Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 115/1994 Sb.	Zákon č. 115/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., a mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb. Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 8. 6. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II - 1. Nároky na náhrady podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, uplatněné ve lhůtě podle § 19 odst. 1 a 3 a neuspokojené ve lhůtě podle § 19 odst. 4, a zvýšení náhrady podle § 19 odst. 5 jsou splatné do tří let ode dne ú * Čl. III - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění takto: * Čl. IV - 1. Nárok na finanční náhradu podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, uplatněný do dne účinnosti tohoto zákona ve lhůtě podle § 13 odst. 3 a neuspokojený do šesti měsíců ode dne doručení žádosti, je splatný do tří let ode dne účinnosti t * Čl. V Aktuální znění od 8. 6. 1994 115 ZÁKON ze dne 28. dubna 1994, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., a mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., se doplňuje takto: V § 19 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „(5) Pokud Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nesplní povinnost ve lhůtě uvedené v odstavci 4, zvýší se náhrada o 1 % za každý započatý měsíc ode dne uplynutí této lhůty do dne poskytnutí náhrady.“. Čl. II 1. Nároky na náhrady podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, uplatněné ve lhůtě podle § 19 odst. 1 a 3 a neuspokojené ve lhůtě podle § 19 odst. 4, a zvýšení náhrady podle § 19 odst. 5 jsou splatné do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. To neplatí o nárocích na náhrady, o kterých bylo do účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení před soudem. 2. Náhrady poskytnuté do účinnosti tohoto zákona se upraví podle § 19 odst. 5 a příslušné částky vyplatí Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění takto: § 13 odst. 4 se vypouští. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. Čl. IV 1. Nárok na finanční náhradu podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, uplatněný do dne účinnosti tohoto zákona ve lhůtě podle § 13 odst. 3 a neuspokojený do šesti měsíců ode dne doručení žádosti, je splatný do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. To neplatí o nároku na finanční náhradu, o kterém bylo do účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení před soudem. 2. Na žádost o finanční náhradu podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, podanou po účinnosti tohoto zákona, poskytne příslušný ústřední orgán státní správy finanční náhradu nejpozději do jednoho roku ode dne doručení žádosti. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 116/1994 Sb.	Zákon č. 116/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu. * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1994 116 ZÁKON ze dne 29. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Oprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát podle § 6 měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona. (3) Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osob uvedených v odstavci 2 více, je oprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 3 dosavadním odstavci 2 se slova „před uplynutím lhůty uvedené v § 5 odst. 2, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou,“ nahrazují slovy „nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci 2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde dni předcházejícímu uplynutí této lhůty,“. 3. V § 13 odst. 6 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“ a slova „odst. 2“ se nahrazují slovy „odst. 4“. 4. V § 19 odst. 1 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“ a slova „odst. 2“ se nahrazují slovy „odst. 4“. Čl. II 1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu. 2. Věc nelze vydat, byla-li po 1. říjnu 1991 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně takové věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. 3. Lhůta jednoho roku k uplatnění nároků u soudu uvedená v § 5 odst. 4 a 5 zákona pro případy uvedené v bodu 1 počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. 4. Lhůta jednoho roku podle § 13 odst. 3 zákona k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena lhůta jednoho roku k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona ode dne právní moci rozsudku, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 117/1994 Sb.	Zákon č. 117/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. III - Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., se doplňuje takto: * Čl. V - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se mění takto: * Čl. VI - (1) Strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovení tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu s tímto zákonem do 9 měsíců ode dne jeho účinnosti a předloží je v této lhůtě ministerstvu. Pokud tak neučiní, dá ministerst * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. VIII - Zrušuje se § 54a zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. * Čl. IXAktuální znění od 1. 1. 2008 (296/2007 Sb.) 117 ZÁKON ze dne 29. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „orgánů“ vkládají slova „vyšších územních samosprávných celků a orgánů“ a na konec se připojuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech je výkon tohoto práva omezen.1a) 1a) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.“. 2. § 2 odst. 1 zní: „(1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.“. 3. § 2 odst. 2 zní: „(2) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.“. 4. § 2 odst. 3 zní: „(3) Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí.“. 5. Uvozovací věta § 4 zní: „Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,“. 6. V § 5 se vypouští odstavec 3. 7. V § 5 se odstavec 4 označuje jako odstavec 3. Jeho věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „Zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony2) je nepřípustné. 2) Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).“. 8. V § 6 odst. 2 se za slovo „podává“ vkládají slova „nejméně tříčlenný“. 9. § 6 odst. 2 písm. b) body 4, 5, 6 a 7 znějí: „4. práva a povinnosti členů, 5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany, 6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění, 7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,“. 10. § 6 odst. 5 zní: „(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).“. 11. V § 7 odst.1 se slova „Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 12. V § 7 odst. 5 se vypouští věta druhá. 13. V § 8 odst. 1 se za slova „§ 1 až 5“ vkládají slova „a § 6 odst. 3 a 4“. 14. V § 8 odst. 5 věta první včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.2a) 2a) § 250m občanského soudního řádu.“. 15. § 9 zní: „§ 9 Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. Evidenci stran a hnutí vede ministerstvo.“. 16. Namísto zrušeného § 10 se zařazuje nový § 10, který zní: „§ 10 Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje týkající se jména, příjmení a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, do 15 dnů ode dne ustavení nebo změny statutárního orgánu. Oznámení musí být doloženo usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle stanov oprávněn v této věci rozhodovat; obdobně se doloží i ostatní podání týkající se údajů vedených v evidenci ministerstva (§ 11 a 12).“. 17. § 11 odst. 2 zní: „(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov obdobně.“. 18. V § 13 odst. 6 se na konci první věty připojují slova: „nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena.“. 19. § 14 odst. 1 zní: „(1) Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.“. 20. § 14 odst. 2 zní: „(2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona návrh na rozpuštění strany.“. 21. V § 14 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení jejich činnosti na základě návrhu strany a hnutí soud, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1 a 4, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.“. 22. § 15 zní: „§ 15 (1) O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. (2) Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4.“. 23. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Soudní ochrana (1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v evidenci ministerstva (§ 10 až 12), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o jeho přezkoumání, považuje-li je za nezákonné nebo odporující stanovám. (2) Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh na přezkoumání podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání. (3) Soud v řízení postupuje podle § 246a, § 246b odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu. (4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.“. 24. § 17 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem provozovat podnikatelskou činnost a nesmějí založit právnickou osobu, která podnikatelskou činnost provozuje, ani se účastnit jako společníci nebo členové takové právnické osoby. (3) Příjmem strany a hnutí mohou být a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost (dále jen „příspěvek na činnost“), c) příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zákon, d) příspěvky vlastních členů, e) dary, f) příjmy z pronájmu movitého a nemovitého majetku, g) úroky z vkladů, h) příjmy z prodeje movitého a nemovitého majetku, i) příjmy z pořádání loterií, tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, j) půjčky a úvěry. (4) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní evidenci o hospodaření s příspěvkem ze státního rozpočtu České republiky (dále jen „státní příspěvek“) vede strana a hnutí odděleně. 3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.“. 25. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „§ 18 (1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,4) b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky, c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 3, d) přehled o výši darů a dárcích; pokud hodnota daru nebo součet hodnot darů jednoho dárce za jeden rok přesahuje 100 000 Kč, uvede se u fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo dárce, u právnické osoby její název, adresa sídla a identifikační číslo. (2) Zjistí-li Nejvyšší kontrolní úřad, že ve stanovené lhůtě nebyla výroční finanční zpráva předložena nebo že byla neúplná anebo obsahovala nepravdivé údaje, sdělí to neprodleně Poslanecké sněmovně. Po tomto sdělení je předložená výroční finanční zpráva veřejná. (3) Stranu a hnutí, které ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu nepředložily, popřípadě byla-li předložena výroční finanční zpráva neúplná anebo obsahovala nepravdivé údaje, Nejvyšší kontrolní úřad současně se sdělením podle odstavce 2 vyzve k odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou tak povinny učinit do 10 dnů od doručení této výzvy, popřípadě ve lhůtě prodloužené se souhlasem Nejvyššího kontrolního úřadu. (4) Povinnost stanovená v odstavcích 1 a 3 se považuje za splněnou, uzná-li to Nejvyšší kontrolní úřad. Ten o odstranění nedostatků podá neprodleně zprávu Poslanecké sněmovně, prezidentu republiky a vládě. Pokud nedostatky nebyly odstraněny ve lhůtě zákonem stanovené ani ve lhůtě se souhlasem Nejvyššího kontrolního úřadu prodloužené, je Nejvyšší kontrolní úřad povinen to bez dalšího prodlení sdělit Poslanecké sněmovně, prezidentu republiky a vládě; toto sdělení je podnětem k návrhu podle § 15. (5) Poslanecká sněmovna nebo její orgán, který k tomu Poslanecká sněmovna zmocní, může dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podnět k přezkoumání, zda výroční finanční zpráva strany a hnutí, kterým byly vyplaceny státní příspěvky, je v souladu s § 17 až 19 zákona, a to i tehdy, vzniknou-li pochybnosti o tom dodatečně. 4) Např. zákon č. 563/1991 Sb.“. 26. § 20 zní: „§ 20 (1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek stanovených zákonem. (2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. (3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18 odst. 1) výroční finanční zprávu. (4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. (5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu. (6) Stálý příspěvek činí ročně 3 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 100 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. (7) Příspěvek na mandát činí ročně 500 000 Kč na jeden mandát. (8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec nebo senátor zvolen. Jestliže byl poslanec nebo senátor zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. (9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin. (10) Byla-li předložená výroční finanční zpráva neúplná nebo nepravdivá, výplata příspěvku na činnost se pozastavuje až do odstranění vady (§ 18 odst. 4). Výplata příspěvku na činnost se rovněž pozastaví, byl-li podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15; výplata se obnoví i zpětně, nabude-li právní moci rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti strany nebo hnutí. Výplata příspěvku na činnost se obnoví i zpětně za období, kdy byla pozastavena, jestliže strana a hnutí odstranily nedostatek spočívající v neúplnosti nebo nepravdivosti výroční finanční zprávy (§ 18 odst. 4). (11) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější.“. 27. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a (1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se vyplácí každoročně do 30. června a za druhé pololetí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť. (2) Jestliže se dohody podle § 20 odst. 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví. Výplata příspěvku na činnost se obnoví i zpětně po odstranění rozporu nebo po pravomocném rozhodnutí soudu (§ 20 odst. 10). (3) Ministerstvo financí upraví výši další splátky příspěvku na činnost, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.“. 28. § 21b se vypouští. Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 9 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní předpis.“. 2. V § 120 odst. 2 se slova „obchodního rejstříku a“ nahrazují slovy „obchodního rejstříku, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti a“. 3. Za § 200h se vkládá nový § 200i, který včetně nadpisu zní: „§ 200i Řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti Soud rozhoduje bez jednání usnesením. Opravné prostředky proti rozhodnutí nejsou přípustné.“. Čl. III Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 3 se připojuje nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(4) Hospodaření politické strany a politického hnutí s příspěvky ze státního rozpočtu České republiky je pro účely tohoto zákona hospodařením se státním majetkem. Úřad přitom postupuje podle zvláštního zákona.1a) 1a) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. V Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se mění takto: V části druhé v § 9 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „politické strany a politická hnutí“. Čl. VI (1) Strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovení tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu s tímto zákonem do 9 měsíců ode dne jeho účinnosti a předloží je v této lhůtě ministerstvu. Pokud tak neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení jejich činnosti. (2) Organizační jednotky strany a hnutí podle dosavadního zákona se považují za organizační jednotky podle tohoto zákona a jejich majetková a jiná práva a povinnosti přecházejí dnem účinnosti zákona na příslušnou stranu. (3) Strana a hnutí, které se účastní jako člen nebo společník v právnické osobě, která provozuje podnikatelskou činnost podle dosavadních předpisů, ukončí tuto účast do 30. června 1995. Podíl na zisku z podnikání těchto právnických osob podle dosavadních předpisů mohou strana a hnutí použít jen k naplnění svých programových cílů uvedených ve stanovách, přičemž jej nesmějí rozdělit mezi své současné ani bývalé členy. (4) Od účinnosti tohoto zákona do posledního dne voleb do Poslanecké sněmovny následujících po účinnosti tohoto zákona náleží stranám a hnutím každoročně stálý příspěvek a příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně podle přílohy tohoto zákona. (5) V roce 1994 náleží straně a hnutí kromě státních příspěvků vyplacených podle dosavadních předpisů jedna polovina částky podle odstavce 4. Příspěvek vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí do 30. září 1994. (6) Příspěvek na mandát v Senátu náleží straně a hnutí od posledního dne voleb do Senátu následujících po účinnosti tohoto zákona. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VIII Zrušuje se § 54a zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha VÝŠE ROČNÍHO STÁLÉHO PŘÍSPĚVKU A PŘÍSPĚVKU NA MANDÁT V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PRO STRANY A HNUTÍ PODLE ČL. VI ODST. 4 V TIS. KČ Název strany a hnutí \| roční stálý příspěvek \| roční příspěvek na mandát v PS \| roční příspěvek na činnost celkem ---\|---\|---\|--- Česká strana sociálně demokratická \| 5.000 \| 9.000 \| 14.000 Českomoravská strana středu \| 5.000 \| 4.500 \| 9.500 Komunistická strana Čech a Moravy \| 1.470 \| 5.000 \| 6.470 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová \| 5.000 \| 7.500 \| 12.500 Křesťansko demokratická strana \| 667 \| 5.000 \| 5.667 Levý blok \| 3.380 \| 11.500 \| 14.880 Liberálně sociální unie \| 1.250 \| 500 \| 1.750 Liberální strana národně sociální \| 1.250 \| 2.500 \| 3.750 Občanská demokratická aliance \| 5.000 \| 7.500 \| 12.500 Občanská demokratická strana \| 4.333 \| 32.500 \| 36.833 Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa \| 5.000 \| 4.000 \| 9.000 Strana demokratické levice \| 150 \| 500 \| 650 Strana zelených \| 1.250 \| 1.500 \| 2.750 Zemědělská strana \| 1.250 \| 2.500 \| 3.750 Svobodní demokraté - Občanské hnutí \| 3.336 \| \| 3.336 Hnutí důchodců za životní jistoty \| 2.557 \| \| 2.557 Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky \| 2.035 \| \| 2.035 Klub angažovaných nestraníků \| 1.178 \| \| 1.178
Zákon č. 135/1994 Sb.	Zákon č. 135/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Vyhlášeno 29. 6. 1994, datum účinnosti 29. 6. 1994, částka 43/1994 * Čl. II - Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, se mění takto: * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 135 ZÁKON ze dne 31. května 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, se mění takto: 1. § 1 odst. 2 včetně poznámky č. 1) zní: „(2) Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo vytvořená pro oceňování zboží, dalšího majetku a majetkových práv k jiným účelům.1) Pro sjednávání cen platí ustanovení § 2 až 10 zákona. Pro oceňování k jiným účelům se cena vytvoří zejména nákladovou, výnosovou nebo porovnávací metodou podle zvláštních předpisů. 1) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Ustanovení § 20 se vypouští. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 136/1994 Sb.	Zákon č. 136/1994 Sb. Zákon o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 29. 6. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 43/1994 * ČÁST DRUHÁ - Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 18 — § 19) Aktuální znění od 1. 1. 2007 (575/2006 Sb.) 136 ZÁKON ze dne 3. června 1994 o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 15 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 58 odst. 1 se doplňuje nové písmeno e), které včetně poznámky č. 16) zní: „e) výrobce paliv a maziv, u nichž je stanovena zvláštním zákonem16) povinnost barvení a značkování, nesplní tuto povinnost, dovozce těchto paliv a maziv nezajistí, aby tato paliva a maziva byla dovážena pouze přes celní přechody stanovené zvláštním zákonem16) a aby tato paliva a maziva byla obarvena a označkována před zahájením celního řízení o propuštění do volného oběhu, do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo přepracování pod celním dohledem,2) a to již při prvním porušení této povinnosti. 16) Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Příloha č. 3 se doplňuje takto: 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 ---\|---\|---\|---\|--- Výroba a zpracování paliv a maziv \| a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 let praxe v oboru b) středoškolské vzdělání v oboru chemie zakončené maturitní zkouškou a 10 let praxe v oboru \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení \| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| zákon č. 136/1994 Sb. Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy \| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| zákon č. 136/1994 Sb. ČÁST PÁTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení § 18 V činnosti, která se stává tímto zákonem koncesovanou živnostíživností, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to na základě dosavadního oprávnění; uplynutím této lhůty však taková oprávnění zanikají. § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady č. 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém označování nafty a topného oleje. 1a) Nařízení Rady č. 2658/87/ES ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. 1b) § 77 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 2) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Vyhláška č. 186/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 10 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. 4) § 2 písm. g) zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 5) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 22/1997 Sb. 7) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 1 odst. 2, § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 64/1986 Sb. Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon ČNR č. 531/1990 Sb. Zákon ČNR č. 283/1991 Sb.Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. 12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 13) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 15) Např. zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 147/1994 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 147/1994 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 125. výročí zahájení provozu první koněspřežné městské tramvaje v Brně Vyhlášeno 15. 7. 1994, datum účinnosti 3. 8. 1994, částka 45/1994 * § 1 - (1) U příležitosti 125. výročí zahájení provozu první koněspřežné městské tramvaje v Brně se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky, umístěný blíže k hornímu okraji mince. V neuzavřeném opisu při okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou pen * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. srpna 1994. Aktuální znění od 3. 8. 1994 147 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 14. června 1994 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 125. výročí zahájení provozu první koněspřežné městské tramvaje v Brně Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) U příležitosti 125. výročí zahájení provozu první koněspřežné městské tramvaje v Brně se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,05 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle 0,1 mm a v obsahu stříbra 0,5 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky, umístěný blíže k hornímu okraji mince. V neuzavřeném opisu při okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a pod ním je umístěn letopočet ražby mince „1994“. Ve stejném řádku je vlevo od letopočtu umístěna značka mincovny, která dvousetkorunu razila. (2) Na rubu dvousetkoruny jsou při levém horním okraji umístěny dvě stylizované koňské hlavy, pod nimi blíže k pravému okraji mince je vyobrazení prvního letního vozu koněspřežné městské tramvaje v Brně z r. 1869. Na kolejnici pod vozem jsou vlevo od kola vozu umístěny letopočty vztahující se k výročí zahájení provozu tramvaje „1869-1994“. Při spodním a levém okraji mince je v neuzavřeném opisu text „KONĚSPŘEŽNÁ TRAMVAJ“, který částečně překrývá jednu ze stylizovaných koňských hlav. Vpravo od stylizovaných koňských hlav je při pravém horním okraji mince rovněž v neuzavřeném opisu název města „BRNO“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při horním okraji mince vlevo od názvu města. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. srpna 1994. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 11kB 11kB
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 151/1994 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 151/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb. Vyhlášeno 15. 7. 1994, datum účinnosti 15. 7. 1994, částka 47/1994 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb., se mění * Čl. II k vyhlášce č. 151/1994 Sb. Aktuální znění od 15. 7. 1994 151 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. června 1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodovacím řízení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, zástupci ostatních zdravotních pojišťoven, zástupci smluvních zdravotnických zařízení, Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou a zástupci odborných vědeckých společností podle § 13 odst. 3 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění: Čl. I Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: V seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami1) se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 1994. Ministr: MUDr. Rubáš v. r. Příloha k vyhlášce č. 151/1994 Sb. Změny a doplňky seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 1. V kapitole Pravidla pro vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovnu v části c) Lůžková péče, se za poslední odstavec položky ošetřovací den doplňuje tento text: „Kódy ošetřovacího dne 88801 a 88803 vykazují tyto odbornosti ústavní péče při hospitalizaci: 101 - Interní lékařství, 102 - Angiologie, 103 - Diabetologie, 104 - Endokrinologie, 105 - Gastroenterologie a hepatologie, 106 - Geriatrie, 107 - Kardiologie, 108 - Nefrologie, 109 - Revmatologie, 201 - Fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, 202 - Hematologie, 205 - Tuberkulosy a respiračních nemocí, 206 - Klinická farmakologie, 207 - Alergologie a klinická imunologie, 209 - Neurologie, 210 - Dětská neurologie, 301 - Pediatrie, 302 - Dětská kardiologie, 303 - Dorostové lékařství, 305 - Psychiatrie, 306 - Dětská psychiatrie, 307 - Gerontopsychiatrie, 308 - Pracoviště léčby alkoholismu a jiných toxikomanií, 309 - Sexuologie, 310 - Psychiatrická rehabilitace, 401 - Hygiena práce a nemocí z povolání, 402 - Klinická onkologie, 403 - Radioterapie, 404 - Dermatovenerologie, 405 - Dětská dermatologie, 406 - Korektivní dermatologie, 810 - Nukleární medicína. Kódy ošetřovacího dne 88802 a 88804 vykazují tyto odbornosti ústavní péče při hospitalizaci: 013 - Stomatologická chirurgie, 015 - Čelistní ortopedie, 016 - Dětská stomatologie - pedostomatologie, 501 - Chirurgie, 502 - Dětská chirurgie, 503 - Traumatologie pohybového ústrojí, 504 - Cévní chirurgie, 505 - Kardiochirurgie, 506 - Neurochirurgie, 507 - Hrudní chirurgie, 601 - Plastická chirurgie, 602 - Popáleninová medicína, 603 - Gynekologie a porodnictví, 604 - Dětská gynekologie, 606 - Ortopedie, 607 - Ortopedická protetika, 701 - Otorinolaryngologie, 702 - Foniatrie, 704 - Dětská otorinolaryngologie, 705 - Oftalmologie, 706 - Urologie, 707 - Dětská urologie, 708 - ARO a intenzivíní péče, 709 - Zdravotnická záchranná služba (RZP) Kód ošetřovacího dne 88810 vykazuje pouze lůžkové oddělení odbornosti 203 - Přenosné nemoci. Kód ošetřovacího dne 88811 vykazují odborné léčebné ústavy. Kódy ošetřovacího dne 88812 a 88813 vykazuje pouze odbornost 304 - neonatologie. Kód ošetřovacího dne 88828 - nejde o ústavní péči, nevykazuje se na účtu za hospitalizaci na odbornosti 128 - Hemodialýza, ale jako ambulantní péče v odbornosti 128 nebo jako součást hospitalizačního účtu v ústavní péči jiné odbornosti. Kód ošetřovacího dne 88831 vykazují dětská lůžková zařízení, která jsou uzpůsobena k hospitalizaci „doprovodu“. Agregace výkonů - výkony, prováděné běžně u hospitalizovaného pacienta, jsou zařazeny jako tzv." výkony agregované" do hodnoty ošetřovacího dne. V hodnotě ošetřovacího dne jsou agregovány tyto výkony: 9247, 9508, 9509, 9526, 9527, 9528, 9529, 9537, 9539, 9540, 9541, 08804, 10017, 10043, 18001, 20006, 20007, 20008, 20016, 20019, 20020, 20021, 20022, 20023, 20027, 20028, 23802, 28001, 34219, 35135, 50046, 54302, 89429, 89823, 89824. Uvedené výkony se nevykazují na hospitalizovaného pacienta a smějí být nadále vykazovány jen v ambulantních zařízeních“. 2. V kapitole "Výkony označené „W“ - vysvětlení „zvláštního režimu“ z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se do čísla: I. Lékařské výkony (kromě stomatologických) - doplňují nové kódy takto: “02401\| výkon bude hrazen po písemné indikaci ošetřujícím lékařem ---\|--- 02402\| stejné omezení jako u kódu 02401 02403\| stejné omezení jako u kódu 02401 06101\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 06102\| stejné omezení jako 06101 06103\| stejné omezení jako 06101 30006\| výkon bude hrazen ze zdravotní indikace k odstranění malých lézí kůže, dále při ošetření či převazu střední rány v ambulantní péči, nebude hrazen z kosmetických důvodů, nebo na žádost fyzické či právnické osoby 30209\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30210\| stejné omezení jako 30209 30211\| stejné omezení jako 30209 30251\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30252\| stejné omezení jako 30251 30253\| stejné omezení jako 30251 30254\| stejné omezení jako 30251 30257\| stejné omezení jako 30251 30258\| stejné omezení jako 30251 30259\| stejné omezení jako 30251 30501\| stejné omezení jako 30251 30502\| stejné omezení jako 30251 30503\| stejné omezení jako 30251 30504\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30505\| stejné omezení jako 30504 30506\| stejné omezení jako 30504 30507\| stejné omezení jako 30504 30508\| stejné omezení jako 30504 30509\| stejné omezení jako 30504 30510\| stejné omezení jako 30504 30520\| stejné omezení jako 30504 30521\| stejné omezení jako 30504 30522\| stejné omezení jako 30504 30523\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30540\| stejné omezení jako 30523 30541\| stejné omezení jako 30523 30542\| stejné omezení jako 30523 30543\| stejné omezení jako 30523 30550\| stejné omezení jako 30523 30551\| stejné omezení jako 30523 30552\| stejné omezení jako 30523 30553\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30554\| stejné omezení jako 30553 30555\| stejné omezení jako 30553 30560\| stejné omezení jako 30553 30570\| stejné omezení jako 30553 30571\| stejné omezení jako 30553 30572\| stejné omezení jako 30553 30573\| stejné omezení jako 30553 30574\| stejné omezení jako 30553 30575\| stejné omezení jako 30553 30576\| stejné omezení jako 30553 30580\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30585\| stejné omezení jako 30580 30586\| stejné omezení jako 30580 30587\| stejné omezení jako 30580 30590\| stejné omezení jako 30580 30591\| stejné omezení jako 30580 30592\| stejné omezení jako 30580 30601\| stejné omezení jako 30580 30602\| stejné omezení jako 30580 30603\| stejné omezení jako 30580 30604\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30625\| stejné omezení jako 30604 30626\| stejné omezení jako 30604 30627\| stejné omezení jako 30604 30628\| stejné omezení jako 30604 30629\| stejné omezení jako 30604 30630\| stejné omezení jako 30604 30631\| stejné omezení jako 30604 30632\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30634\| stejné omezení jako 30632 30635\| stejné omezení jako 30632 30636\| stejné omezení jako 30632 30637\| stejné omezení jako 30632 30638\| stejné omezení jako 30632 30639\| stejné omezení jako 30632 30640\| stejné omezení jako 30632 30645\| stejné omezení jako 30632 30646\| stejné omezení jako 30632 30649\| stejné omezení jako 30632 30651\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30653\| stejné omezení jako 30651 30654\| stejné omezení jako 30651 30658\| stejné omezení jako 30651 30659\| stejné omezení jako 30651 30660\| stejné omezení jako 30651 30661\| stejné omezení jako 30651 30662\| stejné omezení jako 30651 30663\| stejné omezení jako 30651 30668\| stejné omezení jako 30651 30669\| stejné omezení jako 30651 30671\| stejné omezení jako 30651 30672\| stejné omezení jako 30651 30675\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30676\| stejné omezení jako 30675 30677\| stejné omezení jako 30675 30678\| stejné omezení jako 30675 30679\| stejné omezení jako 30675 30680\| stejné omezení jako 30675 30681\| stejné omezení jako 30675 30685\| stejné omezení jako 30675 30688\| stejné omezení jaký 30675 30689\| stejné omezení jako 30675 30690\| stejné omezení jako 30675 30691\| stejné omezení jako 30675 30707\| plná úhrada pouze v případě zdravotní indikace 30720\| stejné omezení jako 30707 30722\| stejné omezení jako 30707 30741\| stejné omezení jako 30707 30742\| stejné omezení jako 30707 30748\| stejné omezení jako 30707 30756\| stejné omezení jako 30707 30757\| stejné omezení jako 30707 79003\| stejné omezení jako 30707 79004\| stejné omezení jako 30707 79005\| stejné omezení jako 30707 79006\| stejné omezení jako 30707 89404\| v případě prokázané simulace nebude hrazeno, ze zdravotní indikace bude hrazeno plně 35233\| plná úhrada pouze u zdravotní indikace 26023\| hrazeno jen z terapeutických důvodů 26024\| stejné omezení jako 26023 26025\| stejné omezení jako 26023 26026\| stejné omezení jako 26023 17206\| hrazeno jen z diagnosticko-terapeutických důvodů 28001\| hrazeno pouze při zdravotní indikaci, zdůvodněné písemně v dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného III. Výkony stomatologické - doplňují nové kódy takto: 91010\| plně hrazeno ZP 1 x ročně ---\|--- 91020\| hrazeno plně dle § 4 Zdravotního řádu 92103\| plně hrazeno ZP 1 x ročně 92333\| hrazeno pouze z léčebných důvodů“ 3. V kapitole „Výkony označené „W“ - vysvětlení zvláštního režimu z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou“ se v čísle I. Lékařské výkony (kromě stomatologických) mění a doplňuje text u těchto kódů takto: „26030\| výkon bude hrazen na základě smlouvy zdravotnického zařízení se zdravotní pojišťovnou ---\|--- 33530\| výkon bude hrazen na základě smlouvy zdravotnického zařízení se zdravotní pojišťovnou 33540\| výkon bude hrazen na základě smlouvy zdravotnického zařízení se zdravotní pojišťovnou 30699\| plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí 33532\| výkon bude hrazen na základě smlouvy zdravotnického zařízení se zdravotní pojišťovnou 35203\| hrazeno jen z terapeutických důvodů, výkon bude hrazen po indikaci ošetřujícím lékařem, ne na žádost fyzické nebo právnické osoby 4. Z kapitoly "Výkony označené „W“ - vysvětlení „zvláštního režimu“ z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se vypouštějí tyto kódy: I. Lékařské výkony (kromě stomatologických): 22801, 22802, 22803, 89451, 89452, 89455, 89456 II. Výkony nelékařů: 89823, 89824, 9516 5. V kapitole "Výkony označené „Z“ - vysvětlení "zvláštního režimu " z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se doplňují nové kódy takto: „28009\| výkon bude hrazen pouze u dg E 00 až E 07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E 10 až E 14 (diabetes mellitus), E 20 až E 35 (diencefalohypofyzární poruchy), po předchozím schválení revizním lékařem ZP, ne na žádost fyzické nebo právnické osoby ---\|--- 92101\| výkon bude hrazen jen ze zdravotní indikace, po předchozím schválení revizním lékařem ZP, ne na žádost fyzické nebo právnické osoby 92102\| stejné omezení jako 92101 92303\| stejné omezení jako 92101 92306\| stejné omezení jako 92101 92401\| stejné omezení jako 92101 92402\| stejné omezení jako 92101 92403\| stejné omezení jako 92101 93205\| stejné omezení jako 92101 95120\| stejné omezení jako 92101 95130\| stejné omezení jako 92101 95140\| stejné omezení jako 92101 95390\| stejné omezení jako 92101 16217\| výkon bude hrazen jen ze zdravotní indikace, po předchozím schválení revizním lékařem ZP, ne na žádost fyzické nebo právnické osoby“ 6. Z kapitoly "Výkony označené „Z“ - vysvětlení „zvláštního režimu“ z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se vypouštějí tyto kódy: 30006, 35233, 89404, 91082, 92302, 93610, 93620, 93630, 93640, 93650, 93660, 93670 7. Za kapitolu "Výkony označené „Z“ - vysvětlení „zvláštního režimu“ z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se vkládá nová kapitola, která včetně nadpisu zní: "Výkony označené „S“ - vysvětlení „spoluúčasti pojištěnce“ z hlediska částečné úhrady výkonu zdravotní pojišťovnou. S - maximální úhrada pojištěncem = [Pmat + (body x maximální regulovaná cena 1 bodu)] - [Pmat + (body x hodnota 1 bodu ZP)] 22801\| výkon bude hrazen, pokud jej provádí lékař s osvědčením k tomuto výkonu (na základě smlouvy se ZP) ---\|--- 22802\| stejné omezení jako 22801 22803\| stejné omezení jako 22801 89293\| stejné omezení jako 22801 89451\| úhrada ZP, maximálně 4 x 89452\| úhrada ZP, maximálně 2 x 89455\| úhrada ZP, maximálně 4 x (případné další cykly se svolením revizního lékaře) 89456\| stejné omezení jako 89455 91082\| vždy spoluúčast 92130\| “ 92203\| u dětí do 18 let hrazeno plně 92204\| u dětí do 18 let hrazeno plně 92205\| vždy spoluúčast 92206\| “ 92207\| “ 92208\| u dětí do 18 let hrazeno plně 92210\| vždy spoluúčast 92241\| u dětí do 18 let hrazeno plně 92301\| vždy spoluúčast 92302\| “ 92321\| “ 92331\| “ 92332\| “ 93113\| “ 93302\| “ 93303\| “ 93304\| “ 93305\| “ 93306\| “ 94310\| “ 94350\| “ 94360\| “ 95250\| “ 95260\| “ 95310\| “ 95320\| “ “ 8. V kapitole „SEZNAM VÝKONŮ“ 1. Ve sloupci označeném „O“ omezení se ruší poznámka H takto: u odbornosti\| Kód\| O ---\|---\|--- „604 dětská gynekologie\| 6401\| \\- “ 2. Poznámky ve sloupci označeném „O“ omezení se mění takto: u odbornosti\| Kód\| O ---\|---\|--- „107\| kardiologie\| 10043\| A 819\| laboratorní výkon universální-„mezioborový“\| 89823\| A 89824\| A 899\| universální lékařské výkony - bez vazby na odbornost\| 08804\| A 10017\| A 18001\| A 20007\| A 20009\| A 20016\| A 20019\| A 20020\| A 20021\| A 20022\| A 20023\| A 20027\| A 20028\| A 23802\| A 28001\| A 34219\| A 35135\| A 50046\| A 54302\| A 89429\| A 911\| zdravotní sestra\| 9502\| A 9508\| A 9509\| A 9526\| A 9527\| A 9528\| A 9529\| A 9537\| A 9540\| A 9541\| A 918\| rehabilitační pracovník absolvent SZŠ\| 9247\| A “ Výše uvedené výkony byly zahrnuty do hodnoty ošetřovacího dne - lze je nadále vykazovat pouze v ambulantní praxi. 3. Částky uvedené ve sloupci přímý materiál Pmat se mění takto: u odbornosti\| Kód\| Pmat ---\|---\|--- „105\| gastroenterologie a hepatologie\| 16013\| 566 16015\| 644 16016\| 742 809\| radiodiagnostika\| 66031\| 600 208\| lékařská genetika\| 02801\| 600 02802\| 880 56001\| 1 100 56014\| 1 975 601\| plastická chirurgie\| 30501\| 135 30502\| 223 30505\| 238 30506\| 178 30507\| 162 30508\| 441 30509\| 882 30510\| 500 30522\| 125 30523\| 125 30541\| 464 30542\| 996 30550\| 375 30551\| 256 30554\| 341 30555\| 177 30560\| 144 601\| plastická chirurgie\| 30570\| 369 30571\| 485 30572\| 704 30573\| 239 30574\| 358 30580\| 358 30585\| 297 30586\| 144 30587\| 144 30590\| 482 30591\| 761 30592\| 777 30601\| 2 582 30602\| 2 918 30603\| 3 072 30604\| 3 716 30615\| 2 486 30616\| 5 683 30617\| 6 104 30618\| 6 751 30626\| 241 30627\| 1 177 30628\| 430 30629\| 333 30631\| 162 30640\| 358 30649\| 164 30651\| 257 30653\| 144 30654\| 190 30658\| 463 30659\| 505 30660\| 725 30661\| 262 30662\| 298 601\| plastická chirurgie\| 30671\| 387 30672\| 230 30676\| 344 30677\| 352 30678\| 617 30679\| 386 30680\| 575 30681\| 612 30685\| 475 30688\| 144 30689\| 223 30690\| 372 30691\| 372 30695\| 296 30696\| 263 30697\| 456 30698\| 332 30701\| 170 30702\| 170 30704\| 170 30705\| 170 30707\| 401 30710\| 354 30711\| 423 30712\| 679 30715\| 292 30716\| 219 30717\| 521 30720\| 596 30722\| 693 30725\| 436 30726\| 492 30727\| 298 30728\| 529 30729\| 492 601\| plastická chirurgie\| 30730\| 227 30731\| 473 30732\| 445 30733\| 390 30734\| 390 30740\| 718 30741\| 815 30742\| 851 30748\| 339 30760\| 588 705\| oftalmologie\| 89327\| 8 708\| ARO a intenzivní péče\| 26047\| 13 776 807\| patologická anatomie\| 74030\| 7 74031\| 18 74032\| 27 819\| laboratorní výkon\| 89823\| 4 universální-„mezioborový“\| 89824\| 4 “ 4. U odbornosti 501 chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 30008, 30010, 30011, 30013, 30015, 30025, 30027, 30029, 30031, 34218, 34220, 34225, 34240, 34402 na částku 10 Kč. 5. U odbornosti 501 chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 20026, 30001, 30009, 30016, 30021, 30022, 30211, 31014, 33414, 34208, 34221, 34223, 34227, 34228, 34239, 35208, 89479 na částku 63 Kč. 6. U odbornosti 501 chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 26041, 30003, 30004, 30005, 30033, 30034, 30036, 30038, 30209, 30210, 30214, 30215, 30220, 34151, 34157, 34158, 34222, 34224, 34229, 34230, 34414, 34419, 34423, 34434, 37004, na částku 387 Kč. 7. U odbornosti 501 chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 30035, 30040, 30216, 30221, 30222, 33405, 33406, 33407, 33408, 33427, 33418, 33422, 33423, 33424, 34101, 34102, 34104, 34113, 34118, 34119, 34121, 34129, 34130, 34131, 34132, 34133, 34134, 34135, 34136, 34137, 34152, 34155, 34156, 34159, 34161, 34201, 34202, 34203, 34209, 34226, 34302, 34308, 34310, 34311, 34314, 34315, 34316, 34322, 34326, 34403, 34404, 34415, 34421, 34430, 34431, 36113, 37003, 37005, 37006, 37007, 37008, 37101, 37103 na částku 591 Kč. 8. U odbornosti 501 chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 34032, 34037, 34041, 34042, 34111, 34112, 34138, 34139, 34140, 34206, 34210, 34215, 34216, 34237, 34327, 34429, 37009, 37102, 37201 na částku 1.454 Kč. 9. U odbornosti 501 chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 34116, 34141, 34143, 34205, 34304 na částku 2.427 Kč. 10. U odbornosti 506 neurochirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 36001, 36002, 36003, 36004, 36037, 36039, 36057, 36059, 36077, 36080, 36081, 36085, 36086, 36087, 36088, 36089, 36090, 36105, 36106, 36150 na částku 247 Kč. 11. U odbornosti 506 neurochirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 12021, 36024, 36027, 36029, 36038, 36042, 36051, 36052, 36053, 36054, 36055, 36056, 36058, 36061, 36066, 36075, 36091, 36102, 36107, 36112, 36152 na částku 695 Kč. 12. U odbornosti 506 neurochirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 36040, 36043, 36046, 36047, 36063, 36064, 36065, 36067, 36110, 36111, 36130, 36131, 36132, 36142, 36143, 36144, 36147, 36151, 36153, 36154, 36155, 36156 na částku 1.689 Kč. 13. U odbornosti 506 neurochirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 36006, 36007, 36008, 36010, 36011, 36012, 36013, 36014, 36015, 36016, 36017, 36018, 36019, 36020, 36021, 36022, 36023, 36025, 36026, 36028, 36030, 36031, 36032, 36033, 36034, 36035, 36041, 36044, 36045, 36049, 36060, 36062, 36068, 36069, 36070, 36071, 36072, 36074, 36076, 36078, 36079, 36082, 36083, 36084, 36114, 36115, 36116, 36117, 36118, 36119, 36120, 36121, 36122, 36123, 36124, 36125, 36126, 36127, 36128, 36129, 36133, 36134, 36135, 36136, 36138, 36139, 36140, 36141, 36145, 36146, 36148, 36149, 36157, 36158, 36159 na částku 2.489 Kč. 14. U odbornosti 507 hrudní chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódu: 32234 na částku 63 Kč. 15. U odbornosti 507 hrudní chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 32212, 32213, 32214, 32216, 32223, 32224, 32233 na částku 387 Kč. 16. U odbornosti 507 hrudní chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 32215, 32225 na částku 591 Kč. 17. U odbornosti 507 hrudní chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 32201, 32202, 32203, 32205, 32206, 32207, 32210, 32211, 32226, 32227, 32228, 32232, 32235, 32236, 32237, 32238, 32239, 32240, 32241, 32242, 32243, 32244, 32245, 32246 na částku 1.454 Kč. 18. U odbornosti 507 hrudní chirurgie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 32208, 32209, 32229, 32230, 32231 na částku 2.427 Kč. 19. U odbornosti 606 ortopedie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 20014, 89705, 89707 na částku 16 Kč. 20. U odbornosti 606 ortopedie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31011, 31012, 31013, 31017, 31102, 31132, 31135, 31136, 31137, 31152, 31182, 31184, 31209, 31214, 31220, 31313, 31554, 31568, 31708, 31709, 31803, 31804, 31805, 31830, 31868, 31870, 31902, 31907, 31909, 31914, 31923, 31936, 31941, 31942, 31946, 31950, 31959 na částku 72 Kč. 21. U odbornosti 606 ortopedie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31003, 31004, 31008, 31010, 31016, 31030, 31101, 31103, 31104, 31120, 31124, 31125, 31133, 31134, 31140, 31142, 31144, 31147, 31153, 31155, 31160, 31161, 31162, 31170, 31171, 31172, 31173, 31174, 31181, 31183, 31185, 31210, 31211, 31212, 31217, 31221, 31223, 31224, 31227, 31229, 31231, 31232, 31238, 31240, 31241, 31242, 31243, 31247, 31251, 31321, 31322, 31404, 31518, 31519, 31531, 31567, 31608, 31683, 31691, 31692, 31693, 31710, 31718, 31725, 31726, 31727, 31729, 31730, 31735, 31737, 31740, 31752, 31754, 31758, 31767, 31769, 31801, 31802, 31807, 31808, 31809, 31811, 31812, 31813, 31814, 31815, 31817, 31818, 31819, 31820, 31822, 31824, 31825, 31828, 31832, 31833, 31834, 31841, 31843, 31845, 31846, 31848, 31851, 31854, 31855, 31857, 31860, 31862, 31864, 31866, 31872, 31873, 31875, 31904, 31905, 31908, 31910, 31911, 31912, 31925, 31952, 31957, 31960, 31966, 31967, 79001, 79002 na částku 264 Kč. 22. U odbornosti 606 ortopedie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31002, 31005, 31007, 31015, 31105, 31106, 31107, 31108, 31109, 31110, 31112, 31113, 31114, 31117, 31126, 31138, 31141, 31145, 31146, 31148, 31156, 31157, 31158, 31159, 31165, 31167, 31168, 31201, 31202, 31203, 31204, 31206, 31207, 31208, 31213, 31216, 31218, 31219, 31222, 31225, 31226, 31228, 31230, 31233, 31234, 31235, 31236, 31237, 31239, 31244, 31245, 31246, 31249, 31250, 31252, 31301, 31302, 31303, 31312, 31314, 31318, 31319, 31320, 31323, 31324, 31325, 31326, 31327, 31329, 31330, 31331, 31332, 31333, 31334, 31335, 31336, 31337, 31338, 31339, 31340, 31341, 31342, 31344, 31345, 31346, 31347, 31348, 31407, 31410, 31414, 31418, 31419, 31420, 31423, 31503, 31505, 31511, 31516, 31521, 31522, 31525, 31526, 31527, 31528, 31529, 31530, 31532, 31534, 31537, 31538, 31541, 31545, 31546, 31553, 31555, 31556, 31557, 31558, 31566, 31603, 31604, 31605, 31606, 31607, 31609, 31610, 31611, 31613, 31614, 31621, 31633, 31634, 31635, 31637, 31638, 31640, 31641, 31642, 31644, 31646, 31647, 31648, 31651, 31652, 31653, 31654, 31655, 31656, 31657, 31658, 31668, 31674, 31675, 31676, 31677, 31678, 31680, 31681, 31682, 31684, 31685, 31686, 31687, 31688, 31689, 31690, 31701, 31702, 31704, 31705, 31706, 31712, 31713, 31714, 31716, 31717, 31721, 31722, 31723, 31724, 31728, 31731, 31732, 31733, 31734, 31736, 31738, 31741, 31745, 31746, 31747, 31748, 31749, 31750, 31751, 31755, 31756, 31757, 31760, 31761, 31765, 31775, 31776, 31810, 31821, 31823, 31827, 31835, 31836, 31837, 31838, 31840, 31847, 31850, 31852, 31853, 31858, 31867, 31874, 31915, 31917, 31919, 31922, 31924, 31933, 31934, 31944, 31945, 31947, 31948, 31951, 31954 na částku 610 Kč. 23. U odbornosti 606 ortopedie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31009, 31121, 31122, 31205, 31304, 31305, 31306, 31307, 31308, 31328, 31343, 31405, 31406, 31416, 31421, 31506, 31507, 31512, 31513, 31517, 31535, 31539, 31540, 31542, 31543, 31544, 31548, 31550, 31551, 31563, 31564, 31565, 31569, 31601, 31612, 31615, 31616, 31617, 31618, 31619, 31620, 31622, 31623, 31624, 31625, 31626, 31627, 31628, 31629, 31630, 31631, 31632, 31645, 31649, 31650, 31666, 31667, 31715, 31719, 31739, 31742, 31743, 31744, 31762, 31763, 31849, 31920, 31937, 31939, 31943, 31949 na částku 1.175 Kč. 24. U odbornosti 606 ortopedie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31401, 31402, 31403, 31408, 31409, 31415, 31417, 31422, 31424, 31425, 31426, 31427, 31501, 31502, 31504, 31510, 31536, 31547, 31549, 31552, 31559, 31560, 31561, 31659, 31660, 31661, 31662, 31663, 31664, 31665, 31669, 31670, 31671, 31764, 31766, 31927, 31928, 31935, 31938, 31940, 31969, 31970 na částku 2.137 Kč. 25. U odbornosti 606 ortopedie (diagnostická artroskopie) se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31310, 31514, 31520, 31672, 31679, 31773, 31806 na částku 1.146 Kč. 26. U odbornosti 606 ortopedie (artroskopická operace) se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u kódů: 31311, 31673, 31774 na částku 2.908 Kč. 27. U odbornosti 706 urologie se kód 16217 doplňuje takto: Kód\| Pmat\| Body\| Kategorie ---\|---\|---\|--- 16217\| 3486\| 235\| Z 28. Částky uvedené ve sloupci Body se mění takto: u odbornosti\| Kód\| Body ---\|---\|--- „404 dermatovenerologie\| 4404\| 165 4405\| 78 4406\| 49“ 29. U odbornosti 207 alergologie a klinická imunologie kód 11005 zní: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „11005\| 7\| 7\| 7\| 13\| 28 “ 30. U odbornosti 506 neurochirurgie kód 36009 zní: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „36009\| 0\| 0\| 0\| 0\| 250 “ 31. U odbornosti 701 otorinolaryngologie kód 89366 zní takto: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „89366\| 12\| 12\| 12\| 0\| 64 “ 32. U odbornosti 899 universální lékařské výkony - bez vazby na odbornost se kódy 20006, 20007, 20009 mění takto: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „20006\| 0\| 20\| 7\| 15\| 28 20007\| 0\| 7\| 3\| 15\| 15 20009\| 0\| 5\| 2\| 15\| 10 “ 33. U odbornosti 911 zdravotní sestra kódy 9502, 9539 zní: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „9502\| 0\| 15\| 5\| 15\| 25 9539\| 0\| 10\| 4\| 15\| 17“ 34. Poznámky ve sloupci označeném „K“ se mění takto: u odbornosti\| Kód\| K ---\|---\|--- „106\| geriatrie\| 89741\| N 204\| tělovýchovné lékařství\| 02401\| W 02402\| W 02403\| W 209\| neurologie\| 22801\| S 22802\| S 22803\| S 89293\| S 404\| dermatovenerologie\| 28009\| Z 30006\| W 501\| chirurgie\| 30209\| W 30210\| W 30211\| W 601\| plastická chirurgie\| 06101\| W 06102\| W 06103\| W 30251\| W 30252\| W 30253\| W 30254\| W 30257\| W 30258\| W 30259\| W 30501\| W 30502\| W 30503\| W 30504\| W 30505\| W 30506\| W 30507\| W 30508\| W 30509\| W 30510\| W 30520\| W 30521\| W 30522\| W 30523\| W 30540\| W 30541\| W 30542\| W 30543\| W 30550\| W 30551\| W 30552\| W 30553\| W 601\| plastická chirurgie\| 30554\| W 30555\| W 30560\| W 30570\| W 30571\| W 30572\| W 30573\| W 30574\| W 30575\| W 30576\| W 30580\| W 30585\| W 30586\| W 30587\| W 30590\| W 30591\| W 30592\| W 30601\| W 30602\| W 30603\| W 30604\| W 30625\| W 30626\| W 30627\| W 30628\| W 30629\| W 30630\| W 30631\| W 30632\| W 30634\| W 30635\| W 30636\| W 30637\| W 30638\| W 30639\| W 601\| plastická chirurgie\| 30640\| W 30645\| W 30646\| W 30649\| W 30651\| W 30653\| W 30654\| W 30658\| W 30659\| W 30660\| W 30661\| W 30662\| W 30663\| W 30668\| W 30669\| W 30671\| W 30672\| W 30675\| W 30676\| W 30677\| W 30678\| W 30679\| W 30680\| W 30681\| W 30685\| W 30688\| W 30689\| W 30690\| W 30691\| W 30707\| W 30720\| W 30722\| W 30741\| W 30742\| W 30748\| W 601\| plastická chirurgie\| 30756\| W 30757\| W 79003\| W 79004\| W 79005\| W 79006\| W 603\| gynekologie a porodnictví\| 89451\| S 89452\| S 89455\| S 89456\| S 89465\| - 701\| otorinolaryngologie\| 89374\| N 89404\| W 703\| audiologie\| 15004\| N 706\| urologie\| 16217\| Z 35233\| W 708\| ARO a intenzivní péče\| 26023\| W 26024\| W 26025\| W 26026\| W 809\| radiodiagnostika\| 17206\| W 17901\| - 819\| laboratorní výkon\| 89823\| - universální\| 89824\| - 899\| universální lékařské výkony-bez vazby na odbornost\| 20006\| - 20007\| - 20009\| - 28001\| W 80199\| N 014\| stomatologie všeobecná - praktický lékař - stomatolog\| 91010\| W 91020\| W 91081\| - 91082\| S 92101\| Z 92102\| Z 014\| stomatologie všeobecná - praktický lékař - stomatolog\| 92103\| W 92130\| S 92203\| S 92204\| S 92205\| S 92206\| S 92207\| S 92208\| S 92210\| S 92215\| N 92241\| S 92301\| S 92302\| S 92303\| Z 92321\| S 92331\| S 92332\| S 92333\| W 93113\| S 93205\| Z 93301\| N 93302\| S 93303\| S 93304\| S 93305\| S 93306\| S 93610\| N 93620\| N 93630\| N 93640\| N 93650\| N 93660\| N 93670\| N 94310\| S 94350\| S 94360\| S 015\| čelistní ortopedie\| 92250\| S 92260\| S 95310\| S 95320\| S 911\| zdravotní sestra\| 9516\| N“ 35. U odbornosti 506 neurochirurgie se název kódu 36009 mění takto: „Při použití operačního mikroskopu přičti k základní operaci (za každých 15 minut skutečného použití mikroskopu)“. 36. U odbornosti 207 alergologie a klinická imunologie se u kódu 11005 doplňuje jeho definice takto: „Hodnota výkonu je kalkulována na jeden vpich“. 37. U odbornosti 604 dětská gynekologie se název kódu 06401 mění takto: Kód\| Název ---\|--- „06401\| Komplexní vyšetření dětským gynekologem“ 38. U odbornosti 701 otorinolaryngologie se název kódu 89366 mění takto: Kód\| Název ---\|--- „89366\| Kolektivní terapie ve foniatrii A 45 min skupina do 5 léčených, vyúčtování na 1 pacienta“ 39. U odbornosti 807 patologická anatomie se u kódu 74030 text k výkonu doplňuje takto: Kód\| Název ---\|--- „74030\| standardní cytologické barvení, za 1-3 preparáty: nebarvené cytologické nátěrové nebo otiskové preparáty dále barvené některou ze standardních metod (např. HE, MAY-GRUNEWALD-GIEMSA-ROMA- NOWSKI, PAPANICOLAOU). Metoda Papanicolaou za každý jednotlivý preparát, ostatní za 1-3 preparáty.“ 40. U odbornosti 899 universální lékařské výkony - bez vazby na odbornost se název kódu 89517 mění takto: Kód\| Název ---\|--- „89517\| získání informace k akutní intoxikaci z toxikologického centra“ 41. U odbornosti 911 zdravotní sestra se název kódů 9508, 95O9 a 9539 mění takto: Kód\| Název ---\|--- „9508\| pohybová léčba a reedukace chodícího nemocného v návštěvní službě sestry 9509\| pohybová léčba a reedukace ležícího nemocného v návštěvní službě sestry 9539\| odběr kapilární krve v návštěvní službě sestry“ 42. U odbornosti 706 urologie se u uvedených zdravotních výkonů doplňuje za názvem výkonu název zvlášť účtovaného materiálu takto: Kód\| Zvlášť účtovaný materiál ---\|--- 13107\| Biopt.jehla 16201\| Katetr ureterální Chevassu 16203\| Dormila extraktor, Zeissova klička lasso 16212\| Koagulační elektroda 16214\| Katetr Dufour 16216\| Balon.dilat.katet.set 35004\| Gil-Vernet nefrostomie 35024\| Set pro perkutánní nefrostomii 35025\| Pig-tail set, Katetr double-loop 35027\| Endopyelotom.drén 35030\| Katetr ureterální bal.okluzní 35102\| Katetr ureter.bal.pro dilataci 35116\| Katetr single loop 35138\| Epicyst., punkční set 35143\| Katetr single loop 35150\| Drtící sonda elektrohydr. 35157\| Katetr Foley FOLYSIL 35173\| Urethral stent 35174\| Urethral stent, Cook, 35176\| Katetr Foley FOLYSIL 35177\| Katetr Foley FOLYSIL 35251\| Katetr Dufour, dvouc.prostat. 35252\| Katetr Foley FOLYSIL 43. U odbornosti 304 neonatologie se vypouští výkon 20008. 44. U odbornosti 501 chirurgie se doplňuje nový kód takto: Kód\| Název, text, definice * Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “20040\| Cholecystektomie laparoskopicky “\| 270\| 200\| 244\| 6.800\| 1.630 45. U odbornosti 603 gynekologie se doplňují nové kódy takto: Kód\| Název. text. definice\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- ZUM* „44020\| incize a drenáže cysty. abscesu a hematomu laparoskopicky\| 20\| 35\| 25\| 5.298\| 136 44021\| excise cyst. benigních tumorů laparoskopicky\| 135\| 90\| 118\| 5.194\| 570 44022\| uzávěr tuby pro sterilizaci. koagulace v pánvi laparoskopicky\| 120\| 175\| 139\| 5.080\| 732 44023\| salpingostommie nebo fimbriolýza. adheziolýza laparoskopicky\| 310\| 236\| 282\| 5.381\| 1.379 44024\| získání oocytu laparoskopicky\| 100\| 80\| 92\| 5.134\| 454 44025\| salpingektomie nebo adnexektomie laparoskopicky\| 180\| 185\| 181\| 6.580\| 915 44026\| resekce ovaria laparoskopicky\| 176\| 110\| 151\| 6.646\| 726 44027\| ovarektomie nebo enukleace cysty ovaria laparoskopicky\| 183\| 116\| 158\| 6.648\| 759 44028\| paraovariální cystektomie laparoskopicky\| 183\| 112\| 157\| 6.622\| 750 44029\| enukleace myomu laparoskopicky\| 195\| 111\| 164\| 6.643\| 779 44030\| závěs dělohy laparoskopicky\| 130\| 165\| 142\| 6.580\| 735 44031\| hysterektomie vaginální. laparoskopicky asistovaná (HVLA)\| 270\| 185\| 238\| 6.638\| 1.153 44032\| hysterektomie vaginální s rekonstrukcí pochvy laparoskopicky\| 360\| 275\| 328\| 6.638\| 1.604 44033\| konzervativní operace při mimoděložním těhotenství laparoskopicky“\| 180\| 185\| 181\| 6.620\| 915 46. U odbornosti 899 se doplňuje nový kód takto: Kód\| Název, test, definice\| Pmat\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|--- ZUM „80199\| VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SPECIALISTOU BEZ PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO DOPORUČENÍ PRAKTICKÉHO NEBO JINÉHO OŠETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE K ODBORNÉMU VYŠETŘENÍ U SPECIALISTY\| 0\| 60\| N Jedná se o péči poskytnutou bez předchozí písemné diagnosticko- terapeutické rozvahy praktického nebo jiného ošetřujícího lékaře a jeho doporučení k odbornému vyšetření specialistou. Vedle tohoto výkonu plně hrazeného pacientem jsou ostatní výkony provedené lékařem specialistou hrazené podle Seznamu zdravotních výkonů.“ 47. U odbornosti 014 se doplňují kódy nových výkonů, jejich název, text a bodová hodnota takto: Kód\| Název, text, definice\| Čas lékařů\| Čas ostat\| P mzdy\| P mat.\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Zvlášť účtovaný materiál „91071\| STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA DO 6 LET VĚKU Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni, lze vykazovat jen při čistě kurativní návštěvě. Nelze vykazovat v jedné návštěvě současně s diagnostickými výkony: 91030, 91060, 91070, 91072, 91073, 91074. Nelze vykazovat spolu s ortodontickými výkony uvedenými v kapitole 95... .\| -\| -\| \| -\| -\| 68 91072\| STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA VE VĚKU OD 6 DO 12 LET Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni, lze vykazovat jen při čistě kurativní návštěvě. Nelze vykazovat v jedné návštěvě současně s diagnostickými výkony: 91030, 91060, 91070, 91071, 91073, 91074. Nelze vykazovat spolu s ortodontickými výkony uvedenými v kapitole 95... .\| -\| -\| \| -\| -\| 47 91073\| STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA VE VĚKU OD 12 DO 18 LET Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni, lze vykazovat jen při čistě kurativní návštěvě. Nelze vykazovat v jedné návštěvě současně s diagnostickými výkony: 91030, 91060, 91070, 91071, 91072, 91074. Nelze vykazovat spolu s ortodontickými výkony uvedenými v kapitole 95... .\| -\| -\| \| -\| -\| 41 91074\| STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO HENDIKEPOVANÉHO PACIENTA DO 18 LET VĚKU Účtuje se max. 1x na jednoho pacienta v jednom dni, lze vykazovat jen při čistě kurativní návštěvě. Nelze vykazovat v jedné návštěvě současně s diagnostickými výkony: 91071, 91072, 91073. Nelze vykazovat spolu s ortodontickými výkony uvedenými v kapitole 95... .“\| -\| -\| \| -\| -\| 82 48. U ošetřovacích dnů uvedený kód zní: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat.\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „88813\| 73\| 150\| 101\| 66\| 607 “ 49. U ošetřovacích dnů se na konci doplňuje nová část, která včetně nadpisu zní: „SESTUPNÁ PLATBA OŠETŘOVACÍHO DNE Kód\| Pmat\| Body ---\|---\|--- \| \| A\| B\| C\| D 88801\| 114\| 464\| 279\| 227\| 94 88802\| 111\| 443\| 249\| 215\| 55 88803\| 114\| 329\| 258\| 206\| 187 88804\| 111\| 334\| 220\| 186\| 106 88810\| 116\| 409\| 323\| 271\| 237 88812\| 66\| 428\| 280\| 244\| 132 Počet dnů jednotlivých typů ošetřovacího dne při průměrné délce hospitalizace. Prům. délka hospitalizace ve dnech\| počet dnů pro jednotlivé typy ošetř. dne ---\|--- A\| B\| C 3\| 1\| 1\| 1 4\| 2\| 1\| 1 5\| 2\| 1\| 2 6\| 2\| 2\| 2 7\| 3\| 2\| 2 8\| 3\| 2\| 3 9\| 3\| 3\| 3 10\| 4\| 3\| 3 11\| 4\| 3\| 4 12\| 4\| 4\| 4 13\| 5\| 4\| 4 14\| 5\| 4\| 5 15\| 5\| 5\| 5 16\| 6\| 5\| 5 17\| 6\| 5\| 6 18\| 6\| 6\| 6 19\| 7\| 6\| 6 20\| 7\| 6\| 7 Při průměrné délce hospitalizace do 3 dnů pro konkrétní obory platí ošetřovací den prvního typu. V případě delší průměrné délky hospitalizace než 20 dnů se postupuje podle stejného mechanismu výpočtu dnů pro jednotlivé typy ošetřovacího dne. V individuálních případech indikovaných zdravotním stavem pacienta a s předchozím souhlasem revizního lékaře je možné počet dnů ošetřovacího dne typu „C“ zvýšit. Do 30. 9. 1994 se vykazuje ošetřovací den typu „B.“ Ošetřovací dny podle jednotlivých typů A - D se vykazují od 1.10.1994.“ 1) Seznam je součástí vyhlášky č. 258/1992 Sb. a je publikován jako samostatná příloha Sbírky zákonů (zvláštní publikace a. s. SEVT Praha), ve znění změn provedených vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb.
Zákon č. 152/1994 Sb.	Zákon č. 152/1994 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 20. 7. 1994, datum účinnosti 20. 7. 1994, částka 48/1994 * ČÁST DRUHÁ - Doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 61 — § 61) * § 76 - Účinnost zákona Aktuální znění od 1. 2. 2004 (22/2004 Sb.) 152 ZÁKON ze dne 22. června 1994 o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů § 61 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb, zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se doplňuje takto: Za § 200i se připojují nové § 200j, 200k a 200l, které včetně poznámek č. 34b) a č. 34c) znějí: „§ 200j (1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a obec. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů do zastupitelstev v obcích je příslušný okresní soud. § 200k (1) Jestliže volební komise, příslušná podle zvláštního zákona34b) vydat konečné rozhodnutí, rozhodla o a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny, b) škrtnutí na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, jakož i kandidát, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel a okresní, městská nebo Ústřední volební komise. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. § 200l (1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci34c) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do sedmi dnů. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel. (3) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. 34b) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 34c) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.“. § 76 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. 2) Čl. 102 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 3) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 4) § 27 odst. 2 písm. c) a e) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. 5) § 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 7) Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 60 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. 8a) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 9) Zákon č. 424/ 1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. 10) § 58 a 200k zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 11) Zákon ČNR č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. 12) § 20 zákona ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 13) § 200j občanského soudního řádu. 14) § 200k občanského soudního řádu. 15) § 200l občanského soudního řádu.
Zákon č. 153/1994 Sb.	Zákon č. 153/1994 Sb. Zákon o zpravodajských službách České republiky Vyhlášeno 27. 7. 1994, datum účinnosti 30. 7. 1994, částka 49/1994 * Úvodní ustanovení * § 1 - (1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zp * § 2 - (1) Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. * Zpravodajské služby a jejich postavení * § 3 - V České republice působí tyto zpravodajské služby: * § 4 - (1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé. * § 5 - Působnost zpravodajských služeb * § 6 - Vnitřní organizace zpravodajských služeb * § 7 - Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci * § 8 - Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám * Spolupráce zpravodajských služeb * § 9 - Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády. * § 10 - Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády. * Poskytování informací zpravodajským službám * § 11 - (1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečné * § 11a - (1) Zpravodajská služba může písemně žádat od * § 11b - Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné tele * § 11c - (1) Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z * Kontrola zpravodajských služeb * § 12 - (1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“); kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, * § 12a - (1) Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podl * § 12b - (1) Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace. * § 12c - (1) Má-li zvláštní kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, je oprávněn * § 12d - Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy zvláštní kontrolní orgán podává oznámení podle § 12c odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při * § 12e - (1) Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí. * § 12f - (1) Člen orgánu nezávislé kontroly se ujímá své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Člen orgánu nezávislé kontroly složí slib do 30 dnů ode dne svého zvolení. * § 12g - (1) Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. * § 12h - (1) Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a někte * § 12i - (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny. * § 13 - Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4) * § 13a - (1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 až 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele. * Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb * § 14 - Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“). * § 15 - (1) Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. * § 16 - (1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak. * Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace * § 17 - Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“. * § 18 - (1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí doklady a krycí prostředky, nástrahovou a zabezpeč * § 18a - Krycí doklady * § 18b - Krycí prostředky * § 18c - Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajů. * § 19 - (1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti. * § 20 - Opatření k utajení činnosti * § 22 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.) 153 ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Úvodní ustanovení § 1 (1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám. (2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony1). § 2 (1) Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. (2) Vojenské zpravodajství se v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem o Vojenském zpravodajství10) podílí11) na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru. Zpravodajské služby a jejich postavení § 3 V České republice působí tyto zpravodajské služby: a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu, b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany2). § 4 (1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé. (2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává. (3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra. (4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. § 5 Působnost zpravodajských služeb (1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, b) o zpravodajských službách cizí moci, c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství, d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky, e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky. (3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky, b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,3) d) o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky. (4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. § 6 Vnitřní organizace zpravodajských služeb Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda. § 7 Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda. § 8 Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám (1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti. (2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně. (3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou. (4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády. (5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra. Spolupráce zpravodajských služeb § 9 Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády. § 10 Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády. Poskytování informací zpravodajským službám § 11 (1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu a bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (2) Zpravodajské služby jsou oprávněny od Generálního finančního ředitelství nebo Generálního ředitelství cel požadovat poskytnutí informací získaných při správě daní. Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel žádosti vyhoví, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu; porušením této mlčenlivosti není ani použití těchto informací zpravodajskými službami podle tohoto zákona. (3) Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v základním registru obyvatel3a), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci3a), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí3a), v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností3a), informačním systému oprávnění k zastupování3a), agendovém informačním systému obyvatel3b), registru rodných čísel3b), informačním systému cizinců3c), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů3d), agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů3e), agendovém informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů3e), centrálním registru zbraní8), evidencích fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky8), národním bodu pro identifikaci a autentizaci9) kromě údajů poskytnutých národnímu bodu pro identifikaci a autentizaci držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, registru silničních vozidel3f), centrálním registru silničních vozidel3f), registru historických a sportovních vozidel3f), evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění3g), evidenci údajů o mýtném3g), registru řidičů3h), v centrálním registru řidičů3h), v registru provozovatelů bezpilotních systémů12) a v registru dálkově řídících pilotů12), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup. (4) Ministerstvo spravedlnosti vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z rejstříku trestů, opis z jím vedené evidence přestupků a informace o vydání výpisu nebo opisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné nebo elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Ministerstvo spravedlnosti v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Poskytnutí údajů je zpravodajská služba oprávněna požadovat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajůevidenční ochraně údajů. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Evidenční ochranou údajůEvidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačních systémů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje; tyto záznamy se poskytují z informačních systémů veřejné správy. V případě záznamů z informačního systému datových schránek se neposkytují údaje vztahující se k přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky a k údajům vztahujícím se k datové zprávě. Pokud jiné informační systémy využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, poskytují se záznamy také z nich, a to na náklady žádající zpravodajské služby. Je-li to technicky možné, poskytují se záznamy pro účely evidenční ochrany údajůevidenční ochrany údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje a) o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o 1. příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb, 2. osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb, 3. osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, a 4. osobách blízkých osobám uvedeným v bodech 1 až 3, b) vztahující se ke krycím dokladůmkrycím dokladům a krycím prostředkůmkrycím prostředkům a c) vztahující se ke služebním vozidlům. § 11a (1) Zpravodajská služba může písemně žádat od a) bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky (dále jen „bankabanka“) poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta bankybanky, které jsou předmětem bankovního tajemství, b) spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „družstevní záložna“) poskytnutí zprávy o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích, nebo c) jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, poskytnutí zprávy o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích. (2) Zpravodajská služba může písemně žádat poskytnutí zprávy podle odstavce 1 také v budoucím období. (3) Poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 nebo 2 může zpravodajská služba žádat pouze pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti a za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. (4) Zpravodajská služba může požádat, aby zprávu nebo zprávy podle odstavce 1 nebo 2 od bankybanky, družstevní záložny nebo jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, vyžádal a zpravodajské službě je předal orgán veřejné moci, který by byl na základě zvláštního právního předpisu oprávněn si takové údaje vyžádat; to neplatí pro soudy, státní zastupitelství a Finanční analytický úřad. Vyžádání zprávy postupem podle věty první je krycím prostředkemkrycím prostředkem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, který upravuje činnost zpravodajské služby. (5) Zpravodajské služby jsou oprávněny požadovat poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1, 2 nebo 4 pouze po předchozím povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze (dále jen „soudce“). (6) Soudce rozhodne o poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv bezodkladně na základě písemné žádosti zpravodajské služby, která obsahuje základní identifikační údaje o klientovi bankybanky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, důvody pro poskytnutí zprávy a informace o jakékoli předchozí žádosti o poskytnutí zprávy včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto. (7) Rozhodnutí o poskytnutí zprávy nebo o poskytování zpráv obsahuje základní identifikační údaje o klientovi bankybanky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta nebo za které mají být zprávy poskytovány, a odůvodnění. Poskytování zpráv v budoucím období může být povoleno jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 3 měsíce. Soudce může toto období na základě nové žádosti prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejvýše o další 3 měsíce. (8) Jestliže soudce žádosti vyhoví, vydá zpravodajské službě současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje základní identifikační údaje o klientovi bankybanky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby a vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta, nebo za které mají být zprávy poskytovány; výpis neobsahuje odůvodnění. BanceBance nebo družstevní záložně, kterým je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, nebo orgánu veřejné moci, který má zprávu od bankybanky nebo družstevní záložny vyžádat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 nebo 2 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu7), přičemž bankabanka, družstevní záložna nebo orgán veřejné moci si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu. (9) Vztahuje-li se rozhodnutí na budoucí období, je zpravodajská služba povinna informovat průběžně soudce o tom, zda důvody pro poskytování zpráv trvají. Soudce je oprávněn si tyto podklady vyžádat. Zároveň je oprávněn povolení k poskytování zpráv kdykoli odebrat. (10) Proti rozhodnutí soudce není přípustný opravný prostředek. § 11b Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné telefonní služby. § 11c (1) Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z a) informačního systému evidence občanských průkazů, b) informačního systému evidence cestovních dokladů, c) informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů, d) registru řidičů, e) centrálního registru řidičů a f) informačního systému cizinců. (2) Osobní údaje podle odstavce 1 může zpravodajská služba využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění konkrétního úkolu ve své působnosti. (3) Zpravodajská služba osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje. Kontrola zpravodajských služeb § 12 (1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“); kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, kterou se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle zákona o Vojenském zpravodajství10). Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví tento nebo zvláštní zákon. (2) Poslanecká sněmovna vykonává kontrolu činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím svých k tomuto účelu zřízených zvláštních kontrolních orgánů. (3) Orgán nezávislé kontroly vykonává na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby v oboru její působnosti na území České republiky, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. (4) Kontrolní řád se na kontrolu prováděnou vládou, zvláštními kontrolními orgány nebo orgánem nezávislé kontroly nepoužije. (5) Zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti podle § 8 odst. 1 také údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb. § 12a (1) Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem zvláštního kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání zvláštního kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. § 12b (1) Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu a) statut Úřadu pro zahraniční styky a informace, b) návrh rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace, c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky, d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace a e) vnitřní předpisy Úřadu pro zahraniční styky a informace. (3) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu na jeho požádání a) zprávu o činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, b) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, s výjimkou případů a věcí, u nichž by poskytnutí takové informace mohlo ohrozit důležitý zájem sledovaný Úřadem pro zahraniční styky a informace, c) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankoubankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, a d) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankoubankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Úřad pro zahraniční styky a informace svou činnost již ukončil. (4) Zvláštní kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 12c (1) Má-li zvláštní kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informacíutajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, které zvláštní kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace a nejvyššímu státnímu zástupci. § 12d Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy zvláštní kontrolní orgán podává oznámení podle § 12c odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona. § 12e (1) Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí. (2) Členem orgánu nezávislé kontroly může být pouze ten, kdo a) je státním občanem České republiky, b) dosáhl věku 40 let a c) je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. (3) Členem orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo byl v posledních 3 letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky. (4) Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je neslučitelná s výkonem úřadu prezidenta republiky a s funkcí člena vlády, náměstka člena vlády, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce nebo člena orgánu územního samosprávného celku nebo s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru České republiky, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil České republiky. (5) Člen orgánu nezávislé kontroly je při výkonu své funkce nezávislý a při svém rozhodování je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. (6) V čele orgánu nezávislé kontroly stojí jeho předseda, jehož funkční období trvá 1 rok. Předsedou orgánu nezávislé kontroly je postupně člen orgánu nezávislé kontroly v pořadí podle věku počínaje nejstarším členem; předsedou orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo jím byl v posledních 4 letech. Nelze-li předsedu orgánu nezávislé kontroly určit podle věty druhé, je jím věkem nejstarší člen. (7) Orgán nezávislé kontroly je usnášeníschopný, jsou-li jednání přítomni alespoň 4 jeho členové. K rozhodnutí orgánu nezávislé kontroly je třeba většiny hlasů. § 12f (1) Člen orgánu nezávislé kontroly se ujímá své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Člen orgánu nezávislé kontroly složí slib do 30 dnů ode dne svého zvolení. (2) Slib člena orgánu nezávislé kontroly zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními zákony a že budu chránit zákonnost a neporušitelnost práv osob.“ (3) Slib člena orgánu nezávislé kontroly je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen orgánu nezávislé kontroly „Slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení slibu. V úředním záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum a místo složení slibu. (4) Nesloží-li člen orgánu nezávislé kontroly slib ve lhůtě stanovené v odstavci 1, odmítne-li jej složit nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen. (5) Funkce člena orgánu nezávislé kontroly zaniká dnem a) následujícím po dni, kdy uplyne jeho funkční období, b) pozbytí některého z předpokladů potřebných pro výkon funkce, c) zahájení výkonu funkce neslučitelné s funkcí člena orgánu nezávislé kontroly podle § 12e odst. 4, d) nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, e) nabytí právní moci rozhodnutí o schválení narovnání, kterým bylo zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, f) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo podmíněně zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, g) nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čintrestný čin, h) zániku platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, pokud zánik jeho platnosti nenastal doručením nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení nebo pokud nebyl uplatněn postup pro vydání nového osvědčení fyzické osoby, které nahrazuje původní v případě jeho odcizení nebo ztráty, poškození nebo změny některého z údajů v něm obsažených podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, nebo i) následujícím po dni, kdy bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno písemné prohlášení člena orgánu nezávislé kontroly, že se funkce vzdává. (6) Nastane-li některý z důvodů zániku funkce člena orgánu nezávislé kontroly uvedených v odstavci 5 písm. b) až h), informuje o tom člen orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu Poslanecké sněmovny. (7) Předseda Poslanecké sněmovny informuje o uvolnění místa člena orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu vlády. Vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy na obsazení uvolněného místa člena orgánu nezávislé kontroly bez zbytečného odkladu. Volbu na uvolněné místo člena orgánu nezávislé kontroly uskuteční Poslanecká sněmovna do 90 dnů ode dne doručení návrhů vlády. § 12g (1) Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. (2) Zpravodajská služba není povinna orgánu nezávislé kontroly předat informaci, která by mohla a) zmařit účel probíhající akce; zpravodajská služba takovou informaci nepředá pouze s předchozím souhlasem předsedy vlády, b) odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby vykonávajících zpravodajskou činnost, c) odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby, d) ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo e) porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informaceutajované informace třetí straně. (3) Má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení. (4) Orgán nezávislé kontroly vypracuje na základě provedené kontroly činnosti zpravodajské služby písemnou zprávu, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon a jakým způsobem. Písemnou zprávu zašle orgán nezávislé kontroly tomu ze zvláštních kontrolních orgánů, který dal orgánu nezávislé kontroly podnět ke kontrole zpravodajské služby, a dále též řediteli zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. Závěr orgánu nezávislé kontroly o tom, zda bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Zjistí-li orgán nezávislé kontroly při prováděné kontrole, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků. Každé podezření ze spáchání trestného činutrestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí při prováděné kontrole, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci. (6) Orgán nezávislé kontroly provádí kontrolu činnosti zpravodajské služby vždy s vědomím ředitele příslušné zpravodajské služby. (7) Členové orgánu nezávislé kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení členství v orgánu nezávislé kontroly. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům orgánu nezávislé kontroly se nevztahuje na případy, kdy orgán nezávislé kontroly podává oznámení podle odstavce 5. Členové orgánu nezávislé kontroly mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny. § 12h (1) Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudů. Paušální částka se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (2) Zaměstnavatel poskytne členovi orgánu nezávislé kontroly po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Státnímu zaměstnanci se poskytne po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly služební volno, za které přísluší plat. Omezení rozsahu poskytování pracovního volna uvedené v § 201 odst. 3 zákoníku práce nebo služebního volna podle § 104 odst. 1 zákona o státní službě se pro tento případ nepoužije. § 12i (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny. (2) Vedoucího sekretariátu orgánu nezávislé kontroly jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. (3) Orgán nezávislé kontroly podává zvláštním kontrolním orgánům jednou ročně zprávu o své činnosti. (4) Podrobná pravidla jednání orgánu nezávislé kontroly a podobu zpráv o jeho činnosti stanoví jednací řád. § 13 Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4) § 13a (1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 až 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele. (2) Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento kontrolní orgán lhůtu delší. (3) Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly. Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb § 14 Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“). § 15 (1) Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. (2) Vláda jednou ročně poskytne příslušnému orgánu údaje o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb. § 16 (1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak. (2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb. (3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny. (4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.5) Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace § 17 Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“. § 18 (1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí dokladykrycí doklady a krycí prostředkykrycí prostředky, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno. § 18a Krycí doklady (1) Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení jeho příslušnosti k Úřadu pro zahraniční styky a informace, k zastírání činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, může Úřad pro zahraniční styky a informace v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím doklademkrycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Úřadu pro zahraniční styky a informace také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. (4) Krycí dokladKrycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. (5) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí dokladykrycí doklady Ministerstvo vnitra. (6) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených krycích dokladůkrycích dokladů. § 18b Krycí prostředky (1) Krycím prostředkemKrycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Krycí prostředekKrycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele. (3) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředkůkrycích prostředků. § 18c Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajůevidenční ochraně údajů. § 19 (1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením. (3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje. § 20 Opatření k utajení činnosti Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a používat zvláštní postupy při hospodaření s majetkem České republiky. Tento zvláštní způsob vykazování údajů a zvláštní postupy při hospodaření s majetkem stanoví vláda. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Lux v. r. 1) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb. 3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. 3a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 3b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 3c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 3f) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3g) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3h) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 3i) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 50 a násl. zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. 8) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 10) Část čtvrtá zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb. 11) Čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb.	Zákon č. 154/1994 Sb. Zákon o bezpečnostní informační službě Vyhlášeno 27. 7. 1994, datum účinnosti 30. 7. 1994, částka 49/1994 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ, SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU A NÁHRADA ŠKODY (§ 2 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - KONTROLA ČINNOSTI BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST (§ 18 — § 21) * ČÁST PÁTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 141/1961 SB., O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 147 — § 147) * ČÁST ŠESTÁ - ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 148 — § 155) Aktuální znění od 6. 9. 2019 (205/2019 Sb.) 154 ZÁKON ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Zřizuje se Bezpečnostní informační služba jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky. (2) Postavení a působnost Bezpečnostní informační služby a její spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní zákon.1) ČÁST DRUHÁ POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ, SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU A NÁHRADA ŠKODY HLAVA PRVNÍ POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ § 2 (1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní informační služby (dále jen „příslušníci“). (2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma. § 4 Příslušníci prokazují svoji příslušnost k Bezpečnostní informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: „Bezpečnostní informační služba“. § 5 Příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze.2) HLAVA DRUHÁ SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ § 6 Specifickými prostředky získávání informacíSpecifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační službyosob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby. Oddíl první Zpravodajské prostředky § 7 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou a) zpravodajská technikazpravodajská technika, b) krycí prostředky a krycí doklady, c) sledování. (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením. § 8 Zpravodajská technika (1) Zpravodajskou technikouZpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při a) vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci Bezpečnostní informační služby, e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky. (2) Použitím zpravodajské technikyzpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv a svobod občanů, není a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného okruhu osob, b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů, c) používání zabezpečovací a nástrahové techniky, d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu. § 8a Bezpečnostní informační služba je oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu požadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť anebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a) zřízení, popřípadě zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv v určených bodech jejich sítě, a b) poskytnutí provozních nebo lokalizačních údajů způsobem, ve formě a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem8). § 9 Použití zpravodajské techniky (1) Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou technikuzpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen „soudce“) a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. (2) Použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru. (3) Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vydané podle zvláštního zákona.3) (4) Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.4) § 10 Povolení k použití zpravodajské techniky (1) Povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje a) druh zpravodajské technikyzpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technikazpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technikazpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti, b) důvody pro použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1, c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vůči osobě uvedené v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto. (2) Soudce o žádosti o povolení zpravodajské technikyzpravodajské techniky rozhodne bezodkladně. (3) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské technikyzpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technikazpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, a odůvodnění. (4) Použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 4 měsíců. (5) Rozhodne-li soudce o povolení zpravodajské technikyzpravodajské techniky kladně, vydá současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje a zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění. (6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění. (7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek. § 11 Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky (1) Soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační služby informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky trvají. (2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky pominuly, povolení k jejímu použití odejme. § 12 Bezpečnostní informační služba bezodkladně písemně informuje soudce o ukončení používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky. § 13 Krycí prostředky a krycí doklady (1) Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka nebo k utajení jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě, k zastírání činnosti Bezpečnostní informační služby nebo k utajení objektů Bezpečnostní informační služby. (2) Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím doklademkrycím dokladem, popřípadě blokováním4a) těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Bezpečnostní informační služby také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Bezpečnostní informační služby. (4) Krycí dokladyKrycí doklady opatřuje a vydává Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele. (5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených krycích dokladůkrycích dokladů. § 13a Krycí prostředky (1) Krycím prostředkemKrycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Bezpečnostní informační služby. (2) Krycí prostředekKrycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele. (3) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředkůkrycích prostředků. § 14 Sledování O použití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel nebo jím určený vedoucí organizačního útvaru. § 14a Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno. Oddíl druhý Využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby § 15 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch. (2) Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační službyOsobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů. (3) Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační službyosobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout pro poskytování těchto služeb nebo v souvislosti s ním. HLAVA TŘETÍ EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU § 16 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v její působnosti. (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením. (3) Bezpečnostní informační služba skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje. (4) Bezpečnostní informační služba může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností. (5) Bezpečnostní informační služba zřizuje bezpečnostní archiv5) k trvalému zachování informací. HLAVA ČTVRTÁ NÁHRADA ŠKODY § 17 (1) Stát je povinen nahradit újmu osobě, která poskytla pomoc Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen „pomáhající osoba“). Stát se této povinnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto újmu pomáhající osoba úmyslně. (2) Stát je povinen nahradit škodu, která pomáhající osobě vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi. (3) Stát je povinen nahradit újmu, kterou jinému způsobila pomáhající osoba v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi. (4) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba. ČÁST TŘETÍ KONTROLA ČINNOSTI BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST § 18 (1) Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“). (2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.6) Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle této části nepoužije. § 19 (1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby. (2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu a) statut Bezpečnostní informační služby, b) návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby, c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky,7) d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní informační služby, e) vnitřní předpisy, vydávané podle § 148 odst. 2. (3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání a) zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby,7) b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila, c) počet případů použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti Bezpečnostní informační služby7a) a druhu zpravodajské technikyzpravodajské techniky, d) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Bezpečnostní informační služba činná; v informaci odliší případy a věci podle zvláštního zákona,7) e) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství8), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná9) s uvedením jednotlivých oblastí působnosti bezpečnostní informační služby, f) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství10), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila. (4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 20 (1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci. § 21 Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 20 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 141/1961 SB., O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 147 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona ČNR č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 12 odst. 2 se ve druhé větě spojka „a“ nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova „a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby“. ČÁST ŠESTÁ ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 148 (1) Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží pomáhající osobě vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i jednorázové mimořádné odškodnění, kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pomáhající osobě, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na pomáhající osobu odkázány výživou. (2) Ředitel stanoví vnitřním předpisem podmínky a způsob používání specifických prostředků získávání informacíspecifických prostředků získávání informací, druhy a způsob vedení evidencí. § 149 Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby,29) vede jejich evidence a schvaluje technickou způsobilost služebních vozidel. § 150 Do doby jmenování ředitele vykonává jeho povinnosti a uplatňuje jeho práva ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky. § 151 (1) Příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona považují za příslušníky přijaté do služebního poměru podle tohoto zákona (dále jen „dosavadní příslušník“), nejdéle však do 15 dnů ode dne této účinnosti. Po tuto dobu je jim zachováno i poslední služební zařazení, hodnost a plat. (2) Dosavadní příslušníci mohou nejpozději do pěti dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona doručit řediteli písemné sdělení, že o přijetí do služebního poměru příslušníka nežádají (dále jen „sdělení“). Uvedenou lhůtu nelze prominout. Jejich služební poměr skončí dnem, kdy bylo sdělení doručeno, nejpozději však posledním dnem lhůty uvedené ve větě první. (3) U dosavadních příslušníků, kteří sdělení nedoručí nebo doručí opožděně, se má za to, že požádali o přijetí do služebního poměru příslušníka (dále jen „žadatel“). O této žádosti ředitel bezodkladně rozhodne, nejpozději však do konce lhůty stanovené v odstavci 1. (4) Žadatelům, kteří nebudou do služebního poměru příslušníka přijati, náleží pouze finanční vyrovnání ve výši posledního hrubého měsíčního platu, splatné nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Na postup podle předchozích odstavců se nevztahují ustanovení tohoto zákona o řízení. § 152 (1) Pokud se v právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační službě nebo Bezpečnostní informační službě České republiky, rozumí se tím Bezpečnostní informační služba. (2) Na Bezpečnostní informační službu přecházejí veškerá práva a povinnosti Bezpečnostní informační služby České republiky. § 153 Zaměstnanci v pracovním poměru, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k Bezpečnostní informační službě České republiky, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci Bezpečnostní informační služby ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu zařazení. § 153a Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996 Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni. § 154 Zrušuje se zákon České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb. § 155 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Lux v. r. 1) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 2) § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 65/1994 Sb.). 3) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. 4) § 53 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. 4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 80 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 6) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 5 a násl. zákona č. 153/1994 Sb. 7a) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. 8) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb. 9) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. 10) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.
Zákon č. 155/1994 Sb.	Zákon č. 155/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 7. 1994, datum účinnosti 1. 8. 1994, částka 49/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/19 * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1994 155 ZÁKON ze dne 9. července 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb. a zákona č. 170/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 15 odst. 2 se doplňuje nové písmeno j), které zní: „j) k převodu 6,1 miliard Kč do Státního fondu životního prostředí, které budou použity k financování akcí k ozdravění ovzduší.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1994. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Lux v. r.
Zákon č. 156/1994 Sb.	Zákon č. 156/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 7. 1994, datum účinnosti 29. 7. 1994, částka 50/1994 * Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Přechodná ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 156 ZÁKON ze dne 8. července 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 26 zní: „§ 26 (1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila základní jmění ve stanoveném rozsahu, b) změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 1 odst. 3, c) zavést nucenou správu, d) uložit pokutu do 50 000 000 Kč, e) snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky. (2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až e) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky. (3) Nedostatkem v činnosti se rozumí a) porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka, b) porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou, c) provádění obchodů bankou způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankovního systému, d) řízení banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou občansky bezúhonné, e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv. (4) Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, uložení pokuty a snížení základního jmění prováděném mimo režim nucené správy se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka. (6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí. (7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí. (8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. (9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin. (10) Pokutu podle odstavce 1 písm. d) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 2 nebo § 3. (11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. d) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů. (12) Pokuta podle odstavce 1 písm. d) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.“. 2. § 27 zní: „§ 27 Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje: a) důvody pro zavedení nucené správy, b) jméno, příjmení a rodné číslo správce, c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností, d) případné částečné nebo úplné pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.“. 3. § 28 zní: „§ 28 (1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky. (2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby. Tyto osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.“. 4. § 29 včetně poznámky č. 7) zní: „§ 29 (1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit. (2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí valné hromady o zrušení banky lze provést pouze po písemném schválení správcem. (3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky v dohodě s Ministerstvem financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance. (4) S předchozím souhlasem valné hromady může správce podat návrh na vyrovnání.7) (5) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na prohlášení konkurzu. 7) § 46 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 31 včetně poznámky č.7a) zní: „§ 31 Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka. 7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.“. 6. § 33 zní: „§ 33 Nucená správa končí a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy, b) prohlášením konkurzu, nebo c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.“. 7. V § 35 odst. 1 se slova za středníkem „tomuto dni musí předcházet zveřejnění rozhodnutí Státní banky československé v Obchodním věstníku,1) u pobočky zahraniční banky navíc oznámení“ nahrazují slovy „rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí“. 8. V § 38 odst. 2 se za dosavadní text doplňuje věta, která zní: „Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu.“. 9. Za § 41 se vkládá část devátá, která včetně nadpisu a poznámek č. 12) a 13) zní: „ČÁST DEVÁTÁ POJIŠTĚNÍ VKLADŮ FYZICKÝCH OSOB § 41a (1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.12) Na pojištění vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví. (3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen „banky“) jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů fyzických osob a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. (4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, bezúročné úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení. (5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady vlastníkům vkladů, kterými jsou jen fyzické osoby (dále jen „vkladatel“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků. 12) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. § 41b (1) Fond je řízen pětičlennou správní radou. (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. (3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. (4) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce. (5) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. § 41c (1) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,5 % z objemu vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen „pojištěné vklady“) ke dni 31. prosince uplynulého roku včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Nákup cenného papíru emitovaného bankou (např. depozitní certifikát, vkladní list nebo jiný dluhopis) není pojištěným vkladem. (2) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. § 41d (1) Náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení České národní banky učiněné v dohodě s Ministerstvem financí o neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek. (2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní. (3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v rámci nucené správy podle § 27 nebo § 29 odst. 3 v případě, že netrvá déle než 90 dnů. § 41e (1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady klienta u banky včetně jeho podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spoluvlastníků. Od výsledné částky se odečtou vkladatelovy splatné závazky v českých korunách vůči bance. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. (2) Náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 80 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 100 000 Kč pro jednoho vkladatele u jedné banky. § 41f (1) Peněžní prostředky fyzických osob uložené do úřední úschovy13) a uložené na jeden účet se pro účely tohoto zákona považují za vklady fyzických osob. (2) Při zakládání tohoto účtu nebo při nejbližší dispozici s účtem již existujícím je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou uloženy peněžní prostředky fyzických osob. Od okamžiku tohoto oznámení banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakýmkoli jiným pojištěným vkladem. (3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklad na tomto účtu je vkladatel povinen předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek, připadajících na každou z nich, a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu. (4) Náhrada za vklad se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky uložené na vlastním účtu. 13) § 568 občanského zákoníku. § 41g (1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou. (2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1. § 41h (1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka vkladatele vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu. (2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu. (3) Právo vkladatele na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb. § 41i V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a 50 % potřebných peněžních prostředků Česká národní banka ve formě bezúročného úvěru. § 41j (1) Fond může investovat peněžní prostředky do a) státních cenných papírů, b) cenných papírů se státní zárukou, c) poukázek České národní banky. (2) Peněžní prostředky může Fond také bezúročně uložit u České národní banky. § 41k V případě, že Fondu byla poskytnuta návratná finanční výpomoc a bezúročný úvěr podle § 41i, zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 1. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a bezúročného úvěru podle § 41i se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 1.“. 10. Za § 44 se vkládá § 44a, který zní: „§ 44a Za závazky Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, ručí stát.“. 11. Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1994. K 31. lednu 1995 se příspěvek zúčtuje mezi bankou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 41c odst. 1. 2. Při prvním jmenování členů správní rady Fondu jmenuje ministr financí jednoho člena na jeden rok, jednoho člena na dva roky, jednoho člena na tři roky, jednoho člena na čtyři roky a jednoho člena na pět let. 3. Ustanovení tohoto zákona se použijí i pro nucenou správu zavedenou před jeho účinností. 4. Za vklady fyzických osob u České spořitelny, a. s., ručí stát po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 157/1994 Sb.	Zákon č. 157/1994 Sb. Zákon o státních vyznamenáních České republiky Vyhlášeno 29. 7. 1994, datum účinnosti 29. 7. 1994, částka 50/1994 * § 1 - (1) Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky (dále jen „vyznamenání“) jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné vý * § 2 - Zřizuje se Řád Bílého lva jako nejvyšší vyznamenání osob, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku. * § 3 - Zřizuje se Řád Tomáše Garrigua Masaryka jako vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. * § 4 - Zřizuje se Medaile Za hrdinství jako vyznamenání osob za hrdinství v boji a vyznamenání těch osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. * § 5 - Zřizuje se Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek. * § 6 - Podrobnosti o vyznamenáních uvedených v § 2 až 5 a o jejich propůjčování a udělování upravují jejich stanovy, které jsou uvedeny v příloze č. 1 až 4 a jsou součástí tohoto zákona. * § 7 - Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán. * § 8 - Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu. * § 9 - Vyznamenání propůjčená nebo udělená prezidentem republiky může odevzdat jeho jménem osoba jím pověřená. * § 10 - Vyznamenaný převezme insignii vyznamenání a listinu o jeho propůjčení nebo udělení. Jestliže se propůjčuje nebo uděluje vyznamenání občanům České republiky in memoriam, převezmou pozůstalí v případě propůjčení řádu listinu o propůjčení vyznamenání a v příp * § 11 - (1) Insignie vyznamenání je oprávněn nosit pouze vyznamenaný. * § 12 - (1) Řády, kříže a medaile a další dekorace se nosí v tomto pořadí: * § 13 - Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání podle tohoto zákona občanům České republiky jsou 1. leden a 28. říjen. * § 14 - Zrušuje se zákon č. 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou ustanovení § 16 a 18, a nařízení vlády č. 35/1986 Sb., o medaili Za hrdinský čin a čestném titulu Zasloužilý příslušník Sboru požární ochrany. * § 15 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 Aktuální znění od 29. 7. 1994 157 ZÁKON ze dne 9. července 1994 o státních vyznamenáních České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky (dále jen „vyznamenání“) jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. (2) Vyznamenání jsou řádyřády a medaile. (3) ŘádyŘády jsou vyšší formou vyznamenání; propůjčují se občanům České republiky a udělují se těm, kteří nejsou občany České republiky. (4) Medaile jsou nižší formou vyznamenání; udělují se. § 2 Zřizuje se ŘádŘád Bílého lva jako nejvyšší vyznamenání osob, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku. § 3 Zřizuje se ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka jako vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. § 4 Zřizuje se Medaile Za hrdinství jako vyznamenání osob za hrdinství v boji a vyznamenání těch osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. § 5 Zřizuje se Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek. § 6 Podrobnosti o vyznamenáních uvedených v § 2 až 5 a o jejich propůjčování a udělování upravují jejich stanovy, které jsou uvedeny v příloze č. 1 až 4 a jsou součástí tohoto zákona. § 7 Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán. § 8 Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu. § 9 Vyznamenání propůjčená nebo udělená prezidentem republiky může odevzdat jeho jménem osoba jím pověřená. § 10 Vyznamenaný převezme insignii vyznamenání a listinu o jeho propůjčení nebo udělení. Jestliže se propůjčuje nebo uděluje vyznamenání občanům České republiky in memoriam, převezmou pozůstalí v případě propůjčení řáduřádu listinu o propůjčení vyznamenání a v případě udělení medaile insignii vyznamenání a listinu o udělení vyznamenání. Jestliže se uděluje vyznamenání tomu, kdo není občanem České republiky in memoriam, převezmou pozůstalí insignii vyznamenání a listinu o udělení vyznamenání. § 11 (1) Insignie vyznamenání je oprávněn nosit pouze vyznamenaný. (2) Po úmrtí nositele řáduřádu \\- občana České republiky - se číslovaná insignie řáduřádu vrací Kanceláři prezidenta republiky. Po úmrtí osoby vyznamenané medailí nebo po úmrtí nositele řáduřádu, který není občanem České republiky, zůstávají insignie vyznamenání a listiny o udělení vyznamenání pozůstalým. Není-li pozůstalých, vracejí se Kanceláři prezidenta republiky. (3) Vyznamenaný, kterému byl pravomocným rozhodnutím soudu uložen trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, je povinen vrátit propůjčené nebo udělené vyznamenání Kanceláři prezidenta republiky. § 12 (1) ŘádyŘády, kříže a medaile a další dekorace se nosí v tomto pořadí: a) ŘádŘád Bílého lva, b) ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka, c) československé řádyřády, d) zahraniční řádyřády v pořadí podle tříd a pořadí, v jakém byly uděleny, e) Medaile Za hrdinství, f) Medaile Za zásluhy, g) československé kříže, medaile a další dekorace, h) zahraniční kříže, medaile a další dekorace podle stupňů a pořadí, v jakém byly uděleny. (2) Na společenském oděvu lze nosit miniatury vyznamenání. § 13 Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání podle tohoto zákona občanům České republiky jsou 1. leden a 28. říjen. § 14 Zrušuje se zákon č. 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou ustanovení § 16 a 18, a nařízení vlády č. 35/1986 Sb., o medaili Za hrdinský čin a čestném titulu Zasloužilý příslušník Sboru požární ochrany. § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 STANOVY ŘÁDU BÍLÉHO LVA Čl. 1 ŘádŘád Bílého lva propůjčuje nebo uděluje prezident republiky a) občanům České republiky za zvláště vynikající zásluhy o stát, zejména v oblasti politiky, správy státu, rozvoje hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění, školství, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu, za vynikající velitelskou a bojovou činnost, za vědeckou a odbornou práci vojenského a branného charakteru a za významné proslavení vlasti v zahraničí, b) těm, kteří nejsou občany České republiky, za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Čl. 2 (1) ŘádŘád Bílého lva má pět tříd, z nichž I. třída je nejvyšší, a řádový řetěz, který může být udělen jen hlavám států. (2) ŘádŘád Bílého lva má dvě skupiny - občanskou a vojenskou. Čl. 3 Insignie nižší třídy řáduřádu se při propůjčení vyšší třídy řáduřádu vrací Kanceláři prezidenta republiky. Čl. 4 Prezidentu republiky přísluší řádová insignie I. třídy řáduřádu, včetně řádového řetězu, která mu po skončení úřadu může být usnesením obou komor Parlamentu propůjčena doživotně. Čl. 5 Nositeli řáduřádu se předává číslovaná řádová insignie s číslovanou listinou. Čl. 6 (1) Řádovým odznakem ŘáduŘádu Bílého lva je granátově červeně smaltovaná pětidílná hvězdice. Díly hvězdice jsou navzájem spojeny lipovými lístky se stonky směřujícími ke středu hvězdice. Na středovém medailonu hvězdice je na líci korunovaný, dvouocasý, stříbrný lev přesahující do jednotlivých dílů. Na rubu je na střed hvězdice položen medailon, v jehož terči je velký státní znak České republiky a ve zvýšeném zlatém mezikruží modrý opis „PRAVDA VÍTĚZÍ“ dole oddělený modrým lipovým lístkem. Na prostřední nejvyšší díl je pohyblivě přichycen převýšený závěs v podobě oválného lipového věnce překříženého u skupiny občanské palmovými listy, u skupiny vojenské zkříženými meči hroty vzhůru. Znak, závěs, mezikruží, rámování hvězdice a lipové lístky jsou ze zlaceného stříbra. (2) Insignie I. třídy řáduřádu tvoří klenot na velkostuze nošené od pravého ramene k levému boku a hvězda nošená na levé straně hrudi. Klenot tvoří řádový odznak o průměru 68 mm, lipový věnec závěsu má rozměry 35x25 mm. Velkostuha je 100 mm širo-ká červeno-bílo-červeno-bílo-červená v poměru 5:15:60:15:5, v místě překřížení je našita kokarda překrývající kotvu k zavěšení klenotu. Červená barva všech stuh má šarlatový odstín. Hvězda je osmicípá, stříbrná, paprsková, lesklá o průměru 90 mm, na střed je položen granátově červený medailon, v jehož terči je plastický korunovaný, dvouocasý, stříbrný lev a v mezikruží stříbrný opis „PRAVDA VÍTĚZÍ“, oddělený dole stříbrným lipovým lístkem. Na rubu hvězdy je v čočce velký státní znak České republiky. (3) Řádový řetěz se skládá z dvaceti článků spojených na obvodě vždy dvěma řetízky. Středový závěsný článek na klenot tvoří bíle smaltovaný monogram „ČR“. Další články tvoří stříbrní lvi s opisem „PRAVDA VÍTĚZÍ“. Rozměry závěsného článku jsou 40x30 mm, řetěz je ze silně zlaceného stříbra, síla článků je 2 mm. (4) Insignie II. třídy tvoří řádový odznak na náhrdelní stuze a menší hvězda nošená na pravé straně hrudi. Řádový odznak má průměr 62 mm, závěs má rozměry 30x20 mm a je doplněn svislou granátově smaltovanou závěsnou lichoběžníkovou sponou o rozměrech 35x8x4 mm. Náhrdelní stuha je 45 mm široká červeno-bílo-červeno-bílo-červená v poměru 3:7:25:7:3. Hvězda je stejná jako u I. třídy, ale o průměru 70 mm. Na rubu hvězdy je na čočce velký státní znak České republiky. (5) Insignie III. třídy řáduřádu je stejná jako u II. třídy, ale bez hvězdy. (6) Insignie IV. třídy tvoří řádový odznak o průměru 45 mm, závěs je o rozměrech 20x15 mm. Odznak je zavěšen na náprsní průvlečné stuze široké 38 mm s rozetou o průměru 20 mm, stuha je červeno-bílo-červeno-bílo-červená v poměru 2:6:22:6:2. (7) Insignie V. třídy řáduřádu je kromě smaltovaných částí ze stříbra a náprsní průvlečná stuha je bez rozety. Jinak je stejná jako insignie IV. třídy. (8) Pokud se na stejnokrojích nenosí řádové insignie „in natura“, nahrazují se stužkami o rozměru 38x10 mm doplněnými podle tříd: I. třída stříbrná miniatura lva se dvěma lipovými lístky, II. třída stříbrná miniatura lva, III. třída rozeta se zlatou dracounovou podložkou, IV. třída rozeta, V. třída pouze stužka. (9) Na občanském oděvu se nosí v knoflíkové dírce levé klopy diferencované rozety podle tříd, a to: I. třída se lvem a dracounovou zlatou podložkou, II. třída se lvem a stříbrnou dracounovou podložkou, III. třída se zlatou dracounovou podložkou, IV. třída se stříbrnou podložkou, V. třída bez podložky. Rozety mají průměr 8 mm, podložky rozměr 16x6 mm. (10) Matriční čísla se umísťují na rub závěsu řádového odznaku, na rub závěsného článku řetězu a na horní okraj čočky na rub hvězdy. Čl. 7 Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami. Čl. 8 Insignie IV. třídy a V. třídy řáduřádu a stužky řáduřádu všech tříd se nosí na levé straně prsou. Čl. 9 Věci ŘáduŘádu Bílého lva spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 10 K výtvarnému řešení řáduřádu vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) Příloha č. 2 STANOVY ŘÁDU TOMÁŠE GARRIGUA MASARYKA Čl. 1 ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčuje nebo uděluje prezident republiky osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Čl. 2 ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka má pět tříd, z nichž I. třída je nejvyšší. Čl. 3 Prezidentu republiky přísluší řádová insignie I. třídy, která mu po ukončení úřadu může být usnesením obou komor Parlamentu propůjčena doživotně. Čl. 4 Nositeli řáduřádu se předává číslovaná řádová insignie s číslovanou listinou. Čl. 5 (1) Řádovým odznakem ŘáduŘádu Tomáše Garrigua Masaryka je modře smaltovaná hvězdice. Na střed hvězdice je položen medailon s plastickým portrétem prezidenta T. G. Masaryka. Na rubu hvězdice je na střed položen medailon, v jehož terči je velký státní znak České republiky a v bílém mezikruží řádové heslo „VĚRNI ZŮSTANEME“ a lipový lístek. Na prostřední nejvyšší díl je přichycen převýšený závěs v podobě mírně oválného lipového věnce. Portrét, znak, závěs, heslo a rámování hvězdice jsou ze zlaceného stříbra. (2) Insignie I. třídy řáduřádu tvoří klenot na velkostuze nošené od pravého ramene k levému boku a hvězda nošená na levé straně hrudi. Klenot tvoří řádový odznak o průměru 68 mm, lipový věnec závěsu má rozměry 35x25 mm. Velkostuha je 100 mm široká, červeno-bílo-modro-bílo-červená v poměru 5:40:10:40:5. Hvězda je osmicípá, stříbrná, paprsková o průměru 90 mm, na střed je položen medailon s portrétem T. G. Masaryka a s bílým mezikružím s heslem „VĚRNI ZŮSTANEME“ a lipovým lístkem. Rámování mezikruží, portrét, heslo a lipový lístek jsou ze zlaceného stříbra. Na rubu hvězdy je v čočce velký státní znak České republiky. (3) Insignie II. třídy řáduřádu tvoří řádový odznak na náhrdelní stuze a menší hvězda nošená na pravé straně hrudi. Řádový odznak má průměr 62 mm, závěs má rozměr 30x20 mm a je doplněn svislou, modře smaltovanou, závěsnou sponou o rozměrech 30x4 mm. Náhrdelní stuha je 45 mm široká, červeno-bílo-modro-bílo-červená v poměru 2:18:5:18:2. Hvězda je čtyřcípá, stříbrná, paprsková o průměru 70 mm, na střed je položen medailon s portrétem T. G. Masaryka a s bílým mezikružím s heslem „VĚRNI ZŮSTANEME“ a lipovým lístkem. Rámování mezikruží, portrét, heslo a lipový lístek jsou ze zlaceného stříbra. Na rubu hvězdy je v čočce velký státní znak České republiky. (4) Insignie III. třídy řáduřádu je stejná jako u II. třídy, ale bez hvězdy. (5) Insignie IV. třídy řáduřádu tvoří řádový odznak o průměru 45 mm, závěs je o rozměrech 20x15 mm. Odznak je zavěšen na náprsní průvlečné stuze široké 38 mm s rozetou o průměru 20 mm, stuha je červeno-bílo-modro-bílo-červená v poměru 2:15:4:15:2. (6) Insignie V. třídy řáduřádu je kromě smaltovaných částí ze stříbra a náprsní průvlečná stuha je bez rozety. Jinak je stejná jako insignie IV. třídy. (7) Pokud se na stejnokrojích nenosí insignie ŘáduŘádu Tomáše Garrigua Masaryka „in natura“, nahrazují se stužkami o rozměrech 38x10 mm doplněnými podle tříd: I. třída hvězda osmicípá, II. třída hvězda čtyřcípá, III. třída hvězdice, IV. třída rozeta, V. třída pouze stužka. (8) Na občanském oděvu se nosí v knoflíkové dírce levé klopy rozeta diferencovaná dracounovou podložkou podle jednotlivých tříd, a to: I. třída zlatá široká (20x8 mm), II. třída zlatá úzká (16x5 mm), III. třída stříbrná široká (20x8 mm), IV. třída stříbrná úzká (16x5 mm), V. třída je bez podložky. Rozety mají průměr 10 mm. (9) Matriční čísla se umísťují na závěsu řádového odznaku a na horní okraj čočky na rubu hvězdy. Čl. 6 Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami. Čl. 7 Insignie IV. třídy a V. třídy řáduřádu a stužky řáduřádu všech tříd se nosí na levé straně prsou. Čl. 8 Věci ŘáduŘádu Tomáše Garrigua Masaryka spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 9 K výtvarnému řešení řáduřádu vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) Příloha č. 3 STANOVY MEDAILE ZA HRDINSTVÍ Čl. 1 Medaili Za hrdinství uděluje prezident republiky osobám za hrdinství v boji a těm, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. Čl. 2 Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina. Čl. 3 Medaile Za hrdinství má průměr 33 mm a je ražena ze stříbra. Na rubu je velký státní znak České republiky a matriční číslo. Medaile je kolmým ouškem a pohyblivým kroužkem zavěšena na 38 mm široké náprsní průvlečné stuze, zlatožluto-bílo-červeno-modro-zlatožluté v poměru 14,5:3:3:3:14,5. Stužka má rozměry 38x10 mm. Čl. 4 Medaile „in natura“ nebo stužka se nosí na levé straně prsou. Při slavnostních příležitostech se medaile nosí „in natura“. Na občanském oděvu se může nosit na levé klopě úzká průvlečná stužka o šířce 8 mm v klopové dírce. Čl. 5 Věci Medaile Za hrdinství spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 6 K výtvarnému řešení medaile vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) Příloha č. 4 STANOVY MEDAILE ZA ZÁSLUHY Čl. 1 Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů. Čl. 2 (1) Medaile Za zásluhy má tři stupně, z nichž první je nejvyšší. (2) Při udělení medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina. Čl. 3 Medaile Za zásluhy má průměr 33 mm. Na lícové straně medaile je symbolické znázornění zásluh o republiku a opis „ZA ZÁSLUHY“. Na rubu je velký státní znak České republiky. I. stupeň medaile je ražen ze stříbra a pozlacen, II. stupeň je ražen ze stříbra a III. stupeň je ražen z bronzu. Medaile se nosí na 38 mm široké náprsní průvlečné stuze; I. stupeň na žluto-fialovo-žluté v poměru 18:2:18, II. stupeň na žluto-fialovo-žluto-fialovo-žluté v poměru 16:2:2:2:16 a III. stupeň na žluto-fialovo-žluto-fialovo-žluto-fialovo-žluté v poměru 14:2:2:2:2:2:14. Stužka má rozměr 38x10 mm. Čl. 4 Medaile „in natura“ nebo stužka se nosí na levé straně prsou. Při slavnostních příležitostech se medaile nosí „in natura“. Na občanském oděvu se může nosit na levé klopě úzká průvlečná stužka o šířce 8 mm v klopové dírce. Čl. 5 Věci Medaile Za zásluhy spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 6 K výtvarnému řešení medaile vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) 1) § 847 a násl. občanského zákoníku.
Vyhláška Ministerstva financí č. 168/1994 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 168/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor Vyhlášeno 18. 8. 1994, datum účinnosti 1. 9. 1994, částka 53/1994 * Čl. I - Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 9. 1994 168 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 2. srpna 1994, kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor Ministerstvo financí stanoví podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.: Čl. I Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, se mění takto: 1. § 1 odst. 1 písm. c) včetně poznámky č. 1) zní: „c) společenské, kulturní a další prostory podobných užitných vlastností, jakož i prostory pro pracovny (ateliéry) umělců1) 130,- Kč 1) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb.“. 2. § 1 odst. 2 včetně poznámek č. 2) a 3) zní: „(2) Regulace nájemného podle této vyhlášky platí pro všechny fyzické a právnické osoby s výjimkou nájmů, kdy je nájemcem zahraniční zastupitelský úřad nebo diplomatická mise nebo fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, zahraniční osoba2) a právnická osoba, jejímž společníkem, nebo v případě akciové společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob3) zakladatelem, je zahraniční osoba. 2) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku. 3) § 20f občanského zákoníku.“. 3. Dosavadní poznámka č. 1 k § 1 odst. 3 se označuje číslem 4) a zní: „4) Výměr MF ČR č. 01/94, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, uveřejněný v Cenovém věstníku částka 33/1993, ve znění pozdějších úprav.“. 4. V § 1 odst. 4 se slova „Zastupitelstvo obce“ nahrazují slovem „Obec“. 5. V § 1 se vypouštějí odstavce 5 a 6 včetně dosavadních poznámek č. 2) a 3). Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1994. Ministr: v z. Ing. Klak v. r. I. náměstek
Vyhláška Ministerstva financí a České národní banky č. 169/1994 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí a České národní banky č. 169/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva financí a České národní banky, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon Vyhlášeno 18. 8. 1994, datum účinnosti 1. 9. 1994, částka 53/1994 * Čl. I - Vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - V textu vyhlášky se slova „Kčs“, „československá měna“, „československé mince“ nahrazují slovy „Kč“, „česká měna“, „české mince“. * Čl. III - Zrušuje se vyhláška Federálního ministerstva financí, Státní banky československé a Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 323/1990 Sb., o povolování majetkových účastí na podnikání v zahraničí a převodů majetkových podílů devizových tuzemců na z * Čl. IV Aktuální znění od 1. 9. 1994 169 VYHLÁŠKA Ministerstva financí a České národní banky ze dne 3. srpna 1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon Ministerstvo financí a Česká národní banka stanoví podle § 49 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 včetně poznámky č. 1a) zní: „(1) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději ve lhůtě stanovené Českou národní bankou pro předkládání devizových výkazů.1a) 1a) Opatření České národní banky č. 10, kterým se stanoví předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, a opatření České národní banky č. 11, kterým se stanoví předkládání výkazů jinými osobami než bankami České národní bance, vyhlášená v částce 76/1993 Sb. a publikovaná ve Věstníku České národní banky č. 23/1993.“. 2. § 2 písm. a) zní: „a) darem nebo děděním,“. 3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně poznámek č. 1b), 1c) a 1d) zní: „§ 2a Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona a povinnost podle § 11 odst. 5 zákona se nevztahuje na devizové prostředky a) po dobu jejich úschovy u soudu nebo notáře,1b) b) po dobu složení peněžité záruky v trestním řízení,1c) c) zajištěné po dobu trestního řízení.1d) 1b) § 352 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1993 Sb.). § 85 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. 1c) § 73a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/1994 Sb.). 1d) § 47, 78, 79 a 347 trestního řádu.“. 4. V § 3 se na konci připojují slova „nebo fyzické osoby - podnikatele“. 5. V § 4 se slova „Federálnímu ministerstvu obrany, Federálnímu ministerstvu vnitra a Federální bezpečnostní informační službě“ nahrazují slovy „Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra a Bezpečnostní informační službě“. 6. V § 7 odst. 3 věta před středníkem zní: „Výši kauce uvedené v písmenu f) musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat potvrzením českého zastupitelského úřadu nebo Ministerstva zahraničních věcí“. 7. § 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Devizová banka může bez devizového povolení vyvážet valuty v souvislosti s výkonem své bankovní činnosti. (4) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet cestovní šeky, eurošeky a šeky vystavené devizovou bankou.“. 8. § 9 včetně nadpisu zní: „Vývoz a dovoz české měny a jiných hodnot znějících na českou měnu (k § 30 zákona) § 9 (1) V cestovním styku každý může bez devizového povolení vyvézt do zahraničí a dovézt do tuzemska nejvýše 5000 Kč v hotovosti. (2) Limit stanovený v odstavci 1 u osob cestujících společně lze sčítat. (3) Devizový tuzemec poskytující během přepravy v zahraničí devizovým tuzemcům občerstvení a jiné služby spojené s přepravou za českou měnu je oprávněn dovážet peněžní prostředky v české měně, které tímto prodejem v zahraničí získal. (4) Českou měnu je možné vyvážet do zahraničí a dovážet do tuzemska ve všech nominálních hodnotách. (5) Cenné papíry znějící na českou měnu lze vyvážet a dovážet bez devizového povolení.“. 9. § 11 zní: „§ 11 [k § 31 odst. 3 písm. b) zákona] Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze nebo Moravské zemské muzeum v Brně nebo Česká numizmatická společnost.“. 10. Za § 13 se vkládají nové § 13a, 13b, 13c a 13d, které včetně nadpisu a poznámek č. 4), 5), 6) a 7) znějí: „Majetková účast v zahraničí (k § 34 zákona) § 13a (1) Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů podle zvláštního předpisu4) nebo k jejich následnému nabytí od devizového tuzemce. (2) Devizové povolení podle § 34 odst. 3 zákona se nevyžaduje k převodu zahraničních cenných papírů nabytých na základě odstavce 1 na devizového cizozemce. 4) Zejména zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. § 13b Devizové povolení podle § 34 odst. 1 a 3 zákona se nevyžaduje k nabývání zahraničních cenných papírů za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám a) devizovou bankou, která v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka5) je oprávněna obchodovat se zahraničními cennými papíry, b) obchodníkem s cennými papíry,6) který není devizovou bankou, v rozsahu stanoveném v povolení České národní banky k obchodování se zahraničními cennými papíry, pokud povolení k obchodování se zahraničními cennými papíry je jim vydáno v dohodě s Ministerstvem financí. 5) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 45 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. § 13c Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů, které devizový tuzemec získá děděním. § 13d (1) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení majetkové účasti v zahraničí podle § 34 odst. 1 zákona uvede: a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo, b) název (jméno), sídlo (adresu), předmět podnikání a formu majetkové účasti v zahraničí,7) c) výši základního jmění právnické osoby, na níž má devizový tuzemec majetkovou účast, d) výši podílu devizového tuzemce na činnosti devizového cizozemce v zahraničí, zdroj jeho financování (vlastní zdroje nebo úvěry), měnu a způsob jeho úhrady, e) výpočet návratnosti devizových prostředků vynaložených devizovým tuzemcem na majetkovou účast v zahraničí, f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt), předmět podnikání devizového cizozemce, který se podílí na společné činnosti, ve které má majetkovou účast devizový tuzemec, a výši podílu devizového cizozemce. (2) Obdobně postupuje devizový tuzemec při žádosti o změnu výše majetkové účasti v zahraničí. (3) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení převodu majetkové účasti v zahraničí na devizového cizozemce podle § 34 odst. 3 zákona uvede: a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo, b) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti) devizového cizozemce, na němž se devizový tuzemec majetkově účastní, c) výši stávající, převáděné a výsledné majetkové účasti, d) cenu, za kterou se majetková účast převádí, a způsob úhrady, e) důvod převodu, f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) devizového cizozemce, na kterého se majetková účast převádí. 7) § 34 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).“. Čl. II V textu vyhlášky se slova „Kčs“, „československá měna“, „československé mince“ nahrazují slovy „Kč“, „česká měna“, „české mince“. Čl. III Zrušuje se vyhláška Federálního ministerstva financí, Státní banky československé a Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 323/1990 Sb., o povolování majetkových účastí na podnikání v zahraničí a převodů majetkových podílů devizových tuzemců na zahraniční právnické osobě s podnikatelskou činností na devizové cizozemce. Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1994. Ministr financí: v z. Ing. Klak v. r. I. náměstek Guvernér České národní banky: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér
Zákon č. 183/1994 Sb.	Zákon č. 183/1994 Sb. Zákon o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995 Vyhlášeno 30. 9. 1994, datum účinnosti 1. 12. 1994, částka 59/1994 * § 14 - (1) Pro účely stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 zákoníku práce se ode dne účinnosti tohoto zákona od invalidního nebo částečného invalidního důchodu odečte částka 220 Kč. To platí i pro náhrady, jejic Aktuální znění od 1. 1. 2008 (362/2007 Sb.) 183 ZÁKON ze dne 8. září 1994 o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 14 (1) Pro účely stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 zákoníku práce se ode dne účinnosti tohoto zákona od invalidního nebo částečného invalidního důchodu odečte částka 220 Kč. To platí i pro náhrady, jejichž výše byla stanovena před 1. prosincem 1994. (2) Částka 220 Kč se od plného nebo částečného invalidního důchodu odečte i v případě stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 371 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 191/1994 Sb.	Zákon č. 191/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb. Vyhlášeno 27. 10. 1994, datum účinnosti 27. 10. 1994, částka 61/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/19 * Čl. II Aktuální znění od 27. 10. 1994 191 ZÁKON ze dne 27. září 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 se za slovo „komisí“ doplňují čárka a slova „rozhoduje o jejich zrušení“. 2. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky č. 6) zní: „§ 16a (1) Spisový materiál soustředěný komisí bude ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení komise předán příslušnému okresnímu úřadu, v hlavním městě Praze příslušnému obvodnímu úřadu. (2) Správní činnosti související s převody majetku podle zvláštního zákona6) vykonává dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení komise příslušný okresní úřad, v hlavním městě Praze příslušný obvodní úřad, s výjimkou ukládání zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zvláštního zákona.6) (3) Okresní úřady, v hlavním městě Praze obvodní úřady, jsou povinny poskytovat ministerstvu a Fondu národního majetku České republiky jím požadovanou součinnost týkající se občanských soudních a správních řízení, v nichž je ministerstvo nebo Fond národního majetku České republiky účastníkem. 6) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 192/1994 Sb.	Zákon č. 192/1994 Sb. Zákon o změně názvu některých vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách Vyhlášeno 27. 10. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 61/1994 * § 1 - Název „Vysoká škola báňská v Ostravě“ se mění a zní: „Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava“. * § 2 - Název „Vysoká škola strojní a textilní v Liberci“ se mění a zní: „Technická univerzita v Liberci“. * § 3 - Název „Vysoká škola zemědělská v Brně“ se mění a zní: „Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně“. * § 4 - Název „Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně“ se mění a zní: „Veterinární a farmaceutická univerzita Brno“. * § 5 - Název „Vysoká škola zemědělská v Praze“ se mění a zní: „Česká zemědělská univerzita v Praze“. * § 6 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Aktuální znění od 1. 1. 1995 192 ZÁKON ze dne 27. září 1994 o změně názvu některých vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Název „Vysoká škola báňská v Ostravě“ se mění a zní: „Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava“. § 2 Název „Vysoká škola strojní a textilní v Liberci“ se mění a zní: „Technická univerzita v Liberci“. § 3 Název „Vysoká škola zemědělská v Brně“ se mění a zní: „Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně“. § 4 Název „Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně“ se mění a zní: „Veterinární a farmaceutická univerzita Brno“. § 5 Název „Vysoká škola zemědělská v Praze“ se mění a zní: „Česká zemědělská univerzita v Praze“. § 6 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 193/1994 Sb.	Zákon č. 193/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. Vyhlášeno 27. 10. 1994, datum účinnosti 27. 10. 1994, částka 61/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 10. 1994 193 ZÁKON ze dne 27. září 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 14 se doplňuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců za účelem zazvěřování honebních revírů a ptáků za účelem zazvěřování a ornitologického výzkumu.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 200/1994 Sb.	Zákon č. 200/1994 Sb. Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Vyhlášeno 7. 11. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 62/1994 * ČÁST PRVNÍ - ZEMĚMĚŘICTVÍ (§ 1 — § 20) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 231/1992 SB., ZÁKONA Č. 591/1992 SB., ZÁKONA Č. 600/1992 SB., ZÁKONA Č. 273/1993 SB., ZÁKONA Č. 303/1993 SB., ZÁKONA Č. 38/1994 SB., ZÁKONA Č. 42/1994 SB. A ZÁKONA Č. 136/1994 SB. (§ 21 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 359/1992 SB., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 107/1994 SB. (§ 22 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - § 23 (§ 23 — § 24) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (47/2020 Sb., 284/2021 Sb., 88/2023 Sb.) 200 ZÁKON ze dne 29. září 1994 o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZEMĚMĚŘICTVÍ Oddíl první Úvodní ustanovení § 1 Zákon vymezuje zeměměřické činnosti a upravuje práva a povinnosti při jejich výkonu, ověřování výsledků zeměměřických činností, geodetické referenční systémygeodetické referenční systémy a státní mapová díla. § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zeměměřictvímzeměměřictvím souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostínemovitostí,1) b) geodetickým referenčním systémemgeodetickým referenčním systémem souřadnicový, výškový nebo tíhový systém jednoznačně definovaný pro zeměměřické činnosti v České republice, c) geodetickými základygeodetickými základy soubor zařízení, technických parametrů geodetických referenčních systémůgeodetických referenčních systémů, katalogových dat a matematických vztahů a konstant, které slouží k jednoznačné prostorové a časové lokalizaci prostorových informací v závazných geodetických referenčních systémechgeodetických referenčních systémech, kde zařízení zahrnují základní bodová polebodová pole a státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy, d) bodovými polibodovými poli soubor bodů základního bodového polezákladního bodového pole polohového, výškového a tíhového a soubor zhušťovacích bodů a bodů podrobných bodových políbodových polí, e) značkou měřická značka bodu bodového polebodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového polebodového pole, f) kartografickým dílemkartografickým dílem výsledek kartografického znázornění zemského povrchu, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí, objektů, jevů a jejich prostorových vztahů v grafické nebo digitální formě spolu s textovými a jinými doplňky, g) základním státním mapovým dílem kartografické dílo se základním všeobecně využitelným obsahem, souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu, h) tematickým státním mapovým dílemtematickým státním mapovým dílem kartografické dílo zobrazující zpravidla na podkladě základního státního mapového dílazákladního státního mapového díla tematické skutečnosti určené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu, i) inženýrskou geodéziíinženýrskou geodézií souhrn geodetických metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení, j) dálkovým průzkumem Zemědálkovým průzkumem Země sběr údajů o území z kosmických nebo leteckých nosičů a zpracování těchto údajů za účelem získání informací o poloze, druhu a stavu objektů a jevů na zemském povrchu a v připovrchových vrstvách, k) ortofotem České republiky georeferencované bezešvé ortofotografické zobrazení území České republiky vzniklé na podkladě leteckých měřických snímků, l) základní bází geografických dat České republikyzákladní bází geografických dat České republiky (dále jen „databáze“) databázový soubor vybraných geografických, topografických a geodetických dat z celého území České republiky (dále jen „data“), m) digitální technickou mapou databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury, n) permanentní stanicí pro přesné určování polohypermanentní stanicí pro přesné určování polohy soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům. Oddíl druhý Zeměměřické činnosti § 3 (1) Zeměměřickými činnostmiZeměměřickými činnostmi jsou měřické, výpočetní a další související odborné činnosti při určování rozměrů a prostorových vztahů metodami zeměměřictvízeměměřictví vykonávané zpravidla a) za účelem budování a rozvoje geodetických základůgeodetických základů, správy katastrukatastru nemovitostí, správy prostorových informací v územně orientovaných informačních systémech, tvorby kartografických děl a dokumentace státních hranic, hranic územních jednotek a nemovitých věcí (dále jen „nemovitost“), nebo b) ve výstavbě. (2) V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“). (3) Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. (4) Za odborně způsobilou osobu k výkonu zeměměřických činností se považuje fyzická osoba s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru. § 4 Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu (1) Zeměměřickými činnostmi ve veřejném zájmu jsou a) budování, obnova a údržba bodových políbodových polí, b) vyhotovení nového souboru geodetických informací katastru nemovitostínemovitostí,1) c) vyhotovení geometrického plánu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,1) d) tvorba a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu, e) tvorba a vedení databáze, f) tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl, g) vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy,3) h) vyměřování státních hranic,4) i) budování, obnova a údržba státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy, j) tvorba a obnova ortofota České republiky, k) zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ve výstavbě uvedené v § 12 odst. 2, l) založení digitálních technických map a vyhotovení podkladů pro jejich vedení3). (2) Výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu využívají a) orgány státní správy zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru nemovitostí České republiky (dále jen „orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru“), b) orgány Ministerstva obrany a jím zřízené nebo založené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu, c) jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti. (3) Orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru, které vytvářejí a vedou prostorová data z území České republiky, poskytují pro infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství4a) tato základní prostorová data: a) základní státní mapová dílazákladní státní mapová díla pro veřejné použití, b) geodetické údaje o zařízeních geodetických základů, c) databáze, d) ortofoto České republiky, e) databázový soubor geografického názvosloví, f) údaje ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“). (4) Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu, vyžadující použití měřidel, mohou být vykonávány pouze s použitím těchto měřidel splňujících požadavky zvláštního právního předpisu.4b) § 4a Obsah, správa, užití a rozšiřování dat databáze (1) Databáze obsahuje data o objektech v kategoriích a) sídelní, hospodářské a kulturní objekty, b) komunikace,4c) c) rozvodné sítě a produktovody, d) vodstvo, e) územní jednotky včetně chráněných území, f) vegetace a povrch, g) terénní reliéf, h) geodetické body. (2) Správce4d) vytváří a vede databázi jako součást informačního systému veřejné správy.4e) Data databáze jsou všeobecně využitelná jako data základní. (3) Data databáze jsou závazná pro tvorbu státních mapových děl v měřítku 1 : 5 000 a menším a podkladem pro tvorbu informačních systémů veřejné správy obsahujících data. Ustanovení věty první se nevztahuje na státní mapová díla a informační systémy určené pro potřeby zajišťování obrany státu a krizového řízení. (4) Správce databáze je oprávněn od orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy a právnických osob jimi zřízených vyžadovat za účelem vedení databáze data, která tyto orgány a právnické osoby spravují, a to: a) prostorové a popisné informace o geografických objektech vedených v databázi, b) výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, c) identifikátory geografických objektů vedených v informačních systémech veřejné správy. (5) Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a právnické osoby jimi zřízené jsou povinny poskytnout data uvedená v odstavci 4 správci databáze bezplatně, nebrání-li tomu omezení vyplývající z jiných právních předpisů15). Nelze-li tato data poskytnout, oznámí orgány státní správy, orgány územní samosprávy nebo právnické osoby jimi zřízené správci databáze písemně důvody jejich neposkytnutí. § 4b Digitální technická mapa kraje (1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti. (2) Digitální technická mapa krajeDigitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. (3) Digitální technická mapa krajeDigitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné. (4) Obsah digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje tvoří údaje o a) druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území, b) umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území. (5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. (6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě krajedigitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy. (7) Údaje do digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů13), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. a) je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé. (8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis. (9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník14) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů. (10) Údaje digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují každému. Údaje z neveřejné části se poskytují a) orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti, b) vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury a c) osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis. § 4c Digitální technická mapa obce (1) Digitální technická mapa může být vedena rovněž pro území obceobce. Správcem digitální technické mapy obceobce je obecobec v samostatné působnosti. (2) Digitální technická mapa obceobce může obsahovat údaje a) podle § 4b odst. 4; tyto údaje se do digitální technické mapy obceobce přebírají z digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje, b) o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obceobce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obecobec vlastní činností. (3) Ustanovení § 4b odst. 3 a 10 se na digitální technickou mapu obceobce použije obdobně. (4) Dohoda o způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti v digitální technické mapě krajedigitální technické mapě kraje je závazná i pro digitální technické mapy obcíobcí na území příslušného kraje. § 4d Digitální mapa veřejné správy (1) Digitální mapa veřejné správyDigitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapykatastrální mapy, ortofota České republikyortofota České republiky a digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů. (2) Informační systém digitální mapy veřejné správydigitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Úřad. (3) Informační systém digitální mapy veřejné správydigitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména a) jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapykatastrální mapy, ortofota České republikyortofota České republiky a digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost, b) jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů, c) vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 168 písm. b) stavebního zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí, d) vedení seznamu editorů digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci. (4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis. (5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správydigitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b). § 5 Poskytování výsledků zeměměřických činností (1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republikyortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových políbodových polí bezplatně jako otevřená data16). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona. (2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně. (3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty. (4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud a) požadované údaje neexistují, b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem, c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15). (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření. § 5a Poskytování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany (1) Ministerstvo obrany poskytuje na základě žádosti údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy, veřejným výzkumným institucím a dalším subjektům pro výkon jejich působnosti za účelem potřeby obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a výzkumu rizikových jevů a procesů bezplatně. (2) Ministerstvo obrany údaje podle odstavce 1 poskytne bezodkladně, nejpozději do 20 dnů od podání žádosti, a to pouze v rozsahu nezbytném k dosažení účelu podle odstavce 1. (3) Ministerstvo obrany zamítne žádost nebo její část, pokud a) požadované údaje neexistují, b) údaje jsou požadovány k jinému účelu než k účelu podle odstavce 1, c) rozsah požadovaných údajů zjevně neodpovídá rozsahu nezbytnému k dosažení účelu podle odstavce 1, d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15), mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo oprávněného zájmu České republiky anebo třetí strany, nebo e) údaje jsou požadovány v jiné formě, než v jaké jsou dokumentovány. § 5b Společné ustanovení k poskytování výsledků zeměměřických činností Na poskytování údajů podle § 5 a 5a se nepoužije zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o právu na informace o životním prostředí; tyto údaje se podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí neposkytnou. Oddíl třetí Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností § 6 Povinnosti při výkonu zeměměřických činností (1) Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnostizeměměřické činnosti jsou povinny a) oznamovat změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodů bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, a to do 30 dnů po zjištění této skutečnosti, b) poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu a doklady prokazující přesnost výsledků, c) poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) bezplatně výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využitelné pro potřeby obrany státu. (2) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, je povinen předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení kartografických děl. (3) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou povinny poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmuzeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost. § 7 Vstup na nemovitosti (1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit. (2) Pověřený zaměstnanec orgánu uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitostnemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu8) služebním průkazem. (3) Ostatní osoby se prokazují a) úředním průkazem vydaným některým ze státních orgánů uvedených v § 4 odst. 2, nebo b) živnostenským listem k výkonu zeměměřických činností, popřípadě jeho ověřenou kopií. (4) Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních. § 8 Zřizování značek bodů bodového pole (1) Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitostinemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek. (2) Správcem značky je orgán zeměměřictvízeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci. (3) Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitostinemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitostinemovitosti a oprávněného uživatele nemovitostinemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3). (4) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitostinemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit. (5) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,9) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů. § 9 (1) Správce značkySprávce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu. (2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí ochranné pásmo podle stavebního zákona. V ochranném pásmu nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání. (3) Body podrobného polohového bodového pole a jejich značky mohou zřizovat a v dohodě s jejich správcem a na jeho náklad udržovat, přemísťovat, odstraňovat a obnovovat i osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti. (4) Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci. (5) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti je povinen oznámit správci značkysprávci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti. (6) Správce značky je povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 4 rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníku a oprávněnému uživateli nemovitostinemovitosti. § 9a (1) Značky bodů základních bodových polí a ochranná pásma značek bodů základních bodových polí jsou vedeny v registru územní identifikace jako účelové územní prvky. Editorem údajů o značkách bodů základních bodových polí a o ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí je Zeměměřický úřad. (2) O značkách bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód, číslo bodu a název bodu, b) lokalizační údaje, kterými jsou souřadnice bodu v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky. (3) O ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód ochranného pásma, číslo bodu a název bodu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky. § 10 Náhrada za majetkové újmy a náhrada za omezení využívání nemovitosti (1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitostinemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitostnemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitostinemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek. (2) Není-li možné nemovitostnemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitostinemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. (3) Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitostinemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značkysprávce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitostinemovitosti, jinak zaniká. (4) Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši podle odstavců 2 a 3, rozhoduje soud. § 11 Povinnosti při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem ochrany (1) Orgány státní správy a osoby jsou povinny při výkonu zeměměřických činností dbát zájmů obrany státu. Ve věcech dotýkajících se utajovaných informací se řídí zvláštním zákonem.11) (2) Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany. (3) Výsledky zeměměřických činností určené pro potřeby obrany státu spravuje Ministerstvo obrany, jeho orgány a právnické osoby jím zřízené. (4) V objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu je k výkonu zeměměřických činností potřebný předchozí souhlas příslušného ministerstva. Oddíl čtvrtý Ověřování výsledků zeměměřických činností § 12 (1) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané pro státní mapová díla, správu katastrukatastru nemovitostí, vedení digitální technické mapy a pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, není-li dále stanoveno jinak. (2) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností ve výstavbě musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, v případě, že se jedná o geodetický podklad pro výstavbu, dokumentaci o vytyčovací síti, dokumentaci o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby. (3) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny těmito orgány. (4) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu vyhotovené Ministerstvem obrany stanoveným vojenským zařízením nebo vojenským útvarem17) jako součást výkonu jeho působnosti18) (dále jen „výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením“) musí být ověřeny Ministerstvem obrany. Vymezení dalších výsledků zeměměřické činnosti vyhotovených vojenským zařízenímvýsledků zeměměřické činnosti vyhotovených vojenským zařízením neuvedených ve větě první, které musí být ověřeny Ministerstvem obrany, přísluší Ministerstvu obrany. (5) Přeshraniční poskytování služeb v České republice podle odstavců 1 a 2 je možné pouze na základě autorizace. § 16 Ověřování výsledků zeměměřických činností autorizovanými zeměměřickými inženýry (1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen a) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností jednat odborně, nestranně a vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, přitom vždy prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele, náležitostí a přesnosti ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností s právními předpisy, b) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro vedení digitální technické mapy a ve výstavbě prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele s písemně dohodnutými podmínkami s objednatelem, pokud tyto podmínky nejsou v rozporu s právními předpisy, c) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele s dalšími podmínkami výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností vymezenými na základě § 11 odst. 2, d) poskytnout orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru potřebnou součinnost při využívání touto osobou ověřených výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a při dohledu na zeměměřické činnostizeměměřické činnosti8), jejichž výsledky jsou využívány pro státní mapová díla nebo správu katastrukatastru nemovitostí, e) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Českou komorou zeměměřičů, f) vést evidenci výsledků, které ověřil, odděleně podle § 16f odst. 1 písm. a) až c), s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení fyzické osoby, která zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonala, katastrálního územíkatastrálního území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, nebo jiného prostorového vymezení území v případě výsledků podle § 16f odst. 1 písm. c), data a pořadového čísla ověření v rámci kalendářního roku; v případě evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu lze namísto katastrálního územíkatastrálního území uvést označení mapového listu základního státního mapového dílazákladního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, g) potvrdit vykonanou praxi v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech osobě, která tuto praxi pod jeho vedením vykonala. (2) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem (dále jen „autorizační razítko“), jehož obsahem je a) jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizovaného zeměměřického inženýra a označení podle § 16e odst. 2, b) číslo položky, pod kterou je autorizovaný inženýr veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, c) rozsah autorizace podle § 16f odst. 1. (3) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků. Výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první autorizovaný zeměměřický inženýr podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založen elektronický podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až c). Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti. (4) Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka. (5) V případě, že výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti byl vyhotoven v elektronické podobě, může autorizovaný zeměměřický inženýr vyhotovit jeho stejnopis v listinné podobě. Stejnopis autorizovaný zeměměřický inženýr označí slovem „Stejnopis“ a připojí k němu vlastnoruční podpis, datum vyhotovení stejnopisu, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka. (6) Podrobnosti o užití autorizačního razítka a kvalifikovaného certifikátu podle odstavce 3 stanoví vnitřní předpis Komory. § 16a Ověřování výsledků zeměměřických činností orgány zeměměřictví a katastru (1) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. (2) Ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti provádějí zaměstnanci těchto orgánů, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni. (3) Zaměstnanec orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti, pokud a) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru magisterského studijního programu22) a poté vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech a b) úspěšně složil úřednickou zkoušku v oboru služby zeměměřictvízeměměřictví a katastrkatastr nemovitostí podle zákona o státní službě19). (4) Zaměstnanec orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti také v případě, že je autorizovaným zeměměřickým inženýrem. (5) Orgán zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru vede evidenci výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, které byly ověřeny jako součást výkonu jeho působnosti. Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonal, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ověřil, c) název katastrálního územíkatastrálního území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, d) pořadové číslo ověření v rámci kalendářního roku a e) datum ověření. (6) Ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vyhotoveného orgánem zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis zaměstnance, datum ověření výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a otisk úředního razítka. (7) Ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě vyhotoveného orgánem zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první zaměstnanec podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti. § 16b Ověřování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany (1) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízenímVýsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a dalším podmínkám výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností vymezeným na základě § 11 odst. 2. (2) Ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením provádějí vojáci v činné službě20) a zaměstnanci zařazení v Ministerstvu obrany, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni. (3) Voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, pokud a) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru magisterského studijního programu22) a poté vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech pro potřeby obrany státu a b) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti podle § 16c. (4) Ministerstvo obrany vede evidenci výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, které ověřilo. Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonala, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení vojáka v činné službě nebo zaměstnance, který výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ověřil, c) název katastrálního územíkatastrálního území nebo označení mapového listu základního státního mapového dílazákladního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, d) pořadové číslo ověření v rámci kalendářního roku a e) datum ověření. (5) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízenímvýsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis vojáka v činné službě nebo zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany, datum ověření výsledku zeměměřických činnostízeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a otisk úředního razítka. (6) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízenímvýsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti. § 16c Zkouška odborné způsobilosti (1) Zkoušku odborné způsobilosti pro ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením (dále jen „zkouška odborné způsobilosti“) může vykonat pouze fyzická osoba, která o její vykonání požádala a splňuje podmínky stanovené v § 16b odst. 3 písm. a). (2) Písemná žádost o vykonání zkoušky odborné způsobilosti se podává Ministerstvu obrany. (3) Fyzická osoba ke své žádosti o vykonání zkoušky odborné způsobilosti připojí a) doklad o řádném ukončení vysokoškolského studia ve studijním oboru zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu, b) potvrzení o vykonané odborné praxi v činnostech, pro jejichž ověřování žádá o udělení úředního oprávnění, a to v celkovém rozsahu nejméně pěti let, c) přehled výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, na nichž se fyzická osoba podílela, s uvedením jejich názvu, kalendářního roku a měsíce zpracování, pořadového čísla ověření, pod kterým k tomu oprávněná osoba výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ověřila, a údaje o adrese místa, kde je dokumentace o výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti uložena, a d) samostatně zpracovaný výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti z oblasti zeměměřických činnostízeměměřických činností, pro které žádá o udělení osvědčení o odborné způsobilosti. (4) Zkouška odborné způsobilosti se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení osvědčení o odborné způsobilosti Ministerstvu obrany. Zkouška odborné způsobilosti se skládá v českém jazyce. (5) Členy odborné zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti jmenuje a odvolává ministr obrany. Odborná zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. (6) Zkouškou odborné způsobilosti se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činnostízeměměřických činností pro potřeby obrany státu, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností v praxi. (7) O úspěšném vykonání zkoušky odborné způsobilosti vystaví zkušební komise osvědčení, a to ve dvou stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá do vlastních rukou fyzické osobě, která zkoušku odborné způsobilosti úspěšně vykonala, druhý se založí u Ministerstva obrany. (8) Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku odborné způsobilosti, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku odborné způsobilosti nesloží, může podat novou žádost o její vykonání až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky. (9) Ustanovení odstavců 1, 4, 5 a 8 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21). Ustanovení odstavce 6 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí pro podání žádosti o vykonání rozdílové zkoušky obdobně. Ustanovení odstavce 7 se použije pro vydání osvědčení o úspěšném vykonání rozdílové zkoušky obdobně. § 16d Dohled Činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla a správu katastrukatastru nemovitostí podléhají státnímu dohledu, který vykonávají zeměměřické a katastrální inspektoráty (dále jen „inspektorát“). Oddíl pátý Autorizace § 16e Autorizovaný zeměměřický inženýr (1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je ten, komu byla Českou komorou zeměměřičů (dále jen „Komora“) udělena autorizace a je zapsán v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeném Komorou. (2) Fyzická osoba autorizovaná podle tohoto zákona je oprávněna používat označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“. (3) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění autorizovaných zeměměřických inženýrů k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností podle tohoto zákona. § 16f Udělení autorizace (1) Komora uděluje autorizaci pro ověřování a) výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro správu katastrukatastru nemovitostí, zejména geometrického plánu, kopie nebo stejnopisu geometrického plánu, výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností pro obnovu katastrálního operátu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku, b) výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, nejsou-li ověřovány na základě oprávnění podle písmene a), zejména dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového polebodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových dělzákladních státních mapových děl a databáze, a c) výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro vedení digitální technické mapy a ve výstavbě. (2) Autorizaci pro ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může Komora udělit také samostatně pro každou z těchto kategorií. (3) Komora udělí na podkladě písemné žádosti autorizaci tomu, kdo a) je občanem České republiky, nebo b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo jiného smluvního státu, se kterým má Evropská unie a její členské státy uzavřenou komplexní hospodářskou a obchodní dohodu pokrývající profesi zeměměřičů (dále jen „členský stát“), nebo jeho rodinným příslušníkem23), nebo je státním příslušníkem jiného než členského státu, pokud mu 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství24), 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu25), 3. v České republice byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt26) nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny27), 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby28), nebo 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány29), a c) je plně svéprávný, d) je bezúhonný, e) získal vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru zeměměřického směru v magisterském studijním programu, f) vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení autorizace, g) úspěšně složil autorizační zkoušku, h) uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5 000 Kč (dále jen „poplatek za autorizační zkoušku“), a i) složil předepsaný slib. (4) Autorizaci udělí Komora také fyzické osobě, které uzná odbornou kvalifikaci a bezúhonnost podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21) a která složí předepsaný slib. (5) Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) až h), a to nejpozději do jednoho měsíce od úspěšného složení autorizační zkoušky. (6) Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Text slibu zní: „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný zeměměřický inženýr budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních zeměměřických děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného zeměměřického inženýra.“ (7) Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizace, do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaci s vyznačeným rozsahem autorizace podle odstavce 1. (8) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem zeměměřických činnostízeměměřických činností, b) pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku. (9) Podrobnosti o obsahu zkoušek odborné způsobilosti, obsahu odborné praxe a formu osvědčení o autorizaci stanoví vnitřní předpis. § 16g Autorizační zkouška (1) Autorizační zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činnostízeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení autorizace, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace, znalosti vnitřních předpisů Komory a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností v praxi. (2) K autorizační zkoušce Komora připustí do 6 měsíců od obdržení písemné žádosti každého uchazeče, který splnil podmínky uvedené v § 16f odst. 3 písm. a) až f) a zaplatil poplatek za autorizační zkoušku, jinak žádost zamítne. (3) Uchazeč, který nesložil úspěšně zkoušku, je oprávněn ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení autorizace až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21). Ustanovení odstavce 1 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. § 16h Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů (1) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů je veřejným rejstříkem. (2) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizovaného zeměměřického inženýra, b) adresa, okres a kraj místa trvalého pobytu, c) datum narození, d) místo a okres narození, e) typ a číslo identifikačního dokladu, f) rozsah autorizace a datum udělení autorizace, g) číslo položky, pod kterou je autorizovaný zeměměřický inženýr veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, h) identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, i) údaj o rozhodnutí o spáchání přestupku na úseku zeměměřictvízeměměřictví včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, j) údaj o pozastavení autorizace a o ukončení pozastavení autorizace včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, k) údaj o rozhodnutí o odejmutí autorizace včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a l) datum zániku autorizace. (3) Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, jakmile jsou jí známy. (4) Komora je povinna zajistit uveřejnění rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů včetně jeho změn i způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Každý má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě na údaje v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů o autorizovaných zeměměřických inženýrech v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g). (6) Autorizovaný zeměměřický inženýr má právo nahlížet na údaje, které jsou o něm v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeny, v plném rozsahu. (7) Orgány veřejné moci mohou přistupovat k údajům vedeným v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti. § 16i Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace (1) Autorizace zaniká, jestliže autorizovaný zeměměřický inženýr zemře nebo je prohlášen za mrtvého. (2) Komora odejme autorizaci tomu, a) komu byla omezena svéprávnost, b) komu bylo Komorou uloženo disciplinární opatření odejmutí autorizace, c) komu byla autorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů, d) kdo se písemně vzdá autorizace, nebo e) kdo opakovaně spáchá přestupek na úseku zeměměřictvízeměměřictví. (3) Komora vyškrtne osobu, jejíž autorizace zanikla nebo které byla autorizace odejmuta, z rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. (4) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. b), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace. (5) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. e), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace. (6) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastaví autorizaci a) na dobu výkonu trestu odnětí svobody, ke kterému byl odsouzen za trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou mu byla autorizace udělena, b) na dobu trvání trestu zákazu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, c) na dobu trvání disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizace, nebo d) pokud o to písemně požádá. (7) Komora může autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastavit autorizaci, a) bylo-li proti němu v souvislosti s výkonem jeho činnosti zahájeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin, a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí, b) bylo-li zahájeno řízení o jeho svéprávnosti, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, nebo c) jestliže po dobu nejméně pěti let nevykonával činnost, pro kterou mu byla autorizace udělena, a to až do přezkoušení odborné způsobilosti. (8) O pozastavení autorizace učiní Komora záznam do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. (9) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, a to do 15 dnů poté, kdy nastaly. Opomenutí má za následek disciplinární řízení. Oddíl šestý Komora § 16j Působnost Komory (1) Zřizuje se Komora jako samosprávná stavovská organizace autorizovaných zeměměřických inženýrů se sídlem v Praze. Komora je právnickou osobou. (2) Komora sdružuje všechny autorizované zeměměřické inženýry. (3) Do působnosti Komory náleží zejména a) udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaci, b) vést rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů a tento rejstřík včetně jeho změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) organizovat autorizační zkoušky, d) vést disciplinární řízení, e) vydávat vnitřní předpisy Komory, f) vydávat standardy výkonů a dokumentace, g) zajišťovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací, h) spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy, i) posuzovat návrhy obecně závazných právních předpisů dotýkajících se výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností, j) spolupracovat s institucemi podnikatelského a obchodního charakteru, k) spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi, l) hájit stavovské zájmy autorizovaných zeměměřických inženýrů a m) podporovat sociální zájmy autorizovaných zeměměřických inženýrů. (4) Podrobnosti o organizaci Komory, o jejích orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných zeměměřických inženýrů stanoví profesní a etický řád. § 16k Orgány Komory (1) Komora má tyto orgány: a) sněm, b) představenstvo, c) předsedu Komory, d) dozorčí radu, e) stavovský soud a f) autorizační radu. (2) Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času. (3) K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popřípadě též její regionální pobočky. § 16l Sněm (1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory. Představenstvo je povinno svolat sněm nejméně jednou za tři roky. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina členů, je představenstvo povinno svolat sněm nejpozději do 3 měsíců. Podmínky schopnosti se usnášet, výkon hlasovacího práva a další organizační záležitosti sněmu určují vnitřní předpisy Komory. (2) Sněm a) schvaluje řády Komory, zejména etický, organizační, volební, disciplinární a jednací, b) schvaluje standardy výkonů a dokumentace, c) schvaluje výši příspěvků členů Komory, d) schvaluje výši náhrad za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory, e) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory, f) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva, g) může rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti, h) usnáší se i o dalších otázkách, které si vyhradí k rozhodování, a i) schvaluje rozpočet. (3) Sněm volí přímou a tajnou volbou z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu 3 let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. § 16m Představenstvo (1) Představenstvo je statutárním orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména a) svolává řádný nebo mimořádný sněm a připravuje podklady pro jeho jednání, b) spravuje majetek Komory a prostřednictvím kanceláře Komory zabezpečuje veškeré administrativní činnosti Komory, c) chrání a prosazuje zájmy členů Komory, d) navrhuje členy autorizační rady, e) odpovídá za řádné vedení rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, informuje členy o činnosti Komory a vykonává publikační, dokumentační a ediční činnost a f) rozhoduje ve všech věcech v působnosti Komory, pokud o nich nerozhodují jiné orgány. (2) Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a alespoň 2 místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda. § 16n Dozorčí rada (1) Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména a) kontroluje veškerou činnost Komory, především plnění usnesení sněmu, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy vydanými Komorou, b) má právo nahlížet do veškerých dokladů Komory, vyžadovat stanoviska a další podklady a c) dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů. (2) Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost, jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda. (3) Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada. § 16o Autorizační rada (1) Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizace. (2) Autorizační rada v rozsahu své působnosti a) jmenuje zkušební komise a b) navrhuje autorizační řád a stanoví obsah a způsob provádění autorizačních zkoušek. (3) Členy autorizační rady Komory jmenuje na dobu tří let předseda Úřadu v tomto složení: a) 1 zástupce Úřadu, b) 1 zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a c) 3 zástupci představenstva Komory. (4) V případě, že člen autorizační rady závažným způsobem poruší autorizační řád Komory, může předseda Úřadu na návrh řádného člena Komory nebo z vlastního podnětu člena autorizační rady odvolat. O odvolání členů autorizační rady informuje předseda Úřadu bez zbytečného odkladu subjekty, které odvolané členy autorizační rady nominovaly, a vyzve je, aby mu nejpozději do 30 dnů sdělily návrhy na obsazení autorizační rady. § 16p Stavovský soud (1) Stavovský soud rozhoduje o uložení disciplinárního opatření v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady. (2) Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu. (3) Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí stavovský soud. § 16q Disciplinární provinění a disciplinární řízení (1) Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizovaného zeměměřického inženýra stanovené tímto zákonem nebo vnitřním předpisem Komory, které není přestupkem podle oddílu osmého ani trestným činemtrestným činem, (dále jen „disciplinární proviněnídisciplinární provinění“) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi uloží některé z těchto disciplinárních opatření: a) písemnou důtku, b) pokutu až do výše 50 000 Kč, c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let, nebo d) odejmutí autorizace. (2) Výnos pokut připadá Komoře. (3) Návrh na zahájení disciplinárního řízení podává dozorčí rada nebo předseda Úřadu. Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se Komora nebo Úřad o disciplinárním proviněnídisciplinárním provinění dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k disciplinárnímu proviněnídisciplinárnímu provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení disciplinárního řízení nesmí být po zahájení řízení měněny. (4) Stavovský soud, popřípadě pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí. (5) Nestanoví-li tento zákon nebo vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu. (6) Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření může autorizovaný zeměměřický inženýr, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, popřípadě dozorčí rada Komory, podat písemné odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek. (7) O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu. (8) Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivšího se autorizovaného zeměměřického inženýra věcně a místně příslušný soud ve správním soudnictví; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy. Oddíl sedmý Geodetické referenční systémy a státní mapová díla § 17 (1) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu musí být dokumentovány v geodetických referenčních systémechgeodetických referenčních systémech závazných na celém území České republiky. (2) Geodetické referenční systémyGeodetické referenční systémy závazné na celém území České republiky a databáze geodetických údajů, databáze geografických údajů a státní mapová díla vytvářená pro celé území České republiky, včetně zásad jejich používání, stanoví vláda nařízením. Oddíl osmý Přestupky § 17a (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činnostízeměměřických činností, které mají být využívány pro katastrkatastr nemovitostí nebo základní státní mapové dílozákladní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činnostízeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků, b) provádí činnost, jež by mohla v ochranném pásmu značky základního bodového polebodového pole ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání, c) vykoná zeměměřickou činnostzeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý, d) použije označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo e) vykonává činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto zákona oprávněna tuto činnost vykonávat. (2) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 2 nepředloží orgánům státní správy nebo orgánům územní samosprávy geodetickou část dokumentace skutečného provedení takové stavby. (3) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti se dopustí přestupku tím, že zničí, poškodí anebo přemístí značku nebo ji učiní nepoužitelnou. (4) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 může Zeměměřický úřad12a) nebo inspektorát12b) a při výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. Je-li přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 spáchán právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, lze uložit pokutu do 250 000 Kč. (5) Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1, 2 nebo 3 činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. § 17b (1) Osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, b) nepředloží na vyzvání příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby, nebo c) neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti. (2) Autorizovaný zeměměřický inženýr se dopustí přestupku tím, že a) nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastrkatastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílozákladní státní mapové dílo, b) odmítne potvrdit vykonanou praxi v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech osobě, která pod jeho vedením praxi vykonala, nebo c) ověří výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu do 250 000 Kč. (4) K řízení o přestupku podle odstavce 2 písm. a) nebo c) je místně příslušný ten inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti týká. (5) Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1 nebo 2 činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (6) O pravomocném rozhodnutí o spáchání přestupku autorizovaným zeměměřickým inženýrem informuje orgán, který jej vydal, Komoru. § 17c Opakovaným spácháním přestupku na úseku zeměměřictvízeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 5 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí přestupek na úseku zeměměřictvízeměměřictví. Oddíl devátý Společná a přechodná ustanovení § 18 Platnost dosavadních oprávnění (1) Platnost oprávnění vydaných podle § 3 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, a podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb., končí uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Platnost oprávnění vydaných v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, končí uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona. (2) Na základě písemné žádosti bude fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uděleno úřední oprávnění v rozsahu uvedeném a) v § 13 odst. 1 písm. a), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, b) v § 13 odst. 1 písm. b), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, c) v § 13 odst. 1 písm. c), jestliže je držitelem oprávnění podle vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb. § 20 Zmocňovací ustanovení (1) Úřad vyhláškou stanoví a) předmět a obsah správy bodových políbodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových políbodových polí, b) předmět a obsah správy databáze, c) formu poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy Zeměměřickým úřadem a úplatu za ně, d) předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, kromě děl, která jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3, a postup při standardizaci geografického názvosloví, e) předmět a obsah výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, správu katastrukatastru nemovitostí nebo vedení digitální technické mapy a náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby, f) obsah digitální technické mapy kraje podle § 4b odst. 4 včetně zjednodušeného způsobu vedení údajů, které nedosahují požadované úplnosti, rozdělení údajů na veřejné a neveřejné, charakteristiky přesnosti a strukturu digitální technické mapy kraje, g) výměnný formát digitální technické mapy kraje, h) formy a podmínky poskytování údajů z digitální technické mapy kraje, i) údaje, které stavebník předává do digitální technické mapy kraje při vzniku, změně nebo zániku objektu nebo zařízení, a jejich strukturu, j) podrobný obsah seznamů podle § 4d odst. 3 písm. c) a d). (2) Ministerstvo obrany vyhláškou stanoví a) náležitosti a formu ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností pro potřeby obrany státu, b) obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti, c) obsah a způsob provádění rozdílové zkoušky. (3) ObceObce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obceobce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obceobce nad rámec obsahu digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 231/1992 SB., ZÁKONA Č. 591/1992 SB., ZÁKONA Č. 600/1992 SB., ZÁKONA Č. 273/1993 SB., ZÁKONA Č. 303/1993 SB., ZÁKONA Č. 38/1994 SB., ZÁKONA Č. 42/1994 SB. A ZÁKONA Č. 136/1994 SB. § 21 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 136/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 se slovo „geodetů,10)“ nahrazuje slovy „úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,10)“. Poznámka č. 10) zní: „10) § 16 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. 2. Do přílohy č. 2 skupiny 214 „Ostatní“ se vkládá do sloupce 1 „Výkon zeměměřických činností“, do sloupce 2 „a) středoškolské vzdělání zeměměřického směru a 5 roků odborné praxe, nebo b) vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru a 3 roky odborné praxe“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 359/1992 SB., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 107/1994 SB. § 22 Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 písm. e) se za slovem „republiky,“ vypouští poznámka č. 4). 2. § 3 písm. f) včetně nové poznámky č. 4) zní: „f) rozhoduje v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností,4) 4) § 3 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. 3. V § 3 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky č. 5) zní: „j) uděluje a odnímá úřední oprávnění,5) 5) § 14 a 15 zákona č. 200/1994 Sb.“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). 4. Poznámka č. 6) zní: „6) Např. § 14 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.“. 5. V § 3a písm. g) se za slova „bod 1“ vkládají slova „a písm. c)“. 6. Poznámky č. 6a) a č. 6b) znějí: „6a) § 2 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb. 6b) § 3 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.“. 7. V § 4 písm. b) se slova „zeměměřické činnosti prováděné fyzickými a právnickými osobami, jejichž výsledky“ nahrazují slovy „ověřování výsledků zeměměřických činností, které“. 8. § 4 písm. e) včetně nové poznámky č. 8) zní: „e) předkládají návrh na odejmutí úředního oprávnění,8) 8) § 15 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.“. 9. V § 4 písm. f) se slova „c) a d)“ nahrazují slovy „d) až g)“. 10. Poznámka č. 9) zní: „9) Např. § 7 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.“. 11. § 6 zní: „§ 6 Obecné předpisy o správním řízení11) se vztahují na rozhodování Úřadu, Zeměměřického úřadu, inspektorátů a katastrálních úřadů ve věcech podle § 3 písm. f), h) a j), § 3a písm. b) a g), § 4 písm. d) a f) a § 5 písm. a), b) a d) tohoto zákona.“. 12. § 7 písm. a) zní: „a) neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků,“. 13. V § 7 písm. b) se za slova „zařízení bodů“ vkládají slova „nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích11a) bodů“. Poznámka č. 11a) zní: „11a) § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.“. 14. § 7 písm. c) včetně poznámky č. 11b) zní: „c) poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů,11b) 11b) § 9 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb.“. 15. V § 7 písm. d) se slovo „státním“ nahrazuje slovem „veřejném“. 16. V § 7 se za písmeno d) doplňují písmena e) až g), která včetně poznámek č. 11c) a č. 11d) znějí: „e) neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,11c) f) na vyzvání nepředloží k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,11d) g) nedodržuje podmínky stanovené pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo. 11c) § 6 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 200/1994 Sb. 11d) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ § 23 Zrušují se: 1. Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. 2. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 59/1973 Sb., o provádění geodetických a kartografických prací a o kartografických dílech. 3. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. 4. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb. § 24 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 3) Například stavební zákon. 4) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 11a zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 380/2009 Sb. 4b) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb. 4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 358/2003 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 4d) § 3a písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 175/2003 Sb. 4e) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 6) Např. zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 4 odst. 6 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. 8) Např. § 4 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb. 9) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 12a) § 3a písm. g) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12b) § 4 písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 3 odst. 1 písm. l) a § 3 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 35 a násl. zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 3 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 22) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 23) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 24) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 25) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. 26) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 27) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 28) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 29) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
Zákon č. 203/1994 Sb.	Zákon č. 203/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. Vyhlášeno 10. 11. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 63/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnos * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. IV k zákonu č. 203/1994 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 1995 203 ZÁKON ze dne 29. září 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Úvodní ustanovení (1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ústředních orgánů státní správy, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, odlišné úpravy některých pracovněprávních vztahů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. (2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.“. 2. Nadpisy části první a oddílu prvního znějí: „ČÁST PRVNÍ POVINNOSTI ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY Oddíl první Povinnosti ústředních orgánů státní správy, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů“. 3. V § 2 odst. 1 se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Ústřední orgány státní správy“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“)“. 4. § 2 odst. 2 zní: „(2) Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnické osoby odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v objektu více právnických osob a podnikajících fyzických osob, mohou se se souhlasem okresního úřadu dohodnout, že některé úkoly na úseku požární ochrany budou zajišťovat společně. Součástí dohody musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.“. 5. § 3 zní: „§ 3 Povinnosti ústředních orgánů státní správy Ústřední orgány státní správy v rozsahu své působnosti spolupracují s Ministerstvem vnitra při zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.“. Současně se vypouští dosavadní nadpis nad § 3. 6. Dosavadní poznámka č. 1) se vypouští. 7. § 4 a 5 se vypouštějí. 8. § 6 včetně nadpisu zní: „Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob § 6 (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. Vymezení činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím je uvedeno v příloze tohoto zákona. (2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje a) zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů, b) zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku, c) stanovení způsobu účinné likvidace požárů, d) návrh na opatření. (3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů podle odstavce 1 do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované činnosti nebo charakter užívání objektu podle odstavce 1, zabezpečí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí. (4) Odborně způsobilou osobou podle odstavce 1 se rozumějí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti (§ 11).“. 9. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí: „§ 6a Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou dále povinny a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany, požární signalizaci, hasicí zařízení a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu; u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany lze obstarávat, instalovat a používat pouze schválené druhy, b) udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu v objektech, které vlastní nebo užívají, a udržovat volné přístupy k prostředkům požární ochrany, c) oznamovat bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu (okresnímu operačnímu středisku) každý požár vzniklý v objektech, které vlastní nebo užívají, d) umožňovat orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo preventivní požární kontrolu provedení kontroly zajištění požární ochrany a poskytovat jim požadované podklady a informace; plnit ve stanovených lhůtách opatření uložená orgány státního požárního dozoru, e) označovat pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, příkazy, zákazy a pokyny k ochraně před požáry a pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady, f) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady, g) mít k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; dodržovat návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti, h) informovat jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají. § 6b Právní předpis stanoví a) množství, druhy a způsob vybavení objektů právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu, b) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany, c) podrobnosti o způsobu posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a podnikajících fyzických osob, d) podrobnosti o pravidelném čistění a kontrole komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.“. 10. § 7 včetně nadpisu a § 8 až 10 se vypouštějí. 11. Dosavadní poznámka č. 2) se vypouští. 12. § 11 zní: „§ 11 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost fyzických osob k výkonu činností podle § 6 odst. 1 a § 16 odst. 1 se získává absolvováním vysoké školy ve studijním oboru požární ochrany nebo střední školy požární ochrany. Tato odborná způsobilost se získává též absolvováním odborné přípravy v oboru požární ochrany a složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra. Osvědčení o odborné způsobilosti těmto osobám vydává Ministerstvo vnitra. (2) Ministerstvo vnitra může osobám, které získaly odbornou způsobilost podle odstavce 1, osvědčení o odborné způsobilosti odejmout, vykazují-li ve své činnosti závažné nedostatky. O odnětí osvědčení o odborné způsobilosti rozhoduje Ministerstvo vnitra na návrh orgánu vykonávajícího státní požární dozor. (3) Podrobnosti o ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení a ustavení komise stanoví právní předpis.“. 13. § 12 se vypouští. 14. § 13 zní: „§ 13 Požární hlídka (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky a) na pracovištích, kde se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, b) v objektech se zvýšeným požárním nebezpečím s výjimkou objektů uvedených v příloze tohoto zákona v bodu 2 písm. a), c) v případech určených obcí, popřípadě okresním úřadem, zejména při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob. (2) Úkolem požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.“. 15. § 14 se vypouští. 16. § 15 odst. 1 zní: „(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 a ústřední orgány státní správy jsou povinny zpracovávat a udržovat v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany.“. 17. § 16 zní: „§ 16 Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany. Odbornou přípravu zabezpečují prostřednictvím odborně způsobilých osob (§ 11). (2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení zaměstnanců se v přiměřeném rozsahu vztahuje i na fyzické osoby, které se s vědomím právnických osob a podnikajících fyzických osob zdržují na jejich pracovištích. (3) Druhy, obsah a rozsah školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i druhy, obsah a rozsah odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany stanoví právní předpis.“. 18. § 17 odst. 1 písm. b) zní: „b) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v objektech ve svém vlastnictví v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady,“. 19. V § 17 odst. 1 v písmenu e) a v písmenu f) se vypouštějí slova „rodinných domcích a v jiných“. 20. V § 18 písm. d) se slova „národního výboru“ nahrazují slovem „obce“. 21. V § 19 se slova „národního výboru“ nahrazují slovem „obce“. 22. § 20 včetně poznámky č. 1) zní: „§ 20 Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc (1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na a) útvary a vojáky Armády České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby, b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek, c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.1) (2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. 1) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. Dosavadní poznámky č. 3) a 4) se vypouštějí. 24. V § 21 odst. 1 se ve větě třetí slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“ a ve čtvrté větě se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“. 25. § 21 odst. 2 zní: „(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.“. 26. Dosavadní poznámka č. 5) se vypouští. 27. V § 22 odst. 2 se za slova „Je-li to“ vkládá slovo „nezbytně“, slova „národním výborem, který“ se nahrazují slovy „okresním úřadem nebo obcí, které“, slovo „organizuje“ se nahrazuje slovem „organizují“ a za slovem „uvědoměn“ se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení.“. 28. V § 22 odst. 3 se slova „národní výbor, který“ nahrazují slovy „okresní úřad nebo obec, které“, slovo „organizuje“ se nahrazuje slovem „organizují“ a druhá věta se nahrazuje větou „To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.“. 29. § 22 odst. 4 včetně poznámky č. 2) zní: „(4) O vstupu do objektů a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby platí zvláštní předpisy.2) 2) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.“. 30. Dosavadní poznámka č. 6) se vypouští. 31. Nadpisy části druhé a oddílu prvního znějí: „ČÁST DRUHÁ STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY Oddíl první Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost“. 32. § 23 zní: „§ 23 Orgány státní správy na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také obce.“. 33. § 24 odst. 1 písm. c), d) a e) znějí: „c) vykonává státní požární dozor a ve vztahu k okresním úřadům kontroluje výkon státního požárního dozoru, d) zabezpečuje ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory okresů sestavení podkladů pro financování vybrané požární techniky, vybraných věcných prostředků požární ochrany a vybraných staveb, e) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na pořízení investičního majetku pro hasičské záchranné sbory okresů,“. 34. V § 24 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) stanoví koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen „vybrané obce“), g) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace ze státního rozpočtu České republiky pro hasičské záchranné sbory okresů a pro vybrané obce,“. 35. V § 24 odst. 1 se vkládá za nové písmeno g) nové písmeno h), které zní: „h) řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena i) až m). 36. V § 24 odst. 1 písm. j) se vypouštějí slova „a provádí“. 37. § 24 odst. 1 písm. m) zní: „m) v dohodě s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a řídí činnost na tomto úseku,“. 38. V § 24 odst. 1 se za písmeno m) připojuje nové písmeno n), které zní: „n) na vyžádání okresního úřadu poskytuje odbornou pomoc při posuzování dokumentace staveb zvláštního významu.“. 39. V § 24 odst. 2 se za slovo „staveb“ připojují slova „a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení“. 40. V § 25 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 7) nahrazuje odkazem na poznámku č. 3); dosavadní poznámka č. 7) se označuje jako poznámka č. 3) a zní: „3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 41. § 26 včetně nadpisu a § 27 se vypouštějí. 42. § 28 zní: „§ 28 Okresní úřad (1) Okresní úřad plní tyto úkoly a) vykonává státní požární dozor, b) k zajištění hašení požárů a záchranných prací vydává požární poplachový plán okresu, c) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, pokud toto řízení není svěřeno tímto zákonem Ministerstvu vnitra, d) řídí a organizuje odbornou přípravu, zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí, e) zabezpečuje materiální a finanční potřeby hasičského záchranného sboru okresu a náklady sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, spojené se zásahy mimo jejich územní obvod, f) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany, g) koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány a občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany ve svém územním obvodu, h) organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a zabezpečuje přípravu pro činnost v tomto období. (2) K plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany zřizuje okresní úřad zvláštní orgán, okresního požárního radu. Okresního požárního radu jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh vrchního požárního rady České republiky. (3) Zástupce okresního požárního rady jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh okresního požárního rady. Zástupce okresního požárního rady vykonává působnost okresního požárního rady v době, kdy ji okresní požární rada nemůže vykonávat. (4) Obecně závaznou vyhláškou okresní úřad a) vydává požární poplachový plán okresu, b) stanoví podmínky k zabezpečení 1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, 2. požární ochrany v budovách zvláštního významu v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem vnitra podle § 24 odst. 2, 3. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, 4. vodních zdrojů pro hašení požárů, 5. plošného pokrytí území okresu jednotkami požární ochrany.“. 43. § 29 zní: „§ 29 Obec (1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností, která provádí hašení požárů a záchranné práce ve svém územním obvodu, b) zabezpečuje odbornou přípravu členů svých jednotek požární ochrany a požárních hlídek s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. d), c) zabezpečuje po materiální a finanční stránce potřeby požární ochrany s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. e), d) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů a zařízení požární ochrany pro potřeby svého územního obvodu, e) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany, f) zřizuje ohlašovny požárů. (2) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly a) provádí preventivní požární kontroly, b) zabezpečuje podle požárního poplachového plánu okresu hašení požárů a záchranné práce mimo svůj územní obvod, c) projednává přestupky ve věcech, které jsou jí na tomto úseku státní správy svěřeny, d) zajišťuje na úseku požární ochrany úkoly stanovené pro období branné pohotovosti státu.“. 44. V § 30 písm. c) se slova „národních výborů“ nahrazují slovy „okresních úřadů a obcí“. 45. § 31 zní: „§ 31 Výkon státního požárního dozoru (1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností ústředních orgánů státní správy, právnických osob a podnikajících fyzických osob stanovených předpisy o požární ochraně, b) posuzováním dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti, c) posuzováním výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám, z hlediska jejich požární bezpečnosti, d) posuzováním činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru a posuzováním požárně bezpečnostních zařízení, e) zjišťováním příčin vzniku požárů, f) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, g) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. (2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a f) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ústředního orgánu státní správy, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě. (3) Podrobnosti o vykonávání státního požárního dozoru stanoví právní předpis.“. 46. § 32 včetně poznámky č. 4) zní: „§ 32 (1) Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor a) v ústředních orgánech státní správy z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 3, b) posuzováním dokumentace staveb4) včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů, c) posuzováním výrobků, u nichž si posuzování vyhradí. (2) Vyhradí-li si Ministerstvo vnitra podle odstavce 1 písm. c) k posouzení výrobek, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které takový výrobek vyrábějí nebo dováží, povinny na svůj náklad předložit Ministerstvu vnitra vzorek výrobku v nezbytně nutném množství a s požadovanou dokumentací. Ministerstvo vnitra vrátí vzorky právnické osobě a podnikající fyzické osobě ve stavu, v jakém se nacházejí po zkouškách. (3) Má-li výrobek závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může Ministerstvo vnitra zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření. 4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.“. 47. Dosavadní poznámky č. 8) a 9) se vypouštějí. 48. § 33 a 34 se vypouštějí. 49. § 35 zní: „§ 35 (1) Okresní úřad vykonává státní požární dozor u právnických osob a podnikajících fyzických osob uvedených v § 6 odst. 1, které podle výsledku posouzení požárního nebezpečí určí; státní požární dozor vykonává v rozsahu § 31 odst. 1, s výjimkou případů, kdy tento dozor přísluší Ministerstvu vnitra. (2) Při posuzování výrobků postupuje okresní úřad způsobem uvedeným v § 32 odst. 2 a 3.“. 50. § 36 odst. 1 zní: „(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o a) vyloučení věci z užívání, b) zákazu činnosti, c) zastavení provozu.“. 51. § 37 zní: „§ 37 Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.“. 52. V § 38 se slova „nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. b)]“ nahrazují slovy „obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)]“ a za slovo „rozhodl“ se vkládají slova „o zákazu činnosti anebo“. 53. § 39 zní: „§ 39 Účelem preventivních požárních kontrol je prověrka dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně a) u právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž se nevykonává státní požární dozor, b) v nebytových prostorách objektů ve vlastnictví nebo užívání fyzických osob.“. 54. § 40 zní: „§ 40 (1) Obec vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům. (2) Obec ustanovuje pro zabezpečení požární prevence a pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany obce, zpravidla z členů občanských sdružení působících na úseku požární ochrany.“. 55. § 41 odst. 1 zní: „(1) Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní fyzické osoby a příslušné pracovníky právnických osob a podnikajících fyzických osob na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, uvedou v zápisu a oznamují obci.“. 56. V § 41 odst. 2 se v návětí slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovem „Obec“. 57. § 41 odst. 2 písm. c) zní: „c) navrhuje okresnímu úřadu vydat rozhodnutí o zákazu činnosti a o zastavení provozu [§ 36 odst. 1 písm. b) a c)].“. 58. Nadpisy části třetí a oddílu prvního znějí: „ČÁST TŘETÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY Oddíl první Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky“. 59. § 43 zní: „§ 43 (1) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně. (2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. (3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.“. 60. § 44 zní: „§ 44 (1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra. (2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení. (3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresním úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi. (4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.“. 61. § 45 zní: „§ 45 (1) Hasičský záchranný sbor okresu a) připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany, b) hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; při tom se řídí požárním poplachovým plánem okresu, c) provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí, d) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost na úseku požární ochrany, e) poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce (§ 97). (2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.“. 62. Dosavadní poznámka č. 10) se vypouští. 63. § 46 zní: „§ 46 (1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. (2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.“. 64. Nadpis oddílu druhého v části třetí zní: „Pracovněprávní vztahy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky“. 65. § 47 odst. 1 zní: „(1) Příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) může být jen státní občan České republiky, který je bezúhonný a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce v Hasičském záchranném sboru České republiky, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.“. 66. § 48 odst. 1 zní: „(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib: „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.“ “. 67. Nadpis § 49 zní: „Zkušební doba“; současně se vypouští odstavec 1 a zrušuje se číslování odstavců. 68. V § 50 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Za důležitou potřebu služby se podle tohoto zákona považuje zabezpečení prací spojených se zdoláváním požárů, záchrannými pracemi při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.“. 69. § 51 zní: „§ 51 Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky (1) Hasičský záchranný sbor okresu je povinen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky. (2) Za mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky podle tohoto zákona se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušného hasičského záchranného sboru okresu při a) zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích, b) zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících, c) záchranných pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, d) zjišťování příčin vzniku požárů. (3) K plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě. (4) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům ředitele nebo vedoucích organizačních útvarů té organizační součásti Hasičského záchranného sboru České republiky, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. (5) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky uhradí ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo hasičský záchranný sbor okresu, v jejichž působnosti se mimořádné úkoly plní. (6) Jestliže hasičský záchranný sbor okresu, u kterého je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky, má nárok na náhradu vůči tomu hasičskému záchrannému sboru okresu, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. Totéž platí, jestliže se mimořádné úkoly plní v působnosti ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.“. 70. § 53 odst. 1 zní: „(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Hasičského záchranného sboru České republiky a z rozkazů a pokynů ředitelů a vedoucích organizačních útvarů tohoto sboru; splnění rozkazu odmítne pouze v případě, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin, b) prohlubovat své odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost; tyto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti, c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.“. 71. § 54 zní: „§ 54 Odměny a kárná opatření (1) Ministr vnitra, vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Kárné opatření lze uložit za zaviněné závažné nebo opětovné porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušník takového porušení dopustil. (2) Odměnami jsou a) věcný dar, b) peněžitá odměna, c) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti. (3) Kárnými opatřeními jsou snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku nebo prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok. (4) Přednosta okresního úřadu může udělovat odměny řediteli hasičského záchranného sboru okresu podle odstavce 2 písm. a) a b), zpravidla na návrh vrchního požárního rady České republiky. Odměnu podle odstavce 2 písm. c) uděluje řediteli hasičského záchranného sboru okresu vrchní požární rada České republiky. (5) Kárná opatření podle odstavce 3 ukládá ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky příslušný jmenovat a povyšovat příslušníka do hodnosti podle § 61 odst. 4. (6) Dosahuje-li příslušník mimořádných pracovních výsledků, může mu příslušný ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky po uplynutí šesti měsíců zbývající část kárného opatření prominout. (7) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se příslušníkovi. (8) Podrobnosti o udělování odměn a ukládání kárných opatření stanoví právní předpis.“. 72. § 55 odst. 2 a 3 znějí: „(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Při pracovní směně trvající 18 hodin se do pracovní doby započte dalších 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu nejvýše dvě hodiny za směnu. (3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a počátkem druhé směny může být příslušníkovi staršímu 18 let zkrácen až na šest hodin při likvidaci požárů, následků živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí a při nutném zabezpečení akceschopnosti jednotky požární ochrany.“. 73. V § 55 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Začátek a konec pracovní doby a rozvržení pracovní doby příslušníků stanoví právní předpis.“. 74. V § 57 odst. 1 se slova „Náčelník správy Sboru požární ochrany“ nahrazují slovy „Ředitel hasičského záchranného sboru okresu“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby a podnikající fyzické osoby“. 75. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní: „§ 57a Ozdravný pobyt (1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci a) starší 40 let, kteří konají zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci, b) kteří vykonávají práci v hasičském záchranném sboru nejméně po dobu deseti let, c) u nichž to rozhodne lékař. (2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce. (3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.“. 76. § 58 zní: „§ 58 (1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti. (2) Činnosti podle odstavce 1, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.“. 77. § 60 zní: „§ 60 Hodnosti (1) Příslušníkům náležejí hodnosti. (2) Stanoví se tyto hodnosti: a) praporčické: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík, b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník.“. 78. § 61 včetně nadpisu zní: „Jmenování a povyšování do hodností § 61 (1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka. (2) Po vzniku pracovního poměru lze příslušníka jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 1, a to až do hodnosti, kterou dosáhl a) v předchozím pracovním poměru v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, b) ve služebním poměru vojáka z povolání, příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato hodnost plánována. (3) Příslušník, který má vysokoškolské vzdělání, může být po vzniku pracovního poměru jmenován do hodnosti vyšší, než je uvedená v odstavci 1, jestliže jeho předchozí praxe odpovídá činnosti ve funkci, do které má být zařazen, a doba takové praxe je delší než součet doby výsluhy potřebné k dosažení vyšší hodnosti. Příslušník však může být jmenován nejvýše do hodnosti o jeden stupeň nižší, než je plánovaná hodnost pro tuto funkci. (4) Do hodnosti rotný až kapitán jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu. Do hodnosti major až plukovník jmenuje a povyšuje příslušníky vrchní požární rada České republiky. Ministr vnitra jmenuje a povyšuje do hodnosti vrchního požárního radu České republiky a jeho zástupce. (5) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, b) dosahuje dobrých výsledků ve službě, c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti, d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut. (6) Povýšení do hodnosti plukovníka je výběrové.“. 79. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který zní: „§ 61a Příslušníkovi lze po dobu výkonu řídicí funkce mimořádně propůjčit vyšší hodnost, než která by mu náležela podle kvalifikačních předpokladů. Po pominutí důvodu k propůjčení hodnosti se příslušníkovi přiznává hodnost, která by mu náležela při dodržení pravidel povyšování (§ 61 odst. 5). Při propůjčování hodnosti se postupuje podle § 61 odst. 4.“. 80. V § 64 se za slova „stejnokroji příslušníků,“ vkládají slova „podrobnosti při jmenování do hodnosti, povyšování a propůjčování hodnosti, jakož i“. 81. § 65 odst. 1 zní: „(1) Jednotkami požární ochrany jsou a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků, b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (dále jen „zaměstnanec podniku“), c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v těchto jednotkách požární ochrany jako své zaměstnání; tyto osoby jsou zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.“. 82. V § 65 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let. (3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 83. § 66 zní: „§ 66 Jednotka hasičského záchranného sboru okresu (1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu. (2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.“. 84. § 67 zní: „§ 67 Jednotka hasičského záchranného sboru podniku (1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů uvedených v § 70 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem okresního úřadu.“. 85. § 68 včetně nadpisu zní: „Jednotky sborů dobrovolných hasičů § 68 (1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. (3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s okresním úřadem.“. 86. § 69 zní: „§ 69 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, kterou na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky požární ochrany požární hlídku. (2) Obec může se souhlasem okresního úřadu zřídit místo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce požární hlídku.“. 87. Za § 69 se doplňuje nový § 69a, který zní: „§ 69a (1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby, hasičské záchranné sbory okresů a obce mohou sdružovat prostředky a na základě smlouvy o sdružení zřídit společnou jednotku požární ochrany. Druhy společných jednotek se stanoví podle toho, jakou jednotku jsou tyto osoby, sbory nebo obce, sdružující prostředky, povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1. (2) Okresní úřad koordinuje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky předpisů o požární ochraně.“. 88. V § 70 odst. 1 se za písmeno b) připojuje nové písmeno c), které zní: „c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu hasičskému záchrannému sboru okresu.“. 89. V § 70 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení. (3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 90. V § 70 odst. 4 se slova „útvary Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policií České republiky“. 91. V § 70 odst. 4 se odkaz na poznámku č. 11) nahrazuje odkazem na poznámku č. 5); dosavadní poznámka č. 11) se označuje jako poznámka č. 5) a zní: „5) Např. § 16 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.“. 92. V § 71 odst. 1 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovy „zaměstnanci podniku“. 93. V § 71 odst. 2 se na konci věty slova „tomu národnímu výboru nebo organizaci, která jednotku zřídila“ nahrazují slovy „zřizovateli této jednotky“. 94. V § 71 odst. 3 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniku“. 95. § 72 odst. 1 zní: „(1) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.“. 96. V § 72 odst. 2 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovy „zaměstnanci podniku“. 97. V § 72 odst. 3 se slovo „Pracovníci“ nahrazuje slovy „Zaměstnanci podniku“; v druhé závorce se za slova „§ 65 odst. 1 písm. c)“ doplňují slova "a písm. d)"; odkaz na poznámku č. 12) na konci se nahrazuje odkazem na poznámku č. 6); dosavadní poznámka č. 12) se označuje jako poznámka č. 6). 98. V § 72 se za odstavec 4 doplňují nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí a) Ministerstvo vnitra u příslušníků, u velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání, b) okresní úřad u velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků. (6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li odborně způsobilá osoba ve své činnosti závažné nedostatky. (7) Podrobnosti o odborné způsobilosti, jejím ověřování a osvědčování, jakož i o vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti stanoví právní předpis.“. 99. § 73 odst. 1 zní: „(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.“. 100. V § 73 odst. 2 věta druhá zní: „Obdobné oprávnění má Ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více okresů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.“. 101. V § 73 odst. 3 se slova „národních výborů“ nahrazují slovem „obcí“ a slova „v organizacích“ se nahrazují slovy „u právnických osob a podnikajících fyzických osob“. 102. V § 73 odst. 4 se odkaz na poznámku č. 13) nahrazuje odkazem na poznámku č. 7); dosavadní poznámka č. 13) se označuje jako poznámka č. 7) a zní: „7) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.“. 103. Nadpis části páté zní: „SPOLUPRÁCE S OBČANSKÝMI SDRUŽENÍMI“. 104. § 74 zní: „§ 74 Ministerstvo vnitra, okresní úřady, obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany.“. 105. Nadpis § 75 zní: „Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany“. 106. V § 75 v návětí se slova „Svaz požární ochrany pomáhá národním výborům“ nahrazují slovy „Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany pomáhají okresním úřadům a obcím“. 107. V § 75 písm. b) se slova „dobrovolných veřejných požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“. 108. § 75 písm. c) zní: „c) se podílí na odborné přípravě velitelů, strojníků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a požárních hlídek, jakož i na odborné přípravě členů kontrolních skupin a preventistů požární ochrany obcí,“. 109. V § 75 písm. e) se slova „místních národních výborů“ nahrazují slovem „obcí“. 110. V § 75 písm. f) se slova „dobrovolných veřejných požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“. 111. § 75 písm. g) zní: „g) se podílí na plnění úkolů při přípravě požární ochrany pro brannou pohotovost státu.“. 112. Nadpis části šesté zní: „POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB“. 113. § 76 včetně nadpisu zní: „Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám § 76 (1) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 100 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že a) neoznačí pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, příslušnými příkazy, zákazy a pokyny, b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany, c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu jednotky požární ochrany a požárních hlídek, d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru, e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem, f) nezabezpečí vybavení objektu požární signalizací, hasicími zařízeními, požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany v množství a druzích odpovídajících požárnímu nebezpečí v objektech právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo tyto neudržuje v použitelném stavu, g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo okresního úřadu, h) neoznámí bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu vznik požáru v objektech, které jsou v jejím užívání, i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor. (2) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že a) nepředloží v zákonné lhůtě ke schválení posouzení požárního nebezpečí činností nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, b) znemožní přístup k nouzovým východům, únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody a k prostředkům požární ochrany, zejména nesprávným uskladněním materiálů; neudržuje nástupní plochy ve stavu použitelném pro požární zásah, c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu, d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany odborně způsobilou osobou nebo nezřídí požární hlídku, e) nezřídí nebo smluvně nezajistí zřízení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí okresního úřadu, nebo ji nevybaví potřebnou požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany nebo ji používá k činnosti, která by mohla ohrozit její akceschopnost, f) nedodrží opatření stanovená při posouzení požárního nebezpečí pro činnosti nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, g) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků, h) postupuje v rozporu s rozhodnutím, kterým byla zakázána výroba, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo bylo uloženo provedení jiných opatření u výrobků vykazujících závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, i) neposkytne na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany obce nebo okresního úřadu potřebnou věcnou pomoc, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo záchrannými pracemi, ačkoliv k tomu byla povinna, j) nedodržuje předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami, k) nemá k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti, l) neinformuje jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají. (3) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně porušila povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 a 2. (4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. (5) Uložením pokuty podle odstavců 1 až 3 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejich zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.“. 114. V § 77 odst. 2 se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“ a vypouštějí se slova „České socialistické republiky“. 115. § 78 zní: „§ 78 (1) Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo a) poruší právní předpisy nebo příkazy na jejich základě vydané o vybavení hasicími zařízeními a jinými věcnými prostředky požární ochrany, b) neumožní nebo ztíží provedení preventivní požární kontroly nebo jiných opatření na úseku požární ochrany, c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydaného podle § 88 odst. 2 písm. a), d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, e) nezajistí pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a neodstraní zjištěné závady, f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená okresním úřadem nebo obcí na základě právních předpisů o požární ochraně, g) poškodí, odstraní, zneužije nebo jinak sníží účinnost zařízení a prostředků sloužících na ochranu před požáry nebo vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany, h) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu je povinen, i) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu je povinen podle rozhodnutí okresního úřadu nebo obce, j) nedodrží právní předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody, k) poruší příkazy a zákazy o kouření a o manipulaci s otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím, l) neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo při záchranných pracích, m) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu, n) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy, o) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, p) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin, r) vypaluje plošně porosty. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) až r) pokutu do 15 000 Kč.“. 116. V § 79 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 14) nahrazuje odkazem na poznámku č. 8); dosavadní poznámka č. 14) se označuje jako poznámka č. 8) a zní: „8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 117. V § 79 odst. 2 se slova „národního výboru, který ji uložil“ nahrazují slovy „obce nebo okresního úřadu, které ji uložily“. 118. V § 80 odst. 1 písm. a) se slova „dobrovolném veřejném požárním sboru“ nahrazují slovy „jednotce sboru dobrovolných hasičů obce“. 119. V § 80 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 15) nahrazuje odkazem na poznámku č. 9); dosavadní poznámka č. 15) se označuje jako poznámka č. 9) a zní: „9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.“. 120. V § 80 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“. 121. V § 81 odst. 1 se vypouštějí slova „České socialistické republiky“. 122. V § 81 odst. 2 se slova „pracovníkovi jednotky požární ochrany“ nahrazují slovy „zaměstnanci podniku“ a slova „dobrovolného závodního požárního sboru“ nahrazují slovy „jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku“. 123. § 81 odst. 3 zní: „(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění Ministerstvo vnitra.“. 124. V § 82 se slovo „Občan“ nahrazuje slovy „Právnická nebo fyzická osoba“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“. 125. V § 83 odst. 1 se slovo „Občanovi“ nahrazuje slovy „Právnické nebo fyzické osobě“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“. 126. V § 83 odst. 2 se slova „občanovi, jehož“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě, jejíž“. 127. V § 84 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“. 128. § 84 odst. 2 zní: „(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má okresní úřad vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.“. 129. V § 85 odst. 1 se v návětí slova ", krajského národního výboru a okresního národního výboru" nahrazují slovy „a okresního úřadu“ a slova „místního národního výboru“ se nahrazují slovem „obce“. 130. V § 85 odst. 1 písm. a) se slova „Československé lidové armády, vojsk Ministerstva vnitra, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby“. 131. V § 85 odst. 1 písm. b) se na konci připojují slova „která vykonává státní správu na tomto úseku,“. 132. V § 85 odst. 2 se slova ", krajského národního výboru a okresního národního výboru" nahrazují slovy „a okresního úřadu“. 133. V § 86 a 87 se slova „Československá socialistická republika“ nahrazují slovy „Česká republika“. 134. V § 88 odst. 1 se slova „organizací a občanů“ nahrazují slovy „právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob“. 135. V § 88 odst. 2 se v úvodu věty slova „závodních požárních útvarů“ nahrazují slovy „jednotek hasičských záchranných sborů podniků“, slova „dobrovolných veřejných požárních sborů nebo dobrovolných závodních požárních sborů“ se nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků“. 136. § 88 odst. 2 písm. b) zní: „b) vyzvat fyzickou osobu, u níž je podezření, že porušila předpisy o požární ochraně, aby prokázala svoji totožnost,“. 137. V § 88 odst. 2 se za písmeno b) doplňuje nové písmeno c), které zní: „c) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.“. 138. V § 89 odst. 2 písm. a) se slova „náčelník správy Sboru požární ochrany“ nahrazují slovy „vrchní požární rada České republiky a ředitel hasičského záchranného sboru okresu“. 139. V § 89 odst. 2 písm. b) se slova „náčelník správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresní požární rada“. 140. V § 90 se odkaz na poznámku č. 16) nahrazuje odkazem na poznámku č. 10); dosavadní poznámka č. 16) se označuje jako poznámka č. 10) a zní: „10) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.“. 141. V § 91 odst. 1 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniků“. 142. V § 91 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. 143. V § 92 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniků“. 144. V § 93 odst. 1 se slovo „Pracovníkům“ nahrazuje slovy „Zaměstnancům podniků“, slova „závodních požárních útvarů“ nahrazují slovy „jednotek hasičských záchranných sborů podniků“ a slova „závodnímu požárnímu útvaru“ se nahrazují slovy „jednotce hasičského záchranného sboru podniku“. 145. V § 93 odst. 2 se slova „dobrovolných veřejných požárních sborů a dobrovolných závodních požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků“. 146. V § 93 odst. 3 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniku“. 147. § 94 včetně poznámek č. 11) a 12) zní: „§ 94 Působnost hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně (1) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona vykonává na území hlavního města Prahy hlavní město Praha.11) (2) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona na území Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město vykonávají magistráty těchto měst, není-li dále stanoveno jinak.12) (3) Působnost přednosty okresního úřadu podle tohoto zákona vykonávají v hlavním městě Praze rada zastupitelstva a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň rady těchto měst. (4) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává v hlavním městě Praze požární rada hlavního města Prahy a jeho zástupce. Požárního radu hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce požárního rady hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh požárního rady hlavního města Prahy. (5) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává ve městech Brno, Ostrava a Plzeň městský požární rada a jeho zástupce. Městského požárního radu jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce městského požárního rady jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh městského požárního rady. (6) Úkoly hasičského záchranného sboru okresu plní v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň hasičské záchranné sbory těchto měst, které zřizují jejich zastupitelstva jako příspěvkové organizace. 11) § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (úplné znění č. 403/1992 Sb.).“. Současně se vypouští dosavadní poznámka č. 17). 148. § 95 zní: „§ 95 Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení Na rozhodování podle § 32 odst. 1 písm. b) a c), § 54 odst. 7 a § 73 odst. 2 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. Současně se vypouští dosavadní poznámka č. 18). 149. § 96 zní: „§ 96 Vznikne-li pochybnost o povinnosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 6, 6a, § 13 odst. 1, § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 73 odst. 2, rozhodne o této povinnosti okresní úřad.“. 150. § 97 zní: „§ 97 Hasičský záchranný sbor okresu a jednotky požární ochrany mohou poskytovat odborné, pohotovostní a další služby nebo práce za úplatu za předpokladu, že se jedná o práce související se základní náplní jejich činností a že nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti a plnění základních úkolů. Jiné činnosti mohou vykonávat, jen pokud to umožňují zvláštní předpisy.“. 151. § 98 včetně nadpisu, § 99 a 100 se vypouštějí. Současně se vypouští dosavadní poznámka č. 19). 152. § 101 včetně nadpisu zní: „Závěrečná ustanovení § 101 Ministerstvo vnitra vydá a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 4, § 24 odst. 2, § 30, § 31 odst. 3, § 42, § 57 odst. 2, § 65 odst. 4, § 70 odst. 5, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a 7 a § 88 odst. 3 tohoto zákona, b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst. 3, § 53 odst. 2, § 54 odst. 8, § 55 odst. 4, § 56 odst. 6, § 57a odst. 3 a § 58 odst. 2 tohoto zákona, c) v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3 tohoto zákona, d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona.“. 153. Za § 101 se doplňuje nový § 101a, který zní: „§ 101a Ministerstvo hospodářství vydá v dohodě s Ministerstvem vnitra právní předpis k provedení § 6b písm. d) a § 17 odst. 1 písm. b).“. 154. § 102 se vypouští. 155. Pokud se v tomto zákoně používá slovo „organizace“, nahrazuje se slovy „právnická osoba“ vyjma ustanovení § 50 odst. 2 a § 56 odst. 5. Pokud se používá slovo „občan“, nahrazuje se slovy „fyzická osoba“ vyjma ustanovení § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 80 odst. 1 a § 91. Pokud se používají slova „vedoucí organizace“, nahrazují se slovy „statutární orgán právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba anebo její odpovědný zástupce“. Pokud se používá slovo „pracovník“, nahrazuje se slovem „zaměstnanec“. Pokud se používají slova „obecně závazný právní předpis“, nahrazují se slovy „právní předpis“. Čl. II 1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona. 2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona. 3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona. 4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst. 1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 203/1994 Sb. ČINNOSTI A OBJEKTY SE ZVÝŠENÝM POŽÁRNÍM NEBEZPEČÍM 1. Za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, při nichž se a) používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru, b) používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky, c) usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach v souvislé vrstvě nejméně 1 mm vysoké, schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit, d) vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 100 °C v množství větším než 250 litrů, e) vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny nebo hořlavé a hoření podporující plyny, f) používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs, g) požární riziko u výrobních nebo skladovacích prostorů vyjadřuje dobou trvání požáru větší než 90 minut, nebo činnosti, při nichž se požární riziko u ostatních občanských a jiných prostor vyjadřuje nahodilým požárním zatížením větším než 90 kg/m2, h) používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek tuhého, kapalného nebo plynného skupenství. 2. Za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím se považují objekty a) sloužící k bydlení a ubytování o devíti a více nadzemních podlažích nebo o celkové výšce větší než 27 m, b) v nichž se může v kterémkoliv prostoru současně vyskytovat více než 200 osob (např. divadla, obchodní domy, hotely, kina), c) u nichž je v případě požáru ztížena evakuace osob o kapacitě větší než 50 osob s omezenou schopností pohybu (např. ústavy sociální péče, nemocnice, domovy, penziony, dětské jesle, mateřské školy, základní školy).
