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona12c), spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých dluhů podle zvláštního právního předpisu12b). K pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nebo k pohledávkám vzniklým mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. (2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenční správceinsolvenční správce, věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis12b) těmto osobám právo popřít pohledávku přiznává. (3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a. § 8a Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 30 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (2) U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je a) rozhodčím řízením, b) soudním řízením, nebo c) správním řízením. (3) Opravné položky podle odstavce 1 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých a) za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů. (4) Opravné položky vytvořené podle odstavce 1 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů. § 8b Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo (1) Opravné položky podle § 8 a 8a tohoto zákona mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví a kteří podle celního zákona ručí za clo, k pohledávkám vzniklým z titulu ručení za clo (tj. zajištění cla) podle celního zákona. (2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet jen do výše hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhradě cla. (3) Opravné položky ručitel nemůže vytvářet ze splněné pohledávky z titulu ručení, pokud dluh za dlužníka nesplní v době splatnosti určené celními orgány. § 8c Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3, b) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč, c) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a d) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci. § 9 Rezerva na pěstební činnost (1) Pěstební činnostíPěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona. (2) Rezervu na pěstební činnostpěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. (3) Rezerva na pěstební činnostpěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnostpěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnostipěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší. § 10 Ostatní rezervy (1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona. (2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod tvořená podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství, rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1) § 10a (1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet vedený v České republice u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2, příjmu z prodeje státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků těchto rezerv (dále jen „zvláštní vázaný účet“). Výnosy z prostředků rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby rezervy vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech. (2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud a) budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003. (3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1 jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní bankybanky, ve Středisku cenných papírůcenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírůcenných papírů (dále jen „centrální depozitář“)1b), zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu1a) dosáhne alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a). (4) Peněžní prostředky rezerv uvedených v odstavci 1, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu, mohou být použity i na pořízení státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u a) rezerv tvořených podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod pouze na základě souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu, b) rezerv na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady pouze na základě souhlasu příslušného krajského úřadu, c) rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu26) pouze na základě souhlasu Správy úložišť radioaktivních odpadů. (5) Státní dluhopisy podle odstavce 4 musí být vedeny na samostatném účtu u České národní bankybanky, ve Středisku cenných papírůcenných papírů nebo v centrálním depozitáři a poplatník o nich musí vést samostatnou evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto dluhopisy pořízeny. (6) Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy vedené na samostatném účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení12b), nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci. § 11 (1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993. (2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období. § 11a Obecná ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (1) Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů. (2) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví. (3) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b zákona o daních z příjmů. Při technickém zhodnocení předmětného hmotného majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje. (4) Pacht, likvidace a insolvenční řízeníinsolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu. (5) Pro účely rezervy na nakládání s elektroodpadem se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání. § 11b Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (1) Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému. (2) Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů. (3) Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí. (4) Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy. § 11c Zvláštní ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (1) Zjistí-li poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. (2) Dojde-li k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje. § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb. VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ ČINNOST Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují: 1. Obnova lesa výsevem osiva a) první výsev osiva b) opakovaný výsev osiva. 2. Obnova lesa sadbou a) první sadba b) opakovaná sadba. 3. Příprava půdy pro obnovu lesa a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou. 4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů. 5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři. 6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů. 7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní a) proti buření b) proti hlodavcům c) proti klikorohu borovému d) výsek plevelných dřevin. 8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie. 9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek. 10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům. 11. Hnojení lesních porostů. 12. Vyvětvování lesních porostů. 13. Odstraňování klestu. 14. Probírky do 40 let věku lesních porostů. 15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. 1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 2) § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. 6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. 7) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 9) § 13 odst. 2 písm. a) a § 13 odst. 3 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb. 10) § 51 odst. 3 a § 60 až 68 zákona č. 277/2009 Sb. 11) § 51 odst. 2 a § 60 až 68 zákona č. 277/2009 Sb. 12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 12b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12c) § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 13i) § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 18 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění. 28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.
Vyhláška Slovenského úradu geogézie, kartografie a katastra č. 594/1992 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu geogézie, kartografie a katastra č. 594/1992 Sb. Vyhláška Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra, ktorou sa vykonáva zákon č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam a zákon Slovenskej národnej rady č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike Vyhlášeno 22. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 120/1992 * PRVÁ ČASŤ - OBSAH KATASTRA A SPÔSOB EVIDENCIE KATASTRÁLNYCH ÚZEMÍ A NEHNUTEĽNOSTÍ (§ 1 — § 50) * DRUHÁ ČASŤ - POSTUP PRI ZÁPISE PRÁVNYCH VZŤAHOV (§ 51 — § 63) * TRETIA ČASŤ - SPRÁVA A VEDENIE KATASTRA (§ 64 — § 65) * ŠTVRTÁ ČASŤ - KATASTRÁLNE KONANIE (§ 66 — § 117) * PIATA ČASŤ - GEODETICKÉ PRÁCE PRE KATASTER A KVALIFIKAČNÉ PREDPOKLADY NA VYHOTOVOVANIE A OVEROVANIE GEOMETRICKÝCH PLÁNOV (§ 118 — § 133) * ŠIESTA ČASŤ - VYHOTOVOVANIE VEREJNÝCH LISTÍN A POSKYTOVANIE ĎALŠÍCH ÚDAJOV (§ 134 — § 147) * SIEDMA ČASŤ - SÍDLA A ÚZEMNÁ PÔSOBNOSŤ KATASTRÁLNYCH ÚRADOV (§ 148 — § 148) * ÔSMA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 149 — § 156) * Príloha č. 1 * Príloha č. 2 * Príloha č. 3 Aktuální znění od 1. 1. 1993 594 VYHLÁŠKA Slovenského úradu geogézie, kartografie a katastra z 30. novembra 1992, ktorou sa vykonáva zákon č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam a zákon Slovenskej národnej rady č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra podľa § 17 zákona č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam a podľa § 50 zákona Slovenskej národnej rady č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike ustanovuje: PRVÁ ČASŤ OBSAH KATASTRA A SPÔSOB EVIDENCIE KATASTRÁLNYCH ÚZEMÍ A NEHNUTEĽNOSTÍ Prvý oddiel SPOLOČNÉ USTANOVENIE O EVIDOVANÍ NEHNUTEĽNOSTÍ § 1 Nehnuteľnosti sa v katastri evidujú podľa katastrálnych území a) v súbore geodetických informácií, b) v súbore popisných informácií, c) v zbierke listín, d) v sumárnych údajoch o pôdnom fonde, e) v pozemkových knihách, f) v železničných knihách. Druhý oddiel SÚBOR GEODETICKÝCH INFORMÁCIÍ § 2 Členenie súboru geodetických informácií (1) Súbor geodetických informácií sa člení na a) katastrálnu mapukatastrálnu mapu, b) pracovnú mapu, c) evidenčnú mapu d) geometrický plángeometrický plán, e) záznam podrobného merania zmien, f) meračský náčrt a prehľad čísel podrobných bodov, g) súbor lomových bodov hraníc okresov a obcí, h) súbor lomových bodov hraníc katastrálnych území, ch) geodetické údaje, i) zoznamy súradníc podrobných bodov, j) predpis kresby, k) grafické údaje o bonitovaných pôdnogeologických jednotkách. (2) Súčasťou súboru geodetických informácií sú aj definičné body katastrálnych území a definičné body parciel, výstupy z registračných zariadení prístrojového vybavenia na podrobné meranie a iné údaje. § 3 Katastrálna mapa (1) Katastrálna mapa je technickým podkladom evidovania nehnuteľností v katastri pre všetky katastrálne územia. (2) Katastrálna mapa sa tvorí, dopĺňa a spresňuje v katastrálnom konaní, pri oprave chýb v katastrálnom operáte, pri prešetrovaní a vykonávaní zmien údajov katastra, pri revízii údajov katastra a pri obnove katastrálneho operátu, ako aj pri zápisezápise právnych vzťahov, ak prílohu verejných listín a iných listín tvorí geometrický plángeometrický plán. Katastrálnu mapu možno tvoriť, dopĺňať a spresňovať v grafickom tvare alebo aj vo vektorovom tvare. § 4 Pracovná mapa (1) Na geodetické práce, ako aj na poskytovanie informácií používa katastrálny úrad pracovnú mapu, ktorá je kópiou mapového listu katastrálnej mapy. (2) Pracovná mapa sa udržiava v súlade s katastrálnou mapou. § 5 Evidenčná mapa Evidenčná mapa je kópiou mapového listu katastrálnej mapy. § 6 Geometrický plán (1) Geometrický plánGeometrický plán je grafickým znázornením nehnuteľností, ktoré vzniknú rozdelením alebo zlúčením nehnuteľností; a vyjadruje stav nehnuteľností pred zmenou a po zmene s uvedením doterajších a nových parcelných čísel, výmer, druhov pozemkov a ďaľších údajov. (2) Geometrický plánGeometrický plán je technickým podkladom právnych úkonov, verejných listín a listín, ktoré podľa zákona potvrdzujú alebo osvedčujú právne vzťahy, vrátane nájomných práv, a slúži na zápiszápis zmeny údajov katastra a na obnovenie lomových bodov hraníc pozemkov. § 7 Záznam podrobného merania zmien (1) Záznam podrobného merania zmien tvorí meračský náčrt, ktorý je grafickým vyjadrením výsledkov podrobného merania zmien, a zápisník, ktorý je číselným vyjadrením výsledkov podrobného merania zmien v rovnakom poradí v rámci katastrálneho územia. (2) Ak sa výsledky podrobného merania zmien zaznamenávajú priamo do počítača, je výsledkom podrobného merania zmien výstup z počítača. § 8 Meračský náčrt a prehľad čísel podrobných bodov (1) Meračský náčrt je grafické, číselné a popisné vyjadrenie výsledkov podrobného merania alebo prešetrovania a je podkladom na zobrazenie zmien v katastrálnej mape, v pracovnej mape a v evidenčnej mape a na vykonanie zmien v súbore popisných informácií. (2) Prehľad čísel podrobných bodov obsahuje čísla podrobných bodov, ktoré sú uvedené v zozname súradníc; tvorí grafický podklad pre lokalizáciu a identifikáciu podrobných bodov na mape. Prehľad čísel podrobných bodov sa vedie na kópiách alebo na zväčšeninách katastrálnej mapy, alebo na kópiách náčrtov z tvorby katastrálnej mapy alebo priamo na pamäťových médiách počítača. Zmeny v prehľade čísel podrobných bodov sa vykonávajú súčasne so zmenami v zozname súradníc podrobných bodov a s ďalšími zmenami v súbore popisných informácií a v súbore geodetických informácií. § 9 Súbor lomových bodov hraníc okresov a obcí Súbor lomových bodov hraníc okresov a obcí tvorí zoznam súradníc všetkých lomových bodov určujúcich priebeh hraníc okresov a obcí. § 10 Súbor lomových bodov hraníc katastrálnych území Súbor lomových bodov hraníc katastrálnych území tvorí zoznam súradníc všetkých lomových bodov určujúcich priebeh hraníc katastrálnych území. § 11 Geodetické údaje (1) Pre každý geodetický bod sa vyhotovujú geodetické údaje na predpisanom tlačive. K bodom podrobného polohového bodového poľa sa v geodetických údajoch uvádza trieda presnosti. (2) Súčasťou geodetických údajov je miestopis bodu, ktorý obsahuje údaje umožňujúce jeho vyhľadanie v teréne a orientáciu. (3) Geodetické údaje sa opravujú a dopĺňajú podľa skutočného stavu; pred meraním na geodetickom bode sa preverí nemennosť jeho polohy. § 12 Zoznamy súradníc podrobných bodov Zoznamy súradníc podrobných bodov obsahujú súradnice podrobných bodov v postupnom usporiadaní podľa záznamov podrobného merania z tvorby katastrálnej mapy, priebežne aktualizované v rámci jednotlivých skupín meračských náčrtov (zápisníkov) alebo v rámci jednotlivých výpočtových skupín vytvorených z meračských náčrtov z priestoru celého katastrálneho územia. § 13 Predpis kresby Predpis kresby polohopisu katastrálnej mapy obsahuje údaje o spojení podrobných bodov polohopisu a o ich príslušnosti k parcelám. Je podkladom na vykreslenie polohopisu katastrálnej mapy v prípade jej obnovy alebo iného účelového využitia. Predpis kresby je podkladom aj na výpočet výmery jednotlivých parciel, ako aj výmery celého katastrálneho územia. Predpis kresby sa aktualizuje podľa zoznamu súradníc. Predpis kresby polohopisu katastrálnej mapy tvorí spolu so zoznamom súradníc podrobných bodov číselné výsledky súboru geodetických informácií. § 14 Grafické údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách Grafické údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách sú v súbore geodetických informácií evidované na kópii mapového listu katastrálnej mapy. Tretí oddiel SÚBOR POPISNÝCH INFORMÁCIÍ § 15 Členenie súboru popisných informácií Súbor popisných informácií sa člení na a) register územných jednotiek, b) list vlastníctva, c) súpis parciel, d) evidenčný list, e) register vlastníkov a iných oprávnených osôb, f) zoznam vlastníkov a iných oprávnených osôb, g) zoznam nájomcov, h) zoznam stavieb, ch) výkaz zmien, i) popisné údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách, j) popis priebehu hraníc okresov a obcí, k) popis priebehu hraníc katastrálnych území, l) údaje o sídelných a nesídelných názvoch a dokumentácia o sídelných a nesídelných názvoch, m) pomocné záznamy. § 16 Register územných jednotiek (1) Register územných jednotiek tvoria údaje o územných jednotkách a je spracovaný podľa a) abecedného zoznamu okresov s uvedením abecedného poradia územnej jednotky a katastrálneho územia, ako aj s uvedením kódu okresu, obce a katastrálneho územia, b) abecedného zoznamu obcí a katastrálnych území, s uvedením okresu, ako aj s uvedením kódu obce, katastrálneho územia a okresu. (2) Register územných jednotiek sa spracúva a aktualizuje v súčinnosti s orgánmi štatistiky. § 17 List vlastníctva (1) List vlastníctva obsahuje názov obce a názov katastrálneho územia a skladá sa a) z časti „A - majetková podstata“, ktorá obsahuje všetky nehnuteľnosti, ktoré sú predmetom jedného právneho vzťahu (majetkové teleso), a údaje o nich, a to výmery, druhy pozemkov, príslušnosť k zastavanému územiu obce a iné údaje obsahujúce bližšie vysvetlenia časti A a položku „Výkaz zmien“, b) z časti „B - vlastníci“, ktorá obsahuje mená (názvy) vlastníkov nehnuteľností s uvedením rodných čísel (identifikačných čísel organizácií), s uvedením spoluvlastníckych podielov, s uvedením titulu nadobudnutia a inými údajmi obsahujúcimi bližšie vysvetlenia časti B a položku „Výkaz zmien“, c) z časti „C - ťarchy“, ktorá obsahuje vecné bremená, záložné práva, predkupné práva, ak majú mať účinky vecných práv, iné práva, ak boli dohodnuté ako vecné práva, a iné údaje obsahujúce bližšie vysvetlenia časti C a položku „Výkaz zmien“. (3) Vzor listu vlastníctva je uvedený v prílohe č. 1 tejto vyhlášky. § 18 Súpis parciel Súpis parciel obsahuje všetky parcelné čísla katastra nehnuteľností usporiadaných v aritmetickom poradí, ktoré sa nachádzajú v katastrálnom území, ako aj všetky údaje o nich. § 19 Evidenčný list Evidenčný list obsahuje meno (názov) vlastníka, spoluvlastníkov alebo nájomcu alebo inej oprávnenej osoby s uvedením adresy (sídla), všetky nehnuteľnosti, ktoré tieto osoby vlastnia alebo majú v nájme, s uvedením celkovej výmery jednotlivých druhov pozemkov, ako aj údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách. § 20 Register vlastníkov a iných oprávnených osôb Register vlastníkov obsahuje mená (názvy) vlastníkov, spoluvlastníkov a iných oprávnených osôb podľa abecedného poradia s uvedením ich adries (sídel), čísel listov vlastníctva a čísel evidenčných listov. § 21 Zoznam vlastníkov a iných oprávnených osôb Zoznam vlastníkov obsahuje mená (názvy) vlastníkov a iných oprávnených osôb v aritmetickom poradí čísel listov vlastníctva s uvedením ich adries (sídel). § 22 Zoznam nájomcov Zoznam nájomcov obsahuje mená (názvy) nájomcov v poradí podľa čísel ich evidenčných listov s uvedením ich adries (sídel). § 23 Zoznam stavieb Zoznam stavieb obsahuje v aritmetickom poradí súpisné čísla stavieb, orientačné čísla vchodov, prípadne ďalšie číselné a popisné identifikačné údaje. § 24 Výkaz zmien (1) Výkaz zmien obsahuje zápisyzápisy všetkých dokončených trvalých zmien, ktoré boli ohlásené alebo inak zistené počas kalendárneho roka, okrem zmien evidovaných v iných pomocných záznamoch. (2) Výkaz zmien možno viesť ručne alebo automatizovane; automatizovane spracovaný výkaz zmien je zmenový protokol. § 25 Popisné údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách Popisné údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách sú v súbore popisných informácií evidované v súpise parciel a v evidenčnom liste, a to priradením číselného kódu bonitovanej pôdnoekologickej jednotky k príslušnej parcele. § 26 Popis priebehu hraníc okresov a obcí (1) Popis priebehu hraníc okresov a obcí, ktoré sú tvorené z jedného katastrálneho územia, obsahuje názov okresu a obce a popisné informácie o priebehu hraníc, ktoré sú totožné s popisom priebehu hraníc príslušného katastrálneho územia. (2) Popis priebehu hraníc okresov a obcí, ktoré sú tvorené z viacerých katastrálnych území, obsahuje názov okresu a obce a popisné informácie o priebehu tých častí hraníc katastrálneho územia, ktoré sú totožné s hranicou okresu alebo obce. § 27 Popis priebehu hraníc katastrálnych území Popis priebehu hraníc katastrálnych území obsahuje názov dotknutých katastrálnych území a popisné informácie o priebehu hraníc. § 28 Údaje o sídelných a nesídelných názvoch a dokumentácia o sídelných a nesídelných názvoch (1) Údaje o sídelných názvoch tvoria vlastné mená obcí, častí obcí, miestnych častí, sídelných lokalít, urbanistických obvodov, verejných stavieb a katastrálnych území. (2) Údaje o nesídelných názvoch tvoria vlastné mená poľnohospodárskych honov, polí, trvalých trávnych porastov, záhrad, vinohradov, chmeľníc, lesov, zverníc, názvy vôd, jednotlivých tvarov vertikálneho členenia zemského povrchu a iných objektov a javov prírodných alebo ľuďmi vytvorených a pod. (3) Sídelné a nesídelné názvy sa dokumentujú v prehľade náčrtov miestneho prešetrovania a chotárnych názvov a v zozname názvoslovia. § 29 Pomocné záznamy Pomocné záznamy tvoria pomocnú dokumentáciu súboru popisných informácií katastra a sú to najmä priebežný súpis hlásení a listín na zápiszápis zmien v katastri, záznam na ďalšie konanie, zoznam nesúladov medzi skutočným stavom a evidovaným stavom druhov pozemkov a pod. Štvrtý oddiel ZBIERKA LISTÍN § 30 (1) Do zbierky listín sa zakladajú zmluvy, rozhodnutia štátnych orgánov a iné listiny, ktoré podľa zákona potvrdzujú alebo osvedčujú právne vzťahy k nehnuteľnostiam, ako aj rozhodnutia katastrálneho úradu o povolení vkladu údajov o právnych vzťahoch do katastra. Do zbierky listín sa ďalej zakladá dokumentácia výsledkov katastrálnych konaní, dokumentácia, na základe ktorej bol vykonaný vpis poznámky do listu vlastníctva, ako aj dokumentácia sídelných a nesídelných názvov. (2) Do zbierky listín sa zakladajú aj geometrické plánygeometrické plány, ktoré boli vyhotovené na spísanie listín uvedených v odseku 1. Piaty oddiel SUMÁRNE ÚDAJE KATASTRA O PÔDNOM FONDE § 31 Sumárne údaje katastra o pôdnom fonde obsahujú údaje o druhoch pozemkov, o ich využívaní poľnohospodárskymi podnikmi alebo lesnými podnikmi alebo fyzickými osobami, ktorých súhrn poľnohospodárskej pôdy alebo lesnej pôdy alebo rybníkov s chovom rýb presahuje výmeru 0,10 ha, a ak ide o vinice, 0,05 ha v rámci jednej obce. § 32 (1) Poľnohospodárske podniky alebo lesné podniky sa zaraďujú do sektorov podľa predmetu činnosti zapísaného v obchodnom registri. Osobitné sektory tvoria poľnohospodárske podniky alebo podniky, ktoré nie sú zapísané v obchodnom registri, ako aj vlastníci, nájomcovia a iné oprávnené osoby, ktoré netvoria poľnohospodársky podnik alebo lesný podnik. (2) Čísla sektorov a ich názvy určuje Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra (ďalej len „Úrad“) po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi štátnej správy. § 33 (1) Sumárne údaje katastra o pôdnom fonde sa uvádzajú v sumarizačných výkazoch, ktoré sa vypracúvajú za každý kalendárny rok. (2) Podkladom na sumarizáciu je aktualizovaný súbor popisných informácií. § 34 (1) Sumarizačné výkazy sa členia na a) úhrnné výmery druhov pozemkov, b) rozčlenenie poľnohospodárskej pôdy podľa výrobných podoblastí, c) sektorové prehľady o plochách druhov pozemkov, d) sektorové prehľady o plochách dočasne nevyužívanej pôdy, e) zoznam poľnohospodárskych podnikov a lesných podnikov s uvedením výmery poľnohospodárskej pôdy a lesnej pôdy, f) rozbor zmien v pôdnom fonde. (2) Členenie a vyhotovovanie sumarizačných výkazov uvedených v odseku 1 môže Úrad meniť po dohode so zainteresovanými ústrednými orgánmi štátnej správy. § 35 Sumárne údaje sa zhromažďujú za sumarizačné jednotky, ktorými sú a) obec, b) okres, c) republika. § 36 (1) Výsledkom sumárneho spracovania úhrnných výmer druhov pozemkov sú údaje o celkových výmerách katastrálnych území a sumarizačných jednotiek podľa druhov pozemkov. (2) Výsledkom sumárneho spracovania sektorov je rozčlenenie pôdneho fondu do sektorových prehľadov o výmerách druhov pozemkov za sumarizačné jednotky. (3) Výsledky sumárneho spracovania podľa odsekov 1 a 2 môžu obsahovať ďalšie výstupy a triedenie údajov; ich obsah určí Úrad po dohode so zainteresovanými ústrednými orgánmi štátnej správy. § 37 Na základe sumarizačných výkazov sa spracúva rozbor zmien v pôdnom fonde, ktorý poskytuje prehľad o stave, vývoji, využívaní a zmenách v pôdnom fonde za uplynulý kalendárny rok. § 38 (1) Sumarizačné výkazy katastrálny úrad zasiela a) obci, b) obvodnému úradu, c) okresnému úradu, d) pozemkovému úradu, e) lesnému úradu, f) daňovému úradu, g) orgánu štatistiky, h) Úradu. (2) Sumárne údaje katastra o pôdnom fonde sa každoročne publikujú v štatistickej ročenke o pôdnom fonde, ktorú vydáva Úrad. Šiesty oddiel POZEMKOVÉ KNIHY A ŽELEZNIČNÉ KNIHY § 39 Pozemkové knihy a železničné knihy slúžia ako zdroj informácií o vlastníckych a iných vecných právach k nehnuteľnostiam a o nehnuteľnostiach. § 40 Ak sa katastrálne konanie týka údajov v pozemkovej knihe alebo v železničnej knihe, zapíšu sa do súboru popisných informácií a súčasne sa v pozemkovej knihe alebo železničnej knihe urobí poznámka o zápisezápise údajov do súboru popisných informácií; iné zápisyzápisy, opravy, úpravy ani doplnenia sa v pozemkových knihách a ani v železničných knihách nevykonávajú. Siedmy oddiel SPÔSOB EVIDOVANIA KATASTRÁLNYCH ÚZEMÍ A NEHNUTEĽNOSTÍ § 41 Evidovanie katastrálnych území (1) Katastrálne územie sa v súbore popisných informácií eviduje v registri územných jednotiek kódom katastrálneho územia, názvom katastrálneho územia a výmerou katastrálneho územia. (2) Katastrálne územie sa v súbore geodetických informácií eviduje na odtlačku Základnej mapy v mierke 1 : 50 000 grafickým zobrazením priebehu hraníc katastrálneho územia a jeho názvom alebo grafickým znázornením na pamäťovom médiu počítača. § 42 Evidovanie pozemkov (1) Pozemok sa v súbore popisných informácií eviduje a) na liste vlastníctva parcelným číslom, druhom pozemku, výmerou, ako aj menom vlastníka alebo inej oprávnenej osoby, jej adresou, sídlom, rodným číslom vlastníka alebo identifikačným číslom organizácie, b) v súpise parciel parcelným číslom, výmerou, druhom pozemku, kódom charakteristiky nehnuteľnosti, číslom evidenčného listu, kódom rozlíšenia právneho vzťahu, číslom listu vlastníctva, kódom umiestnenia pozemku, číslom mapového listu, číslom položky výkazu zmien a poznámkou, ako aj kódom bonitovanej pôdnoekologickej jednotky, c) na evidenčnom liste parcelným číslom, výmerou, druhom pozemku, číslom listu vlastníctva, číslom mapového listu, číslom položky výkazu zmien, poznámkou, menom vlastníka alebo nájomcu, prípadne názvom (obchodným menom) právnickej osoby, ktorá má k pozemku právo hospodárenia alebo právo trvalého užívania, adresou (sídlom) vlastníka a nájomcu, sídlom právnickej osoby, ktorá má k pozemku právo hospodárenia alebo právo trvalého užívania, rodným číslom vlastníka a nájomcu, pri právnických osobách identifikačným číslom organizácie, číslom sektoru (ktoré vyjadruje rozlíšenie skupín poľnohospodárskych závodov), poznámkou na rozlíšenie sektoru (ktorou sa vyjadruje rozlíšenie veľkostných skupín poľnohospodárskych závodov) a kódom bonitovanej pôdnoekologickej jednotky. (2) Pozemok sa v súbore geodetických informácií eviduje na katastrálnej mape, na pracovnej mape a na evidenčnej mape zobrazením, parcelným číslom a značkou druhu pozemku. § 43 Evidovanie stavieb (1) Stavba sa v súbore popisných informácií eviduje a) na liste vlastníctva súpisným číslom, orientačným číslom; stavba, ktorej nebolo pridelené súpisné číslo ani orientačné číslo, sa eviduje opisným spôsobom, b) v súpise parciel súpisným číslom a kódom charakteristiky nehnuteľnosti, c) v zozname stavieb súpisným číslom, prípadne orientačným číslom, d) v evidenčnom liste súpisným číslom a kódom charakteristiky nehnuteľnosti. (2) Stavba sa v súbore geodetických informácií eviduje na katastrálnej mape, na pracovnej mape a na evidenčnej mape zobrazením jej prieniku s terénom alebo pri netypických stavbách priemetom jej vonkajšieho obvodu. § 44 Evidovanie bytov Byty sa evidujú v súbore popisných informácií na liste vlastníctva, a to číslom bytu, číslom poschodia a uvedením spoluvlastníckeho podielu na spoločných častiach budovy vo vzťahu k pozemku, na ktorom je budova postavená. Vzor listu vlastníctva je uvedený v prílohe č. 2 tejto vyhlášky. § 45 Evidovanie nebytových priestorov Nebytové priestory sa evidujú v súbore popisných informácií na liste vlastníctva opisným spôsobom s uvedením čísla poschodia vo vzťahu k pozemku, na ktorom je budova postavená; vzor je uvedený v prílohe č. 2 tejto vyhlášky. Ôsmy oddiel VYHOTOVOVANIE DUPLIKÁTOV KATASTRÁLNEHO OPERÁTU A JEHO ČASTÍ § 46 Duplikát katastrálneho operátu alebo jeho časti (ďalej len „duplikát“) obsahuje všetky údaje a náležitosti platného katastrálneho operátu alebo jeho časti. Duplikát je rovnocenný pôvodnej časti katastrálneho operátu, z ktorej bol vyhotovený; na odlíšenie od pôvodného katastrálneho operátu alebo jeho časti sa viditeľne označí ako duplikát. § 47 (1) Vyhotovenie duplikátu je prípustné len v prípadoch ustanovených zákonom.1) (2) Duplikát vyhotoví katastrálny úrad, ktorý spravuje pôvodný katastrálny operát. (3) O vyhotovení duplikátu vyhotoví katastrálny úrad záznam. Deviaty oddiel DRUHY POZEMKOV § 48 Druhy pozemkov sa v katastri označujú týmito číselnými kódmi a)| orná pôda| \\- kód “2“, ---|---|--- b)| chmeľnica| \\- kód “3“, c)| vinica| \\- kód “4“, d)| záhrada| \\- kód “5“, e)| ovocný sad| \\- kód “6“, f)| trvalý trávny porast| \\- kód “7“, g)| lesný pozemok| \\- kód “10“, h)| vodná plocha| \\- kód “11“, ch)| zastavaná plocha a nádvorie| \\- kód “13“, j)| ostatná plocha| \\- kód “14“. § 49 Druhy pozemkov sú záväznými údajmi katastra a vyjadrujú účel využívania pozemkov. V katastri sa k údajom o druhoch pozemkov priraďujú ďalšie údaje v číselnom označení, ktoré bližšie charakterizujú druh pozemku. Charakteristika jednotlivých druhov pozemkov je uvedená v prílohe č. 3 tejto vyhlášky. Desiaty oddiel CHARAKTERISTIKA OCHRANY A VYUŽÍVANIA NEHNUTEĽNOSTÍ § 50 Údaje o charakteristike nehnuteľností tvoria päťmiestny kód, z ktorého prvé dve miesta určujú spôsob ochrany nehnuteľností a tri ďalšie miesta určujú spôsob využívania nehnuteľností. DRUHÁ ČASŤ POSTUP PRI ZÁPISE PRÁVNYCH VZŤAHOV Prvý oddiel SPOLOČNÉ USTANOVENIA § 51 (1) Zmeny právneho vzťahu evidovaného v katastri alebo v pozemkovej knihe alebo v železničnej knihe (ďalej len „plomba“) sa vykonávajú na základe doručenej verejnej listiny alebo inej listiny. (2) Údaje o právnych vzťahoch evidované v katastri, v pozemkovej knihe alebo železničnej knihe sa plombujú v deň doručenia verejnej listiny alebo inej listiny. § 52 Na evidenciu spisov, ktorými sa navrhujú zápisyzápisy právnych vzťahov, ako aj zápisyzápisy nájomných vzťahov, sa vedú a) register V, ktorý je určený na evidenciu doručených návrhov na vklad, b) register Z, ktorý je určený na evidenciu doručených návrhov na záznam, c) register N, ktorý je určený na evidenciu doručených návrhov na zápiszápis nájomných vzťahov. § 53 (1) Registre uvedené v § 52 sa vedú osobitne pre každý kalendárny rok; v prípade, že veci nie sú ukončené v tom istom kalendárnom roku, uvedú sa na prvej strane nového ročníka registra. (2) Ak sa ukončí vec v predchádzajúcom roku nevybavená, prečiarkne sa číslo tohto spisu na prvej strane nového ročníka a spôsob vybavenia spisu sa vyznačí v pôvodnom registri s uvedením dňa, mesiaca a roku vybavenia. (3) Vybavenie spisov v registroch sa označí značkou L. Po vybavení posledného spisu v príslušnom roku sa celý ročník registra natrvalo uzavrie podčiarknutím za poslednou položkou. Uzavretie podpíše poverený pracovník katastrálneho úradu a opatrí ho odtlačkom úradnej pečiatky. Druhý oddiel POSTUP PRI VKLADE A ZÁZNAME Postup pri povolení vkladu a pri zázname § 54 (1) Na konanie o povolenie vkladu je príslušný katastrálny úrad, v ktorého územnom obvode sa nachádza dotknutá nehnuteľnosť. (2) Ak sa nehnuteľnosti uvedené v listine nachádzajú v obvode viacerých katastrálnych úradov, konanie uskutočňuje ten katastrálny úrad, ktorý začal konanie skôr, ak sa príslušné katastrálne úrady nedohodli inak. § 55 (1) Návrh na vklad obsahuje: a) meno a miesto trvalého pobytu toho, kto podáva návrh na vklad, b) označenie katastrálneho úradu, ktorému je návrh adresovaný, c) predmet návrhu, d) vyhlásenie účastníkov právneho úkonu, či zmluvná voľnosť nie je obmedzená, e) označenie a počet príloh. (2) S návrhom na povolenie vkladu sa zmluva katastrálnemu úradu doručuje najmenej v štyroch vyhotoveniach. § 56 Na doručenom návrhu na povolenie vkladu katastrálny úrad bezodkladne vyznačí dátum a hodinu doručenia. § 57 (1) Po právoplatnosti rozhodnutia katastrálneho úradu o povolení vkladu sa jedno vyhotovenie zmluvy zakladá do zbierky listín, jedno sa zasiela správcovi dane a jedno navrhovateľovi. Ak sa nehnuteľnosti nachádzajú v obvode viacerých katastrálnych úradov, zašle katastrálny úrad, ktorý o povolení vkladu rozhodol, jedno vyhotovenie zmluvy s doložkou podľa odseku 2 ďalšiemu katastrálnemu úradu. (2) Rozhodnutie o povolení vkladu sa vyznačí na prvej strane všetkých doručených vyhotovení zmluvy. Tretí oddiel POSTUP PRI ODSTRAŇOVANÍ NEDOSTATKOV LISTÍN § 58 (1) Pri skúmaní listín katastrálny úrad zisťuje, či listiny obsahujú, a) názov katastrálneho územia, b) parcelné číslo, c) druh a výmeru pozemku, d) súpisné číslo budovy, prípadne orientačné číslo vchodu, e) číslo bytu a poschodie, ak je predmetom zápisuzápisu právny vzťah k bytu, f) číslo nebytového priestoru alebo ďalšie popisné identifikačné údaje, ak je predmetom zápisuzápisu právny vzťah k nebytovému priestoru, g) meno (názov) a adresu (sídlo) vlastníka nehnuteľnosti alebo inej oprávnenej osoby, h) rodné číslo (identifikačné číslo organizácie), alebo dátum narodenia vlastníka alebo inej oprávnenej osoby, ak rodné číslo nie je možné zistiť, ch) notársky overené podpisy prevodcov. (2) Pri označení nehnuteľnosti v listine sa použijú údaje katastra. (3) Ak ide o zápiszápis právnych vzťahov k nehnuteľnosti vzniknutej rozdelením alebo zlúčením, je prílohou listiny geometrický plángeometrický plán. (4) V prípade zápisuzápisu právneho vzťahu k novostavbe je listinou rozhodnutie o pridelení súpisného čísla. § 59 Katastrálny úrad skúma, či rozhodnutia štátnych orgánov sú právoplatné a či tieto rozhodnutia, ako aj iné listiny, ktoré podľa zákona potvrdzujú alebo osvedčujú právne vzťahy, neobsahujú chyby v písaní, počítaní alebo iné zrejmé nesprávnosti a či nehnuteľnosti sú označené podľa údajov katastra. § 60 Ak nie sú splnené podmienky na povolenie vkladu alebo pre záznam, katastrálny úrad rozhodnutie, prípadne listinu vráti tomu, kto ju vyhotovil, a požiada o opravu chýb.2) § 61 Oznámenie o vpise údajov o právnych vzťahoch do listu vlastníctva Vlastníkom a iným oprávneným osobám katastrálny úrad do 15 dní od dňa vpisu údajov o právnych vzťahoch do listu vlastníctva3) zašle po jednom vyhotovení výpisu z listu vlastníctva. Štvrtý oddiel POSTUP PRI VPISOVANÍ POZNÁMOK § 62 (1) Štátne orgány písomne oznamujú katastrálnemu úradu vyhlásenie konkurzu proti vlastníkovi nehnuteľnosti, začatie konania o výkon rozhodnutia predajom nehnuteľnosti a začatie vyvlastňovacieho konania na vyznačenie poznámky do listu vlastníctva. (2) Poznámka podľa odseku 1 sa vpíše pri príslušnej nehnuteľnosti textom „Poznamenáva sa vyhlásenie konkurzu o výkon rozhodnutia predajom nehnuteľnosti“, „Poznamenáva sa začatie konania o výkon rozhodnutia predajom nehnuteľnosti“ alebo „Poznamenáva sa začatie vyvlastňovacieho konania“. § 63 (1) V prospech toho, kto nemôže hodnoverne preukázať, že je oprávneným v právnom vzťahu, sa vpíše do listu vlastníctva poznámka na základe návrhu na začatie konania o určenie vlastníckeho práva alebo na základe žiadosti o vydanie osvedčenia notárom potvrdených súdom alebo notárom; poznámka sa vpíše aj na základe potvrdenia súdu alebo notára. (2) Poznámka sa vpíše textom „Poznamenáva sa začatie konania o určenie vlastníckeho práva“ alebo „Poznamenáva sa začatie konania o osvedčenie vlastníckeho práva“. (3) Listina, na základe ktorej sa vpíše poznámka do listu vlastníctva, prípadne jej kópia, sa založí do zbierky listín. (4) Katastrálny úrad zruší poznámku dňom vpisu údajov o právnych vzťahoch do listu vlastníctva na základe právoplatného rozhodnutia štátneho orgánu alebo na základe osvedčenia notára alebo listiny svedčiacej o tom, že notár právny vzťah neosvedčil. TRETIA ČASŤ SPRÁVA A VEDENIE KATASTRA § 64 (1) Pri správe, vedení a obnove katastra katastrálne úrady spolupracujú s obcami, vlastníkmi a inými oprávnenými osobami, ako aj s príslušnými štátnymi orgánmi. (2) Katastrálne úrady organizujú a využívajú súčinnosť vlastníkov a iných oprávnených osôb4) pri správe, vedení a obnove katastra, aby kataster plnil všetky svoje funkcie na prospech vlastníkov a iných oprávnených osôb. (3) Katastrálne úrady organizujú súčinnosť obcí,5) využívajú túto súčinnosť, ako aj súčinnosť štátnych orgánov6) pri správe, vedení a obnove katastra, aby kataster plnil všetky svoje funkcie na prospech obcí a štátu. § 65 (1) Pozemkové knihy sú usporiadané podľa okresov; spravujú ich katastrálne úrady príslušné na správu a vedenie katastra. (2) Železničné knihy spravuje Katastrálny úrad v Bratislave. ŠTVRTÁ ČASŤ KATASTRÁLNE KONANIE Prvý oddiel OHLASOVANIE A ZÁPISY ZMIEN ÚDAJOV KATASTRA Ohlasovanie zmien údajov katastra § 66 (1) Zmeny údajov katastra4) sa ohlasujú na tlačive „Hlásenie zmien“, ktoré poskytne bezplatne ktorýkoľvek katastrálny úrad. (2) Ten, kto žiada o zmenu, podpíše vyplnené tlačivo „Hlásenie zmien“ na príslušnom katastrálnom úrade; inak je potrebné podpis na tlačive notársky overiť. Druhý oddiel PREŠETROVANIE ZMIEN ÚDAJOV KATASTRA § 67 Predmetom prešetrovania zmien údajov katastra7) sú ohlásené alebo inak zistené zmeny týkajúce sa a) údajov o katastrálnych územiach, b) údajov vlastníkoch a iných oprávnených osobách, c) údajov o nehnuteľnostiach. § 68 (1) Zmeny údajov katastra sa zapisujú do výkazu zmien. Správnosť zapísaných zmien, vrátane správnosti ich prešetrenia a vyznačenia zmeny v katastrálnom operáte potvrdia vlastníci a iné oprávnené osoby svojím podpisom; právnické osoby tiež odtlačkom pečiatky. (2) Podľa odseku 1 sa postupuje, ak sa výkaz zmien vedie ručne. § 69 Zmeny zapísané do pomocných záznamov (§ 15) sa prešetrujú každoročne a pri revízii údajov katastra. Tretí oddiel POSTUP PRI ZMENE HRANÍC KATASTRÁLNYCH ÚZEMÍ A ICH NÁZVOV A PRI ZMENE HRANÍC OKRESOV A OBCÍ Postup pri zmene hraníc katastrálnych území § 70 (1) Za zmenu hranice katastrálneho územia, ktorá nie je totožná s hranicou obce, sa považuje a) zlúčenie dvoch alebo viacerých katastrálnych území, b) rozdelenie doterajšieho katastrálneho územia na dve alebo viac katastrálnych území, c) oddelenie časti jedného katastrálneho územia a jeho pričlenenie do iného katastrálneho územia v tej istej obci. (2) Na vykonanie zmeny podľa odseku 1 písm. a) a b) je potrebný súhlas Úradu. § 71 (1) O zmene hranice katastrálneho územia rozhodne katastrálny úrad v rámci katastrálneho konania alebo na návrh. (2) Katastrálny úrad rozhodne o zmene hranice katastrálneho územia na podklade a) protokolu z miestneho prešetrovania, b) dokumentácie uvedenej v § 73, c) súhlasu obce, d) súhlasu Úradu v prípade, že ide o zmenu podľa § 70 odsek 2. § 72 (1) Na základe oznámenia katastrálneho úradu vyhlási obec začatie katastrálneho konania o zmene hraníc katastrálneho územia (ďalej len „miestne prešetrovanie“). (2) Miestne prešetrovanie vykonáva katastrálny úrad za účasti toho, kto zmenu hranice katastrálneho územia navrhol, zástupcu obce, vlastníkov dotknutých nehnuteľností a iných oprávnených osôb. (3) Podkladom pre miestne prešetrovanie je popis priebehu hraníc katastrálnych území zo súboru popisných informácií a pracovná mapa zo súboru geodetických informácií, prípadne kópia z katastrálnej mapy. (4) Po skončení miestneho prešetrovania sa vyhotoví protokol, ktorý obsahuje popis navrhovaného priebehu hraníc katastrálnych území. Prílohou protokolu je náčrt navrhovaného priebehu hraníc katastrálnych území. (5) V rámci miestneho prešetrovania obec trvale označí lomové body zmenenej hranice katastrálneho územia, a to spôsobom, ktorý určí katastrálny úrad. (6) Ak zmenené hranice katastrálnych území neprebiehajú po hraniciach pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi evidovanými v katastri, musia byť trvalo stabilizované a zmerané. § 73 Pre potreby zmeny hraníc katastrálnych území katastrálny úrad vyhotoví a) kópiu z katastrálnej mapy a výkaz výmer dotknutých pozemkov, ak sa nevykonalo meranie, b) geometrický plángeometrický plán, c) celkový výkaz výmery katastrálnych území pred zmenou a po zmene, d) výpisy z listov vlastníctva týkajúcich sa nehnuteľností, ktoré sú dotknuté zmenou. § 74 Po zmene hraníc katastrálnych území katastrálny úrad v súbore popisných informácií a v súbore geodetických informácií prečísluje parcelné čísla dotknutých pozemkov. § 75 Rozhodnutie o zmene hraníc katastrálnych území katastrálny úrad zasiela a) obci, b) obvodnému úradu, c) okresnému úradu, d) okresnému súdu, e) orgánu štatistiky, f) vlastníkom dotknutých nehnuteľností a iným oprávneným osobám, g) Úradu. § 76 Zmena hraníc katastrálnych území sa publikuje v Spravodajcovi Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra. Postup pri zmene názvu katastrálneho územia § 77 Názov katastrálneho územia musí byť jednoznačný a nezameniteľný; pri jeho určovaní alebo zmene sa prihliada na názov obce alebo jej časti, pričom možno použiť názov z úradne schváleného zoznamu názvoslovia. § 78 (1) O zmene názvu katastrálneho územia rozhodne katastrálny úrad so súhlasom dotknutej obce a Úradu a na základe odporúčania okresného názvoslovného zboru. (2) Na postup pri zmene názvu katastrálneho územia sa obdobne použijú ustanovenia § 70 až 76. Postup pri zmene hraníc okresov a obcí § 79 (1) Na rozhodovanie o zmene hraníc okresov a obcí katastrálny úrad a) v katastrálnom konaní pripraví podklady obdobne podľa ustanovení § 72 ods. 3 a 4 a § 73, b) kópiu z mapy správneho rozdelenia v mierke 1 : 50 000 so zakreslením navrhovanej zmeny. (2) Podklady uvedené v odseku 1 zašle katastrálny úrad orgánu príslušnému na rozhodnutie o zmene hraníc okresov a obcí. § 80 Na postup pri zmene hraníc okresov a obcí sa obdobne použijú ustanovenia § 70 ods. 1, § 72 ods. 3, 4, 5 a 6 a § 75. § 81 Zmenu hraníc okresov a obcí oznámi katastrálny úrad orgánu štatistiky. § 82 Zmena hraníc okresov a obcí sa publikuje v Spravodajcovi Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra. Štvrtý oddiel POSTUP PRI OBNOVE KATASTRÁLNEHO OPERÁTU Spoločné ustanovenia § 83 (1) Obnova katastrálneho operátu8) je katastrálne konanie, ktorého cieľom je vyhotovenie nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií katastrálneho operátu. (2) Obnova katastrálneho operátu sa vykonáva a) novým mapovaním, b) v skrátenom konaní, c) vyhotovením duplikátu platného stavu. (3) O tom, ktorý katastrálny operát bude predmetom obnovy, rozhodne katastrálny úrad podľa stavu katastrálneho operátu, najmä podľa rozsahu zmien, ku ktorým došlo v danom katastrálnom území. Obnova katastrálneho operátu novým mapovaním § 84 (1) Obnova katastrálneho operátu novým mapovaním sa vykonáva v štyroch na seba nadväzujúcich etapách, ktorým sú a) zisťovanie priebehu hraníc,9) b) vyhotovenie nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií, c) konanie o námietkách, d) vyhlásenie platnosti obnoveného katastrálneho operátu. (2) V etape vyhotovovania nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných mformácií sa zmeny zistené v katastrálnom konaní novým mapovaním zobrazujú a zapisujú do obnovovaného katastrálneho operátu, a to až do začatia predpisu kresby a výpočtu výmer nového súboru geodetických informácií; iné zmeny sa zobrazujú a zapisujú do platného katastrálneho operátu, a to až do doby odovzdania nových súborov obnoveného katastrálneho operátu. § 85 Pred začatím obnovy katastrálneho operátu novým mapovaním sa vykoná a) revízia údajov katastra, b) zápiszápis a zákres zmien v katastrálnom operáte, c) zosúladenie údajov súboru geodetických informácií so súborom popisných informácií katastra, d) vyhotovenie kópií zväčšenín, prípadne zmenšením katastrálnej mapy slúžiacich na zakreslenie skutočného stavu a na porovnanie so stavom evidovaným v katastri (ďalej len „prešetrovací náčrt“), e) vyhotovenie súpisu nehnuteľností podľa súboru popisných informácií katastra. § 86 Katastrálny úrad oznámi obci a jej prostredníctvom vlastníkom, nájomcom a iným oprávneným osobám najmenej s jednoročným predstihom termín začatia obnovy katastrálneho operátu novým mapovaním. § 87 (1) Obnovu katastrálneho operátu novým mapovaním vyhlasuje katastrálny úrad oznámením obci, s uvedením termínu začatia a rozsahu tohto katastrálneho konania; toto oznámenie zašle obci najmenej 30 dní pred začatím obnovy katastrálneho operátu novým mapovaním. (2) Oznámenie o začatí obnovy katastrálneho operátu novým mapovaním zašle katastrálny úrad aj susedným obciam so žiadosťou, aby poskytovali nevyhnutnú súčinnosť. (3) Obec zabezpečí účasť vlastníkov a iných oprávnených osôb10) v mieste obvyklým spôsobom, pričom ich upozorní na povinnosti vyplývajúce im zo zákona,4) najmä na povinnosť trvalým spôsobom označiť lomové body hraníc svojich pozemkov. Zásady miestneho prešetrovania pri novom mapovaní § 88 (1) Miestne prešetrovanie vykonáva katastrálna komisia (ďalej len „komisia“), ktorej predsedom je pracovník príslušného katastrálneho úradu. (2) Miestne prešetrovanie pozostáva z a) prešetrovania alebo overovania údajov katastra v teréne za účasti predsedu komisie, zástupcu obce, dôverníkov, vlastníkov, nájomcov alebo iných oprávnených osôb, b) rokovania komisie, ktorého sa zúčastňujú všetci katastrálnym úradom menovaní členovia komisie. (3) Rokovanie komisie zvoláva predseda, ktorý ju zastupuje navonok. (4) Program rokovania komisie zostavuje a rokovanie riadi predseda. (5) Komisia prejednáva najmä a) jednotlivé ukončené etapy miestneho prešetrovania, b) nedostatky vyskytujúce sa pri vykonávaní miestneho prešetrovania, c) nesúhlasy vlastníkov a iných oprávnených osôb s vykonaním miestneho prešetrovania, d) vyhotovený zoznam nesúladov. (6) Komisia rozhoduje väčšinou hlasov; pri rovnosti hlasov rozhoduje hlas predsedu komisie. Prizvaní účastníci miestneho prešetrovania majú hlas poradný. (7) Predseda komisie rozhodnutie komisie nevykoná, ak je v rozpore so všeobecne záväznými právnymi predpismi; v takomto prípade rozhoduje katastrálny úrad. § 89 (1) Pri miestnom prešetrovaní sa porovnává skutočný stav priebehu hraníc s ich zobrazením v prešetrovacích náčrtoch a s údajmi zapísanými v súpisoch nehnuteľností; prešetrovacie náčrty a súpisy nehnuteľností sú kópiami platného katastrálneho operátu. (2) Zmena na prešetrovacom náčrte alebo v súpise nehnuteľností sa môže vykonať len vtedy, ak jej uskutočnenie vychádza z právoplatného rozhodnutia štátneho orgánu, alebo ak zmena také rozhodnutie nevyžaduje, prípadne ak ide o chybu v údajoch katastra. Zistené zmeny sa vyznačia v prešetrovacom náčrte a v súpise nehnuteľností. Zmeny sa vyznačia v prešetrovacom náčrte červenou farbou. (3) Ak priebeh hraníc nie je predmetom sporu, označia sa lomové body hraníc pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi v prešetrovacom náčrte arabskými číslami. Súčasne sa tieto lomové body hraníc označia červenou farbou. (4) Ak je priebeh hraníc predmetom súdneho sporu, vyznačí sa v prešetrovacom náčrte ako sporný. (5) Vlastníci a iné oprávnené osoby alebo ich zástupcovia potvrdia súhlas s výsledkami zisťovania priebehu hraníc a s označením lomových bodov v súpise nehnuteľností. (6) V prípade, že vlastníci alebo iné oprávnené osoby odmietnu potvrdiť súhlas s výsledkami zisťovania priebehu hraníc, uvedie sa to v súpise nehnuteľností. (7) Ak vlastníci alebo iné oprávnené osoby alebo ich zástupcovia v určenej lehote lomové body svojich hraníc neoznačia trvalým spôsobom, komisia, ktorá zisťuje priebeh hraníc, môže zabezpečiť ich označenie na náklady vlastníkov a iných oprávnených osôb; súčasne podá návrh na uloženie pokuty. Predmety miestneho prešetrovania a zisťovanie priebehu ich hraníc § 90 Predmetom zisťovania priebehu hraníc sú a) priebeh hraníc okresov a obcí, b) priebeh hraníc katastrálnych území, c) priebeh hraníc intravilánu, d) priebeh hraníc pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi, e) priebeh hraníc druhov pozemkov, f) priebeh hraníc chránených skutočností a ich ochranných pásem. § 91 V rámci zisťovania priebehu hraníc sa súčasne zisťujú údaje o a) dopravných sieťach a zariadeniach, b) nadzemnom potrubnom a elektrickom vedení, c) vodohospodárskych stavbách a vodných tokoch, d) priemete a využívaní stavieb, e) sídelných a nesídelných názvoch, f) ďalších údajoch polohopisu. § 92 Štátne hranice sa nezisťujú; ich priebeh sa preberá z dokumentácie geodetického diela štátnej hranice. § 93 (1) Ak hranica okresu a obce neprechádza po hraniciach pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi, navrhne katastrálny úrad okresnému úradu zmenu hranice okresu alebo obce. (2) Podkladom pri zisťovaní priebehu hraníc okresu alebo obce sú údaje platného katastrálneho operátu alebo popisy, náčrty a protokoly vyhotovené pri určovaní hraníc okresu alebo obce. (3) O výsledku zisťovania priebehu hraníc okresu alebo obce sa vyhotoví protokol, ktorého súčasťou je nový popis a náčrt priebehu hraníc. § 94 (1) Hranica katastrálneho územia sa zásadne vedie po prírodných hraničných čiarach, po hraniciach vymedzených právnymi vzťahmi a jej lomové body sú trvale stabilizované. (2) Pohyblivé hranice katastrálnych území sa v lomových bodoch vyznačia dvojznakmi tak, aby bod na ich spojnici tvoril lomový bod hranice katastrálneho územia. (3) Podkladom na zisťovanie a vyznačenie priebehu hraníc katastrálnych území je stav vedený v súbore geodetických informácií a geodetická dokumentácia. § 95 (1) Hranicu intravilánu obce tvorí obvod územia, ktoré je ku dňu zisťovania skutočne zastavané alebo toto územie je odňaté poľnohospodárskej a lesnej výrobe. (2) Podkladom na zmenu hranice intravilánu obce je geometrický plángeometrický plán. § 96 (1) Pri zisťovaní priebehu hraníc pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi sa preveruje najmä súlad ich priebehu s právnym stavom a trvalé označenie lomových bodov týchto hraníc. (2) Ak vlastník, nájomník alebo iná oprávnená osoba vysloví pri zisťovaní priebehu hranice nesúhlas s priebehom hraníc vymedzených právnymi vzťahmi, vyznačí sa táto hranica v prešetrovacom náčrte ako sporná a vyhotoví sa o tejto skutočnosti protokol. V katastrálnom operáte je taká hranica označená ako sporná až do právoplatného rozhodnutia súdu. § 97 (1) Ak došlo ku zmene druhu pozemku, zmena sa vyznačí a) v prešetrovacom náčrte a v súpise nehnuteľností v prípade, že ku zmene došlo na základe rozhodnutia príslušného orgánu ochrany pôdneho fondu alebo ak zmena také rozhodnutie nevyžaduje, b) v zozname nesúladov, ak na vykonanie zmeny je potrebné rozhodnutie príslušného orgánu ochrany pôdneho fondu, c) v súpise nehnuteľností, a to kódom nesúladu, ak ide o zmenu podľa písmena b), d) v prešetrovacom náčrte podľa skutočného stavu. (2) Na postup podľa odseku 1 písm. a) a b) sa nevyžaduje rozhodnutie orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu pri a) vzájomných zámenách ornej pôdy, záhrad a trvalých trávnych porastov, b) zmene, ktorá vznikla drobnými úpravami pozemkov, c) zmene, ktorá vznikla v dôsledku opravy chybného údaja katastra. (3) Zoznam nesúladov predkladá katastrálny úrad orgánom chrany pôdneho fondu. (4) K zistenému druhu pozemku sa v súpise nehnuteľností priraďuje kód charakteristiky nehnuteľností. § 98 (1) Pri miestnom prešetrovaní hraníc chránených území, kultúrnych pamiatok, kúpeľných území, prírodných liečivých zdrojov a ich ochranných pásem a ochranných pásem vodných zdrojov, sa overuje priebeh ich hraníc zobrazený v platnom súbore geodetických informácií. (2) Spôsob ochrany nehnuteľností sa v súbore geodetických informácií vyznačuje príslušnou značkou a v súbore popisných informácií kódom ochrany. § 99 (1) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa zisťuje, či priemet stavieb zobrazený v súbore geodetických informácií katastrálneho operátu je v súlade so skutočným stavom. (2) Pri stavbách sa ďalej zisťuje najmä a) spôsob využívania, ktorý sa kódom uvedie v súpise nehnuteľností; pri ďalších stavbách, ktoré tvoria jeden celok, sa spôsob užívania nezisťuje, b) vlastník dvorov, uličiek medzi budovami, odkvapov, múrov, plotov, c) súpisné a orientačné čísla stavieb. (3) V prešetrovacom náčrte sa osobitne vyznačí, či ide o stavbu murovanú (betónovú, kovovú) alebo o stavbu drevenú. (4) Stavby, ktoré nie sú v katastri evidované, sa vyznačujú v prešetrovacom náčrte a v súpise nehnuteľností a) zákresom vonkajšieho obvodu stavby označeného parcelným číslom, ak je stavba povolená príslušným orgánom, b) zákresom vonkajšieho obvodu stavby označeného parcelným číslom pozemku, na ktorom stavba stojí a kódom nesúladu, ak ide o stavbu, ktorá nie je povolená príslušným orgánom. (5) Chránené stavby sa v prešetrovacom náčrte a v súpise nehnuteľností označia osobitným znakom a kódom. § 100 (1) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa při železniciach a lanovkách zisťuje a) trvale označený obvod železničného pozemku, b) verejnosti prístupné železničné stavby a spôsob ich využívania, c) súpisné čísla železničných stavieb, d) osi koľají od krajnej výhybky železničných staníc, e) staničníky po 1000 m, f) plochy poľnohospodárskej pôdy nad 1000 m2 neurčenej na prevádzku železnice, g) os koľaje pozemnej lanovky, podpery a priebeh visutej lanovky, ak ide o lanovky určené na verejnú dopravu, h) pri zisťovaní údajov uvedených v písmenách a) až g) sa využijú údaje z Jednotnej železničnej mapy. (2) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa pri cestných komunikáciách zisťuje a) trvale označený obvod cestného pozemku, b) koruna cesty, c) staničníky po 1000 m, d) plochy poľnohospodárskej pôdy nad 1000 m2 neurčenej na prevádzku cestnej komunikácie; cestný pomocný pozemok, e) stredný deliaci pás, dopravné rampy, príjazdy a výjazdy, vetvy križovatiek, odpočívadlá, parkoviská a ich zariadenia, f) účelové cesty, parkové alebo sadové cesty so spevneným povrchom, ak sú širšie ako 3 m, g) chodníky pri pozemných komunikáciách, ak sú zobrazované v katastrálnej mape v mierke 1 : 1000. (3) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa pri vodných tokoch zisťuje a) trvalé označenie hraníc vodného toku, b) brehová čiara, c) staničníky po 1000 m, ak ide o vodný tok alebo vodnú plochu slúžiacu na vodnú dopravu, d) plochy poľnohospodárskej pôdy nad 1000 m2 neurčenej na prevádzku vodného toku. (4) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa pri železničných alebo cestných tuneloch zisťujú ich portály. (5) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa pri letiskách zisťuje a) obvod pozemku letiska, b) verejnosti prístupné stavby a spôsob ich užívania. (6) Predmetom zisťovania priebehu hraníc sú aj mosty bez rozdielu stavebného materiálu a portály tunelov v násypových telesách pozemných komunikácií, ak nimi pretekajú vodné toky alebo ak nimi vedú pozemné komunikácie tvoriace samostatný celok. (7) V rámci zisťovania priebehu hraníc sa pri elektrických a potrubných vedeniach a ich zariadeniach zisťujú a) kompresorové a potrubné stanice, b) transformačné stanice, c) meniarne, d) nadzemné diaľkové silové vedenia vysokého napätia bez rozdielu ich druhu, vrátane stožiarov, e) stožiare vysielacích a prenosných staníc. § 101 Pri vodohospodárskych stavbách sa zisťujú a) priehradné hrádze, b) hrádze, c) plavebné komory, d) vodojemy, e) verejné studne, f) studne na hraniciach vymedzených právnymi vzťahmi, g) úpravovne vôd, h) čistiace stanice odpadových vôd, ch) hate, i) prečerpávacie stanice, j) prítoky (náhony) a odtoky vodohospodárskych stavieb. § 102 Predmetom zisťovania ďalších prvkov polohopisu sú a) vyústenie podzemných stavieb na zemský povrch mimo hraníc závodov, b) schodištia monumentálnych objektov na verejných priestranstvách a schodištia v nezjazdných uliciach, c) zvonice, mohyly, pomníky, pamätníky, kríže, božie muky a sochy. § 103 V rámci zisťovania priebehu hraníc pri sídelných a nesídelných názvoch sa zisťujú a) názvy obcí a ich častí, b) názvy katastrálnych území, c) názvy ulíc, námestí a iných verejných priestranstiev; d) názvy významných stavieb, vrchov, kopcov, horských chrbátov, vyvýšenín, planín, rovín, dolín, vodných tokov, jazier, rybníkov, horární, chát, kaplniek, lesov, močarísk, osád a iných geografických objektov, e) názvy chránených skutočností, f) názvy chotárov. § 104 Protokol o skončení zisťovania priebehu hraníc obsahuje a) mená a podpisy členov komisie, b) mená pozvaných a podpisy prítomných účastníkov, c) spôsob vyhlásenia a propagácie zisťovania priebehu hraníc, d) priebeh a výsledky zisťovania priebehu hraníc, e) zoznam príloh protokolu. § 105 (1) Výsledný elaborát zisťovania priebehu hraníc obsahuje písomnú časť a grafickú časť. (2) Písomná časť obsahuje a) rozhodnutie katastrálneho úradu o začatí obnovy katastrálneho operátu a súvisiacu písomnú dokumentáciu, b) súpis nehnuteľností, c) zrovnávacie zostavenie doterajších a nových parcelných čísel, d) zoznam nesúladov, e) zoznam názvoslovia, f) protokol o skončení zisťovania priebehu hraníc. (3) Grafická časť obsahuje a) prešetrovacie náčrty, b) prehľad kladu prešetrovacích náčrtov a prehľad chotárnych názvov. § 106 Výsledný elaborát zisťovania priebehu hraníc po doplnení novými výmerami parciel je podkladom na vyhotovenie nového súboru geodetických informácií a nového súboru popisných informácií. § 107 V rámci zisťovania priebehu hraníc sa preveruje meno alebo názov vlastníka alebo inej oprávnenej osoby, ako aj miesto jeho trvalého pobytu, prípadne sídlo, vrátane rodného čísla fyzickej osoby a identifikačného čísla organizácie. § 108 Po ukončení miestneho prešetrovania Úrad preskúma dodržanie zásad ustanovených v § 84 a 85; pokračovať v ďalších prácach možno až so súhlasom Úradu. Obnova katastrálneho operátu v skrátenom katastrálnom konaní § 109 (1) Pri obnove katastrálneho operátu v skrátenom katastrálnom konaní sa súbor geodetických informácií dopĺňa o zoznam súradníc podrobných bodov. (2) Pri obnove katastrálneho operátu v skrátenom katastrálnom konaní sa v súbore popisných informácií spresňuje výmera parciel z dôvodu novovypočítaných výmer parciel zo súradníc podrobných bodov. (3) Ustanovenia § 84 ods. 1 písm. b), c) a d) sa vzťahujú i na obnovu katastrálneho operátu v skrátenom katastrálnom konaní. (4) Ak je v nevyhnutnom prípade treba doplniť obsah katastrálnej mapy, vzťahujú sa ustanovenia § 84 ods. 1 písm. a), b), c) a d) na obnovu katastrálneho operátu v skrátenom katastrálnom konaní v plnom rozsahu. Obnova katastrálneho operátu vyhotovením duplikátu § 110 (1) Ak sa stane katastrálny operát alebo jeho časť nespôsobilým na ďalšie používanie v dôsledku jeho opotrebenia a právny stav ani skutočný stav sa nezmenili a nie sú ani iné dôvody na obnovu katastrálneho operátu novým mapovaním, katastrálny operát alebo jeho časť sa obnovia vyhotovením duplikátu platného stavu. (2) Ak dokumentácia na vyhotovenie duplikátu nie je zachovaná, katastrálny operát sa obnoví novým mapovaním. Vyhotovovanie nového súboru geodetických informácií § 111 (1) Súčasne s prečíslovaním parciel v súpise nehnuteľností pri vyhotovení nového súboru popisných informácií, sa parcely prečíslujú aj v prešetrovacom náčrte a ďalej sa používajú len nové parcelné čísla. (2) Výsledkom vyhotovenia nového súboru geodetických informácií je katastrálna mapakatastrálna mapa a príslušná geodetická dokumentácia. Vyhotovovanie nového súboru popisných informácií § 112 (1) V rámci vyhotovenia nového súboru popisných informácií sa môžu zmeniť parcelné čísla (ďalej len „prečíslovanie parciel“). (2) Prečíslovanie parciel sa začína v intraviláne v postupnom slede. (3) Prečíslovanie parciel mimo intravilánu sa vykoná v nadväznosti na číslovanie v intraviláne a prečíslovanie všetkých líniových parciel, najmä ciest, vodných tokov, železníc sa vykoná nakoniec. (4) Po prečíslovaní parciel sa vyhotoví zrovnávacie zostavenie doterajších a nových parcelných čísel podľa doterajších parcelných čísel a nových parcelných čísel. (5) Parcely sa prečíslujú v súpisoch nehnuteľností a v prešetrovacích náčrtoch ihneď po skončení zisťovania priebehu hraníc; ďalej sa pri obnove katastrálneho operátu používajú nové parcelné čísla. (6) Nový súbor popisných informácií je výstupom z informačného systému katastra nehnuteľností zmenením doterajších údajov za údaje zistené v katastrálnom konaní; zmeny sa vykonajú prvotným dokladom. Postup pri námietkach proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte § 113 (1) Katastrálny úrad predloží prostredníctvom obce obnovený katastrálny operát na verejné nahliadnutie najneskôr do 30 dní od jeho vyhotovenia. (2) Katastrálny úrad požiada obec o vyhlásenie konania o námietkach voči chybám v obnovenom katastrálnom operáte s tým, aby obec vyhlásila toto konanie najmenej 15 dní pred jeho začiatkom. § 114 (1) Do obnoveného katastrálneho operátu možno nahliadnuť na obecnom úrade za prítomnosti pracovníka katástrálneho úradu a zástupcu obce, pričom obnovený katastrálny operát musí byť predložený na verejné nahliadnutie najmenej tri dni. (2) Námietky proti chybám v obnovenom katastrálnom operáte možno podať ústne alebo písomne. (3) Ak bolo námietkam vyhovené, chybné údaje obnoveného katastrálneho operátu sa bezodkladne na mieste opravia. Opravu potvrdí ten, kto námietky podal, svojím podpisom. (4) Ak námietkam výhovené nebolo, pracovník katastrálneho úradu poučí toho, kto námietky podal, o ďalšom postupe pri konaní o námietkach a súčasne sa vyhotoví úradný záznam, ktorý podpíše pracovník katastrálneho úradu a ten, kto podal námietky. § 115 Po skončení konania o námietkach sa vyhotoví protokol, ktorý podpíše pracovník katastrálneho úradu a zástupca obce. Prílohu protokolu tvoria úradné záznamy vyhotovené v konaní o námietkach, prípadne právoplatné rozhodnutie o námietkach. Postup pri vyhlasovaní platnosti obnoveného katastrálneho operátu § 116 Platnosť obnoveného katastrálneho operátu vyhlási katastrálny úrad do 15 dní od skončenia konania o námietkach. Súčasne odovzdá obci z obnoveného katastrálneho operátu v jednom vyhotovení odtlačok katastrálnej mapy, rovnopis súpisu parciel, rovnopisy evidenčných listov, rovnopis zoznamu stavieb, rovnopis registra vlastníkov a nájomcov, rovnopis zoznamu vlastníkov a rovnopis zoznamu nájomcov, ak o to obec požiada a za odplatu. § 117 (1) Platnosť obnoveného katastrálneho operátu sa oznámi a) obci, b) obvodnému úradu, c) okresnému úradu, d) okresnému súdu, e) Úradu. (2) Platnosť obnoveného katastrálneho operátu sa uverejňuje v Spravodajcovi Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra. PIATA ČASŤ GEODETICKÉ PRÁCE PRE KATASTER A KVALIFIKAČNÉ PREDPOKLADY NA VYHOTOVOVANIE A OVEROVANIE GEOMETRICKÝCH PLÁNOV Prvý oddiel GEODETICKÉ PRÁCE PRE KATASTER Geodetické práce pri vedení katastra § 118 (1) Predmetom geodetických prác pri vedení katastra je meranie hraníc pozemkov a stavieb. (2) Zmeny sa merajú geodeticky alebo fotogrametricky. § 119 Výsledky geodetických prác sa využívajú na vykonávanie zmeny v súbore geodetických informácií, súbore popisných informácií a na obnovu katastrálneho operátu. § 120 Výsledkom merania zmien sú súradnice podrobných bodov a grafický prehľad čísel podrobných bodov. § 121 (1) Výsledky merania zmien sa zaznamenávajú do záznamu podrobného merania zmien. (2) Výsledky merania zmien sa môžu zaznamenať priamo do pamäťového média počítača bez toho, aby boli zaznamenané do záznamu; v takom prípade je výsledkom merania výstup z počítačového média. § 122 Dokumentácia výsledkov podrobného merania zmien obsahuje a) zoznam súradníc novourčených pevných bodov podrobného polohového bodového poľa, b) záznam podrobného merania zmien, c) zoznam súradníc podrobných bodov tam, kde katastrálna mapakatastrálna mapa bola vyhotovená v súradnicovom systéme S - JTSK a v priestoroch, ktoré určí katastrálny úrad. Geometrické plány § 123 Geometrický plánGeometrický plán možno vyhotoviť na viacero zmien hraníc pozemkov súčasne a skladá sa a) z popisového poľa, b) z grafického znázornenia hraníc pozemkov a ich zmeny, c) z výkazu výmer parciel a dielov. § 124 Geometrický plánGeometrický plán na zmenu hranice okresu a obce a na zmenu hranice katastrálneho územia môže vyhotovovať len katastrálny úrad. § 125 Geometrický plánGeometrický plán sa vyhotovuje na podklade údajov z katastra nehnuteľností, prípadne z údajov bývalého pozemkového katastra. § 126 Ten, kto vyhotovil geometrický plángeometrický plán a nemá osobitné oprávnenie vydané Úradom, zabezpečí jeho potvrdenie, že náležitosťami a presnosťou zodpovedá predpisom upravujúcim vyhotovovanie geometrických plánov. § 127 Geometrický plánGeometrický plán sa predkladá na overenie katastrálnemu úradu, v ktorého obvode sa nachádzajú dotknuté pozemky, a to v troch rovnocenných vyhotoveniach; jedno vyhotovenie geometrického plánugeometrického plánu vyhotoveného na priesvitke ostáva na katastrálnom úrade. § 128 Katastrálny úrad pred overením geometrického plánugeometrického plánu preskúma súlad doterajšieho stavu výkazu výmer dotknutých pozemkov so stavom evidovaným v katastri a súlad s označením pridelených nových parcelných čísel; ak zistí nesúlad doterajšieho stavu výkazu výmer dotknutých pozemkov so stavom evidovaným v katastri, alebo nesúlad s označením pridelených parcelných čísel, vráti geometrický plángeometrický plán bez overenia tomu, kto ho vyhotovil s kontrolným záznamom obsahujúcim zistené závady. § 129 (1) Ak je geometrický plángeometrický plán vyhotovený v súlade s príslušnými predpismi, katastrálny úrad ho overí pečiatkou so štátnym znakom a podpisom pracovníka overujúceho geometrické plánygeometrické plány do 7 dní od dňa predloženia; geometrické plánygeometrické plány väčšieho rozsáhu, najmä líniové stavby a parcelácie, overí katastrálny úrad do 30 dní. (2) Ak geometrický plángeometrický plán predložený na overenie nie je vyhotovený v súlade s predpismi, katastrálny úrad ho do termínov uvedených v odseku 1 vráti na odstránenie chýb tomu, kto ho vyhotovil. Druhý oddiel KVALIFIKAČNÉ PREDPOKLADY NA VYHOTOVOVANIE A OVEROVANIE GEOMETRICKÝCH PLÁNOV § 130 (1) Geometrické plányGeometrické plány môže vyhotovovať fyzická osoba, a) ak má vysokoškolské vzdelanie odboru geodézie a kartografie a najmenej 1 rok odbornej praxe v evidencii nehnuteľností alebo v katastri, b) ak má vysokoškolské vzdelanie príbuzného smeru a najmenej tri roky odbornej praxe v evidencii nehnuteľností alebo v katastri; v prípade pochybnosti o uznaní príbuzného vzdelania rozhoduje Úrad, c) ak má úplné stredné vzdelanie geodetického smeru a päť rokov odbornej praxe v evidencii nehnuteľností alebo v katastri. (2) Právnická osoba môže vyhotovovať geometrické plánygeometrické plány, ak má v pracovnom alebo obdobnom pomere zamestnanca spĺňajúceho kritériá podľa odseku 1. § 131 (1) Geometrické plányGeometrické plány môže overovať pracovník katastrálneho úradu, ktorý má vysokoškolské vzdelanie odboru geodézie a kartografie alebo príbuzného smeru, päť rokov odbornej praxe a osobitné oprávnenie vydané Úradom. Tretí oddiel PRESNOSŤ MERAČSKÝCH PRÁC § 132 (1) Geometrickým základom katastrálnych máp sú body Česko-slovenskej trigonometrickej siete a body podrobného polohového bodového poľa. (2) Podrobné polohové bodové pole sa buduje s presnosťou, ktorá je daná základnou strednou súradnicovou chybou a) pri bodoch 1. triedy presnosti 0,02 m, b) pri ostatných bodoch najmenej 0,06 m. (3) Presnosť podrobného merania a výsledných súradníc lomových bodov vlastníckych hraníc a obvodov stavieb sa posudzuje k najbližším (blízkym) bodom podrobného polohového bodového poľa alebo základného bodového poľa. (4) Charakteristikou presnosti určenia súradníc x, y lomových bodov podľa odseku 3 je základná stredná súradnicová chyba mxy, daná vzťahom mxy=0,5mx2+my2, kde mx, my sú základné stredné chyby určenia súradníc x, y. (5) Charakteristika relatívnej presnosti určenia súradníc x a y dvojice lomových bodov podľa odseku 3 je základná stredná chyba md dĺžky d priamej spojnice bodov tejto dvojice, vypočítanej zo súradníc. (6) Súradnice lomových bodov podľa odseku 4 sú určené tak, aby a) charakteristika mxy neprekročila kritérium uxy v hodnote 1. v intravilánoch a mimo intravilánov v tých katastrálnych územiach, v ktorých boli vykonané pozemkové úpravy, 0,14 m, 2. v ostatných prípadoch 0,26 m, b) charakteristika md neprekročila kritérium ud, vypočítané pre každú dĺžku zo vzťahu ud =1,5 [(d + 12) : (d + 20)] uxy , pričom uxy má hodnotu podľa písmena a). (7) Overenie a testovanie výsledkov meračských prác (odsek 6) ustanovuje osobitný predpis.11) (8) V katastrálnej mape vedenej v grafickej forme sa podrobné body zobrazujú tak, aby presnosť zobrazenia bodov určených v geodetickom a miestnom súradnicovom systéme charakterizovaná strednou súradnicovou chybou zobrazenia bodu neprekročila hodnotu 0,16 mm na katastrálenej mape. (9) Dosiahnutie presnosti zobrazenia zmien hraníc katastrálnych území a vlastníckych hraníc podľa odseku 8 sa posudzuje podľa veľkosti rozdielu medzi priamo meranou dĺžkou medzi dvoma podrobnými bodmi a dĺžkou odmeranou na katastrálnej mape s prihliadnutím na zrážku katastrálnej mapy. Dosiahnutie presnosti sa posudzuje pri katastrálnej mape a) v mierke 1 :1000, 1 :2000 a 1 : 5000 podľa osobitného predpisu,14) b) v iných mierkach podľa uvedených odchýlok: Mierka katastrálnej mapy| Krajná odchýlka pre dĺžku v m ---|--- do 50 m| nad 50 m| nad 300 m 1 : 1250| 0,58| 0,68| - 1 : 1440| 0,67| 0,77| - 1 : 2500| 1,16| 1,26| - 1 : 2880| 1,26| 1,47| d/200 (10) Presnosť výpočtu výmer sa posudzuje podľa rozdielu výsledkov dvoch nezávisle vykonaných výpočtov výmer. Rozdiel nemôže prekročiť hodnotu krajnej odchýlky. (11) Hodnota krajnej odchýlky sa vypočíta v m2 zo vzorcov, kde P je vypočítaná výmera a) pri výmerách určených z priamo meraných mier alebo zo súradníc lomových bodov parcely alebo jej dielu, ktoré boli vypočítané z priamo meraných mier v porovnaní s výmerami určenými graficky pre mierku mapy: 1 : 1000| uMP=0,25.P+2 ---|--- 1 : 1250 a 1 : 1440| uMP=0,35.P+3 1 : 2000| uMP=0,50.P+4 1 : 2500 a 1 : 2880| uMP=0,90.P+7 1 : 5000 | uMP=1,20.P+10 b) pri výmerách určených nezávisle dvakrát graficky pre mierku mapy 1 : 1000| uMP=0,20.P+3 ---|--- 1 : 2500 a 1 : 1440| uMP=0,30.P+4 1 : 2000| uMP=0,40.P+6 1 : 2500 a 1 : 2880| uMP=0,60.P+8 1 : 5000 | uMP=1,05.P+14 (12) Hodnota krajnej odchýlky v m2 medzi doterajšou výmerou skupiny a novou výmerou sa určí, ak sú a) doterajšie a nové výmery určené zo súradníc lomových bodov obvodu parcely alebo jej dielu, ktoré boli vypočítané z priamo meraných mier zo vzorca uMP = 0,5 (n1 \\+ n2 \\- 1), kde n1 je počet doterajších parciel v skupine, n2 je počet nových parciel alebo jej dielov v skupine, b) doterajšie a nové výmery skupiny určené graficky alebo kombináciou rôznych spôsobov, dvojnásobnou hodnotou, vypočítanou podľa vzorcov uvedených v odseku 10 písm. b). § 133 (1) Zmeny hraníc označených trvalým spôsobom a zmeny stavieb sa merajú s krajnou odchýlkou na presnosť podrobných bodov určenú pre štvrtú triedu presnosti; tam, kde je katastrálna mapakatastrálna mapa vyhotovená v katastrálnom konaní a tam, kde to určí katastrálny úrad, sa meria podľa kritérií určených pre tretiu triedu presnosti. (2) Iné zmeny, ako sú uvedené v odseku 1, sa merajú a) v katastrálnom konaní s presnosťou, aká bola použitá na vyhotovenie katastrálnej mapy, b) pri zákresoch zmien s presnosťou určenou katastrálnym úradom, c) v ďalších prípadoch s presnosťou určenou katastrálnym úradom. ŠIESTA ČASŤ VYHOTOVOVANIE VEREJNÝCH LISTÍN A POSKYTOVANIE ĎALŠÍCH ÚDAJOV Prvý oddiel SPOLOČNÉ USTANOVENIA § 134 (1) Katastrálne úrady dbajú, aby pri vyhotovovaní odpisov, výpisov alebo náčrtov z katastrálneho operátu nedošlo k jeho znehodnoteniu. (2) Ten, kto si robí z katastrálneho operátu odpis, výpis alebo náčrt, je povinný dodržiavať pokyny katastrálneho úradu na zabezpečenie ochrany katastrálneho operátu; ak ich nedodržiava, katastrálny úrad mu vyhotovenie odpisu, výpisu alebo náčrtu odmietne. § 135 (1) Katastrálny úrad pri vyhotovovaní kópií z katastrálneho operávu alebo z jeho časti dbá na dodržiavanie predpisov o ochrane osobnosti a o ochrane osobných údajov. (2) Pracovníci katastrálneho úradu sú povinní zachovať mlčanlivosť o majetkových pomeroch vlastníkov nehnuteľností a iných oprávnených osôb, ako aj o súvisiacich informáciách. (3) Katastrálny úrad urobí opatrenia, aby osoby v pracovnom alebo obdobnom pomere dodržiavali povinnosť uvedenú v odsekoch 1 a 2 a aby nevyužívali informácie katastra na zárobkové účely, prípadne, aby ich inak nezneužívali. Z tohto dôvodu uzavrie katastrálny úrad s každým pracovníkom, ako aj s osobou v obdobnom pomere osobitnú dohodu o dodržiavaní uvedených povinností aj po skončení pracovného alebo obdobného pomeru. § 136 (1) Ak katastrálny úrad nie je miestne príslušný na vyhotovenie potvrdeného výpisu zo súboru popisných informácií katastrálneho operátu, identifikácie parciel, prípadne na vyhotovenie odpisu a kópie, ktoré nie sú verejnými listinami, ako aj na poskytnutie iných informácií pre informačné systémy o nehnuteľnostiach, ako aj na poskytnutie ďalších informácií, postúpi žiadosť miestne príslušnému katastrálnemu úradu a žiadateľa o tom bezodkladne informuje. (2) Miestne príslušný katastrálny úrad vyhotoví požadovanú listinu, prípadne pripraví ďalšie požadované informácie a poskytne ich žiadateľovi prostredníctvom toho katastrálneho úradu, na ktorom žiadatel žiadal vyhotovenie listiny, prípadne poskytnutie informácií. Druhý oddiel VYHOTOVOVANIE POTVRDENÝCH VÝPISOV A KÓPIÍ § 137 Na požiadanie vyhotoví katastrálny úrad výpis z listu vlastníctva alebo z pozemkovej knihy, prípadne železničnej knihy, ako aj kópiu z katastrálnej mapy alebo kópiu z listu vlastníctva (ďalej len „potvrdený výpis a kópia“), ktorý je verejnou listinou.12) § 138 (1) Potvrdený výpis alebo kópia sa zásadne vyhotovuje technickými prostriedkami. (2) Potvrdený výpis z listu vlastníctva obsahuje len platný stav bez ohľadu na predchádzajúce zápisyzápisy. § 139 (1) Na kópii z pozemkovoknižnej vložky sa neplatný stav prečiarkne a výslovne sa uvedie, že táto úprava bola urobená s cieľom zdôrazniť platný stav. (2) Kópiu z listu vlastníctva možno vyhotoviť úradným potvrdením rozmnoženiny z originálu listu vlastníctva. § 140 Potvrdený výpis alebo kópia obsahuje dátum vyhotovenia, pečiatku so štátnym znakom a podpis povereného pracovníka katastrálneho úradu. § 141 Ak ten, kto požiada o vyhotovenie potvrdeného výpisu výslovne neuvedie, že chce výpis len z časti listu vlastníctva, vyhotoví sa úplný výpis. Tretí oddiel VYHOTOVOVANIE IDENTIFIKÁCIÍ PARCIEL § 142 Identifikácia parciel sa vyhotovuje, ak údaje o pozemku podľa pozemkovej knihy alebo železničnej knihy, prípadne v listine, ktorá nebola v pozemkovej knihe alebo v železničnej knihe zapísaná, najmä parcelné číslo a výmera, nie sú totožné s údajmi podľa súboru popisných informácií katastrálneho operátu a nie sú evidované na liste vlastníctva. § 143 Identifikácia parciel obsahuje parcelné čísla, druh pozemkov, výmeru, prípadne geometrické zobrazenie pozemku. Ak údaje podľa pozemkovej knihy alebo železničnej knihy, prípadne údaje v skorších listinách a údaje podľa súboru popisných informácií katastrálneho operátu obsahujú aj číslo stavieb a spôsob užívania stavieb, uvádzajú sa v identifikácii parciel. § 144 Identifikácia parciel sa vyhotovuje vo dvoch vyhotoveniach, pričom jedno vyhotovenie ostáva na katastrálnom úrade a druhé vyhotovenie predkladateľ prikladá k verejnej listine alebo inej listine. Štvrtý oddiel VYHOTOVOVANIE ODPISOV A KÓPIÍ Z KATASTRÁLNEHO OPERÁTU, KTORÉ NIE SÚ VEREJNÝMI LISTINAMI § 145 (1) Katastrálny úrad poskytne na požiadanie odpis alebo kópiu z katastrálného operátu, ktorý nie je potvrdený a ktorý nie je verejnou listinou. Odpisy a kópie, ktoré nie sú verejnými listinami, katastrálny úrad nepotvrdzuje. (2) Katastrálny úrad umožní na požiadanie vyhotovenie odpisu alebo kópie z katastrálneho operátu. Takéto odpisy alebo kópie nie sú verejnými listinami a katastrálny úrad ich nepotvrdzuje. § 146 Ten, kto si vyhotovuje odpis z katastrálneho operátu, je povinný dbať na to, aby nedošlo k poškodeniu alebo zničeniu katastrálneho operátu; ak túto povinnosť poruší, katastrálny úrad mu ďalšie vyhotovenie odpisu odoprie. Piaty oddiel POSKYTNUTIE INFORMÁCIÍ PRE INFORMAČNÉ SYSTÉMY O NEHNUTEĽNOSTIACH A POSKYTOVANIE ĎALŠÍCH ÚDAJOV § 147 (1) Katastrálny úrad, prípadne iná organizácia poverená Úradom, poskytne na požiadanie a za odplatu informácie pre informačné systémy o nehnuteľnostiach, ako aj ďalšie údaje. Tieto informácie nemajú povahu verejnej listiny. (2) Katastrálny úrad, prípadne iná organizácia poverená Úradom, poskytuje z katastra vybrané súbory popisných informácií alebo ich častí na budovanie iných informačných systémov v tvare umožňujúcom počítačové spracovanie. (3) Vybrané súbory popisných informácií alebo ich časti obsahujúce údaje o právnych vzťahoch, vrátane údajov o vlastníkoch nehnuteľností, sa poskytujú na budovanie iných informačných systémov o nehnuteľnostiach len so súhlasom Úradu. (4) Katastrálny úrad poskytuje vybrané súbory z geodetických informácií alebo ich častí na budovanie iných informačných systémov v tvare umožňujúcom počítačové spracovanie v tých katastrálnych územiach, kde to umožňuje stav budovania automatizovaného informačného systému katastra. (5) Súbory geodetických informácií a súbory popisných informácií alebo ich časti poskytnuté na budovanie iných informačných systémov v tvare umožňujúcom počítačové spracovanie možno používať iba pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií a podliehajú autorským právam. SIEDMA ČASŤ SÍDLA A ÚZEMNÁ PÔSOBNOSŤ KATASTRÁLNYCH ÚRADOV § 148 (1) Sídla a územná pôsobnosť katastrálnych úradov sa ustanovujú takto a) katastrálny úrad so sídlom v Bratislave s územnou pôsobnosťou pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a pre okresy Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín a Trnava, b) katastrálny úrad so sídlom v Banskej Bystrici s územnou pôsobnosťou pre okresy Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom a Žilina, c) katastrálny úrad so sídlom v Košiciach s územnou pôsobnosťou pre okresy Bardejov, Humenné, Košice, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov a Vranov nad Topľou. (2) Úrad môže zriadiť v sídlach okresov a v sídlach obvodov podľa potreby pracoviská katastrálneho úradu. (3) O zriadení pracovísk katastrálneho úradu informuje Úrad verejnosť. ÔSMA ČASŤ SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA Spoločné ustanovenia § 149 Trvalým označením lomových bodov hraníc pozemkov vymedzených právnymi vzťahmi, hraníc obcí, hraníc katastrálnych území a hraníc zastavaného územia obce sa rozumie stavba, múr, murovaný plot, kamenné medzníky, lomový kameň, železobetónové medzníky, betónové stĺpy, železné rúrky s priemerom najmenej 6 cm vyplnené betónom a spojené so zemou betónom, pričom tieto rúrky musia mať dĺžku minimálne 50 cm (prípadne obdobne dlhé železné koľajnice), znaky z plastov a hraničný kopec predpísaného tvaru. V močaristých územiach sa trvalo stabilizuje lomový bod kolom s priemerom najmenej 0,1 m a dĺžkou 1,5 m. Na tvrdých podkladoch (napr. betón, skala) sa trvalo stabilizuje lomový bod zapustením klinca alebo iného vhodného kovového predmetu alebo vytesaním kríža na opracovanú plochu. § 150 Katastrálny úrad a účastníci katastrálneho konania sú povinní v katastrálnom konaní postupovať tak, aby nedochádzalo ku škodám na majetku. V prípade vzniku takejto škody poskytne kátastrálny úrad poškodenej osobe, na jej požiadanie, súčinnosť pri zabezpečení dôkazov potrebných na uplatnenie nároku na náhradu, škody, najmä vyhotoví záznam o rozhodujúcich skutočnostiach. § 151 Novou stavbou na účely tejto vyhlášky sa rozumie stavba, ku ktorej kolaudačné rozhodnutie alebo užívacie povolenie nadobudlo právoplatnosť po 1. októbri 1976. § 152 Stavba, ku ktorej kolaudačné rozhodnutie alebo užívacie povolenie nadobudlo právoplatnosť do 1. októbra 1976, sa do operátu katastra zapíše na základe oznámenia obce, kedy bola stavba postavená a aké jej bolo udelené súpisné číslo. § 153 (1) Priemetom stavby sa rozumie prienik vonkajšieho obvodu stavby s terénom alebo pri netypických stavbách priemetom vonkajšieho obvodu stavby. (2) Podzemné stavby sa v súbore geodetických informácií a v súbore popisných informácií evidujú v mieste prieniku stavby s terénom. (3) Nadzemné stavby sa v súbore geodetických informácií vyznačujú svojim priemetom; v súbore popisných informácií sa evidujú tie časti stavieb, ktoré sú spojené so zemou pevným základom a sú označené parcelným číslom. Prechodné ustanovenia § 154 Listy vlastníctva založené pred účinnosťou tejto vyhlášky sa používajú až dovtedy, kým údaje o právnych vzťahoch v nich sa nezmenia. § 155 (1) Údaje o bonitovaných pôdnoekologických jednotkách budú preberané do katastra postupne od príslušných orgánov pôdohospodárstva; ich prebratie a následné vydávanie katastrálnymi úradmi bude zverejňované v Spravodajcovi Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra. (2) Údaje o príslušnosti nehnuteľností k intravilánu budú priemietnuté do odtlačku katastrálnej mapy po ich ustanovení v osobitnom predpise. § 156 Účinnosť Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Predseda: Ing. Horňanský CSc. v. r. Príloha č. 1 395kB Príloha č. 2 406kB Príloha č. 3 Charakteristika jednotlivých druhov pozemkov Druh pozemku| Charakteristika účelu využívania ---|--- A. poľnohospodárska pôda 1\\. Orná pôda| a) pozemky, na ktorých sa pestujú obilniny, okopaniny, krmoviny, technické plodiny, zelenina a iné záhradné plodiny, a to spravidla v určených osevných postupoch, b) pozemky dočasne zatrávnené alebo využívané na pestovanie viacročných krmovín, c) pareniská, skleníky a japany, pokiaľ sú zriadené na ornej pôde. 2\\. Chmeľnice| pozemky vysadené chmeľom (vek chmeľnice nie je rozhodujúci). 3\\. Vinice| pozemky, na ktorých sa pestuje vinič (odrody plodné a podpníkové a ich vek nie je rozhodujúci). 4\\. Záhrady| a) pozemky spravidla oplotené, na ktorých sa trvale a prevažne pestuje zelenina, kvety a iné záhradné plodiny, spravidla pre vlastnú potrebu a bez určených osevných postupov ako polné plodiny, b) pozemky vysadené ovocnými stromami alebo krovinami až do výmery 0,25 ha (pozemky spravidla tvoria celok s obytnými a hospodárskymi budovami), c) pozemky využívané do výmery 0,25 ha ako škôlky ovocných alebo okrasných stromov, viničové škôlky a škôlky pre chmeľové sadivo, d) pozemky do výmery 0,25 ha využívané na pareniská, skleníky a japany. 5\\. Ovocné sady| a) pozemky s výmerou nad 0,25 ha súvisle vysadené ovocnými stromami v hustote na 1 ha najmenej \\- pri vysokokmeňoch a polokmeňoch jadrovín a čerešní ……… 90 stromov, \\- pri vysokokmeňoch a polokmeňoch sliviek, sliviek domácich, guľatoplodných ringlôt a višní ……… 150 stromov, \\- pri vysokokmeňoch a polokmeňoch marhúľ, broskýň a štvrťkmeňoch jadrovín ……… 200 stromov, \\- pri štvrťkmeňoch marhúľ, broskýň a višní ………. 400 stromov, b) pozemky s výmerou nad 0,25 ha, využívané na pestovanie zákrskov ovocných stromov v hustote najmenej 500 zákrskov na 1 ha, c) pozemky s výmerou nad 0,25 ha, na ktorých sa pestujú výhradne čierne ríbezle v hustote 1000 kríkov na 1 ha alebo ostatné druhy ríbezlí alebo egreša s hustotou najmenej 2000 kríkov na 1 ha. Spoločné ustanovenia k písmenám a) až c) Plochy vysadené zákrskami a bobuľovinami sa charakterizujú ako sad ihneď po uskutočnenej výsadbe v bežnom roku, štvrťkmene po 3 rokoch, polokmene a vysokokmene po 6 rokoch od výsadby. Pri sadoch zmiešaných, t.j. sadoch vysadených rôznymi druhmi a tvarmi ovocných stromov sa zistí hustota vysadenia prepočítaním podľa pripojenej tabuľky. Sady, pri ktorých nie sú splnené podmienky uvedené v predchádzajúcich odsekoch, sa vykazujú celou plochou v tom druhu pozemku, kam ich plocha podľa svojho výrobného určenia patrí s poznámkou "sad". 6\\. Trvalé trávne porasty| a) pozemky trvale porastené trávami, pri ktorých hlavným výťažkom je seno (tráva), aj keď sa náhodne spásajú, b) pozemky porastené trávami, ktoré sú určené na trvalé spásanie, aj keď sa náhodne aj kosia, c) pozemky využívané ako pastva; tu sa vykazujú aj pastevné výbehy pre hovädzí dobytok, ošívané a hydinu. Spoločné ustanovenia pre písmená a) až c) Druh pozemku - trvalé trávne porasty - sa nemení, aj keď sa za účelom zúrodnenia dočasne orú, najdlhšie však na dobu 4 rokov. B. Lesné pozemky 1\\. Lesnými pozemkami sú| a) pozemky, porastené lesnými drevinami, ktoré slúžia na plnenie funkcií lesov (ďalej len "lesné porasty"), a pozemky, na ktorých boli lesné porasty dočasne odstránené s cieľom ich obnoviť alebo s cieľom zriadiť lesné škôlky, prípadne lesné semenné plantáže, b) pozemky bez lesných porastov, ktoré slúžia lesnému hospodárstvu a sú preň nepostrádateľné (rozdeľovacie prieseky, lesné cesty, plochy horských lesných skladov a pod.), c) pozemky nad hornou hranicou stromovej vegetácie vo vysokohorských oblastiach, s výnimkou zastavaných pozemkov a ich príjazdových komunikácií. 2\\. Orgán štátnej správy, môže za lesné pozemky vyhlásiť| a) pozemky, ktoré možno najhospodárnejšie lesného hospodárstva využiť na zalesnenie b) pozemky, ktoré sa majú zalesniť najmä z vodohospodárskych, pôdoochranných, zdravotných, rekreačných a estetických dôvodov, c) nezalesnené pozemky vnútri lesov, ktoré slúžia alebo majú slúžiť na plnenie funkcií lesov, najmä pri tvorbe a ochrane prírodného prostredia. 3\\. V pochybnostiach, či ide o pozemok patriaci do lesného pôdneho fondu podľa odseku 1, rozhoduje orgán štátnej správy lesného hospodárstva. 4\\. Lesnými pozemkami nie sú a ani sa za ne nemôžu vyhlásiť pozemky, pokiaľ sú súčasťou poľnohospodárskeho pôdneho fondu. C. Nepoľnohospodárske a nelesné pozemky 1\\. Vodné plochy| a) rybníky alebo potoky s chovom rýb (rybníky s chovom rýb, pozemky rybníkov, ktoré sú letnené, a potoky, ktoré sú vyhradené pre chov pstruhov), b) močiare, jazerá, rybníky a potoky, ktoré neslúžia alebo nie sú určené na chov rýb, rieky, náhony, priehrady a iné nádrže (umelé aj prírodné), prieplavy, odvodňovacie a zavodňovacie kanály, vodné toky a otvorené odpadové kanály. 2\\. Zastavané plochy a nádvoria | a) pozemky, na ktorých sú postavené stavby, okrem skleníkov a japanov, b) nádvoria, ktoré patria k obytným, hospodárskym alebo priemyselným stavbám. 4\\. Ostatné plochy: všetky pozemky, ktoré nie sú uvedené v oddieloch A, B, C.1. a C.2. a sú to pozemky určené | a) ako skladiskové a dielenské priestory (najmä pozemky, ktoré nie sú oplotené alebo obstavané budovami s nimi hospodársky súvisiacimi) ďalej stavebné miesta, pokiaľ v súčasnej dobe slúžia iným účelom a nedajú sa poľnohospodársky využiť, b) pre dopravu (hradské, stále vozové cesty, chodníky, námestia) a pozemky dráh alebo pre telekomunikácie (pozemku slúžiace na prevádzku rádiových staníc), c) pre zdravotníctvo, telesnú výchovu a rekreáciu (plavárne, ihriská, cvičiská, jazdiarne), ďalej rekreačné plochy pri chatách a hoteloch (sú to plochy slúžiace na opaľovanie, rôzne loptové hry a pod.), d) ako štátne prírodné rezervácie alebo iné podľa príslušných predpisov chránené územia, ako aj areály kultúrnych pamiatok, pokiaľ na nich nie je uskutočňovaná poľnohospodárska výroba alebo nejde o lesné pozemky, e) ako parky, verejné a súkromné okrasné záhrady, f) na dobývanie nerastov a iných surovín (rašeliniská, štrkoviská, hliniská, lomy a devastované pozemky), g) na ukladanie vedľajších produktov pri ťažbe nerastov a iných surovín a ako stále manipulačné priestory a pod. (haldy pri šachtách, silážne jamy, trvalé poľné mláky, tvrdé výbehy pre hydinu, hovädzí dobytok a ošípané, zdochliniská a pod.), h) na cintoríny, ch) na pozemky, ktoré nemožno poľnohospodársky obrábať, ako napr. rokliny, výmole, vysoké medze s kroviskami alebo kamením, ochranné hrádze, bermy pri regulovaných vodných tokoch a pozemky, ktoré neposkytujú trvalý úžitok z iných dôvodov, napr. plochy zarastené kroviskami alebo zanesené štrkom alebo kamením alebo slatiny, t.j. plochy zamokrené alebo porastené rašelinovým machom, málo únosné. Tabuľka pre výpočet jednotlivých druhov stromov pri zisťovaní hustoty vysadených sadov Zistený (prepočítaný) druh stromov| Koeficient, ktorým sa násobí zistený počet stromov uvedený v stĺpci „a“ pri prepočte na: ---|--- Vysokokmene a polokmene| štvrťkmene| | jadrovín| sliviek, sliviek domácich, guľatoplodných ringlôt a višní| marhúľ, brosk. a štvrťkmene jadrovín| marhúľ, broskýň a višní| a| b| c| d| e| f Vysokokmene a polokmene jadrovín| -| 1,67| 2,22| 4,44| 5,56 Vysokokmene a polokmene sliviek, sliviek domácich, guľatoplodných ringlôt a višní| 0,60| -| 1,33| 2,67| 3,33 Vysokokmene a polokmene marhúľ, broskýň a štvrťkmene jadrovín| 0,45| 0,75| -| 2,00| 2,50 Štvrťkmene marhúľ, broskýň a višní| 0,22| 0,38| 0,50| -| 1,25 Zákrsky| 0,18| 0,30| 0,40| 0,80| - Poznámka: prepočet sa vykoná na ten druh stromov, ktorý prevažuje. 1) § 7 ods. 2 a § 30 ods. 5 zákona SNR č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike. 2) § 8 ods. 2 zákona č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam. § 19 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 3) § 23 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 4) § 14 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 5) § 15 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 6) § 16 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 7) § 27 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 8) § 24 ods. 1 zákona SNR č. 266/1992 Zb. 9) § 30 ods. 2 druhá veta zákona SNR č. 266/1992 Zb. 10) § 15 písm. b) zákona SNR č. 266/1992 Zb. 11) ČSN 01 3410 Mapy veľkých mierok. Základné a účelové mapy. 12) § 39 ods. 1 zákona SNR č. 266/1992 Zb.