Vyhláška České národní banky č. 206/1994 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 206/1994 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k ochraně a tvorbě životního prostředí Vyhlášeno 10. 11. 1994, datum účinnosti 30. 11. 1994, částka 63/1994 * § 1 - (1) Ke zdůraznění významu ochrany a tvorby životního prostředí se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky. Pod státním znakem je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a pod ním označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Po stranách horních polí státního znaku je umístěn letopoč * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. listopadu 1994. Aktuální znění od 30. 11. 1994 206 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 10. října 1994 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k ochraně a tvorbě životního prostředí Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke zdůraznění významu ochrany a tvorby životního prostředí se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm a v obsahu stříbra 0,5 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky. Pod státním znakem je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a pod ním označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Po stranách horních polí státního znaku je umístěn letopočet ražby mince „1994“ tak, že vlevo od prvního pole jsou číslice „1“ a „9“, vpravo od druhého pole číslice „9“ a „4“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna pod druhou číslicí „0“ v označení nominální hodnoty mince. (2) Na rubu dvousetkoruny je motiv vycházející z kresby Leonarda da Vinci znázorňující vztah proporcí lidského těla - mužská postava na pozadí zeměkoule, asymetricky umístěné mírně vpravo od středu při spodním okraji mince. Kolem vyobrazení zeměkoule je v neuzavřeném opise text „OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ“ a nad ním v polokruhu při okrajích mince symboly přírody - květ alpské protěže, čolek obecný, snítka smrku, kivi jižní a losos aljašský. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „LK“ jsou umístěny při pravém spodním okraji vyobrazení zeměkoule. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. listopadu 1994. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 9kB 10kB
Zákon č. 216/1994 Sb.	Zákon č. 216/1994 Sb. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Vyhlášeno 30. 11. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 67/1994 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - Rozhodci (§ 4 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - Rozhodčí řízení (§ 14 — § 30) * ČÁST ČTVRTÁ - Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí (§ 31 — § 35) * ČÁST SEDMÁ - ŘÍZENÍ PŘED ROZHODČÍ KOMISÍ SPOLKU (§ 40e — § 40k) * ČÁST OSMÁ - Věcná a místní příslušnost soudů (§ 41 — § 44) * ČÁST DEVÁTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU (§ 45 — § 45) * ČÁST DESÁTÁ - Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 46 — § 50) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 216 ZÁKON ze dne 1. listopadu 1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Tento zákon upravuje a) rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, b) rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku7) a c) výkon rozhodčích nálezů. Rozhodčí smlouva § 2 (1) Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelemspotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). (2) Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.1) (3) Rozhodčí smlouva se může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). (4) Není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související. (5) Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí. § 3 (1) Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. (2) Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. ČÁST DRUHÁ Rozhodci § 4 (1) Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný, pokud zvláštní předpis2) nestanoví jinak. (2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jestliže se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. § 5 (1) Nikdo není povinen přijmout funkci rozhodce. Pokud však tuto funkci přijme, je povinen vykonávat ji v souladu s tímto zákonem a dalšími předpisy. (2) Přijetí funkce rozhodce musí být písemné. (3) Rozhodce se může své funkce vzdát jen ze závažných důvodů nebo se souhlasem stran. § 6 (1) Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni. (2) Rozhodce mohou mlčenlivosti zprostit strany. Jestliže strany rozhodce mlčenlivosti nezprostí, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti z vážných důvodů předseda okresního soudu, v jehož obvodu má rozhodce trvalý pobyt. Pokud rozhodce nemá trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti předseda okresního soudu, v jehož obvodu byl vydán rozhodčí nález. Pokud nelze zjistit ani místo vydání nálezu nebo nebyl-li nález vydán v České republice, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1. Určení, jmenování a vyloučení rozhodců § 7 (1) Rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst. 4. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. (2) Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. § 8 (1) Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. (2) Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, musí bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen. § 9 (1) Jestliže strana, která má jmenovat rozhodce, tak neučiní do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na osobě předsedajícího rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedajícího rozhodce soud, pokud se strany nedohodly jinak. Návrh může soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců. (2) Nedohodly-li se strany jinak, jmenuje soud na návrh kterékoli strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný rozhodce se vzdá funkce rozhodce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat. § 10 (1) Při jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce podle § 9 soud přihlíží k předpokladům pro jeho nezávislé a nestranné rozhodování. (2) Ustanovení § 5 platí obdobně. § 11 Nestanoví-li tento zákon jiné důvody, je již určený nebo jmenovaný rozhodce vyloučen z projednávání věci, jestliže dodatečně vyjdou najevo okolnosti uvedené v § 8. § 12 (1) Již určený nebo jmenovaný rozhodce, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen se funkce rozhodce vzdát. (2) Nevzdá-li se rozhodce funkce, mohou se strany dohodnout o postupu při jeho vyloučení. Kterákoli ze stran může podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud. § 13 Stálé rozhodčí soudy (1) Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze jiným zákonem nebo jen tehdy, pokud jejich zřízení jiný zákon výslovně připouští. (2) Stálé rozhodčí soudy mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku;3) tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu. Statuty a řády mohou též určit způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. (3) Jestliže se strany dohodly na příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v odstavci 2, platným v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem. (4) Nikdo není oprávněn používat při výkonu své činnosti takové označení, které vyvolává klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud podle tohoto zákona, není-li k používání takového označení oprávněn podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. ČÁST TŘETÍ Rozhodčí řízení § 14 (1) Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odstavci 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu. (2) Není-li žaloba podávána stálému rozhodčímu soudu, podává se předsedajícímu rozhodci, je-li určen nebo jmenován; není-li předsedající rozhodce dosud určen nebo jmenován, žaloba se podává kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci. (3) Stálý rozhodčí soud i rozhodce uvedený v odstavci 2 je povinen na žalobě vyznačit den, kdy mu došla. § 15 (1) Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením. (2) Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. § 16 (1) Uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, zůstávají účinky podané žaloby zachovány, pokud strana podá znovu u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci. (2) Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu. § 17 Rozhodčí řízení se koná v místě dohodnutém stranami. Není-li místo takto určeno, koná se v místě určeném rozhodci s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran. § 18 Strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. § 19 (1) Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. (2) Není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1 nebo není určen postup podle odstavce 4, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. (3) Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. Toto řízení je vždy neveřejné. (4) Strany mohou určit postup také v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud jsou k rozhodčí smlouvě tato pravidla přiložena. Použití řádu stálého rozhodčího soudu tím není dotčeno. § 19a Adresa pro doručování Rozhodce doručí písemnost na adresu datové schránky; není-li možné písemnost doručit do datové schránky, doručí písemnost na elektronickou adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo kterou určil jako doručovací v rozhodčí smlouvě. Není-li možné doručit písemnost na adresy uvedené výše, doručí rozhodce písemnost na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě. § 20 (1) Rozhodci mohou vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy mohou provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. (2) Procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná. (3) Náklady řízení, které vznikly soudu provedením procesních úkonů podle odstavce 2, hradí soudu stálý rozhodčí soud nebo rozhodci. § 21 Jestliže některá strana až do vyhotovení rozhodčího nálezu se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k uplatnění jejího práva, učiní rozhodci k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. § 22 Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může soud na návrh kterékoli strany nařídit předběžné opatření. Rozhodnutí § 23 Rozhodčí řízení končí a) právní mocí rozhodčího nálezu, nebo b) doručením usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález; usnesení musí být podepsáno, odůvodněno a doručeno jako rozhodčí nález; je-li žaloba podaná u stálého rozhodčího soudu vzata zpět ještě před ustavením senátu nebo jmenováním rozhodce, vydává a podepisuje usnesení o zastavení řízení předseda stálého rozhodčího soudu. § 24 (1) Rozhodci působí během řízení na strany, aby se dohodly na smírném vyřešení sporu. (2) Na žádost stran lze smír uzavřít ve formě rozhodčího nálezu. § 25 (1) Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven písemně a alespoň většinou rozhodců podepsán. Výrok rozhodčího nálezu musí být určitý. (2) Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže se strany dohodly, že odůvodnění není třeba; to platí i o rozhodčím nálezu vydaném podle § 24 odst. 2. (3) Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným; mohou však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily. § 26 Chyby v psaní nebo v počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodci nebo stálý rozhodčí soud kdykoliv na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. § 27 Strany se mohou dohodnout v rozhodčí smlouvě, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán jinými rozhodci. Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, musí být žádost o přezkoumání zaslána druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádající o přezkoumání doručen rozhodčí nález. Přezkoumání rozhodčího nálezu je součástí rozhodčího řízení a platí o něm ustanovení tohoto zákona. § 28 (1) Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. (2) Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. § 29 (1) Stálé rozhodčí soudy jsou povinny po dobu 20 let od právní moci rozhodčího nálezu uschovat rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení. (2) Rozhodci jsou povinni do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat do úschovy okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán, rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení; byl-li rozhodčí nález vydán mimo území České republiky, do úschovy soudu se nepředává. (3) Strany mohou nahlížet do listin uvedených v odstavcích 1 a 2 a činit z nich výpisy a opisy. § 30 Užití občanského soudního řádu Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. ČÁST ČTVRTÁ Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí § 31 Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.4) § 32 (1) Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný. § 33 Soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. § 34 (1) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a) nebo b), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. (2) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až g), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona. § 35 (1) I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí kromě důvodů uvedených ve zvláštním předpisu5) i tehdy, jestliže a) rozhodčí nález je stižen některou vadou uvedenou v § 31 písm. a), d) nebo f), b) strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno, c) ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno. (2) Je-li podán návrh podle odstavce 1, soud provádějící výkon rozhodčího nálezu řízení o výkon rozhodnutí přeruší a uloží povinnému, aby do 30 dnů podal u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, pokračuje soud v řízení o výkon rozhodčího nálezu. (3) Je-li rozhodčí nález zrušen, mohou pak strany postupovat obdobně podle § 34. ČÁST SEDMÁ ŘÍZENÍ PŘED ROZHODČÍ KOMISÍ SPOLKU § 40e Tohoto zákona se použije i na rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy v řízení před rozhodčí komisí spolku (dále jen „komise“) podle občanského zákoníku, ledaže je v této části stanoveno jinak. Na rozhodování před komisí se nepoužijí ustanovení o stálých rozhodčích soudech. § 40f (1) Řízení před komisí je zahájeno dnem, kdy je žaloba doručena na adresu uvedenou ve stanovách spolku. Není-li taková adresa ve stanovách uvedena, doručuje se žaloba komisi na adresu sídla spolku. (2) Strany mají v řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený, nebo písemně uzavřená dohoda stran mohou odchylně od tohoto zákona upravit postup, kterým má komise vést řízení. § 40g (1) Komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů, nejméně však 3. (2) Klesne-li počet členů komise, kteří jsou způsobilí věc rozhodnout pod minimální počet členů vyžadovaný pro rozhodování tímto zákonem nebo stanovami, komise řízení zastaví; to nebrání soudu, aby věc rozhodl. Ustanovení § 9 a 10 se nepoužijí. (3) Člení-li se komise v souladu se stanovami na senáty a rozhoduje-li senát komise, platí odstavce 1 a 2 obdobně pro tento senát. § 40h Pokud komise ve lhůtě 3 měsíců nerozhodne ve věci samé, může strana uplatnit své právo u soudu. Stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený nebo písemně uzavřená dohoda stran mohou lhůtu podle věty první prodloužit, avšak ne déle, než na 9 měsíců. § 40i Člen komise, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen vyloučit se z projednávání věci. Nevyloučí-li se člen komise, rozhodne o návrhu strany na jeho vyloučení komise. § 40j (1) Soud na návrh strany zruší rozhodčí nález vydaný komisí i v případě, že komise rozhodovala spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Ustanovení § 242 občanského zákoníku tím není dotčeno. (2) I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, kromě důvodů uvedených ve zvláštním předpisu i v případě, že jsou dány důvody pro jeho zrušení podle § 31 písm. a) až f) nebo pokud jsou dány důvody pro jeho zrušení podle odstavce 1 a rozhodčí nález neobsahuje poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu. Ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a d) a § 35 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. § 40k Na řízení před komisí se použijí i ustanovení § 25 odst. 2 věty druhé a § 32 odst. 3, jestliže návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá člen spolku. ČÁST OSMÁ Věcná a místní příslušnost soudů § 41 K řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy a k řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle části čtvrté tohoto zákona je v prvním stupni příslušný krajský soud. K ostatním řízením podle tohoto zákona je v prvním stupni příslušný soud, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu,6) kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. § 42 (1) K úkonům podle § 20 odst. 2 je dána věcná a místní příslušnost okresního soudu, v jehož obvodu má být požadovaný úkon proveden. (2) Má-li být úkon požadovaný podle odstavce 1 proveden v cizině, je dána věcná a místní příslušnost okresního soudu, v jehož obvodu je místo, kde se rozhodčí řízení koná. § 43 K řízení podle tohoto zákona je místně příslušný soud, v jehož obvodu se koná nebo konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je místně příslušný soud, který by byl místně příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Mimo to k řízení podle § 9 a § 12 odst. 2 je dána místní příslušnost soudu podle sídla nebo bydliště navrhovatele anebo odpůrce, jestliže nelze v tuzemsku zjistit místní příslušnost soudu. § 44 Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení před soudem podle tohoto zákona obdobně ustanovení občanského soudního řádu. ČÁST DEVÁTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU § 45 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. c) bod kk) včetně poznámky č. 23) se vypouští. 2. V § 36b odst. 1 se vypouští písmeno f). 3. V § 88 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců. 4. V § 120 odst. 2 se za slova „o osvojení“ vkládají slova „v řízení o jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce“. ČÁST DESÁTÁ Ustanovení přechodná a závěrečná § 46 Spory o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy, v nichž bylo zahájeno řízení a nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, projednají a dokončí soudy příslušné k řízení do dne účinnosti tohoto zákona. § 47 Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. § 48 Ustanovení tohoto zákona se použijí na případy, kdy rozhodčí smlouva byla uzavřena po nabytí účinnosti tohoto zákona. V ostatních případech se postupuje podle dosavadních předpisů. § 49 Zrušují se: 1. Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů. 2. § 30 odst. 2, 4, 5 a 6 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. 3. § 28 odst. 2, 4, 5, 6, 7 a 8 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. § 50 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 99 občanského soudního řádu. 2) Například § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku. 4) § 228 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu. 5) § 268 občanského soudního řádu. 6) § 9 občanského soudního řádu. § 3 zákona ČNR č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky. 7) § 265 občanského zákoníku.
Zákon č. 217/1994 Sb.	Zákon č. 217/1994 Sb. Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce Vyhlášeno 30. 11. 1994, datum účinnosti 1. 12. 1994, částka 67/1994 * § 1 - Postižení občané nebo jejich vdovy, vdovci a sirotci za podmínek stanovených tímto zákonem mají právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle tohoto zákona, pokud jsou v době vzniku nároku občany České republiky. * § 2 - Postiženým občanem je pro účely tohoto zákona občan, který je československým politickým vězněm podle zvláštního zákona.1) * § 3 - (1) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká: * § 4 - (1) Osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 2300 Kč za každý i jen započatý měsíc věznění nebo internace. * § 5 - (1) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou peněžní částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, a v případech, kdy postižený občan je nebo byl poživatelem důchodu nebo osoba uvedená v § 3 je nebo byla poživatelem pozůstalos * § 6 - (1) Řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „řízení“) se zahájí pouze na návrh osoby uvedené v § 3. Řízení zahájené na návrh osoby uvedené v § 3 písm. d) se do doby skončení lhůty podle § 5 odst. 2 přerušuje. * § 7 - Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků. * § 9 - Tímto zákonem nejsou dotčeny nároky oprávněných osob z přijatých mezinárodně právních závazků. Aktuální znění od 1. 1. 2014 (458/2011 Sb.) 217 ZÁKON ze dne 2. listopadu 1994 o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce S vědomím neodčiněného historického bezpráví způsobeného obětem nacistické perzekuce, nutnosti řešit tento problém především s ohledem na věk osob, postižených nacistickou perzekucí, skutečnosti, že tento zákon nemá vliv na uplatňování nároků občanů České republiky ve smyslu platných mezinárodně právních závazků, ale také ve smyslu morálně politickém, nemožnosti zmírnit cestou tohoto zákona veškeré utrpení, které občanům České republiky způsobila nacistická perzekuce, se Parlament usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Postižení občané nebo jejich vdovy, vdovci a sirotci za podmínek stanovených tímto zákonem mají právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle tohoto zákona, pokud jsou v době vzniku nároku občany České republiky. § 2 Postiženým občanem je pro účely tohoto zákona občan, který je československým politickým vězněm podle zvláštního zákona.1) § 3 (1) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká: a) postiženým občanům, kterým nebylo poskytnuto odškodnění za jejich postižení jiným státem, b) vdovám a vdovcům po postižených občanech, jejichž manželství s postiženým občanem existovalo v době jeho postižení, c) vdovám a vdovcům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, d) stejným dílem sirotkům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, kteří ke dni jejich úmrtí nedosáhli věku 18 let. (2) Včas uplatněný nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí osoby uvedené v odstavci 1 na její dědice. § 4 (1) Osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 2300 Kč za každý i jen započatý měsíc věznění nebo internace. (2) Byl-li postižený občan vězněn nebo internován opakovaně, kalendářní dny věznění nebo internace se sčítají; měsícem věznění nebo internace se rozumí 30 kalendářních dnů. (3) Osoby uvedené v § 3 písm. c) mají dále nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 100 000 Kč. (4) Osoby uvedené v § 3 písm. d) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 100 000 Kč. Neuplatní-li některá z těchto osob svůj nárok na poskytnutí podílu z jednorázové peněžní částky ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nabývají tento podíl rovným dílem ostatní osoby, které nárok na poskytnutí podílu z jednorázové peněžní částky ve lhůtě stanovené tímto zákonem uplatnily. (5) Úhrada bude provedena ze státních finančních aktiv. § 5 (1) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou peněžní částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, a v případech, kdy postižený občan je nebo byl poživatelem důchodu nebo osoba uvedená v § 3 je nebo byla poživatelem pozůstalostního důchodu z důchodového zabezpečení, který vyplácí orgán sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,2) tento orgán. (2) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky uplatní osoba uvedená v § 3 u orgánu příslušného k rozhodnutí podle odstavce 1 do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona písemným návrhem, jinak právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky zaniká. (3) Osoby uvedené v § 3 předloží ověřený opis dokladu vydaného podle zákona č. 255/1946 Sb., který se týká postiženého občana, případně další doklady osvědčující nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, jestliže je k tomu orgán příslušný k rozhodnutí podle odstavce 1 vyzve. § 6 (1) Řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „řízení“) se zahájí pouze na návrh osoby uvedené v § 3. Řízení zahájené na návrh osoby uvedené v § 3 písm. d) se do doby skončení lhůty podle § 5 odst. 2 přerušuje. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na řízení správní řád.3) (3) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 5 odst. 1 lze podat opravný prostředek k vrchnímu soudu.4) § 7 Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků. § 9 Tímto zákonem nejsou dotčeny nároky oprávněných osob z přijatých mezinárodně právních závazků. § 10 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. 2) § 9 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 4) § 250l a násl. občanského soudního řádu.
Zákon č. 218/1994 Sb.	Zákon č. 218/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 1994, datum účinnosti 30. 11. 1994, částka 67/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona * Čl. II Aktuální znění od 30. 11. 1994 218 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 15 odst. 2 se za písmeno j) doplňuje nové písmeno k), které zní: „k) k převodu 3,0 mld. Kč do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky na rok 1995, které budou v letech 1995 a 1996 použity na financování investičních akcí Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.“. 2. V § 15 odst. 3 se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „písm. a) až j)“. 3. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zmocňuje, aby po projednání s Ministerstvem financí vydalo obecně závazný právní předpis, kterým se stanoví pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků na investiční dotace v rámci Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení podle § 15 odst. 2 písm. k) tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 223/1994 Sb.	Zákon č. 223/1994 Sb. Zákon o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. Vyhlášeno 6. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 68/1994 * ČÁST PRVNÍ - Sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a o některých opatřeních s tím souvisejících (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - Zrušovací a závěrečná ustanovení (§ 6 — § 7) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 223 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1994 o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a o některých opatřeních s tím souvisejících § 1 (1) Československá obchodní a průmyslová komora1) se slučuje s Hospodářskou komorou České republiky.2) Československá obchodní a průmyslová komora zaniká dnem účinnosti tohoto zákona. (2) Tímto dnem vstupuje Hospodářská komora České republiky do veškerých majetkových a jiných práv, jakož i povinností Československé obchodní a průmyslové komory jako její právní nástupce. § 2 Členové Československé obchodní a průmyslové komory se dnem účinnosti tohoto zákona stávají členy Hospodářské komory České republiky. § 3 (1) Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře se dnem účinnosti tohoto zákona stává stálým rozhodčím soudem působícím při Hospodářské komoře České republiky a jeho označení se mění na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Předsednictvo dosavadního Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory je Předsednictvem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Statut a Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory3) je Statutem a Řádem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. (2) Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je rozhodčím soudem ve smyslu Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědecko-technické spolupráce v rozhodčím řízení.4) (3) Rozhodčí smlouvy (doložky) odkazující na pravomoc a příslušnost Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory nebo Rozhodčího soudu působícího při Československé obchodní a průmyslové komoře se považují nadále za rozhodčí smlouvy (doložky) uzavřené ve prospěch Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. ČÁST DRUHÁ Změna zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. § 4 Zákon České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se na konci věty připojují tato slova: „šíří znalosti o ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se obchodních vztahů se zahraničím a v souvislosti s tím vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace,“. 2. V § 4 odst. 1 písm. g) se čárka na konci nahrazuje středníkem a za středník se připojují tato slova: „tato osvědčení mají povahu veřejných listin,“. 3. § 19 včetně poznámky č. 5) zní: „§ 19 (1) Při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. (2) V čele stálého rozhodčího soudu (dále jen „rozhodčí soud“) je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let. Předseda rozhodčího soudu má právo účastnit se jednání představenstev obou komor. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu. (3) Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory podle zvláštního zákona.5) (4) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu. 5) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“. ČÁST TŘETÍ Zrušovací a závěrečná ustanovení § 6 Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. 3) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 14/1988 Sb., kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 115/1974 Sb., o Úmluvě o řešení občanskoprávních sporů, vznikajících ze vztahů hospodářské a vědecko-technické spolupráce v rozhodčím řízení.
Zákon č. 224/1994 Sb.	Zákon č. 224/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 177/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. Vyhlášeno 6. 12. 1994, datum účinnosti 6. 12. 1994, částka 68/1994 * Čl. I - Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., se mění a doplňuje ta * Čl. IV - Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se doplňuje takto: * Čl. V - Ustanovení § 14a podle čl. I bodu 4 tohoto zákona platí přiměřeně i na zaměstnanecké akcie, které byly vydány na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky ke dni účinnosti tohoto zákona, nebo na zaměstnanecké akci * Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 2008 (296/2007 Sb.) 224 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „organizace“ doplňují slova „nebo majetku státu v užívání organizací, jejichž zřizovatelem jsou obce“. 2. V § 10 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti Fondu na podnikání této společnosti na jinou osobu.“. 3. V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které včetně poznámek č. 5b) a 5c) znějí: „(2) Veřejnou dražbu organizuje Fond, který také jmenuje licitátora. (3) Podmínky veřejné dražby musí Fond veřejně vyhlásit formou dražebního řádu zároveň s vyvěšením karty provozní jednotky5b) nejméně 30 dnů před termínem dražby. (4) Fond může k organizačnímu zabezpečení a realizaci veřejných dražeb použít osoby, které k tomu mají oprávnění podle zvláštního předpisu.5c) 5b) § 4 odst. 3 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5c) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5. 4. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně poznámky č. 5d) zní: „§ 14a (1) Vydá-li akciová společnost podle rozhodnutí o privatizaci a stanov zaměstnanecké akcie, které byly při vzniku společnosti zcela splaceny, je jejich prvním nabyvatelem5d) Fond nebo Pozemkový fond České republiky, který akciovou společnost založil, a to po dobu nejdéle 120 dní ode dne jejich vydání. (2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je Fond nebo Pozemkový fond České republiky povinen tyto akcie úplatně převést na akciovou společnost. Nedojde-li v této lhůtě k převodu všech akcií, musí být nepřevedené zaměstnanecké akcie změněny na akcie na jméno nebo na majitele, a to nejpozději do šesti měsíců, počínaje prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. (3) U zaměstnaneckých akcií vydaných podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. 5d) § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 15 odst. 3 se na konci připojují tyto věty: „Věřitel nabyvatele privatizovaného majetku se může domáhat splnění závazků vzniklých před 13. srpnem 1993, které na nabyvatele přešly v rámci privatizace, na Fondu až po vyčerpání všech právních prostředků vůči nabyvateli privatizovaného majetku, včetně výkonu rozhodnutí a konkurzu. Za závazky vzniklé po uvedeném dni Fond neručí.“. 6. § 45 se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Podniky nemohou zřizovat zástavní právo k majetku, na který byl předložen privatizační projekt.“. 7. V § 47b odst. 1 se v první větě vypouštějí slova „provedené příslušnými orgány republik“. 8. V § 47b odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nestanoví-li tento zákon jinak.“. 9. § 47b se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Dražbu podle odstavce 1 organizuje likvidátor, který také jmenuje licitátora. (4) Podmínky veřejné dražby musí likvidátor veřejně vyhlásit formou dražebního řádu zároveň s vyvěšením karty provozní jednotky5b) nejméně 30 dnů před termínem dražby.“. 10. Za § 47b se vkládá nový § 47c, který zní: „§ 47c O vstupu podniku hospodařícího s majetkem, na který byl předložen privatizační projekt, do likvidace může zakladatel rozhodnout pouze se souhlasem ministerstva.“. Čl. IV Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se doplňuje takto: § 3 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 1b) zní: „(5) Hospodařením se státním majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí i hospodaření s majetkem, který přešel na Fond národního majetku podle zvláštních předpisů.1b) 1b) § 11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. § 5 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. V Ustanovení § 14a podle čl. I bodu 4 tohoto zákona platí přiměřeně i na zaměstnanecké akcie, které byly vydány na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky ke dni účinnosti tohoto zákona, nebo na zaměstnanecké akcie, které na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky mají být vydány podle zakladatelské listiny, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona zapsány v obchodním rejstříku, s tím, že lhůta uvedená v § 14a odst. 1 počíná běžet dnem účinnosti tohoto zákona. Pokud však byly zaměstnanecké akcie vydány na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky více než 120 dní před účinností tohoto zákona, zkracuje se tato lhůta na 60 dní. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 234/1994 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 234/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb. a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. Vyhlášeno 15. 12. 1994, datum účinnosti 15. 12. 1994, částka 71/1994 * Čl. I - Příloha 1 vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb. uveřejněná na základě její novelizace provedené vyhláškou č. 505/1992 Sb. jako samostatná příloha Sbírky zákonů1) a doplněná novelizací provedenou vyhláškou Ministerstva průmys * Čl. II - Příloha 1a vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb. uveřejněná na základě její novelizace provedené vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. jako samostatná příloha Sbírky zákonů s názvem "Dodatek seznamu zboží * Čl. III Aktuální znění od 15. 12. 1994 234 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 17. listopadu 1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb. a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 37 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole: Čl. I Příloha 1 vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb. uveřejněná na základě její novelizace provedené vyhláškou č. 505/1992 Sb. jako samostatná příloha Sbírky zákonů1) a doplněná novelizací provedenou vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. se mění dodatkem, který bude uveřejněn jako samostatná příloha Sbírky zákonů. Čl. II Příloha 1a vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb. uveřejněná na základě její novelizace provedené vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. jako samostatná příloha Sbírky zákonů s názvem "Dodatek seznamu zboží a technologií, které podléhají kontrolnímu režimu"2) se mění dodatkem, který bude uveřejněn jako samostatná příloha Sbírky zákonů. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Dlouhý CSc. v. r. 1) Příloha 1 byla uveřejněna jako samostatná příloha Sbírky zákonů ve formě zvláštní publikace SEVT, a.s., Praha pod názvem „Seznam zboží a technologií, které podléhají kontrolnímu režimu“. 2) Příloha 1a byla uveřejněna jako samostatná příloha Sbírky zákonů ve formě zvláštní publikace SEVT, a.s., Praha pod názvem „Dodatek seznamu zboží a technologií, které podléhají kontrolnímu režimu“.
Zákon č. 241/1994 Sb.	Zákon č. 241/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a * Čl. V - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se mění a doplňuje tak * Čl. VI - Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 * Čl. VII - Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se * Čl. VIII - (1) Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. * Čl. X - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění * Čl. XI Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 241 ZÁKON ze dne 7. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodech 1 až 3 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“. 2. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“. 3. § 5 odst. 1 písm. a) včetně poznámek č. 3), 4), 5) a 6) zní: „a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: 1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,3) 2. náhrady škody,4) 3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,5) 4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,6) 3) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 4) § 187 až 206 zákoníku práce. 5) Zákon č. 527/1990 Sb. 6) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.“. 4. § 5 odst. 1 písm. c) včetně poznámek č. 13), 14), 15), 40) a 41) zní: „c) osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti13) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.14) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech15) a u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.15) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,40) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu41) z této činnosti. 13) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 40) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 41) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek č. 7), 8), 9) a 10) zní: „(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby7) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance, b) odměny za pracovní pohotovost,8) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, s výjimkou věrnostního přídavku horníků9) a náborových příspěvků doosídlencům;10) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. 7) § 125 zákoníku práce. 8) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 9) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 6. V § 5 odst. 3 se za větu druhou vkládá tato věta: „U poživatele starobního nebo invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění.“. 7. V § 5 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a na konci se připojuje tato věta včetně poznámky č. 42): „Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro určení vyměřovacího základu v případě, kdy v kalendářním roce vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení podle § 145b odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení,42) s tím, že se přihlíží jen k té části příjmu uvedeného v předchozí větě, která odpovídá kalendářním měsícům, v nichž taková osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. 42) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“. 8. § 6 odst. 2 věta druhá a třetí se vypouštějí. 9. V § 10 větě první se slova „České správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušné okresní správy sociálního zabezpečení17)“. 10. V § 14 odst. 2 část věty třetí za středníkem zní: „vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.“. 11. V § 14 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Příjmy a výdaje podle předchozí věty se posuzují podle § 5 odst. 1 písm. c). Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro stanovení výše měsíčního vyměřovacího základu spolupracující osoby s tím, že tuto výši určuje osoba samostatně výdělečně činná, a to jen s přihlédnutím k podílu spolupracující osoby na společných příjmech [§ 5 odst. 1 písm. d)] dosaženém spoluprací s touto osobou samostatně výdělečně činnou; jestliže však spolupracující osoba byla v předcházejícím kalendářním roce též osobou samostatně výdělečně činnou, nepřihlíží se při určení jejího měsíčního vyměřovacího základu k příjmům ze samostatné výdělečné činnosti, které dosáhla jako osoba samostatně výdělečně činná, ani k výdajům, které vynaložila na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů.“. 12. V § 14 odst. 6 se vypouštějí slova „s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2“. 13. V § 14 odst. 7 větě první se za slova „celý kalendářní měsíc“ vkládají slova „, popřípadě po část kalendářního měsíce, po kterou byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení, netrvala-li tato účast po celý kalendářní měsíc,“. 14. V § 15 odst. 1 se ve větě první slova „a odst. 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a věta poslední se vypouští. 15. § 15 odst. 2 zní: „(2) Změní-li se dodatečně údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení [§ 5 odst. 1 písm. c) a d)], je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení19) nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu se používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1 věty první. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, výši dlužného pojistného na důchodové zabezpečení nebo výši přeplatku na tomto pojistném a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1 věty první, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 věty první určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. Dlužné pojistné na důchodové zabezpečení je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla jeho výše oznámena. Pro vrácení přeplatku vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného ve větě třetí platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a pojistného na nemocenské pojištění, které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné oznámena, pokud takové zálohy (pojistné) nebyly před tímto dnem již zaplaceny.“. 16. § 15 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 43) zní: „(5) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její spolupracující osoba, dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a 4, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,43) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami. 43) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.“. 17. V § 17 odst. 2 větě druhé se za slova „kalendářního čtvrtletí“ vkládají slova „,v němž tato lhůta uplynula“. 18. V § 20 odst. 1 větě druhé se číslo „0,3“ nahrazuje číslem „0,1“. 19. V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 7, které včetně poznámek č. 44), 45), 46) a 47) znějí: „(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, je a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném na důchodové zabezpečení, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném na důchodové zabezpečení, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě. (3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona45) anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila placení dluhu ve splátkách. (4) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná není účastna důchodového zabezpečení a nevykonává samostatně výdělečnou činnost. (5) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,46) nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. (6) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění nebo na rodičovském příspěvku, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě. (7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. 44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. 45) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. 46) § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku. 47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 590/1992 Sb.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 8. 20. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu a poznámek č. 48) a 49) zní: „§ 20a Povolení splátek pojistného a penále (1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení48) placení pojistného a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). (2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení49) placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). (3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, které byl tento plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce, než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn pojistného a úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle předchozí věty se zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994. (4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce, a to tak, aby a) nepřesahuje-li dluh čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do jednoho roku ode dne splatnosti první splátky dluhu, b) činí-li dluh více než čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, ale nepřesahuje osminásobek této částky, byl dluh zaplacen do dvou let ode dne splatnosti první splátky dluhu, c) přesahuje-li dluh osminásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do tří let ode dne splatnosti první splátky dluhu; výše každé splátky dluhu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.44) (6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu. (7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných. (8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy taková situace nastala. (9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího dluhu na pojistném a penále ve splátkách. (10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. 48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. 49) § 7 písm. b) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.“. 21. V § 22a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavce 1; to platí i naopak.“. 22. V § 24 se na konci připojuje tato věta: „Tito poplatníci však mohou používat místo těchto tiskopisů produktů výpočetní techniky, pokud jsou co do údajů, formy a formátu shodné s těmito tiskopisy.“. 23. V § 25 odst. 3 se slova „jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné39) a“ nahrazují slovy „je nezapočitatelným příjmem též“ a poznámka pod čarou č. 39) se vypouští. 24. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky č. 50) zní: „§ 27a (1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká. (2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;50) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě. (3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo. (4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen. (5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění. (6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3. (7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit. (8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá). (9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu. 50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 29 se vypouštějí slova „malá organizace“ a „pojistné nebo“. Čl. V Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 2 se slova „soudního a“ nahrazují slovy „soudního ve věcech důchodového zabezpečení, pro účely“ a za slova „odst. 4“ se vkládají tato slova včetně poznámky č. 46): "a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno o odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů podle zvláštních předpisů46) 46) § 4 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě. § 4 nařízení vlády ČR č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb.“. 2. § 5 se doplňuje písmenem g), které zní: „g) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona.“. 3. § 6 odst. 4 písm. d) se vypouští. 4. V § 6 odst. 4 písm. f) se vypouštějí slova „a nemocenské“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 5. V § 6 odst. 4 písm. ch) se slova „evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a občany pracovně činné“ nahrazují slovy „evidenci pro účely důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a občanů pracovně činných“. 6. § 6 odst. 4 písm. n) zní: „n) dávají souhlas k uznání pracovní neschopnosti za delší období než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,“. 7. V § 6 odst. 4 se v písmenu o) bodu 1 na konci připojují slova „a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. 8. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Místní příslušnost Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) a sídlem organizace pro účely důchodového zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u), b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), e), f), písm. g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v), c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového zabezpečení, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, d) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), o) a u), e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně, f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.“. 9. V § 8 odst. 7 se na konci připojuje tato věta: „V případě, že zdravotní stav občana vzledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.“. 10. § 9 odst. 2 písm. a) zní: „a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,“. 11. V § 9 odst. 2 písm. b) bodu 4 se slova „příslušníka ozbrojených sil“ nahrazují slovy „po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a)“. 12. § 9 odst. 4 zní: „(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.“. 13. V § 11 větě první se na konci připojují slova ", a to do 30 dnů od vyžádání" a věta druhá se vypouští. 14. § 11a se vypouští. 15. V § 12 se v písmenu c) za slova „zdravotním stavem“ vkládají slova „a žadatele o tuto dávku“ a v písmenu d) se za slovo „schopností“ vkládají slova „a občana, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti“. 16. § 12 se doplňuje písmenem e), které zní: „e) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem neomluvila. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro malou organizaci.“. 17. § 14 včetně poznámek č. 45), 48), 49) a 50) zní: „§ 14 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. (3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, b) správcům daně z příjmu seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti, c) zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací, d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, spolupracujících osob a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině,50) e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly, g) Českému statistickému úřadu údaje pro vedení statistických registrů, nejde-li o údaje tajné. (4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového zabezpečení a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí a údaj o rodném čísle této jiné osoby. 45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu. 48) § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.“. 18. V § 22 písm. a) se na konci připojují tato slova: „a druh činnosti zakládající jeho účast na nemocenském pojištění“. 19. V § 22 se v písmenu b) slovo „výdělku“ nahrazuje slovem „příjmu“ a v písmenu e) se na konci připojují slova „popřípadě jejich části“. 20. V § 35 větě druhé se za slova „za středníkem,“ vkládají slova „§ 13 odst. 2 části věty za středníkem“. 21. V § 36 písm. c) se za slovo „společníků“ vkládají slova „a jednatelů“. 22. V § 36 písm. e) se vypouští věta druhá. 23. V § 36 se za písmeno o) vkládají nová písmena p) až s), která znějí: „p) u příslušníků ozbrojených sil útvary, v nichž tito příslušníci konají službu, q) u soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, r) u členů vlády ministerstvo nebo jiný úřad, jehož řízením je člen vlády pověřen, s) u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad.“. 24. V § 37 odst. 1 písm. e) se slovo „zabezpečení“ nahrazuje slovem „pojištění“. 25. § 37 odst. 6 zní: „(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu) a o osobu pracující v cizině, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující v cizině povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém zabezpečení a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena.“. 26. V § 39 odst. 1 a § 54 odst. 5 se vypouštějí slova „a sborů“. 27. § 39 odst. 3 zní: „(3) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list a) spolu se žádostí o vdovský nebo sirotčí důchod, b) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené, c) do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).“. 28. § 39 odst. 7 se vypouští. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 29. § 40 odst. 3 zní: „(3) Česká správa sociálního zabezpečení zasílá občanovi výpis do tří měsíců po obdržení žádosti podle odstavce 2. Občan výpis předkládá při podání žádosti o důchod.“. 30. V § 41 se v odstavci 1 vypouští věta druhá a v odstavci 2 se za slova „vdovského důchodu“ vkládají slova „, která nedosáhla věku 65 let nebo není poživatelkou starobního důchodu,“ a na konci se připojuje tato věta: „Jde-li o poživatele vdoveckého důchodu, hlášení se nepodává.“. 31. § 42 se vypouští. 32. V § 45 se za slova „dobu služby“ vkládají slova „a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ a vypouští se část věty za středníkem. 33. V § 51 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) Občan je povinen sdělit organizaci plnící úkoly při provádění jeho důchodového zabezpečení na její výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto zabezpečení.“. 34. V § 53 odst. 2 se za slova „jakož i“ vkládají slova „žadatel o tuto dávku a“ a za slovo „schopností“ se vkládají slova „, popřípadě občan, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti“. 35. V § 54 odst. 1 větě první se za slova „stanovených v“ vkládají slova „§ 12 písm. e), v“. 36. V § 54 se v odstavci 2 slova „v § 11 části věty první za středníkem“ nahrazují slovy „v § 11 části věty za středníkem, § 12 písm. e)“ a v odstavci 3 se vypouštějí slova „a v § 47 odst. 1“. 37. V § 54 se v odstavci 5 slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „dvou let“ a v odstavci 6 se vypouštějí slova „a penále“. 38. V § 62 odst. 1 se slova „způsobem stanoveným v předpisech Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „na předepsaném tiskopisu příslušným lékařem nebo příslušným orgánem hygienické služby“. 39. § 62 odst. 3 a 4 se vypouští. 40. V § 78 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (§ 8a odst. 4).“. 41. V § 82 odst. 1 se za slova „správy sociálního zabezpečení“ vkládají slova „, u nichž se žádost o dávku podává,“. 42. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní: „§ 83a Přerušení řízení Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového zabezpečení podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.“. 43. V § 104a se za slova „o penále,“ vkládají slova včetně poznámky č. 51) "o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) 51) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.“. 44. V § 104c odst. 1 se za slova „rozhodování o“ vkládají slova „placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,“. 45. V § 104f odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.“. 46. Za § 104h se vkládá nový § 104ch, který včetně nadpisu zní: „§ 104ch Prominutí penále (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta. (3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn. (4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11)“. 47. V § 110 odst. 1 větě druhé se za slova „zabezpečení u“ vkládají slova „orgánu sociálního zabezpečení“. 48. V § 116 odst. 3 se za slovo „pozadu“ vkládá slovo „nejvýše“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně.“. 49. Za § 118 se vkládá nový § 119, který včetně nadpisu zní: „§ 119 Určení místní příslušnosti v některých případech (1) V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání. (2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.“. 50. Za § 120 se vkládají nové § 120a a 120b, které znějí: „§ 120a Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo poštovní přepravě. § 120b Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným.“. 51. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní: „§ 122a (1) Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost. (2) Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo. Pro řízení o pokutě platí obecné předpisy o správním řízení.“. 52. Ve všech ustanoveních zákona se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“. Čl. VI Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 6 odst. 2 písm. d) se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“. Čl. VII Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění takto: § 3 odst. 1 včetně poznámek č. 2) až 8) a 8a) zní: „(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných jí zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,2) b) náhrady škody,3) c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,4) d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance, b) odměny za pracovní pohotovost,7) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy s výjimkou věrnostního přídavku horníků8) a náborových příspěvků doosídlencům;8a) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Příjmy podle předchozích vět se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují, i když mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění. 2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 3) § 187 až 206 zákoníku práce. 4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. 5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 6) § 125 zákoníku práce. 7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 8a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“. Čl. VIII (1) Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. (2) Žádost o povolení placení pojistného a penále ve splátkách (čl. I bod 20), kterou příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela před 1. dubnem 1995, se považuje za obdrženou dne 1. dubna 1995. Čl. X Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 242/1994 Sb.	Zákon č. 242/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Dodatečné daňové přiznání na rok 1994 lze podat nejpozději do 31. ledna 1995 i na nižší daňovou povinnost, než je poslední známá daňová povinnost. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 315/1993 Sb. a tímto zákon * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1995 242 ZÁKON ze dne 7. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 2 se za slova „Pozemkovým fondem České republiky“ vkládají slova „nebo Správou státních hmotných rezerv“. 2. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „ve vlastnictví státu a obce“ vypouštějí. 3. V § 4 odst. 1 písm. n) se slova „v rámci pozemkových úprav“ vypouštějí. 4. V § 5 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Základem daně u pozemků hospodářských lesů může být i součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč za 1 m2.“. 5. V § 8 odst. 1 se za slova „Pozemkového fondu České republiky“ vkládají slova „nebo Správy státních hmotných rezerv“. 6. V § 11 odst. 5 se na konci věty vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.“. 7. V § 11 odst. 6 větě druhé se text „§ 11 odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e)“. 8. § 13a odst. 1, 2 a 3 znějí: „(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně včetně změny v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat rovnocenně buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. Dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li pouze ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím způsobem uvedeným v § 5 odst. 1 tohoto zákona nebo ke změně koeficientu stanoveného obcí podle § 6 odst. 4 písm. b) nebo podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 tohoto zákona, poplatník není povinen podat správci daně daňové přiznání, dílčí daňové přiznání, ani mu sdělit tyto změny. Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích a do 31. ledna běžného zdaňovacího období nebylo podáno daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daňové povinnosti případně upravené změnou průměrné ceny nebo koeficientu. (2) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce. (3) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 13b se vypouštějí dosavadní odstavce 2 a 3 a za dosavadní odstavec 1 se doplňuje nový odstavec 2, který zní: „(2) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu.18) V územním obvodu jednoho správce daně se daňový nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí.“. 10. V § 15 odst. 1 písm. b) se věta „V roce 1993 je první splátka splatná 31. května 1993.“ vypouští. 11. V § 15 odst. 2 větě prvé se za slovem „období“ čárka nahrazuje tečkou a slova „v roce 1993 do 31. května 1993.“ se vypouštějí. 12. V § 15 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, ale daň se nevyměří ani neplatí.“. 13. V § 16a se na konci první věty vypouští tečka a připojují se tato slova: „a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná.“. 14. V § 19a se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. Čl. II Dodatečné daňové přiznání na rok 1994 lze podat nejpozději do 31. ledna 1995 i na nižší daňovou povinnost, než je poslední známá daňová povinnost. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 315/1993 Sb. a tímto zákonem. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 243/1994 Sb.	Zákon č. 243/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Pro daňové povinnosti za roky 1993 a 1994 se použijí dosavadní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1995. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1995 243 ZÁKON ze dne 7. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 včetně poznámek č. 1) a 1a) zní: „(1) Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“), kterým je přidělena státní poznávací značka v České republice nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo u poplatníka určena k podnikání1) nebo jiné samostatné výdělečné činnosti1) (dále jen „podnikání“) nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních předpisů1a) nebo obdobných daní v zahraničí. 1) § 2 a 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 odst. 1 písm. f) se za slovo „plynárenských“ vkládají slova „a elektrorozvodných“. 3. § 3 odst. 1 písm. h) včetně poznámky č. 3d) zní: „h) vozidla speciální samosběrová (zametací), speciální jednoúčelová vozidla - značkovače silnic a vozidla správců komunikací3d) nebo osob pověřených správcem komunikací, která jsou používána výlučně k zabezpečení sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunikací,3d) s výjimkou osobních automobilů, 3d) § 3d a 9 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 27/1984 Sb.“. 4. V § 3 odst. 1 písm. j) se na konci připojují slova „vozidla splňující zpřísněné limity stanovené zvláštními předpisy4d) se osvobozují do 31. prosince 1996,“. Poznámka č. 4d) zní: „4d) OSN 49-02 B (direktiva ES 91/542 B) a direktiva ES 94/12.“. 5. V § 3 odst. 1 písm. k) se slova „31. prosince 1995“ nahrazují slovy „31. prosince 1996“. 6. V § 3 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na osvobození vozidel splňujících zpřísněné limity stanovené zvláštními předpisy4d) prokáže poplatník údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla nebo jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem).“. 7. V § 4 odst. 2 se slovo „vždy“ nahrazuje slovem „rovněž“. 8. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slova „osobního automobilu“ vkládají slova „nebo jeho přípojného vozidla“. 9. V § 5 písm. a) se na konci připojují slova „s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,“. 10. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) U speciálních vozidel používaných pro polní práce v zemědělské výrobě se sazba daně podle odstavce 2 snižuje o 25 %.“. 11. § 10 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. (2) Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období. V případech podle § 4 odst. 2 písm. a) se záloha vypočte obdobně podle předchozí věty anebo ve výši podle § 6 odst. 4, přitom postup při placení záloh nelze u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy. U zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad. Zálohy na daň se neplatí, jde-li o vozidla uvedená v § 3 odst. 1 písm. a) až c) a e) až k), pokud splní podmínky pro nárok na osvobození.“. 12. V § 10 se vypouštějí odstavce 3 a 4. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4. 13. V § 10 odst. 3 se slova „1 až 4“ nahrazují slovy „1 a 2“. 14. V § 15 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Při výpočtu daně v daňovém přiznání může poplatník uvedený v § 4 odst. 2 písm. a) změnit postup zvolený při placení záloh, přitom u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla nelze kombinovat sazbu daně podle § 6 odst. 1 a podle § 6 odst. 4.“. 15. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně v platebním výměru (dodatečném platebním výměru)7) na daň silniční neuvádí základ daně.“. 16. § 17a odst. 3 zní: „(3) Nový poplatník má vůči správci daně4c) registrační povinnost7) ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1.“. Čl. II Pro daňové povinnosti za roky 1993 a 1994 se použijí dosavadní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1995. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 244/1994 Sb.	Zákon č. 244/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 30. 12. 1994, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995. * Čl. III Aktuální znění od 30. 12. 1994 244 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se slovo „vyrovnávacím“ nahrazuje slovem „vyrovnacím“. 2. V § 5 odst. 2 se za slova „finanční úřad“ vkládají slova „s předchozím souhlasem Ministerstva financí“. 3. § 6 včetně poznámek č. 7) až 11) zní: „§ 6 Rezervy v pojišťovnictví Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7), 8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,9) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba a) rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění, b) rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem8) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv. 7) Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 8) Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. 9) § 2 vyhlášky č. 52/1994 Sb. 10) § 14 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 11) § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 4. V § 7 odst. 4 a 5 znějí: „(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období. (5) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.“. 5. § 7 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.“. 6. V nadpisu pod § 8 a v § 8 odst. 1 se slovo „vyrovnávacím“ nahrazuje slovem „vyrovnacím“. V § 8 odst. 3 se slovo „vyrovnávacího“ nahrazuje slovem „vyrovnacího“. 7. V § 9 odst. 1 se na konci vypouštějí slova „trvalých zemědělských kultur a melioračních zásahů“ a § 9 odst. 2 zní: „(2) Rezervu na pěstební činnost může poplatník daně z příjmů tvořit podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost.“. 8. Dosavadní text § 11 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: „(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.“. Čl. II (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995. (2) Ustanovení o rezervách v pojišťovnictví podle § 6 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období 1994. (3) U rezervy na opravy hmotného majetku, jejíž tvorba započala před 1. lednem 1995, se způsob tvorby rezervy podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, uplatní až při tvorbě zbývající části této rezervy po dni účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 253/1994 Sb.	Zákon č. 253/1994 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb., zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 73/1994 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: * Čl. III - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: * Čl. V - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. VI Aktuální znění od 1. 7. 2000 (151/2000 Sb.) 253 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb., zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: § 10 písm. a) zní: „a) výnos z televizních poplatků,“. Čl. III Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: § 10 písm. a) zní: „a) výnos z rozhlasových poplatků,“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se vypouští odstavec 2. Odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 5 odst. 4 se ve větě první vypouštějí slova „2 a“ a slova „Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo“. 3. § 8 zní: „§ 8 Činnost Rady je hrazena ze státního rozpočtu České republiky.“. Čl. V Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 9 odst. 6 zní: „(6) Finanční zdroje získané z rozhlasových poplatků a televizních poplatků jsou příjmem provozovatelů ze zákona.“. 2. V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel kabelového rozvodu je povinen poskytnout provozovateli ze zákona na jeho požádání údaje o účastnících kabelového rozvodu, které souvisejí s placením rozhlasového nebo televizního poplatku.“. 3. V § 20 odst. 3 se za písmeno d) doplňuje písmeno e), které zní: „e) neposkytne provozovateli ze zákona údaje o účastnících kabelového rozvodu (§ 19 odst. 5).“. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995 s výjimkou čl. IV, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 259/1994 Sb.	Zákon č. 259/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 76/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zá * Čl. III - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 259 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3, 4 a 5 zní: „(3) Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří na území České republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční odborníci (odst. 5) pobývající zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. (5) Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, která byla zahraničním subjektem vyslána jako odborník (expert) se specifickými znalostmi k poskytnutí odborné pomoci osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo stálé provozovně.“. 2. V § 3 odst. 4 písm. a) se za slovo „akcií“ vkládají tato slova: „nebo podílových listů“. 3. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zní: „a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obdchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,“. 4. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „nemovitostí nebo movitých věcí“ nahrazují slovy „nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů“. 5. V § 4 odst. 1 písm. ch) se za slova „vyživovací povinnosti“ vkládají tato slova: „nebo náhrada za tento příjem“. 6. V § 4 odst. 1 písm. i) se za první slovo „dávky“ vkládá slovo „(příspěvky)“. 7. § 4 odst. 1 písm. k) včetně poznámky č. 2a) zní: „k) stipendia2a) ze státního rozpočtu a podpory z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, náhradou za ušlou mzdu nebo jiných plateb majících charakter mzdy. 2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.“. 8. V § 4 odst. 1 písm. r) se za slovo „družstva“ vkládají tato slova: „ ,z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu13)“ a na konci se připojuje tato věta: „Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,“. 9. V § 4 odst. 1 písm. u) se za slova „že náhradu“ vkládají slova „použil nebo“. 10. V § 4 odst. 1 se na konci písm. u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v), w), x), y) a z), která včetně poznámky č. 19a) zní: „v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu tří měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8), x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkurzní podstaty,19a) z) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d) 19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 4 odst. 2 se za slova „nepoužije ani“ vkládají slova „při pronájmu těchto zařízení nebo“. 12. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno.“. 13. V § 5 odst. 3 ve druhé větě se za slovo „ztrátu“ vkládají tato slova: „upravenou podle § 23 odst. 3 (dále jen „daňová ztráta“)“ a ve třetí větě se slovo „Ztrátu“ nahrazuje slovy „Tuto ztrátu“. 14. § 5 odst. 4 zní: „(4) U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, se v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje, přihlíží k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny do 31. prosince příslušného roku. Přitom se u plateb prováděných prostřednictvím peněžních ústavů přihlíží k údajům uvedeným ve výpisech z účtů, nejpozději však k výpisu z účtu, který je poslední v pořadí za příslušný kalendářní rok. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu daně v uplynulém zdaňovacím období.“. 15. V § 5 odst. 6 se za slova „zahrnutý do základu daně“ vkládají tato slova: „(dílčího základu daně)“ a za slova „základ daně“ se vkládají tato slova: „(dílčí základ daně) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků“. 16. § 5 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.“. 17. V § 6 odst. 1 písm. a) první věta zní: „příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.“. 18. § 6 odst. 1 písm. b) zní: „b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby,“. 19. V § 6 odst. 3 v první větě se za slova „přešlo příslušné právo“ vkládají tato slova, která včetně poznámky č. 4b) zní: "podle zvláštních předpisů4b) 4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.“. 20. V § 6 odst. 4 se první větě slova „2000 Kč“ nahrazují slovy „5000 Kč“. Druhá věta zní: „To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k).“. 21. Poznámka č. 5) zní: „5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“. 22. § 6 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 5a) zní: „b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, 5a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.“. 23. § 6 odst. 9 písm. e) zní: „e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,“. 24. § 6 odst. 9 písm. ch) zní: „ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině, pokud se poplatníci nezdržují na území České republiky déle než 183 dnů v kalendářním roce, nebo nejde-li o příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),“. 25. § 6 odst. 9 písm. l) zní: „l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,“. 26. § 6 odst. 9 se doplňuje písmeny t) a u), která zní: „t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru, u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí.“. 27. V § 7 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „(§ 13)“. 28. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova „duševního vlastnictví,“ vkládají tato slova: „autorských práv“. 29. § 7 odst. 3 zní: „(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“. 30. V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámek č. 9b) a 9c) znějí: „(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. (5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně. 9b) § 82 obchodního zákoníku. 9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 31. V § 7 se vypouští odstavec 6. 32. V § 7 odst. 7 se za slovo „Příjmy“ vkládá slovo „autorů“. 33. V § 7 odst. 9 se vypouští slovo „povinného“ a za slova „na všeobecné zdravotní pojištění“ se vkládá odkaz na poznámku č. 21). 34. V § 7 odst. 10 se v první větě vypouští slovo „alespoň“. Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12. 35. V § 8 odst. 1 písm. f) se v první větě vypouštějí slova „nebo z důchodového připojištění mimo fond sociálního pojištění“. 36. § 8 odst. 1 písm. h) zní: „h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné sumy).“. 37. V § 8 odst. 3 písm. b) se slovo „akcie“ nahrazuje slovy „cenné papíry“. 38. V § 8 odst. 6 se za slova „plynoucí z“ vkládá slovo „úsporných“. 39. V § 8 odst. 7 se v první větě za slovy „na penzijní připojištění“ vkládá tečka a zbytek věty se vypouští. Za první větu se vkládá tato věta: „Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky.“. 40. V § 9 odst. 1 písm. a) se slovo „včetně“ nahrazuje slovem „nebo“. 41. V § 9 odst. 3 ve druhé větě se slova „až 34“ nahrazují slovy „až 33“ a poslední věta zní: „Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“. 42. § 10 odst. 1 písm. b) zní: „b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4,“. 43. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo „družstva“ vkládají tato slova: „včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13)“. 44. V § 10 odst. 1 písm. f) se za slova „obchodní společnosti“ vkládají tato slova: „s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „podíl“. 45. § 10 odst. 1 písm. g) zní: „g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)“. 46. V § 10 odst. 4 se ve čtvrté větě slova „podle § 7 odst. 7 písm. a)“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 9 písm. a)“. 47. § 10 odst. 5 včetně poznámky č. 12a) zní: „(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b) a c) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,12a) s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. 12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.“. 48. V § 10 odst. 6 se v první větě za slovy „výdaj považuje“ vypouštějí slova „vklad nebo“. Druhá a třetí věta se vypouštějí. Na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění.“. 49. V § 10 odst. 8 se v první větě za slova „písm. f) až ch)“ vkládají tato slova: „s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti“. 50. V § 10 odst. 9 se vypouští druhá věta. 51. V § 12 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 se ruší. 52. § 13 zní: „§ 13 Výpočet příjmů spolupracujících osob Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).“. 53. V § 14 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.“. 54. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova „21 600 Kč“ nahrazují slovy „24 000 Kč“. 55. § 15 odst. 1 písm. b) zní: „b) 12 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,“. 56. § 15 odst. 1 písm. c) zní: „c) 12 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 24 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 12 000 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podpora při narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,“. 57. V § 15 odst. 1 písm. g) se slova „je-li poplatník žákem nebo studentem soustavně se připravujícím“ nahrazují slovy „u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy15) soustavně připravuje“. 58. V § 15 odst. 2 se slova „21 600 Kč“ nahrazují slovy „24 000 Kč“. 59. § 15 odst. 3 zní: „(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).“. 60. § 15 odst. 6 zní: „(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.“. 61. V § 15 odst. 7 se slova „U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika kalendářních měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně“ nahrazují slovy „Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g)“. 62. V § 15 odst. 8 v první větě se za slovo „vzdělání,“ vkládají tato slova: „výzkumných a vývojových účelů,“ a za slovo „anebo“ se vkládají tato slova: „činí alespoň“. 63. § 15 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.“. 64. V § 16 v poslední řádce tabulky se slova „+ 44 %“ nahrazují slovy „+ 43 %“. 65. V § 17 odst. 1 se vypouštějí slova „,s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2“. 66. V § 17 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. 67. § 18 včetně nadpisu a poznámek č. 15b), 17b) a 17c) zní: „§ 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě. (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b) c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy, jsou-li prokazatelně zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele. (5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,17c) občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva. (8) U fondu národního majetku18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36). (9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b) (10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) 15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. 17c) § 20f občanského zákoníku.“. 68. § 19 odst. 1 písm. a) zní: „a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,“. 69. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „státem uznaných“ nahrazují slovem „registrovaných“. 70. V § 19 odst. 1 písm. i) zní: „i) úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,“. 71. § 19 odst. 1 se doplňuje písmeny k) a l), která zní: „k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d)“. 72. § 19 odst. 2 zní: „(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c) se nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení, nebo pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením u správce daně. Pokud se poplatník osvobození vzdá, nelze osvobození uplatnit ani v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.“. 73. § 20 včetně nadpisu a poznámky č. 19c) zní: „§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. (3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) (7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5. (10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6. (11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. 19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 74. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Sazba daně Sazba daně činí 41 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.“. 75. § 22 zní: „§ 22 Zdroj příjmů (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky, f) příjmy z nezávislé činnosti (svobodné povolání), např. přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, lékaře, právníka, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, bez ohledu na to, zda příjmy plynou těmto osobám přímo nebo přes zprostředkující osobu, g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z držby cenných papírů, 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 7. příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné, důchody11) a obdobné požitky. (2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k přerušení na dobu delší než 12 kalendářních měsíců následujících po sobě. (3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b). (4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.“. 76. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Pokud tyto výdaje (náklady) převyšují příjmy, snížené o příjmy osvobozené od daně (§ 4 a 19) a o příjmy nezahrnované do základu daně podle odstavce 4, je rozdíl daňovou ztrátou.“. 77. § 23 odst. 2 zní: „(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná položka zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku.“. 78. V § 23 odst. 4 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený při splatnosti těchto cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích úrokových příjmů,“. 79. § 23 odst. 5 zní: „(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.“. 80. V § 23 odst. 6 se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem.“. 81. § 23 odst. 7 včetně poznámky č. 20c) zní: „(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.20c) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. 20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.“. 82. V § 23 odst. 8 písm. a) se čárka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti, do ukončení nájmu a do zrušení s likvidací,“. 83. § 23 odst. 8 písm. b) zní: „b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv, pokud byly vytvořeny podle zvláštních předpisů;22a) přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti, do ukončení pronájmu a do zrušení s likvidací. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně,“. 84. § 23 odst. 8 se doplňuje písmenem c), které zní: „c) v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou,20) o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek, s výjimkou pohledávek za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek majetku, a případně o prokázanou výši závazků.“. 85. V § 23 odst. 11 se slova v závorce „§ 17 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 4“. 86. § 23 se doplňuje odstavcem 12, který zní: „(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.“. 87. § 24 odst. 2 včetně poznámek č. 22a), 23b), 23d), 23e), 26), 26f), 26g), 26h), 26ch) a 26i) zní: „(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů,26) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení, c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) zlikvidovaného z důvodů škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné, a to 1. nájemné s výjimkou nájemného o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, a to podle zvláštního předpisu,20) 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného a nehmotného investičního majetku,20) ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti,26h) daň z převodu nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25 a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období po tom, v němž byl uhrazen (vznikl), i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní prventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) přitom 1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. stravné při tuzemských pracovních cestách podle zvláštního předpisu, a to pouze pro zaměstnance podle § 6 a při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu též pro poplatníky podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání, 3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka, s výjimkou pronájmu, ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného,23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek, 4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními právními předpisy, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25) o) cena pořízení práva opce26ch) v případě 1. prodeje práva opce, 2. prodeje cenného papíru, s nímž je právo opce spojeno, 3. prodeje cenného papíru, s jehož pořízením bylo právo opce spojeno, p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, r) cena pořízení20) cenného papíru, s výjimkou akcie, při jeho splatnosti nebo při jeho prodeji; v případě akcie platí ustanovení písmene w), s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů z jejího postoupení, nebo 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů z ní, popřípadě do výše příjmů z jejího následného postoupení, t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemků, s výjimkou zásob, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, v) účetní odpisy20) u hmotného investičního majetku, nehmotného investičního majetku a opravné položky k úplatně nabytému majetku, které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný majetek nebo nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se aktivní opravná položka zahrne do výdajů pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení se však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud tento majetek před vložením do obchodní společnosti nebo družstva nebyl společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v případě jeho prodeje, x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek majetku, 2. neuhrazená část hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení20) postoupené pohledávky za dlužníkem v konkurzním a vyrovnávacm řízení26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení, a hodnota nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními, z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta, za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt bude využíván pro jeho podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem. 22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb. 23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 23e) § 659 občanského zákoníku. 26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). 26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb. 26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb. 26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 26ch) § 14 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebo obdobné ustanovení odpovídající ustanovení zákona o cenných papírech platné v zahraničí. 26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.“. 88. § 24 odst. 5 zní: „(5) Prodává-li se najatý hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona, a u pozemků, hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního předpisu nebo soudním znalcem.“. 89. V § 24 se vypouští odstavec 6. 90. V § 24 odst. 8 druhá věta zní: „Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou, se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3); je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než pět let před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti a nebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný.“. 91. V § 24 odst. 8 se za druhou větu vkládá tato věta: „Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou, se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 92. § 25 odst. 1 písm. c) zní: „c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) a w),“. 93. V § 25 odst. 1 písm. d) se na konci připojují tato slova: „a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem“. 94. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova „uvedených v § 24“ nahrazují slovy „a úroků z prodlení“. 95. V § 25 odst. 1 písm. k) se za slovo „výdaje“ vkládá slovo "(náklady)", na konci se čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,“. 96. § 25 odst. 1 písm. o) zní: „o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu,“. 97. V § 25 odst. 1 písm. p) se na konci připojují tato slova, která včetně poznámky č. 28d) zní: „pokud se nejedná o výdaje na opravu kulturní památky nebo národní kulturní památky,28d) 28d) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“. 98. V § 25 odst. 1 písm. s) se vypouštějí slova „z převodu nemovitostí,“. 99. § 25 odst. 1 písm. t) zní: „t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,“. 100. § 25 odst. 1 písm. w) zní: „w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen „úvěry a půjčky“), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček 1. poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky, 2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje desetinásobek výše vlastního jmění. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění podle bodů 1 a 2 se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,“. 101. § 25 odst. 1 písm. x) zní: „x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky poskytovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,“. 102. V § 25 odst. 1 písm. y) se slova „úroky z úvěrů za posečkání cla“ nahrazují slovy „úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla“. 103. § 25 odst. 1 písm. z) zní: „z) hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24.“. 104. V § 26 odst. 2 se vypouštějí slova „, tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně“ a na konci se připojují tyto věty: „Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.“. 105. V § 26 odst. 6 se za slova „ročního odpisu“ vkládají slova „vypočteného podle § 31 a 32“. 106. § 26 odst. 7 zní: „(7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečně činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti ohlášení konkurzu, 4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3), b) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12, c) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období.“. 107. § 27 písm. f) zní: „f) movité kulturní památky a jejich soubory,“. 108. V § 27 písm. h) se za slovo „převzatý“ vkládá slovo „povinně“. 109. V § 27 písm. i) se slova v závorce nahrazují slovy „např. ochranná známka, technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti“. 110. V § 27 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno j), které zní: „j) inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu.20)“. 111. V § 29 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky č. 31b) zní: „c) vstupní cenou nemovitých kulturních památek se rozumí cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, 31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.“. 112. V § 29 odst. 1 se dosavadní písmeno c) označuje jako písmeno d), které zní: „d) reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem v ostatních případech; přitom u poplatníků, kteří mají příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu.". V poslední větě odstavce 1 se slova „až c)“ nahrazují slovy „až d)“. 113. V § 30 odst. 1 se v odpisové skupině 5 slova „50 let“ nahrazují slovy „45 let“. V poslední větě se slova „v odstavcích 5 a 6“ nahrazují slovy „v odstavcích 6 až 8“. 114. V § 30 odst. 2 se na konci druhé věty připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v odstavci 12“. Poslední věta se vypouští. 115. V § 30 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).“. 116. V § 30 odst. 5 se vypouštějí v první větě slova „a nehmotného majetku“ a slova „a nehmotný majetek“ a ve druhé větě slova „a nehmotného majetku“. 117. V § 30 odst. 7 se slova v závorce „obor 411 8, 416, 535 4“ nahrazují slovy „ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40“. 118. V § 30 se připojují nové odstavce 9 až 12, které včetně poznámek č. 31c) a 31d) zní: „(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání. (10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9. (11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje a) právní nástupce poplatníka, b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, u něhož byl tento majetek zahrnut v obchodním majetku, c) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku, d) tichý společník u hmotného a nehmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku, e) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací,31d) f) nájemce u souboru movitých a nemovitých věcí (§ 28 odst. 2), g) postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu. 31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. 31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon ČNR č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“. 119. V § 31 odst. 1 se roční odpisové sazby v odpisové skupině 5 mění takto: „Odpisová skupina\| v prvním roce odpisování\| v dalších letech odpisování\| pro zvýšenou vstupní cenu ---\|---\|---\|--- 5\| 1,0\| 2,25\| 2,25“ 120. V § 32 odst. 1 se koeficient pro zrychlené odpisování v odpisové skupině 5 mění takto: „Odpisová skupina\| v prvním roce odpisování\| v dalších letech odpisování\| pro zvýšenou zůstatkovou cenu ---\|---\|---\|--- 5\| 45\| 46\| 45“ 121. V § 32 odst. 3 písm. a) se slova „této ceny“ nahrazují slovy „zvýšené zůstatkové ceny“. 122. V § 33 odst. 1 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „vymezeného v § 26 odst. 2 až 4, kterými se vstupní cena tohoto majetku zvýšila ve zdaňovacím období o více než 10 000 Kč.“. 123. § 34 zní: „§ 34 Položky odčitatelné od základu daně (1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po roce, v němž byla vykázána. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.16) (2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a) (3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky. Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Odpočet lze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém poplatník uvedl hmotný majetek do užívání.20) Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu. (4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu. (5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a) letadel, motocyklů a osobních automobilů, nejsou-li využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli autoškol na základě vydané koncese, b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené), c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období, d) hmotného majetku nabytého darováním, e) technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání, f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu. (6) Možnost uplatnění odpočtu podle odstavce 3 je vázána na podmínky, že nedojde k vyřazení majetku, s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku, a to do tří let následujících po roce, kdy byl odpočet uplatněn. Při nesplnění uvedených podmínek je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek o uplatněný odpočet v tom zdaňovacím období, kdy podmínky porušil (§ 23 odst. 3). (7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce zaevidování hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu). (8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b) (10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c) (11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.“. 124. V § 35 odst. 1 písm. a) se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“, za slovem „schopností“ se vypouští čárka a připojují se tato slova: „a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,“. 125. § 35 odst. 1 písm. b) zní: „b) částku 26 500 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,“. 126. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „pracovníků“ nahrazují slovy „zaměstnanců“. 127. § 35 odst. 2 včetně poznámek č. 34) a 34a) zní: „(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a) 34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby. 34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“. 128. § 36 včetně poznámky č. 35) zní: „§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí a) 25 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) body 1, 2, 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d), 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu b), b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 25%, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, kuponů a investičních kuponů, 2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)], 6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), 7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c). Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění. Za podíly na zisku podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35) b) 20 %, a to 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)], 2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [(§ 8 odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)], 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4, d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8). (3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě vkladového účtu znějícího na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. (4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků ze státních dluhopisů, připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4. (5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstvu, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo družstvu se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividend nebo podílů na zisku je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4. (6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 38a. (7) U penzijních fondů,9a) podílových fondů a investičních fondů16) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení. 35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 129. § 38 odst. 1 zní: „(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr kursu „střed“ (devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze závislé činnosti a pro zápočet daně zaplacené v zahraničí.“. 130. V § 38 odst. 2 se v první větě za slova „Při přepočtu“ vkládají tato slova: „základu daně a“. 131. Za § 38 se vkládají nové § 38a, 38b, 38c, 38d, 38e a 38f, které včetně poznámek č. 39), 39a), 40) a 41) zní: „§ 38a Zálohy (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh v zálohovém období se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání do účinnosti vyměření (doměření) daně.39a) Zúčtování záloh se provádí podle zvláštního zákona.40) (2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč. (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince. (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince. (5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince. (6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento dílčí základ daně činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši. (7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti. (8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění s výjimkou ustanovení odstavce 7. (9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41) (10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani. 39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 38b Minimální výše daně Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí nebo nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 6000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou. § 38c Zahraniční plátce daně Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c). § 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. (2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. (6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou. (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“ pouze v tom případě, když u daně vybírané srážkou lze zjistit totožnost poplatníka. (8) Poplatníkovi, kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. § 38e Zajištění daně (1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. (2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů. (3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši 10 % poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění daně ve výši vypočtené podle § 16. (4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenu b), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank, b) sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí na zisku. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení. (6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně poplatníka. (7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou. (8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. § 38f Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí (1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17 příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí. (2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. (3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2. (4) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad od zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je daňové přiznání podáváno. (5) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost vyšší, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových předpisů.39a)“. 132. Za § 38f se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob § 38g Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud není povinen podat daňové přiznání podle odstavce 3, a jehož jiné příjmy, kromě příjmů od daně osvobozených a kromě příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, nejsou vyšší než 2000 Kč. (3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je povinen podat daňové přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v České republice stálou provozovnu, prostřednictvím které vykonává na území České republiky činnost s výjimkou případů stálé provozovny vzniklé v souvislosti s činnostmi uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy. (4) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3. § 38h Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o a) částky, které jsou od daně osvobozeny, b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“) a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též o snížení podle § 6 odst. 13 písm. b), c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně. (2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha\| Ze zdanitelné mzdy ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| přesahující -\| 5 000\| 15 %\| \| 5 000\| 10 000\| 750 Kč +20 %\| -"-\| 5 000 Kč 10 000\| 15 000\| 1750 Kč +25 %\| -"-\| 10 000 Kč 15 000\| 45 000\| 3 000 Kč +32 %\| -"-\| 15 000 Kč 45 000\| 90 000\| 12 600 Kč +40 %\| -"-\| 45 000 Kč 90 000\| a výše\| 30 600 Kč +43 %\| -"-\| 90 000 Kč (3) Záloha z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25 %. Záloha z mezd plynoucích současně od druhého a dalšího plátce, u kterého poplatník neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně (odstavec 8), ani nepodepsal prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období podle § 38k odst. 4, se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25 %, pokud nejde o příjmy zdaněné podle § 6 odst. 4. (4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. (5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. (6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4. (7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. (8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné. (9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. (10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. (11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak. § 38ch Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi uvedenými plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního plátce daně, u něhož uplatňoval nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani. (2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. (3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce daně neprovede. (4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. § 38i Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícho roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. (3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh. (4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru. § 38j Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. (2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější, b) rodné číslo, c) bydliště, d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání, e) za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1, 3. pojistné, 4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 5. nezdanitelné částky základu daně, 6. zdanitelnou mzdu, 7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně. Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti, f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy. (3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. § 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání. (2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte. (3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1. (4) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily, b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník, c) zda je poživatelem starobního důchodu. (5) Plátce daně provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom, a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2000 Kč, b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 24 000 Kč, d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 24 000 Kč. (6) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a nepodepíše-li prohlášení ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. (7) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. § 38l Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel), b) potvrzení školy a u žáků učilišť potvrzení učiliště, že 1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, 2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, c) rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod, d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem, e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2, f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že 1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod a nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8). (2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně. (3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků. § 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 1 až 6).“. 133. Nadpis nad § 39 zní: „ČÁST PÁTÁ“. 134. V § 39 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 135. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část šestá. 136. V § 40 odst. 7 písm. d) se před slova „nehmotný majetek“ vkládají slova „úplatně pořízený“. 137. Dosavadní zatřídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin podle předpokládané doby odpisování, které je přílohou k zákonu České národní rady č. 586/1992 Sb., se nahrazuje touto přílohou: „Příloha k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb. Třídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 1 Položka +)\| SKP ++)\| Název +++) (1-1)\| 01.21.13\| Hovězí dobytek (skot) plemenný (1-2)\| 01.21.14\| Hovězí dobytek (skot) chovný (1-3)\| 01.22.11\| Jen: ovce chovné a plemenné (1-4)\| 01.22.12\| Jen: kozy chovné a plemenné (1-5)\| 01.22.14 \| Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1-6)\| 01.23.12 \| Vepřový dobytek plemenný (1-7)\| 01.23.13 \| Vepřový dobytek chovný (1-8)\| 01.24.16\| Jen: hejna husí (1-9)\| 01.24.17 \| Jen: hejna husí (1-10)\| 25.24.25 \| Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů (1-11)\| 25.24.27 \| Kancelářské a školní potřeby z plastů (1-12)\| 26.15.23 \| Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely (1-13)\| 26.24.1 \| Laboratorní chemická a technická keramika (1-14)\| 26.81.11 \| Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky (1-15)\| 28.62\| Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 (1-16)\| 29.32.14\| Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17)\| 29.32.40\| Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví (1-18)\| 29.32.50 \| Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19)\| 29.32.65\| Stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin (1-20)\| 29.40.5\| Ruční mechanizované nářadí a nástroje (1-21)\| 30.0\| Kancelářské stroje a počítače (1-22)\| 32.20.11\| Jen: - studiová záznamová a reprodukční technika - přístroje pro radiotelefonii (1-23)\| 32.20.12\| Televizní kamery (1-24)\| 32.20.20\| Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů) (1-25)\| 32.30.11\| Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-26)\| 32.30.44\| Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-27)\| 33.2\| Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a přístrojů pro měření délky v terénu v SKP 33.20.3 (1-28)\| 33.3\| Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1-29)\| 34.10.2\| Dvoustopá motorová vozidla osobní (1-30)\| 34.10.3\| Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1-31)\| 34.10.4\| Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1-32)\| 34.10.53\| Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.) (1-33)\| 35.20.33\| Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-34)\| 35.42\| Jízdní kola (1-35)\| 36.63.2 \| Psací potřeby (1-36)\| 36.63.74\| Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům (1-37)\| 36.63.76\| Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené (1-38)\| 36.63.77\| Zejména: \\- pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1-39)\| 72.20\| Nehmotný majetek: počítačové programy (software) - jen magnetická média s instrukcemi pro počítače a znalosti, popř. zkušenosti podobné povahy ODPISOVÁ SKUPINA 2 --- Položka\| SKP\| Název (2-1)\| 01.22.13 \| Koně (užitkoví, plemenní, chovní) (2-2)\| 17.40.2 \| Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky (2-3)\| 17.51.1 \| Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem) (2-4)\| 17.52 \| Jen: lana a síťované výrobky (2-5)\| 17.54.38 \| Textilní výrobky pro technické účely (2-6)\| 19.2 \| Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní (2-7)\| 20.30.20 \| Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-8)\| 22.11 \| Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně (2-9)\| 25.23.20 \| Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-10)\| 25.24 \| Ostatní výrobky z plastů kromě: \\- ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 \\- školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27 (2-11)\| 28.61 \| Nožířské zboží (2-12)\| 28.62.50 \| Jen: nástroje na strojní tváření za tepla (2-13)\| 28.63.1 \| Závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky (2-14)\| 28.71\| Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě (2-15)\| 28.72 \| Drobné kovové obaly zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky, z jakéhokoliv materiálu o objemu menším než 300 litrů (2-16)\| 28.73.1 \| Výrobky z drátu zejména: lana a pásy (2-17)\| 29.11.11 \| Lodní motory (2-18)\| 29.12.2 \| Čerpadla a zdviže na kapaliny (2-19)\| 29.22.14 \| Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví) (2-20)\| 29.22.17 \| Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-21)\| 29.22.18 \| Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-22)\| 29.23.13 \| Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla kromě: těchto zařízení pro domácnost (2-23)\| 29.24.1 \| Jen: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (2-24)\| 29.24.2 \| Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení (2-25)\| 29.24.31 \| Odstředivky jinde neuvedené (2-26)\| 29.24.32 \| Kalandry nebo jiné válcovací stroje (s výjimkou strojů pro válcování kovů nebo skla) (2-27)\| 29.24.33 \| Prodejní automaty (2-28)\| 29.24.40 \| Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů postupy spočívajícími ve změně teploty (2-29)\| 29.24.6 \| Myčky nádobí průmyslové (2-30)\| 29.31 \| Traktory pro zemědělství a lesnictví (2-31)\| 29.32 \| Ostatní stroje pro zemědělství a lesnictví kromě: \\- rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29.32.14 \\- mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování a rozprašování tekutin a prášků v SKP 29.32.40 \\- samonakládacích a samovýklopných přívěsů, návěsů a nástaveb pro hnojení a přípravu hnojiv v SKP 29.32.50 \\- zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pro pěstování léčivých rostlin, zařízení servisní a kontrolní pro stroje ke hnojení v SKP 29.32.65 (2-32)\| 29.40 \| Obráběcí stroje, lisy a strojírenská zařízení kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v SKP 29.40.5 (2-33)\| 29.52.1 \| Stroje pro hlubinné dolování (2-34)\| 29.52.2 \| Stroje pro přemísťování zeminy a povrchové dobývání kromě: kolesových rypadel a zakladačů (2-35)\| 29.52.3 \| Ostatní stroje pro povrchové dobývání (2-36)\| 29.52.4 \| Stroje pro práci s nerostnými hmotami a na tvarování odlévacích forem (2-37)\| 29.52.50 \| Pásové traktory (2-38)\| 29.53.1 \| Stroje pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku (2-39)\| 29.54 \| Stroje pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl (včetně šicích strojů pro domácnost) (2-40)\| 29.56 \| Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost) zejména: \\- stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29.56.1 \\- ždímačky prádla v SKP 29.56.21 \\- sušicí stroje průmyslové v SKP 29.56.22 \\- stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29.56.23 \\- stroje pro zpracování skla v SKP 29.56.25 \\- účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25 (2-41)\| 29.60.13 \| Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých (2-42)\| 29.71 \| Elektrické přístroje pro domácnost (2-43)\| 29.72 \| Neelektrické přístroje pro domácnost (2-44)\| 31.10.31 \| Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2-45)\| 31.10.32\| Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2-46)\| 31.4 \| Akumulátory, galvanické články a baterie (2-47)\| 31.50 \| Svítidla zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety (2-48)\| 31.61.22 \| Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení (2-49)\| 31.62 \| Ostatní elektrické vybavení zejména: \\- akustické, vizuální a signalizační zařízení \\- ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení (2-50)\| 32.20 \| Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii kromě: \\- televizních kamer v SKP 32.20.12 \\- studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11 \\- přístojů pro radiotelefonii v SKP 32.20.11 \\- elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP - 32.20.20 (2-51)\| 32.30 \| Televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu apod. zařízení a příslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů) kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v SKP - 32.30.11 a 32.30.44 (2-52)\| 33.10 \| Zdravotnické a chirurgické přístroje a zařízení a přístroje pro ortopedické účely (2-53)\| 33.20.3 \| Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a přístroje pro měření délky v terénu (2-54)\| 33.4 \| Optické přístroje zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje (2-55)\| 33.50.1 \| Hodiny a hodinky (2-56)\| 34.10.3 \| Jen: trolejbusy a elektrobusy (2-57)\| 34.10.4 \| Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: motorových vozidel pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávkových) (2-58)\| 34.10.51 \| Terénní vyklápěcí vozy (dampry) (2-59)\| 34.10.52 \| Jeřábové automobily (2-60)\| 34.10.54 \| Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená (2-61)\| 34.20.2 \| Přívěsy, návěsy, kontejnery (2-62)\| 34.30.20 \| Ostatní samostatné předměty pro motorová vozidla (2-63)\| 35.12 \| Rekreační a sportovní čluny (2-64)\| 35.30 \| Letadla a kosmické lodě, včetně družic (2-65)\| 35.41 \| Motocykly včetně kol s pomocným motorkem (2-66)\| 35.43 \| Invalidní vozíky (2-67)\| 35.50.1 \| Ostatní vozidla bez mechanického pohonu jinde neuvedená (2-68)\| 36.1 \| Nábytek (2-69)\| 36.3 \| Hudební nástroje (2-70)\| 36.4 \| Sportovní potřeby (2-71)\| 36.50.4 \| Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry (2-72)\| 36.63.1 \| Kolotoče, houpačky, pouťové atrakce, střelnice apod. (2-73)\| \\- \| Nehmotný majetek: licence, předměty práv průmyslového vlastnictví apod., technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 3 Položka\| SKP\| Název (3-1)\| 26.61.20 \| Konstrukce a stavební části (celky) z betonu a železobetonu zejména: prefabrikované prostorové buňky - dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-2)\| 28.11.10 \| Konstrukce a stavební části (celky) z kovů zejména: prefabrikované buňky (plechové), pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-3)\| 28.11.21 \| Konstrukce kovové nosné pro mosty zejména: samostatné mostní konstrukce, určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-4)\| 28.11.22 \| Konstrukce stožárů, sloupů a pilířů z oceli a železa zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-5)\| 28.11.23 \| Ostatní konstrukce kovové zejména: konstrukce chmelnic (3-6)\| 28.21 \| Nádrže, zásobníky a kontejnery z kovů s objemem nad 300 litrů (3-7)\| 28.30 \| Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory (3-8)\| 28.75.21 \| Trezory a pancéřové skříně (3-9)\| 28.75.22 \| Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové (3-10)\| 28.75.24 \| Dekorativní sochy, sošky a podobné předměty kovové (3-11)\| 28.75.27 \| Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené (3-12)\| 28.75.3 \| Meče, tesáky, bodáky apod. (3-13)\| 29.11.12 \| Jen: zážehové spalovací pístové motory, vratné, rotační motory (3-14)\| 29.11.13 \| Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním (3-15)\| 29.11.2 \| Turbíny (3-16)\| 29.12.1 \| Hydraulické a pneumatické pohony a motory (3-17)\| 29.12.3 \| Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory (3-18)\| 29.21.1 \| Pece a hořáky průmyslové a laboratorní a související zařízení (3-19)\| 29.22.11 \| Kladkostroje a těžní zařízení (3-20)\| 29.22.12 \| Navíjecí zařízení a rumpály včetně pro práce pod zemí (3-21)\| 29.22.13 \| Zvedáky a zdvihací zařízení ke zvedání vozidel (3-22)\| 29.22.14 \| Jeřáby kromě: stavebních (3-23)\| 29.22.15 \| Stohovací vozíky a malé tahače (3-24)\| 29.22.16 \| Výtahy, skipové výtahy, eskalátory, pohyblivé chodníky (3-25)\| 29.22.17 \| Pneumatické dopravníky a ostatní dopravníky kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů (3-26)\| 29.22.18 \| Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (3-27)\| 29.23.11 \| Výměníky a zkapalňovače plynů (3-28)\| 29.23.12 \| Klimatizační zařízení (3-29)\| 29.23.14 \| Stroje a přístroje pro filtrování a čištění plynů jinde neuvedené (3-30)\| 29.23.2 \| Ventilátory s výjimkou stolních (3-31)\| 29.24.1 \| Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení kromě: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (3-32)\| 29.51 \| Stroje pro metalurgii (3-33)\| 29.52.2 \| Jen: rypadla kolesová a zakladače (3-34)\| 29.55 \| Stroje pro výrobu a konečnou úpravu papíru, kartónu a lepenky (3-35)\| 31.10 \| Elektromotory, generátory a transformátory kromě: generátorových soustrojí v SKP 31.10.31 a 31.10.32 pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (3-36)\| 31.2 \| Elektrická rozvodná a spínací zařízení (3-37)\| 32.10.1 \| Elektrické kondenzátory (3-38)\| 35.11 \| Lodě pro osobní a nákladní dopravu včetně cisternových, rybářských, požárních a tlačných, remorkérů, plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí plošiny a ostatní plavidla (3-39)\| 35.20 \| Železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra a vozový park kolejové dopravy kromě: vozíků kolejových důlních a malodrážních (3-40)\| \\- \| Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky29) (3-41)\| 46.21.15 \| Jen: skleníky pro pěstování rostlin (3-42)\| \\- \| Nehmotný majetek: patenty \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 4 + + + +) Položka\| SKP\| Název (4-1)\| 46.21.1 \| Jen: domy a budovy \\- ze dřeva a plastů \\- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu (4-2)\| 46.21.3 \| Vedení dálková: \\- trubní (plynovody, ropovody, vodovody, parovody, horkovody a ostatní produktovody) \\- elektrická trakční, nadzemní, podzemní, komunikační (4-3)\| 46.21.4 \| Vedení místní: \\- trubní (vodovody, kanalizace, energetická vedení apod.) \\- elektrická (nadzemní, podzemní, komunikační) (4-4)\| 46.21.51 \| Díla energetická výrobní, včetně domů, budov a staveb na povrchových dolech (4-5)\| 46.21.52 \| Jen: věže a stožáry, věžové zásobníky (sila) (4-6)\| 46.21.61 \| Jen: tribuny stadionů ze dřeva a plastů (4-7)\| 46.21.62 \| Jen: bazény plavecké a koupaliště ze dřeva a plastů (4-8)\| 46.21.63 \| Jen: budovy pro sport a rekreaci ze dřeva a plastů (4-9)\| 46.21.64 \| Jen: \\- díla inženýrská a budovy jinde neuvedené ze dřeva a plastů (např. oplocení, valy samostatné) \\- konstrukce vinic (4-10)\| 46.23.13 \| Jen: svršek železničních a dalších kolejových drah a dráhy visuté, skrývkové a uhelné koleje pevné na povrchových dolech (4-11)\| 46.25.6 \| Průmyslové komíny \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 5 + + + +) Položka\| SKP\| Název (5-1)\| 46.21.1 \| Domy a budovy kromě: \\- ze dřeva a plastů \\- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu \\- skleníků pro pěstování rostlin (5-2)\| 46.21.21 \| Mosty a visuté dálnice (5-3)\| 46.21.22 \| Tunely a podzemní objekty s výjimkou důlních (5-4)\| 46.21.52 \| Jen: stavby výrobní s výjimkou budov (např. základy strojů, konstrukce výrobní a podpěrné, dráhy lanové) kromě: věží, stožárů, věžových zásobníků (5-5)\| 46.21.61 \| Tribuny stadionů kromě: ze dřeva a plastů (5-6)\| 46.21.62 \| Bazény plavecké a koupaliště kromě: ze dřeva a plastů (5-7)\| 46.21.63 \| Budovy pro sport a rekreaci kromě: ze dřeva a plastů (5-8)\| 46.21.64 \| Díla inženýrská a budovy jinde neuvedené kromě: \\- ze dřeva a plastů \\- konstrukcí vinic (5-9)\| 46.23.11 \| Dálnice, ulice, silnice, stezky (5-10)\| 46.23.13 \| Jen: spodek drah železničních kromě: spodku skrývkových a uhelných kolejí pevných na povrchových dolech (5-11)\| 46.23.14 \| Dráhy letištní (5-12)\| 46.23.2 \| Plochy pro sportovní a rekreační účely (5-13)\| 46.24 \| Díla vodní (5-14)\| 46.25.2 \| Jímání vody (studny) (5-15)\| 46.3 \| Ostatní stavební díla Vysvětlivky: +) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 5) a pořadové číslo. ++) SKP = kód „Standardní klasifikace produkce“ včetně „Klasifikace stavebních děl“ zavedena Českým statistickým úřadem (opatření z 1. 11. 1993 č.j. 1174/93-3010) pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený „Název“ s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP. +++) Název = významové zpřesnění názvů položek SKP pro účely definice hmotného a nehmotného majetku (např. vypuštění slov „díly“, „instalace“, „opravy a údržba“), jakož i upravené texty více zpřesňující obsah oddílů, skupin a podskupin SKP - lépe vyjadřující konkrétní obsah vyšších stupňů třídění SKP apod. - s převážným použitím textace SKP. ++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla. Čl. III PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, se příjmy, jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem zdaňovacího období roku 1995 nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období roku 1994, považují za příjmy toho z uvedených zdaňovacích období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. 2. Ve zdaňovacím období roku 1995 může poplatník uplatnit výdaje (náklady) na spotřebu pohonných hmot silničních motorových vozidel23b) zahrnutých v majetku poplatníka podle § 24 odst. 2 písm. k) a § 24 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994, pokud tak učiní u všech silničních motorových vozidel za celé zdaňovací období. 4. U příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bodech 1 až 4 zákona č. 586/1992 Sb., o jejichž rozdělení bylo rozhodnuto valnou hromadou, členskou schůzí nebo rozhodnutím investiční společnosti do 31. prosince 1994, je plátce daně, pokud nebyla daň již sražena, povinen srazit daň nejpozději do 30. června 1995, bez ohledu na den skutečné výplaty. 5. Roční zúčtování za rok 1994 podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb. provede plátce na žádost poplatníka, který kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně neměl za rok 1994 jiné příjmy přesahující 2000 Kč a v roce 1994 pobíral mzdu, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, současně od více plátců. Při použití § 38ch se mzdy pobírané současně od více plátců posuzují stejně jako mzdy od předchozích plátců a nepoužije se § 38ch odst. 4 poslední věta. Vznikne-li z ročního zúčtování u takového poplatníka nedoplatek vyšší než 50 Kč, srazí jej plátce daně poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle právních předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. Pokud poplatník pobírající v roce 1994 mzdu, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, současně od více plátců nepožádá o roční zúčtování za rok 1994, je povinen podat daňové přiznání. 6. Nájemné podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb. sjednané ve zdaňovacím období roku 1993 poplatníky, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. 7. Pro samostatné movité věci vymezené v § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., které byly do 31. prosince 1994 odpisovány jako součást budov a staveb, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1994, a to do doby vyřazení těchto věcí z užívání. 8. Pro příjmy z prodeje z cenných papírůcenných papírů nabytých před 1. lednem 1995 se použijí ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994. 9. V případech, kdy nebyly splněny podmínky pro osvobození odložené daně podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, je poplatník povinen odloženou daň doplatit nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém došlo k nesplnění podmínek pro uplatnění odkladu, nebylo-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak. 10. Při stanovení záloh v roce 1995 na období předcházející poslednímu termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1994 se postupuje podle právních předpisů, které upravovaly placení záloh do 31. prosince 1994. 11. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, umožňující odpis nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními do nákladů, se použije za zdaňovací období roku 1994 a roku 1995. 12. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se nepoužije v případech, kdy celková částka úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky a neúčastní se přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, nepřesáhne a) v roce 1995 dvacetipětinásobek výše vlastního jmění, b) v roce 1996 dvacetinásobek výše vlastního jmění, c) v roce 1997 patnáctinásobek výše vlastního jmění. 13. U hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého obchodní společností nebo družstvem vkladem společníka nebo členem družstva do 31. prosince 1994 za podmínky převedení vlastnických práv k tomuto majetku do 31. prosince 1994 se při uplatňování odpisů z tohoto majetku postupuje podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994. Obdobně postupuje i poplatník, který nabyl majetek vkladem tichého společníka, nebo tichý společník, který nabyl majetek vrácením svého vkladu do 31. prosince 1994. 14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1995, pokud tento zákon nestanoví jinak. 16. Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 534/1992 Sb., o výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 261/1994 Sb.	Zákon č. 261/1994 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 30. 12. 1994, částka 77/1994 * Čl. I - Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 30. 12. 1994 261 ZÁKON ze dne 13. prosince 1994, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se mění takto: V § 42 se vypouštějí slova „ve lhůtě do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Nařízení vlády č. 263/1994 Sb.	Nařízení vlády č. 263/1994 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 30. 12. 1994, částka 77/1994 * § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) před 1. ledne * § 2 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992, se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (dále jen „průměrný hrubý výdělek“) zvyšuje o 30 %, nejmén * § 3 - (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1994, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje. * § 4 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po úpravě provedené podle § 1 odst. 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost * § 5 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1994. * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 30. 12. 1994 263 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. prosince 1994 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.: § 1 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) před 1. lednem 1993, se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů,2) (dále jen „průměrný čistý výdělek“) zvyšuje o 30 %, nejméně však o 1100 Kč. (2) Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 10 830 Kč. (3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek vyšší než 10 830 Kč. § 2 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992, se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (dále jen „průměrný hrubý výdělek“) zvyšuje o 30 %, nejméně však o 1320 Kč, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1993, průměrný hrubý výdělek se zvyšuje o 15 %, nejméně však o 660 Kč. (3) Průměrný hrubý výdělek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje jen do částky 13 000 Kč. (4) Zvýšení podle odstavců 1 a 2 se neprovede, je-li průměrný hrubý výdělek vyšší než 13 000 Kč. § 3 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1994, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení. (3) Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 a 2 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy po 31. prosinci 1990 mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po úpravě provedené podle § 1 odst. 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1994. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády ČSSR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády ČSSR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zákon č. 266/1994 Sb.	Zákon č. 266/1994 Sb. Zákon o dráhách Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 79/1994 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - DRÁHY (§ 3 — § 10d) * ČÁST TŘETÍ - REGULACE PROVOZOVÁNÍ DRÁHY (§ 11 — § 23c) * ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB (§ 23d — § 23g) * ČÁST PÁTÁ - REGULACE DRÁŽNÍ DOPRAVY (§ 24 — § 42) * ČÁST ŠESTÁ - POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU (§ 42a — § 42c) * ČÁST SEDMÁ - DRÁŽNÍ VOZIDLA A URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ (§ 43 — § 49) * ČÁST OSMÁ - PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRAH REGIONÁLNÍCH, VYBRANÝCH DRAH JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A DRÁŽNÍCH VOZIDEL PROVOZOVANÝCH NA TĚCHTO DRÁHÁCH (§ 49a — § 49w) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 50 — § 52a) * ČÁST DESÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 53 — § 59) * ČÁST JEDENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 60 — § 68) Aktuální znění od 16. 6. 2024 (426/2021 Sb.) 266 ZÁKON ze dne 14. prosince 1994 o dráhách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie1a) a upravuje a) podmínky pro stavbu drahdrah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráháchdráhách, b) podmínky pro provozování drahdrah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráháchdráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drahdrah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových. (2) Zákon se nevztahuje na dráhydráhy důlní, průmyslové a přenosné. § 2 Základní pojmy (1) DráhouDráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. (2) Provozuschopností dráhydráhy je technický stav dráhydráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování. (3) Provozováním dráhydráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráhadráha a organizuje drážní doprava. (4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen „dopravce“) a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.1b) (5) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravyVeřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmuPodporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.1c) (6) Kombinovanou dopravouKombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu. (7) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití. (8) Osobou usazenou na území České republiky je osoba oprávněná podnikat na území České republiky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo má na území České republiky odštěpný závod. (9) Zařízením služebZařízením služeb se rozumí železniční stanice, zastávka, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště určena k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce. (10) Kapacitou dráhyKapacitou dráhy se rozumí její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhydráhy v určitém období. (11) Přidělením kapacity dráhyPřidělením kapacity dráhy se rozumí jednání umožňující využití takového dílu z celkové kapacity dráhykapacity dráhy, kterého je zapotřebí pro požadovanou trasu vlaku. (12) Hlavními činnostmiHlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhydráhy, s přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy a v případě dráhydráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o drázedráze. (13) Členským státemČlenským státem se rozumí členský státčlenský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (14) Technickou specifikací pro interoperabilituTechnickou specifikací pro interoperabilitu se rozumí přímo použitelný předpis Evropské unie, který upravuje konkrétní požadavky za účelem dosažení technické a provozní propojenosti drahdrah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel a je jako technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu označen. (15) Prvkem interoperabilityPrvkem interoperability se rozumí součást subsystémusubsystému, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhydráhy celostátní, drahdrah regionálních a vybraných drahdrah jiných členských státůčlenských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako prvek interoperabilityprvek interoperability označena v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu. (16) SubsystémemSubsystémem se rozumí součást dráhydráhy nebo drážního vozidla, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhydráhy celostátní, drahdrah regionálních a vybraných drahdrah jiných členských státůčlenských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako subsystémsubsystém označena v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu. (17) VýrobcemVýrobcem se rozumí osoba, která vyrábí nebo nechává si navrhnout nebo vyrobit prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém nebo drážní vozidlo a uvádí prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém nebo drážní vozidlo na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. (18) Držitelem drážního vozidlaDržitelem drážního vozidla se rozumí osoba, která a) drážní vozidlo vlastní nebo má právo jej užívat, b) drážní vozidlo využívá nebo umožňuje využívat k provozování drážní dopravy a c) je jako jeho držitel zapsána v evropském registru vozidel20). ČÁST DRUHÁ DRÁHY § 3 Kategorie železničních drah (1) Železniční dráhydráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drahdrah jsou: a) dráhadráha celostátní, jíž je dráhadráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena, b) dráhadráha regionální, jíž je dráhadráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhydráhy, c) dráhadráha místní, jíž je dráhadráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhydráhy; dráhadráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhudráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky, d) vlečka, jíž je dráhadráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhydráhy, nebo jiné vlečky, e) zkušební dráhadráha, jíž je dráhadráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury, f) speciální dráhadráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obceobce. (2) O zařazení železniční dráhydráhy do příslušné kategorie dráhydráhy a o změnách tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad. § 3a Železniční dráhadráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráhadráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční dráhadráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo nákladní dopravu a kombinovanou dopravukombinovanou dopravu je dráhadráha konvenční. § 4 Obvod dráhy (1) Obvod dráhydráhy je území určené rozhodnutím o povolení záměru pro umístění stavby dráhydráhy. (2) Obvod dráhydráhy u celostátní dráhydráhy a u regionální dráhydráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhydráhy a její údržbu. (3) Obvod dráhydráhy u ostatních drahdrah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhydráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhydráhy, pokud není dopravní cesta dráhydráhy vedena po pozemní komunikaci. § 4a Ochrana dráhy (1) Nikdo nesmí bez souhlas provozovatele dráhydráhy vykonávat v obvodu dráhydráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhudráhu a v obvodu dráhydráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1d) nestanoví jinak. (2) Všechna místa na drázedráze a v obvodu dráhydráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou a) dráhydráhy a jejího obvodu, pokud je dráhadráha vedena po pozemní komunikaci, b) dráhydráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhydráhy s pozemní komunikací, c) prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhydráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou, d) veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhydráhy, e) volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhydráhy. (3) Úrovňové přístupové cesty k nástupišti jsou veřejnosti přístupné, s výjimkou přechodu kolejí, když: a) je dávána výstraha světelným signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí, b) je dávána výstraha akustickým signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí, c) se sklápí, je sklopena, či se zdvihá závora výstražného zařízení pro přechod kolejí, d) je již bezprostředně vidět nebo slyšet přibližující se drážní vozidlo, křižující přechod kolejí, nebo e) je přechod kolejí zakázán pokyny provozovatele dráhydráhy. Podobu a způsob výstrahy dávané výstražným zařízením pro přechod kolejí stanoví prováděcí předpis. § 5 Stavba dráhy a stavba na dráze (1) Stavbou dráhydráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhudráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhydráhy či nikoliv. Stavba dráhydráhy není součástí pozemku. Stavba dráhydráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhydráhy speciální je veřejně prospěšná. (2) Podle zákona o vyvlastnění lze k uskutečnění stavby dráhydráhy odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění stavby dráhydráhy celostátní nebo regionální omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem. (4) Stavbou na drázedráze jsou všechny stavby a zařízení1e) v obvodu dráhydráhy, které nejsou stavbou dráhydráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží. (5) Stavba dráhydráhy a stavba na drázedráze musí splňovat technické podmínky2) a požadavky bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drahdrah stanoví prováděcí předpis. (6) DráhuDráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhydráhy rozhoduje drážní správní úřad. § 5a Styk dráhy s cizím vedením (1) Z důvodů veřejného zájmu se dráhadráha a stavba dráhydráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drahdrah a drážní dopravě na dráháchdráhách, (dále jen „sítě technického vybavení“) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drahdrah a drážní dopravy na drázedráze. (2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhydráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhydráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje stavební úřad zákona o vyvlastnění. (3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhydráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhydráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhydráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhydráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhydráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhydráhy. (4) Při změně stavby dráhydráhy nebo stavbě nové dráhydráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí stavebního úřadu. (5) Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhydráhy nebo v ochranném pásmu dráhydráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhydráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob. § 6 Křížení dráhy (1) Pokud se železniční dráhadráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí předpis. (2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhydráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu PoliciePolicie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů.2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis. (3) Při křížení železniční dráhydráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích. § 7 (1) Způsobilost stavby dráhydráhy k užívání musí být před kolaudací ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhydráhy a drážní dopravy, stanoví Dopravní a energetický stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru též zavedení zkušebního provozu. Podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhydráhy celostátní nebo regionální je vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy, je-li tento průkaz podle § 49d nebo 49f vyžadován. Zkušební provoz stavby dráhydráhy jiné než celostátní nebo regionální může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti dráhydráhy nebo určeného technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhydráhy nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis. (2) V rozhodnutí o povolení záměru a v kolaudačním rozhodnutí stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhydráhy a její ochrany. Pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhydráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty první není možné toto riziko odstranit, stavební úřad žádost o povolení záměru nebo žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítne. Ochranné pásmo dráhy § 8 (1) Ochranné pásmo dráhydráhy tvoří prostor po obou stranách dráhydráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou a) u dráhydráhy celostátní a u dráhydráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhydráhy, b) u dráhydráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, a u dráhydráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhydráhy, c) u dráhydráhy místní a vlečky 30 m od osy krajní koleje, d) u speciální dráhydráhy 30 m od hranic obvodu dráhydráhy, u tunelů speciální dráhydráhy 35 m od osy krajní koleje, e) u dráhydráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje, f) u dráhydráhy tramvajové a dráhydráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu. (2) Pro dráhudráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. § 9 (1) V ochranném pásmu dráhydráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. (2) V ochranném pásmu dráhydráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu20). (3) Provozovatel dráhydráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhydráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhydráhy, odstraňování následků nehodnehod nebo poškození dráhydráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku. (4) Provozovatel dráhydráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhydráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu dráhydráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak. (5) Vlastník nemovité věci přilehlé k drázedráze tramvajové nebo drázedráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhydráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhydráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci. § 10 Ochrana dráhy (1) Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhydráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhydráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad. (2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhydráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. (3) Provozovatel dráhydráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhydráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhydráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhydráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhydráhy. (4) Provozovatel dráhydráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhydráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhydráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhydráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká. § 10a Přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhydráhy celostátní, regionální nebo místní nebo vlečky anebo jejich části povolí přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu zrušení, nebyla-li taková dráhadráha nebo její část po dobu 2 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita v minimálním rozsahu. Minimálním rozsahem užití dráhydráhy nebo její části se rozumí její užití v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nebo alespoň 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí. O dobu, po kterou bylo provozování dráhydráhy nebo její části omezeno jejím provozovatelem, se doba podle vět první a druhé prodlužuje; to neplatí, nebyla-li taková dráhadráha nebo její část po dobu alespoň 10 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita za účelem přepravy cestujících ani věcí. (2) Vlastník dráhydráhy nebo její části, který hodlá požádat o přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, zveřejní na svých internetových stránkách alespoň 3 měsíce před podáním žádosti údaje o rozsahu jejího užívání po dobu 2 let po sobě jdoucích před tímto zveřejněním, případně po tuto dobu prodlouženou podle odstavce 1 věty třetí. Nezveřejní-li vlastník dráhydráhy nebo její části tyto údaje, drážní správní úřad přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování nepovolí. Zveřejněné údaje musí zahrnovat a) označení dráhydráhy nebo její části, jíž se tyto údaje týkají, b) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy cestujících ve stanovené době na této drázedráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech a c) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy věcí ve stanovené době na této drázedráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech. (3) Žádost obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu označení dráhydráhy nebo její části a její popis, včetně určení začátku a konce dráhydráhy nebo její části, místa styku vzájemně zaústěných drahdrah a stavební délku dráhydráhy nebo její části. K žádosti se přiloží doklad prokazující splnění podmínky pro povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části nebo, jde-li o dráhudráhu místní nebo veřejně nepřístupnou vlečku nebo jejich část, čestné prohlášení žadatele o tom, že je tato podmínka splněna. (4) Drážní správní úřad si v řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části vyžádá závazné stanovisko Ministerstva obrany a, jde-li o dráhudráhu celostátní, regionální nebo místní nebo její část, rovněž závazné stanovisko kraje a obceobce, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nebo její část nachází. (5) Nesouhlasné stanovisko Ministerstva obrany může být vydáno pouze tehdy, byla-li by přerušením provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části ohrožena obrana státu. (6) Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obceobce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území platného ke dni podání žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části, že kraj nebo obecobec na této drázedráze nebo její části hodlá zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících, a vyjádří-li kraj nebo obecobec v závazném stanovisku zájem o zajišťování dopravní obslužnosti v tomto rozsahu po dobu 5 let. Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obceobce nemůže být vydáno, bylo-li takové stanovisko týkající se téže dráhydráhy nebo její části vydáno tímto krajem nebo touto obcíobcí v již ukončeném řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části a v období 3 let přede dnem podání nové žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části nebyla zajištěna dopravní obslužnost užitím dráhydráhy v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nejméně po dobu 1 roku; to neplatí, uplynula-li ode dne vydání původního závazného stanoviska doba delší než 10 let. (7) Novou žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části týkající se téže dráhydráhy nebo její části z důvodu vydání nesouhlasného stanoviska kraje nebo obceobce. § 10b Důsledky přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Vlastník dráhydráhy nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a) zajistí, aby byly zachovány alespoň těleso, stavba a zařízení jejího železničního spodku, a b) neplní povinnosti podle § 20 a 21. (2) Na drázedráze nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nelze provozovat drážní dopravu. Jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupnou vlečku anebo jejich část, a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, se kapacita dráhykapacita dráhy na ní nepřiděluje a prohlášení o drázedráze se ve vztahu k ní nezpracovává a b) nastávají právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, s výjimkou účinků podle písmene a), dnem následujícím po uplynutí doby platnosti jízdního řádu, na kterou již byla kapacita dráhykapacita dráhy přidělena. (3) Jde-li o dráhudráhu nebo její část, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a) uděluje souhlas k výkonu činnosti v obvodu dráhydráhy, která se považuje za podnikání, namísto jejího provozovatele její vlastník, b) pro vstup na dráhudráhu a na místa v obvodu dráhydráhy se § 4a nepoužije, c) pro stavbu dráhydráhy a stavbu na této drázedráze se § 5 odst. 5 nepoužije, d) pro postup vlastníka sítě technického vybavení při havárii sítě technického vybavení v obvodu dráhydráhy se § 5a odst. 3 nepoužije a e) pro křížení dráhydráhy se § 6 nepoužije. (4) Vlastník dráhydráhy nebo její části zveřejní na svých internetových stránkách seznam drahdrah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu aktualizuje. § 10c Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu nebo její části (1) Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy ve vlastnictví státu nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, může podat Ministerstvu dopravy a) kraj, hodlá-li na ní zajišťovat dopravní obslužnost 1. sám, nebo 2. obecobec nacházející se v jeho územním obvodu, nebo b) organizace sdružující dopravce, hodlá-li na ní její člen provozovat drážní dopravu. (2) Podnět musí obsahovat a) označení toho, kdo jej podává, b) označení dráhydráhy nebo její části, jíž se podnět týká, a její popis, včetně určení jejího začátku a konce, a c) počet zamýšlených jízd ročně, uvedený zvlášť za účelem přepravy cestujících a zvlášť za účelem přepravy věcí, po dobu 5 let. (3) Ministerstvo dopravy vyzve bez zbytečného odkladu ode dne doručení podnětu státní organizaci Správa železnic, aby mu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výzvy předložila písemné vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části, které musí obsahovat alespoň a) předpokládané přínosy a náklady s tím spojené a b) časový rozvrh prací na zamýšleném obnovení provozuschopnosti a provozování této dráhydráhy nebo její části. (4) Ministerstvo dopravy do 1 měsíce ode dne obdržení písemného vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části obdržený podnět a toto vyhodnocení předloží vládě k projednání. Souhlasí-li vláda s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části, uloží ministru dopravy zajistit, aby státní organizace Správa železnic podala žádost o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Nový podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne, kdy vláda vyslovila svůj nesouhlas s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části týkající se téže dráhydráhy nebo její části. § 10d Obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Drážní správní úřad rozhodne na žádost vlastníka dráhydráhy nebo její části o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování, je-li dráhadráha nebo její část způsobilá k užívání. K žádosti se přiloží doklad o provedení technicko bezpečnostní zkoušky osvědčující splnění této podmínky. (2) V rozhodnutí o obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části drážní správní úřad uloží vlastníku dráhydráhy nebo její části povinnost obnovit její provozuschopnost v plném rozsahu a její provozování a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. ČÁST TŘETÍ REGULACE PROVOZOVÁNÍ DRÁHY Úřední povolení § 11 (1) Provozovat dráhudráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení, a jedná-li se o provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální, i na základě osvědčení provozovatele dráhydráhy celostátní a regionální (dále jen „osvědčení provozovatele dráhydráhy“), je-li zapsána v obchodním rejstříku.5a) (2) Úřední povolení a osvědčení provozovatele dráhydráhy vydává drážní správní úřad. § 12 Úřední povolení může být vydáno za podmínky, že: a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce, b) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, c) žadatel, který hodlá provozovat dráhudráhu celostátní a dráhudráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhydráhy (§ 14a). § 13 Za bezúhonného podle § 12 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s povolovanou činností, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně. § 13a Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. § 14 Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drahdrah nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drahdrah. § 14a (1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionálníFinanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhydráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhydráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy. (2) Finanční způsobilost se prokazuje a) podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhydráhy, náklady na údržbu a opravy dráhydráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhydráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů, b) objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů, c) provozním kapitálem, d) účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhydráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost. (3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis. § 15 (1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat: a) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhudráhu, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhudráhu, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, b) označení vlastníka dráhydráhy, c) označení dráhydráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhydráhy, místa styku vzájemně zaústěných drahdrah a stavební délku dráhydráhy. (2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena: a) výpisem z obchodního rejstříku, jde-li již o zapsanou právnickou osobu, je-li žadatelem právnická osoba, nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby, b) písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, d) dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k drázedráze nebo dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k drázedráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem, e) dokladem prokazujícím technickou způsobilost dráhydráhy k jejímu provozování, f) doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhudráhu celostátní nebo dráhudráhu regionální, g) dokladem o zaplacení správního poplatku. § 16 (1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení. (2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví podmínky provozování dráhydráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování dráhydráhy. Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení pro zkušební dráhudráhu podle § 3 odst. 1 písm. e) stanoví podmínky, za jakých lze na této drázedráze provozovat zkušební provoz drážních vozidel nebo zkoušky pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury. (3) Úřední povolení je nepřenosné. (4) Na vydání úředního povolení není právní nárok. § 17 (1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede: a) obchodní firmu nebo název provozovatele dráhydráhy, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhydráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, b) vlastníka dráhydráhy, c) označení provozované dráhydráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhydráhy, místa styku vzájemně zaústěných drahdrah a stavební délku dráhydráhy, d) datum zahájení provozování dráhydráhy, e) doba, na kterou se úřední povolení vydává, f) další podmínky provozování dráhydráhy. (2) Provozovatel dráhydráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení. (3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhydráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení. Drážní správní úřad rovněž rozhodne o změně úředního povolení vydaného provozovateli dráhydráhy z moci úřední, pokud a) povolil přerušení provozuschopnosti a provozování jím provozované dráhydráhy nebo její části a b) úřední povolení vydané tomuto provozovateli se nevztahuje pouze k drázedráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká. § 18 Zrušení a zánik úředního povolení (1) V případě, že provozovatel dráhydráhy nechce provozovat dráhudráhu, je povinen o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhydráhy. Současně též je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhydráhy. (2) Úřední povolení k provozování dráhydráhy zaniká a) rozhodnutím drážního správního úřadu o zrušení úředního povolení, jestliže provozovatel dráhydráhy 1. přestal splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení, 2. porušil ustanovení tohoto zákona, 3. podal návrh na zrušení úředního povolení k provozování dráhydráhy, b) uplynutím doby, na kterou bylo úřední povolení vydáno, c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem úředního povolení, d) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem úředního povolení, e) dnem zrušení dráhydráhy, f) dnem, kdy nastaly právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení provozuschopnosti a provozování této dráhydráhy nebo její části, vztahuje-li se úřední povolení pouze k drázedráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká. § 19 Vydání osvědčení provozovatele dráhy (1) Žádost o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy se podává u drážního správního úřadu. K žádosti se přiloží doklady prokazující zavedení systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a přijetí opatření k jeho dodržování. (2) Nelze-li o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. (3) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení provozovatele dráhydráhy, a) zavedl-li žadatel systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a b) přijal-li žadatel opatření k dodržování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy. (4) Při rozhodování o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy se zohlední zjištění získaná při výkonu státního dozoru, provozoval-li žadatel již před podáním žádosti dráhudráhu celostátní nebo regionální. Drážní správní úřad v osvědčení provozovatele dráhydráhy může stanovit podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhydráhy. Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (5) Osvědčení provozovatele dráhydráhy je platné po dobu 5 let. (6) Jde-li o dráhudráhu přesahující státní hranici České republiky, drážní správní úřad spolupracuje v řízení o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy s příslušným orgánem dotčeného členského státučlenského státu. (7) Vzor osvědčení provozovatele dráhydráhy stanoví prováděcí právní předpis. § 19a Změna údajů v osvědčení provozovatele dráhy Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení provozovatele dráhydráhy se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhydráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhydráhy do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 19b Omezení a odnětí oprávnění provozovat dráhu (1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy dostatečný z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování dráhydráhy, uloží drážní správní úřad provozovateli dráhydráhy povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li provozovatel dráhydráhy ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (2) Přestal-li provozovatel dráhydráhy splňovat podmínky pro vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu omezí nebo odejme. Proti rozhodnutí o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu, vydá nové osvědčení provozovatele dráhydráhy se změněným rozsahem provozované dráhydráhy a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhydráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 19c Informování o osvědčení provozovatele dráhy Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 20 Povinnosti vlastníka dráhy (1) Vlastník dráhydráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhydráhy s jinými dráhamidráhami. (2) Vlastník dráhydráhy celostátní a dráhydráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje. (3) Pokud není vlastníkem dráhydráhy celostátní nebo dráhydráhy regionální stát a vlastník dráhydráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhudráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy. (4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhydráhy a technické podmínky styku drahdrah stanoví prováděcí předpis. § 21 (1) Vlastník dráhydráhy je povinen zajistit provozování dráhydráhy. Není-li vlastník dráhydráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhydráhy jinou oprávněnou osobou. (2) Nemůže-li vlastník dráhydráhy zajistit provozování dráhydráhy, je povinen nabídnout dráhudráhu k zajištění jejího provozování: a) státu zastoupenému Ministerstvem dopravy, jedná-li se o dráhudráhu celostátní nebo regionální, b) obci nebo obcím, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nachází, jedná-li se o dráhudráhu tramvajovou, trolejbusovou, speciální nebo lanovou. Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob nacházejících se na dráze a v obvodu dráhy § 22 (1) Provozovatel dráhydráhy je povinen a) provozovat dráhudráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhydráhy a úředního povolení, b) vydat ke dni zahájení provozování dráhydráhy vnitřní předpis o provozování dráhydráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhydráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení, c) zajistit, aby provozování dráhydráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé, d) pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny, e) označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhydráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky). (2) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo dráhydráhy regionální je dále povinen a) finančně zabezpečit řádné provozování dráhydráhy po celou dobu platnosti úředního povolení, b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhydráhy, c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhydráhy, d) zajistit, aby jím zavedený systém bezpečnosti provozovatele dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) 1. zohledňoval rozsah a předmět jeho činnosti a činnosti různých dopravců vykonávaných na jím provozované drázedráze, 2. umožňoval provozování dráhydráhy a drážní dopravy v souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitutechnickými specifikacemi pro interoperabilitu, jinými právními předpisy a osvědčeními dopravce a 3. byl dodržován, e) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22), f) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), 1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, 2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a 3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, g) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene f) bodu 2 přijata, h) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene f), i) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, j) předložit do 31. května kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhydráhy za uplynulý kalendářní rok, k) neprodleně oznámit nebo jinak zpřístupnit v elektronické podobě drážnímu správnímu úřadu údaje získané od dopravce podle § 35 odst. 2 písm. p) a uchovávat je po dobu 3 let od jejich získání. (3) Provozovatel dráhydráhy je oprávněn a) udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy, b) dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhydráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhydráhy a drážní dopravy na drázedráze. (4) Osoby nacházející se v obvodu dráhydráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhydráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhydráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek. (5) Pravidla pro provozování dráhydráhy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhydráhy stanoví prováděcí předpis. § 22a (1) Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud a) je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo b) slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob. (2) Vlečka je veřejně přístupná, pokud a) nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo b) její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o drázedráze podle § 33 odst. 1 vztahující se na tuto vlečku. (3) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k a) jiné drázedráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drahdrah rozdílných vlastníků, b) zařízení služebzařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhudráhu k zařízení služebzařízení služeb, nebo c) jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky. (4) Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou. (5) Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla. § 22b (1) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhydráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhydráhy, a zajistí jeho dodržování. (2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhydráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhydráhy. (3) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhydráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhydráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno. (4) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání. § 23 (1) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky je dále povinen a) umožnit dopravcům využití přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, a to alespoň poskytnutím služeb souvisejících s užitím dráhydráhy a služeb souvisejících s provozem drážních vozidel na drázedráze; minimální rozsah a obsah těchto služeb stanoví prováděcí právní předpis, b) zajistit dopravcům nediskriminačním způsobem přístup k jím poskytovaným službám, c) sjednávat cenu za užití dráhydráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem; to neplatí, obstarává-li tuto činnost za provozovatele dráhydráhy jiná osoba podle § 32 odst. 3 věty čtvrté, d) umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na drázedráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů, e) umožnit dopravci užití dráhydráhy na nezbytnou dobu pro objezdy nesjízdného úseku dráhydráhy, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodounehodou, f) vést seznam jím provozovaných drahdrah a jejich součástí; seznam obsahuje alespoň technický a provozní popis dráhydráhy a jejích součástí, údaje o technickém a provozním stavu dráhydráhy a jejích součástí, údaje o probíhající rekonstrukci dráhydráhy a jejích součástí a výši finančních prostředků na rekonstrukci vynaložených, g) zpracovat způsob určování nákladů, které mu vznikají při poskytování jednotlivých služeb dopravcům, a způsob přiřazení těchto nákladů k jednotlivým službám a h) provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhydráhy v souladu s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhudráhu a technickými podmínkami její provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhamidráhami. (2) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky přijme plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o a) zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění, b) technické povaze jím provozované dráhydráhy a její kapacitě a c) podmínkách přístupu na jím provozovanou dráhudráhu. (3) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky zveřejní před přijetím plánu obchodní činnosti údaje podle odstavce 2 písm. b) a c) a údaje o plánovaném rozvoji provozované dráhydráhy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k těmto údajům uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem provozovatel dráhydráhy stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním údajů. (4) Smlouva o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce musí obsahovat ujednání o a) ceně za užití dráhydráhy, b) sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy zapříčiněné provozovatelem dráhydráhy nebo dopravcem, c) způsobu vykazování vzniku, příčin a doby trvání narušení provozování drážní dopravy mezi stranami smlouvy, d) nestranném způsobu mimosoudního řešení sporů mezi stranami smlouvy týkajících se sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy; lhůta, v níž má být řešení sporu přijato, činí 10 pracovních dnů. (5) Byla-li dráhadráha nebo její část prohlášena za přetíženou, zpracuje provozovatel dráhydráhy do 6 měsíců ode dne tohoto prohlášení analýzu kapacity dotčené dráhydráhy, ve které uvede zjištěné příčiny přetížení dráhydráhy a navrhne opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení. Při zpracování analýzy provozovatel dráhydráhy zohlední alespoň technické a provozní vlastnosti přetížené dráhydráhy a druh a intenzitu provozované drážní dopravy. Opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení odpovídají zjištěným příčinám přetížení a zahrnují zejména návrhy na změnu jízdního řádu, změnu rychlosti jízdy na drázedráze nebo uskutečnění stavby dráhydráhy. (6) Provozovatel dráhydráhy přijme do 6 měsíců ode dne zpracování analýzy kapacity dráhykapacity dráhy na jejím základě plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhydráhy. Návrh plánu projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na dotčené drázedráze a rovněž, je-li na dotčené drázedráze provozována drážní doprava na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, s kraji, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nachází, a s Ministerstvem dopravy. Je-li plán přijat, není provozovatel dráhydráhy povinen provádět další analýzu při opětovném prohlášení dotčené dráhydráhy nebo její části za přetíženou. Provozovatel dráhydráhy zpracuje analýzu kapacity dráhykapacity dráhy a přijme plán na jejím základě rovněž v případě, že přetížení dráhydráhy nebo její části bezprostředně hrozí. (7) Provozovatel dráhydráhy, která byla prohlášena za přetíženou, vyzve v souladu s pravidly obsaženými v prohlášení o drázedráze dopravce užívajícího tuto dráhudráhu nebo její část ke vzdání se přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, pokud a) v průběhu alespoň jednoho měsíce nevyužívá přidělenou kapacitu přetížené dráhydráhy v plném rozsahu a b) tato skutečnost je způsobena hospodařením dopravce nebo jinými důvody, které dopravce mohl ovlivnit. (8) Kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah údajů předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce a obsahové náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhydráhy stanoví prováděcí právní předpis. § 23b Omezení provozování dráhy (1) Provozovatel dráhydráhy je oprávněn omezit provozování dráhydráhy nebo její části na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu z důvodu a) provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhydráhy, b) provádění činností spojených s uskutečňováním stavby dráhydráhy, nebo na drázedráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na drázedráze, nebo c) narušení provozuschopnosti dráhydráhy živelní nebo mimořádnou událostímimořádnou událostí a provádění činností spojených s obnovením provozuschopnosti. (2) Je-li to možné s ohledem na účel činností podle odstavce 1 a na charakter dráhydráhy, provádí provozovatel dráhydráhy tyto činnosti takovým způsobem, aby provozování drážní dopravy na drázedráze a) nebylo omezeno; za tímto účelem provozovatel dráhydráhy přednostně využívá kapacitu dráhykapacitu dráhy vyhrazenou pro tyto činnosti v prohlášení o drázedráze, nebo b) bylo omezeno jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu, nelze-li postupovat podle písmene a), a nediskriminovalo jednotlivé dopravce ani žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. (3) Provozovatel dráhydráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhydráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhydráhy nebo na drázedráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na drázedráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhydráhy nebo na drázedráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhydráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na drázedráze. (4) Návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části projedná provozovatel dráhydráhy s vlastníkem dráhydráhy a s dopravci, kteří na dotčené drázedráze provozují drážní dopravu. Je-li na drázedráze přidělována kapacita dráhykapacita dráhy, provozovatel dráhydráhy návrh plánu projedná rovněž s osobou, která kapacitu přiděluje, je-li odlišná od tohoto provozovatele dráhydráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této drázedráze. S krajem, na jehož území se dráhadráha nebo její část dotčená omezením nachází, a s Ministerstvem dopravy projedná provozovatel dráhydráhy návrh plánu s ohledem na jeho dopady na dopravu provozovanou na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Provozovatel dráhydráhy je povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního úřadu u ostatních drahdrah. (5) Nepodaří-li se provozovateli dráhydráhy při projednávání návrhu plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části dohodnout se všemi dotčenými dopravci na rozsahu změn a omezení provozované drážní dopravy na drázedráze, navrhne rozsah změn a omezení i bez dohody provozovatel dráhydráhy. Postupuje při tom takovým způsobem, aby nepříznivé dopady změn a omezení drážní dopravy u jednotlivých dopravců nepřesahovaly přiměřenou míru, a tento návrh odůvodní. Za tímto účelem je provozovatel dráhydráhy oprávněn navrhnout spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné. § 23c (1) Návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části schvaluje po jeho projednání na žádost provozovatele dráhydráhy Úřad, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drahdrah. K žádosti provozovatel dráhydráhy přiloží návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části, dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny. (2) Úřad nebo drážní správní úřad návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části schválí, jsou-li splněny požadavky podle § 23b. Splňuje-li návrh plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení. (3) Omezit provozování dráhydráhy nebo její části z důvodu provádění činností, které nejsou zahrnuty do schváleného plánu omezení, může provozovatel pouze, jde-li o činnosti spojené s a) obnovováním provozuschopnosti dráhydráhy po jejím narušení živelní nebo mimořádnou událostímimořádnou událostí, b) údržbou nebo opravou dráhydráhy, nepřekračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin nebo nedojde-li k omezení provozování drážní dopravy na drázedráze, nebo c) údržbou nebo opravou dráhydráhy, nejsou-li splněny podmínky podle písmene b), ale provedení těchto činností nesnese odkladu. (4) Provozovatel dráhydráhy o omezení podle odstavce 3 bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené dopravce, vlastníka dráhydráhy, provozovatele drahdrah, jejichž provoz je omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drahdrah. Ve vyrozumění uvede důvody a předpokládanou dobu omezení. Nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 3, uloží správní úřad podle věty první provozovateli dráhydráhy obnovení provozování dráhydráhy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Provozovatelé drahdrah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhydráhy. (6) Na změny plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části se odstavce 1 a 2 a § 23b použijí obdobně. Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani § 23b odst. 1. (7) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupné vlečky anebo jejich části, který hodlá omezit jejich provozování, postupuje rovněž v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím podrobnosti časového rozvrhu přidělování43). ČÁST ČTVRTÁ PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB § 23d (1) Provozovatel zařízení služebzařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení službyzařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Cena za služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nesmí být diskriminační; jde-li o dodávky trakční elektrické energie, zohlední provozovatel zařízení služebzařízení služeb při návrhu ceny rovněž způsob provozování drážní dopravy, zejména rychlost jízdy a četnost zastavení drážních vozidel. (2) Provozovatel zařízení služebzařízení služeb zpřístupní osobě, která na dotčené drázedráze přiděluje kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, alespoň 60 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o drázedráze a) cenu za poskytované služby, b) podmínky poskytování služeb a c) cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služebzařízení služeb na jinou dráhudráhu, je-li provozovatelem této vlečky. (3) Provozovatel zařízení služebzařízení služeb poskytuje tyto služby bez zbytečného odkladu a v čase odpovídajícím jejich povaze a cíli. Provozovatel zařízení služebzařízení služeb smí poskytnutí těchto služeb odepřít jen tehdy, a) může-li být dopravci stejná služba poskytnuta v jiném zařízení služebzařízení služeb, 1. aniž by tím bylo narušeno využití kapacity dráhykapacity dráhy přidělené tomuto dopravci nebo by s tím bylo spojeno navýšení jeho nákladů, a 2. provozovatel jiného zařízení služebzařízení služeb službu v požadovaném rozsahu poskytne, nebo b) nemůže-li poskytnout tyto služby, byť jen v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase, z důvodu 1. naplnění provozního objemu zařízení služebzařízení služeb, nebo 2. rozporu požadavku na poskytnutí služby s technickými nebo provozními podmínkami poskytování služeb. (4) Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služebzařízení služeb poskytnutí těchto služeb zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s tímto zákonem, uloží provozovateli zařízení služebzařízení služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, v němž bylo poskytnutí služeb odepřeno. (5) Členění zařízení služebzařízení služeb a jejich provozní součásti stanoví prováděcí právní předpis. § 23e Doloží-li dopravce vlastníku zařízení služebzařízení služeb, které není po dobu alespoň 2 let provozováno, potřebu opakovaného poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení, zajistí vlastník v přiměřené lhůtě jeho provozování. To neplatí, jestliže vlastník a) provádí na zařízení služebzařízení služeb úpravy znemožňující jeho využívání k poskytování služeb, nebo b) nenalezl provozovatele zařízení služebzařízení služeb ani prostřednictvím veřejné nabídky nebo veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku na provozování zařízení služebzařízení služeb. § 23f (1) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice nebo technického zařízení v přístavu nebo provozovatele takového zařízení služebzařízení služeb ovládá, zajistí, aby k poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení služebzařízení služeb docházelo v rámci pobočky. Odepře-li takový provozovatel zařízení služebzařízení služeb jejich poskytnutí, oznámí to písemně zájemci s uvedením důvodů, popřípadě označí provozovatele, který může zájemci poskytnout tutéž službu za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služebzařízení služeb nebo takového provozovatele ovládá, zajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení bylo vedeno oddělené účtování. § 23g (1) Ustanovení § 23d odst. 3 a 4, § 23e a 23f se nepoužijí na poskytování doplňkových a pomocných služeb. Ustanovení § 23d odst. 1 a 2 se nepoužije na poskytování pomocných služeb, využívá-li jich provozovatel zařízení služebzařízení služeb výlučně pro svoji potřebu. (2) Doplňkovými službami jsou a) dodávky trakční elektrické energie, b) předtápění drážního vozidla určeného pro přepravu osob, c) služby související s přepravou nebezpečných věcí nebo s provozem drážního vozidla vykazujícího zvláštní provozně technické charakteristiky. (3) Pomocnými službami jsou a) poskytování informací souvisejících s provozováním drážní dopravy, b) přístup k telekomunikačním sítím, c) technická kontrola drážního vozidla, d) prodej jízdních a přepravních dokladů, e) údržba drážních vozidel vykazujících zvláštní provozně technické charakteristiky. ČÁST PÁTÁ REGULACE DRÁŽNÍ DOPRAVY Licence § 24 (1) Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně. (2) Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu. (3) Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek. § 24a (1) Provozovat drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální může dopravce, který a) je usazen v členském státěčlenském státě, b) je držitelem platné licence a osvědčení dopravce vydaného drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty a d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhydráhy o provozování drážní dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhydráhy. (2) Provozovat drážní dopravu na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové nebo vlečce může dopravce, který a) je usazen 1. v členském státěčlenském státě, jde-li o provozování nákladní drážní dopravy nebo osobní drážní dopravy na veřejně přístupné vlečce, popřípadě na veřejně nepřístupné vlečce, jejíž užití je její provozovatel povinen umožnit podle § 22a odst. 3, nebo 2. na území České republiky, jde-li o provozování osobní drážní dopravy, s výjimkou osobní drážní dopravy uvedené v bodě 1, b) je držitelem platné licence, c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, a d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhydráhy o provozování drážní dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhydráhy. (3) Provozovat drážní dopravu na drázedráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové může provozovatel této dráhydráhy. (4) Provozovat drážní dopravu na drázedráze místní nebo vlečce může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální. Provozovat drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze místní nebo vlečce nebo dopravce, který není držitelem osvědčení dopravce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drahdrah. (5) Platnou licencí pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální se rozumí i platná licence vydaná příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13). § 25 Udělení oprávnění k provozování drážní dopravy (1) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální, pokud žadatel a) je starší 18 let a plně svéprávný, jde-li o fyzickou osobu, b) je bezúhonný, c) je odborně způsobilý, d) je finančně způsobilý, e) závažným způsobem neporušil pracovněprávní předpisy, f) závažným způsobem neporušil celní předpisy, jde-li o oprávnění k provozování nákladní drážní dopravy, g) je ke dni zahájení provozu drážní dopravy pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou tímto provozem a h) je usazen na území České republiky. (2) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c), g) a h). Je-li žadatel o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy na drázedráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové provozovatelem této dráhydráhy, považují se tyto podmínky za splněné. (3) V žádosti podle odstavce 1 nebo 2 žadatel uvede a) druh drážní dopravy, kterou hodlá provozovat, b) kategorii dráhydráhy, na níž má být doprava provozována, a c) trasy linek, které hodlá provozovat, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky, má-li být doprava provozována na drázedráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové. (4) Je-li žadatel cizincem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky, přiloží k žádosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem nebo na jehož území má sídlo, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (5) Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální. Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 2, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce. (6) Licence pro provozování drážní dopravy obsahuje údaje podle odstavce 3. Vzor licence pro provozování drážní dopravy stanoví prováděcí právní předpis. (7) Drážní správní úřad si pro ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. e) a f) vyžádá stanovisko oblastního inspektorátu práce a orgánu celní správy příslušného podle místa usazení žadatele. § 26 Bezúhonnost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonnou se rovněž nepovažuje právnická osoba, byl-li člen jejího statutárního orgánu pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. § 27 Odborná způsobilost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za odborně způsobilého považuje ten, kdo a) absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, dopravy, ekonomie nebo práva a vykonal alespoň 3 roky praxe v řídící činnosti v oblasti drážní dopravy, nebo b) absolvoval vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s drážní dopravou a vykonal alespoň 5 let praxe v řídící činnosti v oblasti drážní dopravy. (2) Za odborně způsobilou se rovněž považuje právnická osoba, je-li alespoň jeden člen jejího statutárního orgánu odborně způsobilý podle odstavce 1. (3) Obory související s drážní dopravou stanoví prováděcí právní předpis. § 28 Finanční způsobilost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za finančně způsobilého považuje ten, kdo je schopen finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců. (2) Za finančně způsobilého se nepovažuje ten, a) jehož úpadek je řešen rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o povolení reorganizace, b) u něhož insolvenční soudinsolvenční soud rozhodl o zrušení konkurzu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo c) kdo dluží nedoplatky na daních, pojistném nebo penále na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. (3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména prostřednictvím roční účetní závěrky nebo zahajovací rozvahy, nevede-li žadatel doposud účetnictví. § 29 Změna oprávnění k provozování drážní dopravy a změna údajů uvedených v licenci (1) Požádá-li držitel licence o změnu druhu drážní dopravy, pro který bylo oprávnění k provozování drážní dopravy uděleno, drážní správní úřad žádosti vyhoví, splňuje-li žadatel podmínky podle § 25. Drážní správní úřad v takovém případě namísto písemného vyhotovení rozhodnutí zaznamená změnu do již vydané licence; není-li to možné, vydá licenci novou. (2) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Drážní správní úřad v takovém případě zaznamená změnu do již vydané licence, a není-li to možné, vydá licenci novou. § 30 Zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy (1) Drážní správní úřad rozhodne o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy, pokud držitel licence a) přestal splňovat podmínky podle § 25, b) závažným způsobem porušil ustanovení tohoto zákona, nebo c) o zrušení oprávnění požádal. (2) Stal-li se držitel licence finančně nezpůsobilým z důvodu povolení reorganizace a tato skutečnost neohrožuje bezpečnost provozování drážní dopravy, omezí drážní správní úřad dobu oprávnění k provozování drážní dopravy na dobu přiměřenou k opětovnému získání finanční způsobilosti, která nesmí být delší než 6 měsíců. Tuto dobu drážní správní úřad vyznačí v licenci. Drážní správní úřad na žádost držitele licence toto omezení zruší, prokáže-li žadatel, že je finančně způsobilý. Žádost lze podat přede dnem uplynutí doby omezení oprávnění k provozování drážní dopravy; je-li žádost podána, oprávnění k provozování drážní dopravy trvá do doby rozhodnutí ve věci. (3) Licence pozbývá platnosti dnem zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo zánikem oprávnění k provozování drážní dopravy uplynutím doby, na kterou bylo podle odstavce 2 omezeno. Držitel neplatné licence ji odevzdá drážnímu správnímu úřadu, který rozhodl o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo dobu tohoto oprávnění omezil, do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nebo uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění omezeno. § 31 (1) Zjistí-li drážní správní úřad, že držitel licence vydané příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13) nesplňuje podmínky způsobilosti k provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální, oznámí to bezodkladně tomuto orgánu. (2) Drážní správní úřad bezodkladně oznámí vydání, změnu a pozbytí platnosti licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální Agentuře Evropské unie pro železnice. § 31a Vydání osvědčení dopravce (1) Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státučlenského státu na úseku dráhydráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státěčlenském státě, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy podle věty první, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u Agentury Evropské unie pro železnice. (2) Žádost o vydání osvědčení dopravce obsahuje a) náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), b) údaje o druhu provozu, jímž se rozumí 1. osobní drážní doprava zahrnující vysokorychlostní dopravu, 2. osobní drážní doprava nezahrnující vysokorychlostní dopravu, 3. nákladní drážní doprava zahrnující dopravu nebezpečných věcí, 4. nákladní drážní doprava nezahrnující dopravu nebezpečných věcí, nebo 5. výhradně posun, c) údaje o oblasti provozu, jíž se rozumí 1. dráhadráha celostátní a regionální, 2. úsek dráhydráhy celostátní nebo regionální, na kterém žadatel hodlá provozovat drážní dopravu, nebo 3. dráhadráha na území jiného členského státučlenského státu, na které žadatel hodlá provozovat drážní dopravu, d) údaje o rozsahu provozu, jímž se rozumí předpokládaný počet přepravovaných cestujících a množství přepravovaného nákladu za rok a předpoklad toho, zda bude žadatel s ohledem na předpokládaný počet zaměstnanců mikropodnikem nebo malým, středním či velkým podnikem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25). (3) K žádosti o vydání osvědčení dopravce se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). (4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání osvědčení dopravce a postup v řízení o vydání osvědčení dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). Je-li to nezbytné pro vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost. (5) Osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24) a údaje o druhu, oblasti a rozsahu provozu. (6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení dopravce lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a osvědčení dopravce vydá. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 31b Změna druhu, rozsahu nebo oblasti provozu a změna údajů v osvědčení dopravce (1) Dopravce může na základě vydaného osvědčení dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v něm uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu pouze tehdy, nejde-li o podstatnou změnu. (2) Hodlá-li dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v osvědčení dopravce uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu, požádá orgán, který osvědčení dopravce vydal, aby rozhodl, zda zamýšlená změna je podstatná, a je-li tomu tak, aby vydal nové osvědčení. Hodlá-li dopravce rozšířit oblast provozu, požádá o vydání nového osvědčení dopravce a) drážní správní úřad, vydal-li osvědčení dopravce, nebo b) Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce nebo hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státěčlenském státě, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy na území tohoto státu v blízkosti státní hranice České republiky. (3) Žádost o vydání nového osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). K žádosti se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). Je-li to nezbytné k vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost. (4) Shledá-li drážní správní úřad, že zamýšlená změna druhu nebo rozsahu provozu a) je podstatná a ve vztahu k této změně jsou splněny podmínky pro změnu osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), vydá nové osvědčení dopravce, b) je podstatná a ve vztahu k této změně nejsou splněny podmínky pro změnu osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), žádost o vydání nového osvědčení dopravce zamítne, nebo c) není podstatná, prohlásí tuto skutečnost v rozhodnutí a řízení ve zbytku zastaví. (5) Shledá-li drážní správní úřad, že ve vztahu k rozšiřované oblasti provozu jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), vydá nové osvědčení dopravce. (6) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4 nebo 5 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (7) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového osvědčení dopravce podle odstavce 4 nebo 5, odevzdá dopravce původní osvědčení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (8) Dopravce provozující drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující; to neplatí pro změnu údaje o druhu, rozsahu nebo oblasti provozu. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 31c Omezení a odnětí oprávnění provozovat drážní dopravu (1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy dostatečným z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování drážní dopravy, uloží drážní správní úřad dopravci povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li dopravce ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (2) Přestal-li dopravce splňovat podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), drážní správní úřad a) podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme, vydal-li osvědčení dopravce, nebo b) informuje o této skutečnosti Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce. (3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu, vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji o druhu, oblasti nebo rozsahu provozu a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru nedostatky závažně ohrožující bezpečné provozování drážní dopravy, uloží dopravci povinnost k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. V rozhodnutí drážní správní úřad může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat provozování drážní dopravy nebo omezit druh, oblast nebo rozsah provozu. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. O svém rozhodnutí drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce, a poskytne jí rovněž podklady pro jeho vydání; neodstranil-li dopravce zjištěné nedostatky do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, drážní správní úřad o tom informuje Agenturu Evropské unie pro železnice. § 31d Informování o osvědčení dopravce Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení dopravce a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovat drážní dopravu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 32 Přidělování kapacity dráhy (1) Kapacita dráhyKapacita dráhy se přiděluje na drázedráze celostátní a regionální a na veřejně přístupné vlečce. (2) Kapacita dráhyKapacita dráhy se přiděluje na dobu platnosti jízdního řádu. (3) Kapacitu dráhyKapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhydráhy. Je-li dráhadráha ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhykapacitu dráhy státní organizace Správa železnic. Jde-li o úsek dráhydráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li provozovatel dráhydráhy na určité drázedráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování této dráhydráhy, obstarává za něj výkon hlavních činnostíhlavních činností osoba, která drážní dopravu na této drázedráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně (dále jen „nezávislý přídělce“); to neplatí, pokud jde o dráhudráhu ve vlastnictví státu a zároveň nejde o úsek dráhydráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona rozumí a) provozovatel dráhydráhy nebo státní organizace Správa železnic, přiděluje-li kapacitu dráhykapacitu dráhy podle věty první, druhé nebo třetí, nebo b) nezávislý přídělce, obstarává-li za provozovatele dráhydráhy výkon hlavních činnostíhlavních činností podle věty čtvrté. (4) Přídělci vzájemně spolupracují za účelem koordinace přidělování kapacity dráhykapacity dráhy pro trasy vlaků, které překračují dráhudráhu provozovanou jedním z nich, společného zveřejňování informací souvisejících s přidělováním kapacity dráhykapacity dráhy, zejména prohlášení o drázedráze, a koordinace sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhydráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy. Za účelem koordinace přidělování kapacity dráhykapacity dráhy pro trasy vlaků, při nichž vlak překročí státní hranici České republiky, (dále jen „mezinárodní trasa vlaků“) a návrhů těchto tras, sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhydráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy spolupracují též s přídělci z jiných členských státůčlenských států. Přídělci si k těmto účelům zřídí společný koordinační orgán. Návrhy mezinárodních tras vlaků projedná společný koordinační orgán nejpozději 11 měsíců před nabytím platnosti jízdního řádu. (5) Datum, místo a program jednání společného koordinačního orgánu se v dostatečném předstihu sdělí Evropské komisi a Úřadu; zástupce Evropské komise a Úřadu je oprávněn účastnit se jednání koordinačního orgánu. Byla-li předmětem jednání koordinace přidělování kapacity dráhykapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sdělí přídělce písemně do 60 dnů ode dne jednání společného koordinačního orgánu výsledky jednání Evropské komisi a Úřadu. (6) Přídělce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje o spolupráci podle odstavce 4, zejména o přídělcích, s nimiž spolupracuje, a o způsobu spolupráce. § 32a Podmínky pro nestranné přidělování kapacity dráhy (1) Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím se výkonu hlavních činnostíhlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování o hlavních činnostechhlavních činnostech. (2) Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnostihlavní činnosti nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. (3) Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnostihlavní činnosti nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce a) podnikala jako dopravce, b) vykonávala funkci člena statutárního orgánu dopravce, c) ovládala dopravce podle zákona o obchodních korporacích, nebo d) vykonávala pro dopravce v pracovněprávním vztahu činnosti přímo související s provozováním drážní dopravy. (4) Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce a vykonává hlavní činnostihlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). (5) Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům, a zajistí jeho dodržování. (6) Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce. (7) Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhydráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů. § 33 Prohlášení o dráze (1) Přídělce zpracuje prohlášení o drázedráze, ve kterém stanoví nediskriminační pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhykapacity dráhy, pro přístup na dráhudráhu, její užití a pro výpočet ceny za toto užití, a zveřejní je nejpozději 12 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přídělce alespoň 30 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o drázedráze umožní osobám, které o to mají zájem, aby se vyjádřily k jeho obsahu. Přídělce prohlášení o drázedráze zveřejní v českém jazyce a v překladu do alespoň jednoho jazyka jiného členského státučlenského státu. V případě rozporu mezi českým a cizojazyčným zněním prohlášení o drázedráze je rozhodující české znění. (2) Není-li přídělce současně provozovatelem dráhydráhy, na níž kapacitu přiděluje, poskytne mu tento provozovatel na výzvu a v přiměřené lhůtě informace potřebné pro zpracování prohlášení o drázedráze. (3) Prohlášení o drázedráze obsahuje alespoň a) kategorii dráhydráhy, její místní určení a údaje o jejích provozně technických vlastnostech v souladu se seznamem vedeným podle § 23 odst. 1 písm. f), včetně údaje, zda jde o úsek dráhydráhy s výhradním provozem vlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému, b) pravidla pro přístup na dráhudráhu a pro její užití, c) cenu za užití dráhydráhy a pravidla pro její výpočet, d) cenu za přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a pravidla pro její výpočet, e) vymezení kapacity dráhykapacity dráhy, včetně její části vyhrazené pro zamýšlenou údržbu a opravu dopravní cesty, f) pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhykapacity dráhy, včetně přidělování kapacity v mimořádné situaci, g) označení správního orgánu příslušného k vydání licence pro provozování drážní dopravy a osvědčení dopravce, h) podmínky vydání licence pro provozování drážní dopravy a podmínky vydání osvědčení dopravce, i) postup a zásady přídělce při mimosoudním řešení sporů mezi ním a žadatelem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a lhůtu pro mimosoudní řešení sporů; tato lhůta nesmí být delší než 10 pracovních dnů, j) podmínky přezkumu prohlášení o drázedráze, přidělování kapacity a smlouvy o provozování drážní dopravy Úřadem, k) vzorový návrh ujednání o sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy a nevyužití přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, včetně nestranného způsobu mimosoudního řešení sporů týkajících se narušení provozování drážní dopravy, l) podmínky poskytování služeb prostřednictvím zařízení služebzařízení služeb dostupných z určené dráhydráhy, cenu za poskytnutí těchto služeb a cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služebzařízení služeb, podle údajů poskytnutých provozovatelem zařízení služebzařízení služeb nebo vlečky, m) vzorový návrh rámcové dohody uzavírané mezi přídělcem a žadatelem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a n) údaje o plánovaných změnách ceny za užití dráhydráhy a ceny za přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy v následujících 5 letech, jsou-li takové údaje k dispozici. (4) Pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhykapacity dráhy zahrnují alespoň a) náležitosti a způsob podání žádosti o přidělení kapacity, b) podmínky a výše finanční záruky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kritéria pro žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy14), je-li taková záruka požadována, c) podmínky a zásady přidělení kapacity, včetně kritérií pro přednostní přidělování kapacity, je-li dráhadráha nebo její část prohlášena za přetíženou, d) postup při vyřízení žádosti o přidělení kapacity a lhůty pro její vyřízení, e) postup při pravidelné změně platného jízdního řádu, termíny změny platného jízdního řádu a příslušné lhůty, f) podmínky a zásady odejmutí, omezení a vzdání se přidělené kapacity, g) postup při odejmutí, omezení a vzdání se přidělení kapacity a příslušné lhůty, včetně podmínek vzdání se přidělené kapacity přetížené dráhydráhy při jejím částečném nebo úplném nevyužívání, a h) vymezení dráhydráhy nebo její části, na níž bude kapacita dráhykapacita dráhy přednostně přidělována za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy, s uvedením dostupných tras vlaků, došlo-li k určení takové dráhydráhy nebo její části podle § 34 odst. 5. (5) Dojde-li ke změně údajů obsažených v prohlášení o drázedráze, přídělce v něm změnu bezodkladně zaznamená a prohlášení o drázedráze opětovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a vyznačí v něm provedené změny. Odstavec 1 věty třetí a čtvrtá se použijí obdobně. (6) Údaje podle odstavce 3 písm. h) a l) lze nahradit odkazem na místo, kde se s nimi lze seznámit způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo její změně se od obsahu prohlášení o drázedráze nelze odchýlit. (8) Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o drázedráze zpracuje, projedná, zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel. § 34 Základní zásady přidělování kapacity dráhy (1) O přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy žádá žadatel přídělce na dobu platnosti příslušného jízdního řádu. Žádost o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy pro trasu vlaku vyžadující přidělení kapacity více přídělci může žadatel podat prostřednictvím kteréhokoliv dotčeného přídělce nebo společného koordinačního orgánu. (2) Není-li žadatel držitelem platné licence pro provozování drážní dopravy na příslušné drázedráze, předloží přídělci před přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy písemné prohlášení držitele licence o tom, že v případě přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy tuto kapacitu skutečně využije. Takové prohlášení může pro určitý díl kapacity dráhykapacity dráhy učinit jen jeden držitel licence. Nepředloží-li žadatel toto prohlášení, přídělce mu kapacitu dráhykapacitu dráhy nepřidělí. (3) Přídělce přiděluje kapacitu dráhykapacitu dráhy nediskriminačním způsobem. (4) Přídělce požadovaný díl kapacity dráhykapacity dráhy přidělí, je-li tento díl dostupný a jsou-li splněny podmínky pro jeho přidělení podle prohlášení o drázedráze. (5) Je-li dostupná trasa vlaků mezi 2 totožnými místy na drázedráze při využití jiné dráhydráhy se srovnatelnými provozně technickými vlastnostmi, může přídělce určit dráhudráhu nebo její část, na níž bude přednostně přidělovat kapacitu dráhykapacitu dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy; její určení přídělce předem projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na této drázedráze a objednateli, kteří jsou stranou smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, jejímž předmětem je zajišťování dopravní obslužnosti na této drázedráze. (6) Přidělenou kapacitu dráhykapacitu dráhy smí využít jen žadatel, kterému byla kapacita přidělena a který je držitelem licence, nebo držitel licence, který učinil prohlášení podle odstavce 2. Převedl-li žadatel za úplatu přidělenou kapacitu dráhykapacitu dráhy na jinou osobu, přídělce tuto kapacitu odejme; v následujících 12 měsících ode dne odnětí kapacity dráhykapacity dráhy nelze tomuto žadateli další kapacitu dráhykapacitu dráhy přidělit. (7) Podmínky, za nichž je trasa vlaků považována za dostupnou, a provozně technické vlastnosti drahdrah z hlediska jejich srovnatelnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 34a Přidělování kapacity dráhy při zpracování jízdního řádu a jeho změny (1) Před přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě počínající dnem zveřejnění prohlášení o drázedráze a končící ne dříve než 8 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu, zpracuje přídělce návrh jízdního řádu pro nákladní a osobní drážní dopravu. (2) Návrh jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům nejpozději 4 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. Žadatelé mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce uplatněné připomínky s žadateli projedná. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům. (3) Návrh jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nachází, nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. Žadatelé, Ministerstvo dopravy a kraje mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce s nimi uplatněné připomínky projedná. Postupuje přitom tak, aby projednání dokončil zpravidla 4 měsíce přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, na jejichž území se dráhadráha nachází. (4) Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každému žadateli, a tento rozvrh s dotčenými žadateli projedná. Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy v případě dráhydráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každé žádosti o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, a poté, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy, ostatním žádostem; tento rozvrh s žadateli projedná. Přídělce se smí v nezbytné míře odchýlit od požadovaného dílu kapacity dráhykapacity dráhy; přitom dbá na zachování mezinárodních tras vlaků, je-li to možné. Přídělce poskytne v dostatečném předstihu před projednáním rozvrhu dotčeným žadatelům potřebné informace, zejména údaje o žádostech o přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy, údaje o ostatních žádostech o přidělení kapacity na dotčené drázedráze a údaje o rozvrženém přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. Identifikační údaje žadatele přídělce poskytne pouze s jeho souhlasem. (5) Nepodaří-li se postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy, prohlásí přídělce dotčenou dráhudráhu nebo její část za přetíženou. Na přetížené drázedráze nebo její části vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kombinované dopravykombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, poté kombinované dopravykombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy. V rámci drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obceobce. (6) Nepodaří-li se v případě dráhydráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, prohlásí přídělce dotčenou dráhudráhu nebo její část za přetíženou; odstavec 5 se v takovém případě nepoužije. (7) Na přetížené drázedráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Přednostní přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obceobce, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy. (8) Na přetížené drázedráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování nákladní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování kombinované dopravykombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování kombinované dopravykombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy. (9) Je-li žádost o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy podána po uplynutí lhůty podle odstavce 1, ale před přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost v této lhůtě, (dále jen „pozdní žádost“) přídělce pozdní žádost zohlední při přidělování kapacity a zpracování návrhu jízdního řádu, je-li to možné. Na základě pozdní žádosti lze přidělit pouze kapacitu dráhykapacitu dráhy zbývající po uspokojení žádostí podaných ve lhůtě podle odstavce 1. Směřuje-li více pozdních žádostí k přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy, přídělce přidělí kapacitu podle jejich pořadí. Při souběhu pozdních žádostí se odstavec 4 použije obdobně. (10) Přídělce stanoví alespoň jeden termín pravidelné změny platného jízdního řádu a lhůtu pro podávání žádostí o změnu kapacity dráhykapacity dráhy přidělené podle odstavců 1 až 9, která nesmí být kratší než 15 dnů. Návrh změny platného jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům a projedná s nimi jejich připomínky. Návrh změny platného jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, dopravcům provozujícím tuto dopravu na příslušné drázedráze, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se příslušná dráhadráha nachází, a projedná s nimi jejich připomínky. Lhůta pro uplatnění připomínek a jejich projednání činí nejméně 15 dnů. Při pravidelné změně lze přidělit pouze zbývající dostupnou kapacitu dráhykapacitu dráhy a kapacitu, která je dostupná v důsledku požadovaných změn; odstavce 4 až 9 se použijí obdobně. § 34b Přidělování kapacity dráhy po nabytí platnosti jízdního řádu (1) Nejde-li o pravidelnou změnu jízdního řádu podle § 34a odst. 10, přiděluje přídělce po nabytí platnosti jízdního řádu zbývající dostupnou kapacitu dráhykapacitu dráhy na základě žádostí doručených po dni nabytí platnosti jízdního řádu a pozdních žádostí, které nebylo možné vyřídit postupem podle § 34a. Přídělce přiděluje kapacitu dráhykapacitu dráhy podle pořadí, ve kterém mu byly žádosti doručeny. Při souběhu žádostí se § 34a odst. 4 použije obdobně. Přijetí žádosti přídělce potvrdí žadateli do 5 pracovních dnů od jejího doručení. (2) Přídělce poskytne na žádost údaje o zbývající dostupné kapacitě dráhykapacitě dráhy do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o poskytnutí těchto údajů. § 34c Rámcová dohoda (1) Přídělce a žadatel o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy mohou uzavřít rámcovou dohodu vymezující vlastnosti a rozsah kapacity dráhykapacity dráhy požadované na časové období přesahující jedno období platnosti jízdního řádu. Uzavřít rámcovou dohodu lze na dobu nejvýše 5 let a o stejnou dobu lze její platnost prodloužit. Uzavřít rámcovou dohodu nebo prodloužit její platnost na dobu delší než 5 let je možné, pokud žadatel má po tuto dobu povinnost zabezpečovat přepravu na základě uzavřené smlouvy nebo vynaložil investice velkého rozsahu do drážních vozidel na zajištění přepravy. (2) Rámcová dohoda nesmí vyloučit přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy jiným žadatelům nebo obsahovat ujednání, které by vyloučilo změnu dohody. § 34d Posuzování hospodářské vyváženosti (1) Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15), oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhydráhy. Přídělce kapacitu dráhykapacitu dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí, pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhykapacitu dráhy rovněž nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle odstavce 2. (2) Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být na určitém úseku dráhydráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15) na žádost a) dopravce nebo objednatele, který je stranou této smlouvy, nebo b) přídělce kapacity dotčené dráhydráhy. (3) Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15). (4) Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15) o tom, že hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících je na určitém úseku dráhydráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, přídělce kapacitu dráhykapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu. (5) Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhydráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. § 34e (1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o drázedráze není v rozporu s tímto zákonem. Bylo-li prohlášení o drázedráze zveřejněno z důvodu změn údajů v něm obsažených, návrh lze podat jen ohledně těchto změn. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část prohlášení o drázedráze je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí prohlášení o drázedráze je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. Přídělce nebo provozovatel dráhydráhy, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, část, která je v rozporu s tímto zákonem, nahradí částí novou, kterou zaznamená do prohlášení o drázedráze a prohlášení o drázedráze opětovně zveřejní. (4) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. § 34f (1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda rozsah přidělené kapacity nebo postup při jejím přidělení není v rozporu s tímto zákonem. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, v čem je rozpor rozsahu přidělené kapacity dráhykapacity dráhy nebo postupu při jejím přidělení s tímto zákonem spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Jde-li o řízení na návrh, jsou jeho účastníky pouze žadatel o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a přídělce. (4) Rozhodne-li Úřad, že rozsah přidělené kapacity dráhykapacity dráhy je v rozporu s tímto zákonem, uloží přídělci nově přidělit kapacitu dráhykapacitu dráhy a stanoví mu způsob tohoto přidělení. (5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. § 34g (1) Úřad na návrh některé ze smluvních stran smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo z moci úřední rozhodne, zda taková smlouva není v rozporu s tímto zákonem. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Účastníky řízení jsou pouze smluvní strany dotčené smlouvy. (4) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. (5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. (6) Úřad na návrh některé ze stran, která se účastní jednání o uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, nebo z moci úřední posoudí, zda návrh na uzavření smlouvy není v rozporu s tímto zákonem. Odstavce 2 a 4 se použijí obdobně. Byl-li Úřadu podán návrh na posouzení návrhu na uzavření smlouvy, nelze tuto smlouvu až do ukončení řízení podle věty první uzavřít. Povinnosti dopravce § 35 (1) Dopravce je povinen a) provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhydráhy o provozování drážní dopravy na drázedráze, b) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení, vydávání a odnímání osvědčení strojvedoucího a změn údajů v něm uvedených a doby platnosti osvědčení strojvedoucího, c) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel, d) zajistit, aby drážní vozidla na drázedráze tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové, místní a vlečce řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla; tato povinnost se nevztahuje na dráhudráhu speciální při automatickém provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo, e) zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé, f) se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhydráhy udílenými při organizování drážní dopravy, g) zajistit, aby drážní vozidla na drázedráze celostátní a regionální řídily osoby, které mají platnou licenci strojvedoucího a platné osvědčení strojvedoucího, h) přijmout plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění; to neplatí pro dopravce provozujícího drážní dopravu na drázedráze speciální, tramvajové, trolejbusové, lanové nebo místní. (2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo na drázedráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen a) finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence, b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy, c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě, d) ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné, e) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy, f) zajistit, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu a byl dodržován, g) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22), h) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), 1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, 2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a 3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, i) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene h) bodu 2 přijata, j) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene h), k) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, l) oznámit drážnímu správnímu úřadu 2 měsíce předem zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců a následně neprodleně jakoukoliv podstatnou změnu těchto údajů; v oznámení dopravce uvede údaje o nově používaném typu drážních vozidel nebo nových funkcích zaměstnanců, m) opatřit si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaném nákladu důležité z hlediska bezpečného provozu tohoto vozidla, včetně příslušných částí dokumentace nezbytné pro údržbu drážního vozidla podle technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu pro subsystémsubsystém kolejová vozidla26), hodlá-li provozovat drážní vozidlo, které bylo doposud provozováno jinou osobou, n) předložit do 31. května kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy za uplynulý kalendářní rok, o) na pokyn provozovatele dráhydráhy v rámci opatření podle § 23b odst. 5 nebo na pokyn přídělce při postupu podle § 34a odst. 4 až 8, umožnit při provozování drážní dopravy spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné, p) zajistit, aby neprodleně po 1. zahájení řízení drážního vozidla strojvedoucím na takové drázedráze byly jejímu provozovateli v elektronické podobě a způsobem stanoveným v prohlášení o drázedráze oznámeny okamžik zahájení řízení drážního vozidla, číslo licence strojvedoucího a evropské číslo vozidla, 2. ukončení řízení drážního vozidla strojvedoucím na takové drázedráze byly jejímu provozovateli v elektronické podobě a způsobem stanoveným v prohlášení o drázedráze oznámeny okamžik ukončení řízení drážního vozidla, číslo licence strojvedoucího a evropské číslo vozidla. (3) Dopravce provozující drážní osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) poskytne bez zbytečného odkladu po zveřejnění zprávy o kvalitě poskytovaných služeb podle tohoto přímo použitelného předpisu tuto zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice. (4) Pravidla provozování drážní dopravy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti stanoví prováděcí předpis. (5) V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle odstavce 2 písm. o) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je vedoucím drážním vozidlem. § 36 (1) Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen a) provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek, b) ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit, c) ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám, d) umožnit cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku provozovaného na drázedráze železniční jiné než speciální nebo zkušební bez úhrady dodatečných nákladů, nebyla-li zajištěna možnost zakoupit si tento doklad jinak než vzdáleným přístupem před nástupem do vlaku, e) vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi, f) ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody, g) v případě vážné nehodyvážné nehody na drázedráze celostátní nebo regionální ve veřejné drážní osobní dopravě poskytnout pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku při vyřizování stížností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a zajistit poskytnutí psychologické podpory uvedeným osobám a osobám jim blízkým, h) zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehodynehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy, i) zpracovat ve veřejné drážní osobní dopravě plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a zajistit jeho plnění, j) označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob s výjimkou dráhydráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhydráhy tramvajové a dráhydráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla. (2) Dopravce provozující veřejnou drážní dopravu, u nějž vynaložené náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu z důvodu omezení provozování dráhydráhy plánovaného podle § 23b odst. 3 přesáhly úspory související s přerušením drážní dopravy a případné nároky na úhradu těchto nákladů na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, má nárok na náhradu tohoto rozdílu vůči provozovateli příslušné dráhydráhy. Provozovatel dráhydráhy tento rozdíl uhradí, doloží-li mu žadatel prokazatelně výši jím vynaložených nákladů přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy a výši úspor spojených s přerušením drážní dopravy. Má-li dopravce nárok na úhradu vynaložených nákladů přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, prokazatelně doloží rovněž výši tohoto nároku. (3) Prostředky, které provozovatel dráhydráhy vynaložil na úhradu podle odstavce 2, lze zahrnout do nákladů údržby, opravy nebo uskutečňování stavby dráhydráhy, kvůli kterým došlo k přerušení veřejné osobní drážní dopravy. (4) Náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu, úspory související s přerušením drážní dopravy a způsob jejich určení stanoví prováděcí právní předpis. § 36a (1) Na provozování osobní drážní dopravy historickým drážním vozidlem nebo osobní drážní dopravy, jejímž účelem je uskutečnění zážitkové jízdy, a nikoliv uspokojení přepravní potřeby, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) nepoužije v rozsahu, v němž to tento přímo použitelný předpis umožňuje. (2) Na spoje osobní drážní dopravy, jejichž podstatná část zahrnující alespoň 1 železniční stanici nebo zastávku podle jízdního řádu je uskutečňována mimo území členského státučlenského státu, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) nepoužije; to neplatí, a) je-li výchozí železniční stanice nebo zastávka takového spoje na území členského státučlenského státu, nebo b) zahrnuje-li taková část spoje pouze území Švýcarské konfederace. (3) Do dne 30. června 2026 musí být oznámení o potřebě pomoci osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace v železniční stanici nebo ve vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) učiněno alespoň 36 hodin předem. § 37 Přepravní řád (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády. (2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím, b) náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů, c) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného, d) právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích, e) podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, f) způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat, g) rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy, h) podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na drázedráze a v drážních vozidlech, i) věci vyloučené z přepravy zavazadel, j) zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily, k) rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování, l) vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy. (3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy, b) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného, c) věci z přepravy vyloučené, d) podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy, e) podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, f) způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci, g) odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě, h) rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování, i) vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy. (4) Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, b) vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího, c) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, d) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování6i), číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. (5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údajeosobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)], c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). (6) Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. (7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách. (8) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údajeosobní údaje podle odstavce 4 písm. d) pověřené osobě. (9) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému zpracovávat osobní údajeosobní údaje podle odstavce 4 písm. d). § 38 Omezení a zastavení veřejné drážní dopravy (1) Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná a) s vlastníkem dráhydráhy, b) s provozovatelem dráhydráhy, c) s krajem, v jehož obvodu působnosti je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost; kraj projedná své stanovisko s dotčenými obcemiobcemi, d) s dopravcem v drážní dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy. (2) Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy. (3) Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů a) veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě, b) bezpečnosti drážní dopravy, c) nahromadění přepravovaných věcí na drázedráze s výjimkou vlečky, způsobené provozovatelem dráhydráhy nebo jiným dopravcem. (4) Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek. (5) Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na drázedráze. Provozovatel dráhydráhy je oprávněn provozovat takovou dráhudráhu v omezeném rozsahu. Provozovatel dráhydráhy v rámci omezeného provozování dráhydráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhydráhy podle pravidel pro provozování dráhydráhy. (6) Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. (7) Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů a) nesjízdnosti dráhydráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce dráhydráhy, b) nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhydráhy, c) nahromadění přepravovaných věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem. Dopravce na drázedráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než 7 dnů. Jízdní řád § 40 (1) Jízdní řád veřejné osobní drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální zpracovává přídělce při přidělování kapacity dráhykapacity dráhy podle § 34a. (2) Údaje z platného jízdního řádu a jeho změn předá provozovatel dráhydráhy bezúplatně Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech. § 41 Jízdní řád na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové (1) Dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze tramvajové nebo na drázedráze trolejbusové nebo na speciální drázedráze a dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze lanové, předloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Příslušným ke schválení jízdního řádu je drážní správní úřad, který rozhoduje o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo o vydání úředního povolení. (2) Na schvalování jízdních řádů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Schválený jízdní řád postoupí drážní správní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti Celostátní informační systém o jízdních řádech. § 42 Platnost jízdního řádu (1) Jízdní řád dráhydráhy celostátní a dráhydráhy regionální nabývá platnosti druhou sobotu v prosinci o půlnoci. Jízdní řád dráhydráhy regionální a jeho změny nabývají platnosti 15. dnem od jeho zveřejnění. Doba platnosti jízdního řádu je 12 měsíců. Pravidelná změna platného jízdního řádu nabývá platnosti druhou sobotu v červnu o půlnoci nebo v jiném termínu uvedeném v prohlášení o drázedráze. (2) Jízdní řád a jeho změny dráhydráhy tramvajové, dráhydráhy trolejbusové, speciální dráhydráhy a dráhydráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění. (3) Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn a organizaci Celostátního informačního systému o jízdních řádech a rozsah a formát údajů předávaných do tohoto informačního systému stanoví prováděcí předpis. ČÁST ŠESTÁ POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU § 42a (1) Vertikálně integrovaným podnikemVertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň a) provozovatel této dráhydráhy vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad dopravcem, b) dopravce vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhydráhy, nebo c) třetí osoba vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhydráhy a nad dopravcem; to neplatí, je-li touto třetí osobou Česká republika. (2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhydráhy a dopravcem. (3) Zaměstnanec provozovatele dráhydráhy vykonávající hlavní činnostihlavní činnosti nebo člen jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci téhož podniku. (4) Provozovatel dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmihlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích zachovávat mlčenlivost. (5) Provozovatel dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku, směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců vykonávajících hlavní činnostihlavní činnosti. § 42b (1) Provozovatel dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhydráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhydráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhydráhy a nad dopravcem. (2) Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno. (3) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhydráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy. (4) K dluhu provozovatele dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku. (5) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4. § 42c (1) Provozuje-li provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhydráhy, zřídí pobočky, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhydráhy. (2) Vedoucím pobočky provozovatele dráhydráhy podle odstavce 1, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování drážní dopravy. (3) Provozovatel dráhydráhy podle odstavce 1 zajistí, aby a) výnosy pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, byly použity pouze k financování provozování dráhydráhy a k rozdělení zisku, b) jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s cenovými předpisy plnění pobočce téhož provozovatele dráhydráhy, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, c) dluhy vzniklé z provozování dráhydráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele dráhydráhy, d) pobočka, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, nepřijala peněžní prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhydráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté plnění, e) vedoucí pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, nepřijal žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhydráhy, a aby jeho odměňování nebylo závislé na hospodářských výsledcích jiné pobočky. (4) Provozovatel dráhydráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3. ČÁST SEDMÁ DRÁŽNÍ VOZIDLA A URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ HLAVA PRVNÍ DRÁŽNÍ VOZIDLA § 43 Provozování drážních vozidel na dráze celostátní nebo regionální (1) Na drázedráze celostátní nebo regionální smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, b) které je zapsáno v evropském registru vozidel20), c) které je technicky kompatibilní s touto dráhoudráhou v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu a s údaji obsaženými v registru drahdrah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27) a d) u něhož je v případě jeho spojení s jiným drážním vozidlem toto spojení provedeno bezpečně v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu a systémem zajišťování bezpečnosti drážní dopravy. (2) Drážní správní úřad zapíše drážní vozidlo na žádost jeho držitele do evropského registru vozidel, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice a b) zahrnuje-li oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu dráhudráhu na území České republiky. (3) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla oznámí drážnímu správnímu úřadu jakoukoliv změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla do 15 dní ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (4) Drážní správní úřad přidělí drážnímu vozidlu při jeho zápisu do evropského registru vozidel evropské číslo vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (5) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla zajistí viditelné označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (6) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální umožní na jím provozované drázedráze po dohodě s dopravcem uskutečnit v nezbytném rozsahu zkušební provoz drážního vozidla, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, do 3 měsíců ode dne, kdy o to dopravce požádá, za účelem ověření technické kompatibility drážního vozidla s dráhoudráhou. § 43b Údržba drážních vozidel provozovaných na dráze celostátní nebo regionální (1) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální zajistí, aby jeho údržbu v souladu se systémem údržby zabezpečovala osoba, a) která splňuje podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), b) jíž bylo vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 3 dokládající splnění podmínek uvedených v písmenu a) a c) která je zapsána v evropském registru vozidel20). (2) Údržbu drážního vozidla provozovaného za účelem přepravy věcí nebo zvířat na drázedráze celostátní nebo regionální zabezpečuje osoba, jíž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státučlenského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu. (3) Údržbu drážního vozidla jiného než uvedeného v odstavci 2 provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální zabezpečuje a) dopravce provozující toto vozidlo, 1. u něhož splnění podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29) dokládá osvědčení dopravce, nebo 2. jemuž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státučlenského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu, nebo b) jiná osoba, jíž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státučlenského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu. (4) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení osoby zabezpečující údržbu, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29). Náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu a náležitosti tohoto osvědčení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29). Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (5) Osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální musí splňovat podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29) a za tímto účelem zavede systém údržby a zajišťuje jeho dodržování. Systém údržby zahrnuje opatření zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla spočívající v a) řízení a usměrňování postupů souvisejících s údržbou drážního vozidla a dohledu nad těmito postupy, b) soustavné a prokazatelné dokumentaci postupů při údržbě drážního vozidla, c) plánovaném odstavování drážního vozidla z provozu za účelem provádění jeho údržby a jeho navrácení do provozu, d) řádném provádění údržby drážního vozidla v souladu s dokumentací nezbytnou pro údržbu drážního vozidla podle technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu pro subsystémsubsystém kolejová vozidla26), technickými specifikacemi pro interoperabilitutechnickými specifikacemi pro interoperabilitu a právními a vnitřními předpisy, e) provádění analýzy, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a f) uzavírání smluvních ujednání s osobami dodávajícími věci nebo poskytujícími služby osobě zabezpečující údržbu drážního vozidla, jejichž předmětem je provádění analýzy, hodnocení a usměrňování rizik těmito osobami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22). (6) Osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální předloží na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle odstavce 5 písm. f). § 43c Provozování drážních vozidel na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vypracováno typové osvědčení, b) k němuž byl vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, jde-li o drážní vozidlo 1. hnací a provozované na drázedráze místní nebo speciální nebo na vlečce, 2. tažené s rychlostí nad 160 km/h a provozované na drázedráze místní nebo speciální nebo na vlečce, anebo 3. provozované na drázedráze tramvajové nebo trolejbusové, a c) které svojí konstrukcí a technickým stavem splňuje technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (2) Pokud drážní vozidlo splňuje podmínky podle § 43 odst. 1, lze jej na drázedráze místní a vlečce provozovat bez typového osvědčení a průkazu způsobilosti drážního vozidla. (3) VýrobceVýrobce nebo jiná osoba může k drážnímu vozidlu vypracovat typové osvědčení, pokud drážní vozidlo odpovídá schválenému typu vozidla. (4) Drážní správní úřad na žádost schválí typ vozidla, a) byl-li vydán ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát dokládající splnění požadavků stanovených pro subsystémsubsystém kolejová vozidla a subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení, nebo b) splňuje-li technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (5) K žádosti o schválení typu vozidla se přiloží a) ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát dokládající splnění požadavků stanovených pro subsystémsubsystém kolejová vozidla a subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení, nebo b) zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (6) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vypracováno typové osvědčení a b) odpovídá-li technická dokumentace drážního vozidla jeho technickému provedení a schválenému typu vozidla a jsou-li jeho jednotlivé části plně provozuschopné. (7) K žádosti o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla se přiloží a) typové osvědčení a b) zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí. (8) Náklady na ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí hradí žadatel. (9) Technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí, rozsah a způsob jejich ověření, rozsah a způsob ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí a údaje zapisované do průkazu způsobilosti drážního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. § 43d Změna na drážním vozidle provozovaném na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, smí být provozováno na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce pouze tehdy, byla-li tato změna schválena drážním správním úřadem. Drážní správní úřad schválí změnu konstrukce drážního vozidla, splňuje-li drážní vozidlo i po jejím provedení technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (2) K žádosti o schválení změny konstrukce drážního vozidla se přiloží zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (3) Náklady na ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna, hradí žadatel. (4) Schválí-li drážní správní úřad provedení změny konstrukce drážního vozidla, k němuž byl vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, vyznačí v něm tuto skutečnost; držitel průkazu způsobilosti drážního vozidla jej za tímto účelem předloží drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (5) Změny, které představují podstatné odchylky od schváleného typu vozidla, a rozsah a způsob ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna, stanoví prováděcí právní předpis. § 43e Zkušební provoz drážního vozidla na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla nesplňujícího některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1 na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, a) je-li to nutné za účelem ověření splnění podmínek pro schválení typu vozidla, vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla nebo schválení změny konstrukce drážního vozidla a b) nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhydráhy. (3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (4) Provozovatel dráhydráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost. § 43f Provozování historických drážních vozidel, jejich údržba a změny (1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka drážního vozidla rozhodne o tom, že toto vozidlo je historickým drážním vozidlem, byla-li jeho výroba ukončena před více než 40 lety a jsou-li jeho vnější vzhled a vnitřní uspořádání uchovávány a udržovány ve stavu podle původní technické dokumentace. K žádosti se přiloží a) průkaz způsobilosti drážního vozidla, byl-li vydán, b) technický popis a obrazová dokumentace stávajícího provedení drážního vozidla a c) původní technická dokumentace drážního vozidla, je-li dochována, nebo jiný doklad prokazující původní provedení drážního vozidla. (2) Historické drážní vozidlo smí být provozováno na drázedráze celostátní nebo regionální, splňuje-li podmínky uvedené v § 43 odst. 1 písm. b) až d) a § 43c odst. 1. (3) Pro údržbu historického drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální se § 43b nepoužije. (4) Pro obnovu nebo modernizaci historického drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, rozšíření oblasti jeho provozu nebo případ změny technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu se § 49l nepoužije. Historické drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, smí být na drázedráze celostátní nebo regionální provozováno pouze tehdy, byla-li tato změna schválena drážním správním úřadem. Pro schválení změny konstrukce historického drážního vozidla se použije § 43d obdobně. (5) Historické drážní vozidlo smí být provozováno na drázedráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce výlučně k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb. § 44 (1) Drážní vozidla v provozu, která určí prováděcí předpis, podléhají pravidelným technickým kontrolám, kterými se ověřuje technický stav drážního vozidla. Způsob a podmínky provádění kontrol technického stavu drážního vozidla stanoví prováděcí předpis. (2) Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu; to neplatí pro vozidla, k nimž bylo vydáno povolení k jejich uvedení na trh. HLAVA DRUHÁ ZPŮSOBILOST K ŘÍZENÍ DRÁŽNÍCH VOZIDEL Díl 1 Řízení drážního vozidla na dráze místní, tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové a vlečce § 45 (1) Řídit drážní vozidlo na drázedráze místní, tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové anebo na vlečce mohou jen osoby s platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla nebo s platnou licencí strojvedoucího, jde-li o dráhudráhu místní nebo vlečku; tato povinnost se nevztahuje na dráhudráhu speciální při automatickém provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo. (2) Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla vydává drážní správní úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost zkouškou. Zkoušce se může podrobit žadatel o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a) na drázedráze místní, tramvajové, speciální nebo lanové anebo na vlečce, který 1. dosáhl předepsaného věku a vzdělání, 2. je spolehlivý k řízení drážního vozidla, 3. prokázal svou zdravotní způsobilost a 4. absolvoval předepsanou výuku a výcvik, nebo b) na drázedráze trolejbusové, který 1. je držitelem řidičského oprávnění skupiny D a 2. absolvoval předepsanou výuku a výcvik. (3) Podmínky zdravotní způsobilosti stanoví prováděcí předpis. (4) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení drážního vozidla v případě, že při řízení drážního vozidla vykazují nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost drážní dopravy. Podle výsledku přezkoušení může drážní správní úřad rozhodnout o omezení řízení drážního vozidla nebo o zákazu řízení drážního vozidla. V případě rozhodnutí o zákazu řízení drážního vozidla drážní správní úřad odejme osobě průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla. (5) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení drážního vozidla, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou. (6) Přezkoušení zdravotní způsobilosti osoby řídící drážní vozidlo na drázedráze trolejbusové drážní správní úřad nenařizuje. (7) Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy. (8) Předepsaný věk a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek stanoví prováděcí právní předpis. § 46 Spolehlivým k řízení drážního vozidla není ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s řízením drážního vozidla, nebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k řízení drážního vozidla a osobě žadatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při řízení drážního vozidla, b) komu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení drážního vozidla. § 46a Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku spolehlivosti podle § 46, si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Díl 2 Řízení drážního vozidla na dráze celostátní a regionální § 46b (1) Řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní a regionální mohou jen osoby s platnou licencí strojvedoucího a platným osvědčením strojvedoucího. (2) Licence strojvedoucího udělená úřadem jiného členského státučlenského státu platí na území České republiky, není-li držitel licence mladší než 20 let. Řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní nebo regionální může i držitel platného průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze místní nebo na vlečce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drahdrah. (3) Osvědčení strojvedoucího platí na drázedráze nebo její části pro druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, které jsou v něm uvedeny. (4) Osoba bez platného osvědčení strojvedoucího může řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní a regionální pouze pod dohledem osoby, která je držitelem platného osvědčení strojvedoucího pro danou dráhudráhu nebo její část, pokud a) narušení plynulosti drážní dopravy nebo údržba dráhydráhy vyžaduje odklonění drážní dopravy, které stanoví provozovatel dráhydráhy, b) jde o jednorázovou jízdu historického vlaku, c) jde o výjimečnou jednorázovou jízdu nákladního vlaku, d) jde o dodávku nebo zkušební nebo předváděcí jízdu nového typu vlaku nebo hnacího vozidla, nebo e) jde o jízdní výcvik nebo zkoušku z řízení drážního vozidla. (5) Jízdu drážního vozidla řízeného osobou bez platného osvědčení strojvedoucího musí dopravce předem oznámit provozovateli dráhydráhy. V případech uvedených v odstavci 4 písm. b) až e) musí být toto oznámení učiněno nejméně 24 hodin před jízdou. S výjimečnou jednorázovou jízdou nákladního vlaku musí provozovatel dráhydráhy vyslovit souhlas. (6) Osoba bez platné licence strojvedoucího může řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní nebo regionální pouze pod dohledem osoby, která je držitelem platného osvědčení strojvedoucího pro danou dráhudráhu nebo její část, druh vozidla a způsob jeho užití, a to výhradně v případě jízdního výcviku nebo zkoušky řízení drážního vozidla. (7) Speciální dvoucestná drážní vozidla (silnice/dráhadráha) provozovatele dráhydráhy mohou za jízdy na drázedráze po nakolejení řídit též osoby bez platné licence strojvedoucího a platného osvědčení strojvedoucího, a to výhradně, pokud současně a) jde o jízdu na drázedráze provozované provozovatelem speciálního dvoucestného drážního vozidla, b) jde o jízdu na drázedráze, kde je v důsledku mimořádné událostimimořádné události jiná doprava vyloučena, c) jde o jízdu za účelem řešení a odstranění následků mimořádné událostimimořádné události, d) je jízda provozovatelem dráhydráhy povolena a e) osoba bez platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího vedoucí speciální dvoucestné drážní vozidlo na drázedráze po nakolejení byla provozovatelem dráhydráhy náležitě poučena. Oddíl 1 Licence strojvedoucího § 46c Vydávání licence (1) Licenci strojvedoucího vydá drážní správní úřad na žádost fyzické osobě, která a) dosáhla 20 let věku a stanoveného vzdělání, b) je spolehlivá k řízení drážního vozidla podle § 46, c) je tělesně i duševně zdravotně způsobilá k řízení drážního vozidla, d) prokázala všeobecnou odbornou způsobilost pro řízení drážního vozidla a pro výkon činnosti strojvedoucího a e) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek. (2) Doba platnosti licence strojvedoucího je 10 let. (3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální stupeň dosaženého vzdělání. § 46d Zdravotní způsobilost (1) Zdravotní způsobilost prokazuje žadatel lékařským posudkem vydaným lékařem závodní preventivní péče a posudkem o dopravně psychologickém vyšetření vydaným psychologem. (2) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky a dopravně psychologického vyšetření pro vydání posudku, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti a obsah lékařského posudku a dopravně psychologického vyšetření a dobu jeho platnosti. § 46e Všeobecná odborná způsobilost (1) Všeobecnou odbornou způsobilost prokazuje žadatel úspěšným složením zkoušky před komisí jmenovanou drážním správním úřadem. Předsedou komise musí být zaměstnanec drážního správního úřadu. (2) O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu drážnímu správnímu úřadu a oznámí výsledky zkoušky žadateli. (3) Skládat zkoušku prokazující všeobecnou odbornou způsobilost může žadatel, který absolvoval školení pro získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. (4) Prokázání všeobecné odborné způsobilosti zkouškou se nepožaduje, pokud žadatel vykonával před podáním žádosti o vydání licence strojvedoucího činnost strojvedoucího nepřetržitě alespoň 3 roky. (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů, nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, formální a obsahové náležitosti protokolu o výsledku zkoušky, počet členů komise, požadavky na členy komise a rozsah a obsah školení. § 46f Pravidelná lékařská prohlídka (1) Držitel licence strojvedoucího je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jeho zdravotní způsobilost. (2) Lékařský posudek postoupí lékař, který prohlídku provedl, držiteli licence a drážnímu správnímu úřadu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky pro vydání posudku, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, obsah lékařského posudku a dobu jeho platnosti a četnost pravidelných lékařských prohlídek. § 46g Duplikát a výměna licence (1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího je její držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit drážnímu správnímu úřadu. Bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá drážní správní úřad strojvedoucímu potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího. Potvrzení nahrazuje ztracenou, odcizenou, poškozenou nebo zničenou licenci strojvedoucího a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. (2) Za ztracenou, odcizenou, poškozenou nebo zničenou licenci strojvedoucího vyhotoví strojvedoucímu na základě písemné žádosti drážní správní úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát licence. (3) Dojde-li ke změně údajů v licenci strojvedoucího, vydá drážní správní úřad strojvedoucímu na písemnou žádost novou licenci strojvedoucího. Žadatel musí doložit změnu údajů a zaplacení správního poplatku. Datum ukončení platnosti nové licence se musí shodovat s datem ukončení platnosti licence, která je nahrazována. (4) Držitel licence strojvedoucího je povinen při převzetí nové licence strojvedoucího nebo jejího duplikátu odevzdat drážnímu správnímu úřadu dosavadní licenci nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího, pokud mu bylo vydáno. § 46h Odnětí licence strojvedoucího (1) Drážní správní úřad odejme licenci strojvedoucího osobě, která a) přestala splňovat podmínku spolehlivosti k řízení drážního vozidla podle § 46, b) přestala splňovat podmínku zdravotní způsobilosti, nebo c) o odnětí požádala. (2) Pokud se strojvedoucí dozví o skutečnostech vzbuzujících pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti, neprodleně o tom uvědomí dopravce nebo provozovatele dráhydráhy, který je jeho zaměstnavatelem. (3) Pokud se drážní správní úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli licence strojvedoucího podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, pozastaví platnost licence do doby provedení přezkoumání. (4) Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí § 46d obdobně. (5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 nemá odkladný účinek. Oddíl 2 Osvědčení strojvedoucího § 46i Vydávání osvědčení (1) Osvědčení strojvedoucího vydá dopravce na žádost fyzické osobě, která a) je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem, b) je držitelem platné licence strojvedoucího a c) prokázala zvláštní odbornou způsobilost pro 1. řízení konkrétního druhu drážního vozidla, 2. řízení na vymezených draháchdrahách nebo jejich částech a 3. užívání českého jazyka v rozsahu nezbytném pro řízení drážního vozidla na území České republiky. (2) Dobu platnosti osvědčení strojvedoucího stanoví dopravce v souladu s vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b). (3) Dopravce v osvědčení strojvedoucího vymezí dráhudráhu nebo její část, druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, pro které je osvědčení platné. § 46j Zvláštní odborná způsobilost (1) Zvláštní odbornou způsobilost prokazuje žadatel úspěšným složením teoretické a praktické zkoušky před komisí jmenovanou dopravcem v souladu s vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b). Alespoň 1 člen komise nesmí být v základním pracovněprávním vztahu k dopravci. (2) Dopravce je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu složení zkušební komise a místo, datum a čas konání zkoušky alespoň 5 pracovních dní před jejím konáním. (3) Znalost českého jazyka se neověřuje, pokud je mateřským jazykem žadatele český jazyk. (4) Skládat zkoušku prokazující zvláštní odbornou způsobilost může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů podle odstavce 1, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky a rozsah a obsah školení. § 46k Pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti (1) Držitel osvědčení strojvedoucího je povinen se ve lhůtách stanovených vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b) podrobit pravidelnému přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti. Lhůty pro pravidelné přezkoušení nesmí překročit 3 roky. (2) Pravidelnému přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti je držitel osvědčení strojvedoucího povinen se podrobit, pokud déle než 1 rok nevykonával činnost strojvedoucího na vymezené drázedráze nebo její části. (3) Pro pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti platí § 46j obdobně. § 46l Odnětí osvědčení strojvedoucího (1) Dopravce odejme osvědčení strojvedoucího osobě, která a) přestala být držitelem platné licence strojvedoucího, b) přestala splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti, nebo c) o odnětí požádala. (2) Pokud se dopravce dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zvláštní odborné způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení strojvedoucího podrobit se přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení přezkoušení. (3) Pro přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti platí § 46j obdobně. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. § 46m Pozbytí platnosti osvědčení strojvedoucího (1) Osvědčení strojvedoucího pozbývá platnosti, pokud skončil základní pracovněprávní vztah mezi jeho držitelem a dopravcem, který osvědčení vydal. Dopravce neprodleně oznámí ukončení základního pracovněprávního vztahu drážnímu správnímu úřadu. (2) Při ukončení základního pracovněprávního vztahu vrátí držitel osvědčení strojvedoucího toto osvědčení dopravci, který je vydal, a dopravce mu předá držiteli osvědčení opis osvědčení a veškeré dokumenty dokládající absolvované školení a složené zkoušky. § 46n Uznání zvláštní odborné způsobilosti (1) Dopravce při vydávání osvědčení strojvedoucího uzná na žádost zvláštní odbornou způsobilost v rozsahu teoretické a praktické zkoušky nebo pravidelného přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti, které žadatel absolvoval u předchozího zaměstnavatele, pokud a) se absolvovaná zkouška nebo pravidelné přezkoušení vztahuje k předmětu osvědčení strojvedoucího podle § 46i odst. 3, b) ke dni podání žádosti neuplynula lhůta pro pravidelné přezkoušení podle § 46k odst. 1 a c) před podáním žádosti žadatel vykonával činnost strojvedoucího na vymezené drázedráze nebo její části bez přerušení nebo přerušení nepřesáhlo 1 rok. (2) Není-li sjednána se zaměstnancem kvalifikační dohoda, je dopravce povinen po vydání osvědčení strojvedoucího uhradit předchozímu zaměstnavateli, u kterého držitel osvědčení absolvoval teoretickou a praktickou zkoušku nebo pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti, poměrnou část nákladů vynaložených zaměstnavatelem na školení podle § 46j odst. 4, pokud a) uznal zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 a b) základní pracovněprávní vztah u předchozího zaměstnavatele byl rozvázán výpovědí zaměstnance nebo dohodou. (3) Náklady podle odstavce 2 zahrnují skutečně vynaložené náklady na školení nezbytné pro absolvování teoretické a praktické zkoušky nebo posledního pravidelného přezkoušení v rozsahu, v jakém byla zkouška nebo přezkoušení uznána. Poměrná část nákladů se určí tak, že se rozdíl mezi lhůtou pro pravidelné přezkoušení, vyjádřenou v kalendářních dnech, a počtem kalendářních dní, po které v této lhůtě trval pracovní poměr k předchozímu zaměstnavateli, vydělí lhůtou pro pravidelné přezkoušení, vyjádřenou v kalendářních dnech; výsledná hodnota se vynásobí celkovými náklady podle věty první. (4) Dopravce je povinen do 1 měsíce od vydání osvědčení strojvedoucího písemně vyzvat předchozího zaměstnavatele držitele osvědčení, aby doložil poměrnou část nákladů podle odstavců 2 a 3, pokud uznal zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1. Úhradu poměrné části nákladů předchozímu zaměstnavateli provede dopravce do tří měsíců od doručení všech podkladů, nedohodnou-li se jinak. § 46o Školení (1) Školení podle § 46e odst. 3 a § 46j odst. 4 může poskytovat pouze fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti drážním správním úřadem. (2) Akreditaci udělí drážní správní úřad právnické nebo fyzické osobě, která doloží, že a) je držitelem živnostenského oprávnění, b) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení, včetně systému kontroly, c) teoretické a praktické části školení budou zajišťovat osoby s dostatečnou odbornou způsobilostí a praxí a jízdní výcvik budou zajišťovat osoby, které jsou držiteli platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího, d) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení, e) má zajištěno poskytování praktické části školení na drážních vozidlech a f) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek. (3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu, b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici a d) zajišťovat poskytování praktické části školení na drážních vozidlech. (4) Drážní správní úřad odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3. (5) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. Oddíl 3 Dohled a rejstříky § 46p (1) Pokud drážní správní úřad zjistí, že držitel licence strojvedoucího vydané příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu přestal splňovat podmínku zdravotní způsobilosti, požádá tento orgán o přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele licence nebo o pozastavení platnosti licence. Je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, zakáže drážní správní úřad držiteli licence strojvedoucího řízení drážních vozidel až do doby, kdy mu příslušný orgán podle věty první sdělí své rozhodnutí. Odvolání proti zákazu řízení drážního vozidla nemá odkladný účinek. (2) Je-li dožádaným orgánem drážní správní úřad, posoudí žádost a ve lhůtě 28 dnů od jejího doručení sdělí své rozhodnutí dožadujícímu orgánu, Evropské komisi a příslušným orgánům členských státůčlenských států. (3) Nesouhlasí-li drážní správní úřad s rozhodnutím orgánu jiného členského státučlenského státu podle odstavce 1, předá záležitost Evropské komisi. Zákaz řízení drážního vozidla uložený podle odstavce 1 lze v takovém případě prodloužit do vydání rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud drážní správní úřad zjistí, že držitel osvědčení strojvedoucího přestal splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti, požádá dopravce nebo provozovatele dráhydráhy, který osvědčení vydal, o přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti držitele osvědčení nebo o pozastavení platnosti osvědčení. Je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, zakáže drážní správní úřad držiteli osvědčení strojvedoucího řízení drážních vozidel až do doby, kdy mu dopravce nebo provozovatel dráhydráhy sdělí své rozhodnutí. Odvolání proti zákazu řízení drážního vozidla nemá odkladný účinek. Zároveň o tomto zákazu uvědomí Evropskou komisi a orgány, které vydávají licence strojvedoucího v dalších členských státechčlenských státech. (5) Postup podle odstavců 1 a 4 oznámí drážní správní úřad bez zbytečného odkladu Evropské komisi a příslušným orgánům členských státůčlenských států. § 46q (1) Dopravce je povinen provádět pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích, kterým vydal osvědčení strojvedoucího. Vzniknou-li v důsledku kontroly pochybnosti o zdravotní způsobilosti strojvedoucího nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost strojvedoucího déle než 3 měsíce, oznámí dopravce tuto skutečnost neprodleně drážnímu správnímu úřadu. (2) Drážní správní úřad poskytne údaje podle § 35 odst. 2 písm. p) týkající se držitele osvědčení strojvedoucího na žádost dopravce, který toto osvědčení vydal. § 46r (1) Evidence údajů o osobách, kterým byla vydána licence strojvedoucího, je vedena v rejstříku licencí, který je informačním systémem veřejné správy podle jiného právního předpisu. Správcem rejstříku licencí je drážní správní úřad. Drážní správní úřad pravidelně aktualizuje údaje vedené v rejstříku. (2) Dopravce vede a pravidelně aktualizuje evidenci údajů o osobách, kterým vydal osvědčení strojvedoucího, v rejstříku osvědčení strojvedoucích, který je informačním systémem veřejné správy podle jiného právního předpisu. (3) Údaje, vedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2, formát údajů, přístupová práva k rejstříkům, postup při výměně údajů, dobu uchovávání údajů a postup v případě úpadku dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie5c). HLAVA TŘETÍ ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ PROVOZOVATELE DRÁHY CELOSTÁTNÍ NEBO REGIONÁLNÍ A DOPRAVCE PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU NA TÉTO DRÁZE § 46s (1) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální a dopravce provozující drážní dopravu na této drázedráze zajistí, aby strojvedoucí, člen doprovodu vlaku a jiní jeho zaměstnanci, kteří jsou jakožto osoby mající rozhodující vliv na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy zahrnuti v systému zajišťování bezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), absolvovali školení v souladu s tímto systémem. (2) Školení musí být zaměřeno na získání nebo prohlubování znalosti dráhydráhy, systému řízení a zabezpečení30), postupů při mimořádných událostechmimořádných událostech, technických specifikací pro interoperabilitutechnických specifikací pro interoperabilitu, právních předpisů a vnitřních předpisů provozovatele dráhydráhy nebo dopravce upravujících provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy. (3) Školení poskytuje provozovatel dráhydráhy nebo dopravce anebo akreditovaná osoba na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhydráhy nebo dopravcem. Akreditaci udělí drážní správní úřad na žádost osobě, která a) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení a jeho kontroly, a b) má smluvně zajištěno, že teoretické a praktické části školení budou provádět osoby, které ukončily alespoň střední vzdělání a vykonaly v posledních 10 letech alespoň 5 let odborné praxe v oblasti zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy. (4) K žádosti o udělení akreditace se přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle odstavce 3. (5) Drážní správní úřad odejme akreditaci, pokud osoba, jíž byla udělena, a) opakovaně nebo závažným způsobem nedodržuje plán pro zajištění školení, nebo b) nezajišťuje provádění školení osobami uvedenými v odstavci 3 písm. b). (6) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. (7) O absolvování školení vydá ten, kdo je poskytl, osvědčení. HLAVA ČTVRTÁ POVINNOSTI OSOBY ŘÍDÍCÍ DRÁŽNÍ VOZIDLO NA DRÁZE CELOSTÁTNÍ, REGIONÁLNÍ NEBO MÍSTNÍ ANEBO NA VLEČCE § 46t (1) Osoba řídící drážní vozidlo na drázedráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce a) musí zastavit drážní vozidlo včas před návěstí zakazující jízdu, b) musí ohlásit dojetí drážního vozidla do místa se zjednodušenou organizací drážní dopravy osobě pověřené provozovatelem dráhydráhy a řídit se jejím pokynem směřujícím k řízení drážního vozidla, c) se musí podrobit na výzvu drážního správního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, d) musí mít u sebe při řízení drážního vozidla doklad osvědčující oprávnění k jeho řízení na této drázedráze, je-li pro řízení drážního vozidla na této drázedráze tímto zákonem vyžadován, a e) musí na výzvu drážního správního úřadu předložit doklad podle písmene d). (2) Podmínky, za nichž lze drážní dopravu organizovat zjednodušeně, a způsob zjednodušené organizace drážní dopravy v těchto místech stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA PÁTÁ URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ § 47 (1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy anebo lyžařských nebo vodních vleků, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. (2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis. (3) Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémemsubsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti. (4) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení určeného technického zařízení, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy. Je-li určené technické zařízení současně stanoveným výrobkem podle zvláštního předpisu7h), je podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu doklad o shodě vydaný podle zvláštního právního předpisu7i). (5) Jde-li o lanovou dráhudráhu nebo lyžařský vlek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19), schvaluje drážní správní úřad způsobilost určeného technického zařízení elektrického a dopravního k provozu současně na základě 1 žádosti. K této žádosti stavebník přiloží zprávu o bezpečnosti a další doklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). Drážní správní úřad vydá 1 průkaz způsobilosti určeného technického zařízení elektrického a dopravního, splňuje-li stavba lanové dráhydráhy nebo lyžařského vleku a sestava subsystémůsubsystémů a bezpečnostních prvků lanové dráhydráhy nebo lyžařského vleku základní požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). (6) Provozovatel dráhydráhy nebo dopravce smí při provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy provozovat pouze určené technické zařízení, k němuž byl vydán průkaz způsobilosti a které splňuje podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémemsubsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. § 48 (1) Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti vydává drážní správní úřad. Rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis. (2) Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má závažné nedostatky, že nelze zaručit jeho bezpečné provozování, zadrží průkaz způsobilosti a rozhodne o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémemsubsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. (3) Zjistí-li drážní správní úřad, že oprávněná osoba, provádějící revize, prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení vykazuje nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňují ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení, odejme osvědčení o její odborné způsobilosti. HLAVA ŠESTÁ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI § 49 (1) Mimořádnou událostíMimořádnou událostí je nehodanehoda nebo incidentincident, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy nebo pohybem drážního vozidla na drázedráze nebo v obvodu dráhydráhy a které ohrozily nebo narušily a) bezpečnost drážní dopravy, b) bezpečnost osob, c) bezpečnou funkci staveb nebo zařízení, nebo d) životní prostředí. (2) NehodouNehodou je událost, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví nebo jiná újma. Vážnou nehodouVážnou nehodou je nehodanehoda způsobená srážkou nebo vykolejením drážních vozidel, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví alespoň 5 osob nebo škoda na drážním vozidle, drázedráze nebo životním prostředí ve výši nejméně 2 000 000 EUR, nebo jiná nehodanehoda s obdobnými následky. IncidentemIncidentem je jiná událost podle odstavce 1 než nehodanehoda. (3) Provozovatel dráhydráhy a dopravce jsou povinni a) neprodleně oznámit každou mimořádnou událostmimořádnou událost v drážní dopravě Drážní inspekci v rozsahu údajů stanovených v prováděcím právním předpisu a toto oznámení aktualizovat neprodleně poté, co se dozvěděli o změně oznámených údajů nebo o nových údajích dosud do oznámení nezahrnutých, a současně oznámit každou vážnou nehoduvážnou nehodu a nehodunehodu, jejímž následkem je značná škoda podle trestního zákoníku, Policii České republiky, b) zajistit místo mimořádné události a provést dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události, c) zabezpečit uvolnění dráhydráhy pro obnovení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, a Drážní inspekce vydala k uvolnění dráhydráhy souhlas, d) zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich předcházení, e) odstraňovat zjištěné nedostatky při vzniku mimořádných událostímimořádných událostí, jejich příčiny a škodlivé následky. ČÁST OSMÁ PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRAH REGIONÁLNÍCH, VYBRANÝCH DRAH JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A DRÁŽNÍCH VOZIDEL PROVOZOVANÝCH NA TĚCHTO DRÁHÁCH § 49a Úvodní ustanovení (1) Pro účely této části se rozumí a) uvedením na trh první dodání prvku interoperabilityprvku interoperability, subsystémusubsystému nebo drážního vozidla k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, připraveného v souladu s technickou dokumentací a dokumentací údržby k běžnému provozu a provozu za předvídatelně zhoršených podmínek zahrnujících běžné opotřebení, b) zadavatelem osoba, která objedná návrh nebo provedení nového subsystémusubsystému anebo návrh nebo provedení obnovy nebo modernizace stávajícího subsystémusubsystému, c) zplnomocněným zástupcem osoba usazená na území členského státučlenského státu Evropské unie, která byla písemně pověřena zadavatelem nebo výrobcemvýrobcem, aby v rozsahu svého pověření jednala jeho jménem, d) obnovou subsystémusubsystému výměna subsystémusubsystému nebo jeho podstatné části neměnící jeho celkovou výkonnost, e) modernizací subsystémusubsystému podstatná změna subsystémusubsystému nebo jeho části představující změnu obsahu technické dokumentace připojené k ES prohlášení o ověření, byla-li vypracována, a zvyšující jeho celkovou výkonnost, f) stažením z oběhu opatření, jehož cílem je navrácení prvku interoperabilityprvku interoperability nebo subsystémusubsystému, který byl již dodán konečnému uživateli, osobě, která prvek interoperabilityprvek interoperability nebo subsystémsubsystém konečnému uživateli dodala, g) stažením z trhu opatření, jehož cílem je zabránit, aby byly prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém nebo drážní vozidlo, které se nacházejí v dodavatelském řetězci, dodávány na trh a h) základním požadavkem požadavek na prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém, dráhudráhu nebo drážní vozidlo týkající se jejich bezpečnosti, spolehlivosti, dostupnosti, technické kompatibility, přístupnosti pro vybrané skupiny osob nebo ochrany zdraví nebo životního prostředí. (2) Základní požadavky stanoví prováděcí právní předpis. (3) Členění a součásti drahdrah a drážních vozidel, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, stanoví prováděcí právní předpis. § 49b Uvedení prvku interoperability na trh (1) Na trh smí být uveden pouze takový prvek interoperabilityprvek interoperability, který splňuje základní požadavky. Splnění základních požadavků se prokazuje ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití vypracovaným výrobcemvýrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití lze vypracovat, pokud a) prvek interoperabilityprvek interoperability splňuje požadavky na něj stanovené v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, obecné evropské specifikaci v oblasti informačních a komunikačních technologií31), evropském technickém posouzení32) nebo evropské normě přijaté evropskou normalizační organizací33) a b) bylo u prvku interoperabilityprvku interoperability provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití postupem podle příslušné technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, jímž bylo ověřeno splnění požadavků uvedených v písmenu a). (2) Splňuje-li prvek interoperabilityprvek interoperability požadavky obsažené v harmonizovaných normách34) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají. (3) Stanoví-li tak u prvku interoperabilityprvku interoperability technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, provede posouzení shody nebo vhodnosti pro použití oznámený subjekt podle § 49r, s nímž výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uzavřel smlouvu. Splňuje-li prvek interoperabilityprvek interoperability požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a), vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (4) VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35) a připojí k němu přílohy v tomto předpisu uvedené. V ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability se uvedou všechny předpisy Evropské unie vztahující se k danému prvku interoperabilityprvku interoperability. (5) Podmínky uvedené v odstavcích 1 a 4 musí splnit osoba, která a) uvádí prvek interoperabilityprvek interoperability na trh, nebyly-li již splněny výrobcemvýrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem, b) sestavuje prvky interoperabilityprvky interoperability nebo jejich části různého původu, nebo c) vyrábí prvky interoperabilityprvky interoperability pro vlastní potřebu. (6) Byl-li ke dni vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost prvek interoperabilityprvek interoperability již uveden na trh, musí splňovat základní požadavky; odstavec 1 věta druhá se nepoužije, umožňuje-li to tato technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu. (7) Prvek interoperabilityPrvek interoperability musí být řádně instalován, udržován a používán, zejména v souladu s ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití, technickou dokumentací nebo dokumentací údržby. § 49c Nedodržení požadavků u prvku interoperability (1) Zjistí-li drážní správní úřad, že ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability dosud neuvedeného na trh nebylo vypracováno v souladu s § 49b odst. 1 nebo 4, zakáže uvedení prvku interoperabilityprvku interoperability na trh. Pominou-li důvody pro uložení zákazu, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že prvek interoperabilityprvek interoperability již uvedený na trh, k němuž bylo vypracováno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání prvku interoperabilityprvku interoperability na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. O tomto rozhodnutí drážní správní úřad bezodkladně informuje Evropskou komisi, Agenturu Evropské unie pro železnice a ostatní členské státyčlenské státy. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (3) Proti rozhodnutí o zákazu uvedení prvku interoperabilityprvku interoperability na trh nebo o uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49d Uvedení subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální do provozu (1) SubsystémSubsystém infrastruktura, subsystémsubsystém energie nebo subsystémsubsystém traťové řízení a zabezpečení smí být uveden do provozu, vydal-li drážní správní úřad průkaz způsobilosti dráhydráhy tvořené tímto subsystémemsubsystémem. (2) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, umožňuje-li dráhadráha celostátní nebo regionální bezpečný a plynulý provoz drážních vozidel při splnění základních požadavků kladených na návrh, zhotovení a instalaci subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, z něhož je tvořena. K žádosti se přiloží a) ES prohlášení o ověření subsystémusubsystému tvořícího dráhudráhu celostátní nebo regionální, b) doklad prokazující technickou kompatibilitu subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení s dráhoudráhou celostátní nebo regionální, do níž má být začleněn, v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem a údaji obsaženými v registru drahdrah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27), c) doklad prokazující bezpečné vzájemné propojení subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společné bezpečnostní metody, technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem, d) rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice, jímž byl schválen evropský vlakový zabezpečovací systém nebo globální systém pro mobilní komunikace v železničním provozu (dále jen „evropský systém řízení železniční dopravy“), je-li tento systém zahrnut do subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, a e) doklad prokazující dodržení postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36), došlo-li po vydání rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice podle písmene d) ke změně návrhu zadávací dokumentace týkající se evropského systému řízení železniční dopravy nebo popisu plánovaných technických řešení týkajícího se tohoto systému. (3) Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy činí 4 měsíce. (4) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. § 49e Schválení evropského systému řízení železniční dopravy (1) Evropský systém řízení železniční dopravy musí být schválen Agenturou Evropské unie pro železnice před a) zahájením zadávacího řízení týkajícího se zavedení tohoto systému do subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, nebo b) jeho zavedením do subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, dochází-li k němu bez zadávacího řízení. (2) Žádost o schválení evropského systému řízení železniční dopravy se podává prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36). K žádosti se přiloží a) návrh zadávací dokumentace nebo popis plánovaných technických řešení, b) doklad prokazující soulad zadávací dokumentace nebo plánovaných technických řešení s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu, c) doklad prokazující splnění podmínek nezbytných pro technickou a provozní kompatibilitu subsystémusubsystému traťového řízení a zabezpečení s vozidly určenými pro provoz na dotčené drázedráze, d) stanovisko drážního správního úřadu, bylo-li vydáno před podáním žádosti, e) ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát vztahující se k subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, byl-li vydán, a f) prohlášení o ověření subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, bylo-li vydáno. (3) Nevyhověla-li Agentura Evropské unie pro železnice žádosti o schválení evropského systému řízení železniční dopravy, může žadatel do 1 měsíce od doručení jejího rozhodnutí podat Agentuře Evropské unie pro železnice žádost o jeho přezkoumání. (4) Došlo-li po schválení evropského systému řízení železniční dopravy Agenturou Evropské unie pro železnice ke změně návrhu zadávací dokumentace nebo popisu plánovaných technických řešení týkajících se tohoto systému, informuje žadatel o této skutečnosti neprodleně Agenturu Evropské unie pro železnice a drážní správní úřad prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36); následně se postupuje podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie. § 49f Obnova a modernizace subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální (1) Hodlá-li provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální obnovit nebo modernizovat subsystémsubsystém infrastruktura, subsystémsubsystém energie nebo subsystémsubsystém traťové řízení a zabezpečení tvořící jím provozovanou dráhudráhu, požádá drážní správní úřad, aby rozhodl, zda je nezbytné vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy. Vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy je nezbytné, pokud a) to vyžaduje technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, b) činnosti spojené se zamýšlenou obnovou nebo modernizací subsystémusubsystému mohou nepříznivě ovlivnit celkovou úroveň jeho bezpečnosti, c) to vyplývá z prováděcího plánu zpracovaného podle technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, nebo d) došlo ke změně hodnoty základního parametru vymezeného technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu, na jehož základě byl vydán průkaz způsobilosti dráhydráhy. (2) K žádosti se přiloží technický popis zamýšlených změn subsystémusubsystému. Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (3) Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. Drážní správní úřad v rozhodnutí prohlásí, zda obnova nebo modernizace subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Rozhodl-li drážní správní úřad, že obnova nebo modernizace subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy, vydá na žádost nový průkaz způsobilosti dráhydráhy, jsou-li ve vztahu k subsystémusubsystému, který je předmětem obnovy nebo modernizace, splněny podmínky podle § 49d odst. 2. K žádosti se přiloží doklady podle § 49d odst. 2. (5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy, odevzdá provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální původní průkaz způsobilosti dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. § 49g Námitky proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy (1) Proti rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy podle § 49d nebo § 49f odst. 4 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Žadatel může proti rozhodnutí o zamítnutí této žádosti podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. (2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné. (3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne. (5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami. (6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 2 měsíců ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení nebo změnu rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí a) zruší a vydá průkaz způsobilosti dráhydráhy, jsou-li pro jeho vydání splněny podmínky, nebo b) změní, nejsou-li pro vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy splněny podmínky. (7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. (8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu. (9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně. § 49h Vztah nově uváděného subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální, jeho obnovy nebo modernizace k osvědčení provozovatele dráhy (1) V řízení o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy podle § 49d nebo 49f drážní správní úřad rovněž posoudí, zda systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy ve vztahu k subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení nově uváděnému do provozu nebo ve vztahu k jeho obnově či modernizaci zajišťuje bezpečné provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální. Není-li tomu tak, uloží provozovateli dráhydráhy celostátní nebo regionální provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy v přiměřené lhůtě a podle jím stanovených podmínek; o přijatých opatřeních provozovatel dráhydráhy v téže lhůtě vyrozumí drážní správní úřad. (2) Dojde-li v návaznosti na provedenou změnu systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy ke změně údajů uvedených v osvědčení provozovatele dráhydráhy, vydá drážní správní úřad nové osvědčení provozovatele dráhydráhy; provozovatel dráhydráhy odevzdá původní osvědčení do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (3) Neprovedl-li provozovatel dráhydráhy změnu systému zajišťování bezpečnosti ve stanovené lhůtě nebo podle stanovených podmínek, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu omezí nebo odejme. Pro omezení oprávnění provozovat dráhudráhu a pro odevzdání osvědčení se § 19b odst. 3 použije obdobně. (4) Proti rozhodnutí, jímž bylo uloženo provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhydráhy nebo jímž bylo omezeno nebo odňato oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49i Uvedení subsystému tvořícího drážní vozidlo na trh Na trh smí být uveden pouze takový subsystémsubsystém kolejová vozidla nebo subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení, který splňuje základní požadavky kladené na jeho návrh, zhotovení a instalaci. § 49j Uvedení drážního vozidla určeného k provozování na dráze celostátní nebo regionální na trh (1) Drážní vozidlo určené k provozování na drázedráze celostátní nebo regionální smí být uvedeno na trh, bylo-li drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice vydáno povolení k jeho uvedení na trh. (2) Povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se vydá na žádost, jsou-li pro to splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). Bylo-li vydáno povolení typu vozidla, vydá se povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh na žádost, k níž bude přiloženo prohlášení o shodě s tímto typem vozidla. Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla může žadatel o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh vypracovat, pokud a) drážní vozidlo odpovídá povolenému typu vozidla a b) bylo u drážního vozidla provedeno posouzení shody s povoleným typem podle 1. technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, nebo 2. modulů B a D, modulů B a F nebo modulu H1 podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků38), nepoužije-li se technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu. (3) Jsou-li splněny podmínky povolení k uvedení drážního vozidla na trh, vydá se na žádost současně s povolením k uvedení drážního vozidla na trh povolení typu vozidla pro stejnou oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k tomuto vozidlu. (4) Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla se vypracuje podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (5) Má-li být drážní vozidlo provozováno pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státučlenského státu na úseku dráhydráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá se žádost o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh a žádost o vydání povolení typu vozidla u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státěčlenském státě, podá se žádost u Agentury Evropské unie pro železnice, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy podle věty první. (6) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla a náležitosti povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). (7) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 49k Zkušební provoz drážního vozidla na dráze celostátní nebo regionální (1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla na drázedráze celostátní nebo regionální, k němuž dosud nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy a je-li to nezbytné za účelem a) ES ověření subsystémusubsystému kolejová vozidla nebo subsystémusubsystému palubní řízení a zabezpečení, z něhož je drážní vozidlo tvořeno, b) ověření technické kompatibility subsystémusubsystému kolejová vozidla a subsystémusubsystému palubní řízení a zabezpečení, z nichž je drážní vozidlo tvořeno, v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem, nebo c) ověření technické kompatibility subsystémusubsystému tvořícího drážní vozidlo s dráhoudráhou celostátní nebo regionální, na níž má být provozováno, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společnou bezpečnostní metodu, technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhydráhy. (3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. Proti rozhodnutí o žádosti o povolení zkušebního provozu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Provozovatel dráhydráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). § 49l Obnova a modernizace drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální a rozšíření oblasti jeho provozu (1) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí obnovit nebo modernizovat drážní vozidlo, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného orgánem, který vydal původní povolení, pokud a) to vyžaduje technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, b) činnosti spojené se zamýšlenou obnovou nebo modernizací drážního vozidla mohou nepříznivě ovlivnit celkovou úroveň jeho bezpečnosti, nebo c) došlo nad rozsah stanovený technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu ke změně hodnoty základního parametru vymezeného touto specifikací, na jehož základě bylo vydáno původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla. (2) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí rozšířit oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného a) drážním správním úřadem, vydal-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, nebo b) Agenturou Evropské unie pro železnice, vydala-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla anebo má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státěčlenském státě, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy na území tohoto státu v blízkosti státní hranice České republiky. (3) Vyžaduje-li to změna technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, požádá držitel povolení typu vozidla nebo osoba jím pověřená orgán, který toto povolení vydal, o vydání nového povolení typu vozidla. Na základě původního povolení typu vozidla již nelze vydat nové povolení k uvedení vozidla na trh. Posouzení splnění podmínek pro vydání nového povolení typu vozidla drážní správní úřad provede pouze v rozsahu odpovídajícím příslušné změně technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu. Právní účinky povolení k uvedení drážního vozidla na trh již vydaného na základě původního povolení typu vozidla nejsou vydáním nového povolení typu vozidla dotčeny. (4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla a náležitosti tohoto povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). (5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, odevzdá držitel původního povolení toto povolení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání nového povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá nové povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo nové povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 49m Nedodržení požadavků u drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální (1) Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo jím provozované na drázedráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nesplňuje základní požadavky, přijme nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky. Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo nesplňovalo základní požadavky již v okamžiku vydání povolení k jeho uvedení na trh, informuje o tom bez zbytečného odkladu Agenturu Evropské unie pro železnice, drážní správní úřad a orgán jiného členského státučlenského státu, který se podílel na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla na trh. (2) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru, že drážní vozidlo provozované na drázedráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebo jeho typ nesplňuje základní požadavky, uloží dopravci povinnost přijmout nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu a informuje o tom Agenturu Evropské unie pro železnice a orgán jiného členského státučlenského státu, který se podílel nebo podílí na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla nebo drážního vozidla téhož typu na trh. (3) Nebyla-li přijata nezbytná opatření uvedená v odstavci 1 nebo 2 anebo nevedla-li přijatá opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky a je-li tím závažně ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy, a) drážní správní úřad do doby odstranění zjištěných nedostatků stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo jeho provoz zakáže, b) orgán, který povolení typu vozidla vydal, může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat uvádění drážních vozidel odpovídajících tomuto typu na trh, nebo c) orgán, který povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla vydal, může podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků povolení změnit nebo zrušit, nesplňovalo-li drážní vozidlo nebo jeho typ základní požadavky již v okamžiku vydání povolení. (4) Pominou-li důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b), orgán, který je vydal, toto rozhodnutí zruší. (5) Proti rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost přijmout nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální do souladu se základními požadavky, jímž se stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo se jeho provoz zakazuje anebo jímž se zakazuje uvádění drážních vozidel daného typu na trh, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. (7) Bylo-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh zrušeno, nesmí být drážní vozidlo provozováno. Bylo-li povolení typu vozidla zrušeno, nesmí být drážní vozidlo odpovídající tomuto typu uvedeno na trh a vozidlo na trh již uvedené z něj musí být staženo. Orgán, který povolení typu zrušil, následně postupuje vůči dopravcům provozujícím drážní vozidla odpovídající tomuto typu podle odstavců 2 až 4. § 49n Námitky proti rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla (1) Proti rozhodnutí, kterým bylo povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla změněno nebo zrušeno, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Držitel povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla může proti tomuto rozhodnutí podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. (2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné. (3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne. (5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami. (6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 1 měsíce ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a a) rozhodne o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, jsou-li pro to splněny podmínky, nebo b) řízení zastaví, nejsou-li splněny podmínky pro změnu nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla. (7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. (8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu. (9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně. § 49o Požadavky na subsystémy (1) Splnění základních požadavků subsystémemsubsystémem infrastruktura, subsystémemsubsystémem energie, subsystémemsubsystémem traťové řízení a zabezpečení, subsystémemsubsystémem kolejová vozidla nebo subsystémemsubsystémem palubní řízení a zabezpečení se prokazuje ES prohlášením o ověření vypracovaným zadavatelem, výrobcemvýrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o ověření lze vypracovat, pokud a) subsystémsubsystém splňuje požadavky na něj stanovené technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis se použije 1. u dráhydráhy nebo drážního vozidla, na něž se nevztahuje technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, 2. v rozsahu, v němž technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu neupravuje některé konkrétní požadavky odpovídající základním požadavkům, 3. ve zvláštním případě vymezeném v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, v němž je vyžadováno uplatnění pravidel v ní neobsažených, 4. v rozsahu, v němž bylo drážním správním úřadem oznámeno neuplatnění technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu z důvodu uvedeného v odstavci 3, 5. v případě posuzování technické kompatibility drážního vozidla s dráhoudráhou, která plně neodpovídá požadavkům stanoveným v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, a 6. v případě dočasné a naléhavé nutnosti přijetí opatření navazujícího na mimořádnou událostmimořádnou událost, b) bylo u subsystémusubsystému provedeno ES ověření, jímž se rozumí postup posouzení splnění požadavků uvedených v písmenu a). (2) Splňuje-li subsystémsubsystém požadavky obsažené v harmonizovaných normách34) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají. (3) Technická specifikace pro interoperabilituTechnická specifikace pro interoperabilitu nemusí být dodržena a) v případě, že ke dni nabytí účinnosti technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu návrh nebo provedení nového subsystémusubsystému nebo jeho části anebo návrh nebo provedení obnovy nebo modernizace stávajícího subsystémusubsystému 1. dospěly do takové fáze, v níž by dodržení technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu mohlo ekonomicky ohrozit dotčený záměr v jeho zamýšlené podobě, nebo 2. je předmětem již probíhajícího plnění smlouvy, b) v případě obnovy, modernizace nebo rozšíření stávajícího subsystémusubsystému nebo jeho části, pokud by dodržení technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu ekonomicky ohrozilo dotčený záměr anebo technickou nebo provozní propojenost drahdrah celostátních nebo regionálních nebo na nich provozovaných drážních vozidel, nebo c) po dobu, po kterou tomu brání ekonomické nebo technické důvody související s neodkladným obnovením provozu na drázedráze po živelní události nebo nehoděnehodě. (4) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. a), sdělí zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů do 9 měsíců ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost. Drážní správní úřad seznam dotčených záměrů oznámí Evropské komisi do 1 roku ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost. (5) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3, zašle zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu údaje a doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího předkládání informací o neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitutechnických specifikací pro interoperabilitu39). Drážní správní úřad tyto údaje a doklady bez zbytečného odkladu předá Evropské komisi. Rozhodne-li Evropská komise do 4 měsíců od obdržení údajů a dokladů, že technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu musí být dodržena, drážní správní úřad sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu osobě, která mu zaslala údaje a doklady podle věty první; v takovém případě musí být technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu dodržena. (6) Byl-li subsystémsubsystém uveden do provozu přede dnem vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost, mohou v něm být použity náhradní díly nesplňující požadavky stanovené v § 49b odst. 1. (7) Zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o ověření podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35) a připojí k němu technickou dokumentaci; tuto technickou dokumentaci uchová po celou dobu, po kterou má být subsystémsubsystém užíván. ES prohlášení o ověření a k němu přiložená technická dokumentace se vypracují v úředním jazyce členského státučlenského státu. Požádá-li o to orgán jiného členského státučlenského státu nebo Agentura Evropské unie pro železnice, zašle jim zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce kopii technické dokumentace. (8) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie35), zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému vypracuje nové nebo změní již vypracované ES prohlášení o ověření. (9) Obsah technické dokumentace přikládané k ES prohlášení o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Technické požadavky na dráhudráhu celostátní, dráhydráhy regionální a drážní vozidla na nich provozovaná zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy stanoví pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, prováděcí právní předpis. § 49p Provedení ES ověření (1) ES ověření provede na základě smlouvy uzavřené se zadavatelem, výrobcemvýrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem a) oznámený subjekt podle § 49r, jde-li o ověření splnění požadavků stanovených technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu, nebo b) určený subjekt podle § 49w, jde-li o ověření splnění požadavků stanovených prováděcím právním předpisem. (2) ES ověření zahrnuje posouzení subsystémusubsystému ve fázi jeho návrhu, provedení a závěrečného zkoušení a rovněž posouzení jeho technické kompatibility s dráhoudráhou celostátní nebo regionální nebo drážním vozidlem určeným k provozování na této drázedráze, do nichž má být začleněn. (3) Bylo-li ES ověřením zjištěno, že subsystémsubsystém splňuje požadavky stanovené v a) technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35), nebo b) prováděcím právním předpisu, 1. vydá určený subjekt vnitrostátní certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35), nebo 2. zahrne oznámený subjekt, který je současně určeným subjektem, výsledek posouzení do ES certifikátu vydaného podle písmene a). (4) Požádá-li o to zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, provede oznámený subjekt nebo určený subjekt ES ověření omezené na fázi návrhu nebo provedení subsystémusubsystému nebo na část subsystémusubsystému a o výsledku tohoto ověření vydá průběžné stanovisko podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). Umožňuje-li to technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu a požádá-li o to zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, vydá oznámený subjekt v rozsahu provedeného ES ověření ES certifikát týkající se části subsystémusubsystému nebo několika subsystémůsubsystémů. (5) ES certifikát a průběžné stanovisko se vypracují v úředním jazyce členského státučlenského státu určeného zadavatelem, výrobcemvýrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. (6) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie35), zajistí zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému provedení ES ověření. (7) Postup oznámeného subjektu nebo určeného subjektu při ES ověření stanoví prováděcí právní předpis. § 49q Nedodržení požadavků u subsystému (1) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření, že k subsystémusubsystému bylo vypracováno ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o, může uložit zadavateli, výrobcivýrobci nebo jejich zplnomocněnému zástupci, aby provedli dodatečné posouzení a o jeho výsledcích informovali drážní správní úřad. O uložení povinnosti provést dodatečné posouzení informuje drážní správní úřad bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. (2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že subsystémsubsystém nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání subsystémusubsystému na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (3) Proti rozhodnutí o uložení povinnosti provést dodatečné posouzení nebo uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49r Oznámený subjekt (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby provede její oznámení jako oznámeného subjektu, jde-li o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale a skýtá záruky dodržování povinností oznámeného subjektu a řádného výkonu jeho činností. (2) Pro náležitosti žádosti o oznámení právnické osoby jako oznámeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí oznámený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování, postup v řízení a způsob, rozsah a účinky oznámení se použijí § 18 odst. 2, § 19, 20 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (3) Oznámení provádí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vůči Evropské komisi a oznámeným subjektům v jiných členských státechčlenských státech provádějícím posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperabilityprvků interoperability nebo ES ověřování subsystémůsubsystémů. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jim oznámí rovněž významné změny týkající se oznámení. K těmto účelům využívá elektronický nástroj pro oznamování spravovaný Evropskou komisí. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informuje Evropskou komisi též o postupech, které využívá při posuzování a oznamování žadatelů o oznámení a při kontrole jím oznámených subjektů, a o změnách těchto postupů. (4) Posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému může provádět rovněž oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státučlenského státu. § 49s Činnost oznámeného subjektu (1) Oznámený subjekt provádí posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu. Pro postup při provádění posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků a pozastavení, omezení nebo odnětí ES certifikátu se použije § 24 odst. 1 až 5 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (2) Pro informační povinnost oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ostatním oznámeným subjektům se použije § 26 odst. 1 a 3 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. Oznámený subjekt rovněž a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech 1. požadovaných provedení ES ověření a požadovaných vydání průběžných stanovisek, 2. požadovaných posouzení shody a vhodnosti pro použití u prvků interoperabilityprvků interoperability, 3. vydaných a zamítnutých průběžných stanovisek a 4. vydaných ES certifikátů a zamítnutí vydání ES certifikátů, b) informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání ES certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného ES certifikátu a c) poskytne Agentuře Evropské unie pro železnice jím vydaný ES certifikát. (3) Oznámený subjekt se podílí na normalizačních činnostech vztahujících se k rozsahu jeho oznámení a na činnostech koordinačních skupin oznámených subjektů zřízených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36) nebo jiného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dosažení technické a provozní propojenosti drahdrah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel nebo zajistí, aby byli jeho zaměstnanci o těchto činnostech informováni. Oznámený subjekt se řídí rozhodnutími a pokyny, které jsou výsledkem činnosti těchto skupin. § 49t Kontrola oznámeného subjektu Pro kontrolu oznámeného subjektu Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků nebo porušení stanovených povinností oznámeným subjektem, pozastavení, omezení nebo zrušení oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu a povinnosti a oprávnění oznámeného subjektu z toho vyplývající se použijí § 21 a 22 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. § 49u Využití akreditovaného vnitropodnikového útvaru a subdodavatele (1) Na posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému se může podílet akreditovaný vnitropodnikový útvar žadatele o toto posouzení nebo ověření, a) je-li provedeno podle 1. modulu A1, A2, C1 nebo C2 podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků38), nebo 2. modulu CA1 nebo CA2 podle předpisu Evropské unie upravujícího moduly pro postupy použité v technických specifikacích pro interoperabilitutechnických specifikacích pro interoperabilitu40) a b) splňuje-li tento útvar kritéria stanovená v § 12 odst. 3 a 4 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38). (2) Žadatel o posouzení shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověření subsystémusubsystému nebo akreditační orgán poskytne na žádost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informaci o akreditaci vnitropodnikového útvaru a jejím rozsahu. (3) Pro zadávání úkolů subdodavateli oznámeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. § 49v Použití technické specifikace pro interoperabilitu Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků38) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle § 49r až 49u mají použít jeho ustanovení, technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu. § 49w Určený subjekt (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby tuto osobu pověří výkonem činnosti určeného subjektu, pokud jde o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale, a skýtá záruky dodržování povinností určeného subjektu a řádného výkonu jeho činností. (2) Pro náležitosti žádosti o pověření právnické osoby výkonem činnosti určeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí určený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování a pro postup v řízení se použijí § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (3) Pro ES ověřování subsystémusubsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků, pozastavení, omezení nebo odnětí vnitrostátního certifikátu a informační povinnost určeného subjektu se použijí § 24 odst. 2 až 5 a § 26 odst. 1 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (4) Pro zadávání úkolů subdodavateli určeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (5) Určený subjekt informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání vnitrostátního certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného vnitrostátního certifikátu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pověření k výkonu činnosti určeného subjektu odejme, pokud určený subjekt a) o odnětí pověření požádal, b) přestane splňovat stanovené požadavky, nebo c) porušuje závažně stanovené povinnosti. (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí určený subjekt Evropské komisi a jiným členským státůmčlenským státům. (8) Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků38) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle odstavců 2 až 4 mají použít jeho ustanovení, prováděcí právní předpis. ČÁST DEVÁTÁ PŘESTUPKY § 50 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) vstoupí v rozporu s § 4a odst. 1 na dráhudráhu nebo v obvodu dráhydráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, b) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhydráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení, c) provozuje v ochranném pásmu dráhydráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1, d) poruší nebo ohrozí provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhydráhy nebo součásti drážního vozidla, e) úmyslně poškodí stavbu dráhydráhy, stavbu na drázedráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení, f) v rozporu s § 22 odst. 4 nedbá v obvodu dráhydráhy pokynu provozovatele dráhydráhy, g) se stane členem statutárního nebo kontrolního orgánu anebo zaměstnancem provozovatele dráhydráhy, přídělce nebo nezávislého přídělce v rozporu s § 22b odst. 2, § 32a odst. 2, 3 nebo 6 nebo § 42a odst. 2, h) v rozporu s § 32a odst. 4 se jako člen statutárního orgánu přídělce nebo jako zaměstnanec přídělce nezdrží výkonu činnosti uvedené v § 32a odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) anebo se takové činnosti nezdrží v období 6 měsíců od zániku funkce člena statutárního orgánu přídělce nebo pracovněprávního vztahu k přídělci, i) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), j) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci, k) jako zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu provozovatele dráhydráhy v rozporu s § 42a odst. 3 přijme majetkové plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, l) jako osoba vykonávající hlavní činnostihlavní činnosti poruší povinnost mlčenlivosti podle § 42a odst. 4, nebo m) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (2) Fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 1 písm. a) nezajistí zachování tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku dráhydráhy nebo její části, b) v rozporu s § 10b odst. 4 nezveřejní seznam drahdrah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nebo údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu neaktualizuje, c) v rozporu s § 10d odst. 2 ve stanovené lhůtě nesplní povinnost obnovit provozuschopnost nebo provozování dráhydráhy nebo její části, d) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhydráhy s jinými dráhamidráhami, nebo e) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy. (3) Fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy celostátní nebo regionální dále dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhydráhy podle § 20 odst. 2, b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhudráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy jinou oprávněnou osobou. (4) Fyzická osoba se jako bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nevypracuje výroční zprávu podle pododdílu 1.8.3.3 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí8d) (dále jen „Řád“), nebo b) nevypracuje zprávu o nehodě podle pododdílu 1.8.3.6 Řádu. (5) Fyzická osoba se jako osoba řídící drážní vozidlo na drázedráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. a) nezastaví drážní vozidlo včas před návěstí zakazující jízdu, b) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. b) neohlásí dojetí drážního vozidla do místa se zjednodušenou organizací drážní dopravy osobě pověřené provozovatelem dráhydráhy nebo se neřídí jejím pokynem směřujícím k řízení drážního vozidla, c) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. c) se na výzvu drážního správního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, d) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. d) nemá u sebe při řízení drážního vozidla doklad osvědčující oprávnění k jeho řízení, nebo e) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. e) na výzvu drážního správního úřadu nepředloží stanovený doklad. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. d) nebo e), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo j), odstavce 4 nebo odstavce 5 písm. a) nebo b), c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) nebo odstavce 5 písm. c), d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo l), e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo k) nebo odstavce 2 písm. b), nebo f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e) nebo odstavce 3. (7) Za přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku spočívající v zákazu řízení drážního vozidla, byl-li spáchán alespoň dvakrát v období 1 roku. Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 51 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává v rozporu s § 4a odst. 1 v obvodu dráhydráhy činnosti, které jsou podnikáním, b) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhydráhy nepostupuje při havárii této sítě podle pokynů provozovatele dráhydráhy udělovaných podle § 5a odst. 3, c) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhydráhy nebo v ochranném pásmu dráhydráhy nezajistí v případě stanoveném v § 5a odst. 5 její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, d) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhydráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení, e) provozuje v ochranném pásmu dráhydráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1, f) poruší nebo ohrozí provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhydráhy nebo součásti drážního vozidla, g) poškodí stavbu dráhydráhy, stavbu na drázedráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení, h) provozuje dráhudráhu v rozporu s § 11 odst. 1 bez úředního povolení, i) v rozporu s § 24a odst. 1 písm. b) nebo § 24a odst. 2 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platné licence, j) přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhydráhy obstará výkon hlavních činnostíhlavních činností, ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna, k) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), l) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci, m) jako osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla 1. nezavede systém údržby podle § 43b odst. 5 nebo nezajistí jeho dodržování, 2. nesplňuje některou z podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), nebo 3. v rozporu s § 43b odst. 6 nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, n) vypracuje typové osvědčení v rozporu s § 43c odst. 3, o) v rozporu s § 49b odst. 1 uvede na trh prvek interoperabilityprvek interoperability nesplňující základní požadavky, p) vypracuje k prvku interoperabilityprvku interoperability ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití v rozporu s § 49b odst. 1 nebo 4, q) poruší zákaz uvedení prvku interoperabilityprvku interoperability na trh uložený podle § 49c odst. 1 nebo nedodrží ochranné opatření uložené podle § 49c odst. 2 nebo § 49q odst. 2, r) v rozporu s § 49i uvede na trh subsystémsubsystém kolejová vozidla nebo subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení nesplňující základní požadavky, s) v rozporu s § 49j odst. 1 uvede na trh drážní vozidlo určené k provozování na drázedráze celostátní nebo regionální bez povolení k jeho uvedení na trh nebo v rozporu s tímto povolením, t) vypracuje prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla v rozporu s § 49j odst. 2 nebo 4, u) jako držitel drážního vozidladržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo jako osoba jimi pověřená 1. obnoví nebo modernizuje drážní vozidlo bez nového povolení, jehož vydání bylo nezbytné podle § 49l odst. 1, 2. v rozporu s § 49l odst. 2 rozšíří oblast provozu drážního vozidla bez nového povolení, nebo 3. v rozporu s § 49l odst. 5 neodevzdá původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh drážnímu správnímu úřadu, v) v rozporu se zákazem podle § 49m odst. 3 písm. b) uvede na trh drážní vozidlo určené pro provozování na drázedráze celostátní nebo regionální, w) jako zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce 1. vypracuje k subsystémusubsystému ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o odst. 1 nebo 7, 2. nesdělí drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů podle § 49o odst. 4, 3. v rozporu s § 49o odst. 7 nevypracuje ES prohlášení o ověření nebo k němu nepřipojí technickou dokumentaci ve stanoveném jazyce, neuchová technickou dokumentaci připojenou k ES prohlášení o ověření nebo ji nezašle orgánu jiného členského státučlenského státu nebo Agentuře Evropské unie pro železnice, 4. v rozporu s § 49o odst. 8 nevypracuje nové nebo nezmění již vypracované ES prohlášení o ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému, 5. v rozporu s § 49p odst. 6 nezajistí provedení ES ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému, nebo 6. v rozporu s § 49q odst. 1 neprovede dodatečné posouzení nebo o jeho výsledcích neinformuje drážní správní úřad, x) jako oznámený subjekt 1. vydá ES certifikát v rozporu s § 49b odst. 3 nebo § 49p odst. 3, nebo 2. vykonává činnost v rozporu s § 49s, y) jako určený subjekt 1. vydá vnitrostátní certifikát v rozporu s § 49p odst. 3, nebo 2. vykonává činnost v rozporu s § 49w odst. 3 nebo neinformuje drážní správní úřad podle § 49w odst. 5, nebo z) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 1 písm. a) nezajistí zachování tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku dráhydráhy nebo její části, b) v rozporu s § 10b odst. 4 nezveřejní seznam drahdrah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nebo údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu neaktualizuje, c) v rozporu s § 10d odst. 2 ve stanovené lhůtě nesplní povinnost obnovit provozuschopnost nebo provozování dráhydráhy nebo její části, d) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhydráhy s jinými dráhamidráhami, nebo e) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhydráhy podle § 20 odst. 2, b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhudráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy jinou oprávněnou osobou. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy dopustí přestupku tím, že a) neoznámí podle § 17 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení, nebo o nich nepředloží doklady, b) nevyrozumí podle § 18 odst. 1 před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhydráhy o této skutečnosti drážní správní úřad nebo vlastníka dráhydráhy, c) provozuje dráhudráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a), d) nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. c), aby provozování dráhydráhy prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá, e) nezveřejní v souladu s § 22 odst. 1 písm. d) jízdní řády pro veřejnou drážní osobní dopravu a jejich změny, f) neoznačí názvy stanic (zastávek), které provozuje podle § 22 odst. 1 písm. e), g) omezí provozování dráhydráhy nebo její části v rozporu s § 23b nebo § 23c odst. 3 nebo 7 nebo v rozporu s § 23c odst. 4 o tomto omezení nevyrozumí dopravce, vlastníka dráhydráhy, provozovatele dráhydráhy, Úřad nebo drážní správní úřad, h) v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, i) použije příjmy z provozování dráhydráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhydráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1, j) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. a) neumožní dopravcům využití přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, k) nezajistí dopravcům přístup k poskytovaným službám podle § 23 odst. 1 písm. b), l) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. c) sjedná cenu za užití dráhydráhy a za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem, m) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. d) neumožní dopravci provozovat drážní dopravu na drázedráze, n) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e) neumožní dopravci užití dráhydráhy pro objezd nesjízdného úseku, o) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. f) nevede seznam provozovaných drahdrah a jejich součástí, p) provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhydráhy v rozporu s § 23 odst. 1 písm. h), q) v rozporu s § 23 odst. 5 nezpracuje analýzu kapacity přetížené dráhydráhy, r) v rozporu s § 23 odst. 6 nepřijme plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhydráhy, s) v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhydráhy součástí, t) v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmihlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající, u) v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnostihlavní činnosti, v) v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí pobočky nebo nesplní jinou povinnost ve vztahu k zřízeným pobočkám uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo w) v rozporu s § 43e odst. 4 neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) provozuje v rozporu s § 11 odst. 1 dráhudráhu bez osvědčení provozovatele dráhydráhy nebo provozuje dráhudráhu v rozporu s tímto osvědčením, b) v rozporu s § 19a neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhydráhy nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu, c) v rozporu s § 19b odst. 3 nebo § 49h odst. 3 neodevzdá osvědčení provozovatele dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu, d) finančně nezabezpečí podle § 22 odst. 2 písm. a) řádné provozování dráhydráhy, e) neposkytne podle § 22 odst. 2 písm. b) doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhydráhy, f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhydráhy splňoval požadavky podle § 22 odst. 2 písm. d) nebo nezajistí jeho dodržování, g) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. e), f) nebo g) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata, h) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. h) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, i) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. i) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, j) nepředloží podle § 22 odst. 2 písm. j) výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhydráhy, k) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. k) neoznámí nebo jinak nezpřístupní drážnímu správnímu úřadu stanovené údaje anebo tyto údaje neuchová, l) nestanoví podle § 23 odst. 2 písm. b) rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí, nebo jej nezveřejní v Přepravním a tarifním věstníku, m) nezpracuje jízdní řád podle § 40 odst. 1, n) nepředá podle § 40 odst. 2 údaje z platného jízdního řádu Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech, o) v rozporu s § 43 odst. 6 neumožní uskutečnit zkušební provoz drážního vozidla na jím provozované drázedráze, p) v rozporu s § 49d odst. 1 uvede do provozu subsystémsubsystém infrastruktura, subsystémsubsystém energie nebo subsystémsubsystém traťové řízení a zabezpečení bez průkazu způsobilosti dráhydráhy nebo v rozporu s ním, q) v rozporu s § 49f odst. 5 neodevzdá původní průkaz způsobilosti dráhydráhy, r) v rozporu s § 49h odst. 1 nevyrozumí drážní správní úřad o přijatých opatřeních, s) v rozporu s § 49h odst. 2 neodevzdá původní osvědčení provozovatele dráhydráhy, t) neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu podle § 49k odst. 4, u) v rozporu s přímo použitelným předpisem upravujícím specifikace registru železniční infrastruktury27) nezapíše údaje týkající se jím provozované dráhydráhy do registru infrastruktury vedeného Agenturou Evropské unie pro železnice, nebo v) použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky k provozování dráhydráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů k jiným účelům nebo nevede oddělené účetnictví. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné drázedráze, k zařízení služebzařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, b) v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo c) v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o drázedráze. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy nebo dopravce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání, b) při provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy na této drázedráze nezajistí, aby jeho zaměstnanci absolvovali školení podle § 46s odst. 1, c) v rozporu s § 47 odst. 6 provozuje určené technické zařízení, k němuž nebyl vydán průkaz způsobilosti nebo které nesplňuje stanovené podmínky, d) neoznámí vznik mimořádné událostimimořádné události v drážní dopravě podle § 49 odst. 3 písm. a) nebo učiněné oznámení v rozporu s tímto ustanovením neaktualizuje, e) nezajistí v souladu s § 49 odst. 3 písm. b) místo mimořádné událostimimořádné události nebo neprovede dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné událostimimořádné události, f) nezabezpečí podle § 49 odst. 3 písm. c) uvolnění dráhydráhy pro obnovení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, g) neprovede podle § 49 odst. 3 písm. d) zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné událostimimořádné události nebo neučiní opatření k jejich předcházení, h) neodstraní podle § 49 odst. 3 písm. e) nedostatky zjištěné při vzniku mimořádné událostimimořádné události, jejich příčiny nebo škodlivé následky, nebo i) provozuje dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo drážní dopravu na této drázedráze v rozporu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu pro subsystémsubsystém provoz a řízení dopravy, subsystémsubsystém údržba nebo subsystémsubsystém využití telematiky v osobní a nákladní dopravě41). (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že a) uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2 nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám stanoveným v § 42b odst. 2, b) poskytne provozovateli dráhydráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu s § 42b odst. 3, c) v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhydráhy v rámci téhož podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo d) v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení služebzařízení služeb dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23d odst. 1 neposkytne dopravci službu bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nebo ji poskytne diskriminačním způsobem, b) v rozporu s § 23f odst. 1 nezajistí, aby služby poskytované prostřednictvím zařízení služebzařízení služeb byly poskytovány v rámci pobočky, nebo c) v rozporu s § 23f odst. 2 nezajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím zařízení služebzařízení služeb bylo vedeno oddělené účtování. (10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 3 nebo písm. u) bodu 3, odstavce 4 písm. o), q), r) nebo w) nebo odstavce 5 písm. b), c), h), o), q), s) nebo t), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), j), n), p), t), písm. u) bodu 1 nebo 2, písm. w), x) nebo y), odstavce 2 písm. b), odstavce 4 písm. a), b), e), f), h), i), s), t), u) nebo v), odstavce 5 písm. d), e), g), i), j), k), l), m), n), r), u) nebo v), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), b) nebo i), odstavce 8 nebo 9, nebo e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), h), i), k), písm. m) bodu 1 nebo 2, písm. o), q), r), s) nebo v), odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. c), d), g), j), k), l), m), n) nebo p), odstavce 5 písm. a), f) nebo p) nebo odstavce 7 písm. c), d), e), f), g) nebo h). (11) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), h), i) nebo k) lze uložit též zákaz činnosti. § 52 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí přestupku tím, že a) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 24a odst. 1 písm. a) nebo § 24a odst. 2 písm. a), b) neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci, c) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. a), d) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. d), aby drážní vozidlo řídila osoba s platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla, e) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. e), aby drážní dopravu prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá, f) se neřídí při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhydráhy udílenými podle § 35 odst. 1 písm. f), g) v rozporu s § 35 odst. 3 neposkytne včas zprávu o kvalitě poskytovaných služeb Agentuře Evropské unie pro železnice, h) provozuje na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce drážní vozidlo nesplňující některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1, pokud se nejedná o drážní vozidlo provozované v souladu s § 43c odst. 2, i) v rozporu s § 43d odst. 1 provozuje drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení, j) v rozporu s § 43f odst. 5 provozuje historické drážní vozidlo na drázedráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce k jinému účelu než k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb, k) nezajistí v souladu s § 46i odst. 1 vydávání osvědčení strojvedoucího, l) neprovádí v souladu s § 46q pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích, kterým vydal osvědčení strojvedoucího, nebo m) nezajistí v souladu s § 46r odst. 2 vedení a pravidelnou aktualizaci rejstříku osvědčení strojvedoucích a poskytování informací z tohoto rejstříku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie5c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na drázedráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s 24a odst. 1 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platného osvědčení dopravce nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto osvědčením, b) v rozporu s § 31b odst. 7 neodevzdá osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu, c) v rozporu s § 31b odst. 8 neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu, d) v rozporu s § 31c odst. 3 neodevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu, e) poruší zákaz provozování drážní dopravy uložený rozhodnutím vydaným podle § 31c odst. 4 nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto rozhodnutím, f) finančně nezajistí podle § 35 odst. 2 písm. a) řádné provozování drážní dopravy, g) neposkytne podle § 35 odst. 2 písm. b) drážnímu správnímu úřadu doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy, h) nesjedná nebo nezaplatí podle § 35 odst. 2 písm. d) pojištění z pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy, i) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu nebo nezajistí jeho dodržování, j) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. g), h) nebo i) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata, k) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. j) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, l) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. k) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, m) neoznámí drážnímu správnímu úřadu zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců podle § 35 odst. 2 písm. l), n) neopatří si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaného nákladu podle § 35 odst. 2 písm. m), o) nepředloží podle § 35 odst. 2 písm. n) drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy, p) nezajistí oznámení stanovených údajů provozovateli dráhydráhy celostátní nebo regionální podle § 35 odst. 2 písm. p), q) na drázedráze celostátní nebo regionální provozuje drážní vozidlo, které nesplňuje některou z podmínek podle § 43 odst. 1 nebo § 43f odst. 2, r) v rozporu s § 43f odst. 4 provozuje historické drážní vozidlo na drázedráze celostátní nebo regionální, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení, s) nepřijme nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky podle § 49m odst. 1 nebo 2, t) nesplní informační povinnost vůči Agentuře Evropské unie pro železnice, drážnímu správnímu úřadu nebo orgánu jiného členského státučlenského státu podle § 49m odst. 1, nebo u) provozuje drážní vozidlo v rozporu se stanovenými podmínkami nebo se stanoveným zákazem podle § 49m odst. 3 písm. a). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. d) neumožní cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku bez úhrady dodatečných nákladů, b) nezabezpečí v souladu s § 36 odst. 1 písm. f) předlékařskou první pomoc v případě závažné nehodynehody nebo nehodynehody, c) neposkytne pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku anebo těmto osobám nebo osobám jim blízkým nezajistí poskytnutí psychologické podpory v případě vážné nehodyvážné nehody na drázedráze celostátní nebo regionální podle § 36 odst. 1 písm. g), d) nezabezpečí v případech stanovených v § 36 odst. 1 písm. h) náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu, e) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. i) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění, f) neoznačí drážní vozidlo nebo soupravu drážních vozidel podle § 36 odst. 1 písm. j), g) omezí nebo zastaví veřejnou drážní dopravu v rozporu s § 38 odst. 7, nebo h) nezveřejní přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy podle § 38 odst. 2 nebo je podle § 38 odst. 7 neoznámí drážnímu správnímu úřadu. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí přestupku tím, že použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům nebo o těchto finančních prostředcích nevede oddělené účetnictví. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové dopustí přestupku tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) jako a) dopravce 1. nezajistí stanoveným způsobem prodej jízdních nebo přepravních dokladů, 2. nezajistí, aby její přepravní podmínky nebo jí prodávané jízdní nebo přepravní doklady měly stanovený obsah, 3. neumožní cestujícímu přepravu zavazadla, zvířete nebo vozidla, zavazadlo, zvíře nebo vozidlo nevydá nebo nevyznačí den a hodinu, kdy bylo o jejich vydání požádáno, v přepravním dokladu anebo neumožní jiné nakládání se zavazadlem, zvířetem nebo vozidlem, 4. nevyhotoví včas zápis o ztrátě nebo poškození přepravovaného zavazadla nebo vozidla se stanoveným obsahem nebo tento zápis nepředá oprávněné osobě, 5. neumožní cestujícímu přepravu jízdního kola nebo provedení rezervace na tuto přepravu anebo v takovém případě nezajistí přesměrování nebo neposkytne náhradu jízdného, odškodnění nebo pomoc podle tohoto přímo použitelného předpisu, 6. nezveřejní s využitím stanovených prostředků na svých internetových stránkách podmínky pro přepravu jízdních kol, včetně aktuálních informací o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu, 7. nezajistí, aby jí provozované soupravy drážních vozidel byly vybaveny stanoveným počtem míst pro jízdní kola, 8. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem informaci o zrušení vlaku zařazeného v jízdním řádu, 9. nepřijme nezbytné opatření v případě očekávaného zpoždění spoje nebo v takovém případě nenahradí ve stanovené výši náklady cestujícího související s využitím jiného dopravce, 10. zajišťující přesměrování v případě očekávaného zpoždění spoje neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace pomoc nebo přístupnost srovnatelné s podmínkami původní přepravní smlouvy, 11. neposkytne v případě zpoždění spoje cestujícímu včas, ve stanovené výši nebo stanoveným způsobem odškodnění nebo mu neposkytne pomoc při uplatňování nároku na toto odškodnění, 12. nezavede pro případ zpoždění nebo odřeknutí spoje pravidla pro určení zpoždění a výpočet výše odškodnění cestujícím, kteří jsou držitelem časové jízdenky, 13. nenabídne v případě zpoždění nebo odřeknutí spoje cestujícímu zdarma občerstvení, ubytování nebo přepravu ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem, 14. nepotvrdí zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje, 15. nezajistí cestujícímu v případě přerušení dopravy náhradní dopravu nebo nepřijme v takovém případě nezbytné opatření, 16. neposkytne včas nebo ve stanovené minimální výši zálohu na odškodnění v případě smrti nebo zranění cestujícího, 17. nevynaloží veškeré potřebné úsilí, aby cestujícímu pomohla domáhat se náhrady škody od třetí osoby, 18. neposkytne jinému dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře nebo provozovateli cestovní agentury včas nebo stanoveným způsobem přístup k cestovním informacím nebo k rezervačnímu systému, 19. nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících, nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb nebo nezavede systém řízení jakosti, nebo 20. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem zprávu o kvalitě poskytovaných služeb, b) provozovatel dráhydráhy nepředá stanoveným způsobem údaj týkající se příjezdu nebo odjezdu vlaku dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře, provozovateli cestovní agentury nebo provozovateli železniční stanice, c) provozovatel železniční stanice nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících nebo nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb, d) prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neposkytne včas v případě zpoždění spoje cestujícímu náhradu nebo odškodnění ve stanovené výši nebo nevyřídí žádost o jejich poskytnutí, e) dopravce nebo provozovatel železniční stanice 1. nezavede nebo neudržuje stanoveným způsobem nediskriminační pravidla pro přístup k přepravě osob se zdravotním postižením, průvodců držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „ZTP/P“ a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, 2. neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace stanoveným způsobem pomoc v železniční stanici nebo ve vlaku, 3. neposkytne v případě ztráty nebo poškození vybavení nebo pomůcky anebo v případě ztráty nebo zranění vodícího nebo asistenčního psa osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace včas jejich dočasnou náhradu nebo v takovém případě neposkytne odškodnění ve stanovené výši, 4. nezajistí, aby stanovený zaměstnanec absolvoval školení týkající se potřeb osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo 5. nezavede systém pro vyřizování stížností týkajících se práv a povinností cestujících, nevyřídí včas nebo stanoveným způsobem přijatou stížnost anebo neuchová údaje související s vyřizováním přijatých stížností, f) dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury 1. diskriminuje v rámci přepravních podmínek, tarifu nebo rezervace cestujícího na základě jeho státní příslušnosti nebo na základě místa usazení dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury v členském státěčlenském státě, 2. nenabízí ve stanovených případech jízdní nebo přepravní doklady, 3. odmítne přijmout rezervaci nebo nevystaví jízdní nebo přepravní doklad osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, požaduje v souvislosti s přijetím rezervace nebo vystavením jízdního nebo přepravního dokladu takové osobě úhradu dodatečných nákladů anebo požaduje, aby taková osoba byla doprovázena jinou osobou, nebo 4. nevynaloží v případě odmítnutí přijetí rezervace, nevystavení jízdního nebo přepravního dokladu anebo požadavku doprovodu osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace náležité úsilí, aby pro tuto osobu navrhla přijatelnou náhradní přepravu, nebo g) dopravce, provozovatel železniční stanice, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury 1. neposkytne nebo nezpřístupní cestujícímu včas, ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem informace, nebo 2. nezavede nezbytná opatření pro příjem oznámení osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace o potřebě pomoci v železniční stanici nebo ve vlaku nebo nepřijímá tato oznámení bez úhrady dodatečných nákladů. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel drážního vozidladržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 43 odst. 3 neoznámí drážnímu správnímu úřadu změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla, b) v rozporu s § 43 odst. 5 nezajistí označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla, nebo c) nezajistí, aby údržbu jím provozovaného drážního vozidla zabezpečovala osoba splňující podmínky stanovené v § 43b odst. 1. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity dopravní cesty dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele týkajícímu se výkonu hlavních činnostíhlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování o hlavních činnostechhlavních činnostech, b) nezpracuje nebo nezveřejní prohlášení o drázedráze nebo neumožní vyjádřit se k jeho obsahu podle § 33 odst. 1, nebo c) nepřidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo b) v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhydráhy nebo za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy. (10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že a) nezajistí odpovídající proškolení zaměstnanců podílejících se na přepravě nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Řádu, b) nesplní povinnost z hlediska bezpečnosti podle kapitoly 1.4 Řádu, c) neustanoví bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí podle pododdílu 1.8.3.1 Řádu, d) nevypracuje bezpečnostní plán, nezajistí proškolení zaměstnanců nebo nedodržuje ustanovení bezpečnostního plánu podle kapitoly 1.10 Řádu, e) užije pro přepravu nebezpečných věcí jiné než předepsané obaly nebo cisterny nebo je užije jiným než předepsaným způsobem podle části 4 Řádu, f) neoznačí nebezpečnou věc podle části 5 Řádu, g) nepřiloží řádně vyplněné doklady předepsané pro přepravu nebezpečných věcí podle kapitol 5.1 a 5.4 Řádu, h) poruší požadavky na konstrukci a zkoušky obalů, velkých nádob pro volně ložené látky, velkých obalů nebo cisteren podle části 6 Řádu, nebo i) poruší podmínky přepravy, nakládky, vykládky nebo manipulace s nebezpečnými věcmi podle části 7 Řádu. (11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí přestupku tím, že nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu. (12) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel dráhydráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že nevypracuje zprávu o nehoděnehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu. (13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc podle části 2 Řádu. (14) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), k), m) nebo n) nebo odstavce 7 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), i) nebo j), odstavce 2 písm. f), g), h), j), l), o), p), r) nebo t), odstavce 3 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. b), odstavce 8 nebo 9, odstavce 10 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), h), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), e), i), q), s) nebo u), odstavce 3 písm. g), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 10 písm. d). (15) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavců 10 až 13 lze uložit také zákaz činnosti. § 52a Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou a) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. z), které projednává Drážní inspekce, b) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. g), h), k) a l), § 51 odst. 1 písm. j), § 51 odst. 4 písm. g), jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst. 4 písm. h) až o) a q) až v), § 51 odst. 5 písm. m), n) a v), § 51 odst. 6, § 51 odst. 7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 8 a 9, které projednává Úřad, a c) přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad. (2) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), d), e), f) a i) může projednat příkazem na místě Policie České republiky. (3) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá orgán, který je uložil. ČÁST DESÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR § 53 (1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy. (2) V čele Drážního úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 53a (1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor. (2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze. § 53b (1) Drážní inspekce šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehodvážných nehod na drázedráze železniční, vyjma speciální dráhydráhy. Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostímimořádných událostí na dráháchdráhách může Drážní inspekce šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost, jejich dopady na bezpečné provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy nebo požadavky provozovatele dráhydráhy, dopravce, Drážního úřadu nebo orgánu jiného členského státučlenského státu. (2) Do probíhajícího šetření nesmí Ministerstvo dopravy ani jiné orgány zasahovat. (3) Drážní inspekce zahájí šetření příčin vážné nehodyvážné nehody na drázedráze železniční, vyjma speciální dráhydráhy, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy se o nehoděnehodě dozvěděla. Šetří-li Drážní inspekce příčiny jiné mimořádné událostimimořádné události, použije se věta první obdobně. O zahájení šetření podá Drážní inspekce do 7 dnů zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice. Při šetření postupuje Drážní inspekce tak, aby provozování drážní dopravy narušené mimořádnou událostímimořádnou událostí mohlo být obnoveno co nejdříve. Drážní inspekce se při šetření nezabývá odpovědností za trestný čintrestný čin nebo správní delikt. (4) Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin mimořádné událostimimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo nehodynehody nebo incidentuincidentu, na související prostor dráhydráhy a do drážního vozidla. (5) Drážní inspekce zveřejní informaci o zahájení šetření způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Drážní inspekce přijímá a při šetření zohledňuje podněty a vyjádření od Drážního úřadu, dotčeného provozovatele dráhydráhy, dotčeného dopravce, Agentury Evropské unie pro železnice, dotčeného výrobcevýrobce drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, odborové organizace působící u dotčeného provozovatele dráhydráhy nebo dopravce, dotčené složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, zástupce cestujících a odesílatelů, osoby s újmou na zdraví nebo majetku a osoby blízké obětioběti nehodynehody. Osobu s újmou na zdraví nebo majetku a osobu blízkou obětioběti nehodynehody Drážní inspekce informuje o pokroku v šetření, jsou-li jí známy; přitom zohlední jejich odůvodněné potřeby. (7) Náležitosti zprávy o zahájení šetření podávané Agentuře Evropské unie pro železnice stanoví prováděcí právní předpis. § 53c (1) Je-li toho pro účely šetření třeba, Drážní inspekce může dožádat příslušný orgán jiného členského státučlenského státu nebo Agenturu Evropské unie pro železnice o provedení úkonu směřujícího k objasnění příčiny mimořádné událostimimořádné události (dále jen „zjišťovací úkon“), který by sama mohla provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohla provést vůbec. Je-li Drážní inspekce dožádána příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu, provede dožádaný zjišťovací úkon bez zbytečného odkladu. Drážní inspekce odmítne provést dožádaný zjišťovací úkon, je-li dožádání v rozporu s právními předpisy. Drážní inspekce může odmítnout provést dožádaný zjišťovací úkon, ohrožuje-li jeho provedení plnění jejích vlastních úkolů, nebo vyžaduje-li jeho provedení vynaložení neúměrných nákladů. (2) Projeví-li se následky mimořádné událostimimořádné události kromě území České republiky také na území jiného členského státučlenského státu, spolupracuje Drážní inspekce s příslušným orgánem tohoto státu na šetření jejích příčin. Drážní inspekce může v takovém případě přizvat příslušný orgán jiného členského státučlenského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů. Drážní inspekce přizve příslušný orgán jiného členského státučlenského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů, je-li to vhodné a je-li účastníkem mimořádné událostimimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro provozování drážní dopravy vydané tímto členským státemčlenským státem, nebo účastní-li se mimořádné událostimimořádné události drážní vozidlo, které je registrováno nebo jehož údržba je prováděna v tomto členském státučlenském státu. Drážní inspekce zajistí přizvanému orgánu jiného členského státučlenského státu přístup k důkazům a informacím týkajícím se nehodynehody nebo incidentuincidentu. § 53d (1) Při šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni a) vstupovat na místo nehodynehody nebo incidentuincidentu, na související prostor dráhydráhy a do drážního vozidla, b) kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla, součástí dráhydráhy a dalších drážních zařízení, c) zajišťovat trosky drážního vozidla, součástí dráhydráhy a dalších drážních zařízení pro účely jejich dalšího zkoumání, d) vyžadovat přístup k záznamovým zařízením a zajišťovat záznamy z těchto zařízení, e) vyžadovat výsledky pitvy těl obětíobětí a výsledky zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětíobětí, f) vyžadovat výsledky výslechů dotčených osob, g) vyžadovat výsledky zkoušek zaměřených na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky a případných dalších lékařských vyšetření u dotčených osob, h) vyžadovat vysvětlení od dotčených osob, i) zajišťovat další důkazy pro šetření a vyžadovat přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se nehodynehody nebo incidentuincidentu a j) vyžadovat od dotčených osob součinnost nezbytnou pro provedení ověřovacího pokusu, jímž se rozumí postup, při kterém jsou v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřovány skutečnosti zjištěné v rámci šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí nebo zjišťovány nové skutečnosti důležité pro toto šetření; náklady na provedení ověřovacího pokusu nese Drážní inspekce. (2) Každý je povinen umožnit inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (3) Při šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce povinni prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Drážní inspekce. (4) V mimořádných nebo skutkově složitých případech může Drážní inspekce využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru, nebo nechat provést odborné posouzení znalcem. Se souhlasem inspektora Drážní inspekce může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o nehoděnehodě nebo incidentuincidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce. Do výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Drážní inspekce. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně použijí předpisy o znalcích a tlumočnících. (5) Při šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí a odstraňování jejich následků spolupracuje Drážní inspekce se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě mimořádné událostimimořádné události spolupracují inspektoři Drážní inspekce s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro šetření. (6) Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce stanoví prováděcí právní předpis. § 53e (1) Drážní inspekce bez zbytečného odkladu po dokončení šetření, nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné událostimimořádné události došlo, zpracuje závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a po odstranění osobních údajů ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li to s ohledem na předcházení mimořádným událostemmimořádným událostem vhodné, obsahuje závěrečná zpráva rovněž bezpečnostní doporučení určené Drážnímu úřadu, Agentuře Evropské unie pro železnice, jinému správnímu orgánu nebo příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu. Drážní úřad a jiný správní orgán využijí bezpečnostní doporučení k přijetí odpovídajících opatření, včetně návrhu na změnu právní úpravy. Návrh závěrečné zprávy Drážní inspekce projedná s Drážním úřadem, dotčeným provozovatelem dráhydráhy, dotčeným dopravcem a, považuje-li to za vhodné, rovněž s jinou osobou nebo jiným správním orgánem. (2) Nelze-li šetření mimořádné událostimimořádné události dokončit do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné událostimimořádné události došlo, zveřejní Drážní inspekce v této lhůtě, případně i každoročně, informace o dosavadním pokroku v šetření a podstatných otázkách, které jsou jeho předmětem. Závěrečnou zprávu o výsledcích šetření v takovém případě Drážní inspekce zpracuje a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu po dokončení šetření. (3) Drážní inspekce závěrečnou zprávu zašle a) Drážnímu úřadu, b) Agentuře Evropské unie pro železnice, c) jinému správnímu orgánu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti, d) příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti, e) dotčenému provozovateli dráhydráhy, f) dotčenému dopravci, g) dotčenému výrobci drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, h) odborové organizaci působící u dotčeného provozovatele dráhydráhy nebo dopravce, i) osobám s újmou na zdraví nebo majetku a osobám blízkým obětíobětí nehodynehody, jsou-li Drážní inspekci známy, j) dotčené složce integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a k) případným zástupcům cestujících a odesílatelů. (4) Drážní úřad a jiný správní orgán sdělí Drážní inspekci ve lhůtě 12 měsíců ode dne zveřejnění závěrečné zprávy obsahující jim určená bezpečnostní doporučení, jaká opatření v souvislosti s tímto doporučením přijaly; toto sdělení činí pravidelně, alespoň jednou ročně, do doby přijetí odpovídajících opatření. Pro bezpečnostní doporučení příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu se věta první použije obdobně. (5) Drážní inspekce zpracuje a do 30. září příslušného kalendářního roku zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o šetření mimořádných událostímimořádných událostí, vydaných bezpečnostních doporučeních a opatřeních přijatých na jejich základě za předchozí kalendářní rok. Výroční zprávu zašle Drážní inspekce rovněž Agentuře Evropské unie pro železnice. (6) Náležitosti závěrečné zprávy stanoví prováděcí právní předpis. § 54 (1) Státní správu ve věcech drahdrah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad. Státní správu ve věcech drahdrah vykonávají rovněž Drážní inspekce a Úřad. (2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obceobce v přenesené působnosti. § 55 (1) Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých tak činí Ministerstvo dopravy, Drážní inspekce, Úřad nebo obceobce. (2) Drážní úřad vykonává působnost orgánu dozoru podle ustanovení zvláštního právního předpisu nad stanovenými výrobky8h) a ostatními výrobky8i) určenými pro provozování dráhydráhy a drážní dopravy, které jsou součástí dráhydráhy nebo drážních vozidel, nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad prvky interoperabilityprvky interoperability a subsystémysubsystémy. (3) Drážní úřad dohlíží nad plněním povinností týkajících se dodržování práv cestujících v železniční přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností. (4) Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhydráhy rozhodne o zařazení lanové dráhydráhy do kategorie historické dráhydráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhydráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhydráhy do kategorie památkové dráhydráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19) a byla-li lanová dráhadráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhydráhy do kategorie historické nebo památkové dráhydráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). (5) Drážní úřad každoročně ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zpracovává plán opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhydráhy celostátní a drahdrah regionálních a drážní dopravy na těchto dráháchdráhách. Opatření obsažená v plánu musí směřovat k naplnění společných bezpečnostních cílů podle předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní cíle pro železniční systém42). Tento plán Drážní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Vnitrostátní právní předpisy stanovující technické požadavky nebo požadavky na bezpečnost, týkající se provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy provozované na této drázedráze, a jejich návrhy oznamuje Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro železnice drážní správní úřad. (7) Drážní úřad uchovává údaje získané od provozovatele dráhydráhy celostátní nebo regionální podle § 22 odst. 2 písm. k) po dobu 3 let od jejich získání. (8) Drážní úřad zveřejní výroční zprávu o své činnosti za kalendářní rok a do 30. září následujícího kalendářního roku ji postoupí Agentuře Evropské unie pro železnice. Obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis. § 56 Ministerstvo dopravy: a) rozhoduje o zařazení železniční dráhydráhy do kategorie; zrušení celostátní nebo regionální dráhydráhy po dohodě s Ministerstvem obrany, b) rozhoduje o změně kategorie dráhydráhy celostátní na jinou kategorii železniční dráhydráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhydráhy než dráhydráhy celostátní na dráhudráhu celostátní po dohodě s Ministerstvem obrany, c) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Drážního úřadu, Drážní inspekce a obcíobcí, d) uplatňuje stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska zájmů a záměrů ve věcech drahdrah železničních, s výjimkou dráhydráhy speciální. § 56a (1) Obecní úřad uplatňuje stanovisko k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska dráhydráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové. (2) Drážní správní úřad vydává závazné stanovisko v řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jde-li o kácení dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhydráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této drázedráze. Pokud by pozastavením, omezením nebo zákazem kácení došlo k ohrožení tohoto účelu, vydá drážní správní úřad nesouhlasné závazné stanovisko. § 57 (1) Hlavní město Praha9) vykonává přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhydráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhydráhy s výjimkou: a) schvalování typu drážního vozidla, b) schvalování způsobilosti drážního vozidla, c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení, d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení, e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti. (2) Ostatní obceobce10) vykonávají přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhydráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhydráhy s výjimkou: a) schvalování typu drážního vozidla, b) schvalování způsobilosti drážního vozidla, c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení, d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení, e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti, f) působnosti stavebního úřadu, g) vydávání průkazu způsobilosti k řízení lanových drahdrah. (3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obecobec, v jejímž územním obvodu se nachází dráhadráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráhadráha. § 57a (1) Drážní úřad uvědomí bez zbytečného odkladu Úřad o zahájení řízení a umožní mu v přiměřené lhůtě vyjádřit se v řízení, je-li předmětem řízení a) vydání, změna, odnětí nebo zrušení 1. úředního povolení k provozování dráhydráhy, 2. osvědčení provozovatele dráhydráhy, 3. oprávnění k provozování drážní dopravy, nebo 4. osvědčení dopravce, b) omezení a zastavení veřejné drážní dopravy, nebo c) schválení technické způsobilosti drážního vozidla. (2) V řízeních podle odstavce 1 je Úřad dotčeným orgánem. (3) Zahájí-li Úřad řízení podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Drážní úřad a umožní mu v přiměřené lhůtě se v řízení vyjádřit. Drážní úřad je v tomto řízení dotčeným orgánem. (4) V řízeních vedených Úřadem, která se týkají mezinárodní drážní dopravy, si Úřad vyžádá vyjádření příslušného orgánu jiného státu, jehož území je takovou dopravou dotčeno. V případě potřeby si Úřad rovněž vyžádá vyjádření společného koordinačního orgánu přídělců kapacity dráhykapacity dráhy. Vyžádá-li si vyjádření Úřadu příslušný orgán jiného státu v řízení, které se týká mezinárodní drážní dopravy, Úřad své vyjádření poskytne bez zbytečného odkladu. (5) Úřad svá rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona po nabytí právní moci a po odstranění osobních údajůosobních údajů a informací, které jsou obchodním tajemstvím, trvale zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Úřad pravidelně projednává situaci při provozování dráhydráhy a drážní dopravy s provozovateli dráhydráhy, dopravci a zástupci odesílatelů a cestujících a zjištěné údaje zohledňuje při své činnosti. Projednání Úřad koná alespoň každé 2 roky. Státní dozor § 58 Státní dozor (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, v oblasti drahdrah a podmínek stanovených v rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona vykonávají v rozsahu své působnosti drážní správní úřad a Úřad. V rozsahu své působnosti vykonávají státní dozor také obceobce; jde o výkon přenesené působnosti. (2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Provozovatel dráhydráhy a dopravce jsou povinni osobu pověřenou k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru bezplatně dopravit po drázedráze a umožnit mu bezplatné užití dráhydráhy, drážního vozidla a drážních sdělovacích zařízení. (4) Zjistí-li osoba pověřená k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru porušení povinností nebo podmínek podle odstavce 1, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (5) Drážní správní úřad spolupracuje s příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu v souvislosti s výkonem státního dozoru v oblasti bezpečnosti a) provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální, přesahuje-li dráhadráha státní hranici České republiky, nebo b) drážní dopravy provozované na drázedráze celostátní nebo regionální, je-li provozována rovněž v jiném členském státučlenském státu. (6) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis. § 59 Kontrolu výkonu státní správy ve věcech drahdrah Drážním úřadem, Drážní inspekcí a obcemiobcemi vykonává Ministerstvo dopravy; to neplatí, jde-li o výkon působnosti Drážní inspekce při šetření nehodnehod a incidentůincidentů. ČÁST JEDENÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 60 (1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, která část z dráhydráhy celostátní, již provozují České dráhydráhy na základě zvláštního zákona,5) je dráhadráha regionální. DráhyDráhy regionální je Ministerstvo dopravy povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální dráhydráhy ta část dráhydráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána.11) (3) Provozování drahdrah a drážní dopravy není živnostíživností podle živnostenského zákona.12) § 61 Práva a závazky rozpočtové organizace Drážní úřad zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Drážní úřad zřízený podle tohoto zákona. § 62 (1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. (2) Provozovatelé dráhydráhy, kteří provozují dráhudráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhydráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhydráhy považují za provozovatele dráhydráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona. (3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona. (4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhydráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráháchdráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného účtování v účetních okruzích za provozování dráhydráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů při provozování dráhydráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v účetních okruzích za provozování dráhydráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů, provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhydráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhydráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů se vedou samostatně a nemohou se převádět do jiných činností. § 63 (1) Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy. (2) Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí na železniční drázedráze upravuje zvláštní právní předpis12a). § 65 Přepravní řád upravující přepravní podmínky na drázedráze celostátní a na drázedráze regionální se může odchýlit od ustanovení obchodního zákoníku, pokud přejímá ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. § 65a (1) Rozhodnutí drážního správního úřadu, proti němuž se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení, není vyloučeno ze soudního přezkoumání. Podání žaloby proti rozhodnutí drážního správního úřadu podle § 19b odst. 1, § 19b odst. 2, § 31c odst. 1 a § 49h odst. 4 má odkladný účinek. (2) K soudnímu přezkumu rozhodnutí Úřadu vydaného podle tohoto zákona jsou příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví. § 66 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 4a odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1, § 14a odst. 3, § 19 odst. 7, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 8, § 23d odst. 5, § 25 odst. 6, § 27 odst. 3, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 37 odst. 7, § 42 odst. 3, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 8, § 46c odst. 3, § 46e odst. 5, § 46j odst. 5, § 46t odst. 2, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49 odst. 3 písm. a) a d), § 49a odst. 2 a 3, § 49o odst. 9, § 49p odst. 7, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6, § 55 odst. 8 a § 58 odst. 6. (2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhydráhy a drážní dopravy a o způsobu provádění posudkové činnosti a k provedení § 45 odst. 3, § 46d odst. 2 a § 46f odst. 3. (3) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhydráhy. (4) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostímimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné událostimimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostímimořádných událostí. § 67 Zrušovací ustanovení Tímto zákonem se zrušují: 1. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., 2. vyhláška Ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb., 3. vyhláška Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, a vyhlášky č. 177/1988 Sb., 4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb., č. 2/1980 Sb., č. 42/1984 Sb. a č. 74/1985 Sb., 5. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, 6. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 123/1979 Sb., o městské hromadné dopravě, 7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení, 8. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 61/1982 Sb., o určených technických zařízeních, 9. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 72/1984 Sb., o podmínkách způsobilosti kontejnerů ISO řady 1 k bezpečnému a plynulému provozu, 10. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 8/1987 Sb., o způsobilosti dovážených lanových drah a jiných technických zařízení, 11. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 7/1988 Sb., o křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí, 12. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 190/1988 Sb., kterou se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb., 13. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 38/1990 Sb., kterou se stanoví některé podmínky k zajištění bezpečného a plynulého provozu zdvihacích zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1, 14. směrnice Federálního ministerstva dopravy, Generální prokuratury ČSSR a Federálního ministerstva vnitra č. j. 11471/1973 o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodáchnehodách (registrována v částce 12/1973 Sb.), 15. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 11 446/1974 o pravidelném opakovaném přezkušování jeřábníků a vazačů pracujících se silničními výložníkovými jeřáby nebo se železničními kolejovými výložníkovými jeřáby (registrován v částce 15/1974 Sb.), 16. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 239/1974 o lhůtách dozorčí činnosti státního odborného technického dozoru (registrován v částce 15/1974 Sb.), 17. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 142/1975-18 o zdvihacím zařízení horní plošiny poschoďového železničního vozu pro dopravu osobních automobilů, ve znění výnosu č. j. 23 229/79-025 (registrovány v částce 33/1975 Sb. a částce 6/1980 Sb.), 18. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 241/75-025 o působnosti správ celostátních drahdrah jako drážních správních orgánů, ve znění výnosu č. j. 25 112/77 (registrovány v částce 2/1973 Sb. a v částce 20/1975 Sb.), 19. výnos Federálního ministerstva dopravy a Českého báňského úřadu č. 3939/19/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhydráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) (registrován v částce 4/1979 Sb.), 20. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 26 049/76, kterým se vydává Zkušební řád pro řidiče, průvodčí, dispečery, výpravčí a pracovníky přepravní kontroly městské hromadné přepravy, ve znění výnosu č. 7 129/1982-025 (registrovány v částce 8/1977 Sb. a v částce 9/1982 Sb.), 21. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 19 022/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice na dráháchdráhách (registrován v částce 32/1978 Sb.), 22. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 624/1982-25, kterým se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení, ve znění výnosu č. j. 8 682/1992-040 (registrovány v částce 16/1982 Sb. a v částce 81/1992 Sb.), 23. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9 737/1984 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.), 24. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 5 095/85-ÚÚŽZ, kterým se vydávají směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích (registrován v částce 16/1985 Sb.), 25. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 969/85, kterým se stanoví některé podmínky výkonu státního odborného technického dozoru na zajištění bezpečnosti kontejnerů ISO řady 1 v provozu (registrován v částce 24/1985 Sb.). § 68 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury. 1a) Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. 1b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 1c) § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004 Sb. 1d) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 1e) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 2a) § 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2b) Například zákon č. 50/1976 Sb. 3) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 5c) Rozhodnutí Komise 2010/17/ES o přijetí základních parametrů pro rejstříky licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice 2007/59/ES. 6d) Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 6f) Článek 16 Směrnice č. 2001/14/ES. 6h) § 46a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. 6j) Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. 7) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Příloha I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF). 7b) § 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 7h) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7i) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8d) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 8h) § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb. 8i) § 7 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb. 9) § 13 a 26 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 58 odst. 5 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 11) Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC), schválená usnesením vlády ČSSR č. 78 z 8. 2. 1990. 12) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12a) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. 14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 10/2015 ze dne 6. ledna 2015 o kritériích pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 870/2014. 15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1795 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanoví postup a kritéria pro provedení testu hospodářské vyváženosti podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU. 16) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782. 18) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování). 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES. 20) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 20) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614 ze dne 25. října 2018, kterým se stanoví specifikace registrů vozidel uvedených v článku 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/756/ES. 21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010. 22) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009, v platném znění. 23) Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu. 24) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/763 ze dne 9. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007. 25) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 26) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla - nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla - lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii, v platném znění. 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU. 28) Rozhodnutí Komise 2007/756/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel stanoveného podle čl. 14 odst. 4 a 5 směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES, v platném znění. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614. 29) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/779 ze dne 16. května 2019, kterým se přijímají podrobná ustanovení o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 445/2011. 30) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii, v platném znění. 31) Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění. 32) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění. 33) Čl. 2 bod 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, v platném znění. 34) Čl. 2 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, v platném znění. 35) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004. 37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/545 ze dne 4. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797. 38) Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/424 ze dne 19. března 2020 o předkládání informací Komisi ohledně neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu v souladu se směrnicí (EU) 2016/797. 40) Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES. 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU. Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 62/2006, v platném znění. 42) Rozhodnutí Komise 2012/226/EU ze dne 23. dubna 2012 o druhém souboru společných bezpečnostních cílů pro železniční systém, v platném znění. 43) Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2075 ze dne 4. září 2017, kterým se nahrazuje příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.
Zákon č. 269/1994 Sb.	Zákon č. 269/1994 Sb. Zákon o rejstříku trestů a evidenci přestupků Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 80/1994 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - REJSTŘÍK TRESTŮ (§ 2c — § 16h) * ČÁST TŘETÍ - EVIDENCE PŘESTUPKŮ (§ 16i — § 16k) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 16l — § 16m) * ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 17 — § 18) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.) 269 ZÁKON ze dne 14. prosince 1994 o rejstříku trestů a evidenci přestupků Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Rejstřík trestů je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o fyzických a právnických osobách (dále jen „osoba“) pravomocně odsouzených soudy v trestním řízenítrestním řízení a dále údaje o jiných významných skutečnostech pro trestní řízenítrestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Správcem rejstříku trestů je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Ministerstvo je dále správcem evidence přestupků, která je informačním systémem veřejné správy obsahujícím údaje o osobách, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a o osobách uvedených v § 4 odst. 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Součástí evidence přestupků nejsou údaje o pravomocných rozhodnutích o jednáních majících znaky přestupku, kterých se dopustil příslušník zpravodajské služby České republiky nebo příslušník Policie České republiky vybraný v zájmu plnění závažných úkolů Policie České republiky ministrem vnitra. § 2 (1) V rámci výkonu své působnosti podle tohoto zákona zpracovává ministerstvo osobní údaje v nezbytném rozsahu; při tom se považuje za orgán, který je příslušný k plnění úkolů stanovených zákonem za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pro účely správy rejstříku trestů a vydávání opisů z rejstříku trestů (dále jen „opis“), výpisů z rejstříku trestů (dále jen „výpis“) nebo opisu z evidence přestupků je ministerstvo oprávněno ověřovat přesnost osobních údajů. (3) Ochranu osobních údajů, které ministerstvo zpracovává pro výkon své působnosti podle tohoto zákona v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zajišťuje pověřenec pro ochranu osobních údajů určený podle trestního řádu. ČÁST DRUHÁ REJSTŘÍK TRESTŮ HLAVA I OBSAH REJSTŘÍKU TRESTŮ § 2c Součástí rejstříku trestů je evidence a) odsouzení, b) podmíněného zastavení trestního stíhání, c) podmíněného odložení návrhu na potrestání, d) narovnání a e) odstoupení od trestního stíhání. Evidence odsouzení § 3 (1) V rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky. (2) Součástí rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje o pravomocně odsouzených osobách předané na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou. (3) Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o a) odsouzené osobě, aby nebyla zaměnitelná s jinou osobou, včetně údaje o její státní příslušnosti, není-li státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se její státní příslušnost nepodařilo zjistit, b) soudu a spisové značce trestní věci, c) rozhodnutí o vině, trestu a o ochranném opatření a o jejich výkonu, d) rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku, e) udělení milosti, f) účasti odsouzeného na amnestii, g) zahlazení odsouzení. § 4 (1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení a) cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky, b) mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem (dále jen „mezinárodní soud“), které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud o uznání jeho rozhodnutí rozhodl soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, c) mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud jde o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, nebo jiné osoby, která vykonává trest uložený takovým mezinárodním soudem v České republice. (2) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. (3) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení osoby bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jde-li o odsouzení cizozemským soudem nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. (4) Pokud byly do rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; ministerstvo v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. (5) Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do rejstříku trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem České republiky. § 4a (1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízenítrestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných těmito státy. (2) Je-li ministerstvo informováno jiným členským státem Evropské unie nebo Spojeným královstvím o změně údajů podle odstavce 1, provede tuto změnu v rejstříku trestů. § 5 Soudy jsou povinny neprodleně ministerstvu zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v rejstříku trestů nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle zvláštního právního předpisu.2b) § 6 Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od a) narození fyzické osoby, které se týkají, b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízenítrestní řízení evidované podle § 1 odst. 1, která se týká právnické osoby. Evidence podmíněného zastavení trestního stíhání § 8 (1) Soudy, státní zastupitelství a Úřad evropského veřejného žalobce jsou povinny neprodleně zasílat ministerstvu zprávy o podmíněném zastavení trestního stíhání, o započtení doby, po kterou bylo obviněnému před právní mocí rozhodnutí oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činemtrestným činem odňato podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby, po kterou se zavázal zdržet se určité činnosti, o tom, že zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán, o ponechání podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti, jakož i dodatečnou zprávu, zda se obviněný v průběhu zkušební doby osvědčil, jakmile příslušné rozhodnutí nabude právní moci. (2) Ve zprávě se uvede označení soudu, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, datum rozhodnutí a spisová značka, pod kterou se řízení vede, druh rozhodnutí a v případě podmíněného zastavení trestního stíhání i právní kvalifikace trestného činutrestného činu, kterého se rozhodnutí týká, a datum skončení zkušební doby. § 9 Údaje získané postupem podle § 8 se vyřazují z evidence ihned po doručení dodatečné zprávy; neobdrží-li ministerstvo takovou zprávu, vyřadí údaje z evidence po uplynutí jednoho roku od skončení zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání. § 9a Evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání Při zasílání údajů do evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání a jejich vyřazování se postupuje přiměřeně podle § 8 a 9. HLAVA II OPIS, VÝPIS A JINÉ INFORMACE Z REJSTŘÍKU TRESTŮ § 10 (1) Ministerstvo vydá na žádost opis a) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení pro potřeby trestního řízenítrestního řízení, b) Kanceláři prezidenta republiky, týká-li se opis osoby, ohledně níž Kancelář prezidenta republiky provádí řízení o žádosti o milost anebo řízení o jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky, c) cizozemskému justičnímu orgánu, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, d) mezinárodnímu soudu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a jeho orgánům, nebo e) jinému orgánu nebo osobě, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Ministerstvo může použít opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o a) stížnosti pro porušení zákona, b) uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, nebo c) žádosti o milost. (3) Ministerstvo může dále použít opis a) při provádění úkonů, ke kterým je příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, b) jedná-li před soudem ve věcech týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona, nebo c) zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona. (4) V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření, včetně údajů o odsouzeních cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. V opise se uvádějí i údaje o zahlazení odsouzení fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odložení návrhu na potrestání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízenítrestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.2b) (5) Ve zvláštní části opisu se uvádějí údaje zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a s výjimkou biometrických údajů. Je-li vydáván opis pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení, neuvádějí se ve zvláštní části opisu údaje zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a, jejichž předání pro tyto účely odsuzující členský stát Evropské unie nebo Spojené království vyloučily. U údajů o odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království zaznamenaného do rejstříku trestů podle § 4a se ve zvláštní části opisu vyznačí, zda se na toto odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky v důsledku uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království vydaného pro čin trestný i podle práva České republiky; u takovéhoto odsouzení se rovněž vyznačí, zda došlo k jeho zahlazení podle zvláštního právního předpisu. (6) Ve zvláštní části opisu se uvádí též informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost ministerstva podle § 16g odst. 1 až 3 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království ministerstvu zašle. § 11 (1) Na písemnou žádost fyzické osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis týkající se této osoby. Výpis se vydá po předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátoviadvokátovi. Výpis týkající se právnické osoby se vydá kterékoli osobě na její písemnou žádost. (2) Správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby bezplatně ověřují a) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí, nebo b) pověření pracovníci ministerstva. (3) Orgány uvedené v odstavci 2 písm. a) po ověření správnosti údajů žádost žadateli nevracejí, ale zasílají ji ministerstvu. § 11a (1) Je-li písemná žádost o výpis podle § 11 odst. 1 podána u kontaktního místa veřejné správy4a), ten, kdo žádost podal, obdrží výpis na počkání, pokud výslovně nepožádá o vyřízení žádosti postupem podle § 11 nebo není-li dále stanoveno jinak. (2) Kontaktní místo veřejné správy4a) po přijetí žádosti o výpis ověří správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis, totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby a skutečnost, že byl zaplacen poplatek za přijetí žádosti o výpis uvedený v § 14. (3) Po ověření skutečností uvedených v odstavci 2 zašle kontaktní místo veřejné správy4a) ministerstvu žádost o výpis v elektronické podobě. Stejným způsobem mu zašle ministerstvo výpis neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel, nebo nemůže-li ministerstvo neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4. O takové skutečnosti ministerstvo neprodleně vyrozumí kontaktní místo veřejné správy4a), které mu žádost zaslalo, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu. (4) Kontaktní místo veřejné správy4a) vydá výpis v listinné podobě tomu, kdo podal žádost o výpis, neprodleně po jeho obdržení od ministerstva. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby podle odstavce 3 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4, kontaktní místo veřejné správy4a) tuto skutečnost sdělí tomu, kdo podal žádost o výpis, a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy si lze u něj výpis vyzvednout. § 11aa (1) Žádost o výpis týkající se žadatele lze taktéž podat prostřednictvím portálu veřejné správy9) s využitím přístupu se zaručenou identitou. Po ověření skutečností uvedených v § 11 odst. 2 zašle správce portálu veřejné správy ministerstvu žádost o výpis v elektronické podobě. Stejným způsobem mu zašle ministerstvo výpis neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost žadatele, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel, nebo nemůže-li ministerstvo neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4. O takové skutečnosti ministerstvo neprodleně vyrozumí správce portálu veřejné správy, který mu žádost zaslal, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu. (2) Správce portálu veřejné správy zpřístupní žadateli výpis v elektronické podobě prostřednictvím portálu veřejné správy. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost žadatele podle odstavce 1 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4, správce portálu veřejné správy tuto skutečnost sdělí žadateli a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy mu jej zpřístupní prostřednictvím portálu veřejné správy. § 11b (1) Ministerstvo uchovává v souladu se zvláštními právními předpisy5a) žádosti o výpis týkající se fyzické osoby podané podle § 11, včetně plných mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele připojených k žádostem, po dobu dvou let od podání žádosti, a to v listinné nebo elektronické podobě anebo v podobě dokumentu vytvořeného z žádosti v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů nebo jiným postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převedení. (2) Kontaktní místo veřejné správy4a) uchovává v souladu se zvláštními právními předpisy5a) písemné žádosti o výpis týkající se fyzické osoby podané podle § 11a, včetně plných mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele připojených k žádostem, po dobu dvou let od podání žádosti, a to v listinné nebo elektronické podobě anebo v podobě dokumentu vytvořeného z žádosti v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů nebo jiným postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převedení. (3) Kontaktní místo veřejné správy4a) vede evidenci žádostí o výpis týkajících se fyzické osoby podaných podle § 11a, a to v listinné nebo elektronické podobě. V evidenci se provede záznam o datu a času podání žádosti o výpis, a pokud žádost podává zmocněnec nebo advokátadvokát, rovněž se zaznamená, že je k žádosti připojena plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Dále se uvede, kdo o výpis týkající se fyzické osoby žádá a kdo výpis týkající se fyzické osoby přijal. § 12 Výpis se dále vydává na žádost soudu nebo státního zastupitelství pro potřeby jiného než trestního řízenítrestního řízení a správnímu orgánu pro potřeby řízení o přestupkupřestupku a pro účely správního řízení, ve kterém je požadováno doložení bezúhonnostibezúhonnosti či důvěryhodnosti. Pro jiné účely lze výpis vydat, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis. § 13 (1) Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Ve výpisu se neuvádějí údaje zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a, na které se nehledí jako na odsouzení soudy České republiky. (2) Přílohou výpisu, který se týká občana České republiky, jsou informace o jeho pravomocných odsouzeních soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království a údaje navazující na tato odsouzení zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a, nejde-li o odsouzení, u nichž podle zaslaných navazujících údajů došlo v tomto státě k jejich zahlazení nebo jiné skutečnosti, pro kterou se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, odsouzení, na která se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, anebo odsouzení, jejichž předání pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení odsuzující stát vyloučil. (3) Přílohou výpisu jsou informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost ministerstva podle § 16g odst. 1 až 5 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království ministerstvu zašle. (4) Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost fyzické osoby, je vícejazyčný standardní formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zjednodušení požadavků na předkládání některých veřejných listinveřejných listin v Evropské unii10), pokud o něj tato osoba v žádosti o výpis požádala a pokud výpis neobsahuje záznam o odsouzení. (5) Údaje z rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné. § 14 Za vydání výpisu podle § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 se platí poplatek podle zvláštního předpisu. § 15 (1) Výpis a opis jsou veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) V rejstříku trestů se provede záznam o datu a času vydání výpisu nebo opisu a jeho obsahu, včetně obsahu jeho příloh, podle § 10, 11, 11a, 11aa a 12; dále se uvede, komu byly údaje poskytnuty. V rejstříku trestů se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v rejstříku trestů a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé, včetně záznamů o obsahu vydaného opisu nebo výpisu a obsahu jeho příloh, se v rejstříku trestů vedou po dobu 10 let ode dne jejich provedení. (3) Záznam o tom, komu byly údaje poskytnuty, se v rejstříku trestů neuvede, jde-li o vydání výpisu týkajícího se právnické osoby. § 15a (1) V případech, kdy byly z rejstříku trestů poskytnuty údaje nezbytné pro zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejné bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů, e) výkonu trestů a ochranných opatření, f) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, g) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo h) ochrany subjektů údajů nebo práv a svobod druhých, a orgán, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů ohrožuje zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až h), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení zpřístupnit informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu anebo s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu oprávněnému orgánu za účelem poskytnutí evidenční ochrany nebo zpravodajským službám; ministerstvo má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce informačního systému podle zvláštního právního předpisu. (2) Orgán, kterému mají být údaje z rejstříku trestů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen oznámit ministerstvu údaje umožňující jeho identifikaci a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále bezodkladně oznámit, že pominulo ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až h). Bylo-li písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, uplatněno podle odstavce 3 i v dalších registrech nebo informačních systémech, platí oznámení podle věty první i pro tyto registry a informační systémy. (3) Pokud ministerstvo ověřuje přesnost osobních údajů v registrech a informačních systémech, platí písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, i v těchto registrech a informačních systémech, pokud to registry a informační systémy umožňují. (4) Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky. (5) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá ministerstvo za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání výpisu nebo opisu, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 16 Žádosti o opis nebo výpis se podávají prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 16a (1) Trestní listy a zprávy soudu, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce mohou být předávány v elektronické podobě. (2) Opisy či výpisy určené soudům, orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení nebo národnímu členovi Eurojustu a pro účely správního řízení jiným státním orgánům a dalším orgánům veřejné moci a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Opis nebo výpis vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu. (3) Není-li způsob předávání podle odstavce 1 nebo 2 možný, předávají se opisy nebo výpisy a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. § 16b Ministerstvo předává Ministerstvu financí informace o zahlazení odsouzení u trestných činůtrestných činů, které jsou zaznamenány v ústřední databázi pro vyloučení podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství o ústřední databázi pro vyloučení5b). § 16c Úschovna dokumentace (1) Ministerstvo vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů vedených podle § 1 odst. 1 a § 4a a údaje vyřazené z evidence podle § 9. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, nebo soudu. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo může údaje uvedené v odstavci 1 používat pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 1 a dále se uvede, komu byly údaje poskytnuty. V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé se v úschovně dokumentace uchovávají po dobu 10 let ode dne jejich provedení. (4) Údaje o osobách, uložené v úschovně dokumentace, se uchovávají 100 let od narození fyzické osoby, které se týkají, a 100 let od skutečností uvedených v § 6 písm. b) nebo c), jde-li o právnickou osobu. HLAVA III PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O ODSOUZENÍCH V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SE SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM § 16d (1) Ministerstvo poskytuje informace příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie6) nebo Spojeného království (dále jen „příslušný orgán“) o pravomocných odsouzeních jeho státních příslušníků soudy České republiky v trestním řízenítrestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do rejstříku trestů o takových odsouzeních. (2) Ministerstvo zašle informace uvedené v odstavci 1 v českém jazyce příslušnému orgánu nejpozději do 10 pracovních dnů po provedení zápisu údajů vztahujících se k odsouzení do rejstříku trestů. Ministerstvo zašle informace uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu každého státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem. (3) Ministerstvo zašle příslušnému orgánu na jeho žádost opis rozhodnutí a dodatečné informace k informacím poskytnutým podle odstavce 1. Pro splnění této povinnosti jsou soudy povinny poskytnout ministerstvu součinnost. (4) Datový záznam, který ministerstvo pořizuje v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), zahrnuje i daktyloskopické otisky osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, pokud byly sejmuty pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro účely podle zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo zákona o Vojenské policii. (5) Pro účely splnění povinnosti manuálního ověření různých totožností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie zřizujícího rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy Evropské unie12) v případě shod, které se vyskytnou při pořizování datového záznamu podle odstavce 4, poskytne Policie České republiky ministerstvu součinnost. § 16e (1) Na žádost příslušného orgánu zaslanou v českém jazyce na stanoveném formuláři7) podanou pro účely trestního řízenítrestního řízení zašle ministerstvo příslušnému orgánu opis včetně všech údajů, které obdržel podle § 16f odst. 1; ustanovení § 10 odst. 5 se přitom neužije. (2) Na žádost příslušného orgánu zaslanou v českém jazyce na stanoveném formuláři7) podanou pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení zašle ministerstvo příslušnému orgánu výpis z rejstříku trestů včetně všech údajů, které obdržel podle § 16f odst. 1; namísto údajů o odsouzení, u kterého odsuzující členský stát Evropské unie nebo Spojené království vyloučily jeho předávání pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení, sdělí ministerstvo příslušnému orgánu, že mu tyto údaje nemůže zaslat a který stát tyto údaje předal. (3) Opis nebo výpis podle odstavce 1 nebo 2 zašle ministerstvo příslušnému orgánu nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení žádosti; zároveň s tímto opisem nebo výpisem zašle na stanoveném formuláři7) v českém jazyce informaci o pravomocných odsouzeních a o navazujících údajích o takových odsouzeních zaznamenaných do rejstříku trestů. Jsou-li k vyřízení žádosti zapotřebí další informace o osobě, o níž jsou požadovány údaje z rejstříku trestů, ministerstvo neprodleně požádá příslušný orgán o jejich doplnění. V takovém případě zašle požadované informace příslušnému orgánu do 10 pracovních dnů od doručení těchto dalších informací. § 16f (1) Ministerstvo přijímá informace o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízenítrestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do jeho evidence o takových odsouzeních, které mu tento stát zašle. (2) Ministerstvo požádá příslušný orgán o zaslání opisu rozhodnutí nebo dodatečných informací k informacím poskytnutým podle odstavce 1, je-li to zapotřebí pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona nebo na žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení. (3) Informace získané podle odstavce 2 lze použít pouze pro účely, pro které byly vyžádány, nebo pro správu rejstříku trestů. § 16g (1) Ministerstvo požádá příslušný orgán o poskytnutí informací o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích zapsaných v evidenci tohoto státu o těchto odsouzeních, jsou-li takové informace nutné pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení. (2) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, požádá ministerstvo o poskytnutí informací podle odstavce 1 příslušný orgán členského státu Evropské unie, který podle systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), eviduje odsouzení této osoby, ledaže žadatel tento postup vyloučí. Vyloučit tento postup však nelze v případě, kdy byla žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, a v případě, kdy žadatelem je osoba, které se žádost týká. (3) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem pouze České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, postupuje ministerstvo obdobně podle odstavce 2 věty první, pokud o to žadatel požádá; i bez žádosti tak postupuje ministerstvo v případě, kdy je žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi. (4) Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá ministerstvo příslušný orgán státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (5) Žádá-li osoba, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá ministerstvo na její žádost obsaženou v žádosti o výpis příslušný orgán členského státu Evropské unie, v němž tato osoba měla nebo má bydliště nebo jehož byla tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (6) Žádost podle odstavců 1 až 5 zasílá ministerstvo na stanoveném formuláři7) přeloženém do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu Evropské unie nebo do anglického jazyka, je-li dožádaným státem Spojené království. (7) Informace získané podle odstavců 1 až 3 lze použít pouze pro účel, pro který byly vyžádány; informace získané pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení lze použít pouze za podmínek stanovených příslušným orgánem. Toto omezení se neuplatní, je-li to nezbytné k předcházení bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti. § 16h Informace a žádosti podle § 16d až 16g se mezi ministerstvem a příslušným orgánem předávají elektronicky s použitím standardizovaného formátu8). Není-li tento způsob předávání možný, předávají se v listinné podobě nebo jiným způsobem umožňujícím příslušnému orgánu ověřit jejich pravost. ČÁST TŘETÍ EVIDENCE PŘESTUPKŮ § 16i (1) V evidenci přestupkůpřestupků se evidují údaje o pravomocných rozhodnutích o přestupkupřestupku, kterými byla vyslovena vina, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, a o jednání majícím znaky takového přestupkupřestupku. V evidenci se dále evidují údaje o rozhodnutích majících odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím podle věty první. (2) Evidence přestupkůpřestupků obsahuje tyto údaje o rozhodnutí o přestupkupřestupku nebo o jednání majícím znaky přestupkupřestupku (dále jen „přestupekpřestupek“): a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, nebo název pachatele přestupku, b) místo a okres narození pachatele přestupku, nebo jeho sídlo; u pachatele přestupku, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo nebo datum narození pachatele přestupku, anebo identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, d) státní občanství pachatele přestupkupřestupku, e) právní kvalifikaci přestupku, včetně formy zavinění, f) druh a výměru správního trestu, popřípadě ochranného opatření, bylo-li uloženo, anebo údaj o podmíněném upuštění od uložení správního trestu nebo o upuštění od uložení správního trestu, g) údaje o výkonu správního trestu zákazu činnosti, pokud byl uložen, h) označení a sídlo správního orgánu, který projednal přestupekpřestupek v prvním stupni a v odvolacím řízení, i) číslo jednací rozhodnutí o přestupkupřestupku v prvním stupni a v odvolacím řízení, datum jeho vydání a nabytí právní moci, j) označení a sídlo správního orgánu a jméno a příjmení nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která vydala příkazový blok, datum vydání a evidenční číslo příkazového bloku, k) označení a sídlo správního orgánu, který pravomocně rozhodl v přezkumném řízení o rozhodnutí o přestupkupřestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, l) označení a sídlo správního orgánu, který na základě obnovy řízení o přestupkupřestupku pravomocně rozhodl v novém řízení, pokud v novém řízení došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, m) označení a sídlo soudu, který rozhodl o žalobě proti rozhodnutí o přestupkupřestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, n) označení a sídlo správního orgánu nebo soudu, který vydal rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím evidovaným podle odstavce 1 věty první, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, o) označení a sídlo orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební nebo identifikační číslo úřední osoby, která zápis do evidence přestupků provedla. (3) V evidenci přestupkůpřestupků se dále vedou údaje o a) datu zápisu pravomocného rozhodnutí o přestupkupřestupku a jeho změnách, b) datu a času vydání opisu z evidence přestupků a o jeho obsahu, a údaj o tom, komu byly údaje poskytnuty, a c) datu, času a důvodu zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů obsažených v evidenci přestupkůpřestupků a údaje o osobě, která osobní údajeosobní údaje zpracovala. (4) Údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou vedeny i ve formě referenční vazby na referenční údaje v příslušných základních registrech, jsou-li v nich tyto údaje obsaženy. § 16j (1) Ministerstvo může použít opis z evidence přestupků a) pro účely řízení o stížnosti pro porušení zákona nebo řízení o žádosti o milost, b) při provádění úkonů, ke kterým je příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, c) jedná-li před soudem ve věcech týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona, nebo d) zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo vydá opis z evidence přestupků na základě žádosti a) správnímu orgánu oprávněnému projednat přestupekpřestupek pro účely jeho projednání, b) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, c) národnímu členovi Eurojustu pro účely plnění úkolů v Eurojustu, d) soudu pro účely soudního řízení, e) státnímu zastupitelství pro účely jiného než trestního řízenítrestního řízení, f) Kanceláři prezidenta republiky pro účely 1. řízení o žádosti o milost, 2. jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky. (3) Žádost o opis z evidence přestupků se podává prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Opisy z evidence přestupků a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Není-li tento způsob předávání možný, předávají se opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. Opis z evidence přestupků vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu. (5) V opise z evidence přestupků se uvádějí údaje o všech pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 16i odst. 2, jimiž byla vyslovena vina osoby, které se opis týká. Je-li obsahem evidence přestupků rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí o přestupku, údaje o tomto rozhodnutí o přestupku se po dobu trvání odkladného účinku v opise z evidence přestupků neuvádějí. (6) Na omezení práva na informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů se § 15a odst. 1 až 4 užije obdobně. (7) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá ministerstvo za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Opis z evidence přestupků je veřejnou listinouveřejnou listinou. § 16k (1) Údaje obsažené v evidenci přestupkůpřestupků se vyřazují z evidence po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupkupřestupku, kterým se pro tyto účely rozumějí i rozhodnutí o přestupkupřestupku v přezkumném řízení a rozhodnutí soudu o žalobě ve správním soudnictví. Údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupkupřestupku se z evidence přestupkůpřestupků vyřadí též, je-li toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím správního orgánu nebo soudu. (2) Údaje vyřazené podle odstavce 1 a údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku se ukládají v úschovně dokumentace. Údaje podle věty první se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, nebo soudu. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo může údaje podle věty první používat pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 2 a dále se uvede, komu byly údaje poskytnuty. V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. (4) Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 2 se uchovávají 10 let od jejich uložení. Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 3 se uchovávají po dobu stanovenou ve větě první prodlouženou o rok. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 16l Při používání opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků ministerstvo přistupuje k opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní; není-li to možné, předávají se opisy, výpisy, opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. § 16m (1) Ministerstvo může při plnění svých úkolů v oblasti přípravy a realizace trestní politiky a správy justice používat anonymizované údaje z rejstříku trestů a evidence přestupků, a to i prostřednictvím svých podřízených organizací; údaje vztahující se k jednotlivým osobám se používají v pseudonymizované podobě. (2) Ministerstvo poskytne údaje z rejstříku trestů nebo z evidence přestupků na základě písemné žádosti a) Ministerstvu vnitra pro plnění úkolů v oblasti bezpečnostní politiky a prevence kriminality, b) výzkumné organizaci, nebo c) osobě, která doloží, že tyto údaje potřebuje pro účely výzkumu zadaného státem nebo podpořeného z veřejných prostředkůveřejných prostředků. (3) Údaje poskytované podle odstavce 2 se poskytují v anonymizované podobě. Údaje vztahující se k jednotlivým osobám se poskytují v pseudonymizované podobě; před jejich poskytnutím ministerstvo poučí žadatele o jeho povinnosti přijmout konkrétní opatření k ochraně zájmů subjektu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů. (4) Ministerstvo může od výzkumné organizace nebo osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 17 Zrušují se: 1. Článek V zákona č. 149/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). 2. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1970 Sb., o rejstříku trestů. § 17a Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 a § 16j odst. 3. § 18 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1a) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 313 trestního řádu. 2b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 2d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2e) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 2f) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 4a) § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 5a) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5b) Nařízení Komise (ES, EURATOM) č. 1302/2008 ze dne 17. prosince 2008 o ústřední databázi pro vyloučení. 6) Článek 1 rozhodnutí Rady 2005/876/SVV ze dne 21. listopadu 2005 o výměně informací z rejstříku trestů. 7) Příloha rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy. Příloha 44 kapitola 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021. 8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV. Příloha 44 kapitola 3 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021. 9) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 272/1994 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 272/1994 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek, ve znění vyhlášky č. 332/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 81/1994 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologi * Čl. II k vyhlášce č. 272/1994 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 1995 272 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek, ve znění vyhlášky č. 332/1993 Sb. Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek, ve znění vyhlášky č. 332/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se vypouštějí slova „jehož součástí je i ocenění vlivu některých faktorů na hospodářské využití uvedených pozemků“. 2. V seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek, uveřejněném jako samostatná příloha Sbírky zákonů k vyhlášce č. 613/1992 Sb., (dále jen „seznam“)1) se vypouští část „Ocenění vlivu některých faktorů na hospodářské využití pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin“. 3. Seznam, ve znění změn a doplňků stanovených vyhláškou č. 332/1993 Sb., se doplňuje a mění způsobem uvedeným v příloze této vyhlášky. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha k vyhlášce č. 272/1994 Sb. Doplňky a změny seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek, uveřejněného jako samostatná příloha Sbírky zákonů k vyhlášce č. 613/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 332/1993 Sb. I. Doplňky seznamu Okres: 3802\| Frýdek - Místek\| \| ---\|---\|---\|--- kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 380208101\| 769282\| TŘANOVICE\| 4,31 Okres: 3211\| Příbram\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 321116402\| 785270\| MÝŠLOVICE\| 5,05 II. Změny seznamu Okres: 3201\| Benešov\| \| ---\|---\|---\|--- kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320113801\| 758469\| STUDENÝ\| 4,99 Okres: 3703\| Brno-venkov\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 370306501\| 699055\| MORAVSKÉ KNÍNICE\| 8,18 Okres: 3401\| Domažlice\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 340102201\| 652253\| CHODSKÁ LHOTA\| 2,57 340106502\| 781622\| CHŘEBŘANY\| 3,45 340108901\| 705543\| NOVÁ VES U KDYNĚ\| 3,29 340106704\| 712027\| OPRECHTICE NA ŠUMAVĚ\| 2,38 340104701\| 722936\| POCÍNOVICE\| 2,98 Okres: 3601\| Havlíčkův Brod\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 360100101\| 637823\| HAVLÍČKŮV BROD\| 4,95 Okres: 3604\| Jičín\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 360412506\| 741477\| ÚSTÍ U STARÉ PAKY\| 2,52 Okres: 3203\| Kladno\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320300402\| 603198\| BAKOV\| 5,73 320307702\| 749516\| BLAHOTICE\| 4,55 320304205\| 717401\| ČERADICE U PÁLEČKU\| 5,84 320307709\| 628506\| DOLÍN\| 5,56 320302502\| 633054\| DRCHKOV\| 4,41 320308202\| 755559\| HONICE\| 3,73 320302801\| 645117\| HOŘEŠOVICE\| 4,13 320311301\| 645125\| HOŘEŠOVIČKY\| 4,57 320303201\| 648035\| HRDLÍV\| 3,51 320304001\| 661678\| KAČICE\| 3,16 320304201\| 666424\| KLOBUKY\| 5,24 320304202\| 666432\| KOBYLNÍKY\| 4,52 320304203\| 666441\| KOKOVICE\| 4,38 320307703\| 749532\| KVÍC\| 4,57 320310702\| 793311\| LISOVICE\| 5,66 320306201\| 704199\| NEUMĚŘICE\| 6,23 320307705\| 749508\| OTRUBY\| 5,00 320304204\| 717410\| PÁLEČEK\| 4,36 320306801\| 720542\| PCHERY\| 3,89 320309102\| 769991\| SAKY\| 3,55 320307701\| 749362\| SLANÝ\| 4,69 320307901\| 750841\| SMEČNO\| 3,10 320309402\| 752991\| SRBY U TUCHLOVIC\| 2,24 320308201\| 755567\| STOCHOV\| 3,21 320308301\| 755796\| STRADONICE U ZLONIC\| 4,51 320307708\| 768812\| TRPOMĚCHY\| 6,28 320309201\| 770035\| TŘEBÍZ\| 5,33 320309401\| 771317\| TUCHLOVICE\| 4,87 320310703\| 793329\| VYŠÍNEK\| 5,89 320310601\| 792985\| ZICHOVEC\| 2,82 320310701\| 793337\| ZLONICE\| 7,20 Okres: 3204\| Kolín\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320400301\| 602027\| BĚLUŠICE\| 4,74 Okres: 3206\| Mělník\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320604201\| 703567\| NERATOVICE\| 3,80 320603904\| 746657\| SEDLEC U MŠENA\| 8,91 320603802\| 788066\| VYSOKÁ LIBEŇ\| 7,54 Okres: 3207\| Mladá Boleslav\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320711903\| 664561\| KBEL\| 4,06 320709701\| 684244\| LIPNÍK\| 4,42 320710101\| 689106\| LUŠTĚNICE\| 5,42 320711906\| 602124\| STARÉ BENÁTKY\| 3,62 320702402\| 757098\| STRUHY\| 4,20 320715005\| 773590\| ÚJEZDEC U LUŠTĚNIC\| 4,69 Okres: 3208\| Nymburk\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320800201\| 602060\| BENÁTECKÁ VRUTICE\| 4,01 320810801\| 602078\| JIŘICE\| 4,10 320805101\| 695190\| MILOVICE NAD LABEM\| 5,58 320808601\| 756059\| STRAKY\| 5,62 320810201\| 791687\| ZBOŽÍČKO\| 4,49 Okres: 3806\| Opava\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 380601801\| 624756\| DARKOVICE\| 5,17 380603302\| 640794\| KAMENEC\| 6,01 Okres: 3606\| Pardubice\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 360600115\| 741205\| ROSICE NAD LABEM\| 7,71 Okres: 3406\| Plzeň-jih\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 340601001\| 626783\| DNEŠICE\| 3,31 340602801\| 654957\| CHVÁLENICE\| 3,64 Okres: 3210\| Praha-západ\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 321003803\| 681822\| LETKY\| 6,42 Okres: 3211\| Příbram\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 321118201\| 785288\| TĚCHAŘOVICE\| 4,83 Okres: 3212\| Rakovník\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 321201401\| 650196\| HVOZD\| 4,00 321204801\| 700231\| MŠEC\| 3,93 321205601\| 707279\| NOVÝ DŮM\| 4,00 321206001\| 718327\| PAVLÍKOV\| 2,54 321207101\| 743178\| RUDA U NOVÉHO STRAŠECÍ\| 3,81 Okres: 3607\| Rychnov nad Kněžnou\| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 360700501\| 604712\| BÍLÝ ÚJEZD U DOBRUŠKY\| 2,65 360707202\| 612600\| BROCNÁ\| 2,55 360701201\| 617261\| BYZHRADEC\| 2,09 360700502\| 604721\| HROŠKA\| 2,14 360707502\| 752410\| JEŠTĚTICE\| 2,59 360706001\| 723398\| PODBŘEZÍ\| 2,34 360707301\| 749770\| SLATINA NAD ZDOBNICÍ\| 2,41 Okres: 3609\| Svitavy\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 360906201\| 685674\| LITOMYŠL\| 6,09 360907301\| 698806\| MORAVSKÁ TŘEBOVÁ\| 4,84 360900101\| 760951\| SVITAVY MĚSTO\| 6,10 360900104\| 760960\| SVITAVY PŘEDMĚSTÍ\| 5,71 Okres: 3410\| Tachov\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 341000201\| 602531\| BENEŠOVICE\| 4,19 Okres: 3710\| Třebíč\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 371007001\| 673102\| KRAMOLÍN\| 5,67 371008701\| 691887\| MARKVARTICE U TŘEBÍČE\| 3,83 371011401\| 720402\| PETRŮVKY\| 3,94 Okres: 3714\| Žďár nad Sázavou\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 371418101\| 779091\| VELKÉ MEZIŘÍČÍ\| 2,40 III. Vypuštění položek seznamu Okres: 3802\| Frýdek - Místek\| \| ---\|---\|---\|--- kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 380208101\| 769282\| DOLNÍ TŘANOVICE\| 4,31 380208102\| 769304\| HORNÍ TŘANOVICE\| 4,31 Okres: 3207\| Mladá Boleslav\| \| kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního územíkatastrálního území\| Kč/m2 320709102\| 990426\| KBEL U MLADÉ\| 4,04 320709103\| 990434\| LIPNÍK U MLADÉ\| 3,77 320709104\| 990442\| LUŠTĚNICE U MLADÉ\| 5,67 320709101\| 696285\| MILOVICE U MLADÉ BOLESLAVI\| 4,13 1) Seznam byl uveřejněn jako samostatná příloha Sbírky zákonů (vydal SEVT, a. s., Praha v roce 1993 pod č. 987010).
Zákon č. 275/1994 Sb.	Zákon č. 275/1994 Sb. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 82/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1995 275 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., se mění takto: V § 34 se slova „pouze do 31. prosince 1994“ vypouštějí. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností Vyhlášeno 6. 2. 1995, datum účinnosti 1. 3. 1995, částka 3/1995 * § 1 - (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „oprávnění“), lze vydat právnické * § 2 - (1) Právnická nebo fyzická osoba v žádosti o vydání oprávnění uvede * § 3 - (1) V oprávnění se uvede: * § 4 - (1) Oprávnění pozbývá platnosti * § 5 - Právnické nebo fyzické osoby, kterým bylo vydáno oprávnění přede dnem účinnosti této vyhlášky a nesplňují její požadavky, mohou ve lhůtě jednoho roku od tohoto dne požádat o vydání nového oprávnění podle této vyhlášky, jinak oprávnění pozbývá platnosti. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1995. Aktuální znění od 1. 12. 2012 (380/2012 Sb.) 15 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1995 o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 542/1991 Sb. a zákona č.169/1993 Sb.: § 1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „oprávnění“), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu, báňský projektant nebo hlavní důlní měřič) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. § 2 (1) Právnická nebo fyzická osoba v žádosti o vydání oprávnění uvede a) obchodní jméno,2) popřípadě jméno a příjmení, b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky,3) c) identifikační číslo, popřípadě datum narození, d) požadovaný předmět činnosti, e) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a datum narození závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo báňského projektanta nebo hlavního důlního měřiče, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti6). (2) K žádosti se připojí doklady, popřípadě jejich ověřené kopie, kterými právnická nebo fyzická osoba prokáže skutečnosti uvedené v odstavci 1. (3) Požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis.5) § 3 (1) V oprávnění se uvede: a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení, b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, c) identifikační číslo, popřípadě datum narození, d) předmět činnosti, e) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a datum narození závodního, popřípadě závodního dolu, závodního lomu nebo báňského projektanta nebo hlavního důlního měřiče, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti6), f) datum vydání oprávnění. (2) Obvodní báňský úřad zašle opis oprávnění příslušnému správci daně a orgánu státní statistiky. § 4 (1) Oprávnění pozbývá platnosti a) uplynutím doby platnosti, pokud byla v oprávnění uvedena, b) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, c) uplynutím doby platnosti osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti nebo ukončením pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného poměru závodního dolu, popřípadě závodního lomu, závodního, báňského projektanta nebo hlavního důlního měřiče, neuzavře-li právnická, popřípadě fyzická osoba ke dni skončení tohoto poměru nový obdobný poměr s odborně způsobilou osobou6). Obvodní báňský úřad může povolit vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, na přechodnou dobu bez této odpovědné fyzické osoby, pokud tím nemůže dojít k ohrožení životů a zdraví lidí nebo ke značným škodám na majetku. (2) Právnická nebo fyzická osoba je povinna oznámit obvodnímu báňskému úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o oprávnění, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. Opis rozhodnutí o změnách zašle obvodní báňský úřad orgánům uvedeným v § 3 odst. 2. § 5 Právnické nebo fyzické osoby, kterým bylo vydáno oprávnění přede dnem účinnosti této vyhlášky a nesplňují její požadavky, mohou ve lhůtě jednoho roku od tohoto dne požádat o vydání nového oprávnění podle této vyhlášky, jinak oprávnění pozbývá platnosti. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1995. Předseda: Ing. Bartoš v. r. 1) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů, ve znění vyhlášky č. 120/1993 Sb. 2) § 9 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. 4) § 4 odst. 7 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. 5) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb. 6) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 29/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 29/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 334/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti Vyhlášeno 24. 2. 1995, datum účinnosti 24. 2. 1995, částka 6/1995 * Čl. I - Nařízení vlády č. 334/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Dosavadní příloha se nahrazuje přílohou, která je součástí tohoto nařízení. * Čl. III k nařízení vlády č. 29/1995 Sb. Aktuální znění od 24. 2. 1995 29 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. února 1995, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 334/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti Vláda nařizuje podle § 4 odst. 4 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 334/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 2 písm. b) včetně poznámek č. 10) až 14) zní: „b) zaměstnává nejvýše tolik zaměstnanců, že skutečný průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané nepřekračuje za hodnocené období 24 zaměstnanců, pokud není bankou,10) pojišťovnou nebo zajišťovnou,11) Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky,12) resortní, oborovou, podnikovou a další zdravotní pojišťovnou,13) investiční společností a investičním fondem14) (dále jen „banka“) nebo příspěvkovou organizací, 10) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264//1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb. 11) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 12) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb. a zákona ČNR č. 10/1993 Sb. 13) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona ČNR č. 15/1993 Sb. 14) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.“. 2. V § 2 odst. 1 se slova „roku 1993“ nahrazují slovy „minulého roku“. 3. V § 3 písm. a) se vypouštějí slova „první pololetí, první až třetí čtvrtletí a“. 4. V § 3 písm. b) se vypouštějí slova „druhé čtvrtletí, druhé až třetí čtvrtletí a“. 5. V § 3 písm. c) se vypouštějí slova „třetí čtvrtletí a“. 6. § 4 odst. 1, 2 a 3 znějí: „(1) Regulační opatření činí polovinu částky, o kterou objem vyplacených mezd za hodnocené období překračuje výchozí základnu. (2) Výchozí základnou, pokud se dále nestanoví jinak, je objem vyplacených mezd za období minulého roku, které je shodné s hodnoceným obdobím, zvýšený o přírůstek spotřebitelských cen v procentech vyhlášený včetně jeho zvýšení o 5 % podle § 2 odst. 2 a vynásobený podílem počtu zaměstnanců za hodnocené období a za stejné období minulého roku. (3) Zaměstnavatel, který není bankou, může zjistit výchozí základnu též jako objem vyplacených mezd za období minulého roku, které je shodné s hodnoceným obdobím, vynásobený podílem objemů přidané hodnoty za hodnocené období a za stejné období minulého roku.“. 7. V § 4 se vypouští odstavec 4. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 8. V § 4 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 9. V § 7 odst. 1 a 3 se slova „§ 4 odst. 2 a 4“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 2 a 3“. 10. V § 7 odst. 2 se vypouštějí slova „a výchozí základnu zvýšenou o 5 % a o 10 %“. Čl. II Dosavadní příloha se nahrazuje přílohou, která je součástí tohoto nařízení. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. Příloha k nařízení vlády č. 29/1995 Sb. 1. Výpočet regulačního opatření podle § 4 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 29/1995 Sb. R=W1-Z2proW1>Z Z=W0×100+C100×PZ PZ=N1N0,kde R ... regulační opatření, W ... objem vyplacených mezdmezd, Z ... výchozí základna, C ... přírůstek spotřebitelských cen zvýšený o 5 % a vyhlášený jako opatření vlády ve Sbírce zákonů České republiky, Pz ... podíl počtu zaměstnancůzaměstnanců, N ... počet zaměstnancůzaměstnanců, 1 ... hodnocené období, 0 ... stejné období minulého roku (shodné s hodnoceným obdobím). 2. Výpočet regulačního opatření podle § 4 odst. 1 a 3 nařízení vlády č. 29/1995 Sb. R=W1-Z2proW1>Z Z=W0×Ph Ph=Y1Y0,kde R ... regulační opatření, W ... objem vyplacených mezdmezd, Z ... výchozí základna, Ph ... podíl objemů přidané hodnoty, Y ... objem přidané hodnoty, 1 ... hodnocené období, 0 ... stejné období minulého roku (shodné s hodnoceným obdobím).
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb.	Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Vyhlášeno 24. 2. 1995, datum účinnosti 24. 2. 1995, částka 6/1995 * § 1 - Úvodní ustanovení * ODDÍL PRVNÍ - PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ (§ 2 — § 7) * ODDÍL DRUHÝ - PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL A DATABÁZE, POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ A POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ (§ 8 — § 11a) * ODDÍL TŘETÍ - PŘEDMĚT A OBSAH VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ VYUŽÍVANÝCH PRO STÁTNÍ MAPOVÁ DÍLA, SPRÁVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ NEBO VEDENÍ DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPY A NÁLEŽITOSTI GEODETICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY (§ 12a — § 18) * ODDÍL ČTVRTÝ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 19a — § 22) k vyhlášce č. 31/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (156/2023 Sb.) 31 VYHLÁŠKA Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 1. února 1995, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením: § 1 Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška stanoví a) předmět a obsah správy bodových políbodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových políbodových polí, b) předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl a postup při standardizaci geografického názvosloví, c) předmět a obsah správy databáze, d) formu poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy Zeměměřickým úřadem a úplatu za ně, e) předmět a obsah výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, správu katastrukatastru nemovitostí nebo vedení digitální technické mapy a f) náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. (3) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) geodetickým bodemgeodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“), b) geodetickými údajigeodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového polebodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností nebo databáze bodových polídatabáze bodových polí, c) databází bodových polídatabází bodových polí samostatná část informačního systému zeměměřictvízeměměřictví, ve které jsou vedeny údaje o bodech dokumentované orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru, d) geoportálem webové rozhraní provozované Zeměměřickým úřadem za účelem zveřejňování a poskytování údajů z databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví, databáze bodových polídatabáze bodových polí a dalších údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy. ODDÍL PRVNÍ PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ Předmět a obsah správy bodových polí § 2 Předmět správy bodových polí (1) Předmětem správy bodových políbodových polí jsou a) body základního polohového, výškového a tíhového bodového polebodového pole, b) zhušťovací body polohového bodového polebodového pole a c) body podrobného polohového a výškového bodového polebodového pole. (2) Rozdělení bodových políbodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky. § 3 Obsah správy základních bodových polí Správa základních bodových políbodových polí3) zahrnuje a) řízení o umístění značky bodu4) na nemovitostinemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,5) b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně, c) řízení o přestupku spočívajícím v provádění činnosti, jež by mohla v ochranném pásmu značky základního bodového polebodového pole ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání, přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajíchgeodetických údajích bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru7), d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů, e) výkon zeměměřických činnostízeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů, f) vedení dokumentace o bodech a g) vedení údajů o bodech v databázi bodových polídatabázi bodových polí. § 4 Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí (1) Správa zhušťovacích bodů zahrnuje a) řízení o umístění značky bodu4) na nemovitostinemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky5), b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajíchgeodetických údajích bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru65), c) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů, d) vedení dokumentace o zhušťovacích bodech a e) vedení údajů o bodech v databázi bodových polídatabázi bodových polí ve spolupráci se správcem databáze. (2) Správu podrobného polohového bodového polebodového pole, které je obsahem katastru nemovitostínemovitostí,8) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.9) (3) Správa podrobného výškového bodového polebodového pole zahrnuje a) zajištění výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systémugeodetickém referenčním systému,6) b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajíchgeodetických údajích bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru65), c) vedení dokumentace o těchto bodech a d) vedení údajů o bodech v databázi bodových polídatabázi bodových polí ve spolupráci se správcem databáze. § 5 Umisťování značky na nemovitosti (1) Značka musí být umístěna a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;11) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,12) b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,13) c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm, d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky14) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.13) (2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby. (3) Druhy značek bodových políbodových polí obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového polebodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostínemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.9) § 6 Databáze bodových polí (1) Údaje o bodech polohového, výškového a tíhového bodového polebodového pole se vedou v databázi bodových polídatabázi bodových polí. (2) Správu databáze bodových polídatabáze bodových polí vykonává Zeměměřický úřad. (3) Údaje o bodech základního polohového bodového polebodového pole, zhušťovacích bodech a bodech výškového a tíhového bodového polebodového pole zapisuje do databáze bodových polídatabáze bodových polí správce značky. Údaje o bodech podrobného polohového bodového polebodového pole přebírá správce databáze bodových polídatabáze bodových polí z informačního systému katastrukatastru nemovitostí. (4) Údaje o bodech bodových políbodových polí Zeměměřický úřad zveřejňuje ve formě otevřených dat a rovněž prostřednictvím webové aplikace pro interaktivní práci uživatelů. § 7 Náležitosti podání týkajících se bodových polí (1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky18) obsahuje kromě náležitostí podání stanovených správním řádem a) název okresu, katastrálního územíkatastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna, a b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,1) v jehož územní působnosti se bod nachází. Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu. (3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu19) základního bodového polezákladního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména a) údaje podle odstavce 1 písm. a), b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky, c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna, d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby. (4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značkysprávce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil. (5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového polebodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostínemovitostí, upravuje zvláštní předpis.9) ODDÍL DRUHÝ PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL A DATABÁZE, POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ A POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ § 8 Předmět správy státních mapových děl (1) Předmětem správy jsou a) základní státní mapová dílazákladní státní mapová díla,22) b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy. (2) Úřadem stanovení správci26) státních mapových děl se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu. § 9 Obsah správy státních mapových děl (1) Obsahem správy je a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl, b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových dělzákladních státních mapových děl. (2) Tvorba a obnova základních státních mapových dělzákladních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6. § 10a Předmět správy databáze Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8). § 10b Obsah správy databáze Obsahem správy databáze je a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě, b) aktualizace databáze prováděná 1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Zemědálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo 2. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy, c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy, d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství63), e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy, f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a g) poskytování dat databáze. § 11 Postup při standardizaci geografického názvosloví (1) Předmětem standardizace geografického názvosloví64) jsou a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky, b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a c) historické podoby současných jmen geografických objektů. (2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje kromě náležitostí podání stanovených správním řádem a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu, b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu a c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy29), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu. (3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu. (4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu. (5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad: a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází, b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví. (6) Standardizovaná jména geografických objektů65) jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR“. (7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech64) a v databázi. § 11a Poskytování údajů (1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republikyortofota České republiky, státního mapového díla a databázového souboru geografického názvosloví jako otevřená data prostřednictvím webových aplikací zveřejněných na geoportálu, prostřednictvím webových služeb nebo na technických nosičích dat. (2) Údaje databáze, ortofota České republikyortofota České republiky, státního mapového díla a databázového souboru geografického názvosloví v jiných formách než podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy poskytuje Zeměměřický úřad na žádost ve formě a za úplatu uvedenou v bodě 11 přílohy k této vyhlášce. (3) Zeměměřický úřad je oprávněn zabránit v přístupu ke službám stahování dat uživateli, který přetěžuje technickou infrastrukturu Úřadu. V případě přístupu velkého množství uživatelů ve stejném čase Zeměměřický úřad omezí přístupy k datům v závislosti na čase uplatnění požadavku při zachování rovného zacházení a zákazu diskriminace. (4) Pokud žadatel šíří nebo zpřístupňuje údaje poskytnuté podle odstavce 1, uvede jejich zdroj a datum poslední aktualizace. ODDÍL TŘETÍ PŘEDMĚT A OBSAH VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ VYUŽÍVANÝCH PRO STÁTNÍ MAPOVÁ DÍLA, SPRÁVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ NEBO VEDENÍ DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPY A NÁLEŽITOSTI GEODETICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY § 12a Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu získaných technologií globálního navigačního družicového systému (1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového polebodového pole zaměřených technologií globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) jsou a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu, b) geodetické údajegeodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového polebodového pole9). (2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn9), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu. (3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GNSS jsou uvedeny v příloze (bod 9). § 13 Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě (1) Ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností ve výstavbě se vztahuje na zeměměřické činnostizeměměřické činnosti při a) přípravě staveb, b) projektování staveb, c) provádění staveb, d) dokumentaci a provozu staveb. (2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti a) zhotovení geodetických podkladů, b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů. (3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2, b) zhotovení projektu vytyčovací sítě, c) zhotovení podkladu pro územní řízení,41) d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech, e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů, f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení, g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření. (4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,41) b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby, c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením, d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností, e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici, f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů, g) měření skutečného provedení stavby. (5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy, c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů. (6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím. (7) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systémugeodetického referenčního systému. § 14 Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl (1) Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje a) číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě, b) polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě, c) měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového polebodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů a d) technickou zprávu. (2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitostinemovitosti, b) uvedení stavby do užívání, c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových dělzákladních státních mapových děl, d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy, musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisů46a) (dále jen „určené normy“). § 18 Náležitosti ověření výsledků zeměměřických činností (1) Ověření výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) v listinné podobě se vyznačuje zpravidla v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být pevně spojeny. (2) Ověření výsledků v listinné podobě v případě činnosti, jejímž výsledkem je obnova katastrálního operátu, se vyznačí pouze na poslední straně každé technické zprávy a na poslední straně vyhotoveného seznamu částí elaborátu. (3) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše autorizovaný zeměměřický inženýr nebo osoba pověřená orgánem zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru kvalifikovaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovení textového souboru podle věty první, pokud tento výsledek přímo obsahuje text „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslo z evidence ověřovaných výsledků. Jsou-li součástí výsledku zeměměřické činnosti dokumenty v elektronické i v listinné podobě, lze od vyznačení ověření na dokumentu v listinné podobě upustit v případě, že součástí ověřovaného výsledku je zároveň i elektronická kopie tohoto dokumentu. (4) Formát textového souboru uvedeného v odstavci 3 je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu. (5) Rozměr a vzor autorizačního razítka jsou stanoveny v příloze (bod 7). ODDÍL ČTVRTÝ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 19a Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu. § 21 Zrušují se 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.), 2. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.), 3. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.), 4. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.). § 22 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda: Ing. Šíma CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole. 1.2 Polohové bodové pole obsahuje a) základní polohové bodové pole, které tvoří aa) body referenční sítě nultého řádu, ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"), ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"), ad) body geodynamické sítě, b) zhušťovací body, ba) zhušťovací body, bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole. c) podrobné polohové bodové polebodové pole. 1.3 Výškové bodové pole obsahuje a) základní výškové bodové pole, které tvoří aa) základní nivelační body, ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"), b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří ba) nivelační sítě IV. řádu, bb) plošné nivelační sítě, bc) stabilizované body technických nivelací. 1.4 Základní tíhové bodové polebodové pole obsahuje a) absolutní tíhové body, b) body České gravimetrické sítě nultého, I. a II. řádu, c) body hlavní gravimetrické základny. 1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce. 1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami. 1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky). 1.8 Ochranná pásma bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "OCHRANNÉ PÁSMO GEODETICKÉHO BODUGEODETICKÉHO BODU". 2. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole 2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby a) nebyl ohrožen, b) jeho signalizace byla jednoduchá, c) byl využitelný pro připojení bodů polohového bodového polebodového pole. 2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm, b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále, c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body, 13kB Obr. 1 6kB Obr. 2 6kB Obr. 3 d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu, 9kB Obr. 4 e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body. 19kB Obr. 5 Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce. 2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost. 2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m. 2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod. 2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c). 2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu, b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ", c) betonová skruž nebo sloupek, d) ochranný (vyhledávací) kopec, e) tříboká pyramida. Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž). 12kB Obr. 6 2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m. 2.9 Údaje o trigonometrických bodech Údaje obsahují a) číslo a název trigonometrického bodu, b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obciobci, katastrálním územíkatastrálním území), označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné nebo evidenční stavby na níž je bod umístěn, c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci, d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis, e) údaje o stabilizaci, ochraně a signalizaci trigonometrického bodu, f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn, g) údaje o zřízení trigonometrického bodu. Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu. 2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách. 24kB Číslování základních triangulačních listů 11kB Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy Obr. 7 3. Technické požadavky na zhušťovací body 3.1 Poloha zhušťovacího bodu se volí tak, aby nebyla ohrožena stabilizace značky tohoto bodu a přitom byl bod využitelný pro zeměměřické činnosti. 3.2 Zhušťovací bod se stabilizuje jedním z následujících způsobů a) povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) o celkové délce nejméně 700 mm s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na horní ploše hlavy hranolu. Podzemní značkou je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti minimálně 200 mm. Středy křížků, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm, b) povrchovou značkou podle písmene a) nebo nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skalním nebo betonovém masivu, c) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace), d) dvěma konzolovými značkami, zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníka, jeho základnu vymezují konzolové značky (vzájemná vzdálenost přibližně 140 cm) a délka ramen je 1390 mm, e) použitím neporušené stabilizace nivelačního kamene, kde centrem bodu je průsečík úhlopříček horní plochy hlavy kamene nebo střed vrchlíku hřebové značky, nebo f) použitím trvale signalizovaného bodu (makovice věže kostela apod.). 3.3 Zhušťovací bod bez podzemní značky je vždy zajištěn zajišťovacím bodem ve vzdálenosti maximálně 500 m umístěným tak, aby z něj bylo možno příslušný zhušťovací bod jednoznačně zpětně vytyčit. Zajišťovací bod je stabilizován povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkou podle bodu 3.2 písm. b), d) a e). 3.4 Trvale signalizovaný zhušťovací bod podle bodu 3.2 písm. f) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body v maximální vzdálenosti 500 m, stabilizovanými podle bodu 3.2 písm. a) nebo d). Zajišťovací body tvoří se zhušťovacím bodem (centrem) pokud možno rovnostranný trojúhelník se vzájemnou viditelností vrcholů. Výškové úhly z obou zajišťovacích bodů na centrum jsou menší než 45º. Orientace základny (spojnice obou zajišťovacích bodů) je určena globálním systémem určování polohy (GPS), geodeticky (orientace na dva trigonometrické nebo zhušťovací body) nebo astronomicky (měřením na Slunce nebo Polárku). 3.5 Zhušťovací bod musí mít z výšky měřického přístroje orientaci (viditelný směr) na trigonometrický zhušťovací nebo zajišťovací bod nebo na trvalý jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo na zřízený přidružený orientační bod ve vzdálenosti 80 - 300 m, stabilizovaný povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkami podle bodu 3.2 písm. b), d) a e). 3.6 K ochraně zhušťovacích, zajišťovacích a orientačních bodů se používají zařízení uvedená v bodu 2.7. Výstražná tabulka má nápis „GEODETICKÝ BOD - POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“. 3.7 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek zhušťovacích bodů Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost vztažená k nejbližším trigonometrickým a zhušťovacím bodům) je stanovena hodnotou 0,02 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5násobek této hodnoty. Střední chyba v určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m. 3.8 Údaje o zhušťovacích bodech Údaje obsahují a) číslo a název bodu, b) lokalizační údaje o územních jednotkách a katastrálním územíkatastrálním území, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné nebo evidenční stavby, na níž je bod umístěn, c) souřadnice zhušťovacího bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením vztažného místa a údaje o orientaci, d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis, e) údaje o stabilizaci a ochraně bodu, f) údaje o zřízení bodu. Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jeho údaje uvedeny v údajích daného zhušťovacího bodu. Souhrn údajů je obsažen v tiskopisu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. 3.9 Zhušťovací body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy (bod 2.10 a obr. 7). 4. Technické požadavky na body výškového bodového polebodového pole 4.1 Bod výškového bodového polebodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed, b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene, c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb, d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)], 19kB a) 5kB b) 13kB c) Obr. 8 e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)], 15kB a) 6kB b) 16kB c) Obr. 9 f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového polebodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal. 11kB a) 13kB b) Obr. 10 4.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ". 4.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km. 4.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby mL nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu mL=m-.Lvmm,kdem- je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech. Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení m- je stanovena hodnotou (v mm) a) 0,40+0,71/nR pro I.řád, b) 0,45+0,80/nR pro II.řád, c) 0,60+1,06/nR pro III.řád, d) 1,00+1,77/nR pro IV.řád a plošné nivelační sítě, kde nR je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení. 4.5 Údaje obsahují a) u bodů ČSNS aa) označení nivelačního pořadu, ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa, ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu, ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obciobci, katastrálním územíkatastrálním území), ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis, af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou, ag) údaje o zřízení nivelačního bodu, b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového polebodového pole vybrané údaje podle písmena a). 4.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů. 4.7 Nivelační body jsou očíslovány v rámci evidenčních jednotek, kterými jsou nivelační pořady, které vymezují jednotlivé nivelační oblasti (obr. 10.1), nebo plošné nivelační sítě. V samostatné číselné řadě jsou čísly vyjádřenými římskými číslicemi očíslovány základní nivelační body. Poloha nivelačních bodů je zobrazena v dokumentačních mapách. 107kB Označení nivelačních oblastí I. řádu 191kB Přehled rozdělení nivelační oblasti I. řádu na nivelační oblasti II. řádu a vedení nivelačních pořadů III. řádu Obr. 10.1 4.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce nivelační síť řádu\| I.\| II.\| III.\| IV. ---\|---\|---\|---\|--- pro oddíl v mm\| 2,0+1,50.R\| 2,0+2,25.R\| 2,0+3,00.R\| 2,0+5,00.R kde R je délka oddílu v kilometrech. 4.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu 20mm.r, kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech. 5. Technické požadavky na body tíhového bodového polebodového pole 5.1 Body základního tíhového bodového polebodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového polebodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12. 5.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového polebodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ". 5.3 Hustota bodů základního tíhového bodového polebodového pole je nejméně 4 body na 1000 km2. 13kB Obr. 11 21kB Obr. 12 5.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového polebodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s-2. 5.5 Údaje obsahují a) číslo a název tíhového bodu, b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obciobci), c) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení, d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení, e) druh značky a stabilizace, f) údaje o zřízení tíhového bodu. Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách μm.s-2 na dvě desetinná místa. 5.6 Tíhové body jsou očíslovány čísly vyjádřenými arabskými číslicemi v jedné souvislé číselné řadě od 1 do 9999, v případě potřeby se použije poddělení na dvě desetinná místa. Poloha bodů tíhového bodového polebodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách. 7. Rozměr a vzor autorizačního razítka 7.1 Autorizační razítko má v průměru 36 mm. 7.2 Vzor razítka 326kB 8. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi 1. Sídelní, hospodářské a kulturní objekty, 2. Komunikace, 3. Rozvodné sítě a produktovody, 4. Vodstvo, 5. Územní jednotky včetně chráněných území, 6. Vegetace a povrch, 7. Terénní reliéf, 8. Geodetické bodyGeodetické body. 1. HOSPODÁŘSKÉ A KULTURNÍ OBJEKTY Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 1.01\| AL020 (NF121)\| Ostatní plocha v sídlech\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 1.02\| AL015\| Budova jednotlivá nebo blok budov\| obvodová linie nebo bod\| JMENO\| jméno budovy\| \| NULL) DRUHBUD\| druh budovy\| \| výčet vedených druhů budovy viz) 1.03\| AL018\| Věž, věžovitá nástavba\| bod\| JMENO\| jméno nástavby, stavby\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| 016\| věž samostatně stojící 017\| věž kostela 018\| věž kaple \| \| \| \| \| \| 019\| věžovitá nástavba ostatní \| 091\| rozhledna 092\| vysílač \| \| \| \| \| \| 301\| rozhledna + vysílač \| \| \| \| VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) \| \| \| \| ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.04\| AA010\| Ústí šachty, štoly\| bod\| JMENO\| jméno šachty, štoly\| \| NULL) STAVOB\| stav užívání objektu\| 026\| objekt v provozu 027\| objekt mimo provoz DRUHTEZBY\| druh těženého materiálu\| 7\| uhlí 13\| cihlářská surovina 16\| kámen 25\| písek 27\| rudy, radioaktivní suroviny 37\| keramické suroviny 39\| ostatní nerudy -1\| nezadáno/neznámo 1.05\| AA040\| Těžní věž\| bod\| JMENO\| jméno těžní věže\| \| NULL) STAVOB\| stav užívání objektu\| 026\| objekt v provozu 027\| objekt mimo provoz DRUHTEZBY\| druh těženého materiálu\| 7\| uhlí 13\| cihlářská surovina 16\| kámen 25\| písek 27\| rudy, radioaktivní suroviny 30\| ropa 37\| keramické suroviny 39\| ostatní nerudy 40\| zemní plyn -1\| nezadáno/neznámo 1.06\| AA011 (NF122)\| Povrchová těžba, lom\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno místa těžby, lomu\| \| NULL) DRUHTEZBY\| druh těženého materiálu\| 7\| uhlí 13\| cihlářská surovina 16\| kámen 25\| písek 27\| rudy, radioaktivní suroviny 28\| rašelina 36\| štěrkopísek 37\| keramické suroviny 38\| vápenec, dolomit 39\| ostatní nerudy -1\| nezadáno/neznámo 1.07\| AC030 (NF123)\| Usazovací nádrž\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno nádrže\| \| NULL) 1.08\| AM040 (NF124)\| Úložné místo\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno úložného místa\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| D\| odkaliště H\| halda, odval 1.09\| AL019\| Kůlna, skleník, fóliovník, přístřešek\| obvodová linie\| JMENO\| jméno kůlny, skleníku, fóliovníku\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| K\| kůlna S\| skleník, fóliovník P\| přístřešek 1.10\| AF010\| Tovární komín\| bod\| JMENO\| jméno továrního komínu\| \| NULL) VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.11\| AF020\| Dopravníkový pás\| linie\| \| \| \| 1.12\| AF030\| Chladící věž\| obvodová linie\| VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.13\| AM070\| Nadzemní zásobní nádrž\| obvodová linie nebo bod\| JMENO\| jméno nádrže, zásobníku\| \| NULL) VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.14\| AM020\| Silo\| obvodová linie nebo bod\| VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.15\| AM080\| Vodojem věžový\| bod\| JMENO\| jméno vodojemu\| \| NULL) VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.16\| AB000 (NF125)\| Skládka\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno skládky\| \| NULL) STAVOB\| stav užívání objektu\| 026\| objekt v provozu 027\| objekt mimo provoz PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| O\| skládka odpadu M\| skládka materiálu 1.17\| AJ050\| Větrný mlýn\| bod\| JMENO\| jméno větrného mlýna\| \| NULL) 1.18\| AJ051\| Větrný motor\| bod\| ID_ERU\| ID elektrárny podle správce\| \| VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 1.19\| AL200\| Rozvalina, zřícenina\| obvodová linie\| JMENO\| jméno rozvaliny, zříceniny\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| ZZ\| zřícenina zámku ZH\| zřícenina hradu Z\| zřícenina ostatní R\| rozvalina 0\| neurčeno 1.20\| AL130\| Mohyla, pomník, náhrobek\| bod\| JMENO\| jméno mohyly, pomníku, náhrobku\| \| NULL) 1.21\| AL090\| Kříž, sloup kulturního významu\| bod\| JMENO\| jméno kříže, sloupu\| \| NULL) 1.22\| AH010\| Hradba, val, bašta, opevnění\| linie\| JMENO\| jméno hradby, valu, bašty, opevnění\| \| NULL) 1.23\| AL260\| Zeď\| linie\| JMENO\| jméno zdi\| \| NULL) TYPZED\| typ zdi\| \| 1.24\| AL030 (NF126)\| Hřbitov\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno hřbitova\| \| NULL) 1.25\| AK150\| Lyžařský můstek\| linie\| \| \| \| 1.27\| AL000 (NF127)\| Areál účelové zástavby\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno areálu\| \| NULL) TYPZAST\| typ účelové zástavby\| 101\| hlubinná těžba 102\| strojírenský průmysl 103\| chemický průmysl 104\| textilní, oděvní a kožedělný 105\| průmysl skla, keramiky a stavebních hmot 106\| potravinářský průmysl 107\| dřevozpracující a papírenský průmysl 108\| polygrafický průmysl 109\| hutnický průmysl 110\| ostatní, nerozlišený průmysl 111\| chov hospodářských zvířat 112\| zemědělský areál ostatní 113\| skleníkové pěstování plodin 201\| areál hradu (zřícenin) 202\| areál zámku 203\| archeologické naleziště 204\| hvězdárna 205\| kostel 206\| klášter 207\| kulturní objekt ostatní 208\| muzeum 209\| letní scéna 210\| škola 211\| výstaviště 212\| skanzen 213\| zoo, safari 214\| botanická zahrada 215\| školské zařízení 301\| sportovní areál 302\| plavecký areál 303\| stadión 304\| dostihový areál, parkur 305\| auto-moto-cyklo areál 306\| golfový areál 307\| střelnice 308\| plochy pro SLZ 309\| koupaliště 310\| camping 311\| hřiště 312\| chatová kolonie 313\| rekreační zástavba 314\| kynologické cvičiště 315\| zábavní park 401\| sklad, hangár 402\| přístav 403\| depo 404\| technické služby 405\| úpravna vody 406\| čistírna odpadních vod 407\| vodojem zemní 408\| autobusové nádraží 409\| čerpací stanice pohonných hmot 410\| meteorologická stanice 411\| vysílač 412\| nemocnice 413\| další zdravotní a sociální zařízení 414\| věznice 415\| kasárny a vojenské objekty 416\| skupinové garáže 417\| hasičská stanice, zbrojnice 418\| policejní areál 1.28\| EX010\| Doplňková linie\| linie\| \| \| \| 1.31\| AL016\| Definiční bod adresního místa\| bod\| ID_RUIAN\| identifikátor adresního bodu v RÚIAN\| \| 1.32\| AM060\| Bunkr\| bod\| JMENO\| jméno bunkru\| \| NULL) TYPBUNKR\| typ bunkru\| \| 1.33\| FUC26\| Škola - definiční bod\| bod\| IZO\| identifikátor místa výkonu činnosti\| \| VZDELANI\| úroveň vzdělání podle správce\| \| NAZEV\| oficiální název školy\| \| 1.34\| FUC34\| Pošta - definiční bod\| bod\| PSC\| poštovní směrovací číslo\| \| TYPPOSTY\| typ místa podle správce\| \| NAZEV\| název pošty\| \| 1.35\| AQ170\| Čerpací stanice pohonných hmot - definiční bod\| bod\| EVCS\| evidenční kód podle správce\| \| TYPCS\| typ čerpací stanice podle správce\| \| 1.36\| RES04\| Meteorologická stanice - definiční bod\| bod\| ID_METEO\| identifikátor meteorologické stanice dle správce\| \| NAZEV\| název meteorologické stanice dle správce\| \| TYPMETEO\| typ meteorologické stanice dle správce\| \| 1.38\| FUC32\| Úřad veřejné správy - definiční bod\| bod\| ID_URAD\| identifikátor úřadu veřejné správy\| \| NAZEV\| název dle správce\| \| UVS_TYP\| označení úřadu dle správce\| \| STATUT\| statut úřadu\| \| 1.39\| FUC22\| Nemocnice - definiční bod\| bod\| ID_UZIS\| identifikátor zdravotnického zařízení dle správce\| \| NAZEV\| název zdravotnického zařízení dle správce\| \| DRZAR\| druh zařízení dle správce\| \| 1.40\| FUC23\| Zdravotnické zařízení - definiční bod\| bod\| ID_UZIS\| identifikátor zdravotnického zařízení dle správce\| \| NAZEV\| název zdravotnického zařízení dle správce\| \| DRZAR\| druh zařízení dle správce\| \| 1.41\| FUC21\| Sociální zařízení - definiční bod\| bod\| ID_MPSV\| identifikátor sociálního zařízení dle správce\| \| NAZEV\| název sociálního zařízení dle správce\| \| DRSOZA\| druh zařízení dle sociálního zařízení dle správce\| \| FORMA\| forma poskytování služeb dle správce\| \| 1.42\| FUC25\| Školské zařízení - definiční bod\| bod\| IZO\| identifikátor místa výkonu činnosti\| \| VZDELANI\| úroveň vzdělání podle správce\| \| NAZEV\| oficiální název školského zařízení\| \| 1.43\| AL375\| Hrad\| obvodová linie\| JMENO\| jméno hradu\| \| NULL) 1.44\| AL371\| Zámek\| obvodová linie\| JMENO\| jméno zámku\| \| NULL) 1.45\| AL220\| Věžovitá stavba\| obvodová linie\| JMENO\| jméno stavby\| \| NULL) 1.46\| AK110\| Tribuna\| obvodová linie\| JMENO\| jméno tribuny\| \| NULL) 1.47\| AL250\| Stavební objekt zakrytý\| obvodová linie\| JMENO\| jméno objektu\| \| NULL) 1.48\| BH041\| Pozemní nádrž\| obvodová linie\| JMENO\| jméno pozemní nádrže\| \| NULL) PODTYPOB\| podtyp stavebního objektu\| \| 1.49\| FUC45\| Hasičská stanice, zbrojnice - definiční bod\| bod\| ID_JPO\| identifikátor jednotky požární ochrany dle správce\| \| TYPJPO\| typ objektu JPO\| \| NAZEVOBCE\| název obce\| \| 1.50\| FUC36\| Policejní služebna - definiční bod\| bod\| ID_PS\| identifikátor policejní služebny dle správce\| \| \| \| \| \| TYPPS\| typ policejní služebny dle správce\| \| \| \| \| \| NAZEV_PS\| název policejní služebny\| \| NULL*) 2. KOMUNIKACE Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 2.01\| AP001\| Silnice, dálnice\| linie – osa silnice, dálnice\| JMENO\| jméno silnice, dálnice\| \| NULL) CISLOUSEKU\| číslo úseku komunikace dle správce\| \| SILNICE\| označení komunikace dle správce\| \| TYPSIL\| třída silnice\| \| \| \| \| \| 2.02\| AP002\| Ulice\| linie – osa ulice\| NAZEV\| název ulice\| \| NULL) ULICE_ID\| identifikátor pojmenované ulice (veřejného prostranstvíveřejného prostranství) podle RÚIAN\| \| NULL) TYPULICE\| typ ulice\| 026\| ulice sjízdná v sídle 025\| ulice nesjízdná v sídle 926\| ulice sjízdná mimo sídlo 925\| ulice nesjízdná mimo sídlo 125\| ulice neexistující v terénu 225\| ulice typu chodník 2.03\| AP010\| Cesta\| linie – osa cesty\| JMENO\| jméno cesty\| \| NULL) TYPCESTY\| typ cesty\| 025\| cesta neudržovaná 026\| cesta udržovaná 099\| cesta parková a hřbitovní 2.04\| AP003\| Pěšina\| linie – osa pěšiny\| JMENO\| jméno pěšiny\| \| NULL) 2.05\| AP020\| Křižovatka mimoúrovňová\| bod\| CISLOUZLU\| kód uzlového bodu dle správce\| \| EXIT\| označení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správce\| \| NULL) SILNICE1\| označení komunikace 1 dle správce\| \| SILNICE2\| označení komunikace 2 dle správce\| \| NULL) 2.06\| AQ062\| Křižovatka úrovňová\| bod\| CISLOUZLU\| kód uzlového bodu dle správce\| \| EXIT\| označení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správce\| \| NULL) SILNICE1\| označení komunikace 1 dle správce\| \| SILNICE2\| označení komunikace 2 dle správce\| \| NULL) 2.07\| AP004\| Uzlový bod silniční sítě (ostatní)\| bod\| CISLOUZLU\| kód uzlového bodu dle správce\| \| SILNICE1\| označení komunikace 1 dle správce\| \| SILNICE2\| označení komunikace 2 dle správce\| \| NULL) 2.08\| AQ040\| Most\| linie\| JMENO\| jméno mostu\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice nebo dálnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) 2.09\| AQ043\| Lávka\| linie nebo bod\| JMENO\| jméno lávky\| \| NULL) 2.10\| AQ041\| Podjezd\| linie nebo bod\| IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce\| \| NULL) \| \| \| \| SILNICE\| označení silnice nebo dálnice dle správce\| \| NULL) 2.11\| AQ042\| Železniční přejezd\| linie nebo bod\| SILNICE\| označení silnice, dálnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ1\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| KOD_ZELEZ2\| označení 2. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ3\| označení 3. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ4\| označení 4. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ5\| označení 5. traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) ZABEZP\| typ zabezpečení železničního přejezdu dle správce\| \| KOD_DRAH\| označení železničního přejezdu dle správce\| \| NULL) 2.12\| AQ065\| Propustek\| linie nebo bod\| \| \| \| 2.13\| AQ080\| Přívoz\| linie\| JMENO\| jméno přívozu\| \| SILNICE\| označení silnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici dle správce\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku (nebo vodní nádrže)\| \| 2.14\| AQ130\| Tunel\| linie\| JMENO\| jméno tunelu\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice nebo dálnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| NULL) 2.15\| AQ135 (NF128)\| Parkoviště, odpočívka\| centroid plochy (plocha)\| TYP\| typ parkovací plochy\| P\| parkoviště O\| odpočívka NAZEV\| název odpočívky dle správce\| \| NULL) 2.16\| FA125\| Hraniční přechod, přeshraniční propojení\| bod\| ID_OBJ\| jednoznačný identifikátor objektu\| \| TYP_OBJ\| typ hraničního propojení dle správce\| \| NAZEV_CZ\| český název\| \| NAZEV_ZAHR\| cizojazyčný název\| \| STAT\| mezinárodní kód sousedního státu dle správce\| \| 2.17\| AN010\| Železniční trať\| linie – osa trati\| JMENO\| jméno železniční trati\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku železnice dle správce\| \| TYPROZCH\| rozchod kolejí\| 005\| rozchod kolejí normální 004\| rozchod kolejí úzkorozchodný TYPTRATI\| typ trati dle správce\| 001\| elektrizovaná trať/vlečka 004\| neelektrizovaná trať/vlečka VLASTNIK\| vlastník železnice\| 005\| státní železnice 006\| soukromá železnice 999\| neurčeno POCETKOLEJ\| počet kolejí\| \| 2.18\| AN050\| Železniční vlečka\| linie – osa vlečky\| JMENO\| jméno železniční vlečky\| \| NULL) KOD_ZELEZ\| označení traťového a definičního úseku vlečky dle správce\| \| NULL) TYPROZCH\| rozchod kolejí\| 005\| rozchod kolejí normální 004\| rozchod kolejí úzkorozchodný TYPTRATI\| typ trati dle správce\| 001\| elektrizovaná trať/vlečka 004\| neelektrizovaná trať/vlečka POCETKOLEJ\| počet kolejí\| \| 2.19\| AN060 (NF129)\| Kolejiště\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 2.20\| AQ126\| Železniční stanice, zastávka\| bod\| ZST_K\| kód dopravního místa dle správce\| \| ZST_P\| jméno dopravního místa dle správce\| \| TYP\| typ dopravního místa dle správce\| \| 2.21\| AQ127\| Stanice metra\| bod\| STMETRO_K\| kód stanice z aktuálního číselníku stanic metra\| \| STMETRO_P\| jméno stanice z aktuálního číselníku stanic metra\| \| 2.22\| AQ010\| Lanová dráha, lyžařský vlek\| linie – osa lanové dráhy, lyžařského vleku\| TYPUSKOM\| podtyp úseku komunikace\| V\| visutý PP\| podpovrchový PL\| povrchový TYP_LDV\| typ lanové dráhy, vleku\| KAB\| kabinová, kabinková lanová dráha SED\| sedačková lanová dráha NAK\| nákladní lanová dráha VLL\| lyžařský vlek VLK\| vlek pro vodní sporty 2.23\| AQ020\| Stožár lanové dráhy\| bod\| \| \| \| 2.24\| AN011\| Tramvajová dráha\| linie – osa dráhy\| \| \| \| 2.25\| GB005 (NF130)\| Letiště\| centroid plochy (plocha)\| NAZEV\| název letiště z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| KOD_ICAO\| kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| \| \| \| \| TYPLET\| typ letiště dle správce\| \| ARP\| zeměpisné souřadnice vztažného bodu letiště\| \| 2.26\| GB055\| Obvod letištní dráhy\| obvodová linie\| KOD_ICAO\| kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| 2.27\| GB054\| Osa letištní dráhy\| linie – osa dráhy\| KOD_ICAO\| kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce\| \| OZNACDRAHY\| název/azimut letištní dráhy\| \| NULL) TYPDRAHY\| typ letištní dráhy\| PV\| přistávací a vzletová PO\| pojížděcí POVRCH\| typ povrchu\| \| DELKA\| délka letištní dráhy v metrech\| \| SIRKA\| šířka letištní dráhy v metrech\| \| 2.28\| AN012\| Metro\| linie – osa trati\| TYPUSKOM\| podtyp úseku komunikace\| P\| podzemní úsek metra N\| nadzemní úsek metra 2.30\| BH070\| Brod\| linie\| JMENO\| jméno brodu\| \| NULL) SILNICE\| označení silnice, dálnice dle správce\| \| NULL) IDENT_OBJ\| číslo stavebního objektu na silnici dle správce\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| NULL) 2.31\| AP011\| Silnice neevidovaná\| linie – osa\| JMENO\| jméno silnice\| \| NULL) 2.32\| AP012\| Silnice ve výstavbě\| linie – osa silnice\| SILNICE\| označení komunikace dle správce\| \| NULL*) 2.33\| AQ125 (NF134)\| Areál železniční stanice, zastávky\| centroid plochy (plocha)\| ZST_K\| kód dopravního místa dle správce\| \| ZST_P\| název dopravního místa dle správce\| \| TYP\| typ dopravního místa dle správce\| \| 2.34\| GB035\| Heliport\| obvodová linie\| NAZEV\| název heliportu podle správce\| \| KOD\| kód heliportu podle správce\| \| TYPHEL\| typ heliportu\| \| 2.35\| AN075\| Železniční točna, přesuvna\| obvodová linie\| TYPOBZEL\| typ objektu\| TO\| Točna PR\| přesuvna 2.36\| AP041\| Zábrana\| bod\| TYP\| typ zábrany\| \| p 3. ROZVODNÉ SÍTĚ A PRODUKTOVODY Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 3.01\| AD010 (NF131) (AD010P)\| Elektrárna\| centroid plochy (plocha) (bod)\| JMENO\| jméno elektrárny\| \| NULL) PODTYPEL\| typ elektrárny dle správce\| \| ID_ERU\| identifikátor elektrárny dle správce\| \| 3.02\| AD030 (NF132)\| Rozvodna, transformovna\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 3.03\| AT030\| Elektrické vedení\| linie\| NAZEV\| označení vedení\| \| NULL) NAPETI\| nejvyšší napětí v kV\| \| NULL) 3.04\| AT040\| Stožár elektrického vedení\| bod\| VYSKA_OBJ\| výška objektu v metrech\| \| NULL) ZDROJVYS\| zdroj výšky objektu\| \| 3.05\| AQ113\| Dálkový produktovod, dálkové potrubí\| linie\| DRUHMED\| druh přepravovaného materiálu\| \| \| \| \| \| \| \| \| NAZEV\| označení vedení produktovodu, potrubí\| \| NULL*) 3.06\| AQ116 (NF133)\| Přečerpávací stanice produktovodu\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 4. VODSTVO Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 4.01\| BH170\| Zdroj podzemních vod\| bod\| JMENO\| jméno zdroje\| \| NULL) KOD\| označení pramenu nebo vrtu\| \| NULL) TYPZDROJ\| typ zdroje\| PS\| pramen LZ\| lázeňské zřídlo KA\| kašna VR\| studna, vrt 4.02\| BH140\| Vodní tok\| linie – osa toku\| JMENO\| jméno vodního toku\| \| NULL) USEK_ID\| jednoznačný identifikátor úseku vodního toku\| \| KODPOVODI\| kód povodí dle správce\| \| VYDATTOK\| vydatnost vodního toku\| 008\| stálý vodní tok 006\| občasný vodní tok TYPTOKU\| typ vodního toku\| 001\| povrchový nesplavný 004\| podzemní 099\| povrchový splavný IDVT\| identifikátor vodního toku dle správce\| \| 4.03\| BH142\| Rozvodnice\| linie\| KODPOVODI1\| kód přilehlého povodí dle správce\| \| KODPOVODI2\| kód přilehlého povodí dle správce\| \| NULL) 4.04\| BB005\| Přístaviště\| bod\| JMENO\| jméno přístaviště\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| 4.06\| BH180\| Vodopád\| linie nebo bod\| JMENO\| jméno vodopádu\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| NULL) 4.07\| BI020\| Přehradní hráz, jez\| linie – osa hráze, jezu\| JMENO\| jméno hráze, jezu\| \| NULL) NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| NULL) TYPVOD\| podtyp objektu\| P\| přehradní hráz J\| jez 4.08\| BI030\| Plavební komora\| linie – osa komory\| JMENO\| jméno plavební komory\| \| NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| 4.09\| BH010\| Akvadukt, shybka\| linie\| JMENO\| jméno akvaduktu, shybky\| \| NULL) TYPVOD\| podtyp objektu\| A\| akvadukt S\| shybka 4.10\| BH080 (NF120)\| Vodní plocha\| centroid plochy (plocha)\| JMENO\| jméno vodní plochy\| \| NULL) STOJVODA\| stojatá voda\| A\| ano N\| ne TYP_VP\| typ vodní plochy\| \| 4.11\| BH000\| Břehová čára\| obvodová linie vodního toku nebo plochy\| \| \| \| 4.12\| BH095\| Bažina, močál\| obvodová linie\| JMENO\| jméno bažiny, močálu\| \| NULL) 4.13\| BI044\| Suchá nádrž\| bod\| JMENO\| jméno suché nádrže\| \| NULL*) NAZEV\| název objektu\| \| NAZEVTOKU\| jméno vodního toku\| \| 5. ÚZEMNÍ JEDNOTKY VČETNĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 5.01\| FA000\| Hranice správní jednotky a katastrálního územíkatastrálního území\| linie\| KODUTJ1\| kód přilehlé UTJ dle správce\| \| NULL) KODUTJ2\| kód přilehlé UTJ dle správce\| \| NULL) KODKU1\| kód přilehlého KÚ dle správce\| \| NULL) KODKU2\| kód přilehlého KÚ dle správce\| \| NULL) 5.13\| SB003\| Definiční bod části obceobce\| bod\| KOD_COB\| kód části obceobce evidenční\| \| NULL) NAZEV\| název části obceobce evidenční\| \| NULL) KOD_LAU2\| kód nadřazené obceobce\| \| NULL) KOD_MC\| kód městské části dle správce\| \| NULL) KOD_MO\| kód obvodu hlavního města Prahy\| \| NULL) 5.14\| SB001\| Definiční bod správního celku\| bod\| KODUTJ\| kód ÚTJ\| \| NULL) NAZEVUTJ\| název ÚTJ\| \| NULL) KODNUTS1\| kód státu dle CZ-NUTS1\| \| NULL) NAZEVNUTS1\| název státu\| \| NULL) KODNUTS2\| kód oblasti dle CZ-NUTS2\| \| NULL) NAZEVNUTS2\| název oblasti\| \| NULL) KODNUTS3\| kód kraje dle CZ-NUTS3\| \| NULL) NAZEVNUTS3\| název kraje\| \| NULL) KODLAU1\| kód okresu dle LAU\| \| NULL) NAZEVLAU1\| název okresu\| \| NULL) KODORP\| kód obceobce s rozšířenou působností dle správce\| \| NULL) NAZEVORP\| název obceobce s rozšířenou působností (ORP)\| \| NULL) KODOPU\| kód obceobce s pověřeným úřadem dle správce\| \| NULL) NAZEVOPU\| název obceobce s pověřeným úřadem (OPÚ)\| \| NULL) KODLAU2\| kód obceobce dle LAU\| \| NULL) NAZEVLAU2\| název obceobce\| \| NULL) KODKU\| kód katastrálního územíkatastrálního území dle správce\| \| NULL) NAZEVKU\| název katastrálního územíkatastrálního území (KÚ)\| \| NULL) KODSO\| kód správního obvodu dle správce\| \| NULL) NAZEVSO\| název správního obvodu\| \| NULL) KODMC\| kód městské části dle správce\| \| NULL) NAZEVMC\| název městské části\| \| NULL) TYPOBCEOBCE\| typ obce\| \| NULL) 5.15\| FA211\| Maloplošné zvláště chráněné území\| plocha\| NAZEV\| název maloplošného zvláště chráněného území dle správce\| \| KODCHU\| kód maloplošného zvláště chráněného území dle správce\| \| KATEGCHU\| kategorie maloplošného zvláště chráněného území dle správce\| NPR\| národní přírodní rezervace PR\| přírodní rezervace NPP\| národní přírodní památka PP\| přírodní památka 5.16\| FA212\| Velkoplošné zvláště chráněné území\| plocha\| NAZEV\| název velkoplošného zvláště chráněného území\| \| KODCHU\| kód velkoplošného zvláště chráněného území dle správce\| \| KATEGCHU\| kategorie velkoplošného zvláště chráněného území dle správce\| NP\| národní park CHKO\| chráněná krajinná oblast 5.17\| AA000\| Dobývací prostor\| plocha\| NAZEV\| název dobývacího prostoru dle správce\| \| ID\| kód dobývacího prostoru dle správce\| \| 5.18\| FA230\| Chráněné ložiskové území\| plocha\| NAZEV\| název chráněného ložiskového území dle správce\| \| ID\| kód chráněného ložiskového území dle správce\| \| 6. VEGETACE A POVRCH Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 6.01\| EX100\| Hranice užívání půdy\| linie – hranice ploch\| \| \| \| 6.02\| EA010 (NF101)\| Orná půda a ostatní dále nespecifikované plochy\| centroid plochy (plocha)\| TYP_PUDY\| typ půdy\| OR\| orná půda OSN\| ostatní dále nespecifikovaná plocha 6.03\| EA055 (NF102)\| Chmelnice\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.04\| EA040 (NF103)\| Ovocný sad, zahrada\| centroid plochy (plocha)\| TYP_PUDY\| typ půdy\| OS\| ovocný sad OTK\| ostatní trvalá kultura ZA\| zahrada 6.05\| EA050 (NF104)\| Vinice\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.06\| EB010 (NF105)\| Trvalý travní porost\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.07\| EC015 (NF106)\| Lesní půda se stromy\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.08\| EB020 (NF107)\| Lesní půda s křovinatým porostem\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.09\| EB021 (NF108)\| Lesní půda s kosodřevinou\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.10\| EA060 (NF109)\| Okrasná zahrada, park\| centroid plochy (plocha)\| \| \| \| 6.11\| EC030\| Významný nebo osamělý strom, lesík\| bod\| JMENO\| jméno stromu, lesíka\| \| NULL) TYPVEG\| druh vegetace\| OS\| osamělý strom L\| osamělý lesík 6.12\| EC035\| Liniová vegetace\| linie\| TYPVEG\| druh vegetace\| S\| stromořadí Z\| živý plot 6.13\| EC040\| Lesní průsek\| linie\| \| \| \| 6.14\| EB030\| Rašeliniště\| obvodová linie nebo bod\| JMENO\| jméno rašeliniště\| \| NULL) 6.15\| NF211\| Pomocná hranice užívání\| linie – hranice ploch\| \| \| \| 6.16\| EC016 (NF110)\| Lesní půda se stromy kategorizovaná\| centroid plochy (plocha)\| VYSKA\| výšková kategorie\| \| \| \| \| \| DRUH\| druhová kategorie\| \| 7. TERÉNNÍ RELIÉF Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 7.01\| DB000\| Hranice geomorfologické jednotky\| linie\| KODGEOMJ1\| kód přilehlé geomorfologické jednotky\| KODGEOMJ2\| kód přilehlé geomorfologické jednotky 7.02\| CA010\| Vrstevnice\| linie\| VYSKA\| výška vrstevnice v metrech\| TYP\| typ vrstevnice\| 7.03\| CA030\| Kótovaný bod\| bod\| VYSKA\| nadmořská výška kótovaného bodu v metrech\| 7.04\| CA031\| Výškový bod reliéfu\| bod (3D)\| \| **)\| 7.05\| CA033\| Výškový bod povrchu\| bod (3D)\| \| )\| 7.06\| DB160\| Skalní útvary\| obvodová linie\| JMENO\| jméno skalních útvarů\| NULL) 7.07\| DB060\| Rokle, výmol\| linie\| \| \| 7.08\| DB210\| Sesuv půdy, suť\| obvodová linie\| \| \| 7.09\| DB030\| Vstup do jeskyně\| bod\| JMENO\| jméno jeskyně\| NULL) 7.10\| DB161\| Osamělý balvan, skála, skalní suk\| bod\| JMENO\| jméno balvanu, skály, suku\| NULL) 7.11\| DB162\| Skupina balvanů\| linie nebo bod\| JMENO\| jméno skupiny balvanů\| NULL*) 7.12\| DB090\| Stupeň, sráz\| linie\| \| \| 7.13\| DB080\| Pata terénního útvaru\| linie\| \| \| 8. GEODETICKÉ BODY Pořadové číslo typu objektu\| Kód typu objektu\| Typ objektu v katalogu objektů\| Geometrické určení objektu\| Název atributu)\| Předmět atributu\| Hodnoty atributu ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Popis 8.01\| ZB060\| Bod polohového bodového polebodového pole\| bod\| NAZEV\| označení bodu PBP\| \| VYSKA\| nadmořská výška v metrech\| \| NULL*) TYPGB\| podtyp geodetického bodugeodetického bodu\| 21\| bod s evidovanými souřadnicemi ETRS89 20\| ostatní body PBP TYPPOLB\| typ bodu polohového pole\| 22\| trigonometrický bod 23\| zhušťovací bod 24\| přidružený bod 8.02\| ZB020\| Bod základního výškového bodového polebodového pole\| bod\| NAZEV\| označení bodu ZVBP\| \| VYSKA\| nadmořská výška v metrech\| \| TYPGB\| podtyp geodetického bodugeodetického bodu\| 31\| zvlášť významný bod ZVBP (základní nivelační body a body ZGS) 30\| ostatní bod ZVBP 8.03\| ZC000\| Bod základního tíhového bodového polebodového pole\| bod\| NAZEV\| označení bodu ZTBP\| \| VYSKA\| nadmořská výška v metrech\| \| TYPGB\| podtyp geodetického bodugeodetického bodu\| 41\| zvlášť významný bod ZTBP (absolutní tíhové body, body sítě nultého řádu a body hlavní gravimetrické základny) 40\| ostatní bod ZTBP Vysvětlivky: ) Každý typ objektu v katalogu objektů obsahuje jednoznačný identifikátor FID_ZBG. Výjimku tvoří pouze typy objektů 7.02 Vrstevnice, 7.04 Výškový bod reliéfu a 7.05 Výškový bod povrchu, které tento atribut nemají. ) NULL znamená, že hodnota atributu může být prázdná. ) strojírenský průmysl; chemický průmysl; textilní, oděvní a kožedělný průmysl; průmysl skla, keramiky a stavebních hmot; potravinářský průmysl; dřevozpracující a papírenský průmysl; polygrafický průmysl; hutnický průmysl; ostatní, nerozlišený průmysl; chov hospodářských zvířat; zemědělský podnik ostatní; přečerpávací stanice produktovodu; hvězdárna; kostel; klášter; kulturní objekt ostatní; muzeum; divadlo; škola; kaple; synagoga; sportovní hala; krytý bazén; zábavní park; budova blíže neurčená; hangár, sklad; vodojem zemní; čerpací stanice pohonných hmot; meteorologická stanice; nemocnice; další zdravotní a sociální zařízení; školské zařízení; věznice; kasárny a vojenské objekty; policejní služebna; garážový dům; pošta; rozvodna, transformovna; správní a soudní budova; hasičská stanice, zbrojnice; obchodní středisko s potravinami; obchodní středisko bez potravin. ***) data jsou publikována v obvyklých formátech pro digitální modely terénu (GRID, TIN, Coverage). 9. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných technologií GNSS 9.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití technologií využívajících GNSS se musí používat takové přijímače GNSS, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. K měření je možné využít signály všech zprovozněných a správně fungujících družic všech dostupných globálních navigačních družicových systémů, které jsou založeny na obdobném principu jako americký systém GPS-NAVSTAR. 9.2 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodu 9.1 využít měření v reálném čase i měření s následným zpracováním. Pro měření s následným zpracováním mohou být využity metody měření v klidu (dále jen „statické metody“), i měření za pohybu (dále jen „kinematické metody“). Doba měření na bodě musí být u statických metod dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru, použitým aparaturám a počtu družic obsažených ve výsledku následného zpracování, u kinematických metod a měření v reálném čase pak musí obsahovat nejméně 5 záznamů. Pro měření v reálném čase, statické i kinematické metody platí, že pro další zpracování je možné použít pouze taková řešení, kterých bylo dosaženo za podmínky, že ambiguity byly určeny jako celá čísla, dále platí, že vzdálenost bodů, mezi nimiž se vztahy přímo určují, nesmí být delší, než maximální vzdálenost, na kterou jsou tyto vztahy řešitelné použitým zpracovatelským programem. 9.3 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodů 9.1 a 9.2 využít jednotlivých permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy nebo výstupů a služeb (dále jen „virtuální referenční stanice“), jestliže je síť permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy vytváří. Virtuální referenční stanici dané sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy nelze použít, jestliže je touto sítí poskytnuta na větší vzdálenost od nejbližší permanentní stanice pro přesné určování polohypermanentní stanice pro přesné určování polohy dané sítě, než je pro danou síť s ohledem na její technologické řešení uváděno v dokumentaci, nebo není praxí stanoveno jinak. 9.4 Poloha bodu musí být určena buď ze dvou nezávislých výsledků měření pomocí technologie GNSS, nebo jednoho výsledku měření technologií GNSS a jednoho výsledku měření jinou geodetickou metodou. Souřadnice bodu musí vyhovět charakteristikám přesnosti stanoveným touto vyhláškou pro trigonometrické body a zhušťovací body a zvláštním právním předpisem9) pro body podrobného polohového bodového polebodového pole a podrobné body. 9.5 Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn., že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech: <-1 + n.k ; n.k \\+ 1> hodin kde: k je počet dní a může nabývat pouze hodnot nezáporných celých čísel n = 23,9333 hodin (23 hod. 56 minut) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS, 25,7667 hodin (25 hod. 46 minut) pro čínský systém Beidou a 28,1667 (28 hod. 10 minut) pro evropský systém Galileo. 9.6 Výsledek měření GNSS, pro který platí, že hodnota parametru GDOP (Geometric Dilution of Precision) nebo parametru PDOP (Position Dilution of Precision) je větší než 7,0, nelze ověřit pomocí dalšího výsledku měření GNSS, pro který rovněž platí, že hodnota parametru GDOP nebo parametru PDOP je větší než 7,0, jestliže se čas ověřujícího měření vůči času měření ověřovaného nachází v intervalu: <-3 + n.k ; n.k \\+ 3> hodin 9.7 Pokud se poloha bodu určuje měřením s následným zpracováním pouze z výsledků jediného měření GNSS provedeného na určovaném bodě, musí být splněny tyto podmínky: a) výška antény nad bodem musí být zjištěna dvěma nezávislými způsoby nebo určena před a opakovaně po měření, b) jestliže souvislá doba měření s následným zpracováním využitá pro dosažení výsledku je kratší než 1 hodinu, nesmí parametr GDOP nebo parametr PDOP pro žádný použitý výsledek měření překročit hodnotu 7,0, c) poloha bodu nesmí být určena pouze využitím virtuálních referenčních stanic poskytnutých sítěmi permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy, nebo kombinace virtuální referenční stanice a permanentní stanice pro přesné určování polohypermanentní stanice pro přesné určování polohy ze stejné sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy. 9.8 Při určování polohy, pomocných bodů a podrobných bodů může být opakované měření GNSS nahrazeno ověřením vzájemné polohy nově určovaných bodů nebo ověřením jejich polohy vůči stávajícímu bodu, jehož souřadnice vyhovují charakteristice přesnosti dané pro určovaný bod, pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací. Pro ověření polohy bodu není možné jako kontrolní prvek použít: a) přímo či nepřímo měřenou délku mezi body, které nebyly určeny nezávisle, b) úhel v trojúhelníku obsahujícím nejméně dva body, které nebyly určeny nezávisle, jestliže není součástí uzávěru v obrazci, který obsahuje nejméně dva body, jejichž poloha byla ověřena, c) uzávěr v obrazci vytvořeným body, které nebyly určeny nezávisle. 9.9 Při určování polohy pomocného bodu určeného klasickou metodou z bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha nebyla ověřena, může být kontrolní měření na tomto bodě nahrazeno ověřením jeho polohy: a) kontrolním určením souřadnic nejméně dvou nezávisle určených bodů měřením provedeným z tohoto pomocného bodu, nebo b) kontrolním zaměřením tohoto pomocného bodu klasickou metodou z jiných bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha také nebyla ověřena. Přitom určení polohy bodů použitých pro kontrolní zaměření musí být nezávislé na určení polohy bodů použitých v zaměření kontrolovaném. 9.10 Připojení do stejné realizace souřadnicového systému WGS84, ve kterém byla zpracována jiná měřická kampaň, nebo do souřadnicového systému ETRS89 v epoše 1989.0 může být provedeno: a) měřením na nejméně dvou připojovacích bodech, přičemž ověřovaný vztah mezi těmito body musí splňovat požadované charakteristiky přesnosti, nebo b) nezávislou dvojicí měření pomocí technologie GNSS, která splňuje požadované charakteristiky přesnosti, na jednom připojovacím bodě, jehož poloha byla s požadovanou přesností ověřena, nebo c) využitím permanentní stanice pro přesné určování polohypermanentní stanice pro přesné určování polohy, která je pro připojení do systému ETRS89 v epoše 1989.0 bez nutnosti provedení ověřovacích měření schválena Úřadem, popřípadě virtuální referenční stanice poskytnuté sítí takových permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy. 9.11 Transformaci souřadnic z geocentrického souřadnicového systému WGS84 nebo ETRS89 v epoše 1989.0 do S-JTSK lze provést pouze pomocí zpracovatelského programu, který je schválen Úřadem: a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS89 v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek: ba) pro určení parametrů transformace jsou použity nejméně čtyři identické body, bb) souřadnice na všech identických bodech byly získány měřením nebo převzaty z platných geodetických údajůgeodetických údajů, bc) souřadnice všech identických bodů jsou určeny s přesností vyšší nebo stejnou, než je přesnost požadovaná pro určované body, bd) geocentrické souřadnice všech určovaných i identických bodů jsou ve shodné realizaci využitého geocentrického systému, be) identické body jsou rozloženy rovnoměrně, průměrná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 5 km a žádná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 8 km, bf) obvodový polygon proložený identickými body nevytvoří obrazec, jehož některý vnitřní úhel je menší než 20°, bg) žádný z určovaných bodů vně obrazce vytvořeného identickými body neleží od nejbližší spojnice mezi dvěma sousedními identickými body ve vzdálenosti větší než 1/10 délky této spojnice, bh) pokud byly souřadnice na identickém bodě získány měřením a transformací zjištěná odchylka překročí na tomto bodě maximální povolenou odchylku, je nutno buď takový bod z transformace vyloučit a zvolit jiný identický bod, nebo oprávněnost vztahu mezi souřadnicovými systémy pro takový bod doložit ověřením polohy identického bodu a v případě potřeby i souřadnic v geocentrickém souřadnicovém systému i v S-JTSK. 10. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky 10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. 10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám: a) Je-li podrobné měření připojeno pouze na dva body, musí být použity dva body polohových bodových políbodových polí nebo pomocné body, přičemž v případě použití volného polárního stanoviska musí být na oba dva tyto body změřeny vodorovné směry i délky. b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů nebo protínáním z délek nebo jako volného polárního stanoviska musí být na určovaném stanovisku alespoň jeden úhel mezi použitými směry v rozmezí 30 gon až 170 gon. c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových políbodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska. d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových políbodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body. e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m. f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m. g) Délka rajónu může být nejvýše 1 000 m. h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu. i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky. j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m. k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m. 11. Poskytování dalších výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností Zeměměřickým úřadem 11.1 DIGITÁLNÍ PRODUKTY A SÍŤOVÉ SLUŽBY Položka\| Specifikace\| Forma\| Měrná jednotka (MJ)\| Úplata za MJ ---\|---\|---\|---\|--- 1\| Letecký měřický snímek (digitální RGB, digitální BW)\| soubor ve formátu JPEG, JP2, TIFF\| snímek\| 400 Kč 2\| Letecký měřický snímek (digitální NIR)\| soubor ve formátu JPEG, JP2, TIFF\| snímek\| 300 Kč 3\| Letecký měřický snímek (digitální RGB+NIR)\| soubor ve formátu JPEG, JP2, TIFF\| snímek\| 500 Kč 4\| CZEPOS – služby kategorie DGPS\| síťová služba\| hodina\| 20 Kč 5\| CZEPOS – služby kategorie RTK a VRS\| síťová služba\| hodina\| 60 Kč 6\| CZEPOS – data RINEX s intervalem záznamu 1 vteřina\| síťová služba\| hodina\| 50 Kč 7\| CZEPOS – data RINEX s intervalem záznamu 5 vteřin\| síťová služba\| hodina\| 10 Kč 8\| CZEPOS – data RINEX s intervalem záznamu 10 vteřin\| síťová služba\| hodina\| 5 Kč 9\| CZEPOS – služby kategorie DGPS, RTK, VRS\| síťová služba\| rok\| 10 000 Kč 10\| CZEPOS – služby kategorie DGPS, RTK, VRS\| síťová služba\| měsíc\| 1 000 Kč 11\| Transformační program ETJTZÚ\| software pro OS Windows\| ks\| 5 000 Kč 12\| Transformační knihovna ETJTZÚ\| výpočetní modul pro OS Windows / Linux\| ks\| 5 000 Kč 11.2 MAPOVÉ PRODUKTY Položka\| Specifikace\| Forma\| Měrná jednotka (MJ)\| Úplata za MJ ---\|---\|---\|---\|--- 13\| Ortofoto České republiky\| tisk\| formát A4\| 75 Kč 14\| Základní topografická mapa České republiky\| tisk\| mapový list\| 80 Kč 15\| Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000\| tisk\| mapový list\| 150 Kč 16\| Mapa územních celků\| tisk\| mapový list\| 120 Kč 17\| Mapa správního rozdělení České republiky\| tisk\| mapový list\| 120 Kč 18\| Tematická státní mapová díla\| tisk\| mapový list\| 75 Kč 19\| Historické mapy\| kopie/tisk\| mapový list/formát A4\| 50/25 Kč 20\| Müllerova mapa Čech z roku 1720\| kopie\| soubor map\| 420 Kč 21\| Müllerova mapa Moravy z roku 1716\| kopie\| soubor map\| 200 Kč 11.3 PUBLIKACE Položka\| Specifikace\| Forma\| Měrná jednotka (MJ) \| Úplata za MJ ---\|---\|---\|---\|--- 22\| Česká jména moří a mezinárodních území\| soubor ve formátu PDF\| soubor\| 30 Kč 23\| Jména států a jejich územních částí – Evropa\| svazek\| výtisk\| 100 Kč 24\| Geografická jména České republiky\| soubor ve formátu PDF/svazek\| soubor/výtisk\| 40/120 Kč 25\| Index českých exonym\| soubor ve formátu PDF/svazek\| soubor/výtisk\| 30/150 Kč 26\| Jména států a jejich územních částí\| soubor ve formátu PDF/svazek\| soubor/výtisk\| 40/150 Kč 27\| Vyšší geomorfologické jednotky\| svazek\| výtisk\| 70 Kč 28\| Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastrukatastru nemovitostí\| svazek\| výtisk\| 50 Kč 29\| Historická geografická jména České republiky\| soubor ve formátu PDF\| soubor\| 30 Kč 11.4 ÚDAJE PODLE § 5 ODST. 1 ZÁKONA POSKYTOVANÉ V JINÝCH FORMÁCH Položka\| Specifikace\| Měrná jednotka (MJ)\| Úplata za MJ ---\|---\|---\|--- 30\| Programátorské práce při převodu do jiné formy\| hodina\| 500 Kč 31\| Náhrady strojového času informační a komunikační techniky při převodu do jiné formy\| hodina\| 1 000 Kč Poznámky: a) PDF se rozumí formát Portable Document Format. b) RGB se rozumí barevný model Red Green Blue. c) BW se rozumí barevný model v odstínech šedi (Black&White). d) JPEG se rozumí obrazový výměnný formát Joint Photographic Experts Group, označovaný také JFIF. e) JP2 se rozumí obrazový formát JPEG 2000. f) TIFF se rozumí obrazový formát Tag Image File Format. g) NIR se rozumí obrazový formát zahrnující blízké infračervené pásmo (Near Infrared). h) DGPS se rozumí diferenční GPS – služby v reálném čase z jednotlivých stanic s decimetrovou přesností. i) RTK se rozumí kinematika v reálném čase – služby v reálném čase z jednotlivých stanic s centimetrovou přesností. j) VRS se rozumí služby z virtuální referenční stanice v reálném čase s centimetrovou přesností. k) RINEX se rozumí formát Receiver Independent Exchange Format pro post-procesní zpracování. l) ETJTZÚ se rozumí transformační program, resp. transformační knihovna Zeměměřického úřadu. m) CZEPOS se rozumí státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy. n) Jinou formou, ve které jsou poskytovány údaje podle § 5 odst. 1 zákona, se rozumí formát odlišný od formátu, ve kterém se tyto údaje poskytují jako otevřená data podle národního katalogu otevřených dat. Úplata za takto poskytnuté údaje se stanoví jako úplata za převod do požadovaného formátu podle položek 30 a 31. o) Úplata je stanovena za každou započatou měrnou jednotku. Úplata podle položek 30 a 31 se hradí při dosažení celé měrné jednotky. p) Úplata podle položek 9 a 10 se hradí za každé jednotlivé zařízení uživatele. q) Poskytování údajů v elektronické podobě se může provést předáním na technickém nosiči dat nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že jsou údaje poskytnuty předáním na technickém nosiči dat, se úplata zvyšuje o cenu technického nosiče dat, pokud není dodán žadatelem. r) Orgánům veřejné moci se poskytují digitální produkty a síťové služby pro výkon jejich působnosti bezúplatně. s) Školám, školským zařízením a vysokým školám za účelem vzdělávání a studentům pro účely zpracování bakalářské, diplomové nebo jiné práce zpracované za účelem získání vzdělání se na podkladě písemné žádosti potvrzené školou poskytují digitální produkty a síťové služby v nezbytném rozsahu bezplatně. t) V případě, že jsou služby státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy dále poskytovány prostřednictvím zprostředkovatele, je odběr služeb umožněn zákazníkům, o jejichž registraci zprostředkovatel požádá. Úplatu podle položek 4 až 10 hradí zprostředkovatel, a to za každého jednotlivého zákazníka. u) V případě, že jsou služby státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy dále poskytovány prostřednictvím provozovatele virtuální sítě permanentních stanic GNSS, je odběr služeb umožněn provozovateli a počet přístupů je omezen počtem stanic CZEPOS umístěných na území České republiky. Úplatu za užívání služeb hradí provozovatel virtuální sítě podle počtu všech registrovaných zařízení svých zákazníků, přičemž v prvním roce užívání služby hradí paušální úplatu ve výši 150 000,- Kč. V následných letech se výše úplaty stanoví na základě množství registrovaných zařízení v uplynulých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících, minimálně však za 25 zařízení. Úplata za 1 rok užití služeb se stanoví podle počtu registrovaných zařízení následovně: 1. pro 25-30 zařízení je výše úplaty 30.000 Kč + n x 6.000 Kč, kde n je počet zařízení, 2. pro 31-50 zařízení je výše úplaty 90.000 Kč + n x 4.000 Kč, kde n je počet zařízení, 3. pro 51-100 zařízení je výše úplaty 190.000 Kč + n x 2.000 Kč, kde n je počet zařízení, 4. pro více než 100 zařízení je výše úplaty 290.000 Kč + n x 1.000 Kč, kde n je počet zařízení. v) Úplata za položky 4 až 8 se stanoví podle časového intervalu odebraných dat na celé vteřiny. 1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 3) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. 4) § 3a písm. b) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. 5) § 9 odst. 6 a § 19 zákona č. 200/1994 Sb. 6) § 17 zákona č. 200/1994 Sb. 7) § 17a odst. 1 písm. b), § 17a odst. 3 a § 17b odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 9) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). 11) § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. 13) § 8 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb. 18) § 6 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb. 19) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb. 22) § 2 písm. g) a § 17 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 26) § 3 písm. i) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. 28) § 3 písm. a) bod 4 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. 29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb. 30) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 43) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb. 44) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) § 76 až 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. 48) § 14 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb. 49) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb. 50) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 51) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb. 52) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb. 53) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb. 54) § 14 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb. 55) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 56) § 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 57) § 15 zákona č. 200/1994 Sb. 58) § 25 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci). 59) § 4 písm. a) zákona ČNR č. 359/1992 Sb. 60) § 15 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb. 61) § 77 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb. 63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). 64) § 3 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 359/1992 Sb. 65) § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb. 65) § 17a odst. 3 a § 17b odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 66) § 3 odst. 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
Zákon č. 32/1995 Sb.	Zákon č. 32/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 3. 1995, datum účinnosti 3. 3. 1995, částka 7/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Zákon č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. III Aktuální znění od 3. 3. 1995 32 ZÁKON ze dne 8. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb., se mění takto: § 5 odst. 4 zní: „(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období.“. Čl. II Zákon č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. Čl. III bod 1 zní: „1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, se příjmy, jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem zdaňovacího období roku 1995 nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období roku 1994, považují za příjmy toho z uvedených zdaňovacích období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.“. 2. Čl. III bod 14 zní: „14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1995, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 33/1995 Sb.	Zákon č. 33/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 3. 1995, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 7/1995 * Čl. II - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 143/1992 Sb. a zákona České národní rad * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2007 (362/2003 Sb.) 33 ZÁKON ze dne 8. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 143/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., se doplňuje takto: 1. Za § 114a se vkládá nový § 114b, který zní: „§ 114b Pokud byl podle tohoto zákona příspěvek za službu ve Federální bezpečnostní informační službě vyměřen vyšší, než jaký náleží při zápočtu doby zaměstnání podle § 134 odst. 3, nebo pokud byl podle tohoto zákona příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv při zápočtu doby zaměstnání podle § 134 odst. 3 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající zápočtu doby zaměstnání podle § 134 odst. 3 nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. října 1995; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.“. 2. V § 134 odst. 1 se na konci připojují tato slova: , „není-li dále stanoveno jinak“. 3. § 134 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Bývalým příslušníkům Federální bezpečnostní informační služby se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání příspěvku za službu nezapočítávají doby služby a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti, b) v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce, c) v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, pokud nebyli zařazeni ve funkcích obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum, d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost, e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci, f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci, g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci nebo propagandisty.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 36/1995 Sb.	Zákon č. 36/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se doplňuje takto: * PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * Čl. III - Podle tohoto zákona se vybírají poplatky z poplatných úkonů navržených nebo zahájených za jeho účinnosti, a to včetně podaných odvolání nebo dovolání. Za poplatné úkony navržené nebo za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podl * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 1995 36 ZÁKON ze dne 7. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. d) se za slova „v řízení“ vkládají tato slova: „v prvním stupni“. 2. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Poplatníkem je i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele; odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, v němž jím uplatněný vzájemný návrh přesahuje cenu poplatného úkonu navrhovatele.". Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 3. § 2 odst. 5 zní: „(5) Poplatníkem je i ten, kdo podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nebo proti rozhodnutí orgánu veřejné správy anebo žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.“. 4. V § 3 se vypouští odstavec 1 včetně poznámky č. 1) a zrušuje se označení odstavce 2. 5. § 5 odst. 1 zní: „(1) Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen „procentní poplatek“). Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.“. 6. V § 5 odst. 2 se částka „500 Kč“ nahrazuje částkou „1000 Kč“. 7. § 6 odst. 1 včetně poznámky č. 2) zní: „(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu poplatného úkonu podle zvláštních předpisů.2) Nelze-li cenu takto zjistit, je základem poplatku cena obvyklá v místě a čase vzniku poplatkové povinnosti. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.“. 8. § 6 odst. 3 až 11 včetně poznámky č. 2a) znějí: „(3) Základem procentního poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je cena všech věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ostatních hodnot, které se vypořádávají. (4) Základem poplatku v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je cena věci po odečtení ceny podílu navrhovatele, směřuje-li návrh na přikázání věci navrhovateli nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, je základem poplatku cena věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě reálného rozdělení věci je základem poplatku cena dělené věci. (5) Cena příslušenství předmětu poplatného úkonu je základem poplatku jen v případech, je-li příslušenství předmětem samostatného poplatného úkonu. U poplatných úkonů prováděných ve věcech obchodních však základ poplatku zahrnuje i výši smluvených úroků splatných do dne podání návrhu na zahájení řízení, pokud se jejich přiznání navrhovatel domáhá, jakož i výši úroků stanovených zvláštním předpisem.2a) (6) Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za základ poplatku pětinásobek ceny ročního plnění. (7) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 6, je základem procentního poplatku částka ve výši 10 000 Kč. (8) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků, pokud jejich úhrn nepřesahuje výši 10 000 Kč a sazba procentního poplatku z jednotlivých nároků je stanovena ve stejné výši. Přesahuje-li součet všech uplatňovaných nároků tuto výši nebo je-li procentní poplatek z jednotlivých nároků stanoven rozdílnou sazbou, je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku uvedená v návrhu tak, jako by šlo o samostatně podaný návrh. (9) V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu je základem procentního poplatku cena nároku uplatňovaného v tomto řízení, není-li v § 5 odst. 2 stanoveno jinak. (10) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud o výši poplatku rozhodl. Pro přepočet měny, která není uvedena v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Platnost použitého kurzu měn, které nejsou vedeny v kurzovním lístku České národní banky, je poplatník povinen soudu prokázat dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Placení poplatku poplatníky s bydlištěm nebo sídlem na území Slovenské republiky v měně Slovenské republiky se řídí platebními dohodami uzavřenými mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nebo obecně platnými devizovými předpisy. (11) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek vypočtený ze základu na celé koruny dolů. 2a) § 502 obchodního zákoníku.“. 9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Stanovení výše poplatku (1) Je-li jedním návrhem uplatněno více nároků, činí poplatek z tohoto návrhu součet procentních poplatků vypočtených podle § 6 odst. 8, jde-li o nároky peněžité, a poplatků stanovených pevnou sazbou, jde-li o nároky nepeněžité. (2) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatník je povinen doplatit poplatek. V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu doplatí poplatek jen v případě, že se rozšíří předmět poplatného úkonu na návrh. (3) Omezí-li se předmět poplatného úkonu dříve, než soud začal jednat ve věci samé, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část. Přeplatek vrátí soud poplatníkovi podle § 10 zákona.“. 10. § 7 odst. 1 zní: „(1) Poplatek za podání návrhu je splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou placené kolkovou známkou. V ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.“. 11. V § 7 odst. 2 se slova „,odvolání nebo dovolání“ nahrazují slovy „nebo odvolání“. 12. § 7 odst. 4 zní: „(4) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatek se doplatí ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1.“. 13. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Způsob placení poplatků (1) Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen „účet soudu“). (2) Poplatky se platí na účet soudu, který provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4. (3) Za řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu se platí poplatky na účet soudu, proti jehož rozhodnutí je opravný prostředek podáván. (4) Za řízení o povolení obnovy řízení se platí poplatek na účet soudu, který rozhoduje o povolení obnovy řízení.“. 14. § 10 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek (přeplatek) a 50 % ze zaplaceného poplatku podle odstavců 2 a 3 soud nevrátí, nepřevyšují-li částku 50 Kč. (2) Soud vrátí z účtu soudu, u kterého byl poplatek zaplacen, 50 % z poplatku, zastaví-li soud řízení dříve, než začal jednat ve věci samé. Soud však nevrátí poplatek ani jeho část, zastaví-li dovolací řízení z důvodu zpětvzetí dovolání. Soud vrátí 50 % z poplatku za návrh na vydání platebního rozkazu, byl-li vzat zpět nejpozději poslední den lhůty pro podání odporu, a za návrh na povolení obnovy řízení nebo za odvolání, zamítl-li je soud pro opožděnost, nepřípustnost nebo proto, že je podal ten, kdo k jejich podání není oprávněn.“. 15. V § 10 se vypouštějí odstavce 3 a 5. Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4. 16. V § 10 novém odstavci 3 se na konci druhé věty slova „vrací se polovina poplatku“ nahrazují slovy „soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku“ a na konci třetí věty se slova „vrátí se polovina poplatků zaplacených v obou stupních řízení“ nahrazují slovy „soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku za odvolání“. 17. § 11 odst. 1, 2 a 3 včetně poznámek č. 3), 4) a 4a) znějí: „(1) Od poplatku se osvobozují poplatné úkony ve věcech a) opatrovnických, péče o nezletilé děti, osvojení a povolení uzavřít manželství, b) sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státních dávek a sociální péče, c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, d) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, e) souvisejících s uplatňováním volebního práva, f) dědických v prvním stupni řízení, g) náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, h) způsobilosti k právním úkonům, ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem. (2) Od poplatku se osvobozují a) Česká republika a státní fondy, b) obce v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen, c) navrhovatel v řízení o určení výživného, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví, e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání, f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, g) navrhovatel v řízení o určení otcovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření otcovství, h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob, ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka, i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů,4) je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození, j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.4a) (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na řízení o opravných prostředcích a na řízení o výkonu rozhodnutí. 3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích. 4) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 12 se na konci druhé věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "popřípadě se poplatek doměří.". V poslední větě se za slova „O vrácení poplatku“ vkládají tato slova: „,popřípadě doměření poplatku,“. 19. V § 13 odst. 2 se slova „sjednal dohodu o splácení dlužné částky“ nahrazují slovy „předseda soudu povolil4b) posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách,“. Poznámka č. 4b) zní: „4b) § 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámek č. 4c) a 4d) zní: „§ 13a Evidence a řízení Soudy vedou evidenci poplatkových povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících přeplatků či nedoplatků. Při evidenci o soudních poplatcích soudy postupují podle zvláštního předpisu.4c) V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpis4d) nestanoví jinak. 4c) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 4d) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.“. 21. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova „obecně závazným“. 22. V § 16 odst. 2 se vypouští slovo „krajského“. Poznámka č. 5) zní: „5) § 65 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“. 23. V § 17 se slova „vybírané za úkony prokuratury“ nahrazují slovy „vrácené z účtu soudu“. 24. Příloha k zákonu ČNR č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zní: „Příloha k zákonu ČNR č. 549/1991 Sb. SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ Poznámky k sazebníku: 1. Poplatky za řízení podle příslušných položek sazebníku se vybírají za řízení v prvním stupni, ale i za odvolání a za dovolání. 2. Došlo-li ke zrušení rozsudku v důsledku odvolání, dovolání, nebo povolení obnovy řízení, neplatí poplatek z odvolání nebo dovolání proti novému rozhodnutí soudu prvního stupně poplatník, který již jednou poplatek z odvolání nebo dovolání zaplatil; jde o položky 1, 6, 8, 9 a 18 sazebníku. Položka 1 Návrh na zahájení občanského soudního řízení\| ---\|--- a) z ceny předmětu řízení\| 4 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 500 000,- b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 1000,- Poznámky: 1\\. Za návrh na předběžné opatření se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %. 2\\. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li v dalších položkách sazebníku stanoveno jinak. 3\\. Poplatek za odvolání nebo dovolání do rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodováno jen o předmětu řízení, se neplatí. 4\\. Podle této položky vybere soud poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí obdobně pro řízení směnečné a šekové a pro námitky v těchto řízeních. 5\\. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Položka 2 Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti\| Kč 300,- ---\|--- Položka 3 Návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech zjištění nebo popření otcovství\| Kč 500,- ---\|--- Položka 4 Návrh na zahájení řízení\| ---\|--- a) na ochranu osobnosti \| \\- bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy\| Kč 1000,- \\- s návrhem na náhradu nemajetkové újmy\| Kč 4000,- b) ve věcech podle zákona o periodickém tisku a ostatních informačních prostředcích\| Kč 2000,- Položka 5 a) Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení\| ---\|--- \\- z ceny předmětu smíru\| 2 % nejméně Kč 300,- nejvýše Kč 20 000,- \\- nelze-li předmět smíru ocenit\| Kč 500,- b) Návrh na zrušení usnesení o schválení smíru\| Kč 500,- Poznámky: 1\\. Návrh na smírčí řízení poplatku nepodléhá. 2\\. Za řízení ve věci samé se poplatek znovu neplatí, bylo-li na návrh zrušeno usnesení o schválení smíru. Položka 6 Návrh na povolení obnovy řízení \| Kč 500,- ---\|--- Poznámka: Jestliže se v původním řízení nekonalo řízení odvolací nebo dovolací a v obnoveném řízení je podáváno odvolání či dovolání, platí se za odvolání nebo dovolání poplatek podle příslušné položky sazebníku. Za řízení ve věci samé se poplatek neplatí. Položka 7 Návrh na zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů\| Kč 500,- ---\|--- Položka 8 a) Za vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,z ceny předmětu řízení \| 3 % nejméně Kč 1000,- nejvýše Kč 200 000,- ---\|--- b) Za odvolání proti rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů\| Kč 1000,- c) Za dovolání proti rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů\| Kč 500,- Položka 9 a) Návrh na rozvod manželství\| Kč 600,- ---\|--- b) Návrh na řízení o neplatnost manželství, návrh na určení, zda tu manželství je či není\| Kč 500,- c) Návrh na určení nebo popření otcovství\| Kč 1000,- Poznámka: Za odvolání nebo dovolání jen proti výroku o úpravě poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po rozvodu, popřípadě proti výroku o výchově a výživě nezletilého dítěte (§ 113 o. s. ř.) se poplatek nevybere. Položka 10 Návrh na určení výživného\| 1 % z navrhované částky nejméně Kč 300,- nejvíce Kč 10 000,- ---\|--- Položka 11 Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí\| Kč 200,- ---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se nevybere, poskytuje-li soud pomoc před vymáháním výživného pro nezletilé děti. Položka 12 Návrh na zahájení řízení ve věcech obchodních --- a) z ceny předmětu řízení\| 4 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 1 mil. b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 5000,- Poznámky: 1\\. Za návrh na předběžné opatření se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %. 2\\. Podle této položky vybere soud poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí obdobně pro řízení směnečné a šekové a pro námitky v těchto řízeních. 3\\. Poplatek za odvolání nebo za dovolání do rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 4\\. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li předmět řízení ve věcech obchodních stanoven dále. 5\\. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Položka 13 a) Návrh na zápis do obchodního rejstříku --- \\- zapisuje-li se vklad společníka nebo jmění\| 0,5 % nejméně Kč 3000,- nejvýše Kč 20 000,- \\- nezapisuje-li se vklad nebo jmění\| Kč 3000,- b) Návrh na výmaz z obchodního rejstříku\| Kč 1000,- c) Návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku\| Kč 500,- d) Návrh na doplnění zápisu v obchodním rejstříku\| Kč 500,- Poznámky: 1\\. Základem procentního poplatku podle písmene a) této položky je \\- součet zapisovaných vkladů jednotlivých společníků pro komanditní společnosti, \\- zapisovaná částka základního jmění pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a pro družstva, \\- zapisovaná částka kmenového jmění pro státní podnik. 2\\. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za každou skutečnost, která se mění v zápise v obchodním rejstříku, s výjimkou uvedenou v poznámce 3. 3\\. Za změnu zápisu výše jmění nebo vkladů se vybere poplatek podle písmene a) této položky. 4\\. Poplatek podle písmene d) této položky se vybere za doplnění každé skutečnosti do zápisu v obchodním rejstříku. Položka 14 Návrh na zahájení řízení ve věcech --- a) ochrany hospodářské soutěže nebo nekalé soutěže\| Kč 5000,- b) práv k obchodnímu jménu, práv k ochranné známce nebo práv k označení původu\| Kč 5000,- c) neplatnosti rozhodčích smluv nebo zrušení nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy\| Kč 5000,- Položka 15 a) Za konkurzní řízení\| 1 % zpeněžené částky z podstaty nejméně Kč 1000,- nejvýše Kč 500 000,- ---\|--- b) Za konkurzní řízení ukončené nuceným vyrovnáním\| 0,5 % z částky použité k uspokojení věřitelů nejméně Kč 1000,- nejvýše Kč 200 000,- c) Za vyrovnací řízení\| 0,25 % z částky použité k uspokojení věřitelů nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 100 000,- Poznámka: Návrhy na zahájení řízení, která s konkurzním řízením souvisejí a nejsou uvedena v této položce, se zpoplatňují podle položky 12 sazebníku. Jde např. o řízení podle § 15 odst. 1, § 19 odst. 2, § 23 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Položka 16 Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení v obchodním styku o provedení úkonu soudem nebo za návrh na předběžné opatření v tomto řízení --- a) z ceny předmětu řízení\| 2 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 20 000,- b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 2000,- Poznámka: Za návrh na předběžné opatření v tomto řízení se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %. Položka 17 Za žalobu nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy\| Kč 1000,- ---\|--- Položka 18 1\\. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí --- a) z ceny vymáhaného nároku\| 2 % nejméně Kč 300,- nejvýše Kč 50 000,- b) nelze-li vymáhaný nárok ocenit\| Kč 500,- Poznámky: 1\\. Z návrhu na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí tři čtvrtiny příslušných poplatků. 2\\. Za návrhy na zastavení výkonu rozhodnutí nebo za jeho odklad a za odvolání nebo dovolání ve věci výkonu rozhodnutí se poplatek nevybere. Položka 19 Za sepsání návrhu na zahájení řízení do protokolu nebo za sepsání odvolání (protestu) proti rozhodnutí do protokolu --- a) z ceny předmětu řízení\| 1 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 5000,- b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 500,- Položka 20 Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů\| Kč 100,- ---\|--- Poznámka: Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. Položka 21 Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie listin, protokolů, příloh, záznamu, rejstříku, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich --- a) v jazyce českém nebo slovenském\| \\- bez ověření za každou i započatou stránku\| Kč 50,- \\- s ověřením za každou i započatou stránku\| Kč 70,- b) v cizím jazyce\| \\- bez ověření za každou i započatou stránku\| Kč 60,- \\- s ověřením za každou i započatou stránku\| Kč 100,- Poznámky: 1\\. Poplatku nepodléhá opis protokolu o jednání soudu vyhotovený průklepem bez záhlaví a bez ověření. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích se sníží poplatek o 50 %. 3\\. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzýván. 4\\. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. 5\\. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li uplatněno osvobození od poplatku podle § 11 zákona. Položka 22 Za ověření listiny --- \\- v českém nebo slovenském jazyce\| Kč 20,- \\- v cizím jazyce\| Kč 50,- Poznámky: 1\\. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje. 2\\. Listina v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce. 3\\. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk. Položka 23 Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis\| Kč 30,- ---\|--- Položka 24 Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl\| Kč 100,- ---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za zahájené řízení. Položka 25 Návrh na přijetí movitých věcí do úschovy za účelem splnění závazku, z ceny věcí \| 1 % nejméně Kč 200,- nejvýše Kč 3000,- ---\|--- Položka 26 Návrh na umoření listiny Kč 350,- Položka 27 a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků\| Kč 300,- ---\|--- b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk\| Kč 100,- c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků \| Kč 50,- Položka 28 Za sepsání věcí soudním vykonavatelem\| Kč 500,-“. ---\|--- Čl. II Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se doplňuje takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., „Sazebník správních poplatků“ se doplňuje takto: 1. V položce 2 se za písmeno b) připojuje nové písmeno c), které zní: „c) Za nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříků trestů Kč 50,-“. 2. V položce 65 písmeno a) se za slova „nejméně Kč 10 000,-“ připojují tato slova: „nejvýše Kč 1 mil.“. 3. V položce 66 se doplňuje osvobození, které zní: „Osvobození: Od poplatku podle písmene j) této položky se osvobozuje Česká exportní banka, a. s.“. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. III Podle tohoto zákona se vybírají poplatky z poplatných úkonů navržených nebo zahájených za jeho účinnosti, a to včetně podaných odvolání nebo dovolání. Za poplatné úkony navržené nebo za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými za účinnosti tohoto zákona. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 37/1995 Sb.	Zákon č. 37/1995 Sb. Zákon o neperiodických publikacích Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 8/1995 * § 1 - (1) Pro účely tohoto zákona neperiodické publikace jsou rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl1) určené k veřejnému šíření, které jsou vydávány jednorázově, popřípadě nejvýše jednou ročně anebo po částech i častěji, tvoří-li obsahově jeden ce * § 2 - (1) Neperiodická publikace musí obsahovat tyto údaje: * § 3 - (1) Vydavatel je povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat z každého vydání neperiodické publikace do 30 dnů ode dne vydání1) stanovený počet publikací (dále jen „povinné výtisky“), s výjimkou uvedenou v odstavci 2, těmto příjemcům: * § 4 - Vydavatel je povinen od každé neperiodické publikace, kterou vydává, písemně nabídnout ke koupi7) jeden výtisk knihovnám určeným vyhláškou Ministerstva kultury, a to do 30 dnů ode dne jejich vydání. Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy činí j * § 5 - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že veřejně šíří neperiodickou publikaci, která neobsahuje údaje podle § 2 odst. 1. * § 5a - Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. * § 6 - Zrušuje se zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona České národní rady č. 281/1991 Sb. * § 7 - Ustanovení § 2 odst. 3 se nevztahuje na publikace vydané před účinností tohoto zákona. * § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 37 ZÁKON ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Pro účely tohoto zákona neperiodické publikace jsou rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl1) určené k veřejnému šíření, které jsou vydávány jednorázově, popřípadě nejvýše jednou ročně anebo po částech i častěji, tvoří-li obsahově jeden celek. (2) Pro účely tohoto zákona se veřejným šířením rozumí zpřístupnění neperiodické publikace individuálně neurčenému okruhu osob. (3) Tento zákon se nevztahuje na tyto neperiodické publikace: a) rozmnoženiny audiovizuálních děl,2) b) rozmnoženiny, které slouží provozní potřebě při výrobě a odbytu výrobků nebo při poskytování služeb, nebo rozmnoženiny, jež jsou součástí výrobků, c) bankovky, poštovní známky, mince, platební známky,3) kolkové známky, poštovní ceniny, losy a cenné papírycenné papíry,4) d) plastické a nástěnné mapy, globy a základní a tematická státní mapová díla5) v analogové a digitální formě, e) trojrozměrné rozmnoženiny výtvarných děl, f) rozmnoženiny programů počítačů,1) g) propagační materiály politických stran a politických hnutí, občanských sdružení, organizací s mezinárodním prvkem, nadací, církví a náboženských společností,6) h) rozmnoženiny vydané v cizině, pokud vydavatel nemá organizační složku na území České republiky. § 2 (1) Neperiodická publikace musí obsahovat tyto údaje: a) název díla, b) jména autorů, jejichž díla jsou v publikaci obsažena, jsou-li známa a autoři jejich uvedení výslovně nezakázali, popřípadě pseudonymy autorů, c) obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vydala (dále jen „vydavatel“), d) rok prvního vydání, je-li znám, e) u děl přeložených původní název díla a označení vydání, z něhož byl pořízen překlad, f) označení nositele autorských práv, g) číslo Mezinárodního standardního číslování knih, pokud bylo uděleno, h) obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vyrobila, a rok, ve kterém byla tato publikace vydána. (2) Vydavatel je povinen zajistit, aby neperiodická publikace obsahovala údaje podle odstavce 1. (3) Neperiodická publikace, která neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířena. § 3 (1) Vydavatel je povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat z každého vydání neperiodické publikace do 30 dnů ode dne vydání1) stanovený počet publikací (dále jen „povinné výtisky“), s výjimkou uvedenou v odstavci 2, těmto příjemcům: a) dva povinné výtisky Národní knihovně České republiky, b) jeden povinný výtisk Moravské zemské knihovně v Brně, c) jeden povinný výtisk Vědecké knihovně v Olomouci, d) jeden regionální povinný výtisk Městské knihovně v Praze a místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele. (2) Vydavatel neperiodické publikace pořízené slepeckým písmem je povinen odevzdat jeden povinný výtisk Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze. (3) Má-li odevzdaný povinný výtisk vady po stránce technického zpracování, je jeho příjemce oprávněn požadovat jeho výměnu za bezvadný. Toto právo může uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy mu byl výtisk doručen, jinak jeho právo zaniká. Vydavatel je povinen výměnu provést ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy mu došel projev vůle příjemce, jímž uplatnil právo na výměnu. § 4 Vydavatel je povinen od každé neperiodické publikace, kterou vydává, písemně nabídnout ke koupi7) jeden výtisk knihovnám určeným vyhláškou Ministerstva kultury, a to do 30 dnů ode dne jejich vydání. Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy činí jeden měsíc od doručení nabídky. Nebude-li nabídka přijata v této lhůtě, právo na uzavření kupní smlouvy zaniká. § 5 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že veřejně šíří neperiodickou publikaci, která neobsahuje údaje podle § 2 odst. 1. (2) Vydavatel neperiodické publikace se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby neperiodická publikace obsahovala údaje podle § 2 odst. 1, b) neodevzdá povinné výtisky neperiodické publikace podle § 3, nebo c) nesplní nabídkovou povinnost podle § 4. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), b) 25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. Jde-li o přestupek podle odstavce 2, místní příslušnost krajského úřadu se řídí sídlem nebo místem trvalého pobytu vydavatele neperiodické publikace. § 5a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 6 Zrušuje se zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona České národní rady č. 281/1991 Sb. § 7 Ustanovení § 2 odst. 3 se nevztahuje na publikace vydané před účinností tohoto zákona. § 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 2 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. 2) § 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 3) § 59 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 4) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb. a zákona č. 311/1993 Sb. 5) § 2 písm. f) a g) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb. Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. § 20b a násl. občanského zákoníku. Zákon ČNR č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. 7) § 43a a násl. a § 588 a násl. občanského zákoníku.