Zákon č. 597/1992 Sb.
Zákon č. 597/1992 Sb. Zákon o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře Vyhlášeno 23. 12. 1992, datum účinnosti 23. 12. 1992, částka 121/1992 * Čl. I - § 1 (§ 1 — § 3) * Čl. II - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se uplynutím dne 31. prosince 1992 mění takto: * Čl. III - Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušují: * Čl. IV Aktuální znění od 23. 12. 1992 597 ZÁKON ze dne 2. prosince 1992 o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I § 1 (1) Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje Československý rozhlas. (2) Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje Československá televize. (3) Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje Československá tisková kancelář. § 2 (1) Nemovité a movité věci ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, Československé televizi a Československé tiskové kanceláři, majetková a jiná práva České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, Československé televizi a Československé tiskové kanceláři, dále práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, majetková práva s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy a jiná práva a závazky Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře na území České republiky přecházejí dnem uvedeným v § 1 na Českou republiku, pokud zákon České národní rady nestanoví jinak. (2) Nemovité a movité věci ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, Československé televizi a Československé tiskové kanceláři, majetková a jiná práva České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, Československé televizi a Československé tiskové kanceláři, dále práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, majetková práva s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy a jiná práva a závazky Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře na území Slovenské republiky přecházejí dnem uvedeným v § 1 na Slovenskou republiku, pokud zákon Národní rady Slovenské republiky nestanoví jinak. (3) Majetková práva nehmotné povahy se převádějí na základě smlouvy podle zvláštních předpisů.1) (4) U majetku, u něhož nelze uplatnit hledisko uvedené v odstavcích 1 až 3, se při dělení majetku Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře použije hledisko odpovídající v zásadě podílu počtu obyvatelstva České republiky a Slovenské republiky, podle něhož přechází majetek na Českou republiku a na Slovenskou republiku v poměru dva ku jedné. § 3 (1) Organizace uvedené v § 1 nemohou mimo obvyklé hospodaření uzavírat smlouvy o převodu vlastnictví majetku, k němuž jim přísluší právo hospodaření.2) (2) Organizace uvedené v § 1 mohou uzavírat nájemní a jiné smlouvy o užívání majetku, k němuž jim přísluší právo hospodaření jen na dobu do dne přechodu tohoto majetku na organizace určené zákony České národní rady nebo zákony Národní rady Slovenské republiky. Nájemní smlouvy uzavřené na dobu delší než k 31. prosince 1992 pozbývají po dni 31. prosince 1992 platnosti. (3) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může v odůvodněných případech povolit vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Čl. II Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se uplynutím dne 31. prosince 1992 mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se vypouštějí slova „na základě zákona Federálního shromáždění“. 2. § 9 odst. 3 zní: „(3) Příslušné orgány České republiky a Slovenské republiky rozhodnou o rozdělení přenosových cest (částí kmitočtového spektra) a sítí vysílačů mezi provozovatele ze zákona a provozovatele na základě licence na území České republiky a Slovenské republiky.“. 3. § 9 odst. 4 se vypouští. 4. V § 17 písm. d) se vypouštějí slova „provozovatelům, kteří získali oprávnění k vysílání na základě zákona Federálního shromáždění,“.3 5. § 23 odst. 1 a 2 se vypouštějí. 6. § 24 se vypouští. 7. § 27 se vypouští. Čl. III Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušují: 1. zákon č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlasu; 2. zákon č. 18/1964 Sb., o Československé televizi; 3. zákon č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři; 4. § 4 odst. 2 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 1/1967 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, ve znění pozdějších předpisů; 5. § 1 písm. a) zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků; 6. zákon č. 310/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. 1) Např. zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 35/1965 Sb., o literárních, vědeckých a uměleckých dílech (autorský zákon) - (úplné znění č. 247/1990 Sb.). 2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky Vyhlášeno 28. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 1/1993 * HLAVA PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ * HLAVA DRUHÁ - MOC ZÁKONODÁRNÁ * HLAVA TŘETÍ - MOC VÝKONNÁ * HLAVA ČTVRTÁ - MOC SOUDNÍ * HLAVA PÁTÁ - NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD * HLAVA ŠESTÁ - ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * HLAVA SEDMÁ - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA * HLAVA OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Aktuální znění od 1. 6. 2013 (98/2013 Sb.) 1 ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 16. prosince 1992 Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně: PREAMBULE My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Čl. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Čl. 3 Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. Čl. 4 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Čl. 5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Čl. 6 Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. Čl. 7 Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Čl. 8 Zaručuje se samospráva územních samosprávných celkůúzemních samosprávných celků. Čl. 9 (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Čl. 10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Čl. 10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. Čl. 10b (1) VládaVláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a. (2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády. (3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor. Čl. 11 Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. Čl. 12 (1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. (2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. Čl. 13 Hlavním městem České republiky je Praha. Čl. 14 (1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. HLAVA DRUHÁ MOC ZÁKONODÁRNÁ Čl. 15 (1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Čl. 16 (1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. (2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Čl. 17 (1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí. (2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění. Čl. 18 (1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. (2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému. (3) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Čl. 19 (1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let. (2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. (3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. Čl. 20 Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon. Čl. 21 Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu. Čl. 22 (1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. (2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora. Čl. 23 (1) Poslanec složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní. (2) Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní. (3) Slib poslance a senátora zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“. Čl. 24 Poslanec nebo senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, učiní tak způsobem stanoveným zákonem. Čl. 25 Mandát poslance nebo senátora zaniká a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období, c) vzdáním se mandátu, d) ztrátou volitelnosti, e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny, f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22. Čl. 26 Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Čl. 27 (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech. (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem. (3) Za přestupkypřestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno. (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. Čl. 28 Poslanec i senátor má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem. Čl. 29 (1) Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny. (2) Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu. Čl. 30 (1) Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců. (2) Řízení před komisí upraví zákon. Čl. 31 (1) Komory zřizují jako své orgány výbory a komise. (2) Činnost výborů a komisí upraví zákon. Čl. 32 Poslanec nebo senátor, který je členem vládyvlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí. Čl. 33 (1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. (2) Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10. (3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vládavláda. (4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vládyvlády; vyhlašuje se stejně jako zákony. (5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti. Čl. 34 (1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb. (2) Zasedání komory může být usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit sto dvacet dnů v roce. (3) V době přerušení zasedání může předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu svolat komoru ke schůzi před stanoveným termínem. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vládavláda nebo nejméně pětina členů komory. (4) Zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním. Čl. 35 (1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vláděvládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vládavláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. (3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. Čl. 36 Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem. Čl. 37 (1) Společnou schůzi komor svolává předseda Poslanecké sněmovny. (2) Pro jednání společné schůze komor platí jednací řád Poslanecké sněmovny. Čl. 38 (1) Člen vládyvlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Člen vládyvlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde však se člen vládyvlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vládyvlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast. Čl. 39 (1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. (2) K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak. (3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. (4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Čl. 40 K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Čl. 41 (1) Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. (2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vládavláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku. Čl. 42 (1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vládavláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. Čl. 43 (1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. (2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. (3) Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vláděvládě. (4) VládaVláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. (5) VládaVláda dále rozhoduje a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. (6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vládavláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vládyvlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vládyvlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory. Čl. 44 (1) VládaVláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. (2) Nevyjádří-li se vládavláda do třiceti dnů od doby, kdy jí byl návrh zákona doručen, platí, že se vyjádřila kladně. (3) VládaVláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vládavláda spojí žádost o vyslovení důvěry. Čl. 45 Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu. Čl. 46 (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení. (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat. Čl. 47 (1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. (2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat. (3) Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. (4) Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné. Čl. 48 Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona přijat. Čl. 49 K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob, b) spojeneckých, mírových a jiných politických, c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je třeba souhlasu obou komor Parlamentu. Čl. 50 (1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. (2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Čl. 51 Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vládyvlády. Čl. 52 (1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. (2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. Čl. 53 (1) Každý poslanec má právo interpelovat vláduvládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. (2) Interpelovaní členové vládyvlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího podání. HLAVA TŘETÍ MOC VÝKONNÁ Prezident republiky Čl. 54 (1) Prezident republiky je hlavou státu. (2) Prezident republiky je volen v přímých volbách. (3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný. Čl. 55 Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu. Čl. 56 (1) Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. (2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. (3) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky. (4) Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát. (5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů. (6) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. (7) Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů. (8) Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním. (9) Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky předseda Poslanecké sněmovny. Čl. 57 (1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu. (2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Čl. 58 Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon. Čl. 59 (1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“. Čl. 60 Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen. Čl. 61 Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Senátu. Čl. 62 Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vládyvlády a přijímá jejich demisi, odvolává vláduvládu a přijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny, c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu, d) pověřuje vláduvládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vládyvlády, e) jmenuje soudce Ústavního souduÚstavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího souduNejvyššího soudu, g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, k) jmenuje členy Bankovní rady České národní bankyČeské národní banky. Čl. 63 (1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vláduvládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) nařizuje, aby se trestní řízenítrestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, k) má právo udělovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vládyvlády nebo jím pověřeného člena vládyvlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vládyvlády nebo jím pověřeného člena vládyvlády, odpovídá vládavláda. Čl. 64 (1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vládyvlády, vyžádat si od vládyvlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládouvládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Čl. 65 (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt. (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, a to pro velezraduvelezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradouvelezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soudÚstavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán. Čl. 66 Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vládyvlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vládyvlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vládyvlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Vláda Čl. 67 (1) VládaVláda je vrcholným orgánem výkonné moci. (2) VládaVláda se skládá z předsedy vládyvlády, místopředsedů vládyvlády a ministrů. Čl. 68 (1) VládaVláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. (2) Předsedu vládyvlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vládyvlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (3) VládaVláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. (4) Pokud nově jmenovaná vládavláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vládavláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vládyvlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. (5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vládyvlády ostatní členy vládyvlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Čl. 69 (1) Člen vládyvlády skládá slib do rukou prezidenta republiky. (2) Slib člena vládyvlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“. Čl. 70 Člen vládyvlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 71 VládaVláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry. Čl. 72 (1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vláděvládě nedůvěru. (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vláděvládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Čl. 73 (1) Předseda vládyvlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vládyvlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vládyvlády. (2) VládaVláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. VládaVláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. (3) Podá-li vládavláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme. Čl. 74 Prezident republiky odvolá člena vládyvlády, jestliže to navrhne předseda vládyvlády. Čl. 75 Prezident republiky odvolá vláduvládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. Čl. 76 (1) VládaVláda rozhoduje ve sboru. (2) K přijetí usnesení vládyvlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Čl. 77 (1) Předseda vládyvlády organizuje činnost vládyvlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony. (2) Předsedu vládyvlády zastupuje místopředseda vládyvlády nebo jiný pověřený člen vládyvlády. Čl. 78 K provedení zákona a v jeho mezích je vládavláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vládyvlády a příslušný člen vládyvlády. Čl. 79 (1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. (2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. (3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Čl. 80 (1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízenítrestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. (2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon. HLAVA ČTVRTÁ MOC SOUDNÍ Čl. 81 Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Čl. 82 (1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. (2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon. (3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný. Ústavní soud Čl. 83 Ústavní soudÚstavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Čl. 84 (1) Ústavní soudÚstavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. (2) Soudce Ústavního souduÚstavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. (3) Soudcem Ústavního souduÚstavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání. Čl. 85 (1) Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního souduÚstavního soudu ujímá své funkce. (2) Slib soudce Ústavního souduÚstavního soudu zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.“. (3) Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován. Čl. 86 (1) Soudce Ústavního souduÚstavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání funkce soudce Ústavního souduÚstavního soudu vyloučeno. (2) Soudce Ústavního souduÚstavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činutrestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností. (3) Soudce Ústavního souduÚstavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního souduÚstavního soudu. Čl. 87 (1) Ústavní soudÚstavní soud rozhoduje a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem, c) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, e) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora, f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25, g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2, h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66, i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony, k) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. (2) Ústavní soudÚstavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nemůže být smlouva ratifikována. (3) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního souduÚstavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem, b) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. Čl. 88 (1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. (2) Soudci Ústavního souduÚstavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1. Čl. 89 (1) Rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soudÚstavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. (2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. (3) Rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn. Soudy Čl. 90 Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činytrestné činy. Čl. 91 (1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soudNejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení. (2) Působnost a organizaci soudů stanoví zákon. Čl. 92 Nejvyšší soudNejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soudÚstavní soud nebo Nejvyšší správní soud. Čl. 93 (1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu. (2) Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon. Čl. 94 (1) Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhodují jako samosoudci. (2) Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané. Čl. 95 (1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. (2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Čl. 96 (1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva. (2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně. HLAVA PÁTÁ NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD Čl. 97 (1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. (2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. (3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon. HLAVA ŠESTÁ ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Čl. 98 (1) Česká národní bankaČeská národní banka je ústřední bankoubankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. (2) Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon. HLAVA SEDMÁ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA Čl. 99 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celkyúzemními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celkyúzemními samosprávnými celky. Čl. 100 (1) Územní samosprávné celkyÚzemní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. (2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku. (3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. Čl. 101 (1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. (2) Vyšší územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem. (3) Územní samosprávné celkyÚzemní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. (4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celkůúzemních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Čl. 102 (1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. (2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. Čl. 104 (1) Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem. (2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku. (3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Čl. 105 Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. HLAVA OSMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 106 (1) Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou, jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996. (2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna. (3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2. (4) Do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího řádu České národní rady. Čl. 107 (1) Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým způsobem se při prvních volbách do Senátu určí třetina senátorů, jejichž volební období bude dvouleté, a třetina senátorů, jejichž volební období bude čtyřleté. (2) Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Senát třicátý den po dni voleb. Čl. 108 VládaVláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vláduvládu jmenovanou podle této Ústavy. Čl. 109 Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky. Čl. 110 Do 31. prosince 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy. Čl. 111 Soudci všech soudů České republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí účinnosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky. Čl. 112 (1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992. (2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky. (3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona. Čl. 113 Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.
Usnesení Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb.
Usnesení Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky Vyhlášeno 28. 12. 1992, datum účinnosti 28. 12. 1992, částka 1/1993 * HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ * HLAVA DRUHÁ - LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY * HLAVA TŘETÍ - PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN * HLAVA ČTVRTÁ - HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA * HLAVA PÁTÁ - PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU * HLAVA ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ Aktuální znění od 1. 10. 2021 (295/2021 Sb.) 2 USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky Předsednictvo České národní rady se usneslo takto: Předsednictvo České národní rady vyhlašuje LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky. Uhde v. r. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod: HLAVA PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Čl. 2 (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Čl. 3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Čl. 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. HLAVA DRUHÁ LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY Oddíl první Základní lidská práva a svobody Čl. 5 Každý je způsobilý mít práva. Čl. 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon. Čl. 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Čl. 8 (1) Osobní svoboda je zaručena. (2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. (3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činutrestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu. (4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu. (5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu. (6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů. Čl. 9 (1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na: a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody, b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby, c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých. Čl. 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Čl. 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obceobce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Čl. 12 (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. (2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízenítrestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. (3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. Čl. 13 Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Čl. 14 (1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. (2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit. (3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. (4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti. (5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem. Čl. 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Oddíl druhý Politická práva Čl. 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Čl. 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou. Čl. 19 (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Čl. 20 (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činůmtrestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. Čl. 21 (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Čl. 22 Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Čl. 23 Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. HLAVA TŘETÍ PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN Čl. 24 Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Čl. 25 (1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též a) právo na vzdělání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku, c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. HLAVA ČTVRTÁ HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA Čl. 26 (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince. Čl. 27 (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. Čl. 28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 30 (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Čl. 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. (3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. (6) Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Čl. 34 (1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Čl. 35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. HLAVA PÁTÁ PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU Čl. 36 (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. (4) Podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Čl. 37 (1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni. (4) Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Čl. 38 (1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. (2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Čl. 39 Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činemtrestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. Čl. 40 (1) Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činytrestné činy. (2) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízenítrestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. (3) Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. (4) Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. (5) Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem. (6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. HLAVA ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ Čl. 41 (1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. (2) Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad. Čl. 42 (1) Pokud Listina používá pojmu „občan“, rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. (3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu „občan“, rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství. Čl. 43 Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Čl. 44 Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.
Zákon č. 599/1992 Sb.
Zákon č. 599/1992 Sb. Zákon, kterým se zrušuje Československá akademie věd a upravuje způsob vypořádání majetkových a jiných práv Vyhlášeno 28. 12. 1992, datum účinnosti 28. 12. 1992, částka 122/1992 * § 1 - Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje Československá akademie věd. * § 2 - (1) Nemovité a movité věci, majetková práva s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československé akademii věd, dále práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů * § 3 - Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušují: * § 4 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 28. 12. 1992 599 ZÁKON ze dne 2. prosince 1992, kterým se zrušuje Československá akademie věd a upravuje způsob vypořádání majetkových a jiných práv Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje Československá akademie věd. § 2 (1) Nemovité a movité věci, majetková práva s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československé akademii věd, dále práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jakož i jiná práva a závazky Československé akademie věd na území České republiky přecházejí dnem uvedeným v § 1 na organizaci určenou zákonem České národní rady. (2) Nemovité a movité věci, majetková práva s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československé akademii věd, dále práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jakož i jiná práva a závazky Československé akademie věd na území Slovenské republiky přecházejí dnem uvedeným v § 1 na organizaci určenou zákonem Národní rady Slovenské republiky. (3) Majetková práva nehmotné povahy se převádějí na základě smlouvy podle zvláštních předpisů.1) (4) Majetek České a Slovenské Federativní Republiky, k němuž přísluší právo hospodaření Československé akademii věd a který leží mimo území České a Slovenské Federativní Republiky, bude ke dni uvedenému v § 1 vypořádán podle zásady odpovídající podílu počtu obyvatel České republiky a Slovenské republiky, podle něhož přechází majetek na nástupnické organizace v České republice a na nástupnické organizace ve Slovenské republice v poměru dva ku jedné. § 3 Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušují: 1. zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd; 2. zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd; 3. zákon č. 91/1977 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb.; 4. zákon č. 164/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb. a zákona č. 91/1977 Sb.; 5. zákon č. 299/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb., zákona č. 91/1977 Sb. a zákona č. 164/1990 Sb. § 4 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. 1) Např. zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 35/1965 Sb., o literárních, vědeckých a uměleckých dílech (autorský zákon) - (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
Zákon č. 625/1992 Sb.
Zákon č. 625/1992 Sb. Zákon o zániku státní organizace Československé státní dráhy Vyhlášeno 28. 12. 1992, datum účinnosti 28. 12. 1992, částka 129/1992 * § 1 - Uplynutím dne 31. prosince 1992 zaniká státní organizace Československé státní dráhy (dále jen „Československé státní dráhy“). * § 2 - (1) Nemovité věci na území České republiky ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku; s těmito nemovitými věcmi p * § 3 - (1) Majetková práva a závazky České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterým přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy, přecházejí na Českou republiku a na Slovenskou republiku spolu s majetk * § 4 - Majetek, majetková práva a závazky České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterým přísluší právo hospodaření Československým státním drahám a které nepřecházejí na Českou republiku nebo na Slovenskou republiku podle § 2 a 3, přecházejí uplynutím dne 31 * § 5 - Při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky, k němuž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, se uplatňuje hospodárnost, funkčnost a zachování dalšího využití tohoto majetku, aniž by byla dotčena ustanovení § 2 až 4. * § 6 - (1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k Československým státním drahám na území České republiky přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku. * § 7 - Práva a povinnosti Československých státních drah, které vyplývají z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích a která se podle svého obsahu vztahují pouze k České republice nebo k Slovenské republice, přecházejí uplynutím dne 31. prosi * § 8 - (1) Majetek, majetková práva a závazky a práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů, které podle § 2 až 7 přecházejí na Českou republiku, převezme organizace určená zákonem České národní rady. * § 9 - (1) K zajištění rozdělení a přechodu majetku, majetkových práv a závazků a jiných práv a závazků České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, jmenuje vláda České republiky a vláda Slovenské repu * § 10 - Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy, ve znění zákona č. 82/1990 Sb. a zákona č. 230/1992 Sb. * § 11 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 28. 12. 1992 625 ZÁKON ze dne 16. prosince 1992 o zániku státní organizace Československé státní dráhy Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Uplynutím dne 31. prosince 1992 zaniká státní organizace Československé státní dráhy (dále jen „Československé státní dráhy“). § 2 (1) Nemovité věci na území České republiky ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku; s těmito nemovitými věcmi přecházejí i movité věci ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, pokud tvoří s těmito nemovitými věcmi z funkčního hlediska jeden celek. (2) Nemovité věci na území Slovenské republiky ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Slovenskou republiku; s těmito nemovitými věcmi přecházejí i movité věci ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, pokud tvoří s těmito nemovitými věcmi z funkčního hlediska jeden celek. § 3 (1) Majetková práva a závazky České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterým přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy, přecházejí na Českou republiku a na Slovenskou republiku spolu s majetkem, ke kterému se vztahují. (2) Majetková práva nehmotné povahy se převádějí na Českou republiku a na Slovenskou republiku na základě smlouvy podle zvláštních předpisů.1) § 4 Majetek, majetková práva a závazky České a Slovenské Federativní Republiky, ke kterým přísluší právo hospodaření Československým státním drahám a které nepřecházejí na Českou republiku nebo na Slovenskou republiku podle § 2 a 3, přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku a Slovenskou republiku v poměru dva ku jedné. § 5 Při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky, k němuž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, se uplatňuje hospodárnost, funkčnost a zachování dalšího využití tohoto majetku, aniž by byla dotčena ustanovení § 2 až 4. § 6 (1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k Československým státním drahám na území České republiky přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku. (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k Československým státním drahám na území Slovenské republiky přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Slovenskou republiku. § 7 Práva a povinnosti Československých státních drah, které vyplývají z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích a která se podle svého obsahu vztahují pouze k České republice nebo k Slovenské republice, přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku nebo Slovenskou republiku; ostatní práva a povinnosti Československých státních drah, vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích, přecházejí uplynutím dne 31. prosince 1992 na Českou republiku a Slovenskou republiku. § 8 (1) Majetek, majetková práva a závazky a práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů, které podle § 2 až 7 přecházejí na Českou republiku, převezme organizace určená zákonem České národní rady. (2) Majetek, majetková práva a závazky a práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů, které podle § 2 až 7 přecházejí na Slovenskou republiku, převezme organizace určená zákonem Slovenské národní rady.2) § 9 (1) K zajištění rozdělení a přechodu majetku, majetkových práv a závazků a jiných práv a závazků České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československým státním drahám, jmenuje vláda České republiky a vláda Slovenské republiky své zmocněnce. (2) Pro vypořádání majetkových vztahů, práv a povinností, které nebudou vypořádány do 31. prosince 1992 podle předchozích ustanovení tohoto zákona, se zřizuje Komise. Tato Komise je složena rovným dílem ze členů jmenovaných vládou České republiky a vládou Slovenské republiky. Počet členů, způsob jednání a podmínky rozhodování, jakož i další podrobnosti činnosti této Komise stanoví její statut, který vydají do 31. prosince 1992 ve vzájemné dohodě vláda České republiky a vláda Slovenské republiky. § 10 Uplynutím dne 31. prosince 1992 se zrušuje zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy, ve znění zákona č. 82/1990 Sb. a zákona č. 230/1992 Sb. § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. 1) Např. zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 35/1965 Sb., o literárních, vědeckých a uměleckých dílech (autorský zákon) - (úplné znění č. 247/1990 Sb.). 2) Národní rada Slovenské republiky podle čl. 154 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb.
Zákon České národní rady č. 3/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 3/1993 Sb. Zákon České národní rady o státních symbolech České republiky Vyhlášeno 29. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 2/1993 * § 1 - Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. * § 2 - Velký a malý státní znak * § 3 - Státní barvy * § 4 - Státní vlajka * § 5 - Vlajka prezidenta republiky * § 6 - Státní pečeť * § 7 - Státní hymna * § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. 1 2 3 4 5 6 Aktuální znění od 28. 7. 1998 (154/1998 Sb.) 3 ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o státních symbolech České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. § 2 Velký a malý státní znak (1) Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. (2) Vyobrazení velkého státního znaku je přílohou 1 tohoto zákona. (3) Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. (4) Vyobrazení malého státního znaku je přílohou 2 tohoto zákona. § 3 Státní barvy Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí. § 4 Státní vlajka (1) Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3. (2) Vyobrazení státní vlajky je přílohou 3 tohoto zákona. § 5 Vlajka prezidenta republiky (1) Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi. (2) Vyobrazení vlajky prezidenta republiky je přílohou 4 tohoto zákona. § 6 Státní pečeť (1) Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis „ČESKÁ REPUBLIKA“. (2) Vyobrazení státní pečeti je přílohou 5 tohoto zákona. (3) Pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky. § 7 Státní hymna (1) Státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla „Kde domov můj“. (2) Text a notový záznam státní hymny jsou přílohou 6 tohoto zákona. § 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha 1 24.1MB Příloha 2 10.5MB Příloha 3 1.2MB Příloha 4 16.7MB Příloha 5 35kB Příloha 6 56kB
Zákon České národní rady č. 35/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 35/1993 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Vyhlášeno 30. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 10/1993 * Čl. III - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se mění a doplňuje takto: * Čl. V - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. * Čl. VI Aktuální znění od 29. 7. 2016 (242/2016 Sb.) 35 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. III Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se mění a doplňuje takto: 1. § 13 odst. 1 zní: „(1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23 až 33) stejně jako poplatník. Podle podílů stanovených společenskou smlouvou rozděluje se tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně.“. 2. V § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 4 se za slovo „mládeže“ doplňují slova „na ochranu zvířat“ a za slovo „sportovní“ se doplňují slova „a fyzickým osobám provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat“. 3. V § 23 odst. 1 se vypouští poslední věta. 4. V § 23 odst. 10 první věta zní: „U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky.“. 5. V § 35 odst. 1 písm. a) se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „7500 Kčs“. 6. V § 35 odst. 1 písm. b) se částka „15000 Kčs“ nahrazuje částkou „22500 Kčs“. 7. V příloze k zákonu se u položky č. 14 vypouští druhá věta. 8. Příloha k zákonu se doplňuje o položku č. 16, která zní: „(16) Formy, modely a šablony (obor 411-8, 416, 535-4) se odepisují rovnoměrně. Roční odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.“. Čl. V Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon České národní rady č. 36/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 36/1993 Sb. Zákon České národní rady o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání Vyhlášeno 30. 12. 1992, datum účinnosti 30. 12. 1992, částka 10/1993 * Čl. I - § 1 (§ 1 — § 5) * Čl. II - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, se mění a doplňuje takto: * Čl. V - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, se doplňuje takto: * Čl. VI č. 1 zákona ČNR č. 36/1993 Sb. č. 2 zákona ČNR č. 36/1993 Sb. Aktuální znění od 30. 12. 1992 (n23/1993 Sb.), po opravě 36 ZÁKON České národní rady ze dne 22. prosince 1992 o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I § 1 (1) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodne nejpozději do 31. ledna 1993 o tom, který vysílací okruh je vlastním vysílacím okruhem České televize.1) (2) Dalším vysílacím okruhem České televize svěřeným jí do správy je okruh, označovaný ke dni 1. prosince 1992 názvem OK 3, a to do 31. prosince 1995, nestanoví-li zákon přijatý do 31. prosince 1995 jinak. § 2 (1) Do vlastnictví České televize se dnem zániku Československé televize převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a movité věci, které k nim patří. (2) V pochybnostech o rozsahu movitých věcí podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financí České republiky (dále jen „ministerstvo“) na návrh České televize. § 3 (1) Právním nástupcem Československé televize v autorských právech k dílům a v právech příbuzných právu autorskému v rozsahu stanoveném v § 6 a 46 a následujících zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých2) (dále jen „autorský zákon“) je Česká televize. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na díla vyrobená studii Československé televize na území České republiky. (3) Česká televize zajistí od oprávněných osob, na jejichž díla a výkony se vztahuje ochrana podle autorského zákona, práva k užití děl a výkonů podle odstavce 1 třetími osobami, pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českou televizí. Práva oprávněných osob podle autorského zákona zůstávají nedotčena. (4) Česká televize zajistí rovné podmínky užití děl převedených podle odstavců 1 a 2 držiteli licencí k televiznímu vysílání za podmínek stanovených autorským zákonem. (5) Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada České televize. § 4 (1) Do vlastnictví Českého rozhlasu se dnem zániku Československého rozhlasu převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona, movité věci, které k nim patří, a movité věci, které se ke dni účinnosti tohoto zákona nalézají v nemovitých věcech ve vlastnictví Českého rozhlasu. (2) V pochybnostech o rozsahu movitých věcí podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financí České republiky na návrh Českého rozhlasu. § 5 (1) Právním nástupcem Československého rozhlasu v autorských právech k dílům a v právech příbuzných právu autorskému v rozsahu stanoveném v § 6 a 46 a následujících autorského zákona je Český rozhlas. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na díla vyrobená studii Československého rozhlasu na území České republiky. (3) Český rozhlas zajistí od oprávněných osob, na jejichž díla a výkony se vztahuje ochrana podle autorského zákona, práva k užití děl a výkonů podle odstavce 1 třetími osobami, pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českým rozhlasem. Práva oprávněných osob podle autorského zákona zůstávají nedotčena. (4) Český rozhlas zajistí rovné podmínky užití děl převedených podle odstavců 1 a 2 držiteli licencí k rozhlasovému vysílání za podmínek stanovených autorským zákonem. (5) Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada Českého rozhlasu. Čl. II Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se mění a doplňuje takto: 1. § 9 odst. 3 a 4 znějí: „(3) Provozovateli televizního vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním televizním programem včetně obrazových a zvukových informací, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. (4) Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním vysílacím okruhem v pásmu středních vln a dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln.“. 2. V § 9 odst. 6 se doplňují slova „a orgánu udělujícího licence (§ 10).“. 3. V § 12 se vypouští odstavec 2. 4. V § 23 se vypouští odstavec 1. 5. Ustanovení § 24 se vypouští. 6. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Orgán udělující licence rozhodne na návrh provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona o vybavení vysílacích okruhů podle § 9 odst. 4 kmitočty a o uvolnění dalších kmitočtů určených pro regionální vysílání.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rada předkládá České národní radě ke schválení návrh rozpočtu Rady, a to nejpozději do konce měsíce října předchozího kalendářního roku a návrh závěrečného účtu Rady, a to nejpozději do konce měsíce května následujícího kalendářního roku. Rozpočet na rok 1993 předloží Rada České národní radě nejpozději do konce ledna 1993.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 2. § 5 odst. 4 zní: „(4) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada povinnosti podle § 2 odst. 2 a 3 tohoto zákona nebo pokud Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo opětovně neschválí zprávu o činnosti Rady. Zprávu o činnosti Rada předkládá České národní radě do konce měsíce února kalendářního roku.“. 3. § 8 zní: „§ 8 (1) Činnost Rady je hrazena z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání rozhlasových a z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání televizních přijímačů podléhajících evidenci. (2) Provozovatelé vysílání ze zákona odvádějí Radě 0,3 procento výnosu ze sazeb podle odstavce 1 do každého patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 se vypouští písmeno b). 2. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 3. V § 12 odst. 3 se za slovo „zákona“ vkládají slova „s výjimkou písmene a)“. 4. Za dosavadní § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které znějí: „§ 14a (1) Česká televize provozuje televizní vysílání i na zbývajícím vysílacím okruhu do doby, než na tomto vysílacím okruhu zahájí vysílání držitel licence. (2) V televizním vysílání na vysílacím okruhu podle odstavce 1 nesmí čas vyhrazený reklamě přesáhnout 7 procent denního vysílacího času. (3) Držitel licence k vysílání je povinen oznámit České televizi den zahájení svého vysílání, nejpozději však do 90 dnů před tímto dnem. § 14b (1) Na vysílacím okruhu podle § 14a odst. 1 působí po dobu provozování tohoto okruhu Českou televizí intendant zpravodajství a publicistiky (dále jen „intendant“). Intendanta volí Rada, která jej může odvolat. (2) Intendant je povinen zachovat rozsah zpravodajských a publicistických pořadů, odpovídající nejméně rozsahu v roce 1992. (3) Spory mezi intendantem a ředitelem rozhoduje Rada.“. Čl. V Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, se doplňuje takto: 1. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a Český rozhlas je oprávněn provozovat vysílání do zahraničí na základě objednávky. Náklady s tím spojené hradí objednavatel.“. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. prosince 1992. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 zákona ČNR č. 36/1993 Sb. 1. Budova OTN v Praze budova OTN v Praze 4 se stavební plochou čís. par. 1187/7 a stavební plochou čís. par. 1187/8 Vlastník: Čs. stát - Československá televize Praha Uživatel: Československá televize Praha Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 204 pro obecobec Praha a k.ú. Podolí 2. Školící středisko Jevany čp. 55 se stavební plochou čís. par. 72 čp. 56 se stavební plochou čís. par. 73 vodojem se stavební plochou čís. par. 74 pozemek čís. par. 98/4 pozemek čís. par. 98/1 pozemek čís. par. 98/5 pozemek čís. par. 98/6 Vlastník: Čs. stát - Československá televize Praha Uživatel: Československá televize, Ústřední ředitelství Zapsáno u SG Kolín na LV č. 108 pro obecobec a k.ú. Jevany Příloha č. 2 zákona ČNR č. 36/1993 Sb. 1. Provozní budova Praha 2, Římská 13/385 dům čp. 385 se stavební plochou čís. par. 484 a stavební plochou čís. par. 488 Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas Uživatel: Československý rozhlas Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 636 pro obecobec Praha a k.ú. Vinohrady 2. Provozní budova Praha 3, Dykova 14/1084 dům čp. 1084 se stavební plochou čís. par. 3127 Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas Uživatel: Československý rozhlas Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 636 pro obecobec Praha a k.ú. Vinohrady 3. Rozhlasové středisko Praha 4, Runczikova dům čp. 107 se stavební plochou čís. par. 1246 a ostatní plochou (staveniště) č. 2860 Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas Uživatel: Československý rozhlas Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 50 pro obecobec Praha a k.ú. Nusle 4. Památník Praha 9, Kbely památník se stavební plochou čís. par. 1921/1 a stavební plochou čís. par. 1921/2 Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas Uživatel: Československý rozhlas Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 360 pro obecobec Praha a k.ú. Kbely 5. Provozní budova Liberec, Alšova 1/913 dům čp. 913/I se stavební plochou čís. par. 3266, zahrada čís. par. 3265/1, zahrada čís. par. 3265/3 Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas Uživatel: Československý rozhlas Zapsáno u SG Liberec na LV č. 1731 pro obecobec Liberec a k.ú. Liberec 6. Objekty Praha 3 - Žižkov, Jeseniova 38 Tři provizorní objekty se stavební plochou č. par. 1780/1 a stavební plochou č. par. 1780/2 Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas Uživatel: jako vlastník Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 96 pro obecobec Praha a k.ú. Žižkov 1) § 3 písm. a) zákona ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi. 2) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění zákona č. 189/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 605/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 605/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky o vedení evidencie odpadov Vyhlášeno 30. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 124/1992 * Základné ustanovenia * § 1 - Pre účely vedenia evidencie odpadov sa odpady zaraďujú do kategórií a druhov podľa Kategorizácie a katalógu odpadov.1) * § 2 - (1) Evidenciu odpadov vedú: * § 3 - Evidenčný list o odpadoch * § 4 - Hlásenie o vzniku a nakladaní so zvláštnym a nebezpečným odpadom * § 5 - Sprievodný list nebezpečných odpadov * § 6 - Registračný list skládky odpadov * § 7 - Prechodné ustanovenia * § 8 - Účinnosť * Príloha nariadenia vlády SR č. 605/1992 Zb. Aktuální znění od 1. 1. 1993 605 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 22. septembra 1992 o vedení evidencie odpadov Vláda Slovenskej republiky podľa § 13 písm. a) zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch nariaďuje: Základné ustanovenia § 1 Pre účely vedenia evidencie odpadov sa odpadyodpady zaraďujú do kategórií a druhov podľa Kategorizácie a katalógu odpadov.1) § 2 (1) Evidenciu odpadov vedú: a) pôvodca odpadov,2) b) právnická alebo fyzická osoba oprávnená na zber, výkup alebo úpravu odpadov,3) c) prevádzkovateľ zariadenia na zneškodňovanie odpadov (ďalej len „prevádzkovateľ“),4) d) prepravca a dopravca pri preprave odpadov.5) (2) Evidencia odpadov podľa § 3 až 5 tohto nariadenia sa nevedie, ak ročné množstvo odpaduodpadu neprekročilo a) 100 kg nebezpečného odpaduodpadu s výnimkou nebezpečných odpadov uvedených v prílohe tohto nariadenia, b) 1 tonu zvláštneho odpaduodpadu, c) 10 ton ostatného odpaduodpadu. § 3 Evidenčný list o odpadoch Právnické a fyzické osoby uvedené v § 2 písm. a) až c) tohto nariadenia vedú a spracúvajú za kalendárny rok na osobitnom tlačive evidenčný list o odpadoch.6) § 4 Hlásenie o vzniku a nakladaní so zvláštnym a nebezpečným odpadom (1) Pôvodca zvláštneho odpaduodpadu a právnická alebo fyzická osoba oprávnená na zber, výkup alebo úpravu zvláštnych odpadov vypracúva za kalendárny rok na osobitnom tlačive hlásenie o vzniku a nakladaní so zvláštnym a nebezpečným odpadom (ďalej len „hlásenie“)7) a zasiela ho príslušnému obvodnému úradu životného prostredia najneskôr do 31. januára nasledujúceho kalendárneho roku.8) (2) Prevádzkovateľ a prepravca a dopravca vypracúva a zasiela hlásenie podľa odseku 1 len o nebezpečných odpadoch.9) § 5 Sprievodný list nebezpečných odpadov (1) Právnické a fyzické osoby uvedené v § 2 písm. a) až d) tohto nariadenia vyhotovujú pri preprave nebezpečných odpadov na osobitnom tlačive sprievodný list nebezpečných odpadov (ďalej len „sprievodný list“)10) a o vyhotovených sprievodných listoch vedú evidenciu. (2) Sprievodný list je neoddeliteľnou súčasťou prepravných dokladov, vedených osobami uvedenými v odseku 1 podľa osobitných predpisov.11) (3) Evidencia vedená prepravcom a dopravcom podľa osobitných predpisov11) nie je týmto nariadením dotknutá. § 6 Registračný list skládky odpadov (1) Prevádzkovateľ skládky odpadov vedie na osobitnom tlačive registračný list skládky odpadov.12) Súčasťou registračného listu skládky je zoznam druhov odpadov, ktorých skládkovanie je na skládke povolené. (2) Registračný list skládky odpadov prevádzkovateľ zašle obvodnému úradu životného prostredia, ktorý vydal súhlas na prevádzkovanie skládky,13) najneskôr do 31. januára kalendárneho roka nasledujúceho po dni začatia prevádzkovania skládky a aktualizuje ho každoročne najneskôr do 31. januára. § 7 Prechodné ustanovenia (1) Ustanovenia § 6 tohto nariadenia sa použije aj na vedenie evidencie skládok odpadov založených pred účinnosťou zákona o odpadoch s tým, že prevádzkovateľ zašle vyhotovený registračný list skládky odpadov príslušnému obvodnému úradu životného prostredia najneskôr do 31. januára 1994. (2) Ak prevádzkovateľ skládky nie je známy, lehota na zaslanie registračného listu skládky odpadov uplynie po 6 mesiacoch odo dňa určenia prevádzkovateľa skládky;14) táto lehota však neuplynie skôr ako lehota uvedená v odseku 1. § 8 Účinnosť Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Mečiar v. r. Príloha nariadenia vlády SR č. 605/1992 Zb. Zoznam vybraných nebezpečných odpadov č.| Názov druh odpadu| kód1) ---|---|--- 1.| OdpadOdpad ortuti, zvyšky obsahujúce ortuť, ortuťové výbojky a žiarivky| 35326 2.| Kal z galvanovní s obsahom kyanidov| 51101 3.| Kal z galvanovní s obsahom šesťmocného chrómu| 51102 4.| Odpadová kaliarenská soľ s obsahom kyanidov| 51533 5.| Odpadové koncentráty s obsahom šesťmocného chrómu| 52712 6.| Kal s obsahom kyanidov po spracovaní zemných olejov a zušľachťovaní uhlia| 54923 7.| Odpadový etylénchlorid (1,2-dichlóretán)| 55201 8.| Odpadové chlórbenzény| 55202 9.| Odpadový chloroform (trichlórmetán)| 55203 10.| Odpadový metylénchlorid (dichlórmetán)| 55206 11.| Odpadový monochlórfenol| 55207 12.| Odpadové chlórované parafíny| 55208 13.| Odpadový perchlóretylén (tetrachlóretylén)| 55209 14.| Odpadový tetrachlórmetán| 55211 15.| Odpadový trichlóretán| 55212 16.| Odpadový trichlóretylén| 55213 17.| Odpadové čistiace prostriedky (čistenie za studena)| 55214 18.| Odpadové zmesi rozpúšťadiel s obsahom halogenovaných organických rozpúšťadiel| 55220 19.| Kal s obsahom halogenovaných rozpúšťadiel| 55401 20.| Odpadové zmäkčovadlá s halogenovanými organickými zložkami| 57201 21.| Kal s obsahom plastov a halogenovaných rozpúšťadiel| 57305 22.| Polychlórované bifenyly a terfenyly (PCB a PCT)| 59901 1) Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb. 2) § 2 ods. 7, § 5 ods. 1 písm. g) zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch. 3) § 7 ods. 2 písm. c) zákona č. 238/1991 Zb. 4) § 8 ods. 2 písm. c) zákona č. 238/1991 Zb. 5) § 6 ods. 1 písm. b) zákona č. 238/1991 Zb. 6) Tlačivo ŠEVT 01 300 0 (MŽP SR). 7) Tlačivo ŠEVT 01 301 0 (MŽP SR). 8) § 5 ods. 1 písm. d) a § 7 ods. 2 písm. c) zákona č. 238/1991 Zb. 9) § 8 ods. 2 písm. d) a § 6 ods. 1 písm. c) zákona č. 238/1991 Zb. 10) Tlačivo ŠEVT 01 304 0 (MŽP SR). 11) Napr. zákon č. 68/1979 Zb. o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve v znení zákona č. 118/1990 Zb. 12) Tlačivo ŠEVT 01 303 0 (MŽP SR). 13) § 5 ods. 1 písm. a) zákona SNR č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve. 14) § 17 ods. 2 zákona SNR č. 494/1991 Zb. 1) Kód druhu odpadu podľa opatrenia Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 606/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 606/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky o nakladaní s odpadmi Vyhlášeno 30. 12. 1992, datum účinnosti 30. 12. 1992, částka 124/1992 * PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2) * DRUHÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ PODMIENKY NAKLADANIA S ODPADMI (§ 3 — § 7) * TRETIA ČASŤ - OSOBITNÉ PODMIENKY NAKLADANIA S NEBEZPEČNÝMI ODPADMI (§ 8 — § 10) * ŠTVRTÁ ČASŤ - ZNEŠKODŇOVANIE ODPADOV (§ 11 — § 27) * PIATA ČASŤ - ŽIADOSTI O VYDANIE SÚHLASOV O URČENIE OSOBITNÝCH PODMIENOK PÔVODCOM A PREVÁDZKOVATEĽOM ZARIADENÍ NA ZNEŠKODŇOVANIE ODPADOV (§ 28 — § 32) * ŠIESTA ČASŤ - Účinnosť (§ 33 — § 33) * Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. * Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. * Príloha č. 3 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. * Príloha č. 4 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. * Príloha č. 5 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. * Príloha č. 6 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Aktuální znění od 30. 12. 1992 606 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 29. septembra 1992 o nakladaní s odpadmi Vláda Slovenskej republiky podľa § 13 písm. b) zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch nariaďuje: PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA § 1 Predmet úpravy (1) Nariadenie vlády o nakladaní s odpadmi (ďalej len „nariadenie“) upravuje všeobecné podmienky nakladania s odpadmi,1) osobitné podmienky nakladania s nebezpečnými odpadmi, zneškodňovanie odpadov a náležitosti žiadostí o vydanie súhlasov na nakladanie s odpadmi. (2) Pre nakladanie s odpadmi sa odpadyodpady zaraďujú do kategórií a druhov podľa Kategorizácie a katalógu odpadov2) (ďalej len „katalóg odpadov“). § 2 Základné pojmy Pre účely tohto nariadenia sa rozumie: a) zhromažďovaním odpadov dočasné sústreďovanie odpadov pred ďalším nakladaním s nimi, b) skladovaním odpadov dočasné uloženie odpadov medzi jednotlivými činnosťami pri nakladaní s nimi, c) úpravou odpadov činnosť smerujúca k zmene ich fyzikálnych alebo chemických vlastností, d) spracovaním odpadov úprava pre potreby ich ďalšieho využitia, e) triedením odpadov delenie odpadov podľa kategórií a druhov, f) využívaním odpadov použitie druhotných surovín (materiálové využívanie) alebo získavanie energie z odpadov (energetické využívanie), g) spaľovaním odpadov termické zneškodňovanie odpadov za prítomnosti kyslíka, pri ktorom dochádza k rozkladu organických látok v odpadeodpade najmä na oxid uhličitý a vodu, h) skládkovaním odpadov ich trvalé uloženie na skládke, i) skládkou priestor, objekt alebo zariadenie určené na trvalé ukladanie odpadov za účelom ich zneškodnenia, j) neutralizáciou odpadov zneškodňovanie nebezpečných vlastností odpadov fyzikálno-chemickými alebo biologickými metódami. DRUHÁ ČASŤ VŠEOBECNÉ PODMIENKY NAKLADANIA S ODPADMI § 3 Zaradenie odpadov podľa katalógu odpadov Pôvodca odpadov (ďalej len „pôvodca“) zaradí odpad bezprostredne po jeho vzniku podľa katalógu odpadov. § 4 Zhromažďovanie, triedenie a skladovanie odpadov (1) Pôvodca je povinný odpadyodpady zhromažďovať a triediť podľa druhov3) už v mieste ich vzniku. (2) OdpadyOdpady možno zmiešavať s odpadmi iného druhu alebo inými látkami, len pokiaľ táto činnosť je súčasťou ďalšieho postupu ich využitia alebo zneškodnenia. (3) OdpadyOdpady možno skladovať, len ak je to nevyhnutné pre ďalšie nakladanie s nimi, najdlhšie po dobu jedného roka, pričom musia byť utriedené podľa druhov. Skladovacie priestory sa navrhujú, budujú a prevádzkujú tak, aby nemohlo dôjsť k nežiadúcemu vplyvu na životné prostredie, pričom sa použijú obdobne ustanovenia § 14, 19, 20, § 21 ods. 4, § 22 až 25 tohto nariadenia. § 5 Úprava odpadov (1) Úprava odpaduodpadu sa vykonáva za účelom zabezpečenia možnosti využitia odpaduodpadu, lepšej prepravy alebo zníženia nárokov na zneškodnenie odpadov. (2) Jednotlivé spôsoby úpravy odpadov možno použiť len vtedy, ak boli overené v laboratórnych a poloprevádzkových alebo v prevádzkových podmienkach. § 6 Spracovanie odpadov (1) OdpadyOdpady sa spracovávajú tak, aby oddeliteľné a využiteľné látky mohli byť v čo najväčšej možnej miere použité najmä vo výrobnom procese a aby množstvo následne vzniknutých odpadov bolo čo najmenšie a ich fyzikálne a chemické vlastnosti také, aby nepriaznivý vplyv na životné prostredie bol minimálny. (2) Rastlinné odpadyodpady, exkrementy zvierat, biologické kaly z čistiarní odpadových vôd a iné im podobné odpadyodpady sa spracujú prednostne biologicky a ich biologické spracovanie sa uprednostní pred ich zneškodnením. Osobitné predpisy o kompostovaní zostávajú nedotknuté v platnosti.4) § 7 Využívanie odpadov (1) Pri využívaní odpadov sa uprednostňuje materiálové využitie odpaduodpadu pred jeho využitím energetickým. (2) Pôvodca je povinný využiť odpadodpad, ak má na to vhodné technické zariadenie a ak výška nákladov na využitie odpadov je porovnateľná s výškou nákladov na ich zneškodnenie. TRETIA ČASŤ OSOBITNÉ PODMIENKY NAKLADANIA S NEBEZPEČNÝMI ODPADMI § 8 (1) Pôvodca je povinný zabezpečiť zneškodňovanie nebezpečných odpadov prednostne pred ostatnými odpadmi. (2) Nebezpečné odpadyodpady, ktoré obsahujú polychlórované bifenyly a polychlórované terfenyly sa zneškodňujú spaľovaním v zariadeniach na to určených. Iné spôsoby zneškodňovania týchto odpadov možno použiť len na základe posudku fyzickej a právnickej osoby oprávnenej vydávať odborné posudky vo veciach odpadov.5) (3) Pred zneškodňovaním nebezpečných odpadov skládkovaním sa odpad upraví spôsobom, ktorý podstatne zníži jeho nebezpečnosť, objem alebo hmotnosť. (4) Pri zneškodňovaní nebezpečných odpadov skládkovaním je prevádzkovateľ skládky odpadov povinný ukladať ich tak, aby medzi nimi nedochádzalo k nežiadúcim reakciám, ktoré by ohrozili bezpečnosť prevádzky skládky. (5) Prevádzkovateľ skladov, manipulačných miest a kontajnerov, v ktorých sa nachádzajú nebezpečné odpadyodpady, je povinný označiť ich identifikačným listom nebezpečného odpaduodpadu vedeným na osobitnom tlačive.6) Skladovanie nebezpečných odpadov v nádobách sa riadi osobitnými predpismi.7) (6) Identifikačným listom podľa odseku 5 a varovným symbolom8) musia byť označené aj vonkajšie obaly, v ktorých sa nebezpečné odpadyodpady nachádzajú. (7) Preprava nebezpečných odpadov sa riadi osobitnými predpismi9) a organizuje sa tak, aby riziká s ňou spojené boli z hľadiska ochrany životného prostredia čo najnižšie. § 9 Každý, kto nakladá s nebezpečnými odpadmi, je povinný: a) vypracovať havarijný plán, ktorý obsahuje podrobnosti o povinnostiach v prípade havárie, b) používať pevné a nepriepustné obaly tak, aby vydržali namáhanie pri skladovaní, preprave a po uložení, c) baliť odpadyodpady bezpečne a podľa účelu ďalšieho nakladania s nimi, určiť postup a podmienky pri ich odbaľovaní. § 10 (1) Pôvodca nebezpečného odpaduodpadu pri vnziku každého nového druhu nebezpečného odpaduodpadu je povinný zabezpečiť analýzu jeho vlastností podľa prílohy č. 1 tohto nariadenia, a to za účelom určenia nebezpečných vlastností odpaduodpadu a bližších podmienok nakladania s ním. (2) Ak pôvodca analýzou vlastností odpaduodpadu zaradeného v katalógu odpadodpadov ako zvláštny odpadodpad, ktorý má alebo môže mať nebezpečné vlastnosti, zistí podľa prílohy č. 1 tohto nariadenia, že odpadodpad nemá nebezpečné vlastnosti, môže požiadať príslušný obvodný úrad životného prostredia, ktorý dáva súhlas na nakladanie s nebezpečným odpadom,10) o určenie, že odpad nie je nebezpečný. K žiadosti musí byť pripojená analýza vlastností odpaduodpadu podľa prílohy č. 1 tohto nariadenia. Do určenia sa odpadodpad považuje za nebezpečný. (3) Pôvodca nebezpečného odpaduodpadu je povinný pred vykonaním úpravy ním vyprodukovaného nebezpečného odpaduodpadu alebo pred jeho zneškodnením zabezpečiť vykonanie analýzy jeho zloženia za účelom určenia konkrétneho spôsobu a podmienok úpravy alebo zneškodnenia. Analýza zloženia odpaduodpadu sa vykonáva podľa prílohy č. 2 a § 29 tohto nariadenia. (4) Pre úradné účely analýzu vlastností nebezpečného odpaduodpadu a analýzu zloženia odpaduodpadu podľa odsekov 2 a 3 vykonávajú alebo overujú fyzické a právnické osoby oprávnené vydávať odborné posudky vo veciach odpadov.5) ŠTVRTÁ ČASŤ ZNEŠKODŇOVANIE ODPADOV I. ODDIEL SPOLOČNÉ USTANOVENIA § 11 (1) OdpadyOdpady sa zneškodňujú a) spaľovaním, b) skládkovaním, c) neutralizáciou. (2) Pri zneškodňovaní odpadov neutralizáciou sa postupuje ako pri úprave odpadov. § 12 (1) OdpadyOdpady možno zneškodňovať len v priestoroch, objektoch a zariadeniach určených a schválených na zneškodňovanie odpadov a prevádzkovaných podľa odsúhlaseného prevádzkového poriadku (ďalej len „zariadenie“), pokiaľ v tomto nariadení nie je ustanovené inak. (2) Zmeny v prevádzke zariadenia môže jeho prevádzkovateľ vykonať len so súhlasom príslušného úradu životného prostredia.11) (3) OdpadOdpad, ktorý nie je možné zneškodniť na existujúcich zariadeniach, môže byť skladovaný do času, kedy bude zabezpečené jeho zneškodnenie. Ustanovenie § 4 ods. 3 prvá veta tohto nariadenia sa pre tento účel nepoužije. Na zabezpečenie prevádzky skladu musí byť vypracovaný prevádzkový poriadok, ktorý obsahuje náležitosti uvedené v § 13 ods. 1 tohto nariadenia. (4) Po ukončení zneškodňovania odpadov v zariadení alebo po ukončení prevádzky zariadenia je prevádzkovateľ povinný zabezpečiť opatrenia potrebné na sledovanie a odstraňovanie negatívnych následkov zariadenia na životné prostredie, najmä: a) zabezpečiť všetky sanačné práce, b) rekultivovať územie, v ktorom sa zariadenie nachádza, c) pri skládke odpaduodpadu sledovať jej dopad na životné prostredie v rozsahu ako počas prevádzky skládky v intervaloch najmenej raz za 5 rokov, a to po dobu 50 rokov od ukončenia zneškodňovania odpadov v zariadení. (5) Prevádzkovateľ zariadenia môže odmietnuť prevzatie odpaduodpadu, ak s ním toto prevzatie nebolo vopred dohodnuté alebo ak druh prineseného odpaduodpadu nezodpovedá druhom odpadov, na zneškodňovanie ktorých je prevádzkovateľ oprávnený. § 13 Prevádzkový poriadok zariadenia (1) Prevádzkovateľ je povinný vypracovať prevádzkový poriadok zariadenia (ďalej len „prevádzkový poriadok“), ktorý obsahuje najmä: a) názov a adresu prevádzkovateľa vrátane mien pracovníkov zodpovedných za prevádzku zariadenia, b) údaje o začatí prevádzky, dobe životnosti zariadenia a jeho kapacite, c) technický popis zariadenia, d) organizačné a technologické zabezpečenie prevádzky a ochrany zariadenia, e) podmienky bezpečnosti práce pri prevádzke zariadenia, f) povinnosti pri obsluhe a údržbe zariadenia, g) opatrenia pre prípad havárie, h) zoznam druhov odpadov, na zneškodňovanie ktorých je prevádzkovateľ oprávnený, i) súhlas príslušného úradu životného prostredia na vydanie prevádzkového poriadku,12) j) pre skládky aj určenie spôsobu vykonávania vstupnej kontroly a spôsob ukladania odpadov, k) spôsob obsluhy a vyhodnocovanie pozorovacieho systému zariadenia, v prípade skládky aj spôsob plnenia povinnosti podľa § 12 ods. 4 písm. c) tohto nariadenia. (2) V prípade zmien v prevádzke zariadenia je prevádzkovateľ povinný prispôsobiť prevádzkový poriadok týmto zmenám a požiadať príslušný úrad životného prostredia o súhlas so zmenou prevádzkového poriadku.13) (3) Prevádzkový poriadok musí byť uložený na prístupnom mieste zariadenia. § 14 Prevádzkový denník zariadenia (1) Prevádzkovateľ vedie prevádzkový denník zariadenia (ďalej len „prevádzkový denník“), v ktorom sa zaznamenávajú najmä údaje o: a) množstve a druhoch odpadov prijatých denne na zneškodnenie vrátane označenia ich pôvodcov, prípadne iných žiadateľov o zneškodnenie odpaduodpadu a miesta ich uloženia, b) neprevzatom odpadeodpade podľa § 13 ods. 5 tohto nariadenia, c) množstve a druhoch denne zneškodnených odpadov, d) naložení s pevnými a kvapalnými odpadmi, ktoré vznikajú po procese zneškodnenia, e) odobratých vzorkách odpadov a výsledkoch ich analýz, f) technickom stave zariadení, g) prevádzkových poruchách a haváriách zariadenia a spôsobe ich odstránenia, h) časovom využití zariadenia, i) odstavení zariadenia, j) vykonaných údržbách zariadenia, k) vykonaných kontrolách, l) menách pracovníkov zodpovedných za prevádzku zariadenia v uvedený deň, m) dodržiavaní limitov a osobitných technických podmienok určených pre prevádzku zariadenia. (2) Prevádzkový denník je prevádzkovateľ povinný uchovávať pri skládke 50 rokov a pri ostatných zariadeniach 10 rokov od ukončenia zneškodňovania odpadov v zariadení. § 15 Prevádzková časť zariadenia (1) V prevádzkovej časti zariadenia sú umiestnené: a) informačná tabuľa, ktorá obsahuje názov a sídlo prevádzkovateľa zariadenia, prevádzkovú dobu a zoznam druhov zneškodňovaných odpadov, b) prevádzkový objekt, c) zariadenie na zisťovanie množstva odpaduodpadu, d) protipožiarne zariadenie, e) ďalšie zariadenia, ak to prevádzka zariadenia vyžaduje. (2) V prevádzkovej časti vykonáva prevádzkovateľ zariadenia vstupnú kontrolu množstva a druhov privezeného odpaduodpadu. II. ODDIEL ZNEŠKODŇOVANIE ODPADOV SPAĽOVANÍM § 16 (1) OdpadOdpad sa zneškodňuje spaľovaním najmä vtedy, ak v prevažnej miere obsahuje organické látky. (2) Pre budovanie, konštrukciu a prevádzku spaľovacieho zariadenia na zneškodňovanie odpadov spaľovaním (ďalej len „spaľovacie zariadenie“) platia osobitné predpisy. Podmienkou prevádzkovania spaľovacieho zariadenia je zabezpečenie ukládania odpaduodpadu, ktorý je výsledným produktom spaľovacieho procesu, na skládke určenej pre tento druh odpaduodpadu. (3) V odôvodnených prípadoch možno odpadodpad spaľovať v technologickom objekte,14) ktorý nie je na tento účel určený. Pre jeho prevádzku pre tento účel platia primerane ustanovenia tohto nariadenia ako pre spaľovacie zariadenie. (4) V spaľovacom zariadení a technologickom objekte sa zriadia oddelené skladové priestory pre odpadyodpady: a) tuhé, b) pastovité, c) kvapalné, d) znečistené halogénovanými zlúčeninami. (5) Za účelom zabezpečenia optimálneho spaľovacieho režimu možno jednotlivé druhy odpadov2) pri zneškodňovaní spaľovaním zmiešavať. (5) Prevádzkovateľ spaľovacieho zariadenia je pôvodcom odpaduodpadu, ktorý je výsledným produktom spaľovacieho procesu. (7) V prípade havárie spaľovacieho zariadenia je prevádzkovateľ povinný do doby odstránenia závady zabezpečiť skladovanie prevzatých odpadov, na zneškodňovanie ktorých je zariadenie určené. (8) Kto žiada podľa § 4 ods. 2 písm. a) zákona o odpadoch o vyjadrenie k zriadeniu spalovacieho zariadenia určeného na spaľovanie nebezpečných odpadov, je povinný predložiť výsledky spaľovacej skúšky týchto odpadov na obdobnom zariadení, overené fyzickou alebo právnickou osobou oprávnenou vydávať vo veciach odpadov odborné posudky.5) III. ODDIEL ZNEŠKODŇOVANIE ODPADOV SKLÁDKOVANÍM § 17 Odpady nevhodné na skládkovanie Skládkovať je zakázané: a) tekuté odpadyodpady, pokiaľ nie sú v uzavretých nádobách, b) výbušné odpadyodpady, c) nádoby obsahujúce plyny pod tlakom, d) látky, ktoré pri styku s vodou prudko reagujú najmä vývinom tepla alebo plynov, e) samozápalné látky a horľaviny I. triedy nebezpečnosti,15) f) odpadyodpady, ktoré môžu šíriť prenosné choroby16) alebo hromadné ochorenia zvierat,17) g) odpadyodpady zo zdravotníckych zariadení bez dekontaminácie,18) h) odpadyodpady, ktorých obsah škodlivín presahuje hodnoty uvedené v prílohe č. 3 tohto nariadenia. § 18 Triedy vylúhovateľnosti odpadov (1) Výluhom podľa tohto nariadenia je roztok látok rozpustených v deionizovanej vode, ktorý sa pripraví vylúhovaním jedného dielu sušiny na desať dielov vody za 24 hodín pri teplote 20° C s možnosťou odchýlky 3° C. (2) Podľa kvality výluhu zaraďuje pôvodca odpadyodpady do štyroch tried vylúhovateľnosti podľa prílohy č. 4 tohto nariadenia. (3) Výluh odpadov triedy vylúhovateľnosti I neprekračuje hodnoty uvedené v tabuľke č. 1 prílohy č. 4 tohto nariadenia. Ak má podzemná voda, do ktorej presakuje voda zo skládky v jednom alebo vo viacerých ukazovateľoch horšiu kvalitu, ako udáva táto tabuľka, sú pre zaradenie odpaduodpadu do triedy vylúhovateľnosti I určujúcimi v týchto ukazovateľoch hodnoty kvality podzemnej vody. Do tejto triedy nemožno zaradiť nevylúhovateľné odpadyodpady. (4) Výluh odpadov triedy vylúhovateľnosti II neprekračuje hodnoty uvedené v tabuľke č. 2 prílohy č. 4 tohto nariadenia. Do triedy vylúhovateľnosti II sa zaraďuje tiež výluh odpadov, ktorý prekračuje hraničné hodnoty uvedené v tejto tabuľke najviac v troch ukazovateľoch s výnimkou ukazovateľov označených poznámkou č. 2. Výluh odpadov triedy vylúhovateľnosti II možno odviesť do povrchových vôd po mechanickom čistení. (5) Výluh odpadov triedy vylúhovateľnosti III neprekračuje hodnoty uvedené v tabuľke č. 3 prílohy č. 4 tohto nariadenia. Do triedy vylúhovateľnosti III sa zaraďuje tiež výluh odpadov, ktorý prekračuje hraničné hodnoty uvedené v tejto tabuľke najviac v troch ukazovateľoch s výnimkou ukazovateľov označených poznámkou č. 2. (6) S nasledovnými odpadmi treba pri skládkovaní nakladať ako s odpadmi zaradenými do triedy vylúhovateľnosti III: a) komunálny odpadodpad (skupina č. 91),2) b) netriedený, tuhý odpadodpad, c) potraviny po záručnej dobe (druh č. 11102),2) d) surový kompost, e) odpadodpad z drvenia autovrakov (druh č. 35103).2) (7) Do triedy vylúhovateľnosti IV sa zaraďuje odpadodpad, ktorého výluh nemožno zaradiť do triedy vylúhovateľnosti III. ZRIAĎOVANIE SKLÁDOK § 19 Výber lokality skládky (1) Pre výber lokality skládky platia osobitné predpisy.19) (2) Pri zriaďovaní skládky v a) bezprostrednej blízkosti sídiel, b) územiach určených alebo využívaných prevažne pre cestovný ruch a rekreáciu, c) území, na ktorom sa nachádzajú vodné toky, výrony vôd a pramene, d) územiach postihnutých výmoľovou eróziou, e) územiach dočasne ohrozovaných záplavami, ak nie sú vyhlásené za zátopové územia, f) lokalitách potrebných pre udržanie ekologickej stability20) môže príslušný úrad životného prostredia21) vo vyjadrení k zriadeniu skládky podľa § 4 ods. 2 písm. a) zákona o odpadoch určiť požiadavky pre jej výstavbu nad rámec ustanovení tohto nariadenia tak, aby bolo znečisťovanie životného prostredia čo možno najnižšie, v súlade s možnosťami najnovšieho stavu vedy a techniky. (3) Pre výber lokality skládky sa územie posudzuje najmä z hľadiska inžiniersko-geologického, hydrogeologického, biologického, vodohospodárskych, klimatických a demografických podmienok, prístupnosti lokality a možnosti bezpečného uzavretia skládky.22) § 20 Stavebné triedy skládok (1) Skládky sa zaraďujú do troch stavebných tried v závislosti od triedy vylúhovateľnosti odpaduodpadu povoleného ukladať na skládku. Stavebné vyhotovenie tesniaceho systému skládky určuje v závislosti od podložia skládky príloha č. 5 tohto nariadenia. (2) Na skládku prvej stavebnej triedy možno ukladať odpadodpad, ktorého kvalita výluhu neprekročí hraničné hodnoty triedy vylúhovateľnosti I. Nemožno na ňu uložiť odpadodpad, ktorého výluh po úprave podľa § 21 ods. 1 tohto nariadenia nevyhovuje triede vylúhovateľnosti I. (3) Na skládku druhej stavebnej triedy možno ukladať odpadodpad, ktorého kvalita výluhu neprekročí hraničné hodnoty triedy vylúhovateľnosti II. (4) Na skládku tretej stavebnej triedy možno ukladať odpadodpad, ktorého kvalita výluhu neprekročí hraničné hodnoty triedy vylúhovateľnosti III. § 21 Osobitne určená skádka (1) OdpadOdpad, ktorého výluh patrí do triedy vylúhovateľnosti IV, sa upraví s cieľom, aby vodný výluh upraveného odpaduodpadu vyhovoval najmenej triede vylúhovateľnosti III. (2) Ak kvalita výluhu odpaduodpadu ani po úprave podľa odseku 1 nevyhovuje najmenej triede vylúhovateľnosti III a odpadodpad nemožno zneškodniť iným vhodným spôsobom, uloží sa na osobitne určenú skládku. (3) Pre zriadenie osobitne určenej skládky platia podmienky určené v § 19 ods. 2 tohto nariadenia. (4) Príslušný úrad životného prostredia11) môže v súhlase na prevádzkovanie osobitne určenej skládky podľa § 4 ods. 1 písm. a) zákona o odpadoch určiť požiadavky pre jej prevádzkovanie nad rámec ustanovení tohto nariadenia tak, aby bolo znečisťovanie životného prostredia čo možno najnižšie, v súlade s možnosťami najnovšieho stavu vedy a techniky. POZOROVACÍ SYSTÉM SKLÁDKY § 22 Pozorovanie vplyvu skládky na podzemné a priesakové vody (1) Skládky musia mať vybudovaný pozorovací systém vplyvu skládky na podzemné vody, ktorý pozostáva najmenej z dvoch pozorovacích objektov, z ktorých jeden je umiestnený nad telesom skládky a jeden pod telesom skládky v smere prúdenia podzemných vôd. (2) V pozorovacích objektoch podľa odseku 1 sa pozoruje zápach, farba, zákal, obsah kyslíka, kyslosť a zásaditosť (pH), elektrická vodivosť, odparok a chemická spotreba kyslíka (CHSK). Sledovanie ďalších parametrov určí príslušný úrad životného prostredia vo vyjarení k zriadeniu skládky23) a v súhlase na prevádzkovanie skládky11) v závislosti od druhov skládkovaných odpadov a ich triedy vylúhovateľnosti podľa prílohy č. 4 tohto nariadenia. (3) Súčasťou pozorovacieho systému skládky je pravidelná analýza kvality priesakových vôd. Na skládkach, na ktorých je uskladnený len jeden druh odpaduodpadu, sa analýza vykonáva najmenej dvakrát ročne, na ostatných skládkach najmenej štyrikrát ročne. Množstvo priesakovej vody sa sleduje najmenej raz týždenne. (4) Podľa odseku 3 sa sleduje teplota, farba, zákal, zápach, kyslosť a zásaditosť (pH), elektrická vodivosť, oxidačno-redukčný potenciál, chemická spotreba kyslíka (CHSK), organické polyhalogenidy, amoniak (NH4+). § 23 Pozorovanie tvorby plynov na skládke (1) Ak sa na skládke predpokladá tvorba plynu, vybuduje sa systém na jeho odvádzanie. (2) Množstvo a zloženie plynu sa sleduje najmenej dvakrát ročne. Pritom sa sleduje najmä sírovodík (H2S), metán(CH4) a oxid uhličitý (CO2). (3) Vo vyjadrení k zariadeniu skládky23) možno určiť sledovanie ďalších plynných zložiek. (4) V súhlase na prevádzkovanie skládky11) možno určiť častejšie sledovanie tvorby plynov na skládke v závislosti od ich množstva a koncentrácie. PREVÁDZKOVANIE SKLÁDKY § 24 Podmienky prevádzkovania skládky (1) Prevádzkovanie skládky je závislé od stavebnej triedy skládky a druhu skládkovaného odpaduodpadu. (2) Podmienkami prevádzkovania skládky sú: a) príjazdová komunikácia ku skládke,24) b) spevnené komunikácie v areáli skládky, c) oplotenie areálu skládky plotom vysokým najmenej 2,5 metra alebo iný spôsob zamedzenia vstupu cudzích osôb na skládku, d) prevádzková časť skládky podľa § 15 tohto nariadenia, e) splnenie požiadaviek pre jednotlivé stavebné triedy skládok podľa prílohy č. 5 tohto nariadenia, f) prevádzkový poriadok skládky podľa § 13 tohto nariadenia, g) prítomnosť osoby zodpovednej za prevádzku skládky počas prevádzkovej doby, h) zabezpečenie odpadov uložených na skládke pred odcudzením alebo iným nežiadúcim únikom. § 25 Odstraňovanie priesakovej vody a plynov zo skládky (1) Priesaková voda zo skládky, ktorá sa nevráti do telesa skládky, sa priebežne odvádza. Ak to nie je možné, zhromažďuje sa v akumulačných nádržiach v areáli skládky mimo miesta ukladania odpadov. Ak priesaková voda prenikavo zapácha, akumulačné nádrže treba uzavrieť a izolovať od okolitého prostredia. (2) Pre odvádzanie priesakovej vody zo skládky platia osobitné predpisy.25) (3) Plyny vznikajúce na skládke je potrebné odvádzať. Ak sa nemôže vytvoriť výbušná koncentrácia26) a unikajúce plyny nie sú jedovaté ani zapáchajúce, možno ponechať ich voľný únik povrchom skládky. V opačnom prípade treba vybudovať na ich odstraňovanie osobitné zariadenia, najmä plynové šachty zabezpečené pred vniknutím neoprávnenej osoby. Keď je tvorba plynov väčšia než možnosť samovoľného vetrania šachtami (pasívne odstraňovanie plynov), odstraňujú sa plyny pomocou dúchadiel (aktívne odstraňovanie plynov). UZAVRETIE A REKULTIVÁCIA SKLÁDKY § 26 Uzavretie skládky (1) Po ukončení prevádzky je prevádzkovateľ povinný skládku uzavrieť. Povrch skládky musí byť uzavretý spôsobom, ktorý zaistí rovnakú tesniacu účinnosť ako tesnenie dna skládky s výnimkou skládky, na ktorej je uložený len odpadodpad s triedou vylúhovateľnosti I. (2) Spôsob uzavretia skládky musí zodpovedať druhu uložených odpadov a budúcemu využitiu povrchu skládky. (3) Prevádzkovateľ skládky je povinný zabezpečiť odvádzanie plynov vznikajúcich na skládke aj po jej uzavretí. (4) Tesnenie povrchu skládky musí a) vylúčiť prenikanie povrchovej vody do telesa skládky, b) byť odolné proti vplyvu sadania skládky, c) umožňovať rekultiváciu. § 27 Rekultivácia skládky Rekultivácia skládky je začlenenie skládky do okolitej krajiny tak, aby nepôsobila rušivo. Vylučuje sa vysádzanie drevín, ktoré by svojím koreňovým systémom mohli poškodiť funkčnosť povrchového tesnenia skládky. PIATA ČASŤ ŽIADOSTI O VYDANIE SÚHLASOV O URČENIE OSOBITNÝCH PODMIENOK PÔVODCOM A PREVÁDZKOVATEĽOM ZARIADENÍ NA ZNEŠKODŇOVANIE ODPADOV § 28 Prevádzkovanie zariadenia na zneškodňovanie odpadov Žiadosť o vydanie súhlasu na prevádzkovanie zariadenia na zneškodňovanie odpadov27) obsahuje najmä: a) zoznam druhov odpadov, ktoré sa na zariadení budú zneškodňovať, b) opis a špecifikáciu technologických postupov, používaných na zneškodňovanie odpadov, c) základné technické údaje o zariadení, d) spôsob zabezpečenia odbornej technickej kontroly prevádzky zariadenia, e) dátum začatia prevádzky. § 29 Nakladanie s nebezpečným odpadom (1) Žiadosť o vydanie súhlasu na nakladanie s nebezpečným odpadom28) obsahuje najmä: a) zoznam druhov nebezpečných odpadov, s ktorými sa bude nakladať, b) spôsob prepravy nebezpečných odpadov, c) jednotlivé spôsoby úpravy a zneškodňovania nebezpečných odpadov a ich materiálovú bilanciu, d) preukázanie vhodnosti spôsobu úpravy a zneškodňovania, e) zabezpečenie plnenia povinností podľa § 8 a 9 tohto nariadenia, f) návrh rozsahu analýzy zloženia nebezpečného odpaduodpadu. (2) Pri návrhu rozsahu analýzy zloženia nebezpečného odpaduodpadu pôvodca zohľadní: - proces, pri ktorom nebezpečný odpadodpad vzniká, - výsledky analýzy vlastností nebezpečného odpaduodpadu podľa prílohy č. 1 tohto nariadenia, - spôsob, akým sa nebezpečný odpadodpad bude upravovať alebo zneškodňovať, - požiadavky prevádzkovateľa zariadenia na úpravu alebo zneškodňovanie odpadov, pričom základný rozsah analýzy zloženia nebezpečného odpaduodpadu určuje príloha č. 2 tohto nariadenia. Žiadosť o zúženie rozsahu analýzy pod rozsah tejto prílohy je pôvodca povinný odôvodniť. § 30 Podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi (1) Podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi je koncesovanou živnosťou.29) (2) Príslušný úrad životného prostredia30) pri vydávaní stanoviska k žiadosti o vydanie koncesie31) vychádza a) zo zoznamu druhov odpadov, s ktorými sa bude pri podnikaní nakladať, a z ich kategórie,2) b) zo vzdelania a odbornej praxe žiadateľa, c) zo spôsobilosti žiadateľa plniť zákonom určené povinnosti pri nakladaní s odpadmi. § 31 Dovoz, vývoz a tranzitná preprava odpadov (1) Žiadosť a udelenie súhlasu na dovoz odpadov na územie Slovenskej republiky, vývoz nebezpečných odpadov a tranzitnú prepravu odpadov cez územie Slovenskej republiky32) sa podávajú na osobitnom tlačive.33) (2) Žiadosť o vydanie súhlasu na dovoz odpadov na územie Slovenskej republiky musí okrem náležitostí uvedených v osobitnom tlačive podľa odseku 1 obsahovať: a) účel, na ktorý sa odpadodpad dováža, b) spôsob využitia alebo zneškodnenia dovážaného odpaduodpadu, c) v prípade dovozu odpaduodpadu za účelom využitia ako druhotnej suroviny 1. preukázanie, že zároveň dôjde k využitiu domáceho porovnateľného odpaduodpadu minimálne v množstve odpaduodpadu dovezeného, 2. preukázanie spôsobu zabezpečenia zneškodnenia odpadov vzniknutých zo spracovania odpaduodpadu na druhotnú surovinu, ich druh a množstvo, d) vyhlásenie príjemcu odpaduodpadu, že preberie všetko dovezené množstvo odpadov. (3) K žiadosti o dovoz odpadov za účelom ich zneškodnenia musí žiadateľ pripojiť doklady preukazujúce splenie podmienok ustanovených v § 3 ods. 4 písm. a), b) a c) zákona o odpadoch. (4) K žiadosti o povolenie vývozu nebezpečných odpadov z územia Slovenskej republiky musí žiadateľ pripojiť písomný súhlas dovážajúceho a tranzitného štátu na dovoz, prípadne tranzitnú prepravu týchto odpadov. (5) Ministersvo životného prostredia Slovenskej republiky žiadosť uvedenú v odseku 3 posúdi najmä z hľadiska zabezpečenia ochrany životného prostredia a spôsobilosti žiadateľa plniť zákonom ustanovené podmienky. § 32 Žiadosť o určenie osobitných podmienok pôvodcom a prevádzkovateľom zariadení na zneškodňovanie Žiadosť o určenie osobitných podmienok34) musí obsahovať a) hodnotenie stavu nakladania s odpadmi podľa prílohy č. 6 tohto nariadenia, b) návrh požadovaných osobitných podmienok vrátane návrhu lehôt ich trvania, c) odôvodnenie, prečo nie je možné plniť zákonom ustanovené povinnosti, d) návrh opatrení, vrátane ich časového harmonogramu, na zosúladenie nakladania s odpadmi so zákonom o odpadoch. ŠIESTA ČASŤ Účinnosť § 33 Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Mečiar v. r. Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Analýza vlastností nebezpečného odpadu 1. Pôvodca odpaduodpadu, názov, adresa, IČO: 1.1. Miesto vzniku odpaduodpadu Výrobný úsek: Prevádzka, stredisko: 2. Údaje o druhu odpaduodpadu 2.1. Označenie odpaduodpadu Názov odpaduodpadu: Číslo odpaduodpadu: 2.2. Množstvo odpaduodpadu (t/r): 3. Vlastnosti, stav a zvláštne znamenia 3.1. Vlastnosť/stav pri 20 °C: \\- tekutý| \\- tuhý| \\- vlhký| \\- zrnitý ---|---|---|--- \\- hustý/pastovitý| \\- homogénny| \\- suchý| \\- kusový \\- bahnitý/kalný| \\- nehomogénny| \\- práškový| \\- hygroskopický \\- viacfázový| \\- suspenzia| \\- emulzia| \\- disperzia 3.2. Nebezpečné vlastnosti Sú známe nebezpečné vlastnosti odpaduodpadu ohrozujúce zdravie ľudí a/alebo životné prostredie? - výbušnosť - horľavosť kvapalín - horľavosť tuhých látok - schopnosť látok alebo odpadov sa samovoľne vznietiť - schopnosť látok alebo odpadov uvoľňovať pri styku s vodou horľavé plyny - oxidačná schopnosť - tepelná nestálosť organických peroxidov - akútna toxicita (jedovatosť) - chronická toxicita (jedovatosť) a oneskorený účinok - schopnosť látok alebo odpadov uvoľňovať pri styku so vzduchom alebo s vodou jedovaté plyny - žieravosť, korozivita - infekčnosť - ekotoxicita - následná nebezpečnosť 4. Farba 5. Pach \\- intenzívny| \\- slabý| \\- bez zápachu| \\- ako čo (porovnanie) ---|---|---|--- 6. Rozpustnosť vo vode \\- dobre rozpustné| \\- málo rozpustné| \\- čiastočne rozpustné ---|---|--- \\- nerozpustné| \\- dispergujúce| \\- suspendujúce 7. Rozpustnosť v iných rozpúšťadlách (pokiaľ je známa) 8. Ktoré emisie môžu vzniknúť pri pôsobení kyselín a lúhov - s 0.1 molárnou kyselinou chlorovodíkovou: - s 0.1 molárnym roztokom hydroxidom sodným: - s inými: 9. Fyzikálne vlastnosti (pokiaľ sú známe alebo potrebné) 9.1.| Zmena stavu| | ---|---|---|--- Bod topenia, oblasť topenia:| | °C Bod zmäknutia, oblasť zmäknutia:| | °C Bod varu, oblasť varu pri tlaku | kPa| °C 9.2.| Hustota pri | °C| kg.m-3 Sypná hustota pri| °C| kg.m-3 9.3.| Veľkosť zrna alebo kusu:| | 9.4.| Tlak pár pri| °C| kPa 9.5.| Viskozita dynamická pri| °C| mPa.s kinematická pri| °C| m2.s-1 9.6.| Hodnota pH pri| °C| 9.7.| Bod vzplanutia| °C| 9.8.| Teplota zapálenia| °C| 9.9.| Hranica explózie| | dolná: %| horná: %| 9.10.| Termický rozklad| | Výhrevnosť:| kJ.kg-1| Nebezpečné produkty pri rozklade:| | Nebezpečné reakcie:| | 9.11.| Ďalšie údaje:| | 10. Celkové hodnotenie odpaduodpadu 10.1. Spresnenie čísla odpaduodpadu podľa katalógu odpadov: 10.2. Návrh úpravy alebo zneškodnenia: - je potrebné odpadodpad upraviť - odpadodpad bude zneškodnený spaľovaním - odpadodpad bude zneškodnený skládkovaním Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Analýza zloženia odpadu Pre odpadodpad, ktorý bol prvýkrát dodaný na úpravu alebo zneškodnenie, sa vykonáva analýza jeho zloženia podľa časti A tejto prílohy. Ak už raz bol odpadodpad prevzatý na úpravu alebo zneškodnenie alebo jeho zloženie je zneškodňovateľovi známe, potom sú pri ďalších dodávkach potrebné len tie analýzy, ktoré sa vzťahujú na toto zneškodnenie, alebo na overenie zloženia. Pri analýze je potrebné uvádzať názov alebo princíp stanovenia. Pri ďalšej dodávke odpaduodpadu sa vykonáva analýza zloženia odpaduodpadu podľa časti B tejto prílohy. Odchýlky výsledkov analýzy podľa časti B pri opakovanej dodávke odpaduodpadu oproti výsledkom analýzy vykonanej pri prvej dodávke podľa časti A musí pôvodca zdôvodniť. Pri výrazných odchýlkach musí byť vykonaná nová analýza, rozsahom zodpovedajúca prvej dodávke podľa časti A. ČASŤ A 1. Analýza pre úpravu odpadov Meraná veličina| Jednotka ---|--- vodivosť| mS/m3 obsah tuhých látok| percentuálne množstvo uhľovodíky| mg/l, mg/kg sušiny olejovité (husté) lipofilné látky| mg/kg sušiny, v % suma polycyklických aromatických uhľovodíkov (PAK)| g/l, g/kg sušiny fenolový index| mg/l, mg/kg sušiny absorbované organické halogénované zlúčeniny (AOX)| g/l, g/kg sušiny zmydliteľné tuky a oleje| mg/l suma polychlórovaných bifenylov a terfenylov| mg/kg alebo mg/l dusitany (N)| mg/kg sušiny kyanidy (ako CN-, ľahko uvoľniteľné)| mg/l, mg/kg sušiny antimón| mg/kg sušiny arzén| mg/kg sušiny bárium| mg/kg sušiny berýlium| mg/kg sušiny bór| mg/kg sušiny cín| mg/kg sušiny chróm (celkový)| mg/kg sušiny chróm VI.-mocný| mg/kg sušiny kadmium| mg/kg sušiny kobalt| mg/kg sušiny mangán| mg/kg sušiny meď| mg/kg sušiny nikel| mg/kg sušiny olovo| mg/kg sušiny ortuť| mg/kg sušiny selén| mg/kg sušiny striebro| mg/kg sušiny tálium| mg/kg sušiny telúr| mg/kg sušiny vanád| mg/kg sušiny zinok| mg/kg sušiny železo| mg/kg sušiny 2. Analýza pre spaľovanie odpadov Meraná veličina| Jednotka ---|--- obsah vody| percentuálne množstvo obsah popola pri °C| suma polychlórovaných bifenylov a terfenylov| mg/kg alebo mg/l celkový obsah chlóru alebo halogenidov| mg/kg sušiny alebo v % obsah síry| mg/kg sušiny, v % antimón| mg/kg sušiny arzén| mg/kg sušiny bárium| mg/kg sušiny berýlium| mg/kg sušiny bór| mg/kg sušiny cín| mg/kg sušiny fluoridy| mg/kg sušiny chróm (celkový)| mg/kg sušiny chróm VI.-mocný| mg/kg sušiny kadmium| mg/kg sušiny kobalt| mg/kg sušiny mangán| mg/kg sušiny meď| mg/kg sušiny nikel| mg/kg sušiny olovo| mg/kg sušiny ortuť| mg/kg sušiny selén| mg/kg sušiny tálium| mg/kg sušiny telúr| mg/kg sušiny vanád| mg/kg sušiny zinok| mg/kg sušiny 3. Analýza pre skládkovanie odpadov Meraná veličina| Odpad jednotka| Výluh jednotka ---|---|--- pH hodnota| | vodivosť| | mS/m pach| | biotest| | suma polycyklických aromatických uhľovodíkov (PAK)| mg/ks sušiny| mg/l fenolový index| | mg/l chemická spotreba kyslíka (CHSK)| | mg/l uhľovodíky, celkove| | mg/l prchavé organické| | mg/l halogénované zlúčeniny (POX)| | extrahované organické halogénované zlúčeniny (EOX)| mg/kg sušiny| mg/l aniónovo aktívne tenzidy| | mg/l suma polychlórovaných bifenylov (PCB)| mg/kg sušiny| mg/l antimón| | mg/l arzén| mg/kg sušiny| mg/l bárium| | mg/l berýlium| | mg/l bór| | mg/l cín| | mg/l kyanidy (celkovo)| | mg/l kyanidy (ako CN-, ľahko uvoľniteľné)| mg/kg sušiny| mg/l hliník| | mg/l horčík| | mg/l chróm (celkový)| | mg/l chróm VI.-mocný| | mg/l kadmium| mg/kg sušiny| mg/l kobalt| | mg/l mangán (celkovo)| | mg/l meď| | mg/l nikel| | mg/l olovo| | mg/l ortuť| mg/kg sušiny| mg/l selén| | mg/l striebro| | mg/l tálium| | mg/l telúr| | mg/l vanád| | mg/l vápník| | mg/l zinok| | mg/l železo (celkovo)| | mg/l amoniak| | mg/l dusičnany| | mg/l dusitany| | mg/l chloridy| | mg/l fluoridy| | mg/l fosforečnany (P)| | mg/l sírany| | mg/l siričitany| | mg/l sírniky| | mg/l ČASŤ B 1. Analýza odpadov, určených na úpravu Pri prevzatí odpadov na úpravu sa musia stanoviť tieto parametre: 1.1.| organické odpadyodpady1) (napr. olejovité) ---|--- pH hodnota| obsah oleja:| % obsah tuhých látok:| % obsah halogénov, celkovo:| % obsah dusičnanov:| mg/kg alebo mg/l obsah kyanidov (ako CN-, ľahko uvoľniteľné)2):| mg/l obsah ťažkých kovov3):| mg/kg alebo mg/l 1.2.| Anorganické odpadyodpady pH hodnota:| vodivosť:| mS/m obsah kyanidov (ako CN-, ľahko uvoľniteľné)2):| mg/l obsah chrómu VI.-mocného:| mg/l obsah dusičnanov:| mg/kg alebo mg/l obsah ťažkých kovov3):| mg/kg alebo mg/l obsah olejov:| % obsah tuhých látok:| % 2. Analýza odpadov, určených na zneškodnenie spaľovaním Pri prevzatí odpadov na spaľovanie sa musia stanoviť tieto parametre: bod vznietenia:| °C ---|--- tepelná hodnota:| kJ/kg obsah halogénov, celkovo:| % obsah síry:| % obsah vody:| % obsah popola pri °C:| % obsah ťažkých kovov1):| mg/kg obsah PCB a PCT:| mg/kg alebo ppm 3. Analýza odpadov určených na skládkovanie Rozsah analýz potrebný pri prevzatí odpadov v ďalších dodávkach na skládkovanie závisí od druhu skládky a stupňa nebezpečnosti odpaduodpadu. Pri prevzatí odpadov na skládkovanie sa vykoná analýza náhodne vybraných vzoriek dodaných odpadov. Odporúčajú sa nasledovné testy: - určenie obsahu vody - skúška horľavosti - skúška na ľahko uvoľňujúce sa rozpúšťadlá - skúška vzniku plynov a tepla (hydrolýza) - skúška pachu a vizuálna skúška Okrem týchto testov sa môže pripraviť i výluh. Vo výluhu sa vykoná analýza napr.: - halogénovaných uhlovodíkov - pH hodnoty a vodivosti - dusičnanov - kyanidov - chrómu VI.-mocného - ťažkých kovov Parametre pre rýchlotesty sa majú odvodiť od analýzy pri prvej dodávke odpaduodpadu. Príloha č. 3 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Hraničné koncetrácie látok v odpade | Ukazovateľ| Hraničná hodnota mg/kg suš. ---|---|--- 1| suma polycyklických aromatických uhľovodíkov (PAK)| 100 2| suma polychlórovaných bifenylov (PCB)| 100 3| extrahovateľné organické halogénzlúčeniny (extrakt)| 100 4| ľahko uvoľniteľné kyanidy| 10 000 5| suma uhľovodíkov (minerálny olej) (hexánový extrakt)| 50 000 6| benzén, toluén, xylén| 5000 7| fenoly| 10 000 8| merkaptán| 1000 9| ortuť| 3000 10| arzén1)| 5000 11| olovo1)| 10 000 12| kadmium| 5000 13| nikel1)| 5000 14| obsah rozpustných solí (20 °C)2)| 300 000 Príloha č. 4 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Triedy vylúhovateľnosti odpadov Tabuľka č. 1 Hraničné koncentrácie látok vo vodných výluhoch pre triedu vylúhovateľnosti I | Ukazovateľ| Jednotka| Hraničná hodnota1) ---|---|---|--- 1| pH| -| 5.5-10 2| vodivosť| mS/m| 100 3| zápach| -| žiadne 4| biotest| -| 2) 5| polycyklické aromatické uhľovodíky (PAU)| mg/l| 0.002 6| fenoly3)| mg/l| 0.01 7| chemická spotreba kyslíka (CHSK)4)| mg/l| 20 8| uhľovodíky celkové| mg/l| 0.1 9| prchavé organické halogénované zlúčeniny (POX)| mg/l| 0.03 10| aniónovo aktívne tenzidy5)| mg/l| 0.1 11| benzén, toluén, xylén| mg/l| 0.03 12| vápnik| mg/l| 6) 13| horčík| mg/l| 6) 14| hliník| mg/l| 0.2 15| antimón| mg/l| 0.05 16| arzén| mg/l| 0.05 17| bárium| mg/l| 1.0 18| berýlium| mg/l| 0.005 19| bór| mg/l| 0.5 20| olovo| mg/l| 0.05 21| kadmium| mg/l| 0.005 22| chróm celk.| mg/l| 0.05 23| chróm VI| mg/l| 0.02 24| železo| mg/l| 1.0 25| kobalt| mg/l| 0,05 26| meď| mg/l| 0.1 27| mangán| mg/l| 0.1 28| nikel| mg/l| 0.1 29| ortuť| mg/l| 0.001 30| selén| mg/l| 0.01 31| striebro| mg/l| 0.1 32| tálium| mg/l| 0.01 33| vanád| mg/l| 0.05 34| zinok | mg/l | 3.0 35| cín| mg/l | 0.05 36| fluór| mg/l| 1.5 37| amoniak| mg/l| 0.1 38| chloridy| mg/l| 200 39| kyanidy celk.| mg/l| 0.05 40| kyanidy ľahko uvoľniteľné| mg/l| 0,01 41| dusičnany| mg/l| 50 42| dusitany| mg/l| 0.1 43| fosforečnany| mg/l| 1.0 44| sírany| mg/l| 250 Tabuľka č. 2 Hraničné koncentrácie látok vo vodných výluhoch pre triedu vylúhovateľnosti II | Ukazovateľ| Jednotka| Hraničná hodnota1) ---|---|---|--- 1| pH| -| 5.5-13 2| vodivosť| mS/m| 300 2) 3| zápach| -| 3) 4| biotest| -| 4) 5| polycyklické aromatické uhľovodíky (PAU)| mg/l| 0.003 2) 6| fenoly5)| mg/l| 1.0 7| chemická spotreba O 2 (CHSK)4)| mg/l| 80 8| uhľovodíky celkové| mg/l| 5.0 9| prchavé organické halogénované uhľovodíky (POX)| mg/l| 0.1 2) 10| aniónovoaktívne tenzidy6)| mg/l| 2.0 2) 11| vápnik| mg/l| 7) 12| horčík| mg/l| 7) 13| hliník| mg/l| 10 2) 14| antimón| mg/l| 0.1 2) 15| arzén| mg/l| 0.1 2) 16| bárium| mg/l| 10.0 17| berýlium| mg/l| 0.005 2) 18| bór| mg/l| 3.0 19| olovo| mg/l| 0.5 2) 20| kadmium| mg/l| 0.05 2) 21| chróm celk.| mg/l| 1.0 2) 22| chróm VI| mg/l| 0.1 2) 23| železo| mg/l| 20.0 24| kobalt| mg/l| 0.5 2) 25| meď| mg/l| 1.0 2) 26| mangán| mg/l| 10.0 27| nikel| mg/l| 0.5 2) 28| ortuť| mg/l| 0.005 2) 29| selén| mg/l| 0.1 30| striebro| mg/l| 0.1 2) 31| tálium| mg/l| 0.01 2) 32| vanád| mg/l| 0.05 2) 33| zinok| mg/l| 3.0 2) 34| cín| mg/l| 0.5 2) 35| fluór| mg/l| 5.0 2) 36| amónium (NH4)| mg/l| 5.0 2) 37| chlorid| mg/l| 7) 38| kyanidy celk.| mg/l| 0.5 2) 39| kyanidy ľahko uvoľniteľné| mg/l| 0.1 2) 40| dusičnan8) (NO3)| mg/l| 7) 41| dusitany (NO2)| mg/l| 0.1 2) 42| fosforečnany (P)| mg/l| 10.0 43| sírany| mg/l| 7) 44| sírniky| mg/l| 1.0 Tabuľka č. 3 Hraničné koncentrácie látok vo vodných výluhoch pre triedu vylúhovateľnosti III | Ukazovateľ| Jednotka| Hraničná hodnota1) ---|---|---|--- 1| pH| -| 5.5-13 2) 2| hmotnosť sušiny zvyšku na filtri| mg/l| 20 000 3| polycyklické aromatické uhľovodíky (PAU)| mg/l| 0.005 2) 4| fenoly3)| mg/l| 100 5| uhľovodíky celkové| mg/l| 100 4) 6| prchavé organické halogénované zlúčeniny (POX)| mg/l| 5.0 7| extrahovateľné organické halo- gén. zlúč. (EOX)| mg/l| 10.0 8| vápnik| mg/l| 5) 9| horčík| mg/l| 5) 10| hliník| mg/l| 5) 11| antimón| mg/l| 5.0 12| arzén| mg/l| 5.0 13| bárium| mg/l| 50.0 14| berýlium| mg/l| 0.5 15| bór| mg/l| 100 16| olovo| mg/l| 10.0 17| kadmium| mg/l| 0.5 2) 18| chróm celkový| mg/l| 50.0 19| železo| mg/l| 5) 20| kobalt| mg/l| 10.0 21| meď| mg/l| 10.0 2) 22| mangán| mg/l| 5) 23| nikel| mg/l| 50.0 24| ortuť| mg/l| 0.05 2) 25| selén| mg/l| 5.0 26| striebro| mg/l| 5.0 27| tálium| mg/l| 2.0 2) 28| vanád| mg/l| 20.0 29| zinok| mg/l| 100 30| cín| mg/l| 100 31| fluór| mg/l| 50.0 32| amoniak (NH4+)| mg/l| 5) 33| chlorid| mg/l| 5) 34| kyanidy celk.| mg/l| 20.0 2) 35| kyanidy ľahko uvoľniteľné| mg/l| 10.0 36| dusičnany8) (NO3-)| mg/l| 5) 37| dusitany (NO2-)| mg/l| 5) 38| fosforečnany (P)| mg/l| 5) 39| sírany| mg/l| 5) Príloha č. 5 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Stavebné triedy skládok Skládka 1. stavebnej triedy Na skládkach 1. stavebnej triedy nie je potrebné budovať žiadne tesnenie dna a svahov. Dno sa musí vodorovne zarovnať, nevyžaduje sa odstraňovanie priesakovej vody ani opatrenia na odstraňovanie plynov. Na skládkach 1. stavebnej triedy sa skládkujú odpadyodpady za nasledovných podmienok: - celkový obsah anorganických škodlivých látok zodpovedá pôdnym referenčným hodnotám, - obsah neutrálnych solí je nepatrný, - obsah organických látok je nepatrný, - xenobiotické organické látky sa nevyskytujú, - možnosť vylúhovania organických látok je veľmi malá, - pri zneškodňovaní sa nevytvárajú plyny. Na skládky 1. stavebnej triedy je možné ukladať odpadodpad, ktorého kvalita výluhu neprekročí hraničné hodnoty triedy vylúhovateľnosti I. Skládky 2. a 3. stavebnej triedy Skládky 2. a 3. stavebnej triedy spĺňajú nasledovné požiadavky: - pred vybudovaním skládky sa stanovia škodlivé a zaťažujúce vplyvy existujúcich zariadení v okolí lokality skládky, - úložná plocha skládky je umiestnená najmenej 1 meter nad najvyššou storočnou hladinou podzemnej vody, - plocha dna skládky je zjazdná pre autá a stavebné stroje, - povrchová vrstva dna skládky je upravená, korene rastlín odstránené a prirodzený podklad zhutnený, mäkké zeminy odstránené a nahradené vhodnými, - skládky majú prirodzený, alebo umelý tesniaci systém základne a svahových plôch alebo ich kombináciu, - tesniaci materiál je stabilný voči erózii, - počas výstavby minerálneho tesnenia sa musia vykonať laboratórne skúšky za účelom kontroly tesnosti (priepustnosti) každej zhutňovanej vrstvy, - pre prípravu minerálnej tesniacej vrstvy sa použijú horniny najmä s obsahom montmorillonitu (napr. bentonitové íly), zmiešané zeminy s rôznou zrnitosťou, čím sa dosiahne zmenšenie podielu pórov, - povrchová vrstva minerálnej tesniacej vrstvy nesmie obsahovať ostrohranné zrná, pokiaľ tesnenie je vytvorené kombinovaným tesniacim systémom, - minerálny tesniaci materiál nemá obsahovať organické látky v množstve väčšom ako 5 %, - výstavba tesniacej minerálnej vrstvy v nepriaznivých klimatických podmienkach je v súlade s ustanoveniami ČSN 73 6850 Sypané priehradné hrádze, - v priebehu skládkovania je potrebné vytvoriť také podmienky, aby požadované fyzikálno-mechanické vlastnosti minerálnej vrstvy boli zachované po celú dobu prevádzky skládky, - ako umelý tesniaci prvok sa použije vysokohustotná polyetylénová fólia (HDPE) primeranej hrúbky, - medzi plastovou fóliou a vnútornou drenážnou vrstvou je vybudovaná ochranná medzivrstva z jemnozrnných materiálov s priemerom zrna do 2 mm, - hrúbku fólie navrhne projektant, pričom jej voľbu zdôvodní, - použitá tesniaca fólia má osvedčenie autorizovanej skúšobne určenej pre tento účel Ministerstvom životného prostredia SR. Do vytvorenia týchto pracovísk platí rozhodnutie príslušného úradu životného prostredia, - zvarovanie fólie sa realizuje technológiou odporučenou výrobcom a výsledok kontroly zvarov sa uvedie v skúšobnom protokole, - v prípade budovania kombinovaného tesnenia sa prvá tesniaca fólia uloží priamo na minerálne tesnenie, - tesniace plastové fólie je potrebné ukladať na vyrovnaný, upravený a zhutnený podklad, - plastová fólia je odolná voči chemickej agresivite priesakových vôd a mechanickému namáhaniu predpokladanému v skládke, - na zachytávanie a riadené odvádzanie priesakových vôd je vybudovaná drenážna vrstva, - ako materiál na vybudovanie drenážnej vrstvy sa odporúča štrk s veľkosťou valúnov 16 - 32 mm, ktorý neobsahuje vápnité prímesi, - treba predchádzať poškodeniu minerálnej časti kombinovaného tesnenia zo spodu napr. presušením vplyvom zvýšeného drenážneho efektu, rozplavením intenzívnym prúdom vody a pod., - odvodňovacie potrubie má priemer najmenej 200 mm, - materiál na odvodňovacie potrubie (perforované rúry) je odolný voči priesakovej vode a zaťaženiu zo skládky, - na kontrolu a čistenie odvodňovacieho potrubia sa vybudujú revízne šachty s minimálnym vnútorným priemerom 1 m, vzdialené od seba najviac 150 m a nepoužijú sa ako súčasť odplyňovacieho systému, - pred vstupom do šachty je možnosť túto vždy prevetrať, - k šachtám je zaistený prístup pre príslušnú techniku a vozidlá, - odvodňovacie potrubie sa najmenej dvakrát do roka prečistí prepláchnutím, - odvodňovacie potrubie je zaústené do akumulačnej nádrže priesakových vôd, - sklony vnútornej drenáže k odberným miestam priesakovej vody sú najmenej 2 % (priečny spád), - pozdĺžny spád odvodňovacieho potrubia je najmenej 1 %, - priesakové vody je potrebné odvádzať počas celého obdobia prevádzky skládky a aj po jeho ukončení, - na odvedenie povrchových vôd z okolia skládky je vybudovaný dostatočne dimenzovaný obvodový odvodňovací systém, - na skládke je vybudovaná vnútorná drenáž, umožňujúca riadené zachytávanie a odvádzanie priesakovej vody. Tesniace systémy skládok 2. a 3. stavebnej triedy Skládka 2. stavebnej triedy Tento typ skládok sa môže budovať na slabo priepustnom podloží (vo vzťahu k dnu skládky), charakterizovanom súčiniteľom filtrácie najmenej k = 1.10-7 m.s-1, pričom jeho minimálna mocnosť sa vypočíta podľa vzťahu T = k.3.108 (T = mocnosť vrstvy v metroch). Ak bude priepustnosť geologického podložia dna skládky vyššia ako k = 1.10-7m.s-1, alebo ak mocnosť tejto vrstvy je menšia ako T = k.3.108 m, je potrebné vybudovať tesniaci prvok minimálne s takou tesniacou účinnosťou, aby sa dosiahli požadované parametre. Ako tesniaci prvok možno použiť plastovú fóliu, alebo minerálne tesnenie. Pritom mocnosť umelého minerálneho tesnenia nesmie byť menšia ako 0,6 m. Skládka 3. stavebnej triedy 1. Skládky možno budovať bez ďalších tesniacich prvkov v lokalitách, kde: a) podložie skládky tvorí tzv. prirodzená, alebo technická (umelo vybudovaná) geologická bariéra, ktorá je charakterizovaná minimálnou mocnosťou 3 m a ktorej priepustnosť je vyjadrená súčiniteľom filtrácie k = 1.10-9 m.s-1, alebo b) podložie skládky tvorí tzv. prirodzená, alebo technická geologická bariéra, ktorá je charakterizovaná súčiniteľom filtrácie nižším ako k = 1.10-8 m.s-1 a s minimálnou mocnosťou vrstvy T = k.3.109. 2. Pri výstavbe skládok je potrebné použiť umelé tesniace prvky v lokalitách, kde prirodzená alebo technická geologická bariéra je charakterizovaná súčiniteľom filtrácie vyšším ako k = 1.10-7 m.s-1 a mocnosťou vrstvy menšou ako T = k.3.108 m, je potrebné vybudovať kombinované tesnenie z plastovej fólie a minerálneho tesnenia. Minerálne tesnenie musí spĺňať nasledovné podmienky: - súčiniteľ filtrácie je nižší ako k = 1.10-7 m.s-1, - mocnosť tesnenia je T = k.3.108 m, minimálne však 0,60 m Príloha č. 6 nariadenia vlády SR č. 606/1992 Zb. Hodnotenie stavu nakladania s odpadmi 1. Pôvodca v hodnotení stavu nakladania s odpadmi uvedie najmä: a) materiálovú a energetickú bilanciu, b) porovnanie používaných technologických postupov a technológií so stavom súčasnej techniky používanej vo vyspelých krajinách v obdobných prípadoch, c) posúdenie vplyvu prevádzky z hľadiska množstva a druhov produkovaných odpadov na jednotlivé zložky životného prostredia, d) možnosti využitia ním vyprodukovaných odpadov. 2. Prevádzkovateľ zariadenia v hodnotení stavu nakladania s odpadmi uvedie najmä: a) zhodnotenie technickej úrovne prevádzky zariadenia, b) posúdenie technológie zneškodňovania odpadov. 3. Pri zhodnotení technickej úrovne prevádzky spaľovne sa uvedie najmä: a) spôsob spaľovania v závislosti od druhu odpaduodpadu, b) úroveň systému kontroly pracovného režimu, c) druh odpadov, ktoré sú výsledkom spaľovacieho procesu. 4. Pri hodnotení technickej úrovne skládky sa uvedie najmä: a) úroveň technológie zneškodňovania odpadov, b) technický stav objektov a zariadení, ktoré slúžia na prevádzku skládky, c) druh a množstvo odpadov a spôsob ich uloženia na skládke, d) potreba a spôsob prípadnej sanácie skládky alebo jej časti. 5. Pri hodnotení technickej úrovne prevádzky zariadenia, na ktorom sa zneškodňujú zvláštne odpadyodpady, sa posúdi aj: a) spôsob preberania odpadov určených na zneškodnenie, b) spôsob triedenia a uskladnenia odpadov, c) osobitne spôsob nakladania s nebezpečnými odpadmi, a to od ich prevzatia až po zneškodnenie. 1) § 2 ods. 6 zákona č. 238/1991 Zb. o odpadoch (ďalej len „zákon o odpadoch“). 2) Opatrenie Federálneho výboru pre životné prostredie, ktorým sa vyhlasuje Kategorizácia a katalóg odpadov, vyhlásené v čiastke 69/1991 Zb. 3) § 5 ods. 1 písm. b) zákona o odpadoch. 4) ČSN 46 5735 Priemyselné komposty. 5) § 11 ods. 5 písm. b) zákona SNR č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve. 6) Tlačivo ŠEVT 01 302 0 (MŽP SR). 7) Napr. ČSN 83 0915 — Objekty pre manipuláciu s ropnými látkami a ich skladovanie. 8) ČSN 01 8001 — Bezpečnostné značky. 9) Poriadok pre medzinárodnú železničnú prepravu nebezpečného tovaru (RID), Príloha I k Jednotným právnym predpisom pre zmluvu o medzinárodnej železničnej preprave tovaru (CIM) tvoriaci dodatok B k Dohode o medzinárodnej železničnej preprave (COTIF); (vyhláška ministra zahraničných vecí č. 8/1985 Zb.). Európska dohoda o medzinárodnej cestnej preprave nebezpečných vecí (ADR); (vyhláška ministra zahraničných vecí č. 64/1987 Zb.) Zákon č. 68/1979 Zb. o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve v znení zákona č. 118/1990 Zb. Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy. 10) § 5 ods. 1 písm. b) zákona SNR č. 494/1991 Zb. 11) § 5 ods. 1 písm. a) zákona SNR č. 494/1991 Zb. 12) § 5 ods. 1 písm. c) zákona SNR č. 494/1991 Zb. 13) § 13 ods. 1 písm. a) bod 2 zákona SNR č. 494/1991 Zb. 14) § 3 písm. a) až c) zákona č. 309/1991 Zb. 15) ČSN 65 0201 Horľavé kvapaliny. Prevádzkárne a sklady. 16) § 15 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov. 17) § 30 vyhlášky Federálneho ministerstva poľnohosppdárstva a výživy č. 117/1987 Zb. o starostlivosti o zdravie zvierat. 18) § 38 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SSR č. 103/1984 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám. 19) Napr. zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon), zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 45/1966 Zb. o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok, vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 15/1972 Zb. o ochrane a rozvoji prírodných liečivých kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov v znení vyhlášky č. 77/1983 Zb., zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení neskorších predpisov, zákon č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení neskorších predpisov, zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení neskorších predpisov, zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách v znení neskorších predpisov, zákon č. 67/1960 Zb. o výrobe, rozvode a využití vyhrievacích plynov (plynárenský zákon), zákon SNR č. 307/1992 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu. 20) § 4 zákona č. 17/1992 Zb. o životnom prostredí. 21) § 4 písm. b) a § 5 ods. 2 písm. a) zákona č. 494/1991 Zb. 22) Smernica Slovenského geologického úradu na zostavovanie máp vhodnosti územia pre skládky odpadov v mierke 1:50 000 z apríla 1992. 23) § 5 ods. 2 písm. a) zákona SNR č. 494/1991 Zb. 24) § 4, 4a, 4b zákona č. 135/1961 Zb. o pozemných komunikáciach (cestný zákon) v znení neskorších predpisov. 25) § 22 a 23 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon.). 26) Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 19/1987 Zb., ktorou sa ustanovujú požiadavky na ochranu pred výbuchmi horľavých plynov a pár. ČSN 34 1480 Triedy výbušnosti. 27) § 4 ods. 1 písm. a) zákona o odpadoch. 28) § 4 ods. 1 písm. b) zákona o odpadoch. 29) § 26 zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon). 30) § 5 ods. 1 písm. d) zákona SNR č. 494/1991 Zb. 31) § 52 zákona č. 455/1991 Zb. 32) § 3 ods. 4 písm. d), § 4 ods. 1 písm. e), f) a g) zákona o odpadoch. 33) Tlačivo ŠEVT 01 305 0 (MŽP SR) Žiadosť o súhlas k dovozu/vývozu odpadov. Tlačivo ŠEVT 02 306 0 (MŽP SR) Žiadosť o súhlas na tranzitnú prepravu odpadov cez územie Slovenskej republiky. 34) § 15 zákona o odpadoch. 1) Pri prevzatí organických odpadov na úpravu sa odporúča rutinná analýza obsahu rozpúšťadiel v plynnej fáze z bezpečnostných dôvodov. 2) Potrebné len pri pH > = 7 3) chróm, kadmium, ortuť, nikel, olovo 1) chróm, kadmium, ortuť, nikel, olovo, telúr, arzén, kobalt, meď, mangán 1) Uvedené hraničné hodnoty sa nevzťahujú na odpad v sklennej alebo polosklennej forme (stvrdnuté zvyšky náterových hmôt, emailov, odpady zapracované do sklárskych, keramických alebo cementárskych výrobkov). 2) Stanovené ako zvyšok na filtri po filtrácii výluhu, vzťahované na sušinu. 1) Mimo ochranných pásiem vody. 2) Len v špeciálnych prípadoch, dosiaľ nie je všeobecne stanovené. 3) Fenoly prchajúce s vodnou parou (ako fenolový index). 4) Oxidovateľnosť s KMnO4. 5) Anionaktívne tenzidy prepočítané na dodecylsulfonan sodný. 6) Ohraničené vodivosťou. 1) Maximálne 3 ukazovatele môžu byť prekročené (s výnimkou parametrov označených 2)). 2) Nie je povolené žiadne prekročenie hraničných hodnôt. 3) Uvádza sa v skúšobnom protokole. 4) Len v špeciálnych prípadoch, dosiaľ nie je všeobecne stanovené. 5) Fenoly prchajúce s vodnou parou (ako fenolový index). 6) Anionovo aktívne tenzidy prepočítané na dodecylsulfonan sodný. 7) Ohraničené vodivosťou. 1) Maximálne 3 ukazovatele môžu byť prekročené (s výnimkou parametrov označených 2)). 2) Nie je povolené žiadne prekročenie hraničných hodnôt. 3) Fenoly prchajúce s vodnou parou (ako fenolový index). 4) Celkové uhľovodíky (napr. extrakciou hexánom). 5) Ohraničené rozpustným podielom.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 607/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 607/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky o jednorazovom mimoriadnom odškodnení za ujmu na zdraví alebo smrť v súvislosti s pomocou poskytnutou Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky Vyhlášeno 30. 12. 1992, datum účinnosti 30. 12. 1992, částka 124/1992 * § 1 - Osobe, ktorá poskytla pomoc Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky a jeho príslušníkom na ich žiadosť alebo s ich vedomím a utrpela v tejto súvislosti ujmu na zdraví úrazom alebo chorobou, ktorá sa považuje podľa pracovnoprávnych predpisov * § 2 - Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa § 1 sa poskytuje vo výške od 10 000,- Kčs do 50 000,- Kčs podľa stupňa ujmy na zdraví a s prihliadnutím na mieru sťaženia spoločenského uplatnenia a poskytnutú pomoc. * § 3 - (1) Ak poškodený zomrel následkom úrazu alebo choroby za podmienok uvedených v § 1, zvyšuje sa jeho maželovi a deťom, ktoré majú nárok na sirotský dôchodok, jednorazové odškodnenie patriace im podľa pracovnoprávnych predpisov1) na dvojnásobok. V odôvodnený * § 4 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Aktuální znění od 30. 12. 1992 607 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky zo 17. novembra 1992 o jednorazovom mimoriadnom odškodnení za ujmu na zdraví alebo smrť v súvislosti s pomocou poskytnutou Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky Vláda Slovenskej republiky podľa § 23 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky nariaďuje: § 1 Osobe, ktorá poskytla pomoc Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky a jeho príslušníkom na ich žiadosť alebo s ich vedomím a utrpela v tejto súvislosti ujmu na zdraví úrazom alebo chorobou, ktorá sa považuje podľa pracovnoprávnych predpisov za chorobu z povolania a následkom ktorých sa stala osobou so zmenenou pracovnou schopnosťou, čiastočne invalidnou alebo invalidnou (ďalej len „poškodený“), patrí popri nárokoch na náhradu škody podľa pracovnoprávnych predpisov jednorazové mimoriadne odškodnenie. § 2 Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa § 1 sa poskytuje vo výške od 10 000,- Kčs do 50 000,- Kčs podľa stupňa ujmy na zdraví a s prihliadnutím na mieru sťaženia spoločenského uplatnenia a poskytnutú pomoc. § 3 (1) Ak poškodený zomrel následkom úrazu alebo choroby za podmienok uvedených v § 1, zvyšuje sa jeho maželovi a deťom, ktoré majú nárok na sirotský dôchodok, jednorazové odškodnenie patriace im podľa pracovnoprávnych predpisov1) na dvojnásobok. V odôvodnených prípadoch možno jednorazové odškodnenie takto zvýšiť aj rodičom zomretého. (2) Osobám, ktoré boli odkázané výživou na poškodeného, ktorý zomrel následkom úrazu alebo choroby za podmienok uvedených v § 1, možno v odôvodnených prípadoch poskytnúť jednorazové odškodnenie do výšky 10 000,- Kčs. § 4 Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia. Mečiar v. r. 1) § 200 ods. 1 Zákonníka práce.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 608/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 608/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopľňa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné uživanie pozemkov Vyhlášeno 30. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 124/1992 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov (ďalej len „vyhláška“) sa mení a dopĺňa takto * Čl. II - Zrušuje sa: * Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Aktuální znění od 1. 1. 1993 608 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 7. decembra 1992, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 2 ods. 2 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien ustanovuje: Čl. I Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov (ďalej len „vyhláška“) sa mení a dopĺňa takto: 1. § 1 včítane nadpisu znie: „§ 1 Rozsah platnosti Vyhláška upravuje a) zisťovanie ceny1) stavieb, bytov a nebytových priestorov v obytnom dome, pozemkov, trvalých porastov, pozemkov v obvode pozemkových úprav5) a vyvolávacej ceny pre verejné dražby, ak zisťovanie ceny nie je upravené inak,2) b) dojednávanie ceny6) pre účely zmluvných prevodov stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov medzi predávajúcim a kupujúcim (ďalej len „dojednávaná cena“), c) dojednávanie nájomného6) za nájom pozemkov.“. 2. Za § 1 sa vkladá nový § 1a, ktorý včítane nadpisu znie: „§ 1a Vymedzenie pojmov Pre účely tejto vyhlášky sa rozumie: a) obytný dom je dom, v ktorom zo súčtu podlahovej plochy všetkých miestností v dome pripadajú aspoň dve tretiny na byty, včítane bytov a častí bytov, ktoré sú užívané na iné účely ako na bývanie, ako i vedľajšie miestnosti a príslušenstvo patriace k bytom. Pri zisťovaní tohto pomeru podlahových plôch sa neprihliada na priestory prístupné všetkým obyvateľom domu a iným osobám, na iné spoločné vedľajšie miestnosti a vedľajšie priestory (napr. schodište a chodby, spoločné práčovne a sušiarne, pôjdové a pivničné priestory), na miestnosti pre poľnohospodársku výrobu, ani na vedľajšie stavby postavené na pozemku (napr. garáže, poľnohospodárske objekty, malé prevádzky, drevárne, kôlne), b) rodinný dom je obytný dom, v ktorom zo súčtu podlahovej plochy všetkých miestností v dome pripadajú aspoň dve tretiny na byty. Rodinný dom môže mať najviac päť obytných miestností, nepočítajúc kuchyne. Väčší počet obytných miestností môže mať, ak súčet podlahovej plochy miestností nepresiahne 120 m2. Z obytných kuchýň sa do tohto súčtu započítavajú len plochy, o ktoré výmera obytnej kuchyne presahuje 12 m2. Za uvedených podmienok sa považuje za rodinný dom i obytná časť poľnohospodárskej usadlosti, c) ostatné obytné domy sú obytné domy s výnimkou rodinných domov, d) budova je stavebný objekt, ktorý sa klasifikuje podľa osobitného predpisu2a) v odbore stavebných objektov pod kódom 801, 803 a 812 Jednotnej klasifikácie stavebných objektov, e) byt je miestnosť alebo súbor miestností a priestorov, ktoré sú podľa rozhodnutia stavebného úradu určené na bývanie a môžu tomuto účelu slúžiť ako samostatné bytové jednotky, f) podlahovou plochou bytu je súčet plochy jeho obytných miestností a plochy príslušenstva bytu bez plochy lodžií a balkónov, g) príslušenstvom bytu sa rozumie najmä vstupný priestor bytu, priestor pre varenie, priestor pre uskladnenie potravín, priestor pre osobnú hygienu, priestor pre umiestnenie záchodovej misy a priestor pre uloženie upratovacích predmetov, h) obytná miestnosť je miestnosť priamo osvetlená a priamo vetrateľná miestnosť s podlahovou plochou aspoň 8 m2, ktorá je priamo alebo dostatočne nepriamo vykurovaná a ktorá je vzhľadom na svoje stavebnotechnické usporiadanie a vybavenie určená na celoročné bývanie. Za uvedených podmienok sa považuje za obytnú miestnosť aj kuchyňa s podlahovou plochou nad 12 m2. Do súčtu podlahovej plochy obytných miestností sa započítava aj plocha zastavaná kuchynskou linkou, kachľami alebo inými vykurovacími telesami, plocha arkierov a ďalej plocha výklenkov, ak sú aspoň 1,20 m široké, 2 m vysoké a 0,30 m hlboké. Nezapočítava sa plocha nábytku vstavaného do steny. Ak má miestnosť skosený strop pod 2 m nad podlahou, počíta sa jej podlahová plocha len štyrmi pätinami, ch) nebytovým priestorom v obytnom dome je miestnosť alebo súbor miestností, ktoré sú podľa rozhodnutia stavebného úradu určené na iné účely ako na bývanie, napr. kancelárie, dielne, sklady, obchodné miestnosti, garáže, ateliéry atď. Nebytovým priestorom nie je príslušenstvo bytu ani spoločné časti a spoločné zariadenia domu, i) spoločnými časťami domu sa rozumejú časti domu určené na spoločné užívanie, najmä základy domu, strecha, chodby, obvodové múry, priečelia, vchody, schodištia, spoločné terasy, podkrovia a povaly, j) spoločnými zariadeniami domu sa rozumejú najmä výťahy, práčovne, kotolne, sušiarne, kočikárne, spoločné televízne antény, komíny, vodovodné, kanalizačné, elektrické, telefónne a plynové siete, a to i v prípade, ak sú umiestnené mimo domu, k) spoločnými časťami a príslušenstvom domu, ktoré nie sú stavebnou súčasťou obytného domu, sa rozumejú stavby a trvalé porasty nachádzajúce sa na pozemku priľahlom k obytnému domu, napr. oplotenie, prístrešky, spevnené plochy.“. 3. Za § 1a sa vkladá nová Prvá časť, ktorá včítane nadpisu znie: „PRVÁ ČASŤ DOJEDNÁVANIE CIEN A NÁJOMNÉHO § 1b (1) Výška dojednávaných cien stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov pri ich prevodoch a dojednávané nájomné za nájom pozemkov sa určuje dohodou medzi kupujúcim a predávajúcim alebo medzi prenajímateľom a nájomcom. Výška dojednávaných cien je obmedzená v prípadoch uvedených v odsekoch 2 a 3 a v prípadoch určených osobitnými predpismi.6a) (2) Vyššiu cenu ako zistenú podľa tejto vyhlášky nemožno dojednať pri prevodoch stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov, ak je úhrada ceny vykonávaná z prostriedkov štátneho rozpočtu alebo ďalších prostriedkov štátu6b) a pri prevodoch bytov, zastavaných a priľahlých pozemkov k obytným domom, ktoré sú vo vlastníctve štátu a obcí, ak sa prevádza byt do vlastníctva doterajšiemu nájomcovi. Ustanovenia predchádzajúcej vety sa vzťahujú aj na prevod pozemkov vo vlastníctve bytového družstva doterajšiemu nájomcovi bytu a aj na prvý prevod bytov a pozemkov, nadobudnutých od štátu alebo obce, do vlastníctva doterajšiemu nájomcovi. (3) Nájomné za nájom pozemkov neslúžiacich účelom podnikania vrátane poľnohospodárskej výroby sa môže dojednať až do výšky maximálneho nájomného určeného v § 17. (4) Pri prevodoch stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov na tuzemskú právnickú osobu so zahraničnou majetkovou účasťou alebo zahraničnú osobu platí obmedzenie podľa § 22 ods. 1.“. 4. Doterajšia Prvá časť sa označuje ako Druhá časť a jej nadpis znie: „DRUHÁ ČASŤ CENY STAVIEB, BYTOV A NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI ICH PREVODOCH A PRECHODOCH A NÁJOMNÉ ZA NÁJOM POZEMKOV“. 5. Nadpis § 2 znie: „Rodinné domy“. 6. V § 2 sa slová „rodinného domčeka“ nahrádzajú slovami „rodinného domu“. 7. V § 2 sa vypúšťajú poznámky č. 7 a č. 9. 8. V § 2 ods. 7 sa slová „v § 10 ods. 2“ nahrádzajú slovami „v § 9“. 9. V § 3 prvá veta znie: „Cena ostatných obytných domov, ak je predmetom prevodu celý dom, sa rovná cene zistenej podľa § 2 vynásobenej koeficientom:“. 10. V § 3 sa vypúšťa poznámka č. 10. 11. Za § 3 sa vkladá nový § 3a, ktorý včítane nadpisu znie: „§ 3a Byty a nebytové priestory (1) Cena bytu, včítane jeho príslušenstva a včítane podielu na spoločných častiach a zariadeniach domu, jeho vybavení a príslušenstva, ktoré sú stavebne súčasťou obytného domu, sa zistí ako násobok počtu m2 podlahovej plochy bytu a ceny za 1 m2 podlahovej plochy bytu podľa kategórie bytu.10a) (2) Cena za 1 m2 podlahovej plochy bytu je a) ak sa prevádza byt do vlastníctva doterajšiemu nájomcovi pri bytoch I. kategórie | 4.400 Kčs ---|--- pri bytoch II. kategórie| 3.600 Kčs pri bytoch III. kategórie| 2.400 Kčs pri bytoch IV. kategórie | 1.800 Kčs, b) pre ostatné prevody a prechody pri bytoch I. kategórie| 5.300 Kčs ---|--- pri bytoch II. kategórie| 4.400 Kčs pri bytoch III. kategórie | 3.100 Kčs pri bytoch IV. kategórie| 2.200 Kčs. (3) Cena bytu zistená podľa odsekov 1 a 2 sa primerane zníži o opotrebenie, spravidla o 1 % za každý rok veku domu. Zníženie môže byť najviac 80 %. (4) Cena bytu zistená podľa odseku 1, odseku 2 písm. b) a odseku 3 v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave, v Košiciach, Banskej Bystrici, Piešťanoch, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach sa zvyšuje o 10 %. (5) Cena nebytového priestoru, včítane podielu na spoločných častiach a zariadeniach obytného domu sa zistí ako násobok počtu m2 podlahovej plochy nebytového priestoru a ceny za 1 m2. Do podlahovej plochy nebytového priestoru sa započítajú aj plochy ďalších priestorov užívaných výhradne spolu s nebytovým priestorom. (6) Cena za 1 m2 podlahovej plochy nebytového priestoru je 5.300 Kčs. (7) Cena spoločných častí domu a príslušenstva domu a bytu, ktoré nie sú stavebnou súčasťou bytového domu, a cena pozemku sa zistí podľa ustanovení druhej časti, respektíve tretej časti tejto vyhlášky. Veľkosť spoluvlastníckych podielov sa určí podľa pomeru podlahovej plochy oceňovaného bytu alebo nebytového priestoru k úhrnu podlahových plôch všetkých bytov a nebytových priestorov.“. 12. § 10 ods. 1 znie: „(1) Cena budov určených na ubytovanie (hotely, rekreačné a školiace strediská, ubytovne a pod.), cena administratívnych budov, budov škôl, budov telocviční, obchodných budov, budov reštaurácií, budov zdravotníckych zariadení a ostatných budov používaných na podobné účely sa zistí podľa § 3. Každá časť budovy, ktorá sa výrazne líši konštrukčným vyhotovením alebo vekom, sa oceňuje samostatne.“. 13. V § 10 ods. 3 sa na konci pripájajú tieto vety: „Cena stavby zistená podľa predchádzajúcej vety sa upraví percentuálnymi prirážkami alebo zrážkami uvedenými v prílohe č. 5a. Sociálne a administratívne priestory s najmenej tromi samostatnými obvodovými stenami a stropom, vstavané do hál alebo pristavené k halám, sa ocenia samostatne podľa § 10 ods. 1 tejto vyhlášky. Pri vstavbách sa množstvo obostavaného priestoru haly neznižuje o obostavaný priestor vstávby.“. 14. V § 13 sa za slovo „materiálu“ vkladajú slová „v mieste a čase obvyklé“. 15. V § 15 ods. 2 sa na konci pripájajú tieto vety: „Cena pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu zistená podľa odseku 1 sa neupravuje o dôvody uvedené v položkách č. 3 až 11 prílohy č. 7 tabuľka I. Najnižšou cenou pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu, ktorý je zapísaný v evidencii nehnuteľností ako poľnohospodárska pôda alebo lesný pozemok, je cena zistená podľa odsekov 5 až 8.“. 16. V § 15 sa vypúšťa odsek 4. Doterajšie odseky 5 až 11 sa označujú ako odseky 4 až 10. 17. § 15 ods. 10 znie: „(10) Cena za 1 m2 pozemkov zapísaných v evidencii nehnuteľností inak, ako je uvedené v odsekoch 1 až 9, je 10 % z ceny zistenej podľa odseku 1 s výnimkou pozemkov charakteru nevyvinutých pôd a medzí. Pri nevyvinutých pôdach a medziach sa cena pozemku zistí ako 50 % z ceny okolitej bonitovanej pôdno-ekologickej jednotky (ďalej len „BPEJ“). Pozemky charakteru nevyvinutých pôd a medzí, ako i údaje okolitej BPEJ určí príslušný pozemkový úrad.“. 18. § 16 sa vypúšťa. 19. § 17 včítane nadpisu znie: „§ 17 Dojednané nájomné za nájom pozemkov (1) Maximálna ročná výška nájomného za nájom pozemkov prenajatých na iné ako podnikateľské účely včítane poľnohospodárskej výroby, okrem pozemkov uvedených v odseku 2, je za pozemky v obciach uvedených v a)| § 15 ods. 1 písm. a)| 5,- Kčs za 1 m2 ---|---|--- b)| § 15 ods. 1 písm. b)| 4,- Kčs za 1 m2 c)| § 15 ods. 1 písm. c)| 3,50 Kčs za 1 m2 d)| § 15 ods. 1 písm. d) a e)| 3,- Kčs za 1 m2 e)| § 15 ods. 1 písm. f)| 2,- Kčs za 1 m2 f)| § 15 ods. 1 písm. g)| 1,- Kčs za 1 m2. (2) Maximálna ročná výška nájomného za nájom pozemkov zastavaných stavbou pre individuálnu rekreáciu okrem lesných pozemkov v obciach uvedených v § 15 ods. 1 písm. a) je 5,- Kčs za 1 m2 a v ostatných obciach 4,- Kčs za 1 m2. Keď je na lesnom pozemku umiestnená stavba na individuálnu rekreáciu, prípadne jej príslušenstvo je maximálna ročná výška nájomného za nájom pozemkov 9,50 Kčs za 1 m2 skutočne zastavanej plochy.“. 20. § 20 znie: „§ 20 Pri prevodoch stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov hradených z prostriedkov štátneho rozpočtu alebo z ďalších prostriedkov štátu,6b) môže v odôvodnených prípadoch Ministerstvo financií Slovenskej republiky udeliť výnimku z ustanovenia § 1b ods. 2 tejto vyhlášky na žiadosť kupujúceho. K žiadosti o povolenie výnimky je kupujúci povinný predložiť súhlasné stanovisko zriaďovateľa alebo štátneho orgánu, ktorý mu prostriedky štátneho rozpočtu alebo ďalšie prostriedky štátu poskytuje.“. 21. Doterajšia Druhá časť sa označuje ako Tretia časť. 22. Doterajšia Tretia časť sa označuje ako Štvrtá časť a jej nadpis znie: „ŠTVRTÁ ČASŤ CENY STAVIEB, BYTOV A NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI PREVODOCH A PRECHODOCH NA TUZEMSKÚ PRÁVNICKÚ OSOBU SO ZAHRANIČNOU MAJETKOVOU ÚČASŤOU ALEBO ZAHRANIČNÚ OSOBU“. 23. V § 22 ods. 1 prvá veta znie: „(1) Pri prevodoch vlastníctva stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov na tuzemskú právnickú osobu so zahraničnou majetkovou účasťou alebo zahraničnú osobu sa cena vypočíta v cenovej úrovni zahraničného trhu na základe technického ohodnotenia podľa metodiky bežnej v zahraničí (Spolková republika Nemecko alebo Rakúsko) a prepočíta sa na tuzemskú menu kurzom platným ku dňu vypracovania ocenenia.“. 24. § 22 ods. 2 znie: „(2) Nájomné za nájom pozemkov, ktorých nájomcom je tuzemská právnická osoba so zahraničnou majetkovou účasťou alebo zahraničná osoba, sa dojednáva dohodou.6)“. 25. V § 22 ods. 3 prvá veta znie: „V prípade, že predmet ocenenia prináša výnos a ocenenie podľa cenového rozhodnutia2) je pre tuzemský subjekt výhodnejšie, možno postupovať podľa cenového rozhodnutia.“. 26. Poznámka č. 18 sa vypúšťa. 27. Doterajšia Štvrtá časť sa označuje ako Piata časť a jej nadpis znie: „PIATA ČASŤ VYVOLÁVACIE CENY STAVIEB, NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV VO VLASTNÍCTVE ŠTÁTU PRE ÚČELY VEREJNEJ DRAŽBY PODĽA ZÁKONA č. 427/1990 Zb. V ZNENÍ NESKORŠÍCH PREDPISOV“. 28. § 23 znie: „§ 23 Pre účely § 8 a 16 zákona č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby v znení zákona č. 541/1990 Zb., zákona č. 429/1991 Zb. a zákona č. 561/1991 Zb. sa vyvolávacia cena stavieb, nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov vo vlastníctve štátu zistí podľa druhej časti tejto vyhlášky.“. 29. § 24 a 25 sa vypúšťajú. 30. Doterajšia Piata časť sa označuje ako Šiesta časť. 31. V prílohe č. 4 položky 4.2. a 4.4. znejú: „4.2. dvojnásobný náter| 30 bodov ---|--- 4.4. jednoduchý náter| 25 bodov“. 32. Za prílohu č. 5 sa dopĺňa nová príloha č. 5a, ktorá znie: „Príloha č. 5a Pol. č.| Dôvod úpravy ceny prevádzkových a poľnohospodárskych stavieb| Zrážka v%| Prirážka v% ---|---|---|--- 1.| Pri stavbách s jedným nadzemným podlažím a strešnou krytinou na krove - za nevyhotovenú stropnú konštrukciu nad nadzemným podlažím| 11| 2.| Pri stavbách s ocelovou a drevenou zvislou nosnou konštrukciou - \\- za jednoduchý plechový alebo drevený obvodový plášť bez tepelnej izolácie| 38| 3.| Za stavbu:| | 3.1.| \\- bez vnútornej kanalizácie| 1,6| 3.2.| \\- bez rozvodu vody| 0,9| 3.3.| \\- bez ústredného teplovodného alebo parného kúrenia| 3,1| 3.4.| \\- bez elektrickej inštalácie| 5,4| 3.5.| \\- len s elektrickou inštaláciou 220 V| 3,5| 3.6.| \\- so vzduchotechnickým zariadením alebo elektrickým vykurovaním| | 6,2 3.7.| \\- so vstavanou kotolňou pre teplovodné alebo parné ústredné vykurovanie vo vnútri stavby| | 2,5 3.8.| \\- s rozvodom svietiplynu alebo zemného plynu| | 0,8 33. V prílohe č. 7 sa v tabuľke II. dopĺňajú tieto nové položky: Pol. č.| Dôvod zníženia ceny pozemku| Zrážka v % ---|---|--- „11.| Ak ide o samostatné sídlo alebo časť obce, ktoré nie sú s obcou stavebne zrastené| 11.1.| v hl. m. SR Bratislave| 60 11.2.| v Banskej Bystrici, Košiciach, Sliači, Piešťanoch, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach| 55 11.3.| v Trnave, Trenčíne, Nitre, Žiline, Prešove, Poprade, Zvolene, Liptovskom Mikuláši a Martine| 40 11.4.| v ostatných mestách a obciach| 30 12.| Ak ide o časť obce, ktorá je s obcou stavebne zrastená, ale bola k obci pričlenená po 1. 1. 1965| 12.1.| v mestách uvedených v položkách 11.1. a 11.2.| 45 12.2.| v mestách uvedených v položkách 11.3. a 11.4.| 30 Ak sa cena znižuje podľa položky č. 11. a 12., počítajú sa položky č. 1. až 10. už z takto upravenej ceny a nie zo základnej ceny uvedenej v § 15 ods. 1.“. 34. V prílohe č. 9 sa v tabuľke II. dopĺňa táto nová položka: stl. 1| stl. 2| stl. 3| stl. 4 ---|---|---|--- „1101 - 1200| \\- 0,56| 21,1 - 22,0| \\- 0,16“. 35. V prílohe č. 10 v tabuľke I. sa v riadku „Orech vlašský“ dopĺňajú slová „Gaštan jedlý“. Čl. II Zrušuje sa: 1. § 2, 4, 5, 11 a 12 vyhlášky Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej socialistickej republiky, Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. 47/1978 Zb. o predaji bytov z národného majetku občanom a o finančnej pomoci pri modernizácii zakúpených bytov v znení vyhlášky č. 2/1982 Zb., č. 160/1983 Zb. a č. 547/1991 Zb., 2. vyhláška Ministerstva miestneho hospodárstva č. 200/1956 Ú. v. o nájomnom z pozemkov, na kterých sa ťažia piesky, 3. vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 585/1990 Zb. o cenovej regulácii nájomného z nebytových priestorov. Čl. III Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Minister: Ing. Tóth CSc. v. r. 1) Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1992 Zb. o dani z dedičstva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnuteľností. 2) Výmer Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 6/55/1992, ktorým sa určujú spôsoby a podmienky oceňovania majetku podnikov a ich častí v procese veľkej privatizácie (bude uverejnený vo Finančnom spravodajcovi). 2a) Vyhláška Federálneho štatistického úradu č. 124/1980 Zb. o jednotnej klasifikácii stavebných objektov a stavebných prác výrobnej povahy. 6a) Zákon č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách v znení zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 297/1992 Zb. 6b) Napr. § 9 zákona č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch a šiesta časť zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 566/1992 Zb. o Národnej banke Slovenska. 10a) § 4 vyhlášky Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení neskorších predpisov.
Zákon České národní rady č. 10/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 10/1993 Sb. Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 4/1993 * ČÁST PRVNÍ - Státní rozpočet České republiky na rok 1993 (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů (§ 6 — § 6) * ČÁST PÁTÁ - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (§ 9 — § 9) * ČÁST ŠESTÁ - Doplnění zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky (§ 10 — § 10) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. (§ 11 — § 11) * ČÁST DESÁTÁ - Změny a doplnění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14 — § 14) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změny a doplnění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb. (§ 15 — § 15) * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku (§ 16 — § 16) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Doplnění zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb. (§ 18 — § 18) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (§ 20 — § 20) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Úprava financování nákladů civilní ochrany (§ 21 — § 21) * ČÁST OSMNÁCTÁ - § 22 (§ 22 — § 22) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - § 23 (§ 23 — § 23) * ČÁST DVACÁTÁ - § 24 (§ 24 — § 24) * ČÁST DVACÁTÁPRVNÍ - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 25 — § 26) č. 1 k zákonu ČNR č.10/1993 Sb. č. 2 k zákonu ČNR č. 10/1993 Sb. č. 3 k zákonu ČNR č. 10/1993 Sb. č. 4 k zákonu ČNR č. 10/1993 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 10 ZÁKON České národní rady ze dne 19. prosince 1992 o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Státní rozpočet České republiky na rok 1993 § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs (příloha č. 1). (2) Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí, a to dotacemi v celkové výši 17 000 000 000 Kčs (příloha č. 2). (3) Ve státním rozpočtu republiky je obsažena dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 3 000 000 000 Kčs. (4) Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č. 3. § 2 Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu republiky, jejíž výše je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Výše těchto příspěvků je pro rok 1993 uvedena v příloze č. 4 tohoto zákona, a to v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. O výši příspěvku přiznaného jednotlivé obci rozhoduje přednosta okresního úřadu, přičemž se může od částek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona v odůvodněných případech odchýlit až o 15 %. § 3 Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky. § 5 (1) Část závazků České a Slovenské Federativní Republiky z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6 500 000 000 Kčs, která odpovídá výši závazků splatných v roce 1993, se v roce 1993 v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a vznikem České republiky mimořádně uhradí z Fondu národního majetku České republiky. (2) Fond národního majetku České republiky mimořádně poskytne v roce 1993 na podporu podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance a.s. 1 000 000 000 Kčs a na majetkovou újmu peněžních ústavů České spořitelně a.s. a Investiční bance a.s. celkem 2 000 000 000 Kčs. ČÁST DRUHÁ Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů § 6 Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky. Článek I Poslanci Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs. 2. V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs. V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs. V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs. 3. V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs. V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs. V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs. V § 3 odst. 4 zní: „(4) Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dále jen „další plat“). (2) Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci. (3) Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.“. 5. § 4 odst. 1 zní: „(1) Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.“. Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs. (3) Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 6. V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs. 7. § 7 odst. 3 zní: „(3) Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici, b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Předsedové výborů České národní rady s výjimkou předsedy mandátového a imunitního výboru a předsedové poslaneckých klubů České národní rady mají právo na a) bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou, b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 8. Za § 9 se vkládá § 9a, který zní: „§ 9a Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.“. 9. § 11 a 12 znějí: „§ 11 (1) Poslanecký plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani z příjmů. (2) Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají. (3) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné 15. dne měsíce, za který náleží. § 12 Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.“. Článek V Pracovníci Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů mají právo na a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době. ČÁST PÁTÁ Změna a doplnění zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu § 9 Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto: 1. V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“. 2. V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“. ČÁST ŠESTÁ Doplnění zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky § 10 Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto: 1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“. 2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. § 11 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto: § 32a odst. 4 zní: „(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.“. ČÁST DESÁTÁ Změny a doplnění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 14 Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“. Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“. V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“. 2. V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“. Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“. V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“. 3. V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem. 4. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku. (3) Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“. 6. V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“. 7. V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“. V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změny a doplnění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb. § 15 Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 zní: „(1) Nárok na příspěvek mají: a) poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky5) (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,6) nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7) (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství, b) osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,2) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima,9) c) osoby, které pobírají rodičovský příspěvek,4) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima.9)“. Poznámky č. 5 až 9 znějí: „5) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 6) § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 8) § 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. 9) § 3 zákona č. 463/1991 Sb.“. 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu,10) s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ11) stanovený na příslušný kalendářní měsíc. (2) Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí po celé toto čtvrtletí.“. Poznámky č. 10 a 11 znějí: „10) § 5 zákona č. 463/1991 Sb. 11) § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“. 3. V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí3)“ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“. 4. § 5 odst. 2 zní: „(2) Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí ve výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a ), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.“. 5. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti12) ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek. (2) Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel. (3) Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.“. Poznámka č. 12 zní: „12) § 9 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.“. 6. § 7 odst. 1 zní: „(1) Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.“. 7. § 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení. (4) Poživatel důchodu, s nímž se vyplácí příspěvek, je povinen ohlásit svému zaměstnavateli (plátci nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství), že je poživatelem příspěvku; pokud poživatel důchodu zavinil, že mu nebyla částka 220 Kčs v měsíci, v němž neměl nárok na příspěvek, sražena, je povinen tuto částku zaměstnavateli uhradit. Není-li již u tohoto zaměstnavatele zaměstnán, poukáže uvedenou částku, která je přeplatkem na příspěvku, plátci důchodu.“. 8. V § 9 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Obdobně je zaměstnavatel povinen nahradit částku 220 Kčs měsíčně, kterou byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti, pokud zavinil, že tato částka nebyla sražena.“. 9. § 10 zní: „§ 10 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o výplatě příspěvku. (2) Ministerstvo financí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o způsobu úhrady nákladů na příspěvek.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku § 16 Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, se mění takto: § 3 zní: „§ 3 Okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla zaměstnavatele kontroluje plnění povinností uložených v § 5a odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a rozhoduje o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky, které byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Doplnění zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb. § 18 Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb., se doplňuje takto: V § 3 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava. (4) Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách § 20 Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se mění takto: § 15 zní: „§ 15 Zaměstnanecká pojišťovna je povinna prostřednictvím zřizovatele v termínech stanovených pro předkládání návrhů státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit ke schválení České národní radě po projednání s ministerstvem financí České republiky pojistný plán na následující kalendářní rok a dále bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření za běžný kalendářní rok, ověřené auditorem.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Úprava financování nákladů civilní ochrany § 21 Ministerstvo obrany České republiky vydá obecně závazný právní předpis, kterým upraví financování civilní ochrany v České republice. ČÁST OSMNÁCTÁ § 22 Převod některých nevyčerpaných prostředků státního rozpočtu České republiky na rok 1992 do státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (1) Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 nevyčerpané do 31. prosince 1992 u organizací zřízených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a u Akademie věd České republiky se převádějí do příjmů těchto organizací v roce 1993, s tím, že zůstane při jejich použití zachováno rozdělení na prostředky neinvestiční a investiční. (2) Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 poskytované jako dotace do rozdělení agrokomplexu nevyčerpané do 31. prosince 1992 se převádějí do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1993. Tyto prostředky budou použity v roce 1993 ke stejným účelům, na které byly určeny v roce 1992. ČÁST DEVATENÁCTÁ § 23 Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“. 2. V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“. 3. V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“. 4. V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“. 5. V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“. 6. V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní: „l) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.“. 7. V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní: „(5) Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.“. ČÁST DVACÁTÁ § 24 Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. § 3 odst. 2 zní: „(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,8) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,16) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,9) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,10) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.“. Poznámka č. 16 zní: „16) § 6 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.“. 2. § 3 odst. 3 zní: „(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.“. 3. Poznámka pod čarou č. 11a) zní: „11a) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“. 4. § 3 odst. 4 zní: „(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)13) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou14) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,15) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“. 5. V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští. 6. V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77%“. 7. V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“. V § 13 se vypouští druhá věta. 8. Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní: „§ 28a (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.“. ČÁST DVACÁTÁPRVNÍ Přechodná a závěrečná ustanovení § 25 (1) Příjmy ze zrušených daní jsou příjmem státního rozpočtu České republiky s výjimkou příjmů, které podle rozpočtového určení platného v roce 1992 byly příjmem rozpočtu obce nebo rozpočtu okresního úřadu. (2) Státní vyrovnávací příspěvek osobám, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, a poživatelům rodičovského příspěvku náleží na měsíce leden až březen 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1993. § 26 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu ČNR č.10/1993 Sb. Celkový přehled státního rozpočtu republiky na rok 1993 Ukazatel| v mil. Kčs ---|--- Daňové příjmy| 226,100.0 v tom:| | daň z přidané hodnoty| 88,400.0 | spotřební daně| 38,000.0 | daň z příjmů právnických osob| 85,900.0 | daň z příjmů fyzických osob| 1,300.0 | silniční daň| 4,100.0 | daň dědická, darovací a z převodu nemovitostínemovitostí| 900.0 | clo| 7,500.0 Příspěvky na sociální pojištění| 97,100.0 Nedaňové a ostatní příjmy| 19,000.0 Příjmy celkem| 342,200.0 Neinvestiční výdaje rozpočtových organizací| 255,673.6 v tom:| | mzdové prostředky| 25,044.8 | dávky sociálního zabezpečení (včetně prostředků na státní politiku zaměstnanosti)| 118,650.0 | ostatní výdaje| 111,978.8 Investiční výdaje rozpočtových organizací| 17,598.8 Příspěvky příspěvkovým a podobným organizacím na provoz| 14,793.4 v tom:| | příspěvky na činnost příspěvkových organizací| 12,520.6 | dotace občanským sdružením| 962.5 | ostatní příspěvky| 1,310.3 Investiční dotace příspěvkovým organizacím| 5,951.2 Neinvestiční dotace podnikům| 25,683.0 Investiční dotace podnikům| 5,500.0 Dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí| 17,000.0 Výdaje celkem| 342,200.0 Příloha č. 2 k zákonu ČNR č. 10/1993 Sb. Vztah státního rozpočtu republiky k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a obcí | v mil. Kčs ---|--- OKRES| Účelové dotace na:| Odvětvová vyrovnávací dotace na:| Územní vyrovnávací dotace| Dotace celkem výkon státní správy *)| domy s pečovatelskou službou **)| sociální dávky **)| školství| sociální zabezpečení Magistrát hl. m. Prahy| | | 252.9| 89.4| 47.3| 3,184.7| 3,574.3 | | | | | | | Benešov| 14.0| 8.0| 20.0| 7.1| 10.1| 38.2| 97.4 Beroun| 12.0| | 19.6| 5.8| 3.4| 25.4| 66.2 Kladno| 23.7| 5.0| 53.2| 11.1| 12.5| 88.7| 194.2 Kolín| 14.5| 10.0| 20.9| 7.0| 7.5| 6.4| 66.3 Kutná Hora| 12.5| 8.1| 20.4| 6.1| 5.3| 34.2| 86.6 Mělník| 15.0| 7.5| 26.2| 7.3| 5.1| 39.0| 100.1 Mladá Boleslav| 17.7| 10.0| 25.4| 9.0| 6.1| 5.0| 73.2 Nymburk| 14.2| 10.6| 24.5| 6.9| 6.4| 36.7| 99.3 Praha-východ| 14.9| .3| 12.1| 7.2| 5.3| 16.9| 56.7 Praha-západ| 12.1| 11.0| 10.6| 5.5| 5.9| 61.5| 106.6 Příbram| 17.3| 2.0| 28.1| 9.0| 8.9| 64.5| 129.8 Rakovník| 8.8| 5.0| 15.4| 4.6| 5.4| 65.3| 104.5 | | | | | | | České Budějovice| 27.5| 17.6| 39.9| 14.5| 10.7| 112.3| 222.5 Český Krumlov| 9.1| 2.7| 19.1| 5.4| 2.9| 87.6| 126.8 Jindřichův Hradec| 14.8| 14.0| 25.3| 8.1| 7.2| 55.9| 125.3 Pelhřimov| 11.8| 5.7| 16.3| 6.0| 8.3| 93.2| 141.3 Písek| 11.4| 28.5| 19.6| 5.7| 3.5| 42.1| 110.8 Prachatice| 8.1| | 14.5| 4.6| 4.6| 53.4| 85.2 Strakonice| 11.4| 2.8| 19.5| 5.9| 9.1| 58.8| 107.5 Tábor| 16.5| 2.5| 24.4| 8.5| 5.4| 19.8| 77.1 | | | | | | | Domažlice| 9.3| .8| 10.5| 4.9| 3.1| 53.6| 82.2 Cheb| 13.8| 13.0| 18.2| 7.3| 8.8| 166.2| 227.3 Karlovy Vary| 19.4| 12.0| 29.4| 9.9| 6.3| 131.5| 208.5 Klatovy| 14.3| 29.7| 27.4| 7.1| 8.7| 34.0| 121.2 Plzeň-město| | 5.0| 53.8| 13.6| 8.5| 198.5| 279.4 Plzeň-jih| 10.8| 6.6| 12.3| 5.1| 4.4| 85.4| 124.6 Plzeň-sever| 11.5| 8.5| 13.0| 5.6| 4.9| 28.4| 71.9 Rokycany| 7.3| 8.7| 15.8| 3.5| 6.8| 21.5| 63.6 Sokolov| 14.7| 10.5| 28.7| 8.3| 3.4| 39.0| 104.6 Tachov| 7.9| | 20.0| 4.4| 3.5| 3.0| 38.8 | | | | | | | Česká Lípa| 16.2| 6.5| 30.7| 9.6| 5.0| 78.9| 146.9 Děčín| 21.2| 11.6| 52.9| 10.8| 15.7| 137.8| 250.0 Chomutov| 19.7| 26.5| 44.7| 11.4| 11.0| 157.7| 271.0 Jablonec n. N.| 14.0| 23.0| 25.5| 7.2| 4.7| 19.1| 93.5 Liberec| 25.3| 15.2| 49.9| 12.5| 9.5| 129.1| 241.5 Litoměřice| 18.1| 8.1| 33.0| 9.5| 13.1| 127.8| 209.6 Louny| 13.8| 2.0| 42.6| 7.3| 3.4| 63.8| 132.9 Most| 19.1| | 36.9| 10.3| 10.6| 233.4| 310.3 Teplice| 20.3| 26.0| 38.2| 10.2| 10.1| 29.5| 134.3 Ústí n. Labem| 18.7| 26.0| 38.1| 9.7| 10.1| 293.2| 395.8 | | | | | | | Havlíčkův Brod| 15.3| 20.0| 24.6| 7.9| 4.7| 40.5| 113.0 Hradec Králové| 25.7| 15.0| 42.8| 12.6| 11.3| 12.6| 120.0 Chrudim| 16.8| | 36.9| 8.7| 9.7| 48.0| 120.1 Jičín| 12.5| 4.0| 22.3| 6.4| 6.6| 64.2| 116.0 Náchod| 17.8| 5.2| 42.2| 8.8| 6.5| 73.9| 154.4 Pardubice| 25.9| 24.5| 42.3| 13.0| 10.0| 52.6| 168.3 Rychnov n. Kněžnou| 12.5| 17.0| 19.9| 6.6| 8.3| 50.6| 114.9 Semily| 12.0| 15.0| 19.3| 6.2| 4.5| 54.1| 111.1 Svitavy| 16.3| 22.1| 35.5| 9.0| 7.3| 77.1| 167.3 Trutnov| 19.3| 11.2| 33.1| 10.0| 7.8| 84.3| 165.7 Ústí nad Orlicí| 21.8| 25.7| 55.0| 11.6| 11.7| 49.1| 174.9 | | | | | | | Blansko| 17.1| 16.0| 29.7| 9.1| 9.5| 79.8| 161.2 Brno| | 21.0| 153.3| 30.0| 23.4| 668.3| 896.0 Brno-venkov| 24.6| 45.5| 41.3| 12.1| 5.1| 97.9| 226.5 Břeclav| 19.8| 6.9| 46.3| 11.0| 4.5| 31.7| 120.2 Hodonín| 25.6| 15.0| 50.3| 14.1| 10.4| 14.2| 129.6 Jihlava| 17.2| 20.0| 46.3| 9.2| 5.1| 169.9| 267.7 Kroměříž| 17.1| 3.2| 40.3| 9.5| 14.9| 89.6| 174.6 Prostějov| 17.8| 6.0| 42.0| 9.4| 12.8| 74.2| 162.2 Třebíč| 18.6| 15.6| 45.2| 10.1| 9.9| 97.4| 196.8 Uherské Hradiště| 23.1| 46.9| 39.8| 12.3| 14.6| 74.0| 210.7 Vyškov| 13.7| | 30.5| 7.4| 7.6| 65.0| 124.2 Zlín| 31.2| 45.7| 32.3| 16.5| 7.8| 109.4| 242.9 Znojmo| 18.0| 16.5| 34.7| 10.2| 12.4| 75.6| 167.4 Žďár n. Sázavou| 19.8| | 34.3| 11.1| 5.8| 81.6| 152.6 | | | | | | | Bruntál| 17.3| | 69.5| 10.4| 7.6| 105.8| 210.6 Frýdek-Místek| 36.1| .6| 81.2| 19.0| 13.3| 77.7| 227.9 Karviná| 45.2| 13.0| 106.9| 23.3| 9.8| 174.1| 372.3 Nový Jičín| 25.2| 8.2| 65.9| 13.6| 6.5| 81.0| 200.4 Olomouc| 35.5| 18.7| 73.8| 18.7| 19.4| 151.4| 317.5 Opava| 28.7| 12.0| 96.2| 15.7| 19.3| 155.7| 327.6 Ostrava| | 68.0| 137.2| 25.8| 24.2| 449.6| 704.8 Přerov| 22.0| 41.3| 61.6| 11.5| 15.2| 34.1| 185.7 Šumperk| 26.1| | 94.3| 14.6| 11.1| 88.4| 234.5 Vsetín| 23.3| 15.0| 69.9| 12.3| 9.9| 70.4| 200.8 Úhrn OÚ ČR| 1,301.6| 985.8| 3,226.2| 840.6| 701.0| 9,944.8| 17,000.0 *) U magistrátních úřadů Praha, Plzeň, Brno, Ostrava se zvlášť nevyčleňuje účelová dotace na výkon státní správy, neboť o jejím rozdělení rozhodují tyto úřady ve své působnosti. Příslušný objem uvedené dotace je zahrnut do územní vyrovnávací dotace. **) Účelové dotace na domy s pečovatelskou službou a sociální dávky podléhají finančnímu vypořádání za rok 1993. Příloha č. 3 k zákonu ČNR č. 10/1993 Sb. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY PODLE KAPITOL | | | | | | | | v tis. Kčs ---|---|---|---|---|---|---|---|--- Kapitoly| Neinvestiční výdaje rozpočto-vých organizací celkem| z toho:| Investiční výdaje rozpočto-vých organiza-cí celkem| Příspěvky příspěvko-vým a podobným organiza-cím na provoz| z toho:| Individuální a systémové dotace na investiční výstavbu příspěvko-vým organiza-cím| Dotace podnikům| Výdaje celkem mzdové prostředky| dávky sociál., zabezpečení včetně prostředků na stát. politiku zaměstna-nosti| příspě-vek na činnost PO| dotace občan-ským sdruže-ním| ostatní příspěv-ky| neinve-stiční| investiční Česká národní rada| 210,875| 110,317| 0| 212,500| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 423,375 Úřad vlády ČR| 157,669| 50,715| 0| 85,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 242,669 Min. mezinárodních vztahů ČR| 1,713,381| 127,602| 0| 266,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 1,979,381 Min. hospodářství ČR| 2,434,512| 459,436| 0| 2,502,651| 3,935,880| 3,892,731| 1,489| 41,660| 2,495,700| 6,460,000| 2,000,000| 19,828,743 Min. financí ČR| 3,230,131| 1,609,656| 0| 1,060,300| 0| 0| 0| 0| 0| 4,000,000| 0| 8,290,431 Min. práce a sociálních věcí ČR| 120,521,212| 952,743| 118,650,000| 596,000| 212,433| 0| 100,000| 112,433| 0| 0| 0| 121,329,645 Min. vnitra ČR| 13,097,260| 79,944| 0| 948,800| 1,256,735| 1,217,735| 39,000| 0| 85,000| 0| 0| 15,387,795 Min. životního prostředí ČR| 406,051| 157,868| 0| 39,049| 437,624| 426,819| 10,805| 0| 38,000| 0| 0| 920,724 Min. pro správu národ, majetku a jeho privatizaci ČR| 64,625| 36,646| 0| 7,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 71,625 Min. dopravy ČR| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0 Grantová agentura ČR| 10,600| 2,250| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 10,600 Min. průmyslu obchodu ČR| 974,281| 145,470| 0| 30,904| 47,082| 47,082| 0| 0| 0| 3,913,000| 500,000| 5,465,267 Min. zemědělství ČR| 2,139,990| 689,025| 0| 65,100| 664,324| 587,044| 35,000| 42,280| 102,000| 6,210,000| 3,000,000| 12,181,414 Min. školství, mládeže a tělovýchovy ČR| 31,816,969| 16,586,958| 0| 1,215,412| 4,487,620| 3,226,088| 511,532| 750,000| 669,100| 0| 0| 38,189,101 Min. kultury ČR| 107,615| 23,695| 0| 3,500| 1,889,849| 1,491,849| 52,000| 346,000| 322,100| 0| 0| 2,323,064 Min. zdravotnictví ČR| 1,855,515| 488,906| 0| 180,000| 1,803,349| 1,573,650| 212,644| 17,055| 2,239,000| 0| 0| 6,077,864 Min. spravedlnosti ČR| 3,537,273| 1,653,693| 0| 684,052| 15,134| 15,134| 0| 0| 0| 0| 0| 4,236,459 Min. pro hospodářskou soutěž| 18,068| 7,309| 0| 1,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 19,068 Český statistický úřad| 336,162| 189,675| 0| 18,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 354,162 Český úřad zeměměřický a katastrální| 694,814| 361,218| 0| 43,900| 4,524| 4,524| 0| 0| 0| 0| 0| 743,238 Český báňský úřad| 42,480| 23,231| 0| 3,940| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 46,420 Český úřad bezpečnosti práce| 70,633| 42,749| 0| 1,770| 8,650| 8,650| 0| 0| 270| 0| 0| 81,323 Min. státní kontroly ČR| 61,700| 37,549| 0| 2,300| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 64,000 Generální prokuratura ČR| 416,494| 269,836| 0| 29,500| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 445,994 Akademie věd ČR| 1,127,010| 675,325| 0| 140,000| 920| 0| 0| 920| 0| 0| 0| 1,267,930 Nejvyšší kontrolní úřad ČR| 44,300| 23,405| 0| 1,700| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 46,000 Rada ČR pro rozhlasové a tel. vysílání| 15,170| 1,696| 0| 1,500| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 16,670 Úřad pro legislativu a veřej, správu ČR| 33,301| 10,319| 0| 5,800| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 39,101 Všeobecná pokladní správa| 70,535,485| 227,513| 0| 9,453,152| 29,300| 29,300| 0| 0| 0| 5,100,000| 0| 85,117,937 z toho: individuální stavby OÚ| 0| 0| 0| 3,300,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 3,300,000 delimitované resorty| 24,353,123| 227,513| 0| 1,842,200| 29,300| 29,300| 0| 0| 0| 0| 0| 26,224,623 CELKEM| 255,673,576| 25,044,749| 118,650,000| 17,598,830| 14,793,424| 12,520,606| 962,470| 1,310,348| 5,951,170| 25,683,000| 5,500,000| 325,200,000 struktura delimitovaných resortů:| | | | | | | | | | | | Kancelář prezidenta republiky| 133,706| 40,047| 0| 122,900| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 256,606 Ustavní soud| 29,000| 11,289| 0| 2,800| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 31,800 Úřad pro normalizaci a měření| 177,291| 52,148| 0| 72,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 249,291 Úřad pro vynálezy| 73,015| 29,788| 0| 10,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 83,015 Správa hmotných rezerv| 1,799,200| 42,651| 0| 70,100| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 1,869,300 Komise pro atomovou energii| 111,711| 5,904| 0| 1,500| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 113,211 Ministerstvo obrany| 21,547,300| 0| 0| 1,440,900| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 22,988,200 Bezpečnostní a informační služba| 401,900| 0| 0| 122,000| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 523,900 Kancelář zastupitelských sborů| 80,000| 45,686| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 80,000 Tisková kancelář| 0| 0| 0| 0| 29,300| 29,300| 0| 0| 0| 0| 0| 29,300 Příloha č. 4 k zákonu ČNR č. 10/1993 Sb. Příspěvky státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce (propočet na 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu) skupina obcí| Příspěvek na 100 obyvatel správního obvodu *) ---|--- všechny obce| 850,- obce s působností matričního úřadu| 1700,- obce s působností stavebního úřadu| 5120,- obce s pověřeným obecním úřadem (ve smyslu § 60 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. - úplné znění č. 410/1992 Sb.)| 8200,- *) Příspěvky se podle působnosti nebo pověření obce sčítají. 1) § 157 odst. 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády České republiky č.253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 6 až 8 nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb. § 5 a 12 zákona č. 143/1992 Sb.
Nařízení vlády České republiky č. 11/1993 Sb.
Nařízení vlády České republiky č. 11/1993 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se mění nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 261/1992 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 4/1993 * Čl. I - Nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 261/1992 Sb., se mění takto: * Čl. II č. 1 k nařízení vlády ČR č. 11/1993 Sb. č. 2 k nařízení vlády ČR č. 11/1993 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 1993 11 NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky ze dne 2. prosince 1992, kterým se mění nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 261/1992 Sb. Vláda České republiky nařizuje k provedení § 32 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení): Čl. I Nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 261/1992 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se slova „nebo ve sloupci 4 přílohy 2“ nahrazují slovy „anebo ve sloupci 4 nebo 5 přílohy 2“. 2. Dosavadní příloha č. 1 se nahrazuje novou přílohou č. 1, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení. 3. Dosavadní příloha č. 2 se nahrazuje novou přílohou č. 2, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Klaus v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády ČR č. 11/1993 Sb. Odměny členům zastupitelstev v obcích Obec (městský obvod, městská část)| Členové zastupitelstev v obcích dlouhodobě uvolněni pro výkon funkce| Členové zastupitelstev v obcích, kteří nejsou dlouhodobě uvolněni ze zaměstnání a vykonávají funkce ---|---|--- starosta primátor| zástupce starosty náměstek primátora| starosty| zástupce starosty| člena obecní rady předsedy komise nebo předsedy zvláštního orgánu 1| 2| 3| 4| 5 Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně od| do| od| do| od| do| od| do| od| do do 1500 obyvatel| 4100 - 6750| 3800 - 5850| 1500 - 2250| 1000 - 1800| 180 nad 1500 do 3000 obyvatel| 5100 - 7650| 4800 - 7200| 1800 - 2880| 1600 - 2250| 180 nad 3000 do 10 000 obyvatel| 5700 - 9450| 5300 - 8730| -| -| 270 nad 10 000 do 20 000 obyvatel| 6000 - 9900| 5700 - 9450| -| -| 270 nad 20 000 do 50 000 obyvatel| 6500 - 11 250| 6000 - 9900| -| -| 450 nad 50 000 do 100 000 obyvatel| 7000 - 11 700| 6300 - 10 800| -| -| 450 statutární městaměsta a městaměsta nad 100 000 obyvatel| 8000 - 12 150| 6500 - 11 700| -| -| 720 Poznámka: Pokud bude v obcích do 3000 obyvatel dlouhodobě uvolněn ze zaměstnání pro výkon své funkce pouze jeden člen obecního zastupitelstva jako zástupce starosty, odměňuje se podle sloupce 1. Příloha č. 2 k nařízení vlády ČR č. 11/1993 Sb. Odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy Členové zastupitelstva hlavního města Prahy dlouhodobě uvolnění pro výkon funkce| Členové zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou dlouhodobě uvolněni ze zaměstnání a vykonávají funkce ---|--- primátora| náměstka primátora| ostatních členů rady zastupitelstva| člena rady zastupitelstva| předsedy komise nebo předsedy zvláštního orgánu 1| 2| 3| 4| 5 Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně od| do| od| do| od| do| do| do 18 000 - 19 800| 12 000 - 17 100| 8000 - 11 700| 2700| 1800
Zákon České národní rady č. 14/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 14/1993 Sb. Zákon České národní rady o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 6/1993 * ČÁST PRVNÍ - ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 3 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 1. 1. 2015 (250/2014 Sb.) 14 ZÁKON České národní rady ze dne 20. prosince 1992 o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ § 1 (1) Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví České republiky. (2) Sídlem Úřadu je Praha. (3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 2 Úřad a) rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původů výrobků, b) vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích,1) c) vede ústřední fond světové patentové literatury. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 3 (1) Řízení o přihláškách objevů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se zastavují. (2) Přihlášky vynálezů a průmyslových vzorů,2) užitných vzorů,3) topografií polovodičových výrobků,4) označení původu výrobků5) a ochranných známek,6) o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projedná Úřad podle dosavadních předpisů. (3) Právní úkony učiněné v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy, jakož i právní skutečnosti rozhodné podle dosavadních předpisů, které nastaly před nabytím účinnosti tohoto zákona, nadále platí, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 4 Autorská osvědčení a patenty na vynálezy, osvědčení a patenty na průmyslové vzory, zápisy průmyslových vzorů, užitných vzorů, topografií polovodičových výrobků, označení původu výrobků a ochranných známek do rejstříků, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona platné, zůstávají na území České republiky podle dosavadních předpisů nadále v platnosti. § 5 Řízení o zrušení patentu či autorského osvědčení na vynález, o výmazu průmyslového vzoru, užitného vzoru, topografie polovodičového výrobku a ochranné známky z rejstříku, o návrhu na odnětí ochrany užitným vzorem nebo topografie polovodičového výrobku, o určení, zda řešení v žádosti popsané spadá do rozsahu určitého patentu, autorského osvědčení či užitného vzoru nebo zda vnější úprava výrobku spadá do rozsahu určitého zapsaného průmyslového vzoru, o udělení nucené licence na vynález, užitný vzor, či na topografii polovodičového výrobku, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, jsou dále v řízení podle dosavadních předpisů. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích. Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 350/1991 Sb., o odměňování patentových zástupců. 2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. 3) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. 4) Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků. 5) Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků. 6) Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.
Zákon České národní rady č. 15/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 15/1993 Sb. Zákon České národní rady o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 6/1993 * ČÁST PRVNÍ - Armáda České republiky (§ 3 — § 6) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (§ 9 — § 9) * ČÁST PÁTÁ - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 10 — § 10) * ČÁST SEDMÁ - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 12 — § 15) Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 15 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992 o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Armáda České republiky § 3 (1) Zřizují se ostatní rozpočtové organizace a příspěvkové organizace existující ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky v působnosti federálního ministerstva obrany na území České republiky. Organizace zřízené podle věty prvé mohou být měněny nebo zrušeny ministerstvem obrany České republiky jako zřizovatelem podle obecně závazných právních předpisů. (2) Státní podniky zřízené federálním ministerstvem obrany se sídlem na území České republiky s právem hospodaření s majetkem České a Slovenské Federativní Republiky, které podle ústavního zákona o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku přecházejí na Českou republiku, se považují za zřízené ministerstvem obrany České republiky. § 5 Služební poměry vojáků Československé armády, kteří jsou ke dni jejího zániku příslušníky vojenských útvarů a zařízení uvedených v § 2 nebo příslušníky ostatních rozpočtových organizací, příspěvkových organizací a státních podniků uvedených v § 3, nezanikají a tito příslušníci se stávají příslušníky Armády České republiky v dosažených vojenských hodnostech. § 6 (1) Občanští zaměstnanci federálního ministerstva obrany se stávají občanskými zaměstnanci ministerstva obrany České republiky. (2) Občanští zaměstnanci Československé armády, kteří jsou v pracovním poměru k vojenským útvarům a zařízením uvedeným v § 2 a ostatním rozpočtovým organizacím uvedeným v § 3 odst. 1, se stávají občanskými zaměstnanci Armády České republiky. (3) Občanští zaměstnanci Československé armády, kteří jsou v pracovním poměru k příspěvkovým organizacím uvedeným v § 3 odst. 1, zůstávají občanskými zaměstnanci těchto organizací. ČÁST ČTVRTÁ Změna a doplnění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů § 9 Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vojáci v činné službě a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Základní zdravotní péči jim poskytuje posádkové zařízení zdravotní péče, a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení, s nímž Vojenská pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování zdravotní péče. Navazující ambulantní nebo ústavní péči poskytuje zdravotnické zařízení určené lékařem, který poskytl základní zdravotní péči. Lékaře lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení uvedeného ve větě druhé a třetí.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 2. V § 10 v dosavadním odstavci 2 se vypouštějí slova „povinnou vojenskou či“. ČÁST PÁTÁ Změna a doplnění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 10 Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 3 se slova „pokud si ji pojištěnec zvolil“ nahrazují slovy „u níž je pojištěnec pojištěn“. 2. Poznámka č. 20 pod čarou zní: „20) § 10 odst. 1 a 2 a § 11 písm. a) až c) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona ČNR č. 15/1993 Sb.“. 3. V § 27 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení registru o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení registru všeobecného zdravotního pojištění a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných skutečností.“. ČÁST SEDMÁ Společná, přechodná a závěrečná ustanovení § 12 Požádá-li voják z povolání nebo voják v další službě do 31. ledna 1993 o propuštění ze služebního poměru, bude propuštěn na vlastní žádost podle předpisů platných do 31. prosince 1992.2) § 13 (1) Služba státních občanů České republiky v Armádě Slovenské republiky se do 31. března 1993 nepovažuje za cizí vojenskou službu.3) (2) Vojenská přísaha vykonaná do 31. prosince 1992 občany České republiky podle dosavadních právních předpisů se považuje za vojenskou přísahu vykonanou České republice. (3) Vojáci uvedení v § 14 jsou povinni vykonat vojenskou přísahu do jednoho měsíce ode dne udělení občanství České republiky. § 14 Občané Slovenské republiky, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona vojáky z povolání Armády České republiky, mohou tuto službu vykonávat do 31. března 1993. Po tomto dni mohou službu v Armádě České republiky vykonávat, doloží-li, že požádali o propuštění ze svazku občanství Slovenské republiky, a to až do dne vyřízení žádosti o udělení státního občanství České republiky, nejdéle však do 31. prosince 1993. § 15 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) Např. Základní řád ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky. 2) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.). 3) § 56 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).
Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb. Zákon České národní rady o dani silniční Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 6/1993 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - DAŇ (§ 2 — § 13) * § 14 - Rozpočtové určení daně * ČÁST TŘETÍ - SPRÁVA DANĚ (§ 15 — § 16a) * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ (§ 17 — § 19) k zákonu č. 16/1993 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (142/2022 Sb.) 16 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992 o dani silniční Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje daň silniční. ČÁST DRUHÁ DAŇ § 2 Předmět daně (1) Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo. (2) Zdanitelným vozidlemZdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice. (3) Zdanitelným vozidlemZdanitelným vozidlem není silniční vozidlo a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, b) s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, c) kategorie N podkategorie 1. vozidlo zvláštního určení nebo 2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo d) kategorie O s kódem druhu karoserie DA. (4) Zdanitelné vozidloZdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj vůbec nebyly naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. (5) Zdanitelné vozidloZdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich. (6) Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla, jeho podkategorií a jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie, podkategorie a kód druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2). (7) Na vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2), které nemá v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla tvořenou kombinací písmene a číslice, podkategorii vozidla nebo kód druhu karoserie podle tohoto přímo použitelného předpisu, se hledí pro účely daně silniční jako na silniční vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla, podkategorii vozidla nebo kód druhu karoserie, které nejblíže odpovídají vymezení podle tohoto přímo použitelného předpisu. § 3 Osvobození od daně (1) Od daně silniční se osvobozuje zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo a) vybavené zvláštním výstražným světlem modré barvy nebo modré a červené barvy, případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány v registru silničních vozidel, b) určené jako státní hmotná rezerva, pokud není používáno k podnikání, c) kategorie O, pokud je poplatníkem dílčí daně za něj poplatník dílčí daně za zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BD, nebo d) poplatníka dílčí daně za toto vozidlo, pokud je tímto poplatníkem 1. diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost, 2. poskytovatel zdravotních služeb, báňská záchranná služba nebo horská záchranná služba, je-li v registru silničních vozidel označeno jako sanitní nebo záchranářské, 3. Český červený kříž, a to v rozsahu osvobození podle zákona upravujícího Český červený kříž, nebo 4. vlastník pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřená osoba, je-li používáno výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace. (2) Zdanitelné vozidloZdanitelné vozidlo je od daně silniční osvobozeno v kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození od daně ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. § 4 Poplatníci daně (1) Poplatníkem daně silniční je ten, kdo a) je jako provozovatel zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla zapsán v registru silničních vozidel, b) užívá zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo, u něhož je v registru silničních vozidel zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena. (2) Poplatníkem daně silniční je rovněž a) osoba, která používá zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo určené jako státní hmotná rezerva, b) organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. (3) Je-li u téhož zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně. (4) Stálá provozovna podle právních předpisů upravujících daně z příjmů osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí se považuje za organizační složku podle odstavce 2 písm. c). § 5 Výše daně za zdanitelné vozidlo (1) Výše daně silniční za zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo je uvedena v příloze k tomuto zákonu. (2) Výše daně za zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných a) na začátku zdaňovacího období nebo b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období. (3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla, určí se jedna dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidlazdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce. § 12 Sleva na dani (1) Kombinovanou dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci a) mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy, nebo b) mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže nepřesahuje vzdálenost 150 kilometrů vzdušnou čarou. (2) U zdanitelného vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 % výše daně pro toto vozidlo. (3) U zdanitelného vozidla, které uskuteční v kombinované dopravě ve zdaňovacím období více než 120 jízd činí sleva 90 % výše daně pro toto vozidlo, od 91 do 120 jízd činí sleva 75 % výše daně pro toto vozidlo, od 61 do 90 jízd činí sleva 50 % výše daně pro toto vozidlo, od 31 do 60 jízd činí sleva 25 % výše daně pro toto vozidlo. Je-li vzdálenost ujetá územím České republiky delší než 250 kilometrů, započítává se pro účely slevy na dani taková jízda jako dvě jízdy. (4) Slevu na dani uplatní poplatník v daňovém přiznání. § 12a Výpočet daně (1) Daň silniční se vypočte jako součet dílčích daní za jednotlivá zdanitelná vozidla. (2) Dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo se vypočte jako rozdíl a) výše daně pro toto zdanitelné vozidlo a b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo. (3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl a) úhrnu jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo. § 13 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně silniční je kalendářní rok. § 14 Rozpočtové určení daně Výnos daně silniční je příjmem státního rozpočtu. ČÁST TŘETÍ SPRÁVA DANĚ § 15 Daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční, pokud se v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. (2) V daňovém přiznání se uvádí pouze zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo, a) za které je dílčí daň vyšší než 0 Kč, b) za které se uplatňuje sleva na dani nebo c) které je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň za něj byla vyšší než 0 Kč. (3) V daňovém přiznání se neuvádí zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo osvobozené podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 1. (4) Daňové přiznání k dani silniční se podává pouze elektronicky. § 16 Záznamní povinnost Poplatník uplatňující slevu na dani silniční je povinen uchovávat přepravní doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu. § 16a Limit pro předepsání a placení daně Činí-li daň silniční méně než 100 Kč, daň se nepředepíše a neplatí. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ § 17 Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu7b) a) provést úpravu výše daně silniční, b) zcela nebo částečně osvobodit od daně zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo používané k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. § 17a (1) Zaplacené částky na dani v průběhu zdaňovacího období roku 1993, jde-li o vozidla uvedená v § 8 odst. 1, které převyšují daňovou povinnost podle platné právní úpravy v roce 1993, jsou přeplatkem na dani podle zvláštního předpisu. Obdobně postupuje správce daně, podá-li poplatník do 31. ledna roku 1994 žádost, v níž uplatní nárok na osvobození podle § 3 odst. 2 nebo nárok na slevu na dani podle § 12 odst. 3 za zdaňovací období roku 1993. (2) Vznikla-li daňová povinnost u vozidel uvedených v § 8 odst. 1 v listopadu nebo prosinci roku 1993, zaplatí poplatník poměrnou výši daně připadající na tato vozidla nejpozději do 31. ledna 1994. § 18 Zrušuje se zákon České národní rady č. 339/1992 Sb., o dani silniční. § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 16/1993 Sb. Výše daně pro zdanitelná vozidla I. Výše daně pro zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BA nebo BB Počet náprav| Největší povolená hmotnost v tunách| Výše daně v Kč ---|---|--- nejméně| méně než 2| | 12| 0 12| 13| 800 13| 14| 2 300 14| 15| 3 200 15| | 7 200 3| | 15| 0 15| 17| 1 400 17| 19| 2 900 19| 21| 3 800 21| 23| 5 800 23| | 9 000 4 a více| | 23| 0 23| 25| 3 800 25| 27| 6 000 27| 29| 9 400 29| | 14 000 II. Výše daně pro zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BC nebo BD Počet náprav| Největší povolená hmotnost jízdní soupravy v tunách| Výše daně v Kč ---|---|--- nejméně| méně než 2| | 16| 0 16| 18| 400 18| 20| 900 20| 22| 2 000 22| 23| 2 600 23| 25| 4 600 25| 28| 8 000 28| 31| 8 700 31| 33| 12 100 33| | 18 400 3 a více| | 36| 0 36| 38| 11 800 38| 40| 16 300 40| | 24 200 III. Výše daně pro zdanitelné vozidlozdanitelné vozidlo kategorie O Největší povolená hmotnost v tunách| Výše daně v Kč ---|--- nejméně| méně než | 12| 0 12| | 3 600 1) Směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný dovoz některých dopravních prostředků. Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění. 4) EHK OSN 83-01 (direktiva ES 89/458 nebo 91/441, US Federal 83) a EHK OSN 83 B, C (direktiva ES 88/76 nebo 88/436) nebo předpis EHK OSN 24-03 a 49-02 (direktiva ES 72/306 a 88/77 až 91/542), platí limity pro kontrolu série, 4d) OSN 49-02 B (direktiva ES 91/542 B) a direktiva ES 94/12. 7b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon České národní rady č. 19/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 19/1993 Sb. Zákon České národní rady o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 7/1993 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI PUNCOVNICTVÍ A ZKOUŠENÍ DRAHÝCH KOVŮ (§ 3 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 8 — § 11) Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.) 19 ZÁKON České národní rady ze dne 20. prosince 1992 o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Zřizuje se Puncovní úřad jako správní úřad, který je podřízen ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). (2) V čele Puncovního úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 2 Orgány státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů jsou a) ministerstvo, b) Puncovní úřad. ČÁST DRUHÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI PUNCOVNICTVÍ A ZKOUŠENÍ DRAHÝCH KOVŮ § 3 Ministerstvo a) organizuje a řídí státní službu pro drahé kovy,2) b) řídí Puncovní úřad, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Puncovního úřadu, d) stanoví obecně závazným právním předpisem výši poplatků za úkony prováděné Puncovním úřadem (dále jen „puncovní poplatky“) a způsob jejich placení. § 4 Puncovní úřad a) vykonává puncovní kontrolu3) a puncovní inspekci,4) b) přiděluje a zrušuje výrobní značky výrobcům tuzemského zboží,5) a přiděluje a zrušuje odpovědnostní značky obchodníkům dovážejícím cizí zboží,5a) c) vede seznam registrovaných slitin z drahých kovů,6) d) vydává, popřípadě odebírá výrobcům slitin drahých kovů osvědčení o další odborné způsobilosti7) a vydává osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin, e) rozhoduje o ponechání přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky, f) ověřuje ryzost dentálních drahých kovů8) a slitin při ražbě českých mincí z drahých kovů,9) g) na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra10) a jiných věcí z drahých kovů,11) h) na žádost provádí expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy, i) nakládá s výrobky a věcmi z drahých kovů, které stát nabyl podle zvláštních předpisů12) nebo na základě mezinárodních smluv, j) vyjadřuje se k návrhům českých norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů, k) ukládá pokuty podle puncovního zákona,13) l) vykonává dozor nad bezpečností výrobků z drahých kovů, m) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů. § 5 (1) Předseda Puncovního úřadu může pro výkon činností podle puncovního zákona zřizovat podle potřeby pracoviště Puncovního úřadu, kterými jsou pobočky a expozitury. (2) Ke zřízení nebo zrušení pobočky je třeba předchozího souhlasu ministerstva. (3) Pobočka a) vykonává puncovní kontrolu3) a puncovní inspekci,4) b) ověřuje ryzost dentálních drahých kovů8) a slitin při ražbě českých mincí z drahých kovů,9) c) na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra10) a v rozsahu stanoveném předsedou Puncovního úřadu i jiných věcí z drahých kovů.11) (4) Expozitura a) vykonává puncovní kontrolu,3) b) na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra10) a v rozsahu stanoveném předsedou Puncovního úřadu i jiných věcí z drahých kovů.11) § 6 (1) Za úkony podle § 4 písm. b), c), d) a e) vybírá Puncovní úřad správní poplatky podle zvláštních předpisů.14) (2) Za výkon puncovní kontroly3) a za úkony podle § 4 písm. f) až h) a l) vybírá Puncovní úřad puncovní poplatky, jejichž výše je stanovena obecně závazným právním předpisem [§ 3 písm. d)]. (3) V případech, kdy za úkon Puncovního úřadu podle § 4 písm. g), h) a l) není stanoven puncovní poplatek obecně závazným právním předpisem, sjedná se cena za tento úkon podle cenových předpisů. (4) Příjmy za úkony Puncovního úřadu jsou příjmem státního rozpočtu. § 7 (1) Puncovní úřad při splnění oznamovací povinnosti15) určí výrobci nebo obchodníkovi16) pracoviště Puncovního úřadu (dále jen „příslušné pracoviště“), které je svým umístěním nejbližší jeho sídlu nebo místu trvalého pobytu, pokud se o příslušném pracovišti nedohodnou jinak. (2) Výrobce nebo obchodník má právo po předchozím písemném oznámení Puncovnímu úřadu změnit příslušné pracoviště. Bez souhlasu Puncovního úřadu se výrobce nebo obchodník nemůže současně obracet na více pracovišť Puncovního úřadu. (3) Jiné fyzické a právnické osoby než výrobci a obchodníci16) se mohou obrátit na kterékoliv pracoviště Puncovního úřadu. Požadovaný úkon nesmí být odmítnut, pokud pracoviště tuto činnost vykonává. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 8 (1) Puncovní úřad užívá státní symboly a označuje písemnosti spojené s výkonem státní správy v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů v souladu se zvláštními předpisy.17) (2) Nálezy, osvědčení nebo posudky Puncovního úřadu opatřené otiskem úředního razítka nebo pečeti jsou veřejnými listinami.18) § 9 (1) Zrušuje se Státní zkušebna pro drahé kovy v Praze19) a její práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Puncovní úřad. (2) Řízení započatá Státní zkušebnou pro drahé kovy v Praze přede dnem účinnosti tohoto zákona dokončí Puncovní úřad podle dosavadních předpisů. § 10 § 39 odst. 2 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), zní: „(2) Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat.“. § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 2) § 13 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 8 až 29 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon). 4) § 41 a 42 puncovního zákona. 5) § 46 a 47 puncovního zákona. 5a) § 46a a 47 puncovního zákona. 6) § 49 puncovního zákona. 7) § 48 puncovního zákona. 8) § 31 puncovního zákona. 9) § 30 puncovního zákona. 10) § 32 puncovního zákona. 11) § 33 puncovního zákona. 12) Např. § 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 43 až 45 puncovního zákona. 14) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 35 puncovního zákona. 16) § 4 puncovního zákona. 16b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 16c) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 17) Zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 358/1992 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra České republiky č. 435/1990 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky. 18) § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 501/1992 Sb.). § 176 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zřízena vyhláškou ministra financí č. 123/1955 Ú.l., o státní službě pro drahé kovy, a zařazena do soustavy orgánů státní služby pro drahé kovy vyhláškou ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb. Zákon České národní rady o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 7/1993 * ČÁST PRVNÍ - Úvodní ustanovení (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Působnost orgánů státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví (§ 3 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 7 — § 11) Aktuální znění od 1. 1. 2015 (250/2014 Sb.) 20 ZÁKON České národní rady ze dne 20. prosince 1992 o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení § 1 (1) Zřizuje se Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) jako správní úřad se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Úřad je účetní jednotkou. (2) V čele Úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 2 Orgány státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví jsou a) ministerstvo, b) Úřad. ČÁST DRUHÁ Působnost orgánů státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví § 3 Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví, b) řídí Úřad a Český metrologický institut, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.2) § 4 Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a) řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,3) b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,3) c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů,7) d) zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády, e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. ČÁST TŘETÍ Přechodná a závěrečná ustanovení § 7 (1) Výnosy a výměry týkající se stanovených měřidel a výrobků podléhajících schvalování nebo povinné certifikaci vydané Federálním úřadem pro normalizaci a měření podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v platnosti. (2) Pokud je ve výnosech nebo výměrech podle odstavce 1 uvedena jako státní zkušebna organizace se sídlem ve Slovenské republice, podává se přihláška ke schvalování nebo povinné certifikaci Úřadu. § 8 (1) Technické normy vydané před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v platnosti. (2) Československé technické normy se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za České technické normy; písmenná značka „ČSN“ se nemění. § 9 Osvědčení o autorizaci a akreditaci11) vydaná Federálním úřadem pro normalizaci a měření podle dosavadních předpisů subjektům se sídlem v České republice zůstávají nadále v platnosti. § 10 Správní akty vydané podle právních předpisů o metrologii a státním zkušebnictví před účinností tohoto zákona zůstávají nadále v platnosti. § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. 7) § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. 11) § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21 zákona č. 505/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 21/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 21/1993 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí další opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 7/1993 * Čl. I - (1) Zřizuje se ministerstvo zahraničních věcí jako ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož čele stojí člen vlády České republiky. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. * Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1993 21 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí další opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I (1) Zřizuje se ministerstvo zahraničních věcí jako ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož čele stojí člen vlády České republiky. (2) Zřizuje se Úřad průmyslového vlastnictví jako ústřední orgán státní správy České republiky. (3) Zřizuje se Správa státních hmotných rezerv jako ústřední orgán státní správy České republiky. (4) Zřizuje se Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako ústřední orgán státní správy České republiky. (5) Zrušuje se ministerstvo mezinárodních vztahů. (6) Působnost ústředních orgánů státní správy České republiky, které jsou uvedeny v odstavcích 2, 3 a 4, stanoví zvláštní zákon. (7) Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází z ministerstva mezinárodních vztahů na ministerstvo zahraničních věcí. (8) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 7 z ministerstva mezinárodních vztahů na ministerstvo zahraničních věcí. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 bod 4 zní: „4. ministerstvo zahraničních věcí,“. 2. V § 2 odst. 1 se připojují nové body 6 až 8, které znějí: „6. Úřad průmyslového vlastnictví, 7. Správa státních hmotných rezerv, 8. Státní úřad pro jadernou bezpečnost.“. 3. V § 3 odst. 1 se za slova „pro živnosti,“ vkládají slova „pro podporu exportu,“. 4. V § 4 se slova „daně a poplatky, finanční hospodaření“ nahrazují slovy „daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví“. 5. § 6 zní: „§ 6 (1) Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc a koordinuje vnější ekonomické vztahy. (2) Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce. (3) Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména a) koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích, b) zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí, d) plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí, e) plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí, f) koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, g) zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, h) sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky, i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, j) zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb.“. 6. § 7 zní: „§ 7 (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva hospodářství, pro vědní politiku a vývoj technologií včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. (2) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce.“. 7. V § 11 odst. 1 se na konci nahrazuje tečka čárkou a doplňují slova „s výjimkou vojenských soudů, vojenských kolegií vrchních soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České republiky.“. 8. § 11 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství; je mu podřízena Vězeňská služba České republiky. Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje telekomunikační síť Vězeňské služby České republiky.“. 9. § 12 zní: „§ 12 (1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro a) veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, b) jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu a evidenci obyvatel, c) sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem, d) veřejné sbírky, e) archivnictví, f) zbraně a střelivo, g) požární ochranu, h) cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, i) územní členění státu, j) státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla, k) státní symboly, l) státní, hospodářské a služební tajemství. (2) Ministerstvo vnitra zajišťuje telekomunikační síť Policie České republiky a metodicky usměrňuje šifrovou službu. (3) Ministerstvo vnitra zajišťuje spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpol.“. 10. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům, b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod, c) realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními, d) řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5 a znějí: „(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů. (5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.“. 11. § 15 odst. 4 zní: „(4) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.“. 12. § 16 zní: „§ 16 (1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro a) zabezpečování obrany České republiky, b) řízení Armády České republiky, c) civilní ochranu, d) vojenské soudnictví, e) správu vojenských lesů a újezdů. (2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, b) připravuje koncepci operační přípravy státního území, c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky, d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně, e) řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství, f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem, g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky, h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. (3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.“. 13. V § 17 se vypouštějí slova „s výjimkou státní správy a státního dozoru v námořní plavbě a letecké dopravě“ a na konec se připojuje věta, která zní: „Ministerstvo dopravy je do 31. prosince 1993 rovněž ústředním orgánem státní správy ve věcech ozbrojených sborů v dopravě.“. 14. § 19 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní a lesní hospodářství (s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství), pro myslivost a rybářství v národních parcích, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“. 15. V § 19 odst. 4 se za slovo „zabezpečuje“ vkládají slova „a řídí“ a na konci se připojují slova „a to i v návaznosti na mezinárodní dohody“. 16. § 25 zní: „§ 25 Ministerstva zabezpečují ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce. Zabezpečují ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích.“. 17. § 26 se vypouští. Čl. III Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon České národní rady č. 24/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 24/1993 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 7/1993 * Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 263/ * Čl. II - Zákon č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, se mění a doplňuje takto: * Čl. III - 1. Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1993 24 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 263/1992 Sb. (úplné znění č. 501/1992 Sb.), se mění a doplňuje takto: 1. § 8a včetně nadpisu zní: „§ 8a Spory o pravomoc Vrchní soud rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy; k řízení je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu státní správy, jehož se spor o pravomoc týká.“. 2. V § 9 odst. 2 písm. h) se slova „československých soudů“ nahrazují slovy „soudů České republiky“; v § 9 odst. 3 písm. c) bodu ll se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“. 3. V § 10 odst. 2 se slova „rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky“ nahrazují slovy „rozhoduje vrchní soud“. 4. V § 10a odst. 1 se slova „rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky“ nahrazují slovy „rozhoduje vrchní soud“. 5. § 10a odst. 2 zní: „(2) O dovoláních proti rozhodnutím vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“).“. 6. V § 11 odst. 3 se slova „československých soudů“ nahrazují slovy „soudů České republiky“; slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ se vypouštějí. 7. V § 12 odst. 3 se vypouští druhá věta. 8. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „a vrchních soudů“. 9. V § 25 odst. 3 na konci se vypouští tečka a vkládají se slova „nebo advokátním koncipientem s výjimkou případů, kdy je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné.“. 10. V poznámce pod čarou č. 33) se za slovy „jimi poskytované“ nahrazuje čárka tečkou a vypouštějí se slova „a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.“. 11. § 36c zní: „§ 36c Nejvyšší soud a vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.“. 12. V § 86 odst. 1 se slova „československým občanem“ nahrazují slovy „občanem České republiky“ a slova „České a Slovenské Federativní Republice“ se nahrazují slovy „České republice“. 13. V § 86 odst. 2 a 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. 14. V § 87 písm. d) se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“. 15. V § 88 odst. 1 písm. a), f), a n) se slova „v České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „v České republice“; v písmenu n) se slovo „československým“ nahrazuje slovem „tuzemským“. 16. V § 105 odst. 2 se vypouštějí slova „České a Slovenské Federativní Republiky“. 17. V § 106 odst. 1 druhé větě se slova „československého práva“ nahrazují slovy „práva České republiky“. 18. V § 109 odst. 1 písm. b) věta druhá zní: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, který má přednosti před zákonem. 33a) V tom případě předloží věc Ústavnímu soudu.“. Poznámka pod čarou zní: „33a) Čl. 10 Ústavy České republiky.“. 19. V § 121 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 20. V § 134 se slova „československými soudy“ nahrazují slovy „soudy České republiky“. 21. V § 135 odst. 1 se vypouští věta první; slova „Dále je soud“ se nahrazují slovy „Soud je“. 22. V poznámce pod čarou č. 34) se za číslem „573/1990 Sb.“ čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.“. 23. V § 175z odst. 1 se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“. 24. V § 175z odst. 2 se slovo „československé“ nahrazuje slovem „tuzemské“. 25. V § 246 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 26. § 246 odst. 2 zní: „(2) Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.“. 27. V poznámce pod čarou č. 35) se vypouštějí slova „§ 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii, § 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,“. 28. V § 250s odst. 2 se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“. 29. V § 252 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. 30. § 277 odst. 1 zní: „(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.“. 31. V § 278 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 32. V § 279 odst. 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 33. V § 303 odst. 1 se slovo „československého“ nahrazuje slovem „tuzemského“. 34. V § 373 se za slova „Ministerstvo spravedlnosti“ vkládají slova „České republiky (dále jen „ministerstvo“)“. 35. V § 374 odst. 1 se slova „Ministerstva spravedlnosti republik se zmocňují“ nahrazují slovy „ministerstvo se zmocňuje“; ve druhé větě se slovo „mohou“ nahrazuje slovem „může“. 36. V § 374a se slova „ministerstva spravedlnosti republik“ nahrazují slovy „ministerstvo“. Čl. II Zákon č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, se mění a doplňuje takto: 1. V Čl. III bodu 1 písm. a) se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“. 2. V Čl. III bodu 1 písm. i) se slova „soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; těchto předpisů se použije i pro řízení o stížnosti“ se nahrazují slovy „vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona“. 3. V Čl. III bodu 11 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 4. V Čl. III bodu 12 se slova „Ministři spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky se zmocňují, aby obecně závazným právním předpisem stanovili“ nahrazují slovy „ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví“. Čl. III 1. Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy. 2. Tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud. 3. Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí a) Nejvyšší soud, jde-li o řízení o opravném prostředku, jestliže se na území České republiky nachází soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo je-li na území České republiky soud, který by byl podle tohoto zákona územně příslušný projednat věc v prvním stupni; b) Nejvyšší soud, jde-li o určení místně příslušného soudu, jestliže má na území České republiky sídlo soud, který věc předložil Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle § 105; v ostatních případech, má-li navrhovatel na území České republiky bydliště nebo sídlo; c) Nejvyšší soud, jde-li o rozhodování ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 3 věty druhé, je-li na území České republiky sídlo toho, kdo o rozhodnutí požádal; d) vrchní soud, jde-li o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je-li správní orgán České republiky příslušný věc rozhodnout. 4. Vrchní soud je příslušný též přezkoumat rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, bude-li po dni účinnosti tohoto zákona dána pravomoc správního orgánu České republiky věc rozhodnout. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon České národní rady č. 25/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 25/1993 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 7/1993 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb., č. 303/1990 Sb. a č. 558/1991 Sb., se mění a * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1993 25 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb., č. 303/1990 Sb. a č. 558/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. ch) se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“. 2. § 12 odst. 2 a 3 zní: „(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky. (3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povahy věci okresní soud, krajský soud, vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud, vrchní soud nebo Nejvyšší soud České republiky (dále jen „nejvyšší soud“).“. 3. V § 12 odst. 4 se vypouštějí slova „a městský soud v Bratislavě“. 4. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova „a městský prokurátor v Bratislavě“. 5. V § 12 se vypouštějí odstavce 11 a 12, dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 11 a z jeho textu se vypouští slovo „federální“. 6. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Výkon trestního soudnictví Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vojenské obvodové soudy, vyšší vojenské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud.“. 7. V § 18 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 8. V § 25 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců. 9. V § 31 odst. 2 se slova „Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní republiky“ nahrazují slovy „nejvyššího soudu“. 10. V § 35 odst. 1 se slova „před soudem“ nahrazují slovy „před krajským soudem jako soudem prvního stupně“. 11. § 47 odst. 2 zní: „(2) Části majetku určené k zajištění nároku se v usnesení o zajištění popíší a obviněnému se zakáže s nimi nakládat. Movité věci se zpravidla uloží do úschovy soudu. Jde-li o nemovitost, doručí se usnesení o zajištění příslušnému katastrálnímu úřadu. U pohledávek se přikáže dlužníku, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy soudu.“. 12. § 53 odst. 2 zní: „(2) Nejvyšší soud, vrchní soud a krajský soud mohou jednotlivé úkony i ve svém obvodu vykonat dožádáním okresního soudu, v jehož obvodu má být úkon proveden; nejvyšší soud a vrchní soud to mohou učinit též dožádáním krajského soudu.“. 13. V § 55 odst. 3 věta první před středníkem zní: „V českém jazyce se sepíše protokol o výpovědi osoby, i když vyslýchaná osoba vypovídá v jiném jazyce“. 14. V § 60 odst. 4 písm. d) se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovem „ředitele“. 15. V § 66 odst. 2 větě druhé se slovo „náčelníku“ nahrazuje slovem „řediteli“ a ve větě třetí se slova „velitel nebo náčelník“ nahrazují slovy „velitel, náčelník nebo ředitel“. 16. V § 71 odst. 5 se v první větě vypouští slovo „republiky“, vypouští věta druhá a připojuje se nová věta, která zní: „Do lhůty podle odstavce 3 se nezapočítává doba, po kterou ve věci konal řízení nejvyšší soud.“. 17. V § 80 odst. 1 větě třetí se slova „státního notářství“ nahrazují slovem „soudu“. 18. V § 80 odst. 2 větě první se slova „státního notářství“ nahrazují slovem „soudu“. 19. V § 146 odst. 2 písm. c) část věty před středníkem zní: „předseda senátu okresního soudu nadřízenému krajskému soudu, předseda senátu vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu a předseda senátu krajského nebo vyššího vojenského soudu nadřízenému vrchnímu soudu“. 20. § 152 odst. 2 zní: „(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby a způsob úhrady těchto nákladů stanoví ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem.“. 21. V § 152 odst. 3 se slova „ministr spravedlnosti vyhláškou“ nahrazují slovy „obecně závazným právním předpisem ministerstvo spravedlnosti“. 22. V § 153 odst. 1 se slova „ministr spravedlnosti vyhláškou“ nahrazují slovy „ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem“. 23. § 161 odst. 4 zní: „(4) Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé policejních orgánů. Příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor spolu s ministrem vnitra. Přitom mohou určit příslušnost vyšetřovatelů i pro činy, o kterých se jinak koná vyhledávání.“. 24. V § 168 odst. 3 písm. a) se slovo „náčelníci“ nahrazuje slovem „ředitelé“. 25. § 224 odst. 5 zní: „(5) Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.“. 26. § 252 včetně nadpisu zní: „§ 252 Odvolací soud O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud a o odvolání proti rozsudku vojenského obvodového soudu rozhoduje nadřízený vyšší vojenský soud. O odvolání proti rozsudku krajského nebo vyššího vojenského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud.“. 27. V § 266 odst. 1 větě první se slova „u nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „podle povahy věci u vrchního soudu nebo nejvyššího soudu“. 28. V § 266 odst. 6 větě první se slova „nejvyšší soud“ nahrazují slovy „soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona“ a ve větě druhé se slovo „nejvyššího“ nahrazuje slovem „tohoto“. 29. § 266a zní: „§ 266a (1) Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního soudu, krajského soudu, vojenského obvodového soudu nebo vyššího vojenského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, rozhoduje o ní vrchní soud, v jehož obvodu má sídlo orgán, který napadené rozhodnutí vydal. Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí vrchního soudu, rozhoduje o ní nejvyšší soud. (2) Pokud se v dalších ustanoveních této hlavy mluví o nejvyšším soudu, rozumí se tím podle povahy věci též vrchní soud.“. 30. V § 324 odst. 1 se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovem „ředitele“. 31. V § 331 odst. 1 větě první a odstavci 2 větě druhé se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovem „ředitele“. 32. V § 379 odst. 1 větě druhé se slova „československého občana“ nahrazují slovy „občana České republiky“. 33. § 383a včetně nadpisu zní: „§ 383a Převzetí trestní věci z ciziny O návrhu příslušného orgánu cizího státu, aby trestní stíhání občana České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné orgány České republiky, rozhoduje Generální prokuratura České republiky, která v případě kladného rozhodnutí o návrhu dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu stíhání podle ustanovení tohoto zákona.“. 34. V § 383b se slova „na území České a Slovenské Federativní republiky, může Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „na území České republiky, může generální prokuratura“. 35. V § 383c větě první se slova „Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní republiky“ nahrazují slovy „nejvyšší soud“. 36. § 384a zní: „§ 384a Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, vykonán rozsudek cizozemského soudu v trestní věci, předloží ministerstvo spravedlnosti věc nejvyššímu soudu s návrhem, aby rozhodl o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky. Nejvyšší soud rozhodne o návrhu po slyšení generálního prokurátora rozsudkem.“. 37. V § 391a odst. 1 se slova „Federální ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“. 38. V § 391a odst. 2 se slova „Ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky se zmocňují“ nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje“. 39. § 391b zní: „§ 391b Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s generální prokuraturou, ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem obrany upravilo obecně závazným právním předpisem postup příslušných orgánů při zabezpečování a správě zajištěného majetku.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. K řízení ve věcech, v nichž byla podle dosavadních předpisů založena příslušnost Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou řízení o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů, je příslušný nejvyšší soud, pokud ve věci v prvním stupni rozhodoval orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení se sídlem na území České republiky. 2. Došel-li Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky návrh na uznání rozhodnutí cizozemského soudu a ke dni účinnosti tohoto zákona o něm nebylo rozhodnuto, je k dalšímu řízení příslušný nejvyšší soud, týká-li se rozhodnutí osoby, která má trvalé bydliště na území České republiky. 3. K řízení o stížnosti pro porušení zákona ve věcech, v nichž rozhodl bývalý Státní soud nebo bývalý Nejvyšší soud jako soud prvního stupně, je příslušný nejvyšší soud, pokud by podle nyní platných předpisů byl ve věci příslušný konat řízení v prvním stupni soud se sídlem na území České republiky. 4. K řízení o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů, o nichž ke dni účinnosti tohoto zákona Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky nerozhodl, je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu má vyšší vojenský soud sídlo. 5. V řízení o odnětí věci soudu se sídlem v České republice a jeho přikázání soudu ve Slovenské republice a naopak se od účinnosti tohoto zákona nepokračuje. 6. Rozhodnutí soudů bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, pokud měly sídlo na území České republiky, jsou vykonatelná za stejných podmínek, jako rozhodnutí soudů České republiky. 7. Jestliže bylo před účinností tohoto zákona započato na území České republiky s výkonem rozhodnutí soudu Slovenské republiky nebo soudu bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, který měl sídlo na území Slovenské republiky, pokračuje se v něm, jako by se jednalo o rozhodnutí soudu České republiky, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon České národní rady č. 26/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 26/1993 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 8/1993 * Čl. V - (1) Zřizuje se policejní vysoká škola7) s názvem Policejní akademie České republiky. * Čl. VIII - Zrušují se: * Čl. IX Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.) 26 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. V (1) Zřizuje se policejní vysoká škola7) s názvem Policejní akademie České republiky. (2) Sídlem Policejní akademie České republiky je Praha. Čl. VIII Zrušují se: 1. Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, a předpisy vydané k jeho provedení. 2. Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 245/1992 Sb., a předpisy vydané k jeho provedení. 3. Zákon č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii, a předpisy vydané k jeho provedení. Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou čl. VIII bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 24 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. 2) § 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb. 3) Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby. 4) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb. 5) § 15 a 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb. 6) § 114 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb. Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb. 7) § 1 až 6 zákona č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie. 1) Část 1 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.). 2) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 27 zákona č. 92/1949 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 27/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 27/1993 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 8/1993 * Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociál * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 1993 27 VYHLÁŠKA ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ze dne 22. prosince 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 10 odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.: Čl. I Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Za § 1 se vkládá nový § 2, který zní: „§ 2 (1) Pokud je poživatel důchodu v kalendářním měsíci zaměstnán u více zaměstnavatelů, srazí mu částku 220 Kčs z příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků6) ten zaměstnavatel, u něhož dosáhl v tomto měsíci příjmu aspoň ve výši minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7) (dále jen „minimální mzda“); zaměstnavatel 220 Kčs nesrazí, předloží-li poživatel důchodu potvrzení, že mu uvedenou částku v takovém kalendářním měsíci srazil jiný zaměstnavatel. (2) Poživatel důchodu, který byl v kalendářním měsíci zaměstnán u více zaměstnavatelů a u žádného z nich nedosáhl příjmu uvedeného v odstavci 1, je povinen určit zaměstnavatele, který mu částku 220 Kčs z příjmu srazí, a ostatním zaměstnavatelům předloží potvrzení o této skutečnosti. (3) Pokud měl poživatel důchodu v kalendářním měsíci příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a zároveň byl zaměstnán, srazí mu částku 220 Kčs z příjmu zaměstnavatel pouze tehdy, činil-li příjem ze zaměstnání aspoň výši minimální mzdy;7) má-li tento poživatel důchodu příjem ze zaměstnání nižší, než je výše minimální mzdy, avšak úhrn příjmů ze zaměstnání a podnikání, případně z jiné samostatné výdělečné činnosti, činí aspoň výši minimální mzdy,7) je povinen oznámit plátci důchodu výši těchto příjmů. (4) Pro účely výplaty příspěvku se zaměstnáním rozumí a) pracovní poměr, b) členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, c) služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, d) práce konané na základě dohody o pracovní činnosti a jiné činnosti, které se hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši.8)“. 2. V § 3 odst. 1 se slova „ještě zaměstnavatel, popřípadě příslušný státní orgán1)“ nahrazují slovy „plátce důchodu“. 3. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a (1) Na výplatu příspěvku nemá vliv skutečnost, že u podnikatele nebo jiné osoby samostatně výdělečně činné došlo k dodatečné změně výše vyměřovacího základu a doplatku na pojistném9) za období, v němž byl vyměřovací základ považován za příjem. (2) V průběhu kalendářního čtvrtletí se výše příjmu zjištěná za předchozí kalendářní čtvrtletí porovnává opětovně s výší životního minima pouze tehdy, dojde-li ke změně počtu dětí, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo na výchovné.10) (3) Věk, který nezaopatřené dítě dovrší v prvním měsíci kalendářního čtvrtletí, v němž se příspěvek vyplácí, platí pro výpočet životního minima tohoto dítěte po celé toto čtvrtletí.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou § 7a odst. 2 a 3, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993. Ministr: Ing. Vodička v. r. 6) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 7) § 2 odst. 1 nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 8) § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 15 a 26 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 10) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. § 49 zákona č. 100/1988 Sb.