Zákon č. 40/1995 Sb.	Zákon č. 40/1995 Sb. Zákon o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 8c) * § 9 - Závěrečná ustanovení * Čl. II - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 40 ZÁKON ze dne 9. února 1995 o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie45) a upravuje regulaci reklamyreklamy, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou, reklamyreklamy srovnávací, reklamyreklamy na tabákové výrobky, na humánní léčivé přípravky, na veterinární léčivé přípravky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, na potraviny a na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, a upravuje obecné požadavky na reklamureklamu a její šíření včetně postihů za porušení povinností podle tohoto zákona a stanovení orgánů dozoru. Dále upravuje regulaci reklamyreklamy na alkoholické nápoje, na přípravky na ochranu rostlin, na střelné zbraně a střelivo a na činnosti v pohřebnictví. (2) ReklamouReklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médiikomunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostínemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky,1a) pokud není dále stanoveno jinak. (3) Komunikačními médiiKomunikačními médii, kterými je reklamareklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamyreklamy, zejména periodický tisk2) a neperiodické publikace,3) rozhlasové a televizní vysílání3a), audiovizuální mediální služby na vyžádání3b), služby platforem pro sdílení videonahrávek, audiovizuální produkce,4) počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky. (4) SponzorovánímSponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne. (5) Zadavatelem reklamyreklamy (dále jen „zadavatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby reklamureklamu. (6) Zpracovatelem reklamyreklamy (dále jen „zpracovatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamureklamu. Pokud zpracovatel zpracuje reklamureklamu pro sebe, je pro účely tohoto zákona zároveň v postavení zadavatele. (7) Šiřitelem reklamyreklamy (dále jen „šiřitel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která reklamureklamu veřejně šíří. (8) Anonymním oznámenímAnonymním oznámením se pro účely tohoto zákona rozumí sdělení či jiná prezentace šířené komunikačními médiikomunikačními médii, neobsahuje-li údaj o osobě, která šíření sdělení či jiné prezentace objednala. (9) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na anonymní oznámeníanonymní oznámení týkající se voleb šířená v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování. (10) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na sponzorovánísponzorování, pokud není dále stanoveno jinak. § 2 (1) Zakazuje se a) reklamareklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy, b) reklamareklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu5); za takovou reklamureklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním předpisem3a),3b), c) šíření nevyžádané reklamyreklamy v listinné podobě, pokud adresáta obtěžuje; za reklamureklamu, která obtěžuje, se považuje reklamareklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklamareklama šířena, d) reklamareklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu5b), stanoví-li tak obecobec svým nařízením vydaným v přenesené působnosti5c), v rozsahu uvedeném v odstavci 5, e) šíření anonymního oznámeníanonymního oznámení týkajícího se voleb v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování, f) reklamareklama na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. (2) Srovnávací reklamareklama je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem a občanským zákoníkem. (3) ReklamaReklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. ReklamaReklama nesmí napadat politické přesvědčení. (4) ReklamaReklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí. (5) ObecObec v nařízení vydaném podle odstavce 1 písm. d) stanoví a) veřejně přístupná místa, na nichž je reklamareklama podle odstavce 1 písm. d) zakázána, b) dobu, v níž je reklamareklama podle odstavce 1 písm. d) zakázána, c) druhy komunikačních médiíkomunikačních médií, kterými nesmí být reklamareklama podle odstavce 1 písm. d) šířena, popřípadě též d) akce, na něž se zákaz šíření reklamyreklamy nevztahuje. § 2a Srovnávací reklamareklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem (dále jen „humánní léčivé přípravky“), zdravotní služby, zdravotnické prostředky nebo na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro je při splnění podmínek stanovených občanským zákoníkem přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro předepisovat nebo vydávat (dále jen „odborníci“) anebo tyto zdravotní služby poskytovat. § 2c ReklamaReklama nesmí, pokud jde o osoby mladší 18 let, a) podporovat chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj, b) využívat jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům nebo jiným osobám, c) nevhodným způsobem je ukazovat v nebezpečných situacích. § 3 Tabákové výrobky (1) ReklamaReklama na tabákové výrobky10) a rovněž sponzorovánísponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklamareklama na tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak. To platí též pro sponzorovánísponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem. (2) ReklamouReklamou na tabákové výrobky se rozumí též a) jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku, b) distribuce tabákového výrobku zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku nebo distribuce zdarma, která má takový přímý či nepřímý účinek v souvislosti se sponzorovánímsponzorováním podle odstavce 1, c) reklamareklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale využívá ochranné známky1a), emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak. (3) Za reklamureklamu na tabákové výrobky se nepovažuje užití ochranné známky1) tabákového výrobku registrované nebo užívané pro tabákové nebo jiné výrobky nebo služby před účinností tohoto zákona na reklamureklamu jiných než tabákových výrobků nebo služeb. Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo službě šířena, musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku. (4) Zákaz reklamyreklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na a) reklamureklamu v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo v jiných tiskovinách nebo reklamureklamu šířenou prostřednictvím služeb informační společnosti10a) určených výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky, b) reklamureklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni a na přiměřené označení těchto prodejen, c) reklamureklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb, jedná-li se o reklamureklamu umístěnou v té části provozovny, která je určena k prodeji tabákových výrobků, d) sponzorovánísponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání, nejedná-li se o sponzorovánísponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem, e) publikace, které jsou tištěné a vydávané ve třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro vnitřní trh Evropské unie. (5) ReklamaReklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení. U písemné reklamyreklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. ReklamaReklama šířená audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle vět první a druhé. (6) ReklamaReklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) nesmí a) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují, b) nabádat ke kouření slovy nebo například tím, že zobrazuje scény s otevřenými krabičkami cigaret nebo scény, kde lidé kouří nebo drží cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo kuřácké potřeby, c) v souvislosti s nákupem tabákových výrobků nabízet nebo naznačovat bezplatné nebo jiné výhody, a to zejména ve formě nabídky jakéhokoli zboží, služeb, množstevních slev nebo jiných pobídek. (7) V reklaměreklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání vzorků tabákových výrobků široké veřejnosti, mající za cíl propagaci tabákového výrobku. § 3a Elektronické cigarety (1) Zakazuje se reklamareklama, jejímž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, šířená prostřednictvím služeb informační společnosti10a) nebo v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách, s výjimkou publikací, které jsou určeny výlučně profesionálům v obchodě s elektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich, a publikací, které jsou tištěny a zveřejněny ve třetích zemích, pokud tyto publikace nejsou primárně určeny pro vnitřní trh Evropské unie. (2) Zakazuje se jakákoli forma sponzorovánísponzorování akcí, činností nebo jednotlivců, jejichž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, pokud se objekt sponzorovánísponzorování týká několika členských států Evropské unie nebo se koná v několika členských státech Evropské unie anebo dosahuje přeshraničního účinku jiným způsobem. § 3b Psychomodulační látky (1) Zakazuje se reklama, jejímž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psychomodulačních látek11), šířená prostřednictvím služeb informační společnosti10a) nebo v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách nebo jiným způsobem. (2) Zakazuje se jakákoli forma sponzorování akcí, činností nebo jednotlivců, jejichž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psychomodulačních látek. (3) Reklamou na psychomodulační látky se rozumí také a) jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psychomodulační látky, b) distribuce psychomodulační látky zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace psychomodulační látky, nebo distribuce zdarma, která má takový přímý či nepřímý účinek v souvislosti se sponzorováním podle odstavce 2. (4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na reklamu na psychomodulační látky ve vnitřních prostorách prodejny specializované na prodej psychomodulačních látek. § 4 Alkoholické nápoje ReklamaReklama na alkoholické nápoje12) nesmí a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost, b) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují, c) spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla, d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, e) tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů, f) zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje. § 5 Humánní léčivé přípravky (1) Za reklamureklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků. Jedná se zejména o a) návštěvy obchodních zástupců s humánními léčivými přípravky u osob oprávněných je předepisovat, dodávat nebo vydávat, b) dodávání vzorků humánních léčivých přípravků, c) podporu předepisování, výdeje a prodeje humánních léčivých přípravků pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny, d) sponzorovánísponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků a navštěvovaných odborníky, e) sponzorovánísponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků a úhrada nákladů na cestovné a ubytování souvisejících s jejich účastí. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) označování humánních léčivých přípravků a na příbalové informace podle zvláštních právních předpisů,13) b) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní humánní léčivý přípravek a případné doprovodné materiály nereklamní povahy, c) prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků, dále na oznámení, upozornění a poskytnutí informací, týkajících se například změn balení, varování před nežádoucími účinky humánního léčivého přípravku, d) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na humánní léčivý přípravek. (3) Předmětem reklamyreklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný podle zvláštního právního předpisu.14) (4) Jakékoliv informace obsažené v reklaměreklamě na humánní léčivý přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů15) tohoto přípravku. (5) ReklamaReklama na humánní léčivý přípravek musí podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku bez přehánění jeho vlastností. § 5a Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost (1) Předmětem reklamyreklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na radu lékárníka. (2) Předmětem reklamyreklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky.16) (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na humánní léčivé přípravky použité v rámci vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví. (4) Zakazuje se poskytování vzorků humánních léčivých přípravků široké veřejnosti. (5) ReklamaReklama zaměřená na širokou veřejnost musí a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je humánním léčivým přípravkem, b) obsahovat název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci. Pokud humánní léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, musí reklamareklama obsahovat i běžný název tohoto humánního léčivého přípravku, c) obsahovat informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku, d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace. (6) ReklamaReklama na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a), může obsahovat pouze údaje uváděné na obalu či v příbalové informaci těchto humánních léčivých přípravků podle zvláštních právních předpisů15b). (7) ReklamaReklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku, b) naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního léčivého přípravku, c) naznačovat, že používáním humánního léčivého přípravku se zlepší zdraví toho, kdo jej užívá, d) naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví, e) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, f) doporučovat humánní léčivý přípravek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit spotřebu humánních léčivých přípravků, g) naznačovat, že humánní léčivý přípravek je potravinou nebo kosmetickým přípravkem nebo jiným spotřebním zbožím, h) naznačovat, že bezpečnost či účinnost humánního léčivého přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu, i) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy, j) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení, k) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí či úrazem nebo působení humánního léčivého přípravku na lidské tělo nebo jeho části. (8) Jestliže je reklamareklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku. § 5b Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky (1) ReklamaReklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (například odborných neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů). (2) ReklamaReklama podle odstavce 1 musí obsahovat a) přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje umožňující odborníkům vytvořit si vlastní názor o terapeutické hodnotě humánního léčivého přípravku. Údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj, b) základní informace podle schváleného souhrnu údajů o přípravku, včetně data schválení nebo poslední revize, c) informaci o způsobu výdeje humánního léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci, d) informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro reklamureklamu na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a). Pro obsah reklamyreklamy zaměřené na odborníky na tyto přípravky platí § 5a odst. 6. (3) Obchodní zástupce17) musí při každé návštěvě provedené za účelem reklamyreklamy humánního léčivého přípravku předat navštívenému odborníkovi souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku, který je předmětem reklamyreklamy, a informaci o způsobu hrazení těchto humánních léčivých přípravků. Obchodní zástupce je povinen bez zbytečného odkladu předávat příslušnému držiteli rozhodnutí o registraci17a) informace o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozví, týkajících se použití léčivého přípravku, pro který provádí reklamureklamu, a to zejména o všech nežádoucích účincích jemu ohlášených navštívenými osobami. (4) V souvislosti s reklamoureklamou na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. (5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění a ubytování a) při setkání navštěvovaném odborníky konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků, nebo b) při setkání odborníků konaném za odborným nebo vědeckým účelem, musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění a ubytování neplatí zákaz podle odstavce 4. (6) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamoureklamou humánních léčivých přípravků vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 4 nebo které jsou v rozporu s odstavcem 5. (7) Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze výjimečně osobám oprávněným je předepisovat, a to v omezeném počtu nejvýše pro jeden kalendářní rok, každý vzorek musí odpovídat nejmenšímu balení humánního léčivého přípravku uvedenému na trh a musí být označen nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“. Přípravky obsahující omamné a psychotropní látky16) se nesmí poskytovat. Vzorky humánních léčivých přípravků lze poskytovat pouze na písemnou žádost osoby oprávněné je předepisovat, která je podepsaná a je na ní datum vystavení. (8) Jestliže je reklamareklama zaměřená na odborníky zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku. § 5c Reklama podporující darování lidských tkání a buněk (1) ReklamaReklama podporující darování lidských tkání nebo buněk za finanční odměnu nebo jiné srovnatelné výhody se zakazuje. (2) ReklamaReklama týkající se potřeby nebo dostupnosti lidských tkání a buněk určených pro použití u člověka, jejímž účelem je nebo která může sloužit k získání finančního zisku nebo jiných srovnatelných výhod, se zakazuje. (3) Odstavcem 1 nebo 2 není dotčeno zajišťování informovanosti a zákaz inzerování a reklamyreklamy podle zákona upravujícího provádění transplantací17b). Potraviny a kojenecká výživa § 5d (1) V reklaměreklamě na potraviny mohou být uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie21a). (2) ReklamaReklama na potraviny22) musí splňovat požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům39) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů40). (3) ReklamaReklama na doplněk stravy23b) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelný, text „doplněk stravy“. (4) ReklamaReklama na potravinu pro zvláštní výživu23) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelný, text „potravina pro zvláštní výživu“. § 5e (1) ReklamaReklama na počáteční kojeneckou výživu24) musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší. (2) V prodejnách je zakázána reklamareklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou. (3) Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti; zákaz podle věty první se nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací. § 5f (1) ReklamaReklama na počáteční a pokračovací25) kojeneckou výživu a) musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku a nesmí působit proti kojení, b) nesmí obsahovat pojem jako „humanizované“ nebo „maternizované“ nebo podobný výraz, vyvolávající dojem, že se plně nahrazuje přirozené kojení. (2) ReklamaReklama na počáteční kojeneckou výživu a) musí obsahovat zřetelný text: „Důležité upozornění“ poukazující na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen na radu nezávislých odborníků z oboru medicíny, výživy nebo léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí o kojence a malé děti, b) nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo tvrzení, které by mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka. Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy. (3) ReklamaReklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí, musí vždy obsahovat jednoznačné informace uvedené ve zvláštních právních předpisech.26) § 5g Přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky ReklamaReklama na přípravky na ochranu rostlin se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie26a). Předmětem reklamyreklamy na pomocné prostředky mohou být pouze povolené pomocné prostředky v rozsahu vlastností stanovených v povolení. § 5h Veterinární léčivé přípravky (1) ReklamaReklama na veterinární léčivé přípravky se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Předmětem reklamyreklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být veterinární léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky16). (2) Není-li reklamareklama na veterinární léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, zaměřena na veterinární lékaře nebo na osoby oprávněné k jejich výdeji, je povolena pokud a) je zaměřena na chovatele zvířat určených k produkci potravin, kteří mají tento chov jako svou hlavní podnikatelskou činnost, b) splňuje podmínky stanovené v čl. 120 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 a c) nejde o srovnávací reklamureklamu. § 5i Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby (1) ReklamaReklama na dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle občanského zákoníku26b), musí obsahovat údaj o právu spotřebitelespotřebitele získat informace, které musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitelspotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, včetně uvedení místa a způsobu, kde a jak lze tyto informace získat. (2) Za reklamureklamu podle odstavce 1 se považuje i nabídková nebo prodejní akce, v rámci které lze sjednat smlouvu, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, nebo jiná rekreační služba. Pozvánka na takové akce musí obsahovat zřetelné uvedení účelu a povahy akce. (3) Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby nesmějí být nabízeny reklamoureklamou jako investice. § 5j Hazardní hry (1) ReklamaReklama na hazardní hru podněcující k účasti na hazardní hře nesmí obsahovat sdělení, z něhož lze nabýt dojmu, že účast na hazardní hře může být zdrojem finančních prostředků obdobným získávání příjmů ze závislé, samostatné nebo jiné obdobné činnosti. (2) ReklamaReklama na hazardní hru nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, a to zejména v podobě zobrazení těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují. (3) ReklamaReklama na hazardní hru musí obsahovat sdělení o zákazu účasti osob mladších 18 let na hazardní hře a viditelné a zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!“. § 5k Zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (1) Za reklamureklamu na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro se považují také všechny formy informování, průzkumu nebo pobídek, konané za účelem podpory předepisování, výdeje, prodeje nebo používání zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Jedná se zejména o a) návštěvy obchodních zástupců se zdravotnickými prostředky a diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro u osob oprávněných je předepisovat nebo vydávat, b) dodávání vzorků zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, c) podporu předepisování, výdeje nebo prodeje zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pomocí darů, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoliv prospěchu nebo finanční nebo věcné odměny, d) sponzorovánísponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo používání zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a navštěvovaných odborníky, nebo e) sponzorovánísponzorování vědeckých kongresů a jiných obdobných setkání s účastí odborníků a úhradu nákladů na dopravu a ubytování souvisejících s jejich účastí. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro a případné doprovodné materiály nereklamní povahy, b) prodejní katalogy a ceníky, pokud obsahují pouze základní popis vlastností zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro nutný k jejich identifikaci, c) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro. (3) Předmětem reklamyreklamy může být pouze zdravotnický prostředek, který lze uvádět na trh v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který lze uvádět na trh v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), není-li dále stanoveno jinak. (4) Zdravotnický prostředek, který nesplňuje podmínky pro uvedení na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542), může být prezentován nebo předváděn pouze na veletrzích, výstavách a předváděcích nebo podobných akcích, a to za předpokladu, že je označen v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74544). (5) Diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který nesplňuje podmínky pro uvedení na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), může být prezentován nebo předváděn pouze na veletrzích, výstavách a předváděcích nebo podobných akcích, a to za předpokladu, že je označen v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643). (6) ReklamaReklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro hrazené plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění ve formě spotřebitelské soutěže, spočívající v množství předepsaných, vydaných nebo použitých prostředků, je zakázána. (7) ReklamaReklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro nesmí jakýmkoliv způsobem odkazovat na konkrétní orgány státní správy. § 5l Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro určená široké veřejnosti (1) Předmětem reklamyreklamy určené široké veřejnosti nesmí být zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který je podle pokynů výrobce určen pouze pro použití zdravotnickým pracovníkem, a zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který může být vydán pouze na poukaz nebo žádanku vystavené lékařem podle jiných právních předpisů. (2) Poskytování vzorků zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uvedených v odstavci 1 široké veřejnosti se zakazuje. (3) ReklamaReklama na zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určená široké veřejnosti musí a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je zdravotnickým prostředkem nebo diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, b) obsahovat obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, c) obsahovat podstatu určeného účelu zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení návodu k použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a informací, které se vztahují k jeho bezpečnému používání, pokud musí být ke zdravotnickému prostředku a diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro přiloženy podle jiného právního předpisu. (4) ReklamaReklama na zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určená široké veřejnosti nesmí a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku, b) naznačovat, že klinická účinnost zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro je zaručená, je lepší nebo rovnocenná s účinností jiné léčby nebo jiného zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro nebo že použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro není spojeno s riziky, c) naznačovat, že nepoužitím zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, d) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, e) doporučovat zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit používání zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, f) odkazovat na provedení klinických zkoušek ani jiných procesů, které jsou podmínkou pro uvedení zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na trh, g) naznačovat, že bezpečnost nebo účinnost zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro je zaručena pouze tím, že je přírodního původu, h) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy, i) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení, j) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí nebo úrazem nebo působením zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na lidské tělo nebo jeho části. (5) Jestliže je reklamareklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, nesmí obsahovat jiné údaje než obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, popřípadě ochrannou známku. § 5m Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřená na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb (1) ReklamaReklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřená na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto osoby, zejména v odborných publikacích, odborném tisku, odborných audiovizuálních pořadech nebo formou přímé komunikace s těmito osobami, a musí obsahovat dostatečné, doložitelné a objektivní údaje, které umožní vytvořit si vlastní názor na klinický přínos, bezpečnost a účinnost konkrétního zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro; údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj. (2) V souvislosti s reklamoureklamou na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřenou na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. To neplatí pro poskytování vzorků zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v množství potřebném pro vyzkoušení zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v souladu s určeným účelem použití. Takto poskytnutý vzorek zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro musí být viditelně označen nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“. (3) Při sponzorovánísponzorování setkání a vědeckých kongresů podle § 5k odst. 1 písm. d) a e) musí sponzorem nebo pořadatelem bezplatně poskytované pohoštění, ubytování a doprava být přiměřené účelu setkání, s ohledem na účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířeno na jiné osoby než odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění, ubytování a dopravy neplatí zákaz podle odstavce 2. (4) Odborníci a zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb nesmí v souvislosti s reklamoureklamou na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 2, nebo které jsou v rozporu s odstavcem 3. (5) Jestliže je reklamareklama zaměřená na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb zamýšlena jako připomínka zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, nesmí obsahovat jiné údaje než obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, popřípadě ochrannou známku. § 5n Reklama na výrobky cílící na zdraví (1) Zakazuje se reklamareklama na výrobek cílící na zdraví, který není léčivým přípravkem, ani zdravotnickým prostředkem, ani diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, ani potravinou pro zvláštní lékařské účely, která naznačuje, že výrobek je léčivým přípravkem, zdravotnickým prostředkem, diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely. (2) ReklamaReklama na výrobek, který není léčivým přípravkem, zdravotnickým prostředkem, diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo jiným výrobkem, u něhož tento zákon stanoví jinak, nesmí a) naznačovat, že používáním výrobku se zlepší nebo zachová zdravotní stav toho, kdo jej užívá, b) naznačovat, že nepoužitím výrobku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, c) doporučovat výrobek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit používání výrobku. § 5o Medikovaná krmiva a meziprodukty ReklamaReklama na medikovaná krmiva a meziprodukty se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. § 6 Střelné zbraně a střelivo ReklamaReklama na střelné zbraně a střelivo27) může být šířena jen a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva, b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí, nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva, nebo c) v odborných publikacích a periodickém tisku2) zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva. § 6a Činnosti v pohřebnictví ReklamaReklama na provozování pohřební služby, na provozování krematoria nebo na provádění balzamace a konzervace nesmí být šířena a) v areálu zdravotnického zařízení a zařízení sociálních služeb, b) adresnou formou, zejména prostřednictvím dopisů, letáků nebo elektronickou poštou, nebo c) v souvislosti s informováním o smrti. § 6b (1) Zpracovatel odpovídá za obsah reklamyreklamy v plném rozsahu, byla-li zpracována pro jeho vlastní potřebu. Pokud byla reklamareklama zpracována pro potřeby jiné právnické nebo fyzické osoby, odpovídají za její soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Šiřitel odpovídá za způsob šíření reklamyreklamy podle tohoto zákona a za šíření reklamyreklamy na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. Šiřitel je povinen oznámit osobě, která prokáže oprávněný zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamyreklamy. (3) Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamyreklamy, který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamyreklamy v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamyreklamy poukazem na její zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí. (4) Příjemce příspěvku podle § 1 odst. 4 odpovídá za jeho využití v souladu s tímto zákonem. Dozor nad dodržováním zákona § 7 Dozor nad dodržováním zákona Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) jsou a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání3a) pro reklamureklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání, v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek a pro sponzorovánísponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek, b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) nad dodržováním čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) v rozsahu, v jakém se týká reklamyreklamy na zdravotnické prostředky, pro reklamureklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a sponzorovánísponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643) v rozsahu, v jakém se týká reklamyreklamy na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, c) Ministerstvo zdravotnictví30) pro reklamureklamu na zdravotní služby a sponzorovánísponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský26a) pro reklamureklamu na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky a na medikovaná krmiva a meziprodukty, s výjimkou působnosti podle písmena a), e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv31) pro reklamureklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a), f) Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů pro nevyžádanou reklamureklamu šířenou elektronickými prostředky10a) podle zvláštního právního předpisu32), je-li způsob šíření této reklamyreklamy nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou, g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pro výživové nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o výživových a zdravotních tvrzeních21a), pro zavádějící informaci užitou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům39) a pro údaje použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů40) v reklamě na potraviny, včetně sponzorování, a pro reklamu na psychomodulační látky, s výjimkou působnosti podle písmena a), h) celní úřady pro reklamureklamu, propagaci nebo podporu hazardních her zakázaných podle zákona upravujícího hazardní hry, a sponzorovánísponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmene a), i) krajské živnostenské úřady32a) v ostatních případech. § 7a (1) Zadavatel reklamyreklamy je povinen uchovávat ukázku (kopii) každé reklamyreklamy nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklamareklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je zadavatel reklamyreklamy povinen uchovávat ukázku (kopii) reklamyreklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Na písemné vyžádání je povinen bezplatně zapůjčit na dobu nezbytně nutnou kopii reklamyreklamy orgánům dozoru. (2) Zadavatel reklamyreklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona poskytnout ve lhůtě stanovené orgánem dozoru údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamyreklamy a další materiály a informace vztahující se k této reklaměreklamě; tyto údaje a materiály je zadavatel povinen uchovávat po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklamareklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím této lhůty, je zadavatel povinen uchovávat údaje a materiály týkající se reklamyreklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. (3) Zpracovatel reklamyreklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů, údaje o zadavateli reklamyreklamy a o šiřiteli reklamyreklamy, je-li mu znám. (4) Šiřitel reklamyreklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů, údaje o osobě zadavatele a zpracovatele reklamyreklamy a údaje o osobě, která u něj šíření reklamyreklamy objednala. (5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se vztahují i na zpracovatele, zadavatele a šiřitele teleshoppingu. § 7b (1) Při posuzování, zda je reklamareklama nekalou obchodní praktikou5), postupuje orgán dozoru podle zvláštního právního předpisu5). (2) Při posuzování, zda se jedná o nepovolenou srovnávací reklamureklamu nebo o reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, je orgán dozoru oprávněn požadovat na zadavateli reklamyreklamy předložení důkazů o správnosti skutkových tvrzení v reklaměreklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamyreklamy nebo jiné osoby. (3) Orgán dozoru může považovat tvrzení v reklaměreklamě za nesprávná, jestliže důkazy požadované podle odstavce 2 nebyly poskytnuty ve stanovené lhůtě nebo v nezbytně nutném rozsahu. § 7c Zvláštní opatření (1) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamyreklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamureklamu nebo reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamyreklamy nebo reklamyreklamy, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou5). Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamoureklamou, ani zavinění zadavatele reklamyreklamy; tento postup však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamyreklamy před jejím šířením. (2) Orgán dozoru rozhodnutí vydané podle odstavce 1 nebo podle § 8a vhodným způsobem zveřejní, jestliže by v důsledku dalšího šíření reklamyreklamy mohl být ohrožen život nebo zdraví osob. Orgán dozoru je oprávněn zadavateli nebo zpracovateli reklamyreklamy nařídit ve stanovené lhůtě zveřejnění opravného prohlášení k reklaměreklamě, která byla shledána pravomocným rozhodnutím nepovolenou srovnávací reklamoureklamou nebo nekalou obchodní praktikou a o jejímž odstranění nebo ukončení bylo pravomocně rozhodnuto, ve stejném komunikačním médiukomunikačním médiu, kterým byla taková reklamareklama šířena. Náklady na zveřejnění opravného prohlášení nese ten, komu orgán dozoru jeho zveřejnění nařídil. Přestupky § 8 (1) Fyzická osoba se jako šiřitel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamureklamu nebo anonymní oznámeníanonymní oznámení týkající se voleb, které jsou podle § 2 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e) zakázány, c) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3 nebo šíří reklamureklamu na tabákové výrobky jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 4, d) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4 nebo u zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle § 5l odst. 2, e) šíří vůči veřejnosti reklamureklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h nebo s čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, f) šíří reklamureklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6, g) šíří reklamureklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a, h) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. c) šíří nevyžádanou reklamureklamu v listinné podobě, i) v rozporu s § 5b odst. 1 nebo § 5m odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamureklamu na humánní léčivé přípravky nebo na zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto komunikační prostředky byly určeny převážně pro odborníky, jichž se reklamareklama na daný typ produktu týká, j) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2, k) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamyreklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e odst. 1, l) šíří reklamureklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, m) nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě zadavatele nebo zpracovatele reklamyreklamy nebo o osobě, která u něj šíření reklamyreklamy objednala, podle § 7a odst. 4, n) v rozporu s § 3a odst. 1 šíří reklamu na elektronické cigarety nebo na náplně do nich, o) šíří vůči veřejnosti reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo p) v rozporu s § 3b odst. 1 šíří reklamu na psychomodulační látky. (2) Fyzická osoba jako zadavatel reklamyreklamy se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zadá reklamureklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f), § 3 odst. 1 nebo § 5n odst. 1 zakázána nebo je v rozporu s § 3 odst. 5, b) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g, § 5h, § 5i, § 5j, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu uvedené v § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) neuchová ukázku (kopii) každé reklamy podle § 7a odst. 1 nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou nebo nesplní povinnost podle § 7a odst. 2, e) zadá reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo f) zadá reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (3) Fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zpracuje reklamureklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f) nebo § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zpracuje reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, 5g, 5h, § 5i, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), e) neuvede v reklaměreklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 3 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o zadavateli reklamy a šiřiteli reklamy, g) zpracuje reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo h) zpracuje reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (4) Odborník se dopustí přestupku tím, že vyžaduje nebo přijímá výhody, které jsou podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2 zakázané nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5 nebo § 5m odst. 3. (5) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo podle odstavce 4, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo m), odstavce 2 písm. d) nebo podle odstavce 3 písm. f), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), k), l), n), o) nebo p), podle odstavce 2 písm. a), b), c), e) nebo f) nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d), e), g) nebo h). § 8a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako šiřitel a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamureklamu nebo anonymní oznámeníanonymní oznámení týkající se voleb, které jsou podle § 2 odst. 1 písm. a), d) nebo e) zakázány, c) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. c) šíří nevyžádanou reklamureklamu v listinné podobě, d) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3 nebo šíří reklamureklamu na tabákové výrobky jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 4, e) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4 nebo u zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle § 5l odst. 2, f) v rozporu s § 5b odst. 1 nebo § 5m odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamureklamu na humánní léčivé přípravky nebo na zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto komunikační prostředky byly určeny převážně pro odborníky, jichž se reklamareklama na daný typ produktu týká, g) poruší povinnosti obchodního zástupce podle § 5b odst. 3, h) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2, i) poskytne vzorky humánních léčivých přípravků v rozporu s § 5b odst. 7, j) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamyreklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e, k) šíří reklamureklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6, l) šíří reklamureklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a, m) šíří vůči veřejnosti reklamureklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h nebo s čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, n) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) šíří reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, o) šíří reklamureklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, p) nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě zadavatele nebo zpracovatele reklamyreklamy nebo o osobě, která u něj šíření reklamyreklamy objednala, podle § 7a odst. 4, q) v rozporu s § 3a odst. 1 šíří reklamu na elektronické cigarety nebo na náhradní náplně do nich, r) šíří vůči veřejnosti reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo s) v rozporu s § 3b odst. 1 šíří reklamu na psychomodulační látky. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zadavatel dopustí přestupku tím, že a) zadá reklamureklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 nebo § 5n odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zadá reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d odst. 3 nebo 4, § 5e odst. 1, § 5f, 5h, § 5i, 5j, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), e) neuvede v reklaměreklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 1 neuchová ukázku (kopii) každé reklamyreklamy nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamyreklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou, g) nesplní povinnost podle § 7a odst. 2, h) zadá reklamureklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh27a), i) zadá reklamureklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví21a), j) zadá reklamureklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům39) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů40), k) zadá reklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, l) zadá reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo m) zadá reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupku tím, že a) zpracuje reklamureklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo § 3 odst. 1 nebo je v rozporu s § 5j, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zpracuje reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d odst. 3 nebo 4, § 5e odst. 1, § 5f, § 5h, 5i, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), e) neuvede v reklaměreklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 3 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o zadavateli reklamyreklamy nebo o šiřiteli reklamyreklamy, g) zpracuje reklamureklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh27a), h) zpracuje reklamureklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví21a), i) zpracuje reklamureklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům39) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů40), j) zpracuje reklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, k) zpracuje reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo l) zpracuje reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4, § 5m odst. 2 nebo čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, b) poskytuje bezplatně pohoštění a ubytování v rozporu s § 5b odst. 5, § 5m odst. 3 nebo čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, c) vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamoureklamou výhody, které jsou zakázané podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2 nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5 nebo § 5m odst. 3, nebo vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamoureklamou veterinárních léčivých přípravků výhody, které jsou zakázané podle čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, nebo d) poruší zákaz sponzorování podle § 3, 3a nebo 3b. (5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo p) b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), m), q), r) nebo s), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo o). (6) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo g), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), h), i), j), l) nebo m), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo k). (7) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), c), d), e), g), h), i), k) nebo l), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) nebo j). (8) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) nebo b), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. d). § 8b Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány dozoru podle své působnosti stanovené v § 7. (2) Pokutu, která je příjmem státního rozpočtu, vybírá orgán dozoru, který ji uložil. Pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá a vymáhá příslušný krajský úřad, s výjimkou pokut uložených příkazem na místě, které vybírá příslušný krajský živnostenský úřad. § 8c (1) Proti rozhodnutí orgánů dozoru uvedených v § 7 písm. b), c), d), e), f), g), h) a i) vydaných podle § 7c, 8 a 8a lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání36). (2) Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 písm. a) vydanému podle § 7c, 8 a 8a nelze podat odvolání. Podání správní žaloby37) proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 písm. a) o uložení pokuty za přestupek má odkladný účinek. § 9 Závěrečná ustanovení Zrušují se: 1. § 4 odst. 1 písm. g) a § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 2. § 20 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. 3. § 5 odst. 2 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 4. § 6 a § 7 odst. 3 a 5 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících; v § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „nebo v § 6“. Čl. II Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 1 se vypouštějí písmena c) a d). Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 6 odst. 2 se vypouštějí písmena b), c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b). 3. Vkládá se nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3) a 4) zní: „§ 6a Zařazování reklam do pořadů (1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou audiovizuálních pořadů podle odstavce 2. (2) Držitelé licence k televiznímu vysílání jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny: a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem,3) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut, b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut. (3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti reklamou není povoleno. (4) Práva chráněná autorským zákonem4) zůstávají nedotčena. 4. V § 8 písm. d) se vypouštějí slova v závorce. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2006 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Text s významem pro EHP). Čl. 7, 8 a 9 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP), směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP) a směrnice 96/4/ES, kterou se mění směrnice 91/321/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Text s významem pro EHP). Čl. 2, 3, 4, 5 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Text s významem pro EHP). Čl. 86, 89, 90, 91, 94, 95 a 96 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy kvality a bezpečnost pro sběr, testování, zpracování, skladování a distribuce složek lidské krve a mění směrnice 2001/83/ES a směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP) a čl. 64 a 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, která mění směrnici 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 6 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod. Čl. 69, čl. 94 odst. 2 a čl. 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice Rady 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/22/EU. 1a) § 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách. 2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 3) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. 3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). 4) § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 5) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 5c) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 3) § 6 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. 4) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. 10a) § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 11) Zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 13) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 473/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci, jejích změnách, prodloužení, určování způsobu výdeje léčivého přípravku, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku. 14) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 2 odst. 13 zákona č. 79/1997 Sb. 15a) § 24a zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. 15b) § 26c a 26d zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejich změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích). 16) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. 17) § 652 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 17a) § 52a odst. 1 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. 17b) § 27 a 28 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech, a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon). 21a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006. 22) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. 23) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití. 23a) Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod. 23b) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 4 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 23/2001 Sb. 25) § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 23/2001 Sb. 26) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 vyhlášky č. 23/2001 Sb. 26a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady č. 79/117/EHS a 91/414/EHS. 26b) § 1852 až 1867 občanského zákoníku. 27) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 29) § 9 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 70 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) § 12 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb. 32a) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 36) § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších přepisů. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011/EU. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1151/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 110/2008. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)1308/2013. 41) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU. 44) Čl. 21 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES.
Zákon č. 41/1995 Sb.	Zákon č. 41/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 14. 3. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 3. 1995 41 ZÁKON ze dne 9. února 1995, kterým se mění zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů, se mění takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 62/1992 Sb. zní: Sazby poplatků za uložení odpadů na skládkách Druhy a kategorie odpadů3)\| Sazba I (Kč xt-1)\| \| Sazba II (Kč xt-1) ---\|---\|---\|--- \| \| \| 1992\| 1993\| 1994\| 1995\| 1996 1.\| Zeminy a hlušiny\| 0\| 1\| 3\| 6\| 6\| 6 2.\| Ostatní (mimo zeminy a hlušiny)\| 10\| 25\| 70\| 140\| 140\| 140 3.\| Tuhý komunální odpad\| 20\| 20\| 70\| 210\| 210\| 210 4.\| Zvláštní odpady mimo nebezpečných a tuhých komunálních odpadů\| 40\| 110\| 320\| 640\| 640\| 640 5.\| Nebezpečné odpady\| 250\| 3000\| 4000\| 5000\| 5000\| 5000 Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 42/1995 Sb.	Zákon č. 42/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 14. 3. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 3. 1995 42 ZÁKON ze dne 9. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V názvu zákonného opatření se na konci připojují tato slova: „a k oblastem Republiky Bosna a Hercegovina, které jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 2. Dosavadní text § 4 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na civilní osobní lety na bělehradské letiště a z bělehradského letiště dopravující pouze cestující a osobní potřeby a náklady, k jejichž přepravě bylo uděleno povolení podle § 7.“. 3. Dosavadní text § 4b se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na poskytování převozní služby mezi Bare ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) a Bari v Itálii převážející pouze cestující a osobní potřeby a náklady, k jejichž přepravě bylo uděleno povolení podle § 7.“. 4. § 4c pozbývá účinnosti. 5. V § 4d se vypouštějí slova „jakož i kulturní výměně a návštěvám“. 6. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí: „§ 6a (1) Zákazy uvedené v § 1, 2, 3 a 4a se vztahují rovněž na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů. (2) Fyzické osoby, které mají bydliště na území Republiky Bosna a Hercegovina pod kontrolou sil bosenských Srbů, a právnické osoby, které mají sídlo na tomto území, jakož i právnické osoby, které jsou těmito osobami přímo či nepřímo vlastněny či řízeny, nesmí na území České republiky podnikat, zakládat obchodní společnosti ani mít účast na podnikání jiných právnických osob. Tento zákaz se nevztahuje na činnosti, k jejichž provádění bylo uděleno povolení podle § 7. § 6b Zakazuje se vstup říčních obchodních lodí plujících pod vlajkou České republiky do přístavů na území Republiky Bosna a Hercegovina pod kontrolou bosenských Srbů s výjimkou případů nouze nebo na základě povolení uděleného podle § 7.“. 7. V § 7 odst. 1 se slova „§ 4b a 6“ nahrazují slovy „§ 4b odst. 1, § 6, § 6a odst. 2 a § 6b“. 8. V § 7 odst. 3 písm. a) a b) znějí: „a) Ministerstva průmyslu a obchodu, jde-li o povolení k vývozu podle § 2 odst. 2 nebo k činnostem uvedeným v § 6a odst. 2, b) Ministerstva dopravy, jde-li o povolení ke vstupu do teritoriálních vod podle § 4b odst. 1, k průvozu podle § 6 nebo ke vstupu do přístavů podle § 6b,“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva financí č. 43/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 43/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 14. 3. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 3. 1995 43 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 9. února 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Ministerstvo financí stanoví podle § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 2 zní: „(2) Není-li právního nástupce zaměstnavatele, který zanikl a) před 1. lednem 1993, má poškozený právo na plnění podle § 2 za škodu poprvé ohlášenou po 31. prosinci 1992 a dosud neuhrazovanou přímo vůči České Kooperativě, družstevní pojišťovně, a. s., nebo Kooperativě, moravskoslezské družstevní pojišťovně, a. s., ve smyslu odstavce 1, b) po 31. prosinci 1992, má poškozený, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po vzniku zákonného pojištění, právo na plnění podle § 2 přímo vůči té pojišťovně, u které byl pojištěn jeho zaměstnavatel před svým zánikem.“. 2. V § 2 odst. 1 se slovo „pojištěný“ nahrazuje slovem „poškozený“. 3. V § 8 písm. b) bodu 2 se vypouštějí slova „a že poškozený uplatnil proti organizaci právo na náhradu škody“. 4. V § 10 odst. 3 se slovo „je“ nahrazuje slovy „byl v době výplaty pojistného plnění“. 5. V § 11 se vypouští odstavec 3. 6. § 15 včetně poznámky č. 5) zní: „§ 15 Od vymáhání pohledávky uplatněné podle ustanovení § 9 odst. 1, § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 8 a 9 může pojišťovna podle konkrétních okolností případu zčásti nebo zcela upustit; převyšuje-li pohledávka částku 250 000 Kč, může tak učinit pouze se souhlasem orgánu státního dozoru.5) 5) § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.“. 7. V § 16 se číslo „29,5“ nahrazuje číslem „25“. 8. V názvu vyhlášky, v dalších ustanoveních a v přílohách se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „zaměstnavatel“ a slovo „pracovník“ se nahrazuje slovem „zaměstnanec“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r.
Zákon č. 58/1995 Sb.	Zákon č. 58/1995 Sb. Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 24. 4. 1995, částka 13/1995 * ČÁST PRVNÍ - POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU (§ 1 — § 9) * ČÁST TŘETÍ - § 11 (§ 11 — § 11) Aktuální znění od 1. 12. 2022 (363/2022 Sb.) 58 ZÁKON ze dne 14. března 1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, ve Světové obchodní organizaci, v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a v dalších mezinárodních organizacích3) upravuje státní podporu vývozuvývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financovánípodpořeného financování a dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Tento zákon dále upravuje poskytování záruk za splacení úvěru vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků. (2) Pojištěním vývozních úvěrových rizik se pro účely tohoto zákona rozumí činnosti vykonávané Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), které souvisejí s vývozemvývozem a jsou vykonávány na základě povolení uděleného Českou národní bankoubankou podle § 3a, a to a) pojištění krátkodobých vývozních úvěrůvývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizikkomerčních rizik, b) pojištění dlouhodobých vývozních úvěrůvývozních úvěrů a úvěrů na investiceúvěrů na investice proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizikkomerčních rizik, nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizikkomerčních rizik, c) pojištění investicinvestic v zahraničí proti teritoriálním rizikůmteritoriálním rizikům, především proti riziku zamezení převodu výnosu z investiceinvestice, vyvlastnění, nebo politicky motivovaného násilného poškození, d) pojištění proti ztrátám vývozcůvývozců a investorůinvestorů spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, e) pojištění úvěrů poskytnutých výrobcivýrobci nebo vývozcivývozci na financování výroby určené pro vývozvývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobcevýrobce nebo vývozcevývozce splnit podmínky smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu, f) pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s vývozemvývozem a investicemiinvesticemi nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankou vývozcebankou vývozce, bankou dovozcebankou dovozce a bankou investorabankou investora proti riziku nesplnění závazků vývozcevývozce, investorainvestora, dovozcedovozce nebo dlužníka, g) pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, h) zajišťovací činnost spočívající v přebírání rizik z pojištění podle písmen a), b) a f) sjednaných zahraničními úvěrovými pojišťovnamizahraničními úvěrovými pojišťovnami, i) zajišťovací činnost vůči úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění vývozuvývozu proti tržně nezajistitelným teritoriálním a tržně nezajistitelným komerčním rizikůmkomerčním rizikům, j) pojištění a zajištění úvěrů malých a středních podnikatelů, k) pojištění refinančních a přímých úvěrů poskytovaných exportní bankoubankou, l) pojištění úvěrů poskytnutých vývozně orientovanému podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, m) pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s činností vývozně orientovaných podniků nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankoubankou vývozně orientovaného podniku, bankoubankou zahraniční osobyzahraniční osoby proti riziku nesplnění závazků vývozně orientovaného podniku nebo zahraniční osobyzahraniční osoby. (3) Podpořeným financovánímPodpořeným financováním se pro účely tohoto zákona rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování na podporu vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních služeb souvisejících s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků za podmínek tohoto zákona formou a) refinančního úvěrurefinančního úvěru 1. bance vývozcebance vývozce a bance dovozcebance dovozce na financování vývozuvývozu, 2. bance vývozcebance vývozce a bance výrobcebance výrobce na financování výroby pro vývozfinancování výroby pro vývoz, 3. bancebance vývozně orientovaného podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti vývozně orientovaného podniku, 4. bance investorabance investora na financování investiceinvestice, 5. bance vývozcebance vývozce na projektové financováníprojektové financování, b) přímého úvěrupřímého úvěru 1. vývozcivývozci, zahraniční společnostizahraniční společnosti nebo zahraniční osobězahraniční osobě na financování vývozuvývozu, 2. vývozcivývozci a výrobcivýrobci na financování výroby pro vývozfinancování výroby pro vývoz, 3. vývozně orientovanému podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, 4. investoroviinvestorovi na financování investiceinvestice, 5. vývozcivývozci na projektové financováníprojektové financování, 6. nebankovní společnosti na odkup pohledávek vývozcevývozce souvisejících s vývozemvývozem, c) finančních služeb souvisejících s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků, které zahrnují především 1. bankovní zárukybankovní záruky, 2. otevírání akreditivů, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz a činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz, 3. zajišťovací operacezajišťovací operace, 4. financování místních nákladůmístních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozcedovozce. (4) Dorovnáváním úrokových rozdílůDorovnáváním úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky sjednanými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrůvývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozcebankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěryvývozní úvěry (dále jen „mezinárodní pravidla“) se splatností alespoň dva roky a úroky stanovenými na základě šestiměsíční úrokové sazby IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěrvývozní úvěr, zveřejněné agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání, a navýšené o systémovou marži banky vývozcebanky vývozce. Výši systémové marže banky vývozcebanky vývozce stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (5) Zárukami za splacení úvěru vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků se pro účely tohoto zákona rozumí záruky za splacení jistiny úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a za účelem udržení podnikání poskytnutých vývozcůmvývozcům, výrobcůmvýrobcům a vývozně orientovaným podnikům. Tyto záruky poskytuje exportní pojišťovna jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 nebo v rámci jiných mimořádných opatření státní podpory za účelem vyšší dostupnosti likvidity vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků bez nutnosti získání povolení podle zvláštního právního předpisu. Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk stanoví vláda nařízením. (6) Peněžní prostředky, které jsou exportní pojišťovně nebo exportní bancebance poskytovány ze státního rozpočtu, zejména dotace na úhradu ztrát, dotace na posílení fondů, peněžní prostředky na doplnění primárního kapitálu exportní pojišťovny, peněžní prostředky na zvýšení základního kapitálu exportní bankybanky, peněžní prostředky na refinancování přijatých úvěrů nebo splácení vydaných dluhových cenných papírů, peněžní prostředky na záruky a pojistné plnění přijaté od exportní pojišťovny, přijímá exportní pojišťovna a exportní bankabanka na své bankovní účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní bankybanky podle zákona o rozpočtových pravidlech5). Na svých bankovních účtech podřízených státní pokladně exportní pojišťovna nebo exportní bankabanka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty převede nebo na ně přijme. (7) Exportní pojišťovna nebo exportní bankabanka nemůže investovat peněžní prostředky podle odstavce 6 do finančních nástrojů na finančním trhufinančním trhu. (8) Ministerstvo financí může exportní pojišťovně nebo exportní bancebance na základě jejich odůvodněné písemné žádosti povolit vedení bankovního účtu mimo účty podřízené státní pokladně u České národní bankybanky. V žádosti exportní pojišťovna nebo exportní bankabanka uvede důvody zvláštního zřetele hodné pro vedení účtu mimo účty podřízené státní pokladně, označení bankybanky a částku, která je nebo bude na účtu uložena. Ministerstvo financí posoudí žádost v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech5). (9) Povolení Ministerstva financí nepodléhá použití bankovního účtu vedeného mimo účty podřízené státní pokladně u České národní bankybanky tehdy, pokud takový účet slouží výhradně k provedení převodu peněžních prostředků ze státní pokladny pro účely podpořeného financovánípodpořeného financování, a to v bezprostředně navazujících mezibankovních platebních operacích. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bankou investorabankou investora bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje investoroviinvestorovi nebo zahraniční osobězahraniční osobě úvěr na investiciúvěr na investici, b) bankou výrobcebankou výrobce bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje výrobcivýrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro následný vývozvývoz, c) bankou vývozcebankou vývozce bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje vývozcivývozci nebo zahraniční osobězahraniční osobě úvěr související s vývozemvývozem, d) dodavatelským úvěremdodavatelským úvěrem poskytnutí časového odstupu mezi splněním závazku vývozcevývozce a povinností dovozcedovozce zaplatit vývozcivývozci za jeho plnění poskytnuté dovozcidovozci vývozcemvývozcem podle smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu, e) dovozcemdovozcem zahraniční osobazahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky, f) financováním výroby pro vývozfinancováním výroby pro vývoz financování vývoje nebo výroby zboží a služeb před uskutečněním jejich vývozuvývozu, g) finančními službami souvisejícími s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků činnosti vykonávané Českou exportní bankoubankou, a. s., (dále jen „exportní bankabanka“) na základě bankovní licence podle zvláštního zákona,1b) které souvisejí s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků, h) finančními trhyfinančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhykapitálové trhy, i) finančními zdrojifinančními zdroji finanční prostředky získané především vydáním dluhopisů, prodejem dluhopisů nebo na základě smluv o úvěru, j) hodnotou vývozuhodnotou vývozu cena sjednaná ve smlouvě o vývozusmlouvě o vývozu, k) investicíinvesticí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená na dobu nejméně tří let právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostízahraniční společností, za účelem založení, získání nebo zvýšení podílu v právnické osobě se sídlem mimo území České republiky nebo za účelem rozšíření podnikání této právnické osoby, l) investoreminvestorem osoba, která vynakládá investiciinvestici, a to buď právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, m) kapitálovými trhykapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojůfinančních zdrojů delších než jeden rok, n) komerčním rizikemkomerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěruvývozního úvěru zahraničním soukromoprávním dlužníkem z důvodu jeho platební neschopnosti nebo platební nevůle, o) místními nákladymístními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v zemi konečného určení vývozuvývozu v souladu se smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcemdovozcem a zahraniční osobouzahraniční osobou, buď pro uskutečnění vývozuvývozu nebo pro dokončení projektu nebo díla, na kterém se vývozcevývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu, a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěrvývozní úvěr, p) odběratelským úvěremodběratelským úvěrem úvěr poskytovaný na financování smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu podle smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankoubankou, pobočkou bankybanky nebo finanční institucí1b) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, jako věřitelem a dlužníkem, jehož čerpání je poskytováno vývozcivývozci nebo dlužníkovi, r) ostatními operacemiostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojůfinančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní bankybanky, včetně zajišťovacích operacízajišťovacích operací, s) pojistnou angažovanostípojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši, včetně úroků a smluvních poplatků, a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, t) projektovým financovánímprojektovým financováním poskytnutí úvěru, který je splácen výnosy a příjmy z činnosti zahraniční osobyzahraniční osoby zřízené za účelem realizace projektu, u) přímým úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou výrobcibankou výrobci, vývozcivývozci, vývozně orientovanému podniku, investoroviinvestorovi nebo zahraniční osobězahraniční osobě, v) refinančním úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankoubankou bancebance výrobcevýrobce, bance vývozcebance vývozce, bance dovozcebance dovozce, bance investorabance investora, bancebance vývozně orientovaného podniku nebo bancebance zahraniční osobyzahraniční osoby, w) smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu smlouva uzavřená mezi vývozcemvývozcem a dovozcemdovozcem o vývozuvývozu zboží nebo služeb, nebo o vývozuvývozu zboží a služeb, x) teritoriálním rizikemteritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěruvývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je dodáváno, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, jako jsou platební nevůle veřejnoprávního dlužníkaveřejnoprávního dlužníka, rozhodnutí třetí země, zákaz plateb (moratorium), nemožnost nebo zdržení převodu finančních prostředků, rozhodnutí orgánů v zemi dlužníka, rozhodnutí orgánů v zemi pojistitele nebo pojištěného a okolnosti představující vyšší moc, y) tržně nezajistitelnými komerčními rizikykomerčními riziky komerční rizikakomerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích, z) veřejnoprávním dlužníkemveřejnoprávním dlužníkem osoba pověřená výkonem státní moci nebo veřejné správy, která nemůže být právně prohlášena neschopnou plnit své závazky, ostatní osoby se považují za soukromoprávní dlužníky, aa) výrobcemvýrobcem osoba, která vyrábí zboží nebo poskytuje služby určené pro následný vývozvývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, bb) vývozcemvývozcem osoba, která uskutečňuje vývozvývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, cc) vývozemvývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb nebo dodání zboží a poskytnutí služeb dovozcidovozci podle smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky, dd) vývozním úvěremvývozním úvěrem dodavatelský úvěrdodavatelský úvěr a odběratelský úvěrodběratelský úvěr, ee) zahraniční osobouzahraniční osobou fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky, ff) zahraniční úvěrovou pojišťovnouzahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční osobazahraniční osoba, která poskytuje pojištění úvěrů s podporou členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, gg) zajišťovacími operacemizajišťovacími operacemi operace směřující k omezení zejména měnových, úrokových a jiných rizik, hh) bankovní zárukoubankovní zárukou záruka vydaná bankoubankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, ii) zahraniční společnostízahraniční společností právnická osoba se sídlem v zahraničí, kterou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, ovládá tím, že se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50 % nebo kontroluje nadpoloviční většinu hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti nebo může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady nebo správní rady nebo jiného obdobného vedoucího orgánu společnosti, jj) úvěrem na investiciúvěrem na investici úvěr na pořízení investiceinvestice nebo úvěr na činnost zahraniční společnostizahraniční společnosti poskytnutý bankou investorabankou investora, kk) bankou dovozcebankou dovozce zahraniční bankabanka nebo jiná zahraniční osobazahraniční osoba, která poskytuje dovozcidovozci úvěr související se smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu, ll) nebankovní společností finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, která odkupuje v budoucnu splatné pohledávky vývozcevývozce souvisejících s vývozemvývozem, mm) bankoubankou vývozně orientovaného podniku bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje vývozně orientovanému podniku úvěr na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, nn) vývozně orientovaným podnikem osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, u níž podíl vývozuvývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období dosáhl alespoň 25 %. § 2a Ustanovení tohoto zákona týkající se bankbank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně. § 3 Podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytnutí podpořeného financování (1) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik a při podpořeném financování se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěruvývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osobyzahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investiceinvestice; u poskytovaných úvěrů a bankovních záruk se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti dlužníka a schopnosti vývozcevývozce splnit podmínky smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu. (2) Poskytnutí podpořeného financovánípodpořeného financování je podle § 8 odst. 5 podmíněno sjednáním zajištění, pokud není sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 2. § 3a Udělení povolení k činnosti (1) Pro udělení povolení k pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik, které uděluje Česká národní bankabanka na základě žádosti, se ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) O žádosti o povolení podle odstavce 1 Česká národní bankabanka rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. (3) Povolení podle odstavce 1 nelze udělit k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v jiném rozsahu, než kterým je pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona. § 4 Pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytování záruk (1) Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna. Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ministerstev. Exportní pojišťovna není pojišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a na její činnost se vztahují podmínky zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se provozování neživotního pojištění a zajištění a dohledu České národní bankybanky nad touto činností pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou upraveny tímto zákonem. Pro účely dohledu podle zákona upravujícího činnost České národní bankybanky se exportní pojišťovna při provozování pojištění vývozních úvěrových rizik považuje za pojišťovnu. Na distribuci pojištění a zajištění provozovaného exportní pojišťovnou se nepoužije zákon upravující distribuci pojištění a zajištění. Distribuovat pojištění a zajištění provozované exportní pojišťovnou je oprávněna exportní pojišťovna a distributoři splňující podmínky stanovené zákonem upravujícím distribuci pojištění a zajištění pro distribuci neživotního pojištění v rozsahu pojistných nebezpečí a zajištění podle § 1 odst. 2. Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v zákoně o obchodních korporacích zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny. (2) Exportní pojišťovna nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou a) exportní bankybanky, b) nabytí podílu v právnické osobě, která je dlužníkem, po dobu nezbytně nutnou k zajištění vymahatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi, c) právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví, s výjimkou pojištění podle tohoto zákona; k založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozuvývozu podle tohoto zákona. (3) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanostipojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Fondy na krytí závazků z poskytovaných záruk podle § 1 odst. 5 jsou tvořeny prostředky přidělenými na základě rozhodnutí vlády ze státního rozpočtu. Na poskytování peněžních prostředků ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí vlády podle předchozí věty se nepoužije zákon o finanční kontrole10). Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími tvorbu rezerv pro pojišťovny a pro účely zjištění základu daně z příjmů,5a) přičemž vyrovnávací rezervu pro pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 tvoří exportní pojišťovna odděleně. S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů. (4) Při pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí ke schválení základní ekonomické parametry jednotlivých nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik, zejména jejich obchodní plán; přitom zabezpečuje hospodárné využití dotací ze státního rozpočtu a státní záruky. (5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika nebo poskytnout záruky tak, aby přesáhly její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí pro účely tohoto zákona součet horního limitu pojistné angažovanostipojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat, a objemu úvěrových jistin krytých poskytnutými zárukami podle § 1 odst. 5 a § 5a. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Část pojistné kapacity stanovené podle předchozí věty připadající na poskytnutí záruk stanoví vláda nařízením. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví pro pojištění vývozních úvěrových rizik Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti. (6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacitypojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacitypojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacitypojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády. (7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů pro pojištění vývozních úvěrových rizik uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů pojištění vývozních úvěrových rizik uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanostipojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, odchylně od stanovení poměru uvedeného ve větě první, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanostipojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Mimořádně vysokým pojistným rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí běžně nepojistitelné pojistné riziko5b) vyplývající z teritoriálních a kombinovaných komerčních a teritoriálních rizikteritoriálních rizik a riziko nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobcevýrobce nebo vývozcevývozce splnit podmínky smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu, u které je národohospodářský zájem státu na jejím splnění. Nařízení vlády stanoví způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk uvedeného v odstavci 3 a poměr mezi tímto fondem a celkovými závazky z poskytování záruk. (8) Exportní pojišťovna podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní pojišťovny, b) údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitoupojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakož i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění. § 4a Podmínky činnosti exportní pojišťovny (1) Exportní pojišťovna může provozovat pojišťovací a zajišťovací činnost pouze v rozsahu povolení, které jí Česká národní bankabanka udělila podle § 3a. (2) Na činnost exportní pojišťovny se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se a) posuzování osob s účastí na exportní pojišťovně a jejich změnách, b) posuzování původu a zdrojů aktiv nebo jiných finančních zdrojůfinančních zdrojů exportní pojišťovny, c) pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení, d) zřízení pobočky na území jiného členského státu nebo na území jiného členského státu a svobody dočasně poskytovat služby. (3) Nedostatečnost kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku se nahrazuje státní zárukou za závazky exportní pojišťovny. Výše primárního kapitálu podle zákona upravujícího pojišťovnictví exportní pojišťovny musí umožnit trvalé plnění jejích závazků, přičemž jeho výše nesmí klesnout pod 30 % hodnoty solventnostního kapitálového požadavku; minimální kapitálový požadavek podle zákona upravujícího pojišťovnictví nepřesáhne 30 % solventnostního kapitálového požadavku exportní pojišťovny. (4) Hodnota technických rezerv exportní pojišťovny je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu stanoveného podle zákona upravujícího pojišťovnictví a hodnoty rizikové přirážky. Hodnota rizikové přirážky se počítá odděleně od hodnoty nejlepšího odhadu jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného ke splnění minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Pro výpočet rizikové přirážky se přiměřeně použije prováděcí právní předpis Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon s tím, že se po dobu trvání závazků z pojištění a zajištění provozovaného exportní pojišťovnou minimální kapitálový požadavek považuje za rovný minimálnímu kapitálovému požadavku referenční pojišťovny nebo zajišťovny za předpokladů stanovených tímto právním předpisem Evropské unie. § 4b Výkon dohledu (1) Předmětem dohledu České národní bankybanky nad činností exportní pojišťovny je dodržování podmínek povolení uděleného podle § 3a a podmínek stanovených pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v zákoně upravujícím pojišťovnictví a jiných právních předpisech v rozsahu podle odstavce 3, § 4 odst. 1 a § 4a. (2) Při výkonu dohledu nad činností exportní pojišťovny se Česká národní bankabanka řídí příslušnými ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se dohledu nad činností tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se zavedení nucené správy, převodu pojistného kmene nebo jeho části, převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně, přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a ustanovení k soupojištění v rámci členských států se na činnost exportní pojišťovny nepoužijí. § 4c Vyloučení působnosti zákona o finančních konglomerátech Na činnost exportní pojišťovny se nevztahuje zákon upravující doplňkový dohled nad bankamibankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papírycennými papíry ve finančních konglomerátech. § 5 Náležitosti žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik (1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik předkládá vývozcevývozce, výrobcevýrobce, investorinvestor, vývozně orientovaný podnik nebo banka výrobcebanka výrobce, exportní bankabanka, banka vývozcebanka vývozce, banka dovozcebanka dovozce, banka investorabanka investora nebo bankabanka vývozně orientovaného podniku exportní pojišťovně. (2) V žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik osoba podle odstavce 1 uvede a) své identifikační údajeidentifikační údaje, a to u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, právní formu a sídlo; u fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, předmět činnosti, adresu sídla nebo místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště, nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky (dále jen „identifikační údajeidentifikační údaje“), b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, c) charakteristiku předmětu pojištění a požadovanou hodnotu pojištění a objem vývozuvývozu nebo investiceinvestice, souhrn splátek jistin a úroků příslušného úvěru nebo hodnotu záruky, d) předpokládaný podíl hodnoty vývozuhodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, e) identifikační údajeidentifikační údaje o zahraniční osobězahraniční osobě, které je vývozní úvěrvývozní úvěr poskytován, f) další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny. (3) Na základě předložené žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1 může uzavřít pojistnou smlouvu, a nebyla-li smlouva o vývozusmlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění. (4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok. § 5a Poskytování záruk (1) Poskytování záruk exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 5 se nepovažuje za pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 a nepoužije se na něj zákon upravující pojišťovnictví. (2) Exportní pojišťovna vypracovává čtvrtletně odhad očekávané ztráty z poskytování záruk a s tím spojený odhad hodnoty poměru mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými přijatými závazky z poskytování záruk pro období následujících šesti měsíců, který předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí. (3) Na poskytnutí záruky není právní nárok. § 6 Podpořené financování (1) Provozováním podpořeného financovánípodpořeného financování se pověřuje exportní bankabanka. Podmínkou k provozování podpořeného financovánípodpořeného financování je, že akcie exportní bankybanky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní bankubanku ustanovení zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9). Stanovy exportní bankybanky musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní bankybanky, b) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky. (2) Exportní bankabanka provozuje podpořené financovánípodpořené financování podle § 1 odst. 3 a provádí související činnosti v souladu s bankovní licencí vydanou podle zvláštního zákona.1b) Zdroje pro podpořené financovánípodpořené financování získává exportní bankabanka z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, z přijatých zápůjček nebo úvěrů poskytnutých Ministerstvem financí podle zákona o rozpočtových pravidlech5) nebo na finančních trzíchfinančních trzích. Náklady spojené s provozováním podpořeného financovánípodpořeného financování hradí exportní bankabanka především z části úrokových výnosů ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby užité při poskytování podpořeného financovánípodpořeného financování, a to maximálně do výše potřebné k pokrytí vykázané provozní ztráty. (3) Exportní bankabanka nesmí mít podíl v právnických osobách, s výjimkou a) právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací, b) podílů v právnických osobách, které exportní bankabanka získá a drží nejvýše do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5, c) právnické osoby založené na dobu určitou za účelem zabezpečení poskytnutí podpořeného financování a získání finančních zdrojůfinančních zdrojů, kde je nebo má být exportní bankabanka v okamžiku nabytí podílu většinovým společníkem; k získání podílu v takové právnické osobě je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. (4) Na úhradu ztrát exportní bankybanky vyplývajících z provozování podpořeného financovánípodpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Tyto ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financovánípodpořeného financování sníženými o úrokové výnosy podle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném využití finančních zdrojůfinančních zdrojů pro podpořené financovánípodpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojůfinančních zdrojů, úplatami sjednanými mezi věřitelem a exportní bankoubankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojůfinančních zdrojů, zaúčtovanými úplatami a provizemi přijatými exportní bankoubankou z vydaných záruk a náklady na záruky, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek, výnosy z jejich použití nebo rozpuštění, náklady na odpisy pohledávek, výnosy z přijatého pojistného plnění a ostatního zabezpečení, zisky a ztrátami z modifikací finančních aktiv vztahujících se k podpořenému financovánípodpořenému financování, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankoubankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojůfinančních zdrojů pro podpořené financovánípodpořené financování. (5) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní bankabanka Ministerstvu financí. Při předkládání požadavku na dotaci ze státního rozpočtu při sestavování návrhu státního rozpočtu, při předkládání žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a při úhradě poskytnuté dotace se postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech5) přiměřeně s přihlédnutím k charakteru a činnosti exportní bankybanky. (6) Lhůty pro uplatnění požadavku na dotaci, předložení žádosti o poskytnutí dotace, způsob stanovení její výše na základě výsledků hospodaření, postup při kontrole správnosti požadované výše dotace podle odstavce 7, způsob poskytnutí přiznané dotace a doklady prokazující důvodnost požadavku na dotaci a žádosti o poskytnutí dotace a její výši stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (7) Ministerstvo financí provádí kontrolu správnosti stanovení výše dotace požadované exportní bankoubankou na úhradu jejích ztrát vyplývajících z provozování podpořeného financovánípodpořeného financování. Za účelem provedení této kontroly je exportní bankabanka povinna na žádost Ministerstva financí předložit údaje a dokumenty vztahující se ke konkrétním obchodním případům, včetně údajů týkajících se tvorby opravných položek, a k operacím na finančním trhufinančním trhu, popřípadě umožnit Ministerstvu financí přístup k takovým dokladům uchovávaným pouze v elektronické podobě, jakož i poskytnout Ministerstvu financí při provádění kontroly potřebnou součinnost. (8) Pokud exportní bankabanka výjimečně překročí limity úvěrové angažovanosti stanovené podle zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9) a tuto skutečnost oznámí bezodkladně České národní bancebance, může Česká národní bankabanka v odůvodněných případech poskytnout exportní bancebance lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s těmito limity. (9) Při podpořeném financovánípodpořeném financování postupuje exportní bankabanka podle všeobecných obchodních podmínek. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bankbank, kterým jsou refinanční úvěry poskytovány k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní bankybanky. (10) Exportní bankabanka podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o podpořeném financovánípodpořeném financování. Tato informace obsahuje zejména a) údaje o exportní bancebance, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní bankybanky, b) údaje o provozování podpořeného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po podpořeném financování a možnostmi exportní bankybanky tuto poptávku uspokojit, jakož i údaje o předpokládaném vývoji podpořeného financování. (11) Uplatněním výjimek podle odstavce 3 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona o omezení bankbank při nabývání a držení podílů v právnických osobách.1b) § 7 Náležitosti žádosti o podpořené financování (1) Žádost o podpořené financovánípodpořené financování předkládá banka vývozcebanka vývozce, banka výrobcebanka výrobce, banka investorabanka investora, bankabanka vývozně orientovaného podniku, banka dovozcebanka dovozce, zahraniční osobazahraniční osoba, vývozcevývozce, investorinvestor, vývozně orientovaný podnik nebo výrobcevýrobce exportní bancebance. (2) V žádosti o podpořené financovánípodpořené financování osoba podle odstavce 1 uvede a) své identifikační údajeidentifikační údaje, b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, c) charakteristiku předmětu a objemu vývozuvývozu nebo investiceinvestice a požadovanou hodnotu produktu podpořeného financovánípodpořeného financování nebo finanční služby související s vývozemvývozem, d) údaje vztahující se k časovému rozložení čerpání a splácení podpořeného financovánípodpořeného financování nebo trvání finanční služby související s vývozemvývozem, e) předpokládaný podíl hodnoty vývozuhodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, f) identifikační údajeidentifikační údaje o zahraniční osobězahraniční osobě, které je vývozní úvěrvývozní úvěr poskytován, g) další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní bankybanky. (3) Na základě předložené žádosti o podpořené financovánípodpořené financování může exportní bankabanka po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1 uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, smlouvu o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozemvývozem nebo smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozemvývozem. (4) Na podpořené financovánípodpořené financování není právní nárok. Dorovnávání úrokových rozdílů § 7a Zařazení do systému (1) Žádost o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů spojených s tímto vývozním úvěremvývozním úvěrem předkládá banka vývozcebanka vývozce k rozhodnutí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny. V žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů je banka vývozcebanka vývozce povinna uvést a) identifikační údajeidentifikační údaje banky vývozcebanky vývozce, vývozcevývozce, dovozcedovozce a bankybanky dovozcedovozce, je-li příjemcem úvěru bankabanka dovozcedovozce; identifikačními údajiidentifikačními údaji se rozumí u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), právní forma a sídlo a u fyzické osoby jméno a příjmení, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), bydliště a místo podnikání, b) předmět a hodnotu vývozuhodnotu vývozu a zemi konečného určení, c) výši vývozního úvěruvývozního úvěru, časové rozložení jeho čerpání a splácení a zda je příjemcem úvěru dovozcedovozce, bankabanka dovozcedovozce nebo vývozcevývozce, d) úrokovou přirážku, o kterou úroková sazba sjednaná ve smlouvě o vývozním úvěruvývozním úvěru přesáhne pevnou referenční úrokovou sazbu vyhlašovanou měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj platnou v den podpisu smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru nebo platnou v den fixace úrokové sazby bankou vývozcebankou vývozce a příjemcem úvěru v období do 120 dní před podpisem smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru a navýšenou o 0,20 % ročně, e) prohlášení, že vývozní úvěrvývozní úvěr bude v souladu s mezinárodními pravidly. (2) S žádostí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozcebanka vývozce v příloze originál nebo úředně ověřenou kopii a) prohlášení vývozcevývozce, že dodržoval a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, b) prohlášení vývozcevývozce, že není uveden na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové bankybanky, Evropské bankybanky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové bankybanky, Africké rozvojové bankybanky a Meziamerické rozvojové bankybanky, c) prohlášení banky vývozcebanky vývozce, že dodržovala a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, d) prohlášení banky vývozcebanky vývozce, že není uvedena na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové bankybanky, Evropské bankybanky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové bankybanky, Africké rozvojové bankybanky a Meziamerické rozvojové bankybanky, e) dokladů prokazujících identifikační údajeidentifikační údaje podle odstavce 1 písm. a) a f) indikativní nabídkyindikativní nabídky a prohlášení vývozcevývozce, že se s indikativní nabídkouindikativní nabídkou seznámil; indikativní nabídkouindikativní nabídkou se rozumí nabídka banky vývozcebanky vývozce adresovaná vývozcivývozci, dovozcidovozci nebo bancebance dovozcedovozce obsahující alespoň předmět a hodnotu vývozuhodnotu vývozu a zemi konečného určení, výši vývozního úvěruvývozního úvěru, jeho formu a časové rozložení jeho čerpání a splácení a výši úrokové přirážky podle odstavce 1 písm. d). (3) Přílohy žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů musí být v českém nebo anglickém jazyce nebo musí být spolu s přílohami předložen jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Doklady podle odstavce 2 písm. a) až d) a doklady prokazující identifikační údajeidentifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a) může banka vývozcebanka vývozce předložit až společně se smlouvou o vývozním úvěruvývozním úvěru; o tom je banka vývozcebanka vývozce povinna informovat Ministerstvo financí v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. (4) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí žádost Ministerstvu financí do 15 dnů od jejího obdržení spolu se svým stanoviskem ke splnění požadavků odstavců 1 až 3 a podmínek stanovených mezinárodními pravidly a k zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Exportní pojišťovna nebo Ministerstvo financí prostřednictvím exportní pojišťovny může vyzvat banku vývozcebanku vývozce k doplnění neúplné žádosti, s výjimkou prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údajeidentifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a). (5) Ministerstvo financí o žádosti rozhodne do 30 dnů od postoupení žádosti splňující požadavky odstavců 1 až 3 od exportní pojišťovny. Na zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok. Rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů nabude účinnosti doručením originálů nebo úředně ověřených kopií smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru, smlouvy o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru, prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údajeidentifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a), pokud nebyly přiloženy k žádosti, Ministerstvu financí. (6) Nejsou-li originály nebo úředně ověřené kopie smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru a smlouvy o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru doručeny Ministerstvu financí do 6 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce, rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů již nemůže nabýt účinnosti. (7) Banka vývozceBanka vývozce předkládá exportní pojišťovně smlouvu o vývozním úvěruvývozním úvěru do 15 dnů od jejího uzavření. Exportní pojišťovna postoupí Ministerstvu financí smlouvu o vývozním úvěruvývozním úvěru bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru spolu se smlouvou o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru a se svým stanoviskem ke splnění podmínek nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Smlouva o vývozním úvěruvývozním úvěru musí být v českém nebo anglickém jazyce. Banka vývozceBanka vývozce předloží bez zbytečného odkladu na základě výzvy Ministerstva financí úředně ověřený překlad smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru do českého jazyka. (8) Ministerstvo financí zašle rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce a exportní pojišťovně. Po nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů vyrozumí Ministerstvo financí banku vývozcevývozce a exportní pojišťovnu o této skutečnosti. Banka vývozceBanka vývozce oznámí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny první čerpání vývozního úvěruvývozního úvěru nejpozději do 7 dnů ode dne prvního čerpání. (9) Na rozhodování Ministerstva financí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování. (10) Žádost o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů podle odstavce 1, prohlášení podle odstavce 2 písm. f), stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 4 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 7 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. § 7b Provádění dorovnávání (1) Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů je a) soulad vývozního úvěruvývozního úvěru s mezinárodními pravidly, b) sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěruvývozního úvěru, c) pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou a d) skutečnost, že vývozcemvývozcem není zahraniční společnostzahraniční společnost. (2) Funkci platebního a zúčtovacího agenta systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů zajišťuje exportní bankabanka. Ministerstvo financí každoročně poskytuje exportní bancebance na úhradu dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů finanční prostředky ve formě zálohy ve výši 250 000 000 Kč. Poklesne-li výše zálohy úhradami z titulu dorovnání úrokových rozdílů pod částku 100 000 000 Kč, exportní bankabanka je oprávněna požádat Ministerstvo financí o dorovnání do částky 250 000 000 Kč. Ministerstvo financí navýší zálohu do 20 dnů od obdržení žádosti exportní bankybanky. Exportní bankabanka převádí Ministerstvu financí částku převyšující 250 000 000 Kč z titulu přebytku úrokových rozdílů do 20 dnů od dne, kdy zůstatek zálohy přesáhne částku 500 000 000 Kč. Převáděná částka Ministerstvu financí z titulu přebytku úrokových rozdílů je příjmem státního rozpočtu. (3) Banka vývozcevývozce předkládá exportní pojišťovně žádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, do 15 dnů po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěruvývozního úvěru a dále v pravidelných šestiměsíčních intervalech čerpání nebo po dočerpání vývozního úvěruvývozního úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěruvývozního úvěru až do úplného splacení vývozního úvěruvývozního úvěru. (4) V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozcebanka vývozce povinna tento přebytek převést platebnímu a zúčtovacímu agentovi podle odstavce 2 vždy do 15 dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. V případě vzniku nároku banky vývozcebanky vývozce na dorovnání úrokových rozdílů exportní pojišťovna udělí exportní bancebance pokyn k úhradě úrokových rozdílů tak, aby úrokové rozdíly byly uhrazeny do 30 dnů od doručení žádosti o dorovnání úrokových rozdílů. (5) Exportní pojišťovna informuje Ministerstvo financí nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce o žádostech banky vývozcebanky vývozce o dorovnání úrokových rozdílů, o oznámeních banky vývozcebanky vývozce o převodu přebytku úrokových rozdílů a o podaných platebních příkazech k úhradě úrokových rozdílů za uplynulé kalendářní čtvrtletí. (6) V případě, že banka vývozcebanka vývozce nedodrží lhůtu pro převod přebytku úrokových rozdílů, je povinna uhradit na zvláštní účet podle odstavce 2 penále ve výši 1 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejvýše však do výše dlužné částky. (7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Žádost o dorovnání úrokových rozdílů a oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů podle odstavce 3 a oznámení exportní pojišťovny podle odstavce 5 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. § 7c Změna a kontrola (1) Banka vývozcevývozce je povinna oznámit Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny změnu v podmínkách čerpání nebo splácení vývozního úvěruvývozního úvěru a ve skutečnostech uvedených v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů do 15 dnů ode dne účinnosti změny. (2) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí oznámení Ministerstvu financí do 15 dnů od jeho obdržení spolu se svým stanoviskem ke změně. Jestliže Ministerstvo financí se změnou souhlasí, vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce a exportní pojišťovně. Ministerstvo financí v opačném případě ve stejné lhůtě oznámí bance vývozcebance vývozce svůj nesouhlas se změnou. V případě změny spočívající pouze ve snížení výše úvěru platí, že Ministerstvo financí s takovou změnou souhlasí vždy, a Ministerstvo financí vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce a exportní pojišťovně. (3) Bez předchozího souhlasu nebo následného schválení Ministerstvem financí se při provádění dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů nepřihlíží ke změně v podmínkách splácení vývozního úvěruvývozního úvěru. (4) Pro náležitosti oznámení banky vývozcebanky vývozce podle odstavce 1 a pro postup exportní pojišťovny a Ministerstva financí platí přiměřeně § 7a. (5) Ministerstvo financí provádí kontrolu dodržování podmínek a povinností stanovených tímto zákonem, mezinárodními pravidly a rozhodnutím o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozceBanka vývozce je povinna předložit Ministerstvu financí na základě jeho výzvy dokumenty prokazující splnění těchto podmínek a povinností. (6) Oznámení banky vývozcebanky vývozce podle odstavce 1 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 2 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. § 7d Vyřazení ze systému (1) Ministerstvo financí může v řízení rozhodnout o vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, jestliže a) banka vývozcebanka vývozce poruší podstatným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, mezinárodními pravidly nebo rozhodnutím o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů; za podstatné porušení povinností se považuje zejména nesplnění povinnosti podle § 7c odst. 1, b) vývozní úvěrvývozní úvěr nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo mezinárodních pravidel; v případě změny mezinárodních pravidel Ministerstvo financí nejprve vyzve banku vývozcebanku vývozce, aby v přiměřené lhůtě, kterou jí Ministerstvo financí určí, uvedla vývozní úvěrvývozní úvěr do souladu s mezinárodními pravidly, c) vývozní úvěrvývozní úvěr není čerpán alespoň z 50 % ve lhůtě uvedené v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, d) banka vývozcebanka vývozce uvedla v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, v žádosti o dorovnání úrokových rozdílů nebo v oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo e) došlo k podstatné změně v podmínkách čerpání nebo splácení úvěru bez předchozího souhlasu Ministerstva financí. (2) Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvo financí oznámilo zahájení řízení bance vývozcebance vývozce. Oznámení musí obsahovat popis skutečnosti, ve které Ministerstvo financí spatřuje důvod pro vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Jediným účastníkem řízení je banka vývozcebanka vývozce. (3) Banka vývozcevývozce a její zástupce mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že rozhodnutí nabylo účinnosti. Ministerstvo financí je povinno dát bance vývozcebance vývozce možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohla vyjádřit k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména podání banky vývozcebanky vývozce, důkazy, skutečnosti známé Ministerstvu financí z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje Ministerstvo financí. (4) Neshledá-li Ministerstvo financí důvod pro vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, řízení usnesením zastaví. (5) O vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů Ministerstvo financí rozhoduje rozhodnutím. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o rozkladu. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění rozhodnutí Ministerstvo financí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami bylo vedeno při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodovalo. Poučení o rozkladu obsahuje údaj, že proti rozhodnutí může banka vývozcebanka vývozce podat rozklad, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde lze rozklad podat. (6) Rozhodnutí nabylo účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozcebance vývozce a nelze proti němu podat rozklad. Rozhodnutí, které nabylo účinnosti, je závazné pro banku vývozcebanku vývozce a všechny správní orgány. Ministerstvo financí zašle rozhodnutí po nabytí jeho účinnosti exportní pojišťovně. (7) Do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí Ministerstva financí lze proti němu podat rozklad u Ministerstva financí. O rozkladu rozhoduje ministr financí. Do lhůty se nezapočítává den doručení rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Ministerstva financí, nebo je-li prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující rozklad. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku rozkladu nenastává účinnost rozhodnutí. (8) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v rozkladu nebo v průběhu řízení o rozkladu, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které banka vývozcebanka vývozce nemohla uplatnit dříve. Namítá-li banka vývozcebanka vývozce, že jí nebylo umožněno učinit v řízení vedeném Ministerstvem financí určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s rozkladem. (9) Jestliže ministr financí dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí Ministerstvu financí k novému projednání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví ministr financí právní názor, jímž je Ministerstvo financí při novém projednání věci vázáno. (10) Neshledá-li ministr financí důvod pro postup podle odstavce 9, rozklad zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. (11) Rozhodnutí ministra financí nabývá účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozcebance vývozce. (12) Po vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů může Ministerstvo financí uložit bance vývozcebance vývozce povinnost platebnímu a zúčtovacímu agentovi stanovenému v § 7b odst. 2 pokutu až do výše částky vyplacené bance vývozcebance vývozce jako dorovnání úrokových rozdílů ode dne, kdy nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1. To neplatí, dojde-li k vyřazení z důvodu, že vývozní úvěrvývozní úvěr přestal splňovat mezinárodní pravidla v důsledku jejich změny přijaté po zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. (13) Na rozhodování o vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování. § 8 (1) Stát ručí za závazky a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2; v případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku doplní Ministerstvo financí do 6 měsíců ode dne, kdy obdrželo písemnou žádost exportní pojišťovny o doplnění kapitálu, aktiva exportní pojišťovny v takové výši, aby po uplynutí této lhůty bylo zajištěno krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, b) exportní pojišťovny z poskytování záruk podle § 1 odst. 5 a § 5a; v případě poklesu fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk pod výši stanovenou nařízením vlády podle § 4 odst. 3 doplní Ministerstvo financí aktiva exportní pojišťovny, a to na základě rozhodnutí vlády o poskytnutí peněžních prostředků z titulu poskytování záruk; toto rozhodnutí vláda přijímá na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě žádosti, kterou Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí předložila exportní pojišťovna, c) exportní bankybanky ze splácení finančních zdrojůfinančních zdrojů získaných exportní bankoubankou a za závazky z ostatních operacíostatních operací exportní bankybanky na finančních trzíchfinančních trzích. (2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobouzahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a) (3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě. (4) K získání finančních zdrojůfinančních zdrojů exportní bankoubankou na kapitálových trzíchkapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak. (5) K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrůrefinančních úvěrů je exportní bankabanka povinna sjednat zajištění. (6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní bankybanky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo s podpořeným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní bankabanka sjednala zajištění. (7) Exportní pojišťovna požádá Ministerstvo financí o navýšení primárního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není dodržována výše primárního kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, anebo nařídí-li Česká národní bankabanka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování. K této žádosti exportní pojišťovna přiloží zdůvodnění poklesu jejího primárního kapitálu včetně odhadu budoucího vývoje solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku v nejbližších 3 letech a návrhu opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu. § 9 Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem upravujícím veřejnou podporu a pravidly Evropské unie upravujícími státní podporu14). ČÁST TŘETÍ § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 1) Směrnice Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli (71/86/EHS). Směrnice Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS). Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003. 1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění. 3) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb. 5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. 10) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Zákon č. 59/1995 Sb.	Zákon č. 59/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 1. 5. 1995, částka 13/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zák * Čl. III - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., se mění takto: * Čl. V - Výše penále u pojistného za dobu před 1. květnem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. * Čl. VI - Změnu zdravotní pojišťovny v období od 1. května 1995 do 31. prosince 1995 lze provést pouze jednou, přičemž se nevyžaduje, aby od poslední volby zdravotní pojišťovny uplynulo 12 měsíců. * Čl. VII - Pojištěnec uvedený v § 6a písm. c) zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb., je povinen do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že je pojištěncem podle tohoto ustanovení, po * Čl. VIII - Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat průkaz pojištěnci, jemuž ke dni účinnosti tohoto zákona nebyl tento průkaz vydán. Žádost o vydání průkazu pojištěnec podá u příslušné zdravotní pojišťovny do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. IX - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobec * Čl. X Aktuální znění od 1. 5. 1995 59 ZÁKON ze dne 17. března 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Účel zákona Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“) a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována. Zdravotní péče podle tohoto zákona se poskytuje jako péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním.“. 2. § 2 odst. 2 zní: „(2) Rozlišení zdravotní péče uvedené v odstavci 1 na péči hrazenou plně nebo částečně se provádí s ohledem na charakter postižení zdravotního stavu a objem finančních zdrojů na úhradu této péče. Pokud je pojištěncům ve věku do 18 let poskytována zdravotní péče označená ve Zdravotním řádu jako péče částečně hrazená, hradí ji zdravotní pojišťovna plně. Okruh péče plně hrazené, částečně hrazené a další podrobnosti při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona stanoví Zdravotní řád. Zdravotní řád je závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které provádějí zdravotní pojištění.“. 3. V § 2 odst. 3 věta první zní: „Zdravotní řád vydá po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen „Pojišťovna“), ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem1) a odborných vědeckých společností vláda České republiky nařízením.“. 4. V § 2 odst. 4 se za slovy „léčebný účel“ připojuje odkaz na poznámku č. 16) a na konci se připojují tyto věty: „Zdravotní péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem výkonů s bodovými hodnotami (§ 13 odst. 3) a platnými cenovými výměry.“. Poznámka č. 16) zní: „16) § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu.“. 5. § 3 odst. 1 písm. b) zní: „b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci (§ 6a) zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se slova „pracovního nebo obdobného poměru“ nahrazují slovy „zaměstnání (§ 6b odst. 3)“. 7. Nad § 6 se vkládá nadpis: „Plátci pojistného zdravotního pojištění“. 8. § 6 zní: „§ 6 Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen „plátci pojistného“) jsou: a) pojištěnci uvedení v § 6a; b) zaměstnavatelé; c) stát.“. 9. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně poznámek č. 3) až 12) a 17) až 22) znějí: „§ 6a Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud: a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) dále považují: 1. zaměstnanci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru; 2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; 3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; 4. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; 5. poslanci a senátoři; 6. členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva; 7. členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky; 8. soudci; 9. státní zástupci; 10. prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky; 11. vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb; 12. interní vědečtí aspiranti; 13. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; 14. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních; 15. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody; 16. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují: 1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;17) 2. osoby provozující živnost;18) 3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;19) 4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých;20) 5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;21) 6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;22) 7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, za něž se pro účely zdravotního pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených pod body 1 až 3, jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah, c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát (§ 6c). § 6b (1) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 7 odst. 4. (2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. (3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí výkon činností podle § 6a písm. a). § 6c (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti;3) b) poživatele důchodů z důchodového zabezpečení,4) kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky; c) příjemce rodičovského příspěvku;5) d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění; e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;6) f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;7) g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,8) anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě;9) h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení; i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody; j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů;10) k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;11) l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,12) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. (2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby. 3) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. 4) § 7 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb. 5) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. 6) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. § 3 odst. 4 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb. Zákon ČNR č. 482/1991 Sb. 8) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb. 9) § 37 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb. 10) § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. 11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 12) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb. 17) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 18) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 20) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb. 21) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 22) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“. 10. § 7 odst. 1 zní: „(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: a) nástupu do zaměstnání; b) zahájení samostatné výdělečné činnosti; c) kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c); d) návratu do České republiky, pokud pojištěnec postupoval podle § 7 odst. 4; e) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit; f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec 1. byl v cizině zdravotně pojištěn, 2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče plně nebo částečně hrazená podle tohoto zákona, 3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle § 7 odst. 4. Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.“. 11. § 7 odst. 2 zní: „(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, s výjimkou stanovenou v § 6b odst. 1. Tato povinnost zaniká dnem skončení zaměstnání.“. 12. V § 7 odst. 3 se slova „podle § 6 odst. 4“ nahrazují slovy „podle § 6c“. 13. § 7 odst. 4 zní: „(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne, až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním podle tohoto zákona. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.“. 14. V § 7 odst. 5 se slova „a má nárok na penále“ nahrazují slovy „včetně penále“. 15. § 9 včetně nadpisu a poznámky č. 23) zní: „§ 9 Oznamovací povinnost plátců pojistného (1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 3 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost, b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil, c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. (2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil. (3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ji ukončil. (4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. (5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 6c. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce. (6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců23) bezprostředně po přidělení rodného čísla. (7) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců23) do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky. 23) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.“. 16. § 10 odst. 1 písm. a) zní: „a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Žádost musí pojištěnec u vybrané pojišťovny podat nejméně dva měsíce přede dnem stanoveným v předchozí větě. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům žádost podává jejich zákonný zástupce. Při zániku zdravotní pojišťovny se ustanovení předchozí věty nepoužije. Právo na výběr zdravotní pojišťovny se též nepoužije při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze požádat až po přidělení jeho rodného čísla; pro podání této žádosti platí lhůta stanovená ve větě třetí. Žádosti pojištěnce podané ve lhůtách podle tohoto ustanovení je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn; rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit,“. 17. V § 10 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny23) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny.“. 18. § 11 písm. b) zní: „b) sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem,“. 19. § 11 se doplňuje písmeny h) až o), která znějí: „h) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, i) prokazovat se při poskytování zdravotní péče, s výjimkou poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou, j) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, k) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při: 1. zániku všeobecného zdravotního pojištění podle § 5 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v zahraničí (§ 7 odst. 4), l) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, m) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, n) při poskytnutí zdravotní péče, kterou zdravotní pojišťovna v souladu se Zdravotním řádem (§ 2 odst. 2) hradí jen částečně, uhradit zdravotnickému zařízení rozdíl mezi cenou poskytnuté zdravotní péče stanovenou podle seznamu zdravotních výkonů a cenového výměru a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou (§ 13 odst. 3). Úhrada se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem dolů; úhrada však činí nejméně 10 Kč. Zdravotnické zařízení je povinno o druhu a rozsahu poskytnuté zdravotní péče a o výši přijaté finanční úhrady vystavit účetní doklad, o) při výdeji léčiv a prostředků zdravotnické techniky, které zdravotní pojišťovna hradí jen částečně, uhradit rozdíl mezi cenou léčiva nebo prostředku zdravotnické techniky stanovenou podle cenových předpisů a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou, v souladu se seznamem léčiv a prostředků zdravotnické techniky (§ 13 odst. 5).“. 20. § 12 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci.“. 21. V § 13 odst. 1 se za slova „dvou let“ vkládají slova ", není-li dohodnuto jinak," a slovo „této“ se nahrazuje slovem „sjednané“. 22. § 13 odst. 3 zní: „(3) Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, pokud Zdravotní řád nestanoví, že se zdravotní péče hradí paušálními částkami. Ve smlouvě podle odstavce 1 lze sjednat omezení úhrady vykázaných zdravotních výkonů v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na jednoho ošetřeného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny pro daný druh zdravotnického zařízení a obor zdravotní péče. Seznam výkonů s bodovými hodnotami a výše paušálních částek včetně rozsahu zdravotní péče z těchto částek hrazené stanoví ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností. Účastníky dohodovacího řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální ceny bodu.“. 23. V § 13 odst. 4 písm. b) se vypouští bod 3 a vkládá se nové písmeno c), které zní: „c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky.“. 24. V § 13 odst. 5 se slova „s Českou lékárnickou komorou, Pojišťovnou a zástupci zdravotních pojišťoven“ nahrazují slovy „se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem1) a odborných vědeckých společností“. 25. § 13 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.“. 26. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém zařízení, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost.“. 27. § 16 odst. 4 zní: „(4) Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 11 písm. f), nebo při porušení povinností podle § 11 písm. j), k), a l), nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu až do výše 5000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době již jejím pojištěncem nebyl. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.“. 28. § 17 odst. 1 včetně poznámky č. 24) zní: „(1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin,24) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob. 24) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.“. 29. § 17 odst. 3 zní: „(3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny.“. 30. V § 17 odst. 4 se za slovo „záznamů“ připojuje odkaz na poznámku č. 25), která zní: „25) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.“. 31. § 17 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.“. 32. § 18 odst. 1 věta prvá včetně poznámky č. 26) zní: „Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému a pokut a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení.26) 26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 33. V § 18 odst. 2 se ve větě prvé nahrazují slova „dvou zástupců“ slovy „jednoho zástupce“. 34. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty nebo vyměření penále nebo přirážky k pojistnému. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný opravný prostředek.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 35. V § 19 se za slova „pojistné smlouvy“ připojuje odkaz na poznámku č. 27), která zní: „27) § 788 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 36. V § 20a odst. 2 se ve větě druhé nahrazuje slovo „prokuratury“ slovy „státní zastupitelství“ a na konci se připojuje tato věta: „Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.“. 37. § 20a se doplňuje odstavci 3 až 5, které znějí: „(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány hygienické služby povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů. (4) Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání. (5) Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.“. 38. V § 20b odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Nad § 3 se vkládá nadpis: „Vyměřovací základ“. 2. § 3 včetně poznámek č. 2) až 16) zní: „§ 3 (1) Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob;2) b) náhrady škody;3) c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích;4) d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5) (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance; b) odměny za pracovní pohotovost;7) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou: 1. věrnostního přídavku horníkům;8) 2. náborových příspěvků doosídlencům;9) 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění; 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech; 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů; 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku; 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;9a) 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena; 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely; 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce9b) a odchodného; d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. (3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí za svého zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem. (4) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. (5) V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen „minimální mzda“).10) Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který: a) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, b) je uveden v odstavci 7 nebo 8, c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.11) (6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda. (7) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. (8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu: a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12) b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání; c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14) d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem. (9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15) c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c). (10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. 2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 3) § 187 až 206 zákoníku práce. 4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. 5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 6) § 125 zákoníku práce. 7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům. 9) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb. 9a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 9b) § 60a odst. 1 zákoníku práce. 10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 12) § 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. 15) § 127 zákoníku práce. 16) § 129 a 130 zákoníku práce.“. 3. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně poznámek č. 17) až 21) a 37) znějí: „§ 3a (1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti17) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.18) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech;19) u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.19) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,20) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu21) z této činnosti. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. (3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy, pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát13) v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek 77 % minimální mzdy, který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. (4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c), b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem. (5) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období, b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3 nebo 4, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc. § 3b (1) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát37) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“), je minimální mzda. (2) Vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, netrvaly-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 po celý kalendářní měsíc. § 3c Vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát,37) je 65 % minimální mzdy. 17) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 19) § 13a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb. 20) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 21) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) § 6c zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“. 4. V § 4 odst. 2 se vypouštějí slova „a u osoby s vlastními příjmy“. 5. § 4 odst. 3 včetně poznámek č. 21) a 22) se vypouští. 6. V § 5 odst. 2 se ve větě prvé slovo „zaměstnavateli“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelem“. 7. V § 8 odst. 1 se ve větě prvé vypouštějí slova „podle § 3 odst. 3“. 8. § 8 odst. 2 zní: „(2) Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 3a pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Maximální výše zálohy je částka vypočtená procentní sazbou z jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2, a naposledy za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.“. 9. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.26)“. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6. 10. V § 8 odst. 4 se vypouští odkaz na poznámku č. 15). 11. V § 8 odst. 5 se slova „podle § 3 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 3a“. 12. § 9 se vypouští. 13. § 10 zní: „§ 10 Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. 14. V § 12 se odkaz na poznámku č. 11) nahrazuje odkazem na poznámku č. 37). 15. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Odvod pojistného při souběhu příjmů Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. Je-li za pojištěnce uvedeného v první větě plátcem pojistného i stát,13) může si tento pojištěnec upravit vyměřovací základ za jeden kalendářní měsíc podle § 3 odst. 7 nebo podle § 3a odst. 3 pouze u jednoho z těchto příjmů.“. 16. § 14 odst. 2 včetně poznámky č. 38) zní: „(2) Přeplatek pojistného se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, pokud není jiného splatného závazku vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku pojistného k jeho úhradě. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,38) je povinna zaplatit penále. Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se považuje vždy podání přehledu podle § 24 odst. 2, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže plátce pojistného nepožádal o použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy na pojistné na další období. 38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 17. § 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Pokud plátce pojistného nedodrží pořadí podle odstavce 2, je oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít příslušná zdravotní pojišťovna. Takovou skutečnost je povinna plátci pojistného neprodleně oznámit.“. 18. V § 17 odst. 1 písm. a) se slova „u peněžního ústavu (dále jen „banka“)“ nahrazují slovy „u banky“. 19. § 18 odst. 1 zní: „(1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě.“. 20. V § 18 odst. 2 se číslo „0,3 %“ nahrazuje číslem „0,1 %“. 21. § 18 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“. 22. V § 20 odst. 1 se slova „potřebné zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním“. 23. V § 20 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Dozorčí orgán má právo vyžadovat od zdravotních pojišťoven doklady potřebné k ověření správnosti údajů poskytnutých podle § 21. Zdravotní pojišťovny jsou povinny tyto doklady poskytnout. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí z podnětu dozorčího orgánu uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo financí dozvědělo o porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy povinnost měla být splněna. Pokutu lze uložit i opakovaně. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pokutu nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.“. 24. § 21 odst. 1 zní: „(1) Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu počty svých pojištěnců do 60 let věku a nad 60 let věku, za které je od prvního dne tohoto měsíce plátcem pojistného stát,37) a to v členění uvedeném v § 6c odst. 1 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb. Příslušné zdravotní pojišťovny dále sdělí do 22. dne každého měsíce správci účtu výši 60 % pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce.“. 25. V § 21 odst. 3 se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „za něž je plátcem,“ se vkládají slova „a úroků vzniklých na zvláštním účtu snížených o poplatky za účetní operace a vedení zvláštního účtu“. 26. V § 21 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.“. 27. V § 21 odst. 5 se slovo „tří“ nahrazuje slovem „deseti“ a na konci se připojuje tato věta: „Pokud správce zvláštního účtu nesplní povinnost podle předchozí věty, může mu Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně.“. 28. V § 22 se slova „pracovník“, „pracovníci“ v příslušném pádě nahrazují slovy „zaměstnanec“, „zaměstnanci“ v příslušném pádě. Tato změna se provede ve všech ustanoveních zákona. 29. § 23 odst. 4 včetně poznámky č. 39) zní: „(4) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni, b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného, c) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů, d) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů, e) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona39) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly. 39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 23 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 4 nepoužije.“. 31. V § 24 odst. 1 se vypouštějí slova „,osoba s vlastními příjmy“. 32. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Tyto údaje je tato osoba povinna doložit.“. 33. Poznámka č. 31) zní: „31) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“. 34. § 24 odst. 2 zní: „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do osmi dnů po podání daňového přiznání za zdaňované období předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,32) jsou osoby uvedené v tomto odstavci povinny nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty předložit údaje uvedené v předchozí větě současně s dokladem o dni, kdy mělo být daňové přiznání podáno.“. 35. V § 24 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle odstavce 2.“. 36. § 25 zní: „§ 25 (1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti31) sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. (2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. (3) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance. (4) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé povinni doložit.“. 37. Za § 26a se vkládá nový § 26b, který včetně nadpisu zní: „§ 26b Počítání času (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“. 38. V § 27 odst. 3 se slova „k 10. dni“ nahrazují slovy „k 12. dni“ a odkaz na poznámku č. 11) se nahrazuje odkazem na poznámku č. 37). 39. § 28b se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna 1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy, u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30. června 1995.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: § 5 odst. 2 písm. c) včetně poznámek č. 9) až 10b) zní: „c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou: 1. věrnostního přídavku horníkům;9) 2. náborových příspěvků doosídlencům;10) 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění; 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech; 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů; 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku; 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;10a) 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena; 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely; 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce10b) a odchodného. 9) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům. 10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb. 10a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 10b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., se mění takto: V § 24 odst. 6 se vypouští písmeno b). Čl. V Výše penále u pojistného za dobu před 1. květnem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. Čl. VI Změnu zdravotní pojišťovny v období od 1. května 1995 do 31. prosince 1995 lze provést pouze jednou, přičemž se nevyžaduje, aby od poslední volby zdravotní pojišťovny uplynulo 12 měsíců. Čl. VII Pojištěnec uvedený v § 6a písm. c) zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb., je povinen do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že je pojištěncem podle tohoto ustanovení, pokud tuto povinnost již nesplnil před nabytím účinnosti tohoto zákona. Čl. VIII Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat průkaz pojištěnci, jemuž ke dni účinnosti tohoto zákona nebyl tento průkaz vydán. Žádost o vydání průkazu pojištěnec podá u příslušné zdravotní pojišťovny do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. IX Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 60/1995 Sb.	Zákon č. 60/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 1. 5. 1995, částka 13/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Ustanovení přechodná * Čl. V - Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., se mění takto: * Čl. VI Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 60 ZÁKON ze dne 17. března 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 písm. a) zní: „a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,“. 2. § 5 písm. d) zní: „d) náklady na činnost Pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost Pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“. 3. § 6 odst. 2 včetně poznámky č. 2) zní: „(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů2) (dále jen „auditor“), a) ověření účetní závěrky Pojišťovny, b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok. 2) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.“. 4. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámky č. 3) znějí: „(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.3) (4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní. (5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. (6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče. 3) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7. 5. § 7 včetně poznámek č. 4), 5) a 6) zní: „§ 7 (1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného, b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna k doplnění základního fondu zdravotního pojištění v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši, c) další účelové fondy podle rozhodnutí Správní rady Ústřední pojišťovny v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem. (2) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.4) (3) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení5) a podnikat6) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb. 5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 6. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky č. 7) zní: „§ 7a (1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem, b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku. (2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatná. (3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce. (4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy. (5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 7. § 8 odst. 1 zní: „(1) V případě zjištění bilanční nerovnováhy je Pojišťovna povinna předložit prostřednictvím ministra zdravotnictví návrh opatření vládě.“. 8. § 8 odst. 3 zní: „(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je schválený zdravotně pojistný plán. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.“. 9. V § 14 odst. 1 se slova „podle § 12“ nahrazují slovy „podle § 13 odst. 2“. 10. V § 14 odst. 2 se na začátku věty a v části věty za středníkem vypouštějí slova „sídla a“. 11. V § 15 odst. 4 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“. 12. V § 18 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“, slova „s trvalým bydlištěm“ se nahrazují slovy „s trvalým pobytem“ a na konci se připojují tyto věty: „Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.“. 13. V § 20 odst. 6 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“. 14. V § 21 odst. 5 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“. 15. § 24 odst. 2 zní: „(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 16. V § 24 se vypouštějí odstavce 3 až 5. 17. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a (1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. (2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky. (3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.“. 18. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámky č. 8) zní: „§ 24b (1) Za porušení povinností uvedených v § 6 odst. 3 může Ministerstvo financí uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinnosti podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění8) může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné předpisy o správním řízení.7) (3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem ministerstva, které ji uložilo; toto ministerstvo pokutu též vybírá. (4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. 8) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 3 včetně poznámky č. 9) zní: „§ 3 (1) K založení zaměstnanecké pojišťovny je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné předpisy o správním řízení,9) není-li dále stanoveno jinak. (2) O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje po posouzení a) údajů uvedených v žádosti o povolení (§ 4 odst. 2), b) věcných, finančních a organizačních předpokladů pro činnost zaměstnanecké pojišťovny, c) reálnosti předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny. 9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 2. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Žádost o povolení (1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být právnická osoba se sídlem na území České republiky. (2) V žádosti o povolení žadatel uvede a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu, b) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny, c) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto závazku, d) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny, e) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky, f) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od založení počtu nejméně 50 000 pojištěnců, g) způsob likvidace v případě nesplnění závazků podle písmen c), d) nebo f). (3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu. (4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zdravotnictví. (5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.“. 3. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Kauce (1) Před podáním žádosti o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bance peněžní prostředky (dále jen „kauce“) ve výši 50 000 000 Kč. (2) Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká pojišťovna převede kauci do rezervního fondu. (3) Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se zamítá žádost o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny, se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.“. 4. Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní: „§ 4b Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny.“. 5. § 6 písm. a) zní: „a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. Povolení ke sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí se předkládá nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny s výjimkou podmínky podle § 4a,“. 6. Dosavadní text § 6 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 10) zní: „(2) Nesplněním závazku podle § 4 odst. 2 písm. f) se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a vstupuje do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví může v případě opakovaného neschválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky nebo výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny rozhodnout o zrušení zaměstnanecké pojišťovny a vstupu do likvidace. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění [§ 16 odst. 1 písm. a)] se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek),10) se převede žadateli o povolení podle § 3 nebo jeho právnímu nástupci. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce, převede se Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky rozdělí likvidační zůstatek poměrně podle počtu pojištěnců jednotlivým zdravotním pojišťovnám a příslušnou částku jim převede. 10) § 75 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 7. § 7 zní: „§ 7 Nucená správa (1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem, b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku. (2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánu zaměstnanecké pojišťovny a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné. (3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce. (4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy. (5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa. (6) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně podle § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.“. 8. V § 8 odst. 1 se slovo „pojistném“ nahrazuje slovy „zdravotně pojistném“. 9. V § 9 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. 10. § 10 odst. 3 zní: „(3) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo zdravotnictví.“. 11. § 10 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.“. 12. § 13 odst. 1 písm. a) zní: „a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,“. 13. V § 13 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „minimálně v rozsahu, jaký bude hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky“. 14. § 13 odst. 1 písm. d) zní: „d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“. 15. § 15 včetně poznámek č. 11) a 12) zní: „§ 15 (1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů,11) (dále jen „auditor“) a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny, b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok. (2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.12) Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní. (3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 2 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. (4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče. 11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky. 12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.“. 16. V § 16 odst. 2 se vypouštějí slova „a fondy připojištění“ a na konci se připojují tato slova: „a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny“. 17. V § 17 odst. 1 se ve větě první vypouští slovo „potřebné“ a na konci se připojují tato slova: „plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění“. 18. § 18 odst. 1 zní: „(1) Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do dvou let ode dne založení.“. 19. V § 18 odst. 2 se slovo „zřizovateli“ nahrazuje slovy „Ministerstvu zdravotnictví“. 20. V § 18 odst. 3 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. 21. § 19 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 7), 13) a 14) znějí: „(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.7) (3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. 7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb. 13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 22. § 21 zní: „§ 21 (1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny. (2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 23. § 22 zní: „§ 22 (1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. (2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. (3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.“. 24. V § 23 odst. 1 se vypouští slovo „potřebné“. 25. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně poznámek č. 15) a 16) zní: „§ 23a (1) Za porušení povinností uvedených v § 15 odst. 2 může Ministerstvo financí uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinností podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění15) může Ministerstvo zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. (3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.16) (4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. 15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.“. Čl. IV Ustanovení přechodná Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona. Tyto pojišťovny musí dosáhnout počtu nejméně 50 000 pojištěnců nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona; nesplněním této povinnosti se zrušují a vstupují do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví rozhodne v takovém případě o způsobu převodu pojištěnců do Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek),10) se převede podnikatelským subjektům, které podaly žádost Ministerstvu práce a sociálních věcí o zřízení resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny nebo jejich právním nástupcům. Neexistují-li podnikatelské subjekty, ani jejich právní nástupci podle předcházející věty, převede se likvidační zůstatek Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny uvedou svou činnost do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Ve stejné lhůtě předloží resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny Ministerstvu zdravotnictví způsob likvidace podle článku II bodu 2 tohoto zákona. Rezervní fond naplní resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. Čl. V Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., se mění takto: § 29 včetně poznámky č. 14) zní: „§ 29 Tento zákon se nevztahuje na subjekty, které provádějí nemocenské a sociální zabezpečení (pojištění), a na provádění všeobecného zdravotního pojištění. Na provádění smluvního zdravotního pojištění a připojištění Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo resortní, oborovou, podnikovou a další zdravotní pojišťovnou14) se vztahují přiměřeně ustanovení části II, s výjimkou § 9 a 10, a části III, s výjimkou § 22 a § 23 odst. 1 a 2. 14) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška České národní banky č. 63/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 63/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 50. výročí vítězství nad fašismem Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 26. 4. 1995, částka 13/1995 * § 1 - (1) K 50. výročí vítězství nad fašismem se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky situovaný blíže k pravému okraji mince. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a pod ním název státu „Česká republika“. Značka * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. dubna 1995. Aktuální znění od 26. 4. 1995 63 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 21. března 1995 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 50. výročí vítězství nad fašismem Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 50. výročí vítězství nad fašismem se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm a v obsahu stříbra 0,5 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky situovaný blíže k pravému okraji mince. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a pod ním název státu „Česká republika“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna uprostřed pod názvem státu. (2) Na rubu dvousetkoruny je při levém okraji mince jako alegorie míru vyobrazena stylizovaná holubice, do jejíhož pravého křídla je vkomponován text „Vítězství nad fašismem“. Nad pravým křídlem holubice jsou umístěny letopočty „1945“ a „1995“. Autorkou návrhu dvousetkoruny je Jitka Jelínková. Iniciály jejího jména „JJ“ jsou umístěny při levém spodním okraji mince pod ocasem holubice. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. dubna 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 9kB 8kB
Vyhláška České národní banky č. 64/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 64/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Pavla Josefa Šafaříka Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 26. 4. 1995, částka 13/1995 * § 1 - (1) K 200. výročí narození Pavla Josefa Šafaříka se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu nad státním znakem. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a uprostřed po * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. dubna 1995. Aktuální znění od 26. 4. 1995 64 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 21. března 1995 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Pavla Josefa Šafaříka Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 200. výročí narození Pavla Josefa Šafaříka se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm a v obsahu stříbra 0,5 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu nad státním znakem. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a uprostřed pod ním letopočet ražby dvousetkoruny „1995“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji mince vlevo od drápů slezské orlice ve státním znaku České republiky. (2) Na rubu dvousetkoruny je stylizovaný portrét Pavla Josefa Šafaříka. Nad portrétem je v neuzavřeném opisu jméno „PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK“ a pod portrétem rovněž v neuzavřeném opisu letopočty „1795-1995“. Autorem návrhu dvousetkoruny je magistr umění Petr Horák. Iniciály jeho jména „HP“ jsou umístěny v dolní části mince při pravé straně portrétu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. dubna 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 10kB 9kB
Vyhláška České národní banky č. 65/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 65/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 1995 Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 1. 6. 1995, částka 13/1995 * § 1 - Dnem 21. června 1995 se vydávají do oběhu bankovky po 100 Kč vzoru 1995 (dále jen „bankovka vzoru 1995“). * § 2 - (1) Bankovka vzoru 1995 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 100 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1995 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem jako u bankovky vzoru * § 3 - (1) Na líci bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u vzoru 1993. * § 4 - (1) Na rubu bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty s výjimkou označení výrobce bankovek a autora ryteckého přepisu rubové strany bankovky stejné jako u vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1995. Aktuální znění od 1. 6. 1995 65 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 21. března 1995 o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 1995 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 21. června 1995 se vydávají do oběhu bankovky po 100 Kč vzoru 1995 (dále jen „bankovka vzoru 1995“). § 2 (1) Bankovka vzoru 1995 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 100 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1995 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem jako u bankovky vzoru 1993.1) (2) Stupňovitý vodoznak na širokém nepotištěném okraji (dále jen „kupon“) má stejnou podobu jako u bankovky vzoru 1993, je však umístěn níže. (3) Ochranná soutisková značka má stejnou podobu a umístění jako u bankovky vzoru 1993. Soutisková značka je však menší, na lícní straně chybí v prostoru uvnitř písmen „C“ a „S“ zelené šrafování, které bylo u bankovky vzoru 1993, na rubové straně je její horní část vytištěna v barvě tmavě zelenošedé a spodní část v barvě zelené. § 3 (1) Na líci bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u vzoru 1993. (2) Lícní strana bankovky vzoru 1995 se liší od lícní strany bankovky vzoru 1993 takto: a) portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, střední část motivu gotické křížové klenby a všechny texty jsou vytištěny v barvě tmavě zelenošedé a jsou výraznější než u bankovky vzoru 1993; hmatová značka pro nevidomé a slabozraké má odlišný ornamentální dekor; b) ornamentální plocha pro skrytý obrazec umístěná v rameni portrétu je vytištěna v barvě tmavě zelenošedé a vzor ornamentu je jednodušší; pro celou ornamentální plochu je použit jednotný systém šrafování a její jednotlivé části nejsou od sebe výrazně odděleny; chybí rovněž oddělení této plochy od zbývající části portrétu bílou linkou, ve které byl u bankovky vzoru 1993 umístěn mikrotext „STO KORUN“; c) intenzita zabarvení sytějšího pásu zelené barvy přesahujícího do pravého nepotištěného okraje se směrem zleva doprava zvyšuje, číslo „100“ na tomto pásu je větší než u bankovky vzoru 1993, drobný dekor vytvářející mikrotext je jemnější; d) letopočet vydání bankovky je vyznačen číslem „1995“; e) kresba vyobrazení lícní a rubové strany pražského groše nad názvem emisní banky je zřetelnější než u bankovky vzoru 1993; f) drobné ornamentální motivy pozadí jsou výraznější; jsou vytištěny převážně v kombinaci barvy zelené a fialové, ve střední části levé poloviny tiskového obrazce v kombinaci barvy zelené a okrové; g) podtisk ohraničující horní a spodní okraj bankovky je výraznější než u bankovky vzoru 1993; h) velké číslo „100“ na kuponu je v horní části světlejší než v části spodní; drobný rastr v ploše jeho číslic vytváří odlišný ornamentální dekor. § 4 (1) Na rubu bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty s výjimkou označení výrobce bankovek a autora ryteckého přepisu rubové strany bankovky stejné jako u vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. (2) Rubová strana bankovky vzoru 1995 se liší od rubové strany bankovky vzoru 1993 takto: a) historická pečeť Univerzity Karlovy (dále jen „pečeť“) je vytištěna v barvě červenofialové, je tmavší a výraznější; stuha pečeti je širší; ornamentální motiv v podobě listů, který ze stuhy vybíhá pod pečetí, je větší a výraznější, v horní části dosahuje až k pečeti, ve spodní dosahuje k oběma okrajům nápisu „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“; v lemování ornamentálního motivu je skryt mikrotext vytvářející číslo „100“; b) pruh pergamenu pod pečetí je vytištěn v barvě světle zelené, jejíž intenzita se směrem k oběma stranám zvyšuje, chybí na něm šrafování bankovky vzoru 1993; c) na sytějším pásu zelené barvy u pravého nepotištěného okraje je skryt mikrotext „STO KORUN“, uspořádaný do soustředných kruhů; d) fragmenty gotických oken a geometrické obrazce připomínající vitráže oken chrámu Sv. Víta v Praze jsou vytištěny v zelené barvě, v částech bezprostředně přiléhajících k pečeti v barvě fialové; jejich ornamentální dekor je v detailech odlišný od bankovky vzoru 1993; u fragmentů gotických oken chybí tmavší zvýrazňující linka, která u bankovky vzoru 1993 skrývala mikrotext v podobě čísla „100“; e) linky drobného rastru v podtisku jsou vytištěny v barvě zelené, pod pečetí v barvě okrové; f) světlejší podtisk při horním i spodním okraji bankovky plynule navazuje na hlavní tiskový obrazec a je výraznější než u bankovky vzoru 1993; g) název tiskárny, která bankovku vyrobila, zní „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“, je vytištěn v barvě červenofialové a je umístěn při spodním okraji bankovky uprostřed; při spodním okraji bankovky vpravo je v barvě tmavě zelenošedé vytištěno jméno autora ryteckého přepisu hlavního motivu rubové strany „V. FAJT SC.“; nápis „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“ je vytištěn v barvě červenofialové a jeho písmena jsou menší než u bankovky vzoru 1993; h) číslice čísla „100“ umístěného v levém spodním rohu tiskového obrazce jsou vytištěny v barvě tmavě zelenošedé a jejich plocha je světlá, bez drobného rastru; i) číslice velkého čísla „100“ na kuponu jsou vytištěny v horní části v barvě fialové, ve spodní části v barvě tmavě zelenošedé, drobný rastr v jejich ploše vytváří odlišný ornamentální dekor; j) v dolní části kuponu je v barvě tmavě zelenošedé vytištěn grafický symbol v podobě ornamenty zdobeného písmene „K“ v kruhu. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška České národní banky č. 158/1993 Sb., o vydání bankovek po 100 Kč, ukončení platnosti bankovek po 100 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 67/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 67/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení Vyhlášeno 28. 4. 1995, datum účinnosti 1. 5. 1995, částka 14/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, se mění a doplňuje takto: * Čl. II k vyhlášce č. 67/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 1995 67 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. dubna 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení Ministerstvo průmyslu a obchodu podle § 3 písm. d) zákona České národní rady č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, stanoví: Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, se mění a doplňuje takto: Dosavadní příloha k vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, se nahrazuje novou přílohou, jejíž znění je uvedeno v příloze této vyhlášky. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1995. Ministr: Ing. Dlouhý CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 67/1995 Sb. SAZEBNÍK PUNCOVNÍCH POPLATKŮ Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| I. ZKOUŠENÍ RYZOSTI ZBOŽÍ\| \| a) tuzemského či cizího za 1 g slitiny 01\| stříbro (Ag)\| 0,50 02\| zlato (Au)\| 6,- 03\| platina (Pt)\| 10,- \| b) starého či opraveného za 1 g slitiny 04\| stříbro\| 1,- 05\| zlato\| 40,- 06\| platina\| 60,- Poznámky: a) Poplatek se vybere, i když nedojde k označení předloženého zboží pro závady v předepsaném stavu nebo ryzosti, b) u zboží, kde je kombinována slitina s jiným materiálem, se výše poplatku stanoví na základě kvalifikovaného odhadu hmotnosti drahého kovu, provedeného Puncovním úřadem, c) přetřídí-li Puncovní úřad na žádost předkladatele položku tuzemského či cizího zboží na bezvadné a závadné kusy, vybere se poplatek v trojnásobné výši. Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| II. ÚŘEDNÍ OZNAČENÍ ZBOŽÍ PUNCOVNÍ ZNAČKOU NEBO JINÝM ZPŮSOBEM\| \| a) za každý kus zboží\| 07\| stříbrného\| 0,20 08\| zlatého nebo platinového\| 5,- \| b) za každou značku\| 09\| při opravě puncovní značky nebo doznačení či stornu značky\| 2,- Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| III. KVALITATIVNÍ ZJIŠTĚNÍ KOVU NA ZKUŠEBNÍM KAMENI\| 10\| Ag, Au, Pt, obecný kov - za jedno vyzkoušení\| 10,- Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| IV. PŘIBLIŽNÉ URČENÍ RYZOSTI SLITIN DRAHÝCH KOVŮ NA ZKUŠEBNÍM KAMENI (za každý kus zboží)\| 11\| stříbro\| 20,- 12\| zlato \| 30,- 13\| platina\| 50,- Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| V. CHEMICKÉ STANOVENÍ RYZOSTI DRAHÝCH KOVŮ V MINCÍCH, DENTÁLNÍCH A REGISTROVANÝCH KLENOTNICKÝCH SLITINÁCH 14\| Ag titračně nebo kupelací\| 30,- 17\| Au kupelací\| 50,- 19\| Ag a Au kupelací\| 80,- 20\| Au ve slitinách s obsahem niklu\| 80,- 21\| Pt a platinové kovy - za každý kov\| 150,- Poznámky: a) Poplatky za rozhodčí a konečné zkoušky jsou pětinásobné, za zkoušky opakované trojnásobné, b) poplatky za opakované a konečné zkoušky nese ta strana, pro kterou je výsledek zkoušek nepříznivý. Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| VI. OSTATNÍ ANALÝZY DRAHÝCH KOVŮ\| \| a) v kovových materiálech\| 22\| stanovení stříbra\| 60,- 23\| stanovení zlata kupelací\| 150,- 18\| stanovení Au mokrou cestou\| 300,- 24\| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov\| 600,- \| b) ve stěrech\| 25\| stanovení stříbra\| 250,- 26\| stanovení zlata\| 350,- 27\| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov\| 700,- 28\| stanovení platiny v katalyzátoru na nosiči\| 3000,- 47\| stanovení stříbra v katalyzátoru na nosiči\| 500,- \| c) v roztocích a chemikáliích\| 48\| stanovení Ag\| 200,- 49\| stanovení Au\| 400,- 50\| stanovení Pt a platinových kovů - za každý kov\| 600,- \| d) stanovení kovů metodou ICP-OES 51\| jeden kov\| 500,- 52\| za každý další kov\| 200,- Poznámka: Poznámky za oddílem V. platí obdobně i pro oddíl VI. Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| VII. STANOVENÍ RYZOSTI A HMOTNOSTI DRAHÝCH KOVŮ VČETNĚ STAVENÍ DO SLITKU 31\| Ag do 100 g\| 80,- 32\| Ag nad 100 g do 1000 g\| 160,- 33\| za každých dalších započatých 1000 g Ag\| 220,- 35\| Au do 50 g\| 170,- 36\| Au nad 50 g do 500 g\| 250,- 37\| za každých dalších započatých 500 g Au\| 400,- 38\| Pt do 25 g\| 630,- Poznámka: Podle charakteru nebo množství materiálu může být zakázka rozložena do více položek, z nichž každá bude účtována zvlášť. Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| VIII. POPLATKY ZA OVĚŘENÍ ZKUŠEBNÍCH POMŮCEK\| 39\| ověření kvality zkušebního kamene - za jeden kus\| 70,- 40\| zkušební kyselina na Ag a Pt - za 50 ml\| 12,- 41\| kyselina dusičná koncentrovaná a kyseliny na zlato 250/1000 a 333/1000 - za 50 ml\| 4,- 42\| veškeré druhy lučavky královské - za 50 ml\| 8,- Položka\| Předmět poplatku\| Kč ---\|---\|--- \| IX. OSTATNÍ POPLATKY\| 43\| převod slitku do afinerie\| 20,- 44\| vyřízení požadavku na úkony poštou, mimo poštovného\| 10,- 45\| vyhledání předmětu při ztrátě potvrzení\| 10,- 46\| vydání náhradního dokladu o provedeném úkonu\| 10,-
Zákon č. 82/1995 Sb.	Zákon č. 82/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 6. 1995, částka 18/1995 * Čl. III - Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. a zákona č. 163/1993 Sb., se mění takto: * Čl. IV - V zákoně č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a ústavního zákona České národní rady č. 4/1993 Sb., se v § 44 vypouští odstavec 2 včetně poznámky č. 11a). * Čl. V Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 82 ZÁKON ze dne 18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament s usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. a zákona č. 163/1993 Sb., se mění takto: 1. § 10 odst. 2 se vypouští. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 10 odst. 3 se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“. 3. V § 17 odst. 3 se v části věty za středníkem čárka za slovem „rozhodnout“ nahrazuje tečkou a zbytek věty se vypouští. Čl. IV V zákoně č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a ústavního zákona České národní rady č. 4/1993 Sb., se v § 44 vypouští odstavec 2 včetně poznámky č. 11a). Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 83/1995 Sb.	Zákon č. 83/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 18/1995 * Čl. I - Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., se doplňuje takto: * Čl. III - Ustanovení § 41c odst. 2 podle čl. II tohoto zákona se poprvé použije pro roční příspěvek za rok 1995. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 7. 1995 83 ZÁKON ze dne 18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 4 včetně nadpisu a poznámek č. 4a) a 4b) zní: „§ 4 Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník“) může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky4a) a právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky.4b) 4a) § 23 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů. § 11 odst. 2 zákona ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů. 4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.“. 2. § 5 odst. 1 zní: „(1) Účastník uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu5) o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), ve které se zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve smluvené výši.“. 3. V § 5 odst. 4 se slova „konkrétní stavební spořitelny“ nahrazují slovy „stanovených stavební spořitelnou“. 4. V § 5 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které zní: „(5) Stavební spořitelna může poskytovat účastníkům úvěry, které slouží dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby podle § 6 i v případech, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytování úvěru, a to jen do výše cílové částky. (6) Cílová částka se rovná součtu přijatých vkladů, státní podpory, úroků z nich a poskytnutého úvěru.“. 5. § 5 odst. 8 zní: „(8) Účastníkovi, který uzavřel více smluv, přísluší státní podpora jen na jednu z nich.“. 6. V § 5 se dosavadní odstavce 5, 6, 7 a 8 označují jako odstavce 7, 8, 9 a 10. 7. V § 5 se za nově označený odstavec 10 vkládají nové odstavce 11, 12 a 13, které zní: „(11) Částku uspořenou účastníkem na základě jím uzavřené smlouvy nelze v době spoření převést na jiného účastníka. (12) Při zániku smlouvy v době spoření nepřecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jiného účastníka, pokud tento zákon nestanoví jinak. (13) Podíl smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na počtu smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr, může činit nejvýše 15 %.“. 8. V § 5 se dosavadní odstavec 9 označuje jako odstavec 14, který zní: „(14) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.“. 9. Pod označení § 9 se vkládá tento nadpis: „Další povolené činnosti stavební spořitelny“. 10. § 9 odst. 1 zní: „(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1 a) poskytovat půjčky podnikatelům, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb (§ 6), b) přejímat záruky za půjčky, které by byla stavební spořitelna oprávněna podle tohoto zákona poskytnout, c) přijímat podíly nebo účasti na obchodních společnostech, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, d) podílet se majetkově na jiné stavební spořitelně s předchozím souhlasem České národní banky, e) získávat pro poskytování úvěrů účastníkům i ostatních půjček potřebné zdroje od úvěrových institucí nebo vydáváním dluhopisů se splatností nejvýše pět let, f) obchodovat na svůj účet s hypotéčními zástavními listy, se státními dluhopisy nebo s dluhopisy, za které stát převzal záruku.“. 11. § 9 odst. 2 zní: „(2) Podíl nebo účast na obchodní společnosti podle odstavce 1 písm. c) nesmí přesáhnout jednu třetinu základního jmění společnosti a součet podílů na obchodních společnostech nesmí překročit 15 % základního jmění stavební spořitelny. Pohledávky z půjček podle odstavce 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek podle uzavřených smluv, a to dle stavu zjišťovaného na konci příslušného čtvrtletí.“. 12. § 9 odst. 5 zní: „(5) Stavební spořitelna může volné prostředky na vkladových účtech účastníků, včetně připsané státní podpory, použít a) k uložení u jiné banky, b) k nákupu hypotéčních zástavních listů, státních dluhopisů, popř. dluhopisů, za které stát převzal záruku, a k nákupu poukázek České národní banky, c) pro úvěry a půjčky podle § 5 odst. 5 a § 9 odst. 1 písm. a) a b) za předpokladu, že účastníkům, kteří splňují všechny smluvní podmínky a mají nárok na úvěr, byly všechny smluvní úvěry poskytnuty.“. 13. V § 9 se vypouštějí odstavce 4, 6 a 7 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 14. § 9 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Stavební spořitelna může nabývat nemovitosti jen v souvislosti s výkonem svých činností, a to pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky nebo k pořízení prostor pro svou činnost, popř. bytových prostor pro své zaměstnance.“. 15. V § 10 odst. 1 se za slovo „účastníkovi“ vkládají tato slova: „ , pokud jím je fyzická osoba,“. 16. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 17. V § 11 odst. 1 se slovo „každý“ vypouští a za slovo „účastník“ se vkládají slova „ , pokud jím je fyzická osoba,“. 18. § 11 odst. 2 zní: „(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.“. 19. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Stavební spořitelna požádá vždy k 30. červnu kalendářního roku o zálohu státní podpory pro ty účastníky, kteří v prvním pololetí téhož roku ukončili stavební spoření.“. 20. V § 11 v dosavadním odstavci 3 písm. a) a b) znějí: „a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a potřebné údaje k ověření o účastnících, a to rodné číslo, jméno, příjmení a poštovní směrovací číslo bydliště, číslo smlouvy, datum uzavření a ukončení smlouvy, datum a důvod změny smlouvy, b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření.“. 21. V § 11 dosavadní odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti. (5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 5 neběží.“. 22. V § 11 se dosavadní odstavce 3, 4 a 5 označují jako odstavce 4, 5 a 6. 23. § 12 odst. 2 zní: „(2) Zálohy státní podpory evidované na účtě účastníka vyplatí stavební spořitelna účastníkovi za podmínky, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal, s výjimkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby. Pokud tato podmínka není splněna, ztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohu státní podpory evidovanou na účtě účastníka vrátit v plné výši do dvou měsíců ministerstvu.“. 24. V § 16 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu a uloženou pokutu vybírá a vymáhá ministerstvo.“. 25. V § 16 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. Čl. II Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., se doplňuje takto: V § 41c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění vkladů činí 0,1 % z průměru objemu vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození účastníka stavebního spoření (dále jen „pojištěné vklady“) za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem vkladů fyzických osob se propočítává podle čtvrtletních stavů vkladů fyzických osob v předchozím roce bez započtení zálohy na státní podporu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Čl. III Ustanovení § 41c odst. 2 podle čl. II tohoto zákona se poprvé použije pro roční příspěvek za rok 1995. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 84/1995 Sb.	Zákon č. 84/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 18/1995 * Čl. IV - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. V - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 83/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 84 ZÁKON ze dne 18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb. a zákona č. 216/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 337 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b) které zní: „b) pohledávky z hypotéčních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů,“. 2. V § 337 odst. 1 se v dosavadním písmenu c) vypouštějí slova „pohledávky založené hypotéčními zástavními listy,“. 3. V § 337 odst. 1 se dosavadní písmena b) až f) označují jako písmena c) až g). Čl. V Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 83/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky č. 1a) zní: „(4) Vydávat hypotéční zástavní listy podle zvláštního zákona1a) může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno. 1a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 se v dosavadním odstavci 4 za číslovku „3“ vkládají tato slova: „a 4“. 3. V § 1 se dosavadní odstavce 4 až 6 označují jako odstavce 5 až 7. 4. V § 5 odst. 3 se vypouští písmeno f). 5. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Banka, která je oprávněna vydávat hypotéční zástavní listy, je povinna vydat obchodní podmínky pro poskytování hypotéčních úvěrů podle zvláštního zákona,1a) v nichž stanoví zejména postup při prodlení dlužníka se splácením úvěrů nebo úroků a případy změn na straně dlužníka, za kterých je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru. (2) Banka si nesmí vymínit předčasné splacení úvěru podle odstavce 1 v případě svého zrušení, následuje-li po něm likvidace banky.“. 6. V § 17 se vypouštějí odstavce 3 a 4. 7. § 38 odst. 3 se doplňuje písmenem d), které včetně poznámky č. 9a) zní: „d) Ministerstva financí při výkonu zákonem stanoveného dozoru.9a) 9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 40 odst. 1 se za slova „jako banka“ vkládají slova „, o jeho změnu“. 9. V § 40 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) O změně povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 85/1995 Sb.	Zákon č. 85/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a o opatřeních s tím souvisejících Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 18/1995 * Čl. I - Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - (1) Každý, kdo používá vybrané zdroje ionizujícího záření (dále jen „vybrané zdroje“) nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby působení ionizujícího záření, je povinen činit taková organizační a tec * Čl. III - (1) Působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika České republiky a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením přecházejí na Úřad. Zahájená řízení ve věcech výkonu státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zá * Čl. IV Aktuální znění od 1. 7. 1995 85 ZÁKON ze dne 19. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a o opatřeních s tím souvisejících Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se na konci věty připojují tato slova: „a pro oblast ochrany před ionizujícím zářením“. 2. V § 2 písm. a) se vypouštějí slova „z jaderných zařízení“. 3. V § 2 písm. c) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d), e) a f), která včetně poznámky č. 3) znějí: „d) výkon státního dozoru nad vybranými materiály, zařízeními a technologiemi používanými v jaderné oblasti, jakož i materiály a zařízeními dvojího použití,3) e) výkon státního dozoru v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, f) koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci. 3) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky č. 505/1992 Sb., vyhlášky č. 22/1994 Sb. a vyhlášky č. 234/1994 Sb.“. Čl. II (1) Každý, kdo používá vybrané zdroje ionizujícího záření (dále jen „vybrané zdroje“) nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby působení ionizujícího záření, je povinen činit taková organizační a technická opatření, aby zdraví lidí a životní prostředí bylo chráněno, zejména nesmí nikoho ozařovat bezdůvodně a nad stanovené limity. (2) Vybrané zdroje lze vyrábět, dovážet, provozovat a jinak s nimi nakládat jen v rozsahu povolení vydaného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“). (3) Právnické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí mít odpovědného zástupce, který složil zkoušku znalostí ochrany před ionizujícím zářením před Úřadem a získal od něj oprávnění k této činnosti. (4) Fyzické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí splňovat požadavky na zvláštní způsobilost podle odstavce 3 anebo musí mít odpovědného zástupce. (5) Osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou povinny vést evidenci dávek ozáření osob a evidenci vybraných zdrojů. (6) Stavební materiály nesmějí obsahovat vyšší množství radionuklidů, než stanoví zvláštní právní předpis.1) Za dodržení tohoto požadavku odpovídá výrobce, popřípadě dovozce. Ve vnitřním ovzduší budov nesmí být překročen zvláštním právním předpisem1) stanovený výskyt radonu a jeho dceřiných produktů. (7) Osobě, která neplní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 5, může Úřad odebrat vydané povolení, popřípadě pozastavit nebo omezit na dobu nejdéle jednoho roku od porušení povinnosti nakládání s vybranými zdroji. (8) Úřad vydá k provedení ustanovení odstavců 1 až 6 právní předpis, jímž stanoví limity ozáření, vybrané zdroje, meze pro obsah radionuklidů ve stavebních materiálech, meze pro výskyt radonu a jeho dceřiných produktů v budovách a rozsah staveb, na které se vztahují, a rozsah zkoušky znalosti. Čl. III (1) Působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika České republiky a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením přecházejí na Úřad. Zahájená řízení ve věcech výkonu státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, která nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona ukončena Ministerstvem zdravotnictví a orgány hygienické služby, dokončí Úřad. V zařízeních náležejících do působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra plní úkoly v oblasti ochrany před ionizujícím zářením orgány těchto ministerstev ve spolupráci s Úřadem. (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v rozsahu podle čl. I bodu 3 písm. e) tohoto zákona z Ministerstva zdravotnictví a příslušných zdravotnických organizací na Úřad. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.