Ústavní zákon České národní rady č. 29/1993 Sb.
Ústavní zákon České národní rady č. 29/1993 Sb. Ústavní zákon České národní rady o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 9/1993 * Čl. 1 - Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají soudci přidělenými k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu České republiky, pokud s tím souhlasí, ti soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, kteří jimi byli ke dni 31. prosince 19 * Čl. 2 - (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají soudci vojenských soudů České republiky, pokud s tím souhlasí, ti soudci vojenských soudů České a Slovenské Federativní Republiky, kteří jimi byli ke dni 31. prosince 1992. * Čl. 3 - Soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a vojenských soudů České a Slovenské Federativní Republiky, kteří se stali soudci soudů České republiky podle čl. 1 a 2 se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky. * Čl. 4 - Byl-li soudci, který se stal soudcem soudu České republiky podle článků 1 a 2, vyplacen příspěvek podle zvláštního předpisu,1) je povinen tento příspěvek vrátit. * Čl. 5 - Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přidělenými k výkonu funkce k prokuratuře České republiky, pokud s tím souhlasí, ti prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury Generální prokuratury České a Slove * Čl. 6 - (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají prokurátory a vyšetřovateli prokuratury vojenských prokuratur České republiky, pokud s tím souhlasí, ti prokurátoři a vyšetřovatelé vojenských prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, * Čl. 7 - Pracovníci, kteří byli ke dni 31. prosince 1992 pracovníky Kanceláře Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona, pokud s tím souhlasí, pracovníky Nejvyššího soudu České republiky. * Čl. 8 Aktuální znění od 1. 1. 1993 29 ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady ze dne 22. prosince 1992 o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně: Čl. 1 Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají soudci přidělenými k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu České republiky, pokud s tím souhlasí, ti soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, kteří jimi byli ke dni 31. prosince 1992. Čl. 2 (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají soudci vojenských soudů České republiky, pokud s tím souhlasí, ti soudci vojenských soudů České a Slovenské Federativní Republiky, kteří jimi byli ke dni 31. prosince 1992. (2) Soudci uvedení v odstavci 1 se k výkonu funkce považují za přidělené a) k vyšším vojenským soudům České republiky v sídlech vyšších vojenských soudů České a Slovenské Federativní Republiky, u nichž vykonávali funkci soudce, b) k vojenským obvodovým soudům České republiky v sídlech vojenských obvodových soudů České a Slovenské Federativní Republiky, u nichž vykonávali funkci soudce. Čl. 3 Soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a vojenských soudů České a Slovenské Federativní Republiky, kteří se stali soudci soudů České republiky podle čl. 1 a 2 se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky. Čl. 4 Byl-li soudci, který se stal soudcem soudu České republiky podle článků 1 a 2, vyplacen příspěvek podle zvláštního předpisu,1) je povinen tento příspěvek vrátit. Čl. 5 Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přidělenými k výkonu funkce k prokuratuře České republiky, pokud s tím souhlasí, ti prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury Generální prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky, kteří jimi byli ke dni 31. prosince 1992. Čl. 6 (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona se stávají prokurátory a vyšetřovateli prokuratury vojenských prokuratur České republiky, pokud s tím souhlasí, ti prokurátoři a vyšetřovatelé vojenských prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, kteří jimi byli ke dni 31. prosince 1992. (2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury uvedení v odstavci 1 se k výkonu funkce považují za přidělené a) k vyšším vojenským prokuraturám České republiky v sídlech vyšších vojenských prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, u nichž vykonávali funkci prokurátora a vyšetřovatele prokuratury, b) k vojenským obvodovým prokuraturám České republiky v sídlech vojenských obvodových prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, u nichž vykonávali funkci prokurátora a vyšetřovatele prokuratury. Čl. 7 Pracovníci, kteří byli ke dni 31. prosince 1992 pracovníky Kanceláře Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona, pokud s tím souhlasí, pracovníky Nejvyššího soudu České republiky. Čl. 8 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) Čl. 3 odst. 3 ústavního zákona č. 624/1992 Sb., o zániku funkce soudců a o skončení pracovních a služebních poměrů v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
Zákon České národní rady č. 37/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 37/1993 Sb. Zákon České národní rady o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 11/1993 * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA PŘEDPISŮ O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2009 (189/2006 Sb.) 37 ZÁKON České národní rady ze dne 22. prosince 1992 o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST DRUHÁ ZMĚNA PŘEDPISŮ O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Čl. IV Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 5 a 6 znějí: „(5) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.30) (6) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu České republiky.“. 30) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. 2. § 2 odst. 1 písm. c) zní: „c) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných,“. 3. § 2 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely sociálního zabezpečení považují: a) občané provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách,31) b) občané provozující živnost,32) c) občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů,33) d) občané vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),34) pokud tuto činnost podle svého prohlášení vykonávají soustavně, e) společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,35) f) občané vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,36) pokud tuto činnost vykonávají soustavně. (4) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou sociálního zabezpečení podle tohoto zákona účastny, nestanoví-li se dále jinak, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných (dále jen „spolupracující osoby“), za něž se pro účely sociálního zabezpečení považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených v odstavci 3 písm. a) až c), jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah.“. 31) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 32) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 33) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 34) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb. 35) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 36) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 4. V § 5 se vypouštějí slova „(§ 1 odst. 5)“. 5. § 6 odst. 1 písm. b) zní: „b) členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,“. 6. § 6 odst. 1 písm. c) zní: „c) společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,“. 7. V § 6 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „uvolnění členové výboru lidové kontroly“ a slova „a umělečtí“. 8. § 6 odst. 1 písm. e) zní: „e) vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb,“. 9. § 6 odst. 2 písm. b) zní: „b) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání, účastníci civilní obrany, branné výchovy nebo přípravy k obraně České republiky.“. 10. V § 7 písm. d) se vypouští bod 1. 11. § 8 odst. 1 písm. b) a c) znějí: „b) členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, c) členství v jednotném zemědělském družstvu, zemědělském družstvu a ve výrobním družstvu,“. 12. § 8 odst. 1 písm. e) zní: „e) služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů a služeb,“. 13. V § 8 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „a to v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem“. 14. § 8 odst. 1 se doplňuje písmenem h), které zní: „h) činnost společníků společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,“. 15. V § 8 odst. 2 se slova „činnost uvedenou v odstavci 1 písm. d)“ nahrazují slovy „činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b), d) a h)“. 16. V § 8 odst. 3 větě první se za slova „členství v jednotném zemědělském družstvu“ vkládají slova „a v zemědělském družstvu“. 17. § 8 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní: „(4) Činnost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob po 31. prosinci 1992 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské pojištění; tato činnost před 1. lednem 1993 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem,37) a to v rozsahu a za podmínek stanovených těmito předpisy. K činnosti osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání pojištění (zabezpečení); nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.“. 37) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 61 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 18. § 12 odst. 2 zní: „(2) Hrubými výdělky před 1. lednem 1993 jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně. Hrubými výdělky po 31. prosinci 1992 jsou příjmy započitatelné podle zvláštního zákona38) do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a to před odečtením daně z příjmů39) a nesnížené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Prováděcí předpis stanoví, co je hrubým výdělkem občana, jehož výdělek nepodléhá dani, které další příjmy jsou započitatelné do hrubých výdělků a v kterých případech je hrubým výdělkem pevně stanovená částka a jaká je její výše.“. 38) § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb. 39) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 19. V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova „do 31. prosince 1992“. 20. V § 24 odst. 5 se za slova „starobního důchodu“ vkládají slova „přiznávaného ode dne, který spadá do období před 1. lednem 1994“. 21. § 24 se doplňuje novým odstavcem 6, který zní: „(6) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu přiznávaného ode dne po 31. prosinci 1993 činí 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 12 odst. 6 a sníženého o částku, která odpovídá výši pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a dani z příjmů, které by platil pracovník v pracovním poměru z tohoto výdělku. Při stanovení výše daně z příjmu se pro tyto účely nepřihlíží k vyživovaným osobám ani invaliditě (částečné invaliditě) občana.“. 22. § 31 odst. 3 zní: „(3) Ustanovení § 24 odst. 5 a 6 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobně; zahrnuje-li však rozhodné období kalendářní rok 1993, postupuje se vždy podle § 24 odst. 6.“. 23. V § 37 odst. 2 se vypouštějí slova „a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované“ a čárka za slovem „podmínek“ a slova „b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované“ se nahrazují slovy „jiné než dosavadní zaměstnání s podstatně menšími požadavky na fyzické nebo psychické schopnosti,“. 24. V nadpisech § 44 a 48 se vypouštějí slova „z výdělečné činnosti“. 25. V § 44 odst. 1 a v § 48 odst. 1 se slova „hrubých příjmů z výdělečné činnosti“ nahrazují slovem " příjmů“. 26. V § 48 odst. 2 se vypouštějí slova „z výdělečné činnosti“. 27. § 52 odst. 3 a § 54 odst. 5 věta druhá se vypouštějí. 28. § 54 odst. 7 se vypouští a dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 29. § 54 se doplňuje novými odstavci 8 a 9, které znějí: „(8) Podmínka společné domácnosti podle předchozího odstavce se považuje za splněnou, pokud důchodce a jeho rodinný příslušník žijí v témže ústavním zařízení. (9) Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí příjmem důchodce a jeho rodinného příslušníka.“. 30. V § 58 odst. 4 a v § 103 odst. 4 se slova „Federální ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky“. 31. V § 64 odst. 4 se za slova „odst. 5“ vkládají slova „a 6, popřípadě v § 31 odst. 3“. 32. § 70 odst. 4 a § 74 odst. 3 se vypouštějí. 33. V § 72 odst. 1 se slova „Lázeňská péče, podpora“ nahrazují slovem „Podpora“, slova „v § 54 odst. 8“ se nahrazují slovy „v § 54 odst. 7“ a slova „nebo jiných předpisů nemocenského zabezpečení“ se vypouštějí. 34. V § 93 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Po úhradě nákladů za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany musí občanu zůstat z jeho příjmů aspoň 25 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem.40) (3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují na ústavy sociální péče zřizované ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, okresními úřady a obcemi.“. 40) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. 35. § 98 odst. 3 a 4 se vypouštějí; dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5. 36. § 99 a § 105 odst. 3 věta druhá se vypouštějí. 37. V § 133 odst. 5 se slova „až 5“ nahrazují slovy „až 6“. 39. V § 177 se vypouští slovo „Federální“ a slova „Sboru vězeňské a justiční stráže29)“ se nahrazují slovy „Vězeňské služby České republiky29)“. 29) Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě České republiky. 40. Za § 177 se vkládá nový § 177a, který zní: „§ 177a (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vydá vyhlášku podle § 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1, § 100 odst. 2, § 108 odst. 2, § 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou, kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině, které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient, co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte a péčí nahrazující péči rodičů, souběh nároků na výchovné a přídavky na děti a doplatek k výchovnému, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě, kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný, výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957.“. Čl. V Zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, se mění takto: 1. V § 9 se vypouštějí slova „nebo růst průměrné mzdy alespoň 5 %“. 2. § 10 odst. 1 se vypouští; dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 3. § 10 odst. 1 zní: „(1) Růst životních nákladů se zjišťuje podle statistických údajů; přitom se vychází též z předpokládaného růstu v následujících šesti měsících.“. 4. V § 10 odst. 2 se slova „Pevné částky a procenta“ nahrazují slovem „Částky“ a slova „a průměrné mzdy“ se vypouštějí. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. X (1) Pro účely zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1992 se od průměrného měsíčního hrubého výdělku odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, vypočtené podle podmínek a sazeb platných pro pracovníka v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje. Podle věty první se postupuje i v případě, zjišťuje-li se pravděpodobný výdělek.1) (2) Průměrný výdělek člena družstva, jehož odměna nepodléhala v roce 1992 dani ze mzdy, zjištěný podle zákona č. 1/1992 Sb. pro první čtvrtletí 1993, se zvýší o zálohu na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro člena v měsíci, v němž se jeho průměrný výdělek zjišťuje. (3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležející podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, o jejíž výši bylo rozhodnuto nebo jejíž výše byla dohodnuta, nebo příslušela, se od 1. ledna 1993 zvyšuje o 35 %; nebyla-li po vzniku ztráty na výdělku výše této náhrady určena pevnou částkou, vychází se z čistého měsíčního výdělku před vznikem škody a čistý měsíční výdělek po vzniku škody se od 1. ledna 1993 zjistí podle § 275 odst. 3 zákoníku práce. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XI Zrušují se: 1. zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., 2. § 2 odst. 3 písm. b) a c) zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, 3. zákon č. 134/1991 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, 4. § 4 odst. 3 část věty za středníkem zákona č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, 5. § 47 odst. 1 až 4, § 48 odst. 3 a § 119 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, 6. vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb., vyhlášky č. 261/1990 Sb. a zákona č. 582/1991 Sb., 7. § 10 až 17, § 28 až 33, § 40 až 45, § 50 a 50a vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., 8. část druhá vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., 9. § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 27 až 29, 32, 35 a 36, čl. V a čl. XI bodů 2 a 9, která nabývají účinnosti dnem 1. března 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
Zákon České národní rady č. 39/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 39/1993 Sb. Zákon České národní rady o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 31. 12. 1992, částka 12/1993 * § 1 - Tento zákon upravuje pokuty a kauce za porušení ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.; zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související * § 2 - (1) Za porušení ustanovení zákonů uvedených v § 1 povinnými osobami1) nebo právnickými osobami vzniklými podle zvláštního zákona2) odpovídají podle tohoto zákona fyzické osoby, které za povinnou osobu jednaly nebo měly jednat, a jde-li o jednání na příkaz, * § 3 - (1) Na návrh oprávněné osoby, jejíž oprávněné nároky podle zvláštních předpisů nebyly povinnou osobou nebo právnickou osobou vzniklou podle zvláštního zákona vypořádány ke dni účinnosti tohoto zákona, může uložit obecní úřad obce s rozšířenou působností po * § 3a - Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. * § 4 - (1) V řízení o uložení pokuty nebo povinnosti složit kauci se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. * § 6 - Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: * § 7 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 11. 2019 (229/2019 Sb.) 39 ZÁKON České národní rady ze dne 20. prosince 1992 o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Tento zákon upravuje pokuty a kauce za porušení ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.; zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 441/1992 Sb., a zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. § 2 (1) Za porušení ustanovení zákonů uvedených v § 1 povinnými osobami1) nebo právnickými osobami vzniklými podle zvláštního zákona2) odpovídají podle tohoto zákona fyzické osoby, které za povinnou osobu jednaly nebo měly jednat, a jde-li o jednání na příkaz, fyzické osoby, které daly k jednání příkaz. K odpovědnosti postačí zavinění z nedbalosti. (2) Ustanovení zákonů uvedených v § 1 poruší zejména ten, kdo a) nemovitostinemovitosti nebo jiný zemědělský majetek podléhající právním předpisům o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jeho součásti nebo příslušenství neoprávněně převede do vlastnictví jiného,3) b) brání nebo bez právního důvodu zdržuje vydání nemovitostínemovitostí oprávněné osobě, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu na základě rozhodnutí soudního nebo administrativního orgánu nebo jiného právního aktu či právního důvodu v důsledku majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 - 1989,3) c) zabraňuje poskytnutí náhrady za pozemky, obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby nebo poskytnutí takové náhrady bez právního důvodu pozdržuje, d) zabraňuje poskytnutí náhrady za živý a mrtvý inventář a zásoby, které původní vlastník vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990,3) nebo poskytnutí takové náhrady bez právního důvodu pozdržuje, e) způsobí oprávněné osobě škodu při vydání nemovitostínemovitostí a poskytování náhrad3) a při vypořádávání majetkových účastí členů zemědělského družstva a jiných oprávněných osob na majetku zemědělského družstva,4) f) nezabezpečí náležitosti transformačního projektu stanovené zvláštním předpisem.4) (3) Fyzické osobě uvedené v odstavci 1 uloží obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pokutu až do výše 25 000 Kčs. Při opětovném uložení pokuty téže fyzické osobě uloží obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pokutu ve výši od 5000 do 50 000 Kčs. (4) Pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dozvěděl o porušení ustanovení zákonů uvedených v § 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k tomuto porušení došlo. § 3 (1) Na návrh oprávněné osoby, jejíž oprávněné nároky podle zvláštních předpisů nebyly povinnou osobou nebo právnickou osobou vzniklou podle zvláštního zákona vypořádány ke dni účinnosti tohoto zákona, může uložit obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povinné osobě nebo právnické osobě, vzniklé podle zvláštního zákona, povinnost složit kauci rovnající se součtu všech oprávněných nároků podle zvláštních předpisů, které povinná osoba nebo právnická osoba vzniklá podle zvláštního zákona dosud s oprávněnou osobou nevypořádala. (2) Na návrh oprávněné osoby, které nebyl bez právního důvodu vydán majetkový podíl ve stanovené lhůtě, může uložit obecní úřad obceobce s rozšířenou působností družstvu nebo právnické osobě vzniklé podle zvláštního zákona povinnost složit kauci, rovnající se výši majetkového podílu oprávněné osoby nevypořádaného ve stanovené lhůtě. (3) Kauci podle odstavce 1 nebo 2 složí povinná osoba, družstvo a právnická osoba vzniklá podle zvláštního zákona na účet Státního pozemkového úřadu, a to do 30 dnů ode dne rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, a to v penězích. (4) Státní pozemkový úřad vrátí povinné osobě nebo družstvu a právnické osobě vzniklé podle zvláštního zákona kauci podle odstavce 1 nebo 2 nebo její příslušnou část do 30 dnů ode dne, kdy se dozví o tom, že oprávněné nároky podle zvláštních předpisů byly vypořádány nebo že majetkový podíl byl vydán. (5) Nemůže-li Státní pozemkový úřad vrátit kauci podle odstavce 1 nebo 2 nebo její část povinné osobě, právnické osobě vzniklé podle zvláštního zákona nebo družstvu (dále jen „složitel kauce“) z důvodu, že složitel kauce zanikl bez právního nástupce nebo se složitele kauce nepodaří zjistit do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení, stane se kauce podle odstavce 1 nebo 2 nebo její část příjmem státního rozpočtu. § 3a Působnosti stanovené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 4 (1) V řízení o uložení pokuty nebo povinnosti složit kauci se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. (2) Odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty nebo povinnosti složit kauci nemá odkladný účinek.5) (3) Výnos z pokut je příjmem obceobce. § 6 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 13 odst. 1 věta první zní: „Právo na vydání nemovitosti podle § 6 může oprávněná osoba uplatnit do 31. ledna 1993.“. 2. V § 13 odst. 1 se za větu první vkládá další věta, která zní: „Náhrady za mrtvý a živý inventář podle § 20 může oprávněná osoba uplatnit do 31. března 1993.“. § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. § 4 zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 229/1991 Sb. 4) Zákon č. 42/1992 Sb. 5) § 55 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Ústavní zákon České národní rady č. 4/1993 Sb.
Ústavní zákon České národní rady č. 4/1993 Sb. Ústavní zákon České národní rady o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 31. 12. 1992, částka 3/1993 * Čl. 1 - (1) Ústavní zákony, zákony a ostatní právní předpisy České a Slovenské Federativní Republiky platné v den zániku České a Slovenské Federativní Republiky na území České republiky zůstávají nadále v platnosti. Nelze však použít ustanovení podmíněná toliko ex * Čl. 2 - V případě rozporu mezi právními předpisy České republiky vydanými před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 1 téže právní síly, se postupuje podle právního předpisu České republiky. * Čl. 3 - (1) Působnost Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a jeho předsednictva podle předpisů uvedených v čl. 1 odst. 1 zánikem České a Slovenské Federativní Republiky přebírá Česká národní rada a její předsednictvo. * Čl. 4 - Majetková a jiná práva a závazky České a Slovenské Federativní Republiky přecházejí jejím zánikem na Českou republiku v rozsahu stanoveném ústavním zákonem Federálního shromáždění nebo smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Na takto přešl * Čl. 5 - (1) Česká republika uznává všechny státy a vlády, které ke dni svého zániku uznávala Česká a Slovenská Federativní Republika. * Čl. 6 Aktuální znění od 31. 12. 1992 (n3/1993 Sb.), po opravě 4 ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady ze dne 15. prosince 1992, o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně: Čl. 1 (1) Ústavní zákony, zákony a ostatní právní předpisy České a Slovenské Federativní Republiky platné v den zániku České a Slovenské Federativní Republiky na území České republiky zůstávají nadále v platnosti. Nelze však použít ustanovení podmíněná toliko existencí České a Slovenské Federativní Republiky a příslušností České republiky k ní. (2) Pokud ústavní zákony, zákony a ostatní právní předpisy přijaté před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky spojují práva a povinnosti s územím České a Slovenské Federativní Republiky a státním občanstvím České a Slovenské Federativní Republiky, rozumí se tím území České republiky a státní občanství České republiky, pokud zákon nestanoví jinak. Čl. 2 V případě rozporu mezi právními předpisy České republiky vydanými před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 1 téže právní síly, se postupuje podle právního předpisu České republiky. Čl. 3 (1) Působnost Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a jeho předsednictva podle předpisů uvedených v čl. 1 odst. 1 zánikem České a Slovenské Federativní Republiky přebírá Česká národní rada a její předsednictvo. (2) Působnost vlády České a Slovenské Federativní Republiky podle předpisů uvedených v čl. 1 odst. 1 zánikem České a Slovenské Federativní Republiky přebírá vláda České republiky. (3) Působnost ústředních orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky zánikem České a Slovenské Federativní Republiky přebírají ústřední orgány státní správy České republiky, které jsou podle předpisů o působnosti ústředních orgánů státní správy České republiky podle povahy věci k tomu zřízeny nebo jimž je tato působnost podle povahy věci nejbližší. V pochybnostech rozhodne vláda České republiky nařízením. (4) Místo ostatních orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky zřizují orgány státní správy České republiky, které přebírají odpovídající působnosti podle předpisů uvedených v čl. 1 odst. 1, nestanoví-li zákon jinak. (5) Působnost Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a Generální prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky včetně Hlavní vojenské prokuratury podle předpisů uvedených v čl. 1 odst. 1 zánikem České a Slovenské Federativní Republiky přebírá Nejvyšší soud České republiky a Generální prokuratura České republiky. Místo vojenských obvodových soudů České a Slovenské Federativní Republiky a vojenských obvodových prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, jakož i místo vyšších vojenských soudů České a Slovenské Federativní Republiky a vyšších vojenských prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky v týchž místech a pro tytéž obvody zřizují vojenské obvodové soudy České republiky a vojenské obvodové prokuratury České republiky, vyšší vojenské soudy České republiky a vyšší vojenské prokuratury České republiky, které přebírají odpovídající působnosti podle předpisů uvedených v čl. 1 odst. 1. (6) Orgány České republiky zřízené podle odstavce 4 a odstavce 5 věty druhé mohou být zákonem rušeny a jejich působnost může být zákonem měněna. Čl. 4 Majetková a jiná práva a závazky České a Slovenské Federativní Republiky přecházejí jejím zánikem na Českou republiku v rozsahu stanoveném ústavním zákonem Federálního shromáždění nebo smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Na takto přešlá práva a závazky se vztahují předpisy o hospodaření s majetkem České republiky a o prozatímní správě národního majetku. Příslušným ústředním orgánem státní správy je ministerstvo financí. Čl. 5 (1) Česká republika uznává všechny státy a vlády, které ke dni svého zániku uznávala Česká a Slovenská Federativní Republika. (2) Česká republika přebírá práva a závazky neuvedené v čl. 4, které pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku ke dni jejího zániku vyplývaly z mezinárodního práva s výjimkou závazků České a Slovenské Federativní Republiky spojených s územím, na které se vztahovala svrchovanost České a Slovenské Federativní Republiky, ale nevztahuje se na ně svrchovanost České republiky. Tím nejsou dotčeny nároky České republiky vůči Slovenské republice vyplývající z plnění mezinárodněprávních závazků České a Slovenské Federativní Republiky, které Česká republika převzala podle tohoto ustanovení. Čl. 6 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb. Zákon České národní rady o České národní bance Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 3/1993 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3b) * ČÁST DRUHÁ - ORGANIZACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (§ 4 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - VZTAH K VLÁDĚ A DALŠÍM ORGÁNŮM (§ 9 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - EMISE BANKOVEK A MINCÍ (§ 12 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - NÁSTROJE MĚNOVÉ REGULACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (§ 23 — § 26) * ČÁST ŠESTÁ - OBCHODY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (§ 30 — § 34a) * ČÁST SEDMÁ - PRAVOMOC A ČINNOST ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V DEVIZOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ (§ 35 — § 35) * ČÁST OSMÁ - DALŠÍ ČINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (§ 37 — § 40) * ČÁST DEVÁTÁ - VÝKAZNICTVÍ A STATISTIKA (§ 41 — § 43g) * ČÁST DESÁTÁ - DOHLED (§ 44 — § 45d) * ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 46 — § 46b) * ČÁST DVANÁCTÁ - SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ (§ 46c — § 46f) * ČÁST TŘINÁCTÁ - HOSPODAŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (§ 47 — § 48) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 49 — § 50b) * ČÁST PATNÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 51 — § 61) Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.) 6 ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Česká národní bankaČeská národní banka je ústřední bankoubankou České republiky, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem příslušným k řešení krize. (2) Česká národní bankaČeská národní banka je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze. (3) České národní banceČeské národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými právními předpisy. § 1a Česká národní bankaČeská národní banka je součástí Evropského systému centrálních bankbank podle Smlouvy o fungování Evropské unie20) a podle Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bankbank a Evropské centrální bankybanky (dále jen „Statut“)21) a podílí se na plnění cílů a úkolů Evropského systému centrálních bankbank. § 2 (1) Hlavním cílem činnosti České národní bankyČeské národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní bankaČeská národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní bankaČeská národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní bankaČeská národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. (2) Česká národní bankaČeská národní banka plní tyto úkoly: a) určuje a provádí měnovou politiku, b) vydává bankovky a mince, c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bankbank, zahraničních bankbank vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční bankybanky“) a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních a vypořádacích systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu (§ 44 odst. 1), e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému, omezování nárůstu systémových rizik a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku; v případě potřeby spolupracuje na tvorbě makroobezřetnostní politiky s orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká, f) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů. (3) Česká národní bankaČeská národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankamibankami jiných států, zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem, zahraničními orgány příslušnými k řešení krize, s mezinárodními finančními institucemi a mezinárodními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem a s dalšími zahraničními a mezinárodními orgány, které plní obdobné úkoly jako Česká národní bankaČeská národní banka, a sjednává s nimi v rámci své působnosti příslušné dohody. (4) Česká národní bankaČeská národní banka zváží možný dopad svého rozhodnutí, které hodlá vydat v souvislosti s výkonem dohledu podle odstavce 2 písm. d), na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit. § 2a (1) Česká národní bankaČeská národní banka je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy17) a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy19). (2) Česká národní bankaČeská národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o významných opatřeních k omezení rizik, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému v České republice. § 3 (1) Česká národní bankaČeská národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna, Česká národní bankaČeská národní banka předloží nejpozději do 30 dnů mimořádnou zprávu o měnovém vývoji. V usnesení Poslanecké sněmovny musí být uvedeno, co má mimořádná zpráva obsahovat. (2) Zprávu o měnovém vývoji předkládá Poslanecké sněmovně guvernér České národní bankyČeské národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny a musí mu být uděleno slovo.1c) (3) Poslanecká sněmovna zprávu o měnovém vývoji vezme na vědomí nebo si vyžádá její doplnění. (4) Vyžádá-li si sněmovna doplnění zprávy, je Česká národní bankaČeská národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu doplněnou podle požadavku Poslanecké sněmovny. (5) Česká národní bankaČeská národní banka je povinna informovat nejméně jednou za tři měsíce o měnovém vývoji veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 3a Česká národní bankaČeská národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně jedenkrát ročně k informaci zprávu o finanční stabilitě. Součástí této zprávy je též strategie makroobezřetnostní politiky. Tuto zprávu uveřejňuje Česká národní bankaČeská národní banka rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 3b (1) Při plnění svých úkolů může Česká národní bankaČeská národní banka vydat doporučení, upozornění nebo varování určené veřejnosti, orgánům České republiky anebo jednotlivým nebo druhově určeným osobám. (2) Pokud by uveřejnění doporučení, upozornění nebo varování mohlo ohrozit plnění úkolů České národní bankyČeské národní banky, nelze je poskytnout podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY § 4 Českou národní bankuČeskou národní banku tvoří a) ústředí se sídlem v Praze; b) pobočky; c) účelové organizační jednotky. § 5 (1) Nejvyšším řídícím orgánem České národní bankyČeské národní banky je bankovní rada České národní bankyČeské národní banky (dále jen „bankovní rada“). Bankovní rada určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje pro jejich uskutečňování. Rozhoduje o zásadních opatřeních měnové a makroobezřetnostní politiky, v oblasti dohledu nad finančním trhem a v oblasti řešení krize na finančním trhu. (2) Bankovní rada dále zejména a) stanoví zásady činnosti a obchodů České národní bankyČeské národní banky; b) schvaluje rozpočet České národní bankyČeské národní banky, c) stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní bankyČeské národní banky; d) stanoví druhy fondů České národní bankyČeské národní banky, jejich výši a použití; e) vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní bankyČeské národní banky; těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců, f) uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní bankyČeské národní banky, g) stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér, h) rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní bankyČeské národní banky v prvním stupni. § 6 (1) Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní bankyČeské národní banky, 2 viceguvernéři České národní bankyČeské národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní bankyČeské národní banky. (2) Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky. (3) Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát. (4) Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků. (5) S členstvím v bankovní radě je neslučitelná funkce poslance zákonodárného sboru, člena vlády a členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů a výkon samostatně výdělečné činnosti s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a s výjimkou správy vlastního majetku. Členství v bankovní radě je dále neslučitelné s jakoukoliv činností, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a členstvím v bankovní radě. (6) Členem bankovní rady může být jmenován občan České republiky, který a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) má ukončené vysokoškolské vzdělání, c) je bezúhonný, d) je v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu uznávanou a zkušenou osobností. (7) Bezúhonnou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin. (8) Členové bankovní rady jsou zaměstnanci České národní bankyČeské národní banky. (9) Výkon funkce člena bankovní rady končí a) uplynutím jeho funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce a nebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném odvolání nebo vzdání se funkce. (10) Člen bankovní rady může být z funkce odvolán pouze tehdy, přestal-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo dopustil-li se vážného pochybení22). Rozhodnutí o odvolání guvernéra se doručuje rovněž Radě guvernérů Evropské centrální bankybanky. (11) Není-li funkce guvernéra obsazena, pověří bankovní rada některého z viceguvernérů výkonem funkce guvernéra na dobu, než bude jmenován nový guvernér. Pověřený viceguvernér vykonává funkci guvernéra v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti. § 7 (1) Jednání bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Bankovní rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů. Bankovní rada je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (2) Jednací řád bankovní rady schvaluje bankovní rada. § 8 Jménem České národní bankyČeské národní banky jedná navenek guvernér, který též podepisuje právní předpisy a akty vydávané Českou národní bankouČeskou národní bankou a vyhlašované ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Guvernéra zastupuje jím pověřený viceguvernér v plném rozsahu. ČÁST TŘETÍ VZTAH K VLÁDĚ A DALŠÍM ORGÁNŮM § 9 (1) Česká národní bankaČeská národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie a Statutem a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu23). (2) Česká národní bankaČeská národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové, makroobezřetnostní a hospodářské politiky. § 10 (1) Česká národní bankaČeská národní banka zaujímá stanovisko k návrhům, předkládaným k projednání vládě, které se dotýkají působnosti České národní bankyČeské národní banky. (2) Česká národní bankaČeská národní banka plní poradní funkce vůči vládě v záležitostech měnově politické povahy, makroobezřetnostní politiky a finančního trhu. § 11 (1) Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání bankovní rady a může jí předkládat návrhy k projednání. (2) Guvernér České národní bankyČeské národní banky nebo jím určený viceguvernér je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády. ČÁST ČTVRTÁ EMISE BANKOVEK A MINCÍ § 12 Česká národní bankaČeská národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i bankovky a mince pamětní (dále jen „bankovky a mince“). § 13 Peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, zkratka názvu je „Kč“. Koruna česká se dělí na sto haléřů. § 14 Česká národní bankaČeská národní banka spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje dodávky bankovek a mincí od výrobců v souladu s požadavky peněžního oběhu. § 15 Česká národní bankaČeská národní banka sjednává tisk bankovek a ražbu mincí a dozírá na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek a mincí. § 16 (1) Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankouČeskou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. (2) Mince z drahých kovů, pamětní bankovky a mince a mince ve zvláštním provedení určené ke sběratelským účelům mohou být prodávány za ceny odlišné od jejich nominální hodnoty. § 19 (1) Česká národní bankaČeská národní banka může prohlásit za neplatné a stáhnout z oběhu bankovky a mince, které vydala. Jejich nominální hodnotu uhradí výměnou za jiné nově vydané bankovky a mince. Doba, po kterou je možno výměnu provádět, nesmí být kratší pěti roků, pokud jiný zákon nestanoví jinak. (2) Na konci období stanoveného pro výměnu se úhrnná částka bankovek a mincí prohlášených za neplatné, ale nepředložených k výměně, odečte od množství peněz v oběhu v účtech České národní bankyČeské národní banky. Tato částka je příjmem České národní bankyČeské národní banky. § 20 (1) Česká národní bankaČeská národní banka má výhradní právo vydávat obchodní mince, které se nazývají české dukáty. Ustanovení § 15 se pro ně použije obdobně. (2) Obchodní mince jsou mince vydané Českou národní bankouČeskou národní bankou, které nejsou zákonnými penězi a nemají nominální hodnotu. § 21 (1) Nikdo nesmí vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat medaile, žetony nebo podobné předměty, které jsou svým provedením způsobilé uvést jejich držitele v omyl, že jde o mince vydávané Českou národní bankouČeskou národní bankou. (2) Nikdo nesmí při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním použít slovo „mince“. § 22 (1) Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškami a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu; b) ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince. (2) Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou v případě obchodní mince, zda se vydává jako jeden český dukát nebo jeho násobek, dále rozměry, hmotnost, materiál, vzhled, její další náležitosti a datum vydání. ČÁST PÁTÁ NÁSTROJE MĚNOVÉ REGULACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY § 23 Česká národní bankaČeská národní banka stanoví úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů, které provádí podle tohoto zákona a jiných zákonů, a určuje druhy těchto obchodů a protistrany České národní bankyČeské národní banky v nich. § 24 (1) BankyBanky, pobočky zahraničních bankbank a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny mít na účtu u České národní bankyČeské národní banky uloženu stanovenou část svých zdrojů jako povinné minimální rezervy. Povinné minimální rezervy se udržují v českých korunách a mohou být úročeny. (2) Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků osoby, která je povinna udržovat povinné minimální rezervy (dále jen „povinná osoba“), snížených o závazky této povinné osoby vůči jiným povinným osobám. Vyžaduje-li to měnová politika České národní bankyČeské národní banky, výše povinných minimálních rezerv může být stanovena rozdílně pro druhově určené povinné osoby. § 25 Pokud povinná osoba neudržuje stanovené povinné minimální rezervy, je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou nejsou stanovené povinné minimální rezervy naplněny, úrok ve výši odpovídající průměrné lombardní sazbě v období, po které měla povinné minimální rezervy udržovat, zvýšené o 5 procentních bodů, nejméně však ve výši 5 %. § 26 Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou a) výši povinných minimálních rezerv, b) den, od něhož povinná osoba musí ve stanovené výši povinné minimální rezervy udržovat, c) období, po které se povinné minimální rezervy udržují, d) okruh závazků, ze kterých se povinné minimální rezervy udržují, a zdrojů údajů o těchto závazcích, e) postup, jakým bude určena stanovená výše povinných minimálních rezerv v případě, že povinná osoba údaje, ze kterých se výše povinných minimálních rezerv stanoví, České národní banceČeské národní bance nepředloží. ČÁST ŠESTÁ OBCHODY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Obchody s Českou republikou § 30 Česká národní bankaČeská národní banka vede účty podle rozpočtových pravidel24). § 31 Česká národní bankaČeská národní banka dává do prodeje podle zákona upravujícího vydávání dluhopisů3) státní dluhopisy a v dohodě s ministerstvem financí může z jeho pověření a za dohodnutou úplatu vykonávat i činnosti spojené se správou, splácením a převody státních dluhopisů, s výplatou úroků z těchto dluhopisů, popřípadě další požadované činnosti. § 31a Česká národní bankaČeská národní banka může na základě dohody s Ministerstvem financí podle rozpočtových pravidel24) sjednávat obchody s investičními nástroji3b) nebo jiné obchody nebo provádět činnosti, které je Ministerstvo financí v souladu s rozpočtovými pravidly24) oprávněno vykonávat prostřednictvím České národní bankyČeské národní banky. Tím není dotčen § 31. § 32 Obchody na volném trhu a úvěrové operace (1) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna k plnění svých úkolů provádět obchody na finančním trhu, zejména a) vést účty bankbank, poboček zahraničních bankbank, spořitelních a úvěrních družstev a přijímat jejich vklady, b) obchodovat s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, devizovými hodnotami, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodůrepo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů, c) provádět úvěrové operace. (2) Při provádění úvěrových operací Česká národní bankaČeská národní banka vyžaduje dostatečné zajištění. (3) Česká národní bankaČeská národní banka může výjimečně poskytnout bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu v zájmu zachování jejich likvidity krátkodobý úvěr při odpovídajícím zajištění nebo uzavřít repo obchodrepo obchod, a to na dobu nejvýše 3 měsíců. § 33 (1) Česká národní bankaČeská národní banka může vydávat cenné papírycenné papíry a obchodovat s nimi. (2) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vést evidenci cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužené částky, vydaných a) Českou republikou, b) Českou národní bankouČeskou národní bankou, c) jinými emitenty. (3) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem25). (4) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu26). § 33a Poskytnutí nouzové likvidity Garančnímu systému finančního trhu (1) V naléhavém případě, kdy Garanční systém finančního trhu nemá dostatek volných finančních prostředků za účelem plnění svých úkolů vyplývajících z právní úpravy pojištění pohledávek z vkladů43) a taková situace by mohla ohrozit stabilitu na finančním trhu, může mu Česká národní bankaČeská národní banka na základě žádosti poskytnout krátkodobý úvěr nebo s ním uzavřít repo obchodrepo obchod, a to na dobu nejvýše 3 měsíců. (2) Krátkodobý úvěr musí být zajištěný státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou ve vlastnictví Garančního systému finančního trhu. (3) Předmětem repo obchodurepo obchodu mohou být pouze cenné papíry podle odstavce 2. § 34 (1) Česká národní bankaČeská národní banka může, za podmínek obvyklých v bankovním sektoru vést účty svých zaměstnanců a poskytovat jim další bankovní služby. Vést účty a poskytovat bankovní služby může i právnickým osobám. Seznam těchto právnických osob zveřejňuje Česká národní bankaČeská národní banka v roční zprávě o výsledku hospodaření. (2) Pro provádění činností uvedených v odstavci 1 platí zákon upravující činnost bankbank4) obdobně. § 34a Zákaz měnového financování (1) Česká národní bankaČeská národní banka v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie27) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie28) nesmí poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům, institucím nebo jiným subjektům Evropské unie, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo veřejným podnikům29) členských států Evropské unie; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů Českou národní bankouČeskou národní bankou. (2) Odstavec 1 se nepoužije v případě bankbank, zahraničních bankbank a spořitelních a úvěrních družstev ve veřejném vlastnictví, kterým Česká národní bankaČeská národní banka v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků poskytuje stejné zacházení jako bankámbankám, zahraničním bankámbankám a spořitelním a úvěrním družstvům v soukromém vlastnictví44). ČÁST SEDMÁ PRAVOMOC A ČINNOST ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V DEVIZOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ § 35 Česká národní bankaČeská národní banka a) stanoví, po projednání s vládou, režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní bankyČeské národní banky, b) vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám; c) nakládá s devizovými rezervami ve zlatě a devizových hodnotách a d) je oprávněna provádět platební styk se zahraničím. ČÁST OSMÁ DALŠÍ ČINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY § 37 (1) Česká národní bankaČeská národní banka spolu s Ministerstvem financí připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní bankyČeské národní banky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz. (2) Česká národní bankaČeská národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě návrhů zákonných úprav v oblasti finančního trhu, platebního styku, vydávání elektronických peněz, devizového hospodářství a zavedení jednotné měny euro na území České republiky. § 38 (1) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna provozovat platební systémy. Podmínky provozování těchto platebních systémů a účasti v nich stanoví zákon upravující platební styk. (2) Česká národní bankaČeská národní banka přidělí kód platebního styku poskytovateli platebních služeb, který hodlá užívat pro účty, které vede, čísla účtů v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN). (3) Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou pravidla tvorby čísla účtu v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN). (4) Česká národní bankaČeská národní banka vede seznam kódů platebního styku a poskytovatelů platebních služeb, kterým tyto kódy přidělila; seznam uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 38a Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna k zabezpečení svých úkolů vyplývajících z § 2 odst. 2 písm. c) požadovat po provozovateli platebního systému, provozovateli vypořádacího systému, poskytovateli platebních služeb a vydavateli elektronických peněz informace vztahující se k provozování těchto systémů a informace vztahující se k poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz a tyto osoby jsou povinny České národní banceČeské národní bance informace poskytovat. § 39 Česká národní bankaČeská národní banka provádí registraci zastoupení zahraničních bank a finančních institucí vykonávajících bankovní činnost,7) působí-li tato zastoupení na území České republiky. Zahraniční banka nebo finanční instituce je povinna přihlásit své zastoupení k registraci před počátkem jeho působení. Zastoupení nepodniká a nezapisuje se do obchodního rejstříku. § 40 (1) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna provádět investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění svých činností. (2) K podpoře plnění svých úkolů může Česká národní bankaČeská národní banka založit právnickou osobu nebo v ní nabýt účast. ČÁST DEVÁTÁ VÝKAZNICTVÍ A STATISTIKA HLAVA I VÝKAZNICTVÍ § 41 (1) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna vyžadovat podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady ve formě statistických výkazů a výkazů pro účely dohledu, doplňkových informací nebo hlášení (dále jen „výkaz“ ) od vykazujících osob, kterými jsou a) osoby podléhající jejímu dohledu a zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání podnikající na území České republiky, b) jiné osoby podnikající na území České republiky, které náleží do sektoru finančních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém národních a regionálních účtů v Evropské unii30), c) osoby, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí, které Česká národní bankaČeská národní banka uvědomí o zařazení do okruhu statisticky významných vykazujících osob; za tím účelem je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna vyžadovat potřebné informace a podklady pro posouzení statistické významnosti. (2) Výkazy podle odstavce 1 je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna používat k zabezpečení všech svých úkolů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. (3) Vykazující osoby jsou povinny vypracovat a předkládat České národní banceČeské národní bance výkazy, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání pro jednotlivé okruhy vykazujících osob stanoví Česká národní bankaČeská národní banka vyhláškou. (4) Pokud předložené výkazy neodpovídají požadavkům stanoveným podle odstavce 3 nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna požadovat opravu, upřesnění nebo vysvětlení. HLAVA II STATISTIKA § 42 (1) Česká národní bankaČeská národní banka k zajištění úkolů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie31) a) zajišťuje statistické výkaznictví včetně získávání a shromažďování údajů pro statistické účely, b) zpracovává a vytváří statistické informace a sestavuje, vede a uveřejňuje statistiky, c) podílí se na tvorbě statistik Evropského systému centrálních bankbank a Evropské centrální bankybanky32) a přispívá k sestavování statistik Evropské unie33). (2) K zajištění úkolů podle odstavce 1 předává Česká národní bankaČeská národní banka ve stanovených termínech statistické informace a individuální údaje v požadované struktuře a podrobném členění Evropské centrální bancebance a Eurostatu. (3) K zajištění úkolů uvedených v odstavci 1 zabezpečuje Česká národní bankaČeská národní banka metodiku statistických zjišťování, jejich zpracování a využití a obsahové vymezení požadovaných údajů včetně popisu jejich struktur. (4) K zajištění úkolů podle odstavce 1 je Česká národní bankaČeská národní banka oprávněna požadovat a využívat pro statistické účely údaje a informace, které jsou potřebné pro sestavení statistik Evropského systému centrálních bankbank, Evropské centrální bankybanky nebo Evropské unie a které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě jiných právních předpisů, pokud jsou takové údaje a informace ministerstvy a jinými správními úřady zpracovány a jsou-li dostupné v jejich informačních systémech. Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny České národní banceČeské národní bance potřebné údaje na její vyžádání bezplatně poskytnout. § 43 V zájmu omezování zátěže vykazujících osob podle § 41 uplatňuje Česká národní bankaČeská národní banka v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální bankybanky hledisko statistické významnosti a může za tím účelem vyhláškou stanovit a) rozsah vykazování určitému okruhu vykazujících osob nebo pro určitý druh údajů, které má výkaz obsahovat, b) okruh statisticky významných vykazujících osob. § 43a (1) Česká národní bankaČeská národní banka sestavuje, vede a uveřejňuje měnové statistiky, statistiky platební bilance, statistiku čtvrtletních finančních účtů, statistiku finančních trhů, statistiku cenných papírůcenných papírů a další statistiky v oblasti její působnosti. (2) Česká národní bankaČeská národní banka vede seznam měnových finančních institucí34) v České republice a další obdobné seznamy pro statistické účely, které uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43b Česká národní bankaČeská národní banka při získávání a využívání shromážděných údajů a sestavování statistik spolupracuje s Českým statistickým úřadem, se kterým si vzájemně předává pro statistické účely individuální údaje a statistické informace, potřebné k plnění jejich úkolů45). § 43c (1) Uplatnění práva na ověřování a nucené shromažďování individuálních statistických údajů Českou národní bankouČeskou národní bankou se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (2) Při ověřování statistických údajů nebo jejich nuceném shromažďování formou kontroly na místě se na vztahy mezi Českou národní bankouČeskou národní bankou a vykazující osobou použije zákon upravující výkon kontroly. § 43d V souladu se závazky, kterými je Česká republika vázána a které vyplývají z jejího členství v mezinárodních organizacích, Česká národní bankaČeská národní banka poskytuje statistické informace Mezinárodnímu měnovému fondu, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové bancebance a dalším mezinárodním institucím. § 43e Česká národní bankaČeská národní banka trvale zabezpečuje ochranu důvěrných statistických údajů36) získaných na základě tohoto zákona tak, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny nebo zneužity. Této ochraně podléhají též sdružené údaje za více vykazujících osob, z nichž lze bez vynaložení nepřiměřeného času a úsilí přímo určit nebo zjistit nebo nepřímo odvodit jednotlivou vykazující osobu. § 43f (1) Česká národní bankaČeská národní banka může poskytnout důvěrné statistické údaje pouze a) jinému členu Evropského systému centrálních bankbank v rozsahu a na úrovni podrobnosti, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropského systému centrálních bankbank, b) Evropské centrální bancebance ke splnění statistické zpravodajské povinnosti pro účely tvorby statistiky Evropského systému centrálních bankbank, c) Eurostatu pro účely tvorby statistiky Evropské unie, d) jinému členu Evropského systému centrálních bankbank nebo členu Evropského statistického systému, pokud je to nezbytné pro rozvoj, vypracování nebo šíření statistiky nebo pro zvýšení její kvality, e) Českému statistickému úřadu podle § 43b, f) pro účely uveřejňování průměrů zápůjčních úrokových sazeb podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, g) pro účely vědeckého výzkumu na základě smlouvy, která stanoví splnění podmínek ochrany těchto údajů a přesný způsob jejich využití v souladu s právem Evropské unie, a to právnickým osobám, jejichž základním posláním je vědecký výzkum; údaje se poskytnou ve formě neumožňující přímé určení vykazující osoby, které se poskytnuté údaje týkají, h) pokud osoba, které se tento údaj týká, dala k jeho poskytnutí souhlas, a nejedná-li se o případy uvedené v písmenech a) až g); ze souhlasu této osoby musí být patrné, o jaký důvěrný statistický údaj se jedná a pro jaký účel a komu má být poskytnut, nebo i) v případě, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie46). (2) Česká národní bankaČeská národní banka může uveřejňovat statistické informace, pokud vzniknou agregací individuálních údajů alespoň za 3 vykazující osoby. Není-li splněna tato podmínka, může Česká národní bankaČeská národní banka poskytnout statistické informace pouze jako důvěrné statistické údaje podle odstavce 1. Stejně postupuje Česká národní bankaČeská národní banka i v případě, lze-li ze statistické informace nepřímo identifikovat jednotlivou vykazující osobu. (3) Poskytnutí důvěrného statistického údaje za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 není porušením mlčenlivosti podle tohoto zákona. § 43g Česká národní bankaČeská národní banka seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST DESÁTÁ DOHLED § 44 (1) Česká národní bankaČeská národní banka vykonává dohled nad a) bankamibankami, pobočkami zahraničních bankbank, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, zahraničními institucemi elektronických peněz, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, platebními institucemi, zahraničními platebními institucemi, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, správci informací o platebním účtu, zahraničními správci informací o platebním účtu, kteří vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, poskytovateli služby dynamické směny měn, provozovateli platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a nad bezpečným fungováním bankovního systému, b) obchodníky s cennými papírycennými papíry, emitenty cenných papírůcenných papírů, centrálním depozitářem, jinými osobami vedoucími evidenci investičních nástrojů, investičními společnostmi, investičními fondy, provozovateli vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami, o nichž tak stanoví jiné právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, c) pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy, penzijními společnostmi a dalšími osobami působícími v oblasti pojišťovnictví, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění podle zákonů upravujících pojišťovnictví, činnost pojišťovacích zprostředkovatelů, penzijní připojištění9c), doplňkové penzijní spoření, d) zpracovateli tuzemských bankovek a tuzemských mincí podle zákona upravujícího oběh bankovek a mincí, e) nebankovními poskytovateli spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, samostatnými zprostředkovateli, zprostředkovateli vázaného spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, vázanými zástupci a zahraničními zprostředkovateli podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, f) finančními holdingovými osobami a smíšenými finančními holdingovými osobami podléhajícími schválení podle zákona upravujícího činnost bankbank, a g) činností dalších osob, u kterých tak stanoví jiný právní předpis. (2) Dohled zahrnuje, nejde-li o řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, a) rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení, registrací a souhlasů podle jiných právních předpisů, b) kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, c) kontrolu dodržování zákonů a přímo použitelných předpisů Evropské unie, jestliže je k této kontrole Česká národní bankaČeská národní banka tímto zákonem nebo jinými právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek vydaných Českou národní bankouČeskou národní bankou, d) získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle jiných právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, e) ukládání opatření k nápravě a správních trestů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, f) řízení o přestupcích. (3) Česká národní bankaČeská národní banka vykonává nad osobami uvedenými v odstavci 1 též dohled na konsolidovaném základě nebo ve skupině a doplňkový dohled nad těmito osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie. § 44a (1) Česká národní bankaČeská národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, nad dodržováním povinností zákazu používání nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik a nad dodržováním povinností při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru9m), a to osobami uvedenými v § 44 odst. 1 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní bankyČeské národní banky nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem. Česká národní bankaČeská národní banka je při výkonu dohledu oprávněna vyžadovat od těchto osob potřebné informace a podklady. (2) Česká národní bankaČeská národní banka může uložit osobě uvedené v § 44 odst. 1, která porušila tento zákon nebo právní předpis, na který se odkazuje v odstavci 1, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti; pro odstranění zjištěného nedostatku určí přiměřenou lhůtu. (3) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě podle odstavce 4, informuje Českou národní bankuČeskou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí stanovené lhůty. § 44aa Česká národní bankaČeská národní banka zajistí, aby výkon dohledu podle jiných právních předpisů40) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky41) a rovněž veškeré činnosti související s výkonem dohledu byly oddělené a nezávislé na výkonu činností spojených s řešením problémů subjektů, které podléhají jejímu dohledu podle § 44 odst. 1 písm. a) až c) a e) a podle § 44 odst. 3. Česká národní bankaČeská národní banka informuje o oddělení výkonu dohledu a výkonu činností spojených s řešením problémů těchto subjektů Evropskou komisi a Evropský orgán pro bankovnictví a uvede způsob rozdělení povinností a odpovědností. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno. § 44b (1) Česká národní bankaČeská národní banka pro výkon působnosti podle části desáté využívá a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, c) pohlaví, d) rodné číslo, e) adresa místa trvalého pobytu, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, i) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) druh a adresa místa pobytu, e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, f) rodné číslo, bylo-li přiděleno, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícímu současný stav. (7) Za účelem prověření bezúhonnosti či důvěryhodnosti Českou národní bankouČeskou národní bankou v případech stanovených právním předpisem si Česká národní bankaČeská národní banka vyžádá způsobem podle jiného právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů a v případech stanovených jiným právním předpisem opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a opisu z evidence přestupkůpřestupků a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupkůpřestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní bankaČeská národní banka je za účelem prověření bezúhonnosti či důvěryhodnosti v případech stanovených právním předpisem dále oprávněna vyžadovat od osob, jejichž bezúhonnost či důvěryhodnost je posuzována, rodné číslo. (8) Česká národní bankaČeská národní banka je za účelem přístupu do registru podle odstavce 1 písm. a) v případech stanovených právním předpisem oprávněna od subjektů, u kterých provádí registraci podle jiných právních předpisů, vyžadovat číslo občanského průkazu nebo obdobného identifikačního dokladu. § 44c Pokud Česká národní bankaČeská národní banka vykonává na základě tohoto zákona činnost, která podle jiného právního předpisu vyžaduje licenci, povolení nebo registraci České národní bankyČeské národní banky anebo podléhá jejímu dohledu, licenci, povolení ani registraci k takové činnosti nepotřebuje a tato činnost nepodléhá jejímu dohledu. § 45 (1) Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankouČeskou národní bankou a kontrolovanými osobami řídí kontrolním řádem s výjimkou ustanovení o spolupráci v oblasti kontroly11). Nahlížení do spisu vedeného při výkonu dohledu podle § 44 odst. 2 písm. b) až d) je vyloučeno. (2) Zaměstnanec České národní bankyČeské národní banky nesmí vykonávat dohled formou kontroly na místě v případech, kdy je osobou blízkou podle občanského zákoníku vůči kontrolované osobě nebo osobě, která má v kontrolované osobě postavení, které by mohlo ovlivnit jeho činnost. Úvěrové ukazatele § 45a (1) Osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr47) nesmí poskytnout spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí, pokud by tím došlo k překročení horní hranice 1 nebo více úvěrových ukazatelů, je-li tato hranice stanovena Českou národní bankouČeskou národní bankou opatřením obecné povahy podle § 45b. To neplatí, pokud k takovému překročení dojde u spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů poskytnutých v běžném kalendářním čtvrtletí představujících nejvýše 5 % celkového objemu spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, které tato osoba poskytla v předcházejícím kalendářním čtvrtletí s tím, že tyto úvěry již od jejich poskytnutí ve své evidenci vede jako úvěry nesplňující podmínku podle věty první a řádně odůvodní jejich poskytnutí z hlediska zajištění jejich návratnosti. Při výpočtu úvěrových ukazatelů postupuje tato osoba v souladu s vyhláškou podle odstavce 6. (2) Spotřebitelským úvěremSpotřebitelským úvěrem zajištěným obytnou nemovitostí se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, který je zajištěný obytnou nemovitostí ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky41) nebo je zajištěný věcným právem k této obytné nemovitosti. Spotřebitelský úvěrSpotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí se pro účely tohoto zákona považuje za poskytnutý uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (3) Odstavec 1 se nevztahuje na spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí, který je poskytnut na splacení 1 nebo více spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů zajištěných stejnou obytnou nemovitostí, pokud výše poskytnutého úvěru nepřekračuje k okamžiku jeho poskytnutí součet zůstatků jistin spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů, které mají být tímto úvěrem splaceny. (4) Porušení povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru. (5) Úvěrovým ukazatelem je ukazatel, který vyjadřuje poměr a) celkové výše dluhů spotřebitelespotřebitele ze spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů zajištěných stejnou obytnou nemovitostí k hodnotě zajištění (dále jen „ukazatel LTV“), b) výdajů spotřebitelespotřebitele vyplývajících z celkové výše dluhů spotřebitelespotřebitele k jeho příjmům (dále jen „ukazatel DSTI“) a c) celkové výše dluhů spotřebitelespotřebitele k jeho příjmům (dále jen „ukazatel DTI“). (6) Česká národní bankaČeská národní banka stanoví vyhláškou způsob a pravidla výpočtu úvěrových ukazatelů včetně vymezení jednotlivých položek, které jsou součástí výpočtu. § 45b (1) Česká národní bankaČeská národní banka je oprávněna v návaznosti na rozpoznání systémových rizik souvisejících s poskytováním spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí vydat opatření obecné povahy, kterým stanoví horní hranici 1 nebo více úvěrových ukazatelů podle § 45a odst. 5 s tím, že pokud tak učiní, pak pro tyto úvěry určené k financování pořízení obytné nemovitosti k vlastnímu bydlení žadatele, který k okamžiku poskytnutí úvěru nedosáhl věku 36 let, anebo žadatelů žijících v manželství nebo registrovaném partnerství, z nichž alespoň jeden k okamžiku poskytnutí úvěru nedosáhl věku 36 let, stanoví vyšší horní hranici ukazatele nebo ukazatelů než pro ostatní žadatele, a to u a) ukazatele LTV o 10 procentních bodů, b) ukazatele DSTI o 5 procentních bodů a c) ukazatele DTI o jednoroční násobek čistých příjmů. (2) Česká národní bankaČeská národní banka při stanovení horní hranice úvěrových ukazatelů přihlíží k faktorům zakládajícím systémová rizika podle odstavce 1, zejména k a) vývoji celkového objemu spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů, b) vývoji objemu nově poskytnutých spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, c) vývoji realizovaných cen obytných nemovitostí, d) vývoji poměru celkového objemu spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů k příjmům spotřebitelůspotřebitelů, e) vývoji poměru cen obytných nemovitostí k příjmům spotřebitelůspotřebitelů, f) souhrnnému makroekonomickému vývoji v České republice a g) dopadu na spotřebitelespotřebitele a na poskytovatele úvěru. (3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a nabývá účinnosti 4 měsíce ode dne jeho zveřejnění na úřední desce České národní bankyČeské národní banky, nestanoví-li se v něm pozdější den nabytí účinnosti. Pokud toto opatření obecné povahy zvyšuje nebo ruší horní hranici stanoveného úvěrového ukazatele, nabývá tato změna účinnosti dnem následujícím po dni zveřejnění, nestanoví-li se v něm pozdější den nabytí účinnosti. (4) Česká národní bankaČeská národní banka nejméně jedenkrát za 6 měsíců přezkoumává důvody pro vydání opatření obecné povahy a posoudí je vzhledem k existenci a předpokládanému dalšímu vývoji faktorů podle odstavce 2. Pokud došlo k podstatné změně těchto faktorů, vydá Česká národní bankaČeská národní banka nové opatření obecné povahy nebo vydané opatření obecné povahy změní nebo zruší. § 45c (1) Česká národní bankaČeská národní banka může osobě, která v rozporu s § 45a odst. 1 poskytne spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku. Pro odstranění zjištěného nedostatku určí této osobě přiměřenou lhůtu. (2) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní bankuČeskou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí určené lhůty. § 45d Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem (1) Česká národní bankaČeská národní banka každoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku předkládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem. (2) Česká národní bankaČeská národní banka uveřejňuje zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST JEDENÁCTÁ PŘESTUPKY § 46 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v rozporu s § 21 odst. 1 vyrobí, doveze, nabízí, prodává nebo jinak rozšiřuje medaile, žetony nebo podobné předměty zaměnitelné s mincemi vydanými Českou národní bankouČeskou národní bankou, nebo b) v rozporu s § 21 odst. 2 používá při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo rozšiřováním slovo „mince“. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne potřebnou informaci nebo podklad podle § 44a odst. 1, b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 44a odst. 4, nebo c) neinformuje Českou národní bankuČeskou národní banku o odstranění nedostatku podle § 44a odst. 5. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 41 odst. 1 písm. a), b) nebo c) dopustí přestupku tím, že a) nevypracuje nebo nepředloží výkaz podle § 41 odst. 3, nebo b) v rozporu s § 41 odst. 4 nezajistí opravu, upřesnění nebo vysvětlení výkazu. (4) Osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr47) se dopustí přestupku tím, že a) poskytne spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr v rozporu s § 45a odst. 1, b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 45c odst. 1, nebo c) neinformuje Českou národní bankuČeskou národní banku o odstranění nedostatku podle § 45c odst. 2. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) nebo b), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b), nebo c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a) nebo c), odstavce 3 nebo odstavce 4 písm. c). § 46a Uveřejnění rozhodnutí o přestupku (1) Česká národní bankaČeská národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní bankaČeská národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 1 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou ze spáchání přestupku, jestliže by uveřejnění a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo c) způsobilo osobě uznané vinnou ze spáchání přestupku nepřiměřenou újmu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 zůstane uveřejněno do konce pátého kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo uveřejněno. § 46b Příslušnost Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankaČeská národní banka. ČÁST DVANÁCTÁ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ § 46c Zvláštní ustanovení o rozkladu Pro ukončení řízení o rozkladu podaném proti rozhodnutí České národní bankyČeské národní banky podle tohoto nebo jiného zákona se použijí ustanovení správního řádu o odvolání37). § 46d Správní poplatky Správní poplatky za úkony České národní bankyČeské národní banky podle jiného právního předpisu38) jsou příjmem České národní bankyČeské národní banky. § 46e Společná ustanovení k přestupkům projednávaným Českou národní bankou (1) Česká národní bankaČeská národní banka, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu zahájí, může věc usnesením odložit též, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování podezřelého po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije. (2) Česká národní bankaČeská národní banka může v řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu uložit pachateli rovněž opatření k nápravě nebo odejmout oprávnění k činnosti podle příslušného právního předpisu. (3) U přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní bankaČeská národní banka podle tohoto anebo jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, nebo určuje horní hranici pokuty podle násobku neoprávněného prospěchu nebo podle dosaženého ročního obratu, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání. (4) Okolností vylučující protiprávnost přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní bankaČeská národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, není svolení poškozeného. (5) Účastníkem řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní bankaČeská národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, není poškozený. (6) Příjem z pokut uložených Českou národní bankouČeskou národní bankou je příjmem státního rozpočtu. (7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Českou národní bankouČeskou národní bankou v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Nemá-li oprávněná úřední osoba vzdělání podle věty první, musí mít vysokoškolské vzdělání v jiné oblasti. § 46f Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankouČeskou národní bankou se pro účely jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankouČeskou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad. ČÁST TŘINÁCTÁ HOSPODAŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY § 47 (1) Česká národní bankaČeská národní banka hospodaří podle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní bankyČeské národní banky. (2) Česká národní bankaČeská národní banka ze svých výnosů hradí náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu. (3) Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní bankaČeská národní banka předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně. Součástí této zprávy je i informace o mzdách členů bankovní rady a vedoucích zaměstnanců České národní bankyČeské národní banky v přímé řídící působnosti bankovní rady. (4) Poslanecká sněmovna může zprávu o výsledku hospodaření České národní bankyČeské národní banky a) schválit, b) vzít na vědomí, nebo c) odmítnout. (5) Odmítne-li Poslanecká sněmovna zprávu o výsledku hospodaření České národní bankyČeské národní banky, je Česká národní bankaČeská národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny. (6) Česká národní bankaČeská národní banka uveřejňuje roční zprávu o výsledku svého hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 47a Česká národní bankaČeská národní banka nakládá s vlastním majetkem včetně devizových rezerv s odbornou péčí. § 48 (1) Česká národní bankaČeská národní banka vede účetnictví podle jiného právního předpisu.12a) (2) Účetní závěrka České národní bankyČeské národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí. (3) Jakmile je účetní závěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Česká národní bankaČeská národní banka každoročně uveřejňuje výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Česká národní bankaČeská národní banka uveřejňuje dekádní výkaz o své finanční pozici způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST ČTRNÁCTÁ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 49 Na všechny bankovní operace České národní bankyČeské národní banky včetně stavů na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství. § 49a (1) Česká národní bankaČeská národní banka vydává způsobem umožňujícím dálkový přístup Věstník České národní bankyČeské národní banky (dále jen „Věstník“). (2) Věstník je vydáván v postupně číslovaných částkách, označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku. (3) Česká národní bankaČeská národní banka vydává úřední sdělení České národní bankyČeské národní banky, kterými informuje zejména o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní bankyČeské národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní bankyČeské národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu. (4) Úřední sdělení České národní bankyČeské národní banky podepisuje člen bankovní rady. (5) Úřední sdělení České národní bankyČeské národní banky se uveřejňuje ve Věstníku. § 50 (1) Zaměstnanci České národní bankyČeské národní banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů a auditory. (2) Osoby, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 1, mohou být Českou národní bankouČeskou národní bankou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost v případech stanovených jinými právními předpisy, v ostatních případech ve veřejném zájmu anebo je-li to nutné k ochraně zájmů České národní bankyČeské národní banky. Povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená Statutem39) tím není dotčena. (3) Zaměstnanci České národní bankyČeské národní banky nemohou bez předchozího souhlasu bankovní rady vykonávat podnikatelskou činnost a podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. (4) Zaměstnanci České národní bankyČeské národní banky nemohou zastávat funkce ve statutárním nebo jiném orgánu obchodní korporace, ledaže je takovou funkcí Česká národní bankaČeská národní banka pověřila. Zákaz se nevztahuje na funkci v orgánu obchodní korporace zajišťující bydlení pro daného zaměstnance České národní bankyČeské národní banky nebo pro osobu jemu blízkou. (5) Zaměstnanci České národní bankyČeské národní banky jsou povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní banceČeské národní bance. (6) Zaměstnanci České národní bankyČeské národní banky jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní bankyČeské národní banky, který schvaluje bankovní rada. § 50a (1) Česká národní bankaČeská národní banka zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů stanovených v § 1a a 2. (2) Ustanovení čl. 15 a 18, čl. 19 věta druhá, čl. 21 odst. 4 a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67942) se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané Českou národní bankouČeskou národní bankou v oblasti péče o finanční stabilitu a v rámci výkonu dohledu na finančním trhu, kterými jsou zejména údaje o dohlížené osobě, osobách v ní působících a osobách, které jsou obchodními partnery či klienty dohlížené osoby, anebo zájemci o její služby, jakož i o osobách s těmito osobami spjatých. Tyto údaje Česká národní bankaČeská národní banka zpracovává po dobu, po kterou mohou být použity při výkonu dohledu nebo při řešení krize podle právních předpisů upravujícího řešení krizí na finančním trhu a v souvisejících řízeních. (3) Ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 14, 15 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s činnostmi České národní bankyČeské národní banky podle krizového zákona a zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, kterými jsou údaje o osobách vykonávajících činnosti povolované Českou národní bankouČeskou národní bankou, osobách v nich působících a osobách, které s nimi mají obchodní nebo jiný vztah. Tyto údaje Česká národní bankaČeská národní banka zpracovává po dobu, po níž vykonává činnosti podle těchto právních předpisů, k jejichž provedení jsou uvedené údaje nezbytné, a dále po dobu, po kterou jsou uplatňována příslušná opatření, účinné příslušné krizové plány, přetrvávají následky jiných činností podle těchto právních předpisů nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních. (4) Ustanovení čl. 15 a 16 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s obrazovými záznamy pořizovanými a ukládanými při ochraně a zabezpečení peněžního provozu České národní bankyČeské národní banky, kterými jsou údaje o osobách vstupujících a nacházejících se v prostorách, kde peněžní provoz probíhá. Tyto údaje Česká národní bankaČeská národní banka zpracovává po dobu potřebnou z hlediska ochrany a zabezpečení peněžního provozu nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních. (5) Ustanovení čl. 15, 16 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na zpracovávané osobní údaje získané Českou národní bankouČeskou národní bankou z předložených výkazů, kterými jsou zejména údaje o vykazující osobě, osobách v ní působících a osobách, které mají s vykazujícími osobami obchodní nebo jiný vztah, jenž je předmětem vykazovací povinnosti. Tyto údaje Česká národní bankaČeská národní banka zpracovává po dobu, po kterou tyto údaje mohou být předmětem sestavovaných statistik nebo jinak použity podle § 41 odst. 2 anebo v souvisejícím řízení s vykazující osobou. (6) Česká národní bankaČeská národní banka poskytne Úřadu pro ochranu osobních údajů v rozsahu nezbytném pro výkon jeho působnosti informace, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného zákona, pouze pokud to takový zákon umožňuje. § 50b Ustanovení tohoto zákona vztahující se na cenné papíry se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon. ČÁST PATNÁCTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 51 Česká národní bankaČeská národní banka vzniká rozdělením Státní bankybanky československé.13) § 52 Pro celkový stav úvěrů poskytovaných České republice podle § 30 odst. 2 se výjimečně pro rok 1993 stanoví 7% limit příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce. § 53 Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů Státní bankybanky československé s pracovníky, kteří mají pracoviště na území České republiky, přecházejí na Českou národní bankuČeskou národní banku. § 54 Na Českou národní bankuČeskou národní banku přechází majetek Státní bankybanky československé v rozsahu stanoveném podle zvláštního zákona.14) § 55 (1) Je-li v právních předpisech vydaných před účinností tohoto zákona a recipovaných do právního řádu České republiky a v opatřeních uvedena Státní bankabanka československá, rozumí se tím ode dne účinnosti tohoto zákona Česká národní bankaČeská národní banka. (2) Opatření vydaná Státní bankoubankou československou platná ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za opatření vydaná Českou národní bankouČeskou národní bankou. (3) Právní úkony učiněné Státní bankoubankou československou vůči osobám se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za právní úkony učiněné Českou národní bankouČeskou národní bankou. § 57 Účty, které vedla ke dni svého zániku Státní bankabanka československá na území České republiky, se považují za účty vedené Českou národní bankouČeskou národní bankou v souladu s tímto zákonem. § 58 (1) Do dne jmenování členů bankovní rady České národní bankyČeské národní banky podle § 6 odst. 2 a 3 vykonávají jejich funkci dosavadní vedoucí pracovníci Státní bankybanky československé, kteří byli do svých funkcí jmenováni prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky z řad občanů České republiky podle § 6 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. (2) Výjimku z ustanovení § 6 odst. 5 může pro rok 1993 povolit bankovní rada. § 60 Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. § 61 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 1c) § 52 odst. 2 zákona č. 90/1990 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 3) § 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 56/2006 Sb. 3b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 21/1992 Sb. Zákon č. 87/1995 Sb. 5) Devizový zákon. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 1 odst. 1 písm. b) a odstavec 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 8) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství. 8a) Například zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9c) Zákon č. 277/2009 Sb. Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů. 9m) Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11) § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 11b) Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. 11c) Nařízení Rady (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání a nařízení Rady (ES) 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu. 11f) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 12a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 14 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů. 14) Ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku. 15) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb., o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960. Vyhláška Státní banky československé č. 412/1990 Sb., o stažení bankovek po 100 Kčs vzoru 1989. Vyhláška Státní banky československé č. 413/1990 Sb., o stažení bankovek po 50 Kčs vzoru 1964 a po 20 Kčs vzoru 1970 a o dodatečné výměně bankovek po 10 Kčs vzoru 1960. 17) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. 20) Čl. 282 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). 21) Čl. 1 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 22) Článek 14 odst. 2 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 23) Čl. 130 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). Čl. 7 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 24) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 25) § 100 a násl. zákona č. 256/2004 Sb. 26) § 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb. 27) Článek 123 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). 28) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy. 29) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 3603/93. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění. 31) Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, v platném znění. 32) Například nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění) (ECB/2013/38), nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (přepracované znění) (ECB/2013/40), nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 ze dne 28. listopadu 2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43), nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2). 33) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, ve znění nařízení Komise (ES) č. 747/2008, nařízení Komise (ES) č. 601/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o formát a postup pro předávání údajů, nařízení Komise (ES) č. 602/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 aktualizací požadavků na údaje. 34) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013, v platném znění. 35) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 2533/98. 36) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění. 37) § 90 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 38) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 39) Čl. 37 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 40) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 43) Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) Čl. 123 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). 45) Čl. 2a nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění. 46) Například čl. 8 a 8a nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění. 47) § 7 zákona č. 257/2016 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 611/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 611/1992 Sb. Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 125/1992 * Čl. I - Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb., se mění a doplňuje takt * Čl. II - Zrušují se pro území České republiky: * Čl. III č. 8a Aktuální znění od 1. 1. 1993 611 VYHLÁŠKA ministerstva financí České republiky ze dne 7. prosince 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb. Ministerstvo financí České republiky podle § 24 odst. 3 zákona č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., a podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, stanoví: Čl. I Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámek č. 1 až 2a zní: „§ 1 Rozsah platnosti Tato vyhláška upravuje a) zjišťování ceny1) (dále jen „cena“) staveb, bytů2) a nebytových prostor v obytném domě2) (dále jen „byty a nebytové prostory“), pozemků, trvalých porostů a vyvolávací ceny pro veřejné dražby, b) sjednávání ceny (dále jen „sjednávaná cena“) při kupní nebo jiné smlouvě o převodu (dále jen „převod“) staveb, bytů a nebytových prostor, pozemků a trvalých porostů mezi fyzickými i právnickými osobami, pokud sjednání ceny není upraveno jinak,2a) c) sjednávání nájemného za nájem pozemků. 1) Např. pro účely zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. 2) § 42 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. 2a) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.“. 2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu a poznámek č. 2b a 2c zní: „§ 1a Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí: a) obytným domem dům, ve kterém z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě připadají alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům. Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu, ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (např. garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kůlny), b) rodinným domkem je rodinný dům,2b) splňující podmínky uvedené v písmenu a), c) nebytovým prostorem v obytném domě místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu2c) určeny k jiným účelům než obytným, jako jsou např. kanceláře, dílny, prostory určené pro zemědělskou výrobu, skladiště, obchodní místnosti, garáže a ateliéry. 2b) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb. 2c) Např. § 82 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“. 3. Část první včetně nadpisu a poznámek č. 2d a 2e zní: „ČÁST PRVNÍ SJEDNÁVÁNÍ CEN A NÁJEMNÉHO § 1b (1) Výše sjednávaných cen staveb, bytů a nebytových prostor, pozemků a trvalých porostů při jejich převodech a sjednávaného nájemného za nájem pozemků je omezena v případech uvedených v odstavcích 2 a 3. (2) Při převodech staveb, bytů a nebytových prostor, pozemků a trvalých porostů, jejichž cena je hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu, popřípadě z dalších prostředků státu,2d) lze sjednávané ceny dohodnout jen do výše cen zjištěných podle této vyhlášky. (3) Při nájmu pozemků nesloužících účelům podnikání2e) včetně zemědělské výroby, nejde-li o nájem pozemků podle § 24 odst. 3, lze sjednat nájemné až do výše maximálního nájemného podle § 17. 2d) Např. § 9 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, a § 36 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. 2e) Zejména § 2 odst. 1 obchodního zákoníku, § 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“. 4. Dosavadní část první se označuje jako část druhá a její nadpis zní: „ČÁST DRUHÁ CENY STAVEB, BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR, POZEMKŮ A TRVALÝCH POROSTŮ PŘI JEJICH PŘEVODECH A PŘECHODECH, A NÁJEMNÉ ZA NÁJEM POZEMKŮ, NEJEDNÁ-LI SE O PŘEVOD A NÁJEM PODLE ČÁSTI TŘETÍ“. 5. V § 2 odst. 1 a 7 se vypouští poznámka č. 2. 6. V § 2 odst. 7 se text „§ 10 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 9“. 7. V § 3 se vypouští poznámka č. 5. 8. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámek č. 5 až 5d zní: „§ 3a Byty a nebytové prostory (1) Cena bytu včetně jeho vybavení a příslušenství5) a včetně podílu na společných částech domu,5a) jeho vybavení a příslušenství, které jsou stavebně součástí obytného domu, se zjistí násobkem počtu m2 podlahové plochy bytu5b) a ceny za jeden m2 podle kategorie bytu.5c) (2) Cena za jeden m2 podlahové plochy bytu činí: u bytu I. kategorie| 4400 Kčs až 6000 Kčs, ---|--- u bytu II. kategorie| 3200 Kčs až 4400 Kčs, u bytu III. kategorie| 2200 Kčs až 3200 Kčs, u bytu IV. kategorie| 1300 Kčs až 2200 Kčs. (3) V rámci rozpětí cen jednotlivých kategorií se přihlédne ke kvalitě příslušného bytu (poloha bytu v domě, balkón, terasa, poměr plochy obytných místností5d) k ostatní ploše bytu apod.), domovního vybavení (prádelna, sklep, výtah apod.) a umístění obytného domu v obci (dům v zahradním prostředí, střed města, hlučnost apod.). (4) Prodává-li se byt jeho dosavadnímu uživateli, nepřihlíží se při zjištění ceny podle odstavce 2 ke zlepšení a vybavení, které v bytě provedl nabyvatel vlastním nákladem. (5) U bytů se přihlédne k opotřebení domu a cena zjištěná podle odstavců 2 a 3 se sníží zpravidla o 1 % za každý rok stáří domu. Snížení může činit nejvýše 80 %. (6) Pokud cena není zjištěna znaleckým posudkem podle odstavců 2 až 5 platí, že cenou zjištěnou je cena vypočtená na základě cen horní hranice rozpětí za jeden m2 podlahové plochy bytu příslušné kategorie, snížená o 1 % za každý rok stáří domu, maximálně však o 80 %. Při zařazení bytu do příslušné kategorie platí ustanovení odstavce 4. (7) Zjištěnou cenou nebytového prostoru v obytném domě je cena sjednaná, nejméně však jako násobek ceny 2000 Kčs a počtu čtverečních metrů podlahové plochy nebytového prostoru. (8) Cena příslušenství domu, které není stavební součástí domu (např. plotů, studně), a pozemku se zjistí podle příslušných ustanovení této vyhlášky. (9) V hlavním městě Praze, ve statutárních městech,11) Františkových Lázních a Mariánských Lázních se zjištěná cena zvyšuje o 10 %. 5) § 121 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 13 odst. 1 písm. c) a § 17 zákona č. 52/1966 Sb. 5b) Podlahovou plochou bytu se rozumí užitková plocha bytu ve smyslu ČSN 73 4301 Obytné budovy (bez plochy lodžií a balkónů). 5c) § 4 vyhlášky Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu. 5d) § 42 odst. 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb.“. 9. § 10 odst. 1 zní: „(1) Cena budov určených pro ubytování (hotely, rekreační a školící střediska, ubytovny apod.), cena administrativních budov, budov škol, budov tělocvičen, obchodních budov, budov restaurací, budov zdravotnických zařízení a ostatních budov užívaných k obdobným účelům se zjistí podle § 3. Každá část budovy, která se výrazně liší konstrukčním provedením nebo stářím, se oceňuje samostatně.“. 10. V § 13 se před slova „ceně materiálů“ vkládají slova „v místě a čase obvyklé“; číslování odkazu v textu se mění z číslovky „1)“ na číslovku „7a)“. K § 13 se vkládá nová poznámka pod čarou číslo 7a, která zní: „7a) § 88 odst. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb.“. 11. V § 15 odst. 1 poslední věta včetně poznámek č. 11a a 11b zní: „Je-li pro území obce, její část nebo obvod11a) zpracována obcí cenová mapa pozemků způsobem stanoveným ministerstvem financí České republiky,11b) použijí se ceny v ní uvedené a ceny pod písmeny a) až g) se neuplatní. Obec předkládá návrh cenové mapy ministerstvu financí České republiky. Neobdrží-li obec vyjádření ministerstva do 30 dnů od doručení návrhu cenové mapy, má se za to, že s ním byl vysloven souhlas. Obec zašle své rozhodnutí o vydání cenové mapy ministerstvu financí České republiky k zveřejnění v Cenovém věstníku. 11a) Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 410/1992 Sb.). 11b) Výměr ministerstva financí ČR č. 9/16/92, kterým se stanoví způsob zpracování cenových map pozemků, Cenový věstník částka 47/1992.“. 12. V § 15 se vypouští odstavec 2. 13. V § 15 odst. 4 se částka „6,20 Kčs“ nahrazuje částkou „5,- Kčs“. 14. V § 15 odst. 5 se částka „3,20 Kčs“ nahrazuje částkou „2,40 Kčs“. 15. § 15 odst. 8 zní: „(8) Pokud některý z účastníků řízení před státním orgánem nesouhlasí se zjištěním ceny podle odstavců 4, 5 a 7, zjistí se cena těchto pozemků podle sazeb uvedených v příloze č. 8 a v příloze č. 8a.“. 16. § 16 včetně poznámky č. 14 se vypouští. 17. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Sjednané nájemné za nájem pozemků (1) Maximální nájemné za nájem pozemků nesloužících účelům podnikání včetně zemědělské výroby, kromě pozemků uvedených v odstavci 2, činí ročně u pozemků uvedených v § 15 odst. 1 písm. a)| 5,- Kčs za 1 m2 ---|--- § 15 odst. 1 písm. b)| 4,- Kčs za 1 m2 § 15 odst. 1 písm. c)| 3,50 Kčs za 1 m2 § 15 odst. 1 písm. d) a e)| 3,- Kčs za 1 m2 § 15 odst. 1 písm. f)| 2,- Kčs za 1 m2 § 15 odst. 1 písm. g)| 1,- Kčs za 1 m2. (2) Maximální nájemné za nájem pozemků zastavěných stavbou pro individuální rekreaci včetně přilehlých pozemků tvořící s touto stavbou funkční celek, kromě lesních pozemků, činí ročně u obce uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) 5,- Kčs za jeden m2 a v ostatních případech 4,- Kčs za jeden m2. Je-li na lesním pozemku umístěna stavba pro individuální rekreaci, popřípadě její příslušenství, činí maximální nájemné za nájem pozemků ročně 9,50 Kčs za jeden m2 skutečně zastavěné plochy.“. 18. § 18 odst. 4 zní: „(4) Cena lesních porostů se zjistí podle tabulky č. IV přílohy č. 10.“. 19. V § 19 první věta zní: „Nabyl-li vlastník stavbu po 1. červnu 1953 v ceně vyšší než zjištěné podle § 2 až 12, je tato vyšší cena po odečtení zvýšení ceny při předchozím převodu podle § 1b této vyhlášky, § 20 vyhlášky č. 393/1991 Sb. (znění platné do 31. 12. 1992) a § 21, popř. § 20 (znění plátné do 31. 8. 1990) vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášek č. 316/1990 Sb., č. 589/1990 Sb. a č. 40/1991 Sb., a po odečtení opotřebení, platnou cenou i pro další převody a přechody vlastnictví těchto staveb.“. 20. § 20 a 21 se vypouštějí. 21. § 22 zní „§ 22 Při převodech staveb, bytů a nebytových prostor, pozemků a trvalých porostů, jejichž cena je hrazena z prostředků uvedených v § 1b odst. 2, budou-li dále využívány pro potřeby státu, může ministerstvo financí České republiky v odůvodněných případech udělit na žádost kupujícího výjimku z ustanovení § 1b odst. 2 této vyhlášky.“. 22. Dosavadní část druhá se vypouští. 23. Část třetí včetně nadpisu zní: „CENY STAVEB, POZEMKŮ A TRVALÝCH POROSTŮ PŘI PŘEVODECH NA ČESKOSLOVENSKOU PRÁVNICKOU OSOBU SE ZAHRANIČNÍ MAJETKOVOU ÚČASTÍ A NÁJEMNÉ ZA NÁJEM POZEMKŮ, JEJICHŽ NÁJEMCEM JE TATO OSOBA § 24 (1) Při převodech staveb, pozemků a trvalých porostů na československou právnickou osobu se zahraniční majetkovou účastí se cena zjistí na základě technického ohodnocení podle metodiky běžné v zahraničí, zejména ve Spolkové republice Německo, popřípadě v Rakousku a přepočte se na československou měnu platným kursem valuta střed ke dni zpracování ocenění. Tato cena je cenou zjištěnou podle § 1 písm. a) této vyhlášky, od níž se sjednaná cena může odlišovat. (2) Prodávající je povinen14) předložit ministerstvu financí České republiky informaci o ceně sjednané a o ceně zjištěné včetně ohodnocení nemovitosti podle odstavce 1 do 15 dnů po uzavření kupní nebo jiné smlouvy. (3) Nájemné za nájem pozemků, je-li jejich nájemcem československá právnická osoba se zahraniční majetkovou účastí, se sjednává dohodou. 14) § 12 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.“. 24. V příloze č. 5 vyhlášky se v závěru doplňuje tento text: „Sociální a administrativní prostory s nejméně třemi samostatnými obvodovými stěnami a stropem, vestavěné do hal nebo přistavěné k halám, se ocení samostatně podle § 10 odst. 1. Množství obestavěného prostoru haly se nesnižuje o obestavěný prostor vestavby.“. 25. Za přílohu č. 8 se doplňuje příloha č. 8a, jejíž název zní: „Ceny zemědělských pozemků“. 26. Příloha č. 9 se vypouští. 27. Nadpis tabulky IV v příloze č. 10 zní: „Lesní porosty“ a text pod tabulkou č. IV se nahrazuje tímto textem: „V případě, že v porostech převládá borovice, hodnoty se sníží o 10 %; pokud převládají listnaté dřeviny, hodnota se zvýší o 10 %. Cena v tabulce platí pro plné zakmenění, při nižším zakmenění se cena porostu sníží v průměru ke skutečnému zakmenění. Údaje o bonitním stupni, stáří a zakmenění jsou obsaženy v Lesním hospodářském plánu, z něhož výpis má vlastník lesa.“. 28. Tabulka č. V v příloze č. 10 se vypouští. Čl. II Zrušují se pro území České republiky: 1. § 2, 4, 5, 11 a § 12 odst. 1 a 2 a číslování odstavce 3 v § 12 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb. a č. 160/1983 Sb., 2. vyhláška ministerstva místního hospodářství č. 200/1956 Ú. l., o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky, 3\\. a) výměr č. 1680/S/FCÚ-10/KPVC/Z/76 ze dne 22. dubna 1976 Pravidla pro oceňování geologických výkonů - obor 904, b) výměr č. 1679/S/FCÚ-10/KPVC/Z/76 ze dne 22. dubna 1976 Pravidla pro oceňování geodetických a kartografických výkonů - obor 984, registrované v částce 31/1976 Sb., 4\\. a) výměr č. 8093/10/1981 ze dne 12. června 1981 Pravidla pro stanovení cen stavebních prací, b) výměr č. 8084/10/1981 ze dne 26. května 1981 Pravidla pro stanovení cen důlně stavebních prací, c) výměr č. 3059 ze dne 1. listopadu 1976 Pravidla pro stanovení cen montážních prací, ve znění výměrů Federálního cenového úřadu č. 1574/07.3/1979 a č. 1755/07.3/1981 a redakčního sdělení č. 38/1983 Sb., registrované v částce 6/1982 Sb. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r. Příloha č. 8a CENY ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ kód BPEJ| sazba Kčs za 1 m2 ---|--- 0 04 00| 3,10 0 07 01| 6,50 0 07 11| 5,30 0 32 11| 2,60 0 32 14| 1,60 1 07 01| 4,80 1 07 11| 3,80 1 32 11| 2,40 1 32 14| 1,40 2 07 01| 5,60 2 07 11| 4,60 2 21 01| 2,80 2 32 11| 3,30 2 52 41| 3,20 2 52 51| 3,40 3 07 01| 6,50 3 07 11| 5,40 3 25 41| 4,80 3 32 11| 4,20 3 32 14| 3,20 3 50 01| 5,00 3 52 41| 4,00 3 52 51| 4,10 3 53 03| 3,90 3 78 69| 0,50 3 78 89| 0,50 4 28 51| 2,70 4 43 10| 4,70 4 45 11| 3,40 4 52 01| 3,20 4 52 11| 2,60 4 52 41| 2,00 4 52 51| 2,10 4 53 01| 2,90 4 53 03| 2,30 4 65 11| 1,40 4 73 41| 0,60 5 12 02| 5,00 5 40 69| 0,70 5 65 11| 1,60 5 77 89| 0,50 5 78 69| 0,50 5 78 89| 0,50 6 32 31| 3,10 6 32 34| 2,30 6 65 01| 1,90 6 65 11| 1,70 7 24 04| 2,70 7 32 11| 3,90 7 32 31| 2,20 7 32 34| 1,50 7 34 01| 5,30 7 34 04| 1,50 7 65 11| 1,20 7 73 43| 0,50 8 28 00| 5,80 8 59 11| 0,90 8 65 01| 1,40 9 40 69| 0,50 9 65 11| 1,10
Zákon č. 632/1992 Sb.
Zákon č. 632/1992 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 31. 12. 1992, částka 130/1992 * Čl. I - V § 9 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, se * Čl. II Aktuální znění od 31. 12. 1992 632 ZÁKON ze dne 15. prosince 1992, kterým se mění zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I V § 9 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, se 1. v odstavci 1 slova „31. prosince 1992“ nahrazují slovy „31. prosince 1994“; 2. v odstavcích 2 a 3 slova „31. prosince 1992“ nahrazují slovy „31. prosince 1993“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r.
Zákon č. 633/1992 Sb.
Zákon č. 633/1992 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 31. 12. 1992, částka 130/1992 * Čl. I - Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 31. 12. 1992 (n3/1993 Sb.), po opravě 633 ZÁKON ze dne 16. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které znějí: „§ 22a (1) Soud na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2 rozhodne, že rehabilitace se vztahuje i na čin v § 2 odst. 1 neuvedený, za který byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest ve spojení s činem, na který se rehabilitace podle § 2 odst. 1 vztahuje, nejde-li o skutek uvedený v § 3 odst. 1 písm. b), c) a d) s výjimkou případů krajní nouze nebo nutné obrany a a) tento čin přímo souvisí s činem podléhajícím rehabilitaci, nebo b) byl spáchán na obranu vlastního života nebo svobody při činnosti podléhající rehabilitaci podle § 2 odst. 1, za předpokladu, že k odsouzení došlo z důvodu uvedeného v § 1. V tomto případě soud odsuzující rozsudek zruší a trestní stíhání zastaví i ohledně tohoto trestného činu; jinak návrh zamítne. Ustanovení § 5 odst. 3 se použije obdobně. (2) Pro podání stížnosti nebo námitek proti rozhodnutí podle odstavce 1 se ustanovení § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 a 2 použijí obdobně. § 22b (1) Na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 nebo prokurátora rozhodne soud o rehabilitaci podle § 22a odst. 1 i v případech, kdy bylo podle § 2 odst. 2 o rehabilitaci pravomocně rozhodnuto. V takovém případě zruší i rozhodnutí o stanovení přiměřeného trestu podle § 2 odst. 2. (2) Návrh podle odstavce 1 je třeba podat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona; nejpozději však do jednoho roku od právní moci rozhodnutí podle § 2 odst. 2. Souhlasí-li prokurátor s tím, aby bylo použito § 22a odst. 1, rozhodne soud v neveřejném zasedání; jinak rozhoduje ve veřejném zasedání.“. 2. V § 23 odst. 5 se slova „do 10 let“ nahrazují slovy „do pěti let“. 3. V § 24 odst. 2 se slova „ve lhůtě dvou roků“ nahrazují slovy „ve lhůtě tří roků“; slovo „doba“ se nahrazuje slovy „lhůta pro uplatnění nároku“. 4. V § 30 odst. 1 se doplňuje třetí věta, která zní: „Návrh na obnovu řízení nebo stížnost pro porušení zákona podané ve věcech uvedených v § 2 odst. 2, o nichž nebylo do účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se považují za návrh podaný podle § 22a.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r.
Zákon č. 634/1992 Sb.
Zákon č. 634/1992 Sb. Zákon o ochraně spotřebitele Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 31. 12. 1992, částka 130/1992 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - POVINNOSTI PŘI PRODEJI VÝROBKŮ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB (§ 3 — § 20c) * ČÁST TŘETÍ - Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (§ 20d — § 20m) * ČÁST ČTVRTÁ - POSTUP ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE A POVĚŘENÉHO SUBJEKTU PŘI MIMOSOUDNÍM ŘEŠENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SPORŮ (§ 20n — § 20y) * ČÁST PÁTÁ - INFORMAČNÍ DATABÁZE O BONITĚ A DŮVĚRYHODNOSTI SPOTŘEBITELE (§ 20z — § 20za) * ČÁST ŠESTÁ - ÚKOLY VEŘEJNÉ SPRÁVY (§ 23 — § 24b) * ČÁST SEDMÁ - PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ PŘI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY SPOTŘEBITELE A OPRÁVNĚNÍ DALŠÍCH SUBJEKTŮ (§ 24c — § 24l) * ČÁST OSMÁ - OPRÁVNĚNÍ PODÁVAT ZÁSTUPNÉ ŽALOBY (§ 25 — § 25h) * ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 27 — § 29) č. 1 k zákonu č. 634/1992 Sb. č. 2 k zákonu č. 634/1992 Sb. č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb. Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.) 634 ZÁKON ze dne 16. prosince 1992 o ochraně spotřebitele Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie48) a upravuje a) některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitelespotřebitele, b) mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, c) působnost veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele, včetně působnosti správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, a d) oprávnění podávat zástupné žaloby. (2) Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb spotřebitelispotřebiteli. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) spotřebitelemspotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, b) prodávajícím podnikatel,4) který spotřebitelispotřebiteli prodává výrobkyvýrobky nebo poskytuje službyslužby, c) výrobcemvýrobcem podnikatel, který zhotovil výrobekvýrobek anebo jeho součást, vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobcevýrobce označil, d) dovozcemdovozcem podnikatel, který uvede na trh výrobekvýrobek z jiného než členského státu Evropské unie, e) dodavatelemdodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobkyvýrobky, f) výrobkem věc, včetně práv a závazků s touto věcí souvisejících, g) službou jakákoliv podnikatelská činnost, včetně práv a závazků s touto činností souvisejících, h) obuví výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i když jsou prodávány samostatně, i) hlavními částmi obuvi součásti nebo dílce používané k výrobě obuvi, které tvoří: 1. vrchní část obuvi jako sestava součástí vnější části svršku, která je připevněna k podešvi nebo mezipodešvi, 2. stélka a podšívka, které jsou sestavou stélky a podšívky svršku, tvořící vnitřní část obuvi, 3. podešev jako spodní část obuvi, připevněná ke svršku, která je vystavena oděru při používání obuvi, j) usní vyčiněná kůže, jejíž vláknitá struktura zůstala zachována a u níž tloušťka konečné povrchové úpravy je menší než 0,15 mm včetně, k) povrstvenou usní useň s nánosem vrstvy, která je menší než třetina celkové tloušťky usně, ale je větší než 0,15 mm, l) křišťálovým sklem sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý, oxid zinečnatý a oxid draselný samostatně nebo v kombinaci, a to v množství stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis upraví i další technické podrobnosti, m) výrobkem porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí 1. padělek, jímž je výrobekvýrobek, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu,4b) dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení, 2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobekvýrobek, který je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů,4c) 3. výrobekvýrobek, porušující práva majitele patentu4d) nebo užitného vzoru4e) nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu,4d) 4. výrobekvýrobek, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení,4f) n) obchodní praktikou způsob chování prodávajícího spočívající v konání, opomenutí, prohlášení, obchodním sdělení včetně reklamy a uvedení na trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku nebo služby spotřebiteli, o) odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti, p) nabídkou ke koupi obchodní sdělení, které způsobem vhodným pro použitý typ obchodního sdělení uvádí informace o výrobku nebo službě a cenu a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi, q) rozhodnutím ohledně koupě rozhodnutí spotřebitele o tom, zda, jak a za jakých podmínek výrobek nebo službu koupí, zda za ně zaplatí najednou nebo částečně, zda si je ponechá nebo neponechá nebo zda ve vztahu k nim uplatní právo vyplývající ze smlouvy, ať již se spotřebitel rozhodne jednat nebo zdržet se jednání, r) podstatným narušením ekonomického chování spotřebitele použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, s) nepatřičným ovlivňováním využívání silnější pozice prodávajícího vůči spotřebiteli způsobem, který významně omezuje jeho schopnost učinit informované rozhodnutí, a to i bez použití fyzické síly nebo hrozby jejího použití, t) přeshraničním sporem spor z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb, jestliže má spotřebitel v době, kdy si objednává výrobek nebo službu, bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je stát, v němž je usazen prodávající, u) spotřebitelskou soutěží soutěž, anketa nebo jiná akce o ceny pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby, v) zástupnou žalobou hromadná žaloba a návrh na nařízení předběžného opatření podle zákona o hromadném občanském řízení soudním, žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu a jiný obdobný návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření podaný v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v zájmu skupiny spotřebitelů právnickou osobou k tomu určenou tímto státem, vystupuje-li tato právnická osoba v řízení jako žalobce. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) pořadím relativní důležitost připisovaná výrobkům a službám, jak je prodávající představuje, uspořádává nebo oznamuje, bez ohledu na technologické prostředky používané pro představení, uspořádání nebo oznámení, b) on-line tržištěm služba umožňující spotřebitelispotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem, c) poskytovatelem on-line tržiště podnikatel umožňující spotřebitelispotřebiteli využití on-line tržiště. (3) Prodávajícím se pro účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba, která prodává spotřebitelispotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny. ČÁST DRUHÁ POVINNOSTI PŘI PRODEJI VÝROBKŮ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB § 3 Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb (1) Prodávající je povinen: a) prodávat výrobkyvýrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebitelispotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů, b) prodávat výrobkyvýrobky a poskytovat službyslužby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé, c) prodávat výrobkyvýrobky a poskytovat službyslužby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy6) a ceny při prodeji výrobkůvýrobků nebo poskytování služebslužeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobkůvýrobků a poskytovaných služebslužeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu,6a) d) při prodeji výrobkůvýrobků používat měřidla, která splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím oblast metrologie5). (2) Prodávající nesmí po spotřebitelispotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující přímé náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají. § 3a Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Prodávající, který v souvislosti s uzavřenou smlouvou používá pro komunikaci se spotřebitelemspotřebitelem veřejnou komunikační službuslužbu, nesmí použít takovou službuslužbu, jejíž využití by pro spotřebitelespotřebitele znamenalo účtování vyšších cen, než je běžná cena hovoru1a). § 3b Ustanovení § 3 odst. 2 a § 3a se nepoužijí na smlouvy uvedené v § 1840 písm. a), b), d) až g), i) a j) a v § 1852 občanského zákoníku. § 4 Nekalá obchodní praktika (1) Obchodní praktikaObchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péčeodborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitelespotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobkuvýrobku nebo služběslužbě. Je-li obchodní praktikaobchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelůspotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. (2) Obchodní praktikaObchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelůspotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo výrobkemvýrobkem nebo službouslužbou, a to způsobem, který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně. (3) Nekalou obchodní praktikouNekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktikaobchodní praktika podle § 5b. Obchodní praktikyObchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona. (4) Užívání nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupěrozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje. § 5 Klamavá konání (1) Obchodní praktikaObchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitelespotřebitele k rozhodnutí ohledně koupěrozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (2) Za klamavou se považuje také obchodní praktikaobchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitelespotřebitele k rozhodnutí ohledně koupěrozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitelespotřebitele v omyl ohledně a) existence a podstaty výrobkuvýrobku nebo službyslužby, b) hlavních znaků výrobkuvýrobku nebo službyslužby, jako jsou údaje o jejich dostupnosti, výhodách, rizicích, provedení, složení, příslušenství, poprodejním servisu a vyřizování reklamací a stížností, výrobním postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikaci, zeměpisném nebo obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích a provedených zkouškách nebo kontrolách, c) rozsahu závazku prodávajícího, motivu pro obchodní praktikuobchodní praktiku a podstaty prodejního postupu, prohlášení nebo symbolu týkajících se přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo výrobkuvýrobku nebo službyslužby, d) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody, e) nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy, f) podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání, nebo g) práv spotřebitelespotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení kupní ceny vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému může být vystaven. (3) Obchodní praktikaObchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitelspotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupěrozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje a) jakékoli uvádění výrobkuvýrobku nebo službyslužby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkemvýrobkem nebo službouslužbou, b) jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího, c) nedodržení jednoznačného závazku obsaženého v kodexu chování, k jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal, nebo d) jakékoliv uvádění výrobku na trh jako výrobku totožného s výrobkem uváděným na trh v nejméně 2 dalších členských státech Evropské unie, přestože takový výrobek má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi. § 5a Klamavá opomenutí (1) Obchodní praktikaObchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitelspotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupěrozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitelspotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil. (2) Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 1 anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktikyobchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v obou případech vede nebo může vést spotřebitelespotřebitele k rozhodnutí ohledně koupěrozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (3) Nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke koupinabídky ke koupi za podstatné tyto informace: a) hlavní znaky výrobkuvýrobku nebo službyslužby v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku, jakož i výrobkuvýrobku nebo služběslužbě, b) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet, c) cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobkuvýrobku nebo službyslužby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby, d) ujednání o platebních podmínkách, dodání a plnění, pokud se odchylují od požadavků odborné péčeodborné péče, e) právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato práva existují, a podmínky jejich uplatnění, f) u výrobku nebo služby nabízených na on-line tržištích také informace podle § 11b písm. b). (4) Poskytuje-li poskytovatel on-line tržiště službu internetového vyhledávání, která na základě dotazu spotřebitelespotřebitele v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání umožňuje vyhledat výrobky a služby nabízené různými prodávajícími nebo jinými osobami, považují se za podstatné také informace podle § 11b písm. a). To neplatí, poskytuje-li tuto službu poskytovatel internetového vyhledávače podle čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115050). (5) Poskytuje-li prodávající přístup k hodnocení výrobků nebo služeb provedenému jiným spotřebitelemspotřebitelem (dále jen „spotřebitelská recenze“), za podstatnou informaci se považuje také informace o tom, zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitelespotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil. (6) Informace, jejichž uvedení je povinné podle právních předpisů provádějících právo Evropské unie6b) a přímo použitelných předpisů Evropské unie51), které se týkají obchodních sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v rozsahu stanoveném právem Evropské unie. (7) Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktikaobchodní praktika šíří, klade omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření, která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelůspotřebitelů k informacím jinými prostředky. § 5b Agresivní obchodní praktika (1) Obchodní praktikaObchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitelespotřebitele ve vztahu k výrobkuvýrobku nebo služběslužbě, a to obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňovánímnepatřičným ovlivňováním, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitelspotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupěrozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. (2) Při posuzování, zda je obchodní praktikaobchodní praktika agresivní, se přihlíží a) k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktikyobchodní praktiky, b) ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti, c) k vědomému využití nepříznivé situace spotřebitelespotřebitele, která vede ke zhoršení úsudku spotřebitelespotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k výrobkuvýrobku nebo služběslužbě, d) k nepřiměřené mimosmluvní překážce uložené prodávajícím pro uplatnění práv spotřebitelespotřebitele včetně uplatnění práv na ukončení smlouvy nebo změnu výrobkuvýrobku nebo službyslužby nebo změnu prodávajícího, nebo e) k výhrůžce právně nepřípustným jednáním. § 5c Prokazování tvrzení (1) Dozorový orgán je oprávněn požadovat po prodávajícím, aby ve správním řízení prokázal správnost skutkových tvrzení v souvislosti s obchodní praktikouobchodní praktikou, jestliže se takový požadavek s ohledem na oprávněné zájmy prodávajícího a kteréhokoliv účastníka řízení jeví vzhledem k okolnostem daného případu jako přiměřený. (2) Pokud prodávající nepředloží požadované důkazy podle odstavce 1 nebo pokud dozorový orgán považuje důkazy předložené podle odstavce 1 za nedostatečné, považují se skutková tvrzení za nesprávná. § 5d Zjednání nápravy (1) SpotřebitelSpotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou dotčeno, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku a) odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo b) požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky. (2) SpotřebitelSpotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 písm. a), prokáže-li prodávající, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky nepřiměřené. § 6 Zákaz diskriminace spotřebitele Prodávající nesmí při prodeji výrobkůvýrobků nebo poskytování služebslužeb spotřebitelespotřebitele diskriminovat. § 7 Zákaz zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách (1) Prodávající je povinen zdržet se ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelemspotřebitelem užití zneužívajícího ujednání podle § 1814 odst. 1 občanského zákoníku. Ustanovení věty první se použije pro smluvní ujednání, které bylo prodávajícím sepsáno předem, a spotřebitelspotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit. (2) Neprokáže-li prodávající opak, má se za to, že ujednání bylo sepsáno předem, a spotřebitelspotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit. § 7b Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely Nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet mimo území České republiky výrobkyvýrobky, které jsou určeny pro humanitární účely podle zvláštního právního předpisu7), se zakazuje. § 8 Zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví Nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující některá práva duševního vlastnictvívýrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu4b), se zakazuje. § 8a (1) Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen „jistota“) za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit. (2) Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění. (3) V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví. Informační povinnosti § 9 (1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitelespotřebitele o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Je-li to potřebné s ohledem na povahu prodávaného výrobku nebo poskytované služby a způsob a dobu jejich užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v písemném návodu a aby byly srozumitelné. (2) Prodávající poskytne spotřebitelispotřebiteli návod podle odstavce 1 na trvalém nosiči dat. Návod v listinné podobě poskytne prodávající spotřebitelispotřebiteli, pokud o to spotřebitelspotřebitel požádá a není-li to s ohledem na okolnosti nebo způsob uzavření smlouvy, vlastnosti prodávaného výrobku nebo charakter poskytované služby nepřiměřené. (3) Povinností uvedených v odstavci 1 a 2 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo dodavateldodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti. § 10 Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji. § 10a (1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávaná obuv byla přímo viditelně a srozumitelně označena údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech s výjimkou případů, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají. (2) VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce9b) odpovídá za označení materiálů použitých v hlavních částech obuvihlavních částech obuvi v souladu s prováděcím právním předpisem a za přesnost informací v označení obsažených. Tyto údaje je povinen poskytnout dodavatelidodavateli, jakož i prodávajícímu. Pokud výrobcevýrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě Evropské unie, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství. § 11 (1) Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9 až 10a, 12, 13, § 16 odst. 1 a 3 a § 19 a v § 1811 odst. 2 písm. b) a § 1820 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce. (2) Jednotlivé informace uvedené v § 9 až 10a mohou být poskytnuty v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebitelispotřebiteli jejich význam. (3) Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem10). § 11a Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek je prodávající povinen spotřebitelespotřebitele zřetelným způsobem informovat nejpozději na začátku objednávky o tom, zda platí nějaká omezení pro dodání výrobků nebo poskytnutí služby a jaké způsoby platby jsou přijímány. § 11b V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitelspotřebitel učiní závaznou nabídku na on-line tržišti, poskytovatel on-line tržiště poskytne spotřebitelispotřebiteli způsobem jasným, srozumitelným a vhodným pro použití prostředku komunikace na dálku a) obecnou informaci o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebitelispotřebiteli a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům; tuto informaci zpřístupní v konkrétním oddílu on-line rozhraní tak, aby byla přímo a snadno dostupná z místa, na němž jsou učiněny nabídky, které jsou výsledkem vyhledávání na základě dotazu spotřebitelespotřebitele, b) informaci, zda je třetí strana nabízející výrobek nebo službu prodávajícím nebo nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany určeného poskytovateli on-line tržiště, c) informaci, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitelespotřebitele vyplývající z předpisů Evropské unie na ochranu spotřebitelespotřebitele, není-li třetí strana nabízející výrobek nebo službu prodávajícím, d) mají-li povinnosti ze smlouvy plnit třetí strana nabízející výrobek nebo službu a současně i poskytovatel on-line tržiště, informaci o tom, jaké jsou povinnosti každého z nich. § 12 Prodávající informuje spotřebitelespotřebitele v souladu s cenovými předpisy11) o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb. § 12a (1) Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával a) v době 30 dnů před poskytnutím slevy, b) od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo c) v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby. § 13 (1) Prodávající je povinen spotřebitelespotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit. (2) Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle odstavce 1 poskytnout v písemné formě název nebo jméno a adresu prodávajícího, u něhož může spotřebitelspotřebitel po ukončení takového prodeje výrobků nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci. § 14 Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (1) Prodávající informuje spotřebitelespotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je pro daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného nebo zprostředkovaného výrobkuvýrobku nebo službyslužby věcně příslušný. Informace musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Jestliže prodávající provozuje internetové stránky, uvede tyto informace i na těchto internetových stránkách. Pokud smlouva uzavřená mezi prodávajícím a spotřebitelemspotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede informace podle věty první a druhé rovněž v těchto obchodních podmínkách. (2) V případě sporu mezi spotřebitelemspotřebitelem a prodávajícím, který se nepodařilo mezi stranami urovnat přímo, poskytne prodávající spotřebitelispotřebiteli informace uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. § 14a Povinnosti provozovatele tržiště nebo tržnice Provozovatel tržiště (tržnice)11d), včetně obceobce pronajímající část veřejného prostranstvíveřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji, jsou povinni vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje v rozsahu uvedeném ve zvláštním právním předpise11e), a předložit ji na žádost dozorovému orgánu nebo orgánu Celní správy České republiky. Evidenci je povinen uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu. Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb § 15 (1) Umožňuje-li to povaha výrobkuvýrobku a forma prodeje, je prodávající povinen na žádost spotřebitelespotřebitele výrobekvýrobek překontrolovat nebo předvést. (2) Prodávající je povinen vydat spotřebitelispotřebiteli na jeho žádost písemné potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném zákonem12). (3) Není-li službaslužba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat spotřebitelispotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu službyslužby, její rozsah, jakost, cenu za provedení službyslužby a termín jejího plnění. § 16 (1) Na žádost spotřebitelespotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobkuvýrobku nebo o poskytnutí službyslužby s uvedením data prodeje výrobkuvýrobku nebo poskytnutí službyslužby, o jaký výrobekvýrobek nebo o jakou službuslužbu se jedná a za jakou cenu byl výrobekvýrobek prodán nebo službaslužba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Při prodeji výrobkůvýrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky. (3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobkůvýrobků, výrobkůvýrobků s vadou nebo výrobkůvýrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny. (4) Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je prodávající povinen, jde-li o nákup použitého výrobkuvýrobku nebo výrobkuvýrobku bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto výrobkuvýrobku do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.12b) § 17 Vyžaduje-li to povaha výrobkůvýrobků, zejména s ohledem na hygienické podmínky prodeje a charakter použití, je prodávající povinen výrobkyvýrobky prodávat v hygienicky nezávadných obalech nebo je do takových obalů při prodeji zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen spotřebitelispotřebiteli poskytnout vhodný obalový materiál. § 18 (1) Prodávající je povinen informovat spotřebitelespotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě zpřístupnit. (2) O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů je prodávající povinen informovat spotřebitelespotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven. § 18a VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce a prodávající nesmí používat názvy jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla a jim přiřazené symboly, uvedené v prováděcím právním předpisu, u těch výrobkůvýrobků, které nejsou tímto prováděcím právním předpisem blíže charakterizovány, a to ani při reklamě těchto výrobkůvýrobků. Pokud výrobekvýrobek ze skla nese firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní jméno nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny, jsou výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce a prodávající povinni toto označení doplnit upřesňujícími údaji v souladu s prováděcím právním předpisem. § 18b Neoprávněné používání ekoznačky12c) se zakazuje. § 18c Užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo výhoda spojená s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných rekreačních služebslužeb30), nesmějí být uváděny na trh nebo prodávány spotřebitelispotřebiteli jako investice. § 19 (1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba13), je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i ve svém sídle. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamací. (2) Prodávající je povinen spotřebitelispotřebiteli vydat při uplatnění reklamace písemné potvrzení, ve kterém uvede datum, kdy spotřebitelspotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitelspotřebitel požaduje a kontaktní údaje spotřebitelespotřebitele pro účely poskytnutí informace o vyřízení reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. (3) Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena a spotřebitelspotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelemspotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, včetně digitálního obsahu dodaného na hmotném nosiči, nebo služby digitálního obsahu, musí být reklamace vyřízena v přiměřené době s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu a k účelu, pro nějž je spotřebitelspotřebitel požadoval. (4) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 3 může spotřebitelspotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu. (5) Prodávající je povinen vydat spotřebitelispotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy, a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. Povinnosti související s konáním organizovaných akcí § 20 (1) Prodávající, který v rámci organizované akce hodlá prodávat výrobkyvýrobky nebo poskytovat službyslužby, případně je propagovat nebo nabízet, je povinen oznámit České obchodní inspekci údaje podle odstavce 4. (2) Za organizovanou akci podle odstavce 1 se považuje akce určená pro omezený počet spotřebitelůspotřebitelů, kteří na ni byli adresně či neadresně pozváni, a v jejímž průběhu dochází k prodeji výrobkůvýrobků, poskytování služebslužeb nebo k jejich propagaci anebo k jejich nabízení, přičemž není rozhodující, zda je součástí akce též doprava osob účastnících se této akce. (3) Oznámení podle odstavce 1 musí být učiněno nejpozději 10 pracovních dnů před konáním organizované akce. (4) Oznámení musí, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem37), dále obsahovat: a) adresu místa, kde se prodej výrobkůvýrobků, poskytování služebslužeb, jejich propagace anebo jejich nabízení uskuteční, b) datum konání organizované akce včetně jejího předpokládaného časového harmonogramu, c) identifikaci výrobkuvýrobku nebo službyslužby, jež budou v rámci organizované akce propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány, s uvedením ceny, za kterou budou tyto výrobkyvýrobky či službyslužby spotřebitelůmspotřebitelům na organizované akci nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně sjednaných se spotřebitelemspotřebitelem na organizované akci, d) kopii pozvání k účasti na organizované akci. § 20a (1) Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 je povinen v každém pozvání k účasti na organizovanou akci podle § 20 vždy prokazatelně, jasně, čitelně a srozumitelně uvést: a) adresu místa konání organizované akce, popřípadě jinou přesnou identifikaci místa konání organizované akce, b) datum konání organizované akce včetně jejího předpokládaného časového harmonogramu, c) identifikaci výrobkuvýrobku nebo službyslužby, jež budou v rámci organizované akce propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány, s uvedením ceny, za kterou budou tyto výrobkyvýrobky či službyslužby spotřebitelůmspotřebitelům na organizované akci skutečně nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně sjednaných se spotřebitelemspotřebitelem na organizované akci, d) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, která pořádá organizovanou akci, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, a identifikační údaje jejich zástupce, je-li ustaven, e) pokud je prodávající osobou odlišnou od osoby pořádající organizovanou akci, též jeho jméno, sídlo a identifikační číslo, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, a identifikační údaje jejího zástupce, je-li ustaven. (2) V případě, že organizovanou akci pořádá jiný podnikatel než prodávající, má povinnost uvést v pozvání k účasti na organizované akci informace podle odstavce 1 tento podnikatel. § 20b (1) Prodávající, který v rámci organizované akce podle § 20 odst. 2 prodává výrobkyvýrobky nebo poskytuje službyslužby, nesmí během této akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy požadovat ani přijmout plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobkuvýrobku nebo službyslužby anebo její části. Zákaz uvedený v první větě se vztahuje i na zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoliv jiný poplatek. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení o odstoupení podle jiného právního předpisu44). (2) Porušení povinnosti podle odstavce 1 se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve smyslu živnostenského zákona45). § 20c (1) Ustanovení § 20 a 20a se nepoužijí na pořádání veřejných dražeb podle zvláštního zákona35). (2) V případě akce organizované výlučně za účelem degustace, konzumace a prodeje degustovaných výrobkůvýrobků se ustanovení § 20 a 20a nepoužijí. To neplatí, je-li součástí takové akce též propagace, nabídka nebo prodej jiných výrobkůvýrobků anebo poskytování jiných služebslužeb. (3) V případě akce organizované výlučně za účelem individuálního sjednání pojistné smlouvy, penzijního připojištění, investiční službyslužby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji se ustanovení § 20 a 20a nepoužijí. ČÁST TŘETÍ Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů § 20d SpotřebitelSpotřebitel má podle tohoto zákona právo na mimosoudní řešení sporu ze spotřebitelské smlouvy (dále jen „spotřebitelský spor“), dochází-li k plnění na území České republiky; v ostatních případech jen tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky. Právo spotřebitelespotřebitele na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se nevztahuje na smlouvy uzavřené a) v oblasti zdravotních služebslužeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče38), včetně předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, b) v oblasti služebslužeb obecného zájmu nehospodářské povahy, c) s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání. § 20e Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto zákona je a) v oblasti finančních služebslužeb finanční arbitr v rozsahu působnosti stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra39), b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služebslužeb Český telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektronické komunikace a poštovní službyslužby40), c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství41), d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a) až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu; je-li pověřeným subjektem profesní komora s povinným členstvím, vykonává působnost v oblasti stanovené jiným zákonem. § 20f (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu pověří mimosoudním řešením spotřebitelských sporů osobu, která o to písemně požádá a doloží splnění podmínek stanovených v části třetí a čtvrté tohoto zákona. O pověření rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti. (2) Pověřeným subjektem může být osoba, která a) je právnickou osobou založenou nebo zřízenou na ochranu spotřebitelespotřebitele anebo profesní komorou s povinným členstvím, b) má účelově vyhrazený rozpočet pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, který je oddělený od rozpočtu této osoby, c) prokáže, že fyzická osoba určená k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů je plně svéprávná, má odborné znalosti, je nezávislá a nestranná; fyzická osoba se považuje za odborně kvalifikovanou, nezávislou a nestrannou, pokud splňuje alespoň požadavky uvedené v § 20g a 20h, d) zajistí, že mimosoudní řešení sporu je pro spotřebitelespotřebitele bezplatné, e) splňuje podmínky stanovené právními předpisy na ochranu osobních údajůosobních údajů. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda pověřený subjekt splňuje podmínky pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů podle tohoto zákona. Pokud zjistí, že pověřený subjekt nesplňuje některou z těchto podmínek, vyzve ho k okamžité nápravě. Nedojde-li k nápravě nejpozději do tří měsíců, Ministerstvo průmyslu a obchodu odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu. O příslušné změně informuje Evropskou komisi. Opětovné udělení pověření je možné nejdříve po třech letech od vyškrtnutí ze seznamu. (4) Jde-li o profesní komoru s povinným členstvím, vykonává kontrolu podle odstavce 3 kontrolní orgán profesní komory podle jiného zákona; odstavec 3 věta druhá se použije obdobně. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě uvedené v odstavci 3, upozorní kontrolní orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu, které odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu. (5) Ministerstvo průmyslu a obchodu vyškrtne subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ze seznamu v případě jeho zrušení. (6) Ministerstvo průmyslu a obchodu vede seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Seznam obsahuje tyto údaje: a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu, b) poplatky, jsou-li stanoveny, c) jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, d) druhy sporů, na které lze použít mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, e) odvětví a kategorie sporů, které subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů projednává, f) informace o tom, zda je nezbytná fyzická přítomnost stran a zda mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je nebo může být vedeno ústní nebo písemnou formou, g) povahu výsledku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, h) důvody, na jejichž základě může subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů řešení sporu odmítnout. (7) Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle seznam podle odstavce 6 Evropské komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách spolu s odkazem na příslušné internetové stránky Evropské komise. Seznam musí být dostupný též na trvalém nosiči dat. (8) Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizuje seznam bez zbytečného odkladu a příslušné informace oznamuje Evropské komisi. § 20g Odbornost Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů má dostatečné odborné znalosti, pokud získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo a pokud má nezbytné znalosti a dovednosti v oblasti soudního nebo mimosoudního řešení sporů. § 20h Nezávislost a nestrannost (1) Funkční období fyzické osoby určené k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů činí alespoň 3 roky. Osoba nesmí být bezdůvodně zbavena své funkce a musí být odměňována způsobem, který není vázán na výsledek mimosoudního řešení sporu. (2) Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů nesmí přijímat pokyny od stran sporu nebo jejich zástupců. (3) Pokud fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů kdykoliv v jeho průběhu zjistí jakoukoliv okolnost, která by mohla ovlivnit její nezávislost či nestrannost, nebo by mohla vyvolat střet zájmů se stranou sporu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu pověřenému subjektu. (4) V případě oznámení skutečnosti podle odstavce 3 je pověřený subjekt povinen určit k vedení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu jinou fyzickou osobou nebo navrhnout stranám postoupení sporu jinému příslušnému subjektu podle § 20e. Jinak může fyzická osoba pokračovat v mimosoudním řešení sporu pouze tehdy, pokud byly strany sporu informovány o skutečnosti uvedené v odstavci 3 a nevznesly námitky. Povinnosti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů § 20i Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejní na internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem a na požádání poskytne na trvalém nosiči dat jasné a srozumitelné informace o a) svých kontaktních údajích včetně poštovní a e-mailové adresy, b) tom, že je na seznamu vedeném Evropskou komisí, c) osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, a v případě jejich jmenování též o způsobu jmenování a délce mandátu, d) svém případném členství v síti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporůpřeshraničních sporů, e) sporech, pro jejichž řešení je příslušný, f) procesních pravidlech mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, včetně možnosti stran sporu ukončit v nich účast, a o důvodech, na jejichž základě může odmítnout zabývat se daným sporem, g) jazycích, v nichž může být předložen návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ve kterých řešení probíhá, h) pravidlech, která se použijí jako základ pro věcné řešení sporu (například právní předpisy, zásady, kodexy chování), i) požadavcích, které musí strany splnit před zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, a o tom, zda strany sporu mohou ukončit svoji účast v řízení, j) nákladech, které mohou vzniknout stranám v souvislosti s mimosoudním řešením spotřebitelského sporu, jež hradí strany, včetně pravidel pro případné hrazení nákladů na konci řešení sporu, k) průměrné délce mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, l) právním účinku výsledku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, včetně případných sankcí za nedodržení rozhodnutí, je-li pro strany závazné, m) případné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. § 20j Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a) provozuje aktualizované internetové stránky, které obsahují snadno dostupné informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů a které umožňují podání návrhu na zahájení řešení sporu on-line, a to včetně příslušných dokladů, zveřejní na nich odkaz na internetové stránky Evropské komise týkající se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a pokud možno na trvalém nosiči dat ve svých prostorách poskytuje seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů notifikovaných členskými státy Evropské komisi, b) poskytuje stranám sporu na jejich žádost informace uvedené v písmenu a) na trvalém nosiči dat, c) umožňuje výměnu informací mezi stranami sporu, a to i elektronickými prostředky, d) řeší vnitrostátní i přeshraniční sporypřeshraniční spory, e) spolupracuje se subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů z členských států Evropské unie a zemí tvořících Evropský hospodářský prostor, a to zejména při řešení přeshraničních sporůpřeshraničních sporů, a podílí se na pravidelné výměně osvědčených postupů týkajících se vnitrostátních i přeshraničních sporůpřeshraničních sporů, f) spolupracuje s vnitrostátními orgány dozoru příslušnými pro prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitelespotřebitele, zejména v oblasti vzájemné výměny informací o praxi v oblastech podnikání, na kterou si spotřebiteléspotřebitelé opakovaně stěžují, a poskytování technických posudků a informací, pokud jsou nezbytné pro řešení jednotlivých sporů a jsou-li již k dispozici. § 20k Oznamovací povinnost subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (1) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu: a) název, kontaktní údaje a internetovou adresu, b) údaje o struktuře a financování, včetně údajů o osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, o jejich odměňování a funkčním období, c) procesní pravidla, podle kterých bude při řešení spotřebitelského sporu postupováno, včetně důvodů pro odmítnutí návrhu, d) poplatky, jsou-li stanoveny, e) průměrnou délku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, f) jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. (2) Pověřený subjekt oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu kromě údajů uvedených v odstavci 1 též a) druhy sporů, které je oprávněn řešit, b) prohlášení o způsobilosti a splnění požadavků stanovených tímto zákonem. (3) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí změny údajů uvedených v odstavci 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu. (4) Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu jednou za dva roky informace o a) počtu sporů, které mu byly předloženy, a druzích podnětů, k nimž se vztahovaly, b) procentním podílu mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, která byla zastavena nebo odmítnuta, aniž bylo dosaženo řešení, a procentním podílu důvodů zastavení nebo odmítnutí, pokud jsou známy, c) průměrné době potřebné k vyřešení sporu, d) míře dodržování výsledků mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, je-li známa, e) systémových nebo závažných problémech, jež se vyskytují často a vedou ke sporům mezi spotřebitelispotřebiteli a prodávajícími, f) případné spolupráci subjektů v rámci sítě subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporůpřeshraničních sporů a posouzení efektivnosti této spolupráce, pokud existuje, g) odborné přípravě fyzických osob určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, h) posouzení efektivity mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a jeho možného zlepšení. (5) Údaje uvedené v odstavci 4 jsou obsahem výroční zprávy, kterou subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejňuje na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem nebo na požádání poskytuje na trvalém nosiči dat. § 20l Pomoc v případě přeshraničních sporů (1) V případě přeshraničních sporůpřeshraničních sporů pomáhá spotřebitelůmspotřebitelům v přístupu k příslušnému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Evropské spotřebitelské centrum Česká republika. (2) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je kontaktním místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie36). (3) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika poskytuje spotřebitelispotřebiteli praktickou pomoc pro případ jeho sporu s obchodníkem, který vznikne v důsledku použití přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49). § 20m Povinnosti uvedené v ustanoveních § 20i, 20j a § 20k odst. 5 tohoto zákona se nevztahují na finančního arbitra. ČÁST ČTVRTÁ POSTUP ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE A POVĚŘENÉHO SUBJEKTU PŘI MIMOSOUDNÍM ŘEŠENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SPORŮ Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu § 20n (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh spotřebitelespotřebitele. (2) Návrh podle odstavce 1 obsahuje a) identifikační údaje stran sporu, b) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, c) označení, čeho se navrhovatel domáhá, d) datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé, e) prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ani nebylo zahájeno řízení před soudem, rozhodčí řízení nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona, f) datum a podpis navrhovatele. (3) K návrhu se přiloží doklad o skutečnosti, že se navrhovateli nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici. K návrhu se přiloží plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci. (4) Návrh lze podat písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách České obchodní inspekce, podepsaný uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem nebo zaslaný prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává. Za podmínky, že je návrh do 10 dnů potvrzen, popřípadě doplněn jedním ze způsobů uvedených ve větě první, je možno jej podat pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu. U pověřeného subjektu lze návrh podat písemně nebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na jeho internetových stránkách. § 20o Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu se považuje za uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, podle občanského zákoníku42). § 20p Navrhovatel může podat návrh u České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé. § 20q Odmítnutí návrhu (1) Neobsahuje-li návrh náležitosti podle § 20n odst. 2 nebo nejsou-li přiloženy doklady podle § 20n odst. 3, vyzve Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt navrhovatele k jejich doplnění ve lhůtě 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh odmítne. (2) Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh též odmítne, pokud z návrhu, přiložených písemností nebo jinak zjistí, že a) spor nenáleží do jejich věcné působnosti, b) ve věci již rozhodl soud nebo byl vydán rozhodčí nález nebo bylo zahájeno řízení u soudu nebo rozhodčí řízení, nebo již bylo ve stejné věci zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u jiného subjektu uvedeného v § 20e tohoto zákona, c) navrhovatel podal návrh po uplynutí lhůty stanovené v § 20p, nebo d) návrh je zjevně bezdůvodný. (3) Návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže a) jde o návrh podaný opětovně a navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, nebo b) jeho podáním navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor druhé strany. (4) Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt informuje strany sporu o odmítnutí návrhu spolu s důvody odmítnutí do 15 dnů ode dne jeho obdržení, ledaže skutečnosti zakládající důvod pro odmítnutí zjistí později. V takovém případě informuje strany sporu o odmítnutí bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o důvodech pro odmítnutí návrhu dozví. § 20r Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu je zahájeno dnem, kdy Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt obdrží návrh podle § 20n. Pokud Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh neodmítne podle § 20q, vyrozumí o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu obě strany sporu a poučí je, že a) nemusí být zastoupeny právním zástupcem43), b) mohou využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí osoby, c) spotřebitelspotřebitel může ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského sporu v kterékoli fázi, d) mají právo vyjadřovat k věci svůj názor, e) mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu, pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim, f) v případech uvedených v § 20u odst. 2 budou informovány v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a o skutečnostech, které vedly k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, g) zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu není dotčeno právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou. § 20s Součinnost s Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem (1) Prodávající je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení vyrozumění podle § 20r poskytnout České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu. (2) Prodávající je povinen úzce spolupracovat a poskytnout České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu § 20t (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení. (2) U zvlášť složitých sporů lze lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, a to nejvýše o dalších 90 dnů. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského sporu ukončeno. § 20u (1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí a) uzavřením dohody stran sporu, b) jednostranným prohlášením spotřebitelespotřebitele o ukončení účasti na řešení sporu oznámeným České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu, c) smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením za nezvěstného nebo zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce, d) marným uplynutím lhůty podle § 20t, e) odmítnutím návrhu podle § 20q. (2) O ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informuje Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany sporu. (3) Dohoda podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu. § 20v Doručování Povinnost České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu doručit stranám sporu písemnost podle této části zákona je splněna, pokud je doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta, na adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za účelem doručování sdělí strany sporu České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl. § 20w Náklady mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (1) Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se nezpoplatňuje. (2) Náklady spojené s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů si strany nesou samy. § 20x Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt stanoví pravidla pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kterými podrobněji upraví postup při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů tak, aby byla v souladu s pravidly podle této části zákona. § 20y Tato část upravuje postup mimosoudního řešení spotřebitelských sporů před Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem. ČÁST PÁTÁ INFORMAČNÍ DATABÁZE O BONITĚ A DŮVĚRYHODNOSTI SPOTŘEBITELE § 20z (1) Za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících a spotřebitelůspotřebitelů, spočívající v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelůspotřebitelů plnit své závazky, se prodávající, kterým vůči spotřebitelůmspotřebitelům vznikají pohledávky z úvěrů nebo jiné pohledávky na dlouhodobé nebo opětovné plnění, mohou prostřednictvím informačních databází (dále jen „registr“) vzájemně informovat o identifikačních údajích spotřebitelůspotřebitelů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti spotřebitelůspotřebitelů, a to i v případě, kdy je jim podle jiného zákona46) uložena povinnost mlčenlivosti. Do činnosti registru musí být zapojeno alespoň 10 prodávajících, kteří jsou bankamibankami podle jiného zákona upravujícího činnost bankbank, prodávajícími spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů podle jiného zákona upravujícího poskytování spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů, platebními institucemi podle jiného zákona upravujícího platební styk nebo poskytovateli platebních služebslužeb malého rozsahu podle jiného zákona upravujícího platební styk. Registr může provozovat právnická osoba, která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání (dále jen „provozovatel“), za podmínek stanovených tímto zákonem. Pro vzájemné informování a zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů v registru není zapotřebí souhlasu spotřebitelespotřebitele. (2) Údaje získané podle odstavce 1 jsou prodávající oprávněni použít výhradně k předcházení podvodnému jednání a k posouzení schopnosti a ochoty spotřebitelespotřebitele splnit jeho smluvní závazky (posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti). Prodávající a provozovatelé jsou povinni zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím tak, jako by šlo o údaje o spotřebitelíchspotřebitelích, kteří jsou s nimi ve smluvním vztahu. Za zpracování údajů povolené podle tohoto odstavce se považuje rovněž tvorba modelů, které vyhodnocují pravděpodobnost podvodného jednání anebo schopnost a ochotu spotřebitelespotřebitele splnit jeho smluvní závazky, a to jak ze strany prodávajícího, tak ze strany provozovatele. (3) Prodávající, který poskytuje údaje spotřebitelespotřebitele do registru, je povinen spotřebitelespotřebitele předem upozornit na skutečnost, že jeho údaje budou nebo mohou být vedeny v registru a v případě, že údaje obsahují informace o dluhu spotřebitelespotřebitele po splatnosti, je dále povinen informovat spotřebitelespotřebitele o existenci dluhu a vyzvat jej k úhradě takového dluhu. (4) V registru lze zpracovávat následující údaje a) identifikační údaje spotřebitelespotřebitele, b) údaje o finančních závazcích spotřebitelespotřebitele ze smluv mezi spotřebitelemspotřebitelem a prodávajícími užívajícími registr, včetně údajů o potenciálních finančních závazcích spotřebitelespotřebitele ze smluv, o kterých spotřebitelspotřebitel s prodávajícím jednal, ale k jejichž uzavření nedošlo, c) časové určení období, ke kterému se údaje vztahují, d) údaj o prodávajícím, který záznam zapsal. (5) Při poskytování údajů z registru prodávajícím se neposkytuje údaj podle odstavce 4 písm. d). Provozovatel, který registr vede, je oprávněn rozsah zpracovávaných a poskytovaných osobních údajůosobních údajů dále omezit. Pokud jsou z registru poskytovány údaje o dluzích spotřebitelespotřebitele po splatnosti, musí být společně s tímto údajem vždy poskytnut také údaj o tom, zda byl dluh splněn a kdy ke splnění došlo. Při výměně informací a při zpracování dat v registru jsou prodávající a provozovatelé oprávněni používat rodné číslo spotřebitelespotřebitele, pokud ho prodávající oprávněně získal. (6) Prodávající je oprávněn informaci z registru požadovat v přímé souvislosti s konkrétním obchodním případem, a, pokud se jedná o registr, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelůspotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelůspotřebitelů, vždy jen se souhlasem spotřebitelespotřebitele. (7) Souvislostí s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 se rozumí a) souvislost s rozhodováním o poskytnutí službyslužby či o prodeji výrobkuvýrobku vedoucí, byť i potenciálně, ke vzniku pohledávky prodávajícího za spotřebitelemspotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelemspotřebitelem budou splněny současně s uzavřením smlouvy nebo bezprostředně po něm, nebo b) souvislost s již vzniklou smlouvou nebo pohledávkou prodávajícího za spotřebitelemspotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelemspotřebitelem z této smlouvy již byly splněny. (8) Podmínka souvislosti s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 vyžaduje, aby se požadavek týkal a) spotřebitelespotřebitele žádajícího o poskytnutí službyslužby nebo o koupi výrobkuvýrobku vedoucí ke vzniku pohledávky nebo osoby spotřebitelespotřebitele, za kterým má prodávající pohledávku, b) osoby, která poskytla nebo hodlá poskytnout zajištění dluhu spotřebitelespotřebitele, nebo c) osoby, která je s osobou podle písmene a) nebo b) ekonomicky spjata, pokud posouzení její bonity má význam pro vyhodnocení schopnosti a ochoty splnit smluvní závazky osoby podle písmene a) nebo b), za takovou osobu se považuje zejména zákonný zástupce spotřebitelespotřebitele. (9) SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn vůči provozovateli, který registr vede, písemně vyjádřit nesouhlas s evidencí údajů o své osobě v registru, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelůspotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelůspotřebitelů. Provozovatel v takovém případě bez zbytečného odkladu odstraní z registru všechny záznamy, které se spotřebitelespotřebitele týkají, a učiní opatření směřující k tomu, aby další záznamy týkající se téhož spotřebitelespotřebitele nemohly být zapsány. (10) Provozovatel, který vede registr, je povinen s prodávajícími, kteří budou údaje do registru poskytovat a z registru je získávat, uzavřít písemnou smlouvu, ve které je zaváže dodržovat povinnosti podle odstavců 3 až 8 a jejíž součástí bude ujednání o organizačně-technických opatřeních k zabezpečení údajů. Provozovatel uzavření smlouvy odmítne, pokud ze všech okolností, které mu jsou známy, vyplývá, že dotčený prodávající neskýtá dostatečné záruky dodržování povinností podle odstavců 3 až 8, nebo od ní odstoupí či pozastaví její plnění, pokud takové skutečnosti vyjdou najevo dodatečně. Je však povinen stanovit stejné podmínky pro přístup prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie a prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Podmínky pro uzavření smlouvy zveřejní na svých internetových stránkách. Oprávněnost požadavku na poskytnutí informace z registru podle odstavců 6 až 8 doloží prodávající, který má do registru přístup, na vyžádání prodávajícímu nebo provozovateli, který vede registr. (11) Údaje v registru o závazku spotřebitelespotřebitele mohou být v registru zpracovávány po dobu, po kterou závazek spotřebitelespotřebitele trvá, a dále po dobu 3 let po jeho splacení. Pokud závazek spotřebitelespotřebitele zanikl jinak než splacením nebo pokud jde o závazek promlčený nebo závazek, od jehož placení byl dlužník osvobozen podle jiného právního předpisu47), lze informaci o takovém závazku v registru zpracovávat nejdéle po dobu 3 let od zániku takového závazku, od jeho promlčení nebo od okamžiku, kdy nastalo osvobození podle jiného právního předpisu. V případě, že nedošlo k uzavření smlouvy, mohou být údaje zpracovávány v registru nejdéle po dobu 3 měsíců. I po uplynutí lhůt podle tohoto odstavce je prodávající nebo provozovatel, který registr vede, oprávněn uchovávat anonymizované údaje pro statistické účely a dále uchovávat doklady, které v souvislosti s údaji v registru získal nebo si obstaral, pokud je to potřebné za účelem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů. (12) Vznik registru prodávající nebo provozovatel, který jej vede, oznámí Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů podle jiného zákona upravujícího ochranu osobních údajůosobních údajů. (13) SpotřebitelSpotřebitel má právo, za úhradu odůvodněných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru. SpotřebitelSpotřebitel má dále právo požadovat po prodávajícím nebo provozovateli, který registr vede, opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru vedeny. (14) Prodávající nebo provozovatel, který registr vede, je povinen opravit nepřesné nebo nesprávné údaje v registru, dozvěděl-li se o tom, že tyto údaje jsou nepřesné nebo nesprávné. Pokud žádost spotřebitelespotřebitele o opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru vedeny, není vyřešena bezprostředně, prodávající nebo provozovatel, který registr vede, údaje dotčené žádostí spotřebitelespotřebitele do vyřešení žádosti spotřebitelespotřebitele blokuje. Blokuje je takovým způsobem, že provede dočasné zamezení poskytování údajů z registru, které byly dotčeny žádostí spotřebitelespotřebitele. Místo takových údajů poskytne prodávající nebo provozovatel, který registr vede, informaci o tom, že údaje jsou blokovány. (15) Pokud jsou údaje vedené v registru předmětem sporu mezi příslušným prodávajícím a spotřebitelemspotřebitelem, přičemž o takovém sporu je vedeno soudní, správní nebo rozhodčí řízení, v němž nebylo doposud vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci samé, nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona, je prodávající nebo provozovatel, který registr vede, povinen tuto skutečnost na žádost spotřebitelespotřebitele v registru poznamenat. § 20za Ustanovení této části se použijí rovněž na vztahy vzniklé v rámci podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti spotřebitelespotřebitele. ČÁST ŠESTÁ ÚKOLY VEŘEJNÉ SPRÁVY § 23 Dozor nad ochranou spotřebitele (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16), s výjimkou dozoru podle § 23a až 23c. (2) Česká obchodní inspekce dále provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v a) § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2, § 1852 až 1867 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku, b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, nejedná-li se o surové kočičí a psí kůže, c) čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011, e) čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013, f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302, g) čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644. § 23a (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. b), § 4 až 5b, 8 až 10, 11 a 11a, 14a a 17 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku provádí a) Státní zemědělská a potravinářská inspekce na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků17), b) krajské hygienické stanice, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a o prodej elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích18), c) Státní veterinární správa na úseku veterinární péče19), d) Státní ústav pro kontrolu léčiv na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků27). (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. b), § 4 až 5b, 8 až 10, 11 a 11a, 12, 12a a 14a tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku provádí na úseku střelných zbraní a střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva25). § 23b (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, 6, 7, 12 a 14 tohoto zákona a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013, provádí Česká národní bankabanka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní bankybanky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní bankybanky nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem. (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3a, 4 až 5b, 6 a 7, 12 a 14 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3 a § 1830 odst. 2 občanského zákoníku, v čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 provádí na úseku podnikání v energetických odvětvích Energetický regulační úřad. (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. c), § 3a, 4 až 5b, 6, 7, 11a, 12 a 14 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3 a § 1830 odst. 2 občanského zákoníku a povinností stanovených v čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 provádí na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad. § 23c (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 u profese vykonávané členem profesní komory s povinným členstvím provádí příslušný orgán stanovený zvláštním právním předpisem a zjištěné porušení postihuje podle zvláštního právního předpisu. (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3a, 4 až 5b, 6 při provozování hazardních her provádí celní úřady. (3) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů stanovených v části páté tohoto zákona provádí Úřad pro ochranu osobních údajů. § 23d Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9, 10, 11, 11a, 12 až 13, 14a až 18 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku v oblasti obchodu a služeb21) provádějí též obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti. § 23e Při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou podle tohoto zákona, se postupuje podle zákona o regulaci reklamy28). § 23f (1) Orgány podle § 23 až 23d jsou oprávněny rozhodnout o uložení povinností k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze o uložení této povinnosti rozhodnout na místě a bez zbytečného odkladu doručit písemné vyhotovení rozhodnutí. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věty druhé je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bez zbytečného odkladu. (3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s předchozím písemným souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl. (4) Česká obchodní inspekce je oprávněna zajistit kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, s výjimkou surových kočičích a psích kůží, a nařídit jejich zničení, a to na náklady toho, kdo porušil zákaz stanovený přímo použitelným předpisem Evropských společenství29). (5) Státní zaměstnanci zařazení v orgánu dozoru a zaměstnanci, kteří v orgánu dozoru pracují v základním pracovněprávním vztahu, pověření plněním kontrolních činností jsou oprávněni při výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem používat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolních úkonů. (6) Orgán dozoru podle § 23 až 23d může tomu, kdo jednal protiprávně, nelze-li nápravy dosáhnout jinak, uložit povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací přístupných na on-line rozhraní56). (7) Nesplní-li dotčená osoba rozhodnutí podle odstavce 6 a nelze-li nápravy dosáhnout jinak, uloží orgán dozoru poskytovateli služby informační společnosti57), aby protiprávní informace neprodleně odstranil, do doby zjednání nápravy k nim omezil přístup nebo je znepřístupnil anebo zobrazil varování pro spotřebitele přistupující k on-line rozhraní. § 23g Při výkonu dozoru nad plněním povinností stanovených v § 10a, 18a a 18b a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 se postupuje podle přímo použitelného předpisu upravujícího dozor nad trhem59) a zákona o dozoru nad trhem s výrobky60). Ustanovení § 23f se nepoužije. Přestupky § 24 (1) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce, vývozce, dodavateldodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik, b) poruší zákaz vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže29), c) vyrábí, dováží, uvádí na trh, nabízí nebo prodává textilní výrobky neoznačené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího názvy textilních vláken a související označování materiálového složení textilních výrobků31), nebo textilní výrobky, k nimž není připojena obchodní dokumentace podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie33), nebo d) použije neoprávněně ekoznačku. (2) VýrobceVýrobce nebo podnikatel jako osoba odpovědná za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10a odst. 2 neoznačí materiály použité v hlavních částech obuvihlavních částech obuvi nebo tyto údaje neposkytne dodavatelidodavateli, či prodávajícímu. (3) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo prodávající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 18a používá názvy jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla a jim přiřazené symboly nebo nedoplní firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní firmu nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny upřesňujícími údaji. (4) DodavatelDodavatel, prodávající nebo vývozce se dopustí přestupku tím, že nabízí, prodává nebo vyváží výrobkyvýrobky, které byly určeny pro humanitární účely a označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního právního předpisu7). (5) Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobkůvýrobků nebo poskytování služebslužeb podle § 3, b) v rozporu s § 3a používá telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou, c) při prodeji výrobkůvýrobků nebo poskytování služebslužeb poruší zákaz diskriminace spotřebitelespotřebitele podle § 6, d) poruší zákaz užívání zneužívajících ujednání podle § 7, e) poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení podle zvláštního právního předpisu4b), f) nesplní informační povinnost podle § 9, g) nezajistí, aby jím prodávané výrobky byly označeny podle § 10a odst. 1, h) v rozporu s § 10 neupozorní při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, spotřebitele předem na tyto skutečnosti nebo takové výrobky prodává společně s ostatními výrobky anebo v provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, umístí předměty, které neslouží k prodeji, i) poskytuje informace v rozporu s § 11, j) neinformuje spotřebitele podle § 11a, k) informaci o ceně nebo slevě z ceny poskytuje spotřebiteli v rozporu s § 12 nebo 12a, nebo neposkytne spotřebiteli informace v souladu s čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008, l) neinformuje spotřebitele podle § 13, m) neposkytne spotřebiteli některou z informací podle § 14 nebo čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013, n) nepředvede spotřebiteli výrobek podle § 15 odst. 1, o) nevydá spotřebiteli potvrzení podle § 15 odst. 2, p) nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky podle § 15 odst. 3, q) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1, r) nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s následnou dodávkou místo určení a datum dodávky podle § 16 odst. 2, s) nevyznačí při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, tyto skutečnosti v dokladu o zakoupení výrobku podle § 16 odst. 3, t) nesplní povinnost prodeje výrobku v hygienicky nezávadném obalu podle § 17, u) neinformuje spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů podle § 18 odst. 1, nebo v rozporu s § 18 odst. 2 neinformuje spotřebitele o změně peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů anebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů anebo výkup vratných zálohovaných obalů zastaví, v) v rozporu s § 19 odst. 1 nezajistí, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace, w) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci, x) v rozporu s § 19 odst. 2 a 5 nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji, nebo y) nesplní některou z povinností podle § 20s. (6) Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) poruší některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 4 nebo 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49), nebo b) nezpřístupní informace podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644. (7) Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí údaje České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1, b) neučiní oznámení České obchodní inspekci ve lhůtě podle § 20 odst. 3, nebo c) v oznámení České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1 uvede nepravdivé nebo neúplné údaje. (8) Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 nebo právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 20a odst. 2 se dopustí přestupku tím, že v pozvání k účasti na organizované akci neuvede údaje podle § 20a odst. 1, nebo je uvede nepravdivě nebo neúplně. (9) Prodávající uvedený v § 20b odst. 1 se dopustí přestupku tím, že během organizované akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy od spotřebitele požaduje nebo od něj přijme plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo její části, či zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoli jiný poplatek. (10) Prodávající jako osoba, která v souvislosti s nabízením nebo uzavíráním smlouvy, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle § 1852 občanského zákoníku, se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne spotřebitelispotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 občanského zákoníku v rozsahu a způsobem tam uvedeným, b) neuvede zřetelně na pozvánce k nabídkové nebo prodejní akci účel a povahu této akce a nezajistí, aby byly po celou dobu jejího trvání spotřebitelispotřebiteli k dispozici údaje podle § 1854 odst. 2 občanského zákoníku, c) neupozorní výslovně spotřebitelespotřebitele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitelspotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, na jeho právo odstoupit od smlouvy, nebo na délku lhůty k odstoupení a na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení, d) nesdělí spotřebitelispotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 v jazyce požadovaném podle § 1854 odst. 3 občanského zákoníku nebo neuzavře se spotřebitelemspotřebitelem smlouvu v jazyce požadovaném v § 1860 občanského zákoníku nebo nevydá spotřebitelispotřebiteli úřední překlad textu smlouvy do jazyka uvedeného v § 1860 občanského zákoníku, e) neuvede ve smlouvě údaje podle § 1856 odst. 1 občanského zákoníku, f) neposkytne spotřebitelispotřebiteli řádně vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy, g) neposkytne spotřebitelispotřebiteli písemně údaje podle § 1854 odst. 2 nebo písemně neupozorní na jejich změny, h) nezajistí, aby spotřebitelspotřebitel podepsal zvlášť každé ujednání o právu na odstoupení od smlouvy, o lhůtě k odstoupení a o zákazu platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení, i) nevydá spotřebitelispotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení, j) nerozdělí u smlouvy, kterou se nabývá za úplatu právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službamislužbami, platby do ročních splátek v téže výši, popřípadě se zohledněním vývoje cen, je-li to sjednáno, nebo nezašle spotřebitelispotřebiteli výzvu k provedení platby písemně nejpozději 14 dnů přede dnem splatnosti, k) v rozporu s § 1864 občanského zákoníku požaduje nebo přijímá od spotřebitelespotřebitele zálohu či jiné plnění nebo jejich zajištění, nebo l) uvádí na trh nebo prodává užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo výhodu spojenou s ubytováním popřípadě včetně dopravy nebo jiných služebslužeb jako investici. (11) Provozovatel tržiště (tržnice) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 14a nevede nebo nepředloží evidenci prodávajících. (12) Přestupku se dopustí ten, kdo neposkytne příslušnému orgánu údaje nebo dokumenty požadované podle § 24g. (13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným podle § 24h nebo 24i odst. 1. (14) Poskytovatel služby informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím podle § 24i odst. 2. (15) Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí spotřebitelispotřebiteli některý z údajů podle § 1811 občanského zákoníku, b) v rozporu s § 1817 občanského zákoníku požaduje po spotřebitelispotřebiteli další platbu, než kterou je spotřebitelspotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, c) v rozporu s § 1817 občanského zákoníku odvozuje výslovný souhlas spotřebitelespotřebitele s další platbou z předem nastavených možností, které musí spotřebitelspotřebitel zamítnout, aby se této další platbě vyhnul, d) nesdělí spotřebitelispotřebiteli některý z údajů podle § 1820 odst. 1 občanského zákoníku, e) při sjednávání smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku nesdělí nebo nezpřístupní spotřebitelispotřebiteli některý z údajů podle § 1824 občanského zákoníku, f) nevydá spotřebitelispotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě podle § 1824a občanského zákoníku, g) v rozporu s § 1825 odst. 1 občanského zákoníku nesdělí spotřebitelispotřebiteli na začátku telefonního hovoru svou totožnost, případně totožnost jiné osoby, v jejímž zastoupení jedná, a obchodní účel hovoru, h) při uzavírání smlouvy elektronickými prostředky neuvede některý z údajů podle § 1826 odst. 1 občanského zákoníku, i) v rozporu s § 1826 odst. 2 občanského zákoníku neumožní spotřebitelispotřebiteli před podáním objednávky zkontrolovat a měnit vstupní údaje, které do objednávky vložil, j) v rozporu s § 1826a odst. 1 občanského zákoníku neupozorní spotřebitelespotřebitele bezprostředně před tím, než spotřebitelspotřebitel učiní objednávku, jasným a výrazným způsobem na některý z údajů v § 1820 odst. 1 písm. a), e), o) a p) občanského zákoníku, k) v rozporu s § 1826a odst. 2 občanského zákoníku nezajistí, aby tlačítko nebo jiný ovládací prvek užitý k učinění objednávky byly označeny snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací, l) v rozporu s § 1827 odst. 1 občanského zákoníku nepotvrdí přijetí objednávky podané prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, m) v rozporu s § 1827 odst. 2 občanského zákoníku neposkytne spotřebitelispotřebiteli v textové podobě znění všeobecných obchodních podmínek, n) při sjednávání smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitelespotřebitele neposkytne spotřebitelispotřebiteli některý z údajů podle § 1828 odst. 1 občanského zákoníku, o) v rozporu s § 1828 odst. 3 občanského zákoníku neposkytne spotřebitelispotřebiteli vyhotovení podepsané smlouvy nebo potvrzení o uzavření smlouvy, p) v rozporu s § 1830 odst. 2 občanského zákoníku nepotvrdí spotřebitelispotřebiteli přijetí odstoupení od smlouvy podaného prostřednictvím vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy na internetových stránkách, q) neodevzdá věc spotřebitelispotřebiteli v ujednaném čase, nebo ve lhůtě podle § 2159 odst. 1 občanského zákoníku. (16) Poskytovatel on-line tržiště se dopustí přestupku tím, že neposkytne spotřebiteli některou z informací podle § 11b. (17) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě § 23f odst. 6. (18) Poskytovatel služby informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě § 23f odst. 7. (19) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 12, 17 nebo 18, b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b), m) až s), u), v) nebo y) nebo odstavce 6 písm. b), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 nebo 10, d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 nebo 3, odstavce 5 písm. c), g) až j), l), t), w) nebo x) nebo odstavce 6 písm. a), nebo e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), d) až f) nebo k) nebo odstavce 7, 8, 11, 13 až 15 nebo 16. (20) Je-li ukládána pokuta za přestupek podle odstavce 1 písm. a) odstavce 5 písm. b), d) nebo j) nebo odstavce 15 v souvislosti s uplatňováním čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, lze uložit pokutu do výše 4 % celkového ročního obratu prodávajícího. Není-li informace o ročním obratu prodávajícího dostupná, lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. § 24a (1) Fyzická osoba, která prodává spotřebitelispotřebiteli rostlinné a živočišné výrobkyvýrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobkůvýrobků nebo poskytování služebslužeb podle § 3, b) při prodeji výrobkůvýrobků nebo poskytování služebslužeb poruší zákaz diskriminace spotřebitelespotřebitele podle § 6, c) poruší zákaz vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobkyvýrobky obsahující tyto kůže29), d) poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12, e) nevydá spotřebitelispotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobkuvýrobku nebo o poskytnutí službyslužby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1, nebo f) použije neoprávněně ekoznačku. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Společná ustanovení k přestupkům § 24b (1) Přestupky podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 23, 23a, 23b, 23c nebo 23d vykonává dozor nad dodržováním povinnosti, jejímž porušením došlo ke spáchání přestupku. Je-li k projednání přestupku příslušných více správních orgánů, přestupek projedná ten z nich, který nejdříve zahájil správní řízení, a nebylo-li správní řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první. O zjištěném porušení povinnosti správní orgán bezodkladně informuje správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti. (2) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, s výjimkou České národní bankybanky. (3) Pokuty uložené Českým telekomunikačním úřadem vymáhá Český telekomunikační úřad. (4) Přestupky podle § 24 odst. 12 až 14 projedná správní orgán příslušný podle § 24d odst. 2. ČÁST SEDMÁ PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ PŘI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY SPOTŘEBITELE A OPRÁVNĚNÍ DALŠÍCH SUBJEKTŮ § 24c Tato část upravuje postup správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele50), a za tímto účelem upravuje působnost správních orgánů, jakož i další ustanovení, která slouží pro uplatňování tohoto předpisu Evropské unie. § 24d Ústřední styčný úřad a příslušné orgány (1) Ústředním styčným úřadem pro přeshraniční spolupráci je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ústřední styčný úřad zajišťuje koordinaci správních orgánů při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi. (2) Správními orgány příslušnými k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ve smyslu jeho čl. 3 bodu 1 (dále jen „příslušný orgán“) jsou na základě oprávnění k výkonu dozoru založeného tímto zákonem nebo oprávnění k výkonu kontroly založeného jiným zákonem a) Česká obchodní inspekce, b) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, c) krajské hygienické stanice, d) Státní veterinární správa, e) obecní živnostenské úřady, f) krajské živnostenské úřady, g) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, h) Česká národní bankabanka, i) Státní ústav pro kontrolu léčiv, j) Energetický regulační úřad, k) Český telekomunikační úřad, l) Úřad pro ochranu osobních údajů, m) celní úřady, n) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, o) Ministerstvo zdravotnictví, p) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, q) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, r) Drážní úřad, s) Úřad pro civilní letectví, t) Státní plavební správa, u) dopravní úřady, v) Ministerstvo financí, w) Ministerstvo pro místní rozvoj. (3) Příloha č. 3 tohoto zákona stanoví působnost příslušných orgánů pro konkrétní oblasti upravené předpisy Evropské unie uvedené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. (4) Správním orgánem, prostřednictvím kterého probíhá vzájemná komunikace mezi ústředním styčným úřadem a příslušnými orgány při plnění jejich úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „koordinující orgán“), a to i pokud jde o rozdělování takových úkolů mezi příslušné orgány, je a) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o plnění úkolů krajských hygienických stanic podle odstavce 2 písm. c), b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e), s výjimkou oblasti upravené předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a úkolů krajských živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. f), c) Generální ředitelství cel, jde-li o plnění úkolů celních úřadů podle odstavce 2 písm. m), d) Ministerstvo pro místní rozvoj, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e) pro oblast upravenou předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a e) Ministerstvo dopravy, jde-li o plnění úkolů dopravních úřadů podle odstavce 2 písm. u). (5) Při plnění úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 si ústřední styčný úřad, koordinující orgány a příslušné orgány poskytují veškerou potřebnou součinnost. § 24e (1) Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu bezodkladně informace podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. (2) Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu ve lhůtě jím stanovené informace podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. (3) Ústřední styčný úřad předává informace podle odstavců 1 a 2 Evropské komisi ve lhůtách stanovených v čl. 8 a čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. § 24f V rámci kontroly dodržování právních předpisů a za účelem postihování protiprávního jednání, kterým se pro účely této části rozumí protiprávní jednání uvnitř Evropské unie51), rozsáhlé protiprávní jednání52) nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem53) (dále jen „protiprávní jednání“), postupují příslušné orgány podle kontrolního řádu, správního řádu a jiných právních předpisů54). Kromě pravomocí vyplývajících z těchto právních předpisů využívají také pravomoci podle § 24g až 24i. § 24g (1) Příslušný orgán před zahájením kontroly a v jejím průběhu je oprávněn požadovat jen údaje nebo dokumenty, které jsou nezbytné ke zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, a to v jakémkoli formátu nebo formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. Toto oprávnění má příslušný orgán vůči osobě, u které lze důvodně předpokládat, že s požadovanými údaji nebo dokumenty nakládá. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem. (2) Příslušný orgán si může pouze za účelem zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, vyžádat od bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva a zahraniční bankybanky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „bankabanka“) a) číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, b) údaje o majiteli účtu a zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu. (3) Oprávnění podle odstavce 2 se vztahuje pouze na údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání. Příslušný orgán je oprávněn vymezit v žádosti časové období, k němuž se požadované údaje vztahují. (4) Žádost o poskytnutí údajů podle odstavců 2 a 3 podává příslušný orgán prostřednictvím ústředního styčného úřadu. Žádost musí obsahovat odůvodnění, v němž bude popsáno splnění podmínek podle odstavce 2. Příslušný orgán odpovídá za správnost údajů uvedených v jím podané žádosti. (5) Ústřední styčný úřad ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 2 až 4. V případě splnění těchto podmínek předá ústřední styčný úřad žádost bancebance. BankaBanka bezodkladně poskytne údaje podle odstavců 2 a 3 příslušnému orgánu. (6) Příslušný orgán do 24 měsíců ode dne podání žádosti podle odstavce 2 vyrozumí dotčený subjekt, že o něm požadoval údaje podle odstavce 2. § 24h Dochází-li k protiprávnímu jednání, může příslušný orgán rozhodnutím nařídit osobě, která se protiprávního jednání dopouští, aby se tohoto jednání zdržela. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 24i (1) Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelůspotřebitelů55) a nelze-li ochrany zájmů spotřebitelespotřebitele dosáhnout jinak, může příslušný orgán rozhodnutím tomu, kdo jednal protiprávně, uložit povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací přístupných na on-line rozhraní56). (2) Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelůspotřebitelů a nelze-li ochrany zájmů spotřebitelespotřebitele dosáhnout jinak, příslušný orgán může rozhodnutím uložit poskytovateli službyslužby informační společnosti podle právního předpisu upravujícího některé službyslužby informační společnosti57), aby v případě zjištění protiprávního obsahu ukládaných informací nebo protiprávního jednání neprodleně odstranil nebo až do doby zjednání nápravy omezil přístup nebo znepřístupnil takové informace anebo zobrazil varování pro spotřebitelespotřebitele přistupující k on-line rozhraní. Oprávnění dalších subjektů § 24j (1) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je oprávněno poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „externí varování“). (2) Oprávnění poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování Ministerstvo průmyslu a obchodu udělí právnické osobě, jejímž hlavním účelem v souladu se zakladatelským právním jednáním je ochrana zájmů spotřebitelůspotřebitelů a která a) byla založena v souladu s právními předpisy České republiky, b) aktivně působí v oblasti ochrany spotřebitelůspotřebitelů alespoň po dobu 2 let, c) není založena za účelem vytváření zisku, d) je bezdlužná a e) vyhotovila a uložila do sbírky listin veřejného rejstříku výroční zprávy nebo obdobné zprávy o její činnosti alespoň za poslední 2 uplynulá účetní období, z nichž vyplývá splnění podmínky podle písmene b). (3) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (4) Bezdlužnost podle odstavce 3 se prokazuje potvrzením příslušného finančního úřadu, příslušného celního úřadu, příslušné zdravotní pojišťovny a příslušné územní správy sociálního zabezpečení, které nesmí být starší než 30 kalendářních dnů přede dnem podání žádosti o vydání oprávnění. § 24k (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje Evropskou komisi o právnické osobě oprávněné poskytovat externí varování, a to bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění. (2) Právnická osoba bezodkladně informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu o jakýchkoliv okolnostech, které by mohly mít vliv na platnost jejího oprávnění, zejména o tom, že přestala splňovat podmínky podle § 24j odst. 2 písm. a) až e). § 24l (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění, splňuje podmínky podle § 24j odst. 2 písm. a) až e). Pokud zjistí, že oprávněná právnická osoba podmínky nesplňuje, rozhodne o odnětí jejího oprávnění. (2) Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu zjistí, že externí varování poskytovaná oprávněnou právnickou osobou nejsou správná, aktuální nebo přesná, vyzve právnickou osobu k bezodkladnému zjednání nápravy. Shledá-li Ministerstvo průmyslu a obchodu, že právnická osoba výzvu ke zjednání nápravy nesplnila, může rozhodnout o odnětí jejího oprávnění poskytovat externí varování. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o odnětí oprávnění, pokud oprávněná právnická osoba poskytuje nesprávná, neaktuální nebo nepřesná externí varování opakovaně. (3) Rozhodne-li Ministerstvo průmyslu a obchodu o odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, bezodkladně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí informuje Evropskou komisi o tom, že daná právnická osoba již není oprávněna poskytovat externí varování. ČÁST OSMÁ OPRÁVNĚNÍ PODÁVAT ZÁSTUPNÉ ŽALOBY § 25 Úvodní ustanovení (1) Oprávnění podávat zástupné žaloby má právnická osoba zařazená na seznam oprávněných osobseznam oprávněných osob. (2) Seznamem oprávněných osobSeznamem oprávněných osob se rozumí seznam vedený a) Evropskou komisí, na který se na základě seznamů z jednotlivých členských států zařazují osoby oprávněné podávat zástupné žaloby i v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než který je k podávání zástupných žalob určil (dále jen „evropský seznam oprávněných osobevropský seznam oprávněných osob“), nebo b) Ministerstvem průmyslu a obchodu podle tohoto zákona (dále jen „český seznam oprávněných osobčeský seznam oprávněných osob“). § 25a Český seznam oprávněných osob (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše do českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob právnickou osobu, pokud a) byla založena v souladu s právními předpisy České republiky, b) aktivně působí v oblasti ochrany zájmů spotřebitelůspotřebitelů po dobu alespoň 12 měsíců, c) její účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání dokládá, že má oprávněný zájem na ochraně zájmů spotřebitelůspotřebitelů, d) nebyla založena za účelem vytváření zisku, e) proti ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, f) je nezávislá a není ovlivňována jinými osobami, které mají hospodářský zájem na podání zástupné žaloby, s výjimkou spotřebitelůspotřebitelů, přičemž má za tímto účelem zavedeny postupy umožňující předcházet takovému vlivu, jakož i střetu zájmů mezi jejími zájmy, zájmy případného poskytovatele financování a zájmy spotřebitelůspotřebitelů, a g) na svých internetových stránkách jednoduše a srozumitelně informuje veřejnost o skutečnostech dokládajících splnění podmínek uvedených v písmenech a) až f), o svých zdrojích financování obecně, o své organizační a členské struktuře a o svém účelu a činnostech. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje český seznam oprávněných osobčeský seznam oprávněných osob na svých internetových stránkách spolu s odkazem na internetové stránky evropského seznamu oprávněných osobevropského seznamu oprávněných osob a oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný český seznam oprávněných osobčeský seznam oprávněných osob. § 25b Zápis (1) Zápis do českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob se provádí na žádost právnické osoby. Žádost se podává písemně a obsahuje také účel právnické osoby vyplývající ze zakladatelského právního jednání a odkaz na její internetové stránky. (2) Splňuje-li žadatel podmínky podle § 25a odst. 1, zapíše Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti do českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob o žadateli a) jeho název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) jeho účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání a c) odkaz na jeho internetové stránky. (3) O zápisu Ministerstvo průmyslu a obchodu žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dnů ode dne jeho provedení. (4) Nejsou-li splněny podmínky podle § 25a odst. 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z předepsaných podmínek a žadatele do českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob nezapíše. Toto rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. § 25c Kontaktní místo a kontrola (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je kontaktním místem pro účely prověření trvání existence podmínek podle § 25a odst. 1, pokud jde o právnické osoby zapsané na český seznam oprávněných osobčeský seznam oprávněných osob58). (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu alespoň jednou za 5 let zkontroluje, zda právnické osoby uvedené v českém seznamu oprávněných osobčeském seznamu oprávněných osob splňují podmínky podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). Takovou kontrolu ve vztahu k vybrané právnické osobě provede Ministerstvo průmyslu a obchodu také tehdy, navrhne-li to Evropská komise nebo příslušný orgán z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. § 25d Oznamovací povinnost Zapsaná právnická osoba oznámí bez zbytečného odkladu Ministerstvu průmyslu a obchodu změnu údajů zapsaných v českém seznamu oprávněných osobčeském seznamu oprávněných osob, nebo že přestala splňovat některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). § 25e Změna zápisu údajů (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů v českém seznamu oprávněných osobčeském seznamu oprávněných osob, pokud o to zapsaná právnická osoba požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 25b odst. 4 se použije obdobně. (2) Neodpovídá-li stav zapsaný v českém seznamu oprávněných osobčeském seznamu oprávněných osob skutečnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů. (3) O změně zápisu údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu vyrozumí zapsanou právnickou osobu do 7 dnů ode dne jejího provedení. § 25f Výmaz (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu vymaže právnickou osobu z českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba zanikne nebo pokud tato osoba o výmaz požádá. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba nesplňuje některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). (3) Řízení o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob zahajuje Ministerstvo průmyslu a obchodu z moci úřední. (4) Lze-li důvod pro výmaz právnické osoby z českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob odstranit, vyzve Ministerstvo průmyslu a obchodu zapsanou právnickou osobu před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu. § 25g Informování Evropské komise Ministerstvo průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi o zápisu, změně nebo výmazu údajů z českého seznamu oprávněných osobčeského seznamu oprávněných osob. § 25h Povinnost poskytovat informace o zástupných žalobách Právnická osoba uvedená v českém seznamu oprávněných osobčeském seznamu oprávněných osob je povinna na svých internetových stránkách veřejně poskytovat informace o své činnosti týkající se podávání zástupných žalob; právnická osoba je zejména povinna informovat o a) zástupných žalobách, které se rozhodla podat, b) stavu řízení o zástupných žalobách, které již u soudu podala, a c) výsledku řízení o jí podaných zástupných žalobách, o nichž bylo již rozhodnuto. ČÁST DEVÁTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 27 Ochrana spotřebitele při neoprávněném podnikání Povinnosti prodávajících, výrobcůvýrobců, dovozcůdovozců nebo dodavatelůdodavatelů mají i osoby, které provozují činnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až e) bez příslušného oprávnění. § 28a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou a) podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, b) seznam druhů obuvi, které nemusí být označeny údaji o materiálech použitých v jejich hlavních částech, c) podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového sklakřišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních vlastností, jakož i pro označování výrobkůvýrobků z křišťálového sklakřišťálového skla včetně stanovení výrobkůvýrobků z křišťálového sklakřišťálového skla, které označování podléhají. § 29 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Stráský v. r. Kováč v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 634/1992 Sb. Klamavé obchodní praktiky Obchodní praktikyObchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud prodávající a) prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex chování) nebo že tato pravidla chování byla schválena určitým subjektem, ačkoli tomu tak není, b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení, c) prohlašuje, že jemu, jeho výrobkuvýrobku nebo jím poskytované služběslužbě bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení, d) nabízí ke koupi výrobkyvýrobky nebo službyslužby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných výrobkůvýrobků nebo služebslužeb za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobkuvýrobku nebo službyslužby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama), e) s úmyslem propagovat jiný výrobekvýrobek nebo službuslužbu nabízí ke koupi výrobekvýrobek nebo službuslužbu za určitou cenu a poté je odmítá ukázat spotřebitelispotřebiteli nebo odmítá přijetí objednávky nebo dodání výrobkuvýrobku nebo službyslužby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobekvýrobek, f) nepravdivě uvádí, že výrobekvýrobek nebo službaslužba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitelespotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí, g) přislíbí poskytnout poprodejní servis spotřebitelispotřebiteli, s nímž před uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem členského státu, v němž se prodávající nachází, a následně poskytuje servis pouze v jiném jazyce, aniž to spotřebitelispotřebiteli před uzavřením smlouvy jasně sdělil, h) tvrdí nebo vytváří dojem, že prodej výrobkuvýrobku nebo službyslužby je dovolený, i když tomu tak není, i) uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají spotřebitelispotřebiteli přímo ze zákona, j) využívá redakční prostor ve sdělovacích prostředcích k placené propagaci svého výrobkuvýrobku nebo službyslužby, aniž by spotřebitelspotřebitel mohl z obsahu sdělení, z obrázků nebo zvuků jednoznačně rozpoznat, že se jedná o reklamu, k) poskytuje výsledky vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitelespotřebitele při on-line vyhledávání bez jasného uvedení placené reklamy nebo platby za účelem dosažení lepšího pořadí výrobku nebo služby v rámci výsledků vyhledávání, l) uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitelespotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si jeho výrobek nebo službu nekoupí, m) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitelespotřebitele může vyvolat dojem, že byl vyroben určitým výrobcemvýrobcem, ačkoliv tomu tak není, n) vytvoří, provozuje nebo propaguje pyramidový program, kdy spotřebitelspotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí na získání dalších spotřebitelůspotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku, o) učiní nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo že přemísťuje provozovnu, p) prohlašuje, že jím nabízené nebo prodávané výrobky nebo služby usnadní výhru ve hrách založených na náhodě, q) nepravdivě prohlašuje, že výrobek nebo služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení, r) poskytuje nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitelespotřebitele koupit si tento výrobek nebo službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky, s) nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly ceny uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada, t) uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ nebo slova podobného významu, pokud spotřebitelspotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na obchodní praktikuobchodní praktiku, s převzetím nebo doručením věci, u) přiloží k propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby, čímž vyvolá u spotřebitelespotřebitele dojem, že si nabízený výrobek nebo službu již objednal, ačkoli tomu tak není, v) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitelspotřebitel, nebo w) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že poprodejní servis k výrobku je poskytován i v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván, x) prodává spotřebitelůmspotřebitelům vstupenky, které získal na základě využití automatizovaných prostředků s cílem obejít stanovené limity pro počet vstupenek, které může zakoupit jedna osoba, nebo jakákoli jiná pravidla použitelná pro nákup vstupenek, y) uvádí, že recenze výrobku nebo služby podává spotřebitelspotřebitel, který produkt skutečně použil nebo jej zakoupil, aniž by přijal přiměřená opatření k ověření toho, zda pocházejí od takového spotřebitelespotřebitele, z) zveřejňuje falešné spotřebitelské recenze či doporučení nebo zadává jiné osobě, aby takové spotřebitelské recenze či doporučení podala, nebo zkresluje spotřebitelské recenze nebo doporučení na sociálních sítích s cílem propagovat výrobek nebo službu. Příloha č. 2 k zákonu č. 634/1992 Sb. Agresivní obchodní praktiky Obchodní praktikyObchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající a) vytváří dojem, že spotřebitelspotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo bez uzavření smlouvy, b) osobně navštíví spotřebitelespotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitelspotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy, c) opakovaně činí spotřebitelispotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy; tím nejsou dotčena ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., v platném znění a příslušná ustanovení zákona č. 480/2004 Sb. a zákona č. 101/2000 Sb., d) požaduje na spotřebitelispotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z pojistné smlouvy předložil doklady, které nelze při posuzování oprávněnosti nároku pokládat za důvodné nebo neodpovídá na korespondenci, aby odradil spotřebitelespotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy, e) prostřednictvím reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobkyvýrobky nebo službyslužby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu, f) požaduje na spotřebitelispotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobkyvýrobky nebo službyslužby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitelspotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobkůvýrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy, g) prohlašuje, že pokud si spotřebitelspotřebitel výrobekvýrobek nebo službuslužbu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo h) vytváří klamný dojem, že spotřebitelspotřebitel vyhrál nebo vyhraje, popřípadě že vyhraje cenu nebo jinou výhru, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková cena ani obdobná výhra neexistuje nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhry musí spotřebitelspotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje. Příloha č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb. Působnost příslušných orgánů k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (§ 24d odst. 2) Příslušný orgán| Předpis Evropské unie na ochranu zájmů spotřebitelů podle čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394| Provedení předpisu Evropské unie ve vnitrostátním právním řádu ---|---|--- Česká obchodní inspekce| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 3\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, kterou se mění nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a kterou se zrušuje směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti práv z vadného plnění při prodeji zboží v obchodě a záruky za jakost 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb 15\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb 16\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání), dále v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti povinností provozovatelů srovnávacích stránek 26\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele 27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 28\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti práv z vadného plnění při prodeji zboží v obchodě a záruky za jakost Státní zemědělská a potravinářská inspekce| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků Krajské hygienické stanice| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích Státní veterinární správa| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku veterinární péče 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku veterinární péče Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku veterinární péče Obecní živnostenské úřady| 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti úpravy zájezdu. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb Krajské živnostenské úřady| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, na úseku střelných zbraní a střeliva Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku střelných zbraní a střeliva 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku střelných zbraní a střeliva Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku střelných zbraní a střeliva Česká národní banka| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách uzavíraných osobami podléhajícími dohledu České národní banky podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 7\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem v oblasti finančních služeb Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v oblasti vymezení působnosti nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 14\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66)| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 23\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb Státní ústav pro kontrolu léčiv| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8, a to v rozsahu jeho provedení do vnitrostátního právního předpisu v oblasti srovnávací reklamy| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Energetický regulační úřad| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách na úseku podnikání v energetických odvětvích 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku podnikání v energetických odvětvích Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku podnikání v energetických odvětvích 12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích. Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb. 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku podnikání v energetických odvětvích Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) na úseku podnikání v energetických odvětvích a v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku podnikání v energetických odvětvích 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line na úseku podnikání v energetických odvětvích 27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích Český telekomunikační úřad| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání), dále v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Úřad pro ochranu osobních údajů| 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)| Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení. 6\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13| Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v oblasti nevyžádaných sdělení Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení. 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou Celní úřady| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku provozování hazardních her Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na úseku provozování hazardních her, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, propagace nebo podpory zakázaných hazardních her a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. 17\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26| Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Ministerstvo zdravotnictví| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na zdravotní služby, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Drážní úřad| 13\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 172, 17. 5. 2021, s. 1)| Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v oblasti práv a povinností cestujících v železniční přepravě Úřad pro civilní letectví| 8\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1)| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace Státní plavební správa| 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti práv cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách Dopravní úřady| 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě Ministerstvo financí| 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb Ministerstvo pro místní rozvoj| 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)| Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb 1) Směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla, ve znění směrnice Rady 2006/96/ES. Čl. 8b směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, ve znění směrnic Rady 2006/96/ES a 2013/15/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 a (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů). Čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES. 1a) Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 420 občanského zákoníku. 4b) Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů. 4c) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 4d) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4e) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. 4f) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. 5) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 526/1990 Sb. 6a) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 6b) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. 9b) § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 102/2001 Sb., ve znění zákona č. 277/2003. 10) § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění). 11d) § 132 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. 11e) § 17 odst. 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12) § 2166 občanského zákoníku. 12a) § 31 odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb. 12b) § 31 odst. 4 až 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky. 13) § 2172 občanského zákoníku. 16) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21a) Například § 11a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 21b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 21c) § 47 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon. 21d) § 11 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. 21e) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 21f) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 21g) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 21h) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 21i) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 21j) Například zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb. 21k) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb., zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 21l) § 51 občanského zákoníku. 21m) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 27) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU. 28) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. 30) § 1852 až 1867 občanského zákoníku. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. 32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 33) Článek 14 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. 35) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). 37) § 37 odst. 2 správního řádu. 38) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 42) § 647 občanského zákoníku. 43) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 44) § 1829 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 45) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 46) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 127 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 47) § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, v platném znění. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES. Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků. 49) Nařízení (EU) 2018/302. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, v platném znění. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb. 51) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004. 52) Článek 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 53) Článek 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 54) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. 55) Článek 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 56) Článek 3 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 57) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. 58) Čl. 5 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES. 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011. 60) Zákon č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky).