Zákon č. 87/1995 Sb.	Zákon č. 87/1995 Sb. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 18/1995 * ČÁST I - § 1 (§ 1 — § 28k) * ČÁST II - § 29 (§ 29 — § 29) * ČÁST III - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 30 — § 33) k zákonu č. 87/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.) 87 ZÁKON ze dne 20. dubna 1995 o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I § 1 Obecná ustanovení (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní bankabanka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách. (2) Povolení působit jako družstevní záložna (dále jen „povolení“) uděluje Česká národní bankabanka (§ 2a) družstvu se sídlem v České republice k výkonu následujících činností a) přijímání vkladů od svých členů a b) poskytování úvěrů svým členům. (3) Obchodní firma (dále jen „firma“) družstevní záložny musí obsahovat označení „spořitelní a úvěrní družstvo“, „družstevní záložna“, „spořitelní družstvo“ nebo „úvěrní družstvo“; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona. (4) Družstevní záložna není bankoubankou podle zákona upravujícího činnost bankbank a její podnikání se nepovažuje za provozování živnostiživnosti. (5) Družstevní záložna a) je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu uděleného povolení, b) je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu, c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy, d) nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu3), e) nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti ve smyslu zákona upravujícího dluhopisy3) za jinou úvěrovou institucíúvěrovou institucí, investičním podnikeminvestičním podnikem, finanční institucífinanční institucí nebo osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou. (6) Schválená účetní závěrka,3a) výroční zpráva a opis povolení musí být uveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích. (7) Družstevní záložna je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní bankybanky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí. Zastavení obchodního závoduobchodního závodu družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné. (8) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 7 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (9) Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby. § 1a Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) institucíinstitucí instituceinstituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) úvěrovou institucíúvěrovou institucí úvěrová instituceúvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) investičním podnikeminvestičním podnikem investiční podnikinvestiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) finanční institucífinanční institucí finanční institucefinanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) podnikem pomocných služebpodnikem pomocných služeb podnik pomocných služebpodnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) ovládánímovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) úzkým propojenímúzkým propojením úzké propojeníúzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) ovládající osobouovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) ovládanou osobouovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, k) evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, m) tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, n) evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) skupinouskupinou skupinaskupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) konsolidovaným základemkonsolidovaným základem konsolidovaný základkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě příslušný orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, w) finančním nástrojemfinančním nástrojem finanční nástrojfinanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, x) kmenovým kapitálem tier 1kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, y) kapitálem tier 1kapitálem tier 1 kapitál tier 1kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 1b Česká národní bankabanka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny § 2 (1) Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů. (2) Základní kapitál musí činit nejméně 500 000 Kč. (3) Před podáním žádosti o povolení (§ 2a) musí být splacena částka ve výši alespoň 35 000 000 Kč, kterou představuje základní kapitál, popřípadě rizikový fond a rezervní fond, jsou-li vytvořeny při založení družstevní záložny. (4) Zastupování osob na ustavující schůzi je nepřípustné. (5) K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá povolení. Udělení povolení, jeho odnětí a změny jsou součástí zápisu do obchodního rejstříku. (6) Sídlo družstevní záložny musí být na území České republiky. § 2a (1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti Česká národní bankabanka. Žádost o udělení povolení lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní bankabanka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní bankabanka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní bankabanka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankoubankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankoubankou na její doplnění, je Česká národní bankabanka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní bankabanka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva. (3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny. (4) Pro udělení povolení musí být splněny tyto podmínky: a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1, b) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny a splnění dalších požadavků na orgány družstevní záložny a jejich členy podle § 7aa, c) technické a organizační předpokladytechnické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídicího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; technickými a organizačními předpokladytechnickými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců nebo fyzických osob, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny, d) reálnost obchodního plánu, organizační struktury družstevní záložny a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti, včetně údajů o ovládajících osobáchovládajících osobách a finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách ve skupiněskupině, e) způsobilost a důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a nejvýše 20 členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b), f) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny, g) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3, h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou, i) úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu, j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu. (5) O změně povolení rozhoduje Česká národní bankabanka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní bankabanka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České národní bankybanky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 4 písm. f) a g) nepoužijí. Česká národní bankabanka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč. (6) Česká národní bankabanka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny a členy orgánu družstevní záložny. § 2aa Speciální ustanovení o udělení povolení ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní bankabanka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit povolení překlenovací instituciinstituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituceinstituce podmínky pro udělení povolení podle § 2a odst. 4. (2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení povolení, posoudí ji Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu. § 2b (1) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pro účely výpočtu kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně podle odstavce 1 se započítají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, která jsou vykonávána zástupcem osoby uvedené v odstavci 3 na základě plné moci. (3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí oznámit svůj záměr a mít souhlas České národní bankybanky a) k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně, b) ke zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími družstevní záložnu, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na družstevní záložně nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob. (4) Česká národní bankabanka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo družstevní záložnu ovládnout, údaje o družstevní záložně, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této družstevní záložně nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (5) Česká národní bankabanka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státučlenského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státučlenského státu působit jako úvěrová instituceúvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnikinvestiční podnik, nebo je ovládající osobouovládající osobou takovéto osoby. (6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní bankabanka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní bankabanka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státemčlenským státem, nebo b) nepodléhá dohledu orgánu členského státučlenského státu vykonávajícího dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, investičními podnikyinvestičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů. (7) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce 4. Pokud Česká národní bankabanka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 15. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní bankabanka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. (8) Česká národní bankabanka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní bankabanka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti. (9) Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení družstevní záložny nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky: a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné, b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány na členy představenstva a členy úvěrové komise, které zastávají v družstevní záložně výkonné řídicí funkce, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností, c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v družstevní záložně, d) družstevní záložna bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání, e) struktura skupinyskupiny, jejíž součástí má družstevní záložna být, nebrání účinnému dohledu nad družstevní záložnou a dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankoubankou a příslušným orgánem dohledu jiného členského státučlenského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých příslušných orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a nad osobami v této skupiněskupině, a f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo. (10) Česká národní bankabanka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti. (11) V rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka a) může určit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3, b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí. (12) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bancebance, že a) snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo b) snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že ji přestávají ovládat. (13) Oznámení podle odstavce 12 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o družstevní záložně a údaj o výši účasti na družstevní záložně po snížení. (14) Pro účely žádosti podle odstavce 4 a oznámení v odstavci 12 se údaji o osobě rozumí: a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (15) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně. (16) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na družstevní záložně došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu. (17) Souhlas podle odstavce 3 nebo oznámení podle odstavce 12 se nevyžaduje, dojde-li k nabytí kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ke snížení kvalifikované účasti pod 50 %, 30 %, 20 %, 10 % nebo k jejímu pozbytí jinak než na základě jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě. (18) Souhlas k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně se považuje i za souhlas k nabytí přímého nebo nepřímého podílu nebo jejich součtu, který představuje méně než 10 % na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně. Souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na družstevní záložně, se považuje i za souhlas ke zvýšení takové účasti tak, že dosáhne nebo překročí přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje méně než dotčený podíl na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně. § 2c (1) Zjistí-li Česká národní bankabanka, že působení osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na družstevní záložně je v rozporu s § 1 odst. 5 písm. b), nebo osoba nabyla kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo zvýšila kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu nad limity uvedené v § 2b odst. 3, rozhodne o pozastavení práva osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí účastnit se členské schůze a hlasovat na ní a práva požadovat svolání členské schůze. Pozastavit lze pouze výkon všech výše uvedených práv. Účastníkem řízení je pouze osoba s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí a družstevní záložna. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. (2) Družstevní záložna nepřipustí účast osoby, které Česká národní bankabanka pozastavila práva podle odstavce 1, na členské schůzi. Při posuzování způsobilosti členské schůze družstevní záložny rozhodovat a při hlasování na členské schůzi se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. Pozastavení práv podle odstavce 1 Česká národní bankabanka zruší, odpadl-li důvod pro jeho vydání. (3) Družstevní záložna je povinna písemně informovat Českou národní bankubanku o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob na družstevní záložně, pokud při těchto změnách, i jednáním jiných členů, jsou překročeny nebo sníženy limity uvedené v § 2b odst. 3 a 12, a to do 5 pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností. (4) V důsledku toho, že osobě s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na družstevní záložně byla pozastavena práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech této osoby ani jiných osob. § 2d (1) Družstevní záložny jsou oprávněny zřídit pobočky na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) a podnikat na jeho území v rozsahu povolení jen se souhlasem České národní bankybanky. (2) V oznámení o záměru zřídit pobočku podle odstavce 1 družstevní záložna uvede zejména a) určení hostitelského státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku, b) obchodní plán pobočky obsahující výčet předpokládaných činností, c) organizační strukturu pobočky, d) adresu pobočky v hostitelském státě, na které bude možno získat potřebné dokumenty, e) údaje umožňující jednoznačnou identifikaci osob odpovědných za řízení pobočky, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, f) výši a složení kapitálu družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti, g) výši kapitálového poměru podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti. (3) Podmínkami pro udělení souhlasu podle odstavce 1 jsou a) finanční stabilita družstevní záložny, b) organizační struktura družstevní záložny umožňující podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b). (4) Pokud jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, Česká národní bankabanka předá orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 do 3 měsíců ode dne jejich obdržení a sdělí tuto informaci družstevní záložně. Pokud Česká národní bankabanka shledá, že podmínky pro udělení souhlasu nebyly splněny, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení údajů podle § 2d odst. 2; údaje podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu v takovém případě nepředá. (5) Pokud Česká národní bankabanka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 nebo je nepředá ve lhůtě stanovené v odstavci 4, může se družstevní záložna domáhat nápravy u soudu. § 2e (1) Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2d odst. 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty. (2) Zamýšlí-li družstevní záložna učinit změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e), je povinna to oznámit nejméně 1 měsíc před jejich provedením České národní bancebance a orgánu dohledu hostitelského státu. Změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e) podléhají souhlasu České národní bankybanky a případnému sdělení nebo stanovení podmínek orgánem dohledu hostitelského státu podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Při rozhodování o udělení souhlasu postupuje Česká národní bankabanka podle § 2d odst. 3. Česká národní bankabanka o změnách rozhodne do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení o zamýšlených změnách družstevní záložnou. § 2f Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankoubankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bancebance. Česká národní bankabanka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne obdržení oznámení družstevní záložny. § 2g (1) Dohled nad pobočkou družstevní záložny na území hostitelského státu vykonává Česká národní bankabanka. (2) Družstevní záložna je povinna poskytnout hostitelskému státu na jeho vyžádání informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území hostitelského státu pro účely výkonu dohledu hostitelským státem, a to včetně údajů nezbytných pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 22b. (3) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací České národní bankybanky podle § 22a zjistí, že družstevní záložna nebo její pobočka na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu, nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, Česká národní bankabanka po předchozím oznámení orgánu dohledu hostitelského státu neprodleně přijme vhodná opatření k nápravě podle § 28 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a bez zbytečného odkladu o nich informuje orgán dohledu hostitelského státu. (4) Pokud orgán dohledu hostitelského státu přijme z důvodu vzniku mimořádné situace opatření pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů družstevní záložny v hostitelském členském státěčlenském státě a Česká národní bankabanka s přijatými opatřeními nesouhlasí, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví39). § 2h (1) Česká národní bankabanka informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o vydání rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady podle tohoto zákona v případě, že dotčená družstevní záložna podniká na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po jeho vydání. (2) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí povolení družstevní záložně, která podniká na území hostitelského státu, konzultuje Česká národní bankabanka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní bankabanka orgán dohledu informuje o svém záměru povolení změnit nebo odebrat. Česká národní bankabanka informuje o změně nebo odnětí povolení neprodleně orgány dohledu států, v nichž družstevní záložna podniká. (3) O odnětí povolení družstevní záložně podle § 28g informuje Česká národní bankabanka neprodleně orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém družstevní záložna podnikala. § 2i Podnikání družstevních záložen, včetně jejich poboček působících na území hostitelského státu, podléhá dohledu České národní bankybanky, včetně kontrol na místě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu. Česká národní bankabanka může požádat příslušný orgán dohledu hostitelského státu o provedení kontroly na území hostitelského státu. § 2j Udělení povolení družstevní záložně ve skupině (1) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení povolení družstevní záložně (§ 2a) požádá Česká národní bankabanka o stanovisko orgán dohledu členského státučlenského státu, vykonávající dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, investičními podnikyinvestičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být povolení uděleno, ovládaná a) zahraniční úvěrovou institucíúvěrovou institucí se sídlem v členském státě, b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb, c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu, d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c). (2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dohlížených osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti. § 3 Předmět podnikání družstevní záložny (1) Družstevní záložna je oprávněna v rámci svého podnikání vykonávat kromě činností uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) tyto další činnosti, má-li je uvedeny v uděleném povolení: a) finanční leasing pro členy, b) platební služby a vydávání elektronických peněz pro členy a činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz, c) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy, d) otvírání akreditivů pro členy, e) obstarání inkasa pro členy, f) nákup a prodej cizí měny pro členy, g) pronájem bezpečnostních schránek členům, h) vydávání a správu platebních prostředků pro členy, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene b), i) správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry pro členy. (2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) je družstevní záložna oprávněna a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank, b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank, c) nabývat majetek pro účely zajištění vlastního provozu a disponovat s ním, d) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle tohoto zákona, e) obchodovat na vlastní účet s cennými papírycennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy, jejichž emitentem je členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankabanka tohoto státu, dluhopisy, za které převzal záruku členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dluhopisy vydanými Evropskou investiční bankoubankou, Evropskou bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucífinanční institucí, které je Česká republika členem, g) provádět obchody s Českou národní bankoubankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky. (3) Jiný majetek, než který je družstevní záložna oprávněna nabýt podle odstavce 2, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu 6 měsíců. V tomto případě se ustanovení § 1 odst. 9 nepoužije. Tato lhůta se nevztahuje na majetek nabytý na základě zajišťovacího převodu práv podle občanského zákoníku nebo na základě převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce finančního kolaterálu podle zákona upravujícího finanční zajištění3g). (4) Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu. Smlouvy uzavřené při výkonu činností podle odstavců 1 až 3 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) musí mít písemnou formu. (5) Družstevní záložna může poskytnout jednomu členovi, členům, kteří jsou ekonomicky spjatými osobami45), nebo členům, kteří jsou osobami blízkými podle občanského zákoníku46), úvěr do úhrnné výše 30 000 000 Kč. Některá ustanovení o členství v družstevní záložně § 4 (1) Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí. (2) Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl. Není-li právním nástupcem osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně, členství právního nástupce přechodem družstevního podílu nevzniká. (3) Rozdělení družstevního podílu člena, který zemřel nebo zanikl, při jeho přechodu na právního nástupce není přípustné. (4) Člen je oprávněn družstevní podíl převést na jinou osobu. Je-li předmětem převodu pouze družstevní podíl z dalšího členského vkladu, lze tento družstevní podíl převést pouze na člena družstevní záložny. Dohoda o převodu družstevního podílu na nabyvatele podléhá souhlasu představenstva družstevní záložny. Pokud v dohodě o převodu družstevního podílu není uvedeno datum pozdější, nabývá nabyvatel převáděný družstevní podíl rozhodnutím představenstva o schválení dohody o převodu družstevního podílu. (5) V případě přechodu nebo převodu družstevního podílu na člena družstevní záložny se základní členský vklad spojený s takovým podílem stává dalším členským vkladem člena družstevní záložny. (6) Jestliže převod družstevního podílu by měl za následek, že by převodem družstevního podílu nabývající člen nabyl kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýšil svou kvalifikovanou účast tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2b odst. 3, je převod družstevního podílu podmíněn předchozím souhlasem členské schůze družstevní záložny. (7) Při hlasování má každý člen jeden hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad (§ 4b), přísluší dále jeden hlas za každý celý násobek základního členského vkladu. Stanovy mohou určit, že každý člen má při hlasování jeden hlas bez ohledu na výši vloženého členského vkladu. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o změně právní formy družstevní záložny (§ 13 odst. 5), o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů. (8) Družstevní záložna je oprávněna své splatné pohledávky za dlužníkem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu (§ 4c), a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Družstevní záložna je dále oprávněna odmítnout výplatu úroků, vkladů nebo vypořádacího podílu dlužníku, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné dluhy vůči družstevní záložně. (9) Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou, vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny, je možné pouze mezi členy družstevní záložny. § 4b Členský vklad (1) Členský vklad může být pouze peněžitý. Základní členský vklad činí alespoň 1 000 Kč. Členství v družstevní záložně vznikne nejdříve splacením základního členského vkladu. Pro účely výpočtu vypořádacího podílu, majetkového vypořádání při snížení dalšího členského vkladu, podílu na zisku a podílu na likvidačním zůstatku se za členský vklad považuje pouze splacená část členského vkladu. (2) Připouští-li to stanovy, může člen vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. Výše dalšího členského vkladu, při jeho vložení do základního kapitálu družstevní záložny, musí být vždy celočíselným násobkem základního členského vkladu. Další členský vklad musí být splacen jednorázově, s výjimkou případů uvedených v § 2b odst. 3. (3) Člen je oprávněn snížit výši dalšího členského vkladu nejvýše o 20 % jeho původní výše za každých 12 měsíců ode dne jeho splacení za podmínky, že další členský vklad zůstane celočíselným násobkem základního členského vkladu. Ke snížení výše dalšího členského vkladu dochází dnem doručení písemného oznámení člena o této skutečnosti družstevní záložně. (4) Majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely jeho výpočtu se zohledňuje pouze částka, o kterou se další členský vklad snižuje. Pro výplatu majetkového vypořádání se § 4c odst. 2 použije obdobně. (5) Při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem může člen nabýt více dalších členských vkladů. (6) Určují-li to stanovy, je osoba vkládající členský vklad po vzniku družstevní záložny povinna uhradit spolu se základním členským vkladem nebo dalším členským vkladem i ážio. Způsob stanovení ážia určují stanovy. Uhrazené ážio je součástí rizikového fondu družstevní záložny. § 4c Vypořádací podíl (1) Výše vypořádacího podílu se vypočte podle přílohy k tomuto zákonu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu, rezervního fondu a dalších fondů družstevní záložny, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy, podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Vypořádací podíl člena, který z družstevní záložny vystoupil, protože nesouhlasil se změnou právní formy družstevní záložny, se určí z konečné, případně mezitímní účetní závěrky podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. (2) Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo. Družstevní záložna odloží výplatu vypořádacího podílu, anebo jeho části, pokud by výplata mohla ohrozit plnění požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky38), zejména s přihlédnutím ke skutečnostem podle čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, a to na dobu, než pominou důvody, pro které byla výplata odložena. (3) Účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období. § 5 Stanovy Stanovy musí obsahovat a) firmu a sídlo, b) předmět podnikání, c) vznik, zánik a podmínky členství, základní práva a povinnosti členů k družstevní záložně a družstevní záložny k členům, d) výši základního členského vkladu a způsob jeho splácení, popřípadě i výši vstupního vkladu, e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost, způsob jejich svolávání a jednání a lhůty, ve kterých se scházejí, f) způsob použití zisku a způsob úhrady případné ztráty, g) výši základního kapitálu, h) dobu pro zánik členství při vystoupení člena, i) možnost vložení dalších členských vkladů, j) pravomoc a odpovědnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, k) výši zápisného, které slouží ke krytí výdajů spojených se vznikem členství, l) způsob a rozsah převodu pravomocí úvěrové komise na jiné osoby, m) podmínky poskytování informací, n) finanční řád, který stanoví zejména 1. druhy dalších fondů, jejich výši a způsob jejich vytváření a použití, 2. výši rizikového a rezervního fondu, jejich tvorbu a použití, 3. podmínky poskytování peněžních služeb, 4. zásady zajištění úvěrů, 5. základní druhy vkladů a úvěrů a meze úročení. Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny § 5a (1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů. (2) Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy. (3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu České národní bankybanky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 a části čtvrté a šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní bankybanky je neplatné. Podrobnosti náležitostí žádostí o udělení souhlasu podle tohoto odstavce, jejich formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (4) Insolvenční správceInsolvenční správce svolá na základě žádosti České národní bankybanky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky. Pro svolání členské schůze insolvenčním správceminsolvenčním správcem platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona2) a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.5a) § 6 (1) Kromě orgánů ustavovaných podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy. Člen úvěrové komise nesmí být členem představenstva, členem kontrolní komise družstevní záložny ani osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu. (2) Úvěrovou komisi volí členská schůze družstevní záložny z řad členů družstevní záložny. (3) Úvěrová komise rozhoduje o a) poskytování úvěrů členům podle stanov, b) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy, c) zajištění úvěrů. (4) Určí-li tak stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2. (5) Představenstvo rozhoduje kromě věcí podle tohoto zákona a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, popřípadě podle stanov a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bancebance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo bankybanky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo bankybanky, b) o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle § 3 odst. 1, c) o obchodování na vlastní účet s registrovanými cennými papírycennými papíry, d) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům. (6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo České národní bancebance do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být poskytnut členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze způsobem podle stanov. (7) Každý orgán družstevní záložny jedná podle jednacího řádu, který schvaluje členská schůze. (8) Při hlasování ve volených orgánech družstevní záložny má každý člen jeden hlas. (9) Oprávnění kontrolní komise družstva ve vztahu k představenstvu družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev může kontrolní komise družstevní záložny uplatnit rovněž vůči úvěrové komisi. (10) Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Českou národní bankubanku o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28, a o ztrátě odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti členů volených orgánů družstevní záložny. Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření. (11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné dluhy. § 6a (1) Členem voleného orgánu družstevní záložny může být pouze důvěryhodná a odborně způsobilá osoba. Ve stanovách může být uvedeno, na které další funkce se tato podmínka vztahuje. (2) Členové voleného orgánu, kteří způsobili družstevní záložně porušením právních povinností při výkonu působnosti voleného orgánu škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. § 7 Střet zájmů (1) Úvěry členům volených orgánů družstevní záložny, jejím členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým podle občanského zákoníku lze poskytnout pouze za podmínek, za nichž jsou úvěry nebo záruky poskytovány ostatním členům družstevní záložny, přičemž a) členům kontrolní komise, členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým lze úvěr nebo záruku poskytnout jen s předchozím souhlasem představenstva, b) členům představenstva, členům úvěrové komise a osobám jim blízkým lze úvěr nebo záruku poskytnout pouze s předchozím souhlasem kontrolní komise. (2) Člen úvěrové komise a člen, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, nemohou být ručiteli za úvěr, o jehož poskytnutí rozhodovali. (3) Z jednání a rozhodování voleného orgánu družstevní záložny je vždy vyloučen člen tohoto orgánu, o jehož zájmu se rozhoduje. (4) Ve výroční zprávě musí být vždy uvedeny údaje o poskytnutí úvěrů nebo záruk osobám uvedeným v odstavci 1. (5) Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zákazu konkurence nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Člen představenstva družstevní záložny nesmí být současně členem statutárního orgánu, správní rady nebo členem dozorčího orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí pro členství člena představenstva družstevní záložny ve statutárním orgánu, správní radě nebo dozorčím orgánu finanční instituceinstituce, obchodníka s cennými papírycennými papíry, pojišťovny, zajišťovny nebo úvěrové instituceinstituce jiné než družstevní záložna, které družstevní záložnu ovládají, a dále právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírůcenných papírů a podniku pomocných služeb. (6) Člen voleného orgánu družstevní záložny je povinen před svým zvolením do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí, o své důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, o tom, zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce. (7) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní bankubanku o návrzích personálních změn ve voleném orgánu družstevní záložny, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení povolení podle § 2a. § 7a Řídicí a kontrolní systém (1) Družstevní záložna musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje a) předpoklady řádné správy a řízení družstevní záložny, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů, 3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy, b) řízení rizik, které vždy zahrnuje 1. pravidla přístupu družstevní záložny k rizikům, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, 2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, 3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik, c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy 1. vnitřní audit a 2. průběžná kontrola dodržování právních povinností družstevní záložny, d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise jako celku, zajišťující porozumění činnostem družstevní záložny, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, a f) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena představenstva, člena kontrolní komise a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil družstevní záložny (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností družstevní záložny v jeho celku i částech. (3) Družstevní záložna ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Družstevní záložna má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém, pokud jí nebyla Českou národní bankoubankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém družstevních záložen v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů družstevní záložny, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské unie. § 7aa (1) Družstevní záložna zajistí, aby a) člen jejího představenstva, člen její kontrolní komise a člen její úvěrové komise byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a d) byly evidovány údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členovi jejího představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise nebo osobě s takovým členem spřízněné tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bancebance; spřízněnou osobouspřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise nebo právnická osoba, ve které má člen představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této právnické osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady. (2) Člen představenstva, člen kontrolní komise a člen úvěrové komise družstevní záložny po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu družstevní záložny vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného členavýkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (3) Česká národní bankabanka může na základě odůvodněného návrhu družstevní záložny povolit členovi představenstva, členovi kontrolní komise nebo členovi úvěrové komise v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu družstevní záložny. (4) Aniž je dotčena povinnost člena představenstva, člena kontrolní komise nebo člena úvěrové komise družstevní záložny věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 2 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) skupinyskupiny, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má družstevní záložna kvalifikovanou účast. (5) Výkonným členemVýkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v družstevní záložně zastává výkonnou řídicí funkci. § 7ab (1) Družstevní záložna, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí a) výbor pro rizika, b) výbor pro jmenování, c) výbor pro odměňování. (2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů družstevní záložny. (3) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny podle odstavce 1. § 7ac Česká národní bankabanka a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informace poskytnuté družstevní záložnou o rozdílech v odměňování mužů a žen, b) sleduje, jestli družstevní záložna s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástrojefinančního nástroje, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků družstevní záložny, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů družstevní záložny, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů družstevní záložny, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků družstevní záložny, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě družstevní záložny nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva, členů kontrolní komise a členů úvěrové komise družstevní záložny. § 7ad (1) Družstevní záložna zavede pro své pracovníky postupy pro interní hlášení porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Česká národní bankabanka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bancebance a jejich vyhodnocování Českou národní bankoubankou, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka družstevní záložny, Česká národní bankabanka a družstevní záložna zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou požadavky na postupy družstevní záložny podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). (4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). § 7ae Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem (1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže členská schůze družstevní záložny rozhodne podle odstavce 2. (2) Do působnosti členské schůze družstevní záložny náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; členská schůze může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého členské schůzi představenstvem, který obsahuje alespoň a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření, b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob, c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201338), rozhodnutí České národní bankybanky nebo jiného příslušného orgánu. (3) K rozhodnutí členské schůze podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných členů družstevní záložny za podmínky, že na členské schůzi jsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně, nebo b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů, pokud nejsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně. (4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva. (5) Zruší-li členská schůze rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede družstevní záložna odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím členské schůze do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí. (6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí členské schůze, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí členské schůze, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí členské schůze. (7) Družstevní záložna neprodleně uvědomí Českou národní bankubanku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní bankybanky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál. (8) Družstevní záložna může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let. § 7af (1) Družstevní záložna vykonává činnost s odbornou péčí. (2) Pokud jde o obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku, může je družstevní záložna provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro družstevní záložnu, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout; ustanovení upravující vynaložení odborné péče upravené v zákoně o bankách platí pro družstevní záložny obdobně. § 7b Uveřejňování informací (1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře skupinyskupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Česká národní bankabanka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Družstevní záložna každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských státůčlenských států a jiných než členských státůčlenských států, ve kterých má pobočku, a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění, b) obrat, c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu, f) získané veřejné podpory. (4) Údaje podle odstavce 3 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky. (5) Družstevní záložna uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Družstevní záložna uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, představenstvo, kontrolní komisi jako celek a jednotlivé členy jejího představenstva a kontrolní komise, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5. (7) Česká národní bankabanka a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 2, lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 6. § 7c (1) Družstevní záložna je oprávněna k plnění svých povinností stanovených právním předpisem zřídit a spravovat informační systém, který družstevní záložně umožňuje jeho prostřednictvím využívat údaje vedené v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „systém pro využívání údajůsystém pro využívání údajů“). (2) Systém pro využívání údajůSystém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zákona upravujícího střet zájmů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů. Hospodaření družstevní záložny § 8 (1) Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč. (2) Bilanční suma družstevní záložny nesmí překročit 5 000 000 000 Kč. (3) Souhrnná bilanční suma družstevních záložen, které jsou ovládány stejnou osobou nebo osobami jednajícími ve shodě, nesmí překročit 5 000 000 000 Kč. § 8a (1) Družstevní záložna přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 21b odst. 2. (2) Družstevní záložna pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která není a) ovládána tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, nebo b) zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 8aj Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, d) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci. (3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, družstevní záložna nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bancebance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní bankabanka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (4) Česká národní bankabanka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní bankabanka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 28 odst. 2 písm. f). (5) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 3, c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 3. § 8ak Bezpečnostní kapitálová rezerva Družstevní záložna průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Proticyklická kapitálová rezerva § 8al (1) Družstevní záložna průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou družstevní záložnu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Česká národní bankabanka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (3) Česká národní bankabanka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství, d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (4) Česká národní bankabanka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní bankabanka přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika, c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní bankabanka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (6) Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4, b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 6, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní bankabanka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které Česká národní bankabanka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (9) Česká národní bankabanka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států. § 8am (1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský státčlenský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státučlenského státu40), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státučlenského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankabanka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (3) Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský státčlenský stát podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty. § 8an (1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský státčlenský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státučlenského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankabanka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státučlenského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankabanka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státučlenského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní bankabanka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (5) Česká národní bankabanka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský státčlenský stát podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka uvede důvody pro zkrácení lhůty. Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika § 8ao (1) Česká národní bankabanka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby družstevní záložny, skupinaskupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí nemovitost podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státechčlenských státech, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státěčlenském státě, pro který Česká národní bankabanka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné v jiném než členském státěčlenském státě. (3) Česká národní bankabanka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní bankabanka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státechčlenských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankabanka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (4) Česká národní bankabanka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, d) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat, e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a). § 8ap (1) Česká národní bankabanka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, oznámí Česká národní bankabanka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státučlenského státu. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státěčlenském státě, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bancebance. (3) Pokud hodlá Česká národní bankabanka uložit družstevní záložně povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci. (4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankabanka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankoubankou podle § 8aq. (5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankabanka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní bankabanka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankabanka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (7) Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba podle odstavce 5, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, požádá Česká národní bankabanka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní bankabanka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státučlenského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní bankabanka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví49). Česká národní bankabanka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. (8) Pokud Česká národní bankabanka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státechčlenských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státyčlenské státy s výjimkou sazby podle § 8aq. (9) Česká národní bankabanka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských státůčlenských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankoubankou pro Českou republiku. § 8aq (1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státučlenského státu stanovil pro tento členský státčlenský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní bankabanka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 4 tuto sazbu stanovit. (2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státučlenského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 8ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv. (3) Česká národní bankabanka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státučlenského státu. (4) Česká národní bankabanka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika. § 8as Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci (1) Česká národní bankabanka může stanovit, aby družstevní záložna, která byla označena jako jiná systémově významná instituceinstituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Česká národní bankabanka rozhodne o určení družstevní záložny jako jiné systémově významné instituceinstituce na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Česká národní bankabanka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituceinstituce alespoň podle některého z těchto kritérií: a) velikost jiné systémově významné instituceinstituce, b) význam jiné systémově významné instituceinstituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, c) význam přeshraničních činností jiné systémově významné instituceinstituce, nebo d) propojenost jiné systémově významné instituceinstituce s finančním systémem. (4) Česká národní bankabanka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní bankabanka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státechčlenských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankabanka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní bankabanka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci alespoň jednou ročně. (5) Česká národní bankabanka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní bankabanka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko, c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bancebance. (7) Pokud je jiná systémově významná instituceinstituce ovládána globální systémově významnou institucíinstitucí nebo jinou systémově významnou institucíinstitucí, která je institucíinstitucí nebo skupinouskupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnikevropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituciinstituci na individuálním základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot: a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituciinstituci nebo jinou systémově významnou instituciinstituci uplatňovaných pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4. § 8at (1) Česká národní bankabanka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucíinstitucí označených jako jiné systémově významné a uvede důvody, pro které tak činí. (2) Česká národní bankabanka přezkoumává určení jiných systémově významných institucíinstitucí jednou ročně. Česká národní bankabanka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituceinstituce a Evropskou radu pro systémová rizika. (3) Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucíinstitucí, které určila jako jiné systémově významné. § 8au (1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8al až 8ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní bankabanka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní. (2) Česká národní bankabanka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní. § 8b (1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl a) ověření účetní závěrky družstevní záložny, b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bancebance. Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení. (2) Česká národní bankabanka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní bankabanka do 30. dubna příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní bankybanky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu. (3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bancebance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bankbank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucífinančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní bankabanka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankoubankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bancebance nového auditora. (4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku. (5) Česká národní bankabanka může nařídit družstevní záložně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní bankubanku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. § 9 (1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí. (2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny. Úhradu ztráty provede družstevní záložna bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze. (3) Rozdělení zisku družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk vyplývá. § 9a (1) Česká národní bankabanka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky. § 10 Fondy družstevní záložny (1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy: a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou, b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu. (2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy. § 11 (1) Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků, b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv. (2) Pravidla a ukazatele podle odstavce 1 stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. § 12 Družstevní záložna je povinna zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách. § 12a Družstevní záložna je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní bankybanky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka. § 13 Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny (1) Soud na návrh České národní bankybanky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže a) počet členů klesl pod 30, b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč, c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost, d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon. (2) Soud na návrh České národní bankybanky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankoubankou podle § 28 byla neúčinná. (3) Soud dále na návrh České národní bankybanky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, bylo-li družstevní záložně odňato povolení. (4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní bankybanky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a. (5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnostakciovou společnost, pokud Česká národní bankabanka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení. (6) Žádost o udělení souhlasu podle odstavců 4 a 5 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (7) Zrušuje-li se družstevní záložna s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku, likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní bankybanky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny. (8) Soud rozhodne o návrhu České národní bankybanky podle odstavců 2, 3 a 7 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (9) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku družstevní záložny. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní bankabanka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (10) Likvidátor předkládá České národní bancebance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace. § 13a (1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní bankabanka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů. (2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou, vede jí Česká národní bankabanka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. § 13b (1) Jestliže družstevní záložna, bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bancebance nebo pobočce zahraniční bankybanky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“). (2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce. (3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na opravné zúčtování v rámci téže družstevní záložny. Pojištění vkladů členů § 14 Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující postupy České národní bankybanky při výpočtu, stanovení a povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu pojištění vkladů, ustanovení upravující informační povinnost bankbank vůči klientům ve vztahu k systému pojištění pohledávek z vkladů, ustanovení upravující povinnost bankybanky informovat vkladatele o fúzi nebo rozdělení bankybanky, přeměně bankybanky na pobočku bankybanky z členského státučlenského státu, převodu jmění na bankubanku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech a oprávnění vkladatelů bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků v návaznosti na tuto informaci a dále ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správcůinsolvenčních správců a Garančního systému finančního trhu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správceinsolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části čtrnácté zákona o bankách. Dohled nad družstevními záložnami § 21 (1) Česká národní bankabanka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona. (2) Česká národní bankabanka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Pokud Česká národní bankabanka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama. (3) Česká národní bankabanka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní bankabanka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení. (4) Česká národní bankabanka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státučlenského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku5a). Česká národní bankabanka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských státůčlenských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku. (5) Česká národní bankabanka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu41). (6) Česká národní bankabanka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (7) Česká národní bankabanka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státechčlenských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. (8) Česká národní bankabanka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) družstevní záložny, b) osoby náležející k družstevní záložně, c) osoby, která byla družstevní záložnou pověřena výkonem činnosti. (9) Česká národní bankabanka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 8, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. § 21a Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Česká národní bankabanka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní bankabanka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní bankabanka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní bankabanka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 28i odst. 1 písm. c). (3) Česká národní bankabanka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic družstevní záložny, i) model podnikání družstevní záložny. (4) Česká národní bankabanka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státechčlenských státech, b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní bankabanka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu družstevní záložny o více než 15 % kapitálu tier 1kapitálu tier 1, nebo 2. u družstevní záložny v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia, c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní bankabanka k modelu podnikání družstevní záložny, d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní bankabanka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise. (5) Česká národní bankabanka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny je přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. (6) Česká národní bankabanka dále přezkoumává a vyhodnocuje, a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 21b (1) Česká národní bankabanka může u družstevních záložen s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele. (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a provádí Česká národní bankabanka alespoň jednou ročně zátěžové testy družstevních záložen. Výsledek zátěžových testů může Česká národní bankabanka uveřejnit. (3) Česká národní bankabanka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti družstevní záložny a na používání interních přístupů u nových produktů. § 21c (1) Česká národní bankabanka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a. (2) Česká národní bankabanka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu v provedení kontroly na místě v pobočce družstevní záložny, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státučlenského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní bankybanky zahrnuje a) seznam družstevních záložen, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech družstevní záložny, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státechčlenských státech, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam družstevních záložen, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 21a a § 21b odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam dalších družstevních záložen, u kterých to Česká národní bankabanka považuje za nezbytné. (4) Česká národní bankabanka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě u dané družstevní záložny, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní bankybanky v družstevní záložně, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací družstevní záložnou, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů družstevní záložny, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by družstevní záložna mohla být vystavena, f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 21d a 21e, g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny, a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b), h) uložit opatření podle § 28 odst. 2 písm. a) bodů 2 až 10 a § 28 odst. 2 písm. b). (5) Ustanovení § 28a se použije pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 28aa se nepoužije. Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování § 21d (1) Česká národní bankabanka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že a) družstevní záložna je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), b) družstevní záložna nesplňuje požadavky podle § 7a, § 8a odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci, c) úpravy ocenění podle § 21a odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby družstevní záložně umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům, e) družstevní záložna opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 21f, nebo f) jiná situace specifická pro družstevní záložnu je nebo by mohla být zdrojem významného rizika. (2) Česká národní bankabanka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných družstevní záložnou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil družstevní záložny. (3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní bankabanka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 8a, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). (4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní bankabanka s ohledem na rizikový profil družstevní záložny rizika, jimž je družstevní záložna vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro družstevní záložnu, a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). (5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 21a odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní bankabanka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. § 21e (1) Česká národní bankabanka určí výši požadavku na kapitál podle § 21d v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 21d, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), b) rizika nadměrné páky, jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 21d, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Družstevní záložna plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankoubankou kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1kapitál tier 1 a b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1. (3) Družstevní záložna plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankoubankou kapitálem tier 1kapitálem tier 1. (4) Česká národní bankabanka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci družstevní záložny, stanovit, aby družstevní záložna plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3. (5) Družstevní záložna udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (6) Družstevní záložna udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 21f, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (7) Česká národní bankabanka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 21d a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní bankabanka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 21d odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné. § 21f Pokyn k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní bankabanka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 8a. (2) Česká národní bankabanka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí družstevní záložně pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní bankybanky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní bankabanka považuje za vhodnou. (3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta. (4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, družstevní záložna nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankoubankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky družstevní záložna nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankoubankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 8aj odst. 4 nebo § 8av odst. 3. § 21g Česká národní bankabanka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží družstevní záložně požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud družstevní záložně sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 21f. § 22 (1) Česká národní bankabanka informuje Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě. (2) Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě, b) udělených a odňatých povoleních, c) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů, d) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, e) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními družstevními záložnami o 1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností družstevní záložny, 2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních výhod osob uvedených v bodě 1, f) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, g) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 21a odst. 3 až 5, § 21b odst. 2 a 3 a § 28 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a odst. 3, h) případech, kdy použije § 21b odst. 1, i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a, j) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany družstevní záložny; tyto informace poskytne Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu, k) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen, l) opatřeních přijatých podle § 7ac písm. g), m) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 7aa odst. 3, n) údajích shromážděných podle § 7ac písm. h), o) údajích získaných od družstevní záložny o rozhodnutí členů, která se týkají odměňování, p) opatřeních k nápravě uložených podle § 28 odst. 2 bodu 11, § 28 odst. 6 a pokutách uložených za přestupek podle § 27a odst. 1, § 27b odst. 2 písm. a), d), f) až i), k) až m) a § 27c odst. 1, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy, q) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní bankabanka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení. (3) Na vyžádání Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie. (4) Česká národní bankabanka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 8al odst. 4 a údajích podle § 8al odst. 8. (5) Česká národní bankabanka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány dohledu. (6) Česká národní bankabanka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů družstevní záložny. § 22a Výměna informací při dohledu nad pobočkami družstevních záložen (1) V rámci výkonu dohledu nad družstevními záložnami Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku. (2) Česká národní bankabanka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na družstevní záložně a o řízení družstevní záložny. Česká národní bankabanka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad družstevní záložnou, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálových poměrech, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného družstevní záložnou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly. (3) Česká národní bankabanka může informace podle odstavce 2 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu. (4) Česká národní bankabanka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany klientů nebo členů družstevní záložny nebo finanční stability v tomto členském státěčlenském státě. Česká národní bankabanka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita družstevní záložny nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita družstevní záložny. V takovém případě sdělí Česká národní bankabanka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní bankabanka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela. (5) Česká národní bankabanka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví39), pokud nesouhlasí s opatřeními, která přijal orgán dohledu jiného členského státučlenského státu, na jehož území družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím pobočky. (6) Česká národní bankabanka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státučlenského státu odmítne žádost České národní bankybanky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě. § 22b (1) Pobočka družstevní záložny, jejímž prostřednictvím vykonává družstevní záložna svou činnost na území hostitelského státu, může být orgánem dohledu tohoto státu označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“). (2) Česká národní bankabanka je příslušná k dohodě o označení pobočky družstevní záložny za významnou, jestliže tato družstevní záložna vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státěčlenském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní bankubanku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí k tomu, aby k této dohodě došlo do 2 měsíců ode dne, kdy byla informována o záměru označit pobočku za významnou. (3) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní bankabanka orgánům dohledu tohoto státu informace o a) vývoji v družstevní záložně nebo jiné osobě ve skupiněskupině, který může vážně ohrozit finanční situaci družstevní záložny ve skupiněskupině, b) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a), a o neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu, c) výsledcích procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, d) posouzení rizik skupinyskupiny podle § 25k odst. 2, e) rozhodnutí o opatření k nápravě, které družstevní záložně uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku. (4) Pokud Česká národní bankabanka zjistí nepříznivý vývoj v družstevní záložně, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území hostitelského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální bankybanky Evropského systému centrálních bankbank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. k) v členských státechčlenských státech dotčených tímto vývojem. (5) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní bankabanka k plnění úkolů podle odstavců 3 a 4 a § 22a kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci podle zákona upravujícího činnost bankbank, která připravuje Česká národní bankabanka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 3. Členy kolegia jsou Česká národní bankabanka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. (6) Česká národní bankabanka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění povinností jí stanovených podle odstavců 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státechčlenských státech. (7) Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní bankabanka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti. (8) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní bankabanka s orgánem dohledu tohoto členského státučlenského státu plán na obnovení likvidity družstevní záložny za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu. (9) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 až 8 vykonává Česká národní bankabanka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 2 nebo poté, kdy byla o označení pobočky družstevní záložny za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu. § 22c Česká národní bankabanka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou, která vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 21c informace získané orgánem dohledu hostitelského státu při kontrole na místě. § 23 Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankoubankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí kontrolním řádem. § 25a Povinnost mlčenlivosti (1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. (2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní bankybanky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení v České republice, b) poskytnutí informací orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemiinstitucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemiinstitucemi v jiném státě a Evropské komisi, c) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a d) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie. (4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u družstevní záložny, b) dohledu nad orgánem podle písmene a), c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny, d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny, e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností, f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy, h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému, i) České národní bankybanky jako ústřední bankybanky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem, j) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění investorů a mechanismů financování řešení krize, k) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemiinstitucemi a finančními institucemiinstitucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, l) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, nebo n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů. (5) Odstavec 4 se použije pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státechčlenských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g), h), i) a k) též v jiných státech a Evropské centrální bancebance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika34) obdobně, přičemž při poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány. (6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupinyskupiny. (7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bancebance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru, b) BanceBance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu, c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce. (8) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7 je možné pouze za podmínky, že pro jejich příjemce je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie. (9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní bankybanky, b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání, d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona. (10) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě. § 25b (1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou. (2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankoubankou a orgány dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 není ani předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. (3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení20), b) orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon21), c) správců daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, d) příslušného orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí, e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuceexekuce podle zvláštního zákona22), h) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků, i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona18c), j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky, k) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, l) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, m) Ministerstva financí pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům, nebo n) Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat. (4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet člena po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky. (5) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu člena poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele48) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitelespotřebitele48) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém členovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. (6) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (7) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuceexekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (8) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. (9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základědohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu3c) orgánu, který tento dohled vykonává. (10) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. § 25c (1) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 7 je představenstvo této povinnosti zprostí. (2) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání údajů, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podle § 25b odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči členovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údaje podle věty první pracovníkovi nebo členovi orgánu téže družstevní záložny, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti. (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. § 25i (1) Česká národní bankabanka před a) rozhodnutím podle § 2b odst. 3, b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu družstevní záložně, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1, c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v případě skupinyskupiny, jejímž členem je dotčená družstevní záložna, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká. (2) Česká národní bankabanka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu. § 25j Zjistí-li Česká národní bankabanka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou mimořádnou situaci, jež může mít dopad v České republice, Česká národní bankabanka informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti a) centrální bankybanky Evropského systému centrálních bankbank v členských státechčlenských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státechčlenských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné. § 25k (1) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankoubankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankoubankou družstevní záložně ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě předložil České národní bancebance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem skupinyskupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinouskupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupinyskupiny, je Česká národní bankabanka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 21c odst. 4 písm. f) nebo g) nebo sdělit pokyn podle § 21f; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupinyskupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů určených k výkonu dohledu nad členy této skupinyskupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí. (2) Česká národní bankabanka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010; pokud Česká národní bankabanka nebo příslušné orgány určené k výkonu dohledu nad členy dotčené skupinyskupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní bankabanka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví. (3) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 si Česká národní bankabanka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní bankabanka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje. (4) Česká národní bankabanka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2. Česká národní bankabanka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný podnět orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupinyskupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu. (5) Družstevní záložna je povinna udržovat kapitál nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankoubankou, orgánem jiného členského státučlenského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě. (6) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí družstevní záložně příslušný orgán jiného členského státučlenského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankoubankou. § 27 (1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a předkládat České národní bancebance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní bankabanka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější. (3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní bankubanku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona. Ověřené kopie stanov a jejich změny musí být uloženy u České národní bankybanky. (4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní bankabanka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého následně. Přestupky § 27a Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení, b) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky, c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo d) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 3. (2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 25c. (4) Člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupkupřestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10. (5) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupkupřestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje. (6) Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupkupřestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4). (7) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab. (9) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 5, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 nebo 4, d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč. § 27b Přestupky družstevní záložny (1) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že a) uskuteční činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 5 písm. a)], b) nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky podle § 28, c) neuveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu nebo opis povolení (§ 1 odst. 6), d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 9), e) připustí na členské schůzi účast osoby, které Česká národní bankabanka pozastavila práva podle § 2c odst. 1, f) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2, g) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f), h) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2, i) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, j) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 a 3, k) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, l) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem, nebo m) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 7af. (2) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání interních přístupů a interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a, d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle části sedmé A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tyto přístupy používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), g) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a, h) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji, j) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, k) nesplní některou z informačních povinností podle § 2c odst. 3, l) poskytne plnění držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu družstevní záložny v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo m) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise družstevní záložny, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu. (3) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bancebance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6), b) poskytne osobám uvedeným v § 7 odst. 1 úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1), c) neuvede ve výroční zprávě údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v § 7 odst. 1 v souladu s ustanovením § 7 odst. 4, d) nedoručí České národní bance do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny žádost o posouzení podmínek pro výkon jeho funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7), e) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 1 odst. 5 písm. e), f) neoznámí České národní bancebance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankoubankou odmítnut (§ 8b odst. 3), g) v rozporu s § 9 odst. 2 1. nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo 2. neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze, h) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14), i) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 13b odst. 1, j) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b), k) nepodá zprávu o údajích, které je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, subjektům uvedeným v § 25b odst. 3, 4 nebo 6, l) nepředloží nebo neposkytne informace anebo podklady podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3, m) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 12a, n) v rozporu s § 12 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje, nebo o) nesplní některou z povinností podle § 7aa odst. 1. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), i) nebo m), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a), c), n) nebo o), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. b), d), e), g), h), j), k) nebo l), d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. § 27c Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, b) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 3, c) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení, d) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, e) nesplní oznamovací povinnost podle § 2b odst. 12, nebo f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky podle § 5a odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f) nebo odstavce 3, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. Společná ustanovení § 27ea (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. (2) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. § 28 Opatření k nápravě (1) Česká národní bankabanka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. (2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní bankabanka a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu 1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, 3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní bankybanky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, 4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, 5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu, 6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst, 7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem družstevní záložna pověřila jinou osobu, 8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. f) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku, 9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, 10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, 11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování, 13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aj odst. 1 a Česká národní bankabanka neschválila plán na obnovení kapitálu, b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi, c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b), d) uložit dodatečné uveřejňování informací, f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 něž podle § 8aj odst. 3, pokud Česká národní bankabanka neschválila plán na obnovení kapitálu, g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě. (3) Česká národní bankabanka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup a stanovila lhůtu k jeho provedení, c) uložit, aby provedla úpravy plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné, d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty, e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že družstevní záložna bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, nebo f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný, g) uložit jiná vhodná opatření. (4) Česká národní bankabanka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia. (5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní bankabanka a) uložit, aby tato osoba 1. vyměnila člena představenstva, člena kontrolní komise nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, 2. svolala členskou schůzi a tato členská schůze projedná s Českou národní bankoubankou stanovenou záležitost nebo její návrh, 3. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, 4. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu, b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem, c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených, d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny, e) nařídit svolání členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze, f) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojenímúzkým propojením s družstevní záložnou nebo které jsou součástí stejné skupinyskupiny jako družstevní záložna nebo mají k družstevní záložně zvláštní vztah, g) uložit zvýšit likvidní prostředky družstevní záložny alespoň na výši stanovenou Českou národní bankoubankou, h) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Česká národní bankabanka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní bankabanka může dále a) dočasně zakázat členovi představenstva nebo kontrolní komise družstevní záložny nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v družstevní záložně nebo výkon funkce v jiné družstevní záložně, b) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. (7) Česká národní bankabanka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. h) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat. § 28a (1) Česká národní bankabanka je oprávněna a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou, b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly. (2) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo. (3) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí. (4) Osoba, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní bankubanku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. (5) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní bankybanky. § 28aa (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. § 28ab V případě, že člen představenstva nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru družstevní záložny pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní bankubanku. § 28b Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Odnětí povolení nebo souhlasu § 28g (1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Česká národní bankabanka povolení odejme. (2) Povolení může být dále odňato, jestliže a) družstevní záložna nezačala podnikat do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry, b) v činnosti družstevní záložny byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky přestupku podle § 27b odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), k), l) nebo m), c) žadatel v žádosti o povolení uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti, d) proti družstevní záložně bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo e) družstevní záložna nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s výjimkou požadavků podle čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě § 28 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 28 odst. 2 písm. c) nebo již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům. (3) Česká národní bankabanka odejme povolení, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr družstevní záložny na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud neexistuje veřejný zájem na řešení krize družstevní záložny, Česká národní bankabanka odejme povolení družstevní záložně, i když tato družstevní záložna splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (4) Pokud Česká národní bankabanka zjistí, že bilanční suma družstevní záložny překročila 5 000 000 000 Kč, uloží záložně opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše 1 rok. Nezjedná-li družstevní záložna v této lhůtě nápravu, Česká národní bankabanka jí odejme povolení. (5) Pokud Česká národní bankabanka zjistí, že souhrnná bilanční suma družstevních záložen uvedených v § 8 odst. 3 překročila 5 000 000 000 Kč, uloží těmto družstevním záložnám opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše 1 rok. Nezjednají-li dotčené družstevní záložny v této lhůtě nápravu, Česká národní bankabanka odejme povolení všem družstevním záložnám uvedeným v § 8 odst. 3. (6) V době řízení o žádosti družstevní záložny o souhlas se změnou právní formy na akciovou společnostakciovou společnost a řízení o udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank se neuplatní postupy uvedené v odstavcích 4 a 5. (7) Povolení zaniká též ke dni zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnostakciovou společnost do obchodního rejstříku v souladu s § 13 odst. 5. (8) Česká národní bankabanka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen. § 28h (1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 28g se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá. (2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nesmí družstevní záložna přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby, než tato právnická osoba vypořádá své pohledávky a dluhy, považuje se za družstevní záložnu podle tohoto zákona. (3) O pravomocném rozhodnutí o odnětí povolení informuje Česká národní bankabanka orgán dohledu členského státučlenského státu, v němž má družstevní záložna pobočku. § 28ha (1) Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí povolení podle § 28g, je vykonatelný a) marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnostikasační stížnosti, nebo b) právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnostkasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí povolení podle § 28g přiznán odkladný účinek. § 28i (1) Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání družstevních záložen, a úředních sdělení České národní bankybanky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů, b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státůmčlenským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a), c) informace o přístupu a metodách České národní bankybanky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu nad družstevními záložnami podle § 21a, d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání družstevními záložnami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem, e) informace o přístupu a metodách České národní bankybanky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření. (2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státechčlenských státech, a pravidelně je aktualizuje. § 28j Pokud Česká národní bankabanka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státěčlenském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě. § 28k Pokud Česká národní bankabanka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státěčlenském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě. ČÁST II § 29 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 32/1995 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky č. 18c) zní: „m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank. 18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 36 odst. 2 písm. b) bodu 3 se na konci připojují tato slova: „kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci.“. ČÁST III Přechodná a závěrečná ustanovení § 30 Družstevní záložny plní vůči České národní bance informační povinnost podle zvláštních předpisů.20) § 31 (1) Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku je družstevní záložna povinna uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1996. K 30. dubnu 1997 se příspěvek zúčtuje mezi družstevní záložnou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 16 odst. 1. (2) Ministr financí poprvé jmenuje členy představenstva Fondu po vzniku alespoň prvních deseti družstevních záložen. (3) Při prvním jmenování členů představenstva Fondu jmenuje ministr financí dva členy na jeden rok, dva členy na dva roky a předsedu a místopředsedu na tři roky. § 32 (1) Ministr financí poprvé jmenuje ředitele nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. (2) V kalendářním roce jmenování ředitele poskytne stát pro činnost Úřadu návratnou finanční výpomoc. V tomto roce se poplatky družstevních záložen podle § 26 odst. 4 nezvyšují. (3) Do doby vzniku Úřadu se ustanovení § 2 odst. 3 nepoužije. § 32a Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. a) až c) uveřejní družstevní záložna poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b. § 32b Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituceinstituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informacídůvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b. § 32c (1) Pro účely § 8ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %. (2) Pro účely § 8ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituceinstituce pro rok a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar, b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar, c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar. § 32d (1) Česká národní bankabanka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky. § 33 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 87/1995 Sb. Výpočet výše vypořádacího podílu Výpočet výše vypořádacího podílu se provede podle tohoto vzorce: A\| ---\|--- ————————\| x (C1 - C2 - C3 - C4 + C5 + C6) B1+B2 + B3\| kde: A představuje členský vklad osoby v Kč, které v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, popřípadě snížení dalšího členského vkladu člena v daném účetním období, B1 představuje souhrn členských vkladů v Kč všech členů družstevní záložny k poslednímu dni daného účetního období, B2 představuje souhrn snížení dalších členských vkladů v Kč v družstevní záložně, k nimž došlo v průběhu daného účetního období, B3 představuje souhrn členských vkladů v Kč osob, kterým v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, C1 představuje vlastní kapitál družstevní záložny v Kč, C2 představuje rizikový fond družstevní záložny v Kč, C3 představuje rezervní fond družstevní záložny v Kč, C4 představuje další fondy družstevní záložny v Kč, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy, C5 představuje souhrn snížení dalších členských vkladů v Kč, k nimž došlo v průběhu daného účetního období v družstevní záložně, a vlastní kapitál byl již o snížení členských vkladů upraven, C6 představuje souhrn členských vkladů osob v Kč, kterým v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, a vlastní kapitál byl již o tyto členské vklady upraven. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES. 2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 3a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3b) § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. 3c) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 3d) § 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3g) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. 4) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 223 odst. 1 obchodního zákoníku. 5a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. 17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/2010 Sb. 18a) Občanský zákoník. 18c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti. 20) Občanský soudní řád. 21) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 37) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb. 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 39) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 40) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 41) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU. 45) Čl. 4 odst. 1 bod 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 46) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 48) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Zákon č. 89/1995 Sb.	Zákon č. 89/1995 Sb. Zákon o státní statistické službě Vyhlášeno 31. 5. 1995, datum účinnosti 15. 6. 1995, částka 19/1995 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 28) * § 29 - Zrušují se: * ČÁST DRUHÁ - § 30 (§ 30 — § 30) * ČÁST TŘETÍ - § 31 (§ 31 — § 31) Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.) 89 ZÁKON ze dne 20. dubna 1995 o státní statistické službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Státní statistická služba (1) Státní statistická služba je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informacístatistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informacístatistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je též zajišťování srovnatelnosti statistických informacístatistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána. (2) Součástí státní statistické služby není shromažďování nebo vyžadování informací a podkladů prováděné na základě zvláštních zákonů1) k jiným než statistickým účelům. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) individuálním údajemindividuálním údajem údaj týkající se jednotlivé právnické nebo fyzické osoby, získaný pro statistické účelystatistické účely podle tohoto zákona, b) důvěrným statistickým údajemdůvěrným statistickým údajem takový údaj, který umožňuje přímou nebo nepřímou identifikacinepřímou identifikaci jednotlivé právnické osoby nebo který je osobním údajemosobním údajem fyzické osoby podle zvláštního zákona,2a) c) anonymním údajemanonymním údajem takový individuální údajindividuální údaj, který buď v původním tvaru nebo ani po provedeném zpracování neumožňuje přímou, popřípadě nepřímou identifikacinepřímou identifikaci jednotlivé právnické nebo fyzické osoby, d) přímou identifikacípřímou identifikací identifikace jednotlivé právnické nebo fyzické osoby na základě jakéhokoliv identifikátoru, který lze použít bez nutnosti vynaložit ke zjištění identity dané osoby nepřiměřeného času a úsilí, e) nepřímou identifikacínepřímou identifikací možnost odvodit totožnost jednotlivé právnické nebo fyzické osoby jiným způsobem než způsobem uvedeným v písmenu d), f) statistickou informacístatistickou informací informace sociálního, ekonomického, demografického nebo ekologického charakteru, která vznikla agregací individuálních údajůindividuálních údajů, g) statistickým účelemstatistickým účelem užití pro číselný, slovní nebo grafický popis hromadných jevů a procesů ve společnosti, národním hospodářství a životním prostředí pomocí statistických informacístatistických informací, h) statistickým zjišťovánímstatistickým zjišťováním získávání individuálních údajůindividuálních údajů od zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek pro statistické účelystatistické účely podle tohoto zákona, i) zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajůindividuálních údajů ve statistickém zjišťovánístatistickém zjišťování podle tohoto zákona, j) zpravodajskou povinnostízpravodajskou povinností povinnost zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek poskytnout požadované individuální statistické údaje včas, úplně, správně a pravdivě pro statistická zjišťovánístatistická zjišťování, uvedená v programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování, k) ekonomickým subjektemekonomickým subjektem každá právnická osoba, organizační složka státu, která je účetní jednotkou2c), podílový fond, a dále fyzická osoba, která má podle zvláštního právního předpisu postavení podnikatele,2) l) identifikačním číslem osobyidentifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) číselný kód, který slouží k identifikaciidentifikaci ekonomického subjektuekonomického subjektu, m) identifikačním číslem provozovnyidentifikačním číslem provozovny číselný kód, který slouží k identifikaciidentifikaci provozovny osoby, která vykonává činnost stanovenou živnostenským zákonem, n) identifikačním kódem vnitřní jednotkyidentifikačním kódem vnitřní jednotky číselný kód, který slouží k její identifikaciidentifikaci, o) vnitřní jednotkouvnitřní jednotkou statistická jednotka, která podrobněji rozčleňuje územní strukturu (místní jednotka) nebo strukturu podle činností (činnostní jednotka) ekonomického subjektuekonomického subjektu; místní jednotka a činnostní jednotka jsou vytvořeny podle předpisů Evropských společenství2d) ke statistickým registrům, p) zemědělskou činnostízemědělskou činností zemědělská výroba rostlinná a živočišná, včetně zelinářství, zahradnictví, včelařství, rybářství, chovu kožešinových a jiných zvířat, dále lov a odchyt zvěře, výroba zemědělských výrobků, pěstování lesa a těžba dřeva, jakož i poskytování služeb pro zajištění těchto činností, q) ochranou důvěrných statistických údajůochranou důvěrných statistických údajů souhrn opatření a nástrojů, které zajišťují takové nakládání s důvěrnými údaji ze statistických zjišťovánístatistických zjišťování, prováděných státní statistickou službou, a s údaji získanými z administrativních zdrojů, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny či jinak zneužity a sloužily jen pro statistické účelystatistické účely; této ochraně podléhají též sdružené údaje za více právnických nebo fyzických osob, z nichž lze bez vynaložení nepřiměřeného času a úsilí určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká, r) místem obvyklého pobytu cizince adresa místa pobytu, která je uvedena v jeho povolení k pobytu, jde-li o cizince s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu, nebo jde-li o cizince, který v České republice pobývá na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního zákona2e); místem obvyklého pobytu cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního zákona2f), adresa, která je uvedena na průkazu povolení k pobytu azylanta, s) statistickými obvodystatistickými obvody nejmenší územní jednotky, z nichž se skládají katastrální územíkatastrální území a základní sídelní jednotkyzákladní sídelní jednotky, jejichž síť vykrývá celé území České republiky, které slouží k podrobnému popisu území a vytváření statistických zón, t) základní sídelní jednotkouzákladní sídelní jednotkou jednotka představující části území obceobce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru, u) územně technickou jednotkou jednotka, která je vymezena jako katastrální územíkatastrální území nebo jeho část, oddělená hranicí základní územní jednotkyzákladní územní jednotky, tj. hranicí obceobce, městského obvodu či městské části, v) základní územní jednotkouzákladní územní jednotkou území obceobce nebo vojenského újezdu a v případě, že je obecobec členěna2g), území městského obvodu nebo městské části, w) sektorem veřejných institucísektorem veřejných institucí organizační složky státu, územní samosprávné celky, státní a ostatní mimorozpočtové fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a ostatní organizace zařazené Českým statistickým úřadem do tohoto sektoru. § 3 Orgány vykonávající státní statistickou službu (1) Státní statistickou službu vykonává Český statistický úřad, který je ústředním správním úřadem. (2) V čele Českého statistického úřadu stojí předseda, kterého na návrh vlády jmenuje a odvolává prezident republiky. S funkcí předsedy Českého statistického úřadu je neslučitelné členství v politické straně nebo politickém hnutí. Předsedovi Českého statistického úřadu náleží plat a další náležitosti související s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona. Předseda Českého statistického úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (3) Předsedu Českého statistického úřadu zastupuje místopředseda Českého statistického úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu. Jmenuje-li předseda Českého statistického úřadu více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. (4) Předseda Českého statistického úřadu a místopředseda Českého statistického úřadu jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (5) Za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem mohou státní statistickou službu vykonávat ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstva“). Postupují přitom podle metodiky stanovené Českým statistickým úřadem a projednané s ministerstvy. (6) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny zajistit ochranu důvěrných statistických údajůochranu důvěrných statistických údajů způsobem stanoveným tímto zákonem. Obsahují-li důvěrné statistické údajedůvěrné statistické údaje též osobní údajeosobní údaje, podléhají tyto osobní údajeosobní údaje ochraně způsobem stanoveným zvláštním zákonem. § 4 Působnost Českého statistického úřadu (1) Český statistický úřad zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. K tomu a) stanoví metodiku statistických zjišťovánístatistických zjišťování, jejich zpracování a využití a obsahové vymezení statistických ukazatelů potřebné pro posuzování sociální, ekonomické, demografické a ekologické úrovně České republiky a jejích jednotlivých částí a pro posuzování jejího vývoje, b) sestavuje program statistických zjišťování, c) provádí statistická zjišťování, d) sestavuje souhrnné statistické charakteristiky vývoje národního hospodářství a jeho jednotlivých částí, e) sestavuje národní účty a stanoví jejich metodiku, f) vypracovává makroekonomické analýzy a analýzy vybraných charakteristik sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích jednotlivých krajů, g) zpracovává projekce demografického vývoje, h) sestavuje statistiky stavu a pohybu obyvatelstva (dále jen „statistika obyvatelstva“), i) provádí konjunkturální průzkumy, j) vydává, zveřejňuje a poskytuje statistické informacestatistické informace, včetně metodiky jejich zjišťování, informuje veřejnost o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, k) sleduje dodržování povinností v oblasti státní statistické služby a ukládá správní tresty za jejich porušení, l) vytváří a spravuje statistické klasifikace, statistické číselníky a statistické registry a poskytuje z nich informace, m) poskytuje statistické informacestatistické informace do zahraničí, n) spolupracuje s mezinárodními organizacemi; zejména se podílí na tvorbě statistiky Evropských společenství,2b) o) využívá identifikační čísla a identifikační čísla provozovenidentifikační čísla provozoven, p) vykonává státní správu na úseku zpracování výsledků voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků, Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu konaných na území České republiky a volby prezidenta republiky a zpracování výsledků celostátního referenda v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy. (2) Český statistický úřad dále a) shromažďuje zahraniční statistické informacestatistické informace, zejména pro účely porovnání úrovně sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje státu se zahraničím; získané informace i výsledky porovnání poskytuje státním orgánům i veřejnosti, b) vydává Statistickou ročenku České republiky, další odborné publikace a časopisy, c) zajišťuje vývoj nových statistických metod. (3) Český statistický úřad koordinuje státní statistickou službu, kterou vykonávají ministerstva. K tomu a) vede přehled o činnostech, které ministerstva v oblasti státní statistické služby vykonávají, a působí k tomu, aby dodržovala opatření stanovená tímto zákonem k ochraně důvěrných statistických údajůochraně důvěrných statistických údajů, b) spolupracuje s ministerstvy při přípravě programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování a dbá, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, c) sjednocuje metodické postupy pro statistická zjišťování prováděná ministerstvy a poskytuje jim při zajišťování úkolů státní statistické služby metodickou pomoc. § 5 Záruky nestrannosti státní statistické služby Český statistický úřad a) při výkonu státní statistické služby se řídí zákony a ostatními právními předpisy, uplatňuje odborná hlediska, požadavky na praktické využití a profesionální etiku a používá vědecké metody statistické práce, b) je nezávislý při vytváření statistických informací. Při získávání údajů a zpracování a vyhodnocování statistických informací postupuje tak, aby nebyla narušena objektivita informací a nebyly omezeny nebo zkresleny zveřejňované údaje. § 6 Česká statistická rada (1) Český statistický úřad zřizuje jako svůj poradní orgán Českou statistickou radu (dále jen „rada“). (2) V čele rady je předseda Českého statistického úřadu. Členy rady jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu z řad odborníků statistické teorie a praxe. Rada má nejvýše 25 členů. Funkce člena rady je čestná. (3) Rada projednává návrh programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování, vyjadřuje se k návrhům statistických zjišťovánístatistických zjišťování bez zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti a posuzuje potřebnost údajů poskytovaných podle § 9 odst. 1 pro Český statistický úřad. Další úkoly, způsob práce a svolávání jednání rady upravuje její statut, který vydá předseda Českého statistického úřadu. § 7 Působnost ministerstev (1) Ministerstva vykonávají státní statistickou službu v rozsahu, který pro ně vyplývá z programu statistických zjišťování, a dále v rozsahu, který vyplývá ze statistických zjišťování prováděných ministerstvy mimo program statistických zjišťování. (2) Do programu statistických zjišťování Český statistický úřad zahrne ministerstva po dohodě s nimi. (3) Ministerstva mohou provádět statistická zjišťování mimo program statistických zjišťování pouze v oboru své působnosti a po předchozím projednání s Českým statistickým úřadem. § 8 Statistická zjišťování u fyzických osob Ve statistických zjišťováních, při nichž mají fyzické osoby zpravodajskou povinnost, se mohou zjišťovat pouze údaje o a) jménu a příjmení, rodném čísle, trvalém pobytu, popřípadě místě podnikání osoby, která údaje poskytuje, b) podnikatelské činnosti,3) c) nemovitostechnemovitostech, které fyzická osoba vlastní nebo které má pronajaty, a o výnosech z nich, d) zemědělské činnostizemědělské činnosti, i když není provozována jako podnikatelská činnost, e) technických prostředcích využívaných pro zemědělskou činnostzemědělskou činnost, f) výměře a využití zemědělské půdy sloužící mimoprodukčním funkcím zemědělství. § 9 Využití administrativních zdrojů údajů (1) Orgány vykonávající státní statistickou službu využívají údaje, které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě zvláštních právních předpisů.4) Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny potřebné údaje na jejich žádost včas a bezplatně poskytnout, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Český statistický úřad může požadovat a) z údajů získaných při správě daní individuální údajeindividuální údaje z daňových přiznání nebo vyúčtování a účetních výkazů fyzických a právnických osob, pokud jsou orgány Finanční správy České republiky nebo orgány Celní správy České republiky zpracovány a jsou-li centrálně dostupné v elektronické podobě, a to pro potřeby sestavování národních účtů podle požadavků Evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství4b) a pro potřeby vedení statistických registrů4c) a pro potřeby sčítání lidu, domů a bytů; poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu, b) z údajů získaných v celním řízení o propuštění zboží do navrženého celního režimu, údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství4d), c) z údajů získaných při provádění sociálního zabezpečení5d) tyto údaje: 1. obchodní firmu nebo název, u právnických osob sídlo, u podnikajících fyzických osob adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, a identifikaciidentifikaci plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je právnickou osobou, organizační složkou státu nebo osobou samostatně výdělečně činnou; identifikacíidentifikací se rozumí identifikační číslo, popřípadě u fyzických osob rodné číslo, pokud jim identifikační číslo nebylo přiděleno nebo není při provádění sociálního zabezpečení evidováno, 2. počet fyzických osob, za něž je povinen odvádět zaměstnavatel pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (3) Orgány územní samosprávy poskytují pro statistické účely a vedení statistických registrů Českému statistickému úřadu na požádání bezplatně údaje ze svých informačních systémů. Ministerstva vykonávající státní statistickou službu mohou od orgánů územní samosprávy požadovat bezplatné poskytnutí údajů pro statistické účely jen po předchozím souhlasu Českého statistického úřadu. (4) Český statistický úřad využívá individuální údajeindividuální údaje subjektů zařazených do sektoru veřejných institucísektoru veřejných institucí pro statistické účelystatistické účely související s propočtem schodku a dluhu a pro sestavení čtvrtletních a ročních nefinančních a finančních účtů za tento sektor podle požadavků Evropských společenství5f). (5) Údaje poskytované Českému statistickému úřadu podle odstavců 1 až 3 se předávají ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují. (6) Pro využití ke statistickým účelůmstatistickým účelům je možné sdružovat údaje a informační systémy sloužící k rozdílným účelům. (7) Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny sdělit Českému statistickému úřadu, které údaje získávají na základě zvláštních zákonů4) nebo které se u nich shromažďují. § 10 Program statistických zjišťování (1) Program statistických zjišťovánístatistických zjišťování stanoví Český statistický úřad vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady a vyhlásí5i) vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku. (2) V programu se u každého statistického zjišťování uvádí a) účel statistického zjišťování a jeho obsah, b) okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, c) způsob statistického zjišťování, d) periodicita a lhůty k poskytnutí údajů, e) orgán provádějící statistické zjišťování. (3) U statistických zjišťování uvedených v programu statistických zjišťování mají zpravodajské jednotky zpravodajskou povinnost. § 11 Statistická zjišťování bez zpravodajské povinnosti Jiná statistická zjišťovánístatistická zjišťování než ta, která jsou uvedena v programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování, mohou být prováděna jen bez zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti na základě dobrovolného poskytování individuálních údajůindividuálních údajů. § 12 Statistika obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů Ve statistice obyvatelstva se vedou statistické informacestatistické informace o narození dětí, úmrtí, uzavření manželství, rozvodech a změnách místa trvalého pobytu. Pro vytváření těchto informací jsou státní orgány a poskytovatelé zdravotních služeb podle povahy své činnosti povinni poskytovat Českému statistickému úřadu důvěrné statistické údajedůvěrné statistické údaje o rodném čísle, adrese místa trvalého pobytu, místu obvyklého pobytu cizince a místu obvyklého pobytu cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního zákona, státním občanství, porodní charakteristice narozeného dítěte, rodinném stavu, pořadí manželství (rozvodu), počtu nezletilých dětí v rozvádějících se manželstvích, příčinách rozvratu manželství, pokud byly zjištěny, příčině smrti, délce života zemřelého kojence, místě a čase sledované události. § 12a Cenzový informační systém (1) Pro účely tohoto zákona a splnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, evropské demografické statistiky, sčítání lidu, domů a bytů15) se zřizuje cenzový informační systém jako informační systém veřejné správy16). (2) Správu tohoto neveřejného informačního systému veřejné správy zajišťuje Český statistický úřad. (3) Při zřízení cenzového informačního systému Digitální a informační agentura zajistí prostřednictvím služeb základních registrů převod agendového identifikátoru fyzické osoby na agendový identifikátor fyzické osoby Českého statistického úřadu. (4) Digitální a informační agentura poskytuje Českému statistickému úřadu agendový identifikátor nově založených fyzických osob v základním registru obyvatel prostřednictvím k tomu určených služeb. § 13 Zemědělské soupisy (1) Zemědělské soupisy provádí Český statistický úřad nebo Ministerstvo zemědělství v součinnosti s obcemi. Obce zajišťují zejména sběr požadovaných údajů na formulářích, které obdrží od orgánu, který soupis provádí; tento orgán hradí obcím náklady, které jim s touto činností vzniknou. (2) Osoby, které obecobec zajištěním prací při zemědělských soupisech pověří, jsou oprávněny seznamovat se s důvěrnými statistickými údajidůvěrnými statistickými údaji potřebnými ke splnění jim uložených prací; tyto údaje nesmějí zveřejňovat, ani nikomu sdělovat, a mohou je poskytnout pouze zaměstnancům orgánu, který zemědělský soupis provádí. § 14 Součinnost obcí Orgánům provádějícím statistická zjišťování u fyzických osob poskytují obce v dohodnutém rozsahu a za náhradu vzniklých nákladů potřebnou pomoc. § 15 Podmínky plnění zpravodajské povinnosti (1) Náklady spojené se splněním zpravodajské povinnosti, které vzniknou zpravodajské jednotce, nese tato jednotka sama. (2) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny pro provedení statistických zjišťování zaslat zpravodajské jednotce bezplatně tiskopisy, popřípadě technické nosiče informací a poskytnout jí potřebnou metodickou pomoc. (3) Splnění zpravodajské povinnosti nelze odmítnout s odvoláním na ustanovení zvláštních předpisů o dodržování obchodního tajemství. § 16 Povinnost mlčenlivosti a ochrana důvěrných statistických údajů (1) Zaměstnanci orgánů vykonávajících státní statistickou službu nebo fyzické osoby, které zajišťují zpracování statistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných statistických údajích, se kterými se seznámí. Za tímto účelem jsou povinni při nástupu do zaměstnání nebo před zahájením příslušných prací složit slib mlčenlivosti. (2) Slib mlčenlivosti zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že nezveřejním, nikomu nesdělím ani neumožním seznámit se s důvěrnými statistickými údaji získanými pro statistické účely, se kterými se seznámím v souladu s ustanoveními zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a že tyto údaje využiji jen pro účel, pro který byly určeny.“ Slib mlčenlivosti se skládá do rukou příslušného ministra, vedoucího příslušného správního úřadu nebo orgánu nebo osoby jím pověřené. (3) Slib je složen, jestliže po jeho přečtení prohlásí ten, kdo slib skládá, „Tak slibuji.“ a stvrdí složení slibu vlastnoručním podpisem na příslušné listině. Na listině musí být uvedeno též datum složení slibu. (4) Poskytnutí nebo uveřejnění důvěrného statistického údaje za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 17) není porušením povinnosti mlčenlivosti. (5) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. (6) Osobám, které nesloží slib mlčenlivosti, nesmějí orgány vykonávající státní statistickou službu umožnit seznámit se s důvěrnými statistickými údaji. § 17 Poskytování důvěrných statistických údajů (1) Orgány vykonávající státní statistickou službu a) mohou si poskytnout navzájem důvěrné statistické údaje, pokud je potřebují pro zajištění státní statistické služby, a to způsobem, který zajišťuje ochranu jejich důvěrnosti; tímto způsobem si mohou navzájem poskytnout též důvěrné statistické údaje pro tvorbu statistiky Evropských společenství,6) b) mohou, jestliže je to nezbytné pro plnění jejich úkolů při vytváření statistických informací, předat důvěrné statistické údaje jiné osobě, která na základě smlouvy zajišťuje jejich zpracování pro statistické účely, c) mohou předat důvěrný statistický údaj do zahraničí, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jestliže přejímající strana zajistí alespoň takovou ochranu tohoto údaje, jaká je mu poskytována v České republice, d) poskytnou důvěrný statistický údaj soudu, je-li to nezbytné pro rozhodnutí o porušení povinnosti mlčenlivosti stanovené tímto zákonem, e) poskytují důvěrné statistické údaje pro účely tvorby statistiky Evropských společenství v souladu s právem Evropských společenství,6a) f) předávají důvěrné statistické údaje pro účely vědeckého výzkumu na základě smlouvy, která stanoví splnění podmínek ochrany těchto údajů a přesný způsob jejich využití v souladu s právem Evropských společenství6b), a to právnickým osobám, jejichž základním posláním je vědecký výzkum; údaje se poskytnou ve formě neumožňující přímé určení zpravodajské jednotky, které se poskytnuté údaje týkají, g) předávají individuální údaje České národní bance pro statistické účely, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika nebo Česká národní banka vázána. (2) Ve výjimečných případech mohou orgány vykonávající státní statistickou službu důvěrný statistický údaj uveřejnit, poskytnout nebo využít k jinému než statistickému účelu, pokud tak stanoví zvláštní zákon7), nebo jestliže osoba, jíž se tento údaj týká, dala k takovému zveřejnění, poskytnutí nebo využití souhlas. Jde-li o údaj o právnické osobě, musí být souhlas podepsán statutárním orgánem. Souhlas musí mít písemnou formu a musí z něho být zřejmé, o jaký důvěrný statistický údaj jde, jak a kým má být využit. Osoba, jíž se údaj týká, může souhlas kdykoliv odvolat, odvolání nemůže mít zpětnou účinnost. (3) Nelze-li v určitém souboru stanoveném metodikou statistického zjišťování získat více než jeden údaj, orgány vykonávající státní statistickou službu mohou zveřejnit nebo poskytnout i údaj týkající se jediného případu, pokud s přihlédnutím k okolnostem nelze určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká. (4) Na činnost osob uvedených v § 17 se při zpracování důvěrných statistických údajů o fyzických osobách pro účely statistické vztahuje zvláštní zákon,2a) s výjimkou § 5 odst. 1 písm. c). § 18 Poskytování statistických informací a anonymních údajů (1) Český statistický úřad seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, vlastních publikací i jiných médií a způsobem umožňujícím dálkový přístup7a) a dále a) poskytuje požadované vytvořené statistické informace bezplatně Parlamentu, prezidentu republiky, vládě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ministerstvům a jiným správním úřadům, soudům, České národní bancebance, Bezpečnostní informační službě, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a orgánům územní samosprávy, b) poskytuje vytvořené statistické informace a anonymní údajeanonymní údaje každému, kdo o to požádá, a to za úplatu ve výši nutných nákladů souvisejících s pořízením kopií, cenou nosičů a s odesláním vytvořených statistických informací a anonymních údajůanonymních údajů, c) může vypracovat a poskytnout další statistické informace, a to na základě smlouvy za cenu stanovenou dohodou. (2) Do zahraničí se poskytují statistické informace bezplatně, jen je-li zajištěna vzájemnost nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo ujednání. Jinak platí pro poskytování statistických informací do zahraničí ustanovení odstavce 1 o poskytování statistických informací za úplatu. (3) Statistické informace zveřejňuje Český statistický úřad ve lhůtách, v rozsahu a způsobem, který předem oznámí ve hromadných sdělovacích prostředcích, vlastních publikacích i jiných médiích a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Statistickou informaci zjištěnou nebo vytvořenou zpracováním získaných údajů ve statistice obyvatelstva lze poskytnout a zveřejnit i tehdy, týká-li se jediného případu. Tato informace nesmí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo, úplné datum narození ani úplnou adresu místa pobytu fyzické osoby, které se tyto údaje týkají. Rovněž nelze poskytnout nebo zveřejnit údaj týkající se jediného případu, pokud s přihlédnutím k okolnostem lze určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká. (5) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zveřejňování a poskytování statistických informací ministerstvy, která vykonávají státní statistickou službu. Mezinárodním organizacím poskytují ministerstva statistické informace zveřejněné Českým statistickým úřadem. Pokud ministerstva poskytují jiné statistické informace, informují o poskytnutí statistických informací Český statistický úřad. § 19 Statistické klasifikace a statistické číselníky (1) Český statistický úřad ve spolupráci s ministerstvy vytváří statistické klasifikace a statistické číselníky (dále jen „klasifikace“) a poskytuje z nich informace. (2) Vydání klasifikace oznamuje Český statistický úřad ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s uvedením místa, kde jsou klasifikace k dispozici. (3) Klasifikace jsou závazné pro orgány vykonávající státní statistickou službu a pro zpravodajské jednotky při poskytování údajů pro statistická zjišťování, při jejich zpracování a dále v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis.8) § 19a Statistické registry (1) Český statistický úřad vede registr ekonomických subjektů a registr sčítacích obvodů a budov. V rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou registry veřejným seznamem. (2) Pro potřeby státní statistické služby, zejména pro přípravu statistických zjišťování, vytváří Český statistický úřad zemědělský registr. (3) Registry uvedené v odstavcích 1 a 2 vytvářejí vzájemně propojenou soustavu. (4) Ve statistických registrech podle odstavců 1 a 2 se u všech v nich vedených údajích zpracovávají a evidují rovněž změny těchto údajů. § 20 Registr ekonomických subjektů (1) Český statistický úřad zapíše ekonomický subjekt do registru ekonomických subjektů na základě údajů, které získal podle zvláštních zákonů9) nebo podle tohoto zákona. Zápis do registru má pouze evidenční význam. (2) Do registru ekonomických subjektů se zapisují tyto údaje a) identifikační číslo, b) obchodní firma (název), c) u právnických osob a organizačních složek státu sídlo, u fyzických osob místo podnikání, d) územní identifikace sídla a místa podnikání, poštovní adresa, popřípadě telekomunikační spojení, e) předmět podnikání nebo jiné činnosti, f) právní forma, g) datum vzniku právnické osoby a organizační složky státu; u fyzické osoby datum vydání povolení nebo dokladu o registraci nebo zápisu opravňujícího ji k podnikání, h) datum a příčinu zániku právnické osoby a organizační složky státu; u fyzické osoby datum a příčinu zániku oprávnění podnikat, i) kategorie velikosti ekonomického subjektu, j) sektor pro národní účty (zařazení do klasifikace), k) u fyzické osoby rodné číslo, l) počet zaměstnanců, m) výše příjmu (výnosu),9a) n) výše základního kapitálu9b) nebo nadačního jmění9c) nebo kmenového jmění,9d) o) výměra obhospodařované zemědělské a lesní půdy, p) výměra obhospodařované orné půdy, r) skutečnost, zda subjekt skutečně podniká, či nikoliv, s) hodnota zboží přijatého za příslušné kalendářní období z ostatních členských zemí Evropských společenství, t) hodnota zboží odeslaného za příslušné kalendářní období do ostatních členských zemí Evropských společenství, u) agendový identifikátor fyzické osoby9e). (3) Do registru ekonomických subjektů se zapisují také vnitřní jednotky ekonomického subjektu. Údaje potřebné pro zápis vnitřní jednotky do registru je ekonomický subjekt povinen sdělit, pokud ho o to Český statistický úřad požádá. (4) Z údajů o vnitřních jednotkách se do registru ekonomických subjektů zapisují a) identifikační kód, b) typ vnitřní jednotky, c) název, d) adresa a územní identifikace, e) předmět činnosti, f) datum vzniku, g) datum zániku, h) kategorie velikosti, i) počet zaměstnanců, j) objem tržeb, k) identifikační číslo provozovny. (5) Je-li vnitřní jednotkou ubytovací zařízení, pak se kromě údajů podle odstavce 4 dále zapisují a) druh kategorie a sezonnost ubytovacího zařízení, b) kapacita ubytovacího zařízení využívaná pro přechodné ubytování osob, c) počet osob zabezpečujících provoz ubytovacího zařízení. (6) Český statistický úřad registr ekonomických subjektů průběžně aktualizuje. Za tím účelem je oprávněn jednou do roka požádat ekonomický subjekt o sdělení potřebných údajů. Ekonomický subjekt je povinen jeho žádosti ve stanovené lhůtě vyhovět. (7) Údaje za místní jednotku uvedené v odstavci 2 písm. a) až j), v odstavci 4 písm. a) až h) a v odstavci 5 písm. a) jsou veřejné údaje a poskytují se každému, kdo o to požádá. (8) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. k) až t), odstavci 4 o činnostních jednotkách, v odstavci 4 písm. i) a j) o místních jednotkách a v odstavci 5 písm. b) a c) jsou neveřejné, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak9f). Český statistický úřad je poskytne ministerstvu, které zajišťuje státní statistickou službu a dále jinému státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy, jestliže tento orgán bude k získání požadovaného údaje oprávněn podle zvláštního zákona a nepůjde-li o údaj získaný pro statistické účely. § 20a Registr sčítacích obvodů a budov (1) V registru sčítacích obvodů a budov Český statistický úřad vede údaje o sčítacích obvodech, zapisuje prvky územní identifikace a údaje o budovách nacházejících se na území České republiky na základě údajů, které získal podle zvláštních právních předpisů9g) nebo podle tohoto zákona. (2) Registr sčítacích obvodů a budov představuje hierarchicky uspořádanou soustavu evidovaných objektů, která podchycuje jejich vzájemné vazby a změny v obsahu, čase a prostoru. (3) Součástí registru jsou prostorové údaje o přímé lokalizaci evidovaných jevů, které jsou vymezovány podle příslušných mapových podkladů9i). (4) V registru sčítacích obvodů a budov se evidují a) soustava územních prvků a územně evidenčních jednotek, která podchycuje územní, správní, sídelní a statistické struktury, b) budovy nebo jejich části (vchody) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. (5) Pro účely tohoto registru tvoří a) soustavu územních prvků: území České republiky, území regionu soudržnosti, území vyššího územního samosprávného celku, kraj, okres, obecobec, městský obvod, resp. městská část, základní územní jednotka, katastrální územíkatastrální území9j), územně technická jednotka, základní sídelní jednotka, statistický obvod a parcela9j), b) soustavu územně evidenčních jednotek: část obceobce, ulice a ostatní veřejná prostranstvíveřejná prostranství. Do registru se o jednotlivých územních prvcích a územně evidenčních jednotkách zapisují rovněž velikostní kategorie a příslušnosti území ke správním obvodům. (6) Do registru sčítacích obvodů a budov se o budovách zapisují tyto údaje a) identifikační kód budovy, b) územní identifikace budovy, adresa a lokalizace, c) měsíc a rok dokončení budovy, d) měsíc a rok odstranění budovy, e) důvod odstranění budovy, f) druh vlastníka, g) obydlenost domu, h) počet bytů u budov s byty, i) zastavěná plocha budovy v m2, j) obestavěný prostor budovy v m3, k) podlahová plocha budovy v m2, l) počet nadzemních podlaží, m) charakter budovy, n) druh svislé nosné konstrukce, o) připojení na vodovod, p) připojení na odpad, q) připojení na plyn, r) způsob vytápění, s) vybavení domu výtahem, t) kód stavebního objektu9k), u) kód adresního místa9k), v) počet obyvatel evidovaných v budově. (7) U budov, ve kterých je alespoň jeden byt, jsou předmětem zápisu do registru sčítacích obvodů a budov i jednotlivé byty charakterizované těmito údaji a) identifikační kód bytu, b) pořadové číslo bytu, c) podlaží, d) obydlenost bytu, e) celková a obytná plocha bytu v m2, f) počet obytných místností, g) způsob vytápění, h) připojení bytu na plyn, vodovod, teplou vodu, i) vybavení bytu (koupelna, sprchový kout, záchod). (8) Český statistický úřad v registru sčítacích obvodů a budov zaznamenává změny údajů zapisovaných podle odstavců 5 až 7. K tomu využívá údaje získané z administrativních zdrojů, z pravidelných statistických šetření podle tohoto zákona a údaje získané při sčítání lidu, domů a bytů. (9) Identifikační kód budovy a identifikační kód bytu slouží k jednoznačné identifikaci budovy a bytu. Tyto identifikační kódy mají pouze evidenční význam a přiděluje je Český statistický úřad každé budově a každému bytu při jejich zápisu do registru sčítacích obvodů a budov. (10) Údaje uvedené v odstavci 5 a odstavci 6 s výjimkou písm. g) jsou veřejné a je možné je poskytnout každému za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9l). (11) Údaje uvedené v odstavci 6 písm. g) a odstavci 7 jsou neveřejné. Český statistický úřad je poskytne ministerstvům, která zajišťují státní statistickou službu, a dále jinému státnímu orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, jestliže tento orgán bude k získání požadovaných údajů oprávněn podle zvláštního zákona. § 20b Zemědělský registr (1) V zemědělském registru se vedou informace o osobách, které provozují zemědělskou činnostzemědělskou činnost, a to za předpokladu, že rozsah této jejich činnosti odpovídá některému z kritérií stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Registr obsahuje a) obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, c) u fyzických osob rodné číslo, d) údaje získané ve statistickém zjišťování, e) kategorii hospodářské velikosti a výrobního zaměření, f) údaje o výrobních kvótách, subvencích a dotacích, g) agendový identifikátor fyzické osoby9e). (3) Je-li zapsaná osoba ekonomickým subjektem, vedou se v registru též její vnitřní jednotky (§ 20 odst. 3). (4) Zemědělský registr je neveřejný. § 21a Aktualizace údajů v registru ekonomických subjektů Digitální a informační agentura zpřístupní Českému statistickému úřadu pro aktualizaci registru ekonomických subjektů údaje z referenčních údajů základních registrů veřejné správy, a to o ekonomickém subjektu v rozsahu údajů uvedených v § 20 odst. 2 písm. a) až h) a u), a jde-li o údaje o provozovně, v rozsahu údajů uvedených v § 20 odst. 4 písm. a), c) až g) a k) tohoto zákona. § 23 Identifikační kód vnitřní jednotky (1) Identifikační kód slouží k jednoznačné identifikaci vnitřní jednotky a má pouze evidenční význam. (2) Identifikační kód přiděluje vnitřní jednotce Český statistický úřad a příslušnému ekonomickému subjektu ho sděluje vždy v souvislosti se statistickým zjišťováním. § 24 Na přidělování a ukončení platnosti identifikačního kódu vnitřní jednotky se ustanovení správního řádu nepoužijí. Přestupky § 25 (1) Fyzická osoba se jako zaměstnanec orgánu vykonávajícího státní statistickou službu nebo jako osoba, která zajišťuje zpracování statistických zjišťovánístatistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. § 26 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpravodajská jednotkazpravodajská jednotka dopustí přestupku tím, že nesplní zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost podle § 10 odst. 3. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 26a Přestupky podle tohoto zákona projednává a) orgán státní statistické služby, jehož zaměstnanec nebo osoba, kterou pověřil statistickým zjišťovánímstatistickým zjišťováním, povinnost mlčenlivosti porušili, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1, b) orgán státní statistické služby, při jehož statistickém zjišťovánístatistickém zjišťování nebyla zpravodajská povinnostzpravodajská povinnost splněna, jde-li o přestupky podle § 26 odst. 1. Zmocňovací a závěrečná ustanovení § 27 Český statistický úřad vyhláškou stanoví a) postup při přípravě programu statistických zjišťování (§ 10), b) program statistických zjišťování (§ 10), c) kritéria pro zápis do zemědělského registru podle § 20b odst. 1. § 28 (1) Krajská statistická správa pro kraj Středočeský a Městská statistická správa pro hlavní město Prahu zanikají ke dni 1. července 1995. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců těchto správ, jakož i hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem, jakož i jiná práva a závazky přecházejí dnem 30. června 1995 na Český statistický úřad. (2) Krajské statistické správy pro kraj Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský a Severomoravský zanikají ke dni 1. ledna 1996. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců těchto správ, jakož i hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem, jakož i jiná práva a závazky přecházejí dnem 31. prosince 1995 na Český statistický úřad. (3) Ode dne účinnosti tohoto zákona do dne zániku stanoveného v odstavcích 1 a 2 použijí se na činnost krajských statistických správ a Městské statistické správy pro hlavní město Prahu dosavadní předpisy, včetně ustanovení § 6 až 8 zákona České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice. (4) Ustanovení tohoto zákona o ochraně důvěrných statistických údajůochraně důvěrných statistických údajů se vztahují i na údaje získané pro statistické účelystatistické účely před účinností tohoto zákona. (5) Statistická zjišťování započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (6) Jednotné označování a kódování měřicích jednotek a jednotek ekonomických veličin zavedené výnosem Federálního statistického úřadu č. j. 671/1980 03 a statistické klasifikace a číselníky vyhlášené Českým statistickým úřadem podle zákona České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice, se považují za statistické klasifikace a číselníky vytvořené podle tohoto zákona. (7) Registr zpravodajských jednotek vytvořený podle zákona České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice, se považuje za registr ekonomických subjektů podle tohoto zákona. (8) Identifikační čísla, která byla ekonomickým subjektům přidělena podle právních předpisů platných před účinností tohoto zákona, se považují za identifikační čísla přidělená podle tohoto zákona. (9) Ekonomický subjekt, kterému bylo před účinností tohoto zákona přiděleno více identifikačních čísel, oznámí do šesti měsíců po dni účinnosti tohoto zákona Českému statistickému úřadu, která identifikační čísla mu byla přidělena a který orgán je přidělil. Český statistický úřad do 60 dnů po obdržení tohoto oznámení sdělí ekonomickému subjektu, které identifikační číslo je oprávněn nadále užívat. Toto oznámení zašle všem orgánům, které identifikační čísla přidělily. Obdobně postupuje Český statistický úřad i v případě, že sám zjistí, že jednomu ekonomickému subjektu bylo přiděleno více identifikačních čísel. § 29 Zrušují se: 1. Zákon České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice. 2. § 1 až 22, § 23 odst. 1, 2, 3 a 5, § 24 až 35 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb. 3. Zákon České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací. 4. Zákon České národní rady č. 171/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací. 5. Vyhláška Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí č. 243/1988 Sb., o statistických zjišťováních a účetním výkaznictví. 6. Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví. 7. Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 9/1966 Sb., o provádění kontroly a statistiky cen. 8. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství. 9. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů. 10. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 115/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace zemí. 11. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 116/1972 Sb., o vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků. 12. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1972 Sb., o jednotném číselníku organizací v ČSSR. 13. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků. 14. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. 15. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 156/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků. 16. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy. 17. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 81/1982 Sb., o jednotné klasifikaci oborů vzdělávání. 18. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 58/1983 Sb., o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem. 19. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 47/1985 Sb., o jednotné soustavě národohospodářských ukazatelů. 20. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 97/1985 Sb., o jednotné klasifikaci zaměstnání. 21. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/318-30/7-54) a Ministerstva financí (č. j. 181/99.680/54) ze dne 4. 8. 1954 o vzorech prvotní evidence provádění investičních (stavebních a montážních) prací (částka 99/1954 Ú.l.). 22. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/35-17/3-55) a Ministerstva financí (č. j. 182/31.400/55) ze dne 31. 3. 1955 o vzorech prvotní evidence bytového hospodářství (částka 39/1955 Ú. l.). 23. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/56-16/5-55) a Ministerstva financí (č. j. 181/45.713/55) ze dne 17. 5. 1955 o vzorech prvotní evidence peněžního styku - vyúčtování zálohy a záhlaví faktury (částka 52/1955 Ú. l.). 24. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/124-23/9-55) a Ministerstva financí (č. j. 181/106.396/55) ze dne 27. 9. 1955 o prodloužení lhůt k zavedení některých vzorů prvotní evidence a jejich objednávky (částka 102/1955 Ú. l.). 25. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/26-19/4-58) a Ministerstva financí (č. j. 182/126 854/58) ze dne 29. 4. 1958 o decentralizaci řízení jednotné prvotní evidence (částka 35/1958 Ú. l.). 26. Pokyny Federálního statistického úřadu ze dne 31. 7. 1973 (č. j. 16 326/73) pro vykazování ukazatelů jednotné evidence pracujících ve vybraných organizacích a vybraných územních celcích (reg. v částce 3/1974 Sb.). 27. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 28. 12. 1978 (č. j. 19844/74) o úkolech koncernů v oblasti sociálně ekonomických informací (reg. v částce 28/1974 Sb.). 28. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 1. 2. 1975 (č. j. 13662/75) o pověření organizací funkcí gestorů a spolugestorů při vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků (reg. v částce 16/1975 Sb.). 29. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 29. 10. 1975 (č. j. 18685/1975) o odvětvovém zatřiďování organizací (reg. v částce 38/1975 Sb.). 30. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 30. 10. 1975 (č. Vk 1842/75) k státním statistickým výkazům za úsek měsíční vybrané ukazatele - 27 MVU (reg. v částce 11/1976 Sb.). 31. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 26. 5. 1976 (č. j. 8743/1976), kterým se vydává doplněná a upravená klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 33/1976 Sb.). 32. Zásady Federálního ministerstva financí ze dne 29. 10. 1973 (č. j. XV/31-24 439/1973) pro prověřování a schvalování ročních účetních závěrek rozpočtových a příspěvkových organizací (reg. v částce 7/1974 Sb.). 33. Vymezení základních předpisů závazných pro vedení účetnictví v organizacích ze dne 10. 12. 1976 (č. j. XV/1/24 432/1976) (reg. v částce 12/1977 Sb.). 34. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 31. 12. 1976 (č. j. XV/3/30 823/1976), kterým se vydává oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výrobků, prací a služeb v hospodářských organizacích v oblasti kultury a pokyny k němu (reg. v částce 12/1977 Sb.). 35. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 31. 12. 1976 (č. j. XV/3/30 988/1976), kterým se vydává oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výrobků, prací a služeb, s výjimkou ubytování, v podnicích vnitřního obchodu a v organizacích spotřebního družstevnictví a pokyny k němu (reg. v částce 12/1977 Sb.). 36. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 12. 4. 1977 (č. j. XV/2-7 868/1977), jímž se vydává seznam organizací, pro něž je závazná účtová osnova pro společenské a ostatní organizace (reg. v částce 9/1978 Sb.). 37. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 9. 6. 1978 (č. j. 1793/78-032-918), kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (reg. v částce 25/1978 Sb.). 38. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 20. 2. 1978 (FSÚ č. j. 962/78-03 a FMF č. j. 3045/78), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast práce a mezd (reg. v částce 25/1978 Sb.). 39. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 2128/78-03 a FMF č. j. XV/4-9352/78), jímž se vyhlašuje jednotný vzor faktury za dodávky neinvestiční povahy (reg. v částce 25/1978 Sb.). 40. Změny a doplňky k směrnicím Federálního statistického úřadu „13/1 ODV“ k státním statistickým výkazům za úsek odběratelsko-dodavatelské a výrobně spotřební vztahy, ze dne 14. 7. 1978 (č. Vk 4369/79) (reg. v částkách 17/1979 Sb. a 25/1978 Sb.). 41. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 15. 8. 1978 (č. j. 2997/78-032-1615), kterým se mění a doplňuje jednotná klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví (reg. v částce 31/1978 Sb.). 42. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 2079/78-03 ze dne 31. 5. 1978 a FMF č. j. XV/4-14308/78 ze dne 20. 7. 1978), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast základní prostředky a investice (reg. v částce 31/1978 Sb.). 43. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 15. 8. 1978 (č. j. 4404/78, kterým se doplňují směrnice „5 Iv“ (reg. v částce 31/1978 Sb.). 44. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 9. 3. 1979 (č. j. XV/3-4 731/1979), jímž se vydává oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny televizního pořadu a pokyny k němu (reg. v částce 9/1979 Sb.). 45. Směrnice Federálního ministerstva financí ze dne 6. 12. 1978 (č. j. XV/2-23 530/1978) pro vedení účetnictví místních národních výborů malých obcí, drobných provozoven národních výborů, zálohovaných organizací, malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací a jiných drobných organizací (reg. v částce 9/1979). 46. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 20. 3. 1979 (č.j. 981/79-033.87), jímž se vydávají jednotné vzory pasportů na úseku energetického hospodářství (reg. v částce 22/1979 Sb.). 47. Výnos Federálního statistického úřadu z 8. 3. 1979 (č. j. 876/79-032-331) o doplnění jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství (reg. v částce 22/1979 Sb.). 48. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 4. 12. 1979 (č. j. 3668/79-03) o další aktualizaci jednotné klasifikace zemí (reg. v částce 28/1979 Sb.). 49. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 10. 4. 1979 (č. j. 1388/79-032.545), kterým se mění kódy jednotného číselníku organizací v ČSSR (reg. v částce 22/1979 Sb.). 50. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 16. 6. 1980 (FSÚ č. j. 1685/80-033-117 a FMF č. j. XV/1-5980/1980), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast finanční operace (reg. v částce 23/1980 Sb.). 51. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 7. 12. 1979 (FSÚ č. j. 3704/79-03 a FMF č. j. XV/4-18806/79), kterým se vyhlašují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast silniční automobilová doprava (reg. v částce 23/1980 Sb.). 52. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 795/80-033-49 ze dne 21. 3. 1980 a FMF č. j. XV/4-14421/79 ze dne 20. 8. 1979), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast odbyt a zásobování (reg. v částce 23/1980 Sb.). 53. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 28. 4. 1980 (č. j. 877/80-03), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast technického rozvoje, vynálezectví a zlepšovatelství (reg. v částce 23/1980 Sb.). 54. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 27. 9. 1979 (č. j. 3051/79-03), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast energetika (reg. v částce 23/1980 Sb.). 55. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 3. 6. 1980 (č. j. 1585/80-03) o úpravě písemných nosičů sociálně ekonomických informací a o předávání sociálně ekonomických informací na technických nosičích (reg. v částce 23/1980 Sb.). 56. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 24. 10. 1980 (č. j. 2754/800-032-1504) o doplnění a změnách jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (reg. v částce 2/1981 Sb.). 57. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 27. 1. 1981 (č. j. 250/81-03-160) o dalším doplnění a změnách jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 12/1981 Sb.). 58. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 22. 12. 1980 (č. j. 3151/80) o jednotné údajové základně organizací v oblasti práce a mezd a sociálních věcí (reg. v částce 12/1981 Sb.). 59. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 30. 1. 1981 (č. j. 210/81-03) o jednotné údajové základně organizací v oblasti základních osobních charakteristik (reg. v částce 12/1981 Sb.). 60. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 23. 7. 1980 (č. Vk 407/81) k státním statistickým výkazům za úsek velkoobchodní ceny v průmyslu (reg. v částce 12/1981 Sb.). 61. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 30. 1. 1981 (FSÚ č. j. 209/81-03 a FMF č. j. XV/1-1796/81) o obsahu a formě katalogů jednotné údajové základny organizací (reg. v částce 13/1981 Sb.). 62. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 30. 1. 1981 (FSÚ č. j. 208/81-03 a FMF č. j. XV/1-1768/81) o jednotné údajové základně organizací v oblasti charakteristik obecné povahy (reg. v částce 13/1981 Sb.). 63. Pokyny Federálního statistického úřadu ze dne 27. 5. 1981 (č. j. 1454/81-03) pro postup při podávání návrhů na resortní statistická zjišťování a na vytváření dílčích systémů statistických zjišťování (reg. v částce 17/1981 Sb.). 64. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 11. 3. 1981 (č. j. 700/81-03), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast veřejného a závodního stravování (reg. v částce 21/1981 Sb.). 65. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 29. 6. 1981 (č. Vk 1102/82), kterým se mění a doplňují směrnice „23/2 Ceny VC“ (reg. v částce 21/1981 Sb.). 66. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 1. 12. 1981 (č. Vk 1504/82), kterým se mění a doplňují směrnice „2/2 Roč. Prům.“ (reg. v částce 34/1981 Sb.). 67. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 26. 8. 1981 (FSÚ č. j. 2261/81-03 a FMF č. j. XV/14312/81), kterým se vyhlašují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro silniční automobilovou dopravu při automatizovaném zpracování informací (reg. v částce 3/1982 Sb.). 68. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 19. 3. 1982 (č. j. 710/1982) o sledování překročení závazných limitů některých druhů ropných výrobků (reg. v částce 7/1982 Sb.). 69. Pokyny Federálního ministerstva financí ze dne 23. 6. 1981 (č. j. XV/1-10 964/1981) pro účtování oprav nesprávností zjištěných v účetnictví hospodářských organizací a organizací, které účtují podle účtové osnovy pro hospodářské organizace (reg. v částce 8/1982 Sb.). 70. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 24. 7. 1981 (č. j. 1984/81-03) o novém vydání jednotné klasifikace výkonů (reg. v částce 10/1982 Sb.). 71. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 2. 7. 1982 (č. Vk 1787/83) k státním statistickým výkazům za úsek geologický průzkum a těžba živic „26 Geo“ (reg. v částce 31/1982 Sb.). 72. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 9. 3. 1982 (č. j. XV/2-4 066/1982), kterým se vydávají účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro rozpočtové organizace (reg. v částce 35/1982 Sb.). 73. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 28. 12. 1982 (č. Vk 2077/83), kterým se mění a doplňují směrnice „2/1 Prům“ (reg. v částce 4/1983 Sb.). 74. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 2. 12. 1982 (č. j. 2067/83), kterým se mění a doplňují směrnice „18 Nem. Úr.“ (reg. v částce 5/1983 Sb.). 75. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 20. 5. 1982 (č. j. XV/1-9 100/1982), kterým se vydávají oborový kalkulační vzorec výzkumných a vývojových prací a pokyny k němu (reg. v částce 10/1983 Sb.). 76. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 4. 1983 (č. j. 2096/83) o sledování experimentálního ověřování opatření ke zvýšení účinnosti zahraničně ekonomických vztahů (reg. v částce 19/1983 Sb.). 77. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 2. 11. 1983 (č. j. 2407/83), kterým se vyhlašují jednotné vzory „Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“, "Zjišťovací protokol o provedených dodávkách strojů a zařízení (vč. montážních prací) - montážních prací " a „Soupis provedených prací a dodávek“ (reg. v částce 5/1984 Sb.). 78. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 4. 8. 1983 (č. Vk 2371/84) k výkazu „ORG 2-99“ - Výkaz o aktualizaci registru organizačních jednotek (reg. v částce 5/1984 Sb.). 79. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 28. 11. 1983 (č. Vk 2497/84) k prověření a doplnění výběrového souboru výrobků - reprezentantů sledovaných FSÚ pro výpočet indexu cen dodávek do zemědělství a zjištění údajů pro stanovení váhového systému „Ceny D Zem“ (reg. v částce 5/1984 Sb.). 80. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 12. 1983 (č. j. 2682/83-413) o dalším doplnění a změnách Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví (reg. v částce 14/1984 Sb.). 81. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 15. 11. 1982 (č. j. 2020/83) - čs. statistiky k vyplňování registračního listu stavby „Iv RS 3-50“, změnového registračního listu stavby „Iv RS 3a-50“ a seznamu registračních čísel staveb „Iv RS L - 24“ (reg. v částce 14/1984 Sb.). 82. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 6. 7. 1984 (č. j. 2766/84), kterým se mění a doplňují směrnice „23/2 Ceny VC“ (reg. v částce 21/1984 Sb.). 83. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 22. 2. 1984 (č. j. 2633/84) k jednorázovému výběrovému šetření o mzdách pracovníků za červen 1984 pro vykazující jednotky (reg. v částkách 14/1984 Sb. a 21/1984 Sb.). 84. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 20. 9. 1984 (č. j. 2872/85) k zvlášť organizovanému šetření o využití vybraných strojů a zařízení za září 1985 „Zp 1985-B“ (reg. v částce 22/1984 Sb.). 85. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 12. 7. 1984 (č. j. 1687/84-41) o novém vydání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (reg. v částce 1/1985 Sb.). 86. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 21. 11. 1984 (č. j. 2538/84-41) o dalším doplnění a změnách jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 1/1985 Sb.). 87. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1753/85-22) o změnách a doplňcích jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (reg. v částce 33/1985 Sb.). 88. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1752/85-22) o změnách a doplňcích jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 33/1985 Sb.). 89. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1751/85-22) o úpravách jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství (reg. v částce 33/1985 Sb.). 90. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1754/85-22) o změnách a doplňcích jednotné klasifikace výkonů (reg. v částce 33/1985 Sb.). 91. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 11. 6. 1985 (č. Vk 6/86) ke státním statistickým výkazům za úsek základní prostředky (reg. v částce 1/1986 Sb.). 92. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 11. 6. 1985 (č. Vk 2/86) ke státním statistickým výkazům za úsek zemědělské meliorace a zúrodnění půdy (reg. v částce 1/1986 Sb.). 93. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 17. 6. 1985 (č. Vk 208/86) ke státním statistickým výkazům za úsek demografie (reg. v částce 1/1986 Sb.). 94. Příloha ke směrnicím Federálního statistického úřadu „13/2 Energ.“ „Přehled náplně ukazatelů měrných spotřeb paliv a energie“ ze dne 11. 7. 1985 (č. Vk 257/86) (reg. v částce 1/1986 Sb.). 95. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 12. 12. 1985 (č. j. VII/2-21 700/1985), kterým se vydávají Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro peněžní a pojišťovací ústavy (reg. v částce 7/1986 Sb.). 96. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 17. 12. 1985 (č. j. VII/2-23 316/1985), kterým se vydávají Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro společenské a ostatní organizace (reg. v částce 7/1986 Sb.). 97. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 23. 12. 1985 (č. j. VII/2-22 873/1985), kterým se vydávají změny a doplňky účtové osnovy a směrnic k účtové osnově pro rozpočtové organizace (reg. v částce 13/1986 Sb.). 98. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 2105/85-456-22 ze dne 17. 12. 1985 a FMF č. j. VII/1-21286/85 ze dne 13. 11. 1985), kterým se mění příloha k výnosu FSÚ a FMF, kterým se vyhlašují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast silniční a automobilová doprava (reg. v částce 19/1986 Sb.). 99. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí, jímž se mění příloha č. 4 výnosu FSÚ a FMF, kterým byl vyhlášen jednotný vzor faktury za dodávky neinvestiční povahy (vysvětlivky k jednotnému vzoru faktury za dodávky neinvestiční povahy) (FSÚ č. j. 2392/85-22-407 ze dne 21. 11. 1985 a FMF VII/2-17763/85 ze dne 7. 10. 1985) (reg. v částce 19/1986 Sb.). 100. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 17. 12. 1986 (č. Vk 716/86) o statistickém výkaznictví za vybrané integrační akce v SSSR (reg. v částce 7/1987 Sb.). 101. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 30. 6. 1987 (č. j. VII/1-11 532/1987), kterým se mění směrnice pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (reg. v částce 18/1987 Sb.). 102. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 28. 11. 1988 (č. j. V/2-19 400/1988) o vedení účetnictví malých organizací (reg. v částce 47/1988 Sb.). ČÁST DRUHÁ § 30 Změna zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 3 se slova „předsednictvo České národní rady“ nahrazují slovy „na návrh vlády prezident republiky“. ČÁST TŘETÍ § 31 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. června 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 2a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. 2b) Čl. 284 a 285 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 187 Smlouvy o založení Evropského společenství atomové energie. 2c) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2d) Nařízení Rady (EHS) č. 2186/93 ze dne 22. července 1993 o koordinaci postupu ve Společenství při zřizování registrů hospodářských subjektů pro statistické účely. Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství Společenství. 2e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2f) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 2g) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2h) § 1 písm. e) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 4) Například zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikaní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 4b) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství. 4c) Nařízení Rady (EHS) č. 2186/93. 4d) Nařízení Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a členských států s třetími zeměmi. 5d) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 5i) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5k) § 5 zákona č. 115/2006 Sb. 5l) § 14 zákona č. 115/2006 Sb. 6) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství. 6a) Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství. Nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství. 6b) Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely. 7) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb. 7a) § 2 písm. o) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 8) Např. zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 9) Např. § 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 33 odst. 2 obchodního zákoníku, § 26 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., § 12c odst. 1 zákona č. 105/1990 Sb., ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 9a) § 24 odst. 6 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 9c) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 9d) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 9e) § 9 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 9f) Například § 21 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 9g) § 2 písm. a) zákona č. 158/1999 Sb. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 9g) Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9h) § 7 odst. 1 obchodního zákoníku. 9i) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 9j) Zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9k) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 9l) Zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9m) § 69 odst. 2 a § 254 odst. 4 obchodního zákoníku. 13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 14) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. 15) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007. Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013. Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008. 16) § 2 písm. f) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 192/2016 Sb.
Zákon č. 90/1995 Sb.	Zákon č. 90/1995 Sb. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Vyhlášeno 5. 6. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 20/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POSLANCI (§ 2 — § 20) * ČÁST TŘETÍ - ZASEDÁNÍ SNĚMOVNY (§ 21 — § 21) * ČÁST ČTVRTÁ - USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SNĚMOVNY (§ 22 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - FUNKCIONÁŘI SNĚMOVNY (§ 29 — § 31) * ČÁST ŠESTÁ - ORGÁNY SNĚMOVNY (§ 32 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - PŘEDMĚT JEDNÁNÍ A SCHŮZE SNĚMOVNY (§ 50 — § 68) * ČÁST OSMÁ - HLASOVÁNÍ VE SNĚMOVNĚ A JEJÍCH ORGÁNECH (§ 69 — § 76) * ČÁST DEVÁTÁ - POSLANECKÉ KLUBY (§ 77 — § 78) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ SCHŮZE SNĚMOVNY A SENÁTU (§ 79 — § 81) * ČÁST JEDENÁCTÁ - JEDNÁNÍ O DŮVĚŘE VLÁDĚ (§ 82 — § 85) * ČÁST DVANÁCTÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ (§ 86 — § 100a) * ČÁST TŘINÁCTÁ - PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU (§ 101 — § 106) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - VYHLAŠOVÁNÍ ZÁKONŮ (§ 107 — § 107) * ČÁST PATNÁCTÁ - JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH (§ 108 — § 109) * ČÁST PATNÁCTÁ A - PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE (§ 109a — § 109l) * ČÁST PATNÁCTÁ B - ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI REPUBLIKY (§ 109m — § 109m) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - INTERPELACE (§ 110 — § 112) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ (§ 113 — § 114) * ČÁST OSMNÁCTÁ - PROJEDNÁVÁNÍ ZPRÁV, INFORMACÍ NEBO JINÝCH OBDOBNÝCH PODKLADŮ (§ 114a — § 114b) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ZPŮSOBY VOLEB A NOMINACÍ (§ 115 — § 116) * ČÁST DVACÁTÁ - KANCELÁŘ SNĚMOVNY (§ 117 — § 118) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - PARLAMENTNÍ STRÁŽ (§ 119 — § 119) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - VŠEOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 120 — § 126) * § 127 - Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: * § 128 - Zrušovací ustanovení * § 129 - Účinnost č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (346/2023 Sb.) 90 ZÁKON ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Jednací řád Poslanecké sněmovny upravuje zásady jednání Poslanecké sněmovny (dále jen „Sněmovna“), jejích orgánů a funkcionářů, zásady jednání společné schůze komor Parlamentu, styky Sněmovny navenek, postavení poslanců, orgánů a funkcionářů Sněmovny. (2) Sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů. ČÁST DRUHÁ POSLANCI Mandát poslance § 2 Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník1) nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance [§ 6 písm. a), c), d) a f)]. § 3 Prohlášením učiněným osobně na schůzi Sněmovny se může poslanec svého mandátu vzdát. Brání-li účasti poslance na schůzi Sněmovny závažné okolnosti, může tak učinit též prohlášením sepsaným formou notářského zápisu, které se doručí předsedovi Sněmovny a nesmí být starší než jeden měsíc. § 4 Slib poslance Poslanec skládá na první schůzi Sněmovny, které se zúčastní, slib předepsaný Ústavou. Učiní tak pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Předsedající dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu stvrdí poslanec svým podpisem. § 5 Průkaz poslance (1) Poslanec obdrží průkaz opatřený fotografií, razítkem Sněmovny a podpisem předsedy Sněmovny. (2) Průkaz ověřuje, že jeho držitel je členem Sněmovny, má práva a povinnosti poslance a slouží rovněž jako osobní průkaz poslance potvrzující jeho totožnost. Zánik mandátu poslance § 6 Mandát poslance zaniká a) odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období Sněmovny, c) prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny, d) okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance, e) rozpuštěním Sněmovny, f) okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon. § 7 Začal-li poslanec vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem mandátu poslance neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi Sněmovny. § 8 V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce poslance se postupuje podle zvláštního zákona.2) Účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů § 9 (1) Poslanec se účastní jednání Sněmovny a jejích orgánů, do nichž byl zvolen nebo ustanoven. (2) Po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání. (3) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Sněmovny nebo jejího orgánu, omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde. (4) Poslanec se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Sněmovny nebo předseda toho orgánu, o jehož jednání jde, pokud možno před počátkem jednání, na které se omlouvá. (5) Evidenci účasti poslance na schůzi Sněmovny a na schůzích jejích orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je poslanec uvede, vede předseda Sněmovny nebo předseda příslušného orgánu. § 10 (1) Zveřejnění projevů poslanců pronesených ve Sněmovně a v jejích orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze nebo jejich neveřejné části. (2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů. § 11 Oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení (1) Poslanec je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce. (2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády a vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout poslanci do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4) § 12 Vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance (1) Žádost příslušného orgánu o vyslovení souhlasu Sněmovny k trestnímu stíhání poslance, jakož i oznámení o zadržení poslance při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté, musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. (2) Předseda Sněmovny neprodleně rozhodne, zda vysloví souhlas s odevzdáním zadrženého poslance soudu, a svoje stanovisko sdělí bez odkladu příslušnému orgánu. Současně postoupí žádost nebo oznámení podle předchozího odstavce mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání zprávy s návrhem Sněmovně. O takové žádosti nebo oznámení rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi usnesením, které zašle příslušnému orgánu do pěti dnů od jeho přijetí. Disciplinární řízení § 13 (1) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán. (2) Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona. (3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupkupřestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupkupřestupku o projednání přestupkupřestupku v disciplinárním řízení. (4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupkupřestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.4a) § 14 (1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a poslanci, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví. (2) U přestupkůpřestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.5) (3) Poslanec má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným poslancem nebo advokátemadvokátem. (4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru. (5) Z jednání výboru, který vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká. § 15 (1) Za disciplinární provinění podle § 13 odst. 1 a 2 lze poslanci uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance. (2) Za přestupekpřestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit sankci, kterou za přestupekpřestupek stanoví zvláštní právní předpis.6) (3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1, popřípadě výše pokuty a lhůta k jejímu zaplacení se uvedou ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření. (4) Disciplinární opatření lze poslanci uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupkupřestupku došlo. § 16 (1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se ke Sněmovně do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí. (2) Sněmovna k odvolání poslance po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje, nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení. § 17 Jestliže se poslanec, kterému bylo uloženo disciplinární opatření omluvit se podle § 15 odst. 1, ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí nebo poslanci uloží pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu. § 18 (1) Nebyla-li uložená pokuta ve stanovené lhůtě dobrovolně zaplacena, srazí ji Kancelář Poslanecké sněmovny (dále jen „Kancelář sněmovny“) z platu poslance. Výkon rozhodnutí nařizuje výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena. Jestliže rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, neobsahuje lhůtu k jejímu zaplacení, stanoví ji dodatečně výbor, který výkon rozhodnutí nařizuje. Rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, a jestliže lhůta stanovená k zaplacení pokuty uplynula marně. (2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pořádková opatření § 19 (1) Předsedající může za nepřístojné chování ve Sněmovně uložit poslanci pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat poslance z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo. (2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může poslanec odvolat ke Sněmovně bezprostředně po jeho uložení. Sněmovna bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Sněmovny je konečné. (3) Vykázaný poslanec musí mít možnost účastnit se hlasování. § 20 Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Sněmovny podléhají vedle poslanců všichni další účastníci jednání Sněmovny a osoby, které jsou jednání Sněmovny přítomné v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit. ČÁST TŘETÍ ZASEDÁNÍ SNĚMOVNY § 21 Zasedání Sněmovny (1) Zasedání Sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny svolává prezident republiky, a to tak, aby bylo zahájeno nejpozději 30. den po dni voleb. Neučiní-li tak, sejde se Sněmovna 30. den po dni voleb. Na takovou okolnost upozorní poslance písemně vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen „vedoucí Kanceláře“). (2) Zasedání Sněmovny může být jejím usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit 120 dnů v roce. (3) V době přerušení zasedání Sněmovny neběží lhůta uvedená v § 91 odst. 1 a 2 pro projednání návrhu zákona ve výborech a v § 103 odst. 2 o minimální době pro projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru. (4) Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním. ČÁST ČTVRTÁ USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SNĚMOVNY § 22 (1) Poslanci se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi Sněmovny. (2) Ustavující schůze Sněmovny se může sejít nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období Sněmovny. (3) Ustavující schůzi Sněmovny svolá bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny; pokud ten svolání ustavující schůze odmítne, svolá ji následující nejstarší poslanec. (4) Ustavující schůzi Sněmovny zahájí a až do zvolení nového předsedy Sněmovny ji řídí poslanec, který ji svolal. § 23 (1) Předsedající ustavující schůze Sněmovny složí slib poslance před shromážděním poslanců. (2) Ostatní poslanci složí slib do rukou předsedajícího ustavující schůze Sněmovny (§ 4). § 24 Předsedající ustavující schůze požádá Sněmovnu, aby vzala na vědomí ustavení volební komise z návrhů poslaneckých klubů (§ 116 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru. § 25 Sněmovna zvolí svého předsedu. § 26 Předseda Sněmovny se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu místopředsedů a provede jejich volbu. § 27 Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu ověřovatelů Sněmovny a rozhodne o návrhu na jejich nominaci. § 28 Sněmovna zřídí své výbory a stanoví počty jejich členů. ČÁST PÁTÁ FUNKCIONÁŘI SNĚMOVNY § 29 Předseda Sněmovny (1) Předsedovi Sněmovny přísluší zejména a) zastupovat Sněmovnu navenek, b) navrhovat prezidentu republiky jmenování předsedy vlády podle čl. 68 odst. 4 věta druhá Ústavy, c) přijímat slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu, d) postoupit Senátu návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, e) postoupit prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony, f) zasílat předsedovi vlády k podpisu přijaté zákony, g) podepisovat zákony a usnesení Sněmovny, popřípadě jiné listiny vydávané Sněmovnou. (2) Předsedovi Sněmovny dále přísluší a) povolat náhradníka na uprázdněný poslanecký mandát a vydat mu osvědčení, že se stal poslancem, b) dávat souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený poslanec, který byl dopaden při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté, c) stanovit pořadí, v němž jej budou místopředsedové Sněmovny zastupovat, d) svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Sněmovny a společnou schůzi Sněmovny a Senátu, e) v době přerušení zasedání svolávat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, f) přerušit schůzi Sněmovny při nepořádku, nebo není-li Sněmovna schopna se usnášet, g) jmenovat a odvolávat vedoucího Kanceláře. (3) Předseda Sněmovny plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Sněmovna pověří. Vykonává i jinou působnost v případech svěřených zákonem České národní rady do působnosti jejího předsednictva,7) nestanoví-li zákon jinak. § 30 Místopředsedové Sněmovny (1) Místopředsedové Sněmovny zastupují předsedu Sněmovny na jeho pokyn nebo v určeném pořadí. (2) Při zastupování předsedy Sněmovny mají místopředsedové Sněmovny práva a povinnosti předsedy. (3) Místopředsedové se střídají v řízení schůze Sněmovny v pořadí dohodnutém s předsedou Sněmovny; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Sněmovny. § 31 Odvolat předsedu Sněmovny nebo místopředsedu Sněmovny lze jen na písemný návrh nejméně dvou pětin všech poslanců. ČÁST ŠESTÁ ORGÁNY SNĚMOVNY Výbory Sněmovny § 32 Sněmovna zřizuje z poslanců mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, výbor pro mediální záležitosti, výbor pro evropské záležitosti a další výbory, na nichž se usnese. § 33 (1) Kromě členství ve výboru mandátovém a imunitním, petičním a organizačním může být poslanec členem nejvýše dvou dalších výborů. (2) Poslanec může být předsedou pouze jednoho výboru. (3) Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem výboru. Předseda a místopředsedové Sněmovny jsou členy jen organizačního výboru. Jednání výborů § 34 (1) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Sněmovně. (2) Výbor projednává věci, které mu přikáže Sněmovna, a věci, na jejichž projednávání se usnese. (3) V době, kdy je zasedání Sněmovny přerušeno, výbory nejednají. § 35 (1) Ustavující schůze výborů svolává předseda Sněmovny. Výbor řídí předsedou Sněmovny pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Sněmovnou. (2) Výbor zvolí na ustavující schůzi předsedu. Pokud Sněmovna zvoleného předsedu nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu. Nezvolí-li výbor nového předsedu v určené lhůtě, nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí předsedu výboru Sněmovna. (3) Sněmovna může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní, nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, požádá Sněmovna výbor podruhé, aby jí předložil návrh na potvrzení nového předsedy. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Sněmovna. (4) Výbor může na písemný návrh dvou pětin svých členů zvolit nového předsedu. Volbu nelze uskutečnit dříve, než po uplynutí sedmi dnů po podání návrhu. Pokud Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda. (5) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Sněmovnou nebo po zvolení Sněmovnou. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Sněmovnou zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy. (6) Výbor zvolí místopředsedy a ověřovatele výboru. § 36 (1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolává a řídí schůze výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo předseda pověří. (2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Sněmovna nebo požádá-li o to předseda Sněmovny anebo alespoň dvě pětiny všech členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Sněmovnou nebo do 15 dnů od žádosti předsedy Sněmovny anebo poslanců. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou určeny jako jednací dny výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak. (3) Předseda výboru navrhuje pořad jednání výboru a dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod „Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru“. (4) Po schválení návrhu pořadu jednání výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu jednání a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovily souhlas alespoň tři pětiny všech členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů výboru. § 37 Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit poslanci, prezident republiky, členové vlády a osoby, které se mohou zúčastnit schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru. § 38 (1) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy, nemohou však hlasovat. § 39 (1) Schůze výboru se účastní poslanci, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře sněmovny. (2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4) (3) Člen vlády se může dát na schůzi výboru zastoupit jiným členem vlády nebo svým náměstkem, pokud výbor netrvá na jeho osobní účasti. (4) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, a vedoucí ústředního správního úřadu si mohou na schůzi výboru přibrat odborníky. (5) Předsedající může na schůzi výboru udělit se souhlasem výboru slovo i jiným osobám. § 40 (1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu. (2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna pětina všech členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru (dále jen „oponentní zpráva“); takovou zprávu může menšina výboru předložit Sněmovně. § 41 (1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. Určený zpravodaj nebo zpravodajové se na vypracování usnesení podílejí. Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. (2) Výbor, pokud nepostupuje podle § 109a odst. 3, předloží usnesení podle povahy věci Sněmovně nebo je může zaslat příslušnému členu vlády anebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu. Člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, jemuž bylo usnesení výboru podle předchozí věty zasláno, je povinen do 30 dnů, pokud výbor nestanovil delší lhůtu, sdělit výboru informace a vysvětlení, která jsou usnesením žádána, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4) (3) Pokud výbor po projednání věci nepřijme usnesení podle odstavce 1, vyhotoví předseda výboru záznam o jednání výboru, ve kterém informuje o projednání věci výborem. Záznam podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. § 42 (1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. Hlasují však vždy odděleně. (2) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní. § 43 (1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány a kdo je podal, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam poslanců hlasujících o závěrečném usnesení k jednotlivému bodu pořadu, s uvedením, jak každý poslanec hlasoval, a informace o výsledku hlasování. Jedná-li se o jiné hlasování než o závěrečném usnesení, uvede se v zápisu, jak každý poslanec hlasoval, požádá-li o to nejpozději před zahájením příslušného hlasování kterýkoli z členů výboru. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů, přijatých usnesení, popřípadě záznamů o jednání výboru, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do 14 dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Pokud se schůze výboru konala veřejně, zápis se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů. (3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchová po dobu šesti měsíců. Výbor se může usnést na delší době jeho uchování. Ve zvláštních případech se výbor může usnést, že se zvukový záznam nepořizuje. Zdůvodnění tohoto usnesení musí být součástí zápisu o schůzi výboru. (4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis. § 44 (1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek podvýbor. Členem podvýboru může být jen poslanec. (2) Podvýbor předkládá výsledky svých jednání výboru, který jej zřídil. (3) Pro činnost a jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru. Jednání podvýboru je neveřejné, pokud se podvýbor neusnese jinak. § 45 Mandátový a imunitní výbor (1) Mandátový a imunitní výbor zejména a) zkoumá, zda jednotliví poslanci a náhradníci za poslance byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá podle povahy věci Sněmovně nebo předsedovi Sněmovny, b) zkoumá, zda mandát poslance nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu poslance pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce poslance předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Sněmovny, c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance, provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Sněmovně, d) vede disciplinární řízení proti poslanci a rozhoduje v něm. (2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví Ústava. Jiné osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem. § 46 Organizační výbor (1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny a další členové výboru navržení poslaneckými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení. (2) Organizační výbor může zvolit ze svých členů další dva místopředsedy výboru. (3) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak. (4) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Sněmovny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Sněmovny. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména a) připravovat schůze Sněmovny, společné schůze Sněmovny a Senátu a navrhovat předsedovi Sněmovny jejich termín a pořad, b) stanovit usnesením dobu vyhrazenou pro pravidelné jednání orgánů Sněmovny, c) doporučovat předsedovi Sněmovny zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv vyžadujících souhlas Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Sněmovny a navrhovat, kterému výboru, popřípadě výborům mají být přikázány, d) doporučovat předsedovi Sněmovny, aby Sněmovně předložil návrh usnesení o povinnosti člena vlády dostavit se osobně na schůzi Sněmovny, e) schvalovat plán zahraničních styků delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců, f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců, a to i mimo schválený plán zahraničních styků, g) žádat poslanecké kluby o předložení dokladů k čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Sněmovny na úhradu jejich nákladů, h) přikazovat výborům k projednání zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady. § 46a Výbor pro mediální záležitosti (1) Pro účely volby členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu (dále jen „Rada“) zřizuje Poslanecká sněmovna výbor pro mediální záležitosti, jehož členy volí z poslanců podle zásady poměrného zastoupení. (2) Je-li počet kandidátů navržených oprávněnými právnickými osobami vyšší než je trojnásobek počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor pro mediální záležitosti posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících předpoklady podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Jestliže není počet kandidátů navržených oprávněnými právnickými osobami vyšší než trojnásobek členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor pro mediální záležitosti předloží Poslanecké sněmovně k volbě všechny navržené kandidáty splňující předpoklady podle tohoto zákona. (3) Podrobnosti postupu upraví Poslanecká sněmovna svým usnesením, kterým také určí, v jakém rozsahu se pro postup podle odstavců 1 a 2 použije volební řád (příloha č. 2). § 47 Komise Sněmovny (1) Sněmovna může ze svých poslanců a dalších osob, které nejsou poslanci, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim v rámci své působnosti úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec, kterého volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem komise. (2) Schůze komise svolává a řídí její předseda nebo jím pověřený místopředseda. Není-li předseda komise, svolává a řídí schůze komise některý z místopředsedů. Není-li předseda ani místopředsedové, svolá a řídí schůzi komise její člen, jehož tím komise nebo její předseda pověří. Není-li takový člen, svolá a řídí schůzi komise její nejstarší člen, který byl poslancem v minulém volebním období. Není-li takový člen, svolá a řídí schůzi komise její nejstarší člen. (3) Pro činnost a jednání komisí se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výborů. Vyšetřovací komise § 48 (1) Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise. (2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením. (3) Jednací řád vyšetřovací komise je přílohou č. 1 tohoto zákona. (4) K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Podrobnosti o povinnosti svědčit, vydat věc, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, práva odepřít výpověď, o nároku na svědečné, jakož i o přibrání znalce nebo tlumočníka a o jejich právech a povinnostech stanoví jednací řád vyšetřovací komise. (5) Vyšetřovací komise může pro provedení jednotlivých úkonů uvedených v odstavci 4 a pro dokumentaci své činnosti přibrat potřebný počet odborných pracovníků, zejména vyšetřovatelů a administrativně technických pracovníků, kteří svou činnost vykonávají na základě pověření vyšetřovací komise a jsou vázáni jen jejími pokyny. (6) Jednání vyšetřovací komise je zpravidla veřejné. Na návrh člena vyšetřovací komise se může vyšetřovací komise usnést, že jednání vyšetřovací komise nebo jeho část jsou neveřejné. Učiní tak vždy, jsou-li předmětem jednání vyšetřovací komise utajované skutečnosti související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. (7) Jednání vyšetřovací komise nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné, se mohou kromě členů vyšetřovací komise zúčastnit jiné osoby, dala-li s jejich účastí vyšetřovací komise souhlas nebo stanoví-li tak zákon. (8) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí; zbaveni této povinnosti mohou být jen usnesením Sněmovny. (9) Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čintrestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení. (10) Pro činnost a jednání vyšetřovací komise se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru, pokud jednací řád vyšetřovací komise nestanoví jinak. § 49 Náhradu nutných nákladů spojených s účastí na jednání vyšetřovací komise a náhradu ušlého výdělku osobám přizvaným k jejímu jednání určí předseda vyšetřovací komise. Nárok na náhradu zaniká, neuplatní-li ho oprávněná osoba u komise do tří dnů po její účasti na jednání komise nebo poté, co jí bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být oprávněná osoba upozorněna. ČÁST SEDMÁ PŘEDMĚT JEDNÁNÍ A SCHŮZE SNĚMOVNY § 50 Působnost Sněmovny (1) Do působnosti Sněmovny patří zejména a) projednávat návrhy zákonů a vyslovovat s nimi souhlas, b) schvalovat společně se Senátem volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor Parlamentu mezi sebou, jakož i navenek a zákon o jednacím řádu Senátu, c) usnášet se o zákonu o státním rozpočtu, d) usnášet se o návrhu státního závěrečného účtu, e) schvalovat zákonná opatření Senátu, f) projednávat mezinárodní smlouvy vyžadující souhlas Parlamentu a vyslovovat s nimi souhlas, g) usnášet se společně se Senátem na vyhlášení válečného stavu, h) vyslovovat společně se Senátem souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky, i) vyslovovat společně se Senátem souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky, j) usnášet se společně se Senátem, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, k) kontrolovat činnost vlády, jednat o důvěře vládě a usnášet se na vyslovení nedůvěry vládě, l) projednávat odpovědi vlády a jejích členů na písemné interpelace poslanců zařazené na pořad schůze Sněmovny, m) navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, n) volit a odvolávat členy Nejvyššího kontrolního úřadu, o) volit a odvolávat předsedu a místopředsedy Sněmovny a stanovit počet místopředsedů, p) zřizovat výbory a stanovit počet jejich členů, q) zřizovat komise a stanovit počet jejich členů, r) zřizovat vyšetřovací komise a stanovit počet jejich členů, s) potvrzovat předsedy výborů v jejich funkci po zvolení výborem, t) v případě nezvolení předsedy výboru výborem volit předsedu výboru a navrhovat výboru volbu nového předsedy, u) vyslovovat souhlas s trestním stíháním poslance, v) rozhodovat o odvolání poslance proti rozhodnutí v disciplinárním řízení (§ 16) a o odvolání poslance proti rozhodnutí předsedy Sněmovny o uložení pořádkového opatření (§ 19 odst. 2), x) schvalovat pravidla hospodaření poslaneckých klubů s příspěvkem podle § 78 odst. 2 a 4, y) usnášet se o vyjádřeních k návrhům aktů a dokumentů Evropské unie. (2) Sněmovna vykonává i další působnost, stanoví-li tak zákon. § 51 Svolávání schůzí Sněmovny (1) Schůze Sněmovny se konají v době zasedání Sněmovny. (2) Schůze Sněmovny svolává její předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě usnesení Sněmovny. (3) Není-li v usnesení řečeno, kdy se má schůze konat, svolá předseda Sněmovny schůzi nejpozději do 30 dnů od přijetí usnesení. (4) Požádá-li o svolání schůze Sněmovny alespoň jedna pětina všech poslanců, svolá předseda schůzi nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání. (5) V době přerušení zasedání může předseda Sněmovny svolat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech poslanců, a to nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání. (6) O svolání schůze Sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně pět dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. Jednání na schůzích Sněmovny § 52 (1) Poslanci je v jednacím sále trvale vyhrazeno poslanecké křeslo. Zasedací pořádek poslanců vychází z jejich příslušnosti k poslaneckému klubu a podléhá schválení Sněmovny. (2) Schůze Sněmovny se účastní poslanci. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře sněmovny. (3) Schůze Sněmovny se mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li s tím Sněmovna souhlas; předsedající jim může udělit slovo. (4) Kromě osob uvedených v odstavcích 2 a 3 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Sněmovny. (5) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků. § 53 (1) Sněmovna zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o pozměňovacích návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování, lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců, případně dvou poslaneckých klubů se může Sněmovna usnést jinak. (2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání. (3) Schůze Sněmovny se nekonají v pondělí, v sobotu a v neděli, pokud se Sněmovna neunese jinak. § 54 (1) Schůzi Sněmovny zahájí předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet přítomných poslanců. (2) Schůzi Sněmovny řídí její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí. (3) Sněmovna určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele. (4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod odpovědi na písemné interpelace. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod „Ústní interpelace“. Nejedná-li Sněmovna ve čtvrtek, ústní interpelace a bod odpovědi na písemné interpelace se do pořadu schůze nezařadí. Jsou-li jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v § 95 odst. 1 musí být zachována. O zařazení třetího čtení na jiné jednací dny rozhodne Sněmovna. O návrhu na zařazení třetího čtení na jiné jednací dny nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby. (5) Výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. (6) V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod schváleného pořadu, schválený pořad změnit nebo doplnit. Přednesení návrhu nesmí překročit pět minut; toto omezení se nevztahuje na poslance uvedené v § 67. Pro odnětí slova platí obdobně ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. (7) Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a ústních interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech nepoužijí. V těchto případech se rovněž nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení návrhu zákona zamítnutého Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona vráceného Senátem s pozměňovacími návrhy a § 98 odst. 2 věta druhá o předložení zákona vráceného prezidentem republiky. (8) Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit. (9) Předseda poslaneckého klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Sněmovny. O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. § 55 Usnese-li se na tom Sněmovna, je člen vlády povinen dostavit se osobně na schůzi Sněmovny. § 56 (1) Schůze Sněmovny je zpravidla veřejná. Na návrh vlády nebo poslance se může Sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu státního závěrečného účtu, návrhů daňových zákonů a návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné. (2) Schůze Sněmovny nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě poslanců zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Sněmovny. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. § 57 (1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad sněmovní tisk, se zahájí, byl-li všem poslancům takový podklad včas doručen. Sněmovní tisk, nejde-li o návrh zákona, se poslanci doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu na odročení jednání rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. (2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel. Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. (3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Sněmovna. Poslanec, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji. § 58 (1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Nejprve se koná rozprava všeobecná a poté rozprava podrobná. Během všeobecné rozpravy lze podat návrh na odročení, zamítnutí a odkázání jinému orgánu Sněmovny. Během podrobné rozpravy lze předkládat návrhy na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu Sněmovny, návrhy pozměňovací a návrhy eventuální, dodatečné a podmíněné (§ 63 odst. 1). (2) Poslanci se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Sněmovny nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Poslanci se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost. (3) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu, se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí. (4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá. (5) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze. § 59 (1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu. (2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Poslanec se v rozpravě neobrací přímo na jiné poslance a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího. (4) Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy. § 60 (1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Poslanec, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. (2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nesmí překročit dvě minuty. (3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li poslanec dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle předchozí věty je konečné. § 61 Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 59 odst. 4 a § 60 odst. 3. § 62 Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena. § 63 (1) Poslanec může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného bodu a má z nich být zřejmé, na čem se má Sněmovna usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně. Návrhy jsou: 1. Návrh na odročení a) návrhem na odročení navrhuje poslanec, aby projednávaný návrh nebyl rozhodnut ihned, ale aby se o něm jednalo buď v době pozdější, vyjádřené určitým časovým údajem, nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna, anebo aby jednání bylo odročeno na dobu neurčitou, b) k tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy ke lhůtě jeho odročení nebo podmínce, která má být splněna před projednáváním návrhu, c) návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. 2. Návrh na zamítnutí a) přijetí návrhu na zamítnutí má za následek, že projednávaný návrh již nebude předmětem rozpravy ani hlasování, b) k tomuto návrhu nelze podávat pozměňovací návrhy, c) přijatý návrh nelze revokovat. 3. Návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny a) tímto návrhem je projednávaný návrh předán k posouzení některému orgánu Sněmovny. Součástí návrhu je lhůta, do které určený orgán odkázaný návrh projedná, b) k tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy, a to k orgánu, jemuž má být návrh odkázán, a ke lhůtě stanovené k projednání, c) přijatý návrh nelze revokovat. Lze však navrhnout, aby byl návrh vrácen zpět Sněmovně, nedodržel-li určený orgán lhůtu stanovenou pro předložení stanoviska. 4. Návrh pozměňovací a) pozměňovacím návrhem se vypouštějí, rozšiřují nebo mění některé části původního návrhu, b) k pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné, c) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. 5. Návrh eventuální, dodatečný, podmíněný a) pokud se v rozpravě ukáže, že rozhodnutí projednávané věci vyžaduje rozhodnutí i v jiné otázce, je možné předložit návrh eventuální. Dodatečným návrhem se rozšiřuje nebo doplňuje původní návrh, pokud tak nelze učinit návrhem pozměňovacím. Schválením podmíněného návrhu se podmiňuje platnost usnesení splněním nebo nesplněním určité podmínky. Podmíněný návrh nelze přijmout při schvalování návrhů zákonů, b) navrhovatel uvede, o jaký druh návrhu jde, a jen předsedající schůze může označení návrhu zpochybnit; v pochybnostech rozhodne Sněmovna hlasováním, c) k návrhům uvedeným v písmenu a) lze podávat pozměňovací návrhy, d) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. (2) Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může poslanec nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávané věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Sněmovnou nebo poslanecké kluby. Současně může navrhnout, kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Sněmovna a současně může určit lhůtu, do kdy jí určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu. (3) Poslanec může podat návrh písemně, pokud v rozpravě odkáže na stejnopis návrhu zveřejněný v elektronické podobě a současně předá návrh v listinné podobě zpravodaji a předsedajícímu. § 64 Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět do ukončení rozpravy. Pro zpětvzetí návrhu zákona platí ustanovení § 86 odst. 3. § 65 (1) Poslanci mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li poslanec česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. (2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle předchozího odstavce obdobně. § 66 (1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. (2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát. (3) Sněmovna se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně. § 67 Kdykoli o to požádají, udělí se slovo a) prezidentu republiky, b) členovi vlády, c) předsedovi a místopředsedům Sněmovny, d) předsedovi poslaneckého klubu, e) poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období (§ 77 odst. 1 a 5). § 68 Zápisy o schůzích Sněmovny (1) O schůzi Sněmovny se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných poslanců a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li hlasování veřejné a byla vyhotovena informace o výsledku hlasování (§ 76 odst. 2), připojí se taková informace k zápisu. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Sněmovny nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze. (3) O schůzi Sněmovny se pořizuje Těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do deseti pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Sněmovny. (4) Ze schůze Sněmovny se pořizuje též zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu šesti měsíců. (5) O neveřejných jednáních se pořizuje Těsnopisecká zpráva jen tehdy, jestliže se na tom Sněmovna usnese; v takovém případě Sněmovna též rozhodne, zda má být Těsnopisecká zpráva zveřejněna, a stanoví rozsah a způsob zveřejnění. ČÁST OSMÁ HLASOVÁNÍ VE SNĚMOVNĚ A JEJÍCH ORGÁNECH Hlasování na schůzích Sněmovny § 69 (1) Poslanci se přidělí identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat hlasovacím zařízením. Poslanci může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Sněmovně. (2) Poslanec se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí. (3) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného poslanec, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených poslanců v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli poslanec, může přihlášení zrušit a vyzvat je, aby se přihlásili znovu. (4) Při hlasování hlasovacími lístky se za přítomné považují poslanci, kteří obdrželi hlasovací lístky. (5) Sněmovna rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování. (6) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu. § 70 (1) Sněmovna je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech poslanců. (2) K platnému usnesení Sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nestanoví-li Ústava jinak. (3) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 Ústavy8) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. (4) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem9), je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců je dále třeba při hlasování Sněmovny o návrhu zákona zamítnutého Senátem,10) při hlasování Sněmovny o zákonu vráceném prezidentem republiky11) a při hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě.12) (5) K vyslovení souhlasu s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. Nevysloví-li Sněmovna souhlas do 3 měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán12a). § 71 Návrh usnesení Sněmovny upravujícího vnitřní poměry Sněmovny a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm. § 72 (1) Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin: 1. návrh na odročení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny, 4. návrh pozměňovací, 5. návrh eventuální, dodatečný, podmíněný. (2) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty poslanců podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí podle počtu podporujících hlasů. (3) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Sněmovna. (4) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebyl podán písemně. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy. (5) Sněmovna se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku. § 73 Způsoby hlasování Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající. § 74 Veřejné hlasování (1) Veřejně se hlasuje hlasovacím zařízením a zdvižením ruky, nestanoví-li zákon jinak nebo neusnese-li se Sněmovna na jiném způsobu veřejného hlasování. (2) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje poslanec pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoli v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy poslance se považují za zdržení se hlasování. (3) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, rozhodne Sněmovna o jiném způsobu hlasování. (4) Při hlasování podle jmen se čtou poslanci v abecedním pořadí počínaje poslancem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný poslanec se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se“. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev poslance se považuje za zdržení se hlasování. (5) Nepoužije-li se hlasovacího zařízení, hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. Výsledky takového hlasování zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře. O námitkách proti osobě skrutátora rozhodne Sněmovna bez rozpravy. § 75 Tajné hlasování (1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Tajným hlasováním se volí předseda, místopředsedové Sněmovny, předsedové výborů a komisí; v dalších případech se hlasuje tajně, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo usnese-li se na tom Sněmovna. (2) Za počet přítomných poslanců při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků. § 76 Výsledky hlasování (1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných poslanců, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (2) Hlasovací zařízení vytiskne o výsledku hlasování informaci, z níž je patrno, jak který poslanec hlasoval. (3) Informace o výsledku hlasování se zveřejní v elektronické podobě. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část. (4) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný poslanec, aby bylo postupováno podle odstavce 1. (5) Každý poslanec může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Sněmovna bez rozpravy. (6) Vyhoví-li Sněmovna námitce, musí se hlasování opakovat. Pokud se v takovém případě nehlasuje hlasovacím zařízením, požádá předsedající ověřovatele schůze Sněmovny, aby hlasy sečetli a zjistili výsledky hlasování. ČÁST DEVÁTÁ POSLANECKÉ KLUBY § 77 (1) Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen „politická strana“), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné. (2) V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně deseti poslanců. Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu. (3) Poslanecký klub ustavený podle odstavce 2 nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak. (4) Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu. (5) K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců. (6) O ustavení poslaneckého klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. (7) Poslanecký klub po svém ustavení písemně oznámí sekretariátu předsedy Sněmovny název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu ve Sněmovně a jejích orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Během volebního období oznámí též jména poslanců, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu může předsedovi Sněmovny oznámit písemně i poslanec, jehož se vystoupení týká. (8) Jménem poslaneckého klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem poslaneckého klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda. § 78 (1) Poslanecké kluby jsou oprávněny používat ke své činnosti místnosti v prostorách Sněmovny včetně potřebných technických prostředků. Podrobnosti může stanovit Sněmovna usnesením. (2) Na úhradu nákladů se poslaneckým klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Sněmovny, a to v závislosti na počtu poslanců, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření poslaneckých klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Sněmovna. (3) Poslanecké kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu poslanecké kluby průběžnou evidenci a vyúčtování. (4) Schválená výše příspěvku se pro poslanecké kluby nevládních politických stran násobí koeficientem 1,3 a poskytuje se v upravené výši. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ SCHŮZE SNĚMOVNY A SENÁTU § 79 (1) Předseda Poslanecké sněmovny svolává společnou schůzi komor Parlamentu. (2) Pro jednání společné schůze komor platí tento zákon. § 81 Předseda Sněmovny svolá po zvolení prezidenta republiky společnou schůzi Sněmovny a Senátu, na níž prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu. ČÁST JEDENÁCTÁ JEDNÁNÍ O DŮVĚŘE VLÁDĚ Žádost vlády o vyslovení důvěry § 82 (1) Po jmenování vlády zařadí předseda Sněmovny na pořad nejbližší schůze Sněmovny žádost vlády o vyslovení důvěry tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. (2) K žádosti vlády se Sněmovna usnese, zda vyslovuje vládě důvěru. § 83 (1) Vláda může předložit Sněmovně žádost o vyslovení důvěry. (2) Vláda je oprávněna žádat, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím spojí žádost o vyslovení důvěry. (3) Požádá-li vláda o vyslovení důvěry podle odstavce 1, svolá předseda Sněmovnu tak, aby žádost byla projednána do 14 dnů po jejím předložení. § 84 Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi Sněmovny. § 85 Žádost o vyslovení důvěry a návrh na vyslovení nedůvěry vládě (1) O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen. (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. (3) Odepře-li Sněmovna vyslovit vládě důvěru nebo jí vysloví nedůvěru, oznámí to předseda Sněmovny prezidentu republiky. ČÁST DVANÁCTÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ Podávání návrhů zákonů § 86 (1) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (dále jen „navrhovatel“). Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců, odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. (2) Návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Sněmovna usnést, a musí obsahovat součásti a přílohy stanovené zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv19). (3) Navrhovatel může vzít návrh zákona zpět až do zahájení rozpravy ve třetím čtení návrhu zákona. Poté může vzít takový návrh zpět jen se souhlasem Sněmovny. § 87 (1) Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny. Ten jej postoupí organizačnímu výboru. (2) Návrh zákona se doručí všem poslancům. Pokud není navrhovatelem vláda, předseda Sněmovny ji požádá, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.. (3) Vláda zasílá své stanovisko k návrhu zákona předsedovi Sněmovny. § 88 (1) Po vyjádření vlády k návrhu zákona, nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí do 15 dnů organizační výbor předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Současně navrhne, který výbor má být garanční, popřípadě kterému dalšímu výboru nebo výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení. (2) Předseda Sněmovny přihlédne k doporučení organizačního výboru a rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze Sněmovny. (3) Nesplní-li organizační výbor včas povinnosti uvedené v odstavci 1, zařadí předseda návrh zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez doporučení organizačního výboru, určí zpravodaje pro prvé čtení a navrhne, který výbor má být garanční, popřípadě kterému dalšímu výboru nebo výborům má být návrh zákona přikázán. § 89 Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně deset dnů před schůzí Sněmovny, na které má dojít k jeho prvému čtení. Prvé čtení návrhu zákona § 90 (1) Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí organizační výbor nebo předseda Sněmovny (§ 88). Po vystoupení navrhovatele a zpravodaje se koná obecná rozprava. (2) Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny. (3) Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu, kterou se některé pravomoci orgánů České republiky přenášejí na mezinárodní organizaci nebo instituci. (4) Návrh nelze projednat na schůzi, o jejímž svolání nebyli poslanci vyrozuměni podle § 51 odst. 6. (5) Byl-li podán návrh podle odstavce 2, rozhodne Sněmovna po skončení obecné rozpravy, zda bude v jednání pokračovat tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jestliže Sněmovna takový návrh schválí, zahájí předsedající o návrhu zákona podrobnou rozpravu. (6) V podrobné rozpravě podle odstavce 5 nelze podat pozměňovací nebo jiné návrhy a lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických nebo písemných chyb. Na závěr prvého čtení se Sněmovna usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. (7) Nebyl-li podán návrh podle odstavce 2 nebo Sněmovna takový návrh neschválila anebo nevyslovila souhlas s návrhem zákona podle odstavce 6, může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. Kterýkoli z poslanců může podat jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán garančnímu výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování. § 91 (1) Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. (2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna zkrátit až o 30 dnů. Zkrátit takovou lhůtu o více než 30 dnů nelze, vznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců. (3) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna prodloužit až o 20 dnů. Prodloužit takovou lhůtu o více než 20 dnů lze jen se souhlasem navrhovatele. Lhůtu, kterou Sněmovna zkrátila podle odstavce 2, nelze prodloužit. (4) Výbory, jimž nebyl návrh zákona přikázán k projednání, mohou své stanovisko k návrhu zákona sdělit Sněmovně a výboru, který návrh zákona projednává; totéž mohou učinit i jednotliví poslanci. Ke stanovisku, které obsahuje změny návrhu zákona, se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto změn; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. (5) Pro předložení pozměňovacího, popřípadě jiného návrhu poslancem k projednání ve výboru se obdobně použijí ustanovení o předkládání pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů Sněmovně ve druhém čtení návrhu zákona (§ 94 odst. 1). Druhé čtení návrhu zákona § 92 (1) Garanční výbor, popřípadě další výbor nebo výbory, jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho projednání předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí Sněmovně, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. Doporučí-li výbor Sněmovně přijmout k návrhu zákona pozměňovací návrhy, přesně je formuluje. K usnesení, které obsahuje pozměňovací návrhy, se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. Nejméně pětinová menšina všech členů výboru může předložit předsedovi Sněmovny oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení výboru. (2) Usnesení výboru, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona. § 93 (1) V druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj garančního výboru, popřípadě zpravodajové dalších výborů s informací o projednání návrhu zákona ve výboru. Pokud výbor doporučí Sněmovně přijmout k návrhu zákona pozměňovací návrhy, zpravodaj výboru je odůvodní. (2) O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. § 94 (1) Nerozhodla-li Sněmovna podle § 93 odst. 2, že návrh zákona vrací garančnímu výboru k novému projednání, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. K pozměňovacím návrhům se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. Nejedná-li se o písemný návrh, popřípadě neobsahuje-li písemný návrh odůvodnění, odůvodní poslanec návrh v podrobné rozpravě a uvede informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhu vyplývají. (2) Souhrn podaných pozměňovacích návrhů, popřípadě jiných návrhů se doručí všem poslancům. (3) I po podrobné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. (4) Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy (§ 95 odst. 3). § 94a (1) Po druhém čtení projedná návrh zákona garanční výbor a předloží po jeho projednání předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zaujme doporučující nebo nedoporučující stanovisko k jednotlivým návrhům předloženým k návrhu zákona a navrhne, v jakém pořadí má Sněmovna o těchto návrzích ve třetím čtení hlasovat. (2) Usnesení garančního výboru, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením třetího čtení návrhu zákona. (3) Nejméně pětinová menšina všech členů garančního výboru může předložit předsedovi Sněmovny oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení garančního výboru. (4) Ve druhém čtení může být v podrobné rozpravě podán návrh, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval. O takovém návrhu nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. (5) Sněmovna může projednat návrh zákona ve třetím čtení i v případě, že garanční výbor návrh zákona neprojednal, pokud proti takovému postupu nevznesou námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. K námitce se nepřihlédne, pokud ode dne doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům uplynulo více než 30 dnů. § 95 Třetí čtení návrhu zákona (1) Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 14 dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům. Lhůtu podle věty první může Sněmovna zkrátit, a to nejvýše na 7 dnů. Návrh na zkrácení lhůty podle věty první musí být podán ve druhém čtení v rámci podrobné rozpravy. (2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu data účinnosti návrhu zákona, legislativně technických chyb, gramatických nebo písemných chyb a úpravy, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. (3) Nerozhodla-li Sněmovna po ukončení rozpravy o opakování druhého čtení, hlasuje nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. § 95a Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14 hodin. O vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne Sněmovna. O návrhu na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby. Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno. § 96 (1) Požádá-li vláda, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení proto, že vláda s takovou žádostí spojila žádost o vyslovení důvěry, navrhne organizační výbor Sněmovně, aby rozhodla o časovém postupu pro projednání takového zákona; lhůty stanovené v § 89, § 91 odst. 1 a 2, § 92 odst. 2 a § 95 odst. 1 musí být zachovány. (2) Sněmovna rozhodne o návrhu podle odstavce 1 v prvém čtení návrhu zákona po jeho uvedení navrhovatelem. Účast Senátu a prezidenta republiky v zákonodárném procesu § 97 (1) Návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, zašle její předseda bez zbytečného odkladu Senátu. (2) Schválí-li Senát návrh zákona, s nímž vyslovila Sněmovna souhlas, nebo se k němu do 30 dnů od jeho postoupení neusnese anebo vyjádří usnesením vůli nezabývat se takovým návrhem, je návrh zákona přijat. (3) Jestliže Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení usnesení poslancům předloží Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. (4) Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení poslancům, předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat. (5) Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. (6) Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo Sněmovně vrácen, nejsou ve Sněmovně přípustné pozměňovací návrhy; jde-li o návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor, lze v rozpravě pouze navrhnout pozměňovací návrhy k návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, popřípadě podat návrh na přerušení projednávání do doby, než se k věci vyjádří garanční výbor. (7) Neschválí-li Sněmovna návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění schváleném Senátem, hlasuje Sněmovna o pozměňovacích návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. Vysloví-li Sněmovna s návrhem zákona souhlas, zašle se návrh zákona Senátu; ustanovení odstavce 1 se užije obdobně. § 98 (1) Předseda Sněmovny postoupí přijatý zákon prezidentu republiky. (2) Vrátí-li prezident republiky přijatý zákon Sněmovně do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, doručí se vrácený zákon a stanovisko prezidenta poslancům. Předseda předloží vrácený zákon Sněmovně na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od jeho doručení poslancům. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Setrvá-li Sněmovna na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. § 99 Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze (1) Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. (2) Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. (3) Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná; navrhne též lhůtu, do kdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. (4) Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší. (5) Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáváním vládního návrhu zákona, zda jsou podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání. Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná. (6) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání neužijí. (7) Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá, § 94a a § 95a se pro druhé a třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí. (8) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 3; v takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny. (9) Ustanovení § 53 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 97 odst. 3 a 4 a § 98 odst. 2 se neužijí. § 100 Zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti (1) Jestliže rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti vydané ve smyslu čl. 41 Charty Organizace spojených národů vyžaduje neodkladné přijetí zákona, jímž se toto rozhodnutí uplatňuje, může vláda spolu s předložením návrhu takového zákona požádat, aby byl projednán ve zkráceném jednání. (2) Ustanovení § 99 odst. 2, 3 a 5 až 9 se na zkrácené jednání o návrhu zákona podle odstavce 1 užijí obdobně. § 100a Zákonodárný proces za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (1) Požádá-li vláda za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny návrh zákona neprodleně jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. (2) Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. (3) K projednání návrhu zákona svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, § 93 odst. 2 věta druhá, § 94 odst. 2 a 3, § 94a, § 95 odst. 1, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a § 92 odst. 2, ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 89 a § 97 odst. 3 a 4 se při zkráceném jednání nepoužijí. (4) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se při zkráceném jednání nepoužijí. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu v rozpravách ve zkráceném jednání až na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Podání návrhu na opakování druhého čtení není přípustné. Poslanec může v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou. (5) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 1; v takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny. (6) Sněmovna se o návrhu zákona usnese do 72 hodin od jeho podání. (7) Ve zkráceném jednání podle odstavců 1 až 6 nelze projednat návrh ústavního zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU § 101 Předložení návrhu zákona o státním rozpočtu (1) Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. (2) Předseda přikáže návrh zákona o státním rozpočtu k projednání rozpočtovému výboru. (3) Součástí zákona o státním rozpočtu nemohou být změny nebo zrušení jiných zákonů. Prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu § 102 (1) Návrh zákona o státním rozpočtu uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru. (2) Sněmovna v obecné rozpravě projedná v prvém čtení základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. (3) Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového návrhu nesmí být kratší než 20 dnů a delší než 30 dnů od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády. (4) Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. Sněmovna se současně usnese na přikázání jednotlivých kapitol návrhu zákona o státním rozpočtu výborům. § 103 (1) Výbory projednají přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a ve lhůtě stanovené Sněmovnou předloží svá usnesení rozpočtovému výboru. (2) Minimální doba k projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru je 5 dnů. (3) Výbor může navrhnout změny pouze v kapitole státního rozpočtu, která mu byla přikázána. Chce-li dosáhnout změnu v jiné kapitole, požádá o projednání změny výbor, kterému byla kapitola přikázána. Ke všem návrhům na změny je výbor povinen vyžádat si stanovisko správce kapitoly. § 104 (1) Usnesení výborů, popřípadě oponentní zprávy k jednotlivým kapitolám návrhu zákona o státním rozpočtu projedná za účasti jejich zpravodajů rozpočtový výbor a přijme k nim usnesení. (2) Rozpočtový výbor předloží své usnesení, popřípadě oponentní zprávu nebo záznam o jednání výboru předsedovi Sněmovny. Usnesení rozpočtového výboru, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání rozpočtového výboru se doručí všem poslancům, a to nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Totéž se učiní s usnesením výboru, pokud výbor přijme usnesení nesouhlasné s usnesením rozpočtového výboru podle předchozích vět. § 105 Druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu (1) V druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru. (2) O návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. (3) Souhrn podaných pozměňovacích návrhů, popřípadě jiných návrhů se doručí všem poslancům a navrhovateli. § 106 Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu (1) Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého, a to pouze za podmínky, že Sněmovna ukončila projednávání státního závěrečného účtu za rozpočtový rok předcházející roku, který předchází roku, na který se rozpočet schvaluje. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu nepoužijí. (2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických nebo písemných chyb a úpravy, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. (3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas. ČÁST ČTRNÁCTÁ VYHLAŠOVÁNÍ ZÁKONŮ § 107 (1) Zákony se uvádějí větou: „Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:“. (2) Předseda Sněmovny podepíše přijatý zákon a postoupí jej k podpisu prezidentu republiky. (3) Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády. (4) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.13) ČÁST PATNÁCTÁ JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH § 108 (1) Sněmovna jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je třeba jejího souhlasu k ratifikaci nebo má-li být odstoupeno od smlouvy, s jejíž ratifikací vyslovila souhlas. Mezinárodní smlouva se předkládá alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu. (2) Pro projednávání mezinárodních smluv platí ustanovení o projednávání návrhů zákonů přiměřeně. Pro projednávání mezinárodních smluv se ustanovení § 92 až 96 neužijí. (3) Po projednání mezinárodní smlouvy v prvém čtení výbor, jemuž bylo projednání mezinárodní smlouvy přikázáno, předloží předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí, zda má Sněmovna vyslovit s ratifikací mezinárodní smlouvy souhlas nebo zda odstupuje od mezinárodní smlouvy, s jejíž ratifikací byl již vysloven souhlas. (4) Usnesení výboru k návrhu na projednání mezinárodní smlouvy, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům, a to nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení mezinárodní smlouvy. (5) V druhém čtení mezinárodní smlouvy vystoupí navrhovatel a po něm zpravodaj. Ten odůvodní návrh výboru. (6) O mezinárodní smlouvě a návrhu výboru se koná rozprava. Po jejím skončení Sněmovna rozhodne, zda vyslovuje s ratifikací souhlas nebo zda souhlasí s odstoupením od mezinárodní smlouvy, s jejíž ratifikací byl již vysloven souhlas; může též rozhodnout, že jednání odročuje. § 109 K platnosti mezinárodní smlouvy schválené Parlamentem je třeba, aby byla vyhlášena. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.13) ČÁST PATNÁCTÁ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE § 109a (1) Vláda předkládá Sněmovně prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti návrhy aktů Evropské unie. Vláda předkládá k návrhům uvedeným v předchozí větě své předběžné stanovisko. Vláda je povinna Sněmovně předkládat právní akty Evropské unie, a to ve stejné době, v jaké jsou předloženy Radě Evropské unie (dále jen „Rada“). Vláda předkládá i jiné návrhy aktů a dokumentů Evropské unie, pokud o tom rozhodne nebo pokud si jejich předložení vyžádá Sněmovna nebo její orgány. (2) Návrhy aktů a jiných dokumentů Evropské unie projednává bez zbytečného odkladu výbor pro evropské záležitosti na základě předběžného stanoviska vlády. Výbor pro evropské záležitosti může takový návrh postoupit jinému věcně příslušnému výboru a zároveň může určit termín, do kterého má být návrh projednán. (3) Předseda výboru pro evropské záležitosti nebo předseda věcně příslušného výboru postoupí usnesení ve věci návrhu aktů, personálních nominací do orgánů Evropské unie a jiných dokumentů podle odstavce 2 předsedovi Sněmovny a zároveň může do 8 dnů od přijetí tohoto usnesení požádat předsedu Sněmovny o jeho zařazení na pořad nejbližší schůze Sněmovny. O zařazení tohoto usnesení na pořad schůze Sněmovny může požádat i vláda. Usnesení podle předchozích vět se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně. (4) Není-li usnesení v souladu s odstavcem 3 nebo § 46 odst. 4 písm. c) zařazeno na pořad nejbližší schůze, nebo jestliže o tomto zařazení nerozhodla Sněmovna v souladu s § 54 odst. 4 až 6, považuje se za vyjádření Sněmovny. (5) Usnesení Sněmovny nebo usnesení výborů, v případech podle odstavce 4, ve věci návrhu aktů a jiných dokumentů Evropské unie jsou zasílána vládě, která je zohlední při formulaci svého stanoviska pro jednání v orgánech Evropské unie. (6) Pokud usnesení Sněmovny nebo usnesení výboru podle odstavce 4 obsahuje včas přijaté a odůvodněné stanovisko uvádějící, že návrh aktu Evropské unie porušuje zásadu subsidiarity, postoupí předseda Sněmovny usnesení neprodleně vládě, předsedovi Senátu, předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Rady a předsedovi Evropské komise. (7) Schůze výboru pro evropské záležitosti, resp. výboru, který projednává návrhy podle odstavců 1 a 2, se mohou účastnit všichni poslanci Evropského parlamentu zvolení za Českou republiku. Ustanovení § 39 se zde použije obdobně. § 109b (1) Před jednáním Rady, na jehož pořadu jsou zařazeny návrhy aktů nebo jiných dokumentů podle § 109a, je člen vlády povinen dostavit se na jednání výboru pro evropské záležitosti, jestliže o to výbor požádá, a podat informace týkající se postoje, který k dané problematice projednávané v Radě zaujme Česká republika. Člen vlády na jednání výboru rovněž doplní informace či podá vysvětlení k návrhům aktů nebo jiných dokumentů Evropské unie, byla-li k tomu vláda vyzvána předchozím usnesením tohoto výboru. Vláda může požádat, aby schůze výboru pro evropské záležitosti nebo její část, na které mají být projednány věci podle předchozích vět, byla prohlášena za neveřejnou; ustanovení § 37 se zde použije obdobně. (2) Vláda nebo její věcně odpovědný člen zasílá výboru pro evropské záležitosti zprávu ze zasedání Rady, a to bezodkladně poté, co tuto zprávu schválí nebo vezme na vědomí vláda. (3) S výjimkou aktů nebo jiných dokumentů značné naléhavosti vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v Radě, dokud nebude dokončen postup ve Sněmovně podle předchozích odstavců. § 109c (1) Vláda předkládá výboru pro evropské záležitosti k projednání personální nominace na evropského komisaře, soudce Evropského soudního dvora a nominace do orgánů EIB a EBRD za Českou republiku. (2) Personální nominace do orgánů Evropské unie se ve Sněmovně projednají dříve, než o nich vláda přijme konečné rozhodnutí. Žaloba ve věci porušení zásady subsidiarity aktem Evropské unie § 109d (1) Výbor pro evropské záležitosti nebo skupina nejméně 41 poslanců může písemně navrhnout Sněmovně, aby se usnesla na podání žaloby ve věci porušení zásady subsidiarity aktem Evropské unie (dále jen „návrh žaloby“). Návrh žaloby musí obsahovat přesné znění žaloby, na které se má Sněmovna usnést. (2) Návrh žaloby se předkládá předsedovi Sněmovny, a to nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání žaloby, kterou stanoví právo Evropské unie. Předseda Sněmovny zařadí včas předložený návrh žaloby na pořad nejbližší schůze Sněmovny, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Sněmovny, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu žaloby. (3) Návrh žaloby se doručí všem poslancům nejméně 72 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně. § 109e (1) Schválí-li Sněmovna návrh žaloby, pověří poslance, popřípadě jinou vhodnou osobu nebo osoby, svým zastupováním v řízení před Evropským soudním dvorem (dále jen „pověřený zástupce“). Pověření není vázáno na trvání mandátu poslance. (2) Pověřený zástupce je zněním žaloby vázán; není oprávněn vzít žalobu zpět. (3) Shledá-li pro to důvody, může Sněmovna platné usnesení o pověření změnit. § 109f (1) Předseda Sněmovny neprodleně postoupí usnesení Sněmovny obsahující znění žaloby vládě a k informaci též předsedovi Senátu. (2) Vláda předloží žalobu bez zbytečného odkladu Evropskému soudnímu dvoru. § 109g (1) Vláda, členové vlády, zmocněnci vlády a vedoucí ústředních a dalších orgánů veřejné správy poskytnou pověřenému zástupci veškerou součinnost nezbytnou pro postup v řízení. (2) Pověřený zástupce informuje o postupu v řízení výbor pro evropské záležitosti ve lhůtách a způsobem, které výbor stanoví. § 109h Postavení Sněmovny jako účastníka řízení před Evropským soudním dvorem, ani postavení pověřeného zástupce není uplynutím volebního období Sněmovny nebo jejím rozpuštěním dotčeno. Předchozí souhlas Sněmovny s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie § 109i Bez předchozího souhlasu Sněmovny nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas a) v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, b) v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii, c) v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, d) v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, e) v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, f) v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu. § 109j (1) Vláda předloží návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i bez zbytečného odkladu tak, aby umožnila jeho včasné projednání ve Sněmovně; nejpozději tak učiní v den oznámení návrhu rozhodnutí orgánu Evropské unie parlamentům členských států postupem předepsaným právem Evropské unie. (2) Vláda návrh předkládá s platným zněním příslušných ustanovení práva Evropské unie, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění a se svým stanoviskem k nim. (3) Vláda návrh předkládá předsedovi Sněmovny. Návrh vlády se neprodleně doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny jej přikáže k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 5 dnů. (4) Po projednání návrhu vlády předloží výbor pro evropské záležitosti předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí, zda má Sněmovna vyslovit předchozí souhlas podle § 109i. (5) Usnesení výboru, popřípadě oponentní zpráva se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením projednávání návrhu vlády ve Sněmovně. Návrh vlády lze ve Sněmovně projednat i v případě, že výbor ve stanovené lhůtě usnesení nepřijme. (6) Předseda Sněmovny zařadí návrh vlády na pořad nejbližší schůze Sněmovny, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Sněmovny, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu. (7) Sněmovna rozhodne o návrhu vlády podle § 109i písm. a), b), e) a f) bez zbytečného odkladu. V případech uvedených v § 109i písm. c) a d) rozhodne Sněmovna o návrhu vlády ve lhůtě 6 měsíců ode dne oznámení návrhu rozhodnutí orgánu Evropské unie parlamentům členských států postupem předepsaným právem Evropské unie. § 109k (1) V rozpravě lze podat pouze návrh na zamítnutí nebo návrh na odročení projednávání návrhu vlády. (2) Po ukončení rozpravy hlasuje Sněmovna nejprve o podaném návrhu na zamítnutí. Nepřijme-li Sněmovna návrh na zamítnutí nebo nebyl-li takový návrh podán, usnese se Sněmovna, zda s návrhem vlády vyslovuje souhlas. (3) Předseda Sněmovny neprodleně informuje o výsledku projednání vládu a předsedu Senátu. (4) V případech uvedených v § 109i písm. c) a d) se včasné zamítnutí návrhu vlády Sněmovnou považuje za vyslovení nesouhlasu s takovým návrhem rozhodnutí orgánu Evropské unie způsobem předpokládaným právem Evropské unie13a). Předseda Sněmovny o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, předsedu Senátu, předsedu Rady, předsedu Evropské rady a předsedu Evropské komise. Vyslovení souhlasu Sněmovny s rozhodnutím Evropské rady o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie § 109l (1) Ke schválení rozhodnutí Evropské rady podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie je třeba souhlasu Sněmovny. (2) Návrh na vyslovení souhlasu Sněmovny s rozhodnutím Evropské rady podle odstavce 1 předkládá vláda. Rozhodnutí Evropské rady se předkládá s platným zněním příslušné části Smlouvy o fungování Evropské unie s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Při projednávání návrhu vlády ve Sněmovně se užijí ustanovení upravující projednávání mezinárodních smluv obdobně. (3) Předseda Sněmovny neprodleně informuje o výsledku projednání vládu a předsedu Senátu. ČÁST PATNÁCTÁ B ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI REPUBLIKY § 109m (1) Je-li Sněmovně předložen návrh na a) vyhlášení válečného stavu, b) vyhlášení stavu ohrožení státu, c) vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, rozhodne o něm ve zkráceném jednání. (2) K projednání návrhu podle odstavce 1 svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 se při zkráceném jednání nepoužijí. (3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. V rozpravě ve zkráceném jednání může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na 5 minut. ČÁST ŠESTNÁCTÁ INTERPELACE § 110 (1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. (2) Poslanec podává interpelaci ústně na schůzi Sněmovny nebo písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny. § 111 Ústní interpelace (1) Pro ústní interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 54 odst. 4) doba od 14.30 hodin do 18.00 hodin, přičemž pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 hodin do 16.00 hodin. Od 16.00 hodin nebo v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, tak od doby jejich ukončení, budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55 hodin. (2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace písemně u předsedy Sněmovny, a to v den, ve kterém se mají konat (§ 54 odst. 4) nejpozději do 11 hodin. Součástí přihlášky k ústní interpelaci musí být téma předložené interpelace. V případě, kdy poslanec předkládá více ústních interpelací, označí číslem jejich pořadí, a to zvlášť ve skupině na předsedu vlády a zvlášť ve skupině na ostatní členy vlády. (3) Pořadí přihlášených se určí losem v den, ve kterém se ústní interpelace mají konat v 11.30 hodin. Losem bude vždy nejprve určeno pořadí přihlášek k ústním interpelacím označených číslem 1 a losování bude pokračovat stejným způsobem o přihláškách označených číslem dvě, tři apod. (4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky poslanců, kteří své interpelace nemohli přednést v době stanovené v odstavci 1. (5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví. (6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení doplňující otázky dobu 1 minuty. Přednesení odpovědi na ústní interpelaci nesmí překročit dobu 5 minut a přednesení doplňující odpovědi nesmí překročit dobu 2 minut. Po časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu. (7) Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí, že na ústní interpelaci, popřípadě na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů. § 112 Písemné interpelace (1) Písemnou interpelaci zašle předseda Sněmovny neprodleně předsedovi vlády, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. (2) Vláda nebo její člen odpoví na písemnou interpelaci na schůzi Sněmovny nebo písemně do 30 dnů ode dne jejího podání. (3) Nesplní-li vláda nebo její člen vůči interpelujícímu poslanci povinnosti stanovené v odstavci 2, může to poslanec oznámit předsedovi Sněmovny; ten s tímto oznámením seznámí Sněmovnu na nejbližší schůzi. (4) Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její zařazení na pořad schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu (§ 54 odst. 4). Podá-li poslanec takovou žádost, písemná interpelace i odpověď na ni se doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny zařadí projednání písemné interpelace na pořad nejbližší schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek od 9.00 do 11.00 hodin. (5) O odpovědi na písemnou interpelaci zařazenou na pořad schůze Sněmovny se koná rozprava. Na návrh interpelujícího poslance může Sněmovna k odpovědi na interpelaci přijmout souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko usnesením. V případě nesouhlasného stanoviska je interpelovaný člen vlády povinen vypracovat novou odpověď ve lhůtě 30 dnů. (6) Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. ČÁST SEDMNÁCTÁ PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ § 113 Petice (1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem.14) Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží. (2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru. (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku. (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli. § 114 Jiná podání občanů Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí. ČÁST OSMNÁCTÁ PROJEDNÁVÁNÍ ZPRÁV, INFORMACÍ NEBO JINÝCH OBDOBNÝCH PODKLADŮ § 114a (1) Sněmovna projednává zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady, o nichž to stanoví zákon nebo usnesení Sněmovny. (2) Podklad se doručí všem poslancům. Organizační výbor podle povahy věci přikáže podklad k projednání věcně příslušnému výboru nebo doporučí zařadit podklad do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez projednání ve věcně příslušném výboru. (3) Je-li podklad předkládán Sněmovně z důvodu, že jeho projednávání bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny při schvalování, popřípadě změně nebo doplnění pořadu schůze, podklad se výboru k projednání nepřikazuje, neusnese-li se Sněmovna jinak. § 114b (1) Usnesení věcně příslušného výboru o podkladu, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům. (2) Usnesení věcně příslušného výboru o podkladu se okamžikem schválení pořadu nejbližší schůze Sněmovny považuje za rozhodnutí Sněmovny. (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, pokud a) se jedná o podklad, o němž to stanoví Sněmovna usnesením podle § 1 odst. 2, b) organizační výbor doporučí zařazení podkladu do návrhu pořadu schůze Sněmovny, c) projednávání podkladu již bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny, d) nejpozději před zahájením nejbližší schůze Sněmovny věcně příslušný výbor, jiný výbor, menšina výboru v oponentní zprávě nebo poslanecký klub doručí předsedovi Sněmovny písemnou žádost o zařazení podkladu na pořad schůze Sněmovny, nebo e) poslanecký klub požádá o zařazení podkladu na pořad nejbližší schůze Sněmovny podle § 54 odst. 5. (4) Za nejbližší schůzi Sněmovny se nepovažuje schůze, a) jejíž pořad nelze změnit nebo doplnit, b) jejíž pořad nebyl schválen, nebo c) při jejímž zahájení neuplynulo od doručení usnesení věcně příslušného výboru o podkladu poslancům nejméně 24 hodin. ČÁST DEVATENÁCTÁ ZPŮSOBY VOLEB A NOMINACÍ § 115 (1) Funkcionáři Sněmovny, výborů, komisí a vyšetřovací komise se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Sněmovny zřízených na základě zákona15) a jejich funkcionářů. (2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Sněmovna rozhodne, které komise se ustavují na základě parity, které podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem; rozhodne též, jakým způsobem se volí vyšetřovací komise. (4) Funkcionáři a orgány volené Sněmovnou podle zvláštních předpisů16) se volí rovněž většinovým způsobem. § 116 (1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny, předsedů výborů a komisí Sněmovny a na nominaci ověřovatelů Sněmovny podávají volební komisi písemně poslanecké kluby; poslanecké kluby navrhují též členy výborů a komisí Sněmovny a návrhy na jejich počty. (2) Členy volební komise navrhují poslanecké kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina poslanců delegovaná poslaneckými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Sněmovna vzala ustavení volební komise na vědomí. (3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Sněmovnou a nominací vyžadujících souhlas Sněmovny a je přílohou č. 2 tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ KANCELÁŘ SNĚMOVNY § 117 Úkoly Kanceláře sněmovny (1) Kancelář sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky. (2) Kancelář sněmovny spravuje rozpočet Sněmovny. (3) Kancelář sněmovny je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Sněmovny nebo Kanceláře sněmovny. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří sněmovny je příjmem státního rozpočtu. (4) V čele Kanceláře sněmovny stojí vedoucí Kanceláře, který odpovídá předsedovi Sněmovny za její činnost. (5) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře sněmovny upravuje Organizační řád Kanceláře Poslanecké sněmovny, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře organizační výbor. § 118 Některá pracovněprávní ustanovení (1) Zaměstnanci Kanceláře sněmovny jsou ke Kanceláři sněmovny v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. (2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře sněmovny se řídí zvláštním zákonem17) a Platovým řádem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Platový řád Kanceláře Poslanecké sněmovny vydá na návrh vedoucího Kanceláře rozpočtový výbor. (3) Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Sněmovny po schválení návrhu předsedy Sněmovny organizačním výborem. Ostatní zaměstnance Kanceláře sněmovny přijímá do pracovního poměru vedoucí Kanceláře. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ PARLAMENTNÍ STRÁŽ § 119 (1) K ochraně pořádku a bezpečnosti v budově Sněmovny, popřípadě tam, kde Sněmovna nebo její orgány jednají, se zřizuje Parlamentní stráž. (2) Úkoly, organizaci a řízení Parlamentní stráže, jakož i povinnosti a oprávnění jejích příslušníků stanoví zvláštní zákon. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ VŠEOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 120 (1) Písemné podklady pro jednání Sněmovny (sněmovní tisky) a Těsnopisecké zprávy o schůzích Sněmovny s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování, jsou sněmovními publikacemi. (2) Sněmovní publikace jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři sněmovny. (3) Sněmovní publikace se zveřejňují v elektronické podobě. § 120a (1) Sněmovní tisky se poslancům doručují jejich zveřejněním v elektronické podobě. (2) Současně se zveřejněním sněmovního tisku v elektronické podobě se uvede i údaj o datu, hodině a minutě zveřejnění. Tímto okamžikem se sněmovní tisk považuje za doručený všem poslancům. Následná přerušení dálkového přístupu k elektronické podobě sněmovního tisku nemají vliv na běh lhůt podle tohoto zákona, neusnese-li se Sněmovna v případě hodném zvláštního zřetele jinak. (3) Jsou-li ve znění sněmovního tisku doručeného poslancům provedeny dodatečné opravy nebo jiné změny, sněmovní tisk se doručí poslancům opakovaně. Lhůty podle tohoto zákona počínají takovým doručením běžet znovu; ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně. (4) Pro účely tohoto zákona se zveřejněním v elektronické podobě rozumí zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, které zajišťuje Kancelář sněmovny. § 120b (1) Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě se vytváří a předkládá prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů20); to neplatí, umožňuje-li zákon předložit návrh nebo stanovisko ústně. (2) Mezinárodní smlouva, jiné stanovisko vlády než uvedené v odstavci 1, zpráva, informace nebo jiný podklad pro jednání Sněmovny se předkládají v elektronické podobě. § 120c (1) Předložením podkladu v elektronické podobě se rozumí takové jeho zpřístupnění Kanceláři sněmovny, které umožňuje, aby byl v elektronické podobě bez dalších úprav zveřejněn v souladu s tímto zákonem. (2) Navrhovatel je povinen ověřit si u Kanceláře sněmovny technické požadavky na předkládání podkladů, aby mohl dostát požadavku podle odstavce 1. (3) Nesplňuje-li předložený podklad požadavky stanovené tímto zákonem, má se za to, že nebyl předložen; předseda Sněmovny vyzve navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků do 5 pracovních dnů ode dne jeho předložení. § 120d (1) V nezbytném případě předseda Sněmovny vyhlásí mimořádný stav doručování sněmovních tisků. (2) Po dobu mimořádného stavu se písemné návrhy předkládají a sněmovní tisky poslancům doručují pouze v listinné podobě. Písemný návrh nebo sněmovní tisk, který nebyl poslancům doručen v listinné podobě, nelze po dobu mimořádného stavu projednat. (3) Předseda Sněmovny mimořádný stav zruší, nejsou-li důvody pro jeho trvání. Neučiní-li tak předseda Sněmovny, zruší mimořádný stav Sněmovna. § 120e Podklady pro neveřejná jednání Sněmovny se poslancům doručují a písemné návrhy se předkládají pouze v listinné podobě. Při nakládání s dokumenty obsahujícími utajované informaceutajované informace se postupuje v souladu s právními předpisy na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací. § 120f Využití elektronického systému tvorby právních předpisů (1) Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě, návrh na opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických a písemných chyb a návrh úprav zákona vyplývajících z přednesených pozměňovacích návrhů se zpracovávají a předkládají v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Umožňuje-li zákon podávat návrh podle věty první ústně, zajistí Kancelář sněmovny bezodkladně zpracování návrhu podle věty první podaného ústně v elektronickém systému tvorby právních předpisů. (2) Kancelář sněmovny zpracuje souhrn podaných pozměňovacích návrhů podle § 94 odst. 2 v elektronickém systému tvorby právních předpisů. (3) Předseda Sněmovny ve spolupráci s Kanceláří sněmovny prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů zabezpečí a) před projednáním návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu a věcně nemění obsah návrhu zákona, b) před projednáním návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn tohoto právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákona vychází, c) před zasláním souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu a věcně nemění obsah návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů, d) před zasláním souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn tohoto právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů, e) před zasláním návrhu zákona Senátu legislativně technickou úpravu návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákona, f) před postoupením zákona prezidentu republiky legislativně technickou úpravu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, která věcně nemění obsah zákona. (4) Kancelář sněmovny zaznamená návrhy na rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona, přijatá rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona a prohlášení týkající se projednávání návrhu zákona neprodleně po jejich podání nebo učinění v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Kancelář sněmovny vloží dokumenty související s projednáváním návrhu zákona neprodleně po jejich předložení do elektronického systému tvorby právních předpisů. Kancelář sněmovny zaznamená skutečnost, že návrh zákona není možné z důvodů uvedených v § 121 projednat, neprodleně v elektronickém systému tvorby právních předpisů. (5) Předseda Sněmovny zašle nebo postoupí návrh zákona podle § 97 odst. 1 a přijatý zákon podle § 98 odst. 1 a § 107 odst. 2 a 3 prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. (6) Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů a je-li třeba neprodleně zpracovat návrh zákona, tvorba, postoupení a podepsání návrhu zákona probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě. Pomine-li překážka podle věty první, návrh zákona včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu zákona vloží neprodleně správce elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s Kanceláří sněmovny do elektronického systému tvorby právních předpisů. § 121 (1) V novém volebním období Sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období, s výjimkou peticí a návrhů, o nichž je ústavním zákonem oprávněn po rozpuštění Sněmovny rozhodnout Senát, a návrhu vlády podle § 109i. (2) Ztratí-li poslanec mandát (§ 6), nelze projednat návrhy, které podal. § 122 (1) Návrhy zákonů předložené Sněmovně před účinností tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů.18) (2) K zásadám zákonů, které byly ke dni účinnosti tohoto zákona výbory projednány, sdělí navrhovateli stanovisko předseda Sněmovny; ostatní předložené zásady zákonů se neprojednají. § 123 Orgány Sněmovny, jejich funkcionáři, funkcionáři Sněmovny a ověřovatelé Sněmovny, jakož i poslanecké kluby a jejich funkcionáři zvolení nebo ustavení podle dosavadních předpisů18) se považují za orgány a funkcionáře zvolené a ustavené podle tohoto zákona. § 124 Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky. § 125 Ve všech společných prostorách Sněmovny je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která bude vyčleněna Kanceláří sněmovny, označena a vybavena jako kuřárna. § 126 Do doby přijetí zákona o jednacím řádu Senátu se pro jednání Senátu použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona. § 127 Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: „Část pátá včetně nadpisu se vypouští.“. § 128 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 249/1990 Sb., zákona České národní rady č. 97/1991 Sb., zákona České národní rady č. 280/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 42/1993 Sb., 2. zákon České národní rady č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 371/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 280/1991 Sb. § 129 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Jednací řád vyšetřovací komise Čl. 1 Obecné ustanovení (1) Vyšetřovací komise (dále jen „komise“) se skládá z předsedy, místopředsedy, ověřovatelů a z dalších členů. (2) Místopředsedu a dva ověřovatele komise volí a odvolává komise. (3) Ke zvolení nebo odvolání místopředsedy a ověřovatelů komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů komise. (4) Členství v komisi je nezastupitelné. (5) Úkoly organizační a administrativní povahy zabezpečuje pro komisi tajemník, který není členem komise; tajemníka komise ustanovuje do funkce a odvolává z ní předseda komise po projednání s vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny. Čl. 2 Předseda komise (1) Předseda komise zejména a) svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise, b) navrhuje pořad schůze komise, c) organizuje činnost komise, d) odpovídá za činnost komise Poslanecké sněmovně (dále jen „Sněmovna“), e) zastupuje komisi navenek, f) plní další úkoly, jimiž ho komise pověří. (2) Předseda komise je povinen svolat schůzi komise, požádá-li o to předseda Sněmovny nebo alespoň dvě pětiny všech členů komise. V takovém případě svolá schůzi komise do 15 dnů od doručení žádosti. Žádost musí obsahovat návrh pořadu jednání komise. Čl. 3 Místopředseda komise Předsedu komise zastupuje místopředseda komise. Při zastupování má místopředseda komise práva a povinnosti předsedy komise s výjimkou věcí, které si předseda komise vyhradí. Čl. 4 Tajemník komise Tajemník komise zejména a) organizačně zajišťuje činnost komise, zejména přípravu a průběh jejích schůzí, b) odpovídá za zpracování a rozeslání zápisu ze schůze komise všem členům komise, c) zajišťuje evidenci opatření a úkolů, které vyplynuly ze schůze komise, a podle pokynů předsedy komise informuje komisi o jejich plnění, d) zajišťuje styk komise s Kanceláří Poslanecké sněmovny. Čl. 5 Základní zásady jednání komise (1) Jsou-li předseda i místopředseda komise nepřítomni, svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise její člen, jehož tím komise nebo její předseda pověří. (2) Jednání komise je veřejné. Usnese-li se komise, že její jednání nebo jeho část je neveřejné, účastní se jej jen její členové. Jiné osoby, zejména ty, jejichž jednání komise vyšetřuje, svědci, znalci, tlumočníci, jakož i další odborní a administrativně techničtí zaměstnanci se účastní nebo jsou přítomni neveřejného jednání komise jen s jejím souhlasem, nebo stanoví-li tak zákon. (3) Komise urychleně projedná věc, která má být vyšetřena, a svá zjištění předloží s návrhem Sněmovně. (4) O svolání schůze komise musí být její členové vyrozuměni nejméně tři dny předem. (5) Komise postupuje při vyšetřování tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, z něhož by mohla při rozhodování vycházet. Komise zjišťuje se stejnou pečlivostí všechny okolnosti vyšetřované věci a k jejímu objasnění provádí důkazy z vlastního i jiného podnětu. (6) Členové komise hodnotí důkazy týkající se vyšetřované věci podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém zvážení všech okolností, a to jednotlivě i v jejich souhrnu. (7) Výpověď osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, nezbavuje komisi povinnosti přezkoumat všechny okolnosti vyšetřované věci. (8) Jednání před komisí je ústní. (9) Komise při svém rozhodování přihlédne jen k důkazům, které byly před ní provedeny. (10) Komise poučí svědka, znalce, popřípadě jinou osobu v každém období vyšetřování o jejich právech a povinnostech; komise umožní uvedeným osobám uplatnění jejich práv. (11) Komise dbá, aby se osoby, které se účastní jejího jednání, zdržely všeho, co by mohlo narušit nebo znevážit průběh jednání. (12) Komise spolupracuje zejména s ministerstvy, s jinými správními úřady, se státními zastupitelstvími a se zastupitelstvy územních samosprávných celků. Čl. 6 Poskytování informací (1) V případě neveřejného jednání informuje komise veřejnost o své činnosti zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků. Přitom dbá, aby neohrožovala objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, která má být vyšetřena, a o osobách účastnících se vyšetřování neuveřejňovala údaje, které přímo nesouvisejí s vyšetřovanou věcí nebo které by jim mohly způsobit bezdůvodnou újmu. (2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 může komise odepřít poskytnutí informací. (3) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Čl. 7 Hlasování (1) Komise rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Způsob hlasování navrhne předsedající schůze. Hlasuje se veřejně nebo tajně. Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. (2) Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen komisi upozornit, že bude přistoupeno k hlasování. (3) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejích členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů komise. (4) Předsedající vyhlásí výsledek hlasování tak, že sdělí počet přítomných členů komise, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (5) Každý člen komise může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti způsobu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne komise bez rozpravy. (6) Vyhoví-li komise námitce proti výsledku hlasování, musí se hlasování opakovat. (7) Komise přijímá o výsledcích svých jednání usnesení, které podepisuje předseda a ověřovatel komise. Čl. 8 (1) Členové komise mohou podávat k pořadu jednání nebo k projednávaným věcem návrhy, z nichž musí být zřejmé, co je jejich obsahem a na čem se má komise usnést. Předsedající může požádat člena komise, aby svůj návrh zpřesnil nebo ho předložil písemně. (2) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět do doby, než se přikročí k hlasování o něm. Poté ho může vzít zpět jen se souhlasem komise. Čl. 9 (1) Komise může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout nebo přeložit body pořadu, sloučit body pořadu nebo některý bod pořadu vypustit; obdobně může přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit. (2) Schůze komise může být hlasováním bez rozpravy přerušena. Komise může současně určit, kdy bude schůze pokračovat. Čl. 10 (1) Členové komise mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. (2) Nemluví-li člen komise česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, požádá-li o to alespoň jeden člen komise. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. O přibrání tlumočníka rozhodne komise. (3) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se obdobně podle odstavce 2. (4) O ustanovení tlumočníka, o způsobilosti k této funkci, o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení tlumočnického úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením tlumočnického úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a odměně za tlumočnický úkon platí zvláštní předpisy.1) Čl. 11 Zápis o schůzi komise (1) O schůzi komise se pořizuje zápis a těsnopisecký nebo zvukový záznam. (2) V zápisu se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili, a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, sepsaných protokolů, přijatých usnesení a prohlášení, popřípadě jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení. (4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba. (5) O opravě a doplnění zápisu, popřípadě jiného záznamu a o námitkách proti těmto záznamům rozhoduje komise; její rozhodnutí je konečné. (6) Předseda komise je oprávněn opravit v zápisu, popřípadě v jiném záznamu písařské chyby nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Oprava se provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Opravu podepíše předseda a ověřovatel komise. SVĚDCI Povinnost svědčit Čl. 12 Každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o věci, která má být vyšetřena, nebo o okolnostech důležitých pro vyšetření této věci. Čl. 13 V rámci neveřejného jednání nebo jeho části smí být svědci dotazování i na skutečnosti tvořící předmět státního tajemství.2) Ustanovení zvláštního předpisu o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní tajemství a o zprošťování této mlčenlivosti3) se při výslechu svědka před vyšetřovací komisí neužije. Čl. 14 Zákaz výslechu (1) Svědek nesmí být vyslýchán tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl zproštěn této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. (2) Zákaz výslechu podle odstavce 1 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činutrestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Čl. 15 Právo odepřít výpověď (1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve věci osoby, jejíž jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení přímém, její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh; jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li výpověď, která se jich týká, odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k němuž je svědek v tomto poměru. (2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. (3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činutrestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona. VÝSLECH SVĚDKA Čl. 16 (1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k osobě, jejíž jednání komise vyšetřuje, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu přiměřeně podle § 55 odst. 2 trestního řádu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku. (2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a k osobám, které se účastní jednání, a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti, které uvádí. (3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi. (4) Je-li toho třeba ke zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov. Čl. 17 Rozhodnutí komise, která neshledala důvod k sepsání protokolu o výslechu přiměřeně způsobem uvedeným v § 55 odst. 2 trestního řádu, je konečné. Čl. 18 (1) Je-li osoba mladší než patnáct let vyslýchána jako svědek o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla ke správnému vedení výslechu. Může-li to přispět ke správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. (2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne ke správnosti a úplnosti zápisu, ke způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i ke způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala. Čl. 19 Svědečné (1) Svědek má nárok na náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku. Nárok zaniká, neuplatní-li ho u komise do tří dnů po jeho účasti na jednání komise nebo poté, co mu bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být svědek upozorněn. (2) Náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku určí předseda komise. Čl. 20 Vydání věci (1) Kdo má u sebe věc důležitou pro vyšetření věci, je povinen ji na vyzvání předložit komisi; je-li ji nutno pro účely vyšetřování zajistit, je povinen věc na vyzvání komisi vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu (čl. 14), ledaže došlo ke zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti. (3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda komise. (4) Není-li věci, která byla vydána, třeba k dalšímu řízení, vrátí se tomu, kdo ji vydal. Při vrácení věci se užije obdobně ustanovení § 80 a 81 trestního řádu. ZNALCI Čl. 21 Přibrání znalce (1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro vyšetření věci třeba odborných znalostí, rozhodne komise o přibrání znalce. Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti. (2) Znalec musí být v předvolání upozorněn na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec. Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Čl. 22 Příprava posudku (1) Komise poskytne znalci potřebná vysvětlení ze spisu a vymezí jeho úkoly. Je-li toho v případech, kdy je jednání nebo jeho část neveřejné, třeba, dovolí komise znalci nahlédnout do spisů nebo mu spisy zapůjčí. V případech, kdy je jednání nebo jeho část neveřejné, může též komise znalci dovolit, aby byl přítomen při výslechu osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědků. Komise též může znalci dovolit, aby osobě, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědkům kladl otázky vztahující se k předmětu znaleckého posudku. (2) Komise znalci zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně. Čl. 23 Výslech znalce Vypracoval-li znalec posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil jej. Nebyl-li posudek vypracován písemně, nadiktuje jej znalec při výslechu do protokolu. Čl. 24 Vady posudku Má-li komise pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, požádá komise znalce o vysvětlení. Nevedlo-li vysvětlení k výsledku, přibere komise znalce jiného. Čl. 25 Posudek ústavu (1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může komise rozhodnout o přibrání státního orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem. (2) Státní orgán nebo státní ústav podá posudek písemně. V něm označí osobu, která posudek vypracovala a může být v případě potřeby slyšena jako znalec. Čl. 26 O ustanovení znalce, o způsobilosti k této funkci a o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení znaleckého úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením znaleckého úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a o odměně za znalecký úkon (znalečné) platí zvláštní předpisy.1) PŘEDVOLÁNÍ A PŘEDVEDENÍ Čl. 27 (1) Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení musí být svědek v předvolání upozorněn. O předvedení požádá komise příslušný policejní orgán.4) (2) Nedostaví-li se příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, je nutno požádat jeho velitele, aby sdělil důvod, proč se předvolaný nedostavil, popřípadě aby ho dal předvést. (3) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává prostřednictvím věznice, popř. vazební věznice, se žádostí o předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas s předvedením, který vydá příslušný státní zástupce, předseda senátu nebo samosoudce. (4) Hospitalizovaná osoba se předvolává prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců poskytovatele, učiní poskytovatel sám opatření, aby byla při předvedení hospitalizované osoby zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců. DORUČOVÁNÍ Čl. 28 (1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání komise, doručí se zpravidla poštou. (2) V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán4) nebo obecní úřad. (3) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dorostlé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna písemnost převzít a její odevzdání obstarat. (4) Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedověděl. Čl. 29 (1) Do vlastních rukou se doručuje a) předvolání na jednání komise, b) jiná písemnost, jestliže to předseda komise z důležitých důvodů nařídí. (2) Nebyl-li adresát zásilky zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. (3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se písemnost do vlastních rukou podle odstavce 1. (4) Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit. Čl. 30 (1) Odepře-li adresát písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí. (2) Uzná-li komise, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn. Čl. 31 (1) Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, se doručuje prostřednictvím věznice, popř. vazební věznice, ve které je umístěn. (2) Osobě v ústavní péči se doručuje písemnost prostřednictvím správy příslušného zařízení. Obdobně se postupuje u chovance domova mládeže a jiného kolektivního zařízení pro mládež. (3) Písemnost určená osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva nebo osobám v jejich bytech se předloží Ministerstvu spravedlnosti, které zařídí její doručení. (4) Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, se doručuje přímo. V ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy. PROTOKOL Čl. 32 (1) O důležitých úkonech učiněných v průběhu vyšetřování, zejména o výslechu svědka, znalce nebo jiné osoby se sepíše protokol, který musí zejména obsahovat a) označení komise, b) místo, čas a předmět úkonu, c) jméno a příjmení osob, které byly úkonu přítomny, d) stručné vylíčení průběhu úkonu včetně jeho obsahu, e) námitky přítomných osob proti obsahu protokolu. (2) Protokol o výpovědi osoby neznalé českého jazyka se sepíše v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše se do protokolu příslušná část výpovědi, pokud možno také v jazyce, v němž tato osoba vypovídá. (3) V odůvodněných případech lze se souhlasem předsedy komise pořídit kromě protokolu i těsnopisecký záznam, který se spolu s přepisem připojí k protokolu. K zachycení průběhu jednání lze použít i jiného vhodného prostředku, zejména zvukového záznamu. Záznam takového prostředku se spolehlivě uschová a v zápisu o schůzi poznamená, kde je uložen. (4) Protokol podepisuje ihned po provedení úkonu předsedající, popřípadě i ten, kdo úkon prováděl, a osoba, které se úkon týkal. Má-li protokol více stránek, musejí být podepsány všechny stránky. Jestliže osoba, které se úkon týkal, nebo jiná osoba odmítne protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenáním důvodu odmítnutí. (5) Na odevzdání protokolu k uložení, nahlížení nezúčastněných osob do protokolu včetně pořizování výpisu a opisu a na opravu a doplnění protokolu se použije přiměřeně ustanovení čl. 11 odst. 3, 4 a 6. (6) Protokol se diktuje zřetelně a hlasitě. Osobě, které se úkon týká, zejména jde-li o znalce, může předsedající dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktovala. Tato okolnost se poznamená v protokolu. Příloha č. 2 Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny Čl. 1 Volební komise 1. Volby konané Poslaneckou sněmovnou (dále jen „Sněmovna“), jakož i nominace vyžadující její souhlas připravuje pro Sněmovnu volební komise Sněmovny (dále jen „volební komise“). Volby konané na schůzi obou komor Parlamentu organizuje společná volební komise Sněmovny a Senátu (dále jen „společná volební komise“), která se ve své činnosti řídí tímto volebním řádem. 2. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených poslaneckými kluby skupina poslanců delegovaná poslaneckými kluby na základě parity. 3. Volební komisi ustaví skupina poslanců podle zásady poměrného zastoupení (čl. 5 bod 5). 4. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem. 5. Volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. 6. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. 7. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Sněmovně na vědomí. 8. Volby konané Sněmovnou řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak. 9. Článek 1 body 2 až 7 tohoto volebního řádu se užijí přiměřeně i na ustavení a činnost společné volební komise. Čl. 3 Volba předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny 1. Navrhovat kandidáty na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby. Navrhovat kandidáty na předsedy výborů a komisí Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby a poslanci. 2. Návrhy kandidátů na předsedu Sněmovny, místopředsedy Sněmovny a předsedy výborů a komisí Sněmovny se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 3. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců. 5. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise. 6. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit. 7. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 8. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 9. Poslanec volí předsedu Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 10. Poslanec volí místopředsedy Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Sněmovny, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Poslanec volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto"X“. 12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. Volba předsedy Sněmovny 14. V prvém kole je předsedou Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 18. Nebyl-li předseda Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se do deseti dnů nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba místopředsedů Sněmovny 19. V prvém kole jsou místopředsedy Sněmovny zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Sněmovny, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 22. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 23. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 24. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 25. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba předsedů výborů a komisí Sněmovny 26. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 27. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby. 28. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 29. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 30. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu. Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30 31. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 32. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Čl. 4 Nominace ověřovatelů Sněmovny 1. Ověřovatele Sněmovny nominují poslanecké kluby na základě parity tak, aby Sněmovna měla nejméně deset ověřovatelů, a nominace na své kandidáty předkládají volební komisi. 2. Nominaci ověřovatelů Sněmovny schvaluje Sněmovna na návrh předsedy volební komise. 3. Neschválí-li Sněmovna nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty, které jí předloží poslanecké kluby. Čl. 5 Ustavování výborů a komisí a volba komisí Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení 1. Výbory (komise) ustavuje Sněmovna potvrzením kandidátky předložené volební komisí. 2. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné. 3. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 4. Poslanci, kteří nejsou členy žádného poslaneckého klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému poslaneckému klubu. 5. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 6. Poslanci, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Sněmovna na návrh volební komise většinovým způsobem. 7. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Sněmovně ke schválení. Potvrdí-li Sněmovna předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Sněmovny. Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení výboru (komise), požádá poslanecké kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Sněmovně nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení. 8. Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Sněmovny k vyřešení sporných otázek. Volba komisí většinovým způsobem 9. Rozhodne-li Sněmovna, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Sněmovna na návrh volební komise. 10. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné. 11. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 12. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 13. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé poslanecké kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném poslaneckým klubem. 14. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Sněmovny hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech. 15. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 16. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 18. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 19. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Sněmovny. Ustavení komisí na základě parity 22. Rozhodne-li Sněmovna, že se komise ustaví na základě parity, stanoví počet členů komise celým násobkem počtu poslaneckých klubů. Sněmovna komisi ustaví potvrzením kandidátky předložené volební komisí. 23. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby nejpozději 24 hodin přede dnem volby. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že každému z poslaneckých klubů přidělí stejný počet míst v komisi. 24. Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení komise, předloží volební komise Sněmovně nový návrh komise sestavený podle bodů 22 a 23. 25. Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení komise, postupuje se podle bodů 22 až 24, dokud Sněmovna navržené ustavení komise nepotvrdí. Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí 26. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Sněmovny. 27. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Sněmovna nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy, podle kterých byl výbor ustaven nebo komise ustavena nebo zvolena. Ustavení organizačního výboru 28. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 5 body 1 až 8). Čl. 6 Volba podle zvláštních předpisů 1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Sněmovnou a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu, v ostatních případech předkládají návrhy poslanecké kluby. 2. Návrhy se předkládají volební komisi Sněmovny nejpozději deset dnů přede dnem volby. 3. Zákon stanoví nebo Sněmovna rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným. Volba tajným hlasováním 4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců. 6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise. 7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit. 8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 9. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 10. Poslanec volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování. 13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 14. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 15. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 17. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 18. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 19. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. 20. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Volba veřejným hlasováním 22. Při volbě podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se postupuje obdobně podle čl. 5 bodů 14 až 20. Čl. 7 Ustanovení společná 1. Sdružování klubů a poslanců pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné. 2. Tam, kde tento volební řád mluví o poslaneckém klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika poslaneckými kluby. 1) § 44 odst. 7 zákona ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady. 2) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 3) § 6 odst. 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. § 6 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 4) Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 68 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 6) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7) Např. zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Čl. 39 odst. 4 Ústavy. 9) Čl. 39 odst. 3 Ústavy. 10) Čl. 47 odst. 1 Ústavy. 11) Čl. 50 odst. 2 Ústavy. 12) Čl. 72 odst. 2 Ústavy. 12a) Čl. 65 odst. 3 Ústavy. 13) Zákon ČNR č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky. 13a) Čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. Čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. 14) Zákon č. 85/1990 Sb. 15) Např. § 18 až 21 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 16) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., zákon ČNR č. 483/1991 Sb. 17) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 19 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 20) § 16 zákona č. 222/2016 Sb. 1) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 2) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 13 písm. a) a § 16 zákona č. 102/1971 Sb. 4) § 12 odst. 2 trestního řádu.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o skladování výbušnin Vyhlášeno 15. 6. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 23/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN NA POVRCHU (§ 4 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN POD POVRCHEM (§ 22 — § 38) * ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZ SKLADŮ (§ 39 — § 44) * ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 45 — § 48) č. 1 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 2017 (12/2017 Sb.) 99 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 15. května 1995 o skladování výbušnin Český báňský úřad stanoví podle § 22 odst. 6, § 29 odst. 3 a § 30 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb.: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) třídy nebezpečí výbušninvýbušnin, požadavky na konstrukci a zajištění skladů výbušninvýbušnin na povrchu a pod povrchem, požadavky na konstrukci a zajištění skladů výbušninvýbušnin u výrobců a u odběratelů, požadavky na bezpečnost provozu a ochranu zdraví při práci ve skladech výbušninvýbušnin a požadavky na skladování výbušninvýbušnin a způsoby jejich skladování, b) podmínky pro provoz, umístění a provedení zvláštních úschoven výbušninvýbušnin, c) technické požadavky na umístění a provedení skladů výbušninvýbušnin. § 2 Třídy nebezpečí výbušnin Výrobce nebo zpracovatel výbušnin (dále jen „výrobce“) zařadí výbušninu podle chování při výbuchové přeměně do tříd a skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky. § 3 Označování skladu výbušnin Podle druhu skladovaných výbušninvýbušnin se sklad výbušninvýbušnin (dále jen „sklad“), před dílčím prostorem pro skladování výbušninvýbušnin, na vnější straně, označuje třídou a skupinou nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky. ČÁST DRUHÁ SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN NA POVRCHU DÍL PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 4 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí: a) bezpečnostním pásmembezpečnostním pásmem prostor určený hranicí, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu, b) bezpečnostní vzdálenostíbezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušninyvýbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninamivýbušninami a ohroženým objektem, c) hromadným výbuchemhromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části, d) kyvnou stěnoukyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit), e) mezisklademmeziskladem sklad určený ke skladování výbušninvýbušnin pro zajištění plynulého procesu výroby nebo zpracování výbušninzpracování výbušnin, včetně sestavování vyrobených sérií výbušninvýbušnin, f) společným skladováním výbušninspolečným skladováním výbušnin skladování v jednom dílčím prostoru pro skladování výbušninvýbušnin, g) obloženímobložením nejvýše povolené množství výbušniny, h) odděleným valemodděleným valem ochranný valochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valyochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt, i) ochrannou stěnouochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný valochranný val, j) ochranným valemochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu, k) opěrnou zdíopěrnou zdí konstrukce budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valuochranného valu, zajišťující jeho stabilitu, l) požární odolnostípožární odolností doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jejich konstrukce, m) požární stěnoupožární stěnou, požárním stropem stavební konstrukce bránící šíření požáru, n) protipřenosovou přepážkou na povrchuprotipřenosovou přepážkou na povrchu vrstva vhodného tlumicího nehořlavého materiálu zamezující přenosu detonace, o) příručním skladempříručním skladem sklad nebo část výrobního objektu určený k plynulému zásobování výroben výbušnin, p) souborem skladůsouborem skladů sklady tvořící skupinu skladů, jejichž vzájemné vzdálenosti jsou menší než bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti určené podle jejich obloženíobložení, r) společným valemspolečným valem ochranný valochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu, s) staveništním sklademstaveništním skladem sklad v blízkosti místa spotřeby výbušnin, kde se mohou krátkodobě, nejdéle však do doby ukončení stavby, skladovat výbušniny, t) výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku, u) výfukovou střechouvýfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, v) uzavřeným valem ochranný valochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran, x) základním (celozávodním) skladem sklad určený ke skladování výbušnin v expedičních obalech. DÍL DRUHÝ SKLADY § 5 Bezpečnostní vzdálenost Součástí projektové dokumentace je stanovení bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti. Tato vzdálenost se vypočítá podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Zatřídění výbušninvýbušnin pro účely stanovení bezpečnostních vzdálenostíbezpečnostních vzdáleností se provádí podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Jsou-li ve skladu uskladněny výbušninyvýbušniny různých tříd nebezpečí podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, stanoví se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost podle výbušninyvýbušniny nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obloženímobložením skladu. § 6 Zásady pro výstavbu skladu (1) Sklad se buduje jako jednopodlažní. (2) Stavební provedení skladu vychází z druhu skladovaného materiálu, skladovací techniky, skladové manipulace a technologie. (3) Alespoň jedna stěna nebo střecha skladu musí být ve výfukovém provedení. (4) U skladu musí být vybudován kromě hlavního východu ještě další východ v případě, že délka únikové cesty z kteréhokoliv místa skladu k nejbližšímu východu je větší než 20 m. (5) Hlavní východ (vchod) u skladu obklopeného valem se umístí nejblíže k průchodu valem. (6) Kolem skladu musí být pás z nehořlavých hmot, např. z betonu nebo dlažby, široký nejméně 1 m, který je odvodněn a na který navazuje požární pruh široký nejméně 5 m. Povrch požárního pruhu se pokryje nehořlavou hmotou, popřípadě se zatravní. U zasypaného skladu se buduje požární pruh široký nejméně 3 m od vstupu do skladu a vyústění větracích šachet. (7) Sklad nebo soubor skladůsoubor skladů je organizace povinna zajistit oplocením vysokým nejméně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 0,05 m, s nástavbou dvou řad ostnatého drátu. Uvedené ustanovení se nevztahuje u výrobce na sklad nebo soubor skladůsoubor skladů, který je umístěn uvnitř oploceného prostoru provozovny. (8) Vzdálenost oplocení od skladu nesmí bránit úniku osob a určuje se v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, obloženíobložení, stavebnímu provedení skladu a ochranným opatřením. § 7 Zajištění skladu (1) V projektové dokumentaci skladu se stanoví způsob zajištění skladu proti odcizení nebo zneužití výbušnin, který posoudí znalec nebo podnikatel provádějící zabezpečování objektů. (2) Jednotlivé stavební části skladu (okna, stěny, střecha apod.) musí být dostatečně odolné proti násilnému vniknutí do skladu s výjimkou prvků ve výfukovém provedení. Vstup do skladu se zajistí mechanickým zábranným systémem. (3) Dveře skladu se budují jako odolné proti vloupánívloupání. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na odolnost dveří proti vloupánívloupání3), odpovídajícím nejméně bezpečnostní třídě 4. (4) Sklad se vybaví zařízením elektronické zabezpečovací signalizace, které bude signalizovat narušení zajištění skladu (násilné vniknutí do skladu) do míst se stálou přítomností osob. Místo se stálou přítomností osob je pracovištěm nepřetržitě obsazeným, ze kterého je možno ohlásit po dobu 24 hodin denně násilné vniknutí do skladu. (5) Pokud je sklad trvale střežen způsobem zamezujícím odcizení nebo zneužití výbušnin, nevztahuje se na něj ustanovení odstavce 4, na meziskladmezisklad a příruční skladpříruční sklad též ustanovení odstavce 3. § 8 Konstrukční požadavky na jednotlivé části skladu (1) Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se použijí stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb4). Stavební výrobky ze dřeva je možné použít pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb4). (2) Stavební hmoty a nátěry, které tvoří s výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny, se nesmí používat. (3) Povrchová úprava vnitřních stěn a stropu skladu se provede tak, aby umožnila účinné vyčištění. (4) Střecha skladu může být provedena pouze a) jako výfuková, z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, který při výbuchu uvnitř objektu neohrozí okolí rozletem těžkých úlomků, nebo b) jako odolná proti účinkům výbuchu nebo snižující účinek tlakové vlny, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům výbuchu nebo aby je omezila na nejnižší míru. (5) Krytina střechy musí být zhotovena z takové hmoty, aby v případě požáru nemohlo dojít k jeho šíření krytinou. (6) Podlaha musí být rovná a navazovat na stěny zaoblením bez spár do výšky nejméně 0,08 m nad podlahu. Povrch podlahy se zhotovuje z nejiskřivého materiálu a tak, aby byl nepropustný, bez trhlin a snadno čistitelný. Podlaha ve skladu, ve kterém jsou skladovány výbušniny s nebezpečím požáru nebo výbuchu v důsledku výboje statické elektřiny, musí být provedena s ochranou proti jejímu hromadění. (7) Dveře a zárubně mohou být pouze v provedení s otevíráním ven, bez prahů a těsné po celém svém obvodu. U skladu černých prachů nebo výbušninvýbušnin s citlivostí jim podobných se dveře, zárubně, zámky a kování provedou tak, aby bylo zabráněno jiskření při tření nebo nárazu. (8) Jsou-li dveře budovány jako únikové, musí umožňovat snadný a rychlý průchod. Svým zajištěním nesmí bránit ústupu unikajících osob ani zásahu požárních jednotek. (9) Okna se opatří v okenním otvoru kovovými mřížemi nebo sítěmi s velikostí oka nejvýše 0,02 m, natřenými světlou barvou. Okna, kterými mohou procházet sluneční paprsky, je nutno zasklít matným sklem nebo sklem bez bublin a kazů nebo opatřit nátěrem bílé barvy. § 9 Ochranné valy (1) Ochranné valyOchranné valy se zřizují jako uzavřené, jednostranně otevřené nebo jednostranně otevřené s odděleným valemodděleným valem. (2) Ke stavbě ochranného valuochranného valu lze použít jen nehořlavých a zhutněných hmot. Pokud je ochranný valochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s průměrem zrn do 0,016 m. Povrch ochranného valuochranného valu je nutno zajistit proti erozi. (3) Vnitřní svah ochranného valuochranného valu smí mít sklon nejvýše 40 ° a šířkušířku v koruně nejméně 0,5 m. Profil ochranného valuochranného valu se doloží v projektu výpočtem stability včetně sednutí a zatlačení tělesa valu do podloží. Ochranný valOchranný val nesmí být osázen dřevinami. (4) Dolní část vnitřního svahu ochranného valuochranného valu smí být nahrazena opěrnou zdíopěrnou zdí, která však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valuochranného valu. (5) Koruna ochranného valuochranného valu nesmí být nižší než úroveň střešní římsy skladu; u skladu s jednostranným sklonem střechy toto platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valuochranného valu přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň skladovaných výbušnin. (6) Boční hrana koruny jednostranně otevřeného nebo odděleného valuodděleného valu musí přesahovat pohledový obrys skladu nejméně o 0,5 m. (7) Vzdálenost paty ochranného valuochranného valu od obvodové stěny skladu nesmí být u uzavřeného a jednostranně otevřeného ochranného valuochranného valu větší než 2 m a u odděleného valuodděleného valu větší než 5 m. (8) Plocha mezi patou ochranného valuochranného valu a skladem se upraví jako požární pruh podle § 6 odst. 6 a musí být odvodněna. (9) Průchod v ochranném valuochranném valu se zřizuje co nejblíže únikové cesty ze skladu přerušením ochranného valuochranného valu nebo jako tunel. Průchod je nejméně 1,5 m široký, se sklonem nejvýše 8 °. (10) Průchody se budují obloukovité nebo zalomené tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou ochranným valemochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valuochranného valu proti ústí průchodu další ochranný valochranný val nebo ochranná stěnaochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující okraj koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m. (11) Tunelový průchod musí být nejméně 2,1 m vysoký, s osvětlením, bez jakýchkoli výstupků. Jeho stěny a strop se zhotoví ze železobetonu nebo stejně odolného materiálu. (12) Společný valSpolečný val mezi dvěma sklady nesmí mít žádný průchod. Za průchod se nepovažuje prostup pro energetické rozvody, pokud je zajištěn proti přenosu detonace. § 10 Ochranná stěna (1) Místo ochranného valuochranného valu lze použít ochrannou stěnuochrannou stěnu. (2) Ochranná stěnaOchranná stěna musí být bezpečně zakotvena v zemi a její stabilita a odolnost proti výbuchu doložena výpočtem v projektu. (3) Vzdálenost ochranné stěnyochranné stěny od stěny skladu nesmí činit méně než 2 m a více než 5 m. (4) Pro stanovení výšky a délky ochranné stěnyochranné stěny platí ustanovení § 9 odst. 5 a 6. (5) Ochrannou stěnuOchrannou stěnu umístěnou před výfukovou plochu je nutno řešit tak, aby při výbuchu nedošlo k nebezpečnému usměrnění tlakové vlny, např. do sousedního prostoru. § 11 Jiná rovnocenná ochrana (1) Rovnocennou ochranu skladu ve smyslu § 9 a 10 tvoří vzrostlý lesní porost nebo terénní nerovnosti s parametry odpovídajícími ochranným valůmochranným valům. (2) Vzrostlý lesní porost podle odstavce 1 musí být širší než 15 m a jeho průhlednost nesmí být v zimních měsících větší než 30 %. Vyhodnocení průhlednosti musí být v projektu doloženo výpočtem nebo fotograficky. § 12 Požární zajištění skladu (1) Pokud není do skladu zaveden požární vodovod, musí být zajištěn přívod vody nebo zajištěna požární voda ve vodojemu. Množství požární vody ve vodojemu, průměr potrubí přívodu vody nebo druh a množství jiných hasicích prostředků se stanoví v projektu skladu. (2) Rozvod vody se vede v ochranném valuochranném valu ve zvláštním tunelu nebo průchodu. Hydranty nesmí být umístěny proti volným výfukovým stěnám objektu. § 13 Vytápění a větrání skladu (1) Provedení skladu včetně jeho větrání a vytápění musí zajistit dodržení podmínek pro skladování výbušnin stanovených výrobcem. (2) Před zahájením prací a při práci osob ve skladu musí být zajištěno tak účinné větrání, aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší.5) (3) Větrací zařízení musí být snadno čistitelné a znemožňovat šíření požáru. (4) Teplota a vlhkost se kontroluje tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování výbušnin. § 14 Elektrická zařízení a ochrana před vlivy elektrické energie (1) Elektrická zařízení se zřizují v provedení pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušninvýbušnin. Tato podmínka je splněna, jestliže je vyhověno požadavkům příslušné české technické normy6) nebo ekvivalentní technické normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručuje alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnosti. (2) Sklad se chrání před účinky blesku. § 15 Dopravní cesty (1) Železniční cesty ke skladům nemohou být používány jako průjezdní pro přepravu jiného materiálu. (2) Rozřazovací železniční prostory, kde se třídí náklady výbušnin, se zřizují v místech vzdálených nejméně 300 m od skladů všech tříd nebezpečí. (3) Železniční cesty a silnice pro přepravu výbušnin v prostoru základního skladu smí být vzdálena od budov a) ve kterých se pracuje s ohněm, nejméně 50 m, b) nebezpečných výbuchem, provozoven a skladů všech tříd nebezpečí nejméně 10 m. (4) Pokud nejsou výbušniny v prostoru skladu dopravovány v expedičním balení, smí se dopravovat pouze po cestách s bezprašnou úpravou. (5) Pro příjezd požárních a sanitních vozidel ke skladu se zřizuje řádná a bezpečná cesta. DÍL TŘETÍ SKLADY U VÝROBCŮ § 16 Základní sklad (1) Základní sklad se umisťuje mimo výrobní prostor provozovny. (2) U skladu musí být připraveno nářadí požární ochrany, zdroje požární vody a podle potřeby manipulační místnost. § 17 Mezisklad MeziskladMezisklad se umisťuje uvnitř prostoru provozovny. § 18 Příruční sklad (1) Příruční skladPříruční sklad se zřizuje v prostoru provozovny, a to ve výrobně výbušnin i mimo ni, podle výrobní technologie a organizace provozu výroby. (2) Jsou-li v příručním skladupříručním skladu uvnitř budovy skladovány střeliviny v množství větším než 5 kg, musí mít sklad samostatný východ z budovy a tvořit samostatný požární úsek s požární odolnostípožární odolností nejméně 180 minut. Alespoň jedna stěna takového skladu se buduje jako výfuková. Plocha výfukové stěny musí být větší než plocha vypočtená podle vzorce F = 3 M.10-3, kde F je výfuková plocha (m2) a M je obloženíobložení skladu (kg). (3) ObloženíObložení příručního skladupříručního skladu, je-li zřízen ve výrobně výbušnin, nesmí být větší, než je potřeba výbušnin pro výrobní proces. (4) Jsou-li vchody a výfukové stěny příručního skladupříručního skladu obráceny k výrobnímu nebo skladovému objektu, který se nachází ve vzdálenosti menší, než je vzdálenost vypočtená podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky, umístí se mezi ohrožující a ohrožený objekt ochranná stěnaochranná stěna. DÍL ČTVRTÝ SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN U ODBĚRATELŮ § 19 Obecná ustanovení (1) Na pracovišti, kde se provádějí trhací práce, se sklad umisťuje tak, aby byl chráněn před nežádoucími účinky trhacích prací. (2) U skladu musí být připraveno nářadí požární ochrany a podle potřeby zdroje požární vody. (3) Sklad se označuje výstražnými tabulkami vyznačujícími upozornění, příkazy a zákazy, které vyplývají z této vyhlášky. § 20 Staveništní sklady (1) Staveništní skladStaveništní sklad se umisťuje mimo dosah činností, které by jej mohly ohrozit, a to zejména z hlediska vzniku požáru a mechanického poškození. (2) Staveništní skladStaveništní sklad se umisťuje na suchém nebo odvodněném místě. Manipulační prostor a cesty kolem skladu, po kterých se přenášejí výbušniny, je nutno zajistit proti uklouznutí osob. (3) Pokud se ve staveništním skladustaveništním skladu skladují společně trhaviny a rozbušky, musí být uloženy v oddělených prostorech tak, aby výbuch rozbušek nezpůsobil výbuch trhaviny. § 21 Úschovny výbušnin (1) Úschovnou výbušnin je úložný prostor (např. bedna, schránka) na povrchu. V úschovně výbušnin lze uložit nejvýše 100 kg trhavin a 500 kusů rozbušek a 100 m bleskovice. Při společném uložení trhavin a rozbušek musí být trhaviny a rozbušky odděleny přepážkou o tloušťce alespoň 30 mm. (2) V úschovně výbušnin smí být výbušniny uloženy7) jen po dobu přítomnosti zaměstnanců na pracovišti. Řádné a bezpečné uložení výbušnin včetně jejich zajištění proti odcizení nebo zneužití zabezpečí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a v jeho nepřítomnosti předák nebo vedoucí pracoviště. (3) Úschovna výbušnin se umísťuje na málo frekventovaném místě, aby nepřekážela dopravě a v takové vzdálenosti od pracoviště, aby nebyla ohrožena účinky trhacích prací. (4) Úschovna výbušnin se zhotovuje z dřevěných desek o tloušťce alespoň 30 mm nebo z plechu o tloušťce alespoň 2 mm. (5) Úschovna výbušnin se uzamyká nebo chrání jiným vhodným způsobem před vniknutím nepovolané osoby a označuje se výstražnými tabulkami, pro které platí ustanovení § 19 odst. 3. (6) Kovové plochy přicházející do styku s výbušninou se pokryjí hmotou s účinky tlumícími náraz. (7) Pokud mezi úschovnami výbušnin není vybudována protipřenosová přepážka na povrchuprotipřenosová přepážka na povrchu, která zabrání přímému přenosu detonace, musí být vzdálenost mezi úschovnami výbušnin určena výpočtem podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky. (8) V úschovně výbušnin lze uložit nezbytné pomůcky k použití výbušnin. (9) Do úschovny výbušnin nelze ukládat výbušniny ze selhávek, z nálezu a adjustované náložky. (10) V okolí úschovny výbušnin platí zákaz kouření, manipulace s otevřeným ohněm a rozpálenými předměty do vzdálenosti, v níž by mohlo dojít jejich působením ke vzniku požáru nebo výbuchu výbušnin. ČÁST TŘETÍ SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN POD POVRCHEM DÍL PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 22 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí: a) kobkou a výklenkemkobkou a výklenkem dílčí prostor pro skladování výbušnin zřízený ve vyraženém podzemním díle, ve kterém zábranu proti přenosu detonace mezi výbušninami skladovanými v sousedních dílčích prostorech zajišťuje uměle vytvořená protipřenosová přepážkaprotipřenosová přepážka, b) koeficientem a poměr plochy průchozího, popř. průjezdního otvoru v tlumicí clonětlumicí cloně k světlému profilu této chodby, c) komoroukomorou dílčí prostor pro skladování výbušnin vytvořený vyražením podzemního díla, ve kterém zábranu proti přenosu detonace mezi výbušninami skladovanými v sousedních komoráchkomorách zajišťuje mezikomorový přirozený horninový celík, d) malým sklademmalým skladem sklad, v jehož dílčím prostoru pro skladování výbušninvýbušnin (výklenku) je dovoleno skladovat nejvíce 150 kg trhavin nebo 10 000 ks rozbušek nebo 10 kg ostatních výbušninvýbušnin, přičemž celková hmotnost skladovaných výbušninvýbušnin nesmí přesáhnout 1500 kg trhavin a 20 000 ks rozbušek nebo 20 kg ostatních výbušninvýbušnin, e) počvoupočvou spodní plocha skladu, f) protipřenosovou přepážkouprotipřenosovou přepážkou vrstva vhodného tlumicího nehořlavého materiálu nebo přirozený horninový celík zamezující přenosu detonace, g) protitlakovou bezpečnostní uzávěrouprotitlakovou bezpečnostní uzávěrou hrázový objekt s ocelovými dveřmi určený k zadržení tlakové vzdušné vlny a výbuchových zplodin před jejich proniknutím do dalších podzemních pracovišť, h) přístupovou chodboupřístupovou chodbou chodba vedoucí od užívaných podzemních či povrchových prostor k nejbližšímu dílčímu prostoru pro skladování výbušnin, i) skladem výbušnin pod povrchemskladem výbušnin pod povrchem podzemní dílo nebo soubor podzemních děl s přirozeným horninovým nadložím ohraničený vstupními dveřmi, a jde-li o sklad s výdušným dílem, též zajištěním v tomto výdušném díle, j) tlumicí clonoutlumicí clonou místní zúžení profilu chodby určené k redukci tlaku na čele tlakové vzdušné vlny při výbuchu výbušnin, k) tlumicím prvkemtlumicím prvkem zalomení přístupové chodbypřístupové chodby s nárazovou chodbicí nebo tlumicí clonatlumicí clona, l) velkým sklademvelkým skladem sklad, v jehož dílčím prostoru pro skladování výbušninvýbušnin (komořekomoře, kobce) je dovoleno skladovat nejvíce 2500 kg trhavin nebo 200 000 ks rozbušek nebo 200 kg ostatních výbušninvýbušnin, přičemž celková hmotnost skladovaných výbušninvýbušnin je určena počtem dílčích prostorů pro skladování výbušninvýbušnin, m) zvláštní úschovnou výbušnin pod povrchemzvláštní úschovnou výbušnin pod povrchem (dále jen „úschovna výbušninvýbušnin“) zvláštní schránka (bedna, důlní vůz, kontejner apod.) v blízkosti místa spotřeby, ve které je dovoleno krátkodobě, nejdéle po dobu 24 hodin, ukládat výbušninyvýbušniny určené k použití. DÍL DRUHÝ SKLADY § 23 Umístění skladu (1) Sklad se umísťuje a) v dostatečně pevných a soudržných horninách, b) v oblasti, která není ohrožena průvaly vod, zvodnělých hornin apod., c) v místech, kde za obvyklých okolností nehrozí nahromadění výbušné směsi plynů, par nebo prachů, d) v oblasti, kde nehrozí nebezpečí průtrží hornin a plynů, záparů nebo otřesů horninového masivu, e) v místech, kde dílčí prostory pro skladování výbušnin mají přípustnou vzdálenost k objektům určenou podle odstavce 3. (2) Velký skladVelký sklad spojený podzemními díly s dalšími podzemními pracovišti, kromě podmínek uvedených v odstavci 1, smí být umístěn jen v místech, kde lze zajistit odvádění větrů do výdušného větrního proudu, který již neodvětrává další pracoviště, na kterém se provádí ražba nebo dobývání, nebo na povrch. (3) Součástí projektové dokumentace je stanovení nejmenší přípustné vzdálenosti dílčího prostoru pro skladování výbušnin k objektům. Tato vzdálenost se vypočítá podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky. § 24 Sestava skladu (1) Sklad má a) nejméně jeden dílčí prostor pro skladování výbušnin, b) přístupovou chodbupřístupovou chodbu, c) vstupní dveře, d) místo pro příjem a výdej výbušnin. (2) Dílčí prostory pro skladování výbušnin jsou od sebe odděleny tak, aby bylo zamezeno přenosu detonace výbušnin mezi dílčími prostory. § 25 Vybavení a zabezpečení skladu (1) Sklad se zabezpečí proti pádu horniny. (2) Prochází-li velkým sklademvelkým skladem uhelná sloj, stěny a strop se v těchto místech vyzdí nebo vybetonují. (3) PočvaPočva musí být z materiálu, který zajišťuje bezpečnou chůzi. Je-li v něm položena kolej, kolejnice se zapustí do počvypočvy a prostor mezi nimi se vyrovná. (4) Závěsná dráha musí mít zařízení proti uvolnění a posunu nosného vozíku během manipulace a skladování výbušnin. (5) Zařízení pro uložení výbušnin, např. podstavce, skříně, police, palety, se upevňují a zajišťují proti převrácení a jsou konstruována tak, aby zajišťovala dodržení stanovených vzdáleností při uložení výbušnin a bezpečnou manipulaci s nimi. Kovové ukládací plochy se pro uložení rozbušek pokryjí vhodnou tlumicí hmotou, např. gumou, dřevem, plstí. Jsou-li ukládací plochy z manipulačních důvodů skloněny, nesmí být jejich sklon větší než 5 °. (6) Ochranný nátěr proti korozi nesmí s výbušninami tvořit nebezpečné sloučeniny. (7) Teplota a vlhkost ve skladu se kontrolují tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování výbušnin. § 26 Přístupové chodby (1) Přístupové chodbyPřístupové chodby mají nejmenší světlý průřez u malého skladumalého skladu 3 m2, u velkého skladuvelkého skladu 7 m2 a u velkého skladuvelkého skladu jednokomorového nebo jednokobkového 5 m2. (2) Délka přístupových chodebpřístupových chodeb je a) v malém skladumalém skladu nejméně 5 m, b) ve velkém skladuvelkém skladu nejméně 60 m. (3) Přístupové chodbyPřístupové chodby velkého skladuvelkého skladu se zřizují nejméně se třemi zalomeními pod úhlem nejvýše 90 ° při délce dílčích úseků chodby nejméně 15 m. U každého zalomení ve směru od komorykomory, popř. kobky se zřídí nárazová chodbice ve stejném nebo větším profilu než přístupová chodbapřístupová chodba a její délka musí být nejméně 4 m. (4) Od požadavků odstavce 3 se lze odchýlit, splňují-li přístupové chodbypřístupové chodby velkých skladůvelkých skladů tyto podmínky: a) jsou v nich zřízeny nejméně tři tlumicí clonytlumicí clony, přičemž každá z nich zahradí profil chodby tak, aby hodnota koeficientu a byla nejvýše 0,28, b) délka tlumicí clonytlumicí clony měřená v podélné ose chodby není menší než 40 % šířkyšířky chodby, nejméně však 1,8 m, c) vzdálenost mezi jednotlivými clonami, mezi clonou a protitlakovou bezpečnostní uzávěrouprotitlakovou bezpečnostní uzávěrou a mezi clonou a komoroukomorou, popř. kobkou není menší než 15 m, d) tlumicí clonytlumicí clony jsou z betonu v celém profilu chodby s výjimkou otvoru pro průchod, popř. průjezd, přičemž beton je zalitý až k rostlé hornině po celém obvodu profilu chodby, e) průchodní, popř. průjezdní otvory v sousedních tlumicích clonáchtlumicích clonách jsou v chodbě situovány tak, aby se jejich profily vzájemně nepřekrývaly nebo chodba byla v úseku umístění tlumicích clontlumicích clon ve vhodném poloměru zakřivena. (5) Je-li přístupová chodbapřístupová chodba velkého skladuvelkého skladu provedena s hladkou výztuží, např. tvárnice, beton, počet tlumicích prvkůtlumicích prvků se zvýší na čtyři. (6) Přístupové chodbyPřístupové chodby velkých skladůvelkých skladů nemusí splňovat požadavky odstavce 2 písm. b), odstavců 3, 4 a 5, jestliže nevedou do užívaných prostorů. Pokud vedou na povrch, musí být před jejich ústím zřízen ochranný valochranný val. (7) Výztuž důlních děl do vzdálenosti nejméně 10 m od jejich průniku s přístupovou chodboupřístupovou chodbou musí být nehořlavá. § 27 Protitlaková bezpečnostní uzávěra (1) Protitlaková bezpečnostní uzávěraProtitlaková bezpečnostní uzávěra (dále jen „uzávěra“) se zřizuje ve velkém skladuvelkém skladu v blízkosti vstupních dveří, popř. jiných zajišťovacích zařízení ve vzdálenosti nejméně 15 m od nejbližšího tlumicího prvkutlumicího prvku, jestliže přístupové chodbypřístupové chodby vedou do užívaných podzemních prostorů. (2) Uzávěra jako celek musí odolat přetlaku nejméně 1 MPa a musí mít dveře pro průchod, popř. průjezd a větrací otvor zajišťující předepsané větrání skladu. (3) Dveře jsou trvale uzavřeny kromě doby nezbytné pro průchod nebo průjezd. Otevření dveří je signalizováno na místo stálé služby, např. dispečink. (4) Větrací otvor podle odstavce 2 se opatří bezpečnostní klapkou, která se v případě exploze skladovaných výbušnin v komořekomoře nebo v kobce působením tlakové vzdušné vlny samočinně uzavře. Bezpečnostní klapka v uhelných dolech je oboustranná. § 28 Zajištění skladu (1) V projektové dokumentaci skladu se stanoví způsob zajištění skladu proti odcizení nebo zneužití výbušnin, který u velkého skladuvelkého skladu posoudí znalec nebo podnikatel provádějící zabezpečování objektů. (2) Sklady se zajistí elektronickou zabezpečovací signalizací. U hlubinných dolů postačí, když se vstupní dveře do skladu opatří zařízením signalizujícím jejich otevření na místo trvalé obsluhy. (3) Přístupové chodbyPřístupové chodby do skladu musí být uzavřeny vstupními dveřmi. Jiná díla, která by mohla umožnit přístup do skladu, např. větrací vrt, se vhodným způsobem zajistí proti vstupu nepovolaných osob. (4) KomoryKomory nebo kobky musí být odděleny od přístupové chodbypřístupové chodby skladovými dveřmi. Pokud je ve skladu zřízena výdejna, musí být skladové dveře též mezi ní a nejbližším dílčím skladovým prostorem. (5) Dveře se budují s výškou nejméně 1,8 m a šířkoušířkou nejméně 1 m. Rám dveří se zhotoví z oceli průřezu rovnoramenného L o rozměrech nejméně 40 × 40 × 4 mm. Dveře se usadí do zárubně tak, aby rám dveří do ní zapadal, a zajistí se proti deformaci a vysazení ze závěsu. Vstupní dveře se opatří dvěma různými z vnitřní strany osazenými zámky. Skladové dveře se opatří zámkem osazeným z vnitřní strany dveří. Práh dveří nesmí vyčnívat nad počvupočvu. (6) Vstupní a skladové dveře mohou být mřížované nebo plné. (7) Mřížoví dveří se zhotoví z ocelových tyčí o průřezu nejméně 1,5 cm2, přičemž styky tyčí se zavaří. Délkový rozměr mřížových ok nesmí být větší než 80 mm. Skříň zámku musí být zajištěna podložkou z plechu o tloušťce nejméně 5 mm přesahující skříň po celém jejím vnějším obvodu o 250 mm. (8) Plné dveře mají rám úhlopříčně vyztužený a zvenčí opatřený plechem o tloušťce nejméně 1,5 mm. § 29 Výdejna výbušnin (1) Pro výdej nebo příjem výbušnin se ve velkém skladuvelkém skladu zřizuje výdejna výbušnin. To neplatí pro jednokomorový nebo jednokobkový sklad. (2) Jako výdejna výbušnin slouží první komorakomora nebo kobka za skladovými dveřmi. Ve výdejně lze skladovat nejvíce 800 kg trhavin a současně nejvíce 4000 ks rozbušek. Rozbušky se ukládají ve schránce v přední části výdejny. (3) Schránka pro uložení rozbušek se umisťuje v pevném boku komorykomory jako zděná, betonová anebo kovová opatřená dřevěným obloženímobložením. Schránka se zapustí do boku komorykomory až po přední stěnu (dvířka). Dvířka jsou z plechu o tloušťce nejméně 1,5 mm, zajištěna proti deformaci a vysazení a opatřena zámkem. (4) Schránka pro uložení rozbušek se opatřuje přihrádkami tak, aby se rozbušky mohly ukládat volně a byly odděleny podle jednotlivých typů a časových stupňů. (5) Vzdálenost mezi schránkou pro uložení rozbušek a trhavinami je nejméně 2 m. (6) Pod schránkou pro uložení rozbušek se umisťuje pevný a stabilní manipulační stůl, popř. police. (7) Pro výdej nebo příjem výbušnin v malém skladumalém skladu se v prostoru vstupních dveří zřizuje výdejní pult. (8) Manipulační stůl, police a výdejní pult se opatřuje vhodnou hmotou tlumící nárazy a jejich okraje dřevěnými lištami převyšujícími povrch tlumicí hmoty. § 30 Komory a kobky (1) Mezi komoramikomorami i mezi kobkami jsou protipřenosové přepážkyprotipřenosové přepážky. (2) Tloušťka protipřenosové přepážkyprotipřenosové přepážky mezi komoramikomorami je nejméně 3 m. Pokud jsou protipřenosové přepážkyprotipřenosové přepážky z tvrdé a kompaktní horniny, např. z granodioritu, jejich tloušťka se zvyšuje na dvojnásobek. (3) Protipřenosové přepážkyProtipřenosové přepážky mezi kobkami mohou být z betonu nebo z betonu v kombinaci s pískem a jejich tloušťka nesmí být menší než 3 m. Tyto přepážky vyplňují celý profil podzemního díla, ve kterém jsou zřízeny, s výjimkou otvoru pro průchod, popř. průjezd, jehož světlý profil nesmí přesáhnout 15 % profilu podzemního díla. (4) Při použití písku jako součásti protipřenosové přepážkyprotipřenosové přepážky se technickými opatřeními, např. trvalou drenáží, zabezpečí, aby jeho vlhkost nepřesáhla 10 %. (5) ŠířkaŠířka komorykomory je nejméně 3 m a šířkašířka kobky nejméně 5 m. ŠířkouŠířkou se rozumí vzdálenost mezi sousedními protipřenosovými přepážkamiprotipřenosovými přepážkami. (6) Proti ústí každé komorykomory se v prodloužení její osy vyrazí nárazová chodbice, jejíž světlý profil je stejný nebo větší než profil komorykomory a jejíž délka je nejméně 2 m. § 31 Skladování výbušnin v komorách nebo kobkách (1) V komořekomoře nebo kobce se skladuje nejvýše: a) 1000 kg želatinovaných trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné nad 40 % nebo trhavin se stabilizovanou detonační rychlostí nebo, b) 1500 kg želatinovaných trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné od 20 % do 40 % nebo střelivin nebo, c) 2500 kg ostatních trhavin. (2) Skladování rozněcovadel se řídí hmotností jejich výbušné náplně. V jedné komořekomoře nebo kobce lze skladovat nejvýše 200 000 ks rozbušek nebo 200 kg ostatních výbušninvýbušnin, pokud jejich množství umožní bezpečnou manipulaci s nimi. (3) V komořekomoře nebo kobce je: a) šířkašířka manipulačního prostoru nejméně 1,2 m a jeho výška nejméně 1,9 m, b) nejmenší vzdálenost skladovaných výbušnin od ústí komorykomory nebo kobky 0,5 m, od počvypočvy 0,2 m a od stěn 0,3 m. Uvedené vzdálenosti se zajišťují technickými opatřeními (policemi, zarážkami apod.), c) při skladování výbušnin ve vozech ponechána volná šířkašířka po jedné straně nejméně 0,6 m. § 32 Výklenky (1) Mezi výklenky se zřizuje protipřenosová přepážkaprotipřenosová přepážka z písku nebo z betonu. (2) Tloušťka protipřenosové přepážkyprotipřenosové přepážky je nejméně 1,75 m. (3) Protipřenosová přepážkaProtipřenosová přepážka musí přesahovat obrys uložených výbušnin nejméně o 0,1 m. (4) Při použití písku v protipřenosové přepážceprotipřenosové přepážce se technickými opatřeními, např. trvalou drenáží, zabezpečí, aby jeho vlhkost nepřesáhla 10 %. (5) ŠířkaŠířka výklenku nesmí být menší než 0,8 m. § 33 Skladování výbušnin ve výklencích (1) Ve výklenku se skladuje nejvýše 150 kg trhavin nebo 10 000 ks rozbušek nebo 10 kg ostatních výbušninvýbušnin, pokud jejich množství umožní bezpečnou manipulaci s nimi. (2) ŠířkaŠířka manipulačního prostoru u výklenku je nejméně 1,2 m a jeho výška nejméně 1,9 m. (3) Výbušniny se ve výklenku ukládají ve vzdálenosti nejméně 0,2 m od počvypočvy a 0,3 m od zadní stěny podzemního díla. § 34 Větrání skladu Sklad musí být větrán průchodním větrním proudem nebo separátním větráním tak, aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší.8) § 35 Odvádění vody (1) Sklad se chrání před kapající vodou. Cesty pro chůzi nesmí být kluzké. (2) Voda ze skladu se odvádí. Zařízení pro její odtok přes protitlakovou bezpečnostní uzávěruprotitlakovou bezpečnostní uzávěru musí splňovat podmínku uvedenou v § 27 odst. 2. (3) S odtékající vodou nesmí být ze skladu odnášeny chemické sloučeniny pocházející ze skladovaných výbušnin. § 36 Elektrická zařízení Elektrická zařízení ve skladu musí vyhovovat požadavkům na elektrická zařízení podle zařazení prostorů s nebezpečím požáru nebo výbuchu v podzemí.9) § 37 Požární zajištění skladu (1) Výztuž ve skladu je nehořlavá. Stavební výrobky ze dřeva je možné použít pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb4). (2) Velký skladVelký sklad, jehož přístupové chodbypřístupové chodby vedou do užívaných důlních děl, se vybaví požárním vodovodem s tryskami nasměrovanými na uložené výbušniny. Ovládací ventil požárního vodovodu se umístí před protitlakovou bezpečnostní uzávěruprotitlakovou bezpečnostní uzávěru. DÍL TŘETÍ ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN § 38 (1) Úschovnou výbušnin může být a) bedna zhotovená z dřevěných desek o tloušťce alespoň 30 mm nebo z plechu o tloušťce alespoň 2 mm, b) schránka zapuštěná do boku podzemního díla, c) důlní vůz nebo kontejner zajištěný proti nežádoucímu přemístění (např. připoutáním řetězy) nebo umístěný v prostoru důlního díla odděleném mřížemi a mřížovými dveřmi a upravený proti možnému odcizení nebo zneužití výbušnin (dále jen „důlní vůz“). (2) V úschovně výbušnin tvořené bednou nebo schránkou lze uložit nejvýše 100 kg trhavin a 100 m bleskovice nebo 500 ks rozbušek. Při společném uložení trhaviny a rozbušek nesmí přesáhnout hmotnost trhavin 20 kg a počet rozbušek 200 ks, přičemž trhaviny a rozbušky musí být odděleny přepážkou o tloušťce alespoň 30 mm. (3) V úschovně výbušnin tvořené důlním vozem lze uložit nejvýše 200 kg trhavin nebo 500 ks rozbušek. (4) Je-li v blízkosti místa spotřeby umístěno více beden nebo schránek, musí být vzdálenost mezi nimi nejméně 10 m, pokud mezi nimi není zřízena protipřenosová přepážkaprotipřenosová přepážka podle § 32 odst. 2 až 4. Pro jedno místo spotřeby smí být umístěn pouze jeden důlní vůz; důlní vůz s bednou nebo schránkou nelze kombinovat. (5) V bedně nebo schránce smí být výbušniny uloženy jen po dobu přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, v důlním voze i po dobu krátkodobé nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti, např. při střídání směn. Řádné a bezpečné uložení7) výbušnin včetně jejich zajištění proti odcizení nebo zneužití zabezpečí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a v jeho nepřítomnosti předák nebo vedoucí pracoviště. (6) Důlní vůz se opatří nejméně dvěma na vnitřní straně osazenými zámky s různými klíči. (7) Na úschovnu výbušnin se dále vztahují ustanovení § 21 odst. 5, 6, 8 a 9. ČÁST ČTVRTÁ PROVOZ SKLADŮ DÍL PRVNÍ VYBAVENÍ SKLADŮ A SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN § 39 Vybavení skladů (1) Zařízení potřebné k provozu skladu, pomůcky k udržování čistoty a pořádku ve skladu a prostředky osobní hygieny zaměstnanců stanoví organizace. (2) Na vhodném místě ve skladu nebo v manipulační místnosti se vyvěsí pokyny k zacházení s výbušninami, a to pro každý skladovaný druh. (3) Ve skladu se používají pomůcky a zařízení jen z takového materiálu, který vylučuje ohrožení výbušnin mechanickou jiskrou nebo výbojem statické elektřiny. (4) Na vnitřní straně vstupních dveří je uvedeno číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno sklad užívat,10) obloženíobložení skladu a jméno vedoucího skladu nebo osoby odpovědné za sklad. (5) Sklad, ve kterém jsou skladovány výbušninyvýbušniny, musí být vybaven funkčním zařízením pro měření teploty a vlhkosti ve skladu. (6) Není-li ve skladu nikdo přítomen, musí být sklad uzamčen. Okna meziskladumeziskladu a příručního skladupříručního skladu nemusí být uzavřena, jsou-li opatřena pevnou drátěnou sítí o velikosti ok nejvýše 0,02 m pevně zakotvenou v okenním otvoru. (7) Klíče od skladu, včetně náhradních klíčů, se ukládají pouze na místě určeném v provozní dokumentaci. Klíče musí být zajištěné proti odcizení nebo neoprávněnému použití a kdykoliv přístupné kontrolním orgánům. Věty první a druhá se použijí obdobně i při jiném způsobu uzamčení skladu. § 40 Způsob skladování výbušnin (1) Ve skladech se smí skladovat jen ty druhy výbušnin a jen v množství uvedeném v rozhodnutí,10) kterým bylo povoleno sklad užívat. (2) Pokud je ve skladu povoleno skladovat výbušniny různých druhů, jednotlivé druhy se ukládají odděleně a zřetelně se označují. Odděleným uloženímOdděleným uložením je uložení výbušnin v expedičních obalech, u výrobce též v mezioperačních obalech, v samostatných hranicích. Ve skladu, kde nelze dodržet podmínku odděleného uloženíodděleného uložení, nesmí dojít k záměně jednotlivých druhů. (3) Výbušniny, které nebyly povoleny k uvedení do oběhu, např. vývojové výrobky nebo dovážené výrobky před jejich uvedením do oběhu, se skladují podle podmínek stanovených výrobcem. (4) Všechny obaly, v nichž se výbušniny skladují, se opatří trvanlivým a dobře viditelným označením. (5) Výbušniny se mohou skladovat pouze v neporušených obalech výrobce a ukládají se tak, aby směřovaly víkem nebo uzávěrem vzhůru a aby bylo viditelné jejich označení a datum výroby. Pro skladování u odběratelů platí též ustanovení § 41 odst. 8. (6) Obaly sloužící k mezioperačnímu skladování výbušnin u výrobce se označují způsobem předepsaným v provozní dokumentaci. (7) VýbušninyVýbušniny, u nichž vznikla pochybnost o jejich nezávadnosti, je nezbytné přezkoušet nebo zničit a nesmějí být skladovány společně s jinými výbušninamivýbušninami. Ničení smí provádět pouze pyrotechnik11) a ničení trhavin a rozněcovadel k nim též technický vedoucí odstřelů. (8) Výbušniny určené ke zničení musí být ukládány na místě k tomu určeném a odděleně od ostatních výbušnin. (9) Ve skladu a v jeho blízkosti nesmí být skladovány hořlaviny nebo jiné hořlavé a snadno zápalné látky a předměty. § 41 Společné skladování výbušnin (1) Společně lze skladovat pouze výbušninyvýbušniny, které jsou podle přílohy č. 4 k této vyhlášce navzájem snášenlivé, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. (2) Společně s jinými výbušninamivýbušninami nelze skladovat a) rozbušky nebo jiná rozněcovadla, kromě případů uvedených v odstavcích 8 a 9, b) černý prach nebo slože obdobného složení jako černý prach, c) třaskaviny nebo třaskavé slože, kromě případů uvedených v odstavci 4, d) kapalné estery kyseliny dusičné, e) pyrotechnické slože, nebo f) výbušninyvýbušniny obsahující chlorečnan nebo chloristan. (3) Je-li černý prach zabalen v expedičním obalu, lze jej společně skladovat v jedné skladovací místnosti s jinými výbušninami, kromě výbušnin uvedených v odstavci 2. Jednotlivé druhy výbušnin však musí být uloženy odděleně v hranicích, přičemž žádný expediční obal nesmí být otevřený. (4) Společně lze skladovat třaskaviny s třaskavými složemi vyrobenými na téže bázi, např. třaskavou rtuť a slože na bázi třaskavé rtuti. (5) VýbušninyVýbušniny kyselého charakteru, např. kyselina pikrová a kyselina styfnová, se nesmí skladovat společně s trhavinami a pyrotechnickými složemi, jejichž složkami jsou kovové prášky nebo sloučeniny těžkých kovů. (6) Ostatní druhy výbušnin mohou být společně skladovány pouze tehdy, jsou-li v expedičním balení a umístěny v oddělených a označených hranicích. Toto se nevztahuje na staveništní skladystaveništní sklady, kde stačí pouze zřetelné označení společně skladovaných výbušnin. (7) V meziskladechmeziskladech a příručních skladechpříručních skladech lze výbušniny společně skladovat též v mezioperačních obalech. (8) Ve skladech u odběratelů se skladují trhaviny a rozněcovadla pouze v expedičním balení, přitom smí být otevřen pouze jeden obal od každého druhu. Trhaviny a rozněcovadla musí být uloženy ve skladech pod povrchem v samostatných kobkách, komoráchkomorách nebo výklencích, ve staveništních skladechstaveništních skladech ve zvláštní příhradě nebo skřínce a v ostatních skladech na povrchu v prostorách k tomu určených a povolených. (9) Ve skladech smí být bleskovice uložena společně s trhavinami. (10) Ve skladech nesmí být skladovány adjustované náložky. (11) Jsou-li ve skladech skladovány výbušniny připravované pro výzkumné účely s dosud neprověřenými vlastnostmi nebo se sníženou stabilitou, smí být skladovány pouze v oddělených skladových prostorech za podmínek stanovených výrobcem. § 42 Způsob uložení výbušnin (1) VýbušninyVýbušniny se ukládají: a) třaskaviny a třaskavé slože v jedné vrstvě na stoly nebo do regálů způsobem stanoveným výrobcem, b) rozbušky, roznětky, zápalky, elektrická rozněcovadla, zapalovače a podobné výrobky v obalech do regálů; jsou-li tyto výrobky v truhlících a elektrické rozbušky v expedičním balení, smí se ukládat i v hranicích, c) kapalné výbušninyvýbušniny do nádob za podmínek stanovených výrobcem, d) ostatní zabalené výbušninyvýbušniny do regálů nebo v hranicích, a to buď samostatně, nebo na paletách. (2) Při ukládání výbušninvýbušnin do regálů jsou stanoveny tyto vzdálenosti: a) pro manipulaci ve skladu mezi regály nebo mezi regály a stěnami nejméně 1,2 m, b) vrchní police regálu od podlahy pro rozbušky, roznětky, zápalky, elektrická rozněcovadla, zapalovače a podobné výrobky nejvýše 1,65 m, pro ostatní nejvýše 1,8 m, c) spodní police od podlahy nejméně 0,2 m, d) mezi vrchní stranou uložených výbušninvýbušnin a stropem nebo konstrukcí střechy nejméně 0,6 m. (3) Při ukládání výbušninvýbušnin v hranicích jsou stanoveny tyto vzdálenosti: a) mezi hranicemi nejméně 0,6 m, b) pro nakládání a vykládání proti dveřím a mezi hranicí a čelní stěnou nejméně 1,2 m, c) hranice od stěn skladu nejméně 0,05 m pro větrání, d) mezi sériemi v hranici nejméně 0,1 m, e) mezi vrchní stranou hranice a stropem nebo pozednicí nejméně 0,6 m. (4) Při ukládání výbušninvýbušnin kromě trhavin mají hranice rozměry: a) při použití mechanizačních prostředků výšku nejvýše 2,0 m od podložky, b) šířkušířku nejvýše 5,0 m. (5) Při ukládání trhavin mají hranice rozměry a vrstvení: a) ve skladu u odběratele výšku hranice u přepravních obalů ze dřeva a z lepenky nejvýše 1,8 m od podložky, při použití mechanizačních prostředků u obalů ze dřeva nejvýše 3,0 m od podložky, b) ve skladu u výrobce výšku hranice přepravních obalů ze dřeva a z lepenky určenou výrobcem, c) nejvýše šest vrstev naležato uložených samonosných pytlů z plastu o tloušťce nejméně 0,2 mm, obsahujících nejvýše 30 kg netvarované sypké trhaviny, d) pokud při skladování podle písmena c) během spotřební doby dojde k tvrdnutí trhaviny jejich tlakem, je nezbytné počet vrstev v hranici snížit až na jednu vrstvu a zkrátit dobu skladování. Skladují-li se obaly v jedné vrstvě, lze je skladovat i nastojato. (6) Při ukládání výbušninvýbušnin v obalech na podlaze se musí používat podložky délkou odpovídající rozměrům hranice. Tyto podložky nahrazují svlaky na bednách. (7) Při skladování nitrocelulózy v pytlích je dovoleno jejich uložení s uzávěry ve vodorovné poloze, při ukládání na podlaze se podložky používat nemusí. (8) Ve skladu se výbušninyvýbušniny ukládají přehledně a tak, aby nemohly samovolně spadnout. Skutečnou výšku hranice určí organizace podle nosnosti spodních vrstev obalů a nosnosti podlahy skladu. Obaly s výbušninamivýbušninami se ukládají tak, aby byl umožněn snadný přístup k jednotlivým druhům výbušninvýbušnin. Police k ukládání výbušninvýbušnin je nutno zabezpečit proti převržení. Krabice s výbušninamivýbušninami je nutno zabezpečit tak, aby nemohly z police vypadnout. Nosnost polic nesmí být překročena. V základním skladu smí být od každého druhu výbušninyvýbušniny otevřen pouze jeden expediční obal, který však musí být přikryt. (9) V meziskladumeziskladu a v příručním skladupříručním skladu lze skladovat výbušninyvýbušniny v obalech předepsaných v provozní dokumentaci. DÍL DRUHÝ PRÁCE VE SKLADU § 43 Zacházení s výbušninami ve skladu (1) Zacházet s výbušninami ve skladu mohou jen osoby k tomu způsobilé.12) (2) Organizace je povinna zaměstnance ve skladu pravidelně školit a ověřovat jejich znalosti v termínech, které sám stanoví. O plnění této povinnosti musí podnikatel vést záznamy. (3) Pro každý sklad určí organizace vedoucího skladu, podle potřeby též jeho zástupce, který odpovídá za přejímání a vydávání výbušninvýbušnin a za řádný a bezpečný provoz skladu. Toto ustanovení se nevztahuje na příruční skladpříruční sklad, za nějž odpovídá zaměstnanec určený organizací. (4) Při manipulaci s výbušninamivýbušninami ve skladu a při jejich dopravě je nutné postupovat s největší opatrností. Pro bezpečnou manipulaci s výbušninamivýbušninami se používají vhodné mechanizační prostředky, které zajistí organizace. (5) Do skladů černého prachu a směsí jemu podobných, jakož i do skladů třaskavin se smí vstupovat pouze v bezpečnostní obuvi. Toto ustanovení se nevztahuje na sklad, v němž se ukládají výbušniny v expedičním balení. V ostatních skladech smí být používána běžná neokovaná obuv. (6) Sklad a jeho okolí je nutné udržovat v pořádku a čistotě. (7) Ve skladu a jeho nejbližším okolí se mohou provádět jen práce související s vlastním provozem skladu a jeho údržbou. (8) Otevírání, zavírání a přebalování obalů s výbušninamivýbušninami, odebírání vzorků a podobné činnosti se smí ve skladu provádět jen ve vyhrazeném prostoru odděleném od skladovaných výbušninvýbušnin. Ve skladu s obloženímobložením 500 kg nebo menším lze takovou manipulaci provádět ve skladovém prostoru, avšak pouze na místě určeném v provozní dokumentaci. (9) Při opravách a úpravách skladu, které mohou ohrozit skladované výbušninyvýbušniny, je nutno tyto výbušninyvýbušniny ze skladu odstranit. Potřebná opatření a rozsah prací stanoví organizace písemně. § 44 Zacházení s ohněm a kouření (1) Ve všech prostorách určených pro skladování výbušnin a v jejich bezprostřední blízkosti platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm a rozpálenými předměty. Do těchto prostor se rovněž nesmí přinášet předměty, jimiž je možno založit oheň nebo způsobit výbuch, např. zápalky a zapalovače. (2) Zákazy kouření a manipulace s ohněm musí být vyznačeny před vstupem do tohoto prostoru a podle rozhodnutí organizace i na vhodných místech uvnitř objektu viditelným způsobem na trvanlivých tabulkách. (3) Kouření může organizace povolit jen v prostoru k tomu určeném a zřetelně označeném. Tento prostor musí být bezpečně oddělen od prostoru, kde hrozí nebezpečí výbuchu nebo požáru. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 45 Výjimky Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehodyprovozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření. § 46 Společná a přechodná ustanovení (1) Vyhláška se nevztahuje na sklady povolené do užívání přede dnem její účinnosti. (2) U skladů na povrchu povolených do užívání přede dnem účinnosti této vyhlášky musí být provedeno jejich zajištění podle § 7 nejpozději do 31. července 1996. (3) U skladů pod povrchem povolených do užívání přede dnem účinnosti této vyhlášky musí být provedeno jejich zajištění podle § 28 odst. 1 a 2 nejpozději do 31. července 1996. § 47 Zrušovací ustanovení Zrušuje se § 5 až 22 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 173/1992 Sb. § 48 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Předseda: Ing. Bartoš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí: třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchemhromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny, třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchuhromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch, třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchuhromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé, třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý. Třída a skupina nebezpečí\| Pořadové číslo\| Skladovaná látka, směs nebo předmět ---\|---\|--- AI\| 1\| Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, nebo výbušninyvýbušniny nepřipuštěné k přepravě podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) 2\| Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu AII\| 3\| Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.) 4\| Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina 5\| Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4 AIII\| 6\| Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu 7\| Černý prach ve volném a lisovaném stavu 8\| Trhaviny sypké, poloplastické, plastické, emulzní trhaviny a trhaviny typu slurry iniciovatelné rozbuškou s iniciační mohutností odpovídající REF. DET 313) 9\| Plastické trhavinyPlastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici) 10\| Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem vody do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem vody do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují 11\| Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 % 12\| Pyrotechnické slože skupiny 11) 13\| Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A 14\| Poloostrá neadjustovaná munice (bez roznečovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží 15\| Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušninyvýbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici) 16\| Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní 17\| Bezdýmné prachy drobnozrnné2) AIV\| 18\| Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou s iniciační mohutností odpovídající REF. DET 313) nebo jiné výbušninyvýbušniny v tabulce neuvedené, splňující kritéria pro zařazení do podtřídy 1.5 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) B\| 19\| Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem vody nad 10 % 20\| m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty 21\| Trinitroresorcin s obsahem vody nad 20 % 22\| Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm 23\| Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod. 24\| Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchuhromadného výbuchu 25\| Pyrotechnické slože skupiny 21) 26\| Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují 27\| Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod. 28\| VýbušninyVýbušniny třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B, nebo jiné výbušninyvýbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.2 nebo 1.6 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) C\| 29\| Bezdýmné prachy drobnozrnné2) 30\| Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 % 31\| Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště) 32\| Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29 33\| Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušninyvýbušniny 34\| Položelatina s obsahem vody nad 25 % 35\| Tuhé pohonné hmoty 36\| Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože 37\| Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi 38\| Pyrotechnické slože skupiny 3, výbušninyvýbušniny tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C, nebo jiné výbušninyvýbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.3 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) D\| 39\| VýbušninyVýbušniny tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D, nebo jiné výbušninyvýbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.4 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) VYSVĚTLIVKY 1) Rozdělení pyrotechnických složí: Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu: a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů, b) slože zažehovací, c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel. Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření): a) slože osvětlovací, b) slože světelné, c) slože stopovkové apod. Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu: a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače, b) termitové slože, c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože). 2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI (1) Bezpečnostní vzdálenostBezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce S = k.(M)n, kde S je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost (m), k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu, M je obloženíobložení (kg), n je exponent, jehož hodnota závisí na obloženíobložení ohrožujícího objektu. (2) Pro určení bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obloženíobložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obloženíobložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod. (3) Pro určení bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy. (4) Pro určení bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti ohroženého skladu kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladu třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 3 této přílohy. (5) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obloženíobložení M: a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1, b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1. Hodnoty vybraných koeficientů kekv jsou uvedeny v tabulce č. 4 této přílohy. (6) Bezpečnostní vzdálenostBezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí A, v nichž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m. (7) Bezpečnostní vzdálenostBezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto: a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost nestanovuje, b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m, c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m, d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost však je 60 m, e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost však je 90 m. (8) Bezpečnostní vzdálenostBezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, v němž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, se stanoví takto: a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost nestanovuje, b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušninvýbušnin je bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m, d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost však je 90 m, e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost však je 135 m. (9) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost podle odstavců 7 a 8 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu. (10) Pro určení bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 5 této přílohy. (11) Je-li obloženíobložení skladu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost se nestanoví. (12) Leží-li ohrožený objekt ve směru nechráněné výfukové plochy skladu třídy nebezpečí C, jsou nejmenší bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti: a) 60 m pro ohrožený výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu, b) 100 m pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické nebo jiné objekty, c) 240 m pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice, železnice. (13) Bezpečnostní vzdálenostBezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí D s obloženímobložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. (14) Je-li obloženíobložení skladu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost se nestanoví. (15) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad: a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný, b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů, c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný, d) mají-li dva objekty společný valspolečný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem, e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt. (16) Při stanovování bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma sklady se stanoví bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost pro každý sklad zvlášť, ale uvažuje se větší z nich. (17) Jsou-li ve skladu u výrobce provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, lze použít pro výpočet bezpečnostní vzdálenostibezpečnostní vzdálenosti i dílčí obloženíobložení. Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A Bezpečnostní pásmo\| Ohrožený objekt\| Stupeň poškození objektu\| n ---\|---\|---\|--- 1/2\| 1/3 k 1\| Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy\| Nedojde k přenosu denotace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov\| 0,5 až 2,5\| 1,5 až 8 2\| Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny\| Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příček\| více než 2,5 až 4,5\| více než 8 až 15 3\| Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice\| Lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken\| více než 4,5 až 6\| více než 15 až 22 4\| Obce bez souvislé výškové zástavby\| Částečné poškození zasklených oken\| více než 6 až 17\| více než 22 až 60 5\| Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediska\| Náhodné poškození zasklených oken\| více než 17\| více než 60 Tabulka č. 2 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Ohrožující objekt\| n\| Ohrožený výrobní objekt ---\|---\|--- Třída a skupina nebezpečí Obložení (kg)\| Stavební provedení\| AI\| AII\| AIII\| AIV Stavební provedení bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem M < 2000\| bez valu\| 1/2\| 6,0\| 2,4\| 4,0\| 1,6\| 3,0\| 1,2\| 2,0\| 0,8 s valem\| 2,4\| 1,2\| 1,6\| 0,8\| 1,2\| 0,6\| 0,8\| 0,4 M ≥ 2000\| bez valu\| 1/3\| 21\| 8,5\| 14\| 5,7\| 11\| 4\| 6,0\| 2,5 s valem\| 8,5\| 4,3\| 5,7\| 2,8\| 4\| 2\| 2,5\| 1,3 Tabulka č. 3 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Ohrožující objekt\| n\| Ohrožený sklad ---\|---\|--- Třída a skupina nebezpečí Obložení (kg)\| Stavební provedení\| AI\| AII, AIII\| AIV Stavební provedení bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem M < 2000\| bez valu\| 1/2\| 4,4\| 1,8\| 1,3\| 0,5\| 1,0\| 0,3 s valem\| 1,8\| 0,9\| 0,5\| 0,3\| 0,3\| 0,2 M ≥ 2000\| bez valu\| 1/3\| 16,0\| 6,4\| 4,6\| 2,0\| 3,0\| 1,4 s valem\| 6,4\| 3,2\| 2,0\| 1,1\| 1,4\| 0,7 Tabulka č. 4 Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností výbušnina\| kekv ---\|--- Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach\| 0,5 Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie\| 0,65 Protiprachové důlně bezpečné trhaviny\| 0,8 Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi\| 1,2 Tabulka č. 5 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí C Bezpečnostní pásmo\| Ohrožený objekt\| k ---\|---\|--- 1\| Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy\| 1 až 3,5 2\| Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchu\| více než 3,5 až 4,5 3\| Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)\| více než 4,5 až 6,5 4\| Obytné budovy mimo území provozovny2)\| více než 6,5 VYSVĚTLIVKY 1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m. 2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenostbezpečnostní vzdálenost je 60 m. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. URČENÍ VZDÁLENOSTI DÍLČÍHO PROSTORU PRO SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN K OBJEKTŮM (1) Nejmenší vzdálenost dílčího prostoru pro skladování výbušnin se určí a) k objektům důležitým pro nerušený provoz podzemních pracovišť a k nezastavěnému povrchu podle vztahu S=k1.k2.M, b) k povrchovým objektům podle vztahu S=1500.k1.k2.M3k33. Pro výpočet se používají symboly a jejich hodnoty takto: S - nejmenší přípustná vzdálenost (m), M - hmotnost skladovaných trhavin v dílčím prostoru pro skladování výbušnin (kg), k1 \\- konstanta prostředí, jejíž hodnota se volí pro jílovité břidlice\| 1,83 ---\|--- drobivé břidlice\| 1,77 zpevněné sedimenty\| 1,66 vyvřelé horniny\| 1,51 k2 \\- seismický ekvivalent trhavin, jehož hodnota se volí pro důlní skalní a povrchové trhaviny\| 1,00 ---\|--- důlně bezpečné protiprachové trhaviny\| 0,80 důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie\| 0,65 důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie\| 0,50 k3 \\- rychlost kmitání (mm.s-1), jejíž hodnoty vyjadřují míru poškození ohroženého objektu. (2) Posuzování účinků explozí na porušení staveb se člení takto: a) prvé známky škod - odlupování malby a vlasové trhlinky v omítce, zejména ve stycích různých materiálů, v připojení příček a v stropních fabionech, jež lze upravit vybílením nebo malbou, b) lehké škody - větší trhlinky v omítce, v příčkách a v okolí otvorů, uvolnění samostatných prvků (např. překladů), opadávání malých kusů omítky, c) vážné škody - trhliny v nosných zdech, opadávání velkých kusů omítky, opadávání komínového zdiva a střešní krytiny, trhlinky v betonovém zdivu, d) destrukce - zřícení příček a částí zdiva, trhliny v železobetonu. (3) K porušení staveb zpravidla dochází při těchto rozmezích rychlosti kmitání v mm.s-1: a) prvé známky škod\| 10 až 30 ---\|--- b) lehké škody\| 30 až 60 c) vážné škody\| 60 až 140 d) destrukce\| nad 140 U staveb velmi chatrných, jako jsou např. zříceniny hradů, se uvažuje možnost porušení při polovičních hodnotách rychlosti kmitání. (4) Spodní hranice jednotlivých rozmezí uvedená v odstavci 3 písm. a) až c) platí pro menší stavby, jako jsou např. rodinné domky založené na základových půdách jemnozrnných zemin s odvozeným normovým namáháním pod 0,15 N.mm-2. U větších objektů dobře ztužených, na základových půdách štěrkovitých zemin, s hladinou podzemní vody nejméně 3 m pod základovou spárou, platí hodnoty vyšší. U dobře ztužených staveb na skalních horninách lze uvedené meze ještě dále zvýšit podle odborného posouzení. Zvýšení mezí uvedených v odstavci 3 písm. a) až d) lze na základě odborného měření seismických účinků a pozorováním ohroženého objektu. (5) Rychlost kmitání se měří zpravidla na zdivu nejnižšího podlaží nebo na základech objektu jako na referenčním stanovisku. V místech vlastního porušení je rychlost kmitání vyšší, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 3 písm. a) až d). (6) Měří-li se účinky na povrchu horniny mimo budovu, např. na budoucím staveništi, je nutno přihlédnout ke změně výchylky i frekvence při přechodu z horniny na budovu. Posuzuje-li se pak intenzita kmitů podle hodnot uvedených v odstavci 3 písm. a) až d), jsou naměřené hodnoty zpravidla na straně bezpečnosti. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. Společné skladování výbušnin Skupina snášenlivosti\| A\| B\| C\| D\| E\| F\| G\| H\| J\| L\| N\| S ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- A\| X\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| B\| \| X\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| X C\| \| \| X\| X\| X\| \| X\| \| \| \| X\| X D\| \| \| X\| X\| X\| \| X\| \| \| \| X\| X E\| \| \| X\| X\| X\| \| X\| \| \| \| X\| X F\| \| \| \| \| \| X\| \| \| \| \| \| X G\| \| \| X\| X\| X\| \| X\| \| \| \| \| X H\| \| \| \| \| \| \| \| X\| \| \| \| X J\| \| \| \| \| \| \| \| \| X\| \| \| X L\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 1)\| \| N\| \| \| X\| X\| X\| \| \| \| \| \| X\| X S\| \| X\| X\| X\| X\| X\| X\| X\| X\| \| X\| X Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů: A Třaskavina B Výrobek obsahující třaskavinu C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušninavýbušnina nebo výrobek obsahující takovou výbušninuvýbušninu D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu E Výrobek, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) F Výrobek obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) nebo bez hnací náplně G Pyrotechnická slož nebo výrobek obsahující pyrotechnickou slož nebo výrobek obsahující jak výbušninuvýbušninu, tak osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě výrobků aktivovaných vodou nebo výrobků, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) H Výrobek, který obsahuje výbušninuvýbušninu a bílý fosfor J Výrobek, který obsahuje výbušninuvýbušninu a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel L VýbušninaVýbušnina nebo výrobek obsahující výbušninuvýbušninu, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů N Výrobky, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace S Látka nebo výrobek, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno Vysvětlivky: X Společné skladování dovoleno. 1) Výbušniny zařazené do skupiny snášenlivosti L mohou být skladovány společně, pouze pokud jsou stejného složení. 3) ČSN EN 1627 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice – Odolnost proti vloupání – Požadavky a klasifikace. 4) § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. 5) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30. 9. 77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21. 3. 85 ze dne 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13. 10. 88. 6) ČSN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin. 7) § 28 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách. 8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21.3.85 ze dne 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13.10.88. 9) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 29 a 32 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 11) § 35 odst. 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. § 20 odst. 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost. 12) § 34 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 13) ČSN EN 13763-15 Výbušniny pro civilní použití – Rozbušky a zpožďovače – Část 15: Stanovení ekvivalentní iniciační mohutnosti.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) Vyhlášeno 20. 6. 1995, datum účinnosti 20. 6. 1995, částka 24/1995 * § 1 - Určená technická zařízení * Podmínky pro provoz zařízení * § 2 - Při provozování dráhy, drážní dopravy a lyžařských a vodních vleků lze používat jen zařízení, které má platný průkaz způsobilosti vydaný drážním správním úřadem, a jsou-li splněny tyto podmínky provozní způsobilosti: * § 3 - (1) K bezpečnému, spolehlivému, hygienickému a ekologickému provozu musí konstrukce zařízení podle zvláštních předpisů2) * § 4 - Technická dokumentace zařízení musí obsahovat * § 5 - (1) Revize jednotlivých zařízení se provádí v časových intervalech uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, které jsou součástí této vyhlášky. * § 6 - (1) Prohlídky a zkoušky zařízení v provozu3) se provádějí v časových intervalech stanovených v příloze č. 3. * § 7 - (1) Revize, prohlídky a zkoušky se provádějí nejpozději v časových intervalech stanovených v přílohách č. 1, 2 a 3. * § 8 - (1) Obsluhou, údržbou a opravami zařízení může být pověřena jen osoba, která byla s činností na zařízení řádně seznámena, prakticky zacvičena a přezkoušena. Činností na elektrickém zařízení může být pověřena jen osoba s elektrotechnickou kvalifikací podle * § 9 - Ustanovení přechodná a závěrečná * § 10 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2017 (128/2017 Sb.) 100 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 18. května 1995, kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách: § 1 Určená technická zařízení (1) Určená technická zařízení (dále jen „zařízení“) jsou zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů. (2) Zařízení tlaková jsou a) lokomotivní kotle, b) parní generátory na drážních vozidlech, jakož i parní a horkovodní kotle o pracovním přetlaku větším než 0,05 MPa nebo o dovolené teplotě větší než 110 °C. c) zásobníky páry akumulačních lokomotiv, d) vzduchojemy drážních vozidel o pracovním přetlaku větším než 0,07 MPa, u nichž bezpečnostní součin z pracovního přetlaku v MPa a objemu v litrech je větší než 5, e) tlakové nádoby stabilní o pracovním přetlaku větším než 0,07 MPa, u nichž bezpečnostní součin z pracovního přetlaku v MPa a objemu v litrech je větší než 10, f) tlakové nádoby železničních cisternových vozidel, cisternových kontejnerů, cisternových výměnných nástaveb a bateriových vozů k dopravě nebezpečných věcí1) včetně jejich výstroje, g) tlakové nádoby železničních cisternových vozidel a cisternových kontejnerů k dopravě bezpečných věcí včetně jejich výstroje. (3) Zařízení plynová jsou a) zařízení pro plnění nádob plyny, b) zařízení pro regulaci tlaku plynů, c) tlakové stanice plynů, d) zařízení pro spalování plynů s výkonem od 50 kW, e) zařízení pro rozvod plynů, f) zařízení pro odpařování plynů. (4) Zařízení elektrická jsou a) elektrické sítě drahdrah a elektrické rozvody drahdrah, b) elektrická rozvodná zařízení drahdrah a elektrické stanice drahdrah, c) trakční napájecí a spínací stanice, d) trakční vedení, e) elektrická zařízení napájená z trakčního vedení, f) elektrická zařízení drážních vozidel, g) silnoproudá zařízení drážní zabezpečovací, sdělovací, požární, signalizační a výpočetní techniky, h) elektrická zařízení lanových drahdrah, i) náhradní zdroje elektrické energie pro provozování dráhydráhy, j) zkušebny elektrických zařízení drahdrah, k) zabezpečovací zařízení, jehož elektrické obvody plní funkci přímého zajišťování bezpečnosti drážní dopravy. (5) Zařízení zdvihací jsou a) jeřáby železniční, b) jeřáby a zdvihací zařízení s motorovým pohonem na drážním vozidle nebo na drážním podvozku, c) nehodové jeřáby pro drážní vozidla tramvajové dráhydráhy, d) jeřáby a zdvihací zařízení s motorovým pohonem, nezahrnutá pod písmeny a) až c), e) jeřáby kontejnerové, čelní a boční nakladače a překladače kontejnerů, f) soupravy stojanových zvedáků s motorovým pohonem na zvedání drážního vozidla, g) hříže k vyvazování podvozků drážního vozidla, h) pohyblivé pracovní plošiny na drážním vozidle, na drážním podvozku a pohyblivé pracovní plošiny nepřenosné, i) pohyblivé pracovní plošiny na silničním podvozku, určené pro činnost na trakčním vedení pod napětím. (6) Zařízení dopravní jsou a) strojní a mechanická zařízení lanových drahdrah, lana a nosné konstrukce lanových drahdrah, b) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky, c) elektrické, pneumatické a hydraulické výtahy, d) pohyblivé plošiny pro dopravu osob se sníženou mobilitou, e) lyžařské a vodní vleky. Podmínky pro provoz zařízení § 2 Při provozování dráhydráhy, drážní dopravy a lyžařských a vodních vleků lze používat jen zařízení, které má platný průkaz způsobilosti vydaný drážním správním úřadem, a jsou-li splněny tyto podmínky provozní způsobilosti: a) provádění pravidelných revizí, prohlídek a zkoušek, b) zajištění řádné a bezpečné funkce zařízení obsluhou, c) trvalé dodržování provozně technických parametrů podle technické dokumentace. § 3 (1) K bezpečnému, spolehlivému, hygienickému a ekologickému provozu musí konstrukce zařízení podle zvláštních předpisů2) a) zajistit přístup k místu obsluhy a k místům údržby a zamezit možnosti vzniku újmy na životě nebo zdraví osob a pádu předmětů ze zařízení, b) zamezit možnosti vzniku nebezpečných situací v provozu, vzniklých při přerušení nebo obnově dodávky energie, c) zajistit dostatečně účinnou protikorozní ochranu úložných zařízení v blízkosti trakčního vedení dráhydráhy, d) zajistit způsob označení zařízení bezpečnostními značkami a nápisy pro bezpečný provoz, obsluhu a údržbu, e) zamezit úniku zbytkových par, vznikajících při plnění a vyprazdňování tlakových nádob železničních cisteren a nádržkových kontejnerů benziny a dalšími těkavými organickými látkami v čerpacích stanicích a terminálech, s používáním meziskladování par. (2) Konstrukce zařízení musí určovat použití takového materiálu, který odpovídá provozním podmínkám a vlivům prostředí, zejména s ohledem na únavu materiálu, jeho stárnutí, korozi a opotřebení. § 4 Technická dokumentace zařízení musí obsahovat a) název zařízení, označení typu a výrobce, b) technické podmínky zařízení, c) technický popis zařízení včetně popisu funkcí jednotlivých částí bezpečnostních a ochranných prvků, d) výkresovou dokumentaci a schémata zařízení, e) technické výpočty, f) návod na obsluhu a údržbu zařízení, kontrolu a hodnocení provozní způsobilosti. § 5 (1) Revize jednotlivých zařízení se provádí v časových intervalech uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, které jsou součástí této vyhlášky. (2) Při revizích podle odstavce 1 se zjišťuje dodržení podmínek stanovených v § 3 a) u tlakových zařízení 1. kontrolou tlakového zařízení za provozu, zaměřenou na stav a funkčnost tlakového celku včetně bezpečnostní výstroje (provozní revize), 2. vizuální kontrolou tlakového zařízení a jeho výstroje se zaměřením na stav vnějšího a vnitřního povrchu stěn a svarových spojů včetně zkoušky těsnosti tlakového zařízení maximálním pracovním přetlakem (vnitřní revize), b) u plynových zařízení vizuální prohlídkou, kontrolou těsnosti, funkce větrání, funkce uzávěrů, regulačních, zabezpečovacích a měřicích zařízení a dodržování technických parametrů, c) u elektrických zařízení vizuální prohlídkou zařízení, měřením elektrických parametrů a zkoušením funkce se provede kontrola celkového stavu zařízení se zaměřením na jeho bezpečnost, d) u zdvihacích a dopravních zařízení 1. vizuální kontrolou stavu zařízení a kontrolou funkce zařízení bez zatížení (provozní revize), 2. kontrolou v rozsahu provozní revize doplněnou o funkční zkoušku s provozním zatížením (revize). (3) Zpráva o revizi vyhotovená oprávněnou odborně způsobilou osobou obsahuje vždy přesné označení zařízení, zaměření revize, obchodní jméno provozovatele zařízení, umístění zařízení, zjištěný stav zařízení, vyjádření o provozní způsobilosti zařízení, jméno, příjmení a podpis oprávněné odborně způsobilé osoby, číslo jeho osvědčení a datum, kdy byla revize provedena. § 6 (1) Prohlídky a zkoušky zařízení v provozu3) se provádějí v časových intervalech stanovených v příloze č. 3. (2) Při prohlídce a zkoušce podle odstavce 1 se kontrolují doklady, shoda zařízení s technickou dokumentací a dále se provádí a) u tlakových zařízení 1. vizuální kontrola tlakového zařízení a jeho výstroje se zaměřením na stav vnějšího a vnitřního povrchu stěn a svarových spojů (prohlídka), 2. zkouška tlakového zařízení s výstrojí zkušební nebo pracovní látkou o nejvyšším pracovním přetlaku, sloužící ke kontrole těsnosti tlakového celku (zkouška těsnosti), 3. zkouška tlakového zařízení kapalinou o zkušebním přetlaku, sloužící ke kontrole těsnosti a pevnosti tlakového celku (tlaková zkouška), 4. po provedení prohlídky s tlakovou zkouškou se u zařízení uvedených pod pol. 4, 5, 6 přílohy č. 3 provede vždy provozní revize, b) u plynových zařízení vizuální prohlídka zařízení, kontrola těsnosti zařízení, funkce větrání, funkce uzávěrů, regulačních, zabezpečovacích a měřicích zařízení, dodržování technických parametrů zařízení, vybavení bezpečnostními značkami, tabulkami a protipožární technikou, c) u elektrických zařízení vizuální kontrola celkového stavu a vybavení, kontrola hlavních parametrů zařízení měřením a funkční zkouška zařízení (prohlídka a zkouška), d) u zdvihacích zařízení kontrola stavu zařízení a vybavení, kontrola provozních parametrů měřením, funkční zkouška bez zatížení a funkční zkouška s maximálním provozním zatížením (prohlídka a zkouška), e) u dopravních zařízení kontrola stavu zařízení a vybavení, kontrola provozních parametrů měřením, funkční zkouška bez zatížení a funkční zkouška s maximálním provozním zatížením (prohlídka a zkouška). Funkční zkouška s maximálním provozním zatížením se neprovádí u pohyblivých schodů, pohyblivých chodníků, lanových drahdrah a lyžařských a vodních vleků. (3) Protokol o provedené prohlídce a zkoušce zařízení v provozu, vyhotovený oprávněnou odborně způsobilou osobou, obsahuje vždy přesné označení zařízení, název jeho provozovatele, umístění, popis provedené prohlídky a zkoušky, zjištěný stav, hodnocení rizik, vyjádření o provozní způsobilosti a stanovení její doby, jméno, příjmení a podpis oprávněné odborně způsobilé osoby, číslo jejího osvědčení a datum, kdy byly prohlídka a zkouška provedeny. (4) Protokol o provedené prohlídce a zkoušce zařízení v provozu se pořizuje ve třech vyhotoveních, z nichž jedno obdrží provozovatel zařízení, jedno Drážní úřad a jedno si ponechá oprávněná odborně způsobilá osoba, která prohlídku a zkoušku provedla. (5) Zprávy o revizích a protokoly o prohlídkách a zkouškách musí být přiloženy k průkazu způsobilosti zařízení uloženého u provozovatele zařízení. (6) Prohlídce a zkoušce mimo časový interval stanovený v příloze č. 3 podléhá zařízení a) po přemístění, předcházela-li demontáž, b) nebylo-li více než dva roky v činnosti, c) po mimořádné události s vlivem na provozní způsobilost a bezpečnost zařízení. (7) Po zásahu do zařízení svařováním (oprava, rekonstrukce) anebo zásahu do zařízení znamenajícím odchylku od technické dokumentace musí být s výjimkou tlakových nádob pro dopravu nebezpečných věcí1) provedena technická prohlídka a zkouška a) autorizovanou osobou4), jde-li o stanovený výrobek podle zvláštního právního předpisu4a), b) osobou pověřenou Ministerstvem dopravy, jedná-li se o jiné zařízení, popřípadě jiný výrobek. (8) Po zásahu ovlivňujícím bezpečnost tlakové nádoby určené k dopravě nebezpečných věcí1) nebo její výstroje musí být provedena mimořádná prohlídka a zkouška oprávněnou osobou podle zvláštního právního předpisu4b). § 7 (1) Revize, prohlídky a zkoušky se provádějí nejpozději v časových intervalech stanovených v přílohách č. 1, 2 a 3. (2) Zařízení, které ohrožuje život nebo zdraví osob nebo které může způsobit škodu na majetku, musí být spolehlivě zabezpečeno tak, aby nemohlo být dále používáno. (3) Technická dokumentace pro zařízení podle § 1 odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. a), b), g) a k) se pořizuje ve dvou vyhotoveních a ukládá se tak, aby i při mimořádné události bylo zachováno alespoň jedno vyhotovení. § 8 (1) Obsluhou, údržbou a opravami zařízení může být pověřena jen osoba, která byla s činností na zařízení řádně seznámena, prakticky zacvičena a přezkoušena. Činností na elektrickém zařízení může být pověřena jen osoba s elektrotechnickou kvalifikací podle přílohy č. 4. Tyto požadavky se nevztahují na cestující veřejnost obsluhující zařízení, které je určeno pro používání cestujícími. (2) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 vede provozovatel zařízení evidenci. (3) Obsluhou lokomotivního kotle může být pověřena jen osoba, která byla s činností na zařízení řádně seznámena, prakticky zacvičena a její způsobilost prokázána přezkoušením provedeným oprávněnou odborně způsobilou osobou pro tlaková zařízení. § 9 Ustanovení přechodná a závěrečná (1) Zařízení uvedená v § 1 odst. 4 písm. k) a odst. 6 písm. d) se považují za provozně způsobilá za podmínky, že nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti této vyhlášky požádá provozovatel Drážní úřad o vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení. Nepožádá-li provozovatel v této lhůtě o vydání průkazu způsobilosti, pozbývá uplynutím této lhůty zařízení provozní způsobilost. (2) Ostatní zařízení uvedená do provozu před účinností této vyhlášky, jejichž provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považují za provozně způsobilá. Od vykonání první prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky se způsobilost určeného technického zařízení posuzuje podle podmínek touto vyhláškou stanovených. (3) Podmínky pro konstrukci a výrobu uvedené v § 3 se nepoužijí na výrobky, které jsou stanovenými výrobky podle zvláštního právního předpisu.5) § 10 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Stráský v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Časové intervaly revizí určených technických zařízení Pol.\| Tlaková zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Lokomotivní kotle\| vnitřní revize\| 1 rok\| 2.\| Lokomotivní vytápěcí kotle\| provozní revize\| 3 měsíce\| vnitřní revize\| 1 rok\| 3.\| Parní generátory na drážních vozidlech\| provozní revize\| 3 měsíce\| vnitřní revize\| 2 roky\| 4.\| Zásobníky páry akumulačních lokomotiv\| provozní revize\| 1 rok\| 5.\| vzduchojemy hnacích drážních vozidel\| provozní revize\| 1 rok\| U vzduchojemů trolejbusů se provozní revize neprovádí 6.\| Vzduchojemy tažených drážních vozidel o pracovním přetlaku do 0,6 MPa\| provozní revize\| 6 roků\| 7.\| Vzduchojemy tažených drážních vozidel o pracovním přetlaku větším než 0,6 MPa\| provozní revize\| 2 roky\| vnitřní revize\| 24 roků\| 8.\| Tlakové nádoby stabilní\| provozní revize\| 1 rok\| vnitřní revize\| 5 roků\| 9.\| Tlakové nádoby železničních cisternových vozidel, tlakové nádrže cisternových kontejnerů, cisternových výměnných nástaveb, bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn, určené k dopravě nebezpečných věcí\| \| \| podle mezinárodní smlouvy1) 10.\| Tlakové nádoby železničních cisteren k dopravě bezpečných látek s tlakovým vyprazdňováním\| vnitřní revize\| 4 roky\| 11.\| Tlakové nádoby nádržkových kontejnerů k dopravě bezpečných látek s tlakovým vyprazdňováním\| vnitřní revize\| 2,5 roku\| 12.\| parní a horkovodní kotle\| provozní revize\| 3 měsíce\| vnitřní revize\| 2 roky Pol.\| Plynová zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Zařízení pro regulaci tlaku plynů\| revize\| 3 roky\| 2.\| Tlakové stanice plynů\| revize\| 1 rok\| 3.\| Zařízení pro spalování plynů s výkonem od 50 kW\| revize\| 3 roky\| 4.\| Zařízení pro rozvod plynů\| revize\| 3 roky\| 5.\| Zařízení pro odpařování plynů\| revize\| 1 rok\| Pol.\| Elektrická zařízení, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Elektrické sítě drahdrah a elektrické rozvody drahdrah, elektrická rozvodná zařízení drahdrah a elektrické stanice drahdrah, zdroje a spotřebiče elektrické energie pro provozování dráhydráhy, elektrická silnoproudá zařízení drážní zabezpečovací, sdělovací, požární, signalizační a výpočetní techniky a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny\| revize\| viz příloha č. 2\| 2.\| Trakční napájecí a spínací stanice\| revize\| 5 roků\| 3.\| Trakční vedení\| revize\| 6 roků\| 4.\| Elektrická zařízení napájená z trakčního vedení\| revize\| 6 roků\| 5.\| Elektrická zařízení drážních vozidel\| revize\| 5 roků\| 6.\| Elektrická zařízení speciálních vozidel s elektrickým přenosem výkonu\| revize\| 3 roky\| 7.\| Elektrická zařízení lanových drahdrah\| revize\| viz příloha č. 2\| 8.\| Zkušebny elektrických zařízení drah\| revize\| 1 rok\| 9.\| Zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů\| revize\| 2 roky\| Pol.\| Zdvihací zřízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Jeřáby železniční\| provozní revize\| 6 měsíců\| revize\| 2 roky\| 2.\| Jeřáby a zdvihací zařízení na drážním vozidle nebo na drážním podvozku\| provozní revize\| 1 rok\| revize\| 3 roky\| 3.\| Nehodové jeřáby pro drážní vozidla tramvajové dráhydráhy\| provozní revize\| 1 rok\| revize\| 3 roky\| 4.\| Jeřáby a zdvihací zařízení nezahrnutá pod pol. 1 až 3\| provozní revize\| 1 rok\| dle tabulky č. 1 ČSN 27 0142 2 roky 3 roky 4 roky revize\| 2 roky\| dle tabulky č. 1 ČSN 27 0142 4 roky 6 roků 8 roků 5.\| Jeřáby kontejnerové, čelní a boční nakladače a překladače kontejnerů\| provozní revize\| 6 měsíců\| revize\| 1 rok\| 6.\| Soupravy stojanových zvedáků drážního vozidla\| provozní revize\| 3 měsíce\| revize\| 1 rok\| 7.\| Hříže k vyvazování podvozku drážního vozidla\| provozní revize\| 1 rok\| revize\| 2 roky\| 8.\| Pohyblivé pracovní plošiny na drážním vozidle, na drážním podvozku a pohyblivé pracovní plošiny nepřenosné\| provozní revize\| 1 rok\| revize\| 2 roky\| 9.\| Pohyblivé pracovní plošiny na silničním podvozku, určené pro činnost na trakčním vedení pod napětím\| provozní revize\| 1 rok\| revize\| 2 roky\| Pol.\| Dopravní zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Strojní a mechanická zařízení lanových drahdrah, jejich lana a nosné konstrukce\| provozní revize\| 1 rok\| 2.\| Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky\| provozní revize\| 3 měsíce\| 3.\| Výtahy pro dopravu osob a výtahy pro dopravu osob a nákladu\| provozní revize\| 3 měsíce\| revize\| 1 rok\| 4.\| Výtahy se zakázanou dopravou osob\| provozní revize\| 6 měsíců\| revize\| 3 roky\| 5.\| Pohyblivé plošiny pro dopravu osob se sníženou mobilitou\| provozní revize\| 1 rok\| revize\| 2 roky\| 6.\| Lyžařské a vodní vleky\| provozní revize\| 1 rok\| Příloha č. 2 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Časové intervaly revizí určených technických zařízení elektrických I. Stanovené podle působení vnějších vlivů určených dle ČSN 33 2000-3 diferencovaně v jednotlivých prostorech Druhy prostorů\| Časový interval roky ---\|--- prostory normální (AA4, AB5, xx1 pro ostatní parametry s výjimkou xx2 pro parametr BC)\| 5 prostory s nízkou teplotou (AA1, AA2, AA3, AB1, AB2, AB3)\| 3 prostory s vysokou teplotou (AA6, AB6)\| 3 prostory s výskytem páry a vodních kapek (AD2)\| 3 prostory s výskytem vody (AD3, AD4, AD5, AD6, AD7)\| 1 prostory s občasným výskytem korozivních nebo znečišťujících látek (AF3)\| 3 prostory s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek (AF4)\| 1 prostory s výskytem prachu (AE4, AE5, AE6)\| 3 prostory s mechanickým namáháním (AG2, AG3, AH2, AH3)\| 2 prostory s výskytem rostlinstva nebo plísní, živočichů (AK2, AL2)\| 3 prostory s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE2, BE2N1, BE2N2, BE2N3)\| 2 prostory s nebezpečím výbuchu zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE3, BE3N1, BE3N2, BE3N3)\| 2 prostory venkovní (AB8, AD4)\| 4 II. Stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob Umístění elektrického zařízení\| Časový interval roky ---\|--- stanice hromadné dopravy\| 2 objekty s velkou hustotou obsazení a obtížnými podmínkami pro únik v případě nebezpečí (třída vnějších vlivů BD4)\| 2 drážní provozní budovy\| 5 objekty nebo části objektů provedené ze stavebních hmot odpovídajících stupni hořlavosti C2, C3 podle ČSN 73 0823\| 2 pojízdné a převozné prostředky\| 1 prozatímní zařízení staveniště\| 0,5 III. Zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny Druh objektu\| Časový interval roky ---\|--- objekty s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty konstruované ze stavebních hmot odpovídajících stupni hořlavosti C1, C2, C3 podle ČSN 73 0823\| 2 ostatní objekty (Platí i pro ochranné prostory, které nehranící se žádným prostorem se stupněm nebezpečí výbuchu.)\| 5 IV. Elektrická zařízení lanových drahdrah Druh elektrického zařízení\| Časový interval ---\|--- poháněcí zařízení, náhradní proudový zdroj, nouzové osvětlení, řídicí obvody, vozy včetně příslušných obvodů nebo obvodů přímo souvisejících s těmito zařízeními, zařízení pro ochranu před bleskem\| 13 měsíců ostatní elektrické zařízení\| podle částí I, II této přílohy, nejméně však lx za 3 roky Při provádění pravidelných revizí platí vždy nejkratší z časových intervalů stanovených podle vnějších vlivů (část I této přílohy) a podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob (část II této přílohy). Příloha č. 3 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Časové intervaly prohlídek a zkoušek určených technických zařízení Pol.\| Tlaková zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Lokomotivní kotle\| prohlídka a tlaková zkouška\| 5 roků\| 2.\| Lokomotivní vytápěcí kotle\| prohlídka a tlaková zkouška\| 6 roků\| 3.\| Zásobníky páry akumulačních lokomotiv\| prohlídka a tlaková zkouška\| 6 roků\| 4.\| Vzduchojemy hnacích drážních vozidel\| prohlídka a tlaková zkouška\| 6 roků\| 5.\| Tlakové nádoby stabilní\| prohlídka a tlaková zkouška\| 10 roků\| 6.\| Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů na drážních vozidlech\| prohlídka a tlaková zkouška\| 8 roků\| 7.\| Tlakové nádoby železničních cisternových vozidel, cisternových kontejnerů, cisternových výměnných nástaveb, bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn, určené k dopravě nebezpečných věcí\| prohlídka a tlaková zkouška\| podle mezinárodní smlouvy1)\| 8.\| Tlakové nádoby železničních cisteren k dopravě bezpečných látek s tlakovým vyprazdňováním\| prohlídka a tlaková zkouška\| 8 roků\| 9.\| Tlakové nádoby nádržkových kontejnerů k dopravě bezpečných látek s tlakovým vyprazdňováním\| prohlídka a tlaková zkouška\| 5 roků\| 10.\| Parní a horkovodní kotle\| prohlídka a tlaková zkouška\| 10 roků\| Pol.\| Plynová zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Zařízení pro plnění nádob plyny\| prohlídka a zkouška\| 5 roků\| 2.\| Zařízení pro regulaci tlaku plynů\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 3.\| Tlakové stanice plynů\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| 4.\| Zařízení pro spalování plynů s výkonem od 50 kW\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 5.\| Zařízení pro rozvod plynů\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 6.\| Zařízení pro odpařování plynů\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| Pol.\| Elektrická zařízení, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Trakční napájecí a spínací stanice, elektrické stanice vn \| prohlídka a zkouška\| 5 roků\| 2.\| Elektrická zařízení lanových drahdrah\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| 3.\| Zabezpečovací zařízení, jehož elektrické obvody plní funkci přímého zajišťování bezpečnosti drážní dopravy\| prohlídka a zkouška\| 5 roků\| 4.\| Zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| Pol.\| Zdvihací zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Jeřáby železniční\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 2.\| Jeřáby a zdvihací zařízení na drážním vozidle nebo na drážním podvozku\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 3.\| Nehodové jeřáby pro drážní vozidla tramvajové dráhydráhy\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 4.\| Jeřáby a zdvihací zařízení nezahrnutá pod pol. 1 až 3\| prohlídka a zkouška\| 8 roků\| 5.\| Jeřáby kontejnerové, čelní a boční nakladače a překladače kontejnerů\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| 6.\| Soupravy stojanových zvedáků drážního vozidla\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 7.\| Hříže k vyvazování podvozků drážního vozidla\| prohlídka a zkouška\| 8 roků\| 8.\| Pohyblivé pracovní plošiny na drážním vozidle, na drážním podvozku a pohyblivé pracovní plošiny nepřenosné\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 9.\| Pohyblivé pracovní plošiny na silničním podvozku, určené pro činnost na trakčním vedení pod napětím\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| Pol.\| Dopravní zařízení\| Zaměření\| Časový interval\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Strojní a mechanická zařízení lanových drahdrah, jejich lana a nosné konstrukce\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| 2.\| Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky\| prohlídka a zkouška\| 4 roky\| 3.\| Výtahy pro dopravu osob a výtahy pro dopravu osob a nákladu\| prohlídka a zkouška\| 3 roky\| 4.\| Výtahy se zakázanou dopravou osob\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 5.\| Pohyblivé plošiny pro dopravu osob se sníženou mobilitou\| prohlídka a zkouška\| 6 roků\| 6.\| Lyžařské a vodní vleky\| prohlídka a zkouška\| 5 roků\| Příloha č. 4 k vyhlášce č. 100/1995 Sb. Elektrotechnická kvalifikace při činnostech na určených technických zařízeních 1. Činnosti (obsluha, prohlídka, oprava, údržba, montáž a zkoušení) na technických zařízeních elektrických, zařízeních pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, zařízeních pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, jsou-li tato určenými technickými zařízeními (dále jen „elektrická zařízení“), mohou provádět pouze osoby, které splňují odbornou kvalifikaci v elektrotechnice podle podmínek uvedených v této příloze. 2. Pro zajištění odborné kvalifikace v elektrotechnice se stanovují tři stupně, a to „osoba poučená“, „osoba znalá“ a „osoba znalá s vyšší kvalifikací“. 3. Za „osobu poučenou“ se považuje osoba, která byla v rozsahu své pracovní činnosti prokazatelně seznámena s technickými normami souvisejícími s činností na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí, kterou má vykonávat, popřípadě řídit, dále s pokyny výrobce elektrického zařízení, s pokyny provozovatele elektrického zařízení, seznámena se zásadami první pomoci při úrazech elektrickým proudem, upozorněna na možné ohrožení elektrickým zařízením a prakticky zacvičena. 4. Za „osobu znalou“ se považuje osoba a) se středním odborným vzděláním získaným v oboru vzdělávání zařazeném do skupiny oborů 26 podle Jednotné klasifikace oborů vzdělání, popřípadě Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) b) s úplným středním odborným vzděláním získaným v oboru vzdělávání zařazeném do skupiny oborů 26 podle Jednotné klasifikace oborů vzdělání, popřípadě Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) c) s vyšším odborným vzděláním získaným v oboru vzdělávání zařazeném do skupiny oborů 26 podle Jednotné klasifikace oborů vzdělání, popřípadě Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) nebo d) s vysokoškolským vzděláním dosaženým ve studijních programech skupiny oborů 26 Klasifikace kmenových oborů vzdělání,1) která byla zaškolena v rozsahu své pracovní činnosti na elektrickém zařízení a její znalosti byly ověřeny zkouškou, kterou zajistí provozovatel elektrického zařízení a provede osoba znalá s vyšší kvalifikací pro činnost na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí. 5. Za „osobu znalou s vyšší kvalifikací“ se považuje osoba, která splňuje kvalifikaci osoby znalé a má odbornou praxi v délce a) nejméně dva roky, má-li vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, nebo b) nejméně tři roky, má-li střední odborné vzdělání, z toho nejméně jeden rok na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí a její znalosti byly ověřeny zkouškou, kterou zajistí provozovatel elektrického zařízení. Komise, před kterou se skládá tato zkouška, má 3 členy, přičemž alespoň jeden člen komise má kvalifikaci ve stupni osoba znalá s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti nebo provozu elektrického zařízení příslušného druhu a napětí. 6. Osoba poučená může vykonávat tyto činnosti: a) obsluhovat elektrické zařízení, b) provádět ostatní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, na elektrickém zařízení nízkého napětí bez napětí, c) provádět pod dohledem osoby s elektrotechnickou kvalifikací vyššího stupně, která se přesvědčí o provedení nutných bezpečnostních opatření, vydá podrobnější pokyny pro činnost a podle potřeby občas kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů, ostatní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, na elektrickém zařízení vysokého a velmi vysokého napětí bez napětí a v blízkosti živých částí elektrického zařízení nízkého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy, d) provádět pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací, odpovídající za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů, ostatní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, v blízkosti živých částí elektrického zařízení vysokého a velmi vysokého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy, e) řídit nebo provádět činnosti na kolejovém svršku a spodku, včetně ukolejnění na elektrizovaných tratích a na tratích, jejichž koleje jsou součástí obvodů pro elektrické vytápění vlaků, f) obsluhovat elektrické předtápěcí zařízení včetně manipulace se spojkami pro napájení drážních vozidel elektrickou energií, g) obsluhovat úsekové odpojovače a zkratovače trakčního vedení. 7. Osoba znalá může vykonávat veškeré činnosti osoby poučené a dále a) provádět činnosti dle bodu 1 na elektrickém zařízení bez napětí, b) pracovat pod dozorem osoby znalé s vyšší kvalifikací v blízkosti živých částí vysokého a velmi vysokého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy a na těchto částech pod napětím, c) pracovat samostatně v blízkosti živých částí nízkého napětí, při dodržení minimálních vzdáleností daných příslušnými bezpečnostními předpisy, d) pracovat samostatně na živých částech nízkého napětí mimo případů daných příslušnými bezpečnostními předpisy. 8. Osoba znalá s vyšší kvalifikací může vykonávat veškeré činnosti osoby znalé a dále a) vykonávat činnosti dle bodu 1 na elektrickém zařízení bez omezení, mimo případů daných příslušnými bezpečnostními předpisy, b) řídit činnost osob na elektrickém zařízení nebo provoz elektrického zařízení, c) projektovat elektrické zařízení. 9. Seznámení, upozornění, praktické zacvičení a ověření znalostí osoby poučené zajistí provozovatel elektrického zařízení a provede a) pro obsluhu elektrického zařízení osoba s elektrotechnickou kvalifikací odpovídající charakteru pracovní činnosti, nejméně však osoba poučená, b) pro ostatní pracovní činnosti dle bodu 1, vyjma obsluhy, osoba znalá. 10. Praktické zacvičení osoby poučené se provádí v rozsahu pracovních činností, které bude tato osoba vykonávat. 11. Předmětem zkoušek a přezkoušení podle bodů 4 a 5 jsou a) technické normy související s pracovní činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit, b) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisejí s pracovní činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit, c) místní pracovní a bezpečnostní předpisy, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s pracovní činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit, d) teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem. 12. O elektrotechnické kvalifikaci pro výkon příslušné pracovní činnosti ve stupni „osoba poučená“ nebo „osoba znalá“ vydává doklad osoba, která ověření provedla. 13. O vykonání zkoušky „osoby znalé s vyšší kvalifikací“ vyhotoví zkušební komise písemný protokol, jehož přílohou jsou doklady o písemném ověření znalostí zkoušeného. Obsahem protokolu, který podepisují spolu se zkoušeným i všichni členové komise, je vyhodnocení zkoušky prováděné podle stupnice a) „prospěl“, b) „neprospěl“. 14. Provozovatel elektrického zařízení zajišťující zkoušky osob podle bodu 5 oznámí termín a místo konání zkoušek alespoň čtyři týdny předem Drážnímu úřadu. 15. O ověření elektrotechnické kvalifikace „osoby znalé s vyšší kvalifikací“ zkouškou vydá zkušební komise osvědčení. V osvědčení uvede jakou činnost na elektrickém zařízení může osoba vykonávat, to znamená, zda může provádět pouze samostatnou činnost, zda může řídit činnost osob, zda může řídit provoz elektrického zařízení nebo zda může projektovat elektrické zařízení. Není-li činnost podle tohoto osvědčení vykonávána jeho držitelem po dobu delší než tři roky, považuje se držitel za osobu bez této elektrotechnické kvalifikace. 16. Provozovatel elektrického zařízení a) ukládá protokoly o zkoušce, b) vede evidenci vydaných dokladů o příslušné elektrotechnické kvalifikaci, c) vede evidenci vydaných osvědčení o příslušné elektrotechnické kvalifikaci. 17. Zjistí-li drážní správní úřad, že osoba s elektrotechnickou kvalifikací podle této přílohy vykazuje nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňují správnou funkci a bezpečný provoz elektrického zařízení, může nařídit mimořádné přezkoušení v potřebném rozsahu. 1) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění sdělení č. 61/1991 Sb., sdělení č. 251/1991 Sb. a sdělení č. 274/1996 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2005 Sb. m. s., kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s. a č. 8/2004 Sb. m. s., o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. 2) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb., vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. 3) § 48 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. 4) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb. 4a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4b) § 17 odst. 4 vyhlášky č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění vyhlášky č. 194/2005 Sb. 5) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 1) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění sdělení č. 61/1991 Sb., sdělení č. 251/1991 Sb. a sdělení č. 274/1996 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2005 Sb. m. s., kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s. a č. 8/2004 Sb. m. s., o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. 1) ČSN 73 0823. 2) Platí i pro ochranné prostory, které nehraničí se žádným prostorem se stupněm nebezpečí výbuchu. 1) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění sdělení č. 61/1991 Sb., sdělení č. 251/1991 Sb. a sdělení č. 274/1996 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2005 Sb. m. s., kterým se doplňují sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s. a č. 8/2004 Sb. m. s., o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. 1) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 16. června 1998 k zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání, oznámené v částce 68/1998 Sb.