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 636/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 636/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa mení a dopľňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 249/1992 Zb. o platových pomeroch zamestnancov v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 131/1992 * Čl. I - Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 249/1992 Zb. o platových pomeroch zamestnancov v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch (ďalej len „nariadenie vlády“) sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II * Čl. III - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1993 s výnimkou prílohy č. 2, ktorá nadobúda účinnosť 1. marcom 1993. * Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 636/1992 Zb. * Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 249/1992 Zb. * Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 636/1992 Zb. * Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 249/1992 Zb. Aktuální znění od 1. 3. 1993 636 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 15. decembra 1992, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 249/1992 Zb. o platových pomeroch zamestnancov v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch Vláda Slovenskej republiky podľa § 23 ods. 1 písm. a), b), d) a e) zákona č. 143/1992 Zb. o plate a odmene za pracovnú pohotovosť v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch (ďalej len „zákon“) nariaďuje: Čl. I Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 249/1992 Zb. o platových pomeroch zamestnancov v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch (ďalej len „nariadenie vlády“) sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 2 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „a odmena za pracovnú pohotovosť“. 2. § 5 ods. 1 znie: „(1) Zamestnávateľ zaradí zamestnanca (§ 3 ods. 1) do jednej z dvanástich platových tried, v ktorej je podľa katalógu zaradená najnáročnejšia pracovná činnosť, výkon ktorej od neho požaduje.“. 3. § 5 ods. 4 znie: „(4) Zamestnávateľ zaradí zamestnanca, ktorý ukončil vyššie odborné7) alebo bakalárske štúdium8) do šiestej až ôsmej platovej triedy, v ktorej je podľa katalógu zaradená najnáročnejšia pracovná činnosť, výkon ktorej od neho požaduje.“. 4. V poznámke pod čiarou č. 7 sa na konci pripájajú tieto slová: „Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu SR č. 212/1991 Zb. o špeciálnych školách.“. 5. V § 5 sa za odsek 7 vkladá nový odsek 8, ktorý znie: „(8) Zamestnanca, ktorý vykonáva činnosť majstra odbornej výchovy a dosiahol iba stredné vzdelanie, možno na dobu dlhšiu ako dva roky zaradiť najvyššie do ôsmej platovej triedy.“. Doterajší odsek 8 sa označuje ako odsek 9. 6. V § 6 ods. 1 písm. a) sa vypúšťajú slová „dosiahnutá po ukončení potrebného stupňa vzdelania, uvedeného v katalógu alebo po ukončení vzdelania o jeden stupeň nižšieho u zamestnanca zaradeného do platovej triedy podľa § 5 ods. 7 písm. c) až e)“. 7. § 6 ods. 2 písm. b) znie: „b) starostlivosti o dieťa zodpovedajúca dĺžke materskej dovolenky, resp. ďalšej materskej dovolenky určenej osobitnými predpismi v čase jej vykonávania, osobnej celodennej starostlivosti o dieťa dlhodobo ťažko zdravotne postihnuté určenej osobitným predpisom, najviac však šesť rokov zo súhrnu týchto dôb.“. 8. § 6 ods. 4 sa dopĺňa písmenom d), ktoré znie: „d) ôsmej platovej triedy podľa § 5 ods. 8, ktorý dosiahol iba stredné vzdelanie, doba siedmich rokov.“. 9. V § 6 sa za odsek 4 vkladá nový odsek 5, ktorý znie: „(5) Z doby započítateľnej praxe podľa odseku 1 sa odpočíta u zamestnanca zaradeného podľa § 5 ods. 6 písm. b) do a) štvrtej až siedmej platovej triedy, ktorý dosiahol nižšie ako stredné vzdelanie, doba štyroch rokov; b) ôsmej a vyššej platovej triedy, ktorý dosiahol nižšie ako úplné stredné vzdelanie, doba deviatich rokov.“. Doterajší odsek 5 sa označuje ako odsek 6. 10. V § 7 ods. 5 sa vypúšťa druhá veta. 11. § 7 sa dopĺňa odsekom 6, ktorý znie: „(6) Plat určený podľa odsekov 2 až 4 sa zaokrúhľuje na celé desaťkoruny smerom hore.“. 12. V § 9 ods. 5 sa slová „ako 60 %“ nahrádzajú slovami „ako 50 %“. 13. § 9 ods. 9 znie: „(9) Zamestnancovi, ktorý v subjektoch hospodárskej mobilizácie11a) vykonáva pracovné činnosti pri ochrane záujmov štátu, pri ktorých môže dôjsť k ohrozeniu života alebo k iným vážnym rizikám pre brannú pohotovosť štátu, alebo pri vyhlásení mimoriadnych opatrení, patrí príplatok vo výške 200 až 800 Kčs mesačne.“. 14. Poznámka pod čiarou č.11a) znie: „11a) § 1 a 2 nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 284/1992 Zb. o opatreniach hospodárskej mobilizácie.“. 15. V § 9 ods. 11 sa za slovo „predpisu,12)“ vkladajú slová „alebo s poskytovaním informácií z operátov evidencie nehnuteľností a dokumentačných fondov,“. 16. V § 9 ods. 12 sa vypúšťajú slová „pre deti a mládež telesne, zmyslovo a mentálne postihnutú“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „s výnimkou zamestnanca, ktorému patrí príplatok podľa odseku 8 alebo 14.“. 17. Poznámka pod čiarou č.13) znie: „13) § 5 ods. 3 a § 23 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 32/1984 Zb.“. 18. V § 9 sa za odsek 13 vkladajú nové odseky 14 a 15, ktoré znejú: „(14) Zamestnancovi, ktorý vykonáva odborné zdravotnícke alebo výchovno-vzdelávacie činnosti a je v sústavnom každodennom osobnom styku s osobami v ústavoch sociálnej starostlivosti pre zdravotne postihnuté deti a mládež, v liečebniach pre dlhodobo chorých a na úsekoch so zvýšeným psychiatrickým dohľadom, patrí príplatok vo výške 300 až 800 Kčs mesačne. (15) Zamestnancovi, ktorého výkon práce je spojený s mimoriadnou neuropsychickou záťažou, ktorá spočíva v sústavnom každodennom osobnom styku s oprávnenými osobami v súvislosti s rozhodovaním o ich nárokoch na nápravu krívd podľa osobitných predpisov,13a) môže zamestnávateľ po dohode s príslušným nadriadeným ústredným orgánom pre presne definovanú činnosť poskytnúť príplatok vo výške 100 až 500 Kčs mesačne.“. Doterajší odsek 14 sa označuje ako odsek 16. 19. Poznámka pod čiarou č.13a) znie: „13a) Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1992 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií v znení neskorších predpisov, zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách v znení neskorších predpisov, zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení neskorších predpisov.“. 20. V § 9 ods. 16 sa slová „až 13“ nahrádzajú slovami „až 15“. 21. V § 10 ods. 1 písm. b) sa slová „v súvislosti s odchodom do starobného alebo invalidného dôchodku,“ nahrádzajú slovami „po nadobudnutí nároku na starobný alebo invalidný dôchodok,“. 22. V § 11 ods. 2 sa na konci pripája táto veta: „Takto určený plat nesmie byť nižší ako plat určený podľa § 3 ods. 1 tohto nariadenia.“. 23. § 12 ods. 2 znie: „(2) Príplatky určené mesačnou sumou patria zamestnancovi v alikvotnej výške zodpovedajúcej odpracovanému času.“. 24. V § 14 sa slovo „tretej“ nahrádza slovom „siedmej“, slovo „základný“ sa nahrádza slovom „tarifný“ a na konci sa pripája táto veta: „Takto určený plat nesmie byť nižší ako plat určený podľa § 3 ods. 1 tohto nariadenia.“. 25. § 17 ods. 1 znie: „(1) Zamestnávateľ môže upraviť niektoré podmienky a náležitosti, ktoré vyplývajú z ustanovení § 3 ods. 3, § 4 ods. 2, § 6 ods. 1 písm. b) a ods. 6, § 7 ods. 3 a 4, § 8, 9, 10, § 11 ods. 3, § 14, v kolektívnej zmluve alebo vo vnútornom predpise po prerokovaní s príslušným odborovým orgánom.“. 26. V prílohe č. 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 249/1992 Zb. sa vykonajú zmeny a doplnky uvedené v prílohe č. 1 tohto nariadenia. 27. Znenie prílohy č. 2 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 249/1992 Zb. sa nahrádza znením, ktoré je uvedené v prílohe č. 2 tohto nariadenia. Čl. II Zamestnávateľ ku dňu účinnosti tohto nariadenia prehodnotí započítateľnú prax zamestnanca podľa § 6 nariadenia vlády. Čl. III Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1993 s výnimkou prílohy č. 2, ktorá nadobúda účinnosť 1. marcom 1993. Mečiar v. r. Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 636/1992 Zb. Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 249/1992 Zb. ZMENY A DOPLNKY KATALÓGU PRACOVNÝCH ČINNOSTÍ Časť A. Spoločné pracovné činnosti a štátna správa sa mení a dopĺňa takto: 1. V 2. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 2.13. sa na konci pripájajú tieto slová: „a upratovanie vo vybraných oddeleniach (napr. chirurgia, operačné sály).“. 2. V 4. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 4.04. sa slová „námestníka vedúceho ústredného orgánu“ nahrádzajú slovami „vedúceho sekcie na ústrednom orgáne.“. 3. V 5. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 5.01. na konci vkladá čiarka a pripájajú sa slová „štátneho tajomníka a vedúceho úradu na ústrednom orgáne štátnej správy.“. 4. V 5. platovej triede sa vypúšťa príklad pracovnej činnosti 5.16. 5. 6\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 6.41., ktorý znie: „6.41. Organizácia chodu súdnej (notárskej) kancelárie, protokolárne spisovanie podaní a ústnych vyhlásení účastníkov, žiadostí o oslobodenie od súdnych poplatkov a o ustanovenie zástupcov, vyznačovanie doložky vykonateľnosti na rovnopise rozhodnutí.“. 6. V 7. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 7.04. sa na konci pripájajú tieto slová: „ich komplexné posudzovanie v nadväznosti na dodržiavanie finančnej a daňovej disciplíny.“. 7. V 7. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 7. 14. sa za slovo „rozpočtových“ vkladajú slová „a daňových“. 8. V 9. platovej triede sa vypúšťa príklad pracovnej činnosti 9.24. 9. V 10. platovej triede sa vypúšťa príklad pracovnej činnosti 10.15. 10. 10\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 10.24., ktorý znie: „10.24. Zabezpečovanie poradensko-metodickej činnosti na územnom finančnom orgáne; koordinácia činnosti kontrolnej skupiny v rozsahu pôsobnosti územného finančného orgánu.“. 11. 11\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 11.07., ktorý znie: „11.07. Výkon lekárskej posudkovej činnosti v posudkovej komisii sociálneho zabezpečenia po získaní II. špecializácie.“. Časť B. Kultúra, II. Zamestnanci odborných činností sa mení a dopĺňa takto: 1. 6\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 6.13., ktorý znie: „6.13. Sledovanie stavu a zmien prírodného prostredia, zisťovanie podkladov pre pozemkové úpravy a majetkovoprávnu agendu, spracovanie výsledkov terénnych a laboratórnych prác, spolupráca pri mapovacích prácach, značení územia a pod.“. 2. 7\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 7.18., ktorý znie: „7.18. Poskytovanie informácií a návodov organizátorom kultúrnych aktivít, zovšeobecňovanie foriem a metód osvetovej práce, vypracovávanie návrhov konkrétnych projektov rozvoja jednotlivých oblastí osvetovej činnosti na území regiónu.“. 3. V 8. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 8.04. slovo „vedecká“ nahrádza slovom „vecná“ a slovo „špecializované“ sa nahrádza slovom „špeciálne“. 4. Za 11. platovú triedu sa za príklad pracovnej činnosti 11.03. vkladá nová 12. platová trieda, ktorá znie: „12. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 12.01. Tvorivé riešenie súhrnných prognóz, koncepcií a programov vytvárania pamiatkového fondu, vedeckých zbierok vrátane archiválií a kníh, odboru prírodných a humanitných vied, ich ochrany, odbornej starostlivosti a prezentácie s aplikáciou výsledkov základného výskumu. 12.02. Organizácia činnosti tímov špecialistov reštaurátorov pri reštaurovaní najvýznamnejších umeleckých diel maliarstva, sochárstva a úžitkového umenia a tvorivá aplikácia výsledkov základného výskumu; koordinácia a kontrola komplexných prieskumných a dokumentačných prác a reštaurátorských zásahov.“. Časť C. Zdravotníctvo a sociálne zabezpečenie sa mení a dopĺňa takto: 1. V 2. platovej triede sa vypúšťa príklad pracovnej činnosti 2.05. 2. V 3. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 3.01. vypúšťajú slová „v laboratóriách hygienickej služby“. 3. V 3. platovej triede príklad pracovnej činnosti 3.02. znie: „3.02. Sprevádzanie imobilných občanov so zdravotnou dokumentáciou na odborné vyšetrenia a liečebné zákroky.“. 4. V 3. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 3.03. za slová „rehabilitačných laboratóriách“ vkladajú slová „v laboratóriách hygienickej služby, zubných laboratóriách, lekárňach“. 5. V 3. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 3.04. vypúšťajú slová „elektroliečebné procedúry, klasická a reflexná masáž“. 6. V 3. platovej triede sa vypúšťajú príklady pracovných činností 3.06., 3.08. a 3.11. 7. V 4. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 4.01. za slová „trvale ležiacich“ vkladajú slová „na oddeleniach so zvýšeným psychiatrickým dohľadom“. 8. V 4. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 4.02. slová „Prevážanie a prenášanie“ nahrádzajú slovom „Prenášanie“. 9. V 4. platovej triede príklad pracovnej činnosti 4.04. znie: „4.04. Pestúnska starostlivosť a pomocné práce pri ošetrovaní a výchove detí v jasliach a dodržiavanie denného režimu a bezpečnosti detí v jasliach a staniciach opatrovateľskej služby pre deti.“. 10. V 4. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 4.06. sa slovo „asistenta“ nahrádza slovom „asistencia“ a na konci sa vypúšťajú slová „na poliklinických oddeleniach“. 11. V 5. platovej triede príklad pracovnej činnosti 5.01. znie: „5.01. Komplexná hygienická, ošetrovateľská a pestúnska starostlivosť o deti predškolského veku v týždenných jasliach, zariadeniach sociálnej starostlivosti, týždenných pobytoch pre deti a mládež a v ústavoch sociálnej starostlivosti pre zdravotne postihnuté deti a mládež pri ošetrovaní chorých v lôžkových zdravotníckych zariadeniach.“. 12. V 5. platovej triede sa vypúšťa príklad pracovnej činnosti 5.02. 13. V 6. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 6.01. sa slová „v územných (závodných) zdravotníckych obvodoch, poliklinických oddeleniach“ nahrádzajú slovami „v zdravotníckych zariadeniach“. 14. V 6. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 6.04. sa vypúšťajú slová „tretej a štvrtej triedy“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „bez použitia špeciálnych materiálov.“. 15. V 6. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 6.06. vypúšťajú slová „vrátane samostatného rozpracovávania určených rehabilitačných postupov.“. 16. V 6. platovej triede príklady pracovných činností 6.15. a 6.16. znejú: „6.15. Individuálne zhotovovanie prístrojov, protéz a liečebných pomôcok na skúšku, zhotovovanie vzoriek, výkroj zvrškov a zhotovovanie ortopedickej obuvi, individuálna výroba podľa merných podkladov. 6.16. Zhotovovanie protéz, prístrojov a objímkových prístrojov pre končatiny, individuálna výroba podľa merných podkladov alebo sádrových negatívov, základné pracovné postupy a ručné práce v oblasti celej ortopedickej protetiky.“. 17. V 6. platovej triede sa za príklad pracovnej činnosti 6.17. vkladá nový príklad pracovnej činnosti 6.18., ktorý znie: „6.18. Sledovanie a hodnotenie zdravotno-výchovných výkonov stredných zdravotníckych pracovníkov; príprava podkladov pre určenie edičných plánov a zabezpečenie účelnej distribúcie zdravotno-výchovného materiálu.“. 18. V 7. platovej triede príklad pracovnej činnosti 7.01. znie: „7.01. Samostatné ošetrovanie chorých v zdravotníckych zariadeniach a zverencov a obyvateľov ústavov sociálnej starostlivosti; výkon návštevnej služby.“. 19. V 7. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 7.02. vypúšťajú slová „praktických detských a dorastových lekárov; výkon návštevnej služby v rodinách a na pracoviskách.“. 20. V 7. platovej triede sa vypúšťajú príklady pracovných činností 7.03., 7.05. a 7.07. 21. V 7. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 7.08. vypúšťajú slová „vykonávanie vysokokvalifikovaných prác spojených s používaním zložitých laboratórnych prístrojov a vyšetrovacích metód vo všetkých odboroch mikrobiológie a hygieny.“. 22. V 7. platovej triede príklad pracovnej činnosti 7.10. znie: „7.10. Vyšetrovacie práce s prístrojmi na úseku nukleárnej medicíny, rádiologické vyšetrenia a zhotovovanie snímok a skiagrafických vyšetrení.“. 23. V 7. platovej triede príklad pracovnej činnosti 7.14. znie: „7.14. Komplexná ošetrovateľská starostlivosť o deti a pacientov v detských sanatóriách vrátane fyzikálnej terapie a jednoduchej rehabilitácie; komplexná hygienická, ošetrovateľská a výchovná činnosť s deťmi predškolského veku v ústavoch sociálnej starostlivosti pre mentálne a telesne postihnutých a telesne postihnuté deti a mládež čiastočne mobilné v lôžkových zdravotníckych zariadeniach.“. 24. V 7. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 7.15. sa za slovo „výdaj“ vkladá slovo „voľnopredajných“ a vypúšťajú sa slová „príprava skúmadiel na laboratórne účely; na oddeleniach nukleárnej medicíny príprava rádiofarmák z generátorov a kitov.“. 25. V 7. platovej triede príklad pracovnej činnosti 7.26. znie: „7.26. Základné ožarovanie pacientov podľa ožarovacích plánov pomocou rôznych typov ožarovačov.“. 26. V 7. platovej triede príklad pracovnej činnosti 7.27. znie: „7.27. Zložité ortopedicko-protetické práce a úprava liečebných pomôcok, zhotovovanie a redresné upravovanie prístrojov, protéz a ortéz, zložité bandážne a obuvnícke práce a zhotovovanie zložitých liečebných pomôcok a ortéz axiálneho skeletu.“. 27. V 8. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 8.01. vypúšťajú slová „pri lôžku“. 28. V 8. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 8.10. sa vypúšťa slovo „bežného“. 29. V 8. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 8.13. sa na konci pripájajú tieto slová: „akútnych psychiatrických, septických, popáleninových, detských nedonoseneckých oddeleniach a pod.“. 30. 8\\. platová trieda sa dopĺňa príkladmi pracovných činností 8.18. až 8.22., ktoré znejú: „8.18. Cielené zobrazovacie vyšetrenia, špeciálne vyšetrenia na lokalizáciu cudzích telies, špeciálne kontrastné vyšetrenia (pneumoencefalografia, perimyelografia, splenoportografia, celebrárna angiografia, rtg vyšetrenie srdca a veľkých ciev), osobitne náročné práce súvisiace s rádioizotopovými vyšetrovacími metódami. 8.19. Vykonávanie špecializovaných genetických, cytogenetických a nukleárno genetických špecializovaných farbiacich metód, napr. neurohistologických, histologických a náročných laboratórnych prác na úseku histológie, samostatné odčítavanie predbežných cytologických výsledkov. 8.20. Vykonávanie vysokokvalifikovaných prác spojených s používaním zložitých laboratórnych prístrojov a vyšetrovacích metód vo všetkých odboroch mikrobiológie a hygieny. 8.21. Príprava skúmadiel na laboratórne účely; na oddeleniach nukleárnej medicíny príprava rádiofarmák z generátorov a kitov. 8.22. Kalibračné meranie ožarovačov, zhotovovanie špeciálnych ožarovacích pomôcok pre hĺbkovú terapiu alebo terapiu pomocou uzavretých alebo otvorených žiaričov.“. 31. V 9. platovej triede sa z príkladu pracovnej činnosti 9.01. vypúšťajú slová „do získania špecializácie I. stupňa“, „určeného primárom“ a „vrátane konziliárnej činnosti, posudzovania pracovnej neschopnosti a pod.“. 32. V 9. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 9.02. sa vypúšťajú slová „do získania špecializácie I. stupňa“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „pod vedením kvalifikovanejšieho lekárnika.“. 33. V 9. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 9.03. sa slovo „najzložitejších“ nahrádza slovom „zložitých“ a vypúšťajú sa slová „na najexponovanejších pracoviskách - jednotky intenzívnej starostlivosti, poúrazové oddelenia, ARO, traumatologické, srdcovocievne, onkologické a podobné oddelenia a pracoviská.“. 34. V 9. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 9.04. sa vypúšťa slovo „náročných“ a slová „vrátane činnosti konziliárnej, expertíznej a poradenskej.“. 35. V 9. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 9.05. na konci pripájajú slová „a pacientov.“. 36. V 9. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 9.06. sa vypúšťa slovo „náročných“. 37. V 9. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 9.07. na konci pripájajú tieto slová: „a samostatná práca logopéda.“. 38. V 10. platovej triede príklad pracovnej činnosti 10.01. znie: „10.01. Samostatný výkon náročných odborných prác, vrátane konziliárnej činnosti, v zdravotníckych zariadeniach, v zariadeniach ústavov sociálnej starostlivosti a v kúpeľných organizáciách, na úseku primárnej ochrany zdravia, po získaní I. špecializácie.“. 39. V 10. platovej triede v príkladoch pracovných činností 10.02., 10.03., 10.04., 10.05., 10.08., 10.09. a 10.10. sa na konci pripájajú tieto slová: „po získaní I. špecializácie.“. 40. V 10. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 10.06. za slovo „vrátane“ vkladajú slová „konziliárnej a“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „po získaní I. špecializácie.“. 41. V 11. platovej triede príklad pracovnej činnosti 11.01. znie: „11.01. Samostatné vykonávanie náročných zdravotníckych zákrokov a činností v zdravotníckych zariadeniach po získaní II. špecializácie, vrátane výkonu konziliárnej činnosti, a účasť na ďalšom vzdelávaní a odbornej príprave zamestnancov napr. na získanie I. špecializácie a pod.“. 42. V 11. platovej triede príklad pracovnej činnosti 11.02. znie: „11.02. Samostatný výkon najnáročnejších odborných alebo úzko špecializovaných prác v jednotlivých odboroch činnosti farmácie alebo v nemocničných lekárňach po získaní II. špecializácie (napr. práce v oddelení klinickej farmácie, v oddelení prípravy sterilných liečiv), podiel na vedení úzko špecializovaných odborov a výchove farmaceutov, zaradených do špecializačných príprav.“. 43. V 11. platovej triede príklad pracovnej činnosti 11.03. znie: „11.03. Samostatný výkon najnáročnejších a vysokošpecializovaných odborných prác po získaní II. špecializácie v lekárskych odboroch hygieny, epidemiológie, mikrobiológie, preventívneho pracovného lekárstva a pod. vrátane vedenia odborov a ich koordinácie, poradenskej, analytickej a posudkovej činnosti vrátane účasti na výchove odborných zamestnancov.“. 44. V 11. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 11.04. na konci vkladajú tieto slová: „po získaní II. špecializácie.“. 45. 11\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 11.05., ktorý znie: „11.05. Samostatné vykonávanie najnáročnejších a vysokošpecializovaných odborných prác zamestnancom s iným odborným vzdelaním po získaní II. špecializácie na úsekoch liečebno-preventívnej starostlivosti a hygienickej služby.“. Časť D. Školstvo sa mení a dopĺňa takto: 1. V 4. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 4.01. sa za slovo „predškolského“ vkladajú slová „a školského“ a na konci sa pripájajú tieto slová: „vykonávaná pomocným vychovávateľom.“. 2. V 4. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 4.02. sa za slovo „mládeže“ vkladajú tieto slová „vykonávané pomocným vychovávateľom;“. 3. V 5. platovej triede príklad pracovnej činnosti 5.01. znie: „5.01. Odborné procesy vykonávané pomocným vychovávateľom vzťahujúce sa na upevňovanie hygienických návykov, skvalitnenie spoločenského správania sa detí a mládeže, dohľad a kontrola zdravotného stavu ubytovaných v zariadeniach pre fyzicky a mentálne postihnutú a ťažko vychovávateľnú mládež.“. 4. V 6. platovej triede sa vypúšťa príklad pracovnej činnosti 6.01. 5. V 7. platovej triede príklad pracovnej činnosti 7.01. znie: „7.01. Výchova a vzdelávanie detí a mládeže vo voľnom čase, rozvíjajúca záujmovú a rekreatívnu činnosť detí a mládeže a systematicky doplňujúca školskú výučbu, vykonávaná vychovávateľom do splnenia podmienok určených všeobecne záväzným právnym predpisom.“. 6. V 7. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 7.04. sa na konci pripájajú tieto slová: „vykonávaná učiteľkou materskej školy.“. 7. 7\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 7.05., ktorý znie: „7.05. Odborné práce súvisiace s materiálnou a organizačnou prípravou na demonštračné vyučovanie na stredných školách, vykonávané asistentom.“. 8. V 8. platovej triede príklady pracovných činností 8.01. až 8.03. znejú: „8.01. Komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť zameraná na rozširovanie vedomostí, zručnosti a návykov detí s využitím špecifických, diagnostických, vzdelávacích a kontrolných metód, vykonávaná učiteľom základnej školy, špeciálnej školy a strednej školy a vychovávateľom základnej internátnej školy, v detskom domove, výchovnom ústave mládeže, špeciálnej internátnej škole, diagnostickom ústave, strednom odbornom učilišti a ústave sociálnej starostlivosti, a komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť spojená s poradenskou činnosťou, vykonávaná vychovávateľom v klube detí, stredisku voľného času pri školách a v záujmovom klube. 8.02. Komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť vykonávaná učiteľkou materskej školy, zameraná na rozširovanie vedomostí, zručnosti a návykov detí predškolského veku, spojená s metodickou a poradenskou činnosťou. 8.03. Komplexná výchovná a vzdelávacia činnosť vykonávaná majstrom odbornej výchovy zameraná na vedenie odborného výcviku na strednom odbornom učilišti, odbornom učilišti, učilišti a stredisku praktického vyučovania.“. 9. V 8. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 8.04. sa za slová „trénerskej činnosti“ vkladajú slová „inštruktorom telesnej výchovy“. 10. V 8. platovej triede sa doterajšie chybné označenie príkladu pracovnej činnosti „9.06.“ označuje ako „8.06.“. 11. V 9. platovej triede príklady pracovných činností 9.01. a 9.02. znejú: „9.01. Komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť zameraná na rozširovanie vedomostí, zručnosti a návykov detí na základnej škole, špeciálnej škole a strednej škole s využitím špecifických, diagnostických, vzdelávacích a kontrolných metód vykonávaná učiteľom po splnení podmienok určených všeobecne záväzným právnym predpisom. 9.02. Komplexná výchovná a vzdelávacia činnosť zameraná na rozvíjanie tvorivých schopností detí a mládeže v oblasti spoločenských a prírodných vied a techniky, spracúvanie programov výchovnej a záujmovej činnosti a poradenská činnosť, vykonávaná vychovávateľom domu detí a mládeže, domova mládeže, diagnostického ústavu, internátneho zariadenia s nepretržitou prevádzkou a ústavu sociálnej starostlivosti.“. 12. V 9. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 9.06. sa za slová „vysokej školy“ vkladajú slová „vykonávaná učiteľom vysokej školy“. 13. 9\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 9.08., ktorý znie: „9.08. Vykonávanie inšpekcií materských a základných škôl.“. 14. V 10. platovej triede príklad pracovnej činnosti 10.01. znie: „10.01. Komplexná výchovno-vzdelávacia činnosť zameraná na rozširovanie vedomostí, zručnosti a návykov detí na základnej škole, špeciálnej škole a strednej škole, príp. výučba dospelých v štúdiu popri zamestnaní, s využítím špecifických diagnostických vzdelávacích a kontrolných metód, po vykonaní skúšky podľa osobitného všeobecne záväzného právneho predpisu.“. 15. V 10. platovej triede v príklade pracovnej činnosti 10.03. sa za slovo „exkurzií“ vkladajú slová „učiteľom vysokej školy“. 16. V 10. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 10.05. za slovo „činnosti“ vkladajú slová „pre deti a mládež,“ a za slovo „proces“ sa vkladajú slová „zabezpečovanej školským psychológom, odborným pracovníkom pedagogicko-psychologickej poradne, špeciálnej pedagogicko-psychologickej poradne, diagnostického ústavu a špeciálnej školy;“. 17. 10\\. platová trieda sa dopĺňa príkladom pracovnej činnosti 10.06., ktorý znie: „10.06. Koordinácia činnosti školských inšpektorov materských a základných škôl a vykonávanie inšpekcií stredných škôl.“. 18. V 11. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 11.01. na konci pripájajú tieto slová: „vykonávané učiteľom vysokej školy.“. 19. V 12. platovej triede sa v príklade pracovnej činnosti 12.01. na konci pripájajú tieto slová „vykonávané učiteľom vysokej školy.“. Časť G. Archívnictvo sa mení a dopĺňa takto: Za 11. platovú triedu sa za príklad pracovnej činnosti 11.05. vkladá nová 12. platová trieda, ktorá znie: „12. PLATOVÁ TRIEDA Kvalifikačný predpoklad vzdelania: vysokoškolské Príklady pracovných činností: 12.01. Riešenie najzložitejších výskumných úloh, ktoré majú zásadný význam pre rozvoj vedného odboru z oblasi archivistiky, archívnictva a historických vied.“. Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 636/1992 Zb. Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 249/1992 Zb. Stupnica platových taríf zamestnancov v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch (Kčs/mesačne) Plat. stupeň| Počet rokov praxe| Stupnica platových taríf podľa platových tried a platových stupňov ---|---|--- Platová trieda 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12 1| do 3| 2200| 2420| 2660| 2930| 3220| 3540| 3900| 4290| 4720| 5190| 5710| 6280 2| do 6| 2300| 2530| 2780| 3060| 3360| 3700| 4070| 4480| 4930| 5420| 5970| 6560 3| do 9| 2400| 2640| 2900| 3190| 3510| 3860| 4240| 4670| 5140| 5650| 6220| 6840 4| do 12| 2490| 2740| 3030| 3320| 3650| 4020| 4420| 4860| 5340| 5870| 6460| 7110 5| do 15| 2590| 2850| 3140| 3450| 3790| 4170| 4590| 5050| 5550| 6110| 6720| 7390 6| do 18| 2690| 2960| 3250| 3580| 3940| 4330| 4760| 5240| 5760| 6340| 6970| 7670 7| do 21| 2790| 3070| 3370| 3710| 4080| 4490| 4940| 5430| 5970| 6570| 7220| 7950 8| do 24| 2880| 3170| 3490| 3840| 4220| 4650| 5110| 5620| 6180| 6800| 7480| 8230 9| do 27| 2980| 3280| 3610| 3970| 4370| 4800| 5280| 5810| 6390| 7030| 7730| 8510 10| nad 27| 3080| 3390| 3730| 4100| 4510| 4960| 5460| 6000| 6600| 7260| 7990| 8790
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 637/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 637/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa mení a dopľňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. o platových pomeroch príslušníkov Zboru požiarnej ochrany Slovenskej republiky Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 131/1992 * Čl. I - Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. o platových pomeroch príslušníkov Zboru požiarnej ochrany Slovenskej republiky (ďalej len „nariadenie vlády“) sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II * Čl. III - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1993 s výnimkou prílohy č. 2, ktorá nadobúda účinnosť 1. marcom 1993. * Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 637/1992 Zb. * Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 250/1992 Zb. * Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 637/1992 Zb. * Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 250/1992 Zb. * Príloha č. 3 nariadenia vlády SR č. 637/1992 Zb. * Príloha č. 3 nariadenia vlády SR č. 250/1992 Zb. Aktuální znění od 1. 3. 1993 637 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 15. decembra 1992, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. o platových pomeroch príslušníkov Zboru požiarnej ochrany Slovenskej republiky Vláda Slovenskej republiky podľa § 23 ods. 1 písm. a) až e) zákona č. 143/1992 Zb. o plate a odmene za pracovnú pohotovosť v rozpočtových a v niektorých ďalších organizáciách a orgánoch nariaďuje: Čl. I Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. o platových pomeroch príslušníkov Zboru požiarnej ochrany Slovenskej republiky (ďalej len „nariadenie vlády“) sa mení a dopĺňa takto: 1. V § 2 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „a odmena za pracovnú pohotovosť“. 2. V poznámke pod čiarou č. 2 sa na konci pripájajú tieto slová: „Výnos Ministerstva vnútra SR z 21. júla 1992 č. PO-267/2-92, ktorým sa upravujú podrobnosti o pracovnoprávnych vzťahoch príslušníkov Zboru požiarnej ochrany (č. 424/1992 Zb.).“. 3. § 5 ods. 1 znie: „(1) Zamestnávateľ zaradí príslušníka do jednej z dvanástich platových tried, v ktorej je podľa katalógu zaradená najnáročnejšia pracovná činnosť, výkon ktorej od neho požaduje.“. 4. § 5 ods. 4 znie: „(4) Zamestnávateľ zaradí príslušníka, ktorý ukončil vyššie odborné4) alebo bakalárske5) štúdium do šiestej až ôsmej platovej triedy, v ktorej je podľa katalógu zaradená najnáročnejšia pracovná činnosť, výkon ktorej od neho požaduje.“. 5. V § 5 ods. 7 písm. c) sa slová „vyučenie v odbore“ nahradzujú slovami „stredné vzdelanie“. 6. V § 6 ods. 1 písm. a) sa vypúšťajú slová „dosiahnutá po ukončení potrebného stupňa vzdelania uvedeného v katalógu alebo po ukočení vzdelania o jeden stupeň nižšieho u príslušníka zaradeného do platovej triedy podľa § 5 ods. 7 písm. c) a d),“. 7. § 6 ods. 1 písm. d) znie: „d) starostlivosti o dieťa zodpovedajúca dĺžke materskej dovolenky, resp. ďalšej materskej dovolenky určenej osobitnými predpismi v čase jej vykonávania, osobnej celodennej starostlivosti o dieťa dlhodobo ťažko zdravotne postihnuté určenej osobitným predpisom, najviac však šesť rokov zo súhrnu týchto dôb.“. 8. V § 7 ods. 5 sa vypúšťa druhá veta. 9. § 7 sa dopĺňa odsekom 6, ktorý znie: „(6) Plat určený podľa odsekov 2 až 4 sa zaokrúhľuje na celé desaťkoruny smerom hore.“. 10. V § 10 ods. 3 znie: „(3) Príslušníkovi, ktorý v subjektoch hospodárskej mobilizácie7a) vykonáva pracovné činnosti pri ochrane záujmov štátu, pri ktorých môže dôjsť k ohrozeniu života alebo k iným vážnym rizikám pre brannú pohotovosť štátu alebo pri vyhlásení mimoriadnych opatrení, patrí príplatok vo výške 200 až 800 Kčs.“. 11. Poznámka pod čiarou č. 7a) znie: „7a) § 1 a 2 nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 284/1992 Zb. o opatreniach hospodárskej mobilizácie.“. 12. V § 11 ods. 1 písm. b) sa slová „v súvislosti s odchodom do starobného alebo invalidného dôchodku,“ nahradzujú slovami „po nadobudnutí nároku na starobný alebo invalidný dôchodok,“. 13. § 12 ods. 2 znie: „(2) Príplatky určené mesačnou sumou patria príslušníkovi v pomernej výške zodpovedajúcej odpracovanému času.“. 14. § 16 ods. 1 znie: „(1) Zamestnávateľ môže upraviť niektoré podmienky a náležitosti, ktoré vyplývajú z ustanovení § 3 ods. 3, § 4 ods. 2, § 6 ods. 1 písm. b) a ods. 4, § 7 ods. 3 a 4, § 8, § 10 ods. 2 a 3, § 11 v kolektívnej zmluve alebo vo vnútornom predpise po prerokovaní s príslušným odborovým orgánom.“. 15. V prílohe č. 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. sa vykonajú zmeny a doplnky uvedené v prílohe č. 1 tohto nariadenia. 16. Znenie prílohy č. 2 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. sa nahrádza znením, ktoré je uvedené v prílohe č. 2 tohto nariadenia. 17. V prílohe č. 3 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 250/1992 Zb. sa vykonajú zmeny uvedené v prílohe č. 3 tohto nariadenia. Čl. II Zamestnávateľ ku dňu účinnosti tohto nariadenia prehodnotí započítateľnú prax príslušníkov podľa § 6 nariadenia vlády. Čl. III Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1993 s výnimkou prílohy č. 2, ktorá nadobúda účinnosť 1. marcom 1993. Mečiar v. r. Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 637/1992 Zb. Príloha č. 1 nariadenia vlády SR č. 250/1992 Zb. Zmeny a doplnky katalógu odborných pracovných činností v Zbore požiarnej ochrany Slovenskej republiky V 5. platovej triede sa v prvej vete za slovo „prostriedkov,“ vkladajú tieto slová: „dýchacej techniky,“. Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 637/1992 Zb. Príloha č. 2 nariadenia vlády SR č. 250/1992 Zb. Stupnica platových taríf príslušníkov Zboru požiarnej ochrany Slovenskej republiky (Kčs/mesačne) Plat. stupeň| Počet rokov praxe| Stupnica platových taríf podľa platových tried a platových stupňov ---|---|--- Platová trieda 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12 1| do 3| 2200| 2420| 2660| 2930| 3220| 3540| 3900| 4290| 4720| 5190| 5710| 6280 2| do 6| 2300| 2530| 2780| 3060| 3360| 3700| 4070| 4480| 4930| 5420| 5970| 6560 3| do 9| 2400| 2640| 2900| 3190| 3510| 3860| 4240| 4670| 5140| 5650| 6220| 6840 4| do 12| 2490| 2740| 3030| 3320| 3650| 4020| 4420| 4860| 5340| 5870| 6460| 7110 5| do 15| 2590| 2850| 3140| 3450| 3790| 4170| 4590| 5050| 5550| 6110| 6720| 7390 6| do 18| 2690| 2960| 3250| 3580| 3940| 4330| 4760| 5240| 5760| 6340| 6970| 7670 7| do 21| 2790| 3070| 3370| 3710| 4080| 4490| 4940| 5430| 5970| 6570| 7220| 7950 8| do 24| 2880| 3170| 3490| 3840| 4220| 4650| 5110| 5620| 6180| 6800| 7480| 8230 9| do 27| 2980| 3280| 3610| 3970| 4370| 4800| 5280| 5810| 6390| 7030| 7730| 8510 10| nad 27| 3080| 3390| 3730| 4100| 4510| 4960| 5460| 6000| 6600| 7260| 7990| 8790 Príloha č. 3 nariadenia vlády SR č. 637/1992 Zb. Príloha č. 3 nariadenia vlády SR č. 250/1992 Zb. Zmeny príplatkov za riadenie u príslušníkov Zboru požiarnej ochrany Slovenskej republiky Príplatky vo funkciách 1. až 5. v orgánoch s republikovou pôsobnosťou sa menia takto: „Funkcia| orgán s republikovou pôsobnosťou Kčs/mes. ---|--- 1\\. Náčelník hlavnej správy| 4000 - 5000 2\\. Zástupca náčelníka| 1500 - 3800 3\\. Náčelník odboru| 800 - 2500 4\\. Náčelník zariadenia| 800 - 2500 5\\. Náčelník oddelenia| 500 - 1500“.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 638/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 638/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a o hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 131/1992 * PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIE (§ 1 — § 1) * DRUHÁ ČASŤ - PRAVIDLÁ ROZPOČTOVÉHO HOSPODÁRENIA (§ 2 — § 12) * TRETIA ČASŤ - ROZPOČTOVÉ A PRÍSPEVKOVÉ ORGANIZÁCIE (§ 13 — § 15) * ŠTVRTÁ ČASŤ - HOSPODÁRENIE ROZPOČTOVÝCH ORGANIZÁCIÍ (§ 16 — § 21) * PIATA ČASŤ - HOSPODÁRENIE PRÍSPEVKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ (§ 22 — § 32) * ŠIESTA ČASŤ - OSOBITNÉ VÝDAVKY ROZPOČTOVÝCH A PRÍSPEVKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ (§ 33 — § 34) * SIEDMA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 35 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 1993 638 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 16. decembra 1992 o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a o hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 36 ods. 1 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 567/1992 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky (ďalej len „zákon“) ustanovuje: PRVÁ ČASŤ ÚVODNÉ USTANOVENIE § 1 Rozsah úpravy (1) Touto vyhláškou sa riadi hospodárenie ministerstiev, ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, ďalších štátnych orgánov a právnických osôb, ktoré majú pre účely tejto vyhlášky postavenie ústredných orgánov Slovenskej republiky1) (ďalej len „ústredné orgány“) a rozpočtových a príspevkových organizácií štátu a obcí. (2) Štátne účelové fondy (ďalej len „štátne fondy“), obce a iné právnické a fyzické osoby sa riadia touto vyhláškou, ak sa im poskytujú prostriedky zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet“)2) alebo ak tak ustanovujú osobitné predpisy. (3) Financovanie geologických prác z prostriedkov štátneho rozpočtu upravuje osobitný predpis. DRUHÁ ČASŤ PRAVIDLÁ ROZPOČTOVÉHO HOSPODÁRENIA Hospodárenie s rozpočtovými prostriedkami § 2 (1) Rozpočtové prostriedky sa môžu používať len na určené účely, a to na zabezpečenie funkcií určených zriaďovateľom rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie (ďalej len „zriaďovateľ“) a na krytie nevyhnutných potrieb a opatrení vyplývajúcich z osobitných predpisov. (2) Ústredný orgán hospodári s rozpočtovými prostriedkami príslušnej rozpočtovej kapitoly štátneho rozpočtu (ďalej len „kapitola“). Finančné hospodárenie ústredného orgánu sa riadi ustanoveniami o hospodárení rozpočtových organizácií, ak v tejto vyhláške alebo v osobitných predpisoch nie je ustanovené inak. § 3 (1) Subjekty hospodáriace s rozpočtovými prostriedkami sú povinné dosahovať rozpočtované príjmy a používať rozpočtové prostriedky efektívne a najhospodárnejším spôsobom. (2) Prostriedky štátneho rozpočtu možno čerpať len na podklade otvorených limitov výdavkov. (3) Platby z prostriedkov štátneho rozpočtu sa uskutočňujú zásadne bezhotovostne, platby v hotovosti sa uskutočňujú v rozsahu určenom osobitnými predpismi. (4) Ústredný orgán, v ktorého vecnej pôsobnosti koná občianske združenie, môže poskytnúť tomuto občianskemu združeniu rozpočtové prostriedky, a to len na účely a v rozsahu, ktorý ustanoví zákon o štátnom rozpočte. (5) Rozpočtová organizácia môže poskytovať príspevky a dotácie iným právnickým a fyzickým osobám iba vtedy, ak poskytnutie týchto dotácií vyplýva zo všeobecne záväzných právnych predpisov alebo z uznesenia vlády Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) a na poskytnutie dotácie má potrebné prostriedky zabezpečené vo svojom rozpočte. Poskytnutie dotácie možno žiadať iba prostredníctvom jednej rozpočtovej organizácie. § 4 Rozpočtové opatrenia (1) Rozpočtové opatrenia sú presuny rozpočtových prostriedkov, povolené prekročenie rozpočtu a viazanie rozpočtových prostriedkov. (2) Rozpočtové a príspevkové organizácie sú povinné viesť mimo sústavy účtovníctva aj operatívnu evidenciu o všetkých rozpočtových opatreniach v priebehu rozpočtového roka. (3) Ústredné orgány predložia Ministerstvu financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo financií“) spolu s ročnými výkazmi aj prehľad o rozpočtových opatreniach vykonaných v rozpočte kapitoly v priebehu rozpočtového roka. Prehľad sa spracuje v príjmovej i výdavkovej časti podľa odvetvového a druhového členenia. § 5 Presuny rozpočtových prostriedkov (1) Ak na úhradu nevyhnutného výdavku neboli v rozpočte zabezpečené potrebné prostriedky, musí ich ústredný orgán alebo rozpočtová organizácia v jeho pôsobnosti zabezpečiť predovšetkým presunom prostriedkov v rámci svojho rozpočtu. (2) Ústredný orgán alebo rozpočtová organizácia v jeho pôsobnosti nemôže pri vykonávaní rozpočtových presunov vo svojej právomoci meniť záväzné úlohy a limity svojho rozpočtu. (3) Ústredný orgán alebo rozpočtová organizácia môže vykonať rozpočtové presuny vo vlastnej právomoci najneskôr k 31. decembru rozpočtového roka. § 6 Povolené prekročenie rozpočtových limitov (1) Rozpočtová organizácia je oprávnená prekročiť rozpočtový limit o prostriedky prijaté od iných subjektov na základe darovacej zmluvy, zmluvy o združení3) alebo dotácie (grantu). (2) Prekročenie rozpočtových limitov v ostatných prípadoch povoľuje ústredný orgán pre rozpočtové a príspevkové organizácie v jeho pôsobnosti na ťarchu svojho rozpočtu. Ak by toto prekročenie ovplyvnilo záväzné úlohy a limity rozpočtu tohto ústredného orgánu, postupuje tak po dohode s ministerstvom financií. (3) Ak má dôjsť k prekročeniu rozpočtových limitov z dôvodu delimitácie alebo prechodu úloh z iného orgánu alebo organizácie, predložia organizácie, ktorých sa tieto opatrenia dotýkajú, prostredníctvom zriaďovateľa príslušným ústredným orgánom vzájomne odsúhlasené delimitačné protokoly, obsahujúce vzájomne odsúhlasené prevody prostriedkov zo štátneho rozpočtu a povinnosti k štátnemu rozpočtu. Ústredný orgán predloží tieto doklady ministerstvu financií. Bez predloženia týchto dokladov a súhlasu ministerstva financií sa nemôžu rozpočtové limity prekročiť. (4) Ústredný orgán môže vo svojom rozpočte s povolením ministerstva financií prekročiť rozpočtový limit výdavkov len do výšky skutočne dosiahnutých vyšších príjmov. Ústredné orgány môžu povoliť prekročenie limitov rozpočtových a príspevkových organizácií v ich pôsobnosti len do výšky skutočne dosiahnutých vyšších príjmov. § 7 Viazanie rozpočtových prostriedkov (1) Viazanie rozpočtových prostriedkov je časové a vecné obmedzenie ich použitia. Viazané rozpočtové prostriedky sa nemôžu použiť bez súhlasu orgánu, ktorý o viazaní rozhodol. (2) Ústredný orgán musí vo svojom rozpočte viazať rozpočtové prostriedky v prípade, ak a) v rozpočte mal zabezpečené prostriedky na vykonanie úloh, ktorých plnenie prešlo na iné orgány, b) neplní rozpočtované príjmy, c) o viazaní rozpočtových prostriedkov rozhodla vláda alebo na zákláde jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky (ďalej len „minister financií“). (3) Rozpočtová organizácia musí vo svojom rozpočte viazať rozpočtové prostriedky v prípade, ak a) tieto prostriedky boli určené na úlohy, ktoré sa vôbec alebo sčasti nebudú realizovať, b) neplní rozpočtované príjmy; ak vyrovnanie úbytku príjmov nemôže rozpočtová organizácia zabezpečiť viazaním zodpovedajúcej časti výdavkov, dohodne organizácia spôsob náhrady úbytku príjmov so zriaďovateľom. (4) Ústredný orgán pripojí k štvrťročnému výkazu o plnení príjmov a výdavkov rozpočtových organizácií, ktorý zasiela ministerstvu financií, prehľad o výške rozpočtových prostriedkov viazaných v rámci svojho rozpočtu ako trvalú úsporu. § 8 Časové použitie rozpočtových prostriedkov (1) Rozpočtové prostriedky určené zriaďovateľom rozpočtovej a príspevkovej organizácii sa musia vyčerpať do 31. decembra rozpočtového roka a nemožno ich previesť do budúcich rokov. Výdavky, ktoré nebudú bankou k 31. decembru rozpočtového roka zúčtované, zaťažujú rozpočet organizácie nasledujúceho rozpočtového roka, aj keď sa hospodársky týkajú predchádzajúceho rozpočtového roka. (2) Rozpočtové prostriedky na úhradu výdavkov nemožno poukazovať vopred, okrem prostriedkov a) na výplatu miezd za druhú polovicu decembra, vrátane cestovného vyplateného súčasne so mzdou, b) na úhradu daní, ktorých výška je závislá na konečnom výsledku hospodárenia, c) na úhradu preddavkov, pozastávok a akreditívov pri dodávkach výkonov a tovarov, ak sa tak organizácie dohodli, d) na dávky vyplácané za mesiac december, ak tak ustanoví osobitný predpis. (3) Prostriedky uvedené v odseku 2 sa prevádzajú na účet cudzích prostriedkov. Nevyčerpané rozpočtové prostriedky sa do troch dní po vyúčtovaní položiek podľa odseku 2 odvedú na príjmový účet štátneho rozpočtu. Pri nedostatku týchto prostriedkov sa potrebné prostriedky vyúčtujú na ťarchu rozpočtu nasledujúceho rozpočtového roka. § 9 Účtovanie príjmov štátneho rozpočtu (1) V prospech štátneho rozpočtu na bežný rok sa zaúčtujú iba platby, na realizáciu ktorých dostane banka platobné doklady najneskôr do 31. decembra bežného roka a k tomuto dňu ich aj zaúčtuje. (2) Príjmy prijaté v hotovosti sa musia odviesť najneskôr do 31. decembra bežného roka na príjmový rozpočtový účet organizácie v banke. (3) Nedoplatky príjmov z minulého roka a z predchádzajúcich rokov uhradené po 1. januári nasledujúceho roka sú rozpočtovým príjmom nasledujúceho roka, aj keď ide o náhradu rozpočtových výdavkov z minulého roka. (4) Príjmy za realizované práce a výkony v priebehu riešenia štátnych objednávok v oblasti výskumu a vývoja a príjmy za zvyšné a nepotrebné predmety po dokončení riešenia štátnych objednávok sa prevedú do štátneho rozpočtu v takom pomere, v akom sa štátny rozpočet podieľal na financovaní úlohy. Finančné usporiadanie musia riešitelia vykonať najneskôr do 6 mesiacov po ukončení úlohy. § 10 Rozpočtové limity (1) Rozpočtovým organizáciám sa otvárajú rozpočtové limity na účty vedené v banke, a to osobitne na investičné a osobitne na neinvestičné výdavky. Príspevkovým organizáciám sa otvárajú samostatné výdavkové rozpočtové účty na čerpanie príspevkov na činnosť a na čerpanie účelového príspevku na obstaranie hmotného majetku. (2) Ústredný orgán otvára rozpočtové limity pre vlastné hospodárenie a tiež limity rozpočtovým a príspevkovým organizáciám, ktorých je zriaďovateľom, a ďalej limity dotácií pre iné subjekty. Rozpočtovej organizácii, ktorá je zriaďovateľom rozpočtových alebo príspevkových organizácií, otvára rozpočtové limity ten ústredný orgán, ktorý je jej zriaďovateľom. Rozpočtová organizácia otvára rozpočtové limity rozpočtovým a príspevkovým organizáciám, ktorých je zriaďovateľom. Ministerstvo financií môže ustanoviť podľa výsledku plnenia štátneho rozpočtu, že bude otvárať rozpočtové limity investičných a neinvestičných výdavkov jednotlivých kapitol, ak to bude vyžadovať zabezpečenie pokladničnej rovnováhy štátneho rozpočtu, alebo ak dôjde v pôsobnosti ústredného orgánu k porušovaniu finančnoprávnych predpisov. (3) Vedúci rozpočtovej organizácie je povinný zabezpečiť, aby rozpočtové prostriedky boli uvoľňované iba v takej výške, ktorá zodpovedá rozsahu plnenia úloh zahrnutých v rozpočte organizácie v období, na ktoré je rozpočtový limit otvorený. (4) Zriaďovateľ zníži rozpočtovej alebo príspevkovej organizácii limit výdavkov alebo jeho časť, predovšetkým ak bol určený nesprávne alebo pri jeho určení boli porušené finančnoprávne predpisy. (5) Rozpočtové a príspevkové organizácie oznámia banke limit výdavkov najneskôr dva dni pred začiatkom obdobia, v ktorom bude čerpaný. (6) Prostriedky na financovanie štátnej objednávky a úlohy v oblasti vedy a výskumu sa môžu z otvoreného rozpočtového limitu čerpať len na základe uzatvorenej zmluvy s riešiteľom úlohy. Rozpočtový limit na riešenie úlohy otvára ústredný orgán riešiteľovi úlohy na základe zmluvne dohodnutých podmienok o predmete riešenia. (7) Na financovanie štátnej objednávky a úlohy v oblati vedy a výskumu otvára rozpočtový limit ústredný orgán, ktorý ju zadáva. Ak ústredný orgán poskytuje prostriedky na riešenie úloh vedy a výskumu a na projekty životného prostredia, je povinný zmluvne zabezpečiť práva štátu k výsledkom prác a činnosti financovaných z rozpočtových prostriedkov, a to v pomere, v akom sa rozpočtové prostriedky podieľajú na financovaní úlohy alebo projektu. Ak ide o úlohy financované s podielovou účasťou štátneho rozpočtu, možno rozpočtový limit čerpať len po vyčerpaní podielov ostatných objednávateľov. (8) V prípade, že objednávateľ poskytne nositeľovi úlohy podľa odseku 7 rozpočtové prostriedky na obstaranie prístrojov, strojov a zariadení potrebných na jej riešenie, musí súčasne určiť, ako sa použijú tieto predmety po ukončení riešenia, a spôsob finančného usporiadania. § 11 Rozpočtové limity investičných výdavkov (1) Rozpočtové limity investičných výdavkov rozpočtovej organizácie sa otvárajú na celý rozpočtový rok. (2) Príspevková organizácia môže prevádzať z výdavkového rozpočtového účtu prostriedky na svoj zdrojový investičný účet len podľa priebehu obstarávania hmotného majetku a môže čerpať finančné prostriedky podľa vecného plnenia. Ak má príspevková organizácia vlastné investičné zdroje, musí ich prednostne použiť na úhradu investičných výdavkov. § 12 Rozpočtové limity neinvestičných výdavkov (1) Rozpočtovej organizácii sa otvárajú rozpočtové limity neinvestičných výdavkov každý štvrťrok rozpočtového roka. (2) Rozpočtový limit neinvestičných výdavkov sa otvára i na povolené prekročenie výdavkov. (3) Príspevkovej organizácii zriaďovateľ poukazuje príspevok na činnosť zo svojho rozpočtového výdavkového účtu na jej bežný účet. (4) Príspevková organizácia vykoná po uplynutí rozpočtového roka zúčtovanie finančných vzťahov s rozpočtom zriaďovateľa alebo so štátnym rozpočtom, ak je priamo zapojená na štátny rozpočet. TRETIA ČASŤ ROZPOČTOVÉ A PRÍSPEVKOVÉ ORGANIZÁCIE § 13 Zriaďovanie rozpočtových a príspevkových organizácií (1) Zriaďovateľom rozpočtových a príspevkových organizácií je ústredný orgán alebo iná rozpočtová organizácia podľa osobitného zákona.4) (2) Zriaďovateľ vydá o zriadení organizácie zriaďovaciu listinu, ktorá musí obsahovať a) označenie zriaďovateľa, b) názov, sídlo organizácie a jej identifikačné číslo; názov musí vylučovať možnosť zámeny s názvami iných subjektov, c) dátum zriadenia organizácie, d) vymedzenie základného účelu a tomu zodpovedajúceho predmetu činnosti, e) označenie štatutárneho orgánu, f) vecné a finančné vymedzenie majetku, ku ktorému má organizácia právo hospodárenia, g) určenie času, na ktorý sa oganizácia zriaďuje. (3) Rozpočtové a príspevkové organizácie zabezpečia zápis majetku [odsek 2 písm. f)] podľa osobitného predpisu.5) (4) Za dátum zriadenia rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie sa považuje deň uvedený v rozhodnutí zriaďovateľa o zriadení rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie. (5) Rozpočtové a príspevkové organizácie sú svojimi rozpočtami zapojené na rozpočet zriaďovateľa, ktorý garantuje a kontroluje ich činnosť a v prípade zistených nedostatkov prijíma potrebné opatrenia. § 14 Ústredné orgány (1) Ústredný orgán ako správca kapitoly najmä a) vypracúva návrh rozpočtu kapitoly a organizuje účasť riadených rozpočtových a príspevkových organizácií na zostavení tohto návrhu; návrh rozpočtu kapitoly predkladá ministerstvu financií v ním stanovenom rozsahu a termíne, b) rozpisuje schválené záväzné úlohy a limity kapitoly, a to na vlastné hospodárenie a pre rozpočtové a príspevkové organizácie, voči ktorým plní funkciu zriaďovateľa; záväzné úlohy a limity rozpisuje pre jednotlivé rozpočtové a príspevkové organizácie v rozsahu ustanovenom touto vyhláškou alebo osobitným predpisom, c) otvára alebo potvrdzuje rozpočtové limity pre vlastné hospodárenie, rozpočtové limity rozpočtovým a príspevkovým organizáciám, ktorých je zriaďovateľom, a limity dotácií pre iné subjekty, d) usmerňuje a kontroluje hospodárenie s rozpočtovými prostriedkami v rámci kapitoly a schvaľuje rozpočtové opatrenia, ktoré možno vykonať bez zmeny záväzných úloh a limitov kapitoly, e) vypracúva správy o plnení rozpočtu kapitoly, predkladá ich ministerstvu financií a prerokúva ich v orgánoch Národnej rady Slovenskej republiky, f) vypracúva súhrnné účtovné výkazy za celú kapitolu, g) vypracúva návrh záverečného účtu kapitoly a organizuje účasť riadených rozpočtových a príspevkových organizácií na zostavení tohto návrhu; návrh záverečného účtu kapitoly predkladá ministerstvu financií v ním stanovenom rozsahu. (2) Funkciu zriaďovateľa vo vzťahu k ústrednému orgánu ako rozpočtovej organizácii plní pre účely tejto vyhlášky ministerstvo financií, pokiaľ v tejto vyhláške alebo iných všeobecne záväzných právnych predpisoch nie je ustanovené inak. (3) Pre ústredné orgány sa záväzné úlohy a limity určujú v štátnom rozpočte. (4) Ústredný orgán môže počas rozpočtového roka upravovať vnútornú štruktúru svojich príjmov a výdavkov, iba ak dodrží záväzné úlohy a limity určené štátnym rozpočtom a finančné vzťahy k rozpočtovým a príspevkovým organizáciám v jeho pôsobnosti. § 15 (1) Odmeňovanie pracovníkov v rozpočtových a príspevkových orgánizáciách upravujú osobitné predpisy.6) (2) Rozpočtová a príspevková organizácia poskytuje svoje výkony odplatne v súlade s platnými právnymi predpismi.7) Rozpočtové organizácie si navzájom poskytujú výkony bezplatne, ak na ne dostávajú príslušné prostriedky z rozpočtu zriaďovateľa alebo zo štátneho rozpočtu. (3) Rozpočtová organizácia nemôže vkladať rozpočtové prostriedky do činnosti iných subjektov, nakupovať a emitovať cenné papiere, vystavovať zmenky alebo ich prijímať, ak osobitné predpisy neustanovujú inak. Ústredný orgán môže vložiť rozpočtové prostriedky do činnosti iných subjektov len so súhlasom ministerstva financií. (4) Rozpočtové a príspevkové organizácie vedú účtovníctvo o svojom majetku a o svojich príjmoch a výdavkoch podľa osobitných predpisov.8) Osobitné predpisy8) tiež určia obsah a spôsob predkladania výkazov rozpočtových a príspevkových organizácií o ich hospodárení. ŠTVRTÁ ČASŤ HOSPODÁRENIE ROZPOČTOVÝCH ORGANIZÁCIÍ § 16 Rozpočet rozpočtovej organizácie (1) Rozpočtová organizácia hospodári s rozpočtovými prostriedkami, s prostriedkami prijatými od iných subjektov, s dotáciami (grantami) a s prostriedkami z doplnkových zdrojov (§ 21). (2) Rozpočtová organizácia zostavuje svoj rozpočet príjmov a výdavkov podľa rozpočtovej skladby. Riadi sa pritom záväznými úlohami a limitmi štátneho rozpočtu a ďalšími úlohami a limitmi určenými zriaďovateľom, najmä a) rozpočtované príjmy celkom, b) investičné výdavky celkom, c) neinvestičné výdavky celkom, z toho: mzdové prostriedky, výdavky na činnosť štátnej správy, výdavky na reprezentačné účely, d) dotácie a príspevky príspevkovým organizáciám a iným subjektom. (3) Pri dodržaní limitov môže rozpočtová organizácia počas rozpočtového roka upravovať vnútornú štruktúru svojich príjmov a výdavkov. (4) Zriaďovateľ určí, ktoré vnútorné organizačné jednotky v rámci rozpočtovej organizácie v jeho pôsobnosti budú hospodáriť iba so zvereným preddavkom. Zároveň určí výšku preddavku a obdobie, na ktoré sa poskytuje, prípadne na to splnomocní rozpočtovú organizáciu, na ktorej rozpočet je vnútorná organizačná jednotka hospodáriaca s preddavkom zapojená. Zriaďovateľ, prípadne rozpočtová organizácia, z ktorej rozpočtu sa preddavok poskytuje, zúčtuje príjmy a výdavky týchto vnútorných organizačných jednotiek najneskôr do konca rozpočtového roka. (5) Vzájomné započítanie príjmov a výdavkov je v rozpočtovej organizácii prípustné, len ak ide o dodatočnú úhradu predtým vynaložených výdavkov v tom istom rozpočtovom roku, ktorou iný subjekt refunduje rozpočtovej organizácii výdavky, ktoré za neho zaplatila. (6) Rozpočtová organizácia sústreďuje všetky príjmy svojho rozpočtu na svojom príjmovom rozpočtovom účte a realizuje všetky svoje výdavky zo svojho výdavkového rozpočtového účtu, zriadených v banke. Rozpočtová organizácia môže sústreďovať svoje príjmy na iných účtoch a realizovať rozpočtové výdavky z iných účtov len v prípadoch ustanovených touto vyhláškou, prípadne so súhlasom ministerstva financií. § 17 Financovanie hmotného a nehmotného majetku a opráv (1) Rozpočtová organizácia obstaráva hmotný majetok9) a financuje jeho technické zhodnotenie10) v rámci limitu investičných výdavkov určeného zriaďovateľom, ak táto vyhláška neustanovuje inak. (2) Rozpočtová organizácia je oprávnená prekročiť rozpočtový limit investičných výdavkov o prostriedky prijaté od iných subjektov na základe darovacej zmluvy, zmluvy o združení,3) dotácie (grantu) alebo o prostriedky získané z podnikateľskej činnosti. V prípade použitia doplnkových zdrojov odvedie organizácia tieto prostriedky na osobitný príjmový účet štátneho rozpočtu pre doplnkové zdroje a o výšku odvedených prostriedkov môže prekročiť určený limit investičných výdavkov. Nepoužitý zostatok takto prevedených prostriedkov vráti rozpočtová organizácia späť na účet, z ktorého boli poukázané. (3) Hmotný majetok vylúčený z odpisovania podľa osobitných predpisov,11) nehmotný majetok a opravy hmotného majetku financuje rozpočtová organizácia z neinvestičných prostriedkov. § 18 Úvery Rozpočtová organizácia nemôže prijať ani poskytovať úvery alebo vstupovať do úverových vzťahov ako ručiteľ, ak osobitný predpis neustanoví inak. § 19 Združovanie (1) Rozpočtová organizácia môže združovať prostriedky podľa osobitného predpisu,3) ak týmto združením prostriedkov nevznikne samostatná právnická osoba. Združené prostriedky sa evidujú na samostatnom mimorozpočtovom účte. (2) Rozpočtová organizácia je oprávnená poskytovať rozpočtové prostriedky v rámci zmluvy o združení iba na takú činnosť, ktorá je v súlade s činnosťou, na ktorú boli tieto prostriedky určené. § 20 (1) Rozpočtová organizácia môže uzatvoriť alebo zmeniť zmluvu o nájme, podľa ktorej prenájom končí prevodom vlastníctva hmotného majetku (leasingová zmluva), len so súhlasom zriaďovateľa. (2) Na nájom podľa odseku 1 musí rozpočtová organizácia viazať investičné výdavky vo výške zmluvne dohodnutých splátok hradených z neinvestičných výdavkov v jednotlivých rokoch trvania zmluvy, a to aj v prípade, že rozhodnutie o prevode vlastníctva k tomuto majetku bude prijaté až zmenou zmluvy; takáto zmena zmluvy musí byť schválená zriaďovateľom. § 21 Podnikateľská činnost rozpočtovej organizácie (1) Rozpočtová organizácia môže vykonávať podnikateľskú činnosť, ak tak ustanovujú osobitné predpisy.12) Výdavky na túto činnosť musia byť v plnej výške pokryté príjmami z nej. Rozdiel medzi príjmami a výdavkami zostáva v plnom rozsahu ako doplnkový zdroj ďalšieho rozvoja a skvalitňovania činnosti organizácie. Zostatok týchto prostriedkov sa prevádza do nasledujúceho roka. (2) Rozpočtová organizácia sleduje podnikateľskú činnosť na samostatnom bežnom účte. Príjmy a výdavky z tejto činnosti sa nerozpočtujú. (3) Príjmy z podnikateľskej činnosti sa môžu použiť najmä na a) krytie potrieb investičného a neinvestičného charakteru, b) odmeňovanie pracovníkov, ktorí sa zúčastňujú na podnikateľskej činnosti, c) združovanie prostriedkov, d) obstaranie cenných papierov a kapitálový vklad do činnosti iných subjektov. (4) Týmto nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov o financovaní vedľajšieho hospodárstva.13) PIATA ČASŤ HOSPODÁRENIE PRÍSPEVKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ § 22 Rozpočet príspevkovej organizácie (1) Príspevková organizácia hospodári podľa svojho rozpočtu nákladov, výkonov a hospodárskeho výsledku. Jej rozpočet zahrňuje tiež príspevky z rozpočtu zriaďovateľa (odvody do rozpočtu zriaďovateľa), prostriedky vlastných finančných fondov, prostriedky prijaté od iných subjektov, prostriedky poskytnuté zo štátnych fondov, prípadne prostriedky získané svojou podnikateľskou činnosťou. Príspevková organizácia nemôže byť zriaďovateľom inej rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie ani zakladateľom štátneho podniku.14) (2) Príspevková organizácia môže vkladať finančné prostriedky ako kapitál do činnosti iných subjektov a nakupovať cenné papiere iných subjektov len z prostriedkov svojho rezervného fondu. Činnosť takéhoto subjektu nemôže bezprostredne súvisieť s činnosťou príspevkovej organizácie. (3) Príspevková organizácia nemôže vystavovať obligácie a vystavovať a prijímať zmenky. § 23 Finančný vzťah k rozpočtu zriaďovateľa (1) Finančný vzťah medzi zriaďovateľom a príspevkovou organizáciou je určený záväznými úlohami a limitmi štátneho rozpočtu a ďalšími úlohami a limitmi určenými zriaďovateľom, napríklad a) príspevok na činnosť organizácie, b) účelový príspevok na obstaranie hmotného majetku, c) odvod z prevádzky, d) odvod z odpisov, e) výdavky na reprezentačné účely. (2) Príspevková organizácia uhradzuje výdavky na prevádzkovú činnosť, opravy a údržbu hmotného majetku, ako aj na obstaranie hmotného a nehmotného majetku z vlastných zdrojov. V prípade, že tieto potreby nemôže uhradiť svojimi vlastnými príjmami, zriaďovateľ prispieva na úhradu jej prevádzkovej a bežnej investičnej činnosti. (3) Výška príspevku a jeho čerpanie v priebehu rozpočtového roka sú viazané na jednotku výkonu, ktoré určí zriaďovateľ po dohode s ministerstvom financií. Ak nie je príspevok viazaný na jednotku výkonu, je organizácia oprávnená čerpať príspevok do výšky určeného príspevku. Príspevok nezahrňuje výdavky na riešenie štátnych objednávok a úloh v oblasti vedy a výskumu. (4) Zriaďovateľ môže v príspevkovej organizácii uložiť neplánovaný odvod z prevádzky, krátiť alebo zvýšiť príspevok pri zmene a nedodržaní podmienok, za ktorých bol určený finančný vzťah medzi zriaďovateľom a organizáciou. (5) Zriaďovateľ stanovuje príspevkovej organizácii výšku účelového príspevku na obstaranie ním určeného hmotného majetku. V prípade, že doba realizácie presahuje rozpočtový rok, účelový príspevok sa určí záväzne na celú dobu obstarávania, s orientačným rozdelením na jednotlivé rozpočtové roky. Ak pri obstarávaní dôjde k úspore rozpočtových nákladov (nie v dôsledku zmeny projektu) alebo k prekročeniu rozpočtových nákladov, určený účelový príspevok sa nemení. § 24 Podnikateľská činnosť príspevkovej organizácie (1) Príspevková organizácia môže vykonávať so súhlasom zriaďovateľa podnikateľskú činnosť nad rámec hlavnej činnosti, pre ktorú bola zriadená, iba ak plní úlohy určené zriaďovateľom, výdavky na túto činnosť plne pokrývajú príjmy z nej a prostriedky získané touto činnosťou používa na skvalitňovanie služieb poskytovaných v oblasti hlavnej činnosti. (2) Príspevková organizácia sleduje podnikateľskú činnosť na samostatnom bežnom účte. Príjmy a výdavky z tejto činnosti sa nerozpočtujú. (3) Príjmy z podnikateľskej činnosti sa môžu použiť najmä na a) krytie potrieb investičného a neinvestičného charakteru, b) odmeňovanie pracovníkov, ktorí sa zúčastňujú na podnikateľskej činnosti, c) združovanie prostriedkov, d) splácanie úverov, e) obstaranie cenných papierov a kapitálový vklad do činnosti iných subjektov. § 25 Odvody (1) Odvod z prevádzky sa určí príspevkovej organizácii, ak jej rozpočtované príjmy (výnosy) prekračujú jej rozpočtované výdavky (náklady). (2) Odvod z odpisov sa výnimočne určí, ak sa počíta s utlmením rozvoja organizácie alebo s jej zrušením. (3) Príspevková organizácia, ktorá je na rozpočet zriadovateľa zapojená odvodom, vykonáva v priebehu rozpočtového roka preddavkový odvod do rozpočtu zriaďovateľa, a to najneskôr do tretieho kalendárneho dňa pred koncom každého mesiaca. § 26 Odpisy Odpisovanie hmotného majetku upravujú osobitné predpisy.15) § 27 Finančné fondy príspevkovej organizácie (1) Príspevková organizácia zriaďuje a) fond reprodukcie hmotného majetku, b) rezervný fond. (2) Ďalšie finančné fondy môže príspevková organizácia zriadiť, ak tak ustanoví osobitný predpis. (3) Prostriedky získané zo zlepšeného výsledku rozpočtového hospodárenia a z výsledku hospodárenia z podnikaťelskej činnosti po zdanení prevádza príspevková organizácia do rezervného fondu. (4) Prevod do rezervného fondu vykoná príspevková organizácia preddavkovo koncom roka. Definitívne zúčtovanie prídelu do rezervného fondu vykoná príspevková organizácia po potvrdení oprávnenosti prevodu schválením účtovnej závierky zriaďovateľom. § 28 Fond reprodukcie hmotného majetku (1) Rozsah obstarávania hmotného majetku príspevkovej organizácie je určený výškou prostriedkov vo fonde reprodukcie hmotného majetku. (2) Zdrojom fondu reprodukcie hmotného majetku sú a) odpisy hmotného majetku, b) výnos z predaja a likvidácie hmotného majetku, c) príspevky od iných subjektov podľa uzavretých zmlúv o združovaní prostriedkov, d) prevody z rezervného fondu, e) dotácie zo štátnych fondov na obstaranie hmotného majetku, f) úver, g) dary a výnosy povolených verejných zbierok, h) časť príspevku na činnosť vyčlenená organizáciou na obstaranie hmotného majetku organizácie, i) prostriedky zo štátneho rozpočtu poskytované prostredníctvom rozpočtu zriaďovateľa na obstaranie hmotného majetku. (3) Fond reprodukcie hmotného majetku sa používa na a) financovanie obstarávania hmotného a nehmotného majetku, b) poskytovanie prostriedkov podľa uzavretých zmlúv o združovaní prostriedkov, c) splátky úverov prijatých ná financovanie potrieb podľa tohto odseku, d) na financovanie opráv ako doplnkový zdroj. (4) Účely uvedené v odseku 3 písm. a) a d) sa financujú z tohto fondu bez ohľadu na to, či sú realizované dodávateľsky alebo vo vlastnej réžii. § 29 Rezervný fond (1) Rezervný fond sa tvorí zo zlepšeného výsledku rozpočtového hospodárenia. Ďalej sú zdrojom fondu darované prostriedky a výsledok hospodárenia z podnikateľskej činnosti po zdanení. (2) Zlepšený výsledok hospodárenia nemôže byť dosiahnutý nesplnením úloh, obmedzovaním alebo zhoršovaním kvality služieb alebo zmenou podmienok, za ktorých boli záväzné úlohy a limity organizácii určené. (3) Rezervný fond sa používa na a) úhradu rozpočtom nezabezpečených neinvestičných potrieb, vrátane mzdových prostriedkov, pričom výdavky na mzdové prostriedky nesmú prekročiť 20 % prídelu do fondu, b) doplnenie zdrojov na obstaranie hmotného majetku, c) úhradu sankcií za porušenie právnych predpisov, d) splátky úverov a úrokov z nich, e) úhradu zhoršeného výsledku hospodárenia, f) krytie časového nesúladu medzi príjmami a výdavkami počas rozpočtového roka, g) obstaranie cenných papierov a na kapitálový vklad do činnosti iných subjektov, h) dobrovoľné príspevky a dary. § 30 Úvery Príspevková organizácia môže prijímať úvery bez nárokov na štátny rozpočet alebo rozpočet zriaďovateľa, ak je zabezpečená ich návratnosť a splatenie úrokov z výnosu jej hospodárenia, prípadne z jej rezervného fondu. Za tieto úvery štátny rozpočet neručí. § 31 Združovanie prostriedkov (1) Zmluvy o združení uzatvára príspevková organizácia podľa osobitného predpisu.3) Týmto združením prostriedkov nemôže vzniknúť samostatná právnická osoba. (2) Príspevková organizácia uskutočňuje platby podľa uzavretej zmluvy len zo zdrojov, ktoré je oprávnená použiť na činnosť, ktorá je predmetom zmluvy. (3) Prostriedky, ktoré príspevková organizácia získa podľa zmluvy o združení prostriedkov na účelovú investičnú činnosť, sú zdrojom fondu reprodukcie hmotného majetku. Prostriedky určené podľa zmluvy o združení prostriedkov na prevádzkovú činnosť prevedie na konci rozpočtového roka vo výške rozdielu medzi prijatými a vynaloženými prostriedkami na ťarchu alebo v prospech rezervného fondu. § 32 (1) Príspevková organizácia môže uzatvárať zmluvu o nájme, podľa ktorej prenájom končí prevodom vlastníctva hmotného majetku, ak a) doba nájmu je dlšia ako 40 % doby jej odpisovania podľa osobitného predpisu, najmenej však 3 roky, b) kúpna cena veci nie je vyššia ako zostatková cena, ktorú by vec mala pri odpisovaní podľa osobitného predpisu.15) (2) Ak sa predáva vec, ktorá bola predmetom nájomnej (leasingovej) zmluvy uzatvorenej najmenej na tri roky, po jej ukončení nájomcovi v iných prípadoch, než je uvedené v odseku 1, možno tento predaj uskutočniť iba za podmienky, že kúpna cena bude nižšia alebo rovnaká ako zostatková cena, ktorú by mala vec pri odpisovaní podľa osobitného predpisu. (3) Príspevková organizácia môže uzatvoriť nájomnú (leasingovú) zmluvu podľa odseku 1 len po predložení minimálne troch rôznych ponúk leasingových spoločností okrem ponúk dcérskych spoločností. (4) Príspevková organizácia môže prenajímať hmotný majetok9) iba so súhlasom zriaďovateľa. ŠIESTA ČASŤ OSOBITNÉ VÝDAVKY ROZPOČTOVÝCH A PRÍSPEVKOVÝCH ORGANIZÁCIÍ § 33 (1) Osobitné výdavky rozpočtových a príspevkových organizácií (ďalej len „organizácie“) sú výdavky na a) zdravotnícke zariadenia organizácií, ak osobitný predpis neustanovuje inak,16) b) závodné stravovanie podľa osobitného predpisu,17) c) vzdelávanie pracovníkov, a to na 1. vzdelávacie zariadenia, 2. školenia, sympózia, kongresy a konferencie, 3. periodickú a neperiodickú tlač a iné prostriedky slúžiace na vzdelávanie pracovníkov pre potreby organizácie, d) zmluvné poistenie a zákonné poistenie zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel, e) ubytovacie zariadenia a ubytovanie pracovníkov v rozsahu určenom osobitnými predpismi, f) predškolské zariadenia a zariadenia pre výchovu učňov, ak osobitný predpis neustanoví inak,18) g) rekreačné zariadenia organizácie, h) reprezentačné a propagačné účely, a to: 1. na pohostenie pri oficiálnych návštevách a na výdavky spojené s pobytom oficiálnych hostí, 2. na občerstvenie účastníkov porád, konferencií a iných pracovných príležitostí, 3. na propagáciu a reklamu, ak bezprostredne súvisia s činnosťou organizácie. (2) Pre účely tejto vyhlášky sa za oficiálnu návštevu považuje tuzemská alebo zahraničná delegácia, ktorá prerokúva zásadné politické alebo hospodárske otázky. Výdavky spojené s pobytom oficiálnych hostí sú výdavky na ich ubytovanie, stravovanie, dopravu, tlmočenie, vstupné na kultúrny program; vedúci ústredného orgánu môže zahraničnej delegácii v spoločensky nutnej miere poskytnúť primeraný dar. Pre účely tejto vyhlášky sa za občerstvenie považuje káva, čaj, nealkoholické nápoje, prípadne jednoduché jedlo podľa povahy a dĺžky trvania akcie. (3) Výdavky na reprezentačné účely môžu byť použité iba v prípade, keď si to vyžadujú polické, hospodárske a spoločenské dôvody. Za úroveň a rozsah reprezentačných výdavkov zodpovedá vedúci organizácie. (4) V štátnom rozpočte sa môže určiť limit osobitných výdavkov súhrnne pre ústredný orgán a organizácie v jeho pôsobnosti. V rámci tohto limitu sa osobitne vyčlení limit výdavkov na reprezentačné a propagačné účely. § 34 (1) Organizácie sú povinné uhradzovať osobitné výdavky v najnutnejšej miere, pri zachovaní maximálnej hospodárnosti a vecnej podloženosti. (2) Náhrady za prenájom zariadení pre účely upravované touto vyhláškou uhradzujú organizácie z neinvestičných prostriedkov. SIEDMA ČASŤ SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA § 35 Zmena spôsobu financovania organizácií Pri zriaďovaní alebo zrušovaní organizácií, ako aj pri zmene ich podriadenosti a spôsobu financovania musia byť návrhy na zmenu spôsobu financovania predložené najneskôr do 30. júna bežného rozpočtového roka; v rovnakej lehote musia byť vzájomne odsúhlasené pripravované delimitácie a predložené delimitačné protokoly. V delimitačných protokoloch musí byť uvedené, ktoré záväzné úlohy a limity ich rozpočtov budú menené. § 36 Výnimky Výnimky z tejto vyhlášky môže povoliť na návrh zriaďovateľa v odôvodnených prípadoch ministerstvo financií. § 37 Prechodné ustanovenia (1) Prídely do osobitných fondov za rok 1992 vykonajú rozpočtové a príspevkové organizácie podľa doterajších predpisov. Prostriedky získané vedľajšou hospodárskou činnosťou prevedú rozpočtové a príspevkové organizácie do svojho rezervného fondu. (2) Rozpočtové organizácie do konca roka 1993 vyčerpajú prostriedky svojich osobitných fondov podľa doterajších predpisov. (3) Príspevkové organizácie do konca roka 1993 vyčerpajú prostriedky svojich osobitných fondov okrem fondu reprodukcie základných prostriedkov a rezervného fondu podľa doterajších predpisov. Prostriedky fondu reprodukcie základných prostriedkov prevedú odo dňa účinnosti tejto vyhlášky do fondu reprodukcie hmotného majetku. (4) Nájom hmotného majetku (§ 20 a 32), ktorý vznikol pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky, sa riadi uzatvorenou zmluvou. (5) Výnimky z finančného hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií, povolené podľa doterajších predpisov, strácajú platnosť po uplynutí dvoch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky. § 38 Záverečné ustanovenie Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 126/1991 Zb. o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu a o hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií. § 39 Účinnosť Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Minister: Ing. Tóth CSc. v. r. 1) § 4 ods. 1 písm. g) zákona NR SR č. 567/1992 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky. 2) § 5 zákona NR SR č. 567/1992 Zb. 3) § 829 a nasl. Občianskeho zákonníka. 4) Napr. zákon SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve. 5) Zákon č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam. Zákon SNR č. 266/1992 Zb. o katastri nehnuteľností v Slovenskej republike. 6) Napr. zákon č. 1/1992 Zb. o mzde a odmene za pracovnú pohotovosť a priemernom zárobku. Zákon č. 143/1992 Zb. o plate a odmene za pracovnú pohotovosť v rozpočtových organizáciách a niektorých ďalších organizáciách a orgánoch. 7) Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách. 8) Zákon č. 563/1991 Zb. o účtovníctve. 9) § 26 zákona č. 286/1992 Zb. o daniach z príjmov. 10) § 33 zákona č. 286/1992 Zb. 11) § 27 zákona č. 286/1992 Zb. 12) Napr. zákon č. 172/1990 Zb. o vysokých školách. 13) Napr. nariadenie vlády ČSSR č. 137/1989 Zb. o závodnom stravovaní. 14) Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku. 15) Zákon č. 286/1992 Zb. 16) Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona č. 419/1991 Zb. (úplné znenie č. 96/1991 Zb.). 17) Nariadenie vlády ČSSR č. 137/1989 Zb. o závodnom stravovaní. 18) Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov. Zákon SNR č. 542/1990 Zb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 639/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 639/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o výpočte preddavku na daň z príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti a funkčných požitkov za mesačné obdobie Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 131/1992 * § 1 - (1) Preddavok na daň z príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti a funkčných požitkov1) (ďalej len „preddavok“) sa na mesačné obdobie zistí podľa tabuľky, ktorá tvorí prílohu tejto vyhlášky. * § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. * Príloha vyhlášky č. 639/1992 Zb. Aktuální znění od 1. 1. 1993 639 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 16. decembra 1992 o výpočte preddavku na daň z príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti a funkčných požitkov na mesačné obdobie Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 80 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 511/1992 Zb. o správe daní a poplatkov a o zmenách v sústave územných finančných orgánov ustanovuje: § 1 (1) Preddavok na daň z príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti a funkčných požitkov1) (ďalej len „preddavok“) sa na mesačné obdobie zistí podľa tabuľky, ktorá tvorí prílohu tejto vyhlášky. (2) Preddavok sa vypočíta zo zdaniteľnej mzdy2) zaokrúhlenej do 100 Kčs na celé koruny hore a nad 100 Kčs na celé stokoruny hore. (3) Preddavky na mesačné obdobie uvedené v prílohe tejto vyhlášky sú vypočítané z ročnej sadzby dane z príjmov fyzických osôb3) prepočítanej na mesačné obdobie takto Zdaniteľná mzda| preddavok na daň| ze zdaniteľnej mzdy presahujúcej ---|---|--- nad Kčs| do Kčs -| 5 000| 15%| | 5 000| 10 000| 750 Kčs + 20 %| -“-| 5 000 Kčs 10 000| 15 000| 1 750 Kčs + 25 %| -“-| 10 000 Kčs 15 000| 45 000| 3 000 Kčs + 32 %| -“-| 15 000 Kčs 45 000| 90 000| 12 600 Kčs + 40 %| -“-| 45 000 Kčs 90 000| a viac| 30 600 Kčs + 47 %| -“-| 90 000 Kčs. § 2 Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Minister: Ing. Tóth CSc. v. r. Príloha vyhlášky č. 639/1992 Zb. Tabuľka preddavkov na daň z príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti a funkčných požitkov na mesačné obdobie Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs ---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- | | 3 000| 450| 8 000| 1 350| 13 000| 2 500| 18 000| 3 960 | | 100| 465| 100| 1 370| 100| 2 525| 100| 3 992 | | 200| 480| 200| 1 390| 200| 2 550| 200| 4 024 | | 300| 495| 300| 1 410| 300| 2 575| 300| 4 056 | | 400| 510| 400| 1 430| 400| 2 600| 400| 4 088 | | 500| 525| 500| 1 450| 500| 2 625| 500| 4 120 | | 600| 540| 600| 1 470| 600| 2 650| 600| 4 152 1 - 6| 1| 700| 555| 700| 1 490| 700| 2 675| 700| 4 184 7- 13| 2| 800| 570| 800| 1 510| 800| 2 700| 800| 4 216 14 - 20| 3| 900| 585| 900| 1 530| 900| 2 725| 900| 4 248 | | | | | | | | | 21 - 26| 4| 4 000| 600| 9 000| 1 550| 14 000| 2 750| 19 000| 4 280 27 - 33| 5| 100| 615| 100| 1 570| 100| 2 775| 100| 4 312 34 - 40| 6| 200| 630| 200| 1 590| 200| 2 800| 200| 4 344 41 - 46| 7| 300| 645| 300| 1 610| 300| 2 825| 300| 4 376 47 - 53| 8| 400| 660| 400| 1 630| 400| 2 850| 400| 4 408 54 - 60| 9| 500| 675| 500| 1 650| 500| 2 875| 500| 4 440 61 - 66| 10| 600| 690| 600| 1 670| 600| 2 900| 600| 4 472 67 - 73| 11| 700| 705| 700| 1 690| 700| 2 925| 700| 4 504 74 - 80| 12| 800| 720| 800| 1 710| 800| 2 950| 800| 4 536 81 - 86| 13| 900| 735| 900| 1 730| 900| 2 975| 900| 4 568 | | | | | | | | | 87 - 93| 14| 5 000| 750| 10 000| 1 750| 15 000| 3 000| 20 000| 4 600 94 - 100| 15| 100| 770| 100| 1 775| 100| 3 032| 100| 4 632 200| 30| 200| 790| 200| 1 800| 200| 3 064| 200| 4 664 300| 45| 300| 810| 300| 1 825| 300| 3 096| 300| 4 696 400| 60| 400| 830| 400| 1 850| 400| 3 128| 400| 4 728 500| 75| 500| 850| 500| 1 875| 500| 3 160| 500| 4 760 600| 90| 600| 870| 600| 1 900| 600| 3 192| 600| 4 792 700| 105| 700| 890| 700| 1 925| 700| 3 224| 700| 4 824 800| 120| 800| 910| 800| 1 950| 800| 3 256| 800| 4 856 900| 135| 900| 930| 900| 1 975| 900| 3 288| 900| 4 888 | | | | | | | | | 1 000| 150| 6 000| 950| 11 000| 2 000| 16 000| 3 320| 21 000| 4 920 100| 165| 100| 970| 100| 2 025| 100| 3 352| 100| 4 952 200| 180| 200| 990| 200| 2 050| 200| 3 384| 200| 4 984 300| 195| 300| 1 010| 300| 2 075| 300| 3 416| 300| 5 016 400| 210| 400| 1 030| 400| 2 100| 400| 3 448| 400| 5 048 500| 225| 500| 1 050| 500| 2 125| 500| 3 480| 500| 5 080 600| 240| 600| 1 070| 600| 2 150| 600| 3 512| 600| 5 112 700| 255| 700| 1 090| 700| 2 175| 700| 3 544| 700| 5 144 800| 270| 800| 1 110| 800| 2 200| 800| 3 576| 800| 5 176 900| 285| 900| 1 130| 900| 2 225| 900| 3 608| 900| 5 208 | | | | | | | | | 2 000| 300| 7 000| 1 150| 12 000| 2 250| 17 000| 3 640| 22 000| 5 240 100| 315| 100| 1 170| 100| 2 275| 100| 3 672| 100| 5 272 200| 330| 200| 1 190| 200| 2 300| 200| 3 704| 200| 5 304 300| 345| 300| 1 210| 300| 2 325| 300| 3 736| 300| 5 336 400| 360| 400| 1 230| 400| 2 350| 400| 3 768| 400| 5 368 500| 375| 500| 1 250| 500| 2 375| 500| 3 800| 500| 5 400 600| 390| 600| 1 270| 600| 2 400| 600| 3 832| 600| 5 432 700| 405| 700| 1 290| 700| 2 425| 700| 3 864| 700| 5 464 800| 420| 800| 1 300| 800| 2 450| 800| 3 896| 800| 5 496 900| 435| 900| 1 330| 900| 2 475| 900| 3 928| 900| 5 528 | | | | | | | | | Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs 23 000| 5 560| 28 000| 7 160| 33 000| 8 760| 38 000| 10 360| 43 000| 11 960 100| 5 592| 100| 7 192| 100| 8 792| 100| 10 392| 100| 11 992 200| 5 624| 200| 7 224| 200| 8 824| 200| 10 424| 200| 12 024 300| 5 656| 300| 7 256| 300| 8 856| 300| 10 456| 300| 12 056 400| 5 688| 400| 7 288| 400| 8 888| 400| 10 488| 400| 12 088 500| 5 720| 500| 7 320| 500| 8 920| 500| 10 520| 500| 12 120 600| 5 752| 600| 7 352| 600| 8 952| 600| 10 552| 600| 12 152 700| 5 784| 700| 7 384| 700| 8 984| 700| 10 584| 700| 12 184 800| 5 816| 800| 7 416| 800| 9 016| 800| 10 616| 800| 12 216 900| 5 848| 900| 7 448| 900| 9 048| 900| 10 648| 900| 12 248 | | | | | | | | | 24 000| 5 880| 29 000| 7 480| 34 000| 9 080| 39 000| 10 680| 44 000| 12 280 100| 5 912| 100| 7 512| 100| 9 112| 100| 10 712| 100| 12 312 200| 5 944| 200| 7 544| 200| 9 144| 200| 10 744| 200| 12 344 300| 5 976| 300| 7 576| 300| 9 176| 300| 10 776| 300| 12 376 400| 6 008| 400| 7 608| 400| 9 208| 400| 10 808| 400| 12 408 500| 6 040| 500| 7 640| 500| 9 240| 500| 10 840| 500| 12 440 600| 6 072| 600| 7 672| 600| 9 272| 600| 10 872| 600| 12 472 700| 6 104| 700| 7 704| 700| 9 304| 700| 10 904| 700| 12 504 800| 6 136| 800| 7 736| 800| 9 336| 800| 10 936| 800| 12 536 900| 6 168| 900| 7 768| 900| 9 368| 900| 10 968| 900| 12 568 | | | | | | | | | 25 000| 6 200| 30 000| 7 800| 35 000| 9 400| 40 000| 11 000| 45 000| 12 600 100| 6 232| 100| 7 832| 100| 9 432| 100| 11 032| 100| 12 640 200| 6 264| 200| 7 864| 200| 9 464| 200| 11 064| 200| 12 680 300| 6 296| 300| 7 896| 300| 9 496| 300| 11 096| 300| 12 720 400| 6 328| 400| 7 928| 400| 9 528| 400| 11 128| 400| 12 760 500| 6 360| 500| 7 960| 500| 9 560| 500| 11 160| 500| 12 800 600| 6 392| 600| 7 992| 600| 9 592| 600| 11 192| 600| 12 840 700| 6 424| 700| 8 024| 700| 9 624| 700| 11 224| 700| 12 880 800| 6 456| 800| 8 056| 800| 9 656| 800| 11 256| 800| 12 920 900| 6 488| 900| 8 088| 900| 9 688| 900| 11 288| 900| 12 960 | | | | | | | | | 26 000| 6 520| 31 000| 8 120| 36 000| 9 720| 41 000| 11 320| 46 000| 13 000 100| 6 552| 100| 8 152| 100| 9 752| 100| 11 352| 100| 13 040 200| 6 584| 200| 8 184| 200| 9 784| 200| 11 384| 200| 13 080 300| 6 616| 300| 8 216| 300| 9 816| 300| 11 416| 300| 13 120 400| 6 648| 400| 8 248| 400| 9 848| 400| 11 448| 400| 13 160 500| 6 680| 500| 8 280| 500| 9 880| 500| 11 480| 500| 13 200 600| 6 712| 600| 8 312| 600| 9 912| 600| 11 512| 600| 13 240 700| 6 744| 700| 8 344| 700| 9 944| 700| 11 544| 700| 13 280 800| 6 776| 800| 8 376| 800| 9 976| 800| 11 576| 800| 13 320 900| 6 808| 900| 8 408| 900| 10 008| 900| 11 608| 900| 13 360 | | | | | | | | | 27 000| 6 840| 32 000| 8 440| 37 000| 10 040| 42 000| 11640| 47 000| 13 400 100| 6 872| 100| 8 472| 100| 10 072| 100| 11 672| 100| 13 440 200| 6 904| 200| 8 504| 200| 10 104| 200| 11 704| 200| 13 480 300| 6 936| 300| 8 536| 300| 10 136| 300| 11 736| 300| 13 520 400| 6 968| 400| 8 568| 400| 10 168| 400| 11 768| 400| 13 560 500| 7 000| 500| 8 600| 500| 10 200| 500| 11 800| 500| 13 600 600| 7 032| 600| 8 632| 600| 10 232| 600| 11 832| 600| 13 640 700| 7 064| 700| 8 664| 700| 10 264| 700| 11 864| 700| 13 680 800| 7 096| 800| 8 696| 800| 10 296| 800| 11 896| 800| 13 720 900| 7 128| 900| 8 728| 900| 10 328| 900| 11 928| 900| 13 760 | | | | | | | | | Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs 48 000| 13 800| 53 000| 15 800| 58 000| 17 800| 63 000| 19 800| 68 000| 21 800 100| 13 840| 100| 15 840| 100| 17 840| 100| 19 840| 100| 21 840 200| 13 880| 200| 15 880| 200| 17 880| 200| 19 880| 200| 21 880 300| 13 920| 300| 15 920| 300| 17 920| 300| 19 920| 300| 21 920 400| 13 960| 400| 15 960| 400| 17 960| 400| 19 960| 400| 21 960 500| 14 000| 500| 16 000| 500| 18 000| 500| 20 000| 500| 22 000 600| 14 040| 600| 16 040| 600| 18 040| 600| 20 040| 600| 22 040 700| 14 080| 700| 16 080| 700| 18 080| 700| 20 080| 700| 22 080 800| 14 120| 800| 16 120| 800| 18 120| 800| 20 120| 800| 22 120 900| 14 160| 900| 16 160| 900| 18 160| 900| 20 160| 900| 22 160 | | | | | | | | | 49 000| 14 200| 54 000| 16 200| 59 000| 18 200| 64 000| 20 200| 69 000| 22 200 100| 14 240| 100| 16 240| 100| 18 240| 100| 20 240| 100| 22 240 200| 14 280| 200| 16 280| 200| 18 280| 200| 20 280| 200| 22 280 300| 14 320| 300| 16 320| 300| 18 320| 300| 20 320| 300| 22 320 400| 14 360| 400| 16 360| 400| 18 360| 400| 20 360| 400| 22 360 500| 14 400| 500| 16 400| 500| 18 400| 500| 20 400| 500| 22 400 600| 14 440| 600| 16 440| 600| 18 440| 600| 20 440| 600| 22 440 700| 14 480| 700| 16 480| 700| 18 480| 700| 20 480| 700| 22 480 800| 14 520| 800| 16 520| 800| 18 520| 800| 20 520| 800| 22 520 900| 14 560| 900| 16 560| 900| 18 560| 900| 20 560| 900| 22 560 | | | | | | | | | 50 000| 14 600| 55 000| 16 600| 60 000| 18 600| 65 000| 20 600| 70 000| 22 600 100| 14 640| 100| 16 640| 100| 18 640| 100| 20 640| 100| 22 640 200| 14 680| 200| 16 680| 200| 18 680| 200| 20 680| 200| 22 680 300| 14 720| 300| 16 720| 300| 18 720| 300| 20 720| 300| 22 720 400| 14 760| 400| 16 760| 400| 18 760| 400| 20 760| 400| 22 760 500| 14 800| 500| 16 800| 500| 18 800| 500| 20 800| 500| 22 800 600| 14 840| 600| 16 840| 600| 18 840| 600| 20 840| 600| 22 840 700| 14 880| 700| 16 880| 700| 18 880| 700| 20 880| 700| 22 880 800| 14 920| 800| 16 920| 800| 18 920| 800| 20 920| 800| 22 920 900| 14 960| 900| 16 960| 900| 18 960| 900| 20 960| 900| 22 960 | | | | | | | | | 51 000| 15 000| 56 000| 17 000| 61 000| 19 000| 66 000| 21 000| 71 000| 23 000 100| 15 040| 100| 17 040| 100| 19 040| 100| 21 040| 100| 23 040 200| 15 080| 200| 17 080| 200| 19 080| 200| 21 080| 200| 23 080 300| 15 120| 300| 17 120| 300| 19 120| 300| 21 120| 300| 23 120 400| 15 160| 400| 17 160| 400| 19 160| 400| 21 160| 400| 23 160 500| 15 200| 500| 17 200| 500| 19 200| 500| 21 200| 500| 23 200 600| 15 240| 600| 17 240| 600| 19 240| 600| 21 240| 600| 23 240 700| 15 280| 700| 17 280| 700| 19 280| 700| 21 280| 700| 23 280 800| 15 320| 800| 17 320| 800| 19 320| 800| 21 320| 800| 23 320 900| 15 360| 900| 17 360| 900| 19 360| 900| 21 360| 900| 23 360 | | | | | | | | | 52 000| 15 400| 57 000| 17 400| 62 000| 19 400| 67 000| 21 400| 72 000| 23 400 100| 15 440| 100| 17 440| 100| 19 440| 100| 21 440| 100| 23 440 200| 15 480| 200| 17 480| 200| 19 480| 200| 21 480| 200| 23 480 300| 15 520| 300| 17 520| 300| 19 520| 300| 21 520| 300| 23 520 400| 15 560| 400| 17 560| 400| 19 560| 400| 21 560| 400| 23 560 500| 15 600| 500| 17 600| 500| 19 600| 500| 21 600| 500| 23 600 600| 15 640| 600| 17640| 600| 19 640| 600| 21 640| 600| 23 640 700| 15 680| 700| 17 680| 700| 19 680| 700| 21 680| 700| 23 680 800| 15 720| 800| 17 720| 800| 19 720| 800| 21 720| 800| 23 720 900| 15 760| 900| 17 760| 900| 19 760| 900| 21 760| 900| 23 760 | | | | | | | | | Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs| Zdaniteľná mzda v Kčs| Preddavok v Kčs 73 000| 23 800| 77 000| 25 400| 81 000| 27 000| 85 000| 28 600| 89 000| 30 200 100| 23 840| 100| 25 440| 100| 27 040| 100| 28 640| 100| 30 240 200| 23 880| 200| 25 480| 200| 27 080| 200| 28 680| 200| 30 280 300| 23 920| 300| 25 520| 300| 27 120| 300| 28 720| 300| 30 320 400| 23 960| 400| 25 560| 400| 27 160| 400| 28 760| 400| 30 360 500| 24 000| 500| 25 600| 500| 27 200| 500| 28 800| 500| 30 400 600| 24 040| 600| 25 640| 600| 27 240| 600| 28 840| 600| 30 440 700| 24 080| 700| 25 680| 700| 27 280| 700| 28 880| 700| 30 480 800| 24 120| 800| 25 720| 800| 27 320| 800| 28 920| 800| 30 520 900| 24 160| 900| 25 760| 900| 27 360| 900| 28 960| 900| 30 560 | | | | | | | | | 74 000| 24 200| 78 000| 25 800| 82 000| 27 400| 86 000| 29 000| 90 000| 30 600 100| 24 240| 100| 25 840| 100| 27 440| 100| 29 040| | 200| 24 280| 200| 25 880| 200| 27 480| 200| 29 080| | 300| 24 320| 300| 25 920| 300| 27 520| 300| 29 120| | 400| 24 360| 400| 25 960| 400| 27 560| 400| 29 160| | 500| 24 400| 500| 26 000| 500| 27 600| 500| 29 200| | 600| 24 440| 600| 26 040| 600| 27 640| 600| 29 240| | 700| 24 480| 700| 26 080| 700| 27 680| 700| 29 280| | 800| 24 520| 800| 26 120| 800| 27 720| 800| 29 320| | 900| 24 560| 900| 26 160| 900| 27 760| 900| 29 360| | | | | | | | | | | 75 000| 24 600| 79 000| 26 200| 83 000| 27 800| 87 000| 29 400| | 100| 24 640| 100| 26 240| 100| 27 840| 100| 29 440| | 200| 24 680| 200| 26 280| 200| 27 880| 200| 29 480| | 300| 24 720| 300| 26 320| 300| 27 920| 300| 29 520| | 400| 24 760| 400| 26 360| 400| 27 960| 400| 29 560| | 500| 24 800| 500| 26 400| 500| 28 000| 500| 29 600| | 600| 24 840| 600| 26 440| 600| 28 040| 600| 29 640| | 700| 24 880| 700| 26 480| 700| 28 080| 700| 29 680| | 800| 24 920| 800| 26 520| 800| 28 120| 800| 29 720| | 900| 24 960| 900| 26 560| 900| 28 160| 900| 29 760| | | | | | | | | | | 76 000| 25 000| 80 000| 26 600| 84 000| 28 200| 88 000| 29 800| | 100| 25 040| 100| 26 640| 100| 28 240| 100| 29 840| | 200| 25 080| 200| 26 680| 200| 28 280| 200| 29 880| | 300| 25 120| 300| 26 720| 300| 28 320| 300| 29 920| | 400| 25 160| 400| 26 760| 400| 28 360| 400| 29 960| | 500| 25 200| 500| 26 800| 500| 28 400| 500| 30 000| | 600| 25 240| 600| 26 840| 600| 28 440| 600| 30 040| | 700| 25 280| 700| 26 880| 700| 28 480| 700| 30 080| | 800| 25 320| 800| 26 920| 800| 28 520| 800| 30 120| | 900| 25 360| 900| 26 960| 900| 28 560| 900| 30 160| | | | | | | | | | | Ak presahuje zdaniteľná mzda za kalendárny mesiac 90 000 Kčs, je daň 30 600 Kčs + 47 % zo sumy presahujúcej 90 000 Kčs. 1) § 6 zákona č. 286/1992 Zb. o daniach z príjmov. 2) § 80 ods. 1 zákona SNR č. 511/1992 Zb. o správe daní a poplatkov a o zmenách v sústave územných finančných orgánov. 3) § 16 zákona č. 286/1992 Zb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 640/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 640/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou se ustanovujú sídla a obvody pôsobnosti územných finančných orgánov Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 131/1992 * § 1 - Sídlom Ústredného daňového riaditeľstva Slovenskej republiky je Banská Bystrica. * § 2 - Sídlom správ finančnej kontroly je Bratislava, Zvolen a Košice. * § 3 - Sídla a obvody pôsobnosti daňových úradov a obvody pôsobnosti správ finančnej kontroly sú uvedené v prílohe tejto vyhlášky. * § 4 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 316/1991 Zb., ktorou sa ustanovujú sídla a obvody pôsobnosti daňových orgánov. * § 5 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. * Príloha vyhlášky č. 640/1992 Zb. Aktuální znění od 1. 1. 1993 640 VYHLÁŠKA Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 16. decembra 1992, ktorou sa ustanovujú sídla a obvody pôsobnosti územných finančných orgánov Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 2 ods. 3 a ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Zb. o územných finančných orgánoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 136/1992 Zb. a v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 511/1992 Zb. ustanovuje: § 1 Sídlom Ústredného daňového riaditeľstva Slovenskej republiky je Banská Bystrica. § 2 Sídlom správ finančnej kontroly je Bratislava, Zvolen a Košice. § 3 Sídla a obvody pôsobnosti daňových úradov a obvody pôsobnosti správ finančnej kontroly sú uvedené v prílohe tejto vyhlášky. § 4 Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 316/1991 Zb., ktorou sa ustanovujú sídla a obvody pôsobnosti daňových orgánov. § 5 Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Minister: Ing. Tóth CSc. v. r. Príloha vyhlášky č. 640/1992 Zb. Sídla a obvody pôsobnosti daňových úradov v Slovenskej republike podľa územných obvodov okresov, vrátane územného obvodu hl. mesta SR Bratislavy a správ finančnej kontroly I. Sídla a pôsobnosť daňových úradov Hlavné mesto SR Bratislava Daňový úrad Bratislava I územný obvod mestskej časti Staré Mesto, Daňový úrad Bratislava II územné obvody mestských častí Podunajské Biskupice, Ružinov, Vrakuňa, Daňový úrad Bratislava III územné obvody mestských častí Nové Mesto, Rača, Vajnory, Daňový úrad Bratislava IV územné obvody mestských častí Devín, Devínska Nová Ves, Dúbravka, Karlova Ves, Lamač, Záhorská Bystrica, Daňový úrad Bratislava V územné obvody mestských častí Čunovo, Jarovce, Petržalka, Rusovce, Okres Bratislava - vidiek Daňový úrad Malacky Borinka, Gajary, Jabloňové, Jakubov, Kostoliště, Kuchyňa, Láb, Lozorno, Malacky, Marianka, Pernek, Plavecký Štvrtok, Suchohrad, Stupava, Vysoká pri Morave, Záhorie, Záhorská Ves, Zohor, Daňový úrad Pezinok Budmerice, Častá, Doľany, Dubová, Jablonec, Limbach, Modra, Pezinok, Píla, Slovenský Grob, Svätý Jur, Šenkvice, Štefanova, Viničné, Vinosady, Vištuk, Daňový úrad Senec Báhoň, Bernolákovo, Blatné, Čataj, Dunajská Lužná, Hamuliakovo, Chorvátsky Grob, Igram, Ivánka pri Dunaji, Kalinkovo, Kaplná, Kráľová pri Senci, Malinovo, Miloslavov, Most pri Bratislave, Rovinka, Senec, Tomášov, Tureň, Veľký Biel, Vlky, Zálesie, Okres Dunajská Streda Daňový úrad Dunajská Streda Baka, Bodíky, Dobrohošť, Dolný Bar, Dunajská Streda, Dunajský Klatov, Gabčíkovo, Holice, Horná Potoň, Horné Mýto, Horný Bar, Jahodná, Jurová, Kostolné Kračany, Královičové Kračany, Kútniky, Lúč na Ostrove, Mad, Malé Dvorníky, Michal na Ostrove, Ohrady, Orechová Pôtoň, Povoda, Trhová Hradská, Trstená na Ostrove, Veľké Blahovo, Veľké Dvorníky, Vieska, Vojka nad Dunajom, Vrakúň, Vydrany, Daňový úrad Šamorín Báč, Bellova Ves, Blahová, Blatná na Ostrove, Čakany, Hubice, Hviezdoslavov, Janíky, Kvetoslavov, Lehnice, Macov, Mierovo, Nový Život, Oľdza, Rohovce, Šamorín, Štvrtok na Ostrove, Trnávka, Veľká Paka, Zlaté Klasy, Daňový úrad Veľký Meder Baloň, Boheľov, Čiližská Radvaň, Dolný Štál, Kľučovec, Medveďov, Ňarád, Okoč, Padáň, Pataš, Sap, Topoľníky, Veľký Meder, Okres Galanta Daňový úrad Galanta Čierna Voda, Čierny Brod, Dolné Saliby, Dolný Chotár, Galanta, Gáň, Horné Saliby, Kajal, Košúty, Kráľov Brod, Matúškovo, Mostová, Tomášikovo, Topoľnica, Trstice, Váhovce, Vozokany, Daňový úrad Sereď Dolná Streda, Pata, Pusté Sady, Sereď, Šalgočka, Šintava, Šoporňa, Vinohrady nad Váhom, Zemianske Sady, Daňový úrad Sládkovičovo Abrahám, Boldog, Hoste, Hrubá Borša, Hrubý Šúr, Hurbanova Ves, Janovce, Jelka, Kostolná pri Dunaji, Pusté Úľany, Reca, Sládkovičovo, Veľká Mača, Veľké Úľany, Veľký Grob, Daňový úrad Šaľa Diakovce, Dlhá nad Váhom, Kráľová nad Váhom, Nede, Selice, Šaľa, Tešedíkovo, Trnovec nad Váhom, Vlčany, Žihárec, Okres Senica Daňový úrad Myjava Brestovec, Brezová pod Bradlom, Bukovec, Chvojnica, Jablonka, Košariská, Myjava, Polianka, Poriadie, Priepasné, Rudník, Stará Myjava, Vrbovce, Daňový úrad Senica Cerová, Častkov, Dojč, Hlboké, Hradište pod Vrátnom, Jablonica, Koválov, Osuské, Plavecké Podhradie, Plavecký Mikuláš, Plavecký Peter, Podbranč, Prietrž, Prievaly, Rohov, Rohožník, Rovensko, Rybky, Senica, Smrdáky, Sobotište, Sološnica, Šajdíkove Humence, Daňový úrad Skalica Brodské, Gbely, Dubovce, Holíč, Chropov, Kátov, Kopčany, Koválovec, Letničie, Lopašov, Mokrý Háj, Oreské, Petrova Ves, Popudinské Močidlany, Prietržka, Radimov, Radošovce, Skalica, Trnovec, Unín, Vrádište, Daňový úrad Šaštín - Stráže Bílkové Humence, Borsky Svätý Jur, Borský Mikuláš, Čáry, Kuklov, Kúty, Lakšárska Nova Ves, Malé Leváre, Moravský Svätý Ján, Sekule, Smolinské, Studienka, Šaštín - Stráže, Štefanov, Veľké Leváre, Závod, Okres Trenčín Daňový úrad Nové Mesto nad Váhom Beckov, Bošáca, Brunovce, Čachtice, Částkovce, Dolné Srnie, Haluzice, Horná Streda, Hôrka nad Váhom, Hrádok, Kálnica, Kočovce, Lúka, Modrová, Modrovka, Moravské Lieskové, Nová Bošáca, Nová Lehota, Nová Ves nad Váhom, Nové Mesto nad Váhom, Očkov, Pobedím, Podolie, Potvorice, Považany, Stará Lehota, Trenčianske Bohuslavice, Višňové, Zemianske Podhradie, Daňový úrad Trenčín Adamovské Kochanovce, Bobot, Dolná Poruba, Dolná Súča, Drietoma, Dubodiel, Horná Súča, Horné Srnie, Horňany, Hrabovka, Chocholná - Velčice Ivanovce, Kostolná - Zárečie, Krivosúd - Bodovka, Melčice Lieskové, Mnichova Lehota, Motešice, Nemšová, Neporadza, Omšenie, Opatovce, Selec, Skalka nad Váhom, Soblahov, Svinná, Štvrtok, Trenčianska Teplá, Trenčianska Turná, Trenčianske Jastrabie, Trenčianské Mitice, Trenčianske Stankovce, Trenčianske Teplice, Trenčín, Veľká Hradná, Veľké Bierovce, Zamarovce, Daňový úrad Stará Turá Bzince pod Javorinou, Hrachovište, Hrašné, Kostolné, Krajné, Lubina, Podkylava, Stará Turá, Vaďovce, Okres Trnava Daňový úrad Hlohovec Bojničky, Bučany, Červeník, Dolné Otrokovce, Dolné Trhovište, Dolné Zelenice, Dvorníky, Hlohovec, Horné Otrokovce, Horné Trhovište, Horné Zelenice, Jalšové, Kľačany, Koplotovce, Leopoldov, Madunice, Malženice, Merašice, Pastuchov, Ratkovce, Sasinkovo, Siladice, Tekolďany, Tepličky, Trakovice, Žlkovce, Daňový úrad Piešťany Bašovce, Borovce, Dolný Lopašov, Drahovce, Dubovany, Ducové, Hubina, Chtelnica, Kočín, Krakovany, Lančár, Moravany nad Váhom, Nižná, Ostrov, Pečeňady, Piešťany, Prašnik, Rokovice, Ratnovce, Sokolovce, Šípkové Šterusy, Trebatice, Veľké Kostoľany, Veľké Orvište, Veselé, Vrbové, Daňový úrad Trnava Biňovce, Bohdanovce nad Trnavou, Boleráz, Borová, Brestovany, Buková, Cífer, Dechtice, Dlhá, Dobrá Voda, Dolná Krupá, Dolné Dubové, Dolné Lovčice, Dolné Orešany, Horná Krupá, Horné Dubové, Horné Orešany, Jaslovské Bohunice, Kátlovce, Košolná, Križovany nad Dudváhom, Lošenec, Majcichov, Naháč, Opoj, Pavlice, Radošovce, Ružindol, Slovenská Nová Ves, Smolenice, Suchá nad Parnou, Šelpice, Špačince, Šúrovce, Trnava, Trstín, Vlčkovce, Voderady, Zavar, Zeleneč, Okres Komárno Daňový úrad Hurbanovo Bajč, Dulovce, Hurbanovo, Imeľ, Martovce, Mudroňovo, Nesvady, Pribeta, Svätý Peter, Daňový úrad Kolárovo Bodza, Bodzianské Lúky, Brestovec, Číčov, Dedina Mládeže, Kolárovo, Lipové, Okoličná na Ostrove, Sokolce, Tôň, Trávnik, Zemianska Olša, Daňový úrad Komárno Čalovec, Iža, Kameničná, Klížska Nemá, Komárno, Patince, Veľké Kosihy, Vrbová nad Váhom, Zlatná na Ostrove, Daňový úrad Marcelová Búč, Chotín, Kravany nad Dunajom, Marcelová, Moča, Modrany, Radvaň nad Dunajom, Šrobárová, Virt, Vojnice, Okres Levice Daňový úrad Levice Bajka, Beša, Bory, Dolná Seč, Dolný Pial, Domadice, Horná Seč, Horný Pial, Hronské Kľačany, Hronské Kosihy, Iňa, Jesenské, Kalná nad Hronom, Krškany, Levice, Lok, Lula, Mýtne - Ludany, Nový Tekov, Podlužany, Santovka, Starý Hrádok, Starý Tekov, Tehľa, Tekovský Hrádok, Veľký Ďur, Vyšné nad Hronom, Žemliare, Daňový úrad Šahy Bielovce, Demandice, Dolné Semerovce, Hokovce, Horné Semerovce, Horné Túrovce, Ipeľské Úľany, Ipeľský Sokolec, Kubáňovo, Lontov, Pastovce, Plášťovce, Sazdice, Slatina, Šahy, Tupá, Veľké Túrovce, Výškovce nad Ipľom, Daňový úrad Tlmače Bátovce, Brhlovce, Devičany, Čajkov, Drženice, Hontianske Trsťany, Jabloňovce, Kozárovce, Nová Dedina, Pečenice, Pukanec, Rybník nad Hronom, Tlmače, Uhliská, Žemberovce, Daňový úrad Želiezovce Čaka, Čata, Farná, Hontianska Vrbica, Hronovce, Jur nad Hronom, Kukučinov, Kuraľany, Keť, Málaš, Malé Ludince, Nýrovce, Ondrejovce, Plavé Vozokany, Pohronský Ruskov, Sikenica, Šalov, Šárovce, Tekovské Lužany, Turá, Veľké Ludince, Zalaba, Zbrojníky, Želiezovce, Okres Nitra Daňový úrad I Nitra územné obvody mestských častí a obcí Dražovce, Chrenová, Janíkovce, Krškany, Staré Mesto, Štitáre, Branč, Cabaj - Čápor, Čechynce, Čeladice, Dolné Obdokovce, Golianovo, Horná Kráľová, Hosťová, Hájske, Ivanka pri Nitre, Malý Cetín, Malý Lapáš, Močenok, Mojmírovce, Paňa, Pohranice, Poľný Kesov, Svätoplukovo, Veľká Dolina, Veľký Cetín, Veľký Lapáš, Vinodol, Daňový úrad II Nitra územné obvody mestských častí a obcí Čermáň, Klokočina, Kynek, Lužianky, Mlynárce, Párovské Háje, Zobor, Alekšince, Báb, Čakajovce, Hruboňovo, Jarok, Jelenec, Jelšovce, Kapince, Kolíňany, Kostolany pod Tribečom, Lefantovce, Lehota, Lukáčovce, Malé Zálužie, Nitrianske Hrnčiarovce, Nové sady, Podhorany, Rišňovce, Rumanová, Šurianky, Veľké Zálužie, Výčapy - Opatovce, Zbehy, Žírany, Daňový úrad Vráble Čifáre, Klasov, Lúčnica nad Žitavou, Malé Chyndice, Melek, Nevidzany, Nová Ves nad Žitavou, Tajná, Telince, Veľké Chyndice, Vráble, Žitavce, Daňový úrad Zlaté Moravce Beladice, Čaradice, Červený Hrádok, Čierne Kľačany, Hostie, Hosťovce, Choča, Jedľové Kostolany, Ladice, Lovce, Machulince, Malé Vozokany, Mankovce, Martin nad Žitavou, Nemčiňany, Neverice, Obyce, Skýcov, Sľažany, Slepčany, Tesárovské Mlyňany, Topoľčianky, Velčice, Veľké Vozokany, Vieska nad Žitavou, Volkovce, Zlaté Moravce, Zlatno, Žikava, Okres Nové Zámky Daňový úrad Gbelce Belá, Bruty, Gbelce, Ľubá, Mužľa, Nová Vieska, Rubáň, Strekov, Svodín, Šarkan, Daňový úrad Nové Zámky Andovce, Bánov, Bešeňov, Branovo, Čechy, Dubník, Dvory nad Žitavou, Jásová, Jatov, Kolta, Komoča, Nové Zámky, Palárikovo, Semerovo, Tvrdošovce, Veľké Lovce, Zemné, Daňový úrad Štúrovo Bajtava, Bíňa, Chľaba, Kamenica nad Hronom, Kamenín, Kamenný Most, Leľa, Malá nad Hronom, Malé Kosihy, Nána, Pavlová, Salka, Sikenička, Štúrovo, Daňový úrad Šurany Bardoňovo, Černík, Dedinka, Dolný Ohaj, Hul, Kmeťovo, Komjatice, Lípová, Maňa, Michal nad Žitavou, Veľký Kýr, Mojzesovo, Podhájska, Pozba, Radava, Rastislavice, Šurany, Trávnica, Úľany nad Žitavou, Vlkas, Okres Topoľčany Daňový úrad Bánovce nad Bebravou Bánovce nad Bebravou, Borčany, Brezolupy, Cimenná, Čierna Lehota, Dežerice, Dolné Naštice, Dubnička, Dvorec, Haláčovce, Horné Naštice, Chudá Lehota, Krásná Ves, Kšinná, Libichava, Ľutov, Malá Hradná, Malé Hoste, Miezgovce, Nedašovce, Omastina, Otrhánky, Pečeňany, Podlužany, Pochabany, Pravotice, Prusy, Ruskovce, Rybany, Slatina nad Bebravou, Slatinka nad Bebravou, Šípkov, Šiškov, Timoradza, Trebichava, Uhrovec, Uhrovské Podhradie, Veľké Držkovce, Veľké Hoste, Veľké Chlievany, Vysočany, Zlatníky, Žitná - Radiša, Daňový úrad Partizánske Bošany, Hradište, Chynorany, Ješkova Ves, Klátová Nová Ves, Kolačno, Krásno, Livina, Livinské Opatovce, Malé Kršteňany, Nadlice, Nedanovce, Ostratice, Partizánske, Pažiť, Skačany, Turčianky, Veľké Kršteňany, Veľké Uherce, Veľký Klíž, Žabokreky nad Nitrou, Daňový úrad Topoľčany Ardanovce, Belince, Biskupová, Blesovce, Bojná, Čeladince, Čermany, Dvorany nad Nitrou, Hajná Nová Ves, Horné Chlebany, Horné Štitáre, Horné Obdokovce, Hrušovany, Chrabrany, Jacovce, Kamanová, Koniarovce, Kovarce, Krnča, Krtovce, Krušovce, Lipovník, Ludanice, Lužany, Malé Ripňany, Nemečky, Nitrianska Blatnica, Nitrianska Streda, Norovce, Oponice, Orešany, Podhradie, Prašice, Praseľany, Radošiná, Rajčany, Solčany, Solčianky, Súlovce, Svrbice, Šalgovce, Tesáre, Topoľčany, Tvrdomestice, Urmince, Veľké Dvorany, Veľké Ripňany, Velušovce, Vozokany, Závady, Okres Banská Bystrica Daňový úrad I Banská Bystrica územné obvody mestských častí, obcí a ulíc Jakub, Kostiviarska, Majer, Rudlová, Sásová, Senica, Šalková, Uľanka, Baláže, Hiadeľ, Kynceľová, Lučatín, Ľubietová, Medzibrod, Moštenica, Môlča, Nemce, Podkonice, Pohronský Bukovec, Poniky, Povrazník, Priechod, Ráztoka, Selce, Slovenská Ľupča, Strelníky, 29. augusta, 9. mája, Agátova, Astrová, Azalková, B. Němcovej, Cesta k nemocnici, Cesta k Smrečine, Cesta na amfiteáter, ČSA, Čsl. pionierov, Dimitrovova, Dobšinského, Družstevná, F. Bystrého, Hečkova, Horná, Horné záhrady, Hronské predmestie, Hviezdoslavova, Jegorovova, Jesenského, Jurovského, Kapitulská, Kollárova, Komenského, Kukučínova, Laskomerská, Lesná, Ľ. Ondrejova, Matuškova, MDŽ, Medený Hámor, Michajlovgradská, Mičinská cesta, Na Starej tehelni, Na Uhlisku, Nábrežie Dukl. hrdinov, Nám. L. Svobodu, Nám. Š. Moyzesa, Partizánska cesta, Pod Jesenským vŕškom, Pod Kalváriou, Pod rybou, Pod Turičkou, Pod Urpínom, Prof. Sáru, Revolučná, Robotnícka, Rudlovská cesta, Severná, Skuteckého, Školská, Šoltésovej, Timravy, Tr. SNP, Železničiarska, Žltý piesok, Daňový úrad II Banská Bystrica územné obvody mestských častí, obcí a ulíc Hronsek, Iliaš, Kráľová, Kremnička, Malachov, Podlavice, Radvaň, Rakytovice, Skubín, Badín, Čerín, Dolná Mičiná, Dolný Harmanec, Donovaly, Dúbravica, Harmanec, Horná Mičiná, Horné Pršany, Hrochoť, Kordíky, Králiky, Motyčky, Oravce, Riečka, Sebedín - Bečov, Staré Hory, Špania Dolina, Tajov, Turecká, Vlkanová, Bagarova, Bakossova, Bottova, Cesta na štadión, Dolná, Dolná Strieborná, Družby, F. Švantnera, Gagarinova, Gorkého, Horná Strieborná, Hurbanova, Hutná, Internátna, J. Chalupku, J. Cikkera, J. Kráľa, Jilemnického, Katovná, Komsomolská, Kozmonautov, Krížna, Kuzmányho, Kyjevské nám., kpt. Nálepku, Lazovná, M. Hattalu, M. Hodžu, M. Rázusa, Mládežnícka, Moskovská, Murgašova, Na Troskách, Nám. SNP, Nám. Vajanského, Národná, Nešporovova, Nová, Nové Kalištie, Okružná, Oremburská, Rutkaya, Nedeckého, Sadová, Slnečná, Spojová, Stoličková, Strieborné nám., Šalgotarjánska, Štádlerovo nábrežie, Švermova, T. Vansovej, Tajovského, THK, Tulská, Wolkerova, Záhradná, Daňový úrad Brezno Bacúch, Beňuš, Braväcovo, Brezno, Brusno, Bystrá, Čierny Balog, Dolná Lehota, Drábsko, Heľpa, Horná Lehota, Hronec, Jarabá, Jasenie, Lom nad Rimavicou, Michalová, Mýto pod Ďumbierom, Nemecká, Osrblie, Podbrezová, Pohorelá, Pohronská Polhora, Polomka, Sihla, Šumiac, Telgart, Valaská, Valkovňa, Závadka nad Hronom, Okres Lučenec Daňový úrad Lučenec Abelová, Boľkovce, Breznička, Budiná, Cinobaňa, České Brezovo, Divín, Dobroč, Ďubákovo, Gregorová Vieska, Halič, Hradište, Jelšovec, Kalinovo, Kokava nad Rimavicou, Kotmanová, Krná, Látky, Lehotka, Lentvora, Lovinobaňa, Lučenec, Lupoč, Ľuboreč, Málinec, Mašková, Mládzovo, Mýtna, Nové Hony, Ozdín, Panické Dravce, Pinciná, Píla, Podkriváň, Podrečany, Polichno, Poltár, Praha, Rovňany, Ružiná, Stará Halič, Šoltýska, Točnica, Tomášovce, Trenč, Tuhár, Uhorské, Veľká nad Ipľom, Veľká Ves, Vidiná, Daňový úrad Fiľakovo Belina, Biskupice, Bulhary, Buzitka, Čakanovce, Čamovce, Fiľakovo, Fiľakovské Kováče, Holiša, Kalonda, Lipovany, Mučín, Nitra nad Ipľom, Pleš, Prša, Radzovce, Rapovce, Ratka, Šavoľ, Šiatorská Bukovinka, Šíd, Šurice, Trebeľovce, Veľké Dravce, Okres Prievidza Daňový úrad Prievidza Bojnice, Cígeľ, Handlová, Chrenovec, Chvojnica, Jalovec, Kanianka, Kľačno, Kocurany, Koš, Lazany, Lipník, Malá Čausa, Malinová, Nedožery - Brezany, Nitrianské Pravno, Opatovce nad Nitrou, Paluvsie, Poruba, Pravenec, Prievidza, Ráztočno, Sebedražie, Šútovce, Tužina, Veľká Čausa, Daňový úrad Nováky Bystričany, Čavoj, Čereňany, Diviacka Nová Ves, Diviaky nad Nitricou, Dlžín, Dolné Vestenice, Horná Ves, Horné Vestenice, Kamenec pod Vtáčnikom, Kostolná Ves, Lehota pod Vtáčnikom, Liešťany, Nevidzany, Nitrianske Rudno, Nitrianske Sučany, Nitrica, Nováky, Osľany, Podhradie, Radobica, Rudnianska Lehota, Seč, Temeš, Valaská Belá, Zemianské Kostolany, Okres Rimavská Sobota Daňový úrad Rimavská Sobota Babinec, Bátka, Belin, Blhovce, Bottovo, Budikovany, Čakov, Černičany, Čierny Potok, Číž, Dolné Zahorany, Dražíce, Drienčany, Drňa, Dubno, Dubovec, Dulovo, Gemerček, Gemerské Dechtáre, Gemerský Jablonec, Gortva, Hajnačka, Hnúšťa, Hodejov, Hodejovec, Horné Zahorany, Hostice, Hostišovce, Hrachovo, Hrlica, Hrnčiarska Ves, Hrnčiarske Zalužany, Hrušovo, Husiná, Jesenské, Jestice, Klenovec, Kociha, Konrádovce, Kraskovo, Krokava, Kružno, Kyjatice, Lehota nad Rimavicou, Lipovec, Lukovištia, Martinová, Nižný Skalník, Nová bašta, Orávka, Ožďany, Padarovce, Pavlovce, Petrovce, Ploské, Poproč, Potok, Radnovce, Rakytník, Ratková, Ratkovská Lehota, Ratkovská Suchá, Ratkovské Bystré, Rimavská Baňa, Rimavská Sobota, Rimavské Brezovo, Rimavské Janovce, Rimavské Zálužany, Rovné, Rybník, Sása, Selce, Slizké, Stará Bašta, Studená, Sušany, Sútor, Šimonovce, Širkovce, Španie Pole, Tachty, Teplý Vrch, Tisovec, Tomášovce, Uzovská Panica, Večelkov, Veľké Teriakovce, Veľký Blh, Vieska nad Blhom, Vyšný Skalník, Žachorovce, Žip, Daňový úrad Tornaľa Abovce, Barca, Bretka, Držkovce, Figa, Gemer, Gemerská Panica, Gemerská Ves, Gemerské Michalovce, Hubovo, Chanava, Chrámec, Chvalová, Ivanice, Janice, Kaloša, Kesovce, Kráľ, Lenartovce, Lenka, Levkuška, Neporadza, Otročok, Polina, Rašice, Riečka, Rimavská Seč, Rumince, Skeréšovo, Stránska, Strelnica, Štrkovec, Tornaľa, Valice, Včelince, Višňové, Vlkyňa, Vyšné Valice, Zádor, Žiar, Okres Veľký Krtíš Daňový úrad Veľký Krtíš Brusník, Bušince, Čeláre, Červeňany, Dačov Lom, Dolná Strehová, Dolné Plachtince, Dolné Strháre, Glabušovce, Horná Strehová, Horné Plachtince, Horné Strháre, Chrťany, Kiárov, Kováčovce, Ľuboriečka, Malé Straciny, Malé Zlievce, Malý Krtíš, Modrý Kameň, Muľa, Nová Ves, Obeckov, Olováry, Pôtor, Pravica, Príbelce, Príboj, Senné, Sklabiná, Slovenské Kľačany, Stredné Plachtince, Sucháň, Suché Brezovo, Šuľa, Veľké Straciny, Veľké Zlievce, Veľký Krtíš, Veľký Lom, Vieska, Vrbovka, Záhorce, Závada, Zombor, Želovce, Daňový úrad Vinica Balog nad Ipľom, Bátorova, Čebovce, Čelovce, Dolinka, Ďurkovce, Hrušov, Chrastince, Ipeľské Predmostie, Kamenné Kosihy, Kleňany, Koláre, Kosihovce, Kosihy nad Ipľom, Lesenice, Malá Čalomia, Nenince, Opatovská Nová Ves, Opava, Sečianky, Seľany, Slovenské Ďarmoty, Širakov, Trebušovce, Veľká Čalomia, Veľká Ves nad Ipľom, Vinica, Okres Zvolen Daňový úrad Detva Detva, Detvianska Huta, Horný Tisovník, Hriňová, Klokoč, Kriváň, Slatinské Lazy, Stará Huta, Stožok, Vígľašská Huta - Kalinka, Daňový úrad Krupina Bzovík, Cerovo, Čabrodský Vrbovok, Čekovce, Devičie, Dolné Mladonice, Dolný Badín, Domaníky, Drážovce, Drienovo, Dudince, Hontianske Moravce, Hontianske Nemce, Hontianske Tesáre, Horné Mladonice, Horný Badín, Jalšovník, Kozí Vrbovok, Kráľovce - Krnišo, Krupina, Lackov, Ladzany, Lišov, Litava, Medovardze, Rykynčice, Sebechleby, Selce, Senohrad, Sudince, Súdovce, Terany, Trpín, Uňatín, Zemianský Vrbovok, Žibritov, Daňový úrad Zvolen Babiná, Bacúrov, Breziny, Budča, Bzovská Lehotka, Dobrá Niva, Dubové, Dúbravy, Hronská Breznica, Kováčová, Lešť, Lieskovec, Lukavica, Michalková, Očová, Ostrá Lúka, Pliešovce, Podzámčok, Sása, Sielnica, Sliač, Tŕnie, Turová, Vígľaš, Zvolen, Zvolenská Slatina, Železná Breznica, Okres Žiar nad Hronom Daňový úrad Banská Štiavnica Antol, Badaň, Banská Belá, Banská Štiavnica, Banský Studenec, Beluj, Dekyš, Ilja, Kozelník, Močiar, Počúvadlo, Podhorie, Prenčov, Štiavnické Bane, Vysoká, Daňový úrad Nová Baňa Hodruša - Hamre, Horné Hamre, Hrabičov, Hronský Beňadik, Kľak, Malá Lehota, Nová Baňa, Ostrý Grúň, Píla, Rudno nad Hronom, Tekovská Breznica, Tekovské Nemce, Veľká Lehota, Veľké Pole, Voznica, Vyhne, Žarnovica, Župkov, Daňový úrad Žiar nad Hronom Bartošová Lehôtka, Bzenica, Dolná Trnávka, Dolná Ves, Dolná Ždaňa, Hliník nad Hronom, Horná Ždaňa, Hronská Dúbrava, Ihráč, Janova Lehota, Jastrabá, Kopernica, Kosorín, Krahule, Kremnica, Kremnické Bane, Kunešov, Lehôtka pod Brehmi, Lovča, Lovčica - Trubín, Lúčky, Nevoľné, Piteľová, Prestavlky, Prochoť, Repište, Sklené Teplice, Slaská, Stará Kremnička, Trnavá Hora, Žiar nad Hronom, Okres Čadca Daňový úrad Čadca Čadca, Čierne, Dlhá nad Kysucou, Klokočov, Korňa, Klubina, Krasno nad Kysucou, Makov, Nová Bystrica, Olešná, Oščadnica, Podvysoká, Radôstka, Raková, Skalité, Stará Bystrica, Staškov, Svrčinovec, Turzovka, Vysoká nad Kysucou, Zákopčie, Zborov nad Bystricou, Daňový úrad Kysucké Nové Mesto Dolný Vadičov, Dunajov, Horný Vadičov, Kysucké Nové Mesto, Kysucký Leskovec, Lodno, Lopušné Pažitie, Nesluša, Ochodnica, Povina, Rudina, Rudinka, Rudinská, Snežnica, Okres Dolný Kubín Daňový úrad Dolný Kubín Babín, Dlhá nad Oravou, Dolný Kubín, Habovka, Horná Lehota, Hruštín, Chlebnice, Istebné, Jasenová, Kraľovany, Krivá, Leštiny, Lokca, Malatiná, Medzibrodie nad Oravou, Nižná, Oravská Poruba, Oravský Biely Potok, Oravský Podzámok, Osádka, Párnica, Podbiel, Pokrývač, Pribiš, Pucov, Sedliacka Dubová, Vasiľov, Veličná, Vyšný Kubín, Zázrivá, Zuberec, Žaškov, Daňový úrad Námestovo Beňadovo, Bobrov, Breza, Brezovica, Čimhová, Hladovka, Klín, Krušetnica, Liesek, Lomná, Mútne, Námestovo, Novoť, Oravská Jasenica, Oravská Lesná, Oravská Polhora, Oravské Veselé, Rabča, Rabčice, Sihelné, Suchá Hora, Štefánov nad Oravou, Trstená, Tvrdošín, Ťapešovo, Vavrečka, Vitanová, Zakamenné, Zabiedovo, Zubrohlava, Okres Liptovský Mikuláš Daňový úrad Liptovský Mikuláš Beňadiková, Bobrovček, Bobrovec, Bobrovník, Bukovina, Demänovská Dolina, Dúbrava, Galovany, Gôtovany, Huty, Hybe, Ižipovce, Jakubovany, Jalovec, Jamník, Konská, Kráľová Lehota, Kvačany, Lazisko, Liptovská Anna, Liptovská Porúbka, Liptovská Sielnica, Liptovské Behárovce, Liptovské Kľačany, Liptovské Matiašovce, Liptovský Ján, Liptovský Mikuláš, Liptovský Ondrej, Liptovský Trnovec, Liptovská Kokava, Liptovský Hrádok, Ľubeľa, Malatiny, Malužiná, Malé Borové, Nižná Boca, Partizánska Lupča, Pavčina Lehota, Pavlova Ves, Podtureň, Pribylina, Prosiek, Smrečany, Svätý Kríž, Trstené, Uhorská Ves, Vavrišovo, Važec, Veľké Borové, Veterná Poruba, Vlachy, Východná, Vyšná Boca, Závažná Poruba, Žiar, Daňový úrad Ružomberok Bešeňová, Hubová, Ivachnová, Kalameny, Komjatná, Likavka, Liptovská Lúžna, Liptovská Osada, Liptovská Štiavnica, Liptovská Teplá, Liptovské Revúce, Liptovský Michal, Lisková, Ľubochňa, Lúčky, Ludrová, Martinček, Potok, Ružomberok, Sliače, Stankovany, Štiavnička, Švošov, Turík, Valaská Dubová, Okres Martin Daňový úrad Martin Belá - Dulice, Benice, Bystrička, Diaková, Dolný Kalník, Drážkovce, Ďanová, Folkušová, Horný Kalník, Konské, Košťany nad Turcom, Krpeľany, Lipovec, Martin, Necpaly, Nolčovo, Podhradie, Príbovce, Rakovo, Ratkovo, Sklabinský Podzámok, Sklabiňa, Sučany, Šútovo, Trebostovo, Trnovo, Turany, Turčianska Štiavnička, Turčianske Jaseno, Turčianské Kľačany, Turčiansky Peter, Valča, Vrútky Záborie, Žabokreky, Daňový úrad Turčianske Teplice Abramová, Blatnica, Blažovce, Bodorová, Borcová, Briežtie, Budiš, Čremošné, Dubové, Dvorec, Háj, Horná Štubňa, Ivančiná, Jasenovo, Jazernica, Kaľamenová, Karlová, Kláštor pod Znievom, Laskár, Ležiachov, Liešno, Malý Čepčín, Moškovec, Mošovce, Ondrášová, Polerieka, Rakša, Rudno, Sklené, Slovany, Slovenské Pravno, Socovce, Turček, Turčiansky Ďur, Turčianské Teplice, Valentová, Veľký Čepčín, Vrícko, Okres Považská Bystrica Daňový úrad Dubnica nad Váhom Bolešov, Borčice, Červený Kameň, Dubnica nad Váhom, Dulov, Horná Poruba, Ilava, Kameničany, Košeca, Košecké Podhradie, Krivoklát, Ladce, Mikušovce, Nová Dubnica, Pruské, Sedmerovec, Slávnica, Tuchyňa, Vršatské Podhradie, Zliechov, Daňový úrad Považská Bystrica Bodina, Brvnište, Čelkova Lehota, Dolná Maríková, Domaniža, Ďurďové, Hatné, Horná Maríková, Jasenica, Klieština, Kostolec, Lieskov, Malé Lednice, Papradno, Plevník - Drienové, Počarová, Považská Bystrica, Prečin, Pružina, Sádočné, Slopná, Stupné, Sverepec, Udiča, Vrchteplá, Záskalie, Daňový úrad Púchov Beluša, Dohňany, Dolná Breznica, Dolné Kočkovce, Horná Breznica, Horovce, Kvašov, Lazy pod Makytou, Lednica, Lednické Rovné, Lúky, Lysá pod Makytou, Mestečko, Mojtín, Nimnica, Púchov, Streženice, Vydrná, Vysolaje, Zárečie, Zubák, Okres Žilina Daňový úrad Bytča Bytča, Dlhé Pole, Dolný Hričov, Hričovské Podhradie, Hvozdnica, Jablonové, Kolárovice, Kotešová, Maršová, Paština Závada, Petrovice, Predmier, Súľov - Hradná, Svederník, Štiavnik, Veľké Rovné, Daňový úrad I Žilina územné obvody mestských častí, obcí a ulíc Staré mesto, Celulózka, Hruštiny, Žilinské Rosinky, Nová Žilina, Nový Chlmec, Vlčince I-IV, Hájik, mestská časť severne od Závodskej cesty, Brodno, Budatín, Mojšova Lúčka, Považský Chlmec, Strážov, Trnové, Vranie, Zádubnie, Zástranie, Závodie, Žilinská Lehota, Belá, Bitarová, Brezany, Divina, Divínka, Dolná Tižina, Gbeľany, Horný Hričov, Hôrky, Horná Tižina, Kotrčiná - Lúčka, Krasňany, Lutiše, Lysica, Mojš, Nededza, Nezbudská Lúčka, Ovčiarsko, Stráňavy, Stráža, Strečno, Teplička nad Váhom, Terchová, Varín, Hálková, Rosinská cesta, Veľká okružná, Vojtecha Spanyola, Vysokoškolákov, Závodská cesta, Daňový úrad II Žilina územné obvody mestských častí a obcí Hliny I-VIII, Malá Praha, Solinky, Bôrik, Malý Diel, Veľký Diel, mestská časť južne od Závodskej cesty, Bánová, Bytčica, Čičmany, Ďurčiná, Fačkov, Jasenové, Kamenná Poruba, Kľače, Konská, Kunerád, Lietava, Lietavská Lúčka, Lietavská Svinná - Bábkov, Malá Čierna, Podhorie, Porúbka, Rajec, Rajecká Lesná, Rajecké Teplice, Rosina, Stránske, Turie, Veľká Čierna, Višňové, Zbyňov, Okres Bardejov Daňový úrad Bardejov Abrahamovce, Andrejová, Bardejov, Bartošovce, Becherov, Beloveža, Bogliarka, Brezovka, Buclovany, Cigelka, Fričkovce, Gaboltov, Gerlachov, Hažlín, Hertnik, Hervartov, Hrabské, Hrabovec, Hutka, Chmeľová, Janovce, Jedlinka, Kľušov, Kobyly, Komárov, Krivé, Kríže, Kružľov, Kurov, Lenartov, Livov, Livovská Huta, Lopúchov, Lukavica, Lukov, Malcov, Mikulášová, Mokroluh, Nižná Polianka, Nižná Voľa, Nižný Tvarožec, Ondavka, Osikov, Petrová, Poliakovce, Raslavice, Regetovka, Rešov, Richvald, Rokytov, Smilno, Snakov, Stebnická Huta, Stebník, Sveržov, Šarišské Čierne, Šiba, Tarnov, Vaniškovce, Varatka, Vyšná Polianka, Tročany, Vyšná Voľa, Vyšný Tvarožec, Zborov, Zlaté, Daňový úrad Giraltovce Brezov, Dubiné, Giraltovce, Hankovce, Harhaj, Kalnište, Kobylince, Kochanovce, Koprivnica, Kožany, Kračúnovce, Kučín, Kuková, Kurima, Lascov, Lipová, Lúčka, Lužany pri Topli, Marhaň, Mičákovce, Nemcovce, Olšavce, Ortuťová, Porubka, Stuľany, Šašová, Vyšný Kručov, Železník, Želmanovce - Dukovce, Okres Humenné Daňový úrad Humenné Adidovce, Baškovce, Brekov, Brestov, Brestov nad Laborcom, Čabalovce, Čabiny, Černina, Čertižné, Dedačov, Gruzovce, Habura, Hankovce, Hažín nad Cirochou, Hrabovec nad Laborcom, Hrubov, Hudcovce, Humenné, Chlmec, Jabloň, Jankovce, Jasenov, Kalinov, Kamenica nad Cirochou, Kamienka, Karná, Kochanovce, Koškovce, Krásny Brod, Lackovce, Lieskovec, Lukačovce, Ľubiša, Maškovce, Medzilaborce, Modrá nad Cirochou, Myslina, Nechvalová Polianka, Nižná Jablonka, Nižné Ladičkovce, Ňagov, Ohradzany, Oľka, Olšinkov, Palota, Papín, Porubka, Ptičie, Radvaň nad Laborcom, Repejov, Rokytovce, Rokytov pri Humennom, Roškovce, Rovné, Slovenská Volová, Slovenské Krivé, Sukov, Sopkovce, Svetlice, Topoľovka, Turcovce, Udavské, Valaškovce, Valentovce, Veľopolie, Víťazovce, Volica, Výrava, Vyšná Jablonka, Vyšné Ladičkovce, Vyšný Hrušov, Závadka, Zbojné, Zbudska Belá, Zbudské Dlhé, Zubné, Daňový úrad Snina Belá nad Cirochou, Brezovec, Čukalovce, Dlhé nad Cirochou, Dúbrava, Hostovice, Hrabová, Roztoka, Jalová, Kalná Roztoka, Klenová, Kolbasov, Kolonica, Ladomirov, Michajlov, Nová Sedlica, Osadné, Parihuzovce, Pčoliné, Pichne, Príslop, Runina, Ruská Volová, Ruský Potok, Snina, Stakčín, Stakčínska Roztoka, Strihovce, Šmigovec, Topoľa, Ubľa, Ulič, Uličské Krivé, Zboj, Zemplínske Hámre, Okres Poprad Daňový úrad Kežmarok Abrahamovce, Bušovce, Červený Kláštor, Havka, Holumnica, Hradisko, Huncovce, Ihľany, Jezersko, Jurské, Kežmarok, Krížová Ves, Lechnica, Lendak, Ľubica, Majere, Malá Franková, Matiašovce, Mlynčeky, Osturňa, Podhorany, Rakúsy, Reľov, Slovenská Ves, Spišská Belá, Spišská Stará Ves, Spišské Hanušovce, Stráne pod Tatrami, Toporec, Tvarožná, Veľká Franková, Veľká Lomnica, Vlková, Vlkovce, Vojňany, Vrbov, Výborná, Zálesie, Žakorovce, Daňový úrad Poprad Gánovce, Hozelec, Hôrka, Hranovnica, Jánovce, Kravany, Mlynica, Poprad, Spišská Teplica, Spišské Bystré, Spišský Štiavnik, Švábovce, Veľký Slavkov, Vernár, Vikartovce, Vydrník, Daňový úrad Svit Batizovce, Gerlachov, Javorina, Liptovská Teplička, Lučivná, Mengusovce, Nová Lesná, Stará Lesná, Starý Smokovec, Svit, Štrba, Štôla, Šuňava, Ždiar, Okres Prešov Daňový úrad Prešov I územný obvod mestskej časti a obcí obvod Prešov I, Abranovce, Brestov, Bretejovce, Čeľovce, Červenica pri Prešove, Demjata, Drienov, Drienovská Nová Ves, Dulova Ves, Fulianka, Haniska, Chmeľovec, Janovík, Kapušany, Kendice, Kokošovce, Lada, Lemešany, Lesíček, Ličartovce, Lipníky, Lučiná, Mirkovce, Nemcovce, Okružná, Petrovany, Podhorany, Podhradík, Proč, Pušovce, Ruská Nová Ves, Seniakovce, Šarišské Bohdanovce, Šarišská Poruba, Šarišská Trstená, Trnkov, Tuhrina, Varhaňovce, Vyšná Šebastová, Záborská, Zlatá baňa, Žehňa, Daňový úrad Prešov II územný obvod mestskej časti a obcí obvod Prešov II, Bajerov, Bertotovce, Brežany, Bzenov, Fintice, Fričovce, Gregorovce, Hrabkov, Hendrichovce, Chmiňany, Chminianska Nová Ves, Chminianske Jakubovany, Janov, Klenov, Kojatice, Križovany, Kvačany, Lačnov, Lažany, Lipovce, Ľubotice, Ľubovec, Malý Šariš, Medzany, Miklušovce, Ondrašovce, Ovčie, Radatice, Rokycany, Sedlice, Svinia, Suchá Dolina, Šindliar, Široké, Štefanovce, Teriakovce, Terňa, Tulčík, Veľký Šariš, Víťaz, Záhradné, Žipov, Župčany, Daňový úrad Sabinov Bajerovce, Bodovce, Brezovica, Brezovička, Červená Voda, Červenica pri Sabinove, Drienica, Dubovica, Ďačov, Ďaletice, Geraltov, Hanigovce, Hermanovce, Hubošovce, Jakovany, Jakubova Voľa, Jakubovany, Jarovnice, Kamenica, Krásna Lúka, Krivany, Lipany, Lúčka, Ľutina, Malý Slivník, Milpoš, Mošurov, Nižný Slavkov, Olejnikov, Oľšov, Ostrovany, Pečovská Nová Ves, Poloma, Ratvaj, Ražňany, Renčišov, Rožkovany, Sabinov, Šarišské Dravce, Šarišské Michaľany, Šarišské Sokolovce, Tichý Potok, Torysa, Uzovce, Uzovské Pekľany, Uzovský Šalgov, Veľký Slivník, Vysoká, Okres Stará Ľubovňa Daňový úrad Stará Ľubovňa Čirč, Ďurková, Forbasy, Hajtovka, Haligovce, Hraničné, Hniezdne, Hromoš, Chmeľnica, Jakubovany, Jarabina, Kamienka, Kolačkov, Kremná, Kyjov, Lacková, Legnava, Lesnica, Litmanová, Lomnička, Ľubotín, Malý Lipník, Matysová, Mníšek nad Popradom, Nižné Ružbachy, Nová Ľubovňa, Obručné, Orlov, Plaveč, Plavnica, Podolinec, Pusté Pole, Ruská Voľa, Stará Ľubovňa, Starina, Stráňany, Sulin, Šambron, Šarišské Jastrabie, Údol, Veľká Lesná, Veľký Lipník, Vyšné Ružbachy, Vyslanka, Okres Svidník Daňový úrad Stropkov Baňa, Breznica, Breznička, Brusnica, Bukovce, Bystrá, Bžany, Duplín, Gribov, Havaj, Chotča, Jakušovce, Kolbovce, Korunková, Kožuchovce, Krišlovce, Krušinec, Lomné, Makovce, Malá Poľana, Miková, Miňovce, Mrázovce, Nižná Olšava, Olšavka, Potôčky, Potoky, Ruský Kručov, Solník, Staškovce, Stropkov, Šandal, Tisinec, Tokajík, Turany nad Ondavou, Varechovce, Veľkrop, Vislava, Vladiča, Vojtovce, Vyškovce, Vyšňá Olšava, Vyšný Hrabovec, Daňový úrad Svidník Belejovce, Beňadikovce, Bodružal, Cernina, Cigla, Dlhoňa, Dobroslava, Dubová, Fijaš, Havranec, Hrabovčík, Hunkovce, Jurkova Voľa, Kapišová, Kečkovce, Korejovce, Krajná Bystrá, Krajná Poľana, Krajná Porúbka, Krajné Čierno, Kružlová, Kurimka, Ladomirova, Matovce, Medvedie, Mestisko, Miroľa, Mlynárovce, Nižná Jedľová, Nižná Pisaná, Nižný Komárnik, Nižný Mirošov, Nižný Orlík, Nová Polianka, Okrúhle, Príkra, Pstriná, Radoma, Rakovčík, Rovné, Roztoky, Soboš, Stročin, Svidnička, Svidník, Šarbov, Šarišský Štiavnik, Šemetkovce, Štefurov, Vagrinec, Valkovce, Vápeník, Vyšná Jedľová, Vyšná Pisaná, Vyšný Komárnik, Vyšný Mirošov, Vyšný Orlík, Okres Vranov nad Topľou Daňový úrad Vranov nad Topľou Babie, Banské, Benkovce, Bystré, Cabov, Čaklov, Čičava, Čierne nad Topľou, Davidov, Detrik, Dlhé Klčovo, Ďapalovce, Ďurďoš, Giglovce, Girovce, Hanušovce nad Topľou, Hermanovce nad Topľou, Hlinné, Holčíkovce, Jasenovce, Jastrabie nad Topľou, Juskova Voľa, Kamenná Poruba, Kladzany, Košarovce, Komárany, Kučín, Kvakovce, Majerovce, Malá Domaša, Matiaška, Medzianky, Merník, Michalok, Nižný Hrabovec, Nižný Hrušov, Nižný Kručov, Nižná Sitnica, Nová Kelča, Ondavské Matiašovce, Pakostov, Pavlovce, Petkovce, Petrovce, Piskorovce, Poša, Prosačov, Prituľany, Radvanovce, Rafajovce, Remeniny, Rohožník, Rudlov, Ruská Kajňa, Ruská Poruba, Ruský Kazimír, Ruská Voľa, Sačurov, Sečovská Polianka, Sedliska, Skrabské, Slovenská Kajňa, Soľ, Štefanovce, Tovarnianska Polianka, Továrne, Vavrinec, Vechec, Vlača, Vranov nad Topľou, Vyšná Sitnica, Vyšný Žipov, Zamutov, Závada, Zlatník, Žalobín, Okres Košice mesto Daňový úrad Košice I - sídlo Mestská časť Staré mesto územné obvody mestských častí Džungľa, Kavečany, Sever, Sídlisko Ťahanovce, Staré mesto, Ťahanovce, Daňový úrad Košice II - sídlo Mestská časť Západ územné obvody mestských častí Lorinčík, Luník IX, Myslava, Pereš, Poľov, Sídlisko KVP, Šaca, Západ, Daňový úrad Košice III - sídlo Mestská časť Dargovských hrdinov, územné obvody mestských častí Dargovských hrdinov, Košická Nová Ves, Daňový úrad Košice IV - sídlo Mestská časť Juh územné obvody mestských častí Barca, Juh, Krásna, Nad Jazerom, Opátske, Šebastovce, Okres Košice - vidiek Daňový úrad Košice - vidiek - sídlo Mestská časť Staré Mesto Bačkovík, Baška, Belža, Beniakovce, Bidovce, Blažice, Bočiar, Bohdanovce, Boliarov, Budimír, Bukovec, Bunetice, Čakanovce, Čaňa, Čižatice, Družstevná pri Hornáde, Ďurďošík, Ďurkov, Geča, Gyňov, Haniska, Herľany, Hodkovce, Hrašovík, Hýľov, Chrastné, Kalša, Kecerovce, Kecerovský Lipovec, Kechnec, Kokšov -Bakša, Košická Belá, Košická Polianka, Košické Olšany, Košický Klečenov, Kráľovce, Kysak, Malá Ida, Malá Lodina, Mudrovce, Nižná Hútka, Nižná Kamenica, Nižná Myšľa, Nižný Čaj, Nižný Klatov, Nová Polhora, Nový Salaš, Obišovce, Olšovany, Opátka, Opina, Ploské, Rankovce, Rákoš, Rozhanovce, Ruskov, Sady nad Torysou, Seňa, Skároš, Slančík, Slanec, Slánska Huta, Slánské Nové Mesto, Sokoľ, Sokoľany, Svinica, Šemša, Trebejov, Trstené pri Hornáde, Tršťany, Vajkovce, Valaliky, Veľká Ida, Veľká Lodina, Vtáčkovce, Vyšná Hutka, Vyšná Kamenica, Vyšná Myšľa, Vyšný Čaj, Vyšný Klatov, Zlatá Idka, Ždaňa, Daňový úrad Moldava nad Bodvou Buzica, Cestice, Čečejovce, Debraď, Drienovec, Dvorníky - Včeláre, Hačava, Háj, Hosťovce, Janík, Jasov, Komárovce, Medzev, Mokrance, Moldava nad Bodvou, Nižný Lanec, Nová Bodva, Nováčany, Paňovce, Perin - Chým, Péder, Poproč, Rešica, Rudník, Štós, Turňa nad Bodvou, Vyšný Lanec, Zádiel, Žarnov, Okres Michalovce Daňový úrad Michalovce Bánovce nad Ondavou, Bracovce, Budkovce, Čečehov, Dúbravka, Falkušovce, Fekišovce, Hatalov, Hažín, Hnojné, Horovce, Iňačovce, Jastrabie pri Michalovciach, Jovsa, Kačanov, Kaluža, Klokočov, Krásnovce, Kusín, Lastomír, Laškovce, Lesné, Ložin, Lúčky, Malčice, Malé Raškovce, Markovce, Michalovce, Moravany, Naciná Ves, Oreské, Palín, Pavlovce, Petríkovce, Petrovce nad Laborcom, Pozdišovce, Pusté Čemerné, Rakovec nad Ondavou, Senné, Slávkovce, Sliepkovce, Staré Strážske, Stretava, Stretávka, Suché, Šamudovce, Trnava pri Laborci, Trhovište, Tušice, Tušická Nová Ves, Vinné, Voľa, Vrbnica, Vysoká nad Uhom, Zálužice, Závadka, Zbudza, Zemplinská Široká, Zemplinské Kopčany, Žbince, Daňový úrad Sobrance Bajany, Baškovce, Beňatina, Bežovce, Blatná Polianka, Blatné Remety, Blatné Revištia, Bunkovce, Hlivištia, Horňa, Husák, Choňkovce, Inovce, Jasenov, Jenkovce, Kolibabovce, Konuš, Koromla, Krčava, Kristy, Lekárovce, Nižná Rybnica, Nižné Nemecké, Orechová, Ostrov, Petrovce, Pinkovce, Podhoroď, Porostov, Poruba nad Vihorlatom, Porúbka, Priekopa, Remetské Hámre, Ruská Bystrá, Ruskovce, Ruský Hrabovec, Sejkov, Sobrance, Svätuš, Tašuľa, Tibava, Úbrež, Veľké Revištia, Vojnatina, Vyšná Rybnica, Vyšné Nemecké, Vyšné Remety, Záhor, Okres Rožňana Daňový úrad Revúca Gemerské Teplice, Gemerský Sad, Chyžné, Jelšava, Kameňany, Ľubeník, Magnezitovce, Muráň, Muránska Dlhá Lúka, Muránska Huta, Muránska Lehota, Muránska Zdychava, Nandraž, Prihradzany, Rákoš, Revúca, Revúcka Lehota, Sirk, Šivetice, Turčok, Daňový úrad Rožňava Ardovo, Betliar, Bohúňovo, Bôrka, Brdárka, Brzotín, Čierna Lehota, Čoltovo, Čučma, Dedinky, Dlhá Ves, Dobšiná, Drnava, Gemerská Hôrka, Gemerská Poloma, Gočaltovo, Gočovo, Hanková, Henckovce, Honce, Hrhov, Hrušov, Hucín, Jablonov nad Turňou, Jovice, Kečovo, Kobeliarovo, Koceľovce, Kováčová, Krásnohorská Dlhá Lúka, Krásnohorské Podhradie, Kružná, Kunová Teplica, Licince, Lipovník, Lúčka, Markuška, Meliata, Nižná Slaná, Ochtiná, Pača, Paškova, Petrovo, Plešivec, Rakovnica, Rejdová, Rochovce, Roštár, Rozložná, Rožňava, Rožňavské Bystré, Rudná, Silica, Silická Brezová, Silická Jablonica, Slavec, Slavoška, Slavošovce, Stratená, Štítnik, Vlachovo, Vyšná Slaná, Okres Spišská Nová Ves Daňový úrad Gelnica Gelnica, Helemanovce, Jaklovce, Kojšov, Margecany, Mníšek pod Hnilcom, Prakovce, Smolnícka Huta, Smolník, Stará Voda, Švedlár, Uhorná, Veľký Folkmár, Žakarovce, Daňový úrad Krompachy Bystrany, Hrišovce, Kaľava, Kluknava, Kolinovce, Krompachy, Olcnava, Olšavka, Richnava, Slatvina, Slovinky, Spišské Vlachy, Vojkovce, Žehra, Daňový úrad Levoča Baldovce, Beharovce, Bijacovce, Brutovce, Buglovce, Dlhé Stráže Doľany, Dúbrava, Granč - Petrovce, Harakovce, Jablonov, Katúň, Klčov, Kurimany, Levoča, Lúčka, Nemešany, Nižné Repaše, Olšavica, Ordzoviany, Pavľany, Poľanovce, Pongrácovce, Spišské Podhradie, Spišský Hrhov, Studenec, Torysky, Úloža, Vyšné Repaše, Vyšný Slavkov, Daňový úrad Spišská Nová Ves Arnutovce, Betlanovce, Danišovce, Domaňovce, Dravce, Harichovce, Henclová, Hincovce, Hnilčík, Hnilec, Hrabušice, Chrásť nad Hornádom, Iljašovce, Jamník, Letanovce, Lieskovany, Markušovce, Matejovce, Mlynky, Nálepkovo, Odorín, Poráč, Rudňany, Smižany, Spišská Nová Ves, Spišské Tomašovce, Spišský Hrušov, Spišský Štvrtok, Teplička, Vitkovce, Závadka, Okres Trebišov Daňový úrad Kráľovský Chlmec Bačka, Bara, Bieľ, Boľ, Borša, Boťany, Černochov, Čierna, Čierna nad Tisou, Dobrá, Klín nad Bodrogom, Kráľovský Chlmec, Ladmovce, Leles, Malé Trakany, Malý Horeš, Malý Kamenec, Poľany, Príbeník, Rad, Soľnička, Somotor, Strážne, Streda nad Bodrogom, Svätá Mária, Svätuše, Svinice, Veľké Trakany, Veľký Horeš, Veľký Kamenec, Viničky, Vojka, Zatín, Zemplín, Daňový úrad Sečovce Bačkov, Dargov, Dvorianky, Hriadky, Kravany, Malé Ozorovce, Parchovany, Sečovce, Stankovce, Trnávka, Veľké Ozorovce, Višňov, Zbehňov, Zemplínska Teplica, Daňový úrad Trebišov Brehov, Brezina, Bišta, Cejkov, Čelovce, Čerhov, Egreš, Hraň, Hrčel, Kašov, Kazimír, Kožuchov, Kuzmice, Kysta, Lastovce, Luhyňa, Malá Tŕňa, Michaľany, Nižný Žipov, Novosad, Nový Ruskov, Plechotice, Sirník, Slivník, Slovenské Nové Mesto, Stanče, Trebišov, Veľaty, Veľká Tŕňa, Vojčiče, Zemplínska Nová Ves, Zemplínske Hradište, Zemplínske Jastrabie, Zemplínsky Branč, Daňový úrad Veľké Kapušany Beša, Budince, Čičarovce, Čierne Pole, Drahňov, Ižkovce, Kapušianské Kľačany, Krišovská Liesková, Maťovské Vojkovce, Oborín, Ptrukša, Ruská, Veľké Kapušany, Veľké Raškovce, Veľké Slemence, Vojany. II. Sídla a pôsobnosť správ finančnej kontroly Správa finančnej kontroly Bratislava územie okresov: Hl. mesto SR Bratislava, Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Nitra, Nové Zámky, Senica, Trenčín, Trnava. Správa finančnej kontroly Zvolen územie okresov: Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Levice, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Topoľčany, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom, Žilina. Správa finančnej kontroly Košice územie okresov: Bardejov, Humenné, Košice-mesto, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rimavská Sobota, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov, Vranov nad Topľou.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 645/1992 Sb.
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 645/1992 Sb. Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa menia a dopľňajú niektoré vykonávacie predpisy k Zákonníku práce a k zákonu o mzde Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 133/1992 * Čl. I - Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce, v znení nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 13/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto: * Čl. II - Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 43/1992 Zb. o ustanovení minimálnych, mzdových taríf a mzdového zvýhodnenia za prácú v sťaženom a zdraviu škodlivom pracovnom prostredí a za prácu v noci sa mení takto: * Čl. III * Čl. IV - Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Aktuální znění od 1. 1. 1993 645 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 15. decembra 1992, ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré vykonávacie predpisy k Zákonníku práce a k zákonu o mzde Vláda Slovenskej republiky podľa § 111 ods. 3, § 121 ods. 2 Zákonníka práce, § 4 ods. 4, § 7 ods. 2 a § 14 ods. 2 zákona č. 1/1992 Zb. o mzde, odmene za pracovnú pohotovosť a o priemernom zárobku a podľa čl. III bodu 1 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 493/1992 Zb. nariaďuje: Čl. I Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce, v znení nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 13/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto: 1. § 21 ods. 1 prvá veta znie: „Zo mzdy sa zrazí najprv poistné na zdravotné poistenie, nemocenské poistenie a dôchodkové poistenie,5) príspevok do fondu zamestnanosti5a) a daň z príjmov fyzických osôb.5b)“. 2. Poznámka pod čiarou č. 5) znie: „5) Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 7/1993 Zz. o zriadení Národnej poisťovne a o financovaní zdravotného poistenia, nemocenského poistenia a dôchodkového poistenia.“. 3. Poznámka pod čiarou č. 5a) znie: „5a) Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 10/1993 Zz. o Fonde zamestnanosti Slovenskej republiky a o zmene a doplnení niektorých zákonov.“. 4. Poznámka pod čiarou č. 5b) znie: „5b) § 6 zákona č. 286/1992 Zb. o daniach z príjmov.“. 5. § 27 ods. 2 znie: „(2) Pri priznávaní náhrady mzdy sa prihliada len na osoby, ktoré sa uznávajú na účely dane z príjmov fyzických osôb za osoby vyživované pracovníkom,5c) a to bez ohľadu na to, či sa mu na ne priznáva zníženie dane z príjmov fyzických osôb; prihliada sa však aj na deti, na ktoré patria prídavky na deti alebo výchovné, aj keď sa na účely zníženia dane z príjmov fyzických osôb nepovažujú za vyživované osoby.“. 6. Poznámka pod čiarou č. 5c) znie: „5c) § 15 zákona č. 286/1992 Zb.“. 7. V § 48 ods. 2 sa slová „dane zo mzdy“ nahrádzajú slovami „dane z príjmov fyzických osôb“. Čl. II Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 43/1992 Zb. o ustanovení minimálnych, mzdových taríf a mzdového zvýhodnenia za prácú v sťaženom a zdraviu škodlivom pracovnom prostredí a za prácu v noci sa mení takto: 1. V § 2 ods. 1 v tabuľkovej časti „Sadzba v Kčs za hodinu“ a „Sadzba v Kčs za mesiac“ sa vypúštajú stĺpce sadzieb „znížená o 15 %“. 2. § 2 ods. 2 sa vypúšťa. Doterajšie odseky 3 až 5 sa označujú ako odseky 2 až 4. Čl. III Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 53/1992 Zb. o minimálnej mzde sa mení takto: § 2 ods. 1 písm. a) a b) znejú: „a) za každú hodinu odpracovanú zamestnancom 12 Kčs, b) za mesiac 2200 Kčs pre zamestnanca odmeňovaného mesačnou mzdou,“. Čl. IV Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. januárom 1993. Mečiar v. r.
Zákon České národní rady č. 7/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 7/1993 Sb. Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů Vyhlášeno 31. 12. 1992, datum účinnosti 1. 1. 1993, částka 3/1993 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Pokud státní notář vysloví souhlas s tím, aby se stal notářem,9) jeho pracovní poměr zanikne uplynutím dne 1. ledna 1993. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1993 7 ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Čl. I Zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje platové poměry soudců okresních a krajských soudů, vojenských obvodových soudů, vyšších vojenských soudů, vrchních soudů, Nejvyššího soudu České republiky a Nejvyššího správního soudu (dále jen „Nejvyšší soud České republiky“) a justičních čekatelů (dále jen „čekatel“).“. 2. Nadpis nad § 2 zní: „Plat soudců“. 3. V § 2 odst. 1 se vypouštějí slova „a státním notářům“ a za slovy „platového stupně“ se doplňují slova „nestanoví- li tento zákon jinak,“. 4. § 2 odst. 2 zní: „(2) Předsedům a místopředsedům okresních, vojenských obvodových, krajských, vyšších vojenských a vrchních soudů, předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu České republiky, předsedům senátů a soudcům krajských soudů a vyšších vojenských soudů, kteří rozhodují jako samosoudci, předsedům kolegií a senátů vrchních soudů a Nejvyššího soudu České republiky náleží též funkční příplatek.“. 5. V § 2 se vypouští odstavec 3. 6. § 3 odst. 1 zní: „(1) Soudci okresních soudů a vojenských obvodových soudů se zařazují do platové skupiny I, soudci krajských soudů a vyšších vojenských soudů do platové skupiny II a soudci vrchních soudů do platové skupiny III; soudcům Nejvyššího soudu České republiky náleží pevný základní plat.“. 7. V § 3 odst. 2 se slova „a státní notáři“ nahrazují slovy „okresních, vojenských obvodových, krajských, vyšších vojenských a vrchních soudů“; slovo „dvanácti“ se nahrazuje slovem „deseti“. 8. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Základní plat (1) Základní plat v jednotlivých platových skupinách a platových stupních činí měsíčně Kčs: | | I.| II.| III. ---|---|---|---|--- 1.| do ukončení 5. roku praxe| 10 500| 11 500| 12 500 2.| od počátku 6. roku praxe| 12 000| 13 000| 14 000 3.| od počátku 9. roku praxe| 13 600| 15 000| 16 000 4.| od počátku 12. roku praxe| 14 600| 16 200| 17 600 5.| od počátku 15. roku praxe| 15 600| 17 200| 19 200 6.| od počátku 18. roku praxe| 16 200| 18 200| 20 200 7.| od počátku 21. roku praxe| 16 600| 18 600| 20 600 8.| od počátku 24. roku praxe| 17 000| 19 000| 21 000 9.| od počátku 27. roku praxe| 17 500| 19 500| 21 500 10.| od počátku 30. roku praxe| 18 000| 20 000| 22 000. (2) Soudci Nejvyššího soudu České republiky náleží pevný základní plat ve výši 22 000 Kčs měsíčně.“. 9. V § 5 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „nebo státním notářem“. 10. V § 5 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo státní notář“. 11. V § 5 odst. 3 se za slova „České republiky“ doplňují slova „a u soudců vojenských soudů ministr obrany České republiky“. 12. § 5 odst. 4 zní: „(4) Do doby započitatelné praxe podle odstavce 1 se započítávají také a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby v rozsahu zvláštním zákonem stanovené doby a doba výkonu civilní služby v rozsahu nejvýše 18 měsíců, jakož i doba mateřské a další mateřské dovolené, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, b) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.“. 13. § 5 odst. 5 zní: „(5) Soudce může postoupit do třetího platového stupně, jen vykonával-li skutečně funkci podle odstavce 1 písm. b) nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4.“. 14. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Funkční příplatek (1) Funkční příplatek náleží: a) předsedovi okresního soudu a předsedovi vojenského obvodového soudu s nejvýše 14 senáty ve výši 2000 Kčs měsíčně, s 15 až 30 senáty ve výši 2500 Kčs měsíčně a s více než 30 senáty ve výši 3000 Kčs měsíčně, b) místopředsedovi okresního soudu a místopředsedovi vojenského obvodového soudu s nejvýše 14 senáty ve výši 1000 Kčs měsíčně, s 15 až 30 senáty ve výši 1400 Kčs měsíčně a s více než 30 senáty ve výši 1600 Kčs měsíčně, c) předsedovi krajského soudu a předsedovi vyššího vojenského soudu ve výši 4000 Kčs měsíčně, d) místopředsedovi krajského soudu a místopředsedovi vyššího vojenského soudu ve výši 2500 Kčs měsíčně, e) předsedovi senátu krajského soudu a předsedovi senátu vyššího vojenského soudu ve výši 1200 Kčs měsíčně, f) soudci krajského soudu a soudci vyššího vojenského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, ve výši 800 Kčs měsíčně, g) předsedovi vrchního soudu ve výši 5000 Kčs měsíčně, h) místopředsedovi vrchního soudu ve výši 3500 Kčs měsíčně, i) předsedovi kolegia vrchního soudu ve výši 2500 Kčs měsíčně, j) předsedovi senátu vrchního soudu ve výši 1600 Kčs měsíčně, k) předsedovi Nejvyššího soudu České republiky ve výši 6000 Kčs měsíčně, l) místopředsedovi Nejvyššího soudu České republiky ve výši 4000 Kčs měsíčně, m) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu České republiky ve výši 3000 Kčs měsíčně, n) předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky ve výši 2000 Kčs měsíčně. (2) V případě souběhu náleží soudci pouze ten funkční příplatek, který je pro něho výhodnější.“. 15. V § 7 se vypouštějí slova „a státním notářům státních notářství“. 16. V § 8 se vypouštějí slova „a státním notářům“ a slova „nebo státní notář“; v první větě se za slovo „dobu“ vkládá slovo „skutečného“. 17. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Další plat (1) Soudci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával práci v této funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná platu stanovenému podle § 3, 4, 6 až 8. (2) Do doby skutečného výkonu funkce podle odstavce 1 se započítává doba dočasného přidělení soudce podle zvláštních předpisů4) a doba dovolené na zotavenou. (3) Další plat podle odstavce 1 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc.“. 18. V § 10 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo státní notář přeložen“ a slova „nebo státního notáře“. 19. § 10 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Soudci, který je dočasně přidělen k jinému soudu, než ke kterému byl přidělen k výkonu funkce, náleží vedle náhrad stanovených zvláštním předpisem5) příplatek ve výši a) 4000 Kčs měsíčně, je-li soudce v souvislosti s dočasným přidělením ubytován v místě sídla soudu dočasného přidělení; b) 2000 Kčs měsíčně v ostatních případech.“. 20. V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo státní notář na příkaz předsedy krajského soudu“ a slova „nebo státního notáře“. 21. V § 11 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 22. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo státního notáře“. 23. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Mimořádné zvýšení základního platu Soudci, který byl pověřen nad rámec svých povinností jednotlivými úkony státní správy,6) přísluší po dobu výkonu těchto úkonů státní správy zvýšení základního platu podle § 4 o 10 %.“. 24. V § 12 se vypouštějí slova „a státních notářů“. 25. V § 14 odst. 1 poslední větě se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „u soudců vojenských soudů též o peněžité dávky, na které má v tomto období nárok podle zvláštního předpisu7) při propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání.“. 26. V § 14 odst. 2 se vypouštějí slova „anebo v níž mu náležel pevný plat (§ 2 odst. 3),“. 27. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu České republiky, soudci vojenských kolegií vrchních soudů a soudci a justiční čekatelé vojenských soudů mají nárok též na peněžní a naturální náležitosti podle zvláštního předpisu.8)“. 28. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „3500 Kčs“ nahrazuje částkou „6500 Kčs“. 29. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „4500 Kčs“ nahrazuje částkou „7000 Kčs“ a vypouštějí se slova „nebo státního notáře“. 30. § 15 odst. 3 zní: „(3) Ustanovení § 7, 12 a 13 platí pro čekatele obdobně.“. 31. Za § 15 se vkládají § 15a, 15b a 15c, které včetně nadpisu znějí: „Další požitky § 15a V době, kdy předseda Nejvyššího soudu České republiky nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu základní plat podle § 4 odst. 2 a funkční příplatek podle § 6 odst. 1 písm. k), nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nepřísluší dávky nemocenského pojištění. § 15b Vedle platu náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši předsedovi Nejvyššího soudu České republiky | 9000 Kčs ---|--- místopředsedovi Nejvyššího soudu České republiky | 8000 Kčs. Paušální náhrada nepodléhá dani. § 15c Předseda Nejvyššího soudu České republiky má nárok na a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici, b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.“. 32. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo státnímu notáři“. 33. V § 16 odst. 2 se slova „podle § 6, 7 a 8“ nahrazují slovy „podle § 6 a 7“. 34. § 16 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Příplatky podle § 8, § 10 odst. 3 a mimořádné zvýšení základního platu podle § 11a náleží ode dne, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá na tyto příplatky nárok. Pokud tímto dnem není první pracovní den v kalendářním měsíci, přísluší v tomto měsíci poměrná část příplatku, popřípadě mimořádného zvýšení základního platu.“. Čl. II Pokud státní notář vysloví souhlas s tím, aby se stal notářem,9) jeho pracovní poměr zanikne uplynutím dne 1. ledna 1993. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. 4) § 41 odst. 2 písm. a) zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. 6) § 20 odst. 3 zákona ČNR č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7) Díl III, § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 8) Část první zákona č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu. 9) § 110 odst. 1 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb. Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení Vyhlášeno 29. 1. 1993, datum účinnosti 29. 1. 1993, částka 16/1993 * § 1 - Za úkony prováděné Puncovním úřadem podle § 6 odst. 2 zákona se vybírají puncovní poplatky, jejichž výši stanovuje sazebník, který tvoří přílohu této vyhlášky. * § 2 - Puncovní poplatky jsou splatné v hotovosti při výdeji výrobku1) nebo jiné věci z drahých kovů,2) jichž se úkon Puncovního úřadu týkal, popřípadě při vydání osvědčení, odborného posudku, či úředního nálezu, pokud není s Puncovním úřadem dohodnut jiný způsob * § 3 - Zrušuje se opatření ministra hutnictví a těžkého strojírenství Československé socialistické republiky č. 11/1985, kterým se vyhlašuje sazebník náhrad za úkony státní služby pro drahé kovy, oznámené v částce 33/1985 Sb. * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 53/1993 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2004 (364/2003 Sb.) 53 VYHLÁŠKA ministerstva průmyslu a obchodu České republiky ze dne 15. ledna 1993, kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky podle § 3 písm. d) zákona České národní rady č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, (dále jen „zákon“) stanoví: § 1 Za úkony prováděné Puncovním úřadem podle § 6 odst. 2 zákona se vybírají puncovní poplatky, jejichž výši stanovuje sazebník, který tvoří přílohu této vyhlášky. § 2 Puncovní poplatky jsou splatné v hotovosti při výdeji výrobku1) nebo jiné věci z drahých kovů,2) jichž se úkon Puncovního úřadu týkal, popřípadě při vydání osvědčení, odborného posudku, či úředního nálezu, pokud není s Puncovním úřadem dohodnut jiný způsob úhrady. § 3 Zrušuje se opatření ministra hutnictví a těžkého strojírenství Československé socialistické republiky č. 11/1985, kterým se vyhlašuje sazebník náhrad za úkony státní služby pro drahé kovy, oznámené v částce 33/1985 Sb. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Dlouhý CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 53/1993 Sb. SAZEBNÍK PUNCOVNÍCH POPLATKŮ Položka| Předmět poplatku| Kč ---|---|--- I. Zkoušení ryzosti | a) tuzemské zboží za jeden gram slitiny| 01| stříbro (Ag)| 0,50 15| za zkoušení jednoho kusu stříbrného zboží však nanejvýš| 100,- | b) tuzemské a cizí zboží za jeden gram slitiny| 02| zlato (Au)| 10,- 03| platina (Pt)| 10,- | c) cizí, staré a opravené zboží za jeden gram slitiny| 04| stříbro| 1,- 15| za zkoušení jednoho kusu stříbrného zboží však nanejvýš| 100,- | d) staré a opravené zboží za jeden gram slitiny| 05| zlato| 40,- 06| platina| 60,- Poznámky: a) poplatek se vybere, i když nedojde k označení předloženého zboží pro závady v předepsaném stavu nebo ryzosti, b) u zboží, kde je kombinována slitina s jiným materiálem, se výše poplatku stanoví na základě kvalifikovaného odhadu hmotnosti drahého kovu, provedeného Puncovním úřadem, c) přetřídí-li Puncovní úřad na žádost překladatele položku tuzemského či cizího zboží na bezvadné a závadné kusy, vybere se poplatek v trojnásobné výši. II. Úřední označení zboží puncovní značkou nebo jiným způsobem| | a) za každý kus zboží| 07| stříbrného| 1,- 08| zlatého nebo platinového| 5,- | b) za každé provedení opravy| 09| doznačení nebo stornu puncovní značky| 5,- III. Kvalitativní zjištění kovu| 10| Ag, Au, Pt, obecný kov - za jedno vyzkoušení| 30,- 30| přirážka k položce 10 za úpravu vzorku tavením| 70,- IV. Přibližné určení ryzosti slitin drahých kovů| | za každý kus zboží| 11| stříbro| 40,- 12| zlato| 60,- 13| platina| 100,- V. Chemické stanovení ryzosti drahých kovů v mincích, dentálních a registrovaných klenotnických slitinách 14| Ag titračně nebo kupelací| 60,- 17| Au kupelací| 100,- 19| Au a Ag společnou kupelací| 150,- 20| Au ve slitinách s obsahem niklu| 150,- 21| platina a platinové kovy - za každý kov| 250,- Poznámky: a) poplatky za rozhodčí a konečné zkoušky jsou pětinásobné, za zkoušky opakované trojnásobné, b) poplatky za rozhodčí, opakované a konečné zkoušky nese ta strana, pro kterou je výsledek zkoušky nepříznivý. VI. Ostatní analýzy drahých kovů | a) v kovových materiálech| 22| stanovení stříbra| 120,- 23| stanovení zlata kupelací| 250,- 16| stanovení zlata a stříbra kupelací| 350,- 18| stanovení Au mokrou cestou| 500,- 24| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov| 1200,- | b) ve stěrech| 25| stanovení stříbra| 500,- 26| stanovení zlata| 700,- 27| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov| 1500,- 28| stanovení platinových kovů v katalyzátoru na nosiči| 6000,- 47| stanovení stříbra v katalyzátoru na nosiči| 1000,- | c) v roztocích a chemikáliích| 48| stanovení stříbra| 400,- 49| stanovení zlata| 600,- 50| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov| 1200,- | d) stanovení kovů metodou ICP - OES| 51| jeden kov| 1000,- 52| za každý další kov| 400,- | e) stanovení alergenního niklu| 53| stanovení obsahu niklu| 2000,- 54| stanovení úbytku niklu| 3500,- | f) samostatně prováděné úpravy vzorků| 55| stanovení sušiny| 250,- 56| stanovení ztráty žíháním| 250,- Poznámka: Poznámky za oddílem V. platí obdobně i pro oddíl VI. VII. Stanovení ryzosti a hmotnosti drahých kovů včetně ztavení do slitku| 31| Ag do 100g| 200,- 32| Ag nad 100g do 1000 g| 600,- 33| za každých dalších započatých 1000 g Ag| 300,- 34| Au do 10 g pro účely dědického řízení| 150,- 35| Au nad 10 g do 25 g| 200,- 29| Au nad 25 g do 200 g| 400,- 36| Au nad 200 g do 1000 g| 800,- 37| za každých dalších započatých 1000 g Au| 400,- 38| klenotnické slitiny Pt do 25 g| 630,- 39| ostatní slitiny Pt do 25 g| 1300,- VIII. Poplatky za ověření zkušebních pomůcek 40| zkušební kyselina na Ag a Pt - za každých 50 ml| 30,- 41| kyselina dusičná koncentrovaná a kyseliny na zlato 250/1000 a 333/1000 – za každých 50 ml| 15,- 42| veškeré druhy lučavky královské - za každých 50 ml| 25,- IX. Ostatní poplatky 44| vyřízení požadavku na provedení úkonů souvisejících s přepravou s výjimkou ceny za přepravu| 30,- 45| vyhledání předmětu při ztrátě potvrzení| 20,- 1) § 3 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon). 2) § 33 puncovního zákona.
Nařízení vlády České republiky č. 57/1993 Sb.
Nařízení vlády České republiky č. 57/1993 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby Vyhlášeno 3. 2. 1993, datum účinnosti 3. 2. 1993, částka 17/1993 * Čl. I - Nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přepočet druhů a kategorií hospodářských zvířat na velkou dobytčí jednotku, uvedený v příloze č. 1 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., se mění takto: * Čl. III - Příloha č. 2 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb. se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Za přílohu č. 2 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb. se připojuje příloha č. 3, která zní: * Čl. V Aktuální znění od 3. 2. 1993 57 NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky ze dne 18. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby Vláda České republiky nařizuje podle § 20 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.: Čl. I Nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“, vypouští se odkaz 1) a slova „kterou původní vlastník obhospodařoval ke dni odnětí nebo vnesení do zemědělského družstva2)“ a čárka za slovem „půdy“ se nahrazuje tečkou. 2. V § 2 písm. c) se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“. 3. V § 2 písm. e) se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Normativ živého a mrtvého inventáře na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 850 Kčs. Hodnota náhrady se vypočte, nestanoví-li toto nařízení jinak, podle vzorce uvedeného v příloze č. 3, která je součástí tohoto nařízení. (2) Normativ sazenic a osiva lesních dřevin na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 125 Kčs.“. 5. V § 4 odst. 1 se za slovo „zemědělské“ vkládají slova „nebo lesní“. 6. V § 5 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Je-li více osob povinných k poskytnutí náhrady za mrtvý inventář, pak povinná osoba, která není uživatelem vnesené nebo odňaté části zemědělské půdy, oznámí povinné osobě, která je nebo byla uživatelem této půdy, výši poskytnuté náhrady.“. Čl. II Přepočet druhů a kategorií hospodářských zvířat na velkou dobytčí jednotku, uvedený v příloze č. 1 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., se mění takto: U druhu a kategorie „Drůbež celkem“ ve sloupci „Velká dobytčí jednotka“ se číslovka „0,025“ nahrazuje číslovkou „0,0025“. Čl. III Příloha č. 2 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb. se mění a doplňuje takto: 1. Text „Cn = celkový nárok majetku v Kčs“ se nahrazuje textem „Cn = celkový nárok na náhradu za mrtvý inventář, vypočtený s přesností na celé Kčs bez zaokrouhlování“. 2. Text „Mo = majetek organizace v tisících Kčs na 1 ha“ se nahrazuje textem „Mo = majetek organizace v mrtvém inventáři, vypočtený na 1 ha na celé tisíce Kčs bez zaokrouhlování“. 3. Text „Postup při výpočtu:“ a s ním související text uvedený v bodech 1, 2 a 3 se nahrazuje tímto textem: „Postup při výpočtu a vysvětlení pojmů: 1. Celkový nárok na náhradu za mrtvý inventář (Cn) se vztahuje k celkové výměře půdy, kterou původní vlastník obhospodařoval ke dni odnětí nebo vnesení do zemědělského družstva. Celkový nárok zjištěný podle vzorce se použije při plnění nároku povinnou osobou ve věcech. Při jiném druhu plnění se celkový nárok v Kčs přepočte koeficientem 1,7. 2. Majetek organizace v mrtvém inventáři v tisících Kčs na 1 ha (Mo) se zjistí z údajů účetnictví k 31. 12. 1989, ze zůstatku účtu základních prostředků (účet 010) sníženého o a) oprávky k základním prostředkům (účet 030), b) zůstatkovou cenu budov, staveb, trvalých porostů, c) zůstatkovou cenu mrtvého inventáře sloužícího k jiné (nezemědělské) hospodářské činnosti, pokud podle stavu k 31. 12. 1989 hrubá produkce jiné (nezemědělské) hospodářské činnosti převyšuje 20 % hrubé zemědělské produkce organizace. Pro vymezení uvedených skupin základních prostředků jsou rozhodné předpisy o jednotném třídění základních prostředků. 3. Je-li hodnota Mo zjištěná podle bodu 2 vyšší než 12 tis. Kčs na jeden hektar, použije se částka 12 tis. Kčs jako maximální. 4. Jinou (nezemědělskou) hospodářskou činností se rozumí a) u zemědělských družstev zpracování zemědělských a lesních surovin a výroba potravinářských výrobků z nich, výkon činností a výroba výrobků sloužících potřebám zemědělské a potravinářské výroby, poskytování prací a služeb pro občany, prodej vlastního vyrobeného zboží, jakož i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby, b) u státních statků nezemědělská činnost uvedená v zakládacích listinách státních statků v rámci předmětu jejich činnosti, popřípadě nezemědělská činnost vykonávaná mimo vymezený předmět jejich činnosti. 5. Stav hrubé zemědělské produkce k 31. 12. 1989 se zjistí v účetnictví organizace z obratů syntetických účtů 500, 510, 539, 550, 560 a 561, resp. z jejich analytické evidence, při zjednodušeném způsobu účtování z analytické evidence k účtu 795. Hrubá zemědělská produkce za rok 1989 je vykázána v účetním výkaze Úč 4A-02, řádek 81 a 82. 6. Stav hrubé produkce jiné (nezemědělské) činnosti k 31. 12. 1989 se zjistí v účetnictví organizace z obratů syntetických účtů 521 až 529, 530 až 539, 543 až 545, 550 až 559, resp. z jejich analytické evidence, při zjednodušeném způsobu účtování z analytické evidence k účtu 795. Stav hrubé produkce jiné (nezemědělské) činnosti za rok 1989 je vykázán v účetním výkaze Úč 4A-02, řádek 83. 7. Zůstatková cena mrtvého inventáře sloužícího k jiné (nezemědělské) činnosti se zjistí z vnitropodnikové evidence k účtům 010 a 030, členění podle vnitropodnikových útvarů - středisek, nebo druhů činností - výkonů. 8. Organizace, u které došlo po 1. lednu 1990 k organizačním změnám, zjišťuje majetek organizace v mrtvém inventáři v tisících Kčs na 1 ha (Mo) ze zahajovací rozvahy organizace.“. Čl. IV Za přílohu č. 2 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb. se připojuje příloha č. 3, která zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb. Vzorec pro výpočet: Cn=850×ha×k Ve vzorci: Cn = celkový nárok žadatele v Kčs ha = počet hektarů lesní půdy žadatele k = koeficient - viz tabulka počet hektarů| ---|--- od| do| k | 5,00| 1,00 5,01| 25,00| 0,85 25,01| 50,00| 0,50 50,01| 250,00| 0,40 250,01| | 0,30“. Čl. V Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r.
Nařízení vlády České republiky č. 58/1993 Sb.
Nařízení vlády České republiky č. 58/1993 Sb. Nařízení vlády České republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 342/1991 Sb. Vyhlášeno 3. 2. 1993, datum účinnosti 3. 2. 1993, částka 17/1993 * Čl. I - Vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích u * Čl. II - Výnosy z příspěvků za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a z příspěvků uživatelů děl soustředěných na zvláštním účtu ministerstva kultury České republiky, včetně výnosů z těchto příspěvků odvedených za měsíc leden 1993, rozdělí ministr k * Čl. III Aktuální znění od 3. 2. 1993 58 NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky ze dne 30. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 342/1991 Sb. Vláda České republiky nařizuje podle § 35 odst. 3, § 41 odst. 2 a § 42 odst. 3 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon): Čl. I Vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 342/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 (1) Podporu tvůrčí činnosti literární, vědecké a umělecké zajišťují tyto kulturní fondy (dále jen „fondy“): a) Český literární fond pro obor tvůrčí činnosti v oblasti slovesné, divadla, filmu, rozhlasu, televize a zábavního umění se zvláštními sekcemi pro - krásnou literaturu, - vědeckou a odbornou literaturu, - novinářství, - překladatelství, - divadlo, rozhlas a zábavní umění, - film a televizi, - výkonné umělce v oblasti divadla, rozhlasu, filmu, televize a zábavního umění, b) Český hudební fond pro obor tvůrčí činnosti v oblasti hudby se zvláštními sekcemi pro - vážnou hudbu, - populární hudbu, - výkonné umělce v oblasti hudby, - hudební vědu a kritiku, c) Český fond výtvarných umění pro obor tvůrčí činnosti v oblasti výtvarných umění a architektury se zvláštními sekcemi pro - výtvarné umění, - architekturu. (2) Sídlem fondů je Praha.“. 2. § 2 zní: „§ 2 Podporu tvůrčí činnosti uskutečňují fondy zejména a) vytvářením materiálních podmínek pro vznik a realizaci literárních, vědeckých a uměleckých děl a uměleckých výkonů, b) poskytováním stipendií, příspěvků a půjček k podpoře tvůrčí činnosti, c) zřizováním, provozováním a spravováním podniků a zařízení, jež jsou v souladu s posláním fondů.“. 3. § 3 zní: „§ 3 (1) Zdrojem příjmů fondů jsou příspěvky za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých (§ 35 odst. 3 autorského zákona), příspěvky příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců (§ 42 odst. 1 autorského zákona) a příspěvky uživatelů děl (§ 42 odst. 2 autorského zákona). (2) Vedle příspěvků podle odstavce 1 tvoří zdroje příjmů fondů výnosy z činnosti jimi zřizovaných podniků, výnosy z vlastního majetku, dary, dědictví, příspěvky nadací a další příspěvky.“. 4. § 4 včetně poznámky č. 1 zní: „§ 4 (1) Správu fondů provádějí jejich správní rady. Dozor nad hospodařením fondů vykonávají dozorčí rady. Funkční období správních a dozorčích rad je dva roky. (2) Členy správních a dozorčích rad volí zástupci sdružení autorů, výkonných umělců a uživatelů děl z oblastí tvůrčí činnosti u jednotlivých fondů z kandidátů navržených těmito sdruženími.1) (3) V čele sekcí jsou výbory sekcí. Způsob jejich ustanovování stanoví správní rady jednotlivých fondů. (4) Správní rady fondů a výbory sekcí volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. (5) Členové správních rad a výborů sekcí po dobu výkonu své funkce nejsou oprávněni se osobně podílet na jakýchkoliv příjmech z prostředků fondů s výjimkou náhrady nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce. (6) Členství ve správní radě a výborech sekcí je čestná funkce. (7) Správní rady fondů vydávají nejpozději do 31. března běžného roku výroční zprávu, která musí obsahovat zejména údaje o hospodaření fondu za uplynulý kalendářní rok. (8) Jménem fondu jedná ředitel, kterého jmenuje a odvolává správní rada fondu. (9) Podrobnosti o poslání a úkolech jednotlivých fondů, formě jejich realizace, jakož i vnitřní vztahy a další podrobnosti o činnosti orgánů fondů stanoví jejich správní rady. 1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. § 20f občanského zákoníku.“. 5. § 5 se vypouští. 6. § 6 zní: „§ 6 Fondy předkládají ministerstvu kultury České republiky (dále jen „ministerstvo“) výroční zprávu ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 7 tohoto nařízení.“. 7. § 7 až 13 se vypouštějí. 8. V § 14 odst. 1 se slova „ve výši 2 %“ nahrazují slovy „ve výši 1 %“. 9. V § 14 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 10. V § 15 odst. 1 se slova „ve výši 2 %“ nahrazují slovy „ve výši 1 %“. Poznámka č. 2 zní: „2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“. 11. V § 17 odst. 1 se slova „podle pokynu, který vydá ministr kultury“ nahrazují slovy „v poměru určeném správní radou“. 12. V § 17 odst. 1 písm. d) se za slovo „filmových“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. Poznámka č. 3 zní: „3) § 6 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 17 odst. 1 písm. e) se za slova „děl filmových“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“ a za slovo „filmovým“ se vkládají slova „nebo dílem vytvořeným podobným způsobem3)“. 14. V § 17 odst. 2 písm. a) se za slovo „filmových“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. 15. V § 17 odst. 2 písm. b) se za slovo „filmových“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. 16. V § 17 odst. 4 se slova „nejvýše 5 %“ nahrazují slovy „nejvýše 9 %“. 17. V § 18 se ve větě před středníkem vypouští slovo „socialistické“ v názvu republiky a vypouští se věta za středníkem. 18. § 21 se vypouští. 19. V § 23 odst. 1 se za slova „k výrobě filmu“ vkládají slova „nebo díla vytvořeného podobným způsobem3)“. 20. V § 23 odst. 1 se slova „částku, kterou by byl povinen zaplatit jako autorskou odměnu, kdyby dílo nebylo volné“ nahrazují slovy „obvykle poskytované autorské odměny za shodný způsob užití obdobného díla, které není volné“. 21. V § 23 odst. 2 se slova „za takové užití, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby dílo nebylo volné“ nahrazují slovy „obvykle poskytované za shodný způsob užití obdobného díla, které není volné“. 22. V § 24 se slova „za takové užití, kterou by byl povinen zaplatit, kdyby dílo nebylo volné“ nahrazují slovy „obvykle poskytované za shodný způsob užití obdobného díla, které není volné“. 23. V § 25 se vypouští slovo „socialistická“. 24. V § 26 se slova „ve výši 25 hal. ročně za každého oprávněného držitele rozhlasového přijímače“ nahrazují slovy „ve výši odpovídající 1 % z úhrnu autorských odměn za užití všech děl“. 25. V § 27 se slova „ve výši 30 hal. ročně za každého oprávněného držitele televizního přijímače“ nahrazují slovy „ve výši odpovídající 1 % z úhrnu autorských odměn za užití všech děl“. 26. V § 28 písm. b) se číslice „15“ nahrazuje číslicí „5“. 27. V § 29 písm. a) se za slova „využití filmů“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. 28. V § 29 písm. b) se za slova „využití filmů“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. 29. V § 29 písm. c) se za slova „výrobě filmů“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. 30. V § 30 odst. 2 se za slova „k výrobě filmů“ vkládají slova „nebo děl vytvořených podobným způsobem3)“. 31. V § 32 bodu 1 se slova „z maloobchodní ceny celého nákladu“ nahrazují slovy „z tržby za prodané neperiodické publikace po odečtení nákladů“. 32. V § 32 bodu 4 se za slovo „zvukových“ vkládají slova „a zvukově obrazových“ a slova „z úhrnné hrubé tržby za prodané snímky“ se nahrazují slovy „z tržby za prodané snímky po odečtení nákladů“. 33. V § 32 bodu 5 se slova „z celkového výnosu rozhlasových a televizních poplatků“ nahrazují slovy „z úhrnu autorských odměn za užití všech děl“. 34. V § 32 bodu 6 se za slova „veřejném promítání filmu“ vkládají slova „nebo díla vytvořeného podobným způsobem3)“. 35. § 35 zní: „§ 35 Příspěvky za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých plynou jednotlivým fondům takto: a) Českému literárnímu fondu za užití děl slovesných, s výjimkou s nimi spojených děl výtvarných [písmeno c)] a děl hudebních s textem nebo bez textu [písmeno b)], děl užitých žurnalisticky (příspěvky do periodického tisku, rozhlasu, televize) včetně novinářské fotografie, děl divadelních, filmových nebo děl vytvořených podobným způsobem,3) b) Českému hudebnímu fondu za užití děl hudebních s textem nebo bez textu a hudební složky děl divadelních, filmových nebo vytvořených podobným způsobem, c) Českému fondu výtvarných umění za užití děl výtvarných umění včetně děl umění architektonického a děl umění užitého a děl fotografických s výjimkou děl uvedených v písmenu a).“. 36. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní: „§ 35a (1) Příspěvky uživatelů děl odváděné podle § 32 bodů 2, 5, 7, 8, 9 a 10 plynou jednotlivým fondům podle § 35. (2) Příspěvky uživatelů děl odváděné podle § 32 bodu 1 plynou Českému literárnímu fondu a Českému fondu výtvarných umění v poměru 2 : 1. (3) Příspěvky uživatelů děl odváděné podle § 32 bodů 3, 4 a 6 plynou jednotlivým fondům rovným dílem.“. 37. § 36 zní: „§ 36 (1) Vybírající organizace odvedou příspěvky za užití volných děl a příspěvky uživatelů děl vybrané v kalendářním měsíci do 20. dne následujícího měsíce příslušným kulturním fondům podle § 35 a 35a. (2) Vybírající organizace si mohou odečíst na úhradu nákladů s vybíráním spojených nejvýše 9 % z celkového objemu vybraných příspěvků.“. 38. Za § 38 se doplňuje § 38a, který zní: „§ 38a (1) Dosavadní výbory fondů zanikají dnem jmenování prozatímních rad fondů (dále jen „rady“). Do zvolení správních rad fondů podle § 4 plní rady jejich funkci. (2) Členy rad jmenuje a odvolává ministr kultury, v počtu nejméně 9 a nejvýše 13 členů rady jednoho fondu, po projednání se zástupci sdružení autorů, výkonných umělců a uživatelů děl. (3) Rady přijmou organizační předpis obsahující zejména volební klíč, na jehož základě musí být nejpozději do 6 měsíců od ustavení příslušné rady zvoleny správní a dozorčí rady podle § 4 odst. 2. Rady jsou povinny volební klíč zveřejnit nejpozději 60 dnů před konáním voleb do správních a dozorčích rad.“. 39. Za část III se vkládá nová část IV, která zní: „ČÁST IV Přechodné ustanovení § 38b Příspěvky příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců podle části II tohoto nařízení a příspěvky uživatelů děl podle části III oddílu 2 tohoto nařízení se neodvádějí ani nevybírají po dobu od 1. února 1993 do 31. prosince 1993.“. 40. Dosavadní část IV se označuje jako část V. Čl. II Výnosy z příspěvků za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a z příspěvků uživatelů děl soustředěných na zvláštním účtu ministerstva kultury České republiky, včetně výnosů z těchto příspěvků odvedených za měsíc leden 1993, rozdělí ministr kultury mezi Český literární fond, Český hudební fond a Český fond výtvarných umění do 31. března 1993. Přitom postupuje podle § 35 a 35a. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r.
Zákon č. 60/1993 Sb.