Zákon č. 104/1995 Sb.	Zákon č. 104/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Zrušuje se vyhláška ministra vnitřního obchodu č. 167/1953 Ú. l., o výkupu prázdných lahví. * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 104 ZÁKON ze dne 24. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 písm. a) zní: „a) spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,“. 2. V § 2 odst. 1 se vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) textilním výrobkem textilní vlákenná surovina, délková a plošná textilie, textilní kusový výrobek, oděvní výrobek, a to v kterékoliv fázi zpracování, a textilní výrobky obsahující textilní složku: 1. výrobky, které obsahují minimálně 80 % textilních vláken z celkové hmotnosti, 2. potahy čalouněného nábytku, deštníků a slunečníků, pokud obsahují minimálně 80 % váhových textilních komponent, 3. textilní složky vícevrstvých podlahových krytin, matrací a výrobků pro kempování, oteplovací vložky rukavic a obuvi, pokud tyto části nebo vložky činí minimálně 80 % z celkové hmotnosti výrobku, 4. textilie obsažené v jiných výrobcích, kde je jejich složení specifikováno, a pokud tvoří neoddělitelnou část těchto výrobků, h) textilním vláknem útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu, vhodný pro textilní zpracování, včetně ohebných pásků nebo dutinek o šířce maximálně 5 mm,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena i) a j). 3. V § 2 odst. 1 nové písmeno j) včetně poznámky č. 4a) zní: „j) službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony,4a) kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23. 4a) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, a zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.“. 4. V § 2 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 5. § 4 včetně poznámky č. 7) se vypouští. 6. § 5 včetně nadpisu se vypouští. 7. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Zákaz diskriminace spotřebitele Prodávající se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat.“. Poznámka č. 8) se vypouští. 8. § 10 odst. 1 zní: „(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny a) názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití, b) též údaji o složení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají, c) též údajem o datu minimální trvanlivosti, jde-li o potravinářské výrobky, popřípadě údajem o datu použitelnosti, jde-li o potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze.“. 9. V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. (3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 10. V § 10 v novém odstavci 6 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „až 3“. 11. § 11 zní: „§ 11 Pokud jsou informace uvedené v § 9 a 10 poskytovány písemně, musí být v českém jazyce. Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním zákonem.10)“. 12. § 14 včetně poznámky č. 11a) zní: „§ 14 Při zrušení provozovny je prodávající povinen informovat živnostenský úřad11a) o tom, kde lze vypořádat případné závazky. 11a) Zákon ČNR č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.“. 13. V § 19 odst. 1 se na konci věty slova „na místě, odkud řídí svůj podnik“ nahrazují slovy „v sídle nebo místě podnikání“. 14. V § 19 se vypouští odstavec 3. 15. V § 19 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 3 a zní: „(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit.“. 16. V § 21 věta druhá zní: „O nebezpečných výrobcích v oběhu jsou povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.“. 17. V § 21 se vypouští věta třetí. 18. § 22 včetně nadpisu a poznámky č. 14) se vypouští. 19. § 23 včetně nadpisu a poznámek č. 16) až 21) zní: „§ 23 Dozor nad ochranou spotřebitele (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16) s výjimkou dozoru podle odstavce 4 písm. b) až d). (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17 tohoto zákona na úseku zemědělských, potravinářských, kosmetických, mydlářských, saponátových a tabákových výrobků provádí též Česká zemědělská a potravinářská inspekce.17) (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7, § 8 odst. 1, § 9, § 10 odst. 1 a 3 a § 17 tohoto zákona na úseku ochrany zdraví lidí, zejména z hlediska zdravotní nezávadnosti výrobků a poskytovaných služeb, provádějí též orgány hygienické služby.18) (4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17 tohoto zákona na úseku veterinární péče provádějí orgány veterinární správy,19) a to zejména z hledisek a) zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty potravinářských výrobků živočišného původu, b) zdravotní a dietetické nezávadnosti krmiv, c) zabezpečení uvádění do oběhu pouze veterinárních léčiv a přípravků schválených podle zvláštního předpisu,18) d) zabezpečení prodeje živých zvířat v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy.19) (5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. a) a b), § 7 a 11 tohoto zákona na úseku měření, vážení a bezpečnosti výrobků provádí rovněž Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.20) (6) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8 až 10 a § 14 tohoto zákona v oblasti obchodu a služeb21) provádějí okresní živnostenské úřady a jim na roveň postavené živnostenské úřady,11a) příslušné podle sídla, popřípadě místa podnikání. 16) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci. 18) Zákon č. 20/1966 Sb. 19) Zákon ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 25/1991 Sb., zákona ČNR č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb. Zákon č. 87/1987 Sb. 20) Zákon č. 30/1968 Sb. 21) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“. 20. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní: „§ 23a (1) Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věta druhá je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně. (3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s písemným souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.“. 21. § 24 včetně nadpisu a poznámky č. 22) zní: „§ 24 Pokuty (1) Za porušení povinností stanovených v § 3, 6, 7, § 8 odst. 1 a 2, § 9 až 19 tohoto zákona uloží orgány uvedené v § 23 pokutu až do výše 500 000 Kč; při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku lze ukládat pokutu až do výše 1 000 000 Kč. (2) Z vlastního podnětu nebo z podnětu sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele uloží orgány uvedené v § 23 prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví, pokutu až do výše 10 000 000 Kč; tuto pokutu uloží rovněž osobám uvedeným v § 27, které prodaly, vyrobily, dovezly nebo dodaly výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví. Stejnou pokutu uloží tomu, kdo takovou újmu způsobil vadným poskytnutím služby. Pokutu nelze uložit osobě, která prokáže, že újmě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní bylo možno požadovat. (3) Pokutu podle odstavce 1 do výše 5000 Kč lze uložit v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost porušila, je ochotna blokovou pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.22) (4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona, a v případě, kdy lze uložit pokutu podle odstavce 2. (5) V případech, kde působí více orgánů uvedených v § 23, ukládá pokutu ten, který zahájil správní řízení jako první. O zahájení řízení o uložení pokuty se tyto orgány vzájemně informují. (6) Výnos pokut uložených podle odstavců 1 až 3 je příjmem státního rozpočtu České republiky. (7) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do tří let a pokutu podle odstavce 2 do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (8) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody. 22) § 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 26 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců. 23. § 28 včetně nadpisu a poznámky č. 23) zní: „§ 28 Vztah ke správnímu řádu Na řízení podle § 23a a 24 zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení,23) nestanoví-li tento zákon jinak. 23) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou a) způsob určení obsahu jednotlivých druhů vláken v textilním výrobku, b) podrobnosti o způsobu označování textilních výrobků údaji o složení materiálu, c) seznam textilních výrobků, které nemusejí být označeny údaji o složení materiálu.“. 25. V § 1 odst. 3 a v § 2 odst. 1 písm. d) zákona se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. Čl. III Zrušuje se vyhláška ministra vnitřního obchodu č. 167/1953 Ú. l., o výkupu prázdných lahví. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 105/1995 Sb.	Zákon č. 105/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Právnické a fyzické osoby, kterým nebylo uděleno povolení a které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona používají označení uvedená v § 1 odst. 4 jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, jsou povinny do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tato * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1995 105 ZÁKON ze dne 24. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 4 včetně poznámky č. 1a) zní: „(4) Jiné osoby, než burzy zřízené podle tohoto zákona, mohou ve svém obchodním jménu, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít označení „burza“, „burzovní“ nebo jiná označení od těchto slov odvozená nebo s nimi zaměnitelná, jen jestliže tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.1) Tím není dotčena ochrana a užívání jména fyzické osoby.1a) 1a) § 11 občanského zákoníku. Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 1 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Označení „burzovní“ může být použito a) v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodů (dále jen „dohodci“), b) k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.“. 3. § 4 odst. 1 písm. f) zní: „f) podrobnější postup při jmenování a odvolávání burzovních dohodců, způsob jejich odměňování, podmínky, za nichž mohou soukromí dohodci působit na burze, a podmínky, za nichž jsou dohodci oprávněni uzavírat burzovní obchody svým jménem,“. 4. V § 6 odst. 1 se vypouští slova „České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen „příslušný orgán státní správy“)“. Na konci odstavce se doplňuje poznámka č. 3a), která zní: „3a) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 6 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do mezinárodní organizace burz organizujících obchod s komoditami, pro něž se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě jím stanovené při vydání povolení nestane členem uvedené mezinárodní organizace burz.“. 6. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „České a Slovenské Federativní Republiky,“ a slova „a Slovenské republiky“. 7. V § 23 odst. 3 se vypouští věta druhá. 8. V § 29 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 9. § 29 odst. 3 zní: „(3) Burzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců souhlasí příslušný orgán státní správy a burzovní komora a je-li to umožněno statutem.“. 10. V § 29 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které znějí: „(4) Burzovní komora nebo příslušný orgán státní správy může udělený souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců písemně odvolat. Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání souhlasu. Burzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů. (5) Statut upraví způsob zveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost provozují. (6) Burzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle odstavce 3, nemůže být členem burzovní komory a burzovních výborů ani rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 7 a 8. 11. V § 29 novém odstavci 8 se slova „podle odstavce 4 písm. a)“ nahrazují slovy „podle odstavce 7 písm. a)“. 12. V § 33 odst. 2 se vypouštějí slova „České národní rady a Slovenské národní rady9)“ včetně poznámky pod čarou. 13. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Burzovní komisař odvolá souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovního dohodce, který porušil ustanovení § 25 odst. 3. Odvoláním souhlasu není omezeno oprávnění burzovního komisaře uložit za takové jednání sankce.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 14. V § 36 odst. 1 písm. a) se za slova „§ 29 odst. 3“ vkládají tato slova: „,4 a 5“. 15. V § 36 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Zjistí-li příslušný orgán státní správy, že osoba, které nebylo uděleno povolení, používá označení podle § 1 odst. 4 věty první jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, vyzve ji, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila. (4) Příslušný orgán státní správy může osobám, které po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě podle předchozího odstavce dále používají označení uvedená v § 1 odst. 4, uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Osobám, které do tří let po pravomocném rozhodnutí o uložení pokuty poruší ustanovení § 1 odst. 4 opětovně, může příslušný orgán státní správy uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 3, 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 5, 6, 7, 8 a 9. 16. V § 36 novém odstavci 5 se na konci připojuje tato věta: „Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do šesti měsíců ode dne, kdy se o neoprávněném používání označení uvedených v § 1 odst. 4 příslušný orgán státní správy dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému jednání došlo.“. 17. § 36 nový odstavec 6 zní: „(6) Pokuta uložená podle odstavců 2 a 4 je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Opis rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti zašle příslušný orgán státní správy příslušnému finančnímu úřadu.“. 18. V § 36 novém odstavci 8 se vypouštějí slova „nebo státního rozpočtu Slovenské republiky podle místa burzy“. Čl. II Právnické a fyzické osoby, kterým nebylo uděleno povolení a které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona používají označení uvedená v § 1 odst. 4 jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, jsou povinny do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tato označení odstranit a přestat je používat. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 107/1995 Sb.	Zákon č. 107/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 30. 6. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 30. 6. 1995 107 ZÁKON ze dne 24. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 29 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova: „a vojenském táboře nucených prací“. 2. V § 29 odst. 3 písm. d) se za slova „v pracovním útvaru“ vkládají tato slova: „a vojenském táboře nucených prací“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 109/1995 Sb.	Zákon č. 109/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 1995 109 ZÁKON ze dne 25. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky č. 14) zní: „(2) Za nájemce podle odstavce 1 písm. a) se považuje též nový nájemce bytu, který nebude po 30. červnu 1995 plátcem nájemného podle zvláštního předpisu.14) 14) § 2 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 2. V § 2 odst. 6 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 až 3“. 3. V § 2 odst. 7 se slova „v odstavci 3 písm. a)“ nahrazují slovy „v odstavci 4 písm. a)“. 4. V § 6 odst. 1 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a)“ vkládají tato slova: „a v § 2 odst. 2“. 5. V § 6 odst. 3 se nahrazují částka „170 Kč“ částkou „200 Kč“, částka „210 Kč“ částkou „260 Kč“ a částka „250 Kč“ částkou „350 Kč“. 6. V § 7 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a)“ vkládají tato slova: „a v § 2 odst. 2“. 7. V § 8 odst. 1 se nahrazují částka „85 Kč“ částkou „100 Kč“, částka „105 Kč“ částkou „130 Kč“ a částka „125 Kč“ částkou „175 Kč“. 8. V § 11 odst. 1 písm. f) se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a)“ vkládají tato slova: „a v § 2 odst. 2“. 9. Přílohy 1 a 2 znějí: Příloha č. 1 k zákonu č. 319/1993 Sb. Výše příspěvku nájemce uvedeného v § 7 (v Kč/měs.) 1. Výše příspěvku, užívá-li byt jedna osoba Rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 (v Kč/měs.)\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 50-69\| 50\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 70-89\| 70\| 66\| 57\| 0\| 0\| 0 90-109\| 90\| 84\| 73\| 62\| 51\| 0 110-129\| 110\| 103\| 89\| 76\| 62\| 0 130-149\| 130\| 122\| 106\| 89\| 73\| 57 150-169\| 150\| 141\| 122\| 103\| 84\| 66 170-189\| 170\| 159\| 138\| 117\| 96\| 74 190 a více\| 190\| 178\| 154\| 131\| 107\| 83 2. Výše příspěvku, užívají-li byt dvě osoby Rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 (v Kč/měs.)\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 50-69\| 50\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 70-89\| 70\| 66\| 57\| 0\| 0\| 0 90-109\| 90\| 84\| 73\| 62\| 51\| 0 110-129\| 110\| 103\| 89\| 76\| 62\| 0 130-149\| 130\| 122\| 106\| 89\| 73\| 57 150-169\| 150\| 141\| 122\| 103\| 84\| 66 170-189\| 170\| 159\| 138\| 117\| 96\| 74 190-209\| 190\| 178\| 154\| 131\| 107\| 83 210-229\| 210\| 197\| 171\| 144\| 118\| 92 230-249\| 230\| 216\| 187\| 158\| 129\| 101 250 a více\| 250\| 235\| 203\| 170\| 140\| 110 3. Výše příspěvku, užívají-li byt tři nebo více osob Rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 (v Kč/měs.)\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 50-69\| 50\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 70-89\| 70\| 66\| 57\| 0\| 0\| 0 90-109\| 90\| 84\| 73\| 62\| 51\| 0 110-129\| 110\| 103\| 89\| 76\| 62\| 0 130-149\| 130\| 122\| 106\| 89\| 73\| 57 150-169\| 150\| 141\| 122\| 103\| 84\| 66 170-189\| 170\| 159\| 138\| 117\| 96\| 74 190-209\| 190\| 178\| 154\| 131\| 107\| 83 210-229\| 210\| 197\| 171\| 144\| 118\| 92 230-249\| 230\| 216\| 187\| 158\| 129\| 101 250-269\| 250\| 235\| 203\| 170\| 140\| 110 270-289\| 270\| 254\| 219\| 184\| 151\| 119 290-309\| 290\| 273\| 235\| 197\| 162\| 128 310-329\| 310\| 291\| 251\| 211\| 174\| 136 330 a více\| 330\| 309\| 267\| 225\| 185\| 145 Příloha č. 2 k zákonu č. 319/1993 Sb. Výše příspěvku nájemce uvedeného v § 8 odst. 2 (v Kč/měs.) Počet osob užívajících byt\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 1\| 95\| 89\| 77\| 66\| 54\| - 2\| 118\| 116\| 102\| 85\| 70\| 55 3 nebo více\| 165\| 155\| 134\| 113\| 93\| 73 Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 1995 110 VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 2. června 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách: Čl. I Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, se mění takto: 1. § 1 odst. 2 včetně poznámek č. 1) a 2) zní: „(2) Tato vyhláška se vztahuje na státní občany České republiky, jakož i na cizince,1) jimž bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo přiznáno postavení uprchlíka na území České republiky; 2) ustanovení § 4 se vztahuje též na cizince, jimž bylo uděleno povolení ke krátkodobému nebo dlouhodobému pobytu na území České republiky. 1) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 2) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.“. 2. V § 3 odst. 1 se částka „3000 Kčs“ nahrazuje částkou „5000 Kč“. 3. § 5 a 6 se vypouštějí. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Ministr: Ing. Pilip v. r.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 112/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 112/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 7. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 29/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb., vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb. a vyhlášk * Čl. II k vyhlášce č. 112/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 1995 112 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 5. června 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodovacím řízení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, zástupci ostatních zdravotních pojišťoven, zástupci smluvních zdravotnických zařízení, Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou a zástupci odborných vědeckých společností podle § 13 odst. 3 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění: Čl. I Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb., vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 151/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: V seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami1) se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Ministr: MUDr. Rubáš v. r. Příloha k vyhlášce č. 112/1995 Sb. Změny a doplňky seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 1. V kapitole „Pravidla pro vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovnu“ se v části c) Lůžková péče doplňuje položka "ošetřovací den ošetřovatelského typu, číslo kódu 88805, která zní: „K ošetřovacímu dni ošetřovatelského typu se nevykazuje kategorie pacienta a žádné zdravotní výkony. Ošetřovací den ošetřovatelského typu se vykazuje pouze na lůžkách, která jsou statutem zdravotnického zařízení vyčleněna jako ošetřovatelská.“ 2. V kapitole „Pravidla pro vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovnu“ se v části c) Lůžková péče vypouští věta „U ošetřovacího dne typu 11. ústavní odborná dlouhodobá péče kód č. 88811 lze na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů projednat se zdravotní pojišťovnou vyšší bodové ohodnocení.“ a nahrazuje se větou, která zní: „U ošetřovacího dne typu 11. ústavní odborná dlouhodobá péče (výkon s kódem 88811) lze na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů projednat se zdravotní pojišťovnou navýšení bodové hodnoty až o 100%.“ 3. V kapitole „Pravidla pro vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovnu“ se v části d) Vykazování a způsob hrazení některých zdravotních výkonů v položce „Omezení vykazování některých výkonů“ odstavec 2) zní: „Výkony s kódem 26007 až 26015 a dále výkony s kódem 89536, 89537, 89541, 89544, 26101 až 26106 je možno vykázat, jen je-li pacient hospitalizován na lůžkovém oddělení ARO nebo na jednotce intenzívní péče. K těmto výkonům lze současně vykazovat také výkony s kódy 25101, 25102, 25103, 25104, 25105, 26028, 26033, 26036, 26037, 32115, 30022, 20010, 89776, 80001, pokud byly v ten den provedeny, a dále klinické vyšetření příslušné odbornosti při přijetí a při propuštění. Dále se samostatně vykazují výkony provedené na vyžádání ošetřujícího lékaře na pracovišti jiné odbornosti či jeho pracovníkem. K výkonům s kódem 26007 až 26015 a dále k výkonům s kódem 89536, 89537, 89541, 89544, 26101 až 26106 se nevykazuje kategorie pacienta. Ošetřovací den je vykazován po celou dobu hospitalizace na lůžkovém oddělení ARO nebo na jednotce intenzívní péče. Délka pobytu na ARO a na jednotce intenzívní péče stejné odbornosti je započítávána do režimu sestupné platby.“ 4. V kapitole „Pravidla pro vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovnu“ se v části d) Vykazování a způsob hrazení některých zdravotních výkonů doplňují nové položky, které zní: „Vykazování některých výkonů v hematologii Výkony s kódem 33390, 33391, se vykazují na hematologických jednotkách intenzívní péče nebo na vybraných standardních odděleních hematoonkologických, která splňují nezbytné požadavky technické a personální. Vykazují se od zahájení intenzívní péče spolu s kódy 26007 a 26009 až do úpravy hematologických parametrů - počet neurofilních segmentů více než 1.109/l, počet trombocytů více než 50.109/l a do úpravy klinického nálezu. Ve výkonech jsou zahrnuta: 1) vzácná antibiotika, antimykotika a antivirotika pro systémové užití, jejichž podání pro vybrané indikace je vázáno na předchozí konzultaci s odborníkem v oboru mikrobiologie event. imunologie 2) u výkonu s kódem 33391 navíc imunosupresíva Výkon s kódem 33392 se vykazuje spolu s příslušným výkonem intenzívní péče a nově navrženým výkonem „specializovaná hematologická léčba nemocných na specializovaných pracovištích, včetně autologní transplantace kostní dřeně - kód 33390.“ Výkon s kódem 33393 se vykazuje spolu s příslušným výkonem intenzívní péče a nově navrženým výkonem „specializovaná hematologická léčba nemocných s allogenní transplantací kostní dřeně - kód 33391.'“ 5. V kapitole "Výkony označené „W“ - vysvětlení „zvláštního režimu“ z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se do čísla: I. Lékařské výkony (kromě stomatologických) doplňují nové výkony takto: Kód\| Podmínky hrazení ---\|--- „02801\| výkon bude hrazen po písemné indikaci klinickogenetické péče ošetřujícím lékařem 02802\| výkon bude hrazen po písemné indikaci klinickogenetické péče ošetřujícím lékařem 16130\| výkon bude hrazen pouze při provedení v odborném pneumologickém lůžkovém oddělení s bronchologickou laboratoří vybavenou rigidní i flexibilní endoskopickou technikou, s možností umístit pacienta po výkonu na JIP, s erudovaným bronchoskopickým týmem 16134\| výkon bude hrazen pouze při provedení v odborném pneumologickém lůžkovém oddělení s bronchologickou laboratoří vybavenou rigidní i flexibilní endoskopickou technikou, s erudovaným bronchoskopickým týmem, s vybavením foto a videotechnikou 33390\| výkon bude hrazen pouze při provedení na specializovaném hematologickém pracovišti 33391\| výkon bude hrazen pouze při provedení na specializovaném hematologickém pracovišti 33392\| výkon bude hrazen pouze při provedení na specializovaném hematologickém pracovišti 33393\| výkon bude hrazen pouze při provedení na specializovaném hematologickém pracovišti “ 6. V kapitole Výkony označené „Z“ - vysvětlení „zvláštního režimu“ z hlediska úhrady zdravotní pojišťovnou se doplňují nové výkony takto: Kód\| Podmínky hrazení ---\|--- „38025\| výkon lze provést na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře 89312\| výkon lze provést na 1 oku nejvíce pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře“ 7. V kapitole „SEZNAM VÝKONŮ“ 1. Ve sloupci označeném „O“ omezení se vypouští poznámka H u kódu 02301 a 04301. 2. U odbornosti 206 klinická farmakologie se uvedené výkony mění takto: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| Pmat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „02601\| 60\| 30\| 49\| 0\| 178 02602\| 30\| 30\| 30\| 0\| 116 02603\| 15\| 15\| 15\| 0\| 58“ 3. U odbornosti 208 lékařská genetika se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „02801\| KLINICKOGENETICKÉ VYŠETŘENÍ CÍLENĚ ZAMĚŘENÉ PŘI DOSUD NEUZAVŘENÉ KLINICKÉ DIAGNÓZE NEBO KLINlCKOGENETICKÁ KONZULTACE PŘI PRVNÍM VYŠETŘENÍ Možno vykázat nejvíce jedenkrát měsíčně u pojištěnce v péči genetického pracoviště, pokud není uzavřena diagnóza.\| 90\| 40\| 71\| 600\| 206\| W 02802\| KLINICKOGENETICKÉ VYŠETŘENÍ KOMPLEXNÍ NAPLNĚNÉ STANOVENÍM KLINICKÉ DIAGNÓZY Možno vykázat nejvíce jedenkrát za život jednoho pojištěnce v péči genetického pracoviště (vyjímkou je zjištění zcela nové genetické problematiky).\| 180\| 180\| 178\| 880\| 552\| W 02803\| KLINICKOGENETICKÉ VYŠETŘENÍ KONTROLNÍ Možno vykázat nejvíce jedenkrát týdně u pojištěnce v péči genetického pracoviště v mezidobí před uzavřením diagnózy.\| 30\| 10\| 23\| 0\| 58“\| 4. U odbornosti 301 pediatrie se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „89536\| INTENZÍVNÍ PÉČE O KOJENCE A DĚTI PRVNÍ DEN - VYŠŠÍ STUPEŇ Zahrnuje parenterální výživu, sondování, oxygenoterapii, nasální CPAP, neinvazivní monitorování (puls, TK, EKG, dech) kanylace žíly, kapilární odběry.\| 480\| 920\| 637\| 14320\| 3591 89537\| INTENZÍVNÍ PÉČE O KOJENCE A DĚTI DRUHÝ A NÁSLEDUJÍCÍ DNY - VYŠŠÍ STUPEŇ Zahrnuje stejné výkony jako intenzivní péče první den.\| 360\| 920\| 561\| 6694\| 3262“ 5. U odbornosti 403 radioterapie se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „04301\| KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ RADIOTERAPEUTEM Výkon bude vykazován v ambulantní péči výhradně při převzetí pacienta do komplexní péče pro nádorové onemocnění, v nemocniční péči při přijetí k hospitalizaci. Nebude vykazován při konsiliárním vyšetření.\| 60\| 30\| 49\| 0\| 254 27001\| PLÁNOVÁNÍ RTG TERAPIE 10 - 100 KV\| 30\| 30\| 30\| 0\| 205 27003\| PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE CO 60 NEBO BETATRONEM NEBO LINEÁRNÍM URYCHLOVAČEM\| 120\| 210\| 152\| 16\| 1116 27004\| PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE CO 60 NEBO BETATRONEM NEBO LINEÁRNÍM URYCHLOVAČEM S POUŽITÍM TPS PLÁNOVACÍ KONSOLE\| 150\| 300\| 204\| 0\| 1518 27103\| RADIOTERAPIE BETATRONEM jedno pole\| 10\| 45\| 23\| 0\| 183“ 6. U odbornosti 404 dermatovenerologie se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „04401\| KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DERMATOLOGEM\| 60\| 30\| 49\| 10\| 178 04402\| CÍLENĚ ZAMĚŘENÉ VYŠETŘENÍ DERMATOLOGEM\| 30\| 15\| 24\| 0\| 89 04404\| KOMPLEXNÍ VENEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ\| 60\| 30\| 49\| 20\| 216 04405\| CÍLENĚ ZAMĚŘENÉ VENEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ\| 30\| 15\| 24\| 20\| 108 18002\| TRICHOGRAM\| 45\| 5\| 30\| 2\| 113 20017\| INFILTRACE KOŽNÍCH LÉZÍ Do pěti lézí se vykazuje pouze jedenkrát.\| 20\| 5\| 14\| 12\| 55 30012\| EXCIZE KŮŽE PRŮBOJNÍKEM Lokální anestézie se vykáže samostatným kódem výkonu.\| 10\| 10\| 10\| 0\| 43 20025\| SKLEROTIZACE METLIČKOVÝCH A RETIKULÁRNÍCH VARIXŮ NEBO HEMANGIOMŮ (V rozsahu spotřeby jedné ampule sklerotizační látky pro lokální aplikaci). V jednom sezení lze vykázat pouze jedenkrát. Opakování je možné nejdříve po deseti dnech, nejvíce dvanáctkrát za rok. Jedna ampule sklerotizační látky a jedno elastické obinadlo kalkulovány ve výkonu. Při spotřebě další ampule sklerotizační látky se vykáže výkon 18010. další nejvíce dva kusy elastického obinadla\| 15\| 15\| 15\| 75\| 64 89502\| OŠETŘENÍ A PŘEVAZ BÉRCOVÉHO VŘEDU LÉKAŘEM S TOILETOU RÁNY ATD. Nelze vykázat současně s kódem komplexního, cíleného či kontrolního vyšetření. Jedno elastické obinadlo kalkulováno ve výkonu. další nejvíce dva kusy elastického obinadla\| 20\| 15\| 18\| 35\| 76“ 7. U odbornosti 501 chirurgie se výkon 20026 mění a doplňuje takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „20026\| SKLEROTIZACE ŽILNÍCH SPOJEK A REZIDUÍ PO OPERACI VARIXŮ V jednom sezení lze výkon opakovat nejvíce třikrát, opakovat sezení lze nejdříve po deseti dnech, nejvíce dvanáctkrát za období jednoho roku.\| 20\| 20\| 20\| 63\| 138“ 8. U odbornosti 603 gynekologie a porodnictví se výkon 89467 mění takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „89467\| ZAVEDENÍ NITRODĚLOŽNÍHO TĚLÍSKA (IUD) Nitroděložní tělísko je hrazeno výhradně na „poukaz na prostředky zdravotnické techniky“.\| 15\| 25\| 19\| 12\| 99“ 9. U odbornosti 701 otorinolaryngologie se uvedené výkony 34004 a 89344 doplňují takto: Kód\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „34004\| 180\| 180\| 178\| 960\| 959 89344\| 30\| 30\| 30\| 18\| 160“ 10. U odbornosti 705 oftalmologie se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „38025\| LASEROVÁ IRIDOTOMIE\| 15\| 15\| 15\| 87\| 71 \| Z 38026\| LASEROVÁ OPERACE V KOMOROVÉM ÚHLU, TRABECULOPLASTIKA NEBO GONIOPLASTIKA, SYNECHIOCYRA, PŘÍPADNĚ CYKLIFOTOKOAGULACE, JEDNO OKO Výkon lze provést na jednom oku nejvíce třikrát.\| 20\| 5\| 14\| 100\| 61\| 38033\| EXTRAKAPSULÁRNÍ EXTRAKCE ČOČKY\| 110\| 70\| 94\| 1622\| 432\| 89300\| FAKOEMULZIFIKACE\| 120\| 70\| 101\| 2871\| 458\| 89305\| KAPSULOTOMIE YAG LASEREM, JEDNO OKO Výkon lze provést na jednom oku pouze jedenkrát.\| 10\| 5\| 8\| 450\| 36\| 89312\| LASEROVÁ KOAGULACE SÍTNICE\| 30\| 10\| 23\| 116\| 98 \| Z 89319\| PANRETINÁLNÍ FOTOKOAGULACE SÍTNICE Výkon lze vykázat u jednoho pacienta nejvíce desetkrát. Další doplnění fotokoagulace je nutno vykázat jen jako sektorovou fotokoagulaci - výkon 89312.\| 30\| 15\| 24\| 117\| 109“\| 11. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se za názvem výkonu doplňuje název zvlášť účtovaného materiálu steridrape u výkonů: 13102, 13104, 33510, 33532; 35002, 35003, 35004, 35005, 35006, 35007, 35008, 35009, 35010, 35011, 35012, 35013, 35014, 35015, 35016, 35017, 35018, 35019, 35020, 35023, 35027, 35029, 35030, 35031, 35101, 35103, 35104, 35105, 35106, 35107, 35108, 35109, 35110, 35111, 35112, 35113, 35114, 35116, 35117, 35118, 35119, 35120, 35137, 35139, 35140, 35141, 35142, 35143, 35145, 35146, 35147, 35148, 35149, 35151, 35152, 35153, 35154, 35155, 35160, 35165, 35167, 35168, 35169, 35170, 35171, 35172, 35173, 35174, 35176, 35177, 35203, 35204, 35205, 35207, 35221, 35227, 35228, 35229, 35230, 35231, 35232, 35233, 35235, 35236, 35237, 35239, 35241, 35242, 35244, 35247, 35249, 35251, 35252, 35253, 37301, 37302 12. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie za názvem výkonu doplňuje název zvlášť účtovaného materiálu perineal drape u výkonů: 13103, 16204, 16205, 16206, 16207, 16208, 16214, 35028, 35122, 35123, 35124, 35125, 13. U odbornosti 603 gynekologie a porodnictví se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u vyjmenovaných výkonů takto: Kód\| P mat ---\|--- „40003\| 101 40010\| 636 40011\| 1494 41006\| 153 41010\| 636 42006\| 146 43012\| 636 43013\| 1494 43014\| 636 43015\| 1494 43016\| 1494 43018\| 1736 44003\| 636 44005\| 677 46007\| 146 46010\| 146 47001\| 887 47002\| 887“ 14. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 13101, 13106, 13107, 20029, 35136, 35138, 35156, 35161, 35162, 35163, 35180, 35181, 35182, 35201, 35202, 35209, 35224, 35225, 35226, 35234, 35238, 35240, 35245, 35248, 35250 na částku 47, - Kč. 15. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 16201, 16202, 16203, 16209, 16210, 16211, 16212, 16213, 16215, 16216, 35024, 35025, 35032, 35102, 35121, 35126, 35127, 35128, 35129, 35130, 35131, 35132, 35133, 35150, 35157, 35158, 35159, 35164, 35166, 35179, 35210 na částku 197, - Kč. 16. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 35002, 35003, 35018, 35101, 35103, 35104, 35105, 35106, 35107, 35118, 35119, 35137, 35145, 35149, 35151, 35153, 35160, 35165, 35167, 35168, 35169, 35170, 35171, 35172, 35173, 35174, 35176, 35177, 35203, 35204, 35205, 35207, 35221, 35227, 35229, 35230, 35231, 35232, 35233, 35235, 35236, 35239, 35241, 35242, 35247 na částku 195, - Kč. 17. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 13102, 13104, 33510, 33532, 35004, 35005, 35006, 35007, 35008, 35009, 35010, 35011, 35012, 35013, 35014, 35015, 35016, 35017, 35019, 35020, 35023, 35108, 35109, 35110, 35111, 35112, 35117, 35120, 35139, 35140, 35141, 35142, 35147, 35148, 35152, 35154, 35155, 35228, 35237, 35244, 35249, 35251, 35252, 35253, 37301, 37302 na částku 1355, - Kč. 18. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 13103, 16204, 16214, 35028, 35122, 35123, 35124, 35125 na částku 2583, - Kč. 19. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 35113, 35114, 35116, 35143, 35146 na částku 3263, - Kč. 20. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 35027, 35029, 35030, 35031 na částku 7102, - Kč. 21. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 16205, 16206 na částku 9379, - Kč. 22. U odborností 706 urologie a 707 dětská urologie se ve sloupci přímý materiál mění částka Pmat u výkonů: 16207, 16208 na částku 9237, - Kč. 23. U odbornosti 203 infekční lékařství název výkonu 02301 zní: „KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ODBORNÍKEM NA INFEKČNÍ CHOROBY Výkon bude vykazován v ambulantní péči výhradně při převzetí pacienta do komplexní péče pro infekční chorobu, v nemocniční péči při přijetí k hospitalizaci. Nebude vykazován při konsiliárním vyšetření.“ 24. U odbornosti 701 otorinolaryngologie se doplňují názvy, texty a definice uvedených výkonů textem a mění se Pmat uvedených výkonů takto: Kód\| Název, text, definice ZvIášť účtovaný materiál\| Pmat ---\|---\|--- „15018\| NEPŘÍMÁ LARYNGOSKOPIE ZVĚTŠOVACÍ OPTIKOU\| 22 15019\| LARYNGOSKOPIE NEBO EPIFARYNGOSKOPIE FLEXIBILNÍ OPTIKOU\| 22 15020\| STROBOSKOPIE ZVĚTŠOVACÍ I FLEXIBILNÍ OPTIKOU\| 22 15021\| PŘÍMÁ EPIFARYNGOSKOPIE\| 22 15022\| KALORICKÝ TEST\| 27 15027\| GUSTOMETRIE STAND., NEBO ELEKTRO\| 33 26050\| VÝMĚNA TRACHEOSTOMICKÉ KANYLY Kanyla je hrazena na „poukaz na prostředky zdravotnické techniky“\| 31 28011\| VÝPLACH CERUMINA NEBO VYJMUTÍ CIZÍHO TĚLESA ZE ZVUKOVODU\| 7 30343\| TRANSNAZÁLNÍ REPOZICE KOMPLEXU ZYGOMATICKOMAXILLÁRNÍHO (I BLOW-OUT) vzpěra\| 63 30370\| PLASTICKÁ OPERACE ATREZIE ZVUKOVODU - Rekonstrukční výkon ve středouší přičíst. dilatační stent\| 54 32003\| EXCIZE Z NAZOFARYNGU\| 15 32006\| MUKOTOMIE NEBO KONCHEKTOMIE\| 13 32019\| KOREKCE PERFORACE NOSNÍHO SEPTA protéza\| 201 32041\| REKONSTRUKCE PO RADIKÁLNÍ OPERACI ČELNÍ DUTINY glassionomer, cement dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 5 ml\| 495 32104\| LARYNGOSKOPIE - PŘÍMÁ S DILATACÍ dilatační bužie nebo balonkový dilatační katetr\| 22 32107\| LARYNGEKTOMIE ROZŠÍŘENÁ tracheostomická kanyla umělohmotná\| 918 32108\| LARYNGEKTOMIE TOTÁLNÍ tracheostomická kanyla umělohmotná\| 960 32109\| LARYNGOFIZURA tracheostomická kanyla umělohmotná\| 536 32111\| ARYTENOIDEKTOMIE dilatační stent, tracheostomická kanyla umělohmotná\| 819 32112\| LARYNGOPLASTIKA A TRACHEOPLASTIKA dilatační stent\| 960 32113\| VYTVOŘENÍ FONAČNÍ PÍŠTĚLE hlasová protézka\| 960 32116\| ZAVEDENÍ T KANYLY MONTGOM. NEBO PODOBNÉ POMŮCKY Montgom. kanyla nebo dilatační stent\| 820 32117\| ČÁSTEČNÁ RESEKCE CERVIKÁLNÍ TRACHEY stent\| 960 32119\| KOREKCE RUPTURY TRACHEY TRANSCERVIKÁLNĚ stent, tracheostomická kanyla umělohmotná\| 960 34001\| UZÁVĚR OROANTRÁLNÍ PÍŠTĚLE Zenoderm, tkáňové lepidlo dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 2 ml\| 111 34005\| FARYNGEKTOMIE PARCIÁLNÍ tkáňové lepidlo dle skutečně spotřebovaného množství\| 454 34006\| FARYNGO-LARYNGEKTOMIE tkáňové lepidlo dle skutečně spotřebovaného množství, tracheostomická kanyla umělohmotná\| 960 38216\| PARACENTÉZA VČETNĚ ASPIRACE SE ZAVEDENÍM DRENÁŽE S POUŽITÍM OPER. MIKROSKOPU drenážní protézka\| 34 38221\| OBLITERACE TREPANAČNÍ DUTINY SPÁNKOVÉ KOSTI glassionomer, cement dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 5 ml\| 29 38222\| REKONSTRUKCE ZADNÍ STĚNY ZVUKOVODU NEBO LATERÁLNÍ STĚNY ATTIKU - PŘIČTI KE KÓDU ZÁKLADNÍ OPERACE glassionomer, cement dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 5 ml\| 0 38224\| TYMPANOPLASTIKA (S EXPLORACÍ STŘEDOUŠÍ) TORP, PORP\| 124 38225\| TYMPANOPLASTIKA S OSSIKULOPLASTIKOU TORP, PORP, glassionomer, cement dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 2 ml\| 14 38229\| ŠTĚP N. VII + DEKOMPRESE tkáňové lepidlo dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 2 ml\| 127 38237\| STAPEDEKTOMIE S PROTÉZOU protéza (piston)\| 46 89341\| ANEMIZACE S ODSÁVÁNÍM Z VEDLEJŠÍCH NOSNÍCH DUTIN\| 3 89345\| DILATACE INCIZE PŘI PERITONZILÁRNÍM ABSCESU\| 17 89363\| INTRAMUKÓZNÍ INJEKCE DO NOSNÍ SLIZNICE JAKO SAMOSTATNÝ VÝKON\| 13 89396\| RESEKCE PROCESUS STYLOIDEUS ELONG., VČETNĚ TONSILLEKTOMIE tkáňové lepidlo dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 2 ml\| 83 89420\| ZÁKRYT PERFORACE V BUBÍNKU PROTÉZKOU Zenoderm, tkáňové lepidlo dle skutečně spotřebovaného množství, nejvíce 2 ml\| 20 89426\| ZMENŠENÍ NOSNÍ DUTINY PŘI ATROFICKÉ RÝMĚ- OZÉNĚ PODSLIZNIČNÍ INLEÍ inlay\| 107“ 25. U odbornosti 901 klinická psychologie se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Čas psych\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|--- „9102\| 6\| 6\| 10\| 0\| 48 9103\| 2\| 2\| 3\| 0\| 16“ 26. U odbornosti 706 urologie se za názvem výkonu vypouští část textu začínající slovy „přičti ke kódu . . . .“ u výkonů: 16201, 16202, 16203, 35024, 35025, 35028, 35101, 35102, 35129, 35130, 35131, 35150. 27. U odbornosti 205 tuberkuloza a respirační nemoci se vypouštějí výkony: Kód\| Název ---\|--- 16102\| bronchoskopie event. s biopsií nebo inst. kontrast 16103\| bronchoskopie s odstraněním cizího tělesa 16104\| bronchoskopie s dilatací striktury 16105\| bronchoskopie s paliativní resekcí včetně laseru nebo kryo. 16106\| bronchoskopie s laváží pro celulární dg. 16107\| bronchoskopie se seškrábnutím vzorku 16108\| bronchoskopie s biopsií plic 16109\| bronchoskopie dětí - děti do 15 let 16112\| mediastinoskopie s bronchoskopií 16113\| mediastinoskopie s bronchoskopií a transbronchiální biopsií 16114\| mediastinoskopie s mediastinotomií 16115\| mediastinoskopie s mediastinotomií a bronchoskopií 28. U odborností 701 otorinolaryngologie a 703 audiologie se vypouštějí výkony: Kód\| Název ---\|--- 89422\| zhotovení individuální ušní vložky pro sluchadlo zvukovodové 28005\| zhotovení individuální ušní vložky ke sluchadlu měkké nebo tvrdé 28006\| zhotovení individuální ušní vložky odvětrávané 28007\| zhotovení individuální ušní vložky pro sluchadlo boltcové 29. U odbornosti 705 oftalmologie se vypouštějí výkony: Kód\| Název ---\|--- 89302\| fotokoagulace nitroočních tumorů 89311\| laserová koagulace cév 30. U odbornosti 809 radiodiagnostika se vypouští výkon Kód\| Název ---\|--- 66031\| endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie 31. U odbornosti 105 gastroenterologie se doplňuje nový výkon takto: Kód\| Název, text, definice ZvIášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzd\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „16026\| ENDOSKOPICKÁ RETROGRÁDNÍ CHOLANGIOPANKREATOGRAFIE Část gastroenterologická.\| 50\| 85\| 63\| 500\| 638“ 32. U odbornosti 202 hematologie se doplňují nové výkony takto: Kód\| Název, text, definice ZvIášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat\| P mzdy\| P mat\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “33390 H\| SPECIALIZOVANÁ HEMATOLOGICKÁ LÉČBA NEMOCNÝCH NA SPECIALIZOVANÉM PRACOVIŠTI VČETNĚ AUTOLOGNÍ TRANSPLANTACE KOSTNÍ DŘENĚ * Krev a krevní deriváty, i.v. cytostatika, i.v. imunoglobuliny, léky kategorie „Z“ - antiemetika, růstové hormony, Cytotect, Cytogam, Foscavir\| 60\| 0\| 38\| 5000\| 78\| W 33391 H\| SPECIALIZOVANÁ HEMATOLOGICKÁ LÉČBA NEMOCNÝCH S ALLOGENNÍ TRANSPLANTACÍ KOSTNÍ DŘENĚ Krev a krevní deriváty, i.v. cytostatika, i.v. imunoglobuliny, léky kategorie „Z“ - antiemetika, růstové hormony, Cytotect, Cytogam, Foscavir\| 120\| 0\| 76\| 6000\| 155\| W 33392 H\| TRANSPLANTACE AUTOLOGNÍ KOSTNÍ DŘENĚ, ROZMRAZENÍ A APLIKACE DO CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO KATETRU Výkon je prováděn pracovníky určenými k manipulaci s kostní dření mimo ošetřující personál JIP.\| 480\| 240\| 389\| 90\| 864\| W 33393 H\| TRANSPLANTACE ALLOGENNÍ KOSTNÍ DŘENĚ, JEJÍ ÚPRAVA A APLIKACE DO CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO KATETRU\| 120\| 0\| 76\| 90\| 155\| W 33. U odbornosti 205 tuberkuloza a respirační nemoci se doplňují nové výkony takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „16120\| RIGIDNÍ BRONCHOSKOPIE DIAGNOSTICKÁ NEBO TERAPEUTICKÁ Včetně premedikace. Anestezie se vykáže samostatným výkonem.\| 60\| 300\| 146\| 115\| 910\| 16121\| FLEXIBILNÍ BRONCHOSKOPIE DIAGNOSTICKÁ NEBO TERAPEUTICKÁ Včetně premedikace. Anestezie se vykáže samostatným výkonem.\| 60\| 300\| 146\| 115\| 910\| 16122\| ODSTRANĚNÍ CIZÍHO TĚLESA Z DOLNÍCH DÝCHACÍCH CEST Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 30\| 60\| 40\| 0\| 237\| 16123\| CÍLENÁ ASPIRACE ENDOBRONCHIÁLNÍHO MATERIÁLU NEBO KARTÁČKOVÁ (BRUSH) BIOPSIE Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie, možno opakovat nejvíce pětkrát za jeden den.\| 5\| 5\| 5\| 3\| 27\| 16124\| BRONCHOALVEOLÁRNÍ LAVÁŽ (BAL) Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 30\| 60\| 40\| 96\| 237\| 16125\| VÝPLACH BRONCHŮ DIAGNOSTICKÝ A LÉČEBNÝ Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 50\| 8\| 34\| 30\| 161\| 16126\| ENDOBRONCHIÁLNÍ EXCIZE (DO 3 BIOPTICKÝCH VZORKŮ) Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 15\| 30\| 20\| 5\| 119\| 16127 H\| TRANSBRONCHIÁLNÍ PLICNÍ BIOPSIE (DO 3 BIOPTICKÝCH VZORKŮ) Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 20\| 40\| 27\| 30\| 158\| 16128\| PERBRONCHIÁLNÍ PUNKCE Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 5\| 10\| 7\| 70\| 40\| 16129\| INSTILACE LÉČEBNÝCH A DIAGNOSTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ DO DOLNÍCH DÝCHACÍCH CEST Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie. účinné látky\| 15\| 30\| 20\| 3\| 119\| 16130\| ENDOBRONCHIÁLNÍ LASEROVÝ VÝKON Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 60\| 60\| 60\| 956\| 323\| W 16131\| POUŽITÍ KRYOTERAPIE PŘI BRONCHOSKOPII Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 90\| 60\| 78\| 5\| 406\| 16132\| ZAVEDENÍ AFTERLOADINGOVÝCH NEBO BALONKOVÝCH SOND NEBO CÉVEK K PROVEDENÍ BRONCHOGRAFIE Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 30\| 30\| 30\| 10\| 161\| 16133\| APLIKACE ENDOBRONCHIÁLNÍ PROTÉZY - STENTU Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie. stent\| 25\| 50\| 34\| 0\| 198\| 16134\| ENDOSKOPICKÁ OBRAZOVÁ DOKUMENTACE Přičti k základnímu výkonu bronchoskopie.\| 25\| 20\| 23\| 30\| 122\| W 16135\| RIGIDNÍ BRONCHOSKOPIE U DĚTÍ DO 15 LET Včetně premedikace. Anestezie se vykáže samostatným výkonem.\| 120\| 120\| 119\| 115\| 645\| 16136\| FLEXIBILNÍ BRONCHOSKOPIE DIAGNOSTICKÁ I TERAPEUTICKÁ U DĚTÍ DO 15 LET Včetně premedikace. Anestezie se vykáže samostatným výkonem.\| 120\| 120\| 119\| 115\| 645“\| 34. U odbornosti 301 pediatrie se doplňuje nový výkon takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „89541 H\| INTENZIVNÍ PÉČE O KOJENCE A DĚTI - NIŽŠÍ STUPEŇ Zahrnuje aplikace subkutánní, intramuskulární, intravenosní, infúze, aerosolovou terapii, neinvazivní měření krevního tlaku, odběry biologického materiálu, odběry krve, chemické vyšetření moče.\| 200\| 580\| 335\| 978\| 1980“ 35. U odbornosti 403 radioterapie se doplňuje nový výkon takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „27105\| RADIOTERAPIE LINEÁRNÍM URYCHLOVAČEM jedno pole\| 10\| 45\| 23\| 0\| 305“ 36. U odbornosti 404 dermatovenerologie se doplňuje nový výkon takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů \| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „18010\| SKLEROTIZACE 5 METLIČKOVÝCH A RETIKULÁRNÍCH VARIXŮ NEBO HEMANGIOMŮ Přičti k výkonu 20025 při spotřebě další ampule sklerotizační látky pro lokální aplikaci, nejvíce dvakrát při jednom sezení. Opakovat lze nejdříve po deseti dnech, nejvíce však dvanáctkrát za jeden rok.\| 5\| 5\| 5\| 40\| 21“ 37. U odbornosti 809 radiodiagnostika se doplňuje nový výkon takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál\| Čas lékařů\| Čas ostat.\| P mzdy\| P mat\| Body ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „66040\| ENDOSKOPICKÁ RETROGRÁDNÍ CHOLANGIOPANKREATOGRAFIE Část radiodiagnostická.\| 10\| 20\| 13\| 100\| 143“ 38. V kapitole „Ošetřovací dny“ se doplňuje nový výkon takto: Kód\| Název, text, definice Zvlášť účtovaný materiál*\| Čas lékařů\| Čas ostat\| P mzdy\| P mat\| Body\| K ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „88805\| OD TYP 5. OŠETŘOVATELSKÉHO TYPU\| 15\| 177\| 74\| 100\| 444“\| 39. V kapitole „Ošetřovací dny“ se uvedené výkony mění a doplňují takto: Kód\| Název\| Body ---\|---\|--- „88813\| OD TYP 13. ODDĚLENÍ PRO NEDONOŠENÉ A PATOLOGICKÉ NOVOROZENCE\| 807 88831\| OD TYP 31. DOPROVOD DÍTĚTE\| 166“ 40. Část „Sestupná platba ošetřovacího dne“ zní: „Hodnoty Pmat a bodů u ošetřovacího dne Kód\| Pmat\| Body ---\|---\|--- A\| B\| C\| D\| E „88801\| 114\| 479\| 479\| 279\| 279\| 94 88802\| 111\| 449\| 449\| 249\| 249\| 55 88803\| 114\| 458\| 458\| 258\| 258\| 187 88804\| 111\| 420\| 420\| 220\| 220\| 106 88810\| 116\| 523\| 523\| 323\| 323\| 237 88812\| 66\| 480\| 480\| 280\| 280\| 132“ Počet dnů jednotlivých typů ošetřovacího dne při průměrné délce hospitalizace: Průměrná délka hospitalizace ve dnech\| Počet dnů pro jednotlivé typy ošetřovacího dne ---\|--- A\| B\| C\| D 3\| 1\| 1\| 1\| 3 4\| 2\| 1\| 1\| 4 5\| 2\| 1\| 2\| 5 6\| 2\| 2\| 2\| 6 7\| 3\| 2\| 2\| 7 8\| 3\| 2\| 3\| 8 9\| 3\| 3\| 3\| 9 10\| 4\| 3\| 3\| 10 11\| 4\| 3\| 4\| 11 12\| 4\| 4\| 4\| 12 13\| 5\| 4\| 4\| 13 14\| 5\| 4\| 5\| 14 15\| 5\| 5\| 5\| 15 16\| 6\| 5\| 5\| 16 17\| 6\| 5\| 6\| 17 18\| 6\| 6\| 6\| 18 19\| 7\| 6\| 6\| 19 20\| 7\| 6\| 7\| 20 Při průměrné délce hospitalizace do 3 dnů pro konkrétní obory platí ošetřovací den typu "A.“ V případě delší průměrné délky hospitalizace než 20 dnů se postupuje podle stejného mechanismu výpočtu dnů pro jednotlivé typy ošetřovacího dne. V individuálních případech indikovaných zdravotním stavem pacienta je možné s předchozím souhlasem revizního lékaře počet dnů typu „D“ zvýšit. Do 30. září 1995 se mohou ošetřovací dny vykazovat typem „D“ bez sestupné platby ošetřovacího dne. Při překročení dvojnásobku průměrné délky hospitalizace dohodnuté ve smlouvě se úhrada ošetřovacího dne provádí podle typu „E.“ 41. Za část „Sestupná platba ošetřovacího dne“ se doplňuje nová část která včetně nadpisu zní: „Průměrné délky hospitalizace stanovené ve dnech pro jednotlivé obory: obor\| stanovená průměrná délka hospitalizace\| přípustná odchylka ± ---\|---\|--- alerogologie\| 13\| 2 ARO\| 6\| 2 centrální příjem\| 4\| 1 dermatovenerologie\| 18\| 2 foniatrie\| 19\| 2 geriatrie\| 50\| 5 gynekologie\| 7\| 1 chirurgie\| 9\| 1 interní lékařství\| 12\| 2 kardiochirurgie\| 8\| 1 kardiologie\| 8\| 1 klinická biochemie\| 4\| 1 klinická farmakologie\| 10\| 1 klinická hematologie\| 14\| 2 klinická onkologie\| 12\| 2 magnetoterapie\| 19\| 2 nemoci z povolání\| 12\| 2 neonatologie\| 7\| 2 neurochirurgie\| 11\| 2 neurologie\| 14\| 2 nukleární medicína\| 11\| 2 oftalmologie\| 8\| 1 ortopedie\| 12\| 2 otorinolaryngologie\| 6\| 1 pediatrie\| 7\| 2 plastická chirurgie\| 10\| 2 popáleninová medicína\| 14\| 2 psychiatrie\| 30\| 5 protetika\| 19\| 3 přenosné nemoci\| 11\| 3 radioterapie\| 15\| 2 rehabilitace\| 23\| 5 revmatologie\| 26\| 5 stomatologie\| 8\| 1 TBC a respirační nemoci\| 19\| 4 traumatologie\| 9\| 1 urologie\| 9\| 2 Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze dohodnout průměrnou délku hospitalizace odchylně v rozsahu přípustné odchylky.“ 1) Seznam je součástí vyhlášky č. 258/1992 Sb. a je publikován jako samostatná příloha Sbírky zákonů (zvláštní publikace SEVT, a.s., Praha), ve znění změn provedených vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb., vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb. a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 151/1994 Sb.
Zákon č. 114/1995 Sb.	Zákon č. 114/1995 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 1. 10. 1995, částka 30/1995 * ČÁST I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST II - VODNÍ CESTY (§ 3 — § 5b) * ČÁST III - PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ (§ 6 — § 8a) * ČÁST IV - PLAVIDLA (§ 9 — § 21) * ČÁST V - PLAVEBNÍ PROVOZ (§ 22 — § 32e) * ČÁST VI - PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY (§ 33 — § 37) * ČÁST VII - REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY (§ 37a — § 37f) * ČÁST VIII - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ (§ 38 — § 42) * ČÁST IX - PŘESTUPKY (§ 43 — § 45) * ČÁST X - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 47 — § 54) č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 372/2022 Sb., 152/2023 Sb.) 114 ZÁKON ze dne 25. května 1995 o vnitrozemské plavbě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) vymezení vodních cestvodních cest a jejich správu, b) podmínky provozování plavidelprovozování plavidel na vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, c) pravidla plavebního provozu, d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách a e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavbyplavby. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vodní cestouvodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody3), na kterém lze provozovat plavidlaplavidla, a součástmi vodní cestyvodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) plavbouplavbou pohyb nebo stání plavidlaplavidla na vodní cestěvodní cestě, c) provozováním plavidlaprovozováním plavidla plavbaplavba a další činnosti s plavbouplavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidlaplavidla, d) plavidlemplavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení, e) sestavou plavidelsestavou plavidel spojení několika plavidelplavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem, f) plavebním značenímplavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestěvodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidloplavidlo a kilometráž vodní cestyvodní cesty, g) přístavempřístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízeníplovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cestyvodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavupřístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidelplavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidelplavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidelplavidel (dále jen „vodní část přístavupřístavu“), h) přístavištěmpřístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidelplavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením, i) překladištěmpřekladištěm místo určené k stání a obsluze plavidelplavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu, j) vývazištěmvývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidelplavidel pomocí úvazů, k) kotvištěmkotvištěm místo určené pro stání plavidelplavidel na kotvách, l) zaměstnancem ve vodní dopravězaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidlaplavidla a další osoba, která na plavidleplavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou prácizávislou práci, m) dnem odpočinkudnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí. ČÁST II VODNÍ CESTY § 3 (1) Vodní cestyVodní cesty se dělí na sledované vodní cestyvodní cesty a nesledované vodní cestyvodní cesty. Sledované vodní cestyvodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavbyplavby a způsob značení sledovaných vodních cestvodních cest stanoví prováděcí předpis. (2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelovévodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelovéVodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. (3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné. (4) Vodní cestyVodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 4 Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cestvodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím. § 5 (1) Vodní cestuVodní cestu spravuje její správce (dále jen „správce vodní cestyvodní cesty“). (2) Správcem vodní cestyvodní cesty je a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok, b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště. (3) Správcem součásti vodní cestySprávcem součásti vodní cesty je její vlastník. (4) Správce vodní cestyvodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestěvodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo b) stavem vodní cestyvodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona. (5) Správce vodní cestyvodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cestyvodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavbyplavby, a řádně je značit plavebním značenímplavebním značením a toto plavební značeníplavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak. (6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cestyvodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cestyvodní cesty plavebním značenímplavebním značením stanoví prováděcí právní předpis. § 5b Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest (1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy součástí dopravně významných vodních cestvodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cestyvodní cesty, b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavupřístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let, c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavůpřístavů, přístavišťpřístavišť, vývazišťvývazišť nebo kotvišťkotvišť ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cestyvodní cesty, nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách, d) informační podpory uživatelů dopravně významných vodních cestvodních cest zřídit státní příspěvkovou organizaci22). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině. (2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací, c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace, d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou, e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi vykonávanými správcem vodní cestyvodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů23), f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, h) datum vydání zřizovací listiny; nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině. (3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení. (5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury považují za správu vodní cestyvodní cesty. ČÁST III PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ § 6 Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu (1) PřístavyPřístavy se dělí na přístavypřístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístavpřístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidlaplavidla, pokud a) je přístavpřístav svým stavebním provedením pro plavidloplavidlo určen, b) není překročena kapacita přístavupřístavu a c) nejde o plavidloplavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (2) PřístavPřístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestěvodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidlaplavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidloplavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. (3) Pozemní část přístavupřístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavupřístavu provozovat. Pozemní část přístavupřístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cestyvodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury. (4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavupřístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístavpřístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavupřístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapykatastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení, b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavupřístavu a souhlas správce vodní cestyvodní cesty s tímto vyznačením, c) písemný souhlas správce vodní cestyvodní cesty s provozováním pozemní části přístavupřístavu a d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavupřístavu. (5) Plavební úřadPlavební úřad povolí provozování pozemní části přístavupřístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavupřístavu a neohrožují bezpečnost plavbyplavby. (6) Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavupřístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavbyplavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřadPlavební úřad v povolení dále uvede a) údaj o tom, zda přístavpřístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a b) údaj o tom, zda jde o přístavpřístav s ochrannou funkcí. (7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavupřístavu stanoví prováděcí právní předpis. § 6a Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu (1) Plavební úřadPlavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavupřístavu, pokud a) provozovatel pozemní části veřejného přístavupřístavu o zrušení povolení požádal, b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístavpřístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a c) nejde o přístavpřístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavůpřístavů potřebné k ochraně plavidelplavidel na daném úseku vodní cestyvodní cesty. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavupřístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavupřístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřadplavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení. (3) Plavební úřadPlavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavupřístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavupřístavu a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení, b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odnětí povolení požádal. (4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavupřístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavupřístavu, jinak ji plavební úřadplavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat. (5) Plavební úřadPlavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavupřístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavupřístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení. § 6b Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu (1) Za užívání pozemní části veřejného přístavupřístavu se sjednává cena podle cenových předpisů. (2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavupřístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat. (3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavupřístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavupřístavu a) ke stání plavidlaplavidla a bezpečnému přístupu na plavidloplavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístavpřístav s ochrannou funkcí, nebo b) správcem vodní cestyvodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cestyvodní cesty. § 6c Seznam veřejných přístavů (1) Zřizuje se seznam veřejných přístavůpřístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavechpřístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavůpřístavů je plavební úřadplavební úřad. Plavební úřadPlavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavůpřístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (2) Plavební úřadPlavební úřad zapíše veřejný přístavpřístav do seznamu veřejných přístavůpřístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřadPlavební úřad vymaže veřejný přístavpřístav ze seznamu veřejných přístavůpřístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístavpřístav nadále provozován jiným provozovatelem. (3) Do seznamu veřejných přístavůpřístavů se zapisují tyto údaje: a) údaje o veřejném přístavupřístavu, a to 1. název veřejného přístavupřístavu, 2. vymezení polohy veřejného přístavupřístavu, 3. údaj o tom, zda veřejný přístavpřístav plní ochrannou funkci, 4. datum zápisu, 5. datum výmazu, a b) údaje o provozovateli pozemní části přístavupřístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno. § 7 Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu (1) Provozovatel pozemní části přístavupřístavu je povinen a) provozovat pozemní část přístavupřístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavupřístavu, b) vhodným způsobem zveřejnit 1. pravidla pro vyvazování plavidelplavidel na jednotlivých stanovištích, 2. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidelplavidel, 3. podmínky odběru vody a elektrického proudu, 4. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb, c) vhodným způsobem označit 1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcminebezpečnými věcmi, 2. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidelplavidel, 3. místa pro odběr vody a elektrického proudu, d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidelplavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a e) po projednání se správcem vodní cestyvodní cesty označit plavebním značenímplavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidelplavidel, pro stání určitých plavidelplavidel, plavidelplavidel určitých provozovatelů nebo plavidelplavidel přepravujících určitý náklad. (2) Není-li provozovatel pozemní části přístavupřístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidelplavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna. (3) Provozovatel pozemní části přístavupřístavu a správce vodní cestyvodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavupřístavu. (4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavupřístavu a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cestyvodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavupřístavu v rozsahu povinností správce vodní cestyvodní cesty při správě sledovaných vodních cestvodních cest, nebo b) hradí správci vodní cestyvodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavupřístavu skutečně vynaložil. (5) Provozovatel pozemní části přístavupřístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidelvůdcům plavidel, členům posádek plavidelplavidel, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavupřístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavupřístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidlaplavidla nebo osob na něm se nacházejících. § 8 Povinnosti uživatelů přístavu (1) Osoba, která vede plavidloplavidlo nebo sestavu plavidelsestavu plavidel v provozu na vodní cestěvodní cestě (dále jen „vůdce plavidlavůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidlaprovozování plavidla v přístavupřístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidleplavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidelplavidel nebo staveb na vodní cestěvodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při a) vplutí do přístavupřístavu a vyplutí z přístavupřístavu, b) stání a manévrování plavidlaplavidla v přístavupřístavu a při manipulaci s ním, c) nástupu na plavidloplavidlo a výstupu z plavidlaplavidla v přístavupřístavu, d) nakládce na plavidloplavidlo a vykládce z plavidlaplavidla v přístavupřístavu, nebo e) zvláštních událostechzvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí. (2) Provozovatel plavidlaplavidla je ve veřejném přístavupřístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidlaplavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavupřístavu. (3) Využívá-li vůdce plavidlavůdce plavidla přístavpřístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavbyplavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku. (4) Vůdce plavidlaVůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidlaplavidla do veřejného přístavupřístavu a vyplutí plavidlaplavidla z veřejného přístavupřístavu provozovateli pozemní části přístavupřístavu. To neplatí pro a) vůdce plavidlavůdce plavidla plavebního úřaduplavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cestyvodní cesty, b) vůdce plavidlavůdce plavidla složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací, c) vůdce plavidlavůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a d) vůdce malého plavidlaplavidla, které využívá veřejný přístavpřístav k dlouhodobému stání. (5) Ve veřejném přístavupřístavu je zakázáno a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid, b) neoprávněně užívat přístavní zařízení, c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cestyvodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavupřístavu, a d) provádět opravy plavidelplavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavupřístavu. (6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidlaprovozování plavidla v přístavupřístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidlaplavidla do veřejného přístavupřístavu a vyplutí plavidlaplavidla z veřejného přístavupřístavu stanoví prováděcí právní předpis. § 8a Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště (1) PřístavištěPřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště na sledované vodní cestěvodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště provozovat. (2) PřístavištěPřístaviště, překladištěpřekladiště nebo vývazištěvývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidlaplavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidloplavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřadPlavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (3) Plavební úřadPlavební úřad povolí provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště, pokud a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a b) žadatel doloží souhlas správce vodní cestyvodní cesty s provozováním přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště. (4) Pro povolení provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště nebo vývazištěvývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné. (5) Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavbyplavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště nebo vývazištěvývaziště je chráněným místem. (6) Plavební úřadPlavební úřad povolení k provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřadPlavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení, b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odnětí povolení požádal. (7) Provozovatel přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště je povinen a) vyznačit plavebním značenímplavebním značením přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště a b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště. (8) Provozovatel přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidelvůdcům plavidel, členům posádek plavidelplavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště řídit. (9) Na provozování vývazištěvývaziště pro malá plavidlaplavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí. ČÁST IV PLAVIDLA § 9 (1) PlavidloPlavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestěvodní cestě provozovat, pokud a) je zapsáno v 1. plavebním rejstříkuplavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstříkplavební rejstřík“), rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo 2. evidenci obdobné plavebnímu rejstříkuplavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidloplavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřadplavební úřad povolení k provozu, b) je 1. provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidlaplavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo 2. opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidloplavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel, a c) splňuje podmínky technické způsobilosti. (2) PlavidloPlavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestěvodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavběplavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidloplavidlo, jehož provozovateli plavební úřadplavební úřad vydal povolení k provozu. (3) PlavidloPlavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestěvodní cestě provozovat, splňuje-li podmínky technické způsobilosti. (4) PlavidlaPlavidla se dělí na a) lodě, b) malá plavidlamalá plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů; malým plavidlemmalým plavidlem není 1. plavidloplavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících, 2. plavidloplavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidelmalých plavidel a 3. plavidloplavidlo určené k vedení bočně svázané sestavybočně svázané sestavy jiných než malých plavidelmalých plavidel, c) plovoucí strojeplovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavbyplavby vybavená jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestěvodní cestě nebo v přístavupřístavu; plovoucím strojemplovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu, d) plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavbyplavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízeníplovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a e) plovoucí tělesaplovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavbyplavby; plovoucím tělesemplovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu. (5) Sestavy plavidelSestavy plavidel se dělí na a) vlečnou sestavuvlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidelplavidel vlečených jedním nebo několika plavidlyplavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy, b) tlačnou sestavutlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidelplavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlemplavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a c) bočně svázanou sestavubočně svázanou sestavu, v níž je více plavidelplavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlemplavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy. (6) PlavidloPlavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidloplavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidelplavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis. Schvalování technické způsobilosti plavidla § 10 (1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidlaplavidla podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Technickou způsobilost plavidlaplavidla schvaluje plavební úřadplavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla. Plavební úřadPlavební úřad schválí technickou způsobilost a) rekreačního plavidlaplavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, b) sériově vyrobeného malého plavidlamalého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidlaplavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo c) jiného plavidlaplavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti. (3) Splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla ověří plavební úřadplavební úřad technickou prohlídkou plavidlaplavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidlaplavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlomalé plavidlo. K ověřování technické způsobilosti plavidelplavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřadplavební úřad odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla. (4) Prováděním technické prohlídky u plavidelplavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřadplavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek, b) člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavbyplavby, c) členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona, d) neprovádí výrobu, dovoz, prodej, úpravu nebo opravu plavidelplavidel, neprovozuje vodní dopravu ani není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s osobou provádějící některou z těchto činností a e) je držitelem platného osvědčení o akreditaci podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky27) pro provádění technických prohlídek podle příslušných technických norem. V rozhodnutí o pověření plavební úřadplavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřadPlavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Plavební úřadPlavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření. Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel. (5) Schválí-li plavební úřadplavební úřad technickou způsobilost plavidlaplavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidlaplavidla. Plavební úřadPlavební úřad vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidelplavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřadPlavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidlaplavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidloplavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidlaplavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidelplavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřadplavební úřad osvědčení plavidlaplavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“). (7) Plavební úřadPlavební úřad vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla plavební zóny vodní cestyvodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidlaplavidla. Plavební zóny vodní cestyvodní cesty se v osvědčení plavidlaplavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidloplavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cestyvodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidlaplavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidloplavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Plavební úřadPlavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu. (9) Plavební úřadPlavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidlaplavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a). (10) Plavební úřadPlavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidelplavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci. (11) Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10a (1) Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidlaplavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidlaplavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a), ze kterého vyplývá, že plavidloplavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidlaplavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo. (2) Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidlaplavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidlaplavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem. § 10b Prodloužení platnosti osvědčení plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidelplavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidloplavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřadPlavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidlaplavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidloplavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřadPlavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie. (2) Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřadplavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. (3) Pokud plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla pozbývá osvědčení plavidlaplavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidlaplavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřadplavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu. (5) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavbyplavby a a) plavidloplavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavbyplavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu, b) provozovatel doloží, že hodlá na plavidleplavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidlaplavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezónyplavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavbaplavba provozována. (6) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10c Úprava a oprava plavidla (1) Pokud byla na plavidleplavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidlaplavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidloplavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidloplavidlo provozováno na vodní cestěvodní cestě, s výjimkou plavbyplavby nezbytné k podrobení plavidlaplavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidlaplavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidlaplavidla plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřadplavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti. (2) Splňuje-li plavidloplavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřadplavební úřad vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidlaplavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení plavidlaplavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřadplavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidlaplavidla. (3) Pokud plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidlaplavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla pozbývá osvědčení plavidlaplavidla platnosti. (4) Postup při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10d Evidence osvědčení Unie (1) Plavební úřadPlavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřadplavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil: a) obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidlaplavidla, b) jméno plavidlaplavidla, jde-li o loď, c) evropské identifikační číslo plavidlaplavidla, d) evidenční číslo plavidlaplavidla v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku, rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidlaplavidla, není-li plavidloplavidlo vedeno v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel, e) druh plavidlaplavidla a plavební zóna vodní cestyvodní cesty uvedená v osvědčení Unie, f) nosnost plavidlaplavidla, g) datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a h) záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidlaplavidla. (2) Plavební úřadPlavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidelplavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidelplavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Plavební úřadPlavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace. (4) Plavební úřadPlavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené. (5) Stane-li se plavidloplavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidlaplavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidleplavidle z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidelplavidel. § 11 Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla (1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidlaplavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla vydá plavební úřadplavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidlaplavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidlaplavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidlaplavidla. (2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřadplavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidlaplavidla prozatímní osvědčení plavidlaplavidla. Prozatímní osvědčení plavidlaplavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidlaplavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidlaplavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidlaplavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidlaplavidla stanoví prováděcí právní předpis. (3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidlaplavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidlaplavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidlaplavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidlaplavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřadPlavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidlaplavidla po ověření jejich správnosti. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřadplavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu. § 12 Sériově vyrobené malé plavidlo (1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidlamalého plavidla rozhoduje plavební úřadplavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřadPlavební úřad schválí typ plavidlaplavidla, jsou-li splněny podmínky technické způsobilosti. Pro schválený typ vydá plavební úřadplavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidlaplavidla. (2) Výrobce plavidelplavidel potvrzuje shodnost plavidelplavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidlaplavidla pro každé jím vyrobené plavidloplavidlo pro provoz na vodní cestě. (3) Plavební úřadPlavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidelplavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidlaplavidla. Zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že vyrobené plavidloplavidlo není shodné se schváleným typem plavidlaplavidla, zakáže výrobci uvádět plavidlaplavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny. (4) Náležitosti typového osvědčení plavidlaplavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Prozatímní osvědčení plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidloplavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidlaplavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavbyplavby, vydat prozatímní osvědčení plavidlaplavidla také a) za účelem provedení plavbyplavby nezbytné k podrobení plavidlaplavidla technické prohlídce, b) v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidlaplavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidlaplavidla a technickou prohlídkou plavidlaplavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) za účelem provedení plavbyplavby nezbytné k odstranění závad plavidlaplavidla nebo k jeho odstranění z vodní cestyvodní cesty, nesplňuje-li plavidloplavidlo podmínky technické způsobilosti. (2) PlavidloPlavidlo, k němuž bylo vydáno prozatímní osvědčení plavidlaplavidla podle odstavce 1, může být za podmínek v něm uvedených a po dobu jeho platnosti provozováno na vodní cestěvodní cestě, přestože nesplňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo v § 9 odst. 1 písm. c). (3) Prozatímní osvědčení plavidlaplavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavbyplavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidlaplavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání. § 14 Zápis plavidla do plavebního rejstříku (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše plavidloplavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidluplavidlu poznávací znaky. (2) Plavební rejstříkPlavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidleplavidle: a) vlastník, b) provozovatel, c) poznávací znaky, d) jméno lodě, e) druh plavidlaplavidla, oblast jeho provozu na vodní cestěvodní cestě a účel, pro který je plavidloplavidlo určeno, f) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje, g) zástavní právo k plavidluplavidlu, h) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku. (3) Evidenci v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku podléhá plavidloplavidlo a) o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení, b) s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo c) s celkovou plochou plachet přesahující 12 m2. (4) Evidenci v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nepodléhá malé plavidloplavidlo, plovoucí tělesoplovoucí těleso a plavidloplavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízeníplovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m. (5) Vlastník plavidlaplavidla je povinen oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje. (6) Do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku plavební úřadplavební úřad nezapíše plavidloplavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku cizího státu. (7) Způsob vedení evidence plavidelplavidel v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku stanoví prováděcí právní předpis. § 14a Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku (1) Žádost o zápis plavidlaplavidla do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) jméno lodě, b) údaj o druhu plavidlaplavidla, c) údaje o vlastníku plavidlaplavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a d) údaje o provozovateli plavidlaplavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. (2) K žádosti o zápis plavidlaplavidla do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku se přiloží a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců, b) ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele k plavidluplavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidlaplavidla do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidlaplavidla, c) čestné prohlášení, že plavidloplavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí pro plavidlaplavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidelplavidel, a d) doklad o schválení technické způsobilosti plavidlaplavidla. § 15 Výmaz z plavebního rejstříku Výmaz plavidlaplavidla z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo na základě jeho oznámení, že se plavidloplavidlo stalo odpadem podle zákona o odpadech. § 15a Rejstřík malých plavidel (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidlaplavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše malé plavidloplavidlo do rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidluplavidlu poznávací znaky. (2) Rejstřík malých plavidelRejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlechplavidlech, do níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h). (3) Evidenci v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel podléhá malé plavidloplavidlo, splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku podle § 14 odst. 3. (4) Vlastník malého plavidlaplavidla je povinen oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje. (5) Plavební úřadPlavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidlaplavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidluplavidlu, a b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti. (6) Na žádost o zápis malého plavidlaplavidla do rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel se použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d) obdobně a na výmaz malého plavidlaplavidla z rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel se použije § 15 obdobně. (7) Způsob vedení evidence malých plavidelplavidel v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel stanoví prováděcí právní předpis. § 16 Povinnost nést státní vlajku České republiky (1) PlavidlaPlavidla zapsaná v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li o plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, nesou při plavběplavbě na vodní cestěvodní cestě státní vlajku České republiky. (2) PlavidlaPlavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně vztyčena. § 17 Cejchování (1) U plavidelplavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchovánícejchování. CejchovánímCejchováním se rozumí určení nosnosti plavidlaplavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. CejchováníCejchování plavidelplavidel provádí plavební úřadplavební úřad u nově vyrobených plavidelplavidel na žádost výrobce, u plavidlaplavidla v provozu na žádost vlastníka. (2) Dokladem o provedeném cejchovánícejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřadplavební úřad na dobu určitou. (3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchovánícejchování a pro jeho postup. § 18 Poznávací znaky a lodní listiny (1) Provozovatel plavidlaplavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je povinen zajistit, aby plavidloplavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidlaplavidla, které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že plavidloplavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami. (2) Vůdce plavidlaVůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o plavidleplavidle a osobách přítomných na plavidleplavidle; jde-li o plavidloplavidlo uvedené v § 24a odst. 1, je jednou z těchto listin lodní deník vydaný plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e), do něhož je jeho vůdce povinen zaznamenávat údaje v souladu s pokyny stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). Lodní deník vydá podle vzoru stanoveného tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie plavební úřadplavební úřad, požádá-li o to provozovatel plavidlaplavidla. Provozovatel plavidlaplavidla je povinen zajistit, aby pro plavidloplavidlo byl veden jediný lodní deník. (3) Provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla je povinen na výzvu plavebního úřaduplavebního úřadu, orgánu Policie České republiky nebo orgánu Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto orgánům. (4) Druhy plavidelplavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidelplavidel a způsob jejich umístění na plavidleplavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidloplavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis. § 19 Pojištění (1) PlavidloPlavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestěvodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla sjednaného jeho provozovatelem. (2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidlaplavidla v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel. (3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis. Určená technická zařízení § 20 (1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. (2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška. (3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidlaplavidla. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidluplavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidlaplavidla vydáno. § 21 Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis. ČÁST V PLAVEBNÍ PROVOZ § 22 Zákaz plavby (1) PlavbaPlavba je zakázána a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cestyvodní cesty ohrožena bezpečnost plavbyplavby; zákaz plavbyplavby platí pro druhy plavidelplavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidelplavidel 1. integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích, 2. správce vodní cestyvodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků a 3. Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona, c) na sledovaných vodních cestáchvodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidelplavidel používaných při těžbě. (2) Zákaz plavbyplavby neplatí pro stání plavidlaplavidla v přístavechpřístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech. (3) Plutí samotíží je zakázáno. PlavidlaPlavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidlaplavidla plující samotíží. Zákaz plavbyplavby samotíží neplatí pro malá plavidlaplavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel. (4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cestyvodní cesty ohrožena bezpečnost plavbyplavby a druhy plavidelplavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis. § 22a Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu (1) Plavební úřadPlavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cestyvodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cestyvodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestěvodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cestyvodní cesty plavební provoz. (2) Plavební úřadPlavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cestyvodní cesty. (3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje. (4) Plavební úřadPlavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cestyvodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném územízastavěném území obceobce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cestyvodní cesty nebo na součásti vodní cestyvodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cestyvodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu. § 22b Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu (1) Plavební úřadPlavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cestyvodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cestyvodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřaduplavebního úřadu. (2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb. § 23 (1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty. (2) PlavidlaPlavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která nemají platné osvědčení plavidlaplavidla, mohou být na vodní cestěvodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. (3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel. (4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidlaplavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidlaplavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis. (5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidlyplavidly navzájem, mezi plavidlemplavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu. (6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis. (7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5c) § 23a Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla (1) Provozovatel plavidlaplavidla je povinen a) vybavit plavidloplavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidleplavidle, b) vybavit plavidloplavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidlaplavidla a druhu vodní cestyvodní cesty stanoví prováděcí právní předpis, c) vybavit plavidloplavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavbyplavby, které v závislosti na druhu plavidlaplavidla a druhu vodní cestyvodní cesty stanoví prováděcí právní předpis. (2) Provozovatel plavidlaplavidla je povinen vybavit plavidloplavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky. (3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavbyplavby, je provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidleplavidle nebo dohled nad stojícím plavidlemplavidlem, které nemá vůdce plavidlavůdce plavidla. (4) Provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavbaplavba, umístit plavidloplavidlo do přístavupřístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidlavůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla je povinen plavidloplavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidelplavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny. (5) Provozovatel plovoucího zařízeníplovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřadplavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plavidlaplavidla podle § 24 odst. 3. § 24 Posádka plavidla (1) Posádku plavidlaplavidla tvoří její členové na jednotlivých úrovních obsluhy plavidlaplavidla. Členem posádky plavidlaplavidla na a) řídící úrovni je vůdce plavidlavůdce plavidla, b) provozní úrovni je kormidelník, kvalifikovaný lodník a lodník a c) vstupní úrovni je plavčík a pomocný lodník. (2) Provozovatel plavidlaplavidla je povinen zajistit obsluhu plavidlaplavidla posádkou v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidlaplavidla. To neplatí pro plavidlaplavidla v tlačné sestavětlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidlaplavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavěbočně svázané sestavě, pokud plavidloplavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první. (3) Plavební úřadPlavební úřad při vydání osvědčení plavidlaplavidla zapíše do osvědčení plavidlaplavidla minimální počet členů posádky plavidlaplavidla a její složení. Jde-li o plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, může plavební úřadplavební úřad při vydání osvědčení plavidlaplavidla s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cestyvodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízeníplovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není členem posádky plavidlaplavidla. (4) Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidelplavidel, jimi vykonávané činnosti na plavidleplavidle a způsob určení vůdce sestavy plavidelsestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. § 24a Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Vykonávat funkci člena posádky plavidlaplavidla může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, jde-li o a) loď, která není rekreačním plavidlemplavidlem, b) malé plavidlomalé plavidlo, které není rekreačním plavidlemplavidlem a jehož objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m3, c) malé plavidlomalé plavidlo určené k 1. vlečení nebo tlačení malých plavidelmalých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m3, nebo 2. vedení bočně svázané sestavybočně svázané sestavy malých plavidelmalých plavidel uvedených v bodě 1, d) plavidloplavidlo, které podléhá schválení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu19), nebo e) plovoucí strojplovoucí stroj. (2) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla je plné nebo zúžené. (3) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla umožňuje výkon této funkce na vodní cestěvodní cestě a) České republiky, b) jiného členského státu Evropské unie, c) smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) státu, který je smluvní stranou Revidované úmluvy pro plavbuplavbu na Rýně, nebo e) státu, jehož osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla je uznáváno podle předpisu Komise. (4) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla umožňuje výkon této funkce pouze na a) plavidleplavidle provozovaném na vodní cestěvodní cestě České republiky nepropojené s vodními cestamivodními cestami jiného členského státu Evropské unie, b) vojenském plavidleplavidle29) provozovaném na vodní cestěvodní cestě České republiky nebo plavidleplavidle provozovaném na této vodní cestěvodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřademplavebním úřadem nebo správcem vodní cestyvodní cesty a c) převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestěvodní cestě České republiky. (5) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla lze doložit platným a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci plavebním úřademplavebním úřadem, b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci jiným členským státem Evropské unie, c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci podle Revidované úmluvy pro plavbuplavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo e) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise. (6) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla lze doložit platným průkazem způsobilosti vydaným pro tuto funkci plavebním úřademplavebním úřadem. (7) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky námořní obchodní lodě zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, jde-li o funkci jinou než funkci velitele lodě, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (8) Vykonávat funkci vůdce plavidlavůdce plavidla uvedeného v odstavci 1, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, může pouze držitel oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla podle odstavce 1, jemuž k tomu bylo uděleno zvláštní oprávnění. (9) Zvláštní oprávnění k vedení plavidlaplavidla a) plujícího pomocí radaru nebo zajišťujícího pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2 lze doložit záznamem v platném osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla podle odstavce 5 nebo v platném průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla podle odstavce 6, nebo b) používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn lze doložit platným osvědčením o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4. (10) Zvláštní oprávnění k vedení námořní obchodní lodě používající jako palivo zkapalněný zemní plyn zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 24b Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30), úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni, dosáhla věku 18 let a a) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu nebo po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, b) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 180 dnů, c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 1. 540 dnů, nebo 2. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo d) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni v délce alespoň 18 měsíců, v jehož průběhu i po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidlaplavidla pokaždé v rozsahu nejméně 180 dnů, a před zahájením školení 1. měla praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 5 let, 2. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo 3. absolvovala střední vzdělání technického směru. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30) a a) má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, nebo c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze námořní obchodní lodě ve funkci velitele lodě v rozsahu nejméně 500 dnů. (3) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a a) má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, nebo b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 270 dnů. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a a) dosáhla věku 17 let a absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 2 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, b) dosáhla věku 18 let, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 1. 360 dnů, nebo 2. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 250 dnů, nebo c) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 9 měsíců, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, a před zahájením školení 1. měla praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 5 let, 2. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo 3. absolvovala střední vzdělání technického směru. (5) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a účastní se školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla jiného než základního bezpečnostního školení. (6) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a absolvovala základní bezpečnostní školení v rozsahu 8 hodin. (7) Plavební úřadPlavební úřad plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla. § 24c Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci kormidelníka, kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností a zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni. Je-li předmětem žádosti udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW, praxe v obsluze plavidlaplavidla je vyžadována v rozsahu nejméně 20 dnů a úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni se nevyžaduje. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů. (3) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 80 dnů. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 17 let, má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci plavčíka nebo pomocného lodníka v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni. (5) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a je přijata ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu. (6) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a dosáhla věku 16 let. § 24d Žádost o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla a postup po podání žádosti (1) K žádosti o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a, je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla rovněž a) držení platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30), tento průkaz, b) držení platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka a žadatel je držitelem takového osvědčení, které je osvědčením podle § 24a odst. 5 písm. d) nebo e), toto osvědčení, c) absolvování školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla na řídící nebo provozní úrovni a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, doklad o jeho absolvování, d) úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla a žadatel tuto zkoušku složil s využitím simulátoru v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, osvědčení vydané tímto státem o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, e) získání praxe v obsluze plavidlaplavidla, plavecká služební knížka, f) získání praxe v obsluze námořní obchodní lodě, námořnická knížka, g) absolvování středního vzdělání technického směru, doklad o jeho absolvování, a h) přijetí žadatele ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu, doklad o této skutečnosti. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti, není-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností. (4) Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí, stanoví plavební úřadplavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností, plavební úřadplavební úřad po podání žádosti stanoví termín pro její provedení a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí nebo praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. § 24e Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla (1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla provádí plavební úřadplavební úřad. Plavební úřadPlavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. (2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla se skládá v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřaduplavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (3) Zkouška z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla se skládá a) pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřadplavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách, a b) formou ústní zkoušky, jde-li o zkoušku z teoretických znalostí vůdce plavidlavůdce plavidla. (4) Zkouška z praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla se provádí ověřením praktických dovedností žadatele při vedení plavidlaplavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují. (5) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla skládá zájemce poté, co plavební úřadplavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou. (6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí a zkoušky z praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidlaplavidla, průběh provádění těchto zkoušek, způsob jejich hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis. § 24f Praxe v obsluze plavidla (1) Praxi v obsluze plavidlaplavidla, která je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, lze získat pouze obsluhou plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a doložit pouze záznamem v a) plavecké služební knížce, je-li tento záznam potvrzen plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e); jde-li o plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, musí jít o záznam v plavecké služební knížce související s osvědčením podle § 24a odst. 5, nebo b) námořnické knížce. (2) Vůdce plavidlaVůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen zaznamenávat do plavecké služební knížky člena posádky plavidlaplavidla údaje o tomto plavidleplavidle, jeho vlastníku a vůdci, funkci člena posádky plavidlaplavidla, dni zahájení a ukončení jejího výkonu a průběhu a době plavbyplavby. (3) Požádá-li o to člen posádky plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1, potvrdí plavební úřadplavební úřad záznam praxe v obsluze plavidlaplavidla v jeho plavecké služební knížce, nemá-li důvodné pochybnosti o jeho správnosti. Plavební úřadPlavební úřad potvrdí záznam praxe v obsluze plavidlaplavidla nejdéle za období 15 měsíců přede dnem, v němž o to člen posádky požádal. Za účelem potvrzení záznamu praxe v obsluze plavidlaplavidla předloží člen posádky plavidlaplavidla plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu plaveckou služební knížku a kopii lodního deníku. Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné pochybnosti o správnosti záznamu praxe v plavecké služební knížce nebo kopii lodního deníku, může požadovat předložení originálu lodního deníku nebo jiného dokladu obsahujícího údaje o praxi v obsluze plavidlaplavidla k nahlédnutí. § 24g Vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla (1) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení plného oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla, vydá je plavební úřadplavební úřad společně s plaveckou služební knížkou. Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce, tvoří toto osvědčení s plaveckou služební knížkou jediný doklad. (2) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla; jde-li o průkaz způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla, vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla tvoří s plaveckou služební knížkou jediný doklad. (3) Vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla a plavecké služební knížky stanoví prováděcí právní předpis. § 24h Zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru fyzické osobě, která úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru a a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, fyzické osobě, která má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 720 dnů, z čehož alespoň 540 dnů činí praxe ve funkci vůdce plavidlavůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a 180 dnů činí praxe ve funkci kormidelníka na plavidleplavidle, které zajišťuje pohyb takové sestavy plavidelsestavy plavidel, a a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění. (3) Praxi v obsluze plavidlaplavidla lze doložit pouze záznamem v plavecké služební knížce potvrzeným plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). (4) K žádosti musí být přiloženy a) platné osvědčení podle § 24a odst. 5 písm. d) nebo e), je-li žadatel jeho držitelem, b) osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je-li žadatel o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru jeho držitelem, a c) plavecká služební knížka, je-li předmětem žádosti udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (5) Doklady uvedené v odstavci 4 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (6) Žadatel v průběhu řízení o udělení zvláštního oprávnění předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti, je-li předmětem žádosti udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce a) vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru a žadatel k žádosti přiložil osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo b) vůdce plavidlavůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (7) Po podání žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (8) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2, 4 a 5 obdobně. (9) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24i Udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla (1) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, podané žadatelem splňujícím podmínku podle § 24h odst. 1 písm. a) nebo § 24h odst. 2 písm. a), vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla, do kterého vyznačí údaj o jeho udělení. To neplatí, je-li žadatel o udělení zvláštního oprávnění držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 vydaného jiným státem; o udělení zvláštního oprávnění žadateli plavební úřadplavební úřad v takovém případě informuje tento stát. (2) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, podané žadatelem splňujícím podmínku podle § 24h odst. 1 písm. b) nebo § 24h odst. 2 písm. b), vyznačí údaj o jeho udělení do průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla. (3) Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla je povinen odevzdat původní osvědčení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení podle odstavce 1. Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla je povinen za účelem vyznačení údaje podle odstavce 2 předložit tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. § 24j Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla a postup pro případ uplynutí doby jejich platnosti (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla a průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla jsou platné a) po dobu 13 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla, b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce nebo průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce, c) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládají-li oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 60 let, nebo d) po dobu 2 let, dokládají-li oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla podle § 24a odst. 5 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla, je-li žadatel zdravotně způsobilý. V novém osvědčení plavební úřadplavební úřad vyznačí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které bylo vyznačeno v původním osvědčení. Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. (3) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie podle § 24a odst. 5 písm. a) až c), které dokládá oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce, vyznačí v tomto osvědčení jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit osvědčení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (5) K žádosti podle odstavce 2, 3 nebo 4 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti, rozhodnutí písemně nevyhotovuje. § 24k Zdravotní způsobilost člena posádky plavidla (1) Zdravotní způsobilostí člena posádky plavidlaZdravotní způsobilostí člena posádky plavidla se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla. (2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřadplavební úřad oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku vyznačí v příslušném dokladu. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla dobu jejich platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24j odst. 1 doba platnosti osvědčení nebo průkazu kratší. (3) Má-li provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla anebo plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že u držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaného plavebním úřademplavebním úřadem nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele osvědčení podle § 24a odst. 5 nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plavidlaplavidla, na němž posuzovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidlaplavidla, je-li mu znám, a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v příslušném dokladu, plavební úřadplavební úřad oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku vyznačí v příslušném dokladu. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v osvědčení nebo průkazu dobu jejich nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24j odst. 1 doba platnosti osvědčení nebo průkazu kratší. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen v těchto případech předložit tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřadplavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, plavební úřadplavební úřad mu oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost člena posádky plavidlazdravotní způsobilost člena posádky plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 24l Pozbytí znalostí nebo dovedností potřebných k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaného plavebním úřademplavebním úřadem nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla pozbyl znalosti nebo dovednosti potřebné k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 4 a 5 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí nebo dovedností potřebných k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2 u držitele osvědčení podle § 24a odst. 5 nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, je držitel a) osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí; plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení, ve kterém nebude vyznačeno zvláštní oprávnění, k jehož odnětí došlo, nebo b) průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla povinen předložit tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí; plavební úřadplavební úřad v průkazu vyznačí odnětí tohoto zvláštního oprávnění. (6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí a praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují přezkoušení praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis. § 24m Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla nebo plavecké služební knížky anebo změna údaje v nich obsaženého (1) Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení nebo průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení nebo nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového osvědčení nebo průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení nebo průkazu. (2) Pro postup při ztrátě, zničení, odcizení nebo poškození plavecké služební knížky člena posádky plavidlaplavidla anebo při změně jeho jména, popřípadě jmen, nebo příjmení se použije odstavec 1 obdobně. § 24n Odborníci na plavidle (1) Činnosti na plavidleplavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících spočívající v poskytování pomoci cestujícím při ochraně jejich práv a osobám se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí a činnosti související s ochranou cestujících pro případ nehody, nasednutí nebo potopení plavidlaplavidla anebo jiného hrozícího nebezpečí (dále jen „činnost odborníka na přepravu cestujících“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění. (2) Činnosti na plavidleplavidle uvedeném v § 24a odst. 1 používajícím jako palivo zkapalněný zemní plyn související s uplatňováním požadavků na provoz takového plavidlaplavidla, určováním, hodnocením a usměrňováním rizik s tímto provozem spojených, bezpečným provozováním pohonné soustavy na zkapalněný zemní plyn, její pravidelnou kontrolou a údržbou a čerpáním zkapalněného zemního plynu (dále jen „činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění. (3) Plovoucí strojPlovoucí stroj vykonávající práci na vodní cestěvodní cestě, jehož pohyb na vodní cestěvodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, může obsluhovat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra; v takovém případě nemusí být plovoucí strojplovoucí stroj veden vůdcem. (4) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn lze doložit platným a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti plavebním úřademplavebním úřadem, b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným členským státem Evropské unie, c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti podle Revidované úmluvy pro plavbuplavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo e) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise. (5) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidlaplavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících. (6) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidlaplavidla používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn. (7) Oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje vykonávajícího práci na vodní cestěvodní cestě, jehož pohyb na vodní cestěvodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, (dále jen „obsluha plovoucího strojeplovoucího stroje“) lze doložit platným průkazem způsobilosti strojmistra vydaným plavebním úřademplavebním úřadem. (8) Provozovatel plavidlaplavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících je povinen zajistit, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Provozovatel plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn je povinen zajistit, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Provozovatel plovoucího strojeplovoucího stroje je povinen zajistit, aby obsluhu plovoucího strojeplovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra. § 24o Odborník na přepravu cestujících (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Plavební úřadPlavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících. (2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření praktických dovedností umožňují. (4) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24p Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících a postup pro případ uplynutí doby jeho platnosti (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících je platné po dobu 5 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, nebo b) absolvovala školení určené pro výkon této činnosti v délce alespoň 8 hodin. (3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, musí být k žádosti přiložen doklad o úspěšném absolvování školení určeného pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících. Doklad o úspěšném absolvování školení může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením, předloží v průběhu řízení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti. (4) Po podání žádosti plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší; to neplatí, prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 24q Odborník na zkapalněný zemní plyn (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Plavební úřadPlavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn. (2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují. (4) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24r Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a vydání nového osvědčení (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je platné po dobu 5 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo b) má praxi v obsluze plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1, které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozsahu nejméně 1. 180 dnů během 5 let přede dnem podání žádosti, nebo 2. 90 dnů během 1 roku přede dnem podání žádosti. (3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení praxí, musí být k žádosti přiložena plavecká služební knížka související s osvědčením podle § 24a odst. 5 obsahující záznam o této praxi potvrzený plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). V takovém případě žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Plavecká služební knížka může být k žádosti přiložena v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu plavecké služební knížky k nahlédnutí. (4) Po podání žádosti plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší; to neplatí, byla-li k žádosti přiložena plavecká služební knížka prokazující splnění podmínky pro vydání nového osvědčení. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 24s Pozbytí dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn vydaného plavebním úřademplavebním úřadem pozbyl dovednosti potřebné k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel tohoto osvědčení je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení praktických dovedností. (2) Pro provedení přezkoušení praktických dovedností, místo přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Přezkoušení praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností osoby podrobující se přezkoušení v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn u držitele osvědčení podle § 24n odst. 4 může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24t Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn anebo změna údaje v nich obsaženého Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového osvědčení, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení. § 24u Strojmistr (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje získanou pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. (2) K žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a potvrzení o získání požadované praxe vydané provozovatelem plovoucího strojeplovoucího stroje. Tyto doklady mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Po podání žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (4) Pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně. (5) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti strojmistra. (6) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a vzor průkazu způsobilosti strojmistra stanoví prováděcí právní předpis. § 24v Platnost průkazu způsobilosti strojmistra a postup pro případ uplynutí doby jeho platnosti (1) Průkaz způsobilosti strojmistra je platný a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, b) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pro období po dosažení věku 60 let, nebo c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad, rozhodnutí písemně nevyhotovuje. § 24w Zdravotní způsobilost strojmistra (1) Zdravotní způsobilostí strojmistra se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. (2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřadplavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti strojmistra dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. (3) Má-li provozovatel nebo vůdce plovoucího strojeplovoucího stroje anebo plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti strojmistra došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plovoucího strojeplovoucího stroje, který posuzovaná osoba obsluhuje, je-li mu znám, a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti strojmistra podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu způsobilosti strojmistra, plavební úřadplavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti strojmistra vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ve stanovené lhůtě plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřadplavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, plavební úřadplavební úřad mu oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost strojmistra nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 24x Pozbytí znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti strojmistra pozbyl znalosti potřebné k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje u držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti strojmistra přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 24y Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození průkazu způsobilosti strojmistra anebo změna údaje v něm obsaženého Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu. § 24z Povinnost mít doklady při provozování plavidla (1) Člen posádky plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen mít u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky plavidlaplavidla; vůdce plavidlavůdce plavidla, a) které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, musí mít v tomto dokladu uveden rovněž záznam prokazující jeho zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidlaplavidla, b) které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, je povinen mít u sebe při jeho provozování rovněž platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo c) který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla podle § 24a odst. 5, je povinen mít u sebe při provozování tohoto plavidlaplavidla rovněž plaveckou služební knížku. (2) Osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících je povinna mít u sebe při provozování plavidlaprovozování plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. (3) Osoba vykonávající činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinna mít u sebe při provozování plavidlaprovozování plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. (4) Strojmistr je povinen mít u sebe při obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra. § 25 Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících (1) Školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících lze absolvovat pouze u osoby pověřené jeho prováděním a) plavebním úřademplavebním úřadem, b) jiným členským státem Evropské unie, nebo c) smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (2) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost pověřit prováděním školení osobu, která a) má sídlo na území členského státu Evropské unie, b) má právo k užívání nebytových prostor potřebných k provádění školení, c) je provozovatelem plavidlaplavidla, jehož technické parametry a vybavení umožňují provádění školení, nebo má s takovým provozovatelem smluvní vztah, jehož předmětem je užívání takového plavidlaplavidla za účelem provádění školení, d) má zajištěny výukové materiály, pomůcky a jiné vybavení potřebné k provádění školení, e) má zajištěn simulátor, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřademplavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, f) má zpracován plán pro zajištění školení obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, g) má zaveden systém řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31), h) je finančně způsobilá v rozsahu nezbytném k provádění školení, i) má zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a j) má zajištěno vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek. (3) Finančně způsobilou k provádění školení je osoba, která je schopna finančně zabezpečit jeho provádění po dobu alespoň 3 let. Za finančně způsobilou se nepovažuje osoba, a) jejíž úpadek je řešen konkursem nebo reorganizací na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu, b) u níž insolvenční soudinsolvenční soud v období 5 let přede dnem podání žádosti o pověření pravomocně rozhodl o zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, c) která má evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky nebo u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, d) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení anebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek, nebo e) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. (4) Odborně způsobilým k provádění školení a závěrečných zkoušek je a) učitel střední, vyšší odborné nebo vysoké školy vyučující předmět, jehož výuka vyžaduje znalosti a dovednosti využitelné pro provádění školení a závěrečných zkoušek, nebo b) držitel dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, který má praxi ve vedení tohoto plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 500 dnů a úspěšně složil zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení. (5) K žádosti o pověření musí být přiloženy a) doklad prokazující splnění podmínky sídla, má-li je žadatel v jiném členském státě Evropské unie, b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) až d), c) doklad o schválení technické způsobilosti simulátoru vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li žadatel využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla a byla-li technická způsobilost simulátoru schválena tímto státem, d) plán pro zajištění školení žadatelem obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, e) doklad prokazující zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31), f) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti žadatele, kterými jsou doklad prokazující objem dostupných peněžních prostředků žadatele včetně stavu bankovních účtů a úvěrů a jeho 1. poslední účetní závěrka, vede-li žadatel účetnictví, 2. zahajovací rozvaha nebo zahajovací rozvaha ve zjednodušeném rozsahu, povede-li žadatel účetnictví, nebo 3. zahajovací přehled obchodního majetku, povede-li žadatel daňovou evidenci, g) doklady prokazující odbornou způsobilost osob, jimiž má být zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek, a doklady prokazující smluvní vztah těchto osob k žadateli, a h) doklad prokazující způsob zajištění vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek. (6) V pověření plavební úřad stanoví rozsah školení, které bude pověřenou osobou prováděno, a podmínky pro zajištění jeho řádného provádění. (7) Pověřená osoba je povinna a) zajistit, aby osoby provádějící školení a závěrečné zkoušky byly seznámeny s plánem pro zajištění školení obsahujícím vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, b) provádět školení prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a způsobem a v rozsahu, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, c) provádět školení v prostorách a s využitím plavidlaplavidla, výukových materiálů, pomůcek a jiného vybavení, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, d) provádět školení s využitím simulátoru, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřademplavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a u něhož nebylo pravomocně rozhodnuto o technické nezpůsobilosti nebo o zákazu používání simulátoru k ověřování praktických dovedností podle § 25b odst. 5, využívá-li simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, e) vést seznam osob účastnících se prováděného školení a tento seznam neprodleně po zahájení školení zaslat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, f) podrobit osoby účastnící se prováděného školení závěrečné zkoušce, která ověří nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, a provádět tuto zkoušku prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob, g) pořídit o průběhu a výsledku školení a závěrečné zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne provedení závěrečné zkoušky, h) sdělit výsledek závěrečné zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu a i) vydat absolventu školení o úspěšném složení závěrečné zkoušky osvědčení. (8) Plavební úřadPlavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření, nebo c) o to požádala. (9) Teoretické znalosti a praktické dovednosti, jejichž nabytí musí být zajištěno školením určeným pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících, způsob a průběh provádění tohoto školení, podrobné členění údajů, které musí být obsaženy v plánu pro jeho zajištění, technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují provádění školení, a rozsah finanční způsobilosti nezbytné k jeho provádění stanoví prováděcí právní předpis. § 25a Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení (1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, provádí plavební úřadplavební úřad. (2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se skládá v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřademplavebním úřadem. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (3) Zkouška z teoretických znalostí, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí formou ústní zkoušky. (4) Zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí na plavidleplavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují. (5) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření odborné způsobilosti k provádění školení a závěrečné zkoušky, stanoví prováděcí právní předpis. § 25b Simulátory (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost osoby, která hodlá využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, schválí jeho technickou způsobilost, splňuje-li simulátor podmínky technické způsobilosti. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje údaj o tom, zda žadatel hodlá simulátor využívat k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru. (3) Splnění podmínek technické způsobilosti simulátoru ověří plavební úřadplavební úřad jeho technickou prohlídkou. K provedení technické prohlídky ustaví plavební úřadplavební úřad odbornou komisi. Členem odborné komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění prohlídky by s ohledem na její poměr k žadateli ohrozila nestranné provedení prohlídky. Odborná komise provádějící technickou prohlídku zpracuje o jejím výsledku protokol. (4) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti simulátoru plavební úřadplavební úřad uvede, zda technická způsobilost simulátoru byla schválena k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru. (5) Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost plavební úřadplavební úřad schválil, podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost schválil jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, podmínky technické způsobilosti, plavební úřadplavební úřad zakáže využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (6) Plavební úřadPlavební úřad oznamuje údaje týkající se rozhodnutí o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie32) Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavbyplavby. (7) Podmínky technické způsobilosti simulátoru, složení odborné komise a způsob jejího jednání, postup při provádění technické prohlídky simulátoru a její rozsah a náležitosti protokolu o výsledku technické prohlídky simulátoru stanoví prováděcí právní předpis. § 25c Rejstřík členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech (1) Rejstřík členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je plavební úřadplavební úřad. (2) V rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech jsou vedeny a) údaje, které plavební úřadplavební úřad zaznamenává podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28) do jím vydaných osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla, plaveckých služebních knížek vydaných držitelům tohoto osvědčení, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a lodních deníků vydaných pro plavidlaplavidla uvedená v § 24a odst. 1, b) údaje o osvědčeních podle písmene a), jejichž platnost uplynula, c) údaje o rozhodnutích, jimiž byla zakázána činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo jimiž byl zakázán výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), d) údaje o rozhodnutích, jimiž došlo k odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), a e) údaje o osvědčeních podle písmene a), která byla ztracena, zničena nebo odcizena. (3) Plavební úřadPlavební úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech Policii České republiky. (4) Plavební úřadPlavební úřad zajistí předávání údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech v rozsahu a způsobem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího databázi Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky33) do a) databáze Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci a plavecké služební knížky a b) evropské databáze trupů plavidelplavidel. (5) Údaje vedené v rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech se uchovávají do dne, v němž se plavební úřadplavební úřad dozví, že došlo k úmrtí držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn. § 26 Vedení malého nebo rekreačního plavidla Vést malé plavidlomalé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlemplavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidloplavidlo, které není malým plavidlemmalým plavidlem, může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění; to neplatí pro vedení plavidlaplavidla a) během akce povolené plavebním úřademplavebním úřadem na sledované vodní cestěvodní cestě ve vyznačené části této vodní cestyvodní cesty, b) během provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidlaplavidla, nebo c) osobou, která dosáhla věku 18 let, jde-li o malé plavidlomalé plavidlo s vlastním strojním pohonem schopné plout pouze rychlostí nepřesahující 15 km/h, při které vztlak plavidlaplavidla tvoří zejména hydrostatické síly a vliv hydrodynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidlaplavidla je zanedbatelný, 1. plující na vodní cestěvodní cestě dopravně významné využívané uvedené v odstavci 1 písm. c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, vodní cestě účelovévodní cestě účelové nebo vodní cestěvodní cestě nesledované, nebo 2. uvedené v seznamu obsaženém v povolení k provozování půjčovny malých plavidelmalých plavidel. § 26a Oprávnění k vedení malého plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla, které není plavidlemplavidlem podle § 24a odst. 1 ani plavidlemplavidlem s plachtou, na vodní cestěvodní cestě České republiky fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidlaplavidla; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje, a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 20 kW. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla podle odstavce 1 rozšířené o oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla s plachtou na vodní cestěvodní cestě České republiky fyzické osobě, která je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla dokládajícího oprávnění podle odstavce 1 nebo splňuje podmínky pro udělení tohoto oprávnění a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla s plachtou; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje, a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění podle odstavce 1 rozšířeného o oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla s plachtou, u něhož celková plocha plachet nepřesahuje 20 m2. (3) Udělí-li plavební úřadplavební úřad oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla, v němž vyznačí rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřadplavební úřad průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla žadateli, který již je držitelem takového průkazu s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (4) Oprávnění podle odstavce 1 lze doložit rovněž platným a) osvědčením podle § 24a odst. 5 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, b) průkazem způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu, nebo c) mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění. (5) Oprávnění podle odstavce 2 lze doložit rovněž platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění. (6) Plavební úřadPlavební úřad vydá mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla na žádost fyzické osoby, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů upravující mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla (dále jen „rezoluce“), je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla a hodlá vést malé plavidlomalé plavidlo, které je rekreačním plavidlemplavidlem, vedle vodní cestyvodní cesty České republiky rovněž na a) zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě, na níž je tento průkaz uznáván podle rezoluce, nebo b) zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě a v pobřežních mořských vodách, na kterých je tento průkaz uznáván podle rezoluce do 1 námořní míle od pevniny nebo pobřežního ostrova a do 4° Beaufortovy stupnice (dále jen „pobřežní mořské vody“), složila-li úspěšně zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách. (7) Mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla plavební úřadplavební úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřadplavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (8) Vzor průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla stanoví prováděcí právní předpis. § 26b Oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení rekreačního plavidlaplavidla, které není malým plavidlemmalým plavidlem, a) na vodní cestěvodní cestě České republiky a na zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě, na níž je toto oprávnění uznáváno podle rezoluce, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidlaplavidla, b) na vodní cestěvodní cestě České republiky, na zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě a v pobřežních mořských vodách, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, 1. je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidlaplavidla a zkoušku z teoretických znalostí potřebnou k vedení plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách, nebo 2. je držitelem platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vydaného plavebním úřademplavebním úřadem dokládajícího oprávnění podle písmene a) a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách. (2) Udělí-li plavební úřadplavební úřad oprávnění podle odstavce 1, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřadplavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (3) Oprávnění k vedení rekreačního plavidlaplavidla, které není malým plavidlemmalým plavidlem ani plavidlemplavidlem s plachtou, na vodní cestěvodní cestě České republiky lze doložit rovněž platným a) osvědčením podle § 24a odst. 5 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, nebo b) průkazem způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu. § 26c Žádost o udělení oprávnění k vedení malého plavidla, žádost o vydání mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, žádost o udělení oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého a postup po podání žádosti (1) K žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 musí být přiložen a) lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele; to neplatí, je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla, a b) platný průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty vydaný podle zákona o námořní plavbě, je-li žadatel jeho držitelem a hodlá-li jeho předložením nahradit úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla a tato zkouška nebyla složena přede dnem podání žádosti, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. K úspěšnému složení zkoušky se nepřihlíží, došlo-li k němu více než 2 roky přede dnem podání žádosti. (4) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách, stanoví plavební úřadplavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. § 26d Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách (1) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách provádí plavební úřadplavební úřad. Plavební úřadPlavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. Zkouška se skládá v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřaduplavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (2) Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách se skládá pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřadplavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách. (3) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách skládá zájemce poté, co plavební úřadplavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou. (4) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 26e Zkouška z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla provádí plavebním úřademplavebním úřadem pověřená osoba. Zkouška se skládá v místě určeném touto osobou a provádí se ověřením praktických dovedností zájemce o její složení při vedení plavidlaplavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují. (2) Pověřená osoba a) umožní zájemci složení zkoušky poté, co ověří jeho totožnost, b) pořídí o průběhu a výsledku zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne jejího provedení, c) sdělí výsledek zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu a d) vydá zájemci o úspěšném složení zkoušky osvědčení. (3) Požádá-li o to osoba do 15 dnů ode dne, v němž neuspěla u zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla u pověřené osoby, plavební úřadplavební úřad tuto zkoušku sám provede. (4) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, obsah zápisu o průběhu a výsledku zkoušky a vzor osvědčení o jejím úspěšném složení stanoví prováděcí právní předpis. § 26f Pověření prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost může prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla pověřit a) fyzickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je k provádění této zkoušky odborně způsobilá, nebo b) právnickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie a prokáže, že provádění této zkoušky zajistí prostřednictvím odborně způsobilé fyzické osoby. (2) Odborně způsobilým k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla je ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla a složil zkoušku z praktických dovedností potřebných k provádění této zkoušky. (3) Zkouška, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, se provádí na plavidleplavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují, a skládá se v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřaduplavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (4) Plavební úřadPlavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo c) o odnětí pověření požádala. (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření této způsobilosti, stanoví prováděcí právní předpis. § 26g Platnost průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a postup po uplynutí doby jejich platnosti (1) Průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla a mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je platný a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 65 let, b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 65 let, nebo c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nový průkaz, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. § 26h Zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla (1) Zdravotní způsobilostí vůdce malého nebo rekreačního plavidlaZdravotní způsobilostí vůdce malého nebo rekreačního plavidla se rozumí tělesná a duševní schopnost k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. (2) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 zdravotní způsobilost žadatele a z lékařského posudku vyplývá, že žadatel je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřadplavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo v mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. (3) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu, plavební úřadplavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřadplavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, plavební úřadplavební úřad mu oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidlazdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 26i Pozbytí znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla pozbyl znalosti potřebné k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 26d odst. 1 až 3 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 26j Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla anebo změna údaje v nich obsaženého Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu. § 26k Povinnost mít doklady při provozování malého nebo rekreačního plavidla Vůdce malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, k jehož vedení je třeba oprávnění podle § 26 odst. 1, je povinen mít u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla. § 27 Podávání žádosti prostřednictvím uživatelského rozhraní Žádost podle § 24b, § 24c, § 24h odst. 1 nebo 2, § 24j odst. 2 až 4, § 24o odst. 1, § 24p odst. 2, § 24q odst. 1, § 24r odst. 2, § 24u odst. 1, § 24v odst. 2, § 26a odst. 1, 2 nebo 6, § 26b odst. 1 nebo § 26g odst. 2 může být podána rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného plavebním úřademplavebním úřadem; v takovém případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci34) a § 24d odst. 3, § 24h odst. 6, § 24j odst. 5 věta třetí, § 24p odst. 3 věta třetí a § 24r odst. 3 věta druhá se nepoužijí. § 27a Uznávání odborné kvalifikace pro činnosti ve vnitrozemské plavbě Postup podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace35) není dotčen, jde-li o a) výkon funkce člena posádky plavidlaplavidla, výkon funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, pokud jsou tyto funkce nebo činnost vykonávány na 1. vojenském plavidleplavidle29) provozovaném na vodní cestěvodní cestě České republiky nebo plavidleplavidle provozovaném na této vodní cestěvodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřademplavebním úřadem nebo správcem vodní cestyvodní cesty, nebo 2. převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestěvodní cestě České republiky, b) obsluhu plovoucího strojeplovoucího stroje a c) vedení malého plavidlamalého plavidla, které není plavidlemplavidlem uvedeným v § 24a odst. 1 ani rekreačním plavidlemplavidlem. § 28 Účastník plavebního provozu Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je a) vůdce plavidla, b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby, c) cestující, d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení, e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu. § 29 Povinnosti účastníka plavebního provozu (1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí. (2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály. (3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil. § 29a Ochrana plavebního značení (1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením. (2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřaduplavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřaduplavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl. (3) Plavební úřadPlavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty. (4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě. § 29b Povinnosti vůdce plavidla, člena posádky plavidla a odborníka na plavidle (1) Vůdce plavidla je povinen, a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje, b) zajistit, aby 1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a 2. rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní, c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě, d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení, e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla, f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby, g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek, h) neodkladně uvědomit plavební úřadplavební úřad a správce vodní cesty 1. o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit, 2. o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo 3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě, i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní, j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam, k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla, l) dodržovat povolené rychlosti plavby, m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost. (2) Vůdce plavidla je dále povinen a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby, b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty. (3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění, b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby, c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich, d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu, e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním, f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel, g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování, h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami, i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru, j) vedení převozní lodě, k) kormidlování, l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí, m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věcinebezpečné věci, n) stání plavidla, nebo o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle. (4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16. (5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat ostatním členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel. (6) Strojmistr je povinen a) být přítomen při obsluze plovoucího stroje na jeho palubě a b) plnit při obsluze plovoucího stroje povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) až h) a k) a odstavci 2 písm. a). (7) Člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla jsou povinni podrobit se na výzvu plavebního úřaduplavebního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. § 29c Rybolovná zařízení (1) Na sledované vodní cestě je zakázáno a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti. (2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz. (3) Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení. § 29d Koupání a potápění (1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména a) na trase přívozu, b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1, c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě, d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou, e) v přístavu, f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo g) v plavebních kanálech. (2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty. (3) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti. (4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel. (5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně. (6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením. § 29e Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka (1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu. (2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno. (3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis. § 29f Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem (1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu. (2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno. (3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 29g Zvláštní přeprava (1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona, (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie. (2) Plavební úřadPlavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. (3) Plavební úřadPlavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě. § 29h Akce na sledované vodní cestě (1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. Plavební úřadPlavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřadplavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu. (2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz. § 29i Štěrkoviště (1) Provozovatel štěrkoviště je povinen a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat. (2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis. § 29j Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle (1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. Plavební úřadPlavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle, b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu. (2) Plavební úřadPlavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti. (3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis. § 29k Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle, b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty, c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení, d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam, e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu, f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla, g) nejvyšší povolené rychlosti plavby, h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání, i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí, j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání, k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby. § 29l Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik ArmádyArmády České republiky se ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností. § 30 Provoz zahraničního plavidla (1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno osvědčení plavidla nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. (2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřadplavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřadplavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám technické způsobilosti. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřadplavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice. § 30a Vymezená vodní plocha (1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřadplavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem. (2) Plavební úřadPlavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně. (3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu. (4) Plavební úřadPlavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřadPlavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. (5) Plavební úřadPlavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny. (7) Je zakázáno a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat, b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena. (8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis. § 30b Půjčovna malých plavidel (1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží a) provozní řád půjčovny, b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona, c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat. (2) Plavební úřadPlavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, splňují podmínky technické způsobilosti a jsou vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel. (4) Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřaduplavebního úřadu. Plavební úřadPlavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřadplavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. (6) Plavební úřadPlavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona, b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo c) o odnětí povolení požádal. (7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. § 31 Nehoda v provozu na vodní cestě (1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě. (2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda, k níž došlo na sledované vodní cestě nebo, je-li jejím účastníkem plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, na nesledované vodní cestě, byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu. (3) Plavidlo zúčastněné na nehoděnehodě, při níž následky nehodynehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehodynehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehoděnehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo. Obětování věci ve společném nebezpečí § 31a (1) Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu. (2) Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě. (3) Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty. § 31b (1) Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše. (2) Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu. (3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení. (4) Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí. (5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno. § 32 Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“. Říční informační služby § 32a (1) Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropské unie5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup. (2) Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné správy5h). (3) Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle. (4) Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis. § 32b (1) Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami. (2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních služeb poskytovat a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9, jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě, b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidelplavidel v plavebních komorách, c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlechplavidlech v přístavu. (3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 32c (1) Správce systému říčních informačních služeb zajistí a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami, b) zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem, c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních informačních služeb, a d) zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací. (2) Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží informaci do systému říčních informačních služeb bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2. (3) Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací. (4) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem. (5) Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí. (6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala. (7) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9 u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, nebo b) o to požádá provozovatel plavidlaplavidla. (8) Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále a) orgánům státní správy, b) soudům a c) státním zastupitelstvím. (9) Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb. Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty. § 32d Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb schvaluje plavební úřadplavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřadPlavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona. § 32e (1) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným a) ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel24) a b) k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu25). (2) Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn a) pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a b) stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které a) je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a b) je 1. lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí, 2. plovoucím strojem, nebo 3. malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřademplavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (4) V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede. (5) Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST VI PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY § 33 (1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi8). (2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi. § 33a Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřademplavebním úřadem, a dokladem o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis. (2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona. (3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis. § 34 Stanovisko k rozhodování o koncesi Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese8) uvede plavební úřadplavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy. § 35 Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy (1) Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu,9) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky. (2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti. § 35a (1) Plavební úřadPlavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie7a) vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek. (2) Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18). (3) Plavební úřadPlavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. § 36 Přeprava nebezpečných věcí (1) Nebezpečné věciNebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. (2) Po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věcinebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu19), a to za podmínek v ní uvedených. § 36a Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí (1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradcebezpečnostní poradce“). (2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy. (3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí, b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí, c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcínebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu, d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcínebezpečných věcí, e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat, f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcínebezpečných věcí, g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny, h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehodynehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcínebezpečných věcí, i) šetřit vážné nehodynehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcínebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy, j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehodnehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů, k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcínebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran, l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy. (4) Bezpečnostním poradcemBezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce vydává plavební úřadplavební úřad. (5) Plavební úřadPlavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.7a) (6) Plavební úřadPlavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřadplavební úřad osobě, která prokáže a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcíchbezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradcebezpečnostní poradce, b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám, c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů. Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřadplavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřadPlavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené. (7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis. § 36b Pracovní doba zaměstnance ve vodní dopravě (1) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla a) 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, b) 84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a c) 2 304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích. (2) Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání. (3) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně. § 36c Doba odpočinku a přestávka v práci na jídlo a oddech zaměstnance ve vodní dopravě (1) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích. (2) Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li a) ohrožena bezpečnost plavidlaplavidla, jiných plavidelplavidel, nákladu na plavidleplavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravězaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a b) následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. (3) Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinkudnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě alespoň a) 0,2 dne odpočinkudne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den, b) 0,3 dne odpočinkudne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a c) 0,4 dne odpočinkudne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den. (4) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinkudnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech. (5) Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinkudnů odpočinku poměrné části dne odpočinkudne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinkudne odpočinku. (6) Na poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech zaměstnancům ve vodní dopravězaměstnancům ve vodní dopravě se § 88 odst. 1 věty druhá a třetí a § 88 odst. 2 zákoníku práce nepoužijí. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí každá její část činit více než 15 minut. § 36d Evidence pracovní doby a doby odpočinku (1) Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinkudnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinkudne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidlavůdce plavidla, poznávací znaky plavidlaplavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno. (2) Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravěZaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu. (3) Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidleplavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravěZaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení. § 36e Vztah k zákoníku práce Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy mezi provozovatelem vodní dopravy a zaměstnancem ve vodní dopravězaměstnancem ve vodní dopravě zákoníkem práce. § 37 Mezinárodní doprava (1) Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje vodní dopravu plavidlyplavidly evidovanými v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidlyplavidly evidovanými v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku některého z těchto států. (2) Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky. ČÁST VII REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY § 37a (1) Ministerstvo dopravy a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku, b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest, c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy. (2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním vodní dopravy. § 37b Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel a) provozovaných výlučně na vodní cestěvodní cestě nepropojené s vodními cestamivodními cestami jiného členského státu Evropské unie, b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW, c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy, d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun, e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, nebo f) správce vodní cesty. § 37c Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest měsíců, neprůjezdnost vodních cest a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy úpadek podle zvláštního právního předpisu.8a) § 37d (1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo dopravy Komisi o vydání rozhodnutí o regulaci kapacity plavidelplavidel.8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky. (2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy. § 37e (1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen „účet“). Na účet vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek stanovených zvláštním předpisem.8b) Prostředky účtu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též předpisy Evropské unie.8c) (2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy. (3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku. § 37f (1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku dopravy. (2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu. (3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST VIII VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ § 38 (1) Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy. (2) V čele Státní plavební správy je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 39 Státní správu podle tohoto zákona vykonávají plavební úřadyplavební úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa. § 40 (1) Státní plavební správa vykonává působnost podle tohoto zákona s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy. (2) Státní plavební správa je správcem systému říčních informačních služeb. (3) Státní plavební správa dále a) kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností, b) vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu19), c) zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b odst. 1 písm. h) orgánům integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, d) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu. (4) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění a vyřizuje stížnosti na jejich porušování obecní živnostenský úřad. (5) Státní plavební správa zajistí za účelem řádného výkonu státní správy, včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy, zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31). § 41 Ministerstvo dopravy a) pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidelplavidel, b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému říčních informačních služeb, c) rozhoduje o pověření osob prováděním školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a o odnětí tohoto pověření, d) provádí zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a jmenuje a odvolává členy zkušební komise, před níž se tato zkouška skládá, e) rozhoduje o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, oznamuje údaje o těchto rozhodnutích Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavbyplavby a ustavuje odbornou komisi k provedení technické prohlídky simulátoru, f) vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy, g) rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy, h) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy, i) předkládá Komisi žádost o uznání klasifikační společnosti nebo jeho zrušení podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a), j) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu. § 42 Státní dozor (1) Státní dozor na vodních cestáchvodních cestách a provozu na nich vykonává Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa. (2) Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební správy k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřaduplavebního úřadu pověřený výkonem státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda správci sledovaných vodních cestvodních cest, provozovatelé přístavůpřístavů, přístavišťpřístavišť, překladišťpřekladišť, vývazišťvývazišť a kotvišťkotvišť, provozovatelé plavidelplavidel, provozovatelé půjčoven malých plavidelplavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem. (4) Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (5) Kontrolující osoba zakáže plavbuplavbu plavidlaplavidla, zjistí-li, že a) na plavidleplavidle není platné osvědčení plavidlaplavidla nebo zvláštní povolení k plavběplavbě, b) na plavidleplavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo nákladem, c) plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti a zjevně ohrožuje bezpečnost osob na plavidleplavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavebního provozu, d) plavidloplavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto zákonem, nebo e) kontrolovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidlaplavidla nebo činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí strojplovoucí stroj nebo vede malé nebo rekreační plavidloplavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. (6) Pokud byla zakázána plavbaplavba plavidlaplavidla podle odstavce 5 písm. c), kontrolující osoba rovněž zadrží osvědčení plavidlaplavidla, které plavební úřadplavební úřad vydal nebo jehož platnost prodloužil, do doby opětovného splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla. Kontrolující osoba může vydat vlastníku nebo provozovateli plavidlaplavidla, jehož plavbaplavba byla zakázána podle odstavce 5 písm. c), prozatímní osvědčení plavidlaplavidla za účelem provedení plavbyplavby do místa opravy nebo prohlídky plavidlaplavidla v případě, že je přiměřeně zajištěna schopnost plavbyplavby. Prozatímní osvědčení plavidlaplavidla pozbývá platnosti nejpozději uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Opětovné splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřadplavební úřad technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Pokud plavidloplavidlo nadále nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidlaplavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla pozbývá osvědčení plavidlaplavidla platnosti. (7) Pokud plavební úřadplavební úřad zjistí, že plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo byla-li jeho plavbaplavba zakázána podle odstavce 5 písm. c), informuje o této skutečnosti do 7 dnů orgán členského státu Evropské unie, který vydal nebo prodloužil platnost osvědčení plavidlaplavidla. (8) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy, jeho vzor, postup při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a její rozsah podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST IX PŘESTUPKY § 43 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, b) provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5, c) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, d) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5, e) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště 1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo 2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřaduplavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem, g) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel, h) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením, i) v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení bez souhlasu plavebního úřaduplavebního úřadu, j) v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka, k) v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem, l) provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny, m) poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst. 7, nebo n) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věcinebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává funkci člena posádky plavidla, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, b) vykonává funkci vůdce plavidla, které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího zvláštní oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, c) vykonává funkci vůdce plavidla, které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, d) vykonává činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, e) obsluhuje plovoucí stroj, aniž je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, f) jako vůdce plavidla nezaznamenává do plavecké služební knížky člena posádky plavidla údaje podle § 24f odst. 2, g) jako držitel osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, osvědčení o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo průkazu způsobilosti strojmistra v rozporu s tímto zákonem 1. poruší zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla, vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo obsluze plovoucího stroje, 2. nepředloží nebo neodevzdá tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, nebo 3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození tohoto dokladu nebo plavecké služební knížky anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení nebo neodevzdá plaveckou služební knížku plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, h) jako člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 v rozporu s § 24z odst. 1 nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky, i) jako vůdce plavidla, 1. které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. a) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidla, 2. které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. b) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo 3. který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. c) nemá u sebe při provozování plavidla plaveckou služební knížku, j) jako osoba vykonávající činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn v rozporu s § 24z odst. 2 nebo 3 nemá u sebe platný doklad prokazující oprávnění k jejímu výkonu, k) jako strojmistr v rozporu s § 24z odst. 4 nemá u sebe při obsluze plovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra, l) v rozporu s tímto zákonem vede malé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidlo, které není malým plavidlem, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k jeho vedení, m) jako držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla v rozporu s tímto zákonem 1. poruší zákaz činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla, 2. nepředloží nebo neodevzdá tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, nebo 3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, n) jako vůdce malého nebo rekreačního plavidla v rozporu s § 26k nemá u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, o) jako strojmistr 1. v rozporu s § 29b odst. 6 písm. a) není při obsluze plovoucího stroje přítomna na jeho palubě, nebo 2. nesplní některou z povinností uvedených v § 29b odst. 6 písm. b), p) vykonává 1. funkci člena posádky plavidla, činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí stroj anebo vede malé nebo rekreační plavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost k vedení plavidla ovlivněna požitím alkoholu vůdcem malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícího evidenci podle tohoto zákona, u něhož je zjištěný obsah alkoholu nižší než 0,5 promile, a toto plavidlo je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo 2. jinou činnost spojenou s plavbou než je činnost uvedená pod bodem 1, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost vykonávat tuto činnost ovlivněna požitím alkoholu a tato činnost je vykonávána na malém plavidle bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícím evidenci podle tohoto zákona, které je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo q) jako člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla se v rozporu s § 29b odst. 7 na výzvu plavebního úřaduplavebního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření. (3) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že a) se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu podle § 22b odst. 1, b) v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu, lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě či znečištění vodního toku nebo jinak poškodí životní prostředí, c) v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými signály, d) v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na vodní cestě nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí, e) vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1 nebo 3, f) se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle § 29d odst. 1 zakázáno, g) v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, h) v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo i) v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. (4) Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce plavidla vydaným k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu. (5) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních účastníků plavebního provozu, nebo aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního prostředí, b) v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného přístavu nebo vyplutí plavidla z veřejného přístavu, c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách stanoveným způsobem povinné údaje, d) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny, e) poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1, f) poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3, g) nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního provozu, které byly vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1, h) nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v zájmu zajištění bezpečnosti plavebního provozu, i) v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky, j) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla, k) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, nebo l) v rozporu s § 32e odst. 2 1. neužívá při plavbě zařízení nebo programové vybavení určené ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo 2. neoznámí správci systému říčních informačních služeb poruchu na tomto zařízení nebo programovém vybavení. (6) Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce sestavy plavidel. (7) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu, nebo b) v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu. (8) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že a) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat, b) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami, c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník, d) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny, e) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, f) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby, g) v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla být vztyčena státní vlajka České republiky, h) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení, i) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, j) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, nebo l) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. (9) Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla, b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla, c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím. (10) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, nebo b) neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě podle § 32b odst. 2 písm. a). (11) Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby. (12) Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením. (13) Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1. (14) Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5. (15) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo odstavce 8 písm. e), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), f), h), i), j) nebo k) nebo odstavce 9 písm. d), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), f), písm. g) bodu 1 nebo písm. o), odstavce 3 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 5 písm. c), e), g), h), j) nebo k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), c) nebo l) nebo odstavce 10 nebo 14, d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l), písm. m) bodu 1, písm. p) nebo q), odstavce 3 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f), i) nebo písm. l) bodu 1, odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. g) bodu 2 nebo 3, písm. h), i), j), k), písm. m) bodu 2 nebo 3 nebo písm. n), odstavce 3 písm. a), f) nebo i), odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. l) bodu 2, odstavce 8 písm. d) nebo g), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13. (16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), l), p) nebo q). (17) Příkazem na místě může projednat a) plavební úřadplavební úřad pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d), f) nebo g), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14, b) Policie České republiky pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), jde-li o porušení zákazu podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 5 písm. a), d), e), g), h) nebo i) nebo odstavce 7 nebo 11. § 44 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, b) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, c) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5, d) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště 1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo 2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřaduplavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem, f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel, g) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením, h) v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení, i) v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, nebo j) jako provozovatel půjčovny malých plavidel 1. v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje podmínky stanovené v povolení nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v povolení bez souhlasu plavebního úřaduplavebního úřadu, nebo 2. v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje plavební úřadplavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou k ní přiloženy. (2) Správce vodní cesty se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu plavebním značením nebo toto značení neudržuje, b) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní části přístavu při zajišťování bezpečného provozu přístavu, c) v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, nebo d) v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním značením. (3) Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí přestupku tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi. (4) Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, b) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6, c) v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání pozemní části přístavu, d) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu, e) nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b), f) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcminebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel nebo pro odběr vody a elektrického proudu, g) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel nebo druhu a množství přeloženého nákladu, h) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa určená pro stání plavidel, nebo i) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při zajišťování bezpečného provozu přístavu. (5) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla stálá stanoviště určená provozovatelem pozemní části veřejného přístavu, b) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat, c) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami, d) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník, e) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny, f) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, g) v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty, h) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby, i) v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena státní vlajka České republiky, j) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení, k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, l) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, m) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, n) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, o) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo p) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věcinebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla, b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla, c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím. (8) Provozovatel vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo b) v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu změnu v okolnostech, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7a). (9) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti. (10) Dopravce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) a) nevydá cestujícímu přepravní doklad, b) neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v přístavu, při nalodění a vylodění nebo na palubě lodi, c) nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených, d) neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě zrušení nebo zpoždění připlutí nebo vyplutí, nebo e) neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o právech cestujících nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se práv cestujících. (11) Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) diskriminuje při uplatňování smluvních podmínek a tarifů. (12) Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) odmítne přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti. (13) Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) nezveřejní podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí a doprovázejících osob. (14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla, správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních služeb. (15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5. (16) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. f) nebo p), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce, 4, písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), h), j), k), l) nebo m), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8, c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. g) nebo o), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c), d) nebo n), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. e) nebo i), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a). § 45 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Státní plavební správa, nebo b) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. (2) Pokuty uložené Státní plavební správou vybírá a vymáhá celní úřad. ČÁST X SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 47 Ustanovení § 9 až 21 a § 24 až 27 se vztahují na plavidlaplavidla ArmádyArmády České republiky a plavidlaplavidla PoliciePolicie České republiky, jejich vůdce a členy posádek, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. § 48 Ustanovení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách, se nepoužijí, pokud se týkají vnitrozemské plavby. § 48b V řízení o vydání průkazu způsobilosti si plavební úřadplavební úřad pro účely jeho vydání opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej plavební úřadplavební úřad; obdobně postupuje plavební úřadplavební úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele. § 49 Rozhodování plavebního úřadu o výjimkách ze zákona (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze zákazu plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, udělí plavební úřadplavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou pro určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených hodnot rozměrů plavidla a sestavy plavidel, z nejvyšších povolených hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené rychlosti plavby stanovených na základě § 29k. Plavební úřadPlavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou část vodní cesty plavebním značením. § 51 Přechodná ustanovení (1) Práva a závazky rozpočtové organizace Státní plavební správa zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní plavební správu zřízenou podle tohoto zákona. (2) Provozovatel plavidla, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem, je povinen sjednat toto pojištění do dvou let od účinnosti tohoto zákona. Do doby sjednání tohoto pojištění, nejdéle však do dvou let od účinnosti tohoto zákona, je považován za provozovatele plavidla, který splňuje podmínku pojištění podle tohoto zákona. (3) Lodní osvědčení a zvláštní povolení pro provoz plovoucího zařízení vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považují za osvědčení plavidla podle tohoto zákona. (4) Průkazy způsobilosti vůdců plavidel a členů posádek plavidel vydané podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti. § 52 (1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 3 až 7 a 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 14 odst. 7, § 15a odst. 7, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 4, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst. 4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4, § 24e odst. 6, § 24g odst. 3, § 24h odst. 9, § 24l odst. 6, § 24o odst. 5, § 24q odst. 5, § 24s odst. 6, § 24u odst. 6, § 24x odst. 6, § 25 odst. 9, § 25a odst. 5, § 25b odst. 7, § 26a odst. 8, § 26d odst. 4, § 26e odst. 4, § 26f odst. 5, § 26i odst. 6, § 29e odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a odst. 8, § 30b odst. 7, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 32e odst. 5, § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f odst. 3 a § 42 odst. 8. (2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 24k odst. 9, § 24w odst. 9 a § 26h odst. 9. § 53 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb., 2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb., 3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel, 4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1964 Sb., o přístavním řádu pro československé přístavy, 5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu, 6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 31/1982 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 23/1984 Sb., 7. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 15 000/1975-25, kterým se určují technická zařízení na plavidlech a v přístavech, která slouží přímému zabezpečení provozu vodní dopravy, a stanoví způsob výkonu dozoru nad těmito určenými technickými zařízeními (registrován v částce 27/1975 Sb.), 8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 26 357/1975 o odborné způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (registrován v částce 39/1975 Sb.), 9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 690/1983-025 o vybavení rekreačních plavidel plujících v režimu mezinárodní plavby lodními dokumenty (registrován v částce 20/1984 Sb.), 10. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9737/1984-025 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.), 11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 486/1985-25 o vydání Pověření k výkonu státního odborného dozoru nad vnitrozemskou plavbou (registrován v částce 33/1985 Sb.). § 54 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Součásti vodní cesty Součástmi vodní cesty jsou: 1. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě, 2. pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební značeníplavební značení na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cestyvodní cesty, 3. uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení, 4. jezy a ostatní vzdouvací zařízení, 5. plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení pro řízení plavby a její bezpečnost, 6. přístavní bazény, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavůpřístavů, 7. vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy), 8. pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť, 9. zařízení k vybírání plavebních poplatků, 10. velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu vodní cestyvodní cesty nebo jejich součástí, 11. speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidelplavidel. Příloha č. 2 Seznam dopravně významných vodních cest 1. Vodní cestyVodní cesty využívané jsou: a) vodní tok Labe 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč), 2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značenímplavebním značením, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístavpřístav Radotín, 2. od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidlaplavidla o nosnosti do 300 tun, c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec (Baťův kanál). 2. Vodní cestyVodní cesty využitelné jsou: a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč), b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy, c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem, d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, e) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku. Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1233 ze dne 14. července 2021, kterou se mění směrnice (EU) 2017/2397, pokud jde o přechodná opatření pro uznávání osvědčení třetích zemí. 1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně. Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 ze dne 20. ledna 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy pro databáze Unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky. 2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě. 4) Zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 5b) § 69a a 70 živnostenského zákona. 5c) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. 5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 5g) Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 5h) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 7a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně. 10) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. 8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. 12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 16) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91. 19) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010. 21) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85. 22) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 24) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 25) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES. 27) § 16 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě. 29) § 34 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 26 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 31) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky. 32) Příloha III část II. oddíl II. bod 1. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12. 33) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473. 34) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 117/1995 Sb.	Zákon č. 117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 1. 10. 1995, částka 31/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ (§ 4 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - DÁVKY (§ 17 — § 48) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH (§ 49 — § 73a) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 74 — § 79) * ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 80 — § 81) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.) 117 ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Státní sociální podpora (1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. (2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát. (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 21). § 2 Dávky státní sociální podpory jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. pohřebné. § 2a Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí. § 2b (1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona. (2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách. (4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů80) obdobně. § 3 Okruh oprávněných osob (1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen „osoba“), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu1c), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), jde-li o cizince, podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. (2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu1g), g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana1h), h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu56), i) cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu66), j) cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání4), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), k) rodinnými příslušníky68) cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), l) osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie1) nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Podmínka bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l). (3) Přídavek na dítě dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby s ní společně posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou nezaopatřenými dětmi cizinců, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, a těmto nezaopatřeným dětem a s nimi společně posuzovaným osobám bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tyto nezaopatřené děti a s nimi společně posuzované osoby mají na území České republiky zároveň bydliště. (4) Rodičovský příspěvek dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou cizinci, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. (5) Pohřebné dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci, kterým bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání72) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání73), b) cizinci, kterým byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. (6) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi57). (7) Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. ČÁST DRUHÁ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ Příjem rozhodný pro přiznání dávky § 4 Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. § 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8, 2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8, 3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy: 1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3c), 3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papírucenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e), 5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i), 6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, 7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, 8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů, 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně z příjmu připadající na tuto dávku, d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4) e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek77), h) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení, i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, j) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h). (2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta třetí platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění. (3) Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené a) v odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 9 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny. (4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc a) jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo b) částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu, není-li dále stanoveno jinak. (5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jako hlavní činnost71), započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. (6) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu a) za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo b) za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu. (7) Částka průměrné měsíční mzdy se zjišťuje za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem, s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. (8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem nezaopatřeného dítěte, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 5 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost trvala po celý takový měsíc. (9) Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů3), přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů. § 6 Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je a) u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, b) u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo. § 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum76). (6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně bytbyt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží. (7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a). (8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. (9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. (10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o a) svěření dítěte do péče jiné osoby32), b) osvojení dítěte33), c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele34), d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením35), e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte36), f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu37), g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči18), h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě. (11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje. (12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3 písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. § 8 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši (1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8). (2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen „částka životního minima dítěte“). (3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží. § 10 Výdělečná činnost (1) Výdělečnou činnostíVýdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění, b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. (2) Příjmy z výdělečné činnostivýdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1. (3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 9 obdobně. § 11 Nezaopatřené dítě (1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58). (2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně. § 12 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou 1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti10a), c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně, d) studium na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole70), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání, e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, f) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemivzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že 1. vzdělávací institucevzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací institucivzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo 2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucíchvzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států, h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let, i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65). (2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium a) na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40) b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41) c) na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40) (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43) § 13 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium; c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak. (3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnostvýdělečnou činnost podle § 10, b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4) c) výdělečná činnostvýdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc, d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46) Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole. § 14 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnostvýdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená10c). § 15 (1) Vzdělávací instituceVzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12 odst. 1 písm. f) (dále jen „vzdělávací institucevzdělávací instituce“), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucívzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vzdělávací institucevzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací institucevzdělávací instituce, označení studia podle § 12 odst. 1 písm. f), datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu s odstavcem 6. (3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise. (4) Vzdělávací instituceVzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise, b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo nedoplnila, c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo materiální, d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy. (5) Činnost vzdělávacích institucívzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. f) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3. (6) Orgán, který vzdělávací institucivzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru, b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno, c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu, d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5, e) o to písemně požádá. (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 12 odst. 1 písm. f), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. § 16 (1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a) b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b) c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c) d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d) (2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnostvýdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání. ČÁST TŘETÍ DÁVKY HLAVA PRVNÍ PŘÍDAVEK NA DÍTĚ § 17 Podmínky nároku na přídavek na dítě Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40. § 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 830 Kč, b) od 6 do 15 let 970 Kč, c) od 15 do 26 let 1 080 Kč. (2) Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem a) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce8), b) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2, c) podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5, d) z dávek nemocenského pojištění, e) z dávek důchodového pojištění, f) z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci4), g) z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo h) z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře. (3) Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 1 330 Kč, b) od 6 do 15 let 1 470 Kč, c) od 15 do 26 let 1 580 Kč. § 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně. HLAVA TŘETÍ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ § 24 Podmínky nároku na příspěvek na bydlení (1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytubytu, který bytbyt užívá, jestliže a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytubytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a současně b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. (2) Za vlastníka bytubytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je bytbyt, který vlastník užívá. Za vlastníka bytubytu se považuje i manžel, který užívá bytbyt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela70), pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytubytu. Za vlastníka bytubytu se pro účely tohoto zákona považuje i osoba, která užívá bytbyt na základě služebnosti užívání celého bytubytu. Za nájemce bytubytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytubytu, který bytbyt užívá se souhlasem vlastníka bytubytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytubytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytubytu. Za nájemce bytubytu se považují oba manželé, mají-li k bytubytu společné nájemní právo47b). Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytubytu, doba od smrti nájemce služebního bytubytu nebo bytubytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytubytu a doba od trvalého opuštění služebního bytubytu nebo bytubytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytubytu. (3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná. (4) Přestane-li oprávněná osoba bytbyt užívat v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná přestane bytbyt užívat v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytubytu. (5) BytemBytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytbytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. § 24a Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci (1) Nárok na příspěvek na bydlení má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytůbytů. (2) Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby78), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod. (3) Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. (4) Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole. (5) K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. § 25 Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří a) u bytůbytů užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy nájemné, b) u družstevních bytůbytů, bytůbytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytubytu a bytůbytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 3 571 tři\| 4 669 čtyři a více\| 5 632 c) u bytůbytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytubytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytubytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 1 843 tři\| 2 411 čtyři a více\| 2 979 (2) Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytubytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb. (3) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami, pokud v bytěbytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období, b) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného období, v bytěbytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytěbytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytěbytě. (4) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí. (5) Částky nákladů srovnatelných s nájemným uvedené v odstavci 1 písm. b) a částky, které se započítávají za pevná paliva, uvedené v odstavci 1 písm. c) jsou platné pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. § 26 Normativní náklady na bydlení (1) Normativní náklady na bydlení činí pro a) bydlení v bytechbytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy \| Měsíční náklady na bydlení v Kč ---\|--- Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Praha a Brno\| Obce s alespoň 70 000 obyvateli\| Obce do 69 999 obyvatel jedna nebo dvě\| 16 729\| 14 197\| 13 737 tři\| 19 212\| 15 900\| 15 299 čtyři a více\| 23 195\| 19 202\| 18 477 b) bydlení v družstevních bytechbytech, bytybyty užívané na základě služebnosti užívání celého bytubytu a bytybyty vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Měsíční náklady na bydlení v Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 8 932 tři\| 11 161 čtyři a více\| 13 568 (2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obceobce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období. (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. § 27 Výše příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. (2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. § 28 (1) Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném, b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv, c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcíobcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení. (2) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví podle odstavce 1, nařízením zvýšit částky, které se započítávají za pevná paliva, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud příslušný index spotřebitelských cen pevných paliv vzroste od 1. ledna kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví, alespoň o 5 %. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího období, pro které se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, pokud ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve. (4) Výši částek normativních nákladů na bydlení podle odstavce 1 písm. c) může vláda upravit s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie podle odstavce 3. (5) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví podle odstavců 1 a 4, nařízením zvýšit částky normativních nákladů na bydlení, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví. HLAVA PÁTÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK § 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 3 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 350 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen „vícerčata“), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 350 000 Kč. (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „denní vyměřovací základ“). (3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky a) nepřevyšující 13 000 Kč měsíčně, b) převyšující 13 000 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší, nebo c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. (4) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. (5) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. (6) Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky rodičovského příspěvku zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc. (7) Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem. § 30a (1) Rodič, kterému zanikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině, nebo z důvodu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství na další nejmladší dítě v rodině, má nárok na jednorázovou výplatu částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Podmínkou je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ nebo že je některý z rodičů k tomuto datu osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost podle § 61 odst. 1. (2) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. (3) Je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu37), nárok na rodičovský příspěvek nevzniká. § 30b Podmínka osobní celodenní péče o dítě (1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11), s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu37), d) dítě dosáhlo věku 3 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1, e) dítě nebo rodič zemřeli, f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce. (2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce poskytování lůžkové péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 3. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče osobně celodenně a řádně pečuje. (3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 53i). § 30c (1) V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z vícerčat, dojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Pro nové stanovení nároku, popřípadě nároků na rodičovský příspěvek a jeho výši se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku pro vícerčata. K přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši dojde rovněž v případě, kdy rodič začne pečovat o 2 nebo více dětí z vícerčat s tím, že i v tomto případě se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku na všechny tyto děti. (2) Pokud by při novém posouzení nároku na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 bylo zjištěno, že z důvodu rozdělení nebo sloučení vícerčat již byla přečerpána celková výše rodičovského příspěvku, nepovažuje se tato situace za přeplatek na dávce. (3) V případě, že rodič pečuje o vícerčata a jedno nebo více dětí z těchto vícerčat zemře, přitom rodič dále pečuje alespoň o jedno dítě, může ministr práce a sociálních věcí na základě žádosti o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech v závislosti na celkových sociálních poměrech rodiny a délce péče o vícerčata rozhodnout odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2. § 31 (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek. (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu37), dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a). Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě. (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v kalendářním měsíci, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let. HLAVA OSMÁ PORODNÉ § 44 Podmínky nároku na porodné (1) Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nárok na porodné žena nemá, pokud jí před porodem vznikl již dvakrát nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů nebo v případě, že se jí již jedno živé dítě narodilo a druhé dítě do 1 roku věku převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů, není-li dále stanoveno jinak. (3) Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. (4) Nárok na porodné podle odstavce 3 nemá otec, jemuž již dvakrát vznikl nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. (5) Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno jinak. § 45 Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče (1) Nárok na porodné má také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě do 1 roku jeho věku, a toto dítě bylo prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na porodné vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péčednem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44. (3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a), b) a d). (4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná. § 46 Výše a výplata porodného (1) Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. (2) Porodné se vyplatí jednorázově. HLAVA DEVÁTÁ POHŘEBNÉ § 47 Podmínky nároku na pohřebné (1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které ke dni smrti bylo nezaopatřeným dítětem a splnilo podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, b) osobě, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte a splnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, nebo c) plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví. (2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a). (3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené. § 48 Výše a výplata pohřebného (1) Výše pohřebného činí 5000 Kč. (2) Pohřebné se vyplatí jednorázově. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH HLAVA PRVNÍ Díl první Nárok na dávku a její výplatu § 49 (1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky. § 50 Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku se nevyžaduje podmínka písemného souhlasu rodiče, který neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta třetí platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let. § 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Je-li přídavek na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zaniká. (2) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě ve zvýšené výměře se prokazuje vedle výše rozhodných příjmů, také druh těchto příjmů podle § 18 odst. 2, který zakládá nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě. Je-li přídavek na dítě ve zvýšené výměře vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše a druh rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby druh rozhodných příjmů, vyplatí se přídavek na dítě ve výši podle § 18 odst. 1. Neprokáže-li se do této doby ani výše rozhodných příjmů, postupuje se podle odstavce 1 věty třetí a čtvrté. (3) Pokud trvá nárok na přídavek na dítě i za čtvrté čtvrtletí kalendářního roku, náleží výplata dávky pouze tehdy, jestliže je pro nárok na tuto dávku prokázáno trvání podmínky nezaopatřenosti dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte do 30. září daného kalendářního roku, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat nezaopatřenost dítěte, pokud v odůvodněných případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní prokázání nezaopatřenosti dítěte v pozdějším termínu. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte ani do konce tohoto čtvrtého kalendářního čtvrtletí, nárok na přídavek na dítě zaniká. (4) Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (5) Příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 1. nebo 3. kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4. (6) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (7) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2 jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (8) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce. § 51a (1) Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince, náleží jeho výplata i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku. Pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc prosinec bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 51 odst. 5 vět třetí až páté se nepoužijí. (2) Prokáže-li oprávněná osoba, které vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince, v termínu do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 1. kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 1 se nepoužije. (3) Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen a tento nárok trval ke dni 30. června, jeho výplata náleží i ve 3. bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc červen bezprostředně předcházející 3. kalendářnímu čtvrtletí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 51 odst. 5 vět třetí až páté se nepoužijí. (4) Prokáže-li oprávněná osoba, které vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen a tento nárok trval ke dni 30. června, v termínu do bezprostředně následujícího 31. července, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 3. bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 3 se nepoužije. (5) Pro období od 1. ledna do 31. března a období od 1. července do 30. září se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 nepoužijí, s výjimkou povinnosti hlášení změn v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich rozhodných příjmů, a změn v užívání bytuzměn v užívání bytu; změnou v užívání bytuzměnou v užívání bytu se pro tyto účely rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytubytu. § 52 Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 odst. 3. § 53 (1) Dávka neprávem a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, c) odepřená, nebo d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala. (2) Dávka neprávem a) přiznaná, b) vyplácená, nebo c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno. (3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno. (4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny. § 54 (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1 zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce. (3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. a) bodu 3, § 2 písm. b) bodu 2 zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku a) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44, b) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45, c) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a), jde-li o pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. (4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d). § 54a Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte (1) Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit. (2) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který rodiči vyplácí rodičovský příspěvek, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Díl druhý Přechod nároku na dávky § 55 Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy. § 56 (1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1. (3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví. Díl třetí Výplata dávek § 57 (1) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období. (2) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, a § 2 písm. b) bodu 2 se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 58 (1) Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách. (2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 ke změně místní příslušnosti podle § 66 odst. 2, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně místní příslušnosti dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená v předchozí větě předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle § 66 odst. 2 podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla dávka zastavena. (3) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena. § 59 (1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky a) zákonný zástupce nebo opatrovník oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d), b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d), c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, nejde-li o případ uvedený v písmenu d), d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení). (2) Krajská pobočka Úřadu práce namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat. (3) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby. (4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytubytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytubytu. (5) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí. (6) Příspěvek na bydlení nebo jeho část lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nákladů na bydlení, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb nebo poskytovateli energií. V případě, že vlastník jednotky jako poskytovatel služeb neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohu za služby spojené s užíváním bytubytu a příspěvek do fondu oprav, považuje se pro účely tohoto zákona za poskytovatele služeb nájemci společenství vlastníků jednotek. § 60 Dávky se do ciziny nevyplácejí. HLAVA DRUHÁ Díl první Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované § 61 (1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. (2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn. (3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a). (4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a), je krajská pobočka Úřadu práce povinna vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo. (5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn. § 62 (1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely. (2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit. (3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48d) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2. (4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. (5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v případech, kdy není nárok na jednorázovou výplatu částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. Částka rodičovského příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později nejmladším dítětem v rodině. (6) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. (7) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48h) Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla. Díl druhý Povinnosti státních orgánů a dalších osob § 63 (1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (dále jen „povinná osoba“), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení58), platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.19) (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány státní sociální podpory činit výzvy podle odstavce 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu státní sociální podpory ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému. (3) Jestliže je podle odstavce 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu státní sociální podpory do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku79), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán státní sociální podpory je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. (4) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje. (5) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí61). (6) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat. (7) Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 4), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.19g) § 63a Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob (1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 6 a odst. 7 věta první platí zde obdobně. (2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která dávku vyplatila, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde obdobně. § 64 (1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu58) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí, b) správcům daně50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízenítrestní řízení, e) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této kontroly, g) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost. (6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena. (7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem za třetí kalendářní čtvrtletí roku rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50. § 64a (1) Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a obdobných dávkách v cizině v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie1), a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. (2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a příslušným institucím v cizině údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a pro tyto instituce z práva Evropské unie1), a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 5 věta druhá obdobně. (3) Údaje získané orgány státní sociální podpory podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 5. (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje a) České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropské unie1), a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropské unie1) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Díl třetí § 65 Kontrolní činnost (1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není-li dále stanoveno jinak. (2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63. Jde-li o bankybanky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které bankabanka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. (3) Zaměstnanci orgánu státní sociální podpory jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které osoba a s ní společně posuzované osoby užívají, a to s cílem provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nebo osoba společně posuzovaná nedá souhlas se vstupem do obydlí, nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme; rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení. Díl čtvrtý Přestupky Oddíl 1 Přestupky fyzických osob § 65a (1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 3 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 3. (2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že se nepodrobí ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5. (3) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Oddíl 2 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob § 65b (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 3 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 3. (2) Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem dávky, dopustí se přestupku, jestliže nesplní ohlašovací povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 61 odst. 2. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000 Kč. Oddíl 3 Společná ustanovení § 65c (1) K řízení o přestupcích je příslušný a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li o přestupek podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1, b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o přestupky podle § 65a odst. 2. (2) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil. HLAVA TŘETÍ ORGANIZACE A ŘÍZENÍ Díl první § 66 Orgány rozhodující o dávkách (1) O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce. (2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a) místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí, b) nelze-li místo určit podle písmene a), jiným místem, kde je hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů77). Díl druhý § 67 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá. (2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední krajskou pobočkou Úřadu práce. Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61, v případě změny výše příspěvku na bydlení v důsledku změny výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, nebo částek normativních nákladů na bydlení a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení. Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6 a § 30a odst. 1; o této skutečnosti se vydává oznámení. (3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku. (4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení). Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem72). (5) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 až 3 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence. § 68 Náležitosti žádosti (1) Žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem a) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2), b) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, 1. doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, nebo 2. identifikační údaje zaměstnavatele oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, c) jde-li o rodičovský příspěvek, 1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši denního vyměřovacího základu rodiče, z něhož má být při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle podané žádosti vycházeno, 2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 3 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek, 3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1, 4. volbu nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek, d) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, e) u žádosti o příspěvek na bydlení, 1. doklad o tom, že bytbyt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytubytu, služebnosti užívání celého bytubytu nebo na základě vlastnictví nemovité věci, 2. doklad o výši nájemného, 3. doklad o výši nákladů za plyn nebo elektřinu anebo identifikační údaje dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa, a 4. doklad o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytubytu, f) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 53i), g) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala, h) výši náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, i) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné. (2) Rozhodné příjmy v rozhodném období se prokazují dokladem, kterým je a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) bodech 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h), 2. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 9, 3. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v bodu 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán státní sociální podpory výši tohoto příjmu postupem podle § 63 odst. 2 nebo § 63 odst. 3 věty první až čtvrté; nezjistí-li orgán státní sociální podpory rozhodný příjem tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. Věta první se vztahuje i na zjišťování výše nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, nebo zjišťování výše přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b), může orgán státní sociální podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení. § 68a V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán státní sociální podpory vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie. § 68b Podání a jiné úkony (1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon81), pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. § 68c Účastníci řízení V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení a) oprávněná osoba, b) příjemce dávky (§ 59), c) osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a, d) fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59. § 68d Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (1) Povinnost orgánu státní sociální podpory dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální podpory předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 61 odst. 2. (2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem orgánu státní sociální podpory v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední. § 69 Vydávání rozhodnutí (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé, b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 až 3 a 5 a v § 67 odst. 2 větě druhé, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 30 odst. 6, § 30a odst. 1, § 51 odst. 1 až 3 a 5, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 6, e) přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7, g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30. (2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7 a proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení. § 70 (1) Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a v případech zastavení výplaty dávky podle § 51 odst. 2 věty čtvrté, odst. 3 věty druhé a odst. 5 vět třetí a páté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne výplaty a) první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky, b) první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo c) zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle § 30 odst. 6, d) zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. (3) V případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky. (4) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží. (5) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 až 4 obdobně. (6) O zvýšení či snížení přídavku na dítě provede krajská pobočka Úřadu práce na základě získaných údajů pouze záznam, který založí do spisu. Proti tomuto postupu lze uplatnit námitky, pro jejichž podání platí odstavce 2 až 4 obdobně. § 70a Vyhotovování písemností Při vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované výpočetní techniky mohou být tato oznámení a další písemnosti vydány s předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí oprávněné osoby. Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání rozhodnutí. § 71 (1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2) Odvolání nemá odkladný účinek. § 72 Náklady řízení Orgány státní sociální podpory, Ministerstvo práce a sociálních věcí, účastníci řízení a osoby společně posuzované nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách. § 72a (1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení. (2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, podléhají výkonu rozhodnutí21b) jen podle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy21c). Dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí. § 73a Soudní přezkum Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7 a rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Základní ustanovení § 74 (1) Pro nároky na a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,23) b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,24) c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči,25) d) podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění,26) zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27) a zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995. (2) Pro nároky na a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26) a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27) b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24) c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27) d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,24) e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,28) f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,29) g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996. (3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před a) 1\\. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d), b) 1\\. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), c) 1\\. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f), d) 1\\. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g), přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d). (4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996. § 75 (1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995. (2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995. (3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal. § 76 Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím a) 30\\. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d), b) 31\\. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c), c) 31\\. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f), d) 31\\. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g). § 77 (1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995, b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995, c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995, d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996, je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3). (2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem. (3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory. (4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně. § 78 Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně. § 79 Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte (1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující. (2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit,30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9). ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 80 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb. 2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 4. Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb. 5. Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony. 6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti. 7. Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb. 8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti. 9. Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek. 10. Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky. 11. Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte. 12. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb. 13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. 14. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 15. Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku. § 81 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 1b) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. 1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3i) Například § 192 zákoníku práce. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 5) § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 6) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb. 7a) § 907 občanského zákoníku. 8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 10) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb. 10c) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb. 11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. 11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb. 11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. 12) § 61 a násl. vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 137/1994 Sb. 13) § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. 14) Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb. 16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb. 16a) § 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb. 17) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 18) § 963 občanského zákoníku. 19) § 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb. 19b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 19c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 19g) § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky. 19d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 19f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 20) Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb. 21) Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb. 21b) Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 21c) § 299 občanského soudního řádu. 22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 22a) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb. 24) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 25) Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb. 26) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb. 27) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb. 28) Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 29) Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb. 30) § 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 32) § 953 občanského zákoníku. 33) § 796 občanského zákoníku. 34) § 824 občanského zákoníku. 35) § 826 občanského zákoníku. 36) § 928 občanského zákoníku. 37) § 958 občanského zákoníku. 38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb. 39) § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb. 41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb. 43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 47) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 47b) § 745 a 746 občanského zákoníku. 47c) § 36 a 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 47d) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 48a) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 48b) § 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. 48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu. 48d) § 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb. 48f) § 43 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48g) § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48h) § 299 a 317 občanského soudního řádu. 49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb. 50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb. 51) § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. 53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb. 54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb. 54a) § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 55) § 49 a násl. občanského zákoníku. 56) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb. 57) § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. 58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 61) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. 64) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb. 65) § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 66) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 67) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 68) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 70) § 744 občanského zákoníku. 70) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 71) § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 72) § 49 až 54 občanského zákoníku. 72) § 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 73) § 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 74) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 75) § 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 76) § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 77) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 78) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. 79) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 80) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 81) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 118/1995 Sb.	Zákon č. 118/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 1. 10. 1995, částka 31/1995 * Čl. IV - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. X - Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto: * Čl. XIII - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. * Čl. XVII - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. XIX - Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, se mění takto: * Čl. XX - Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje takto: * Čl. XXI - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. XXII - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. XXVII - Přechodná ustanovení * Čl. XXVIII - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 118 ZÁKON ze dne 26. května 1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 277 odst. 2 se vypouštějí slova „přídavky na děti a“. 2. V § 301 odst. 2 se vypouštějí slova "výchovné, vyplacené k důchodu ze sociálního zabezpečení, ani". 3. V § 317 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 4. V Příloze A (§ 248 odst. 3) se vypouští obor Rodičovský příspěvek a v oboru Sociální zabezpečení se vypouštějí slova „s výjimkou rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku“ a slova „Vyhláška č. 76/1957 Ú.l., ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., vyhláška č. 183/1991 Sb.“ se nahrazují slovy „Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. X Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto: 1. V § 24 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 2. V § 24 odst. 2 se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavci 1“. Čl. XIII Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se na konci připojují tato slova: „,státní sociální podpory a sociální péče“. 2. V § 2 se vypouští písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5). 3. V § 2 se vypouští písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 6). 4. V § 6 odst. 4 písm. a) se vypouštějí body 3 a 4 a v bodu 5 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. 5. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se vypouštějí slova „o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému“. 6. V § 6 odst. 4 písm. a) se vypouštějí v bodu 12 slova „výchovné k němu a příplatek k výchovnému“ a body 14 a 15. 7. V § 6 odst. 4 písm. a) se vypouštějí body 13 a 16. 8. V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „a rodičovský příspěvek“. 9. § 6 odst. 4 písm. c) zní: „c) poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,“. 10. V § 6 odst. 4 se vypouštějí písmena e) a f). 11. V § 6 odst. 4 písm. v) se slova „státní vyrovnávací příspěvek43) nebo příspěvek na nájemné44)“ nahrazují slovy „dávky státní sociální podpory“ a vypouštějí se poznámky pod čarou č. 43) a 44)“. 12. V § 7 písm. b) se vypouštějí slova „e), f),“. 13. V § 8 odst. 1 se v předvětí za slova „ve věcech sociálního zabezpečení“ vkládají slova „státní sociální podpory“ a za písmeno h) se připojuje nové písmeno i), které zní: „i) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o občana dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého nebo o dítě dlouhodobě nemocné.“. 14. V § 8 odst. 2 písm. c) se na konci připojují tato slova: „nebo z podnětu okresního úřadu nebo hlavního města Prahy“. 15. V § 16 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Obdobnou povinnost mají tato zařízení vůči okresním úřadům a hlavnímu městu Praze v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory a vůči okresním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek a služeb sociální péče.“. 16. V § 19 odst. 5 se vypouštějí slova „rodičovský příspěvek, anebo“, slova „(rodičovský příspěvek)“ a slovo „(příspěvku)“. 17. V § 21 odst. 1 se vypouštějí slova „a přídavků na děti“. 18. V § 22 se vypouští písmeno c). 19. V § 32 se vypouštějí slova „,e) a f)“. 20. V § 49 odst. 2 se vypouštějí slova „a pozůstalé“. 21. V části šesté hlavě první se v nadpisu oddílu prvního vypouštějí slova „a o přídavcích na děti“. 22. V § 55 se vypouštějí slova „podpoře při narození dítěte, pohřebném“. 23. V § 55 se za slova „a mateřství“ vkládá slovo „a“ a vypouštějí se slova „a o přídavcích na děti“. 24. V § 61 se vypouští odstavec 3 a druhá věta v odstavci 4. 25. § 66 se vypouští. 26. § 67 se vypouští. 27. V § 86 odst. 1 se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a) a b)“. 28. § 86 odst. 4 se vypouští. 29. § 113 odst. 1 se vypouští. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 30. Část sedmá se vypouští. 31. V § 116 odst. 1 se vypouští věta druhá. 32. V § 116 odst. 2 se vypouštějí slova „,s výjimkou výchovného,". 33. V § 127 odst. 1 písm. b) se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „ ,státní sociální podpory“. Čl. XVII Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. 2. V § 9 odst. 3 se vypouštějí slova „a rodičovském příspěvku“ a slova „a rodičovským příspěvkem“. 3. V § 9 odst. 4 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. 4. V § 20 odst. 6 se vypouštějí slova „nebo na rodičovském příspěvku“. 5. V § 29 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. Čl. XIX Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, se mění takto: V § 20 se za slova „přiznávání daně z příjmů,“ vkládají tato slova: „vykazování údajů pro účely státní sociální podpory“. Čl. XX Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje takto: V § 11 odst. 1 písm. b) se za slova „sociálního zabezpečení“ vkládají tato slova: „,státní sociální podpory“. Čl. XXI Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: V § 9 odst. 2 písm. a) se za slova „o sociálním zabezpečení,“ vkládají tato slova: „o státní sociální podpoře,“ a vypouštějí se slova „o státních dávkách“. Čl. XXII Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb., se mění takto: V § 4 odst. 1 písm. i) se za slova „sociální péče“ vkládají tato slova: „dávky státní sociální podpory“. Čl. XXVII Přechodná ustanovení (1) Nároky na náhradu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, které vznikly přede dnem 1. ledna 1996, se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem a náhrady příjmu vyplácejí orgány, které byly k výplatě příslušné podle předpisů platných před 1. lednem 1996. (2) Nároky na dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností poskytované ke dni 1. ledna 1996 podle zákona o sociální potřebnosti1) se posuzují od 1. ledna 1996 se zřetelem na čl. XI tohoto zákona. Čl. XXVIII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou čl. I, čl. II bodů 2, 8 až 12, čl. III bodu 3, čl. IV bodů 1 a 2, čl. VI bodů 5, 7, 9, 10, 12 až 15, čl. VIII bodů 1, 2, 4, 6 až 9, 13 a 14, čl. IX bodů 1 a 4, čl. XI, čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26, 27, 30 až 32, čl. XVIII bodu 2, čl. XXV a čl. XXVI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.