Zákon č. 60/1993 Sb. Zákon o oddělení měny Vyhlášeno 3. 2. 1993, datum účinnosti 3. 2. 1993, částka 18/1993 * § 1 - Základní ustanovení * Výměna bankovek * § 2 - (1) Fyzickým osobám, které mají ve dnech výměny na území České republiky trvalý pobyt3) nebo dlouhodobý pobyt4) nebo jim bylo na území České republiky přiznáno postavení uprchlíka5) (dále jen „oprávněné osoby“) vyměňují bankovky vybrané organizační jednotk * § 3 - (1) Cizincům,6) s výjimkou fyzických osob majících dlouhodobý nebo trvalý pobyt na území Slovenské republiky, provádějí výměnu bankovek pobočky České národní banky a vybrané pobočky bank pověřených guvernérem České národní banky. Výměna se provádí do výše * § 4 - (1) Výměnu bankovek právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jejich organizačním složkám a jiným obdobným subjektům působícím na území České republiky (dále jen „právnické osoby“), s výjimkou bank,7) provádějí jednorázově banky, u nichž mají t * § 5 - Výměna bankovek fyzickým osobám - podnikatelům8) s trvalým pobytem3) na území České republiky, které mají účet u banky, se provádí způsobem uvedeným v § 4. * § 6 - Právnické osoby uvedené v § 4 a fyzické osoby - podnikatelé uvedené v § 5 jsou povinny přijímat bankovky, o nichž prováděcí předpis stanoví, že podléhají okolkování, do okamžiku oddělení měny. * § 7 - Výměnu bankovek, které nemohly být ze závažných důvodů vyměněny ve dnech výměny, může provádět nejdéle po dobu šesti měsíců ode dne oddělení měny Česká národní banka. * Ustanovení společná, přechodná a závěrečná * § 8 - (1) U pohledávky splatné ve dnech výměny bankovek, kterou nelze uhradit bezhotovostně, se prodlužuje běh všech lhůt spojených s touto pohledávkou o 14 dnů ode dne její splatnosti. * § 9 - Pro potřeby výměny bankovek může Česká národní banka vydat pokladní potvrzenky splatné nejdříve sedm dnů ode dne oddělení měny, které jsou cennými papíry. * § 10 - (1) V souvislosti s výměnou bankovek se na dobu nezbytně nutnou omezují výběry hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek. Dobu omezení výběrů hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek stanoví vláda nařízením, nejdéle však sedm dnů. * § 11 - Při okolkování bankovek a jejich výměně se banky a výměnná místa řídí pokyny guvernéra České národní banky. Za účelem operativního řízení výměny bankovek Česká národní banka zřizuje komise; v čele komise je komisař jmenovaný guvernérem České národní banky. * § 12 - Starostové (primátoři) obcí, přednostové okresních úřadů, policejní ředitelé útvarů s územní působností a velitelé vojenských posádek jsou povinni spolupracovat s Českou národní bankou a komisaři (§ 11) při zajišťování bezpečnosti výměnných míst a přepravy * § 13 - (1) Vláda nařízením stanoví * § 14 - Bankovky a mince, vydané Státní bankou československou, které jsou zákonnými penězi podle § 1 odst. 2, bude Česká národní banka vyměňovat nejdéle po dobu jednoho roku od ukončení jejich platnosti. * § 15 - (1) Dnem oddělení měny se zrušuje § 56 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. * § 16 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 3. 2. 1993 60 ZÁKON ze dne 2. února 1993 o oddělení měny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Základní ustanovení (1) K oddělení měny provede Česká národní banka okolkování bankovek vydaných Státní bankou československou, které jsou zákonnými penězi1) na území České republiky ke dni účinnosti tohoto zákona (dále jen „bankovky“). Okolkování bankovek se provede nalepením nebo natištěním kolku. (2) Ode dne oddělení měny, stanoveného nařízením vlády (dále jen „den oddělení měny“), jsou zákonnými penězi na území České republiky bankovky okolkované podle tohoto zákona, bankovky, u nichž prováděcí předpis nestanoví, že podléhají okolkování, mince vydané Státní bankou československou a bankovky a mince vydané Českou národní bankou podle zvláštního zákona.2) (3) Všem osobám určeným tímto zákonem se zaručuje výměna bankovek, o nichž prováděcí předpis stanoví, že podléhají okolkování, za bankovky a mince podle odstavce 2, způsobem a v době stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy. (4) Nominální hodnota závazků a pohledávek vyjádřená v korunách československých se ke dni oddělení měny přepočte na koruny české v poměru jedna ku jedné. Výměna bankovek § 2 (1) Fyzickým osobám, které mají ve dnech výměny na území České republiky trvalý pobyt3) nebo dlouhodobý pobyt4) nebo jim bylo na území České republiky přiznáno postavení uprchlíka5) (dále jen „oprávněné osoby“) vyměňují bankovky vybrané organizační jednotky České pošty, s. p. a vybrané pobočky České spořitelny, a. s. (dále jen „výměnné místo“) za bankovky a mince podle § 1 odst. 2. Výměna se provádí na základě předložení občanského průkazu nebo povolení k pobytu3),4) nebo dokladů je nahrazujících (dále jen „průkaz totožnosti“). (2) Oprávněným osobám starším 15 let výměnné místo vymění bankovky do částky nejvýše 4000 Kčs na osobu a oprávněným osobám mladším 15 let vymění bankovky do částky nejvýše 1000 Kčs na osobu. Výměna bankovek se provádí jednorázově. (3) Bankovky nad částky uvedené v odstavci 2 se vymění způsobem a v době stanovené prováděcími předpisy. Obdobně se postupuje i tehdy, pokud oprávněná osoba předložila k jednorázové výměně bankovky v částce nižší, než jsou částky uvedené v odstavci 2, a předloží k výměně další bankovky. (4) Za oprávněné osoby mladší 15 let a za oprávněné osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům předkládají bankovky k výměně jejich zákonní zástupci. Při výměně předloží tito zákonní zástupci průkaz totožnosti a doklad, ze kterého je zřejmé jejich postavení zákonného zástupce. (5) Za oprávněnou osobu může provést výměnu bankovek jiná oprávněná osoba starší 18 let, předloží-li svůj průkaz totožnosti a průkaz totožnosti oprávněné osoby, za níž výměnu provádí, popřípadě doklad uvedený v odstavci 4. (6) Okresní a obecní úřady a ředitelé (vedoucí) nemocnic, léčebných zařízení, ústavů sociální péče, uprchlických táborů, ústavů pro výkon trestu odnětí svobody a jiných obdobných zařízení odpovídají za to, že výměna bankovek bude provedena i oprávněným osobám, jimž fyzický nebo duševní stav nebo jiné objektivní důvody neumožňují, aby tuto výměnu uskutečnily samy a nemohou tak učinit ani prostřednictvím jiné osoby. (7) Výměnu bankovek vyznačí výměnné místo v průkazu totožnosti. (8) K provádění výměny mohou výměnná místa zřizovat odloučená pracoviště. § 3 (1) Cizincům,6) s výjimkou fyzických osob majících dlouhodobý nebo trvalý pobyt na území Slovenské republiky, provádějí výměnu bankovek pobočky České národní banky a vybrané pobočky bank pověřených guvernérem České národní banky. Výměna se provádí do výše legálně nabyté částky československé měny, a to na základě předložení cestovního dokladu nebo dokladu jej nahrazujícího, kterým osvědčí svou totožnost. Výměna bankovek se vyznačí na dokladu o legálním nabytí československé měny. (2) Cizincům, kteří mají trvalý3) nebo dlouhodobý4) pobyt na území České republiky, se provádí výměna podle § 2. § 4 (1) Výměnu bankovek právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jejich organizačním složkám a jiným obdobným subjektům působícím na území České republiky (dále jen „právnické osoby“), s výjimkou bank,7) provádějí jednorázově banky, u nichž mají tyto subjekty účty. (2) Výměna bankovek podle odstavce 1 se provádí do částky, kterou umožní technické podmínky banky, nejvýše však do částky pokladního zůstatku, který je k okamžiku oddělení měny prokazatelný zápisem v pokladním deníku, ve kterém se výměna vyznačí. (3) Jestliže technické podmínky banky neumožní provést výměnu celého pokladního zůstatku, potvrdí banka přijetí bankovek způsobem stanoveným prováděcím předpisem. (4) Bankám7) stanoví způsob výměny bankovek po projednání s nimi Česká národní banka. § 5 Výměna bankovek fyzickým osobám - podnikatelům8) s trvalým pobytem3) na území České republiky, které mají účet u banky, se provádí způsobem uvedeným v § 4. § 6 Právnické osoby uvedené v § 4 a fyzické osoby - podnikatelé uvedené v § 5 jsou povinny přijímat bankovky, o nichž prováděcí předpis stanoví, že podléhají okolkování, do okamžiku oddělení měny. § 7 Výměnu bankovek, které nemohly být ze závažných důvodů vyměněny ve dnech výměny, může provádět nejdéle po dobu šesti měsíců ode dne oddělení měny Česká národní banka. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná § 8 (1) U pohledávky splatné ve dnech výměny bankovek, kterou nelze uhradit bezhotovostně, se prodlužuje běh všech lhůt spojených s touto pohledávkou o 14 dnů ode dne její splatnosti. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pohledávky vzniklé podle předpisů o sociálním zabezpečení, nemocenském a zdravotním pojištění a o daních z příjmů. (3) Důchody splatné ve dnech výměny lze příjemcům s jejich souhlasem vyplácet v okolkovaných bankovkách, popřípadě v bankovkách, u kterých prováděcí předpis nestanoví, že podléhají okolkování. § 9 Pro potřeby výměny bankovek může Česká národní banka vydat pokladní potvrzenky splatné nejdříve sedm dnů ode dne oddělení měny, které jsou cennými papírycennými papíry. § 10 (1) V souvislosti s výměnou bankovek se na dobu nezbytně nutnou omezují výběry hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek. Dobu omezení výběrů hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek stanoví vláda nařízením, nejdéle však sedm dnů. (2) Ode dne účinnosti tohoto zákona až do dne, který stanoví vláda nařízením, jsou právnické osoby a fyzické osoby – podnikatelé povinny navzájem provádět platby nad 10 000 Kč bezhotovostně prostřednictvím účtu vedeného u banky. Povinnost provádět platby bezhotovostně se netýká placení daní. (3) Ode dne účinnosti tohoto zákona nesmějí fyzické a právnické osoby provádět bezhotovostní převody a platby v hotovosti v československé měně určené příjemcům na území Slovenské republiky. Banky a pošty jsou povinny takové příkazy vracet příkazci. (4) Ode dne účinnosti tohoto zákona je Česká národní banka oprávněna vracet bankám se sídlem na území Slovenské republiky platby v československé měně, které jsou určeny příjemcům na území České republiky. (5) Za platbu podle odstavce 2 se považují všechny platby uskutečněné právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem v jednom kalendářním dni ve prospěch jednoho příjemce. (6) Za porušení povinnosti podle odstavce 2 uloží ministerstvo financí osobě, která platbu provedla, pokutu ve výši 20 % ze zaplacené částky. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne porušení povinnosti. § 11 Při okolkování bankovek a jejich výměně se banky a výměnná místa řídí pokyny guvernéra České národní banky. Za účelem operativního řízení výměny bankovek Česká národní banka zřizuje komise; v čele komise je komisař jmenovaný guvernérem České národní banky. § 12 Starostové (primátoři) obcí, přednostové okresních úřadů, policejní ředitelé útvarů s územní působností a velitelé vojenských posádek jsou povinni spolupracovat s Českou národní bankou a komisaři (§ 11) při zajišťování bezpečnosti výměnných míst a přepravy peněz. § 13 (1) Vláda nařízením stanoví a) den oddělení měny České republiky; b) dobu, po kterou se bude provádět výměna bankovek; c) dobu omezení výběrů hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek a ukončení omezení placení v hotovosti. (2) Česká národní banka vyhláškou stanoví a) druhy bankovek podléhající okolkování; b) druhy kolků a jejich popis a popis pokladních potvrzenek; c) postup při výměně bankovek podle tohoto zákona. § 14 Bankovky a mince, vydané Státní bankou československou, které jsou zákonnými penězi podle § 1 odst. 2, bude Česká národní banka vyměňovat nejdéle po dobu jednoho roku od ukončení jejich platnosti. § 15 (1) Dnem oddělení měny se zrušuje § 56 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. (2) Možnost výměny neplatných bankovek Státní banky československé, stanovená zvláštními předpisy,9) končí dnem oddělení měny. § 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r. 1) § 56 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 2) § 12 zákona č. 6/1993 Sb. 3) § 3 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 4) § 6 zákona č. 123/1992 Sb. 5) § 5 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících. 6) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb. 7) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 8) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 9) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb., o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960. Vyhláška Státní banky československé č. 412/1990 Sb., o stažení bankovek po 100 Kčs vzoru 1989. Vyhláška Státní banky československé č. 413/1990 Sb., o stažení bankovek po 50 Kčs vzoru 1964 a po 20 Kčs vzoru 1970 a o dodatečné výměně bankovek po 10 Kčs vzoru 1960.
Nařízení vlády č. 61/1993 Sb.
Nařízení vlády č. 61/1993 Sb. Nařízení vlády k provedení zákona o oddělení měny Vyhlášeno 3. 2. 1993, datum účinnosti 3. 2. 1993, částka 18/1993 * § 1 - Měna České republiky se dnem 8. února 1993 odděluje od československé měny. * § 2 - (1) Výměna bankovek podléhajících okolkování (dále jen „bankovky“) oprávněným osobám (§ 2 odst. 1 zákona) ve výměnných místech (§ 2 odst. 1 zákona) se provede ve dnech od 4. února do 7. února 1993. Cizincům (§ 3 odst. 1 zákona) se provede výměna v pobočkác * § 3 - Ode dne oddělení měny omezí banky výběry hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek, * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 3. 2. 1993 61 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. února 1993 k provedení zákona o oddělení měny Vláda nařizuje podle § 13 odst. 1 zákona č. 60/1993 Sb., o oddělení měny, (dále jen „zákon“): § 1 Měna České republiky se dnem 8. února 1993 odděluje od československé měny. § 2 (1) Výměna bankovek podléhajících okolkování (dále jen „bankovky“) oprávněným osobám (§ 2 odst. 1 zákona) ve výměnných místech (§ 2 odst. 1 zákona) se provede ve dnech od 4. února do 7. února 1993. Cizincům (§ 3 odst. 1 zákona) se provede výměna v pobočkách České národní banky a ve vybraných pobočkách bank ve dnech od 7. února do 9. února 1993. (2) Výměna bankovek právnickým osobám (§ 4 odst. 1 zákona) a fyzickým osobám – podnikatelům (§ 5 zákona) se provede v bankách ve dnech od 8. února do 9. února 1993. Dovolí-li to technické a provozní podmínky, mohou banky provádět výměnu bankovek právnickým osobám a fyzickým osobám – podnikatelům i dne 7. února 1993. § 3 Ode dne oddělení měny omezí banky výběry hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek, a) provádí-li výběr oprávněná osoba nebo cizinec, na dobu nejdéle sedmi dnů; b) provádí-li výběr částky nad 10 000 Kč právnická osoba, s výjimkou banky nebo organizační jednotky České pošty, s. p., nebo fyzická osoba – podnikatel, a nejedná se o výběr prostředků na mzdy, na dobu sedmi dnů. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Klaus v. r. Místopředseda vlády a ministr financí: Kočárník v. r.
Vyhláška České národní banky č. 62/1993 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 62/1993 Sb. Vyhláška České národní banky, kterou se provádí zákon č. 60/1993 Sb., o oddělení měny Vyhlášeno 3. 2. 1993, datum účinnosti 3. 2. 1993, částka 18/1993 * § 1 - K provedení oddělení měny se okolkují bankovky 1000 Kčs vzoru 1985,1) 500 Kčs vzoru 19732) a 100 Kčs vzoru 1961.3) * § 2 - (1) Kolek na bankovce 1000 Kč má rozměry 25 × 21 mm a jeho obrazec tvoří vodorovně šrafované číslo „1000“ uprostřed plochy šrafované svislými linkami. V rozích kolku jsou písmena „M“. * § 3 - (1) Kolek může být buď na bankovku vylepen v levém horním rohu její lícní strany, nebo může být natištěn přímo na bankovku, a to rovněž v levém horním rohu lícní strany bankovky. * § 4 - (1) Za doklady nahrazující občanský průkaz nebo povolení k pobytu podle § 2 odst. 1 zákona se považují potvrzení o odevzdání, ztrátě nebo odcizení občanského průkazu nebo povolení k pobytu vystavené na předepsaném tiskopise orgány, které občanské průkazy n * § 5 - (1) Výměna bankovek podle § 2 odst. 3 zákona se provádí v době stanovené nařízením vlády pro výměnu bankovek. * § 6 - Výměna bankovek podle § 2 odst. 6 zákona a její vyznačení do osobního průkazu nebo dokladu jej nahrazujícího bude provedena způsobem, který s výměnnými místy dohodnou okresní a obecní úřady a ředitelé (vedoucí) nemocnic, léčebných zařízení, ústavů sociální * § 7 - Za doklad o legálním nabytí československé měny podle § 3 zákona se považuje zejména potvrzení banky cizího státu, že na základě platební nebo jiné dohody prodala československou měnu nebo potvrzení devizové banky5) o prodeji československé měny. * § 8 - (1) Za způsob potvrzení přijetí bankovek podle § 4 odst. 3 zákona se považuje * § 9 - (1) Výměnu bankovek podle § 7 zákona provádějí pobočky České národní banky, jejichž seznam s uvedením adresy jejich sídla je uveden v příloze k této vyhlášce. * § 10 - (1) Pokladní potvrzenky vydané Českou národní bankou podle § 9 zákona jsou vydány v hodnotách 2000 Kčs a 5000 Kčs. * § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 62/1993 Sb. Aktuální znění od 3. 2. 1993 62 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 2. února 1993, kterou se provádí zákon č. 60/1993 Sb., o oddělení měny Česká národní banka stanoví podle § 13 odst. 2 zákona č. 60/1993 Sb., o oddělení měny, (dále jen „zákon“): § 1 K provedení oddělení měny se okolkují bankovky 1000 Kčs vzoru 1985,1) 500 Kčs vzoru 19732) a 100 Kčs vzoru 1961.3) § 2 (1) Kolek na bankovce 1000 Kč má rozměry 25 × 21 mm a jeho obrazec tvoří vodorovně šrafované číslo „1000“ uprostřed plochy šrafované svislými linkami. V rozích kolku jsou písmena „M“. (2) Kolek na bankovce 500 Kč má rozměry 25 × 21 mm a jeho obrazec tvoří vodorovně šrafované číslo „500“ uprostřed plochy šrafované svislými linkami. V rozích kolku jsou písmena „D“. (3) Kolek na bankovce 100 Kč má rozměry 25 × 21 mm a jeho obrazec tvoří vodorovně šrafované číslo „100“ uprostřed plochy šrafované svislými linkami. V rozích kolku jsou písmena „C“. (4) Číslice, písmena a linky vodorovného i svislého šrafování jsou vytištěny tiskem z hloubky tmavě zelenou barvou. § 3 (1) Kolek může být buď na bankovku vylepen v levém horním rohu její lícní strany, nebo může být natištěn přímo na bankovku, a to rovněž v levém horním rohu lícní strany bankovky. (2) Papír kolků nalepovaných na bankovky je potištěn šikmými podtiskovými linkami, a to v barvě oranžové na kolcích v hodnotě 1000 Kč, v barvě šedé na kolcích v hodnotě 500 Kč a v barvě červené na kolcích v hodnotě 100 Kč. (3) Obě formy okolkování bankovek mají stejnou platnost. § 4 (1) Za doklady nahrazující občanský průkaz nebo povolení k pobytu podle § 2 odst. 1 zákona se považují potvrzení o odevzdání, ztrátě nebo odcizení občanského průkazu nebo povolení k pobytu vystavené na předepsaném tiskopise orgány, které občanské průkazy nebo povolení k pobytu vystavují.4) (2) Za oprávněné osoby mladší 15 let (dále jen „děti“) může výměnu bankovek provést kterýkoliv z rodičů dítěte, který je má zapsané ve svém osobním průkazu nebo povolení k pobytu (dále jen „osobní průkazy“). Jestliže rodič nemá dítě ve svém osobním průkazu zapsané nebo při výměně předloží doklad, který osobní průkaz nahrazuje, předloží při výměně bankovek výměnnému místu k nahlédnutí také rodný list dítěte. (3) Provádí-li výměnu bankovek za dítě jiný zákonný zástupce než některý z rodičů dítěte, předkládá kromě svého osobního průkazu nebo dokladu jej nahrazujícího výměnnému místu i doklad, ze kterého je zřejmé jeho postavení zákonného zástupce dítěte. (4) Provádí-li výměnu bankovek oprávněná osoba starší 18 let za jiné oprávněné osoby (§ 2 odst. 5 zákona), nezkoumá výměnné místo vztah osoby, která výměnu provádí, k osobám, za které výměnu provádí. (5) Záznam o výměně bankovek provádí výměnné místo otiskem prováděcího nebo firemního razítka a potvrdí jej podpisem pracovníka, který výměnu provedl a) do osobního průkazu v rubrice „Zvláštní záznamy“; b) na zadní stranu dokladu, který osobní průkaz nahrazuje. (6) Výměna bankovek podle § 2 odst. 2, 4, 5 a 6 zákona musí být vyznačena ve všech předložených osobních průkazech nebo dokladech je nahrazujících. Výměna bankovek za děti nebo za oprávněné osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům se vyznačuje do osobních průkazů nebo dokladů je nahrazujících jejich zákonných zástupců. § 5 (1) Výměna bankovek podle § 2 odst. 3 zákona se provádí v době stanovené nařízením vlády pro výměnu bankovek. (2) Bankovky uvedené v § 2 odst. 3 zákona mohou oprávněné osoby u výměnného místa zřízeného u vybrané pobočky České spořitelny, a. s. složit na zvláštní potvrzení. Výběr hotovosti na zvláštní potvrzení je jednorázový. Zvláštní potvrzení je splatné nejpozději do 31. července 1993 u pobočky České spořitelny, a. s., která je vydala. (3) U výměnného místa zřízeného u vybraných organizačních jednotek České pošty, s. p. mohou oprávněné osoby bankovky uvedené v § 2 odst. 3 zákona uložit na vkladní knížky, nakoupit za ně vkladové listy, vyměnit je za pokladní potvrzenky České národní banky (§ 9 zákona) nebo je uložit jiným způsobem nabídnutým výměnným místem, popřípadě je odeslat poštovní poukázkou typu C na zvolené místo v České republice (včetně odeslání na vlastní adresu). Způsob výměny bankovek se řídí podle provozních a technických možností výměnného místa. § 6 Výměna bankovek podle § 2 odst. 6 zákona a její vyznačení do osobního průkazu nebo dokladu jej nahrazujícího bude provedena způsobem, který s výměnnými místy dohodnou okresní a obecní úřady a ředitelé (vedoucí) nemocnic, léčebných zařízení, ústavů sociální péče, uprchlických táborů, ústavů pro výkon trestu odnětí svobody a jiných obdobných zařízení podle místních podmínek. Výměnná místa jsou povinna poskytnout při takových výměnách veškerou potřebnou součinnost. § 7 Za doklad o legálním nabytí československé měny podle § 3 zákona se považuje zejména potvrzení banky cizího státu, že na základě platební nebo jiné dohody prodala československou měnu nebo potvrzení devizové banky5) o prodeji československé měny. § 8 (1) Za způsob potvrzení přijetí bankovek podle § 4 odst. 3 zákona se považuje a) připsání výše úhrnné částky předložených bankovek na účet otevřený u banky; b) vystavení šeku bankou na přijatou částku; c) vydání pokladní potvrzenky České národní banky (§ 9 zákona). (2) Způsob přijetí bankovek podle § 4 odst. 3 zákona se řídí provozními a technickými možnostmi banky. § 9 (1) Výměnu bankovek podle § 7 zákona provádějí pobočky České národní banky, jejichž seznam s uvedením adresy jejich sídla je uveden v příloze k této vyhlášce. (2) Pokladny poboček České národní banky, které provádějí výměnu bankovek podle odstavce 1, musejí být zvlášť označeny jako výměnná místa. (3) Výměna bankovek podle § 7 zákona se provádí pouze v případech, že žadatel o výměnu prokáže závažný důvod, pro který nemohl bankovky vyměnit v době stanovené pro výměnu nařízením vlády. Za závažný důvod se považuje zejména skutečnost, že žadatel o výměnu se v době stanovené výměny bankovek prokazatelně zdržoval z důvodů léčení, pracovních, studijních nebo obdobných mimo místo svého trvalého, popřípadě přechodného pobytu, na kterém měl uloženy bankovky, a nemohl se k výměně bankovek ve stanovené době včas dostavit. Tuto skutečnost může žadatel o výměnu prokázat například potvrzením nemocnice nebo jiného léčebného ústavu nebo podobného zařízení o pobytu v něm, potvrzením zaměstnavatele nebo školy o pracovním nebo studijním pobytu mimo místo svého trvalého nebo přechodného pobytu, zejména v zahraničí, potvrzením příslušných orgánů o výkonu vojenské základní, náhradní, popřípadě civilní služby, o výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, potvrzením orgánů pasové kontroly o pobytu mimo území České republiky. Pokud by obstarání takového potvrzení bylo spojeno s neúměrnými náklady nebo s jinými závažnými obtížemi, může být nahrazeno čestným prohlášením žadatele o výměnu. (4) Nemocnice, léčebná zařízení, ústavy sociální péče, uprchlické tábory, ústavy pro výkon trestu odnětí svobody nebo obdobná zařízení vystaví potvrzení uvedená v odstavci 3 všem oprávněným osobám, které v nich pobývají po dobu stanovenou pro výměnu bankovek, i v případě, že o ně pro svůj fyzický nebo duševní stav nebo z jiných závažných důvodů nemohou samy požádat. § 10 (1) Pokladní potvrzenky vydané Českou národní bankou podle § 9 zákona jsou vydány v hodnotách 2000 Kčs a 5000 Kčs. (2) Pokladní potvrzenky jsou tištěny na speciálním papíru opatřeném průběžným vodoznakem, který tvoří písmena „VSP“. Jsou tištěny jednostranně, tiskem z plochy. Pokladní potvrzenka v hodnotě 2000 Kčs je tištěna v barvě hnědé v několika odstínech, pokladní potvrzenka v hodnotě 5000 Kčs v barvě modré v několika odstínech. (3) Pokladní potvrzenky jsou 128 mm dlouhé a 68 mm široké. Jsou orámovány nepotištěným okrajem o šířce 4 mm. Skládají se ze dvou částí, které jsou od sebe odděleny nepotištěným svislým proužkem o šířce 3 mm. Obě části potvrzenky jsou opatřeny drobným rastrovým podtiskem. (4) Levou část pokladní potvrzenky tvoří 25 mm široký kupón. Při horním okraji kupónu je umístěno v jednom řádku označení série, které tvoří nápis „SÉRIE“ a jedno velké písmeno abecedy. Při spodním okraji kupónu je umístěno v jednom řádku sedmimístné pořadové číslo pokladní potvrzenky. Označení série a pořadové číslo pokladní potvrzenky je tištěno tiskem z výšky v barvě černé. Ve střední části kupónu je na ornamentální ozdobě ve svislém směru zdola nahoru vyznačena nominální hodnota pokladní potvrzenky. (5) Pravá, hlavní část pokladní potvrzenky, je při horním i spodním nepotištěném okraji opatřena po celé délce úzkým vodorovným ozdobným proužkem. Při horním okraji je proužek tmavý, se světlým ornamentálním dekorem, při spodním okraji je proužek světlý, s tmavým ornamentálním dekorem. Pod proužkem při horním nepotištěném okraji je ve třech řádcích umístěn text "POKLADNÍ POTVRZENKA NA 2000 Kčs (5000 Kčs)". Pod tímto textem je v jednom řádku drobným písmem slovně vyznačena nominální hodnota pokladní potvrzenky. Informace o tom, na základě jakých právních předpisů je pokladní potvrzenka vydána, je rovněž drobným písmem vytištěna pod slovním označením nominální hodnoty pokladní potvrzenky. Pod touto informací je umístěn ve dvou řádcích text vyjadřující závazek České národní banky vyplatit předložiteli této potvrzenky její nominální hodnotu v korunách českých a pod ním je uvedena drobným písmem splatnost pokladní potvrzenky do 31. července 1993. Všechny tyto texty jsou umístěny na pozadí geometrického obrazce v podtisku, připomínajícího vycházející slunce s paprsky. Pod obloukem stylizovaného slunce jsou obrysy vyznačené číslice označující nominální hodnotu pokladní potvrzenky a pod nimi světlý nápis „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“. Při spodním okraji pokladní potvrzenky vlevo je uvedeno místo a datum vydání potvrzenky slovy „V PRAZE 1. ÚNORA 1993“, vpravo nápis „GUVERNÉR ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY“ a nad ním faksimile podpisu guvernéra. Na spodním bílém okraji pokladní potvrzenky uprostřed pod její hlavní částí je uvedeno označení držitele autorských práv „© VICTORIA SECURITY PRINTING, A. S. PRAHA“. § 11 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. Příloha k vyhlášce č. 62/1993 Sb. Seznam poboček České národní banky Pobočka Praha, Vinohradská 10, Praha 2 Pobočka České Budějovice, Lannova tř. 1, České Budějovice Pobočka Plzeň, Goethova 1, Plzeň Pobočka Ústí nad Labem, Velká Hradební 59, Ústí nad Labem Pobočka Hradec Králové, Havlíčkova 292, Hradec Králové Pobočka Brno, Rooseveltova 18, Brno Pobočka Ostrava, Nádražní 4, Ostrava 1) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 71/1985 Sb., o vydání bankovek po 1000 Kčs. 2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 109/1973 Sb., o vydání bankovek po 500 Kčs. 3) Vyhláška ministra financí č. 110/1962 Sb., o vydání bankovek po 100 Kčs a mincí po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích nového vzoru a o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1953. Vyhláška Státní banky československé č. 42/1990 Sb., o druhém vydání bankovek po 100 Kčs. 4) Zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 5) § 3 odst. 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 63/1993 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 63/1993 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 200 Kč Vyhlášeno 3. 2. 1993, datum účinnosti 3. 2. 1993, částka 18/1993 * § 1 - Dnem 8. února 1993 se vydávají do oběhu bankovky po 200 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka“). * § 2 - (1) Bankovka je 69 mm široká a 146 mm dlouhá. Přípustná tolerance v její šířce a délce je ± 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem. * § 3 - (1) Na líci bankovky je v pravé části tiskového obrazce portrét J. A. Komenského. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě hnědé. Jméno u vyobrazené osobnosti „J. A. KOMENSKÝ“ je umístěno ve třech řádcích vpravo nad ramenem portrétu. Je vytištěno rovněž tiskem * § 4 - (1) Na rubu bankovky jsou jako symbol Komenského vztahu k dětem a jeho pedagogické činnosti zobrazeny spojené ruce dospělé osoby a dítěte na pozadí rostlinného motivu uspořádaného do tmavších a světlejších soustředných kružnic, kterými prolíná otevřená kni * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 3. 2. 1993 63 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 29. ledna 1993 o vydání bankovek po 200 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 8. února 1993 se vydávají do oběhu bankovky po 200 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka“). § 2 (1) Bankovka je 69 mm široká a 146 mm dlouhá. Přípustná tolerance v její šířce a délce je ± 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem. (2) Stupňovitý vodoznak je umístěn na 39 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupón“) a tvoří jej portrét J. A. Komenského. (3) Ochranný okénkový proužek o šířce 1,2 mm je zapuštěn do papíru v kolmém směru k delší straně bankovky po celé její šířce, při pohledu z lícní strany přibližně ve třetině délky bankovky. Na lícní straně bankovky vystupují vždy po 5 mm na povrch papíru části proužku stříbřité barvy v délce 5 mm, na kterých je ve směru zdola nahoru čitelný negativní mikrotext „200 Kč“ nebo „200 Kčs“. (4) Bankovka je opatřena ochrannou soutiskovou značkou v podobě písmene „C“, do kterého je vloženo písmeno „S“. Její horní část tištěná v oranžové barvě je viditelná na lícní straně bankovky nahoře vpravo od ochranného okénkového proužku, spodní část na rubové straně bankovky vpravo nahoře. Celá značka je viditelná z obou stran bankovky v průhledu proti světlu. Při pohledu z rubové strany bankovky je ochranná soutisková značka stranově obrácená. § 3 (1) Na líci bankovky je v pravé části tiskového obrazce portrét J. A. Komenského. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě hnědé. Jméno u vyobrazené osobnosti „J. A. KOMENSKÝ“ je umístěno ve třech řádcích vpravo nad ramenem portrétu. Je vytištěno rovněž tiskem z hloubky v barvě hnědé. V rameni portrétu je umístěna ornamentální plocha pro skrytý obrazec, který při určitém úhlu dopadu světla vytváří tmavé nebo světlé číslo „200“. Od portrétu vpravo vede souběžně s delšími stranami bankovky sytější pás oranžové barvy přesahující do 5 mm širokého nepotištěného okraje. Na pásu je shora dolů negativně vyznačeno číslo „200“. Pás i číslo jsou tištěny tiskem z plochy. V pravém horním rohu bankovky je hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Značku tvoří dva svislé proužky o rozměru 1 x 8 mm, které jsou od sebe vzdáleny 7 mm. Hmatová značka je vytištěna tiskem z hloubky v barvě hnědé. Při spodním okraji bankovky vlevo je drobným písmem vytištěno tiskem z hloubky v barvě hnědé jméno autora návrhu bankovky "O. KULHÁNEK INV.", vpravo jméno autora ryteckého přepisu portrétu „M. ONDRÁČEK SC.“. (2) V levé části tiskového obrazce je na pozadí otevřené knihy ležící v půdorysu města Naarden ve dvou řádcích umístěn text slovně označující nominální hodnotu bankovky „DVĚ STĚ KORUN ČESKÝCH“, pod ním je uveden ve dvou řádcích název emisního ústavu „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“. Pod názvem emisního ústavu je faksimile podpisu guvernéra České národní bankyČeské národní banky. Označení představitele emisního ústavu slovem „GUVERNÉR“ je umístěno pod faksimile jeho podpisu. Letopočet vydání bankovky „1993“ je umístěn vlevo od ochranného okénkového proužku v dolní části tiskového obrazce. Všechny uvedené texty jsou vytištěny tiskem z hloubky v barvě hnědé. Pozadí je vytištěno tiskem z plochy v barvě oranžové v kombinaci s barvou zelenou, s drobným rastrem v podtisku. (3) V horní části kupónu je umístěno velké výrazné číslo „200“ označující nominální hodnotu bankovky. Je vytištěno tiskem z hloubky v barvě hnědé s bílým vlnovkovým rastrem. § 4 (1) Na rubu bankovky jsou jako symbol Komenského vztahu k dětem a jeho pedagogické činnosti zobrazeny spojené ruce dospělé osoby a dítěte na pozadí rostlinného motivu uspořádaného do tmavších a světlejších soustředných kružnic, kterými prolíná otevřená kniha s nápisem „ORBIS PICTUS“. Převažující barva zobrazení je oranžová, kombinovaná s barvou zelenou. Podtisk bankovky je tvořen drobným rastrem. Souběžně s delšími stranami bankovky je přes její střed položen tmavší pruh o šířce 22 mm. Barva pruhu je převážně oranžová, její sytost je nejvyšší při kupónu. V pravé části tohoto pruhu je umístěn státní znak České republiky. V levém spodním rohu tiskového obrazce je vytištěno v barvě oranžové a hnědé číslo „200“, plocha jeho číslic je vyplněna drobným rastrem. Souběžně se spodní stranou bankovky je dole uprostřed umístěn nápis „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“. Barva nápisu je hnědá. Při spodním okraji bankovky jsou drobným písmem v barvě hnědé vytištěny nápisy „© ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“ (vlevo) a „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“ (uprostřed) a jméno autora ryteckého přepisu hlavního motivu rubové strany „V. FAJT SC.“ (vpravo). Všechna uvedená zobrazení a texty jsou vytištěny tiskem z plochy. (2) Označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem a šestimístné pořadové číslo bankovky je vytištěno ve vodorovném směru vpravo dole pod státním znakem České republiky a ve svislém směru zdola nahoru v polovině kratší strany bankovky při nepotištěném okraji vlevo. Obě označení série a pořadová čísla bankovky jsou vytištěna tiskem z výšky v barvě černé. Číslice vodorovně situovaného pořadového čísla bankovky se směrem zleva doprava zvětšují. (3) V horní části kupónu je vytištěno tiskem z plochy velké výrazné číslo „200“ označující nominální hodnotu bankovky. Barva čísla je v horní části oranžová a přechází plynule do barvy hnědé. Plocha číslic je vyplněna drobným rastrem. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Guvernér: Ing. Tošovský v. r.
Zákon č. 67/1993 Sb.
Zákon č. 67/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii Vyhlášeno 15. 2. 1993, datum účinnosti 1. 3. 1993, částka 20/1993 * Čl. III - Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, se doplňuje takto: * Čl. IV - Rozhodnutí vydaná v řízení o přestupku správním orgánem Slovenské republiky, která nabyla právní moci do 31. prosince 1992, platí na území České republiky. Pokud byl takovýmto rozhodnutím vysloven zákaz činnosti, který nebyl dosud zcela vykonán, rozhoduje * Čl. V - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona o přestupcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. VI Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 67 ZÁKON ze dne 27. ledna 1993, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, se doplňuje takto: Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nové poznámky č. 15a) zní: „§ 17a (1) Strážník je oprávněn použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno zákazem vyplývajícím z místní úpravy silničního provozu, nebo stojí-li vozidlo na chodníku, kde to není povoleno, nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a řidič se v blízkosti vozidla nezdržuje. (2) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen jsou-li zajištěny nepřetržitě podmínky pro jejich bezodkladné odstranění. (3) Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po případném projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby. (4) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které a) tvoří překážku silničního provozu,15a) nebo b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, Sboru požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. (5) Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala. 15a) § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).“. Čl. IV Rozhodnutí vydaná v řízení o přestupku správním orgánem Slovenské republiky, která nabyla právní moci do 31. prosince 1992, platí na území České republiky. Pokud byl takovýmto rozhodnutím vysloven zákaz činnosti, který nebyl dosud zcela vykonán, rozhoduje o návrhu na upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti (§ 92 odst. 1 zákona České národní rady č. 200/1990 Sb.) orgán Policie České republiky příslušný podle místa trvalého pobytu přestupce. Čl. V Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona o přestupcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1993. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 68/1993 Sb.
Zákon č. 68/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy Vyhlášeno 15. 2. 1993, datum účinnosti 15. 2. 1993, částka 20/1993 * Čl. II - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 68 ZÁKON ze dne 27. ledna 1993, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 2. V § 6 odst. 3 a 4 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 3. § 7 odst. 1 zní: „(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)“. Poznámka č. 2) se vypouští. 4. V § 8 odst. 5 se vypouštějí slova „jde-li o rozhodnutí ministerstva České republiky, a Nejvyšší soud Slovenské republiky, jde-li o rozhodnutí ministerstva Slovenské republiky“. 5. V § 9 se slova „Federálnímu statistickému úřadu“ nahrazují slovy „Českému statistickému úřadu“ a vypouštějí se slova „vyvíjejících činnost na území České a Slovenské Federativní Republiky“. 6. § 10 se vypouští. 7. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „a 10“. 8. § 12 odst. 5 zní: „(5) Zánik strany a hnutí oznámí ministerstvo do sedmi dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.“. 9. V § 13 odst. 5 se vypouštějí slova „a působily-li strana a hnutí registrované ministerstvem České republiky i ve Slovenské republice, též jejímu ministerstvu a naopak“. 10. V § 13 odst. 7 se slova „té republiky, v níž mají strana a hnutí své sídlo“ nahrazují slovem „státu“. 11. § 15 zní: „§ 15 O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)] a o pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14) rozhoduje Nejvyšší soud České republiky. Návrh podává prezident České republiky nebo vláda České republiky anebo generální prokurátor České republiky.“. 12. V § 17 odst. 5 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 13. § 18 odst. 1 zní: „(1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně Parlamentu výroční finanční zprávu.“. 14. § 20 včetně poznámky č. 3) zní: „§ 20 Strana a hnutí mají nárok na příspěvek ze státního rozpočtu České republiky za podmínek stanovených zvláštním zákonem.3) 3) Zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 221/1990 Sb., zákona ČNR č. 435/1991 Sb. a zákona ČNR č. 94/1992 Sb. (úplné znění č. 120/1992 Sb.).“. 15. Za § 21 se vkládá § 21a, který zní: „§ 21a Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. Pokud tak neučiní, jejich právo vyvíjet činnost na území České republiky zaniká.“. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva financí č. 72/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 72/1993 Sb. Vyhláška ministerstva financí o osvobození na úseku soudních poplatků Vyhlášeno 19. 2. 1993, datum účinnosti 19. 2. 1993, částka 21/1993 * § 1 - Od soudních poplatků jsou osvobozeni * § 2 - Osoby uvedené v § 1 jsou od soudních poplatků osvobozeny již od 1. ledna 1993. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 19. 2. 1993 72 VYHLÁŠKA ministerstva financí ze dne 1. února 1993 o osvobození na úseku soudních poplatků Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti podle § 16 odst. 1 zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, stanoví: § 1 Od soudních poplatků jsou osvobozeni a) držitelé osvědčení o účasti v národním boji za osvobození vydaného podle zvláštního předpisu,1) jestliže jsou poživateli důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního, za výsluhu let nebo vdovského, popřípadě dvou těchto důchodů v souběhu, b) vdovy po držitelích osvědčení uvedeného v písmenu a), jestliže se neprovdaly a pobírají starobní, invalidní, vdovský nebo sociální důchod, popřípadě dva z těchto důchodů v souběhu, pokud výše důchodu (úhrnu důchodů) nepřevyšuje ke dni 1. lednu 1993 nebo ke dni přiznání důchodu (úhrnu důchodů) po tomto datu částku 3000 Kč. Ke zvýšení důchodů podle zvláštních předpisů,2) ke kterému došlo po 31. prosinci 1992, se pro tyto účely nepřihlíží. § 2 Osoby uvedené v § 1 jsou od soudních poplatků osvobozeny již od 1. ledna 1993. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r. 1) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. 2) Zákon ČNR č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993. § 9 a 10 zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 91/1993 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 91/1993 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách Vyhlášeno 5. 3. 1993, datum účinnosti 1. 4. 1993, částka 25/1993 * § 1 - Rozsah platnosti * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Projektová dokumentace kotelny * § 4 - Dokumentace kotle * § 5 - Zřizování kotelen * § 6 - Větrání * § 7 - Nouzové osvětlení * § 8 - Tahové poměry kotlů * § 9 - Ochrana proti popálení * § 10 - Provozní řád * § 11 - Odstavení kotlů z provozu * § 12 - Povinnosti provozovatele * § 13 - Provozní deník * § 14 - Zkoušky topičů * § 15 - Povinnosti topičů * § 16 - Odborné prohlídky kotelen * § 17 - Přechodná ustanovení * § 18 - Zrušovací ustanovení * § 19 - ÚčinnostAktuální znění od 1. 4. 1993 91 VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 12. února 1993 k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona České národní rady č. 159/1992 Sb. (úplné znění č. 396/1992 Sb.), v dohodě s ministerstvem dopravy a ministerstvem průmyslu a obchodu: § 1 Rozsah platnosti Vyhláška se vztahuje na organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost1) a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen (dále jen „kotelny“), se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlůjmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) kotelnou objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň jeden kotel 1. parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa, 2. kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou kapaliny, nepřevyšující bod varu při přetlaku 0,05 MPa, popřípadě další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu; b) kotelnou I. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlůjmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW; c) kotelnou II. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlůjmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW; d) kotelnou III. kategorie kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a vyšší do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlůjmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlůjmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlůjmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW; e) samostatným objektemsamostatným objektem prostorově ucelená stavba, která plní vymezenou účelovou funkci; f) parním kotlemparním kotlem zařízení, v němž se vyrábí pára o jmenovitém přetlaku nejvýše 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně využitím elektrické energie; g) kapalinovým kotlemkapalinovým kotlem zařízení, v němž se pracovní kapalina ohřívá nejvýše na teplotu bodu varu při přetlaku 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně využitím elektrické energie; h) teplovodním kotlemteplovodním kotlem kapalinový kotelkapalinový kotel, v němž je pracovní kapalinou voda; i) kotelním zařízenímkotelním zařízením technické zařízení k výrobě páry nebo teplé vody, sestávající z kotle nebo několika kotlů a zařízení potřebných pro provoz kotle nebo s provozem souvisejících; j) výhřevnou (teplosměnnou) plochou plocha stěn částí kotle, kterými se předává teplo pracovní látce; k) jmenovitým tepelným výkonem kotlejmenovitým tepelným výkonem kotle množství tepla za jednotku času, které musí kotel trvale předávat teplonosné látce při předepsaných podmínkách v ustáleném stavu, při použití paliva předepsaného výrobcem; l) tahem kotletahem kotle rozdíl mezi statickým tlakem v místě vstupu spalovacího vzduchu do kotle a statickým tlakem v místě odvodu spalin z kotle; m) konstrukčním přetlakem kotlekonstrukčním přetlakem kotle nejvyšší přípustná hodnota přetlaku v kotli, která je základem pro pevnostní výpočet kotle; n) rekonstrukcí kotlerekonstrukcí kotle zásah do celku vyrobeného kotle, při kterém se mění parametry kotle proti původnímu stavu; o) občasnou obsluhou kotleobčasnou obsluhou kotle pravidelná kontrola kotle topičem ve lhůtách stanovených v provozním řádu kotelny; p) trvalou obsluhou kotletrvalou obsluhou kotle obsluha, při které se může topič jen krátkodobě vzdálit od kotle na dobu a za podmínek stanovených v provozním řádu kotelny. § 3 Projektová dokumentace kotelny (1) Projektová dokumentace kotelny musí obsahovat a) výpočet potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného tahu kotlůtahu kotlů, b) návrh technického řešení a výpočet účinného větrání kotelny a prostorů souvisejících s provozem kotelny, c) návrh technického řešení a výpočet zabezpečovacího zařízení kotlů,2) d) stanovení způsobu obsluhy. (2) Projektovou dokumentaci3) kotelny I. a II. kategorie je zpracovatel v rámci stavebního řízení povinen předložit i příslušnému orgánu státního odborného dozoru4) k posouzení. § 4 Dokumentace kotle (1) Dodavatel je povinen ke každému kotli dodat a) návod k jeho montáži, obsluze, provozu a údržbě, b) osvědčení o jakosti a kompletnosti. (2) Dokumentace kotle s jmenovitým tepelným výkonem 50 kW a vyšším musí dále obsahovat a) výkresy sestavy kotle, jeho příslušenství a připojení ke komínu, b) základové plány kotle, c) schéma potrubí a armatur s udáním jmenovitých světlostí a jmenovitých tlaků, d) schéma měřicích míst s udáním veličin pro měření provozních látek, schéma dálkového ovládání a regulace, popřípadě oběhu vody, e) schéma mazání, f) jakostní ukazatele napájecí a kotelní vody, g) seznam dokladů tvořících dokumentaci. (3) Ke kotli na plynná paliva s jmenovitým tepelným výkonem 50 kW a vyšším musí dodavatel plynového zařízení pro otop kotle dodat také revizní knihu plynového spotřebiče a dokumentaci k přívodu plynu. (4) Ke kotli na kapalná paliva s jmenovitým tepelným výkonem 50 kW a vyšším musí dodavatel olejového zařízení kotle dodat také dokumentaci a předpisy pro zařízení na spalování kapalného paliva (hořák, předehřívač, olejové hospodářství apod.). § 5 Zřizování kotelen (1) Kotelny I. kategorie se zřizují v samostatných objektechsamostatných objektech, pokud se v odstavcích 3 a 4 nestanoví jinak. (2) Kotelny II. a III. kategorie lze zřizovat i ve zvláštních místnostech, ve sklepech, v suterénech, v posledním podlaží nebo na střechách budov. (3) Pro zřizování kotelen s kotli na plynná paliva platí zvláštní předpis.5) (4) V technicky zdůvodněných případech se lze, za podmínek schválených orgánem státního odborného dozoru, odchýlit od ustanovení odstavce 1. § 6 Větrání (1) Prostory kotelen a prostory související s provozem kotelen musí být účinně větrány. Do prostorů, kde jsou umístěny kotle, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu potřebný pro spalování a větrání neuzavíratelným otvorem u podlahy kotelen. (2) Odvod vzduchu z kotelen musí být zajištěn alespoň jedním otvorem u stropu kotelen, popřípadě odváděcím potrubím do venkovního prostoru tak, aby bylo zajištěno dostatečné proudění vzduchu a nebyla negativně ovlivňována funkce hořáků a odvodů spalin. (3) Nucené větrání kotelen, ve kterých jsou umístěny kotle s přirozeným tahem, nesmí být podtlakové. § 7 Nouzové osvětlení (1) U kotelen s půdorysnou plochou větší než 150 m2 s trvalou obsluhou musí být instalováno nouzové osvětlení a) přední stěny kotlů, b) tlakoměrů, tahoměrů, vodoznaků, výškoměrů a nálevky a přetlakového zařízení parního kotleparního kotle, c) prostoru pro odpopelňování, d) prostoru plynového hospodářství, e) prostoru zauhlovacího zařízení, f) prostoru provozní nádrže na kapalné palivo, g) místa, kde je rozdělovač páry nebo teplé vody, h) po celé délce únikových cest z těchto kotelen. (2) Nouzové osvětlení podle odstavce 1 písm. a) až g) není nutné u kotlů, u kterých dojde při výpadku elektrické energie k jejich automatickému odstavení z provozu, a u kotlů bez trvalé obsluhy. (3) Pracovníci obsluhy musí mít ruční svítilnu v použitelném stavu. (4) Pro práci v kotlích se používají svítidla na bezpečné napětí. § 8 Tahové poměry kotlů (1) Kouřové nástavce kotlů musí být uzpůsobeny pro připojení zařízení k měření tahu a teplot spalin. (2) Potřebný tah k hoření stanoví u kotlů jejich výrobce a při rekonstrukci kotlůrekonstrukci kotlů zpracovatel projektové dokumentace. § 9 Ochrana proti popálení Všechny povrchy v kotelnách, které jsou teplejší než 60 °C, musí být s výjimkou uzavíracích prvků, opatřeny nehořlavou izolací, pokud neslouží účelům vytápění. Ovládací prvky musí být v provedení, které vylučuje možnost popálení. § 10 Provozní řád (1) Organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, které provozují kotle (dále jen „provozovatel“), jsou povinny vydat provozní řád kotelny (dále jen „provozní řád“); pro kotelnu s kotli na plynná paliva musí mít provozní řád náležitosti podle zvláštního předpisu.6) (2) Součástí provozního řádu jsou návody k obsluze kotelního zařízeníkotelního zařízení. Nelze-li u některých kotlů zajistit návod dodavatele, zapracuje požadavky na zatápění, provoz a odstavení kotlů provozovatel do provozního řádu. (3) Provozní řád stanoví zejména a) počet kotlů, které může obsluhovat jeden topič, b) způsob obsluhy, c) povinnosti pracovníků při provozu kotelny, d) lhůty a způsob kontrol zabezpečovacího zařízení, e) lhůty a způsob zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého v prostorách kotelny a v prostorách souvisejících s jejich provozem, f) způsob, postup, rozsah a termíny čistění kotlů, g) osoby oprávněné ke vstupu do kotelny, h) rozsah a lhůty zápisů údajů do provozního deníku. (4) Provozní řád musí být v kotelně trvale k dispozici. § 11 Odstavení kotlů z provozu Kotle musí být ihned odstaveny z provozu a) při ztrátě vody ve vodoznacích parního kotleparního kotle, b) při vzniku trhlin a větších netěsností, a to 1. u parních kotlůparních kotlů, jestliže ani při zvýšeném napájení není možno udržet nejnižší přípustný stav vody v kotlích, 2. u kapalinových kotlůkapalinových kotlů při náhlém poklesu tlaku kapaliny, 3. jestliže by byla ohrožena bezpečnost osob nebo zařízení, 4. selže-li zabezpečovací zařízení,2) c) při deformacích výhřevných ploch kotlů, které by mohly způsobit roztržení kotlů a tím ohrozit bezpečnost osob, d) při výbuchu v topeništi a v kouřových tazích, který způsobil poškození vyzdívky, oplechování nebo vlastního tlakového celku, e) v případech, kdy nelze zajistit jejich spolehlivou obsluhu (např. špatná viditelnost, požár). § 12 Povinnosti provozovatele Provozovatel je povinen a) zajistit provoz kotelního zařízeníkotelního zařízení v souladu s provozním řádem, b) provádět preventivní a provozní údržbu kotelen a kontroly činnosti topičů, c) zajistit, aby únikové cesty byly trvale volné a použitelné, d) dozírat, aby se v kotelnách nekonaly práce, které nesouvisejí s jejich provozem a údržbou, a aby se v nich nezdržovaly nepovolané osoby, e) zajistit obsluhu kotlů odborně způsobilými pracovníky (dále jen „topiči“), f) zajistit praktický zácvik, zkoušky a ověření znalostí topičů, g) zajistit osobní ochranné pracovní prostředky, zajistit jejich řádnou údržbu a výměnu ve stanovených lhůtách, seznámit topiče s používáním těchto prostředků a jejich používání vyžadovat a soustavně kontrolovat, h) zajistit stanovené lékařské prohlídky topičů, i) označit dveře do kotelen bezpečnostní tabulkou s nápisem „KOTELNA - NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN“, popřípadě dalšími bezpečnostními nápisy,7) j) odstraňovat závady a nedostatky zjištěné při odborných prohlídkách kotelen a při revizích, k) zjišťovat přítomnost oxidu uhelnatého ve lhůtách a způsobem stanoveným provozním řádem, l) uschovat provozní deník a zápisy o odborných prohlídkách kotelny po dobu nejméně tří let. § 13 Provozní deník (1) V každé kotelně musí být veden provozní deník. (2) Do provozního deníku se zapisují údaje v rozsahu a lhůtách stanovených provozním řádem. § 14 Zkoušky topičů (1) Ke zkoušce topičů mohou být připuštěni uchazeči a) starší 18 let, b) tělesně a duševně způsobilí vykonávat práci topiče,8) c) kteří absolvovali alespoň týdenní praktický zácvik. (2) Zkoušku skládá uchazeč před zkušební komisí. Zkušební komise se skládá z předsedy a z nejméně dvou členů, z nichž jeden musí být revizní technik kotlů.9) (3) Pokud uchazeč skládá zároveň zkoušku k obsluze plynového zařízení k otopu kotle, musí být členem zkušební komise též revizní technik plynových zařízení pro spotřebu plynu spalováním se jmenovitým tepelným výkonem alespoň 50 kW.10) (4) O zkoušce musí být sepsán zápis. V případě kladného výsledku zkoušky je uchazeči vydáno osvědčení o způsobilosti, jehož vzor je uveden v příloze, která je součástí této vyhlášky. (5) Platnost osvědčení o způsobilosti topiče je pět let ode dne jeho vydání. (6) K obsluze kotlů se jmenovitým tepelným výkonem nižším než 50 kW není třeba osvědčení o způsobilosti topiče. Topiči těchto kotlů musí být starší 18 let, tělesně a duševně způsobilí vykonávat práci topiče,8) poučeni a zacvičeni v jejich obsluze. § 15 Povinnosti topičů Topiči jsou povinni a) udržovat obsluhované kotelní zařízeníkotelní zařízení v bezpečném stavu, b) dodržovat provozní řád a návody k obsluze kotelních zařízeníkotelních zařízení, c) neprodleně ohlásit provozovateli každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu kotlů a při nebezpečí z prodlení ihned odstavit kotel z provozu, d) trvale udržovat pořádek a čistotu v kotelnách a dbát, aby se v nich nezdržovaly nepovolané osoby, e) při vícesměnném provozu po ukončení směny předat kotelní zařízeníkotelní zařízení svému nástupci, f) neprodleně hlásit provozovateli okolnosti, které jim podstatně ztěžují obsluhu kotlů (např. náhlou nevolnost), g) podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným zvláštními předpisy,8) h) zapisovat do provozního deníku údaje uvedené v § 13 odst. 2. § 16 Odborné prohlídky kotelen (1) Provozovatel musí zajistit odborné prohlídky kotelen (dále jen „prohlídky“) a) před uvedením kotelen do provozu, b) po každé generální opravě a rekonstrukci kotlůrekonstrukci kotlů, c) při změně druhu paliva, d) vždy po jednom roce provozu kotelen, e) u sezónního provozu před zahájením každé sezóny. (2) Prohlídky může provádět pouze osoba, která ovládá předpisy pro provoz, obsluhu a údržbu kotelního zařízeníkotelního zařízení a kotelny a předpisy související, například tepelný technik, revizní technik kotlů, energetik. O výsledku prohlídek vyhotoví zápis. (3) Při prohlídkách se zjišťuje zejména stav kotelny, vnější a vnitřní stav kotlů, stav zabezpečovacího zařízení, hořáků, čerpadel, nádrží, zařízení na úpravu vod, zauhlovacího a odpopílkovacího zařízení, kouřových kanálů a komínů. § 17 Přechodná ustanovení (1) Nové a rekonstruované kotelny mohou být uvedeny do provozu jen za podmínky, že nebyly při odborné prohlídce zjištěny závady bránící uvedení do provozu. (2) Osvědčení o způsobilosti topiče vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1995. § 18 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 24/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. § 19 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993. RNDr. Pokorný v. r. pověřený řízením Českého úřadu bezpečnosti práce Příloha Osvědčení o způsobilosti topiče k obsluze nízkotlakých kotlů 40kB 1) § 3 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona České národní rady č. 159/1992 Sb. (úplné znění č. 396/1992 Sb.). 2) ČSN 06 0830 Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody. 3) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb. 4) § 4 zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 159/1992 Sb. 5) ČSN 07 0703 Plynové kotelny. 6) ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu. 7) ČSN 01 8010 Bezpečnostní barvy a značky. ČSN 01 8012 Bezpečnostní tabulky. ČSN 01 8013 Požární tabulky. 8) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrovaná v částce 2/1968 Sb.), ve znění závazného opatření ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 17/1970 (registrovaného v částce 20/1970 Sb.). 9) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb. 10) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
Zákon č. 96/1993 Sb.
Zákon č. 96/1993 Sb. Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Vyhlášeno 15. 3. 1993, datum účinnosti 1. 4. 1993, částka 27/1993 * ČÁST I - STAVEBNÍ SPOŘENÍ (§ 1 — § 9a) * ČÁST II - STÁTNÍ PODPORA (§ 10 — § 16c) * ČÁST IV - USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ (§ 18 — § 19) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 96 ZÁKON ze dne 25. února 1993 o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I STAVEBNÍ SPOŘENÍ § 1 Vymezení pojmu stavební spoření Stavební spoření je účelové spoření spočívající a) v přijímání vkladů1) od účastníků stavebního spoření, b) v poskytování úvěrů1) účastníkům stavebního spoření, c) v možnosti získání státní podpory fyzickými osobami, pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření. Provozovatel stavebního spoření § 2 (1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je bankabanka,3) která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou poskytování stavebního spoření a výkon dalších činností podle § 9. (2) Při své činnosti podle odstavce 1 podléhá stavební spořitelna dohledu podle zvláštního zákona,4) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 2a Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů. § 3 Označení „stavební spoření“ nebo jeho překlady lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova „stavební spořitelna“ jejich překlady nebo slova od nich odvozená smí ve své obchodní firmě používat pouze bankabanka, která je provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona. § 4 Účastník stavebního spoření (1) Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník“) může být fyzická nebo právnická osoba. (2) Státní podporu může získat a) občan České republiky,4a) b) občan Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky5) a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky5a), c) fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky5) a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky5a). (3) Nárok na státní podporu za příslušný kalendářní rok vzniká tehdy, pokud účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po celý kalendářní rok, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. V kalendářním roce, v jehož průběhu doba spoření začíná nebo končí, postačí, když účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po dobu trvání doby spoření v dotčeném roce. § 5 Smlouva o stavebním spoření (1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), se stává účastníkem. Stavební spořitelna sdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Je-li účastníkem fyzická osoba, musí smlouva obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen „všeobecné obchodní podmínky“). (2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen „úvěr ze stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti. (3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. (4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách. (5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. (6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. (7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě. (8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby. (9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek stavební spořitelny z úvěru, který stavební spořitelna poskytla podle odstavce 2 nebo 5. (10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka. (11) Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu. (12) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte. (13) Ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a); nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu. § 6 Bytové potřeby (1) Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí a) výstavba bytového domu,6) rodinného domu,7) nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt, c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb, e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby, f) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na 1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu, 2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu, 3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,9) g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až e) a písmenu h), h) úhrada za převod družstevního podílu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod družstevního podílu nebo převod podílu týká, i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,10) j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu8) k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby, k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů, l) splacení úvěru, nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až k) s výjimkou pokut nebo jiných správních trestů. (2) U účastníka, kterým je právnická osoba, se za použití úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby považuje použití úvěru a) na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f), i) a k), b) ke splacení úvěru nebo zápůjčky, použitých na financování bytových potřeb, uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), i) a k), nebo c) k výstavbě sítí technického vybavení. (3) Bytová potřeba uvedená v odstavcích 1 a 2 se musí nacházet v České republice. § 7 Všeobecné obchodní podmínky (1) Stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky podléhají schválení Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“). (2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje. (3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje: a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření, c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence. § 8 Smrt účastníka (1) Závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření. (2) Při vyplacení státní podpory z důvodu smrti účastníka se § 12 odst. 2 nepoužije. § 9 Další činnosti stavební spořitelny (1) Stavební spořitelna může na základě bankovní licence kromě činností podle § 1 a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, b) přijímat vklady od bankbank, zahraničních bankbank, poboček zahraničních bankbank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí, c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a), d) obchodovat na vlastní účet s krytými dluhopisy a s obdobnými investičními nástroji, jejichž emitent má sídlo v členském státě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankoubankou, f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankamibankami, finančními institucemi těchto států, a bankamibankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankoubankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankoubankou, g) poskytovat platební služby a provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb v souvislosti s činností stavební spořitelny, h) poskytovat bankovní informace, i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku, j) vykonávat finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, může stavební spořitelna tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr, k) vykonávat činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr. (2) Činnosti uvedené v odstavci 1 a v § 5 odst. 5 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí. (3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 40 % součtu cílových částek. (4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bankbank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bankbank působících na území České republiky nebo u zahraničních bankbank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí. (5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bankbank, zahraničních bankbank, poboček zahraničních bankbank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí, poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 20 let. (6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách. (7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb. (8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovité věci, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovité věci určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny. § 9a Informační systém (1) Pro účely a) dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti, c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu, d) změny údajů o účastnících, je provozován informační systém podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo (dále jen „informační systém“). (2) V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto údaje u a) státních občanů České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu, 4. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny, 5. datum ukončení doby spoření, 6. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu, 7. výše přiznané státní podpory, b) cizinců10b) v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice, 4. druh pobytu, 5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny, 6. datum ukončení doby spoření, 7. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu, 8. výše přiznané státní podpory. (3) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od stavebních spořitelen. (4) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému stavebním spořitelnám a účastníkům, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Orgánům státní správy a orgánům pověřeným výkonem státní správy poskytuje ministerstvo údaje z informačního systému, pokud to vyžaduje jejich činnost vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti. Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem. (5) Stavební spořitelně poskytuje ministerstvo písemně nebo v elektronické podobě údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému o účastnících, kteří s touto stavební spořitelnou uzavřeli smlouvu. Bez žádosti poskytuje ministerstvo stavební spořitelně tyto údaje pouze pro účely zpracování žádostí o roční zálohy státní podpory (§ 11). V ostatních případech poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 pouze na základě její písemné žádosti nebo žádosti podané v elektronické podobě. Stavební spořitelny, které takto získaly údaje z informačního systému, je nesmějí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajůosobních údajů. (6) Ministerstvo poskytne účastníkovi na jeho žádost údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede kromě náležitostí podle správního řádu své rodné číslo. (7) Na postup při vyřizování žádosti podle odstavce 6 se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení. (8) Údaje v informačním systému evidované na technických nosičích dat se uchovávají po dobu nezbytně nutnou pro uskutečňování cílů, pro které jsou údaje sbírány a dodatečně zpracovávány. ČÁST II STÁTNÍ PODPORA § 10 Výše státní podpory (1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh. (2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 5 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč. (3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2. (4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit. § 11 Poskytování státní podpory (1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce. (2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva ve lhůtě do 20. února a 14. července následujícího roku, a to vždy po uplynutí kalendářního roku, a ve lhůtě do 5. srpna aktuálního kalendářního roku v případě smluv uzavřených do 31. prosince 2003, pokud účastníci ukončili stavební spoření do 30. června aktuálního kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva. Úroky ze zálohy státní podpory náleží účastníkovi ode dne následujícího po dni, kdy stavební spořitelna obdrží zálohu od ministerstva. (3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje: a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky, 4. druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice u cizinců, 5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, 6. datum ukončení doby spoření, 7. datum, důvod a typ změny a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu, které dosud nejsou evidovány v informačním systému, 8. výše požadované státní podpory. b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili podmínky tohoto zákona pro přiznání státní podpory. c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory. (4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti. (5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 4 neběží. (6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel,10c) a to údajů o a) státních občanech České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu, b) cizincích v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice, 4. druh pobytu. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podrobnosti podání žádosti podle odstavce 2 včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění. (8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6. § 12 Výplata státní podpory (1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány. (2) Zálohy státní podpory, připsané na účet účastníka do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi: a) pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo b) pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby. (3) V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory, evidované na účtu účastníka, vrátit ministerstvu, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne, kdy stavební spořitelna zjistila, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok. (4) Nárok na výplatu státní podpory má účastník při splnění podmínek tohoto zákona jen za dobu spoření. (5) Za nakládání s uspořenou částkou podle odstavce 2 se považuje také výkon rozhodnutí postihující uspořenou částku, nebo její část. Výkonem rozhodnutí nelze postihnout zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka. § 13 Práva a povinnosti stavební spořitelny (1) Stavební spořitelna kontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu. Pokud toto právo z důvodů nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem zaniklo, stavební spořitelna další zálohy státní podpory nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu. (2) Stavební spořitelna kontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi. V případě použití úvěru ze stavebního spoření, uspořené částky nebo vyplacené státní podpory v rozporu s tímto zákonem je stavební spořitelna oprávněna požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného odkladu úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem úvěru a vyplacenou státní podporu. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část a vyplacenou státní podporu vrátit stavební spořitelně ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou. Státní podporu vrátí stavební spořitelna ministerstvu. (3) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 provádí stavební spořitelna zejména na základě dokladů předložených účastníkem. Stavební spořitelna je povinna vrátit evidovanou nebo vyplacenou státní podporu v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvu nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne zjištění důvodů pro vrácení státní podpory. (4) Evidovanou státní podporu, u které stavební spořitelna zjistila, že nebyla splněna zákonná podmínka pro její poskytnutí, a která k okamžiku tohoto zjištění nebyla stavební spořitelně ministerstvem poukázána podle § 11 odst. 4, je stavební spořitelna povinna vrátit ministerstvu nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne jejího poukázání ministerstvem stavební spořitelně. (5) Po dobu nejméně 10 let od ukončení smlouvy je stavební spořitelna povinna uchovávat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší. (6) Při vracení evidované nebo vyplacené státní podpory podle odstavce 3 nebo evidované státní podpory podle odstavce 4 může stavební spořitelna požádat ministerstvo o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému, a to osmkrát ročně ve lhůtě do 5. ledna, 30. ledna, 29. dubna, 14. června, 22. července, 27. srpna, 7. října a 20. listopadu kalendářního roku. (7) Při vracení státní podpory podává stavební spořitelna ministerstvu informaci o vracené evidované nebo vyplacené státní podpoře podle odstavce 3 nebo o vracené evidované státní podpoře podle odstavce 4, ve které jsou uvedeny údaje o účastnících podle tohoto zákona, a to devětkrát ročně ve lhůtě do 5. ledna, 30. ledna, 14. března, 29. dubna, 14. června, 22. července, 27. srpna, 7. října a 20. listopadu kalendářního roku. Stavební spořitelna je povinna podat tuto informaci tak, aby vrátila státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4. (8) Ministerstvo je povinno zpracovat informaci podle odstavce 7 a předat výsledek zpracování stavební spořitelně do 7 kalendářních dnů ode dne podání informace podle odstavce 7 stavební spořitelnou. (9) Informace podle odstavce 7 a žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému. Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podrobnosti podání informace podle odstavce 7 a technické podrobnosti podání žádosti o změnu údajů o účastnících. § 14 Evidence státní podpory (1) Státní podpora se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi nebo vrácení ministerstvu na účtě účastníka tak, aby bylo možno kdykoli vyčíslit její výši, a úročí se stejnou sazbou jako základní vklad účastníka. (2) V případě vrácení státní podpory ministerstvu se úroky vzniklé ze státní podpory ponechávají účastníkovi. § 15 Dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory (1) Dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, stanovených tímto zákonem, provádí ministerstvo. K tomuto účelu ministerstvo provozuje informační systém. (2) Pro účely výkonu dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory je ministerstvo oprávněno vyžadovat informace a objasnění skutečností souvisejících s tímto dozorem od stavební spořitelny. (3) Stavební spořitelna je povinna poskytnout potřebnou součinnost k výkonu oprávnění ministerstva podle odstavce 2. (4) Stavební spořitelna je povinna ministerstvu poskytnout všechny údaje pro výkon dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory podle odstavce 1. (5) Při poskytování uvedených údajů podle odstavce 4 pověřeným pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství.11) (6) O výsledcích dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, prováděné ministerstvem, a dohledu, vykonávaného Českou národní bankoubankou se ministerstvo a Česká národní bankabanka vzájemně informují. (7) Podmínky provozování informačního systému podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou. § 16 Vrácení státní podpory (1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně povinnost vrátit část, případně celkovou částku evidované nebo vyplacené státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem. Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu vybírá a vymáhá ministerstvo. Účastník je povinen vrátit stavební spořitelně státní podporu, která mu byla vyplacena v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem pro přiznání státní podpory, v přiměřené lhůtě, stanovené stavební spořitelnou. (2) Vrátit státní podporu musí stavební spořitelna nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva. (3) Uložit vrácení vyplacené státní podpory podle odstavce 1 lze do 3 let od zjištění, že podmínky pro čerpání státní podpory byly porušeny, nejdéle však do pěti let od porušení těchto podmínek. Stavební spořitelna je povinna podat informaci o vracené státní podpoře tak, aby vrátila státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2. Ministerstvo je povinno zpracovat informaci o vracené státní podpoře a předat výsledek zpracování stavební spořitelně do 7 kalendářních dnů ode dne podání informace o vracené státní podpoře stavební spořitelnou. (4) Informace o vracené státní podpoře podle odstavce 1 se zpracovává za použití informačního systému. Přestupky § 16a Přestupky stavební spořitelny (1) Stavební spořitelna se dopustí přestupku tím, že a) vykonává činnost v rozporu s bankovní licencí, b) vykonává některé z činností uvedených v § 5 odst. 5 nebo § 9 odst. 1 přesto, že nejsou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv nebo dochází ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí, c) v rozporu s § 9 odst. 3 překročí výši stanovenou pro podíl součtu cílových částek u 1. smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami, nebo 2. pohledávek z úvěrů, d) ukládá finanční prostředky v rozporu s § 9 odst. 4, e) v rozporu s § 1 nebo § 9 odst. 5 získává zdroje od jiných než stanovených subjektů, f) vydá dluhopisy se splatností delší než 20 let, g) v rozporu s § 9 odst. 6 má majetkovou účast v jiných než stanovených právnických osobách, h) v rozporu s § 9 odst. 7 její účast na právnické osobě překročí stanovené limity, nebo i) nabude nemovitou věc v rozporu s § 9 odst. 8. (2) Stavební spořitelna se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 1 nesdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením, b) v rozporu s § 5 odst. 2 neposkytne úvěr ze stavebního spoření účastníkovi, c) v rozporu s § 5 odst. 3 poskytne úvěr ze stavebního spoření na jiný účel, než je financování bytových potřeb, d) poskytne peněžní prostředky z úvěru ze stavebního spoření před uplynutím čekací doby uvedené v § 5 odst. 4, e) v rozporu s § 5 odst. 5 poskytne úvěr na jiný účel, než je úhrada nákladů na řešení bytových potřeb, f) v rozporu s § 5 odst. 6 nezajistí, aby 1. smlouva obsahovala úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření, nebo 2. rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření činil méně než 3 procentní body, g) změní jednostranně úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě v rozporu s § 5 odst. 7, h) nezajistí, aby smlouva obsahovala náležitosti podle § 5 odst. 11, i) v rozporu s § 7 1. nevypracuje nebo vhodným způsobem neuveřejní úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny v členění podle období jejich platnosti, nebo 2. úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelna používá anebo uveřejní bez jejich schválení ministerstvem, nebo j) v rozporu s § 11 odst. 2 neuplatní nárok na vyplacení zálohy státní podpory nebo nepřipíše poukázané zálohy státní podpory včetně úroků ze zálohy státní podpory na účty účastníků do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva. (3) Stavební spořitelna se dopustí přestupku tím, že a) požádá o vyplacení zálohy státní podpory za účastníka, který nesplňuje podmínky nároku na připsání roční zálohy státní podpory uvedené v § 4, § 10 odst. 3 nebo v § 11 odst. 1, b) nekontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, podle § 13 odst. 1, c) nekontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, podle § 13 odst. 2, nebo d) v rozporu s § 13 odst. 3 nebo 4 nevrátí evidovanou nebo vyplacenou státní podporu nebo zálohu státní podpory. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e), g) nebo h) nebo podle odstavce 3, c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo i). § 16aa Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 používá označení „stavební spoření“ nebo jeho překlady pro jinou formu spoření, než je upraveno tímto zákonem, nebo b) v rozporu s § 3 používá slova „stavební spořitelna“, jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. § 16b Příslušnost Přestupky podle § 16a odst. 1 a 2 a § 16aa odst. 1 projednává Česká národní bankabanka. Přestupky právnické osoby podle § 16a odst. 3 projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty. § 16ba Pořádková pokuta (1) Stavební spořitelně, která nesplní povinnost podle § 15 odst. 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna ani po předchozím uložení pořádkové pokuty. Úhrn pokut za porušení stejné povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. § 16c Společná ustanovení (1) Na poskytování, vracení a vymáhání státní podpory se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a stavební spořitelna oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla, popřípadě obdobná evidenční čísla, nebylo-li rodné číslo přiděleno. (3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od posledního použití pro zpracování osobních údajů. ČÁST IV USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ § 18 Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na stavební spořitelny ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance. § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. 3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 4a) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice. 5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 7) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 8) § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 9) Například § 694 občanského zákoníku. 10) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10b) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb. 10c) § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 11) § 38 zákona č. 21/1992 Sb.
Zákon č. 97/1993 Sb.
Zákon č. 97/1993 Sb. Zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv Vyhlášeno 15. 3. 1993, datum účinnosti 15. 3. 1993, částka 27/1993 * § 1 - (1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. * § 2 - (1) Správu tvoří * § 3 - Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy1) a financování, obměnu, záměnu, zápůjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. S * § 3a - (1) Na základě podnětu Ministerstva vnitra Správa jménem České republiky převezme movitý majetek, který je v době krizových stavů České republice darován v rámci zahraniční humanitární pomoci. Počínaje dnem jeho převzetí je Správa příslušná s tímto majetke * § 4 - (1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. * § 4a - Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události4) poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému4) při provádění záchranných a likvidačních prací4) nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva4) v nezbytném rozsahu státní h * § 4b - (1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy. * § 4c - Správa může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření6) nebo v souvislosti s provedením porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) poskytnout pro potřeby Státní veterinární * § 4d - Správa může na základě požadavku Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva životního prostředí v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody8) poskytnout pro potřeby správního úřadu, orgánu územní samosprávy nebo hasičských záchranných sborů v nezbytné * § 4e - Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout * § 4f - Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události k nahrazení zdroje elektrické energie poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstv * § 4g - Správa může v souvislosti s prováděním obnovy dodávek elektrické energie při předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze poskytnout pro potřeby subjektů kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. S * § 4h - Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout kraji v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti příslušného kraje a rozho * § 4i - Správa může v souvislosti s plněním úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti poskytnout útvarům Policie České republiky v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku * § 5 - (1) Na základě požadavků krizových plánů zpracovává Správa návrhy zejména na * § 6 - (1) Státní hmotné rezervy jsou vlastnictvím státu, s výjimkou státních hmotných rezerv uvedených v odstavci 3. Výdaje na jejich pořízení, rezervaci, ochraňování a skladování se hradí ze státního rozpočtu. Na úhradu výdajů na pořízení a rezervaci státních h * § 6a - (1) Správa provádí kontrolu kvality a množství státních hmotných rezerv. * § 7 - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije majetek, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. * § 8 - Zrušuje se zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 69/1964 Sb., o Správě státních hmotných rezerv. * § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (323/2023 Sb.) 97 ZÁKON ze dne 25. února 1993 o působnosti Správy státních hmotných rezerv Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. (2) Sídlem Správy je Praha. (3) V čele Správy je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 2 (1) Správu tvoří a) ústředí se sídlem v Praze, b) účelové organizační jednotky. (2) Zásady činnosti a organizace Správy upraví statut. Statut schvaluje vláda. § 3 Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy1) a financování, obměnu, záměnu, zápůjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa metodicky řídí a sjednocuje postupy krajských úřadů a v součinnosti s Ministerstvem vnitra koordinuje postupy ústředních správních úřadů při přípravě hospodářských opatření pro krizové stavy. Správa plní další úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.1a) Tyto činnosti zajišťuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy. § 3a (1) Na základě podnětu Ministerstva vnitra Správa jménem České republiky převezme movitý majetek, který je v době krizových stavů České republice darován v rámci zahraniční humanitární pomoci. Počínaje dnem jeho převzetí je Správa příslušná s tímto majetkem hospodařit1b) a začlení jej podle jeho účelu do příslušné kategorie státních hmotných rezerv. (2) Po dobu krizových stavů postupuje Správa při hospodaření s majetkem uvedeným v odstavci 1 v souladu s požadavky Ministerstva vnitra. § 4 (1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. (2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. (3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.2) (4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek2a) pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů,2b) v systému nouzového hospodářství,2c) kterou nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí2d). (5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. (6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů. § 4a Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události4) poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému4) při provádění záchranných a likvidačních prací4) nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva4) v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo hasičského záchranného sboru kraje. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí. § 4b (1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy. (2) Správa na základě požadavku věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo ArmádaArmáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. (3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo ArmádyArmády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu. (4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obceobce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obceobce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám. (5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu. (6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací5) se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) nepoužijí. § 4c Správa může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření6) nebo v souvislosti s provedením porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) poskytnout pro potřeby Státní veterinární správy v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva zemědělství. Po ukončení činností v rámci mimořádných veterinárních opatření6) nebo porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Státní veterinární správou. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí. § 4d Správa může na základě požadavku Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva životního prostředí v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody8) poskytnout pro potřeby správního úřadu, orgánu územní samosprávy nebo hasičských záchranných sborů v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit Správě do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. § 4e Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout a) orgánu ochrany veřejného zdraví9) nebo b) státní příspěvkové organizaci, která je poskytovatelem zdravotních služeb10), v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny ústředním správním úřadem, do jehož oblasti působnosti spadají subjekty podle věty první. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí. § 4f Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události k nahrazení zdroje elektrické energie poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. § 4g Správa může v souvislosti s prováděním obnovy dodávek elektrické energie při předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze poskytnout pro potřeby subjektů kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení činností v rámci předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny subjektem kritické infrastruktury, kterému byly poskytnuty. § 4h Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout kraji v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti příslušného kraje a rozhodnutí vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly státní hmotné rezervy vytvořeny. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny krajem, kterému byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. § 4i Správa může v souvislosti s plněním úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti poskytnout útvarům Policie České republiky v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě požadavku Ministerstva vnitra. Po ukončení plnění úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Policií České republiky. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. § 5 (1) Na základě požadavků krizových plánů zpracovává Správa návrhy zejména na a) seznam položek hmotných rezerv, jejich minimální limit a orientační cílový stav, b) uvolňování hmotných rezerv a podmínky pro jeho provádění, c) záměnu položek hmotných rezerv pod minimální limit včetně stanovení podmínek jejího provedení. (2) Návrh podle odstavce 1 schvaluje vláda. O těchto svých rozhodnutích informuje vláda Parlament. (3) Vláda může zmocnit Správu k prodeji nebo likvidaci hmotných rezerv přesahujících minimální limit, jež neslouží svému účelu. Pokud vláda nestanoví jinak, může Správa provést záměnu hmotných rezerv přesahujících minimální limit. § 6 (1) Státní hmotné rezervy jsou vlastnictvím státu, s výjimkou státních hmotných rezerv uvedených v odstavci 3. Výdaje na jejich pořízení, rezervaci, ochraňování a skladování se hradí ze státního rozpočtu. Na úhradu výdajů na pořízení a rezervaci státních hmotných rezerv, při jejich obměnách a záměnách může Správa použít též příjmů za prodané státní hmotné rezervy. Tyto příjmy jsou převoditelné do příštího roku a nejsou příjmy státního rozpočtu. (2) Správa ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem koordinuje objemy a termíny doplňování zásob zemědělských výrobků a potravin do hmotných rezerv a jejich uvolňování pro tuzemský trh i pro případný vývoz. (3) Státními hmotnými rezervami jsou též věci nebo zvířata, která Správa rezervuje u jejich vlastníka na základě písemné smlouvy a za úplatu; ve smlouvě lze sjednat cenu pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Na tyto státní hmotné rezervy se hledí jako na majetek České republiky s příslušností hospodařit pro Správu. Ustanovení § 12 odst. 4 věty první zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužije. § 6a (1) Správa provádí kontrolu kvality a množství státních hmotných rezerv. (2) Kontrolovanou osobou je ochraňovatel, popřípadě třetí osoba, která zajišťuje pro ochraňovatele služby spojené s ochraňováním, anebo vlastník rezervované věci nebo zvířete. (3) Jestliže nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, je Správa oprávněna v případě důvodného podezření na závažné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem zjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, na pozemky a do dalších prostor, včetně otevření uzavřených staveb nebo prostor, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba, anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly; to neplatí, jedná-li se o obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba, a současně toto obydlí není užíváno k podnikání. (4) Správa je povinna při výkonu kontroly podle odstavce 3 zajistit přítomnost nestranné osoby; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení. (5) Správa je povinna po výkonu kontroly podle odstavce 3 zajistit stavby, pozemky nebo další prostory proti vstupu dalších osob. Jestliže je jejich vlastník Správě znám, bez zbytečného odkladu jej o provedeném kontrolním úkonu vyrozumí. § 7 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije majetek, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, dopustí-li se jej fyzická osoba, nebo b) 5 000 000 Kč, dopustí-li se jej právnická nebo podnikající fyzická osoba. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Správa. § 8 Zrušuje se zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 69/1964 Sb., o Správě státních hmotných rezerv. § 9 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). 1a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). 1b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb. 2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb. 2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb. 2d) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů. 4) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 54 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 5b odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 78 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 10) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 101/1993 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 101/1993 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání mincí po 50 Kč vzoru 1993 a o ukončení platnosti mincí po 1 haléři a po 5 haléřích československé měny a jejich výměně Vyhlášeno 19. 3. 1993, datum účinnosti 1. 4. 1993, částka 28/1993 * § 1 - Dnem 7. dubna 1993 se vydávají do oběhu mince po 50 Kč vzoru 1993 (dále jen „padesátikoruna“). * § 2 - (1) Padesátikoruna se razí z ocelového jádra, které je po obou stranách střední části potaženo plátkem slitiny obsahující 750 dílů mědi a 250 dílů zinku a na mezikruží plátky mědi. Měděné plátky i hrana padesátikoruny jsou galvanicky pokoveny mědí. Hmotnos * § 3 - (1) Na líci padesátikoruny je jako symbol české státnosti český lev. V opise je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Při spodním okraji mince je rovněž v opisu její hodnota se zkratkou názvu peněžní jednotky „50 Kč“, oddělená od názvu státu tečkami. Letopočet ra * § 4 - (1) Dnem 30. dubna 1993 se ukončuje platnost mincí po 1 haléři československé měny1) a po 5 haléřích československé měny.2) * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993. Aktuální znění od 1. 4. 1993 101 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 12. března 1993 o vydání mincí po 50 Kč vzoru 1993 a o ukončení platnosti mincí po 1 haléři a po 5 haléřích československé měny a jejich výměně Česká národní banka podle § 22 písm. a) a d) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví: § 1 Dnem 7. dubna 1993 se vydávají do oběhu mince po 50 Kč vzoru 1993 (dále jen „padesátikoruna“). § 2 (1) Padesátikoruna se razí z ocelového jádra, které je po obou stranách střední části potaženo plátkem slitiny obsahující 750 dílů mědi a 250 dílů zinku a na mezikruží plátky mědi. Měděné plátky i hrana padesátikoruny jsou galvanicky pokoveny mědí. Hmotnost padesátikoruny je 9,7 g, její průměr 27,5 mm, z toho průměr střední části 17 mm. Síla mince je 2,55 mm, její hrana je hladká. (2) Při ražbě padesátikoruny je povolena odchylka směrem nahoru i dolů v hmotnosti 0,25 g, v průměru 0,1 mm a v síle 0,05 mm. V obsahu mědi při plátování i při galvanickém pokovení mezikruží je při ražbě povolena odchylka směrem dolů 1 %, ve složení kovu při plátování střední části odchylka směrem nahoru i dolů 1 %. § 3 (1) Na líci padesátikoruny je jako symbol české státnosti český lev. V opise je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Při spodním okraji mince je rovněž v opisu její hodnota se zkratkou názvu peněžní jednotky „50 Kč“, oddělená od názvu státu tečkami. Letopočet ražby je umístěn mezi zadníma nohama lva a nad ním je značka mincovny, která padesátikorunu razila. (2) Na rubu padesátikoruny je ve střední části mince v popředí Karlův most a za ním seskupení budov charakteristických pro hlavní město České republiky Prahu. Vlevo je chrám sv. Mikuláše, vpravo Národní divadlo a v pozadí panoráma Hradčan s dominantou katedrály sv. Víta. Na mezikruží je v opise nápis „PRAGA MATER URBIUM“. Autorem návrhu padesátikoruny je akademický sochař Ladislav Kozák, iniciály jeho jména „LK“ jsou umístěny ve střední části mince vlevo nad neúplným obloukem Karlova mostu. § 4 (1) Dnem 30. dubna 1993 se ukončuje platnost mincí po 1 haléři československé měny1) a po 5 haléřích československé měny.2) (2) Mince uvedené v odstavci 1 vyměňuje v době od 1. května 1993 do 31. srpna 1993 Česká národní banka a banky.3) K výměně se přijímají mince jen v částkách dělitelných deseti. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 9kB 9kB 1) Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953. Vyhláška ministra financí č. 43/1962 Sb., o vydání bankovek po 25 Kčs a mincí po 1 haléři nového vzoru a stažení bankovek po 25 Kčs vzoru 1953. Vyhláška Státní banky československé č. 60/1991 Sb., o vydávání mincí po 1 haléři, 5 haléřích, 10 haléřích, 20 haléřích, 50 haléřích, 1 Kčs, 2 Kčs a 5 Kčs se státním znakem České a Slovenské Federativní Republiky. 2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 33/1977 Sb., o vydání mincí po 5 haléřích vzoru 1977. Vyhláška č. 60/1991 Sb. 3) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
Nařízení vlády č. 103/1993 Sb.
Nařízení vlády č. 103/1993 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 69/1992 Sb. Vyhlášeno 26. 3. 1993, datum účinnosti 26. 3. 1993, částka 29/1993 * Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 69/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 26. 3. 1993 103 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. března 1993, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 69/1992 Sb. Vláda nařizuje podle § 46 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 544/1992 Sb.: Čl. I Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 69/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 27 se vypouští poslední věta. 2. V § 27 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Lhůtu a formu předání akcií stanoví vláda rozhodnutím.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Klaus v. r. Místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu: Kalvoda v. r.
Vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně Vyhlášeno 1. 4. 1993, datum účinnosti 1. 5. 1993, částka 30/1993 * § 1 - Dnem 12. května 1993 se vydávají do oběhu mince po 10 Kč vzoru 1993 (dále jen „desetikoruna“). * § 2 - (1) Desetikoruna se razí z ocelového jádra, které je po obou stranách potaženo plátkem mědi. Měděné plátky i hrana desetikoruny jsou galvanicky pokoveny mědí. Hmotnost desetikoruny je 7,62 g, její průměr 24,5 mm a síla 2,55 mm. Hrana desetikoruny je vroubk * § 3 - (1) Na líci desetikoruny je jako symbol české státnosti český lev. V opise je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při spodním okraji mince letopočet ražby, který je od názvu státu oddělen tečkami. Nad letopočtem ražby je mezi zadníma nohama lva umístěna značka * § 4 - (1) Platnost mincí po 10 Kčs1) a bankovek po 10 Kčs2) se ukončuje dnem 31. července 1993. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1993. Aktuální znění od 1. 11. 1995 (232/1995 Sb.) 110 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 26. března 1993 o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně Česká národní banka podle § 22 písm. a) a d) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví: § 1 Dnem 12. května 1993 se vydávají do oběhu mince po 10 Kč vzoru 1993 (dále jen „desetikoruna“). § 2 (1) Desetikoruna se razí z ocelového jádra, které je po obou stranách potaženo plátkem mědi. Měděné plátky i hrana desetikoruny jsou galvanicky pokoveny mědí. Hmotnost desetikoruny je 7,62 g, její průměr 24,5 mm a síla 2,55 mm. Hrana desetikoruny je vroubkovaná. (2) Při ražbě desetikoruny je povolena odchylka směrem nahoru i dolů v hmotnosti 0,25 g, v průměru 0,1 mm a v síle 0,05 mm. V obsahu mědi při plátování i při galvanickém pokovení je při ražbě povolena odchylka směrem dolů 1 %. § 3 (1) Na líci desetikoruny je jako symbol české státnosti český lev. V opise je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při spodním okraji mince letopočet ražby, který je od názvu státu oddělen tečkami. Nad letopočtem ražby je mezi zadníma nohama lva umístěna značka mincovny, která desetikorunu razila. (2) Na rubu desetikoruny je v pravé spodní části označení hodnoty mince číslem „10“. Zkratka peněžní jednotky „Kč“ je vlevo od hodnotového čísla. V pozadí je národní kulturní památka Petrov se stylizovanými střechami přilehlých domů a korunami stromů. Při levém okraji mince je v opise název vyobrazeného města „BRNO“. Autorem návrhu desetikoruny je akademický sochař Ladislav Kozák, iniciály jeho jména „LK“ jsou mezi pravým okrajem mince a číslicí „0“; u desetikorun vydaných do oběhu po 1. listopadu 1995 jsou u spodního okraje mince pod číslicí „1“. § 4 (1) Platnost mincí po 10 Kčs1) a bankovek po 10 Kčs2) se ukončuje dnem 31. července 1993. (2) Mince a bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňuje v době od 1. srpna do 30. listopadu 1993 Česká národní banka a banky.3) § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1993. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 7kB 7kB 1) Vyhláška Státní banky československé č. 410/1990 Sb., o vydání mincí po 10 Kčs s letopočtem 1990. Vyhláška Státní banky československé č. 329/1991 Sb., o vydání mincí po 10 Kčs s letopočtem 1991. Vyhláška Státní banky československé č. 130/1992 Sb., o vydání mincí po 10 Kčs s letopočtem 1992. Vyhláška Státní banky československé č. 463/1992 Sb., o dalším vydávání mincí po 10 Kčs. 2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 36/1986 Sb., o vydání bankovek po 10 Kčs. 3) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
Vyhláška České národní banky č. 111/1993 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 111/1993 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně Vyhlášeno 1. 4. 1993, datum účinnosti 1. 5. 1993, částka 30/1993 * § 1 - Dnem 12. května 1993 se vydávají do oběhu mince po 20 Kč vzoru 1993 (dále jen „dvacetikoruna“). * § 2 - (1) Dvacetikoruna se razí z ocelového jádra, které je po obou stranách potaženo plátkem slitiny obsahující 750 dílů mědi a 250 dílů zinku. Plátky slitiny i hrana dvacetikoruny jsou galvanicky pokoveny slitinou obsahující 700 dílů mědi a 300 dílů zinku. Hmo * § 3 - (1) Na líci dvacetikoruny je jako symbol české státnosti český lev. V opise je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při spodním okraji mince letopočet ražby, který je od názvu státu oddělen tečkami. Nad letopočtem ražby je mezi zadníma nohama lva umístěna značk * § 4 - (1) Dnem 31. července 1993 se ukončuje platnost bankovek po 20 Kčs1) a po 50 Kčs.2) * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1993. Aktuální znění od 3. 9. 2012 (283/2012 Sb.) 111 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 26. března 1993 o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně Česká národní banka podle § 22 písm. a) a d) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví: § 1 Dnem 12. května 1993 se vydávají do oběhu mince po 20 Kč vzoru 1993 (dále jen „dvacetikoruna“). § 2 (1) Dvacetikoruna se razí z ocelového jádra, které je po obou stranách potaženo plátkem slitiny obsahující 750 dílů mědi a 250 dílů zinku. Plátky slitiny i hrana dvacetikoruny jsou galvanicky pokoveny slitinou obsahující 700 dílů mědi a 300 dílů zinku. Hmotnost dvacetikoruny je 8,43 g, její průměr 26 mm a síla 2,55 mm. Dvacetikoruna má tvar pravidelného třináctihranu, její hrany jsou zaoblené a hladké. (2) Při ražbě dvacetikoruny je povolena odchylka směrem nahoru i dolů v hmotnosti 0,25 g, v průměru 0,1 mm a v síle 0,05 mm. Ve složení kovu při plátování je při ražbě povolena odchylka směrem nahoru i dolů 1 % a ve složení kovu při galvanickém pokovení je při ražbě povolena odchylka směrem nahoru i dolů 10 %. § 3 (1) Na líci dvacetikoruny je jako symbol české státnosti český lev. V opise je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při spodním okraji mince letopočet ražby, který je od názvu státu oddělen tečkami. Nad letopočtem ražby je mezi zadníma nohama lva umístěna značka mincovny, která dvacetikorunu razila. (2) Na rubu dvacetikoruny je postava Svatého Václava na koni s praporcem v pravé ruce. Po stranách tohoto vyobrazení je ve třech řádcích nápis „SVATÝ VÁCLAVE, NEDEJ ZAHYNOUT NÁM I BUDOUCÍM“, umístěný na vodorovném pásu v pozadí. Prvá tři slova nápisu jsou nalevo od postavy Svatého Václava, zbývající slova napravo od této postavy. Označení hodnoty mince číslem „20“ a zkratkou peněžní jednotky „Kč“ je ve dvou řádcích nad levou částí nápisu. Autorem návrhu dvacetikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl, iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny při spodním okraji mince pod zdviženou pravou přední nohou koně. § 4 (1) Dnem 31. července 1993 se ukončuje platnost bankovek po 20 Kčs1) a po 50 Kčs.2) (2) Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňuje v době od 1. srpna do 30. listopadu 1993 Česká národní banka a banky.3) § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1993. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 8kB 9kB 1) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 122/1988 Sb., o vydání bankovek po 20 Kčs. 2) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 68/1987 Sb., o vydání bankovek po 50 Kčs. 3) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
Vyhláška České národní banky č. 112/1993 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 112/1993 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 1000 Kč, o ukončení platnosti bankovek po 1000 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně Vyhlášeno 1. 4. 1993, datum účinnosti 1. 5. 1993, částka 30/1993 * § 1 - Dnem 12. května 1993 se vydávají do oběhu bankovky po 1000 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka“). * § 2 - (1) Bankovka je 74 mm široká a 158 mm dlouhá. Přípustná tolerance v její šířce a délce je ± 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem. * § 3 - (1) Na líci bankovky je v pravé části tiskového obrazce portrét Františka Palackého. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě modrofialové, která v pravé části portrétu přechází do barvy červenofialové. Jméno u portrétu „FRANTIŠEK PALACKÝ“ je umístěno ve dvou * § 4 - (1) Na rubu bankovky je jako symbol Moravy a Slezska vyobrazena orlice s rozepjatými křídly. Jejím tělem a levým křídlem prolíná silueta kroměřížského zámku. Převažující barva zobrazení je modrofialová, kombinovaná s barvou červenofialovou, modrošedou a ok * § 5 - (1) Platnost bankovek po 1000 Kčs1) opatřených kolkem2) se ukončuje dnem 31. srpna 1993. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1993. Aktuální znění od 1. 5. 1993 112 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 26. března 1993 o vydání bankovek po 1000 Kč, o ukončení platnosti bankovek po 1000 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně Česká národní banka podle § 22 písm. a) a d) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví: § 1 Dnem 12. května 1993 se vydávají do oběhu bankovky po 1000 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka“). § 2 (1) Bankovka je 74 mm široká a 158 mm dlouhá. Přípustná tolerance v její šířce a délce je ± 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem. (2) Stupňovitý vodoznak je umístěn na 42 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupón“) a tvoří jej portrét Františka Palackého. (3) Ochranný okénkový proužek o šířce 1,4 mm je zapuštěn do papíru v kolmém směru k delší straně bankovky po celé její šířce, při pohledu z lícní strany přibližně v polovině délky bankovky. Na lícní straně bankovky vystupují vždy po 5 mm na povrch papíru části proužku stříbřité barvy v délce 5 mm, na kterých je ve směru zdola nahoru čitelný negativní mikrotext „1000 Kč“. (4) Bankovka je opatřena ochrannou soutiskovou značkou v podobě písmene „C“, do kterého je vloženo písmeno „S“. Její horní část tištěná v červenofialové barvě je viditelná na lícní straně bankovky nahoře vpravo od kupónu, spodní část na rubové straně bankovky vpravo nahoře. Celá soutisková značka je viditelná z obou stran bankovky v průhledu proti světlu. Při pohledu z rubové strany bankovky je ochranná soutisková značka stranově obrácená. § 3 (1) Na líci bankovky je v pravé části tiskového obrazce portrét Františka Palackého. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě modrofialové, která v pravé části portrétu přechází do barvy červenofialové. Jméno u portrétu „FRANTIŠEK PALACKÝ“ je umístěno ve dvou řádcích vpravo nad ramenem portrétu. Je vytištěno rovněž tiskem z hloubky v barvě červenofialové. V rameni portrétu je umístěna ornamentální plocha pro skrytý obrazec, který při určitém úhlu dopadu světla vytváří tmavé nebo světlé číslo „1000“. Od portrétu vpravo vede souběžně s delšími stranami bankovky sytější pás červenofialové barvy přesahující do 5 mm širokého nepotištěného okraje. Na pásu je shora dolů negativně vyznačeno číslo „1000“. Pás i číslo jsou tištěny tiskem z plochy. Po obou stranách pásu je u pravého nepotištěného okraje bankovky v barvě červenofialové a modrošedé tiskem z plochy vytištěn ornamentální obrazec, připomínající lidovou moravskou výšivku. V pravém horním rohu bankovky je hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Značku tvoří vodorovný proužek o rozměru 1 x 8 mm. Hmatová značka je vytištěna tiskem z hloubky v barvě modrofialové. Při spodním okraji bankovky vlevo je drobným písmem vytištěno tiskem z hloubky v barvě modrofialové jméno autora návrhu bankovky "O. KULHÁNEK INV.", vpravo v barvě modrofialové přecházející do barvy červenofialové jméno autora ryteckého přepisu návrhu bankovky „V. FAJT SC.“. (2) V levé části tiskového obrazce je ve dvou řádcích umístěn text slovně označující nominální hodnotu bankovky „TISÍC KORUN ČESKÝCH“, pod ním je uveden ve dvou řádcích název emisní banky „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“. Pod tímto názvem je faksimile podpisu guvernéra České národní bankyČeské národní banky. Označení představitele emisní banky slovem „GUVERNÉR“ je umístěno pod faksimile jeho podpisu. Letopočet vydání bankovky „1993“ je umístěn vlevo od faksimile podpisu guvernéra. Všechny uvedené texty jsou vytištěny tiskem z hloubky v barvě modrofialové. Na pozadí textů je, jako symbol vztahu Palackého k historii národa, vyobrazena silueta stromu s kořeny, přes jehož kmen je volně položen arch papíru, symbolizující vědeckou a literární činnost Palackého. Pozadí je vytištěno tiskem z plochy v barvě červenofialové v kombinaci s barvou okrovou a modrošedou, s drobným rastrem v podtisku. (3) V horní části kupónu je vytištěno tiskem z hloubky velké výrazné číslo „1000“ označující nominální hodnotu bankovky. Barva čísla je v horní části červenofialová a přechází plynule do barvy modrofialové. § 4 (1) Na rubu bankovky je jako symbol Moravy a Slezska vyobrazena orlice s rozepjatými křídly. Jejím tělem a levým křídlem prolíná silueta kroměřížského zámku. Převažující barva zobrazení je modrofialová, kombinovaná s barvou červenofialovou, modrošedou a okrovou. Podtisk bankovky je tvořen drobným rastrem. Souběžně s delšími stranami bankovky je přibližně v polovině šířky bankovky položen tmavší pás o šířce 21 mm. V levé části bankovky vede pás od křídla orlice, které částečně překrývá, k nepotištěnému okraji bankovky. Jeho barva přechází z modrofialové do červenofialové. V pravé části bankovky vede pás přes křídlo orlice až ke kupónu. Jeho barva přechází rovněž z modrofialové do červenofialové, která je nejsytější při kupónu. V pravé části tohoto pruhu je umístěn státní znak České republiky. Pod státním znakem je jako prvek spojující obě strany bankovky umístěn ornamentální obrazec, připomínající lidovou moravskou výšivku. Barva obrazce přechází z modrofialové do červenofialové. V levém spodním rohu tiskového obrazce je vytištěno v barvě modrofialové číslo „1000“, plocha jeho číslic je vyplněna drobným rastrem. Souběžně se spodní stranou bankovky je dole uprostřed umístěn nápis „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“. Barva nápisu je modrofialová. Při spodním okraji bankovky jsou drobným písmem v barvě modrofialové a červenofialové vytištěny nápisy " © ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA" (vlevo), „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“ (uprostřed) a jméno autora ryteckého přepisu návrhu bankovky „V. FAJT SC.“ (vpravo). Všechna uvedená zobrazení a texty jsou vytištěny tiskem z plochy. (2) Označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem a šestimístné pořadové číslo bankovky je vytištěno ve vodorovném směru vpravo dole pod státním znakem České republiky a ve svislém směru zdola nahoru v polovině kratší strany bankovky při nepotištěném okraji vlevo. Obě označení série a pořadová čísla bankovky jsou vytištěna tiskem z výšky v barvě černé. Číslice vodorovně situovaného pořadového čísla bankovky se směrem zleva doprava zvětšují. (3) V horní části kupónu je vytištěno tiskem z plochy velké výrazné číslo „1000“ označující nominální hodnotu bankovky. Barva čísla je v horní části červenofialová a přechází plynule do barvy modrofialové. Plocha číslic je vyplněna drobným rastrem. § 5 (1) Platnost bankovek po 1000 Kčs1) opatřených kolkem2) se ukončuje dnem 31. srpna 1993. (2) Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňuje v době od 1. září 1993 do 31. května 1994 Česká národní banka a banky.3) § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1993. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 71/1985 Sb., o vydání bankovek po 1000 Kčs. 2) Vyhláška České národní banky č. 62/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 60/1993 Sb., o oddělení měny. 3) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.