Zákon č. 119/1995 Sb.	Zákon č. 119/1995 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 14. 7. 1995, částka 31/1995 * Čl. I - Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 7. 1995 119 ZÁKON ze dne 25. května 1995, kterým se doplňuje zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb., se doplňuje takto: § 6 zákona se doplňuje odstavcem 4, který včetně poznámky č. 6a) zní: „(4) Podnik nesmí z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění, pokud v témže kalendářním roce obdrží prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu okresního úřadu; v ostatních případech může podnik z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění jen k účelům a v rozsahu vymezeným v zákoně o daních z příjmů.6a) 6a) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Nařízení vlády České republiky č. 127/1995 Sb.	Nařízení vlády České republiky č. 127/1995 Sb. Nařízení vlády České republiky o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace Vyhlášeno 25. 7. 1995, datum účinnosti 25. 7. 1995, částka 34/1995 * § 1 - Území ucelených částí měst a obcí Blatnice-Stará Hora (okr. Hodonín), Bošín (okr. Nymburk), Dešov (okr. Třebíč), Dobrá (okr. Prachatice), Dobrovíz (okr. Praha-západ), Dobršín (okr. Klatovy), Dobřeň (okr. Mělník), Doubrava (okr. Cheb), Drahenice (okr. Příbr * § 2 - Hranice území rezervací a jejich rozsah jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení a jsou vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury České republiky, Státního ústavu památkové péče v Praze, Pražského ústavu památkové péče, Památkového ústav * § 3 - Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území rezervace v příslušné územně plánovací dokumentaci a územně plánovacím podkladu pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků.1) * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k nařízení vlády č. 127/1995 Sb. Aktuální znění od 25. 7. 1995 127 NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky ze dne 24. května 1995 o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace Vláda České republiky nařizuje podle § 5 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: § 1 Území ucelených částí měst a obcí Blatnice-Stará Hora (okr. Hodonín), Bošín (okr. Nymburk), Dešov (okr. Třebíč), Dobrá (okr. Prachatice), Dobrovíz (okr. Praha-západ), Dobršín (okr. Klatovy), Dobřeň (okr. Mělník), Doubrava (okr. Cheb), Drahenice (okr. Příbram), Heřmanovice (okr. Bruntál), Hlinsko-Betlém (okr. Chrudim), Holašovice (okr. České Budějovice), Horní Štěpanice (okr. Semily), Janovice (okr. Česká Lípa), Jizerka (okr. Jablonec n/Nisou), Klečaty (okr. Tábor), Komárov (okr. Tábor), Krátká (okr. Žďár n/Sázavou), Křinice (okr. Náchod), Křižánky (okr. Žďár n/Sázavou), Lhota (okr. Česká Lípa), Lipina (okr. Opava), Lomnice n/Popelkou-Karlov (okr. Semily), Malé Chrášťany (okr. České Budějovice), Mazelov (okr. České Budějovice), Mažice (okr. Tábor), Mužský (okr. Mladá Boleslav), Nahořany (okr. Strakonice), Nosálov (okr. Mělník), Nové Osinalice (okr. Mělník), Nový Drahov (okr. Cheb), Olešno (okr. Mělník), Ostrovec (okr. Rokycany), Pavlov (okr. Břeclav), Plástovice (okr. České Budějovice), Plzeň 2-Božkov (okr. Plzeň-město), Plzeň 2-Koterov (okr. Plzeň-město), Plzeň 8-Černice (okr. Plzeň-město), Praha 5-Stodůlky (hlavní město Praha), Praha 6-Ruzyně (hlavní město Praha), Příkazy (okr. Olomouc), Rané (okr. Česká Lípa), Rumburk-Šmilovského ul. (okr. Děčín), Rymice-Hejnice (okr. Kroměříž), Stachy (okr. Prachatice), Starý Týn (okr. Litoměřice), Třebíz (okr. Kladno), Veletiny-Stará Hora (okr. Uherské Hradiště), Vesec (okr. Jičín), Víska (okr. Mladá Boleslav), Vlastiboř (okr. Tábor), Vlčnov-Kojiny (okr. Uherské Hradiště), Vodice (okr. Prachatice), Volary (okr. Prachatice), Záboří (okr. České Budějovice), Zálší (okr. Tábor), Záluží (okr. Tábor), Zubrnice (okr. Ústí n/Labem), Žďár (okr. Česká Lípa), Železný Brod-Trávníky (okr. Jablonec n/Nisou) s dochovanými soubory lidové architektury se prohlašují za památkové rezervace (dále jen „rezervace“). § 2 Hranice území rezervací a jejich rozsah jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení a jsou vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury České republiky, Státního ústavu památkové péče v Praze, Pražského ústavu památkové péče, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového ústavu v Českých Budějovicích, Památkového ústavu v Olomouci, Památkového ústavu v Ostravě, Památkového ústavu v Pardubicích, Památkového ústavu v Plzni, Památkového ústavu v Ústí nad Labem a u okresních úřadů a obcí, na jejichž území se rezervace nacházejí. § 3 Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území rezervace v příslušné územně plánovací dokumentaci a územně plánovacím podkladu pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků.1) § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr kultury: Tigrid v. r. Příloha k nařízení vlády č. 127/1995 Sb. BLATNICE - STARÁ HORA, okr. Hodonín Rozsah území rezervace Stará Hora v Blatnici vymezuje hranice, která začíná na severovýchodě na rohu p. č. 1820/3, pokračuje podél p. č. 1820/1, překračuje cestu a od rohu p. č. 1858 pokračuje směrem k p. č. 2030/4, dále překračuje cestu p. č. 2034 a pokračuje podél p. č. 2035, 2039/2, 2040, přes p. č. 2051, podél p. č. 2053/1, 2056/1, 2059/1, na rohu p. č. 2058 se otáčí přes cestu p. č. 6390/3, kterou sleduje po celé délce zpět severozápadním směrem až k p. č. 5/2, stáčí se kolem p. č. 4/1 až k příčné cestě, kterou překračuje a podél p. č. 6382/3, 1159/24 k p. č. 1820/3 a dospívá k výchozímu bodu. BOŠÍN, okr. Nymburk Rozsah území rezervace v Bošíně vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 71/3, obtáčí p. č. 64, přechází cestu vybíhající severně z návsi, pokračuje podél p. č. 59, 59/2, 58/1, 58/2, 57, 55/1, 55/5, 55/6, 33, 110/2, 110/3, 110/4, 42/2, přetíná cestu p. č. 341, pokračuje podél p. č. 38/3, na východě podél p. č. 38/2, 29, 30, 26/3, 26/1, přetíná silnici na Křinec p. č. 344, dále podél této silnice, p. č. 171/3, cesty p. č. 346/2, na jihu ji přetíná u p. č. 23/2 a sleduje hranice pozemků p. č. 15/1, 13, 12, 10/1, 10/2, 11/2, 8/2, 8/1, 6, 5/2, 5/1, 3/1, 310/3, 308, 353, 303/7, na západě vede podél p. č. 303/6, 67, přetíná silnici na Sovenici a podél p. č. 72, 71/6, 71/8, 74, 65, 67/1, 66/2, 66/1 dospívá k výchozímu bodu. DEŠOV, okr. Třebíč Rozsah území rezervace v Dešově vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice na Hornici č. 3098, obíhá p. č. 3063, 136, 501/6, 3061/2, přetíná cestu č. 3097 a pokračuje podél cesty č. 4054, přetíná silnici č. 4040 a p. č. 2188/3, na východě vede podél p. č. 72, 2188, 89, 94, 95, přetíná silnici na Zálesí a pokračuje podél p. č. 546, 547, 548/2 a 3047/2, na jihu přechází cestu č. 4083, dále sleduje p. č. 801, 788/2, 775/3, 755/2, 772/1, přetíná cestu č. 4081, dále podél p. č. 681/10, 681/1, 681/2, 681/53, 599/2, 601, 606, 609, 616, 600, 679/34, 79/1, 79/3, přes silnici č. 4000, na západě pokračuje podél p. č. 629/4 a sleduje cestu č. 4077 k výchozímu bodu na silnici č. 3098. DOBRÁ, okr. Prachatice Rozsah území rezervace v Dobré vymezuje hranice, která začíná na severu u pozemku p. č. 1021, obíhá p. č. 924/2, 1019, 1018, 1015, 1016, 1013, 1012, 1009, 1007, 1006, 1004, 1003, 1002, 1001, 1000, 999, 924/33, 924/32, 997, 996, p. č. 924/36, 924/39, p. č. 995, 994, 993, p. č. 991, 924/45, 987, 924/145, 984, 924/144, 982/1, p. č. 924/132, p. č. 924/129, p. č. 969/2, p. č. 968, 967, p. č. 966, 965, p. č. 959/1, 959/2, 957, přes p. č. 949/1, podél p. č. 949/2, 947, přes potok (stoku) p. č. 925, podél p. č. 946/2, 941, 946/8, podél p. č. 944/2, 942/1, 942/3, 946/3, 1144, 932/31, 1166/1, 1166/2, přes p. č. 932/32, podél p. č. 935, přes p. č. 932/32, podél p. č. 1143, 932/10, 1160, přes p. č. 932/19, podél p. č. 932/21, přes cestu p. č. 1103/1, na jihu sleduje hranice p. č. 859/1, přes p. č. 862/15, 859/1, podél p. č. 859/1, 857, 937/1, 938/5, 938/4, 938/2, 939/6, 940, 939/1, 953, 970, 978/1, 1043/24, 1041/2, 1043/19, 1036, dále pokračuje podél potoka p. č. 1027/4, na západě přetíná potok hranici p. č. 1027/3, dále pokračuje po hranici p. č. 1027/3 a přes cestu p. č. 1103/1 se vrací k výchozímu bodu. DOBROVÍZ, okr. Praha-západ Rozsah území rezervace v Dobrovízi vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice na Běloky, obíhá p. č. 27/2, 37, 38, 28, 33/1, 32, 31, 30 a silnici na Kněževes p. č. 515, na východě ji překračuje u p. č. 35/2 a pokračuje podél p. č. 67 a 512/1, na jihu podél p. č. 41, 40/1, 22, 46/4, 46/3, 46/2, 47/1, 46/7, 47/2, 11, překračuje silnici na Jeneč p. č. 561/2, přes p. č. 4/2, podél p. č. 7, 6, 11/1, na západě obíhá p. č. 11/2, 11/1, 12/1, 12/2, 95/1, 88/2, 88/3, 41, 42 a překračuje silnici na Běloky k výchozímu bodu. DOBRŠÍN, okr. Klatovy Rozsah území rezervace v Dobršíně vymezuje hranice, která vede na severu podél p. č. 4, 5, 6, 7, 3, 9, 1181/2, 74/4, 21/3, 21/5, 21/6, 21/7, na východě podél p. č. 21/4, 16/1, 15/1 až k p. č. 19, kde se lomí a sleduje p. č. 22/2, na jihu jde hranicí pozemků p. č. 22/1, 33/1, 25, 26, 27/2, 28/2, 30, protíná cestu p. č. 1159 a pokračuje podél západní hranice pozemku p. č. 146, který sleduje po jižní straně a na západní straně podél p. č. 3 a 4, kde se hranice uzavírá. DOBŘEŇ, okr. Mělník Rozsah území rezervace v Dobřeni vymezuje hranice, která na severu obíhá p. č. 3/3, 3/1, 61, 1217, 63, 64, 66, 585/3, na východě podél p. č. 1206, 82, 1205/1, překračuje silnici p. č. 1215/6, pokračuje podél p. č. 87, 346/4, 90/1, 1205/6, 97/1, 35, 96, na jihu podél p. č. 116, 94/1, 94/2, 40/1, 119, 38, 35/2, 37, 17, 38, 40/1, 77/1, 40/3, 45, 46, 47/2, 49/1, 49/2, cesty p. č. 1220, 1221, přes silnici p. č. 1206, na západě podél p. č. 72/2, 72/1 a cesty p. č. 4/3, kterou sleduje až k výchozímu bodu. DOUBRAVA, okr. Cheb Rozsah území rezervace v Doubravě vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice na Lipovou p. č. 604, odkud pokračuje podél p. č. 9/1, 28, 27/1, 25/1, 592/1, 30, na východě obíhá p. č. 32, 34, 14/2, cestu p. č. 696, 597, na jihu pokračuje podél p. č. 43, 44, protíná silnici na Mýtinu a dále vede podél p. č. 46/2, 46/1, podél silnice p. č. 664, podél p. č. 8, silnice p. č. 599, p. č. 499, na západě podél p. č. 497/2, 497/1, 495, 462/3, 462/2, 462/5, 616, 450, 449, 448 a 424 až k výchozímu bodu u silnice na Lipovou. DRAHENICE, okr. Příbram Rozsah území rezervace v Drahenicích vymezuje hranice, která na severu začíná u p. č. 109, obíhá p. č. 102, 100/2, 100/1, 72/2, přetíná silnici na Březnici, na východě obíhá p. č. 51/2, 51/7, 81/1, 81/2, 84, 86, 88/1, 150, 149, 153/1, 939/2, na jihu přetíná silnici na Hostišovice a pokračuje podél p. č. 45, 201/2, 200, 201/1, 155, 152/3, 165, 105, 161, 100 a cestu 931/2, na západě cestu přetíná u hranice p. č. 136/3 a dále obíhá p. č. 135/3, 127, 129/1, 124/7, 114, 16/1, 111 k výchozímu bodu. HEŘMANOVICE, okr. Bruntál Rozsah území rezervace v Heřmanovicích vymezuje hranice, která začíná na severozápadním okraji obce, kde protíná státní silnici č. 453 (p. č. 4386/9) a pokračuje západním směrem a podél p. č. 102/1 směrem k Opavici, kterou překračuje. Po levém břehu Opavice míří dále k jihu, odklání se přes cestu p. č. 150/4 a pokračuje podél p. č. 150/5, 205/2, 205/3 a kolem cesty p. č. 4387/1 se opět vrací k Opavici. Před domem p. č. 127 se odklání k východu, pokračuje podél p. č. 235/1 až k cestě p. č. 256, před kterou zahýbá ke státní silnici č. 445 (p. č. 4389) do Zlatých Hor, kterou protíná mezi styčnými body p. č. 256 a 301/2 a p. č. 236 a 251/1. Hranice dále vede podél p. č. 236, 245/2, 245/1, 247, podél p. č. 250/2, 250/1, 289/1 a přes p. č. 4143/2, pak dále pokračuje podél p. č. 300, 328/3, 328/2, 4146, 329, 342, 368, 371/1, 371/2, 343/2, 387/2, 387/3, 387/1, lemuje p. č. 402/1, 416, 415/2, protíná p. č. 4161 a 427, podél p. č. 439, 430/2, 440, 270, 444/1, 445/3, 445/4, 480. Na rohu cesty p. č. 4167 protíná cíp p. č. 493/2 k p. č. 482/2, podél ní a dále podél p. č. 488/1, 487/2, 509, 507/1, 507/2, 4173/2, kolem cesty p. č. 532, kterou překračuje. Za hřbitovem p. č. 531/3 se hranice obrací na sever, lemuje cestu p. č. 522 až do okamžiku, kdy se setká s další cestou p. č. 531/16 a přes ni, obchází p. č. 539, 4395/17, 4178 a kolem cesty p. č. 4179/2 se přibližuje ke státní silnici p. č. 445 do Zlatých Hor a spolu s ní se dotýká p. č. 553/2, 553/3, 4129/3, 557/2, 4180, 560/3, 560/1, kde od ní uhýbá k p. č. 560/4, zahrnujíc dále p. č. 560/5 a 564/3, kolem silnice p. č. 4395/3 až k cestě 4781/2. Na jejím konci překračuje cestu p. č. 4181/1, podél p. č. 4395/3 dospívá svého severního okraje a otáčí se kolem p. č. 403 a 4395/3 k jihu. Dále navazuje po hranici p. č. 652, 4395/3, 657, 656, 672, 675, 695/1, 701, 729, 732, 4183, 768, 778, 802, 807, 805, 840/1, za níž překračuje p. č. 4185/1 (státní silnici p. č. 45/14). Hranice pak pokračuje ve směru jižním podél p. č. 843/2, 844/4, 865/2, 864/4, 870/2, 871/2, 890/2, 894, 915/3, 921/4, 921/2, 933/2, 931/2, 944/2 a přes p. č. 954 kolem p. č. 955/3. Za ní pak protíná p. č. 970/2 a 981 mezi hranami p. č. 955/4 a 955/3 a p. č. 984/2 a 984/1. Za p. č. 984/2 se přes p. č. 1001 a cíp p. č. 1000 na rohu p. č. 998 vrací a za p. č. 997 pokračuje v původním směru kolem p. č. 1020, 1047, 1049, 1072/2, 1084/3 a přes p. č. 4208 a 1118 podél p. č. 1147 a 1149 až po styk s p. č. 4395/4 a p. č. 4395/2, tj. státní silnici II. tř. č. 453. Podél ní zatáčí ostře na východ a stáčí se s ní mírně k jihu. Od hrany silnice vybíhá hranice pouze několika výběžky parcel původních, většinou zaniklých objektů, tj. p. č. 1128/2, 1133/1, 483, 95, 496. Od hranice p. č. 439/9 se pak od silnice odklání, lemuje p. č. 498, 1108, 499, 194/2, 500. Přes p. č. 1193, 4410 (potok) navazuje podél cesty p. č. 4213 až k p. č. 546 a 300. Pak překračuje p. č. 1294 a cíp p. č. 1341 a běží podél cesty a hranic p. č. 3339, 549, 550, 4398/9, 4220/2, 52/1, 552/2 a 4218. Tuto cestu překračuje a za další cestou p. č. 4219 i p. č. 5223 pak vede kolem p. č. 398/7, 1453/3 a 4224. Tento pozemek protíná a dále vede podél p. č. 1454, přes cíp p. č. 1501, kolem p. č. 1506/2, přes cestu p. č. 4225, podél p. č. 1501/2 a protíná p. č. 1502. Za ní pak sleduje p. č. 1575/2, 1607/2 a 1616/2. Kolem p. č. 1617 se hranice začíná otáčet na jihozápad. Za p. č. 616 překračuje státní silnici II. tř. č. 453 (p. č. 4233/2) směrem k p. č. 1611, za níž se stáčí ještě k jihovýchodu a pokračuje ještě podél p. č. 4398/1. Přes tuto parcelu přechází na druhý břeh Opavice (p. č. 4407), kde kolmo protíná cestu p. č. 4396/1 a směřuje podél p. č. 1955, 1958/5, 1958/6, 1958/7, přes p. č. 1962 a pak kolem p. č. 1974, 1975 a 1983/1 ke svému nejjižnějšímu bodu. Hranice pak protíná výběžek p. č. 1983/1, obchází p. č. 1983/2, 1979/2, 1979/1, 1980/1, protíná cestu a podél ní pak pokračuje k p. č. 4396/1. Dále pak vede kolem p. č. 2173, přes p. č. 2189, podél p. č. 2173/3, 2174, 2187, přes p. č. 4258, podél p. č. 2182, 2223, 2226, 4260, 2227, 2228, 2234, 2217, 2246, 2247, 2248, 2249, 2250 a přes cestu p. č. 4262 se p. č. 2254 dostává na jih. Dále pak směřuje na sever kolem p. č. 4226/6, 4425, 2290, 4268/2, 2291, 4396/1, 2339, 525, 524. Za cestou p. č. 4271/2 lemuje p. č. 2332, 2331, 4396, 2354, 2364, 4273, 2365, 2357. Pak sleduje cestu p. č. 2467, překračuje ji a vede kolem p. č. 2468/1, 2487/1, 2484/2, 2563/2, za cestou 4279 se stáčí západním směrem podél p. č. 2638/3, 2660, 2661, 2656, 2655, 2710, 2709, 2758/2, 2758/3, 2766, 4396/1, 4432, 2826, 2827. Překračuje pravý přítok Opavice a lemuje p. č. 2885/2, 2885/1, 321, 2892, 2954/1, 4325, 2963, 2990, 2996/1, 2994, kde se přibližuje hraně kamenolomu. Za p. č. 4393/6 protíná cíp p. č. 3155, pokračuje podél p. č. 3150, přes p. č. 3167, podél p. č. 3166, 3239/2, 3239/3, 3260, 4349/1, 3261/2, 3283/3, 249, 3283/1, 4353/1, 3294. Otáčí se na severozápad kolem cesty p. č. 3315/2, podél p. č. 4362/1, 217/2, 3351/2, 3351/5, 194/1, 3363/3, 3363/2, 3378, 3380/1, 3388, 3301/2, 4370, 3500/3, 3514/1, 4376/2, 3513, 3542, přes silnici č. 455 od Vrbna pod Pradědem, severovýchodně podél p. č. 3539, 4377/2, 3554/4, 4378/2, 1585, 3582/1, přes p. č. 3587/3, podél p. č. 3609, 141, 3599/1, přes cestu p. č. 4083 a 4085. Zahrnuje pak p. č. 3657 a 3690/3, za cestou p. č. 4088 a p. č. 3688 protíná cíp p. č. 3706, p. č. 3709. Pokračuje podél p. č. 3736, přes p. č. 3734, podél 3744, přes 4094/1, podél 78, přes 3783 a 3794/2, podél cesty p. č. 4102 a 4101, podél p. č. 61, 52, 3845, 3846. Severozápadní výběžek hranice pak lemuje cestu p. č. 4104/1, protíná ji a výběžek p. č. 3890, 3891 a 4104/1, dotýká se p. č. 3930, 3928, 3934. Zde se stáčí ke svému výchozímu bodu překračujíc státní silnici č. 453 (p. č. 4386/9) na Horní Údolí. HLINSKO - BETLÉM, okr. Chrudim Rozsah území rezervace Betlém v Hlinsku vymezuje hranice, která začíná na severu na levém břehu Drachtínského potoka p. č. 2712, obíhá čp. 361, 466 a 318, na východě se dotýká p. č. 103/5, 392, prochází za čp. 168, 176, 182, přetíná ulici Čelakovského, pokračuje podél p. č. 2551/38, čp. 59 k Budovcovu nábřeží, na jihu je hranice tvořena pravým břehem řeky Chrudimky až k ústí Drachtínského potoka, na západě hranice sleduje levý břeh tohoto potoka až k výchozímu bodu. HOLAŠOVICE, okr. České Budějovice Rozsah území rezervace v Holašovicích vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 3018, pokračuje podél p. č. 3017, 3026, 3020/6, 3027, přetíná silnici na Záboří a sleduje ji k p. č. 3056/1, na východě přetíná silnici p. č. 4072/1 a pokračuje podél p. č. 3051/1, 3052/2, 3066/1, 3073, 3074/1, 3079/1, 3080/1, 3085/1, 3091, 3089, na jihu podél p. č. 3093, 4069/2, přes silnici 4082/3, podél p. č. 2993/1, 79, na západě obíhá p. č. 2983/1, 2996/1, 2998/1, 3003, 3004, 3008, 3010/1, 3014 k výchozímu bodu. HORNÍ ŠTĚPANICE, okr. Semily Rozsah území rezervace v Horních Štěpanicích vymezuje hranice, která začíná na severu u rozcestí cest p. č. 1489 a 1513, obíhá cestu p. č. 1489, p. č. 1259/1, na východě pokračuje podél p. č. 1259/4, 1259/3, 1292/3, 1297, 1303, cesty p. č. 1492, přes cestu p. č. 1470/1, podél této cesty až k p. č. 1307, dále přes cestu p. č. 1395/1 k p. č. 507, dále přes cestu p. č. 1395/1, podél p. č. 1393/1 a 1391, na jihu podél p. č. 1384/1, 5, přes silnici č. 1470/1, podél cesty č. 1470/2, kterou přetíná na hranici pozemku p. č. 242/1, podél p. č. 816, 247/1, 19, přes cestu p. č. 253/2 k p. č. 256, na západě podél cest č. 1513, 268, 266/1, p. č. 219, cest p. č. 1533 a 1531, přes p. č. 198 a 200, podél p. č. 113, 29, 106, přes p. č. 104/2 k p. č. 154, podél cesty č. 1490 k výchozímu bodu. JANOVICE, okr. Česká Lípa Rozsah území rezervace v Janovicích vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 61, pokračuje podél p. č. 64, 63, silnice p. č. 66, na východě pokračuje podél p. č. 452, 109, 111, 112, 120, 121, 129, 130, 131, 151, přetíná silnici p. č. 453, na jihu vede podél p. č. 146, 149, překračuje potok p. č. 94 a vede podél něj, přechází cestu p. č. 180, dále podél p. č. 157, 161, 162, stáčí se kolem p. č. 164 na sever, na západě přetíná silnici p. č. 177, vede podél p. č. 165, 166, 172, 175, 91, 87, 86, 42, 41, kolem p. č. 26, podél silnice p. č. 22, kterou u p. č. 47 přetíná, a dále podél p. č. 48, 68 k výchozímu bodu. JIZERKA, okr. Jablonec nad Nisou Rozsah území rezervace v Jizerce vymezuje hranice, která začíná na severu na levém břehu potoka Jizerky za čp. 33, pokračuje podél p. č. 1792/2, 1791/1, 1791/5, 1772/2, 1851/3, 1851/1, 1854/2, 1854/3, cesty č. 1851/4, na jihovýchodě podél p. č. 1831, přetíná potok a sleduje hranici p. č. 1812/2, 1808/1, 1806/1, 1795, 1799/1, 1800/2, na jihozápadě přetíná silnici p. č. 2091 a pokračuje podél p. č. 1802, 1803/1, 1807, 1809, 1810, 1821/2, 1822, 1823/1, 1832/3, podél silnice p. č. 2097, podél p. č. 1845/1, 1845/2, přes potok a dále po jeho levém břehu až k výchozímu bodu. KLEČATY, okr. Tábor Rozsah území rezervace v Klečatech vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 52, přetíná silnici na Komárov, pokračuje podél p. č. 4/3, 4/1, 30, 2, 29, 26, 23, 392/2, 389, 386, 45/1, 45/2, 45/4, 51, přetíná silnici směrem k Zálší a sleduje ji k jihu, kde se dále stáčí podél p. č. 60/2, 62, 90, 891/3, 891/1, 828/3, 827, 891/1, 793/2 k výchozímu bodu. KOMÁROV, okr. Tábor Rozsah území rezervace v Komárově vymezuje hranice, která na severu obíhá podél p. č. 84, 63, 8, 7, 5, 100, 103/1, 104, pokračuje podél rybníka p. č. 106, obíhá p. č. 114/1, na východě opět podél rybníka p. č. 106, dále podél p. č. 566/1, 8, 16, 19, 23, 24, 28, přes cestu p. č. 512/3, na jihu podél p. č. 512/2, 43/2, 566/1, 63/2, přes 63/1, podél p. č. 65, 72/2, 68/3, 15, 70/2, 70/1, na západě sleduje cesty p. č. 535 a 557 až k výchozímu bodu. KRÁTKÁ, okr. Žďár nad Sázavou Rozsah území rezervace v Krátké vymezuje hranice, která na severu začíná u p. č. 120 a dále obíhá p. č. 122/6, 131/1, 122/5, přetíná silnici p. č. 429, obíhá p. č. 146, 147/2, na východě pokračuje podél p. č. 147/3, 29, 30, 21, 151/4, na jihu přetíná silnici p. č. 439 a obíhá p. č. 152/4, 172, 171/1, 175, 176/2, 176/1, 197/2, 197/1, 152/3, 48, na západě podél cest p. č. 433, 430, přes silnici na Samotín k p. č. 58, podél p. č. 93/3, 93/2, 93/1, 95 zpět k silnici na Samotín a podél p. č. 4/3 a 18 zpět k výchozímu bodu. KŘINICE, okr. Náchod Rozsah území rezervace v Křinici vymezuje hranice, která začíná na jihozápadním okraji obce v průsečíku cest p. č. 2634 a 2815, pokračuje na sever podél cesty p. č. 2634 k cestě p. č. 2633 a dále podél p. č. 757/1, přes p. č. 2632, podél p. č. 757/1, 758/2, 746, 741, cesty p. č. 2638, kterou protíná, a vede kolem p. č. 770 a 772. Na rohu p. č. 772 se otáčí na východ a směřuje dále podél p. č. 726, 721/1, 717, 843 a vede kolem p. č. 662/1, 659, přes p. č. 2642/1, podél p. č. 654/1, 647/1, 643/1, 2644/1, 921/1, podél cesty 615, 983/2, přes p. č. 2646/1, podél p. č. 984/2, 986/3, 306, přes p. č. 987, 986/2, 2647, pak podél této cesty a po jižním okraji p. č. 577/1, dále překračuje p. č. 576 a vede podél p. č. 1050/2, 2651/1, 2651/2, 2651, kterou protíná, a navazuje podél p. č. 1067, přes p. č. 1070, podél p. č. 478, 1175, podél p. č. 475/2, 474 a cesty p. č. 2665/2. Tuto cestu protíná a pokračuje podél cesty p. č. 2666 a p. č. 437, 153/2, 435, 432, přes p. č. 2670, podél p. č. 425/2, 425/1, 344/1, 344/4, přes p. č. 2675/2, podél p. č. 342/1, 337/2, 338/1, přes p. č. 336/3, podél p. č. 2684, kterou protíná, a pokračuje podél p. č. 290/1, přes p. č. 2700, podél p. č. 228/1, 229/1, 229/2, 2692, 226/2, 226/1, 209, 197/1, 171, 1418/2, přes p. č. 2693/1, podél p. č. 163/1 a přechází přes silnici do Broumova p. č. 2903, vede podél ní a vede dále podél p. č. 105/3, 105/2, 97, 98, 2698, 95/1. Zde se obrací k jihu a vede kolem p. č. 84, potoka 2890/1, který překračuje spolu s cestou p. č. 2631/1, a pokračuje podél p. č. 2777, 33. Kolem pozemku p. č. 1749/2 se otáčí zpět k západu přes p. č. 2876/1, podél p. č. 1750/2, po severním okraji p. č. 1817/1, podél p. č. 1817/3, 1817/2, 1822/2, 79/3, 1890, 1894, 2866, kterou protíná, a směřuje dále podél p. č. 1896/1, přes p. č. 2861/2 a podél ní dále kolem p. č. 1900/1, 180/1, přes p. č. 2892/2 (potok), po severním okraji p. č. 187/3, kde lemuje p. č. 194/1, 190/4, 191/1, 191/3. Pak pokračuje podél p. č. 1936/1, přes cestu p. č. 2784/1, podél p. č. 1940, 2785/1, podél p. č. 263/1, 2019/1, přes p. č. 2892 (potok), podél p. č. 297, přes cestu p. č. 2787, kolem níž navazuje podél p. č. 2116/9, 2116/3, 2116/4, přes p. č. 2856/1, podél p. č. 2102/2, 389, 323, 2892 (potok), 359/1, 359/2, po severním okraji 2123/1, 2124, podél p. č. 370, 372, přes p. č. 2789, podél p. č. 375, 377/2, přes p. č. 2790, 2219, podél p. č. 395, 393, 405/1, přes p. č. 2793, podél p. č. 407/2, podél p. č. 411, 2329/3, 459/1, přes p. č. 2794 a podél ní po severním okraji p. č. 2330/1, na začátek cesty p. č. 2797. Tuto lemuje, překračuje a po jižním okraji p. č. 499/4, podél p. č. 523, 530/2, přes p. č. 2799/2, podél p. č. 545, 2433/1, 2432, 2533/1, přes cestu, podél p. č. 627, 630, přes cestu p. č. 2536, podél p. č. 2571, 2815, 698/1, 689, 700/3, 703/2, přes cestu 703/2, podél p. č. 703/1, 743, 2606/4. Na konci protíná cestu p. č. 2815 a po jejím jižním okraji dospívá do svého výchozího bodu. KŘIŽÁNKY, okr. Žďár nad Sázavou Rozsah území rezervace v Křižánkách vymezuje hranice, která začíná v Českých Křižánkách ve východním cípu p. č. 108, podle níž se vrací k západu a lemuje p. č. 106, 81, 104, 108, 107/2, 103/6, 97/1 k cestě p. č. 934, kterou sleduje k jihu až k p. č. 22, kolem níž pokračuje, protíná cestu p. č. 925/1, pokračuje dále podél p. č. 21, 921, 205, 206/1, 206/2, 18, protíná silnici č. 35411 (p. č. 507), obíhá p. č. 233, vrací se k silnici a směřuje k západu až k p. č. 217/3, podél níž dospívá k řece Svratce, kterou přechází, a po jejím pravém břehu se dostává na roh p. č. 296 na hranici Moravských Křižánek a sleduje ji k jihovýchodu až k p. č. 265, kde se opět stáčí k řece Svratce, vede dále po jejím pravém břehu a navrací se na druhý břeh do Českých Křižánek, zde se napojuje na cesty p. č. 919, 918, p. č. 312/1, 399, 265/2, 260, cesty p. č. 921, p. č. 421, 420/1, cesty p. č. 921 k p. č. 376, kde se otáčí k severu podél p. č. 379, 393, 392, přes cestu p. č. 928 a p. č. 476, podél p. č. 477, přes silnici č. 35411 (p. č. 544), pokračuje dále podél p. č. 488/1, 489/1, 490/1, 482, 490/1, 929, 501, 502, 493/3, 504/4, 493/1, 499/1, kde se vrací k jihu po hranici lesa podél p. č. 500/1, 36, 37, 500/2, 488, 390, 389, 387/1, 386/1, 382, 379, 376 k cestě p. č. 921 a podél ní a p. č. 333, 338 k řece Svratce a po jejím levém břehu k jihovýchodu, vrací se na pravý břeh do části Moravských Křižánek a sleduje p. č. 209, 210, 205/1 k cestě p. č. 589 a podél ní pokračuje dále kolem p. č. 215, k jihovýchodu až k p. č. 200, za níž se přiklání ke státní silnici č. 354 (p. č. 587) a vede podél ní od p. č. 175/1 až do svého nejjižnějšího bodu na rohu p. č. 172/3, zde se obrací k severozápadu, po překročení cesty p. č. 584 podél p. č. 161 k p. č. 135, kde se vrací k státní silnici č. 354 (p. č. 587) a pokračuje podél ní, sleduje pak státní silnici a vede podél p. č. 105, 102/2, 93/1, cesty p. č. 579/2, podle níž se vrací ke státní silnici č. 354 (p. č. 587), kterou sleduje (s vybočením kolem p. č. 83/5, 83/9, 139, 12/10) až k cestě p. č. 573 a pokračuje dále až k cestě p. č. 602 a vede pak podél p. č. 125, 602, 523/4, 523/1, přes cestu p. č. 602, podél p. č. 503/6, 503/5, 503/4, 503/3, 503/2, 503/1, 438, 446, 449, 453, 467, 487/30, přes cestu p. č. 487/20 zpět k severovýchodu podél p. č. 475/1, cesty p. č. 487/20, p. č. 487/8, 358/2, přes státní silnici č. 354 (p. č. 587) a dále podél ní k jihovýchodu až k p. č. 511/2 a přes řeku Svratku do Českých Křižánek, zde sleduje státní silnici č. 35411, stáčí se podél Mlýnského potoka p. č. 947/1, který překračuje a navazuje k severovýchodu podél p. č. 175, 15/1, přes cestu p. č. 926, podél p. č. 28, 30, 37/2, cesty p. č. 60/2, p. č. 60/1, 58/3, 26, 67, 87, 91/2, přes p. č. 108 a podél ní do svého výchozího bodu. LHOTA, okr. Česká Lípa Rozsah území rezervace ve Lhotě vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 517, obíhá p. č. 63, 68/3, 69, 83, 14/7, 6, 18, 21/1, 116/4, 28, 29/1, na východě přetíná silnici p. č. 496/3 na Drchlavu a pokračuje podél p. č. 177/2, na jihu podél p. č. 269, 268/2, 271/1, 271/2, 273, 275/2, 275/1, podél p. č. 37/3, 29/2, 37/2, 496/1, 39, 41, 496/4, 44, 45, přes silnici na Zátyní a podél p. č. 321/2, 497, 53. LIPINA, okr. Opava Rozsah území rezervace v Lipině vymezuje hranice, která od severu obíhá p. č. 86, 87, 88, 93, 95, 97, 101, 103, 105, 107, 115, 117, přetíná cestu p. č. 198, dále vede podél p. č. 6, 8, 9, 21, 27, 30, 33, přes hlavní ulici p. č. 34, 35, 37, 39, 41, 44, 47, 48, přes cestu p. č. 176, podél p. č. 64, 65, 177, 72, 74, 80, 83, 82, 84, 86, na severu přetíná cestu p. č. 178, pokračuje po její severní straně a přes hlavní ulici dospívá k výchozímu bodu. LOMNICE NAD POPELKOU - KARLOV, okr. Semily Rozsah území rezervace Karlov v Lomnici nad Popelkou vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 2101 na rohu Poděbradovy ulice a ulice A. Radimského, sleduje severní stranu Poděbradovy ulice k p. č. 460, obíhá p. č. 2211, 2216/1, přetíná ulici p. č. 2219, vede po východní straně ulice 2227, na východě obíhá p. č. 264, 257/1, 256/2, přetíná Hálkovu ulici, pokračuje podél p. č. 234, 305, 237, východní strany ulice p. č. 2233, přes ulici p. č. 2232/1, na jihu sleduje jižní stranu této ulice a přetíná ji proti p. č. 169, na západě sleduje západní stranu ulice A. Radimského až k výchozímu bodu. MALÉ CHRÁŠŤANY, okr. České Budějovice Rozsah území rezervace v Malých Chrášťanech vymezuje hranice, která vede na severu podél zahrady usedlosti čp. 1 (p. č. 21/3 a 21/1), na východě za cestou směřující od severu k návsi (p. č. 272/1), dále se zahradami chalup čp. 14, 10, 9 a 8 (p. č. 48/2, 51/2, 52/2), na jihu za cestou p. č. 277/2 a po západním okraji obce k výchozímu bodu. MAZELOV, okr. České Budějovice Rozsah území rezervace v Mazelově vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 140/3, obíhá p. č. 138, 137/1, 52/2, přetíná cestu p. č. 533 a pokračuje podél p. č. 72, 73, 78, 79, 80/1, 84, 85, na východě podél p. č. 87/1, cesty p. č. 535, kterou přetíná na hranici p. č. 1/1, dále podél p. č. 2/1, 5/1, 9/1, 16/2, 2/1, 3, na jihu přetíná silnici p. č. 512 a pokračuje podél p. č. 4, 20, 6, 24, 11/1, 11/2, 11/3, 12/1, 34/2, 30, 31/1, na západě podél p. č. 32, 235/2, 209, 207, 44/1, 53/1, 53/2, 61, přes silnici p. č. 512 a podél p. č. 57 k výchozímu bodu. MAŽICE, okr. Tábor Rozsah území rezervace v Mažicích vymezuje hranice, která vede na severu podél p. č. 263, 26/12, 84, 264/7, 264/5, 264/4, 264/2, 264/3, 264/8, 264/9, 264/11, přetíná cestu směrem na Vesce, pokračuje podél p. č. 276/1, 275/3, 276/2, 92, 282, 85/1, 289/1, 292/2, 87, 67/2, 84/1, 84/2, 73, 72, 67/5, 67/6, přetíná cestu směrem na Borkovice, dále podél p. č. 64, 57, 53, 619/1, 934/1, 925/2, 925/3, na západě po překročení cesty směrem k Zálší pokračuje podél pozemků p. č. 70, 69, 68, 67, 27, 129, 28/2, 131, 162/1, 118/4, 37, 38, 105/2, 39, 92/7, 94, 103/20, 103/7, 103/6, 103/5, 61, 103/3, 100, přetíná potok Brody a kolem rybníčka p. č. 262 se vrací k výchozímu bodu. MUŽSKÝ, okr. Mladá Boleslav Rozsah území rezervace v Mužském vymezuje hranice, která začíná na severu u spodní části p. č. 82, obíhá cestu 856/2, p. č. 309, 105, přetíná silnici a pokračuje kolem p. č. 833 a 222/5, na východě obíhá p. č. 53/2, 51, 50/2, 48, až k silnici na Boseň, na jihu obíhá p. č. 44, přetíná silnici na Boseň, obíhá p. č. 1, 6, 11, 827, 346, 14/2, 15 a pokračuje přes cestu 856/2 na výchozí bod. NAHOŘANY, okr. Strakonice Rozsah území rezervace v Nahořanech vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 1013, obíhá p. č. 1017/3, 1017/2, 1/1, přetíná silnici p. č. 1095 na Nuzín, pokračuje podél p. č. 56/2, 54/1, 54/2, 53, 52/1, 61, cesty p. č. 1077 a p. č. 63/2, na východě přetíná cestu p. č. 1081, dále podél p. č. 64, 40, přes silnici p. č. 1082/1 na Zechovice a podél cesty p. č. 1076, na jihu podél p. č. 26, přes p. č. 19, podél p. č. 17/4, 15/1, 13/1, 13/2, 11, na západě přes cestu p. č. 1091, podél p. č. 1008/2, 8 a cesty p. č. 1094, kterou přechází k výchozímu bodu. NOSÁLOV, okr. Mělník Rozsah území rezervace v Nosálově vymezuje hranice, která na severozápadě začíná u silnice p. č. 838 za domem čp. 65, přechází cestu p. č. 838/12, obíhá p. č. 61/2 a dále pokračuje podél p. č. 61/3, 61/1, 838/12, 57, 58, 55, 52/1, 52/2, 838/12, 51, 50/1, 49, 48/1, 47/1, 46/1, 44, 42/1, 39, 36/2, 30/1, 29/1, 28/1, 24, na východě přechází silnici na Bezděnice, obíhá p. č. 53, 1/1, 7, přetíná silnici na Lobeč, obíhá p. č. 14/4, na jihu p. č. 17/1, 17/2, 21, 916, 915, cestu p. č. 847, p. č. 83/4, 107/4, 83/2, 19, 82, 19/2, 61, 19/3, 755/2, 60 a sleduje silnici na Příbohy až k výchozímu bodu. NOVÉ OSINALICE, okr. Mělník Rozsah území rezervace v Nových Osinalicích vymezuje hranice, která začíná na severu u pozemku p. č. 637, na východě obíhá p. č. 90/1, 89, 88/1, 88/4, 627/1, přes cestu p. č. 1064, podél p. č. 870, 866/1, 864/1, 860, 857, 854, 853, 848, 845/1, 844/1, 839, 838, 837, na jihu podél p. č. 836, přes cestu p. č. 1064, podél p. č. 47/4, 985/5, 951, na západě podél p. č. 950/2, 935/1, 930/1, 930/2, 916, 912, 908, 905, 894, přes cestu p. č. 1063 a p. č. 620/1, podél p. č. 630/1, 635 až k výchozímu bodu. NOVÝ DRAHOV, okr. Cheb Rozsah území rezervace v Novém Drahově vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 15/1, přetíná silnici p. č. 638/1 na Vonšov a pokračuje podél p. č. 374/1, 13/2, 8, 384/3, 384/2, na východě přes silnici na Kateřinu a podél p. č. 7, 38/1, 38/2, 36/1, přes potok p. č. 657/17, podél p. č. 41/3, 31/1, 42 a přes silnici p. č. 630/1 na Třebeň na jihu podél p. č. 96/1, 26/1, 26/2, 26/3, podél silnice p. č. 636 na Stodolu, na západě silnici p. č. 636 přetíná, vede kolem p. č. 133 na hranici p. č. 23/1 a pokračuje přes potok p. č. 657/7, podél p. č. 151/2, 17/4, 184/4 a p. č. 83 k výchozímu bodu. OLEŠNO, okr. Mělník Rozsah území rezervace v Olešně vymezuje hranice, která začíná v dolní části obce u p. č. 14/1, obíhá p. č. 14/2, 5, 3/1, 2, 1, pokračuje podél cesty p. č. 1507 do horní části obce, a dále podél p. č. 83, 82, 9/1, 79, 9/2, 75/2, 69/2, 60/5, 60/4, přes cestu p. č. 109/2, obíhá p. č. 50/4 a 50/2, podél p. č. 46/1, 44, 41, 38, 35, 32, cestu p. č. 1492 a podél p. č. 27, 24 se vrací k výchozímu bodu. OSTROVEC, okr. Rokycany Rozsah území rezervace v Ostrovci vymezuje hranice, která na severu začíná u p. č. 22, pokračuje podél p. č. 19/1, přes cestu p. č. 517, podél p. č. 18/3, 18/5, 16, přes silnici č. 497/1 a podél p. č. 14, na jihovýchodě obíhá p. č. 12/2, přetíná cestu p. č. 522 a sleduje hranici p. č. 10, 4/1, 277, 495/2, 34, 13/1 a 35/2, na jihozápadě vede podél p. č. 36/2, 31, přes silnici p. č. 497/1 a podél p. č. 496, 27/2, 27/1, 24 až k výchozímu bodu. PAVLOV, okr. Břeclav Rozsah území rezervace v Pavlově vymezuje hranice, která na severu začíná u pozemku p. č. 464/1, který obíhá, pokračuje podél p. č. 464/2, 459/1, 457, obíhá p. č. 482/1, přechází potok p. č. 2172 a po jeho pravém břehu obtáčí p. č. 6, 8, 10, 13, 15, 17, 19 až k potoku p. č. 2171, po jehož pravém břehu se vrací k východní části návsi p. č. 482/1 a dále obíhá p. č. 258/1, 257, 254/2, 253, 252, 249, 247/2, 242, 241/1, 239, 237, 235, 234/3, 233, 232/1, 230, 224/1, 222, přes 220/1, 217, 215 k p. č. 212, podél p. č. 210/1, 209, 207, 208, přes cestu p. č. 2167, na jihu obíhá p. č. 203/1, 204, přes p. č. 482/1, k p. č. 303 a směřuje k cestě p. č. 512/3, na západě sleduje její vnější hranice k p. č. 512/4 a pokračuje podél p. č. 512/5, 482/36, 482/35, 482/34, 2074/2, obíhá p. č. 504/7, okolo severního výběžku návsi až k výchozímu bodu na pozemku p. č. 464/1. PLÁSTOVICE, okr. České Budějovice Rozsah území rezervace v Plástovicích vymezuje hranice, která na severu začíná u p. č. 197/2, pokračuje podél p. č. 200/1, přes silnici p. č. 2796/2, podél p. č. 211/3, 216/1, 949/3, 949/4, 949/5, 949/6, na východě přetíná cestu p. č. 2829/13 a sleduje hranici pozemků p. č. 85/2, 236/2, 238, na jihu obíhá p. č. 35/2, 2829/17, 99, 271/11, sleduje pravý břeh potoka p. č. 2824/1, přetíná pozemek p. č. 271/1 a cestu p. č. 271/2, na západě obíhá p. č. 2806/3, 264/1, 263, 259/2, cestu p. č. 261, dále přes cestu p. č. 2829/13, podél p. č. 95 a 197/2 k výchozímu bodu. PLZEŇ 2 - BOŽKOV, okr. Plzeň-město Rozsah území rezervace v Božkově vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 7, pokračuje podél p. č. 13, 14, 15, přetíná potok p. č. 1388, p. č. 19 a cestu p. č. 1325/1, dále vede podél p. č. 23, 27, 26, 32, přes ulici K sadu p. č. 1328, podél p. č. 35, 39, přes ulici p. č. 1337, podél p. č. 49, 48/1, 48/4, 47, 45, 46, na východě přes ulici K hrádku p. č. 1330, podél p. č. 106/1, 142, 14, 150, 151, 153, 155, 157, 159, 160, 163, 164/1, 166, 168, 170, 171, 172 a podél p. č. 177, 178, 179, 180, 182 a přes Letkovskou ulici p. č. 1314, na jihu obíhá p. č. 185, vrací se k Letkovské ulici, jejíž jižní okraj sleduje k p. č. 187, a pokračuje podél p. č. 188, 189, 190, 194, 195, 199, 200, 204, 205/1, 1346, 208, 209, 211, 212, 217, 218, 225, 226, 230/1, 231, 232, 233, na západě podél p. č. 234, 239, 211, 244, 245/1, po jižní straně Božkovské návsi p. č. 246/4, kterou přetíná na hranici p. č. 1, a podél p. č. 6/2 a 6/1 dospívá k výchozímu bodu. PLZEŇ 2 - KOTEROV, okr. Plzeň-město Rozsah území rezervace v Koterově vymezuje hranice, která začíná na severu na východní straně ulice K závrtku p. č. 780, obíhá p. č. 151, 164, 157, 159, 161/1, na východě pokračuje podél p. č. 161/2, 165, 170, 169, přes ulici p. č. 781 a podél její jižní strany, na jihu přetíná ulici Na Hradčanech p. č. 824/1 a obíhá podél p. č. 116, 120/2, 122/1, 128, 131, přetíná p. č. 188/2 a dále vede podél p. č. 137 a přes ulici Pod chalupami p. č. 795/1, na západě vede podél p. č. 58/2, 795/16, 824/4, přes ulici Na Hradčanech, podél p. č. 824/5 a podél západní strany ulice K závrtku až k p. č. 151. PLZEŇ 8 - ČERNICE, okr. Plzeň-město Rozsah území rezervace v Černicích vymezuje hranice, která na severu začíná u p. č. 273 a pokračuje podél p. č. 280, 282, 284, 285, přes silnici p. č. 18 043a, na východě podél p. č. 294, 297, 298, 300, mezi p. č. 304 a 305, překračuje cestu p. č. 187/1, pokračuje podél p. č. 218, 219/1, na jihozápadě vede podél p. č. 221/1 a části p. č. 221/2, překračuje cestu jižně vybíhající z návsi a pokračuje podél p. č. 234, 232, 227, 230, dotýká se návsi p. č. 1807/1, na západě podél p. č. 278 souběžně s ulicí U vody až k výchozímu bodu. PRAHA 5 - STODŮLKY, hlavní město Praha Rozsah území rezervace ve Stodůlkách vymezuje hranice, která začíná v ulici Josefa Kováře na hranici pozemku p. č. 77/2, na severu obíhá p. č. 72, 68/2, pokračuje přes cestu p. č. 2172, podél ohradní zdi kostela a p. č. 3, 2, 6, 8, podél pozemku p. č. 9, podél p. č. 11, 14, 15, 17, na východě podél pozemku p. č. 20, 19/1, ulicí J. Kováře, podél p. č. 32, přes p. č. 33 a cestu p. č. 2174, podél p. č. 127, 123, na jihu podél cesty p. č. 2178 až k p. č. 105, na západě podél p. č. 104, 101 a cestou p. č. 2185 k p. č. 99, podél p. č. 98, 96, rybníka p. č. 2277, přes ulici J. Kováře až k výchozímu bodu. PRAHA 6 - RUZYNĚ, hlavní město Praha Rozsah území rezervace v Ruzyni vymezuje hranice, která začíná na severním konci návsi p. č. 2121/1, obíhá p. č. 116, podél p. č. 120, 2120, přetíná zatrubněný Litovický potok p. č. 2264, pokračuje podél ulice p. č. 2106 ke Starému náměstí, odkud odbočuje do ulice p. č. 2107, na východě podél p. č. 4, 10, sleduje severní stranu Husovy ulice p. č. 2108, přechází ji, na jihu obíhá p. č. 49 (čp. 2), vede podél p. č. 61 (čp. 4), podél p. č. 53 a 54 míří k jihu, pokračuje podél p. č. 56, 58, 60, 64, 63, 66, 68, 73, obíhá p. č. 76, na západě vede podél p. č. 78, přes ulici p. č. 2106 a podél p. č. 2122, 2120 a 2121/1 k výchozímu bodu. PŘÍKAZY, okr. Olomouc Rozsah území rezervace v Příkazích vymezuje hranice, která začíná na severu u ulice p. č. 1046/1, obíhá podél p. č. 207/2, 81/3, 80, 177, 80, 178, přes p. č. 78/1, podél p. č. 77/2, 78/2, obíhá p. č. 99, 104, 103/2, 103/1, 102/2, 102/1, 102/3, obíhá mostek p. č. 1144/1, obíhá po vnitřní straně p. č. 130, v jeho polovině přechází potok, obíhá p. č. 131 směrem k p. č. 127/2, obíhá p. č. 127/2, 127/1, sleduje cestu p. č. 124/2 a přechází ji u p. č. 124/9, na východě sleduje cestu p. č. 1142/1 až k ulici p. č. 1046/1, kterou přetíná na hranici p. č. 24, pokračuje podél p. č. 54, na jihu pokračuje podél p. č. 55, 57, 58/1, 17/1, 58/3, 60/2, 61/2, 62/3, 63/2, 7, 64/3, 65/3, 66/3, 67/3, na západě podél p. č. 1095, 517/2, 518, 520/7, 520/6, 195, 221/2, 213 a přes cestu p. č. 1046/1 k výchozímu bodu. RANÉ, okr. Česká Lípa Rozsah území rezervace v Raném vymezuje hranice, která začíná na severu na rozhraní silnice a p. č. 171, vede podél p. č. 171, na východě podél p. č. 170, přetíná p. č. 169/2, přetíná cestu p. č. 49, dále podél p. č. 51, 84, 56, 58, 111 k p. č. 105, kolem p. č. 107, silnice p. č. 105, 144, kterou přetíná, a vede podél p. č. 117, přes p. č. 116, podél p. č. 77 a silnice p. č. 144, na jihu vede podél cesty p. č. 83, u p. č. 68/2 se otáčí a vede podél něj, dále podél p. č. 68/3, 70, na západě podél p. č. 69, 68/3, 67, 63, 61, 37, 34, 33, 30, 5, kolem p. č. 180 a přes p. č. 172 k výchozímu bodu. RUMBURK - Šmilovského ulice, okr. Děčín Rozsah území rezervace Šmilovského ulice v Rumburku vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 2593, přechází Příkrou ulicí p. č. 2434, obíhá p. č. 2442, přetíná p. č. 2444, pokračuje podél p. č. 2445, 2449, přes ulici Rohovou p. č. 2450, podél p. č. 2454, 2457, 2459, 2461, 2463, 2466/1, 2466/2, 2468, na východě obíhá p. č. 2469/3, přetíná ústí Šmilovského ulice a pokračuje podél p. č. 2547, 2549 a cesty p. č. 2546, na jihu hranici tvoří Okružní ulice p. č. 2922 (od p. č. 2545 k p. č. 2508), na západě hranice přetíná Příkrou ulici a vede podél p. č. 2600, 2597 a 2593 k výchozímu bodu. RYMICE - HEJNICE, okr. Kroměříž Rozsah území rezervace Hejnice v Rymicích vymezuje hranice, která na severu začíná na silnici p. č. 722/3 u hranice p. č. 243/2, obíhá p. č. 272/2, 247/3, 272/4, 253, 254/2, cestu p. č. 717/2, na jihovýchodě pokračuje podél cesty p. č. 756/2, přes potok p. č. 805/2, podél cesty p. č. 756/1 a 756/3, zbývající část hranice až k výchozímu bodu tvoří silnice p. č. 722/4, 723/3 a 722/2. STACHY, okr. Prachatice Rozsah území rezervace v Stachách vymezuje hranice, která na severu začíná u čp. 240, pokračuje souběžně s hlavní silnicí k p. č. 230, dále přetíná p. č. 92/1, 2150/1, 119 a pokračuje podél p. č. 96, na východě vede podél cesty p. č. 2148 a podél p. č. 99/5, přetíná komunikaci p. č. 2145/7 a pokračuje podél p. č. 84/1, na jihu vede podél p. č. 84/1, 86/1, přechází komunikaci p. č. 2198 souběžně s komunikací p. č. 2152/7 a k potoku p. č. 89/3, který sleduje až k p. č. 89/2, dále obíhá p. č. 43/2 a p. č. 227/1, na západě vede podél p. č. 14/1, 225 a přechází komunikaci p. č. 2152/3 k výchozímu bodu čp. 240. STARÝ TÝN, okr. Litoměřice Rozsah území rezervace ve Starém Týně vymezuje hranice, která začíná na severozápadě u silnice p. č. 452 na Bukovinu, na severu vede podél p. č. 131/3, 131/5, 124/2, 124/1, cesty p. č. 451/2, 448 a 485/1, na východě pokračuje podél p. č. 435, na jihu podél silnice p. č. 478 až k p. č. 37, odkud pokračuje podél p. č. 170, 35/1, 35/3, 35/2, 34/3, 34/4, 34/1, 27, 233/10, 233/7, 233/6, 47/3, 233/9, na západě vede podél p. č. 233/4, 266 a 205 a sleduje cesty p. č. 467 a 452 až k výchozímu bodu. TŘEBÍZ, okr. Kladno Rozsah území rezervace v Třebízi vymezuje hranice, kterou na severu tvoří silnice Slaný-Louny (podél p. č. 64/3, 60, 7, 49/1, 29, 23/1), na východě silnice p. č. 842 (podél p. č. 23/1, 41) a ulice p. č. 800/1 (podél p. č. 37/1, 64, 34, 13), na jihu hranice obíhá k p. č. 112, podél p. č. 11/1, 61, 60, 69, 73, 87, 73/1 a 89 zpět k silnici 800/1, podél p. č. 73/3, 635/1 a 74/4, na západě se dotýká cesty p. č. 827, přechází silnici p. č. 842, obíhá p. č. 12/2, 71, 90/5, přechází napříč pozemkem p. č. 66/1 a pokračuje podél cesty p. č. 793 až k výchozímu bodu. VELETINY - STARÁ HORA, okr. Uherské Hradiště Rozsah území rezervace Stará Hora ve Veletinách vymezuje hranice, která na severozápadě začíná na silnici p. č. 2734 u hranice p. č. 1072/2, pokračuje podél p. č. 1072/1 a 1073, na jihovýchodě je totožná s jižní hranicí vinohradu p. č. 971, protíná p. č. 870/2 a 867, dále pokračuje po jihozápadní hranici p. č. 772 až k cestě p. č. 2733, překračuje ji, obíhá p. č. 779, na jihozápadě je totožná se severovýchodní hranicí p. č. 643, 1098/2, na západě pokračuje podél p. č. 1096/1 a podél silnice p. č. 2734 až k výchozímu bodu. VESEC, okr. Jičín Rozsah území rezervace ve Vesci vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 542/2, obíhá p. č. 544, 549, 588, 820, k silnici p. č. 812, na východě obíhá p. č. 594, 595, 584/1, 575, 572, 573 a 571, na jihu přetíná cestu p. č. 818 a sleduje ji k p. č. 570, pokračuje podél p. č. 569, 566, 822, 563, 562/2, 561 a 560, na západě pokračuje podél p. č. 557, 555, 537, přes silnici p. č. 825 a podél p. č. 541 k výchozímu bodu. VÍSKA, okr. Mladá Boleslav Rozsah území rezervace ve Vísce vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice směrem na Doksy, obíhá podél p. č. 7, 24/3, 25, 28/1, 28/3, 35, 18, 51/1, 50/1, 50/2, 49, 55/2, stáčí se k severu podél cesty až k p. č. 103/2, obíhá podél p. č. 1/1, cesty vybíhající severozápadně z návsi, p. č. 139/4, protíná p. č. 141/3, na severu obíhá p. č. 4, 15/5, 15/1, 32, 31 k výchozímu bodu. VLASTIBOŘ, okr. Tábor Rozsah území rezervace ve Vlastiboři vymezuje hranice, která začíná v severozápadním cípu obce na silnici p. č. 1606, navazuje na cestu p. č. 1607, dotýká se usedlosti čp. 20 a pozemku p. č. 97/1, přetíná Rytířský potok p. č. 1657/1, lemuje obvod stoky p. č. 1657/2, přetíná cestu p. č. 1646/1, pokračuje podél p. č. 213/3, 7/4, 11/2, 12, 237, 58, 229/1, 229/2, 57, 6, přes cestu p. č. 1637/1, na jihovýchodě hranice obíhá p. č. 216, 1632, 23/2, 26/2, 1629, 1627, 12, 56, cestu p. č. 1624, p. č. 38/4, 38/2, přetíná silnici p. č. 1623 na Záluží, pokračuje podél p. č. 17 a 864 k Rytířskému potoku, který přetíná, obíhá pozemek p. č. 1654/1, na severozápadě lemuje vnější okraj cesty za usedlostmi čp. 1 až 12, p. č. 1281 a silnici p. č. 1606 až k výchozímu bodu. VLČNOV - KOJINY, okr. Uherské Hradiště Rozsah území rezervace Kojiny ve Vlčnově vymezuje hranice, která je na západě ohraničena p. č. 3097/2, tj. cestou vedoucí k lesu, na severu je rovnoběžná s cestou před vinařskými búdami zhruba v hloubce 50 m od stávající stavební čáry bud, na východě je ohraničena p. č. 2826, 2825, přetíná cestu před búdami p. č. 3326, na jihu tuto cestu sleduje, obíhá p. č. 3327, 3332, 3334, vrací se k cestě p. č. 3326 a sleduje ji až k výchozímu bodu. VODICE, okr. Prachatice Rozsah území rezervace ve Vodici vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice na Lhenice, obíhá p. č. 107/2, 107/1, přetíná p. č. 107/1, 729, prochází podél p. č. 64, 730, přetíná p. č. 730, sleduje p. č. 66, přetíná p. č. 73, prochází podél p. č. 74, přetíná p. č. 731, 79/1, probíhá podél p. č. 79/1, 75/1, 75/3, 50, protíná p. č. 49/1, 734/2, 734/1, probíhá podél p. č. 52/1, 736, přetíná p. č. 736, dále sleduje p. č. 38/2, 37, 770/1, 739, 33, 16, přetíná cestu p. č. 739, sleduje p. č. 315/1, protíná cestu p. č. 740, dále prochází podél cesty p. č. 740, 319/3, 326/4, 326/2, 28, 25, přetíná p. č. 335/2 a po jeho vnější straně pokračuje kolem p. č. 335/1, 21, 19, přes cestu p. č. 742 a probíhá podél p. č. 742, 390, 43/2, 385/2, 51, 384/2, přechází přes p. č. 384/1, dále pokračuje podél p. č. 384/1 a zároveň kolem potoka p. č. 770/1, 13, přetíná cestu p. č. 430/3, prochází podél p. č. 11/1, podél rybníka p. č. 109, podél p. č. 108/1, 111/2, 108/2, přes cestu p. č. 725, podél p. č. 112 a přes cestu p. č. 726 k výchozímu bodu. VOLARY, okr. Prachatice Rozsah území rezervace ve Volarech vymezuje hranice, která začíná na severu u pozemku p. č. 1047/2, přechází přes potok p. č. 5121/2, kolem p. č. 1075/2, 1075/3, 1009, přechází přes silnici p. č. 4779, kterou na východě po jejím vnějším okraji sleduje, dále sleduje p. č. 65/2, 59/1, 55, 54, 51/1, 51/2, sleduje a přetíná silnici p. č. 4730/1, sleduje p. č. 798, p. č. 92/1, 132/2, 5111/2, prochází podél levého břehu potoka p. č. 4904/3, po vnějším okraji České ulice p. č. 4728/1, na jihu po vnějším okraji ulice Příčné p. č. 4728/9, na západě přes Příčnou ulici k p. č. 114/1, 89/4, 46, podél p. č. 48/2, 4728/2, 4728/3, 4728/5, 52 podél p. č. 5109, 54, 84/1, podél vnějšího okraje cesty p. č. 4728/1, podél cesty p. č. 4765, kterou protíná, a prochází až k výchozímu bodu na p. č. 1047/2. ZÁBOŘÍ, okr. České Budějovice Rozsah území rezervace v Záboří vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice na Dobčice p. č. 4055, sleduje její vnější stranu k p. č. 1464/2, obíhá p. č. 1464/4, 1464/3, 1465/1, 1465/2, 1468, 1470/1, 1471/1, 1477, 1475, na východě přetíná potok p. č. 709/4, pokračuje podél p. č. 1476/1, přes cestu p. č. 4061/1, podél p. č. 1389/2, 1389/1, 1391/4, 1391/1, 1393, přes silnici na Čakov p. č. 4055, na jihu sleduje hranici pozemků p. č. 1757, 41/2, 1755/2, 1755/1, přechází cestu p. č. 4060/1 a pokračuje podél p. č. 1753/1, 1753/2, 1738/2, přes silnici na Holašovice p. č. 4059/1, podél cesty p. č. 4057/1, na západě cestu přechází u hranice pozemku p. č. 1425/1 a pokračuje podél p. č. 1436/3, 1421/1, přechází potok p. č. 1421/2 a podél p. č. 1437/3, 1443/1, 1443/2, 1449/2 k výchozímu bodu. ZÁLŠÍ, okr. Tábor Rozsah území rezervace v Zálší vymezuje hranice, která začíná na severním konci ulice vedoucí z návsi, odkud postupuje na východě až k zemědělskému areálu, odkud pokračuje podél pozemků p. č. 146/1, 145, 143/2, 143/1, 142/1, na jihu podél p. č. 142/2, 141/2, 139/1, 13/1 a 131, na západě postupuje podél p. č. 130, 128, 125, 122/1, 121/1, 323, 58, 59, 107/5, 157, 107/4, 28, 29, 102/2, 93/2, 93/6, 93/1, kde se přimyká k obvodu zástavby za chalupami čp. 14 až 17 a vrací se k výchozímu bodu. ZÁLUŽÍ, okr. Tábor Rozsah území rezervace v Záluží vymezuje hranice, která začíná na severu u silnice na Vlastiboř p. č. 281, obíhá p. č. 9, 10, 46, 15, 275/2, na východě přetíná silnici na Vesce a pokračuje podél p. č. 213/1, 12/2, 15/1, na jihu podél p. č. 21/1, přes silnici na Dráchov, na západě podél p. č. 237, 7, 36, 8/1 k výchozímu bodu. ZUBRNICE, okr. Ústí nad Labem Rozsah území rezervace v Zubrnicích vymezuje hranice, která začíná severně od paty mostu na pravém břehu Lučního potoka p. č. 668, obíhá p. č. 590, cestu p. č. 1127, zabočí na severovýchod podél p. č. 15, 31 a 30, přes slučku p. č. 34, po mostě překročí potok p. č. 634, pokračuje podél p. č. 38, 39, 50, přetne cestu p. č. 51, dále podél p. č. 52, přes silnici p. č. 521, podél p. č. 61, 64, 635, přes cestu p. č. 543, 66, 67, 71, přes cestu p. č. 104, dále p. č. 76, kolem p. č. 75, přes potok p. č. 634, podél p. č. 80, 82, 86, 89, 91, podél levého břehu potoka p. č. 634, kolem p. č. 107, přes slučku p. č. 108, kolem p. č. 111, přes silnici p. č. 260, kolem p. č. 117, dále po hranici p. č. 231, 127, 129, 176, 177, 179, přes slučku p. č. 189, podél potoka p. č. 153 a p. č. 192, dále kolem p. č. 190, 193, 194, přes potok p. č. 668, obíhá p. č. 199, pokračuje jihozápadně po silnici č. 209, kterou přechází a obíhá p. č. 1854 (patřící do k. ú. Týniště) a pokračuje podle p. č. 175, 166, 164, 583, 584, 596, 602 a podél cesty p. č. 593 se dostává k výchozímu bodu, k levému úpatí mostu přes Luční potok. ŽĎÁR, okr. Česká Lípa Rozsah území rezervace ve Žďáru vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 141/2, pokračuje podél p. č. 1609/1, 148, 155/1, 157/1, 54/3, 157/2, 160, přetíná p. č. 1607 a 161, dále pokračuje k p. č. 162, jižním směrem přes p. č. 1605 k p. č. 164, vede podél p. č. 164, 114/1, 167, na východě podél p. č. 170/1, 172, přes silnici p. č. 1644/1, podél p. č. 24, přetíná cestu p. č. 1643, dále vede podél p. č. 389 a 1/1, přes cestu p. č. 1642/5, podél p. č. 46, 1633/4, 1263/3, na jihu přes p. č. 1262, podél p. č. 1263/5, 1263/4, 53, 61, 1249, 67/1, 71, přes silnici p. č. 1662, podél p. č. 886/2, 886/1, na západě pokračuje podél p. č. 79/1, 1625/2, 1625/1, 67, 804, 85, 87, přes p. č. 790, podél p. č. 121, 124/1, 125, 126, 1615/1, 1615/2, přes cestu p. č. 1611, 597/1, podél p. č. 136/4 k výchozímu bodu. ŽELEZNÝ BROD - TRÁVNÍKY, okr. Jablonec nad Nisou Rozsah území rezervace Trávníky v Železném Brodě vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 260, podél p. č. 262, přetíná ulici p. č. 3244 a pokračuje podél p. č. 319, 318, 320, na východě sleduje západní stranu ulice Horecké p. č. 3241 (od p. č. 320 k p. č. 369), p. č. 3253 (od čp. 374 k 386) a ulice p. č. 3256 (od p. č. 395 až k 407), přes nábřeží Obránců míru se dostává k řece Jizeře, jejíž pravý břeh tvoří jižní stranu hranice, na západě pokračuje po levém břehu Žernovického potoka k p. č. 190, přetíná ul. V Jirchářích, kolem p. č. 198/2, po hranici p. č. 199 a 231, protíná ul. Železnou a její východní stranu sleduje až k výchozímu bodu p. č. 260. 1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 132/1995 Sb.	Zákon č. 132/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 7. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 36/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 244/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 8. 1995 132 ZÁKON ze dne 21. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 244/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slovo „rezerv“ vkládají tato slova: „a opravných položek“. 2. V § 2 se vypouští slova „rezerva na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení,“. Dosavadní text § 2 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: „(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.“. 3. V § 3 v první větě se za slovo „rezerv“ vkládají tato slova: „a opravných položek“ a na konci druhé věty se připojují tato slova: „a opravných položek“. 4. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 3a) zní: „(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů. 3a) § 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 4 v odstavcích 1 a 3 se za slovo „rezerv“ vkládají tato slova: „a opravných položek“. 6. § 4 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.“. 7. § 5 zní: „§ 5 Bankovní rezervy a opravné položky (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období, b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše 1 % u sledovaných pohledávek, 5 % u nestandardních pohledávek, 10 % u pochybných pohledávek, 20 % u ztrátových pohledávek, c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky, b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta, c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné, d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné, e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkurzním nebo vyrovnacím řízení. Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů. (3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 3 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b). (4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. (5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela. (6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.“. 8. V nadpisu § 8 se slova „Rezerva na pohledávky“ nahrazují slovy „Opravné položky k pohledávkám“. 9. V § 8 odst. 1 se slova „Rezervu na pohledávky“ nahrazují slovy „Opravné položky k pohledávkám“ a slova „která je nákladem“ se nahrazují slovy „která jsou výdajem (nákladem)“. 10. V § 8 odst. 2 se slovo „Rezervu“ nahrazuje slovy „Opravné položky“. 11. § 8 odst. 3 zní: „(3) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkurzního a vyrovnacího řízení.“. 12. V § 8 odst. 4 se v první větě slovo „rezervu“ nahrazuje slovy „opravné položky“. Druhá věta zní: „V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky č. 13a) zní: „§ 8a Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) šest měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky“), b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky. (2) Vyšší tvorbu opravných položek, než je stanoveno v odstavci 1, mohou k uvedeným pohledávkám vytvářet jen ti poplatníci daně z příjmů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu, a pokud od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky, b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky, c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky, d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky. (3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, c) mezi osobami blízkými,13a) d) z titulu úvěrů, půjček a záloh. (4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů. 13a) § 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 9 odst. 2 se slova „Rezervu na pěstební činnost může poplatník daně z příjmů tvořit“ nahrazují slovy „Rezerva na pěstební činnost se vytváří“. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.“. 15. V § 10 se slovo „těžbou15)“ nahrazuje slovy „těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod,15)“. Čl. II Přechodná ustanovení (1) Rezervy vytvořené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 5 ve výši 10 % na pohledávky z úvěrů, které jsou po sjednané lhůtě splatnosti, a ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok je možno používat na úhradu ztrát z odpisu nebo postoupení klasifikovaných pohledávek, nebo je k tomuto dni převést do stavu opravných položek ke konkrétním klasifikovaným pohledávkám, popřípadě ke skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika. Pokud se banka rozhodne, může rezervy vytvořené k tomuto dni ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok převést do rezerv na standardní pohledávky z úvěrů. (2) Rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení. (3) Ustanovení tohoto zákona se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 1995. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 149/1995 Sb.	Zákon č. 149/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 39/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. III - Článek III zákona č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění a * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění takto: * Čl. V - Přechodná ustanovení k čl. I * Čl. VI - Závěrečná ustanovení * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 1. 1996 (248/1995 Sb.) 149 ZÁKON ze dne 29. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 3 se první věta nahrazuje touto větou: „Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).“. 2. V § 2 odst. 3 ve druhé větě se slova „kteří na území České republiky pobývají“ nahrazují slovy „kteří se na území České republiky zdržují“ a slovo „pobývající“ se nahrazuje slovy „zdržující se“. 3. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „sloužícího podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“. 4. § 4 odst. 1 písm. e) zní: „e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,“. 5. § 4 odst. 1 písm. h) včetně poznámek č. 42), 43), 44), 45), 46) a 47) zní: „h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění,43) státní sociální podpory,44) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 120 000 Kč ročně, 42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. § 4 odst. 1 písm. k) včetně poznámek č. 2a) a 48) zní: „k) stipendia2a) ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení48) včetně nepeněžního plnění, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9, 2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. 48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.“. 7. V § 4 odst. 1 písm. r) se slova „dalšího podílu“ nahrazují slovy „majetkových podílů“; na konci písmene r) se čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,“. 8. V § 4 odst. 1 písm. u) se za slovem „přijal“ čárka nahrazuje středníkem a vypouští se slovo „a“. 9. V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 10. V § 4 odst. 1 písm. z) se na konci tečka před odkazem 4d) nahrazuje čárkou a doplňují se písmena za) a zb), která včetně poznámek č. 49) a 50) znějí: „za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) zb) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků a státních fondů na pořízení hmotného investičního majetku20) nebo jeho technického zhodnocení. 49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 5 se v nadpisu za slova „Základ daně“ doplňují slova „a daňová ztráta“. 12. V § 5 odst. 3 ve druhé větě se za slovy „§ 23“ vypouštějí slova „odst. 3“. 13. V § 5 odst. 6 v první větě se slova „základ daně (dílčí základ daně)“ nahrazují slovy „příjmy (výnosy) a nebo se zvýší výdaje (náklady)“ a vypouštějí se slova „nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků“; ve větě druhé se slova „základ daně“ nahrazují slovy „příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady)“; na konci odstavce se připojuje tato věta: „O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo.“. 14. V § 6 odst. 3 ve druhé větě se za slova „poskytnuté zaměstnavatelem“ vkládají slova „nebo za nájem“. 15. V § 6 odst. 4 se v první větě za slova „území České republiky“ vkládají slova „a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c“. 16. § 6 odst. 6 zní: „(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29 odst. 1) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.“. 17. Poznámka č. 5a) zní: „5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.“. 18. V § 6 odst. 9 písm. d) se v první větě za slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb“ vkládají slova „, ze sociálního fondu“. 19. V § 6 odst. 9 písm. p) se slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu“ nahrazují slovy „z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,“. 20. V § 6 odst. 11 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 6f) zní: „Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f) 6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.“. 21. V § 6 odst. 13 písm. b) se číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „25“. 22. V § 7 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno c), které zní: „c) odměny znalců a tlumočníků za činnost podle zvláštních předpisů.6f)“. 23. V § 7 odst. 6 se slova „je povinen platit“ nahrazují slovem „zaplatil“, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.“. 24. V § 7 odst. 9 se vypouštějí slova „odst. 1“ a na konci písmene c) se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „a c).“. 25. § 7 odst. 11 zní: „(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.“. 26. § 8 odst. 3 písm. a) zní: „a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu,“. 27. § 8 odst. 5 zní: „(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva.“. 28. § 9 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.“. 29. V § 10 odst. 1 písm. h) se na konci vypouští čárka a připojují se slova „a v § 4,“. 30. V § 10 odst. 5 se ve druhé větě vypouštějí slova „je nebo“ a za pátou větu se vkládá tato věta: „U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě výdajů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r) a w) uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.“. 31. V § 13 v první větě se slova „(§ 7)“ nahrazují slovy „[§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2]“ a vypouštějí se slova „ , pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období;“. 32. V § 14 odst. 1 se za slova „předcházející,“ vkládají tato slova: „ve kterých byla činnost provozována,“. 33. V § 15 odst. 1 v písm. a) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“. 34. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „13 200 Kč“. 35. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“ a slova „státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podpora při narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu“ se nahrazují slovy „dávky státní sociální podpory“. 36. V § 15 odst. 1 písm. e) se slova „invalidní důchod“ nahrazují slovy „plný invalidní důchod“, slovo „invalidita“ slovy „ , že je plně invalidní“ a slovo „invalidní“ slovy „plně invalidní“. 37. V § 15 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „a pokud takovému poplatníkovi plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a)“. 38. V § 15 odst. 2 se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“ a vypouští se třetí věta. 39. § 15 odst. 4 písm. b) body 1 až 3 včetně poznámky č. 14d) zní: „1. soustavně se připravuje na budoucí povolání,14d) nebo 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.“. 40. § 16 zní: „§ 16 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí Ze základu daně\| Daň\| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| \| 0\| 84 000\| 15%\| \| 84 000\| 144 000\| 12 600 Kč+20%\| -"-\| 84 000 Kč 144 000\| 204 000\| 24 600 Kč+25 %\| -"-\| 144 000 Kč 204 000\| 564 000\| 39 600 Kč+32 %\| -"-\| 204 000 Kč 564 000\| a více\| 154 800 Kč+40 %\| -"- \| 564 000 Kč“. 41. § 18 odst. 4 písm. d) zní: „d) z pronájmů státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“. 42. § 19 odst. 1 písm. c) a d) včetně poznámek č. 18d) a 18e) zní: „c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží 1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, 2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování. 18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 43. V § 19 odst. 1 se na konci písmene m) nahrazuje tečka čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) o) příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen,“. 44. V § 19 odst. 1 se za písmeno o) doplňuje písmeno p), které zní: „p) rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst. 2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů o účetnictví.20)“. 45. § 19 odst. 2 zní: „(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.“. 46. V § 20 odst. 2 se na konci odstavce připojuje tato věta: „Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva.“. 47. § 21 zní: „§ 21 Sazba daně (1) Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 39 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. (2) U investičního fondu, podílového fondu16) a penzijního fondu9a) sazba daně činí 25 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.“. 48. V § 22 odst. 1 písm. f) se na konci připojují tato slova: „přičemž se nepřihlíží k povaze smlouvy, na základě které jsou tyto činnosti provozovány,“. 49. V § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 se za slova „movitých věcí,“ vkládají tato slova: „které jsou v obchodním majetku stálé provozovny,“. 50. § 22 odst. 2 druhá věta zní: „Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci poplatníka anebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.“. 51. § 23 odst. 1 zní: „(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.“. 52. V § 23 odst. 2 se v poslední větě za slova „opravná položka“ vkládají tato slova: „k úplatně nabytému majetku“. 53. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.“. 54. § 23 odst. 8 zní: „(8) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví a) u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20) b) u poplatníků uvedených v § 2 1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do ukončení pronájmu, 2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4] a závazků, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek; přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši, 3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (s výjimkou uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4], o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5.“. 55. § 23 se doplňuje odstavcem 13, který zní: „(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku poplatníka majícího příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Stejně postupují poplatníci, kteří mají příjmy z pronájmu (§ 9), jedná-li se o postoupení pohledávky, kterou má pronajímatel vůči nájemci.“. 56. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny.“. 57. V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 3 se za slovem „předpisů,“ vypouští odkaz na poznámku č. 26). 58. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „zlikvidovaného z důvodů“ nahrazují slovy „vyřazeného v důsledku“. 59. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci připojuje tento text: „a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy,21)“. 60. V § 24 odst. 2 písm. ch) první věta včetně poznámky č. 26ch) zní: „zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. 26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 61. V § 24 odst. 2 písm. ch) třetí věta zní: „Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.“. 62. V § 24 odst. 2 písm. i) se za slovo „rezervy“ vkládají tato slova: „a opravné položky“. 63. V § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 se na konci připojují tato slova: „na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, “. 64. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 se za slovy „zahrnutým v“ vkládá slovo „obchodním“. 65. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 se v první větě za slovo „hmoty“ vkládá odkaz na poznámku č. 5) a za druhou větu se vkládají tyto věty: „Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu.“. 66. § 24 odst. 2 písm. l) zní: „l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,“. 67. § 24 odst. 2 písm. o) zní: „o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,“. 68. § 24 odst. 2 písm. s) zní: „s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejího postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona,22a) 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle zvláštního zákona,22a)“. 69. § 24 odst. 2 písm. t) zní: „t) vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27), pozemků s výjimkou zásob a pořizovací cena nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo členem družstva, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, a dále zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem po ukončení nájmu, a to jen do výše uhrazené pronajímatelem,“. 70. § 24 odst. 2 písm. y) včetně poznámky č. 26j) zní: „y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu26i) nebo zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dlužníka, 2. který je v konkurzním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnacího řízení, 3. který je státním podnikem v likvidaci, nestačí-li výtěžek z likvidace k uspokojení zbylé pohledávky,26j) 4. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 5. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7). Obdobně to platí pro pohledávku, je-li její odpis plně kryt použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními, 26j) § 27e hospodářského zákoníku.“. 71. V § 24 odst. 2 písm. za) se za slovo „pronájem“ připojují tato slova: „nejdéle do dvou let od uvolnění bytu“. 72. V § 24 odst. 2 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní: „zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1.“. 73. V § 24 odst. 4 a) se čárka za slovy „8 let“ nahrazuje tečkou a vkládá se tato věta: „Doba nájmu se přitom počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání,“. 74. V § 24 odst. 6 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.“. 75. § 24 odst. 7 zní: „(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.“. 76. § 24 se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.“. 77. § 25 odst. 1 písm. p) zní: „p) technické zhodnocení (§ 33),“. 78. V § 25 odst. 1 písm. r) se za slovo „písm.“ vkládají tato slova: „ch) a“. 79. V § 25 odst. 1 písm. t) se na konci připojují tato slova: „a zároveň nepodléhá spotřební dani,“. 80. V § 25 odst. 1 písm. v) se na konci připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v § 24,“. 81. V § 25 odst. 1 písm. w) bodu 2 se na konci třetí věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období.“. 82. V § 25 odst. 1 písm. x) ve druhé větě se slova „s úroky poskytovanými“ nahrazují slovy „s úroky za úvěry požadovanými“. 83. § 25 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.“. 84. V § 26 odst. 2 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“ a za slova „provozních důlních děl“ se vkládají tato slova: „a drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise kromě svážnic29)“. Za slovy „trvalých porostů“ se odkaz na poznámku č. 29) vypouští. 85. Poznámka č. 29) zní: „29) § 3 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.“. 86. V § 26 odst. 3 písm. c) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 87. V § 26 odst. 4 se za slova „cena je vyšší než 20 000 Kč“ vkládají slova ", počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 40 000 Kč" a za slova „obchodování s nimi“ se vkládají slova „anebo vkladem společníka (člena družstva)“. 88. § 26 odst. 6 zní: „(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) a c).“. 89. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 4 se na konci připojují tato slova: „nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 7)“. 90. § 26 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 29c) zní: „b) z hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) a h), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období, 29c) § 553 občanského zákoníku.“. 91. § 26 odst. 8 zní: „(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.“. 92. § 26 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha, c) chmelnice a vinice.“. 93. V § 27 písm. a) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 94. V § 27 písm. e) se za slova „umělecká díla,30)“ vkládají tato slova: „která jsou hmotným majetkem a“. 95. V § 27 písm. j) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)“. 96. V § 28 odst. 2 se vypouštějí slova „a nehmotný majetek“ a na konci se připojuje tato věta: „Toto ustanovení lze použít i v případě, kdy má nájemce najat soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci ve vlastnictví více vlastníků nebo spoluvlastníků.“. 97. V § 28 odst. 3 se na konci první věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle § 31 nebo § 32.“. 98. V § 28 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 99. § 29 odst. 1 zní: „(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d), b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, c) hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů; přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu, e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním, cena stanovená pro účely daně dědické nebo darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d). Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval.“. 100. § 29 odst. 3 zní: „(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku, avšak s výjimkou technického zhodnocení a) samostatně odpisovaného nájemcem, b) provedeného na nemovité kulturní památce, c) které je součástí vstupní ceny podle odstavce 1.“. 101. § 29 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.“. 102. V § 30 odst. 2 druhá věta zní: „Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.“. 103. V § 30 odst. 6 se na konci odstavce vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.“. 104. V § 30 odst. 7 se před dosavadní větu vkládá tato věta: „U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce [§ 29 odst. 3 písm. b)] se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.“. 105. V § 30 odst. 12 písm. b) se na konci připojují tato slova: „nebo nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku,“. 106. V § 30 odst. 12 písm. g) se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno h), které zní: „h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce,23e) a to po dobu zajištění závazku převodem práva29b) k tomuto majetku.“. 107. V § 30 odst. 12 se na konci odstavce připojuje tato věta: „V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29b) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h).“. 108. § 33 odst. 1 zní: „(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).“. 109. V § 34 odst. 1 první věta zní: „Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“. 110. V § 34 odst. 1 se vypouští poslední věta. 111. V § 34 odst. 2 první věta zní: „Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n.“. 112. V § 34 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno d), které zní: „d) částky stanovené v písmenech a) až c), jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančím pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až c).“. Předposlední věta odstavce 3 se vypouští. 113. V § 34 odst. 4 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4).“. 114. § 34 odst. 5 písm. a) zní: „a) letadel, pokud nejsou využívány provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol,“. 115. § 34 odst. 6 zní: „(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až c) zaniká, pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy byly odpočet nebo jeho část uplatněny k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. d), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l).“. 116. V § 34 odst. 7 se slova „zaevidování hmotného majetku“ nahrazují slovy „ , kdy nárok na odpočet vznikl“. 117. V § 34 odst. 8 se vypouští druhá věta. 118. V § 35 odst. 1 písm. a) se číslovka „7 500“ nahrazuje číslovkou „9 000“. 119. V § 35 odst. 1 písm. b) se za částku „26 500 Kč“ vkládají slova „ , a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 o částku 32 000 Kč,“ a na konci se připojují tato slova: „a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,“. 120. V § 35 odst. 1 písm. c) se v poslední větě slova „§ 13 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 4“ a slova „§ 13 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 5“. 121. V § 35 odst. 3 se vypouštějí slova „, s výjimkou podílových a investičních fondů,“. 122. V § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 se za slova „zatímních listů,“ vkládají tato slova: „požitkových listů,“. 123. V § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se za slovo „pojišťoven“ vkládá odkaz na poznámku č. 34b), která zní: „34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 124. V § 36 odst. 2 písm. a) se v předposlední větě vypouštějí slova „v peněžním plnění“. 125. V § 36 odst. 3 se na konci třetí věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou dividendového příjmu z akcie a podílového listu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů.“. 126. V § 36 odst. 3 poslední věta zní: „Pokud plynou v cizí měně úroky (úrokový příjem) z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.“. 127. V § 36 odst. 3 se za poslední větu připojuje tato věta: „U dividendového příjmu z akcie nebo podílového listu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír, nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z držby akcií jednoho emitenta nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.“. 128. V § 36 odst. 4 se za slova „akcií investičních fondů“ vkládají tato slova: „ , z požitkových listů“. 129. V § 36 se vypouští odstavec 7. 130. V § 38 odst. 1 v první větě se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavcích 2 až 4“ a ve čtvrté větě se vypouštějí slova „pro příjmy ze závislé činnosti a“. 131. V § 38 odst. 2 se slova „základu daně a daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu“ nahrazují slovy „daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu“. 132. § 38 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz „devizy-prodej“ uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurz „devizy střed“ uplatněný v účetnictví.20) (4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se použije kurz „střed“ (devizy, valuty) stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.“. 133. § 38a odst. 1 včetně poznámky č. 39b) zní: „(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. 39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 134. V § 38a odst. 6 se za slova „a tento dílčí základ daně“ vkládají tato slova: „je roven nebo“. 135. V § 38a odst. 8 se vypouštějí slova „s výjimkou ustanovení odstavce 7“. 136. V § 38a odst. 10 se vypouštějí slova „odst. 1 až 6“. 137. V § 38b se vypouštějí slova „nebo nevyměří“. 138. V § 38c se na konci za slova „písm. c)“ vkládají tato slova: „a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku“. 139. V § 38d odst. 1 se vypouštějí slova „odst. 1 až 6“ a za slova „ve prospěch poplatníka,“ se vkládají tato slova: „avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4,“. 140. V § 38d odst. 3 první věta zní: „Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2.“. Ve druhé větě se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak.“. 141. V § 38d odst. 7 se za slovy „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“ doplňuje tečka a zbývající text se vypouští. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce.“. 142. V § 38d odst. 8 se za slova „kterému plátce“ vkládá slovo „daně“. 143. V § 38e odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „nebo bydlištěm“. 144. V § 38f odst. 5 se slovo „vyšší“ nahrazuje slovem „jiná“. 145. V § 38g odst. 2 se za slovy „(38ch odst. 4)“ čárka nahrazuje tečkou, zbytek věty se vypouští a připojují se tyto věty: „Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 2000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.“. 146. V § 38g se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 147. V § 38h odst. 1 písm. b) se za slova „(dále jen „pojistné“)“ vkládají slova „ , které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec,“ a slova „o snížení,“ se nahrazují slovem „snížený“. 148. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha\| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| \| 0\| 7 000\| 15 %\| \| 7 000\| 12 000\| 1 050 Kč+20 %\| -"-\| 7 000 Kč 12 000\| 17 000\| 2 050 Kč+25 %\| -"-\| 12 000 Kč 17 000\| 47 000\| 3 300 Kč+32 %\| -"-\| 17 000 Kč 47 000\| a více\| 12 900 Kč+40 %\| -"- \| 47 000 Kč“. 149. § 38h odst. 3 zní: „(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).“. 150. V § 38h odst. 10 v první větě se slova „nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd“ nahrazují slovy „do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy“. 151. V § 38ch odst. 1 první věta zní: „Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.“. 152. V § 38ch odst. 2 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4.“. 153. V § 38k odst. 1 se na konci druhé věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede.“. 154. V § 38k odst. 3 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a podepíše prohlášení podle odstavce 4.“. 155. V § 38k odst. 4 se za slova „Plátce daně“ vkládají tato slova: „srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a“. 156. V § 38k odst. 5 v první větě se za slova „Plátce daně“ vkládají tato slova: „ , u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4,“. 157. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“. 158. § 38k odst. 5 písm. d) zní: „d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 26 400 Kč.“. 159. § 38k odst. 6 a 7 zní: „(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce. (7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“. 160. § 38k se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.“. 161. V § 38l odst. 1 písm. c) se slovo „invalidního“ nahrazuje slovy „plného invalidního“ a slovo „invalidní“ slovy „plný invalidní“. 162. § 38l odst. 1 písm. f) bod 1 zní: „1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,“. 163. § 38l odst. 1 písm. f) bod 2 zní: „2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,“. 164. V § 38m se na konci připojuje tato věta: „Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.“. 165. Za § 38m se vkládá nový § 38n, který zní: „§ 38n Daňová ztráta (1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. (2) Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního předpisu28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně. (3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.“. 166. V § 40 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobodzeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).“. 167. V § 40 se vypouští odstavec 21. 168. V položce (1-19) přílohy k zákonu se před název vkládá slovo „Jen:“. 169. V položce (2-15) přílohy k zákonu se slova „zásobníky z jakéhokoliv materiálu“ nahrazují slovy „zásobníky pro jakékoliv materiály“. 170. V příloze k zákonu se odpisová skupina 2 doplňuje položkami (2-74) a (2-75), které znějí: „(2-74)\| 29.22.15\| Stohovací vozíky a malé tahače ---\|---\|--- (2-75)\| 28.11.23\| Jen: lešení a bednění“. 171. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 položka (3-5) zní: (3-5)\| 28.11.23\| ostatní konstrukce kovové ---\|---\|--- \| \| zejména: konstrukce chmelnic \| \| kromě: lešení a bednění“. 172. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 se vypouští položka (3-23). Čl. II Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. a) se číslo „26,25“ nahrazuje číslem „26“, číslo „3,6“ číslem „3,3“, číslo „20,4“ číslem „19,5“ a číslo „2,25“ číslem „3,2“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) se číslo „8,75“ nahrazuje číslem „8“, číslo „1,2“ číslem „1,1“, číslo „6,8“ číslem „6,5“ a číslo „0,75“ číslem „0,4“. 3. V § 7 odst. 1 písm. c) se číslo „30,2“ nahrazuje číslem „29,6“, číslo „27,2“ číslem „26“, číslo „3“ číslem „3,6“ a číslo „4,8“ číslem „4,4“. 4. V § 7 odst. 1 písm. d) se číslo „30,2“ nahrazuje číslem „29,6“, číslo „27,2“ číslem „26“ a číslo „3“ číslem „3,6“. Čl. III Článek III zákona č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: 1. Bod 3 se vypouští. 2. V bodě 12 se za slova „písm. w)“ vkládají tato slova: „bod 2“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se vypouští odstavec 7. 2. V § 14 se odstavce 8 až 10 označují jako odstavce 7 až 9. Čl. V Přechodná ustanovení k čl. I 1. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) v bodech 1, 2 a 3. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů, půjček a záloh, nebo e) podle zvláštního zákona.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně, do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. 2. Částku srážené daně podle § 38d nebo zajištění daně podle § 38e v případech, kdy o závazku bylo účtováno před 1. lednem 1995, je plátce daně povinen odvést svému místně příslušnému správci daně do 31. ledna 1996. 3. Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo že mu vznikla daňová ztráta, může podat nejpozději do 31. prosince 1996 dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V tomto dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 odst. 3 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem. Tohoto ustanovení se použije již v průběhu zdaňovacího období roku 1995. 4. Úroky z vkladů pojišťoven34b) u bank, připsané počínaje 1. lednem 1995, jsou u pojišťoven součástí základu daně (§ 20 odst. 1). 5. U majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 1995, pro jehož zařazení do hmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 10 000 Kč, se pro odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1995. 6. U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku uzavřených do 31. prosince 1994 se doba pronájmu podle § 24 odst. 4 a § 30 odst. 4 posuzuje podle doby odpisování stanovené zákonem České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994. 7. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodů 4 a 5 se uplatní pouze u pohledávek s termínem splatnosti počínaje dnem 1. ledna 1995 a dále u pohledávek, jejichž odpis je plně kryt použitím bankovní rezervy nebo opravné položky podle § 5 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Pokud poplatník v souladu s platnými účetními předpisy odpisoval před 1. lednem 1993 opravnou položku k majetku, zúčtovanou v důsledku vkladu společníka obchodní společnosti nebo člena družstva, pokračuje v souladu s účetními předpisy v započatém odpisování této opravné položky a odpisy jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu. 9. Při změně odpisové skupiny hmotného majetku a nehmotného majetku v příloze k zákonu je poplatník povinen změnit odpisovou skupinu již odpisovaného majetku od zdaňovacího období, ve kterém změna nabyla účinnosti. Obdobnou povinnost má poplatník i při změně sazby (§ 31) nebo koeficientu (§ 32). 10. Investiční fond a podílový fond16) může ustanovení § 34 odst. 1 poprvé použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1996. 11. U technického zhodnocení nemovité kulturní památky evidovaného v majetku poplatníka a odpisovaného do 31. prosince 1994 se při odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1994. Čl. VI Závěrečná ustanovení 1. Ustanovení čl. I bodů 4, 6, 10, 18, 41 až 46, 48, až 54, 56 až 58, 60, 62 až 70, 72, 73, 76 až 83, 87 až 91, 94 až 109, 111 až 117, 119, 120, 122, 123, 126, 128, 130 až 135, 136, 139 až 142, 144 až 146, 151, 152, 156, 165 až 169, 170 až 172, čl. III, IV a čl. V bodů 1, 4 až 11 se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za rok 1995 a při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaných do zdaňovacího období roku 1995. 2. Ustanovení čl. I bodů 1 až 3, 5, 7 až 9, 11 až 17, 19 až 36, 38 až 40, 47, 55, 59, 61, 71, 74, 75, 84, 86, 92, 93, 110, 118, 121, 124, 125, 127, 129, 138, 143, 147 až 149, 150, 153 až 155, 157 až 161 a 162 až 164 se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za rok 1996. 3. Ustanovení čl. II se použijí poprvé pro rok 1996. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 152/1995 Sb.	Zákon č. 152/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 8. 1995, datum účinnosti 1. 9. 1995, částka 40/1995 * Čl. II - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. V - Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona č. 294/1993 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění takto: * Čl. VI - Přechodné ustanovení * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 152 ZÁKON ze dne 29. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3 zní: „(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“. 2. § 8 odst. 2 zní: „(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů a v řízení o trestném činu zkrácení daně též údaje získané v daňovém řízení. Tyto údaje nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.“. 3. V § 8 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.“. 4. V § 12 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Postavení policejních orgánů mají i celní úřady v řízení o trestných činech a) porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 trestního zákona, b) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c trestního zákona, c) padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti podle § 145a trestního zákona, d) ohrožení devizového hospodářství podle § 146 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem nebo vývozem devizových hodnot, české měny nebo hodnot znějících na českou měnu, e) zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 trestního zákona, pokud byl čin spáchán zkrácením cla, daně z přidané hodnoty, spotřební daně nebo silniční daně, f) porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a trestního zákona, g) nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem omamných a psychotropních látek a jedů, s výjimkou případů, kdy jde o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.“. 5. § 55 odst. 2 zní: „(2) Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí se tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka už nebude utajována.“. 6. V § 65 odst. 1 se v první větě za slova „o hlasování“ vkládají tato slova: „a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2“. 7. V § 67 písm. b) se za slova „působit na“ vkládají tato slova: „dosud soudem nevyslechnuté“ a v písmenu c) se za slovo „činnosti“ vkládají čárka a tato slova: „pro níž je stíhán“. 8. V § 71 odst. 3 v poslední větě a v odstavcích 5 a 7 se slovo „nejvyšší“ nahrazuje slovem „vrchní“. 9. V § 72 odst. 2 ve druhé větě se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „o tom zašle vyrozumění obviněnému.“. 10. V § 74 odst. 2 věta první zní: „Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby nebo proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na prodloužení vazby, a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.“. 11. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu zní: „§ 79a Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění, a nepostačují-li k úhradě takové pohledávky, i peněžní prostředky zajištěné. (3) Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba, nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu. (4) Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. Nevyhoví-li v přípravném řízení státní zástupce takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu. O takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.“. 12. Oddíl pátý hlavy čtvrté části první včetně nadpisu zní: „Oddíl pátý Zadržení a otevření zásilek a jejich záměna § 86 Zadržení zásilky (1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu. (2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat. § 87 Otevření zásilky (1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 může otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán. (2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka určena do vlastních rukou, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí odesílateli. Je-li však obava, že odevzdáním zásilky by mohlo dojít ke zmaření nebo podstatnému ztížení účelu trestního stíhání, připojí se zásilka ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka určena do vlastních rukou, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků. (3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí poště nebo osobě, která ji vydala. § 87a Záměna zásilky (1) V zájmu zjištění osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné látky, psychotropní látky, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze a padělané cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jinou věc, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, věci určené ke spáchání trestného činu, anebo věci z trestného činu pocházející, může předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce nařídit, aby byl obsah takové zásilky, vydané podle § 86 odst. 1, zaměněn za jiný a takto upravená zásilka byla předána k další přepravě. (2) Záměnu provede policejní orgán, který o tom sepíše záznam a zabezpečí úschovu zaměněných věcí a materiálů. Se zaměněnými věcmi se nakládá jako s věcmi odňatými.“. 13. V § 88 odst. 1 se v poslední větě slovo „Použití“ nahrazuje slovem „Provádění“ a připojuje se tato věta: „Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen odposlech ihned přerušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.“. 14. V § 88 odst. 2 se za předposlední větu vkládá tato věta: „Opis příkazu soudce bez odkladu zašle státnímu zástupci.“. 15. V § 146 odst. 2 písm. c) se spojka „a“ za slovem „soudu“ nahrazuje čárkou a za slova „vrchnímu soudu“ se vkládají tato slova: „a předseda senátu vrchního soudu Nejvyššímu soudu“. 16. V § 151 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.“. 17. § 158 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než orgán Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně orgán Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi orgánem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení vyšetřovateli. Stanovisko vyšetřovatele je pro tyto orgány závazné.“. 18. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní: „§ 159a Dočasné odložení trestního stíhání (1) Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, zvlášť závažného úmyslného trestného činu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, anebo zjištění jejich pachatelů, může vyšetřovatel se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce. (2) Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh vyšetřovatele vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně. (3) O dočasném odložení trestního stíhání vyšetřovatel vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci. (4) Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, vyšetřovatel trestní stíhání neprodleně zahájí.“. 19. V § 160 odst. 1 větě první se za slova „§ 159 odst. 2 a 3“ vkládají tato slova: „nebo § 159a odst. 1“. 20. V § 160 odst. 2 větě první se za slovo „obvinění“ vkládají tato slova: „anebo zahájení trestního stíhání bylo dočasně odloženo“. 21. V § 165 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je vyšetřovatel povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.“. 22. § 179 zní: „§ 179 K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.“. 23. V § 188 odst. 1 písm. f) se tečka na konci věty vypouští a připojují se tato slova: „nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309 odst. 1.“. 24. V § 188 odst. 3 se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“ a na konci se připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.“. 25. § 209 včetně nadpisu zní: „Provádění dalších důkazů § 209 (1) Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky. Jde-li o svědka, jehož totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), učiní předseda senátu opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka. (2) Byl-li v hlavním líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), učiní soud i bez návrhu všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.“. 26. Za § 223 se vkládá nový § 223a, který včetně nadpisu zní: „§ 223a Podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání (1) Soud za hlavního líčení trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“. 27. V § 225 odst. 1 se za slova „podle § 223“ vkládají čárka a tato slova: „k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání podle § 223a“. 28. § 231 zní: „§ 231 (1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání. (2) Rozhodnutí o schválení narovnání může soud mimo hlavní líčení učinit jen ve veřejném zasedání. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“. 29. § 266 odst. 1 zní: „(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.“. 30. § 266a se vypouští. 31. V § 274 se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství“. 32. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá nový oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl čtvrtý Narovnání § 309 (1) Jestliže obviněný před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení obviněného důvodné pochybnosti a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující. (2) Při rozhodování soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům. (3) Rozhodnout o schválení narovnání může soud tehdy, jestliže obviněný je stíhán pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek. § 310 Před rozhodnutím o schválení narovnání soud vždy vyslechne obviněného a poškozeného. § 311 (1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce a výrok o zastavení trestního stíhání. Při určení příjemce peněžní částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán návrhem obviněného. (2) Součástí rozhodnutí o schválení narovnání je též výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká. § 312 Za peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům se považují částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní. § 313 Rozhodnutí o schválení narovnání se eviduje jako skutečnost významná pro trestní řízení podle zvláštního zákona. § 314 Zvláštní ustanovení o rozhodnutí soudu o schválení narovnání v přípravném řízení (1) Není-li dále stanoveno jinak, užijí se na řízení o návrhu na rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení ustanovení § 309 až 313. (2) V přípravném řízení může státní zástupce podat soudu návrh na rozhodnutí o schválení narovnání, má-li za to, že lze postupovat podle § 309 odst. 1. K návrhu připojí dosud shromážděné důkazy a vyjádření obviněného a poškozeného, že souhlasí s takovým postupem. Obviněný může složit peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům až po podání takového návrhu soudu. (3) Rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení činí soudce ve veřejném zasedání. (4) Proti rozhodnutí, jímž v přípravném řízení soud návrh státního zástupce na schválení narovnání a zastavení trestního stíhání zamítl, může stížnost podat státní zástupce, obviněný a poškozený. (5) Státní zástupce může vzít návrh na schválení narovnání zpět až do doby, než soudce počal vyhlašovat rozhodnutí. (6) Podání návrhu podle odstavce 2 není překážkou v provádění dalších úkonů přípravného řízení. Byl-li takový návrh vzat zpět nebo byl-li pravomocně zamítnut, nelze k prohlášení obviněného podle § 309 odst. 1 v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“. Dosavadní oddíl čtvrtý v hlavě devatenácté se označuje jako oddíl pátý. 33. V § 314c odst. 1 písm. a) se slova „písm. a) až d),“ nahrazují slovy „písm. a) až d) a f),“. 34. V § 314c odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „O schválení narovnání samosoudce rozhodne ve veřejném zasedání.“. 35. V § 314c odst. 4 se slova „může státní zástupce“ nahrazují slovy „mohou státní zástupce a obviněný“ a na konci se připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.“. 36. § 314e odst. 2 zní: „(2) Trestním příkazem lze uložit a) trest odnětí svobody do jednoho roku, b) trest obecně prospěšných prací, c) trest zákazu činnosti do pěti let, d) peněžitý trest, e) trest propadnutí věci.“. 37. § 324 včetně nadpisu zní: „§ 324 Rozhodování o změně způsobu výkonu trestu (1) O změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, a nejde-li o rozhodování o přeřazení mladistvého do věznice pro ostatní odsouzené, též na žádost odsouzeného nebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. (2) Před rozhodnutím o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody musí být odsouzený vyslechnut. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 38. V nadpisu § 328 se na konci připojují tato slova: „a odsouzených povolaných k výkonu civilní služby“. 39. V § 328 odst. 1 se vypouští tečka na konci věty a připojují se tato slova: „nebo civilní služby.“. 40. V § 328 odst. 2 větě první se za slovo „vojenskou“ vkládají tato slova: „nebo civilní“. 41. § 335 až 340b včetně nadpisů znějí: „Oddíl třetí Výkon trestu obecně prospěšných prací § 335 Obecné ustanovení Trest obecně prospěšných prací odsouzený vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. Se souhlasem odsouzeného může být trest vykonáván i mimo tento obvod. Nařízení výkonu trestu § 336 (1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, stane vykonatelným, předseda senátu jeho opis zašle okresnímu soudu, v jehož obvodu má odsouzený trest vykonávat. (2) O druhu a místě výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud uvedený v odstavci 1. Přitom vychází z potřeby výkonu těchto prací ve svém obvodu a přihlíží k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu, kde bydlí. Odsouzeného zároveň poučí o povinnosti dostavit se do 14 dnů od doručení výzvy na obecní úřad, v jehož obvodu má trest vykonávat, k projednání podmínek výkonu trestu. § 337 Nesplní-li odsouzený povinnost stanovenou v § 336 odst. 2, nebo bez závažného důvodu neprovádí určené práce, obecní úřad to bezodkladně sdělí soudu, který výkon trestu nařídil. Rovněž mu bez odkladu sdělí, kdy odsouzený uložený trest obecně prospěšných prací vykonal. § 338 (1) Jestliže soud přijal záruku zájmového sdružení občanů za nápravu odsouzeného nebo považuje-li výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329. (2) Okresní úřad je povinen soustřeďovat požadavky obcí na provedení obecně prospěšných prací ve svém obvodu a předávat je okresnímu soudu, aby byl zajištěn průběžný přehled o potřebě těchto prací. § 339 Odklad a přerušení výkonu trestu (1) Předseda senátu na potřebnou dobu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací, jestliže odsouzený je stižen chorobou, která mu ve výkonu trestu brání. (2) Výkon trestu obecně prospěšných prací na těhotné ženě a matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží nebo přeruší na dobu jednoho roku po porodu. (3) Z jiných důležitých důvodů může předseda senátu výkon trestu obecně prospěšných prací odložit na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen, nabylo právní moci. (4) Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá. (5) Doba, po kterou byl výkon trestu obecně prospěšných prací odložen nebo přerušen, se nezapočítává do lhůty jednoho roku, v níž má být trest vykonán. (6) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 340 Odklad a přerušení výkonu trestu u vojáků a odsouzených povolaných k výkonu civilní služby (1) Předseda senátu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací, je-li odsouzený povolán k výkonu vojenské činné služby nebo civilní služby. (2) Ustanovení § 339 odst. 4 a 5 se užije obdobně též u odsouzených, jimž byl výkon trestu odložen nebo přerušen podle odstavce 1. (3) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 340a Upuštění od výkonu trestu (1) Předseda senátu upustí od výkonu trestu obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku, jestliže je odsouzený v důsledku změny svého zdravotního stavu dlouhodobě neschopen tento trest vykonat. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 340b Přeměna trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody (1) O přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh okresního úřadu nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 42. V § 341 se slova „zaplacení vymáháno“ nahrazují slovy „nařízen výkon náhradního trestu odnětí svobody“. 43. § 343 se vypouští. 44. V § 344 odst. 2 se vypouštějí slova „a vymáhání by nevedlo k výsledku“. 45. § 362 včetně nadpisu zní: „§ 362 Opatření v řízení o schválení narovnání (1) Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž soud schválil narovnání, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená obviněným k obecně prospěšným účelům byla poukázána adresátovi uvedenému v rozhodnutí. (2) Nelze-li peněžní částku podle odstavce 1 předat nebo odmítne-li ten, komu je určena, ji přijmout, předseda senátu rozhodne o jejím předání jiné obci nebo jiné právnické osobě na některou z činností uvedených v § 312. (3) Jestliže soud v přípravném řízení pravomocně zamítne návrh na schválení narovnání nebo státní zástupce vezme takový návrh zpět, anebo soud po podání obžaloby nerozhodne o podání obviněného proto, že takový způsob vyřízení věci nepovažuje za dostačující, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená k obecně prospěšným účelům byla vrácena obviněnému. (4) Proti usnesení podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 46. Dosavadní text § 384 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které znějí: „(2) Na základě žádosti cizího státu může soud na návrh státního zástupce rozhodnout o předběžném zajištění majetku nebo jeho části nebo o jeho zabrání za podmínek stanovených v mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána. O návrhu je příslušný rozhodnout okresní soud, v jehož obvodu se nachází majetek, který je předmětem návrhu. (3) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, na řízení a výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se užijí přiměřeně ustanovení týkající se řízení o zabrání věci.“. 47. Za § 384d se vkládá nový § 384e, který zní: „§ 384e (1) Ustanovení § 384a a 384d se užije obdobně na řízení o návrhu, aby na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, bylo uznáno a vykonáno rozhodnutí cizozemského soudu o předběžném zajištění majetku nebo o jeho propadnutí či zabrání v trestním řízení. (2) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, majetek, který je předmětem propadnutí nebo zabrání podle odstavce 1, připadá České republice.“. Čl. V Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona č. 294/1993 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění takto: § 53 se vypouští. Čl. VI Přechodné ustanovení Stížnosti pro porušení zákona podané do účinnosti tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1995 s výjimkou čl. I bodu 2, pokud jde o § 27 písm. b), čl. I bodu 6, pokud jde o § 45 a 45a, a čl. I bodu 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 153/1995 Sb.	Zákon č. 153/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., a zákona č. 82/1995 Sb. Vyhlášeno 2. 8. 1995, datum účinnosti 1. 11. 1995, částka 40/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 1995 153 ZÁKON ze dne 28. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 3 se slova „pracovníky obecní policie“ nahrazují slovy „zaměstnance obce zařazené do obecní policie“. 2. V § 2 odst. 3 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a za přestupky spáchané stáním vozidla na chodníku, kde to není dovoleno.“. 3. V § 3 odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „nelze však pověřit strážníka, který nepředložil negativní osvědčení podle § 8 zákona č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb.“. 4. V § 4 odst. 6 se slovo „pěti“ nahrazuje slovem „tří“. 5. § 7 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením „obecní policie“ nebo „městská policie“ (§ 1 odst. 5). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí. (4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. (5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.“. 6. § 13 odst. 2 zní: „(2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií, jakož i osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svoji totožnost.“. 7. V § 14 odst. 1 se slovo „zadržuje“ nahrazuje slovy „omezuje na osobní svobodě“. 8. Za § 17a se vkládají nové § 17b a 17c, které včetně poznámek č. 15b), 15c) a 15d) znějí: „§ 17b Oprávnění zastavovat vozidla Strážník je oprávněn zastavit vozidlo, jehož řidič spáchal přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu neuposlechnutím zákazu vjezdu všech vozidel, všech motorových vozidel s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku, nákladních automobilů, autobusů, traktorů, motocyklů, potahových vozidel, ručních vozíků nebo cyklistů, zákazu vjezdu do pěší zóny a zákazu zastavení a zákazu stání, včetně těchto zákazů v zóně s dopravním omezením, vyplývajících z příslušných dopravních značek.15b) Při zastavování vozidel postupuje strážník obdobně jako příslušník policie.15c) § 17c Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven Strážník je při plnění úkolů obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách15d) v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru. 15b) Vyhláška č. 99/1989 Sb. 15c) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb. 15d) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 18 odst. 1 písm. g) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno h), které zní: „h) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla (§ 17a).“. 10. V § 18 odst. 2 se slovo „zadržení“ nahrazuje slovy „omezení osobní svobody“. 11. V § 18 odst. 3 se za slova „donucovacích prostředků“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a) až g)“. 12. Dosavadní text § 27 se označuje jako odstavec 2 a doplňuje se novým odstavcem 1, který zní: „(1) Stejnokroje strážníků a označení motorových vozidel obecní policie musí obsahovat jednotné prvky, které stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 13. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní: „§ 27a Strážník, který je k 1. listopadu 1995 pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní policie podle § 3 odst. 2, je povinen předložit osvědčení uvedené v tomto ustanovení nejpozději do 31. ledna 1996.“. 14. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Omezení platnosti osvědčení Platnost osvědčení podle § 4 odst. 4 vydaných před 1. listopadem 1995 zaniká nejpozději dnem 30. června 1997.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 155/1995 Sb.	Zákon č. 155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění Vyhlášeno 4. 8. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 41/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ (§ 5 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ZÁKLADNÍ POJMY (§ 11 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - DŮCHODY (§ 28 — § 67g) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 68 — § 104) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 105 — § 110) č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb., 395/2024 Sb., 417/2024 Sb.) 155 ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen „pojištění“) pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele [§ 4 odst. 1 písm. c) a d)]. (2) Organizaci a provádění pojištění, povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelůzaměstnavatelů a jejich odpovědnost v pojištění a pojistné na pojištění (dále jen „pojistné“) upravují zvláštní zákony.1) (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění1a). § 2 Účast na pojištění (1) Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby (dále jen „osoby“) uvedené v § 5. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit též osoby uvedené v § 6. (2) PojištěncemPojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění. § 3 Způsobilost osob v právních vztazích pojištění (1) Právní osobnost v právních vztazích pojištění vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého. (2) Plná svéprávnost v právních vztazích pojištění vzniká dosažením zletilosti, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství2). Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b)] vzniká ukončením povinné školní docházky; přiznáním tohoto důchodu vzniká plná svéprávnost podle věty první a trvá až do dosažení zletilosti. O omezení svéprávnosti platí obdobně ustanovení občanského zákoníku. (3) Osoba, která nemá svéprávnost podle odstavce 2, musí být zastoupena zákonným zástupcem nebo opatrovníkem; kdo je zákonným zástupcem nezletilého nebo opatrovníkem, stanoví občanský zákoník. § 4 Druhy důchodů a jejich výše (1) Z pojištění se poskytují tyto důchody: a) starobní, b) invalidní, c) vdovský a vdovecký, d) sirotčí. (2) Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví procentní sazbou z průměrné mzdy a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. c) a d). ČÁST DRUHÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ HLAVA PRVNÍ OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB § 5 (1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání5a), vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby46) a státní zaměstnanci podle zákona o státní službě5b), c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a o) až s), e) osoby samostatně výdělečně činné, f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) osoby pečující o dítědítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a), l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, n) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, o) prokuristé, p) osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, q) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c), f) až i), p) a s), r) likvidátoři, s) vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice, t) fyzické osoby neuvedené v písmenech a) až d) a f) až s), s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, v době zaměstnánídobě zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnánímzaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny; to neplatí, jde-li o osoby uvedené v písmeni e). (2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále a) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky – krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči o zaměstnánízaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, b) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnánízaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, c) osoby pečující osobně o dítědítě ve věku do 4 let, d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnostidomácnosti; podmínka domácnostidomácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., e) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů, f) osoby po skončení výdělečné činnostivýdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnostivýdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnostivýdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a u dávky otcovské poporodní péče a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, g) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona upravujícího zvláštní ochranu svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, h) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítědítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítědítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítědítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítětedítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí50), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítětedítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítětedítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. (3) ZaměstnánímZaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí činnost osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až t) pro zaměstnavatelezaměstnavatele, ze které jim plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatelezaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny. Dobou zaměstnáníDobou zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí období od počátku výkonu činnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až t) pro zaměstnavatelezaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána. (4) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. (5) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatelezahraničního zaměstnavatele a jsou činni v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatelezaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelemzahraničním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatelzaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. § 6 (1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich a) vedení v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeče o zaměstnánízaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední školastřední škola“) nebo vysoké škole v České republice, c) výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, e) činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatelezahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, f) výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, g) pobytu v cizině, pokud následovaly do místa vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí svého manžela, který je státním zaměstnancem podle zákona o státní službě nebo jiným zaměstnancem organizační složky státu, se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí; v takovém případě může hradit pojistné zaměstnavatel manžela, h) výkonu samostatné výdělečné činnosti ve zdaňovacím období, za které byla jejich daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplynula-li marně lhůta pro placení paušálního pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu, i) výkonu samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 1995, uplynula-li marně lhůta pro placení pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu. (2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 získaná přede dnem podání této přihlášky trvala aspoň 1 rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše 15 let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. (3) Účast na pojištění podle odstavců 1 a 2 je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod. § 7 Podle tohoto zákona se přiznává invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (§ 42 odst. 1). HLAVA DRUHÁ PODMÍNKY ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ Díl první Podmínky účasti zaměstnanců a dalších skupin osob vykonávajících pracovní nebo obdobnou činnost § 8 (1) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu5e). (2) Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu. Je-li však jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem téže společnosti s ručením omezeným, je účasten pojištění z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich účasten pojištění jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány. Díl druhý Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných § 9 (1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky. (2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a a) vykonává samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, nebo b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.8) (3) Výkonem samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,9) b) provozování živnostiživnosti na základě oprávnění provozovat živnostživnost podle zvláštního zákona,10) c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,11) d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,12) s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně6b), e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,13) která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku48); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správceinsolvenčního správce, popřípadě dalšího správce, f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu;14) za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostínemovitostí (jejich částí) a movitých věcí,15) pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti37). (4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b). (5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm. b)]. (6) Samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce a) vykonávala zaměstnánízaměstnání (odstavec 8 věta první), b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, c) měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, d) osobně pečovala o dítě do 4 let věku, e) osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnostidomácnosti, není-li osobou blízkou, nebo f) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a). (7) Samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, a v této době výkonu samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6. (8) ZaměstnánímZaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Pečuje-li o dítě do 4 let věku nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby [odstavec 6 písm. e)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu. V případě péče o více dětí do 4 let věku týchž rodičů nebo v případě péče o více dětí převzatých do společné péče nahrazující péči rodičů může být samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jen u jednoho rodiče nebo jen u jedné osoby, pokud dítě bylo převzato do společné péče nahrazující péči rodičů. Nedojde-li k dohodě rodičů nebo těchto osob o tom, kdo uplatní péči o dítě jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, uplatní se tento důvod u toho rodiče nebo u té osoby, kteří podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečují o dítě v největším rozsahu. V kalendářním měsíci může být důvod podle odstavce 6 písm. d) a e) ve vztahu k témuž dítěti nebo k téže osobě, která je závislá na péči jiné osoby, uplatněn jen u jedné osoby samostatně výdělečně činné. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až f) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (9) Samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. § 10 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Byla-li v kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost i vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla podle § 9 odst. 7 aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu podle věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Za příjem ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b). Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Dvanáctina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost a nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 2 a 3, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok; lhůty pro podání přihlášky k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony.1) Ustanovení věty první platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v němž vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. (5) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, od něhož se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, pokud tento měsíc následuje po kalendářním měsíci, v němž byla naposledy vykonávána samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považovaná podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (6) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považuje podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem, a) kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, c) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti. (7) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou je poplatníkem v paušálním režimu. ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POJMY HLAVA PRVNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ A NÁHRADNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ § 11 (1) Dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění a) osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě třetí písm. a). Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm. a) se považuje za splněnou v případě, kdy osoba samostatně výdělečně činná uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou rozhodnutím příslušné územní správy sociálního zabezpečení za kalendářní rok, za který nebyl předložen přehled o příjmech a výdajích, v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné17c), v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno proto, že osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, a v případě, kdy zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, pokud se dále nestanoví jinak; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích, nebo k níž je pojištěnec v jiném vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona, jakož i organizační složka státu.16a) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k), t) a odst. 4 považuje též doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu trval nadále jejich právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí nebo této dohody došlo ke skončení tohoto vztahu neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému skončení tohoto vztahu, splněna podmínka uvedená v § 8; podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou. Pro účely splnění podmínky zaplacení pojistného uvedené v odstavci 1 písm. a) se příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, započte v těch kalendářních měsících, za které náleží. (3) Dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) je též a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen „rok přiznání důchodu“), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost, b) kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu. (4) Dobou pojištění pro účely vzniku nároku na starobní a invalidní důchod, stanovení výše procentní výměry těchto důchodů a dopočtené doby podle § 41 odst. 4 není doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4, za kterou tato osoba měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši. § 12 (1) Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, s výjimkou doby účasti na pojištění podle § 5 odst. 2 písm. g), že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst. 2 hodnotila po 31. prosinci 2011 jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnecpojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie; za účast na zdravotním pojištění v České republice se však pro tyto účely nepovažuje taková účast na tomto zdravotním pojištění, která je pouze odvozeným nárokem rodinného příslušníka z účasti jiné osoby na tomto pojištění. Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že o době osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu17c). (2) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, hodnotí se pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu náhradní doba pojištění stejně jako doba pojištění. § 13 (1) Za dobu pojištění se považují též doby zaměstnánízaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let; jde-li však o dobu zaměstnánízaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (2) Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let. Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. § 14 (1) Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěncepojištěnce výhodnější; totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění. (2) Tutéž dobu péče o dítědítě podle § 5 odst. 2 písm. c) nelze započítat současně více osobám; pečovalo-li o dítědítě současně více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i při péči podle § 5 odst. 2 písm. d). HLAVA DRUHÁ VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD § 15 (1) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %, b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 se počítá 26 %, c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %, d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %. (2) V období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %, b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %, c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží. (3) V období po roce 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 1. v roce 2026 99 %, 2. v roce 2027 98 %, 3. v roce 2028 97 %, 4. v roce 2029 96 %, 5. v roce 2030 95 %, 6. v roce 2031 94 %, 7. v roce 2032 93 %, 8. v roce 2033 92 %, 9. v roce 2034 91 %, 10. po roce 2034 90 %, b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %, c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží. (4) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (5) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle věty první však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok. (6) Při stanovení výpočtového základu podle odstavců 1 až 5 se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu. § 16 (1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. (2) Roční vyměřovací základ pojištěncepojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1). Úhrn vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění. (3) Vyměřovacím základem pojištěncepojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěncepojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěncepojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěncepojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Do vyměřovacího základu pojištěncepojištěnce se zahrnuje, pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohodě uzavřené po podání návrhu na zaplacení, náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí (dále jen „náhrada“) a příjem, který byl předmětem návrhu na zaplacení; náhrada a příjem se zahrnují, jen pokud jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo do hrubého výdělku, a to v kalendářních měsících, za které náležely, a pokud nebyla jejich výše v jednotlivých kalendářních měsících stanovena, rozpočtou se úměrně na celé období, jehož se rozhodnutí nebo dohoda týkají. Do vyměřovacího základu pojištěncepojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úrazpracovní úraz (nemoc z povolání)18) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.19) Jde-li o pojištěncepojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. (4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, doby, v nichž byl pojištěnecpojištěnec účasten důchodového pojištění nebo zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem, nelze-li zjistit výši vyměřovacích základů za dobu zaměstnánídobu zaměstnání před tímto dnem, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 dále doby, které se podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, pokud se nekryjí s dobou, která zakládala účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém zabezpečení, dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnovaly do hrubého výdělku, nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, doby a) dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnecpojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítědítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítědítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, doby, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, doby, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zvláštního právního předpisu5e), a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnostvýdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění, c) po které pojištěnecpojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky před 1. červencem 2016, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5) a výkonu civilní služby před 1. lednem 2005, e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a d), f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let, g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a), g) a h), h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnánízaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,28) ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2, i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely, j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) přiznána soudem, k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. (5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě třetí písm. f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu. (6) Jestliže zaměstnavatelzaměstnavatel pojištěncipojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu a) zúčtoval v plném rozsahu, zahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu, a to i když tento příjem nebyl pojištěncipojištěnci v plném rozsahu vyplacen; v tomto případě se ustanovení odstavce 4 písm. i) nepoužije a do vyměřovacího základu se nezahrnují ani mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce, b) zúčtoval v částečném rozsahu, je celá doba, za kterou nebyl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, vyloučenou dobou podle odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují částky příjmu vyplacené zaměstnavatelemzaměstnavatelem ani mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce, c) nezúčtoval, použije se ustanovení odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce. (7) Doby uvedené v odstavci 4 větě třetí písm. a) až k) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou účasti na pojištění podle § 6, s dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, pokud o to pojištěnecpojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Dosaženým příjmem se rozumí příjem zúčtovaný a u osob samostatně výdělečně činných se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí poměrná část vyměřovacího základu pro pojistné za kalendářní rok, v němž je vyloučená doba podle věty první; u osob účastných pojištění podle § 6 se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí vyměřovací základ pro pojistné za kalendářní měsíc nebo poměrnou část tohoto měsíce, v němž je vyloučená doba podle věty první. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Věty první až třetí se použijí přiměřeně též pro vyloučené doby uvedené v odstavci 4 větách první a druhé, pokud se kryjí s dobami uvedenými v části věty první před středníkem. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis19b). (8) Osobní vyměřovací základ, roční vyměřovací základ pojištěncepojištěnce a výpočtový základ se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 17 (1) Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem (odstavec 4), a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu činí vždy nejméně hodnotu 1. (2) Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví prováděcí právní předpis do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok; výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné mzdy v předchozím období, a nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok. (3) Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1. (4) Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu; průměrná měsíční mzda se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné měsíční mzdy v předchozím období. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. § 18 (1) Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Pokud roku přiznání důchodu bezprostředně předchází kalendářní rok, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl 18 let věku, jsou rozhodným obdobím tyto dva kalendářní roky. Přiznává-li se důchod ode dne, který spadá do kalendářního roku, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl 18 let věku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Podle předchozích vět se postupuje, pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, přesahuje 30 dnů, a není-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou. (3) Pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, nepřesahuje 30 dnů, nebo je-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou, anebo přiznává-li se důchod pojištěncipojištěnci mladšímu 18 let, jsou rozhodným obdobím rok přiznání důchodu a předcházející kalendářní roky, v nichž měl pojištěnecpojištěnec vyměřovací základ. (4) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěncepojištěnce (§ 16 odst. 3 a 7), prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl věku 18 let. § 19 (1) Starobní a invalidní důchod pojištěncepojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnecpojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 8 platí zde obdobně. (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v případě, že dřívější důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, s tím, že průměrný měsíční výdělek se považuje za osobní vyměřovací základ; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle těchto předpisů a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za rozhodné období, postupuje se podle odstavce 1 věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu. § 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěncepojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) nebo § 102a odst. 1 (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16. (2) U pojištěncepojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu, a to podle toho, co je pro tohoto pojištěncepojištěnce výhodnější; postup podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí. (3) Za příjem pojištěncepojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje a) po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnecpojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěncepojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první, b) před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96 000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první. HLAVA TŘETÍ DALŠÍ POJMY § 20 Dítě (1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní, a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů. (2) Za dítědítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítědítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítědítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem, dítědítě manžela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost, a dítědítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítětedítěte nebo není-li znám. Za dítědítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dále dítědítě, jež bylo převzato do péče na základě rozhodnutí soudu, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítětedítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem19c), a dítědítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítětedítěte do výchovy19d). (3) Za rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 2 věty první se považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do péče jiné osoby38), b) rozhodnutí soudu o osvojení dítětedítěte39), c) rozhodnutí soudu o předání dítětedítěte do péče budoucího osvojitele40), d) rozhodnutí soudu o předání dítětedítěte osvojiteli do péče před osvojením41), e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítětedítěte42), f) rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu43), g) rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči44), h) rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítědítě45), i) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16a odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o pěstounské péči, předpěstounské péči nebo o jmenování poručníka dítěti. (4) Za nezaopatřené dítědítě se pro účely tohoto zákona považuje dítědítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23), b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (5) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítědítě také dítědítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnánízaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (6) Za povinnou školní docházku20) se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,20a) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,20b) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání20c) a kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školoustřední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání,20d) b) období školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítědítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítědítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem střední školystřední školy. (7) Za nezaopatřené dítědítě se nepovažuje dítědítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání § 21 (1) Za soustavnou přípravu dítětedítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje a) studium na středních a vysokých školách v České republice21), s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítědítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje také 1. studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice, 2. studium na zahraničních vysokých školáchzahraničních vysokých školách46), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v daném cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání, 3. studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnánízaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost osob se zdravotním postižením28) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,21a) c) studium osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou nebo s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou, uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání, uvedených v seznamu vzdělávacích institucívzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, d) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemivzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že 1. vzdělávací institucevzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací institucivzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona38), nebo 2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucíchvzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států, e) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, a to nejvýše po dobu 2 let, f) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů39). (2) Středními školamiStředními školami se pro účely tohoto zákona rozumí střední školystřední školy a konzervatoře, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21b) Střední školyStřední školy zřizované ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se považují za střední školystřední školy i po dobu, po kterou nejsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21c) (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.21d) § 22 (1) Soustavná příprava dítětedítěte na budoucí povolání na střední školestřední škole podle § 21 odst. 1 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou přípravu dítětedítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítědítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,34) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium, c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítědítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b). § 23 (1) Soustavná příprava dítětedítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 odst. 1 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítědítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítědítě ukončilo vysokoškolské studium. (2) Za soustavnou přípravu dítětedítěte na budoucí povolání se považuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítědítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítědítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němž dítědítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítědítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítědítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítědítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítědítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3. § 24 Osoby blízké a domácnost (1) Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. (2) Za manžela (manželku) se pro účely tohoto zákona považuje též partner (partnerka) a registrovaný partner (registrovaná partnerka) podle zvláštního zákona a za manželství se považuje též partnerství a registrované partnerství. (3) Domácností se pro účely tohoto zákona rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. § 25 Pracovní úraz a nemoc z povolání (1) Pracovním úrazemPracovním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí úraz, který utrpěl pojištěnecpojištěnec při činnosti zakládající účast na pojištění a který se za pracovní nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry platných v době vzniku invalidity následkem tohoto úrazu. Za pracovní úrazpracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnecpojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky. (2) Kde se v tomto zákoně dále hovoří o pracovním úrazupracovním úrazu, rozumí se tím též nemoc z povolání. Prováděcí předpis stanoví, které nemoci se považují za nemoci z povolání. § 26 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěncepojištěnce významné pro jeho pracovní schopnostpracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. § 27 Výdělečná činnost Výdělečnou činnostíVýdělečnou činností se rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4 vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. ČÁST ČTVRTÁ DŮCHODY HLAVA PRVNÍ STAROBNÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na starobní důchod § 28 PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. § 29 (1) PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010, b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. (2) PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, f) 20 let a dosáhl v období 2014 až 2024 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, g) 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození. (3) PojištěnecPojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v a) odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, b) odstavci 2 písm. b) až g), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku uvedeného v odstavci 2 písm. b) až g) a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1. (4) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b). (5) Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odstavce 1 písm. b) až k) a odstavce 2 písm. b) až f) se náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996, započítávají pouze v rozsahu 80 %; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. § 31 (1) PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle předchozí věty se náhradní doby pojištění započítávají v rozsahu podle § 29 odst. 5. (2) Starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. (3) Přiznání starobního důchodu podle odstavců 1 a 2 vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29. § 32 (1) Důchodový věk činí a) u mužů 60 let, b) u žen 1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítědítě, nebo 5. 57 let, jde-li o pojištěncepojištěnce narozené před rokem 1936. (2) U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973 se důchodový věk stanoví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Stanoví-li se důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce. (3) U pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973; ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně. U pojištěnců narozených po roce 1988 důchodový věk činí 67 let. (4) Podmínka výchovy dítětedítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítědítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítětedítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítětedítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítědítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítětedítěte přestala o dítědítě pečovat. Pokud dítědítě zemřelo po dosažení 5 let věku, je podmínka výchovy dítětedítěte splněna, jestliže žena osobně pečovala o dítědítě od jeho narození do jeho úmrtí; ustanovení vět první a druhé tím nejsou dotčena. Díl druhý Výše starobního důchodu § 33 (1) Výše základní výměry starobního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. § 34 (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a) spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně, b) je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně, c) je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně, d) je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně, e) je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně, f) je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně, g) je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně, h) je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně, i) je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně, j) je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně, k) spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně. (2) Do doby pojištění se pro účely odstavce 1 započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. (3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; na žádost pojištěnce se procentní výměra starobního důchodu nezvýší podle věty první a doba výdělečné činnosti uvedená ve větě první se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby uvedené v § 16 odst. 4 větě třetí písm. a). (4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 3 věty třetí platí zde obdobně. (5) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 nebo § 29 odst. 3 písm. b) a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) o 1,5 % výpočtového základu; po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje podle odstavce 3. (6) Pokud pojištěnec, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a), po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo plný invalidní důchod, přičte se doba této výdělečné činnosti k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Nezhodnocený zbytek doby výdělečné činnosti vykonávané po roce 2009 po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání starobního důchodu ani invalidního důchodu, který nebyl přičten podle odstavce 3 věty druhé, se přičte v potřebném rozsahu k době výdělečné činnosti uvedené v odstavci 3, pokud se tak získá ucelený úsek výdělečné činnosti potřebný podle odstavce 3 pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu. (7) Pokud pojištěnec, jehož důchodový věk se stanoví podle § 37e, splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a v období od vzniku nároku na starobní důchod do dosažení důchodového věku stanoveného podle § 32 vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod, procentní výměra starobního důchodu se za dobu této výdělečné činnosti podle odstavce 3 nezvyšuje a doba této výdělečné činnosti se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Vykonával-li pojištěnec uvedený ve větě první v období uvedeném ve větě první výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny, zvýšení procentní výměry podle odstavce 3 nenáleží. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku stanoveného podle § 32 platí ustanovení odstavců 3, 4 a 6 obdobně. (8) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů. § 34a (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 4 nebo podle § 31, se na žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává, za každé dítědítě, které pojištěnecpojištěnec vychoval. (2) Zvýšení za 1 vychované dítě činí od 1. ledna 2023 částku 500 Kč měsíčně. (3) DítěDítě se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1 (dále jen „zvýšení za vychované dítědítě“) považuje za vychované, jsou-li splněny podmínky výchovy dítětedítěte podle § 32 odst. 4; tyto podmínky platí i v případě, že o dítědítě osobně pečuje nebo pečoval muž. Výchovu téhož dítětedítěte nelze pro účely zvýšení za vychované dítědítě současně započítat více osobám; vychovávalo-li dítědítě více osob, přihlíží se k výchově dítětedítěte jen u té osoby, která o dítědítě osobně pečovala v největším rozsahu. Při zvýšení za vychované dítědítě se přihlíží jen k výchově toho dítětedítěte, které jako vychované pojištěnecpojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítědítě nenáleží. (4) Zvýšení za vychované dítědítě nenáleží, pokud se pojištěnecpojištěnec vůči dítětidítěti dopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činutrestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činůtrestných činů podle dříve platných právních předpisů. § 35 Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2. § 36 (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 3 a 4 obdobně. Díl třetí Výplata starobního důchodu § 37 (1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodupolovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěncepojištěnce. Polovinou starobního důchoduPolovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodupolovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59. (2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnostvýdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1. Díl IV Zvláštní ustanovení o starobním důchodu některých pracujících v hornictví § 37b (1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěncepojištěnce, kteří a) před 1. říjnem 2016 začali vykonávat zaměstnánízaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví“) a b) v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví odpracovali celkem aspoň 1. 3 300 směn, popřípadě, jde-li o zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 2 200 směn, nebo 2. 3 081 směn, pokud zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, popřípadě, jde-li o zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 1 981 směn, pokud toto zaměstnánízaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice. (2) Směnou v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví za dobu po 31. prosinci 1992 se rozumí taková směna, v níž pojištěnecpojištěnec vykonával zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část pod zemí. Počet směn v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví za dobu před 1. lednem 1993 se zjistí tak, že počet kalendářních dnů zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví, které bylo podle právních předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí směrem nahoru. (3) Ustanovení tohoto dílu se nevztahují na pojištěncepojištěnce, jimž byl při přiznání starobního důchodu důchodový věk stanoven podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 107 odst. 2. § 37c (1) Důchodový věk pojištěncepojištěnce uvedeného v § 37b se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 7 let; při stanovení důchodového věku tohoto pojištěncepojištěnce se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození. (2) Procentní výměra starobního důchodu pojištěncepojištěnce, jehož důchodový věk je stanoven podle odstavce 1, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995. Díl pátý Zvláštní ustanovení o důchodovém věku některých pojištěnců § 37d (1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, který v rizikovém zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracoval aspoň 2 200 směn. (2) Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví54) zařazena do čtvrté kategorie. (3) Zaměstnáním zdravotnického záchranáře se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby52), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“). (4) Zaměstnáním člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. (5) Směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce. Směnou v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Počet směn v rizikovém zaměstnání a v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se stanoví způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení53). § 37e (1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte a) 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 2 200 až 4 399 směn, nebo b) 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 alespoň 4 400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních více než 4 400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších 74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc. (2) Podle odstavce 1 lze odečíst nejvýše 60 kalendářních měsíců. HLAVA DRUHÁ INVALIDNÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na invalidní důchod § 38 Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazupracovního úrazu. § 39 (1) PojištěnecPojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnostipracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnostpracovní schopnost pojištěncepojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopnostíPracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostemvýdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnostiPoklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěncepojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Při určování poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěncepojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnostpracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnecpojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěncepojištěnce na jiný druh výdělečné činnostivýdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnostipracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnecpojištěnec schopen výdělečné činnostivýdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. (6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěncipojištěnci vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. (7) PojištěnecPojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (8) Procentní míra poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech. § 40 (1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěncepojištěnce ve věku a) do 20 let méně než jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tři roky, e) od 26 let do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků. (2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěncepojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěncepojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěncepojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky. (3) Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně. Díl druhý Výše invalidního důchodu § 41 (1) Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí za každý celý rok doby pojištění procentní hodnotu výpočtového základu měsíčně stanovenou ve výši procentních hodnot uvedených v § 34 odst. 1; ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 2 se použijí obdobně. Jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu třetinu procentní výměry stanovené podle věty první a jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu polovinu procentní výměry stanovené podle věty první. (3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož dochází ke změně stupně invalidity, a koeficientu přepočtu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. (4) Pro výši procentní výměry invalidního důchodu podle odstavce 2 se jako doba pojištění uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1 započítává v rozsahu stanoveném v odstavci 5 i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku uvedeného v § 32; u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítědítě, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítědítě. Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnecpojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěncepojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činutrestného činu. (5) Dopočtená doba se započte a) plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazupracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěncepojištěnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěncepojištěnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěncepojištěnce, b) ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru; pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Díl třetí Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech § 42 (1) Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá). (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro výši základní výměry tohoto důchodu platí § 41 odst. 1 obdobně. (3) Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěncipojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnecpojištěnec veden v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnánízaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok. (4) PojištěnciPojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. HLAVA ČTVRTÁ VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod § 49 (1) Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřel následkem pracovního úrazupracovního úrazu. (2) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala podmínky uvedené v odstavci 1. (3) Vdova má dále nárok na vdovský důchod po partnerce nebo registrované partnerce, která splňovala podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). Vdovec má dále nárok na vdovecký důchod po partnerovi nebo registrovaném partnerovi, který splňoval podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). § 50 (1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. (2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže a) pečuje o nezaopatřené dítědítě, b) pečuje o dítědítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnostidomácnosti a je závislý na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), d) je invalidní ve třetím stupni, nebo e) dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. (3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b) se rozumí dítědítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítědítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítědítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do péče nahrazující péči rodičů. (4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do 5 roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. (5) Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. (6) Nárok na vdovský důchod zaniká ode dne jeho přiznání, pokud nabylo právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činutrestného činu. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod. (8) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí přiměřeně pro vdovský a vdovecký důchod, na který vznikl nárok podle § 49 odst. 3. Díl druhý Výše vdovského a vdoveckého důchodu § 51 (1) Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti. (3) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. HLAVA PÁTÁ SIROTČÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na sirotčí důchod § 52 (1) Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítědítě, zemřel-li a) rodič (osvojitel) dítětedítěte, nebo b) osoba, která převzala dítědítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do péče jiné osoby, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písmenu b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřeli následkem pracovního úrazupracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění uvedené v § 40. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou též, byl-li získán aspoň 1 rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě první anebo, jde-li o pojištěncepojištěnce staršího 38 let, byly-li získány aspoň 2 roky doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě druhé. (2) Osiřelé nezaopatřené dítědítě má za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). (3) Nárok na sirotčí důchod nevzniká po osobě uvedené v § 5 odst. 1 písm. k) nebo jejímu manželovi. (4) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítědítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení. (5) Nárok na sirotčí důchod po osobě uvedené v § 52 odst. 1 písm. b) zaniká svěřením dítětedítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do péče jiné osoby; ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně. (6) Pro nárok na sirotčí důchod platí § 50 odst. 6 přiměřeně. Díl druhý Výše sirotčího důchodu § 53 (1) Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. (3) Zanikl-li nárok na sirotčí důchod proto, že dítědítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu, neboť podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. HLAVA ŠESTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DŮCHODECH Díl první Nárok na důchod a jeho výplatu § 54 (1) Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu důchodu vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu. (3) Základní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru a procentní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; přitom se výše důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť. § 55 (1) Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. (2) Nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu, po dobu řízení o prohlášení osoby za nezvěstnou anebo za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po této osobě, a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnosti skončení právního vztahu zakládajícího účast na pojištění (§ 11 odst. 2 věta třetí). § 56 (1) Zjistí-li se, že a) nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, b) důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení, c) důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, d) důchod byl neprávem přiznán, zvýšen nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod, jeho zvýšení nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná nebo zvýší ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nebo se nárok na výplatu důchodu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží, e) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c). (2) Byla-li výplata invalidního důchodu zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke kontrolní lékařské prohlídce nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložení nálezů ošetřujících lékařů nebo nesdělení údajů o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích výdělečných činnostechvýdělečných činnostech a zjistí-li se, že a) pojištěnecpojištěnec přestal být invalidním před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne zastavení jeho výplaty, b) u pojištěncepojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne zastavení jeho výplaty, c) pojištěnecpojištěnec přestal být invalidním po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne, od kterého pojištěnecpojištěnec přestal být invalidním, d) u pojištěncepojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne, od kterého došlo ke snížení stupně invalidity. (3) Pominou-li důvody uvedené v odstavci 2, pro které byla výplata invalidního důchodu zastavena, výplata invalidního důchodu se uvolní v rozsahu, v jakém je nárok na invalidní důchod. (4) Byla-li procentní výměra starobního důchodu snížena o částku zvýšení za vychované dítědítě pro neposkytnutí součinnosti ke zjištění, která osoba osobně pečovala o dítědítě v největším rozsahu, a zjistí-li se, že pojištěnecpojištěnec o dítědítě v největším rozsahu a) nepečoval, zvýšení za vychované dítědítě se odejme ode dne, od něhož byla procentní výměra starobního důchodu z tohoto důvodu snížena, b) pečoval, procentní výměra starobního důchodu se znovu upraví o zvýšení za vychované dítědítě a část důchodu, která nebyla vyplacena, se doplatí. (5) Zanikl-li nárok na důchod nebo jeho výplatu, popřípadě část výplaty, pro přiznání jiného důchodu, zúčtují se částky jiného důchodu náležející ode dne jeho přiznání s částkami dosavadního důchodu vyplacenými za tutéž dobu. (6) Po zjištění výše vyměřovacího základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti podle § 11 odst. 3 se výše důchodu přepočte se zřetelem k výši tohoto vyměřovacího základu, a to ode dne přiznání důchodu. § 57 Zjistí-li se, že procentní výměra starobního důchodu byla zvýšena za vychované dítědítě neprávem, neboť o dítědítě pečovala ve větším rozsahu jiná osoba, nebo o dítědítě pojištěnecpojištěnec nepečoval v rozsahu potřebném pro splnění podmínky výchovy dítětedítěte, starobní důchod se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Procentní výměra starobního důchodu se podle věty první sníží o částku zvýšení za vychované dítědítě platnou ke dni, od něhož se toto snížení provádí. Díl druhý Souběh nároků na důchody a jejich výplatu § 58 (1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší; to však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody podle § 52 odst. 2, nestanoví-li se jinak v odstavci 2. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnecpojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí; to však neplatí, dojde-li v důsledku změny stupně invalidity ke snížení výše invalidního důchodu a nová výše invalidního důchodu je nižší než starobní důchod, který se podle věty první nevyplácí, anebo zanikne-li nárok na důchod, který se podle věty první vyplácí. (2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na sirotčí důchod po rodiči a po osobě stejného pohlaví uvedené v § 52 odst. 1 písm. b), náleží pouze jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na důchody uvedené ve větě první ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnecpojištěnec zvolil. (3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, a starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 61a odst. 1 a který nebyl zvýšen podle § 61a odst. 2 věty druhé, a pojištěnecpojištěnec ve lhůtě uvedené v § 61a odst. 2 větě třetí požádal o přiznání starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, a zároveň o zvýšení za vychované dítědítě podle § 34a, přičte se pro účely posouzení výše těchto důchodů zvýšení za vychované dítědítě k procentní výměře obou těchto důchodů. Je-li starobní důchod, na který vznikl nárok podle § 61a odst. 1, s přičtením zvýšení za vychované dítědítě podle věty první vyšší, náleží tento důchod ode dne souběhu v takto upravené výši; tím není dotčeno právo pojištěncepojištěnce požádat o zvýšení za vychované dítědítě podle § 61a odst. 2 věty druhé za období ode dne vzniku nároku na tento důchod do dne tohoto souběhu. § 59 (1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li se jinak v odstavci 2; starobním důchodem se pro účely části věty před středníkem rozumí starobní důchod v plné výši, i když je podle § 37 odst. 1 vyplácen ve výši poloviny. Podle předchozí věty se postupuje obdobně, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu. Je-li výše několika důchodů stejná, krátí se podle věty první nejdříve sirotčí důchod a poté vdovský nebo vdovecký důchod. Má-li oboustranně osiřelé dítědítě nárok na dva sirotčí důchody, vyplácí se vyšší sirotčí důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a nižší sirotčí důchod se vyplácí ve výši procentní výměry; je-li výše obou sirotčích důchodů stejná, vyplácí se jeden sirotčí důchod v plné výši a druhý sirotčí důchod ve výši procentní výměry. Má-li oboustranně osiřelé dítědítě nárok na dva sirotčí důchody, považuje se pro účely vět první až třetí za sirotčí důchod úhrn sirotčích důchodů po úpravě podle věty čtvrté. (2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu zvýšeného za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (§ 34 odst. 3 a 4 a § 36 odst. 2) nebo za vychované dítě (§ 34a) a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, odečte se pro účely posouzení výše důchodů z procentní výměry starobního důchodu zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a zvýšení za vychované dítě, a je-li zbylá část procentní výměry starobního důchodu nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a starobní důchod se vyplácí ve výši zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a zvýšení za vychované dítě a jedné poloviny zbylé části procentní výměry. § 60 Při úpravě důchodů pro souběh podle § 59 se vychází z výše jednotlivých důchodů po zaokrouhlení podle § 54 odst. 3; výše důchodů po úpravě pro souběh se zaokrouhluje rovněž podle § 54 odst. 3. § 61 (1) Vyplácí-li se poživateli důchodu důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době (dále jen „dílčí důchod“), stanoví se základní výměra a procentní výměry dílčího důchodu v poměru těchto dob, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. (2) Při úpravě dílčího důchodu pro souběh podle § 59 a 60 se vychází z výše základní výměry a procentní výměry dílčího důchodu po úpravě podle odstavce 1. (3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více dílčích důchodů, vyplácí se nejvyšší procentní výměra v plné výši a z nižších procentních výměr se vyplácí polovina; základní výměra se vyplácí jen u toho dílčího důchodu, k němuž náleží vyšší základní výměra. (4) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu dílčího důchodu a jiného důchodu z českého důchodového pojištění, vyplácí se u tohoto jiného důchodu základní výměra v plné výši a základní výměra dílčího důchodu se nevyplácí; z procentních výměr těchto důchodů se vyplácí v plné výši vyšší procentní výměra a nižší procentní výměra se vyplácí ve výši poloviny. Díl třetí Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod § 61a (1) Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. (2) Starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle odstavce 1, se na žádost zvýší ode dne, od něhož starobní důchod podle odstavce 1 náleží, podle § 34a. Žádost o zvýšení starobního důchodu za vychované dítědítě podle věty druhé se podává nejpozději do 2 let ode dne vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1; nebyla-li tato žádost podána v této lhůtě, zvýšení za vychované dítědítě nenáleží. (3) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3. (4) Pro účely souběhu nároků na výplatu důchodů podle § 59 odst. 1 se na starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, hledí jako na dosavadní invalidní důchod. Díl čtvrtý Přechod nároku na důchody § 62 (1) Nárok na důchod a nárok na výplatu důchodu nelze postoupit ani dát do zástavy. (2) Dohodu o srážkách z důchodu lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na důchodu. (3) Pro výkon rozhodnutí srážkami z důchodu platí ustanovení zvláštního zákona o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.24) § 63 (1) Zemřel-li oprávněný po zahájení řízení o přiznání důchodu nebo jeho výplaty anebo řízení o změně výše důchodu, vstupují do řízení a nabývají nárok na částky důchodu, které by náležely oprávněnému za jeho života, postupně manžel (manželka) a vlastní nebo osvojené děti oprávněného. (2) Byl-li důchod přiznán před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky důchodu, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny v pořadí podle odstavce 1. (3) Nároky podle odstavců 1 a 2 přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví. (4) Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2, stávají se nároky na částky důchodu podle odstavců 1 a 2 předmětem dědictví a do řízení o důchod vstupují osoby, které jsou dědici oprávněného. Díl pátý Vyplácení důchodů § 64 (1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon.25) Příjemcem důchodu je dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. (2) Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice (dále jen „bankabanka“); je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u bankybanky, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty. Důchod se vyplácí podle věty druhé na účet příjemce důchodu, jen pokud podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být plátci důchodu vráceny ty částky důchodu, na které oprávněnému z důvodu jeho úmrtí zanikl nárok; pokud byl důchod poukázán na účet, který nesplňuje tyto podmínky, bankabanka nesmí důchod připsat na účet příjemce důchodu a je povinna důchod neprodleně vrátit na účet, z něhož byla platba důchodu provedena. (3) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba uvedená v odstavci 1 větě třetí, poukazuje se důchod oprávněného na základě jejich žádosti na tento účet. (4) Požádá-li příjemce důchodu o změnu způsobu výplaty důchodu nebo o změnu účtu, na který má být důchod poukazován, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o takovou změnu; to platí obdobně i v případě žádosti o vyplácení důchodu jinému než dosavadnímu příjemci. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u bankybanky podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky). (5) Příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Věta první však neplatí v případě, že oprávněnému byl důchod přiznán před 1. lednem 2010 a tomuto oprávněnému trvá od 31. prosince 2009 nepřetržitě nárok na alespoň 1 důchod. Plátce důchodu je povinen výši nákladů uvedených ve větě první zveřejnit. (6) Je-li důchod vyplácen podle odstavce 2 na účet u bankybanky a na tento účet byly poukázány splátky důchodu, na které z důvodu úmrtí oprávněného zanikl nárok, je bankabanka povinna tyto splátky důchodu vrátit plátci důchodu na jeho výzvu. BankaBanka přitom nesmí tyto splátky důchodu použít k úhradě svých pohledávek vůči majiteli účtu. Pokud byly tyto splátky důchodu zcela nebo zčásti použity ve prospěch jiných osob, sdělí bankabanka plátci důchodu jí známé údaje směřující k identifikaci těchto třetích osob s uvedením dne platby. (7) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel před počátkem období, na které byly tyto splátky vyplaceny, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankoubankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnostidomácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví. Nelze-li vrátit splátky důchodu podle věty první proto, že tato jiná osoba nebo manžel (manželka) zemřeli, považují se splátky důchodu, které tato jiná osoba nebo manžel (manželka) nevrátili, za jejich dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po nich. (8) Je-li důchod vyplácen v hotovosti, je osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, povinna vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel před počátkem období, na které byly tyto splátky vyplaceny. Nelze-li vrátit splátky důchodu podle věty první proto, že osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, zemřela, považují se tyto splátky důchodu za její dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po ní. (9) Žádosti o poukazování důchodu na účet podle odstavce 2 nebo 3 se podávají plátci důchodu na tiskopise předepsaném plátcem důchodu. (10) Plátce důchodu, který vyplácí důchod osobě uvedené v § 66 odst. 2 poukazem na účet u banky v zahraničí, hradí úplatu za tuto výplatu důchodu svému poskytovateli platebních služeb; úplatu bance příjemce důchodu hradí příjemce důchodu. § 64a (1) Informuje-li Vězeňská službaVězeňská služba České republiky plátce důchodu o tom, že oprávněný je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, plátce důchodu poukazuje důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává. (2) Je-li oprávněný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a příjemcem důchodu je jiná osoba, plátce důchodu vyplácí důchod této jiné osobě. Příjemce důchodu je povinen neprodleně oznámit věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává, skutečnost, že oprávněný je poživatelem důchodu, a zajistit zasílání důchodu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důchod obdržel, na účet vedený touto věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence. § 65 (1) Invalidní důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a) nebo sníženého platu nebo snížené odměny anebo služebního příjmu nebo služebního platu (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí osobě samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění, podle § 23 zákona o nemocenském pojištění v prvním období dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěncepojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěncepojištěnce25d). Pro účely věty první se za dočasnou pracovní neschopnostdočasnou pracovní neschopnost nepovažuje dočasná pracovní neschopnost, která se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která byla ukončena z důvodu, že pojištěnecpojištěnec byl uznán invalidním pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. (2) Invalidní důchod pro invaliditu následkem úrazu (onemocnění) uvedeného v § 25 odst. 1 větě druhé se vyplácí nejdříve po skončení služby, za jejíhož výkonu došlo k tomuto úrazu (onemocnění). § 66 (1) Osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo které se na území České republiky obvykle nezdržují, se vyplácí důchod ve výši odpovídající době pojištění a náhradní době pojištění získaným na území České republiky. (2) Za osoby, které se na území České republiky obvykle nezdržují, se považují osoby, které v cizině pobývají v kalendářním roce po dobu alespoň 270 dnů. HLAVA SEDMÁ ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ § 67 (1) Vyplácené důchodyVyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými důchodyVyplácenými důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují. (2) Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku. (3) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2. (4) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu měsíci tohoto období s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnostidomácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem. (5) Základní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy s tím, že výše základní výměry se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. (6) Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno platné desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle odstavce 4 a jedné třetiny růstu reálné mzdy zaokrouhlené s přesností na jedno platné desetinné místo. Byly-li procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů zvýšeny v předchozím kalendářním roce podle § 67a, sníží se počet procent stanovený podle věty první o tolik procent, o kolik byly zvýšeny procentní výměry v předchozím kalendářním roce podle § 67a. Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se však nezvýší, pokud se v důsledku zvýšení základní výměry důchodu podle odstavce 5 zvýší výše průměrného starobního důchodu alespoň o tolik procent, kolik činí procento zvýšení stanovené ve větě první a druhé. (7) Pokud u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle odstavce 6 nedosáhne 2,7 % jeho výše, může být stanoveno vyšší zvýšení procentní výměry důchodu, nejvýše však tak, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 2,7 % jeho výše. Věta první se nepoužije, jestliže se v kalendářním roce, ve kterém se o zvýšení důchodů rozhoduje, zvyšují důchody podle § 67a. (8) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (9) Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které byly vyplaceny za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b), popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznávaných za dobu pojištění kratší než 25 roků. (10) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 11 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je tento podíl vyšší než 1. (11) Růst reálných mezd se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnostidomácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. (12) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují. (13) Pokud úhrn zvýšení základní výměry důchodu a zvýšení procentní výměry důchodu u všech důchodů vyplácených témuž poživateli je nižší než výše dočasného přídavku podle § 67aa, který byl vyplacen se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, zvyšují se vyplácené důchodyvyplácené důchody od splátky důchodu splatné v lednu kalendářního roku, ve kterém dochází ke zvýšení. (14) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. § 67a (1) Dosáhl-li růst cen v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 %, zvýší se procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů. Růst cen se zjišťuje podle § 67 odst. 4. (2) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že první měsíc tohoto období se stanoví podle § 67 odst. 3 a posledním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, nejpozději však poslední měsíc stanovený podle § 67 odst. 3. (3) Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v červenci kalendářního roku, pokud růst cen dosáhl v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 % nejpozději v únoru; je-li kalendářním měsícem, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, březen až červen, zvyšují se procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po tomto kalendářním měsíci. (4) Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu toto zvýšení odpovídalo 30 % růstu cen. Průměrný starobní důchod se stanoví podle § 67 odst. 9. (5) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (6) Zvýšení procentních výměr důchodů náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc podle odstavce 3. (7) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se podle odstavců 1 až 6 nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavců 1 až 6. (8) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. § 67aa (1) Byly-li v kalendářním roce zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle § 67a, náleží v tomto kalendářním roce k důchodu dočasný přídavek, a to nejdříve od kalendářního měsíce, v němž se zvyšují vyplácené důchodyvyplácené důchody podle § 67a odst. 3. (2) Dočasný přídavek se stanoví jednotnou částkou, která odpovídá zvýšení průměrného starobního důchodu podle § 67a odst. 4. Výše dočasného přídavku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dočasný přídavek k tomu důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). (4) Dočasný přídavek náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc uvedený v § 67a odst. 3. Dočasný přídavek náleží i ke starobním důchodům, na které vznikl nárok podle § 31, a to i v případě, že se procentní výměra starobního důchodu podle § 67a odst. 7 nezvyšuje. (5) Dočasný přídavek se vyplácí bez žádosti spolu s důchodem, a to stejným způsobem, jakým se vyplácí důchod. Dočasný přídavek se vyplatí poprvé se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují vyplácené důchodyvyplácené důchody podle § 67a odst. 3 nebo 6, a naposledy se splátkou důchodu splatnou v prosinci kalendářního roku, v němž dočasný přídavek náleží. (6) Na dočasný přídavek se pro účely § 55, § 56 odst. 1, § 58 až 61, § 62 a 63 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí základní výměry důchodu. (7) Výši dočasného přídavku stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen podle § 67a odst. 1 a 2 dosáhl aspoň 5 %. § 67ab (1) Procentní výměra vypláceného důchoduvypláceného důchodu se zvyšuje o a) 1 000 Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let, b) 2 000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle odstavce 1 procentní výměra starobního důchodu. Dosáhl-li poživatel důchodu věku 85 let v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují důchody podle § 67 nebo 67a, náleží zvýšení podle odstavce 1 písm. a) k procentní výměře zvýšené podle § 67 nebo 67a. § 67b (1) Pokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020 u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). § 67c (1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k částce zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 přičte částka 300 Kč. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). § 67ca (1) Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a b) o 400 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1. HLAVA OSMÁ SNÍŽENÍ STAROBNÍCH DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU § 67d (1) Ustanovení této hlavy se vztahují na představitele komunistického režimu, za které se pro účely tohoto zákona považují pojištěncipojištěnci, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska, c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, d) předsedou Národního shromáždění Československé republiky, Národního shromáždění Československé socialistické republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady, e) předsedou nebo primátorem národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, okresní národní výbory, národní výbory měst Brno, Plzeň a Ostrava a obvodní národní výbory v krajských městech a v hlavním městě Praze, f) předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, Nejvyššího soudu České socialistické republiky nebo Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky, g) generálním prokurátorem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky nebo hlavním vojenským prokurátorem, h) plukovníkem nebo generálem působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armádyarmády a jejích předchůdců, i) plukovníkem nebo generálem zařazeným ve Sboru národní bezpečnosti, vojsku ministerstva vnitra, Pohraniční stráži nebo Sboru nápravné výchovy a předchůdcích těchto útvarů (složek), nebo j) členem Hlavního štábu Lidových milicí, dále jen „představitel“. (2) Za představitele se nepovažuje osoba, která a) byla účastna rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, b) má nárok na příplatek k důchodu nebo na zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo na příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, c) je držitelem osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 odst. 1 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození, d) byla vojákem, který byl na základě dobrovolnosti reatestován a shledán způsobilým konat dále službu podle § 165 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo e) je držitelem osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle § 6 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. (3) Podmínkou snížení procentní výměry starobního důchodu představiteli je, že představitel byl zařazen do seznamu představitelů vypracovaného podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Ústavem pro studium totalitních režimů (dále jen „seznam představitelů“) a že Ústav pro studium totalitních režimů vydal podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení potvrzení o funkci představitele a době výkonu funkce. § 67e (1) Byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období po 29. únoru 2024, procentní výměra starobního důchodu stanovená podle § 34 až 36 se sníží o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou pojištěnecpojištěnec byl představitelem. Rokem této doby se pro účely této hlavy rozumí 365 kalendářních dnů. (2) Vznikl-li po 29. únoru 2024 nárok na starobní důchod podle § 61a, sníží se procentní výměra tohoto starobního důchodu náležející podle § 61a odst. 2 obdobně podle odstavce 1. (3) Podle odstavce 1 nebo 2 se nesnižují starobní důchody, jejichž procentní výměra nepřesahuje částku nejnižší procentní výměry stanovenou podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platnou pro důchody přiznávané v roce, do něhož spadá den, od něhož se důchod přiznává podle odstavce 1 nebo náleží podle odstavce 2. Jde-li o důchod uvedený v odstavci 2, použije se částka stanovená podle § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Pro účely stanovení částky podle věty první se nepřihlíží ke zvýšení vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle § 67a, pokud by k tomuto zvýšení došlo v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se starobní důchod přiznává nebo náleží. (4) Procentní výměra starobního důchodu po snížení podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být nižší než částka uvedená v odstavci 3. (5) Přiznává-li se podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy starobní důchod vypočtený podle poměru dob pojištění získaných v České republice k celkové získané době pojištění, sníží se podle odstavců 1 až 4 nejprve procentní výměra důchodu stanovená podle celkové získané doby pojištění a poté se takto snížená procentní výměra důchodu vynásobí koeficientem stanoveným jako poměr dob získaných v České republice ke dni přiznání starobního důchodu k celkové získané době pojištění k témuž dni. Jde-li o starobní důchod podle odstavce 2, postupuje se obdobně podle § 67f odst. 7. § 67f (1) Byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období před 1. březnem 2024, sníží se procentní výměra starobního důchodu náležející ke dni 29. února 2024 o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou byl pojištěnecpojištěnec představitelem. (2) Podle odstavce 1 se nesnižují starobní důchody, které nepřesahují částku nejnižší procentní výměry stanovené podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platnou pro důchody přiznávané v roce, do něhož spadá den, od něhož se důchod snižuje podle odstavce 5. Nejde-li o důchod přiznaný podle § 31, použije se vždy částka stanovená podle § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. (3) Procentní výměra starobního důchodu po snížení podle odstavce 1 nesmí být nižší než částka nejnižší procentní výměry stanovená podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platná pro důchody přiznávané v roce 2024, pokud splátka důchodu, od níž se důchod snižuje, spadá do roku 2024, a pro důchody přiznávané v roce 2025, pokud splátka důchodu, od níž se důchod snižuje, spadá do roku 2025. (4) Pro účely postupu podle odstavců 2 a 3 se nepřihlíží ke zvýšení vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle § 67a, pokud by k tomuto zvýšení došlo v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se starobní důchod snižuje. (5) Byl-li seznam představitelů předán plátci důchodů do 31. srpna 2023, popřípadě byl-li doplněk tohoto seznamu předán plátci důchodů do 31. prosince 2023, provede se snížení od splátky důchodu splatné v březnu 2024. Byl-li doplněk tohoto seznamu předán plátci důchodů v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024, provede se snížení od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl doplněk předán plátci důchodů; přitom se vychází z výše procentní výměry důchodu náležející k poslednímu dni kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářní měsíc, od něhož se snížení provádí. (6) Je-li starobní důchod, který se snižuje podle odstavce 1, vyplácen v souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem, stanoví se snížení z té částky procentní výměry starobního důchodu, která by náležela ke dni, od něhož se snížení provádí, bez úpravy výše starobního důchodu pro tento souběh a poté se výše důchodů upraví podle § 59 vzhledem k nové výši procentní výměry starobního důchodu. (7) Vyplácí-li se podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy starobní důchod vypočtený podle poměru dob pojištění získaných v České republice k celkové získané době pojištění, vynásobí se pro účely snížení procentní výměry částka 300 Kč koeficientem stanoveným jako poměr dob pojištění získaných v České republice ke dni přiznání starobního důchodu k celkové získané době pojištění k témuž dni. § 67fa Při stanovení částek podle § 67e odst. 3 vět druhé a třetí a § 67f odst. 2 a 3 se postupuje podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2024. § 67g Je-li důsledkem postupu podle § 56 odst. 1 snížení procentní výměry starobního důchodu podle této hlavy v neprospěch pojištěncepojištěnce, nepovažuje se rozdíl mezi výší vypláceného starobního důchodu a výší starobního důchodu, která měla náležet po snížení, za přeplatek na důchodu. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 68 O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 1996 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. lednem 1996, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne s odchylkami dále uvedenými podle předpisů platných před 1. lednem 1996. § 69 (1) Podle tohoto zákona se od 1. ledna 1996 posuzují i nároky na důchody, jejichž podmínky stanovené tímto zákonem byly splněny před tímto dnem a nezakládaly nárok na důchody podle dříve platných předpisů, pokud není dále stanoveno jinak; za den vzniku nároku se v těchto případech považuje 1. leden 1996. (2) Nárok na vdovský důchod podle odstavce 1 vznikne jen v případě, že manžel vdovy zemřel po 31. prosinci 1990. (3) Nárok na vdovecký důchod podle odstavce 1 vznikne jen v případě, že manželka vdovce zemřela po 31. prosinci 1990; pro vznik nároku se nevyžaduje, aby manželka splnila ke dni smrti podmínku potřebné doby zaměstnání. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. § 70 Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí, přiznané před 1. lednem 1996, se považují za starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody podle tohoto zákona, a to ve výši, v níž náležely ke dni 31. prosince 1995, včetně zvýšení důchodu o pevnou částku podle zvláštních zákonů26) (dále jen „zvýšení o pevnou částku“), pokud se dále nestanoví jinak. § 71 (1) Výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, na který vznikne nárok v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005, nesmí být nižší než výše důchodu, která by náležela, kdyby důchod byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 v rozsahu uvedeném v odstavci 4, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto důchodu pouze k tomuto dni. Pro účely porovnání výší starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů podle věty první se výší těchto důchodů rozumí procentní výměry těchto důchodů. Výše základní výměry starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, pokud se jejich výše stanoví po 31. prosinci 1995 s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, se stanoví podle předpisů platných ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom v této výši základní výměry důchodu je zahrnuto zvýšení o pevnou částku. (2) Získal-li pojištěnecpojištěnec alespoň jeden rok zaměstnánízaměstnání, které bylo podle předpisů platných před 1. červnem 1992 zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie nebo do I. (II.) kategorie funkcí, postupuje se při stanovení výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu podle odstavce 1, vznikne-li nárok na důchod v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2018. V období po 31. prosinci 2005 se podle věty první postupuje jen na žádost pojištěncepojištěnce. Věta první neplatí v případě, vznikl-li nárok na invalidní důchod po 31. prosinci 2011. (3) Odstavce 1 a 2 platí obdobně pro stanovení výše důchodu zjišťované pro vyměření vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu. (4) Pro stanovení výše důchodů uvedených v odstavcích 1 a 2 podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 se použije ustanovení těchto předpisů o průměrném měsíčním výdělku, včetně určení rozhodného období pro jeho výpočet, o výši důchodu a o nejvyšší a nejnižší výměře důchodu, s výjimkou ustanovení o úpravě důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a s výjimkou ustanovení umožňujícího na základě žádosti pojištěncepojištěnce požádat po 31. prosinci 1990 o vyměření výše důchodu podle předpisů platných před 1. říjnem 1988; přitom při určení výdělků za dobu po 31. prosinci 1995 se postupuje podle § 16 odst. 3 a 4 a při určení dopočtené doby se postupuje podle § 41 odst. 4. (5) Ke starobnímu, plnému invalidnímu a částečnému invalidnímu důchodu přiznanému po 31. prosinci 1995, na který vznikl nárok před 1. lednem 1996, náleží ode dne přiznání zvýšení podle § 2 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995; to však neplatí, stanoví-li se výše starobního důchodu podle § 72 odst. 1. HLAVA DRUHÁ JEDNOTLIVÉ DRUHY DÁVEK Starobní důchod § 72 (1) Výše starobního důchodu pojištěncůpojištěnců, kteří splnili podmínky pro nárok na tento důchod před 1. lednem 1996, jsou po vzniku nároku na tento důchod nepřetržitě zaměstnáni ke dni 31. prosince 1995 a nepobírali tento důchod ani jeho část, se stanoví podle předpisů platných po 31. prosinci 1995. Tato výše však nesmí být nižší než výše stanovená podle předpisů platných před 1. lednem 1996; ustanovení § 71 odst. 1, 2 a 4 platí zde obdobně. (2) Nárok na starobní důchod podle tohoto zákona nevznikne, byl-li před 1. lednem 1996 přiznán starobní důchod, s výjimkou starobního důchodu přiznaného podle zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti. § 73 (1) Starobní důchody včetně důchodů přiznaných podle zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, nebo podle předchozích obdobných předpisů (dále jen „předčasně poskytované starobní důchody“), přiznané před 1. lednem 1996, se po dobu další výdělečné činnostivýdělečné činnosti konané po vzniku nároku na tento důchod vyplácejí po 31. prosinci 1995 za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Jestliže poživatel starobního důchodu nesplňuje ke dni 1. ledna 1996 podmínky uvedené v § 37 a v době předcházející splátce důchodu splatné v březnu 1996 nedovrší věk, od něhož se mu podle § 37 vyplácí starobní důchod bez omezení, je poživatel tohoto důchodu povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ohlašovací povinnost podle předchozí věty nemá poživatel starobního důchodu, jestliže ukončí výdělečnou činnostvýdělečnou činnost (samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost) v době předcházející splátce důchodu splatné v březnu 1996. (3) Ohlašovací povinnost podle odstavce 2 má i zaměstnavatelzaměstnavatel poživatele důchodu uvedeného v odstavci 2. (4) Výplata důchodu v případech uvedených v odstavci 2 nenáleží od splátky důchodu splatné v březnu 1996, je-li poživatel starobního důchodu výdělečně činný. § 74 Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnánídoby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk. § 74a (1) U pojištěncůpojištěnců, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 10 let zaměstnánízaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy, které bylo podle předpisů účinných před 1. lednem 1969 zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, činí důchodový věk 50 let, pokud tito pojištěncipojištěnci nastoupili do zaměstnánízaměstnání v uranovém průmyslu na pracovištích s rizikem ionizujícího záření před 1. lednem 1969 a věku 50 let dosáhli po 30. červnu 2006. (2) U pojištěncůpojištěnců, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 10 let zaměstnánízaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy, které bylo podle předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, činí důchodový věk 55 let, pokud tohoto věku dosáhli po 30. červnu 2006 a nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1. Za zaměstnánízaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy se pro účely věty první nepovažuje zaměstnánízaměstnání v hornictví vykonávané pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na radioaktivní suroviny. § 75 Předčasně poskytovaný starobní důchod přiznaný před 1. lednem 1996 se považuje za starobní důchod uvedený v § 30 s tím, že nárok poživatele předčasně poskytovaného starobního důchodu přiznaného od 21. března 1994 do 31. prosince 1995 na přepočet starobního důchodu do dosažení potřebného věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod zůstává zachován; tento věk se posuzuje podle tohoto zákona. Výše tohoto důchodu při tomto přepočtu se stanoví podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 71 odst. 1 a 4 platí zde obdobně; zvýšení starobního důchodu za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se však stanoví podle tohoto zákona. § 76 (1) Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, zůstávají zachovány do 31. prosince 2000. Ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně. Výše starobního důchodu podle věty první se stanoví podle tohoto zákona s tím, že pro výši a výplatu tohoto důchodu platí § 37 a § 71 odst. 1 a 4 obdobně. Nárok na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisu uvedeného ve větě první vzniká též pojištěncům, kteří dosáhli 50 let do 31. prosince 2010, pokud splňují ostatní podmínky stanovené v tomto předpisu; přitom se nevyžaduje, aby ke splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) tohoto předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice. Výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první se zvyšuje podle § 34 odst. 3 po dosažení 55 let věku. (2) Poživatel starobního důchodu přiznaného podle odstavce 1 nemá nárok na starobní důchod podle tohoto zákona. § 76a Procentní výměra starobního důchodu, který je přiznáván po 30. červnu 2006 pojištěncůmpojištěncům, jejichž důchodový věk byl stanoven podle § 74a odst. 1 nebo § 76 odst. 1, a pojištěncůmpojištěncům, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 15 let zaměstnánízaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (popřípadě 10 let, jde-li o takové zaměstnánízaměstnání v uranových dolech), které bylo podle předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995. § 77 Při zvýšení starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996 za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se za výpočtový základ považuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl tento důchod vyměřen. Plný invalidní a částečný invalidní důchod § 78 Poživateli plného invalidního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996, který ke dni 31. prosince 1995 dosáhl aspoň věku o deset let nižšího, než je jeho důchodový věk stanovený podle tohoto zákona [§ 32, 74, 76 a § 94 písm. a)], lze odejmout tento důchod nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1997, a to jen za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1996, jestliže byl tento plný invalidní důchod přiznán pro invaliditu způsobenou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pro který jeho poživatel mohl vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání. § 79 Jestliže poživatel plného invalidního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996 vykonává po 31. prosinci 1995 výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v cizině nebo samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, s výjimkou samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti vykonávané za zcela mimořádných podmínek [§ 39 odst. 1 písm. b)], je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 73 odst. 2 věta druhá, odst. 3 a 4 platí zde přiměřeně. § 80 U částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. červencem 1995 se posuzuje v roce 1996 výplata tohoto důchodu podle § 46 na základě průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnostivýdělečné činnosti zakládající účast na pojištění poživatele tohoto důchodu, kterého dosáhl v roce 1995; přitom se nepřihlíží k příjmům před přiznáním částečného invalidního důchodu. Do doby uvedené v § 47 odst. 6 a 7 se považuje podmínka výplaty částečného invalidního důchodu ve výši podle § 46 odst. 1 písm. a) za splněnou. § 81 Je-li poživatel částečného invalidního důchodu, s výjimkou částečného invalidního důchodu uvedeného v § 44 odst. 2 přiznaného před 1. lednem 1996, výdělečně činný po 31. prosinci 1995 v cizině, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 73 odst. 2 věta druhá, odst. 3 a 4 platí zde přiměřeně. Důchod vdovský a vdovecký § 82 (1) Byl-li vdovský důchod přiznán před 1. lednem 1996 a ke dni 1. ledna 1996 vdova nesplňuje žádnou z podmínek stanovenou tímto zákonem, zůstává nárok na vdovský důchod zachován, pokud jsou splněny podmínky nároku na vdovský důchod stanovené předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995. (2) Došlo-li k zániku nároku na vdovský důchod před 1. lednem 1996, vznikne nárok na vdovský důchod znovu, splní-li se po 31. prosinci 1995 podmínky nároku na vdovský důchod stanovené předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995, a to ve lhůtě a ve výši stanovené těmito předpisy. (3) Vdovský důchod podle odstavců 1 a 2 se považuje za vdovský důchod podle tohoto zákona s tím, že nárok na vdovský důchod zanikne, nebude-li vdova splňovat podmínky nároku na tento důchod stanovené tímto zákonem ani předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995. § 82a (1) Byla-li výše vdovského důchodu, na který vznikl (znovu vznikl) nárok před 1. lednem 1996 nebo na který znovu vznikl nárok po 31. prosinci 1995 podle § 82 odst. 2, omezena pro souběh s nárokem na výplatu starobního nebo invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení platných před 1. lednem 199635a), zvyšuje se procentní výměra vdovského důchodu o částku odpovídající rozdílu mezi vyplácenou výší a výší bez takového omezení, včetně zvýšení podle předpisů o zvýšení důchodů náležejících od přiznání vdovského důchodu do dne, od kterého se úprava podle tohoto ustanovení provede. Zvýšení o částku rozdílu náleží jen v době, ve které omezení výše vdovského důchodu podle předchozí věty trvá. (2) Nebyl-li vdovský důchod z důvodu uvedeného v předchozím odstavci vyplácen, postupuje se obdobně s tím, že za den přiznání vdovského důchodu se považuje den, kdy na takový vdovský důchod vznikl (znovu vznikl) nárok. (3) Pro zjišťování výše vdovského důchodu pro účely stanovení částky rozdílu se nepoužijí ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení platná před 1. lednem 1996 o a) nejvyšších přípustných výměrách úhrnu důchodu při souběhu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu a o snížení výše vdovského důchodu pro jejich překročení35a), b) částce, kterou nesmí při zvýšení důchodu přesáhnout nejvyšší výměra úhrnu důchodu stanovená pro souběh starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu po takovém zvýšení. Výše starobního nebo invalidního důchodu přitom zůstává nedotčena; zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnánízaměstnání po vzniku nároku na tento důchod se však považuje za součást starobního důchodu a zvýšení podle písmene b) za součást starobního nebo invalidního důchodu i tehdy, byla-li podle předpisů platných před 1. lednem 1996 součástí úhrnu důchodu. Pokud by při stanovení částky rozdílu podle předchozích vět výše starobního nebo invalidního důchodu bez zvýšení o pevnou částku a vdovského důchodu, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, přesáhla částku stanovenou v § 4 odst. 1 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, sníží se výše vdovského důchodu tak, aby úhrn důchodu takovou částku k uvedenému dni nepřesáhl. Ustanovení § 93 odst. 2 není postupu podle tohoto ustanovení na překážku. (4) Ustanovení předchozích odstavců se užije obdobně, byla-li výše vdovského důchodu omezena pro souběh s nárokem na výplatu důchodu za výsluhu let, který se podle § 89 odst. 1 považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod nebo za starobní důchod, nebo nebyl-li vdovský důchod z téhož důvodu vyplácen. (5) Zvýšení vdovského důchodu o částku rozdílu se provede na žádost a nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená zvláštním předpisem35b) se u žádostí uplatněných do 31. října 2006 prodlužuje o 90 dnů. (6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody. § 83 Vdově, která po 31. prosinci 1995 splňuje podmínky nároku na vdovský důchod a jíž není vdovský důchod vyplácen ke dni 31. prosince 1995 pro souběh s příjmem nebo je jí z tohoto důvodu vyplácen vdovský důchod v nižší částce, se na žádost začne vyplácet vdovský důchod nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1996, a to ve výši odpovídající měsíční částce, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, po přičtení všech zvýšení, na která vznikl nárok do tohoto dne, včetně zvýšení o pevnou částku, pokud by toto zvýšení náleželo k vdovskému důchodu ke dni 31. prosince 1995. § 84 (1) Vdovský důchod vdovy, jejíž manžel zemřel po 31. prosinci 1990 a které byl podle předpisů platných před 1. lednem 1996 přiznán tento důchod ve výši výživného proto, že nežila s manželem delší dobu před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přestalo plnit svou společenskou funkci, se na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1996 stanoví ve výši, v jaké by náležel bez takového omezení ke dni 31. prosince 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Nárok na úpravu výše vdovského důchodu vzniká i v případě, že vdovský důchod nebyl vyplácen pro souběh s příjmem. (2) Vdovský důchod rozvedené ženy náležející ke dni 31. prosince 1995 se po tomto datu považuje za vdovský důchod podle tohoto zákona; ustanovení § 82 platí obdobně. § 85 Došlo-li k zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 1996 nebo došlo-li k zániku nároku na takové důchody po 31. prosinci 1995, ale jde o důchody, které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a osoba splnila některou z podmínek nároku na vdovský nebo vdovecký důchod stanovenou tímto zákonem do pěti let od zániku nároku na takový důchod, vznikne nárok na vdovský nebo vdovecký důchod za podmínek podle tohoto zákona, pokud již nevznikl nárok na vdovský důchod podle § 82 odst. 2; přitom výše vdovského důchodu se stanoví podle tohoto zákona a výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. Sirotčí důchod § 86 Došlo-li k zániku nároku na sirotčí důchod před 1. lednem 1996 nebo došlo-li k zániku nároku na sirotčí důchod po 31. prosinci 1995, ale sirotčí důchod byl přiznán podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a po 31. prosinci 1995 se splní některá z podmínek stanovených v § 52, vznikne nárok na sirotčí důchod za podmínek a ve výši podle tohoto zákona. § 87 Dojde-li po 31. prosinci 1995 k osvojení dítětedítěte, které pobírá sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítětedítěte přiznaný podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje se za procentní výměru sirotčího důchodu po jednom z rodičů polovina procentní výměry sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítětedítěte. § 88 Sirotčí důchod vyplácený podle předpisů platných před 1. lednem 1996 do vlastních rukou pojištěncipojištěnci, který ke dni 1. ledna 1996 nenabyl zletilosti, se vyplácí do jeho rukou i nadále; po dobu výplaty tohoto důchodu má tento pojištěnecpojištěnec svéprávnost uvedenou v § 3 odst. 2. § 89 Důchod za výsluhu let (1) Důchod za výsluhu let přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod, a jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 důchodového věku uvedeného v § 32 odst. 1, za starobní důchod. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část důchodu za výsluhu let. Částečný invalidní důchod uvedený v odstavci 1 se v roce 1996 podle § 46 odst. 1 písm. b) a c) neupravuje. § 90 Důchod manželky (1) Důchod manželky přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považuje od 1. ledna 1996 za a) starobní důchod, jestliže jeho poživatelka dosáhla ke dni 31. prosince 1995 věku aspoň 65 let, nebo b) plný invalidní důchod, jestliže jeho poživatelka nedosáhla tohoto věku. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se za základní výměru důchodu považuje zvýšení důchodu manželky o pevnou částku a za procentní výměru důchodu se považuje výše důchodu manželky bez zvýšení o pevnou částku. (3) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na důchod manželky zaniká. (4) Důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) vyplácí orgán, který vyplácel důchod manželky. § 91 Sociální důchod (1) Sociální důchod přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za a) starobní důchod, jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 věku aspoň 65 let, nebo b) plný invalidní důchod, jestliže jeho poživatel nedosáhl tohoto věku. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část sociálního důchodu. (3) Vyplácí-li se sociální důchod ke dni 31. prosince 1995 spolu s jiným důchodem, slučuje se od 1. ledna 1996 tento jiný důchod bez zvýšení o pevnou částku s procentní výměrou (odstavec 2) důchodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b) a nárok na tento jiný důchod sloučením zaniká. (4) Byl-li ke dni 31. prosince 1995 na sociální důchod vyšší než 1359 Kč měsíčně odkázán též rodinný příslušník poživatele sociálního důchodu, postupuje se přiměřeně podle § 92 odst. 2 a 3. (5) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na sociální důchod zaniká. § 92 Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu (1) Byl-li starobní, plný invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítětedítěte upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce podle předpisů platných před 1. lednem 1996, slučuje se částka zvýšení odpovídající této úpravě důchodu dnem 1. ledna 1996 s tímto důchodem. Je-li důchodci vypláceno současně více důchodů, slučuje se částka zvýšení odpovídající uvedené úpravě s důchodem starobním, plným invalidním nebo částečným invalidním, a jde-li o poživatele vdovského nebo vdoveckého důchodu, který nemá nárok na žádný z uvedených důchodů a náleží mu současně sirotčí důchod, slučuje se s důchodem vdovským nebo vdoveckým. (2) Byl-li starobní nebo invalidní důchod upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, který je poživatelem důchodu, slučuje se s důchodem podle odstavce 1 polovina částky odpovídající tomuto zvýšení, pokud rodinným příslušníkem důchodce není nezaopatřené dítědítě, a druhá polovina částky zvýšení se dnem 1. ledna 1996 slučuje s důchodem tohoto rodinného příslušníka. Jestliže rodinným příslušníkem důchodce je nezaopatřené dítědítě, slučuje se s důchodem poživatele takto upraveného důchodu celá částka zvýšení z důvodu jediného zdroje příjmu, a to způsobem uvedeným v odstavci 1. (3) Byl-li starobní nebo invalidní důchod upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, který není poživatelem důchodu, a částka zvýšení podle odstavce 1 činí aspoň 680 Kč měsíčně, vzniká tomuto rodinnému příslušníku, pokud není nezaopatřeným dítětemdítětem, nárok na starobní nebo plný invalidní důchod podle podmínek stanovených v § 91 odst. 1; částka zvýšení ve výši 680 Kč měsíčně se přitom stává základní výměrou důchodu rodinného příslušníka a částka zvýšení přesahující 680 Kč měsíčně se ve výši jedné poloviny stává procentní výměrou důchodu rodinného příslušníka a ve výši druhé poloviny se přičítá k procentní výměře důchodu poživatele důchodu, jemuž byl důchod upraven podle odstavce 1. Důchod, na který vznikl rodinnému příslušníku nárok podle věty první, vyplácí orgán, který dosud vyplácel důchod upravený proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce. Pokud částka zvýšení podle odstavce 1 nedosahuje 680 Kč měsíčně nebo rodinným příslušníkem důchodce je nezaopatřené dítědítě, slučuje se s důchodem poživatele důchodu upraveného podle odstavce 1 celá částka zvýšení z důvodu jediného zdroje příjmu, a to způsobem uvedeným v odstavci 1. (4) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na zvýšení důchodu z důvodu jediného zdroje příjmu zaniká. § 93 Souběh nároků na důchody (1) Došlo-li při souběhu nároků na výplatu důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 1996 k omezení úhrnu vyplácených důchodů nejvyššími výměrami stanovenými pevnými částkami a po 31. prosinci 1995 zanikne nárok na některý z důchodů, a tím odpadne důvod pro takový souběh důchodů, začne se důchod, byla-li jeho výše takto omezena nebo nebyl-li vyplácen pro souběh s jiným důchodem vůbec, vyplácet ve výši, která by náležela, kdyby takový důchod byl podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vyplácen samostatně, a to včetně všech zvýšení, která by k němu od jeho přiznání náležela, jestliže to tyto předpisy umožňovaly. (2) Souběh nároků na výplatu důchodů, k němuž došlo před 1. lednem 1996 nebo k němuž nedošlo proto, že se důchod nevyplácel, avšak nárok na důchod trval, se posuzuje po 31. prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a to i když po 31. prosinci 1995 dojde k zániku nároku na výplatu na některý z těchto důchodů, pokud nárok na tento důchod trval. Zvýšení starobního důchodu za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se však stanoví podle tohoto zákona. § 94 Nároky účastníků odboje PojištěncůmPojištěncům, které předpisy platné ke dni 31. prosince 1995 považovaly za účastníky odboje, se pro nároky na důchody vzniklé po 31. prosinci 1995 zachovává nárok na a) snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod; ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně, b) zvýšení starobního a invalidního důchodu o pevné částky za každý započatý rok odbojové činnosti, c) stanovení nejnižší výměry důchodu v pevných částkách, a to v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1996; zvýšení o pevné částky podle písmene b) se přitom přičítá k procentní výměře důchodu. § 95 Výše důchodu vypláceného do ciziny Byly-li při vyměření důchodu podle předpisů platných před 1. lednem 1996 započteny i doby zaměstnání (pojištění) před 1. květnem 1990, studia po 30. dubnu 1990 a náhradní doby, pokud uvedené doby byly získány v cizině, sníží se procentní výměra důchodu o částku rovnající se částce důchodu za doby získané v cizině a základní výměra důchodu se sníží v tom procentním poměru, v jakém byla snížena procentní výměra důchodu, jestliže se poživatel takového důchodu vystěhuje po 31. prosinci 1995 do státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. § 96 Další dávky poskytované důchodcům Dávky uvedené v § 184 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a příplatky k důchodům členů zemědělských družstev se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995; dnem účinnosti tohoto zákona nárok na ně zaniká. Poživatelům těchto dávek nebo příplatků náleží jednorázová částka ve výši odpovídající dvacetičtyřnásobku měsíční částky dávky nebo příplatku, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1995. § 97 Výplata jednorázových částek Jednorázové částky náležející podle § 96 se vyplatí na žádost do tří měsíců ode dne jejího podání; pro nárok na výplatu těchto částek platí obdobně ustanovení o nároku na důchod a jeho výplatu, s výjimkou ustanovení o podání žádosti. § 98 Příplatek k důchodu Příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 a 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., a podle § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., přiznaný po 31. prosinci 1995, se slučuje s procentní výměrou důchodu, ke kterému náleží, a tvoří s důchodem nadále jeden celek. Zánikem nároku na důchod, s nímž byl příplatek k důchodu sloučen, však není dotčen nárok na tento příplatek podle zákona o soudní rehabilitaci a zákona o mimosoudních rehabilitacích. HLAVA TŘETÍ ZÁKLADNÍ A PROCENTNÍ VÝMĚRA DŮCHODŮ PŘIZNANÝCH PODLE PŘEDPISŮ PLATNÝCH PŘED 1. LEDNEM 1996 § 99 (1) Zvýšení o pevnou částku se u důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1. lednem 1996 považuje za základní výměru důchodu (§ 4 odst. 2 věta první). (2) Výše důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1. lednem 1996 bez zvýšení o pevnou částku se považuje za procentní výměru důchodu (§ 4 odst. 2 věta první). (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro důchody přiznané podle § 71 a § 72 odst. 1 věty druhé podle předpisů platných před 1. lednem 1996. (4) Pobírá-li důchodce ke dni 1. ledna 1996 více důchodů, považuje se základní výměra uvedená v odstavci 1 za základní výměru starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; za základní výměru vdovského nebo vdoveckého důchodu se považuje, jen jde-li o souběh tohoto důchodu se sirotčím důchodem. (5) Základní výměra důchodu přiznaného po 31. prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996 se stanoví ve výši, v jaké náleží podle předpisů platných ke dni, od něhož se důchod přiznává. § 100 Procentní výměra plných invalidních důchodů přiznaných před 1. lednem 1996 osobám uvedeným v § 42 odst. 1, která nedosahuje výše stanovené podle § 42 odst. 2, se upraví bez žádosti na tuto výši od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 1995; přitom se pro tyto účely považuje za přiznání tohoto důchodu 1. leden 1996. § 101 U dílčích důchodů přiznaných před 1. lednem 1996 se za základní výměru považuje zvýšení o pevnou částku. HLAVA ČTVRTÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH OSOB A HODNOCENÍ NĚKTERÝCH DOB § 102 (1) Do 31. prosince 1998 jsou účastni pojištění interní vědečtí aspiranti; pro hodnocení účasti na pojištění interních vědeckých aspirantů jako doby pojištění platí § 11 obdobně. (2) Do 30. listopadu 1999 jsou účastni pojištění vojáci v další službě; pro hodnocení účasti na pojištění vojáků v další službě jako doby pojištění platí § 11 obdobně. (3) Do 31. prosince 2004 jsou účastny pojištění osoby konající civilní službu. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění. (4) Do 31. prosince 2009 jsou účastny pojištění osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední školestřední škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění. (5) Do 30. června 2016 jsou účastny pojištění osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, které nejsou vojáky z povolání. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění. (6) Od 1. ledna 2022 do dne zániku pěstounské péče jsou účastny pojištění osoby pečující poskytující dítětidítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí51), pokud tyto osoby měly v den 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a). Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4. § 102a (1) Účast osoby pečující o dítědítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. (2) Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnostivýdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. (3) Účast pěstounů, kteří vykonávali pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo kterým byla za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2013 se posuzuje podle právních předpisů účinných před tímto dnem. § 102b Účast poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, přede dnem, kterým začíná volební období Evropského parlamentu v roce 2009, na pojištění se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. § 103 Účast osob samostatně výdělečně činných na pojištění podle tohoto zákona vzniká nejdříve od 1. ledna 1996; účast osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob na důchodovém zabezpečení před 1. lednem 1996 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. § 104 (1) Doba péče o dítě před 1. lednem 1996 se hodnotí za podmínek stanovených předpisy platnými před tímto dnem jako náhradní doba (§ 13 odst. 2) v rozsahu stanoveném tímto zákonem [§ 5 odst. 2 písm. c)]; tato doba se v rozsahu, který přesahuje náhradní dobu podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje za vyloučenou dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě první a druhé. (2) Doby zaměstnání před 1. lednem 1996, u nichž podle předpisů platných před tímto dnem byla stanovena podmínka, aby zakládaly nemocenské pojištění,36) se považují za dobu pojištění (§ 13 odst. 1), jen pokud zakládaly nemocenské pojištění v době svého trvání. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 105 (1) U prezidenta republiky se pro účast na pojištění a hodnocení doby pojištění považuje za splněnou podmínka účasti na nemocenském pojištění (§ 8) a zaplacení pojistného [§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2]. Za vyměřovací základ (§ 16 odst. 3) se u prezidenta republiky považuje jeho měsíční plat.27) (2) Pojištění je účastna též manželka prezidenta republiky; to platí obdobně i pro manžela prezidentky republiky. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4. (3) Doba výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, se ode dne, kterým začíná volební období Evropského parlamentu v roce 2009, považuje za vyloučenou dobu (§ 16 odst. 4). (4) Pojištění jsou účastni též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Doba účasti na pojištění těchto státních zástupců se považuje za dobu pojištění a za výdělečnou činnost. § 105a Převod důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie (1) PojištěnciPojištěnci, kteří se stali úředníky nebo ostatními zaměstnanci Evropské unie nebo jejích institucí a ukončili v České republice výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, mají nárok na převedení důchodových práv získaných v České republice do důchodového systému Evropské unie nebo jejích institucí (dále jen „důchodový systém Evropské unie“), pokud jim nebyl přiznán starobní nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění. Důchodovými právy podle věty první se rozumí finanční částka stanovená jako pojistněmatematický ekvivalent v závislosti na získané době pojištění a vyměřovacích základech. Převodem důchodových práv zaniká nárok na zápočet těch dob pojištění a vyměřovacích základů v českém důchodovém pojištění, které byly použity pro stanovení finanční částky podle věty druhé. (2) Stala-li se osoba po skončení služby nebo zaměstnánízaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, která byla po dobu této služby nebo zaměstnánízaměstnání účastna důchodového systému Evropské unie, pojištěncempojištěncem v českém důchodovém pojištění, má nárok na převedení důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění; tato důchodová práva se převedou prostřednictvím doby pojištění stanovené s přihlédnutím k délce doby služby nebo zaměstnánízaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, která založila účast v důchodovém systému Evropské unie, a vyměřovacích základů stanovených za tuto dobu. (3) Převody důchodových práv podle odstavců 1 a 2 se provádějí na žádost pojištěncepojištěnce. (4) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv podle odstavců 1 a 2 a způsob výpočtu finanční částky podle odstavce 1 a určení dob pojištění a vyměřovacích základů odpovídajících důchodovým právům získaným v důchodovém systému Evropské unie podle odstavce 2. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují na úředníky nebo ostatní zaměstnance institucí uvedených v odstavcích 1 a 2, jen jde-li o instituce stanovené vládou v nařízení. § 105b Pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnostivýdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny [§ 5 odst. 2 písm. f)], za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (§ 10 odst. 2 a 3), za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem [§ 11 odst. 2 věta první a § 16 odst. 4 písm. a)] a za dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (péče) (§ 65 odst. 1) se v roce 2008 pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna. § 105c Nároky pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření (1) PojištěnciPojištěnci, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46) a za celou dobu své účasti na důchodovém spoření nedoplatil podle zákona o ukončení důchodového spoření47) pojistné na důchodové pojištění, se výše procentní výměry starobního důchodu za doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, které se kryjí s dobou účasti na důchodovém spoření, stanoví způsobem a za podmínek podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. Ustanovení věty první platí i v případě vzniku nároku na starobní důchod podle § 61a odst. 1, jde-li o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; ustanovení § 61a odst. 2 se přitom nepoužije. (2) Při stanovení procentní výměry vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu v případě úmrtí pojištěncepojištěnce, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46), po 31. prosinci 2015 se tato účast na důchodovém spoření zohledňuje podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. § 106 Vztah k jiným právním předpisům Pokud je v jiných právních předpisech uveden pojem „důchodové zabezpečení“, rozumí se tím důchodové pojištění podle tohoto zákona, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho provedení. Dorovnávací přídavek některým poživatelům českého a slovenského starobního důchodu § 106a (1) Nárok na dorovnávací přídavek má pojištěnecpojištěnec, kterému byl přiznán starobní důchod z českého pojištění (dále jen „český starobní důchod“), pokud a) získal před 1. lednem 1993 aspoň 25 let československé doby pojištění, za kterou mu byl po 31. prosinci 1992 přiznán starobní důchod ze slovenského důchodového pojištění (dále jen „slovenský starobní důchod“); v tomto zákoně se pro účely dorovnávacího přídavku za československou dobu pojištění považují doby zaměstnánízaměstnání a náhradní doby získané před 1. lednem 1993 podle československých právních předpisů a československá doba pojištění se započítává v rozsahu, v jakém se započítává podle právních předpisů České republiky účinných ke dni, od něhož byl přiznán český starobní důchod, b) získal v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1995 aspoň 1 rok doby pojištění podle právních předpisů České republiky; pro účely splnění této podmínky se do doby pojištění nezahrnují náhradní doby, c) český starobní důchod a slovenský starobní důchod jsou vypláceny ke dni, od něhož pojištěnecpojištěnec žádá o přiznání dorovnávacího přídavku, a d) výše dorovnávacího přídavku má ke dni, od něhož pojištěnecpojištěnec žádá o jeho přiznání, kladnou hodnotu. (2) Výše dorovnávacího přídavku se při jeho přiznání stanoví ve výši rozdílu mezi výší starobního důchodu, která by pojištěncipojištěnci náležela, pokud by k dobám pojištění získaným po 31. prosinci 1992 podle právních předpisů České republiky byla přičtena československá doba pojištění (dále jen „hypotetická výše starobního důchodu“) a úhrnem vypláceného českého starobního důchodu a vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu. Pokud je některý z těchto starobních důchodů vyplácen v nižší výši z důvodu souběhu nároku na výplatu jiného důchodu nebo z důvodu výdělečné činnostivýdělečné činnosti anebo z jiného důvodu stanoveného zákonem, použije se při stanovení výše dorovnávacího přídavku ta výše starobního důchodu, která by náležela, kdyby k tomuto snížení výše starobního důchodu z těchto důvodů nedošlo. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu podle věty první se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankoubankou pro první den kalendářního měsíce, do něhož spadá den, od něhož se dorovnávací přídavek přiznává. (3) Hypotetická výše starobního důchodu se stanoví ke dni, od něhož byl přiznán český starobní důchod. Pokud je dorovnávací přídavek přiznáván od pozdějšího dne, než je den, od něhož je přiznán český starobní důchod, zvýší se hypotetická výše starobního důchodu podle právních předpisů upravujících zvyšování důchodů v období ode dne, od něhož byl přiznán český starobní důchod, do dne, od něhož se dorovnávací přídavek přiznává. § 106b (1) Výše dorovnávacího přídavku se nově stanoví ke dni 31. ledna každého kalendářního roku; to neplatí, byl-li dorovnávací přídavek přiznán ode dne spadajícího do období od 1. ledna do 31. ledna téhož kalendářního roku. Při stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se vychází z výše vypláceného českého starobního důchodu a z výše vypláceného slovenského starobního důchodu ke dni 31. ledna kalendářního roku a z hypotetické výše starobního důchodu stanovené podle § 106a odst. 2 a 3 a upravené podle právních předpisů o zvyšování důchodů v období ode dne přiznání dorovnávacího přídavku do dne 31. ledna kalendářního roku; ustanovení § 106a odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Dorovnávací přídavek v nové výši se vyplácí od splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku, do splátky českého starobního důchodu splatné v březnu následujícího kalendářního roku. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu pro účely stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankoubankou pro 1. leden kalendářního roku, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku. (2) Pokud by v důsledku změny výše vypláceného českého starobního důchodu nebo výše vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu dorovnávací přídavek neměl kladnou hodnotu, zaniká nárok na výplatu dorovnávacího přídavku od splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku na dobu do splátky tohoto důchodu splatné v březnu následujícího kalendářního roku. Pokud nárok na výplatu dorovnávacího přídavku zanikl podle věty první v období 3 bezprostředně následujících kalendářních roků, nárok na dorovnávací přídavek zaniká dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků. (3) Nevyplácí-li se dorovnávací přídavek proto, že se nevyplácí český starobní důchod nebo slovenský starobní důchod (§ 106c odst. 1), stanoví se nově výše dorovnávacího přídavku ode dne obnovení výplaty českého starobního důchodu nebo slovenského starobního důchodu. Při stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se vychází z výše vypláceného českého starobního důchodu a z výše vypláceného slovenského starobního důchodu ke dni obnovení výplaty českého starobního důchodu nebo slovenského starobního důchodu a z hypotetické výše starobního důchodu stanovené podle § 106a odst. 2 a 3, zvýšené za případnou další výdělečnou činnost vykonávanou bez pobírání českého starobního důchodu (§ 34 odst. 3 a § 36 odst. 2) a upravené podle právních předpisů o zvyšování důchodů v období ode dne přiznání dorovnávacího přídavku do dne obnovení výplaty českého starobního důchodu; ustanovení § 106a odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu pro účely stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankou pro první den kalendářního měsíce, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku. § 106c (1) Dorovnávací přídavek se vyplácí, jen pokud náleží výplata českého starobního důchodu i slovenského starobního důchodu. (2) Vyplácí-li se český starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1 nebo ve výši poloviny procentní výměry podle § 59, vyplácí se dorovnávací přídavek ve výši poloviny. (3) Dorovnávací přídavek se vyplácí spolu s českým starobním důchodem a stejným způsobem jako tento důchod. (4) Na dorovnávací přídavek se pro účely § 58 a 59 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí starobního důchodu. (5) Ustanovení § 54, 55, § 56 odst. 1, § 62 a 63 platí pro dorovnávací přídavek přiměřeně. Zmocňovací ustanovení § 107 (1) Vláda stanoví nařízením a) výši všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 2 a výši přepočítacího koeficientu podle § 17 odst. 4, b) výši částek redukčních hranic stanovených podle § 15 pro kalendářní rok, c) výši základní výměry důchodu stanovenou podle § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 51 odst. 1, § 53 odst. 1 a § 54 odst. 3 pro kalendářní rok, d) zvýšení důchodů podle § 67 odst. 14, e) které nemoci se považují za nemoci z povolání a seznam těchto nemocí. (2) Vláda může nařízením stanovit, že u pojištěncůpojištěnců, kteří začali před 1. lednem 1993 vykonávat zaměstnánízaměstnání v hornictví, uvedené v § 76a větě první, se důchodový věk s přihlédnutím k délce zaměstnánízaměstnání v hornictví stanoví v nižších věkových hranicích, než jsou věkové hranice stanovené podle tohoto zákona, podmínky pro stanovení těchto nižších věkových hranic, přičemž tyto nižší věkové hranice a podmínky pro jejich stanovení nebudou stanoveny výhodněji, než tomu bylo podle právních předpisů účinných k 31. prosinci 1992, a dále způsob, jak se toto zaměstnánízaměstnání vykonávané po 31. prosinci 1992 prokazuje; zaměstnavatelézaměstnavatelé, kteří po 31. prosinci 1992 zaměstnávali tyto pojištěncepojištěnce, jsou přitom povinni výkon tohoto zaměstnánízaměstnání potvrzovat. Vláda dále může stanovit, jakým způsobem se přepočtou starobní důchody pojištěncůpojištěnců uvedených ve větě první, kteří splnili podmínky pro stanovení těchto nižších věkových hranic. § 108 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou, a) způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnecpojištěnec, jehož pracovní schopnostpracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %, schopen výdělečné činnostivýdělečné činnosti, a způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnostipracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e), b) co se rozumí výdělečnou činnostívýdělečnou činností v cizině a způsob přepočtu příjmů z výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině na českou měnu, c) postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěncepojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám, d) zvýšení důchodů podle § 67a odst. 8 a výši dočasného přídavku podle § 67aa odst. 7. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 21 odst. 1 písm. c), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. § 109 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 1 odst. 3 a 4, § 2 odst. 2 až 4, § 6, § 7 písm. a), § 8 až 52, § 54 až 69, § 73 odst. 4, v § 94 odst. 1 slova „důchodového zabezpečení a“, § 98, § 100, § 102 odst. 1 část věty první za středníkem, v § 104 odst. 2 slova „důchodového zabezpečení“, § 110, § 122 odst. 1 až 5, § 129 až 141, v § 145 odst. 6 slova „§ 122 odst. 1 až 3 a 5 a“, § 146 až 175, v § 177a odst. 1 slova „§ 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3“, slova „§ 100 odst. 2“ a slova „§ 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5“ a v § 177a odst. 2 slova „kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině, které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient“, slova „kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný“ a slova „a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957“ zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., 2. § 24 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., 3. zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., 4. zákon č. 246/1991 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1991, 5. zákon č. 116/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1992, 6. zákon České národní rady č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993, 7. zákon č. 255/1993 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1993 a o zvýšení důchodů přiznávaných v roce 1994, ve znění zákona č. 183/1994 Sb., 8. čl. V zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, 9. zákon č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, 10. zákon č. 41/1994 Sb., o zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a sociálních důchodů, 11. zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995, ve znění zákona č. 76/1995 Sb., s výjimkou § 14, 12. zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, 13. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 231/1990 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, 14. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1990 Sb., o přechodném snížení výše pojistného na sociální zabezpečení pro osoby vykonávající uměleckou činnost. § 110 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973 Rok narození\| Důchodový věk činí u ---\|--- mužů\| žen s počtem vychovaných dětí 0\| 1\| 2\| 3 a 4\| 5 a více 1936\| 60r+2m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1937\| 60r+4m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1938\| 60r+6m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1939\| 60r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1940\| 60r+10m\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r\| 54r\| 53r 1941\| 61r\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m\| 54r\| 53r 1942\| 61r+2m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m\| 54r+4m\| 53r 1943\| 61r+4m\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 54r+8m\| 53r+4m 1944\| 61r+6m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r\| 53r+8m 1945\| 61r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m\| 54r 1946\| 61r+10m\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m\| 54r+4m 1947\| 62r\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 54r+8m 1948\| 62r+2m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r 1949\| 62r+4m\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m 1950\| 62r+6m\| 61r\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m 1951\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r 1952\| 62r+10m\| 61r+8m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m 1953\| 63r\| 62r\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m 1954\| 63r+2m\| 62r+4m\| 61r\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r 1955\| 63r+4m\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m 1956\| 63r+6m\| 63r+2m\| 61r+8m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m 1957\| 63r+8m\| 63r+8m\| 62r+2m\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r 1958\| 63r+10m\| 63r+10m\| 62r+8m\| 61r+2m\| 59r+8m\| 58r+4m 1959\| 64r\| 64r\| 63r+2m\| 61r+8m\| 60r+2m\| 58r+8m 1960\| 64r+2m\| 64r+2m\| 63r+8m\| 62r+2m\| 60r+8m\| 59r+2m 1961\| 64r+4m\| 64r+4m\| 64r+2m\| 62r+8m\| 61r+2m\| 59r+8m 1962\| 64r+6m\| 64r+6m\| 64r+6m\| 63r+2m\| 61r+8m\| 60r+2m 1963\| 64r+8m\| 64r+8m\| 64r+8m\| 63r+8m\| 62r+2m\| 60r+8m 1964\| 64r+10m\| 64r+10m\| 64r+10m\| 64r+2m\| 62r+8m\| 61r+2m 1965\| 65r\| 65r\| 65r\| 64r+8m\| 63r+2m\| 61r+8m 1966\| 65r+1m\| 65r+1m\| 65r+1m\| 65r+1m\| 63r+8m\| 62r+2m 1967\| 65r+2m\| 65r+2m\| 65r+2m\| 65r+2m\| 64r+2m\| 62r+8m 1968\| 65r+3m\| 65r+3m\| 65r+3m\| 65r+3m\| 64r+8m\| 63r+2m 1969\| 65r+4m\| 65r+4m\| 65r+4m\| 65r+4m\| 65r+2m\| 63r+8m 1970\| 65r+5m\| 65r+5m\| 65r+5m\| 65r+5m\| 65r+5m\| 64r+2m 1971\| 65r+6m\| 65r+6m\| 65r+6m\| 65r+6m\| 65r+6m\| 64r+8m 1972\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+2m 1973\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m Vysvětlivky: „r“ znamená rok „m“ znamená kalendářní měsíc Příloha č. 2 Koeficienty přepočtu nové výše procentní výměry invalidního důchodu při změně stupně invalidity Dosavadní stupeň invalidity\| Nový stupeň invalidity a koeficienty přepočtu ---\|--- Koeficient přepočtu při změně na invaliditu prvního stupně\| Koeficient přepočtu při změně na invaliditu druhého stupně\| Koeficient přepočtu při změně na invaliditu třetího stupně Invalidita prvního stupně\| -\| 1,5\| 3,0 Invalidita druhého stupně\| 0,6667\| -\| 2,0 Invalidita třetího stupně\| 0,3333\| 0,5\| - 1) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 1a) Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 2) § 30 občanského zákoníku. 4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích. 5) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 5b) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. 5c) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb. § 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. § 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 6a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 6b) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 9) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 11) § 95 a 118 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 12) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb. 13) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb. 14) § 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 15a) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 15e) § 6 odst. 4 písm. a) bod 13 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb. 16) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 16a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 17) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb. 17c) § 6 odst. 4 písm. a) bod 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 109/2006 Sb. 17c) § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 18) § 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce. 19) Např. § 92 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 106 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.. 19a) § 20 a 21 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. 19b) § 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 19c) § 45b odst. 2 a § 69 odst. 1 a 2 zákona o rodině. § 19 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 19d) § 45 zákona o rodině. 20) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 20a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. 20b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb. 20c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 20d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. 21) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 21b) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 21c) § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 21d) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 24) § 276 a násl. občanského soudního řádu. 25) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 25a) § 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce. 25b) § 125 zákona č. 187/2006 Sb. 25d) § 192 odst. 5 zákoníku práce. 26) Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995. Zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995. 27) § 6 čl. II odst. 1 zákona ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů. 28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 28a) § 25 odst. 3 až 5 zákona č. 435/2004 Sb. 29) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 34) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 34b) § 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 35) § 177 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 35a) Například § 56 odst. 2 až 5, § 64 odst. 5, § 139 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 1995, a obdobná ustanovení předcházejících předpisů. 35b) § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 36) § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 37) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37a) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 38) § 953 občanského zákoníku. 39) § 796 občanského zákoníku. 40) § 824 občanského zákoníku. 41) § 826 občanského zákoníku. 42) § 928 občanského zákoníku. 43) § 958 občanského zákoníku. 44) § 963 občanského zákoníku. 45) § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 46) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 46) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření. 48) § 2430 až 2444 občanského zákoníku. 5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 50) § 47f zákona č. 359/1999 Sb. 51) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb. 52) § 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 53) § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 156/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 156/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí po 1000 Kč Vyhlášeno 4. 8. 1995, datum účinnosti 15. 9. 1995, částka 41/1995 * § 1 - (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 1000 Kč (dále jen „mince 1000 Kč“). * § 2 - (1) Na líci mince 1000 Kč je ve střední části slezská orlice. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod slezskou orlicí je ohraničení mezikruží přerušeno označením nominální hodnoty minc * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Aktuální znění od 15. 9. 1995 156 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 7. července 1995 o vydání zlatých mincí po 1000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 1000 Kč (dále jen „mince 1000 Kč“). (2) Mince 1000 Kč se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince 1000 Kč je 3,111 g, její průměr 16 mm a síla 1,1 mm. Hrana mince 1000 Kč je vroubkovaná. Při ražbě mince 1000 Kč je povolená odchylka v průměru nahoru i dolů 0,2 mm, v síle nahoru i dolů 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,031 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01 %. (3) Mince 1000 Kč může být ražena též ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem a s hladkou hranou. Pro ražbu mince 1000 Kč ve zvláštním provedení jsou stanoveny stejná ryzost, průměr, hmotnost a síla mince a stejné povolené odchylky jako u mince 1000 Kč v běžném provedení. § 2 (1) Na líci mince 1000 Kč je ve střední části slezská orlice. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod slezskou orlicí je ohraničení mezikruží přerušeno označením nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky ve dvou řádcích „1000 Kč“. Letopočet ražby mince je umístěn rozděleně pod křídly slezské orlice tak, že první dvoučíslí letopočtu je vlevo a druhé dvoučíslí vpravo. Značka mincovny, která minci 1000 Kč razila, je umístěna vpravo dole mezi drápy orlice a ohraničením mezikruží. (2) Na rubu mince 1000 Kč je ve střední části motiv rubové strany třídukátu slezských stavů z roku 1621 s čtyřřádkovým nápisem „MONETA AVREA SILESIAE 12 1/2 TALE“. Pod ním je v jednom řádku označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „1/10 OZ“ a označení kovu mince a jeho ryzosti „Au 999.9“. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, je v horní části v neuzavřeném opisu text „KORUNA ČESKÁ“, vyjadřující námět mince. Ve spodní části mezikruží je drobný rostlinný dekor se čtverečky na obou krajích. Autorem návrhu mince 1000 Kč je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny při spodním okraji mince uprostřed rostlinného motivu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 6kB 6kB
Vyhláška České národní banky č. 157/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 157/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí po 2500 Kč Vyhlášeno 4. 8. 1995, datum účinnosti 15. 9. 1995, částka 41/1995 * § 1 - (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 2500 Kč (dále jen „mince 2500 Kč“). * § 2 - (1) Na líci mince 2500 Kč je ve střední části moravská orlice. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod moravskou orlicí je ohraničení mezikruží přerušeno označením nominální hodnoty mi * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Aktuální znění od 15. 9. 1995 157 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 7. července 1995 o vydání zlatých mincí po 2500 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 2500 Kč (dále jen „mince 2500 Kč“). (2) Mince 2500 Kč se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince 2500 Kč je 7,777 g, její průměr 22 mm a síla 1,45 mm. Hrana mince 2500 Kč je vroubkovaná. Při ražbě mince 2500 Kč je povolená odchylka v průměru nahoru i dolů 0,2 mm, v síle nahoru i dolů 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,031 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01 %. (3) Mince 2500 Kč může být ražena též ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem a s hladkou hranou. Pro ražbu mince 2500 Kč ve zvláštním provedení jsou stanoveny stejná ryzost, průměr, hmotnost a síla mince a stejné povolené odchylky jako u mince 2500 Kč v běžném provedení. § 2 (1) Na líci mince 2500 Kč je ve střední části moravská orlice. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod moravskou orlicí je ohraničení mezikruží přerušeno označením nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky ve dvou řádcích „2500 Kč“. Letopočet ražby mince je umístěn u spodního okraje mince. Značka mincovny, která minci 2500 Kč razila, je umístěna symetricky po obou stranách zkratky peněžní jednotky. (2) Na rubu mince 2500 Kč je ve střední části motiv rubové strany tolaru moravských stavů z roku 1620 s viničným sloupem. Po levé straně viničného sloupu je označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „1/4 OZ“, po pravé straně označení kovu mince a jeho ryzosti „Au 999.9“. Na mezikruží, zevnitř neúplně ohraničeném linkou a perlovcem, je v neuzavřeném opisu text „KORUNA ČESKÁ“, vyjadřující námět mince. Text je doplněn drobným dekorem v podobě šesticípých hvězdiček. Autorem návrhu mince 2500 Kč je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny při spodním okraji mince vpravo od paty viničného sloupu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 8kB 8kB
Vyhláška České národní banky č. 158/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 158/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí po 5000 Kč Vyhlášeno 4. 8. 1995, datum účinnosti 15. 9. 1995, částka 41/1995 * § 1 - (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 5000 Kč (dále jen „mince 5000 Kč“). * § 2 - (1) Líc mince 5000 Kč je výtvarně zpracován do podoby středověké mince vyražené do plechu tvaru kosočtverce, tak zvané klipy (dále jen „klipa“). Ve střední části je český lev. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, zvnějšku perlovcem, je v h * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Aktuální znění od 15. 9. 1995 158 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 7. července 1995 o vydání zlatých mincí po 5000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 5000 Kč (dále jen „mince 5000 Kč“). (2) Mince 5000 Kč se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince 5000 Kč je 15,553 g, její průměr 28 mm a síla 1,75 mm. Hrana mince 5000 Kč je vroubkovaná. Při ražbě mince 5000 Kč je povolená odchylka v průměru nahoru i dolů 0,2 mm, v síle nahoru i dolů 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,047 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01 %. (3) Mince 5000 Kč může být ražena též ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem a s hladkou hranou. Pro ražbu mince 5000 Kč ve zvláštním provedení jsou stanoveny stejná ryzost, průměr, hmotnost a síla mince a stejné povolené odchylky jako u mince 5000 Kč v běžném provedení. § 2 (1) Líc mince 5000 Kč je výtvarně zpracován do podoby středověké mince vyražené do plechu tvaru kosočtverce, tak zvané klipy (dále jen „klipa“). Ve střední části je český lev. Na mezikruží, zevnitř ohraničeném linkou a perlovcem, zvnějšku perlovcem, je v horní části v neuzavřeném opisu název státu „♦ČESKÁ REPUBLIKA♦“. Ve spodní části mezikruží je číselné vyjádření nominální hodnoty mince „♦5000♦“. Mezi názvem státu a označením nominální hodnoty mince je drobný čtvercový dekor. Zkratka peněžní jednotky „Kč“ je umístěna ve spodním rohu klipy. V horním rohu klipy je umístěn letopočet ražby mince. Značka mincovny, která minci 5000 Kč razila, je umístěna mezi zadníma nohama lva. (2) Na rubu mince 5000 Kč je motiv rubové strany malého groše v podobě klipy z roku 1587. Články řetězu Řádu zlatého rouna kolem iniciály „R“ s korunkou jsou ve vyobrazení malého groše nahrazeny ozdobným nápisem „KORUNA ČESKÁ“, vyjadřujícím námět mince. V horním rohu klipy je umístěno označení kovu mince a jeho ryzosti „Au 999.9“, ve spodním rohu klipy je označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „1/2 OZ“. Autorem návrhu mince 5000 Kč je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny v dolním roku klipy pod označením ryzí hmotnosti mince. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 10kB 10kB
Vyhláška České národní banky č. 159/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 159/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí po 10 000 Kč Vyhlášeno 4. 8. 1995, datum účinnosti 15. 9. 1995, částka 41/1995 * § 1 - (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 10 000 Kč (dále jen „mince 10 000 Kč“). * § 2 - (1) Na líci mince 10 000 Kč je stylizovaný velký státní znak České republiky, umístěný k hornímu okraji mince. Při okrajích mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněž * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Aktuální znění od 15. 9. 1995 159 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 7. července 1995 o vydání zlatých mincí po 10 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 4. října 1995 se vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Koruna česká“ po 10 000 Kč (dále jen „mince 10 000 Kč“). (2) Mince 10 000 Kč se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince 10 000 Kč je 31,107 g, její průměr 34 mm a síla 2,3 mm. Hrana mince 10 000 Kč je vroubkovaná. Při ražbě mince 10 000 Kč je povolená odchylka v průměru nahoru i dolů 0,1 mm, v síle nahoru i dolů 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01 %. (3) Mince 10 000 Kč může být ražena též ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem a s hladkou hranou. Pro ražbu mince 10 000 Kč ve zvláštním provedení jsou stanoveny stejná ryzost, průměr, hmotnost a síla mince a stejné povolené odchylky jako u mince 10 000 Kč v běžném provedení. § 2 (1) Na líci mince 10 000 Kč je stylizovaný velký státní znak České republiky, umístěný k hornímu okraji mince. Při okrajích mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč“. Pod tímto označením je umístěn letopočet ražby mince. Značka mincovny, která minci 10 000 Kč razila, je umístěna uprostřed pod letopočtem ražby mince. (2) Na rubu mince 10 000 Kč je vyobrazen český lev držící v předních tlapách pražský groš. Vnější část opisu na pražském groši je nahrazena textem „KORUNA ČESKÁ:", vyjadřujícím námět mince. Pod pražským grošem je při levém okraji mince umístěna velká číslice „1“ označující hmotnost mince v troyských uncích. Při spodním okraji mince je v jednom řádku označení hmotnostní jednotky, troyské unce, společně s označením kovu mince a jeho ryzosti „OZ▪AU▪999.9“. Autorem návrhu mince 10 000 Kč je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při spodním okraji mince uprostřed. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 12kB 13kB
Zákon č. 160/1995 Sb.	Zákon č. 160/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění Vyhlášeno 8. 8. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 42/1995 * Čl. II - Změna zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů * Čl. III - Změna zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v znění pozdějších předpisů * Čl. VI - Změna zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů * Čl. VII - Změna občanského soudního řádu * Čl. VIII - Změna zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. IX - Změna zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. XVIII - Zrušovací ustanovení * Čl. XIX - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, zákona České národní rady č. 582 * Čl. XX - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 160 ZÁKON ze dne 30. června 1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Změna zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slova „nemocenského pojištění“ vkládají tato slova: „, důchodového pojištění“. 2. § 2 písm. b) včetně poznámek č. 2) a 4) zní: „b) důchodové pojištění2) a zvýšení důchodu pro bezmocnost náležející podle zákona o sociálním zabezpečení.4) 2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 4) § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 3. V § 4 se vypouští odstavec 4 a v § 6 odst. 4 písm. a) se vypouští bod 12. 4. V § 5 písm. a) bodu 1 se vypouštějí slova „nebo v zákoně o sociálním zabezpečení“. 5. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 10 se za slovo „činných“ vkládají tato slova: „(§ 120c)“ a vypouštějí slova „a spolupracujících osob“. 6. § 6 odst. 4 písm. a) bod 11 včetně poznámky č. 52) zní: „11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,52) 52) § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.“. 7. V § 6 odst. 4 písm. ch) se slova „pracovně činných v cizině“ nahrazují slovy včetně poznámky č. 53) „dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) 53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.“. 8. § 6 odst. 4 písm. n) zní: „n) dávají předchozí písemný souhlas 1. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem, 2. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem, 3. k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení, 4. k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),“. 9. V § 6 odst. 4 písm. v) se vypouštějí slova „a spolupracujících osob“. 10. V § 8 odst. 2 písm. c) se na konci připojují tato slova: „anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku“. 11. V § 8 odst. 5 se vypouští písmeno a). Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 12. V § 8 odst. 5 písm. b) se slova „nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby“ nahrazují slovy „věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“)“. 13. § 8 se doplňuje odstavcem 10, který zní: „(10) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.“. 14. V § 8a odst. 2 věta třetí zní: „Předvolat posuzovaného občana ke kontrole posuzování jeho dočasné pracovní neschopnosti je povinen jeho ošetřující lékař; předvolání musí být provedeno písemně nebo jiným prokazatelným způsobem.“. 15. V § 8a odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ošetřující lékař je povinen vyžádat si předchozí písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n).“. 16. V § 9 se vypouštějí v odstavci 2 písm. b) bod 5 a odstavec 6. 17. V § 10 odst. 2 se slova „povinnosti stanovené mu zákonem o sociálním zabezpečení“ nahrazují slovy „stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4)“. 18. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let a údaje o změně jména a příjmení občanů narozených před 1. lednem 1969, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky.“. 19. V § 14 odst. 3 se v písmenech b) a c) vypouštějí slova „a spolupracujících osob“ a v písmenu d) se vypouštějí slova „spolupracujících osob a“. 20. V § 14 odst. 3 písm. g) se slova „nejde-li o údaje tajné“ nahrazují slovy „s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob“. 21. V § 17 odst. 5 větě druhé se slova „tři kalendářní měsíce“ nahrazují slovy „šest kalendářních měsíců“. 22. § 18 včetně poznámky č. 54) zní: „§ 18 (1) Nemocenské pojištění a) zaměstnanců v pracovním poměru provádí organizace, k níž jsou v pracovním poměru, b) členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, provádí toto družstvo, c) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, provádí tato společnost, d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu, e) soudců provádí soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, f) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce, g) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu provádí příslušná kancelář zákonodárného sboru, h) členů vlády provádí orgán, který členům vlády vyplácí plat, ch) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu provádí Nejvyšší kontrolní úřad, i) ředitele Bezpečnostní informační služby provádí tato služba, j) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby, k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče, l) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě provádí věznice, m) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění provádí orgán, který těmto osobám vyplácí příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění, n) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, o) interních vědeckých aspirantů54) provádí organizace, která vyřizuje osobní věci aspiranta; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která ho ke stipendijnímu pobytu vyslala. (2) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, i když zaměstnanci byli vysláni na práci mimo organizaci nebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. (3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům. 54) § 59 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 23. V § 22 písm. g) se slovo „důchod,“ nahrazuje slovy „starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a“ a vypouštějí se slova „a jaký druh důchodu pobírá“. 24. V § 35 se za slova „§ 11“ vkládají tato slova: „odst. 1“. 25. V části třetí hlavě druhé se před § 36 vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Povinnost organizací vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění (1) Organizací se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. (2) Organizace jsou povinny vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. (3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu jsou organizace povinny písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.“. 26. § 36 včetně nadpisu zní: „ § 36 Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění Úkoly v důchodovém pojištění plní u a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru, b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu, c) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo, d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost, e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu, g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, h) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce, ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru, i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky, j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat, k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad, l) ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba, m) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby, n) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče, o) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice, p) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola q) osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce, r) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se tato osoba připravuje pro pracovní uplatnění, s) osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby, t) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí, u) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.“. 27. V § 37 odst. 1 písm. c) se vypouští slovo „pracovněprávního“ a na konci se připojují tato slova: „který zakládá účast na důchodovém pojištění,“. 28. § 37 odst. 1 písm. d) až f) včetně poznámky č. 55) znějí: „d) vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55) e) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti, f) dobu výkonu vojenské služby v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby, 55) § 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.“. 29. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „důchod, druh důchodu a kdo jej vyplácí, byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj“ nahrazují slovy „starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí“. 30. V § 37 odst. 2 písm. a) se za slova „(nemoc z povolání)“ vkládají tato slova: „, které vyplácí,“. 31. V § 37 odst. 2 písm. b) se za slovo „horníkům“ vkládají tato slova: „, který vyplácela před rokem 1996,“. 32. V § 37 se vypouští odstavec 5. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 33. V § 37 odst. 5 se ve větě první vypouštějí slova „(spolupracující osoba)“ a slova „pracující v cizině“ se nahrazují slovy „dobrovolně účastnou důchodového pojištění“ a ve větě druhé se slova „pracující v cizině“ nahrazují slovy „dobrovolně účastné důchodového pojištění“. 34. V § 37 odst. 5 se na konci připojuje tato věta včetně poznámky č. 56): „Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56) 56) § 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.“. 35. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Evidenční listy důchodového pojištění (1) Organizace a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až o) a r) až t) jsou povinny vést evidenční list důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“) po celou dobu, po kterou pojištění trvá, s výjimkou pracujících poživatelů starobního důchodu. Evidenční list se zakládá při vzniku účasti občana na důchodovém pojištění. (2) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a) doba trvání důchodového pojištění, b) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, c) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují. (3) Úřady práce plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. q) jsou povinny vést evidenční list po dobu, po kterou je občan veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; do evidenčního listu zapisují místo údajů uvedených v odstavci 2 dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání náleželo hmotné zabezpečení, a dobu, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo. (4) Evidenční listy se vedou na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.“. 36. V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úřad práce předkládá evidenční list České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle sídla úřadu práce do osmi dnů po skončení vedení občana v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 37. V § 39 odst. 7 se vypouští věta druhá. 38. V § 40 se v odstavci 1 slovo „zaměstnání“ nahrazuje slovem „pojištění“ a v odstavci 2 se vypouštějí slova „v § 21 a 26 zákona o sociálním zabezpečení“. 39. V § 41 se vypouští odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který včetně poznámky č. 57) zní: „(1) Organizace má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; jde-li však o poživatele starobního důchodu, má organizace tuto povinnost jen v případech, kdy poživatel starobního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.57) Organizace je dále povinna ohlásit, že poživatel starobního důchodu dosáhl v kalendářním měsíci příjmu z výdělečné činnosti, při němž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží.57) 57) § 37 odst. 1 písm. a) č. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. § 4 a § 6 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.“. Dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2. 40. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova „popřípadě zda důchod byl upraven z důvodu jediného zdroje příjmu“. 41. § 43 zní: „§ 43 Věznice vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41.“. 42. § 44 a 47 včetně nadpisu se vypouštějí. 43. § 48 včetně poznámek č. 37) a 38) zní: „§ 48 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den a) zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje, b) ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 5 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění, c) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, d) od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání38) či nikoliv. (3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje. (4) Za den zahájení samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. d) a f) zákona o důchodovém pojištění se považuje den, od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení začala takovou činnost vykonávat soustavně; za den ukončení této činnosti se považuje den, od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení přestala vykonávat tuto činnost soustavně. (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost. (6) Osoba samostatně výdělečně činná, která se ve lhůtě uvedené v odstavci 5 přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, neoznamuje skutečnost uvedenou v odstavci 1 písm. a). 37) § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 38) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“. 44. Za § 48 se vkládají nové § 48a až 48c, které včetně poznámek č. 39) až 41) a 58) až 60) znějí: „§ 48a (1) Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona39) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, která v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení40) nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,41) a to v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o dodatečné změně údajů o výši příjmů nebo výdajů za tento rok.40) (3) Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat. § 48b (1) Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou formou. (2) Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) a k účasti na nemocenském pojištění58) se podávají na předepsaných tiskopisech. (3) Odhláška z účasti na důchodovém pojištění59) a z účasti na nemocenském pojištění60) musí mít písemnou formu. § 48c Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné obdobně. 39) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 40) § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 41) § 10 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. 58) § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 59) § 10 odst. 5 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb. 60) § 145b odst. 3 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 45. V § 51 odst. 2 se slova „tohoto zabezpečení“ nahrazují slovy „tohoto pojištění“. 46. § 52 zní: „§ 52 (1) Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění a přihlášky k účasti na důchodovém pojištění v případech uvedených v § 5 odst. 3 větě druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech. (2) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém pojištění zaniká dnem uvedeným v odhlášce, ne však dříve než dnem, ve kterém se občan z této účasti odhlásil. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, přestaly-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů. Odhlášky musí mít písemnou formu.“. 47. § 53 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Poživatel částečného invalidního důchodu je povinen předkládat plátci důchodu ve stanovených lhůtách přehled o příjmech podle § 47 zákona o důchodovém pojištění na předepsaných tiskopisech. (4) Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn; při nesplnění povinností uvedených v odstavci 3 může být výplata částečného invalidního důchodu zastavena vždy.“. 48. V § 54 odst. 1 se ve větě první slova „a v § 48 odst. 1 až 7“ nahrazují slovy „v § 48 a 48b“ a vypouští se věta druhá. 49. V § 54 odst. 2 se za slova: „v § 11“ vkládají tato slova: „odst. 1“. 50. V § 54 odst. 3 se za slova „stanovených v“ vkládají tato slova: „§ 8a odst. 2 větě třetí,“. 51. V § 54 odst. 4 se slova „, 44 a 83 tohoto zákona a v § 108 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 582/1991 Sb.," nahrazují slovy „a 83“. 52. V § 54 odst. 5 větě druhé se za slovo „organizaci“ vkládají tato slova: „(malé organizaci)“. 53. § 58 odst. 2 zní: „(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.“. 54. V § 61 odst. 1 se v písmenu a) slova „příslušného nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „příslušné věznice“ a v písmenu b) se vypouštějí slova „a spolupracující osoby“. 55. V § 74 odst. 2 písm. a) se vypouštějí slova „nebo spolupracující osoby“ a slova „nebo o pokutě pro spolupracující osobu“. 56. V § 81 odst. 1 se za slova „Řízení o“ vkládá slovo „přiznání“. 57. V § 82 odst. 2 písm. a) a d) se slova „zaměstnavatelem je jiný občan nebo organizace, kteří neprovádějí“ nahrazují slovy „zaměstnavatel neprovádí“. 58. § 82 odst. 2 písm. b) a c) znějí: „b) členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, u tohoto družstva, c) občané uvedení v § 36 písm. d), f), g), i) až o) a r) až t) u organizace příslušné podle § 36 plnit úkoly při provádění důchodového pojištění,“. 59. V § 82 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „příslušné podle místa trvalého pobytu“. 60. § 82 odst. 7 zní: „(7) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice.“. 61. V § 83 odst. 1 se vypouští věta druhá. 62. V § 84 se slovo „notářsky“ nahrazuje slovem „úředně“. 63. V § 85 se v nadpisu vypouštějí slova „zaměstnání a náhradních dob“, v písmenu a) se za slovo „příslušným“ vkládá slovo „vojenským“ a v písmenu e) se za slovo „nezaměstnanosti“ vkládají slova „před 1. lednem 1996“. 64. V § 85 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče, ne však dříve, než byla podána přihláška k účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 3 věty druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení uvedenému ve větě první lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu.“. 65. V § 86 odst. 1 se vypouštějí slova „uvedených v § 7 písm. a) a b) zákona o sociálním zabezpečení“. 66. § 86 odst. 2 zní: „(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.“. 67. V § 88 odst. 1 a 3 se vypouštějí slova „písm. a)“. 68. § 89 včetně nadpisu a poznámky č. 61) zní: „§ 89 Opravné prostředky proti rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění (1) Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat opravný prostředek, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud.61) (2) Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí, které je podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu. (3) Nemá-li navrhovatel obecný soud v České republice, je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku soud, v jehož obvodu má sídlo Česká správa sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala. (4) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání opravného prostředku o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání opravného prostředku ode dne, kdy byly účastníku tyto podklady doručeny. (5) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí důchodu nebo zastavení jeho výplaty nemá odkladný účinek. (6) Dokud soud nerozhodne, může Česká správa sociálního zabezpečení vydat nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku zcela vyhoví. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o opravných prostředcích proti rozhodnutím o zvýšení důchodu pro bezmocnost. 61) § 246 a 250l občanského soudního řádu.“. 69. § 90 písm. b) zní: „b) výzvy podle § 53 odst. 1, 2 a 4.“. 70. V § 93 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo nemocenském zabezpečení25) (dále jen „předpisy o nemocenském pojištění“)“ a poznámka pod čarou č. 25). 71. V § 94 odst. 1 se za slova „šesti měsíců“ vkládají tato slova včetně poznámky č. 62): „včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby pro účely nemocenského pojištění,62) 62) § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 72. V § 94 odst. 3 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) se slova „nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby“ nahrazují slovem „věznice“. 73. V § 100 odst. 2 se slova „na rychlík“ nahrazují slovy „k základnímu jízdnému“. 74. V § 100 odst. 4 větě druhé se na konci připojují tato slova včetně poznámky č. 26): „pro náhrady za používání motorových vozidel při pracovních cestách.26) 26) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“. 75. V § 104 se na konci připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o náhradách vydanému v odvolacím řízení nelze podat opravný prostředek k soudu.“. 76. V § 104b odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „a spolupracující osoby“. 77. § 104f se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky č. 64) zní: „(3) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek. 64) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 78. V § 108 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2 a § 122a odst. 2.“. 79. V § 109 se na konci připojuje tato věta: „Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování v prvním stupni též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.“. 80. V § 110 odst. 1 větě druhé se na konci připojují tato slova: „nebo u útvaru Policie České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první“. 81. § 110 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí: „(4) Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1. (5) Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení organizace, k níž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda je jim vypláceno nemocenské z nemocenského pojištění; organizace je povinna na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.“. 82. V § 111 odst. 1 se vypouští část věty za středníkem. 83. § 111 odst. 5 zní: „(5) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání lze podat opravný prostředek. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud;61) § 89 platí zde obdobně.“. 84. V § 112 se slova „ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí“ nahrazují slovy „platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, 83, 108 a 109“. 85. V § 115 se vypouštějí slova „nebo za výsluhu let“. 86. V § 117 větě druhé se vypouštějí slova „a způsob výplaty“. 87. § 118 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Obec ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce. (4) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného.“. 88. Za § 118 se vkládají nové § 118a až 118d, které včetně nadpisů a poznámek č. 65) a 66) znějí: „Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a organizací § 118a (1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky. (2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu,65) má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. (3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty dávky. Lhůty uvedené v předchozí větě neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. (4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. (5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost. § 118b Jestliže organizace nepodala hlášení nebo nepředložila záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené organizací byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinna nahradit neprávem vyplacené částky. § 118c Jestliže organizace i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Organizace a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi organizací a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66) § 118d Náhrada nákladů řízení Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem. 65) § 37 zákona č. 155/1995 Sb. 66) § 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.“. 89. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 90. § 120 zní: „§ 120 (1) Výplata starobního důchodu se zastaví, pokud výše předpokládaného hrubého výdělku nebo výše měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhne aspoň částky, při níž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží.57) (2) Pokud po zániku nároku na vdovský důchod v důsledku uzavření nového manželství byly vdově ještě vyplaceny některé splátky tohoto důchodu, zúčtují se tyto splátky s částkou, která vdově náleží podle § 50 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění.“. 91. V § 120a se na konci připojuje tato věta: „To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti a přihláška k účasti na nemocenském pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.“. 92. V § 120b se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a osoby samostatně výdělečně činné, které pobírají nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“. 93. Za § 120b se vkládá nový § 120c, který včetně poznámky č. 67) zní: „§ 120c Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.67) 67) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.“. 94. V § 121 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Osobám uvedeným v odstavci 1, které poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán, u něhož se jednání konalo.“. 95. V § 122a odst. 2 se vypouští věta třetí. 96. § 123a včetně poznámky č. 68) zní: „§ 123a (1) Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o organizaci nebo malou organizaci, nebo b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení. (2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení u organizace nebo malé organizace je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše. 68) § 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 97. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který včetně nadpisu zní: „§ 123b Počítání času (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“. 98. § 125 zní: „§ 125 Ustanovení tohoto zákona týkající se dávek důchodového pojištění platí přiměřeně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost z důchodového zabezpečení.4)“. 99. § 126 včetně poznámky č. 69) zní: „§ 126 Úkoly v důchodovém pojištění plní u interních vědeckých aspirantů69) orgány, které jinak obstarávají věci důchodového pojištění svých zaměstnanců a studentů; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, plní tyto úkoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 69) § 102 zákona č. 155/1995 Sb.“. 100. Ve všech ustanoveních zákona se slova „důchodové zabezpečení“ nahrazují slovy „důchodové pojištění“, slovo „invalidita“ se nahrazuje slovy „plná invalidita“, slova „invalidní důchod“ se nahrazují slovy „plný invalidní důchod“ a slovo „invalidní“ se nahrazuje slovy „plně invalidní“. 101. Poznámky č. 3), 7), 12), 15), 24) a 27) se vypouštějí. Čl. III Změna zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se na konci připojuje tato věta: „Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu.“. 2. § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 zní: „1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,“. 3. V § 3 odst. 1. písm. c) se vypouští bod 2. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4. 4. V § 3 odst. 1 písm. c) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní: „5. soudci,“. 5. § 3 odst. 1 písm. c) body 6 až 8 znějí: „6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, 7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, 8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,“. 6. § 3 odst. 1 písm. c) bod 11 zní: „11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,“. 7. V § 3 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: „a odst. 2“. 8. § 3 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 2) a 51) až 53) znějí: „(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení.51) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52) (3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění. 2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 51) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb. 53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.“. 9. Nad § 5 se vkládá nadpis, který zní: „Vyměřovací základ“. Nadpis pod § 5 se vypouští. 10. V § 5 se vypouštějí v odstavci 1 písmena c) až e) a odstavce 3 až 5. 11. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které včetně poznámek č. 54) až 61) znějí: „§ 5a (1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují podle zvláštního zákona;54) za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti55) nebo ostatní příjem.56) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,57) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů58) z této činnosti. (2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění59) (dále jen „neomezená částka pro výpočet důchodu“), která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na důchodové pojištění platí. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se čtvrtině neomezené částky pro výpočet důchodu uvedené v předchozí větě za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění. Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený ve větě druhé. (3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ podle § 14 odst. 2, 4 a 5. § 5b (1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro stanovení výše pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. (2) Pro účely zákona o důchodovém pojištění se za vyměřovací základ pro stanovení ročního vyměřovacího základu60) považuje vyměřovací základ uvedený v odstavci 1 a upravený tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl všeobecného vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění platí, a všeobecného vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, ve kterém bylo pojistné na důchodové pojištění zaplaceno, nejvýše však za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod; pokud však kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění platí, předchází nejvýše o dva roky kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod, považuje se za vyměřovací základ pro účely zákona o důchodovém pojištění vyměřovací základ uvedený v odstavci 1. § 5c Vyměřovací základy podle § 5 až 5b se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. 54) § 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 58) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 60) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. 61) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“. 12. V § 6 odst. 2 se vypouštějí slova „a u spolupracující osoby“. 13. V § 7 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „a spolupracujících osob“. 14. § 7 odst. 1 písm. d) zní: „d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 26 % na důchodové pojištění.“. 15. § 7 odst. 2 zní: „(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.“. 16. V § 7 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 17. V § 8 odst. 1 se ve větě druhé slova „zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem zaměstnání“ nahrazují slovy „, které mu zúčtovala“ a na konci se připojuje tato věta: „Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí organizace nebo malá organizace pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.“. 18. V § 9 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Změní-li organizace den, který je určen pro výplatu mezd a platů, tak, že určí den pozdější, je povinna písemně oznámit České správě sociálního zabezpečení tuto změnu nejpozději jeden den před původním dnem výplaty mezd a platů; nesplní-li organizace tuto povinnost, má se za to, že ke změně dne určeného v organizaci pro výplatu mezd a platů nedošlo. Jde-li o pojistné sražené zaměstnanci podle § 8 odst. 1 věty třetí, je toto pojistné splatné ve lhůtách určených podle věty první až čtvrté v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byl zaměstnanci zúčtován příjem, z něhož se pojistné sráží.“. 19. V § 10 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 9 odst. 2 věty čtvrté a páté platí zde obdobně.“. 20. V § 11 se ve větě první slova „příslušnému nápravně výchovnému ústavu“ nahrazují slovy „příslušné věznici“ a ve větě druhé se slova „Nápravně výchovný ústav“ a „povinen“ nahrazují slovy „Věznice“ a „povinna“. 21. § 12 odst. 2 zní: „(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.“. 22. V § 13 se slova „platit pojistné za sebe a své spolupracující osoby a odvádět je odděleně“ nahrazují slovy „odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění“. 23. Dosavadní text § 13 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za podmínek dále stanovených buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zálohy na pojistné“) a doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „doplatek na pojistném“).“. 24. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, nebo b) za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém byla povinně účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této povinné účasti trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. (2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b). (3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění. (4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost. (5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok. (6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „přeplatek na pojistném na důchodové pojištění“) nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 9 a 10) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.“. 25. § 14 až 14b znějí: „§ 14 (1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. (2) Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro placení záloh na pojistné je částka, kterou si určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. (3) Po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle odstavců 2 a 4 nesmí činit méně než čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit. (7) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; § 5a odst. 2 část věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na placení záloh na pojistné za kalendářní měsíc, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, pokud v takovém měsící vznikla její pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa). (8) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5. (9) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostaně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. (10) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období. § 14a (1) Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. (2) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. (3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí. § 14b (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a za který nebyla podle § 13a povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předchozí věty je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který podle § 13a odst. 1 písm. b) nebyla povinna platit zálohy na pojistné, popřípadě nezaplatila zálohy na pojistné podle § 13a odst. 5, a to do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.“. 26. Za § 14b se vkládá nový § 14c, který zní: „§ 14c (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 7 neplatí zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2). (2) Pojistné na nemocenské pojištění se platí spolu se zálohou na pojistné podle § 14a odst. 1 a 2; vzniklo-li nemocenské pojištění v období, na které již byly zaplaceny zálohy na pojistné podle § 14a odst. 2, platí pro splatnost pojistného na nemocenské pojištění § 14a odst. 1 obdobně.“. 27. § 15 a 16 včetně poznámky č. 62) znějí: „§ 15 (1) Osoba, která aspoň po část kalednářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. V tomto přehledu se kromě údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na nemocenské pojištění; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. (2) Změní-li se na základě dodatečného nebo opravného daňového přiznání údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné a pojistného na nemocenské pojištění, výši dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku na pojistném na důchodové pojištění. (3) Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu oznámená osobě samostatně výdělečně činné podle odstavce 2 platí pro stanovení záloh na pojistné (pojistného na nemocenské pojištění), které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné písemně oznámena, pokud tyto zálohy (pojistné na nemocenské pojištění) nebyly před tímto dnem již zaplaceny. Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla okresní správou sociálního zabezpečení jeho výše písemně oznámena. Pro vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného v odstavci 2 platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění. (4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. (5) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 splňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky nesplňuje, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené za tento kalendářní rok za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění a tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první za žádost o vrácení tohoto přeplatku, pokud osoba samostatně výdělečně činná současně s ohlášením dodatečné změny údajů se nepřihlásila k účasti na důchodovém pojištění za tento kalendářní rok podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. Přihlásí-li se osoba samostatně výdělečně činná podle předchozí věty k účasti na důchodovém pojištění, je současně povinna určit novou výši vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 a do osmi dnů ode dne podání přihlášky doplatit rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud v důsledku nové výše vyměřovacího základu tento rozdíl vznikl. Zálohy na pojistné zaplacené po podání přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 se považují za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. (6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 nesplňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky splňuje, platí odstavce 2 a 3 obdobně; pokud se osoba samostatně výdělečně činná za tento kalendářní rok již přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku nově určené výše vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 vznikl rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje se za dlužné pojistné jen tento rozdíl. (7) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2 a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5a odst. 1 a 2, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,62) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami. § 16 (1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění. (2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené v § 6 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po dni podání žádosti o přiznání důchodu z důchodového pojištění, pro jehož nárok a výši mají být tyto doby započteny. (3) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené a) v § 6 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí, b) v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí. (4) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 2 a 3 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než deset let, považuje se za přeplatek na pojistném. (5) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí. 62) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 20 odst. 2 a § 20a odst. 3 se vypouštějí slova „na důchodové zabezpečení“. 29. V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno a) v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění; podmínkou však je, že bylo do správné výše doplaceno nejpozději v den předcházející dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě, nebo b) později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení § 20 odst. 6 část věty za středníkem platí i zde.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 30. V § 20 odst. 5 se vypouštějí slova „není účastna důchodového zabezpečení a“ a na konci se připojuje tato věta: „Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí penále z pojistného na důchodové pojištění, které dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění.“. 31. V § 20a odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, byl-li podán návrh vůči plátci pojistného na jeho zrušení a likvidaci nebo na prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení; podání tohoto návrhu je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmi dnů ode dne, kdy tento návrh podal nebo kdy se o podání tohoto návrhu dověděl.“. 32. V § 20a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.“. 33. V § 20a odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 20 odst. 4 platí zde obdobně.“. 34. V § 22 odst. 1 se slova „§ 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté, § 11“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 2 větě čtvrté a odst. 3, § 10 větě čtvrté a páté, § 11, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem“. 35. V § 22 odst. 2 se za slova „v § 15“ vkládají tato slova: „, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem“. 36. § 22a zní: „§ 22a (1) Má-li organizace nebo malá organizace splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se jejich platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí: a) pokuty, b) přirážka k pojistnému, c) nejstarší nedoplatky pojistného, d) běžné platby pojistného, e) penále. (2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se její platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí: a) pokuty, b) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, d) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, e) nejstarší nedoplatky pojistného na nemocenské pojištění, f) běžné platby pojistného na nemocenské pojištění, g) penále z dlužného pojistného na nemocenské pojištění. (3) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.“. 37. § 23 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného tiskopisu nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podání předáno poštovní přepravě.“. 38. V § 23a se slova „30. června“ nahrazují slovy „31. července“. 39. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní: „§ 23b Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.“. 40. V § 25 se před dosavadní odstavec 1 vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky č. 63) zní: „(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání a vojáky v další službě63) s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný útvar Armády České republiky. 63) § 37 odst. 2 písm. b) branného zákona.“. Dosavadní odstavec 2 se vypouští a dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2. 41. V § 25 odst. 2 se slova „a Policie České republiky“ nahrazují slovy „a pro příslušníky Policie České republiky a bezpečnostních služeb“ a v písmenu b) se na konci připojují tato slova: „a bezpečnostní služby“. 42. Za § 25a se vkládá nový § 25b, který zní: „§ 25b Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění.“. 43. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.“. 44. V § 29 se slova „nápravně výchovný ústav“ nahrazují slovem „věznice“. 45. Ve všech ustanoveních zákona se slova „důchodové zabezpečení“ nahrazují slovy „důchodové pojištění“. Čl. VI Změna zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb., se mění takto: 1. § 6a písm. a) věta druhá zní: „Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) dále považují: 1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik; 2. osoby ve služebním poměru; 3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; 4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; 6. soudci; 7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev; 8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu; 9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby; 10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; 11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních; 12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě; 13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění; 14. interní vědečtí aspiranti; pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),“. 2. § 6c odst. 1 písm. a) a b) včetně poznámky č. 3) znějí: „a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;3) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky; 3) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.“. 3. V § 6c odst. 1 se vypouští písmeno j). 4. V § 20b odst. 2 se slova „zabezpečení podle § 6 odst. 4“ nahrazují slovy „pojištění podle § 6c odst. 1“ a vypouštějí se slova „a poživatelé důchodů, které byly přiznány podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky o sociálním zabezpečení před 1. lednem 1993“. Čl. VII Změna občanského soudního řádu Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. d) se za slova „předpisů o“ vkládají tato slova: „důchodovém pojištění a“. 2. V § 246 odst. 2 se za slova „nemocenského zabezpečení“ vkládají tato slova: „, důchodového pojištění“. 3. V § 246b odst. 1 větě druhé se za slova „důchodového zabezpečení“ vkládají tato slova: „a důchodového pojištění“. 4. V § 250s odst. 2 se za slova „důchodového zabezpečení“ vkládají tato slova: „a důchodového pojištění“. Čl. VIII Změna zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto: V § 11 odst. 1 písm. b) se za slova „sociálního zabezpečení“ vkládají tato slova: „, důchodového pojištění“. Čl. IX Změna zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto: V § 9 odst. 2 písm. a) se za slova „sociálním zabezpečení,“ vkládají tato slova: „o důchodovém pojištění,“. Čl. XVIII Zrušovací ustanovení Zrušují se § 10 odst. 1 a 4 zákona České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb. Čl. XIX Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. XX Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 13 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 2) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 3) § 7 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 4) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. 5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah Vyhlášeno 23. 8. 1995, datum účinnosti 1. 12. 1995, částka 46/1995 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - PRAVIDLA PRO PROVOZOVÁNÍ DRÁHY (§ 2 — § 32) * ČÁST TŘETÍ - PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY (§ 33 — § 49) * ČÁST ČTVRTÁ - ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, OBSAH A ZVEŘEJŇOVÁNÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU A JEHO ZMĚN (§ 50 — § 58a) * ČÁST PÁTÁ - DRÁŽNÍ VOZIDLA (§ 59 — § 66) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 67 — § 77) č. 1 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. Aktuální znění od 11. 12. 2022 (229/2022 Sb.) 173 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 22. června 1995, kterou se vydává dopravní řád drah Ministerstvo dopravy stanoví podle § 22 odst. 5, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 42 odst. 3, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1, § 46t odst. 2, § 49o odst. 9 a § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách: ČÁST PRVNÍ § 1 Výklad některých pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dopravnoudopravnou místo na drázedráze, které slouží k řízení jízdy vlakůvlaků a posunuposunu mezi dopravnamidopravnami, b) tratí vymezená část dráhydráhy, určená pro jízdu vlakuvlaku, zpravidla rozdělená na traťové úseky mezi dopravnamidopravnami s kolejovým rozvětvením a na koleje v dopravnáchdopravnách, c) stanicístanicí dopravnadopravna s kolejovým rozvětvením, u dráhydráhy speciální i bez kolejového rozvětvení, a se stanoveným rozsahem poskytovaných přepravních služeb, d) zastávkouzastávkou označené místo na drázedráze, určené pro nástup a výstup cestujících do a z drážního vozidladrážního vozidla, s omezeným rozsahem poskytovaných přepravních služeb, e) drážním vozidlemdrážním vozidlem dopravní prostředek, závislý při svém pohybu na stanovené součásti dráhydráhy (koleji, troleji, lanu apod.) nebo v případě dráhydráhy trolejbusové i drážní vozidlodrážní vozidlo, pohybující se vlastní silou mimo trakční vedení a napájené z nezávislého zdroje, které je primárně určeno pro jízdu při napájení z trakčního vedení; drážním vozidlemdrážním vozidlem není vozidlo pro technologickou obsluhu výroby, provozované na zvlášť k tomu vyhrazených kolejích vlečky, jakož i lehký dopravní prostředek, který není konstrukčně uzpůsoben pro spojování s drážními vozidlydrážními vozidly a při svém pohybu je závislý na lidské síle, f) hnacím drážním vozidlemhnacím drážním vozidlem drážní vozidlodrážní vozidlo, schopné vyvíjet tažnou, případně brzdící sílu pro pohyb a brzdění vlastní a zpravidla i jiných drážních vozideldrážních vozidel, g) řídicím vozemřídicím vozem drážní vozidlodrážní vozidlo bez vlastního pohonu, které je vybaveno technickým zařízením k dálkovému ovládání určených typů hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel, h) speciálním vozidlem hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo o jmenovité hmotnosti vyšší než 20 t s vlastním pohonem, hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo bez ohledu na jeho hmotnost s vlastním pohonem umožňujícím drážnímu vozidludrážnímu vozidlu dosáhnout rychlosti vyšší než 10 km/h nebo tažené drážní vozidlodrážní vozidlo nebo řídicí vůzřídicí vůz, které jsou konstruované pro stavbu, údržbu, opravy nebo rekonstrukce dráhydráhy, pro kontrolu stavu dráhydráhy nebo pro odstraňování následků mimořádných událostímimořádných událostí, i) vedoucím drážním vozidlemvedoucím drážním vozidlem hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo nebo řídicí vůzřídicí vůz, ze kterého se ovládá jízda vlakuvlaku nebo drážního vozidladrážního vozidla, j) typem drážního vozidlatypem drážního vozidla vozidlo, určené rozhodujícími parametry, stanovujícími jeho vlastnosti a použití; jsou to zejména druh vozidla a způsob provozování, nejvyšší rychlost, rozchod a výkon, k) vlakemvlakem sestavená a svěšená skupina drážních vozideldrážních vozidel, tvořená alespoň jedním hnacím a jedním taženým drážním vozidlemdrážním vozidlem, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlakudoprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, anebo též samostatné hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo nebo speciální vozidlospeciální vozidlo s vlastním pohonem, nebo svěšená nejméně dvě hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlakudoprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, l) vlakovou cestouvlakovou cestou úsek koleje v dopravnědopravně s kolejovým rozvětvením, určený pro danou jízdu vlakuvlaku, m) jízdou podle rozhledových poměrůjízdou podle rozhledových poměrů jízda drážního vozidladrážního vozidla řízená pouze rozhledem osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, při které musí strojvedoucí zastavit vlakvlak nebo posunový díl před stojícími nebo stejným směrem jedoucími vozidly ve společné jízdní cestě a podle možností i před jinou překážkou, ohrožující jeho jízdu včetně protijedoucích vozidel, přičemž nejvyšší dovolená rychlost nesmí být překročena, n) posunemposunem každá úmyslně a organizovaně prováděná jízda drážního vozidladrážního vozidla, nejde-li o jízdu vlakuvlaku, o) doprovodem vlakudoprovodem vlaku stanovené obsazení vlakuvlaku určenými osobami, p) odborně způsobilou osobou osoba určená provozovatelem dráhydráhy nebo dopravcem, zajišťující při provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy činnosti přímo ovlivňující bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy, která je odborně způsobilá podle právního předpisu a podle vnitřního předpisu provozovatele dráhydráhy pro činnosti při provozování dráhydráhy nebo podle právního předpisu a podle vnitřního předpisu dopravce pro činnosti při provozování drážní dopravy, q) mimořádnou událostímimořádnou událostí událost, která v oblasti drážní dopravy ohrožuje nebo narušuje bezpečnost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení, nebo ohrožuje životní prostředí, r) tabulkami traťových poměrůtabulkami traťových poměrů pomůcka obsahující seznamy a označení částí dráhydráhy (traťové úseky) a technickoprovozní údaje, rozhodné pro bezpečné provozování drážní dopravy, s) hlavním návěstidlem zařízeníhlavním návěstidlem zařízení, které svými návěstními znaky dovoluje jízdu drážního vozidladrážního vozidla za návěstidlo a stanoví, jakou nejvyšší rychlostí smí vlakvlak jet, nebo jízdu drážního vozidladrážního vozidla za návěstidlo zakazuje, t) obvodem výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidluobvodem výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu úsek kolejí s výhybkami od hlavního návěstidla až za poslední pojížděnou výhybku před následujícím hlavním návěstidlem v obvodu dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením, nejdále však do úrovně vjezdového návěstidla dopravnydopravny z opačného směru, u) vyloučenou kolejívyloučenou kolejí kolej v dopravnědopravně nebo v traťovém úseku, na které bylo dočasně vyloučeno pravidelné provozování drážní dopravy, přičemž jízdu drážního vozidladrážního vozidla na vyloučené kolejivyloučené koleji lze uskutečňovat jen při splnění stanovených podmínek, v) prostorovým oddílemprostorovým oddílem část tratě mezi dvěma sousedními dopravnamidopravnami, w) sníženou viditelnostísníženou viditelností viditelnost, při níž nejsou nejméně na vzdálenost 100 m zřetelně viditelné předměty a osoby (v době od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, silného deště a v uzavřených neosvětlených prostorech). ČÁST DRUHÁ PRAVIDLA PRO PROVOZOVÁNÍ DRÁHY § 2 (1) Pravidla pro provozování dráhydráhy stanovují způsob a podmínky pro a) zabezpečení dráhydráhy, b) obsluhu dráhydráhy, c) organizování drážní dopravy, d) opatření při mimořádných událostechmimořádných událostech. (2) Technické podmínky zabezpečení součástí dráhydráhy stanovuje zvláštní předpis. (3) DráhaDráha musí být pro zajištění své provozuschopnosti pravidelně kontrolována a udržována. Organizovat udržování dráhydráhy, zajišťovat a kontrolovat stanovené technické parametry součástí dráhydráhy1) mohou jen osoby odborně způsobilé. (4) K zajištění činností a pro stanovení odborné způsobilosti osob3) zúčastněných na zabezpečení dráhydráhy, obsluze dráhydráhy a organizování drážní dopravy, vykonávají-li tyto činnosti zaměstnanci provozovatele dráhydráhy, slouží technologické postupy, obsažené ve vnitřních předpisech provozovatele dráhydráhy. HLAVA PRVNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ A DRÁHA REGIONÁLNÍ Díl první Zabezpečení dráhy § 3 K zabezpečení dráhydráhy slouží stanovení způsobu a podmínek pro označování zařízení dráhydráhy, návěstění, stanovení podmínek viditelnosti návěstidel a podmínky pro určení zábrzdné vzdálenosti. § 4 Označování zařízení dráhy (1) Koleje, výhybky, kolejové křižovatky, zařízení pro boční ochranu vlakové cestyvlakové cesty a návěstidla musí být označeny číslem, popřípadě písmeny nebo jejich kombinacemi. V jedné dopravnědopravně se stejné označení zařízení nesmí opakovat. (2) Označení zařízení části dráhydráhy příslušné k železniční stanicistanici se uvádí jednotně ve schématickém plánu, který se ukládá u osoby řídící drážní dopravu v železniční stanicistanici. (3) Označení zařízení dráhydráhy musí být jednotné na celé drázedráze, pro kterou bylo vydáno úřední povolení k provozování. (4) Seznamy obsahující označení zařízení dráhydráhy, rozhodné pro její bezpečné provozování, údaje o přechodnosti drážních vozideldrážních vozidel, podmínky pro posunposun, podmínky pro vedení vlakuvlaku podle staničních a traťových poměrů včetně údajů o dovolené délce vlakuvlaku a o sklonových poměrech, rozhodných pro bezpečné brzdění vlakuvlaku, se uvádějí pro každý traťový úsek v tabulkách traťových poměrůtabulkách traťových poměrů. Používat tabulky traťových poměrůtabulky traťových poměrů mohou jen osoby odborně způsobilé. (5) Tabulky traťových poměrůTabulky traťových poměrů vypracuje provozovatel dráhydráhy a aktualizuje je tak, aby odpovídaly skutečnému stavu dráhydráhy. Aktualizované tabulky předává provozovatel dráhydráhy dopravci, který provozuje na drázedráze drážní dopravu, nejméně 21 dní přede dnem jejich platnosti, a to v elektronické podobě ve formátu PDF a s datovou strukturou umožňující automatizované zpracování ve formátu XML. Návěstní soustava § 5 (1) Návěstní soustava je tvořena jednotným systémem viditelných návěstí ve stanoveném provedení, tvaru a barvě a zvukových slyšitelných návěstí ve stanoveném provedení. Návěstní soustava musí umožnit snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a zajišťovat bezpečné provozování drážní dopravy. Retroreflexní podklad návěsti nelze použít v kombinaci se světelnými návěstmi. Základní návěsti návěstní soustavy jsou uvedeny v příloze č. 1, část I, která je součástí této vyhlášky. (2) Návěsti se dávají návěstní pomůckou (např. návěstní praporek, svítilna, návěstní tabule), případně rukou (ruční viditelné návěsti), nebo zvukem (zvukové návěsti), nebo prostřednictvím návěstních znaků mechanických nebo světelných návěstidel a neproměnných návěstidel (viditelné návěsti), nebo slovním pokynem. (3) Návěsti, dávané doprovodu vlakudoprovodu vlaku hlavními návěstidly v traťových úsecích mezi dopravnamidopravnami, musí být nejméně na zábrzdnou vzdálenost a nejvíce na dvojnásobek zábrzdné vzdálenosti předvěstěny návěstmi předchozích hlavních návěstidel nebo návěstmi samostatných předvěstí, pokud nejsou přenášeny na vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo; na tratích s automatickým blokem musí být předvěstěny nejvýše na vzdálenost 2 000 m. Před světelnými a mechanickými předvěstmi hlavních návěstidel v traťových úsecích se umisťují vzdálenostní upozorňovadla, před světelnými a mechanickými hlavními návěstidly v traťových úsecích se vzdálenostní upozorňovadla umisťují podle místních podmínek pro zajištění stanovené viditelnosti návěstidel. (4) U světelných hlavních návěstidel platí zásada návěstění rychlosti pro obvod výhybek, přilehlý k příslušnému hlavnímu návěstidlu. Staniční kolej v přilehlém obvodu výhybek smí být pojížděna nejvyšší rychlostí, která vyplývá z návěstního znaku příslušného hlavního návěstidla, nejvíce však traťovou rychlostí. (5) Stožárová hlavní návěstidla, předvěsti, trpasličí hlavní návěstidla platná jen pro vlakvlak a stožárová návěstidla pro posunposun musí být pro snadnou orientaci rozlišena barevným označením jednotného provedení. (6) Návěsti mechanických návěstidel, pokud návěstidla nejsou vyrobena z materiálu odrážejícího světlo, se za snížené viditelnostisnížené viditelnosti dávají světelnou návěstí (noční znak). Ruční návěsti musí být za snížené viditelnostisnížené viditelnosti dávány světelnou návěstí nebo se návěstní tabule ruční návěsti osvětluje (noční znak). (7) Změny stavebně technických parametrů staveb drahdrah a staveb na drázedráze, které mají vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy, musí být návěstěny návěstmi uvedenými v příloze č. 1, část I, která je součástí této vyhlášky. (8) Při provozování dráhydráhy mohou být používány další návěsti, které nejsou upraveny touto vyhláškou. Jejich provedení, význam a použití musí být na drázedráze, pro kterou bylo vydáno úřední povolení, jednotné a nesmí být zaměnitelné s návěstmi podle této vyhlášky. § 6 (1) Návěstní soustava používá při návěstění červené, žluté, zelené, modré a bílé barvy světel nebo návěstních nátěrů, a dále návěstní nátěry barvy oranžové, černé nebo šedé; u mechanických návěstidel se používá k návěstění i jednotlivých poloh ramen a terčů. K rozlišení významu návěstí může být použito přerušovaného světla. Barevné provedení (kolorimetrické souřadnice) návěstních světel je uvedeno v příloze č. 1, část III, která je součástí této vyhlášky. (2) Na návěstidle mohou svítit současně nejvíce tři návěstní světla. Svítí-li současně tři návěstní světla, jedno musí být bílé. Tato návěstní světla mohou být doplněna světelnými symboly označujícími jednotlivé stupně rychlosti, směr jízdy vlakuvlaku, číslo traťové koleje, označením spádovištního návěstidla, popřípadě dalšími symboly, které nesmí být zaměnitelné s návěstními světly. (3) Svítí-li na návěstidle jedno návěstní světlo, základní význam barvy návěstního světla je: a) červená - návěst „Stůj“, b) žlutá - návěst „Výstraha“, c) zelená - návěst „Volno“, d) modrá - návěst „PosunPosun zakázán“, e) bílá - návěst „PosunPosun dovolen“. (4) Zhaslé návěstidlo, které není označeno jako neplatné, nebo pochybný či nezřetelný návěstní znak znamená vždy návěst závažnějšího charakteru nebo návěst zakazující, pokud není pokynem provozovatele dráhydráhy stanoveno jinak. (5) V případě přenosných návěstidel pro elektrický provoz jsou pro zvýšení bezpečnosti a stability provozu zejména při výlukách a eliminaci případů strženého trakčního vedení používána přenosná návěstidla pro elektrický provoz oranžové barvy nebo modré s oranžovým orámováním. § 7 Viditelnost návěstidel a návěstí (1) Návěsti hlavních návěstidel a samostatných předvěstí v dopravnáchdopravnách a na širé trati a návěstí samostatných opakovacích předvěstí na širé trati musí být viditelné ze stojícího vedoucího drážního vozidladrážního vozidla nejméně na vzdálenost 100 m a z vedoucího drážního vozidladrážního vozidla jedoucího nejvyšší dovolenou rychlostí alespoň po dobu 12 s. Dobu viditelnosti je možno snížit až na 7 s v případech a) jsou-li před takovýmto návěstidlem umístěna vzdálenostní upozorňovadla, b) u odjezdového návěstidla nebo cestového návěstidla na konci koleje v dopravnědopravně, c) u návěstidla, před nímž je na vzdálenost kratší než zábrzdná vzdálenost umístěno jiné hlavní návěstidlo nebo opakovací předvěst, d) u přejezdníku a opakovacího přejezdníku, e) je-li návěst přenášena na vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo. (2) Viditelnost návěstí z jedoucího vedoucího drážního vozidladrážního vozidla podle odstavce 1 může být ve vzdálenosti mezi drážním vozidlemdrážním vozidlem a návěstidlem přerušena pohyblivými či pevnými překážkami za podmínky, že tím nedojde ke zhoršení možnosti bezpečného zastavení drážního vozidladrážního vozidla před tímto návěstidlem. (3) Informace o návěstech hlavních návěstidel a předvěstí musí být na vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo přenášeny vždy, jede-li vlakvlak rychlostí vyšší než 100 km.h-1, přičemž musí být návěstěny na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo vždy nejméně po dobu 7 s. Toto ustanovení neplatí pro traťový úsek dráhydráhy mezi státní hranicí a první pohraniční stanicístanicí na území České republiky, provozovaný do rychlosti 160 km/h včetně, bude-li traťový úsek vybaven zařízením zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování návěsti zakazující jízdu. (4) Viditelnost návěstí samostatných opakovacích předvěstí v dopravnáchdopravnách s kolejovým rozvětvením a viditelnost ostatních proměnných návěstidel a jejich návěstí v dopravnáchdopravnách a na širé trati musí být nejméně na vzdálenost 100 m; brání-li viditelnosti jiné drážní vozidlodrážní vozidlo, musí být viditelnost nejméně na vzdálenost 50 m. Viditelnost vzdálenostních upozorňovadel a ostatních neproměnných návěstidel musí být nejméně na vzdálenost 50 m. (5) Ruční návěsti dávané osobě řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být dávány po dobu, dokud osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo nepotvrdí příjem návěsti nebo nejedná-li v souladu s jejím významem. Je-li posunposun řízen ručními návěstmi dávanými osobou, která posunposun doprovází, musí být tyto návěsti dávány po celou dobu posunuposunu. § 8 Zábrzdná vzdálenost (1) Zábrzdná vzdálenost je dráhadráha, na které musí vlakvlak bezpečně zastavit z rychlosti, kterou smí v daném úseku tratě jet. Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a uvádí se v tabulkách traťových poměrůtabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti jsou 400 m, 700 m a 1 000 m. (2) Zábrzdná vzdálenost se stanovuje v projektové dokumentaci stavby, rekonstrukce nebo modernizace dráhydráhy nebo její tratě, která byla ověřena ve stavebním řízení příslušné stavby. § 9 (1) Vlaková cestaVlaková cesta musí být chráněna odvratnými výhybkami, jiným technickým zařízením nebo alespoň seřaďovacím návěstidlem proti jízdě drážních vozideldrážních vozidel z kolejí, které nejsou určeny pro jízdu vlakůvlaků. (2) Tratě, na kterých jezdí vlakyvlaky rychlostí vyšší než 100 km.h-1, musí být vybaveny traťovou částí vlakového zabezpečovače. Traťový úsek dráhydráhy mezi státní hranicí a první pohraniční stanicístanicí na území České republiky provozovaný do rychlosti 160 km/h včetně může být vybaven zařízením zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování návěsti zakazující jízdu; v takovém případě příjem návěsti zakazující jízdu nemusí být registrován. (3) Traťová část vlakového zabezpečovače je součástí dráhydráhy a mobilní část vlakového zabezpečovače je součástí drážního vozidladrážního vozidla, na kterém je umístěna. Traťová a mobilní část vlakového zabezpečovače musí zajišťovat spolehlivý přenos informace z dráhydráhy na drážní vozidlodrážní vozidlo. (4) Mobilní část vlakového zabezpečovače musí zajišťovat zastavení vlakuvlaku, nereaguje-li osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, včas na činnost zařízení reakci vyžadující. Dále musí zajišťovat registraci příjmu návěsti zakazující jízdu. (5) Při jízdě vlakuvlaku pod plným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) se neuplatní ustanovení této vyhlášky o době viditelnosti návěstí včetně přenosu informací o návěstech na vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo, o zábrzdné vzdálenosti, brzdicích procentech a platnosti návěstidel. Při jízdě vlakuvlaku pod omezeným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) nesmí být překročena nejvyšší dovolená rychlost 120 km/h, přičemž se neuplatní ustanovení této vyhlášky o přenosu informací o návěstech na vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo. Podmínky činnosti evropského vlakového zabezpečovacího systému stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie14) provozovatel dráhydráhy zohlední v technologických postupech pro provozování dráhydráhy a drážní dopravy. Díl druhý Obsluha dráhy § 10 K zajištění provozování dráhydráhy slouží pravidla, jimiž se stanoví způsob a podmínky obsluhy dráhydráhy prostřednictvím dopravendopraven a stanovišť a pro obsluhu výhybek a zabezpečovacího zařízení. § 11 Dopravny a stanoviště (1) Pro obsluhu dráhydráhy jsou určeny dopravnydopravny, které slouží k řízení jízdy drážních vozideldrážních vozidel na drázedráze; dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením jsou železniční stanicestanice, výhybny a odbočky, dopravnydopravny bez kolejového rozvětvení jsou hradla, hlásky, oddílová návěstidla nebo neproměnná návěstidla označující hranice prostorového oddíluprostorového oddílu. (2) Pro obsluhu dráhydráhy mohou být zřízena též stanoviště, která slouží k obsluze místa odbočení z trati na vlečku, k obsluze přejezdového zabezpečovacího zařízení nebo k obsluze kolejové splítky nebo kolejové křižovatky. (3) Každá dopravnadopravna nebo stanoviště musí mít název nebo číslo. (4) Pro každou dopravnudopravnu s kolejovým rozvětvením se zpracovávají odborně způsobilou osobou technologické postupy činností při provozování dráhydráhy a provozování drážní dopravy podle údajů o technickém vybavení dopravnydopravny a způsobu jejího využití. § 12 Obsluha výhybek a obsluha zabezpečovacího zařízení (1) Výhybky může obsluhovat pouze odborně způsobilá osoba. Výhybku není dovoleno přestavovat před pohybujícími se drážními vozidlydrážními vozidly tak, aby byla ohrožena bezpečnost jejich jízdy, pod pohybujícími se vozidly, s výjimkou výhybek, které se přestavují přímo vozidly, a v případech odvrácení nebezpečí. (2) Výhybky kolejových spojek musí být po skončené manipulaci přestaveny do souhlasné polohy umožňující jízdu přímým nebo vedlejším směrem. (3) Zabezpečovací zařízení může obsluhovat pouze odborně způsobilá osoba. (4) Ovládací prvky, kterými se provádí nouzová obsluha, musí být opatřeny bezpečnostními závěry nebo počítadly obsluhy nebo jejich použití musí být dokumentováno technickým zařízením. Každé použití ovládacích prvků pro nouzovou obsluhu nebo sejmutí bezpečnostních závěrů musí být zdůvodněno a evidováno. Díl třetí Organizování drážní dopravy § 13 K zajištění organizování drážní dopravy slouží stanovení způsobu a podmínek pro řízení drážní dopravy, zjednodušené řízení drážní dopravy, sledování drážního vozidladrážního vozidla, sledování dopravní propustnosti dráhydráhy a operativní řízení drážní dopravy. Řízení drážní dopravy § 14 (1) Řízení drážní dopravy se organizuje podle jízdního řádu. Při obsluze dráhydráhy se pro řízení drážní dopravy využívá závislostí vyplývajících z činnosti provozovaného zabezpečovacího zařízení. (2) Při řízení drážní dopravy se drážní vozidlodrážní vozidlo může pohybovat jako vlakvlak nebo jako posunposun v obvodu dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením nebo jako posunposun mezi dopravnamidopravnami nebo jako drážní vozidlodrážní vozidlo jedoucí na vyloučené kolejivyloučené koleji. (3) Jízdy vlakůvlaků jsou řízeny: a) v prostorových oddílechprostorových oddílech mezi dopravnamidopravnami, b) podle vzájemné vzdálenosti 1. je-li zajištěno nepřetržité automatické hlášení polohy vlakuvlaku a automatické řízení jízdy vlakuvlaku, 2. v případech, jede-li vlakvlak za podmínek jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů. (4) Drážní dopravu podle odstavce 2 mohou řídit nebo na řízení drážní dopravy se podílet jen odborně způsobilé osoby. (5) Pokyny udílené při řízení dopravy musí být stručné a srozumitelné a nesmí ohrožovat bezpečnost drážní dopravy. Při vydávání pokynů při řízení dopravy prostřednictvím sdělovacího zařízení musí být zřejmé, kdo pokyn vydává a kdo jej přijímá. Pokyn nelze spojovat s jinými sděleními. (6) O průběhu řízení drážní dopravy v každé dopravnědopravně nebo na stanovišti obsazeném osobou řídící drážní dopravu nebo podílející se na řízení drážní dopravy se vede písemný záznam nebo záznam pořízený technickým zařízením na jiných médiích, který musí být uchován alespoň po dobu 12 hodin. Na záznamu musí být registrováno datum a čas zaznamenávaných informací. § 15 (1) Vjezd vlakuvlaku do dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením, jízdu vlakuvlaku v dopravnědopravně a odjezd vlakuvlaku z dopravnydopravny lze dovolit bez zavedení dalších opatření, jsou-li splněny tyto podmínky: a) vlaková cestavlaková cesta pro danou jízdu vlakuvlaku nesmí být obsazena jinými drážními vozidlydrážními vozidly, b) zařízení chránící vlakovou cestuvlakovou cestu proti jízdě drážních vozideldrážních vozidel z kolejí, které nejsou určeny pro jízdy vlakůvlaků, výhybky pojížděné a výhybky odvratné musí být ve správné poloze pro danou vlakovou cestuvlakovou cestu a nesmí být přestaveny, dokud vlakvlak příslušnou část vlakové cestyvlakové cesty neuvolní (s výjimkou samovratných výhybek, pojížděných po hrotu jazyků), c) nesmí být povolena jízda jiného drážního vozidladrážního vozidla, která by se s danou vlakovou cestouvlakovou cestou stýkala nebo ji křížila. (2) Vjezd vlakuvlaku do dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením se smí bez zavedení dalších opatření povolit, jen je-li vlaková cestavlaková cesta správně postavena a volná podle podmínek odstavce 1. Pro projíždějící vlakvlak je zakázáno postavit vlakovou cestuvlakovou cestu pro vjezd nesníženou rychlostí a zároveň pro odjezd, vyžadující snížení rychlosti, které není návěstěno. (3) Vjezd na kolej obsazenou drážními vozidlydrážními vozidly lze uskutečnit pouze v odůvodněných případech. Doprovod vlakuDoprovod vlaku musí být o vjezdu na kolej obsazenou drážními vozidlydrážními vozidly zpraven a jízda vlakuvlaku se od první pojížděné výhybky před místem obsazení koleje řídí podmínkami jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů. (4) VlakVlak nesmí odjet z dopravnydopravny bez návěsti dovolující odjezd nebo bez souhlasu osoby řídící drážní dopravu nebo bez jiného povolení provozovatele dráhydráhy. Vlaková cestaVlaková cesta pro odjezd vlakuvlaku v obvodu dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením musí být správně postavena a volná podle podmínek odstavce 1. Odjezdy vlakůvlaků je nutno řídit tak, aby bylo dodrženo pořadí důležitosti jednotlivých vlakůvlaků. VlakVlak pro přepravu cestujících smí odjet ze železniční stanicestanice nebo zastávkyzastávky jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost nastupujících a vystupujících cestujících a bezpečnost jízdy vlakuvlaku. (5) Je-li jízda vlakůvlaků organizována v prostorových oddílechprostorových oddílech, je bez zavedení dalších opatření dovolena pouze do volného prostorového oddíluprostorového oddílu. Mimořádně lze dovolit jízdu vlakuvlaku do prostorového oddíluprostorového oddílu, který není volný, jen lze-li spolehlivě vyloučit jízdu drážních vozideldrážních vozidel proti sobě a za podmínky jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů, v případech: a) za nemožného dorozumění se sousední dopravnoudopravnou, a to pouze v předem stanoveném směru jízdy, b) při poruše zabezpečovacího zařízení. (6) Jízdy následných vlakůvlaků na jednosměrně pojížděných traťových kolejích se zabezpečují dorozumíváním mezi odborně způsobilými osobami řídícími drážní dopravu prostřednictvím sdělovacího zařízení nebo činností traťového zabezpečovacího zařízení, je-li jím traťová kolej vybavena. Jízda vlakuvlaku opačným směrem a jízda každého následného vlakuvlaku na obousměrně pojížděných traťových kolejích se zabezpečuje kromě toho souhlasem k odjezdu vlakuvlaku, a to buď dorozumíváním prostřednictvím sdělovacího zařízení, nebo činností zabezpečovacího zařízení. (7) Změny v podmínkách pro jízdu vlakuvlaku, nejsou-li stanoveným způsobem jednoznačně návěstěny příslušnými návěstidly nebo ručními návěstmi, mimořádné událostimimořádné události při provozování dráhydráhy a drážní dopravy, které by mohly mít vliv na bezpečnost a pravidelnost jízdy vlakuvlaku, a s tím související pokyny musí být oznámeny doprovodu vlakudoprovodu vlaku písemně nebo prostřednictvím technického zařízení s prokazatelným záznamem komunikace obou stran. (8) Činnosti při zabezpečení vjezdu, odjezdu a průjezdu vlakuvlaku a způsob zabezpečení jízdy vlakůvlaků se řídí technologickými postupy stanovenými provozovatelem dráhydráhy. § 16 (1) PosunPosun smí řídit pouze osoba odborně způsobilá. (2) K posunuposunu na kolejích určených pro jízdu vlakuvlaku musí dát vždy souhlas odborně způsobilá osoba, která řídí jízdu vlakůvlaků po těchto kolejích. (3) Při posunuposunu drážních vozideldrážních vozidel tažením nesmí být překročena rychlost 40 km.h-1 a při posunuposunu drážních vozideldrážních vozidel sunutím rychlost 30 km.h-1. Při najíždění na drážní vozidladrážní vozidla nesmí být překročena rychlost 5 km.h-1. (4) Při posunuposunu drážních vozideldrážních vozidel sunutím musí na čelním vozidle jet, je-li k tomu drážní vozidlodrážní vozidlo uzpůsobeno, nejdále však na druhém vozidle, nebo před drážními vozidlydrážními vozidly jít určená odborně způsobilá osoba tak, aby nebyla ohrožena její bezpečnost a aby mohla přehlédnout kolej před drážními vozidlydrážními vozidly a dávat potřebné návěsti. Toto ustanovení se nevztahuje na posunposun na spádovišti nebo na výtažné koleji. (5) Při posunuposunu drážních vozideldrážních vozidel sunutím přes přejezd, který není vybaven přejezdovým zabezpečovacím zařízením, nebo je-li přejezdové zabezpečovací zařízení v poruše anebo mimo činnost, musí být jízda přes přejezd zabezpečena odborně způsobilou osobou. (6) Při posunuposunu drážních vozideldrážních vozidel sunutím, popřípadě je-li vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo řízeno z jiného než čelního stanoviště (čelní kabiny), přes úrovňový přechod kolejí, který není vybaven výstražným zařízením pro přechod kolejí, nebo je-li výstražné zařízení pro přechod kolejí v poruše anebo mimo činnost, musí být jízda přes úrovňový přechod kolejí zabezpečena odborně způsobilou osobou. (7) Mezi krajní výhybkou a vjezdovým návěstidlem se označí návěstidlem (označníkem) místo, za které je bez dalších opatření zakázáno posunovat. (8) Na spádu větším než 2,5 ‰ a ve vzdálenosti do 50 m před tímto spádem není dovoleno posunovat s drážními vozidlydrážními vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu, není-li ujetí drážních vozideldrážních vozidel znemožněno jiným drážním vozidlemdrážním vozidlem nebo k tomu účelu konstruovaným zařízením. (9) Při posunuposunu na spádu větším než 15 ‰ musí být posunovaná skupina drážních vozideldrážních vozidel vždy brzděna tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy. (10) Není dovoleno odrážet nebo spouštět drážní vozidladrážní vozidla obsazená cestujícími a drážní vozidladrážní vozidla, která jsou zákazem odrážení nebo spouštění označena. Je-li ověřeno, že drážní vozidladrážní vozidla budou spolehlivě zastavena ruční brzdou, je dovoleno odrážet nebo spouštět drážní vozidladrážní vozidla obsazená osobami, nejde-li o cestující. (11) Odstavená drážní vozidladrážní vozidla musí být vždy zajištěna proti ujetí. Drážní vozidlaDrážní vozidla odstavovaná na volné koleji o větším sklonu než 2,5 ‰ se musí zajistit proti ujetí ještě před odvěšením od hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla. Zajištění drážních vozideldrážních vozidel proti ujetí se provádí zpravidla ruční brzdou. (12) Činnosti při provádění posunuposunu, zejména pro zajištění odstavených drážních vozideldrážních vozidel, pro posunposun za označník, přes námezník, posunposun na více místech v stanicistanici současně, posunposun na spádu větším než 15 ‰, posunposun na elektrizovaných traťových úsecích, posunposun pro obsluhu nákladišť, posunposun mezi dopravnamidopravnami a posunposun při provozování drážní dopravy na vlečce se řídí technologickými postupy stanovenými provozovatelem dráhydráhy. § 17 (1) Speciální hnací vozidlo může mezi dopravnamidopravnami jet jako vlakvlak nebo jako posunposun mezi dopravnamidopravnami. (2) Rychlost speciálního hnacího vozidla, které jede jako posunposun mezi dopravnamidopravnami, musí být taková, aby speciální hnací vozidlo splnilo podmínky jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů. (3) V dopravnáchdopravnách s kolejovým rozvětvením může bez dalších opatření vjíždět speciální hnací vozidlo jedoucí jako posunposun mezi dopravnamidopravnami i na kolej obsazenou stojícími drážními vozidlydrážními vozidly. (4) PosunPosun mezi dopravnamidopravnami se vždy řídí písemným pokynem vydaným osobou řídící drážní dopravu. PosunPosun mezi dopravnamidopravnami se posunujícímu speciálnímu hnacímu vozidlu umožňuje zpravidla do traťového úseku neobsazeného drážními vozidlydrážními vozidly. Jízda posunuposunu mezi dopravnamidopravnami za vlakemvlakem je dovolena, není-li dále stanoveno jinak. Osoba řídící speciální hnací vozidlo, které jede jako posunposun mezi dopravnamidopravnami, musí být o jízdě za vlakemvlakem nebo za drážním vozidlemdrážním vozidlem prokazatelně zpravena. Není dovoleno přivěšovat speciální hnací vozidlo, které jede jako posunposun mezi dopravnamidopravnami, k vlakuvlaku. (5) PosunPosun mezi dopravnamidopravnami za vlakemvlakem není dovolen a) na traťových úsecích při snížené viditelnostisnížené viditelnosti na 100 m a menší (např. mlha, sněžení, hustý déšť), b) v traťových úsecích mezi dopravnamidopravnami, kde jsou nepřehledné tunely, má-li být posunposun uskutečněn až za tunel. Tyto úseky se uvedou v tabulce traťových poměrůtabulce traťových poměrů. (6) Za speciálním hnacím vozidlem jedoucím jako posunposun mezi dopravnamidopravnami lze vypravit vlakvlak až po uvolnění celého traťového úseku mezi dopravnamidopravnami posunujícím vozidlem. Neuvolní-li posunující vozidlo traťový úsek mezi dopravnamidopravnami v čase stanoveném pro jeho jízdu, může se vlakvlak vypravit do tohoto úseku za podmínek jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů a jen ve směru jízdy za posunposunujícím vozidlem nejdříve po 15 minutách od stanoveného času. Po uplynutí této doby se speciální hnací vozidlo jedoucí jako posun mezi dopravnamidopravnami nesmí pohybovat proti stanovenému směru jízdy. § 18 (1) Na vyloučenou kolejvyloučenou kolej nebo její vyloučenou část mohou jet pouze drážní vozidladrážní vozidla, kterými se zajišťuje a) provádění nebo zabezpečení prací při údržbě nebo opravě nebo obnově stavby dráhydráhy, b) zajištění sjízdnosti koleje, c) odstranění překážky způsobující nesjízdnost koleje, a d) použití složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (2) Drážní dopravu na vyloučené kolejivyloučené koleji nebo její vyloučené části řídí odborně způsobilá osoba. (3) Rychlost drážního vozidladrážního vozidla na vyloučené kolejivyloučené koleji nebo její vyloučené části musí být upravena tak, aby drážní vozidlodrážní vozidlo splnilo podmínky jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů. Při jízdě více samostatně jedoucích drážních vozideldrážních vozidel na vyloučenou kolejvyloučenou kolej nebo její vyloučenou část může jet drážní vozidlodrážní vozidlo rychlostí 30 km.h-1, není-li stanovena rychlost nižší. (4) Místo zastavení drážního vozidladrážního vozidla na pracovním místě určí odborně způsobilá osoba kilometrickou polohou a osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být o místu zastavení prokazatelně zpravena. § 19 Zjednodušené řízení drážní dopravy (1) Na trati dráhydráhy, kde je drážní doprava organizována tak, že ve stanovených traťových úsecích se pohybuje pouze jeden vlakvlak nebo posunující drážní vozidlodrážní vozidlo, popřípadě doprovod vlakudoprovod vlaku má předem stanoveny dopravnydopravny, kde se vlakyvlaky křižují nebo předjíždějí, lze použít zjednodušeného řízení drážní dopravy. (2) Stanovené dopravnydopravny nejsou trvale obsazeny osobami řídícími drážní dopravu. Vlaková doprava je v těchto případech řízena z jednoho místa a doprovod vlakudoprovod vlaku se ve stanovených dopravnáchdopravnách dorozumívá s osobou řídící drážní dopravu. Při křižování nebo předjíždění vlakůvlaků musí být předem určena vjezdová kolej, popřípadě se stanoví, který vlakvlak vjede do dopravnydopravny jako první. (3) Na traťovém úseku musí být zajištěno dorozumívání doprovodu vlakudoprovodu vlaku s osobou, která řídí drážní dopravu, vhodným sdělovacím zařízením ze stanovených dopravendopraven, popřípadě i z vlakuvlaku. (4) VlakVlak nesmí ze stanovené dopravnydopravny odjet bez souhlasu osoby řídící drážní dopravu nebo bez jiného povolení provozovatele dráhydráhy. § 20 Sledování drážního vozidla provozovatelem dráhy (1) Součástí řízení drážní dopravy je též sledování jízdy drážního vozidladrážního vozidla v drážní dopravě osobami řídícími a podílejícími se na řízení drážní dopravy. (2) Zjistí-li se při sledování drážního vozidladrážního vozidla závada ohrožující bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, musí být neprodleně učiněna opatření k odvrácení tohoto nebezpečí a dopravce musí být o této skutečnosti informován. § 21 Sledování dopravní propustnosti dráhy (1) Provozovatel dráhydráhy stanoví kapacitu jednotlivých úseků dráhydráhy pro organizování drážní dopravy podle stavebního uspořádání dráhydráhy, jejího technického vybavení a technologických postupů řízení drážní dopravy, přičemž nejnižší hodnota kapacity jednotlivých úseků dráhydráhy se rovná maximální kapacitě dráhykapacitě dráhy; provozovatel dráhydráhy musí drážní dopravu organizovat tak, aby byla efektivně využita kapacita dráhykapacita dráhy. (2) Překročí-li požadavky dopravců maximální kapacitu dráhykapacitu dráhy v některém z úseků dráhydráhy, oznámí provozovatel dráhydráhy tuto skutečnost v Přepravním a tarifním věstníku. § 21a Organizace řízení drážní dopravy při plánovaném omezení provozování dráhy (1) Provozovatel dráhydráhy zpracuje podle schváleného plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části podle § 23b a 23c zákona o dráhách návrh výlukového jízdního řádu, který předloží každému ze zúčastněných dopravců nejméně 45 dnů před termínem plánovaného omezení provozování dráhydráhy. Dopravce je oprávněn uplatnit ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení námitky k návrhu výlukového jízdního řádu. Provozovatel dráhydráhy ve lhůtě 10 dnů od doručení vyjádření dopravce námitky dopravce posoudí. V případě, že provozovatel dráhydráhy námitkám dopravce nevyhoví nebo vyhoví pouze částečně, vyrozumí dopravce o důvodech, pro které námitkám nevyhověl nebo vyhověl pouze částečně. (2) Při sestavování výlukového jízdního řádu provozovatel dráhydráhy spolupracuje s dopravci, kteří mají na dotčeném úseku dráhydráhy přidělenu kapacitu dráhykapacitu dráhy. (3) Dopravce je při sestavování výlukového jízdního řádu oprávněn v rámci počtu přidělených tras navrhnout vlastní priority pro vedení jím provozovaných vlakůvlaků na úseku dotčeném výlukou. Provozovatel dráhydráhy vyhoví požadavkům dopravce týkajícím se tras vlakůvlaků veřejné služby v přepravě cestujících, které slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti státu, následně pak kraje a obceobce15), a to maximálně v rozsahu dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny. V případě, že dohoda s dopravcem nebyla uzavřena, postupuje provozovatel dráhydráhy podle odstavce 1 vět třetí a čtvrté. (4) Před ukončením plánovaného omezení provozování dráhydráhy zajistí provozovatel dráhydráhy prověření správné činnosti zabezpečovacího zařízení, které bylo během omezení provozování dráhydráhy dotčeno přímo, nebo změnou podmínek pro jeho činnost; omezení provozování dráhydráhy lze ukončit jen při správné činnosti dotčeného zabezpečovacího zařízení. (5) V případě omezení provozování dráhydráhy nebo její části podle § 23c odst. 3 zákona o dráhách se postupuje podle § 22 obdobně. § 22 Operativní řízení drážní dopravy (1) Při organizování drážní dopravy se postupuje podle jízdního řádu, který je sestaven tak, že při pravidelnosti dopravy časové kolize vylučuje. (2) Operativní řízení drážní dopravy uplatňuje provozovatel dráhydráhy při mimořádnostech v drážní dopravě, jimiž jsou zpoždění, výluky kolejí, odklony vlakůvlaků pro nesjízdnost traťových úseků, zavedení mimořádných vlakůvlaků. Přitom zajišťuje, aby kapacita jednotlivých úseků dráhydráhy pro organizování drážní dopravy byla maximálně využita například při použití jízd vlakůvlaků ve sledu, a zachovává přednost v jízdě vlakůvlaků podle pořadí: a) nutné pomocné, b) mimořádné v obecném zájmu, c) expresní vlakyvlaky a rychlíky (včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlakyvlaky) a vlakyvlaky výhradně pro přepravu poštovních zásilek s dovolenou rychlostí vyšší než 140 km/h, mezistátní nákladní expresní vlakyvlaky s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h včetně a minimálním měrným trakčním výkonem 2,1 kW/1 hrt, d) expresní vlakyvlaky a rychlíky (včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlakyvlaky) s dovolenou rychlostí do 140 km/h včetně, mezistátní nákladní vlakyvlaky s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h včetně a minimálním měrným trakčním výkonem 2,1 kW/1 hrt, e) spěšné, f) osobní, g) ostatní nákladní vlakyvlaky v pořadí: 1. vnitrostátní expresní, 2. ostatní nákladní, h) lokomotivní, i) služební a pracovní. (3) U vlakůvlaků stejného pořadí o přednosti rozhoduje vyšší technická rychlost vlakuvlaku a dále případně větší hodnota zpoždění. U nákladních vlakůvlaků mají přednost též vlakyvlaky přepravující zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata. (4) Pokud je to pro maximální využití kapacity daného úseku dráhydráhy vhodné, musí provozovatel dráhydráhy upřednostnit vlakvlak s nižším pořadím v případě, že má tento vlakvlak vyšší technickou rychlost než vlakvlak s vyšším pořadím, avšak pouze za podmínky, že vlakvlak s vyšším pořadím bude veden v těsném sledu za tímto vlakemvlakem. § 22a Podmínky dostupnosti trasy vlaků a provozně technické vlastnosti drah z hlediska jejich srovnatelnosti Za dostupnou trasu vlakůvlaků mezi dvěma totožnými místy na drázedráze při využití jiné dráhydráhy se srovnatelnými provozně technickými vlastnostmi se považuje dráhadráha nebo její část a) s průjezdným průřezem, traťovou třídou zatížení a přípustnou délkou vlakuvlaku se shodnými nebo vyššími mezními hodnotami jako dráhadráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy, b) vybavená elektrickou trakcí, je-li dráhadráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy vybavena elektrickou trakcí, a c) jejíž délka nepřesáhne délku dráhydráhy nebo její části určené k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy o více než 60 km. HLAVA DRUHÁ VLEČKA § 23 Zabezpečení, obsluha dráhy a organizování drážní dopravy (1) Pro vlečku, která je vybudována pro rychlost vyšší než 40 km.h-1 a pojížděna drážními vozidlydrážními vozidly rychlostí vyšší než 40 km.h-1 a je-li na ní provozována pouze nákladní doprava, platí pravidla pro provozování drážní dopravy na celostátní a regionální drázedráze přiměřeně. (2) Je-li na vlečce provozována veřejná osobní doprava, platí na části, kde je osobní doprava provozována, pravidla pro provozování celostátní a regionální dráhydráhy. (3) Každá dopravnadopravna, odbočka nebo stanoviště na vlečce musí mít název nebo číslo. (4) Součásti vlečky, zejména koleje, výhybky, hlavní návěstidla a předvěsti, musí být označeny číslem nebo písmeny nebo jejich kombinací. Toto označení se nesmí v jedné dopravnědopravně opakovat. (5) Návěsti používané na vlečce musí být shodné s návěstmi používanými na drázedráze, do které vlečka zaúsťuje, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak. Při provozování vlečky mohou být používány další návěsti, které nejsou upraveny touto vyhláškou. Jejich provedení, význam a použití musí být jednotné a nesmí být zaměnitelné s návěstmi podle této vyhlášky. (6) Návěstní soustavu používanou na vlečce, která byla dána do užívání podle předchozích předpisů, je možné používat do doby nejbližší modernizace vlečky, není-li ohrožena bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy. (7) Drážní dopravu na vlečce smí řídit jen odborně způsobilé osoby. (8) Je-li na vlečce uváděno drážní vozidlodrážní vozidlo do pohybu nekolejovým vozidlem, lanovým zařízením nebo ručně, musí být zajištěno, aby drážní vozidlodrážní vozidlo neujelo na jinou kolej. (9) U provozovatele dráhydráhy musí být uloženy údaje o vlečce, popis traťových poměrů, schematický plán vlečky s umístěním a označením součástí vlečky a popis používané návěstní soustavy. (10) Při provozování vlečky musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) organizování drážní dopravy, zabezpečování jízd drážních vozideldrážních vozidel a vedení záznamu o průběhu drážní dopravy na vlečce, b) používání návěstní soustavy, c) zajišťování bezpečnosti posunuposunu na vlečce a jízdy drážních vozideldrážních vozidel přes křížení kolejí vlečky s pozemními komunikacemi v uzavřeném prostoru provozovny, d) používání zařízení pro rádiový přenos informací a povelů při řízení drážní dopravy, pro dálkové ovládání hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel a drážních zařízení. § 24 Zjednodušené řízení drážní dopravy Pro vlečku, na které je provozována pouze nákladní doprava a smí být pojížděna drážními vozidlydrážními vozidly rychlostí do 40 km.h-1, lze a) pohyb drážních vozideldrážních vozidel uskutečňovat jako posunposun (přitom platí přiměřeně ustanovení § 16), b) bez dalších dopravních opatření na vlečce uvádět do pohybu současně pouze jedno drážní vozidlodrážní vozidlo nebo soupravu drážních vozideldrážních vozidel; je-li potřebný současný pohyb více drážních vozideldrážních vozidel, vymezí se vnitřním předpisem vlečky obvody jejich pohybu a stanoví opatření pro posunposun vozidel tak, aby bylo vyloučeno jejich vzájemné střetnutí. HLAVA TŘETÍ DRÁHA SPECIÁLNÍ (METRO) Zabezpečení a obsluha dráhy § 25 (1) Koleje, výhybky, zařízení pro boční ochranu koleje a návěstidla musí být označena číslem, popřípadě písmeny nebo jejich kombinacemi. V jedné stanicistanici se stejné označení zařízení nesmí opakovat. (2) Pravidelná jízda vlakůvlaků na dvojkolejných tratích je pravostranná a jednosměrná. Pokud koleje tratí jsou vybaveny zabezpečovacím zařízením umožňujícím jízdu v obou směrech, mohou být pojížděny v obou směrech. Jízda vlakůvlaků pro přepravu cestujících musí být vždy zabezpečena. (3) VlakyVlaky pro přepravu cestujících musí být vybaveny mobilní částí zabezpečovacího zařízení, která zaručuje součinnost s traťovou částí zabezpečovacího zařízení a kontrolu rychlosti jízdy vlakuvlaku. Tato součinnost nemusí být zaručena po dobu rekonstrukce nebo modernizace zařízení, drážních vozideldrážních vozidel nebo staveb nezbytných pro zabezpečení provozování dráhydráhy, je-li jednotnými technologickými postupy pro řízení vlakůvlaků zajištěno bezpečné provozování drážní dopravy v jednotlivých režimech zabezpečení jízdy vlakůvlaků podle § 27 odst. 8. (4) Traťová i mobilní část vlakového zabezpečovače musí zajišťovat spolehlivý přenos informace do mobilní části. (5) Mobilní část vlakového zabezpečovače musí zajišťovat zastavení vlakuvlaku v případě, kdy osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo nezareaguje včas na činnosti zařízení, jež její reakci vyžaduje. § 26 (1) Návěstní soustava je tvořena jednotným systémem viditelných návěstí ve stanoveném provedení, tvaru a barvě a slyšitelných návěstí ve stanoveném provedení. Návěstní soustava musí umožnit snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a bezpečné provozování drážní dopravy. (2) U světelných návěstidel musí návěstní soustava navíc zajistit návěstění rychlosti jízdy a včasné upozornění na návěst nařizující snížení rychlosti nebo zastavení vlakuvlaku. (3) Návěstní soustava používá při návěstění červené, žluté, zelené, bílé, popřípadě modré barvy světel nebo návěstních nátěrů a dále návěstní nátěry barvy černé a šedé. Návěstní světlo barvy červené znamená vždy návěst „Stůj“, návěstní světlo barvy zelené znamená návěst dovolující jízdu. Před návěstidlem s návěstí „Stůj“ musí drážní vozidlodrážní vozidlo vždy zastavit, není-li jeho další jízda prokazatelně povolena jiným způsobem. (4) Na návěstidle nesmí svítit více než dvě světla. Pouze jedno z nich smí svítit přerušovaně. (5) Každé zhaslé návěstidlo, pokud není označeno za neplatné, nebo není zhaslé vlivem činnosti zabezpečovacího zařízení, má význam nejzávažnější návěsti, kterou může toto návěstidlo návěstit. Při automatickém provozu bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo mohou být pro jízdu drážního vozidladrážního vozidla návěstidla zhaslá a nemusí být označena za neplatná. § 27 Organizování drážní dopravy (1) Drážní doprava pro přepravu cestujících se organizuje podle jízdního řádu. (2) Drážní dopravu smí řídit jen odborně způsobilé osoby. (3) Jízda vlakůvlaků pro přepravu cestujících musí být řízena a) vlakovým zabezpečovacím zařízením prostřednictvím návěstí nebo informací přenášených na stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, b) návěstmi světelných návěstidel, c) technickým systémem pro automatický provoz, d) telefonickým dorozumíváním, e) kyvadlovým provozem v určeném úseku trati, který je zajišťován jediným osobním vlakemvlakem jezdícím oběma směry po téže koleji, f) pokynem odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, nebo g) jízdou podle rozhledu. (4) V době rekonstrukce dráhydráhy musí být výlukový provoz na obousměrně pojížděné traťové koleji se zřízeným jednosměrným automatickým blokem zabezpečen tak, aby na ni mohlo vjet pouze jediné drážní vozidlodrážní vozidlo. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí mít po celou dobu jízdy na takové koleji aktivován vlakový zabezpečovač a musí z takové koleje do pravidelného pravostranného jednosměrného provozu vyjíždět ve stanoveném směru. (5) Jízda služebního vlakuvlaku na trať smí být zahájena za posledním vlakemvlakem pro přepravu cestujících jedoucím v daném směru podle jízdního řádu jen se souhlasem odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu na trati. (6) K odstranění následků mimořádné událostimimořádné události při provozování drážní dopravy smí jet služební vlakvlak na traťový úsek obsazený vlakemvlakem pro přepravu cestujících podle technologického postupu stanoveného provozovatelem dráhydráhy. (7) O průběhu řízení drážní dopravy se vede písemný záznam nebo záznam pořízený technickým zařízením na jiných médiích, který musí být uchován alespoň po dobu 12 hodin. Na záznamu musí být registrováno datum a čas zaznamenávaných informací. (8) Při provozování dráhydráhy speciální musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) řízení jízdy vlakůvlaků v různých režimech zabezpečení jízdy, b) používání návěstí, jejich význam, provedení a umístění, c) obsluhu, údržbu, zkoušky a činnost zabezpečovacího zařízení, d) řízení drážní dopravy při mimořádných událostechmimořádných událostech a e) automatický provoz bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. HLAVA ČTVRTÁ DRÁHA TRAMVAJOVÁ A DRÁHA TROLEJBUSOVÁ Díl první Zabezpečení a obsluha dráhy § 28 (1) Jízda drážního vozidladrážního vozidla dráhydráhy tramvajové na dvojkolejných traťových úsecích je jednosměrná a zpravidla pravostranná. Na jednokolejných traťových úsecích je jízda drážního vozidladrážního vozidla obousměrná; v takovém případě musí být technicky a organizačně zajištěno, aby v jednom traťovém úseku mezi krajními výhybkami jednokolejného úseku nejela drážní vozidladrážní vozidla proti sobě. (2) Jízda drážního vozidladrážního vozidla dráhydráhy tramvajové se řídí na vzájemnou vzdálenost podle rozhledových poměrů nebo se řídí návěstidly nebo informačními systémy se zabezpečeným přenosem dat. Není-li dráhadráha vedena po pozemní komunikaci, má na křižovatce dráhydráhy nebo při souběhu drahdrah přednost jízdy drážní vozidlodrážní vozidlo jedoucí zprava a drážní vozidlodrážní vozidlo odbočující vlevo dává přednost protijedoucímu drážnímu vozidludrážnímu vozidlu, není-li návěstmi nebo dopravním značením podle zvláštního předpisu upraveno jinak.4) (3) Před traťovými úseky dráhydráhy tramvajové se spádem 70 ‰ a větším a tam, kde je to nutné s přihlédnutím k místním podmínkám, zřizuje se bezpečnostní zastavovací místo. V bezpečnostním zastavovacím místě se ověřuje funkce brzd všech drážních vozideldrážních vozidel dráhydráhy tramvajové zastavením. (4) Bezpečnostní zastavovací místo se označuje návěstí „Bezpečnostní zastavení“. (5) Provozovatel dráhydráhy zřizuje označení zastávkyzastávky5) a umožní používání zastávkyzastávky jiným dopravcům včetně vyvěšení jízdních řádů. (6) Dočasné přerušení provozu linky v zastávcezastávce se oznamuje sdělením umístěným na zastávcezastávce. Ve sdělení se uvede označení linky, u které dochází k přerušení provozu, a časový údaj o přerušení provozu. (7) Dočasné zrušení zastávkyzastávky se oznamuje sdělením umístěným na vhodném místě zastávkyzastávky. Sdělení musí obsahovat zejména časové údaje o zrušení zastávkyzastávky, údaje o směru a vzdálenosti k nejbližší provozované zastávcezastávce a informace o náhradní dopravě. (8) U trvale zrušené zastávkyzastávky se odstraní označení zastávkyzastávky a jízdní řády. § 29 (1) Návěstní soustava musí umožnit snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a bezpečné řízení drážní dopravy. Návěstní soustava je tvořena viditelnými návěstmi ve stanoveném provedení, tvaru a barvě a slyšitelnými návěstmi ve stanoveném provedení. (2) Viditelné návěsti se vyjadřují nepřenosnými nebo přenosnými návěstidly nebo pohybem ruky. (3) Návěstidla a návěsti nesmí uvádět v omyl účastníky silničního provozu ani být překážkou silničnímu provozu. (4) Dochází-li při provozování drážní dopravy k vzájemnému styku dráhydráhy tramvajové s dráhoudráhou trolejbusovou, musí být zajištěna jednotnost návěstí na obou dráháchdráhách. (5) Návěsti a jejich význam jsou uvedeny v příloze č. 1, část II, která je součástí této vyhlášky. (6) Při provozování dráhydráhy mohou být používány další návěsti, které nejsou upraveny touto vyhláškou. Jejich provedení, význam a použití musí být jednotné a nesmí být zaměnitelné s návěstmi podle této vyhlášky. (7) Při použití návěstí podle odstavce 6 musí být dodržena zásada, že červená barva vyjadřuje návěst „Stůj“ s výjimkou návěstí výhybkových návěstidel a zelená barva návěst „Volno“. Díl druhý Organizování drážní dopravy § 30 (1) Drážní doprava se organizuje podle jízdního řádu, jde-li o přepravu osob. (2) Drážní dopravu smí řídit jen odborně způsobilé osoby. (3) O průběhu řízení drážní dopravy se vede písemný záznam nebo záznam pořízený technickým zařízením na jiných médiích, který musí být uchován alespoň po dobu 12 hodin. Na záznamu musí být registrováno datum a čas zaznamenávaných informací. (4) Způsob vedení záznamu o provozu vozidla a organizování drážní dopravy při mimořádných událostechmimořádných událostech se řídí jednotnými technologickými postupy. HLAVA PÁTÁ DRÁHA LANOVÁ § 31 Zabezpečení a obsluha dráhy (1) Při provozování dráhydráhy nesmí být překročena nejvyšší povolená rychlost drážního vozidladrážního vozidla. Rychlost jízdy drážního vozidladrážního vozidla musí vždy odpovídat místním podmínkám, zejména povětrnostním vlivům. (2) Návěstní soustava musí umožnit snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a bezpečné řízení drážního provozu. Návěstní soustava je tvořena slyšitelnými návěstmi, které mohou být doplněny viditelnými návěstmi ve stanoveném provedení, tvaru a barvě. § 32 Organizování drážní dopravy (1) Drážní doprava se organizuje podle jízdního řádu, jde-li o přepravu osob. (2) Drážní dopravu smí řídit jen odborně způsobilé osoby. (3) O průběhu řízení drážní dopravy se vede záznam, který musí být uchován alespoň po dobu tří let. (4) Provozovatel dráhydráhy zajistí vypracování evakuačního plánu pro případ, kdy musí cestující drážní vozidladrážní vozidla opustit. Evakuační plán musí stanovit opatření pro provedení obnovení provozu a evakuace osob v souladu s požadavky harmonizované technické normy ČSN EN 1909 Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy \\- Obnovení provozu a evakuace. Celkové trvání činností pro provedení evakuace cestujících nesmí přesáhnout dvě hodiny; výjimku z doby evakuace může povolit drážní správní úřad schválením evakuačního plánu v rámci schvalování provozní způsobilosti zařízení lanové dráhydráhy na základě rozboru bezpečnosti a složitosti evakuačního zařízení. (5) Při provozování dráhydráhy lanové musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) regulaci rychlosti drážního vozidladrážního vozidla, b) používání návěstí, jejich význam, provedení, umístění a způsob jejich použití, c) činnosti při mimořádné událostimimořádné události. ČÁST TŘETÍ PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY § 33 (1) Pravidla provozování drážní dopravy stanovují obsah činností dopravce při a) použití drážního vozidladrážního vozidla, b) řízení drážního vozidladrážního vozidla, c) sestavení a brzdění vlakuvlaku, d) doprovodu vlakudoprovodu vlaku, e) označování drážních vozideldrážních vozidel návěstmi. (2) K zajištění činností podle odstavce 1 a pro stanovení odborné způsobilosti osob6) zúčastněných na provozování drážní dopravy, vykonávají-li tyto činnosti zaměstnanci dopravce, slouží jednotné technologické postupy obsažené ve vnitřních předpisech dopravce. (3) Pro likvidaci následků nehod musí být k dispozici v závislosti na druzích drahdrah pomocné nehodové prostředky (např. pomocné vlakyvlaky, nehodové jeřáby). § 34 Použití drážního vozidla (1) K jízdě nesmí být použito drážní vozidlodrážní vozidlo, které a) má překročeny přípustné meze opotřebení, nebo nepřípustné poškození nebo trhliny na provozně důležitých částech vozidla, s výjimkou drážního vozidladrážního vozidla přepravovaného do místa opravy, pokud není bezprostředně ohrožena bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, b) má závadu na brzdovém systému, která může způsobit nespolehlivé brzdění drážního vozidladrážního vozidla nebo vlakuvlaku, c) má nefunkční návěstní zařízení nebo zabezpečovací zařízení v rozsahu bezprostředně ohrožujícím bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, d) nemá provedenou pravidelnou kontrolu technického stavu, s výjimkou drážního vozidladrážního vozidla přepravovaného do místa opravy a loženého nákladního vozu, přepravovaného do místa vykládky, pokud svým technickým stavem bezprostředně neohrožuje bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, e) svým technickým stavem ohrožuje životní prostředí, f) má poškození, případně deformace vozové skříně, nebo pojezdu, nebo má jiné závady bezprostředně ohrožující bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy, g) je zjevně nerovnoměrně naloženo nebo jeho náklad není řádně uložen a zajištěn, nebo přeprava nákladu není dovolena, h) některou svou součástí překračuje obrys drážního vozidladrážního vozidla nebo jakákoliv součást nákladu na drážním vozidledrážním vozidle taženém nebo vozidle speciálním přesahuje stanovený průjezdný průřez, nejedná-li se o dopravu zvlášť povolenou, i) nezaručuje součinností s kolejovými obvody správnou činnost zabezpečovacího zařízení, nejedná-li se o jízdu zvlášť povolenou, nebo j) je vyhodnoceno diagnostikou z indikátoru horkoběžnosti ložisek, z indikátoru horkých obručí nebo z indikátoru nekorektnosti jízdy v úrovni překračující úroveň STOP, je-li závada potvrzena neprodleně provedenou prohlídkou vozidla nebo jedná-li se o opakované vyhodnocení stejné závady u totožného vozidla. (2) Drážní vozidloDrážní vozidlo, u kterého za jízdy došlo k závadám uvedeným v odstavci 1, smí dojet na místo, je-li to nezbytné, kde je možno závadu odstranit, avšak jen pokud tím není ohroženo bezpečné provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy. (3) Na drázedráze v traťových úsecích s výhradním provozem vlakůvlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) nebo provozovaných traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h smí být použito pro jízdu vlakuvlaku pouze vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo vybavené aktivní mobilní částí evropského vlakového zabezpečovacího systému14), která je kompatibilní s jeho traťovou částí použitou na dané drázedráze; to neplatí pro jízdu drážního vozidladrážního vozidla na vyloučené kolejivyloučené koleji. (4) Na drázedráze vybudované pro rychlost vyšší než 250 km/h se smí používat drážní vozidlodrážní vozidlo s nejvyšší dovolenou rychlostí alespoň 200 km/h; to neplatí pro jízdu drážního vozidladrážního vozidla za účelem stavby, údržby, opravy nebo rekonstrukce dráhydráhy, kontroly stavu dráhydráhy nebo odstraňování následků mimořádné událostimimořádné události. (5) Přípustné meze opotřebení na provozně důležitých částech drážního vozidladrážního vozidla a meze jeho funkčnosti v závislosti na vybavení drážního vozidladrážního vozidla, na způsobu použití a na technických požadavcích dráhydráhy, na které je drážní vozidlodrážní vozidlo provozováno, nesmí překračovat hodnoty mezních technických stavů, stanovené v technických podmínkách schváleného typu drážního vozidlatypu drážního vozidla; mezní hodnoty poškození na provozně důležitých částech drážního vozidladrážního vozidla stanovují technické podmínky schváleného typu drážního vozidlatypu drážního vozidla. U vozidel, jejichž technické podmínky byly schváleny před účinností této vyhlášky, určuje přípustné meze opotřebení dopravce podle dokumentace výrobcevýrobce tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. U drážního vozidladrážního vozidla, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, určuje přípustné meze opotřebení technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu19) a dokumentace nezbytná pro údržbu drážního vozidladrážního vozidla. HLAVA PRVNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ, DRÁHA REGIONÁLNÍ A VLEČKA § 35 Řízení drážního vozidla (1) Pro řízení drážního vozidladrážního vozidla musí být zajištěno, aby osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a) byla prokazatelně seznámena s traťovými poměry na tratích a v dopravnáchdopravnách, kde řídí drážní vozidlodrážní vozidlo, b) posuzovala zjevné technické závady vzniklé na drážních vozidlechdrážních vozidlech ve vlakuvlaku a rozhodovala o způsobilosti drážního vozidladrážního vozidla k další jízdě, není-li k tomu určena jiná odborně způsobilá osoba, c) svěšovala a odvěšovala hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo, není-li k tomu určena jiná odborně způsobilá osoba, d) při vzdálení se z hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla nebo speciálního vozidlaspeciálního vozidla zajistila toto vozidlo proti samovolnému pohybu prostředkem s trvalým účinkem a proti neoprávněnému vstupu do vozidla, e) řídila hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo jen ze stanoviště, z něhož je nejlepší rozhled, zpravidla z čelní kabiny ve směru jízdy, f) z vedoucího drážního vozidlavedoucího drážního vozidla pozorovala trať a návěsti a jednala podle zjištěných skutečností, g) při posunuposunu přizpůsobila rychlost jízdy jízdě podle rozhledových poměrů tak, aby byla zajištěna bezpečnost posunuposunu, sledovala ruční nebo jiné návěsti dávané osobou, která posunposun doprovází, a neprodleně zastavila drážní vozidlodrážní vozidlo, nejsou-li návěsti viditelné nebo trvale či opakovaně předávány nebo nejsou-li nahrazeny jiným způsobem návěstění, h) hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo uvedla do pohybu jen na návěst „Odjezd“ nebo na jiné povolení stanovené provozovatelem dráhydráhy, nebo na příslušnou návěst pro posunposun ve stanoveném směru za podmínky, že způsob a cíl jízdy zná, i) za jízdy nepřekročila nejvyšší dovolenou rychlost, stanovenou jízdním řádem nebo nařízenou omezenou rychlost, j) řídila jízdu vlakuvlaku podle jízdního řádu, k) nepoužívala osvětlení dálkovým reflektorem při setkávání se s vedoucím drážním vozidlemvedoucím drážním vozidlem protijedoucího vlakuvlaku nebo s protijedoucími silničními vozidly na komunikaci podél trati, l) najížděla při posunuposunu na drážní vozidladrážní vozidla tak opatrně, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob nebo nevznikla škoda na majetku, m) zastavila vlakvlak bezpečně před návěstěným místem, n) při jízdě udržovala brzdové zařízení vždy v pohotovosti a před sklonově obtížným místem trati je během jízdy vyzkoušela, o) sledovala celkový chod hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla; v případě ohrožení bezpečnosti toto drážní vozidlodrážní vozidlo zastavila, učinila nezbytná opatření, podle možnosti zjistila závadu a odstranila ji, p) při posunuposunu, v obsazeném oddíle automatického bloku, a je-li to nařízeno, řídila hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo za podmínek jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů; při jízdě v obsazeném oddílu automatického bloku nesmí být překročena rychlost 40 km/h, q) při zjištění výpadku napětí v trakčním vedení při jízdě elektrického hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla vozidlo zastavila, a není-li na místě zjevná příčina výpadku, spojila se s osobou řídící drážní dopravu, r) při zjištění závady na hnacím drážním vozidlehnacím drážním vozidle oznámila tuto skutečnost osobě řídící drážní dopravu, s uvedením přibližné doby nutné k odstranění závady; není-li možné závadu odstranit na místě, provedla opatření k zajištění náhradního hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla, s) odpovídajícím způsobem reagovala na hlasové nebo datové informace nebo příkazy předávané rádiovým zařízením, nebo t) v případě zjištění závady na zařízení provozovatele dráhydráhy neprodleně informovala osobu řídící drážní dopravu. (2) Osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, které jede jako vlakvlak, musí být při řízení drážního vozidladrážního vozidla vybavena tabulkami traťových poměrů traťových úseků, na kterých vlakvlak jede, a jízdním řádem, který obsahuje a) označení vlakuvlaku, seznam názvů dopravendopraven s kolejištěm, popřípadě zastávekzastávek, čas odjezdu, příjezdu nebo průjezdu vlakuvlaku ve všech dopravnáchdopravnách s kolejištěm, čas příjezdu vlakuvlaku na zastávkuzastávku a čas odjezdu vlakuvlaku ze zastávkyzastávky, pokud vlakvlak na zastávcezastávce zastavuje; čas se uvádí v hodinách, minutách, popřípadě i v půlminutách v intervalu od 0 do 24 hodin, b) dobu jízdy vlakuvlaku mezi jednotlivými dopravnamidopravnami s kolejištěm a mezi dalšími místy pravidelného zastavování vlakuvlaku, c) dobu pobytu vlakuvlaku v dopravnědopravně nebo na zastávcezastávce, d) stanovenou rychlost vlakuvlaku, e) podmínky pro spolehlivé zastavení vlakuvlaku na zábrzdnou vzdálenost, f) důležité dopravní pokyny pro řízení vlakuvlaku. (3) Přes přejezd vybavený přejezdovým zabezpečovacím zařízením, které nedává výstrahu uživatelům pozemní komunikace, a 60 m před ním smí jet vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo rychlostí nejvýše 10 km.h-1 a musí opakovaně dávat akustickou výstrahu. O této skutečnosti musí být osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo předem zpravena, není-li tato skutečnost návěstěna. Nejede-li přes přejezd jako prvé vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo, musí být jízda drážních vozideldrážních vozidel přes přejezd zajištěna odborně způsobilou osobou. (4) Přes úrovňový přechod kolejí vybavený výstražným zařízením pro přechod kolejí, které nedává výstrahu uživatelům přístupové cesty na nástupiště, a 60 m před ním smí jet vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo rychlostí nejvýše 10 km/h a musí opakovaně dávat akustickou výstrahu. O této skutečnosti musí být osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo předem zpravena osobou řídící drážní dopravu, není-li tato skutečnost návěstěna. Nejede-li přes úrovňový přechod kolejí jako první vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo, musí být jízda drážních vozideldrážních vozidel přes úrovňový přechod kolejí zajištěna odborně způsobilou osobou. § 36 Sestavení vlaku (1) Do vlakuvlaku mohou být zařazena drážní vozidladrážní vozidla pouze na základě vykonané prohlídky. Prohlídku vykonává odborně způsobilá osoba dopravce. (2) VlakVlak se sestavuje tak, aby jeho sestava neohrožovala bezpečnost a plynulost provozování drážní dopravy, zejména musí být zajištěn stanovený brzdový účinek a nesmí být překročeny dovolené dynamické síly ve spřáhlovém a narážecím ústrojí drážních vozideldrážních vozidel a ve vlakuvlaku v závislosti na druhu a hmotnosti jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel. (3) Drážní vozidloDrážní vozidlo musí svými parametry rozhodnými pro přechodnost vyhovovat stanovené traťové třídě zatížení6a) tratě, na kterou pojede. (4) Délka vlakuvlaku nesmí překročit stanovenou hodnotu pro dané traťové úseky, kterou provozovatel dráhydráhy stanoví v tabulkách traťových poměrůtabulkách traťových poměrů nebo provozním opatřením. Délka vlakuvlaku se zjišťuje a uvádí v metrech. Největší dovolený počet náprav vlakuvlaku vzhledem ke způsobu brzdění a zábrzdným vzdálenostem na jednotlivých tratích se uvede v tabulkách traťových poměrůtabulkách traťových poměrů. (5) Při sestavování vlakuvlaku mohou příslušné úkony s drážními vozidlydrážními vozidly provádět pouze odborně způsobilé osoby. Manipulovat s elektrickými spojkami pro ústřední zásobování vozů elektrickou energií nebo topnými spojkami mohou odborně způsobilé osoby za podmínky odpojení napájení. § 37 Brzdění a rychlost jízdy vlaku (1) VlakVlak, jehož stanovená rychlost je vyšší než 40 km/h, musí být brzděn průběžnou brzdou samočinnou. (2) VlakVlak musí být brzděn tak, aby jeho brzdicí účinek zajistil bezpečné zastavení vlakuvlaku na zábrzdnou vzdálenost. (3) Brzdicí účinek vlakuvlaku je určen brzdicími procenty. Tabulky brzdicích procent pro dráhudráhu celostátní a dráhudráhu regionální stanoví požadovaný brzdicí účinek vlakuvlaku, vyjádřený brzdicím procentem vlakuvlaku, v závislosti na dovolené rychlosti vlakuvlaku, jeho druhu a délce, na rozhodném spádu tratě a zábrzdné vzdálenosti na této trati. Tabulky brzdicích procent jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky. (4) Skutečná brzdicí procenta každého vlakuvlaku se zjistí výpočtem podle vzorce: čáíκáíááSkutečnábrzdicíprocenta=κ·celkovábrzdicíváhavlakucelkováhmotnostvlaku·100 Pokud jsou ve vlakuvlaku brzděném průběžnou brzdou zařazena též vozidla brzděná ruční brzdou, vynásobí se jejich brzdící váha při výpočtu celkové brzdící váhy vlakuvlaku koeficientem 0,75. Celková brzdicí váha vlakuvlaku brzděného průběžnou brzdou se rovná součtu všech brzdicích vah jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel vlakuvlaku s účinkující samočinnou průběžnou (tlakovou) brzdou zapnutou do průběžné brzdy vlakuvlaku a u vlakuvlaku s ručně brzděnými vozidly součtem brzdicích vah jednotlivých vozidel s obsluhovanou ruční brzdou. Celková hmotnost vlakuvlaku se rovná součtu hmotnosti jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel vlakuvlaku, hmotnosti nákladu na vozidlech a u vozidel s přepravou cestujících součtu průměrné hmotnosti cestujících (80 kg na osobu) podle stanovené obsaditelnosti vozidla. Hodnoty koeficientu κ jsou uvedeny v příloze č. 2. (5) Skutečná brzdicí procenta vlakuvlaku musí být vyšší nebo alespoň rovna požadovaným brzdicím procentům, která vycházejí z tabulek příloze č. 2 této vyhlášky a pro konkrétní traťové úseky a pro konkrétní vlakyvlaky se uvádějí v jízdním řádu. (6) Pro tratě se spádem větším než 40 ‰, pro vlečku a dráhudráhu úzkého rozchodu stanoví požadovaný brzdicí účinek vlakuvlaku v závislosti na dovolené rychlosti a spádu tratě provozovatel dráhydráhy svým pokynem. (7) VlakVlak nesmí překročit nejvyšší dovolenou rychlost, která se určuje jako nejnižší hodnota z a) traťové rychlosti na daném traťovém úseku, b) nejvyšší provozní rychlosti drážních vozideldrážních vozidel, z nichž je vlakvlak sestaven, c) dovolené rychlosti podle tabulek brzdicích procent v závislosti na druhu a délce vlakuvlaku, na rozhodném spádu tratě a zábrzdné vzdálenosti na této trati, d) dovolené rychlosti stanovené návěstidly, písemným rozkazem nebo rozkazem daným telekomunikačním zařízením. Při jízdě pod plným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) je nejvyšší dovolená rychlost stanovena činností systému. (8) Na tratích se zábrzdnou vzdáleností 1 000 m může být nejvyšší dovolená rychlost větší než 120 km/h, a to až do rychlosti 160 km/h včetně, za podmínky, že návěst „Výstraha“ nebo návěsti, které předvěstí sníženou rychlost, budou předvěstěny na vedoucím drážním vozidlevedoucím drážním vozidle prostřednictvím vlakového zabezpečovače již od předchozího návěstidla tak, aby informace o návěsti umožnila osobě řídící drážní vozidlodrážní vozidlo snížit rychlost vlakuvlaku na stanovenou rychlost pro daný vlakvlak a traťový úsek nejpozději u návěstidla s návěstí „Výstraha“ nebo u návěstidla návěstícího sníženou rychlost. Vlakový zabezpečovač musí zajišťovat registraci příjmu návěstí nařizujících snižování rychlosti. Nejvyšší dovolená rychlost smí být vyšší než 160 km/h pouze při jízdě pod plným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14). V traťovém úseku dráhydráhy mezi státní hranicí a první pohraniční stanicístanicí na území České republiky může být dovolena rychlost vyšší než 100 km/h, nejvýše však 160 km/h, také za podmínky, že vlakvlak při předepsaném brzdění vlakuvlaku spolehlivě zastaví z dovolené rychlosti na vzdálenost mezi hlavním návěstidlem a návěstidlem, které je předvěstí hlavního návěstidla. (9) Činnost průběžné brzdy musí být ověřována zkouškou brzdy prováděnou osobou odborně způsobilou. Zkouška brzdy se provádí před odjezdem vlakuvlaku z výchozí dopravnydopravny. Zkouška brzdy se vykoná též i v jiné dopravnědopravně a) dojde-li ke změně stanoviště, ze kterého se vlakvlak řídí, s výjimkou vlakůvlaků provozovaných jako ucelená samostatná jednotka, b) byl-li vlakvlak rozpojen, s výjimkou odvěšení vozidel na konci vlakuvlaku, nebo c) bylo-li na vlakvlak přivěšeno další drážní vozidlodrážní vozidlo s propojeným průběžným potrubím. (10) O provedené zkoušce brzdy u vlakůvlaků pro osobní přepravu, mimořádných v obecném zájmu, nákladních vlakůvlaků a u soupravových vlakůvlaků se provede zápis, který se následně předá osobě řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. Zápis obsahuje a) číslo vlakuvlaku a název dopravnydopravny, kde byla zkouška provedena, a datum provedení zkoušky, b) režim brzdění, c) hmotnost, brzdicí váhu a počet náprav nebo délku vlakuvlaku, d) počet a druh zapojených brzd ve vlakuvlaku, e) požadovaná brzdicí procenta, f) skutečná brzdicí procenta, g) u ručně zpracovaného zápisu podpisy odborně způsobilých osob, které zkoušku provedly. (11) Způsoby a postupy pro zajištění vlakuvlaku v případě poruchy průběžné brzdy tak, aby mohl být vlakvlak spolehlivě zajištěn proti ujetí na nejnepříznivějším spádu pojížděného traťového úseku, stanoví dopravce vnitřním předpisem. § 38 Doprovod vlaku (1) Obsazení vlakuvlaku osobami odborně způsobilými určenými pro doprovod vlakudoprovod vlaku při provozování drážní dopravy a vybavení hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla a řídícího vozu návěstními a technickými pomůckami, potřebnými pro provozování drážní dopravy na dané trati, se řídí pokynem dopravce s přihlédnutím k druhu vlakuvlaku a k místním podmínkám. (2) Je-li doprovod vlakudoprovod vlaku tvořen více osobami, musí být stanovena odborně způsobilá osoba, která řídí ostatní osoby doprovodu vlakudoprovodu vlaku. § 39 Označování drážních vozidel návěstmi (1) Každý vlakvlak musí být označen návěstí „Začátek vlakuvlaku“ a návěstí „Konec vlakuvlaku“; jede-li vlakvlak po částech, musí být odvážené části vlakuvlaku označeny návěstí „Konec části vlakuvlaku“ a poslední část vlakuvlaku návěstí „Konec vlakuvlaku“. (2) Hnací drážní vozidloHnací drážní vozidlo při posunuposunu musí být označeno bílým světlem umístěným na obou čelech vozidla. (3) Drážní vozidloDrážní vozidlo jedoucí jako posunposun mezi dopravnamidopravnami na drázedráze celostátní a drázedráze regionální musí být označeno jako vlakvlak. HLAVA DRUHÁ DRÁHA SPECIÁLNÍ (METRO) § 40 (1) Do vlakuvlaku pro přepravu cestujících nesmí být zařazena vozidla určená pro jiné účely. (2) Délka vlakuvlaku pro přepravu cestujících nesmí být větší než délka hrany nejkratšího nástupiště pro cestující na příslušné trati. Přitom musí být zohledněny i možné nepřesnosti při zastavení vlakuvlaku. (3) Zpětný pohyb vlakuvlaku při přepravě cestujících je dovolen pouze se souhlasem osoby odborně způsobilé řídící drážní dopravu na trati. (4) Při provozování drážní dopravy na drázedráze speciální (metro) musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) sestavu vlakůvlaků a zařazování vozidel do vlakůvlaků, b) způsob jízdy vlakuvlaku při různých provozních režimech, c) úkony pro zahájení a ukončení jízd vlakůvlaků, d) označování vlakůvlaků návěstmi, e) vybavení provozními doklady a pomůckami, f) způsob informování cestujících ve vlakuvlaku a g) automatický provoz bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. § 41 Řízení drážního vozidla (1) Při řízení drážního vozidladrážního vozidla musí osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a) dodržovat jízdní řád, b) předat řízení pouze oprávněné osobě, c) opustit vozidlo až po jeho zajištění proti samovolnému pohybu nebo zásahu nepovolané osoby, d) ponechat vozidlo na trati jen za dozoru odborně způsobilé osoby, e) přesvědčit se, že cestující nebudou odjezdem vlakuvlaku ohroženi, f) uzavřít dveře vozidel vlakuvlaku až po předchozím upozornění cestujících. (2) Pro činnosti při řízení drážního vozidladrážního vozidla platí jednotné technologické postupy dopravce. (3) Při automatickém provozu bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo provádí kontrolu automatického řízení a dohled nad bezpečností provozování dráhydráhy a drážní dopravy osoba řídící drážní dopravu prostřednictvím audiovizuálních a jiných technických zařízení a v rozsahu stanoveném technologickými postupy. Činnost těchto zařízení musí být zaznamenávána záznamovým zařízením nejméně po dobu 24 hodin a záznam dat musí poskytovat informace o sledu událostí vedoucích k mimořádné událostimimořádné události umožňující jejich následnou analýzu. § 42 Brzdění vlaku (1) VlakyVlaky musí být dostatečně a spolehlivě brzděny. Účinek brzd a druh brzdění musí odpovídat traťovým poměrům, druhu a sestavě vlakuvlaku, jeho zatížení a stanovené traťové rychlosti. (2) Účinek brzd musí být takový, aby zábrzdná dráhadráha byla nejvýše rovna zábrzdné vzdálenosti. (3) VlakyVlaky pro přepravu cestujících musí být vybaveny samočinnou průběžnou brzdou. (4) Pro činnosti při sestavování a způsobu brzdění vlakůvlaků platí jednotné technologické postupy dopravce. § 43 Rychlost jízdy vlaku (1) Rychlost jízdy vlakuvlaku musí být stanovena tak, aby bylo zajištěno bezpečné a plynulé zastavení nebo zpomalení jízdy vlakuvlaku ve stanicistanici nebo v místě, kde je to z provozních důvodů nutné. (2) Pro stanovení rychlosti a způsobu jízdy vlakuvlaku v jednotlivých traťových úsecích při různých režimech jízdy platí jednotné technologické postupy dopravce. § 44 Mimořádné zastavení vlaku na trati (1) Při mimořádném zastavení vlakuvlaku na trati z důvodu závady na drážním vozidledrážním vozidle nebo na technickém systému pro automatický provoz, při které vlakvlak nemůže dojet do nejbližší stanicestanice nebo na odstavnou nebo správkovou kolej depa, musí být osobou řídící drážní vozidlodrážní vozidlo nebo technickým systémem pro automatický provoz tato skutečnost neprodleně signalizována osobě řídící drážní dopravu, která zajišťuje další opatření podle technologických postupů. Při automatickém provozu bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být vlakvlak do doby příjezdu pomocného vlakuvlaku nebo příchodu osoby oprávněné k řízení drážního vozidladrážního vozidla na místě zastavení zajištěn proti pohybu a pod kontrolou osoby řídící drážní dopravu a nesmí být manipulováno s jeho řízením. (2) V případě nutnosti opuštění vlakuvlaku cestujícími musí být zajištěno jejich vystoupení na trať a odchod na určené místo. (3) Při provozování drážní dopravy na drázedráze speciální (metro) musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) případ mimořádného zastavení vlakuvlaku na trati, b) odsun vlakuvlaku nezpůsobilého k jízdě z trati, c) zajištění bezpečnosti cestujících při nutnosti opuštění vlakuvlaku na trati. § 45 Jízda služebního vlaku Pro zabezpečení jízdy služebních vlakůvlaků nebo pomocných vlakůvlaků musí být stanoveny jednotné technologické postupy obsahující a) podmínky pro navrhování jízd služebních vlakůvlaků a pro jejich řízení, b) podmínky pro sestavování služebních vlakůvlaků, způsobu jejich brzdění a rychlostí jízdy, c) postup při nehodách a poruchách. HLAVA TŘETÍ DRÁHA TRAMVAJOVÁ A DRÁHA TROLEJBUSOVÁ § 46 Kontrola drážního vozidla před jízdou (1) Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí mít před jízdou na trať ověřenou funkční způsobilost brzd. U drážních vozideldrážních vozidel dráhydráhy tramvajové musí být dále zajištěn řádný a funkční stav pískovačů. U drážních vozideldrážních vozidel dráhydráhy trolejbusové musí být ověřen celkový izolační stav. (2) Při provozování drážní dopravy na drázedráze tramvajové a na drázedráze trolejbusové musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) způsob kontroly drážního vozidladrážního vozidla před jízdou, b) způsob ohlašování a evidenci poruch, c) předávání drážních vozideldrážních vozidel na zastávcezastávce mezi osobami řídícími drážní vozidlodrážní vozidlo. § 47 Rychlost jízdy drážního vozidla (1) Pro každou tramvajovou a trolejbusovou trať musí být stanovena nejvyšší dovolená rychlost jízdy drážního vozidladrážního vozidla. (2) Rychlost jízdy drážního vozidladrážního vozidla nesmí být vyšší než 5 km.h-1 při a) manipulaci drážních vozideldrážních vozidel pro jejich spojení, b) jízdě nad pracovní jámou. (3) Rychlost jízdy drážního vozidladrážního vozidla nesmí být vyšší než 10 km.h-1 při a) jízdě v halách a garážích, b) couvání, c) sunutí s výjimkou jízdy do svahu, d) jízdě v traťových úsecích, na nichž se pracuje. (4) Rychlost jízdy drážního vozidladrážního vozidla nesmí být vyšší než 15 km.h-1 při a) jízdě proti hrotu kolejové výhybky, pokud není zajištěna proti nežádoucímu přestavení, přičemž rychlost jízdy při jízdě do odbočky musí současně odpovídat geometrii oblouku, b) jízdě v oblouku o poloměru menším než 25 m. (5) Pro jízdu drážních vozideldrážních vozidel dráhydráhy tramvajové a dráhydráhy trolejbusové, pokud je dráhadráha vedena po pozemní komunikaci, platí též ustanovení zvláštního předpisu.4) § 48 Označování drážního vozidla (1) Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být začátek tramvajového vlakuvlaku osvětlen dvěma světlomety s bílým světlem. Konec tramvajového vlakuvlaku musí být za snížené viditelnostisnížené viditelnosti označen na zádi červenými koncovými světly. Pro zvýšení bezpečnosti provozu mohou být na drážním vozidledrážním vozidle samostatně rozsvícena jen potkávací světla i za nesnížené viditelnosti. Vnější osvětlení drážního vozidladrážního vozidla musí odpovídat též ustanovením zvláštního předpisu.7) (2) Místo určené pro nástup s dětským kočárkem nebo osoby na vozíku pro invalidy musí být na vnější straně skříně drážního vozidladrážního vozidla zřetelně označeno mezinárodním symbolem přístupnosti. (3) V drážním vozidledrážním vozidle musí být označena příslušným symbolem sedadla určená pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace a místo určené pro kočárek nebo vozík pro invalidy. (4) Všechny prvky, které jsou určeny pro ovládání cestujícími, musí být zřetelně a srozumitelně označeny. (5) Na vnějších stranách skříně drážního vozidladrážního vozidla musí být uvedeno obchodní jméno nebo znak dopravce. HLAVA ČTVRTÁ DRÁHA LANOVÁ § 49 Řízení drážní dopravy (1) V případech po nepříznivých klimatických podmínkách, nebo nebyla-li na drázedráze lanové drážní doprava provozována déle než tři dny, musí být provedena kontrola trati dráhydráhy lanové pochůzkou před zahájením jízdy. (2) Kontrolní jízdou7a) bez cestujících musí být ověřeno, zda se na trati nevyskytují závady nebo překážky, které by mohly ohrozit spolehlivost nebo bezpečnost. (3) Drážní vozidloDrážní vozidlo kyvadlové dráhydráhy lanové určené pro přepravu více než 20 osob musí být a) doprovázeno průvodcem; to neplatí, je-li vybaveno technickým zařízením, které průvodce nahradí a které zajistí zejména sledování prostoru pro cestující, a b) vybaveno zařízením pro spojení s osobou řídící lanovou dráhudráhu. (4) Při provozování drážní dopravy na drázedráze lanové musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro a) uvedení dráhydráhy lanové do chodu, b) minimální obsazení stanicstanic osobami odborně způsobilými, c) zastavení chodu dráhydráhy lanové před dosažením nejvyšší přípustné hodnoty rychlosti větru, d) ukončení chodu dráhydráhy lanové, e) postup při nehodách a mimořádných událostechmimořádných událostech, f) přepravu osob s lyžemi na nohou, g) přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace. ČÁST ČTVRTÁ ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, OBSAH A ZVEŘEJŇOVÁNÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU A JEHO ZMĚN HLAVA PRVNÍ JÍZDNÍ ŘÁD VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ OSOBNÍ DOPRAVY NA DRÁZE CELOSTÁTNÍ A DRÁZE REGIONÁLNÍ Způsob zpracování § 50 (1) Požadavky jednotlivých dopravců se zpracovávají podle časového harmonogramu stanoveného provozovatelem dráhydráhy nebo přídělcem v souladu s termíny podle § 34a zákona o dráhách. Přednostně se zpracovávají požadavky na trasy vlakůvlaků mezinárodní dopravy projednané koordinačním orgánem ve smyslu § 32 odst. 4 zákona o dráhách a trasy nákladních vlakůvlaků s délkou 740 m, umožňují-li to provozní a technické podmínky dráhy. Harmonogram se zveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Každému vlakuvlaku přidělí provozovatel dráhydráhy číslo vlakuvlaku a podle požadavku dopravce na přepravní kategorii vlakuvlaku označení druhu vlakuvlaku. Číslo vlakuvlaku se na drázedráze v průběhu od 0 do 24 hodin nesmí opakovat. Postup pro přidělování označení druhů a čísel vlakůvlaků ve vnitrostátní dopravě stanoví technologické postupy provozovatele dráhydráhy. Při označení vlakůvlaků pro mezinárodní dopravu se postupuje podle dohody z mezinárodních konferencí o jízdních řádech. (3) Při sestavě jízdního řádu nesmí stanovená rychlost vlakuvlaku překračovat nejvyšší traťovou rychlost a konstrukční rychlost drážních vozideldrážních vozidel vlakuvlaku a musí odpovídat určenému řazení a způsobu brzdění vlakuvlaku pro jednotlivé druhy vlakůvlaků podle tabulek traťových poměrůtabulek traťových poměrů pro příslušný traťový úsek. (4) Dopravcem navržené jízdní doby v jednotlivých traťových úsecích musí vycházet z dynamických vlastností používaných hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel, které umožňují jízdu vlakuvlaku se stanovenou hmotností při daných sklonových a směrových traťových poměrech. (5) Jízdní řád vypracovávají odborně způsobilé osoby určené provozovatelem dráhydráhy. § 53 Změny jízdního řádu Změny jízdního řádu se vypracovávají jen v provozně odůvodněných případech nebo podle odůvodněných návrhů dopravců v termínech podle harmonogramu stanoveného provozovatelem dráhydráhy. § 54 Zveřejňování jízdního řádu a jeho změn (1) Pro potřebu cestujících vydává provozovatel dráhydráhy, pro kterou bylo vydáno úřední povolení, vývěsný jízdní řád pro každou trať, jízdní řád dráhydráhy a pro každou stanicistanici a zastávkuzastávku seznam „Příjezdy a odjezdy vlakůvlaků“. (2) Vývěsný jízdní řád a seznam „Příjezdy a odjezdy vlakůvlaků“ včetně jejich oprav se zveřejňují nejméně 24 hodin před jejich platností, jízdní řád dráhydráhy a jeho změny musí být zveřejněny nejméně 7 dnů před počátkem jejich platnosti. (3) Vývěsný jízdní řád tratě, na které se stanicestanice nachází, a navazujících tratí, seznam „Příjezdy a odjezdy vlakůvlaků“, musí být ve stanicíchstanicích veřejně přístupné, platné a v použitelném stavu. Ve stanicíchstanicích a zastávkáchzastávkách, kde nejsou cestující odbavováni, postačí na veřejně přístupném místě umístit pouze platný seznam „Příjezdy a odjezdy vlakůvlaků“. V případě vlakuvlaku veřejné osobní dopravy zavedeného podle ustanovení § 34b zákona o dráhách s četností jízdy 3 a méně po sobě jdoucí kalendářní dny se údaje o jeho jízdě ve vývěsném jízdním řádu tratě a v seznamu „Příjezdy a odjezdy vlakůvlaků“ neuvádějí a údaje o jízdním řádu takového vlakuvlaku se předají pouze ke zveřejnění do Celostátního informačního systému o jízdních řádech v rozsahu údajů podle odstavce 4 písm. a). (4) Provozovatel dráhydráhy předá projednaný jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na drázedráze a jeho změny nejpozději 7 dnů před jeho platností do Celostátního informačního systému o jízdních řádech a) v rozsahu údajů podle § 55 odst. 1 písm. a), b), e), h), i) a k) v elektronické podobě v datové struktuře umožňující automatizované zpracování ve formátu XML (rozšiřitelný značkovací jazyk), a b) v elektronické graficky přehledné podobě pro potřeby cestujících v rozsahu údajů podle § 55 odst. 1. (5) V případě vlakuvlaku veřejné osobní dopravy zavedeného podle ustanovení § 34b zákona o dráhách předá provozovatel dráhydráhy jízdní řád tohoto vlakuvlaku do Celostátního informačního systému o jízdních řádech v rozsahu údajů podle odstavce 4 písm. a), a to bez zbytečného prodlení po přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. § 55 Obsah jízdního řádu (1) Jízdní řád dráhydráhy obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol provozovatele dráhydráhy, b) dobu platnosti, c) obsah, d) návod k použití, e) vysvětlení použitých značek, f) mapu železniční sítě s označením tratí, g) abecední seznam železničních stanicstanic a zastávekzastávek, h) místo, kde jsou smluvní přepravní podmínky a tarif dopravců zveřejněny, i) ve sloupci vlakuvlaku údaje o službách souvisejících s přepravou (např. rezervace míst ve vlacíchvlacích, v lůžkových a lehátkových vozech, v autovlacích, při přepravě osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zařazení vlakůvlaků do integrovaného dopravního systému), j) termíny vydávání plánovaných změn jízdního řádu, k) údaje jízdního řádu pro jednotlivé tratě dráhydráhy a navazující tratě jiné dráhydráhy, obsahující 1. označení tratě číslem a názvem počáteční a koncové železniční stanicestanice, 2. obchodní jméno, sídlo nebo bydliště provozovatele dráhydráhy, 3. druh vlakuvlaku, jeho číslo a symbol dopravce, 4. údaje o vozové třídě, o přímých vozech a vozech bezbariérově přístupných cestujícím na vozících pro invalidy s označením mezinárodním symbolem přístupnosti, 5. podmínky pro použití vlakuvlaku cestujícím, 6. údaje o poskytovaných přepravních službách, 7. názvy železničních stanicstanic na trati s označením stanicstanic bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, 8. kilometry vzdálenosti železničních stanicstanic, 9. časové údaje o odjezdu vlakuvlaku ze železniční stanicestanice v hodinách a minutách, uspořádaných v intervalu od 0 do 24 hodin, u časového údaje se uvede údaj, zda zde vlakvlak zastavuje na znamení, popřípadě je zastavení vlakuvlaku jinak omezeno, 10. časové omezení jízdy vlakuvlaku, 11. výchozí a cílovou železniční stanicistanici vlakuvlaku, jede-li vlakvlak po více tratích, 12. další potřebné údaje pro informování cestujících. (2) Vývěsný jízdní řád obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol provozovatele dráhydráhy, b) obchodní jména, sídla nebo bydliště, případně symboly dopravců, c) dobu platnosti, d) vysvětlení použitých značek, e) údaje podle odstavce 1 písm. k). (3) Seznam „Příjezdy a odjezdy vlakůvlaků“ obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol provozovatele dráhydráhy, b) název železniční stanicestanice nebo zastávkyzastávky, c) dobu platnosti, d) obchodní jména, sídla nebo bydliště, případně symboly dopravců, e) vysvětlení použitých značek, f) podmínky pro použití vlakuvlaku cestujícími, g) časové údaje o příjezdu a o odjezdu vlakuvlaku ze železniční stanicestanice v hodinách a minutách rozdělené podle jednotlivých směrů, uspořádané vzestupně v intervalu od 0 do 24 hodin, v rozsahu: 1. druh vlakuvlaku, jeho číslo, symbol dopravce, 2. údaje o přímých vozech a službách souvisejících s přepravou ve vlakuvlaku včetně označení zařazených vozů bezbariérově přístupných cestujícím na vozících pro invalidy mezinárodním symbolem přístupnosti, 3. podmínky použití vlakuvlaku cestujícími, 4. údaj, zda vlakvlak zastavuje pouze na znamení, popřípadě je zastavení vlakuvlaku jinak omezeno, 5. název výchozí a cílové stanicestanice vlakuvlaku, u expresního vlakuvlaku a rychlíku i názvy směrově důležitých nácestných stanicstanic, kde vlakvlak zastavuje, označení stanicstanic bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, přijíždí-li vlakvlak z výchozí stanicestanice po různých tratích, nebo odjíždí-li vlakvlak do cílové stanicestanice na různé tratě, uvede se pro rozlišení směrů název alespoň jedné nácestné stanicestanice, 6. časové omezení jízdy vlakuvlaku, 7. další potřebné údaje pro informování cestujících. (4) Řazení jednotlivých vlakůvlaků v jízdním řádu musí být uspořádáno tak, aby časové údaje byly podle časové posloupnosti v intervalu od 0 do 24 hodin. Úprava a význam používaných zkratek a značek v jízdním řádu musí odpovídat úpravě a významu zkratek a značek, používané v mezinárodní železniční přepravě. HLAVA DRUHÁ JÍZDNÍ ŘÁD NA DRÁZE SPECIÁLNÍ, DRÁZE TRAMVAJOVÉ, DRÁZE TROLEJBUSOVÉ A DRÁZE LANOVÉ § 56 Způsob zpracování (1) Dopravce zpracovává návrh jízdního řádu veřejné drážní osobní dopravy nebo jeho změn a předloží jej ke schválení příslušnému drážnímu správnímu úřadu v termínu stanoveném tímto úřadem. (2) Návrh jízdního řádu předkládaného ke schválení podle odstavce 1 musí obsahovat: a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol dopravce, b) označení nebo název linky nebo tratě, c) platnost jízdního řádu v kalendářním týdnu, d) názvy stanicstanic dráhydráhy speciální nebo názvy všech zastávekzastávek jednotlivých linek dráhydráhy tramvajové nebo dráhydráhy trolejbusové s označením všech bezbariérově přístupných stanicstanic dráhydráhy speciální a zastávekzastávek na drázedráze tramvajové a trolejbusové, e) časové údaje o jízdách jednotlivých vlakůvlaků (spojů) na lince v hodinách a minutách, uspořádané v intervalu od 0 do 24 hodin; je-li interval mezi vlakyvlaky (spoji) v určitém časovém období 10 minut a kratší, postačí u jízdního řádu dráhydráhy tramvajové, dráhydráhy trolejbusové a dráhydráhy lanové uvést časové údaje prvého spoje v daném časovém období a interval jízdy následujících spojů, u jízdního řádu dráhydráhy speciální časový údaj jízdy prvního spoje na začátku provozní doby a interval jízdy následujících spojů, f) kapacitu drážních vozideldrážních vozidel, kterými bude přeprava zajišťována, g) časovou platnost jízdního řádu. (3) Dopravce předkládá návrh jízdního řádu podle odstavce 2 a) v elektronické podobě v datové struktuře umožňující automatizované zpracování ve formátu CSV (comma separated values), s výjimkou jízdního řádu na drázedráze lanové nezajišťující dopravní obslužnost, a b) v graficky přehledné podobě pro potřeby cestujících. § 57 Obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn (1) Jízdní řád, který se zveřejňuje, musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol dopravce, b) označení nebo název linky nebo tratě, c) platnost jízdního řádu v kalendářním týdnu, d) názvy stanicstanic dráhydráhy speciální nebo názvy všech zastávekzastávek jednotlivých linek dráhydráhy tramvajové nebo dráhydráhy trolejbusové se zvýrazněním názvu zastávkyzastávky, ve které je jízdní řád umístěn, a označení všech zastávekzastávek na lince bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, e) časovou platnost jízdního řádu, f) časové údaje o jízdách jednotlivých vlakůvlaků (spojů) v hodinách a minutách na lince, uspořádané v intervalu od 0 do 24 hodin; je-li interval mezi vlakyvlaky (spoji) v určitém období 10 minut a kratší, postačí uvést v jízdním řádu dráhydráhy tramvajové, trolejbusové a lanové časové údaje prvého spoje v daném časovém období a interval jízdy následujících spojů, u jízdního řádu dráhydráhy speciální časový údaj jízdy prvního spoje na začátku provozní doby a interval jízdy následujících spojů. U bezbariérově přístupného spoje cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace na drázedráze tramvajové a trolejbusové musí být časový údaj uveden vždy a doplněn mezinárodním symbolem přístupnosti, g) časový údaj o průměrné cestovní době vlakuvlaku (spoje) mezi zastávkamizastávkami, závisí-li výše jízdného na době jízdy. (2) Jízdní řády se zveřejňují na všech stanicíchstanicích a zastávkáchzastávkách a udržují se v čitelném stavu do doby náhrady podle odstavce 3. (3) Jízdní řád nebo jeho změny nebo dočasné omezení pravidelného provozu se zveřejňují nejpozději 24 hodin před počátkem jejich platnosti vhodným způsobem a v místech k tomu obvyklých. (4) Značky nebo použité zkratky musí být v jízdním řádu srozumitelně vysvětleny. (5) Drážní správní úřad postoupí schválený jízdní řád nejpozději 24 hodin před nabytím jeho platnosti do Celostátního informačního systému o jízdních řádech v podobě podle § 56 odst. 3 písm. a) a v rozsahu údajů podle § 56 odst. 2. § 58 Jízdní řád na dráze lanové (1) Drážní správní úřad postoupí schválený jízdní řád na drázedráze lanové nejpozději 24 hodin před nabytím jeho platnosti do Celostátního informačního systému o jízdních řádech v podobě a) podle § 56 odst. 3 písm. a), jde-li o dráhudráhu lanovou, která zajišťuje dopravní obslužnost, a b) podle § 56 odst. 3 písm. b), jde-li o dráhudráhu lanovou, která nezajišťuje dopravní obslužnost. (2) Pro jízdní řád dráhydráhy lanové platí ustanovení části čtvrté hlavy druhé s výjimkou § 56 odst. 2 písm. f) a § 57 odst. 5. (3) Ve stanicistanici dráhydráhy lanové musí být dále zveřejněny podmínky mimořádných jízd. HLAVA III CELOSTÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM O JÍZDNÍCH ŘÁDECH § 58a (1) Jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy předávané a postupované do Celostátního informačního systému o jízdních řádech jsou neprodleně zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup veřejnosti včetně přístupu osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v elektronické podobě a) v případě jízdního řádu a jeho změn ve veřejné drážní osobní dopravě na drázedráze celostátní a drázedráze regionální v rozsahu a podobě podle § 54 odst. 4, b) v případě jízdního řádu ve veřejné drážní osobní dopravě na drázedráze speciální, drázedráze tramvajové, drázedráze trolejbusové a drázedráze lanové 1. v podobě podle § 56 odst. 3 písm. b), a 2. v podobě podle § 56 odst. 3 písm. a) s výjimkou jízdního řádu na drázedráze lanové nezajišťující dopravní obslužnost. (2) Popis datového formátu a datové struktury elektronické podoby umožňující automatizované zpracování jízdních řádů dle odstavce 1 zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST PÁTÁ DRÁŽNÍ VOZIDLA § 59 Ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí Ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidladrážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí se provádí v rámci technickobezpečnostní zkoušky drážního vozidladrážního vozidla. § 60 Technickobezpečnostní zkouška (1) Pro technickobezpečnostní zkoušku se stanovují tyto podmínky: a) provedení zkoušky v klidové poloze drážního vozidladrážního vozidla, b) provedení zkoušky při jízdě drážního vozidladrážního vozidla, c) zkoušky podle písmen a) a b) provádí právnická osoba určená Ministerstvem dopravy. (2) Technickobezpečnostní zkouška podle odstavce 1 písm. a) se provádí na drázedráze tramvajové a na drázedráze trolejbusové tak, aby byl umožněn případný pohyb drážního vozidladrážního vozidla, a na ostatních dráháchdráhách tak, aby byl umožněn pohyb drážního vozidladrážního vozidla nejméně 100 m. (3) Při technickobezpečnostní zkoušce drážního vozidladrážního vozidla v klidové poloze se zjišťuje a) úplnost a správnost dokladů drážního vozidladrážního vozidla včetně dokladu o potvrzení shody se schváleným typem, vydaného výrobcem, b) soulad technické dokumentace s provedením drážního vozidladrážního vozidla a schváleným typem, c) ověření funkce jednotlivých částí drážního vozidladrážního vozidla. (4) Technickobezpečnostní zkouška podle odstavce 1 písm. b) se provádí na traťovém úseku s příznivými směrovými a sklonovými poměry, kde traťová rychlost umožňuje jízdu alespoň zkušební rychlostí. U ucelených souprav se tato zkouška provádí s celou soupravou, u řídicích vozůřídicích vozů ve spojení tohoto vozu s příslušným hnacím vozidlem, u tažených drážních vozideldrážních vozidel ve spojení s vhodným hnacím vozidlem. Drážní vozidlaDrážní vozidla se k provedení jízdní zkoušky vybavují plnými zásobami provozních hmot. (5) Při technickobezpečnostní zkoušce za jízdy drážního vozidladrážního vozidla se ověřují a) údaje rychloměru, b) brzdové vlastnosti drážního vozidladrážního vozidla, zábrzdné dráhydráhy a součinnost všech brzdových systémů na vozidle, c) jízdní a provozní vlastnosti drážního vozidladrážního vozidla při jmenovité konstrukční rychlosti a při rychlosti zkušební v každém směru jízdy; u řídicích vozůřídicích vozů se ověřování provádí pouze ve směru sunutí, d) funkce naklápění vozových skříní, e) funkce vlakového zabezpečovače, automatizovaného řízení drážního vozidladrážního vozidla a základních jistících a ochranných obvodů. (6) Po ukončení zkoušky podle odstavce 5 se provede prohlídka zaměřená na kontrolu technického stavu drážního vozidladrážního vozidla. (7) Rozsah, způsob a podmínky provedení technickobezpečnostní zkoušky obsahuje technická norma. (8) Ustanovení odstavce 5 písm. c) a d) se nevztahuje na drážní vozidladrážní vozidla určená pro dráhudráhu speciální, dráhudráhu tramvajovou, dráhudráhu trolejbusovou a dráhudráhu lanovou a ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na drážní vozidladrážní vozidla určená pro dráhudráhu lanovou. (9) O provedení technickobezpečnostní zkoušky se vyhotovuje zkušební protokol. § 61 Technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí, které jsou podmínkou pro schválení typu vozidla (1) Pro dráhudráhu místní, speciální, tramvajovou nebo trolejbusovou anebo vlečku se schvalují typy a) drážních vozideldrážních vozidel hnacích a tažených, b) speciálně konstruovaných kolejových vozidel určených pro výstavbu, opravy a údržbu drahdrah včetně pojezdů nekolejových vozidel umožňujících jízdu nekolejových vozidel též po kolejích. (2) Pro každý typ drážního vozidlatyp drážního vozidla musí být vypracovány technické podmínky, které obsahují souhrnný výčet parametrů a technickoprovozních vlastností vozidla a jeho rozhodujících konstrukčních celků a částí včetně stanovení hodnot jejich mezních technických stavů. Provedení drážních vozideldrážních vozidel musí a) zaručovat bezpečnost provozování dráhydráhy a bezpečnost osob, b) odpovídat stanoveným technickým podmínkám, c) odpovídat zvláštním předpisům,9) d) odpovídat prostorové průchodnosti a parametrům dráhydráhy, pro kterou je určeno, e) odpovídat účelu, pro který je určeno, f) splňovat požadavky na drážní vozidlodrážní vozidlo (konstrukční provedení a technickoprovozní vlastnosti) uvedené v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky. Pro drážní vozidladrážní vozidla určená výhradně pro provozování na vlečkách platí ustanovení části II přílohy č. 3 přiměřeně. (3) Obsah technických podmínek je uveden v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky. Pro řídicí vozyřídicí vozy platí rozsah technických podmínek pro vozy osobní a hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla přiměřeně. Obsah technických podmínek motorových lokomotiv uvedených v příloze č. 4, části I platí i pro motorové lokomotivy na drázedráze speciální. (4) U jednotlivých typů drážních vozideltypů drážních vozidel se naplnění obsahu technických podmínek podle odstavce 3 ověřuje zkouškami a zkušebním provozem. (5) Na drážním vozidledrážním vozidle lze použít konstrukční části z jiných vozidel schváleného typu; to platí rovněž pro použití konstrukčních částí silničního vozidla schváleného typu na drážním vozidledrážním vozidle provozovaném na drázedráze trolejbusové. V takovém případě se zkoušky omezí na ověření vlastností, které může použitá část ovlivnit. (6) Schválený typ drážního vozidlatyp drážního vozidla nebo jeho konstrukční části je určen technickými podmínkami, technickou dokumentací a zprávou o rozsahu a výsledcích zkoušek vozidla, které schválil drážní správní úřad. § 61a Údaje zapisované do průkazu způsobilosti drážního vozidla Do průkazu způsobilosti drážního vozidladrážního vozidla, s výjimkou drážního vozidladrážního vozidla provozovaného na drázedráze zkušební nebo drázedráze lanové, se zapisují a) evidenční číslo průkazu, označení drážního správního úřadu, který jej vydal, a datum jeho vydání, b) druh, typ, výrobní číslo, název a rok výroby drážního vozidladrážního vozidla a jeho modernizace, byla-li provedena, c) údaje o výrobcivýrobci, kterými jsou obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, nebo obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, d) evidenční číslo drážního vozidladrážního vozidla, e) technické údaje o drážním vozidledrážním vozidle, f) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o schválení typu vozidla, g) obchodní firma nebo název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo právnické osoby, která provedla technickobezpečnostní zkoušku, datum provedení technickobezpečnostní zkoušky a evidenční číslo zkušebního protokolu, h) datum uvedení drážního vozidladrážního vozidla do provozu a rok změny jeho konstrukce, byla-li provedena, i) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí, jímž byla schválena změna konstrukce drážního vozidladrážního vozidla představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, byla-li schválena, a j) výsledky provedených pravidelných technických kontrol drážního vozidladrážního vozidla a datum jejich provedení. § 61b Technické požadavky na drážní vozidla provozovaná na dráze celostátní nebo regionální pro případ nepoužití technické specifikace pro interoperabilitu Technické požadavky na drážní vozidladrážní vozidla provozovaná na drázedráze celostátní nebo regionální zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy stanoví pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, části I a II přílohy č. 3 k této vyhlášce a část I přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 62 Podstatné odchylky od schváleného typu vozidla a rozsah a způsob ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna (1) Splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlemdrážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna způsobem představujícím podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, se ověřuje technickobezpečnostní zkouškou, pro jejíž provedení se použije § 60 obdobně; ověření se provede v rozsahu odpovídajícím provedené změně konstrukce drážního vozidladrážního vozidla. (2) Změnou, která představuje podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, je změna a) určení drážního vozidladrážního vozidla, b) druhu a typu hnacího motoru nebo přenosu výkonu, c) převodu na nápravy, d) zvýšení výkonu hnacího motoru o více než 15 %, e) normalizovaného obrysu, f) brzdového zařízení, g) elektrického trakčního obvodu, h) elektrického zapojení pomocných pohonů a změna jejich regulace, i) elektrického ovládání a změna regulace funkce brzdy, j) systému vlakového zabezpečovače, k) související s vybavením palubní diagnostikou s přenosem dat, l) rozchodu, rozvoru, vzdálenosti otočných čepů a uspořádání dvojkolí, m) nejvyšší rychlosti (zvýšení), n) nosných částí ovlivňujících jejich pevnost a funkčnost, o) provedení pojezdu, p) typu stabilního hasicího zařízení, r) obvodů vícenásobného řízení, s) vytápěcích a klimatizačních systémů s výjimkou klimatizací kabin řidiče (osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo) drážního, tramvajového a trolejbusového vozidla s chladícím výkonem do 2000 W napájených z obvodů bezpečného napětí 24 V DC; provozovatel drážní dopravy má v případě instalace takového systému povinnost oznámit změnu Drážnímu úřadu, t) související s tlakotěsným provedením drážního vozidladrážního vozidla, u) zdrojových energetických soustav, v) zabudovaných určených technických zařízení; to neplatí pro výměnu částí určených technických zařízení, která nejsou součástí ostatních zařízení uvedených v tomto odstavci, při které se nemění funkční vlastnosti ani parametry určeného technického zařízení, nebo pro výměnu částí určených technických zařízení, která jsou součástí konstrukce silničního vozidla, které je drážním vozidlemdrážním vozidlem provozovaným na drázedráze trolejbusové, w) konstrukční části, která zajišťuje součinnost vozidla se zabezpečovacím zařízením nebo x) použitého typu dveří včetně jejich ovládání u drážních vozideldrážních vozidel určených pro přepravu cestujících. § 63 (1) Pro schválení změny na drážním vozidledrážním vozidle platí technické podmínky a technická dokumentace pro schvalování typu nebo jeho konstrukční části, doplněné o dokumentaci určující provedenou změnu. (2) U drážního vozidladrážního vozidla, u kterého došlo ke změně podle § 62, se shoda se schváleným typem prokazuje podle schváleného typu a schválené změny. (3) Schválení změny musí být zapsáno v průkazu způsobilosti drážního vozidladrážního vozidla nebo v technické dokumentaci, nemá-li drážní vozidlodrážní vozidlo průkaz způsobilosti. Drážní vozidla v provozu, která podléhají pravidelným technickým kontrolám, způsob a podmínky provádění těchto kontrol § 64 (1) Pravidelné technické kontrole, kterou se ověřuje technický stav drážních vozideldrážních vozidel zařazených do provozu, podléhají a) hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla, b) tažená drážní vozidladrážní vozidla, c) speciální vozidlaspeciální vozidla. (2) Časové nebo kilometrické intervaly pro provádění pravidelné technické kontroly podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky. (3) Technické kontrole mimo časový nebo kilometrický interval stanovený v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky, podléhají drážní vozidladrážní vozidla uvedená v odstavci 1 po nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události s vlivem na jejich technickou způsobilost nebo v rozsahu odpovídajícímu opravě konstrukčních částí, jejichž funkčnost má vliv na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy. (4) Drážní hnací vozidla podléhají technické kontrole mimo časový nebo kilometrický interval stanovený v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky, nebyla-li více než šest měsíců užívána při provozování. (5) Dopravce zajišťuje, aby provedení technické kontroly drážního vozidladrážního vozidla provozovaného na drázedráze jiné než celostátní a regionální a historického drážního vozidladrážního vozidla zajišťovala jen osoba odborně způsobilá, která má k dispozici platnou dokumentaci shodného typu drážního vozidlatypu drážního vozidla včetně všech změn, a dohlíží, zda odborně způsobilá osoba používá technické vybavení a potřebná měřidla pro ověření hodnot technických stavů vozidla. (6) Pravidelnou technickou kontrolu drážního vozidladrážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, které není historickým drážním vozidlemdrážním vozidlem, provádí osoba zabezpečující údržbu drážního vozidladrážního vozidla jako součást systému údržby. (7) Zápis o technické kontrole provedené podle odstavce 5 zaznamená do průkazu způsobilosti odborně způsobilá osoba, která kontrolu organizovala nebo prováděla. U drážního vozidladrážního vozidla, které nemá průkaz způsobilosti a k němuž nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, zajistí dopravce vyznačení provedení technické kontroly datem a značkou místa kontroly přímo na určené místo na drážním vozidledrážním vozidle. § 65 (1) Pravidelnou technickou kontrolou drážního vozidladrážního vozidla pro dráhudráhu celostátní, dráhudráhu regionální, dráhudráhu místní a vlečku, ke kterému nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, se ověřuje, odpovídá-li vozidlo schválenému typu, a zaručuje-li jeho technický stav při řádném používání vozidla jeho bezpečné a spolehlivé provozování až do následující pravidelné technické kontroly. Rozsah kontroly je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Pravidelná technická kontrola drážního vozidladrážního vozidla pro dráhudráhu speciální (metro) se provádí v rozsahu stanoveném v příloze č. 6, která je součástí této vyhlášky, pro dráhudráhu tramvajovou a dráhudráhu trolejbusovou se provádí podle rozsahu stanoveného pro technickobezpečnostní zkoušky podle § 60. (3) Mezní hodnoty rozměrů dvojkolí drážního vozidladrážního vozidla dráhydráhy tramvajové se posuzují podle přílohy č. 7, která je součástí této vyhlášky. U drážního vozidladrážního vozidla, které je přechodné na tratě zahraničních železničních správ, musí dovolené hodnoty rozměrů dvojkolí odpovídat podmínkám pro mezinárodní železniční přepravu. § 66 Drážní vozidla drah lanových (1) Pro drážní vozidladrážní vozidla drahdrah lanových platí ustanovení části páté s výjimkou § 60 odst. 2, § 62 odst. 2 a § 64 odst. 1. (2) Odchylkou podle § 62 odst. 2 je na drážním vozidledrážním vozidle dráhydráhy lanové každá změna včetně změny na závěsu a jeho částí. (3) Při technickobezpečnostní zkoušce se za jízdy drážního vozidladrážního vozidla lanové dráhydráhy podle § 60 odst. 5 ověřuje a) součinnost vozidla s technickým zařízením lanové dráhydráhy, b) brzdové vlastnosti brzdového systému pohonu lanové dráhydráhy a brzdy vozidla. (4) Vozy použité a vozy přemístěných lanových drahdrah musí být podrobeny nedestruktivní kontrole úchytů, závěsů a veškerých svarových spojů. Musí být doloženo původní schválení, pevnostní výpočet, výkresová a technická dokumentace. Musí být proveden výpočet na únavu a stanovení zbytkové životnosti. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 67 (1) Osoba, která při výkonu pracovní činnosti se smí pohybovat na trati, musí znát návěst nařizující okamžité zastavení drážního vozidladrážního vozidla a podmínky jejího použití. (2) Osoba, která při své pracovní činnosti dává návěsti nebo se jimi řídí, musí být odborně způsobilá. (3) Osoba, která se při své pracovní činnosti řídí návěstmi, musí se při příjmu pochybné nebo nezřetelné návěsti chovat tak, jako by návěst byla závažnějšího charakteru nebo zakazující. § 68 (1) Provozovatel dráhydráhy oznamuje dopravci v časovém předstihu, nejméně 21 dní před uvedením do užívání, předvídané změny stavebně technických parametrů staveb drahdrah a staveb na drázedráze, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy, zejména pokud se jedná o změny prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozideldrážních vozidel, změny v návěstění, změny zabezpečovacího zařízení, zařízení vlakového zabezpečovače, zařízení elektrické trakce a změny sdělovacího zařízení určeného pro přenos informací ze zařízení trati na drážní vozidlodrážní vozidlo a opačně. (2) Osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být prokazatelně zpravena o změnách stavebně technických parametrů staveb drahdrah a staveb na drázedráze podle odstavce 1, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost provozování drážní dopravy, a to nejpozději před první jízdou v dotčeném úseku dráhydráhy. (3) Osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být před jízdou prokazatelně zpravena o okamžitých změnách stavebně technických parametrů staveb drahdrah a staveb na drázedráze, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy, pokud jsou osobě řídící drážní dopravu známy, včetně potřebných opatření. § 69 Řízení podle jednotného času (1) Pohyb drážních vozideldrážních vozidel se řídí jednotným časem s časovým rozdělením od 0 do 24 hodin. Základní čas je středoevropský, v době stanovené nařízením vlády je letní čas. (2) Hodiny na drázedráze musí ukazovat jednotný čas. Dojde-li k poruše hodin na drázedráze, určuje jednotný čas provozovatel dráhydráhy. § 70 Styk vzájemně zaústěných drah Při styku drahdrah musí provozovatelé drahdrah vzájemně zaústěných zajistit: a) jednotnou organizaci a řízení drážní dopravy a způsob zabezpečení jízdy vlakůvlaků a posunuposunu v místě styku drahdrah, b) vymezení místa styku drahdrah a místa určeného pro vzájemnou předávku drážních vozideldrážních vozidel nebo vlakůvlaků, c) koordinaci jízdních řádů podle požadavků jednotlivých dopravců včetně zajišťování přípojů a čekacích dob, d) vzájemnou informovanost o jízdách vlakůvlaků a drážních vozideldrážních vozidel přecházejících mezi dráhamidráhami a údajů s tím souvisejících včetně informací, které souvisí se zajištěním bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, bezpečností osob a s ochranou životního prostředí, e) vzájemnou součinnost při provozování dráhydráhy, f) vzájemnou součinnost při drážních nehodách a mimořádných událostechmimořádných událostech včetně používání nehodových pomocných prostředků. § 71 Vlakové rádiové zařízení (1) Vlakové rádiové zařízení se zřizuje pro radiotelefonní spojení doprovodu vlakudoprovodu vlaku s osobou řídící drážní dopravu, s doprovodem jiných vlakůvlaků a s pracovišti, která organizují drážní dopravu. Dále jej lze použít pro přenos signálů z vedoucího drážního vozidlavedoucího drážního vozidla na pevná zařízení dráhydráhy a naopak a po dohodě s organizací telekomunikací pro veřejné telekomunikační účely.10) (2) Přenáší-li vlakové rádiové zařízení signály pro řízení jízdy vedoucího drážního vozidladrážního vozidla nebo lze-li jeho prostřednictvím řídit zařízení na drázedráze, musí být takový provoz registrován záznamovým zařízením nejméně po dobu 24 hodin. Jedním z přenášených signálů na vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo musí být povel k samočinnému zastavení jízdy drážního vozidladrážního vozidla. (3) Využívá-li se vlakové rádiové zařízení i pro veřejné telekomunikační účely podle odstavce 1, musí mít provoz zajišťující řízení drážního vozidladrážního vozidla nebo řízení zařízení na drázedráze přednost před provozem veřejným. (4) Mobilní část vlakového rádiového zařízení je součástí drážního vozidladrážního vozidla, traťová část rádiového zařízení je součástí zařízení dráhydráhy. Přenosné rádiové zařízení, které není připojeno k elektrickým obvodům drážního vozidladrážního vozidla nebo k anténě pevně instalované na drážním vozidledrážním vozidle, není součástí drážního vozidladrážního vozidla. Přenosné rádiové zařízení lze použít pouze v režimu nouzového rádiového spojení. (5) Dopravce je povinen použít pro provoz: a) na tratích nebo části tratě s provozovanou traťovou částí systému vlakového rádiového zařízení sloužícího k zajištění řízení drážní dopravy nebo pro přenos povelů, signálů, hlášení či datový přenos drážní vozidlodrážní vozidlo vybavené kompatibilní funkční mobilní částí rádiového zařízení; umožňuje-li traťová část vlakového rádiového zařízení vyslat povel k samočinnému zastavení drážního vozidladrážního vozidla, musí být drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno technickými prostředky pro jeho realizaci, b) na tratích nebo části tratě vybavené vlakovým rádiovým zařízením systému GSM-R, zajišťujícím komunikační a hlasové funkce nebo datovou komunikaci pro evropský vlakový zabezpečovací systém14), drážní vozidlodrážní vozidlo vybavené kompatibilní mobilní částí systému GSM-R14). § 72 Zajišťování bezpečnosti cestujících (1) Pravidelný nástup a výstup cestujících do drážních vozideldrážních vozidel se uskutečňuje pouze na místech, která jsou k tomu určena. (2) Ve stanicíchstanicích bez mimoúrovňového přístupu k vlakuvlaku musí být zajištěn bezpečný přístup cestujících k vlakuvlaku s ohledem na pohyb drážních vozideldrážních vozidel. (3) Dopravce vytváří odpovídající podmínky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,11) aby jejich přeprava byla bezpečná a přiměřeně pohodlná. § 73 Informační systémy pro veřejnost (1) Na veřejně přístupných místech ve stanicíchstanicích a zastávkáchzastávkách musí být umístěny informace o předvídaných mimořádnostech v drážní dopravě a ve stanicíchstanicích zabezpečujících prodej jízdenek také smluvní přepravní podmínky a tarif. Na drázedráze celostátní a drázedráze regionální v železničních stanicíchstanicích, kde zastavují expresní vlakyvlaky a rychlíky osobní dopravy, se umísťuje přehled řazení drážních vozideldrážních vozidel v těchto vlacíchvlacích. (2) Ve stanicíchstanicích, kde se řídí doprava vlakůvlaků, musí být pro veřejnost zajištěna informace o jednotném čase používaném při organizování drážní dopravy. (3) Ve stanicíchstanicích, kde je možno nastupovat současně do dvou a více vlakůvlaků různých směrů, musí být cestující na přístupové cestě na nástupiště a na nástupišti informováni o směru jízdy konkrétního vlakuvlaku a o době odjezdu vlakuvlaku, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo o dráhudráhu regionální. (4) Cestující musí být ve stanicíchstanicích a na zastávkáchzastávkách informováni o předvídaných změnách v osobní dopravě, které nejsou uvedeny v jízdním řádu; ve stanicíchstanicích a zastávkáchzastávkách vybavených obsluhovaným zvukovým nebo obrazovým informačním zařízením na drázedráze celostátní a drázedráze regionální musí být cestující informováni o zpoždění vlakuvlaku, je-li zpoždění 10 minut a větší, a to nejpozději v době příjezdu nebo odjezdu vlakuvlaku uvedeného v jízdním řádu. Předvídané omezení drážní dopravy se oznamuje vývěskami umístěnými ve stanicíchstanicích na přístupném místě nebo jiným vhodným způsobem. (5) Podávání informací o jízdě vlakůvlaků se pro cestující veřejnost zajišťuje prostřednictvím zvukových a obrazových informačních zařízení. Základní informace v grafickém provedení musejí být kontrastní a viditelné ze vzdálenosti, ze které mají být čteny. Tyto informace se na hlavních komunikačních cestách ve stanicíchstanicích doplňují akustickými, taktilními a viditelnými prvky sloužícími osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. (6) Informace o jízdě mezinárodního vlakuvlaku a vnitrostátního expresního vlakuvlaku jsou staničním rozhlasem podávány též v anglickém nebo německém jazyce. (7) V obciobci obývané příslušníky národnostních menšin se informace o druhu vlakuvlaku, nástupišti, směru jízdy a době odjezdu, zpoždění a předvídaných změnách v osobní dopravě podávají též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledních dvou sčítání lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obceobce, a jestliže o to příslušného provozovatele dráhydráhy požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny, který svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o to požádá spolek17), který podle stanov zastupuje zájmy národnostní menšiny, a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obceobce. (8) Informace podle odstavců 1 až 7 mohou být zpřístupněny také v elektronické podobě, na základě datové výměny v datové struktuře, umožňující automatizované zpracování v rozšiřitelném značkovacím jazyce (XML). § 74 Opatření při nehodách a mimořádných událostech (1) Pro případ mimořádné událostimimořádné události musí být vypracována záchranná opatření pro záchranu zdraví a života postižených osob, zajištění nezbytné lékařské pomoci, zabránění vzniku dalších škod a zajištění obnovení provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (2) Dokumentaci stavu v době mimořádné událostimimořádné události, vedení evidence mimořádných událostímimořádných událostí a jejich příčin mohou zajišťovat jen osoby odborně způsobilé. (3) V případě mimořádné událostimimořádné události na jedné koleji ve dvou nebo vícekolejném traťovém úseku smí být povolena jízda po sousední koleji až po spolehlivém zjištění, že mimořádnou událostímimořádnou událostí nevznikla překážka pro jízdu po sousední koleji. § 75 První pomoc (1) Pro zajišťování první pomoci12) vytvářejí provozovatelé dráhydráhy a dopravci odpovídající podmínky, zejména pořizují a doplňují zdravotnické brašny nebo autolékárničky, zajišťují spojení s lékařskou záchrannou službou a určují osoby, které při provozování dráhydráhy a provozování drážní dopravy musí mít znalost z poskytování první pomoci. (2) Na drázedráze celostátní a na drázedráze regionální se vlakvlak přepravující cestující a pomocný vlakvlak vybavuje zdravotnickou brašnou. Na drázedráze speciální se vlakvlak přepravující cestující vybavuje autolékárničkou. Zdravotnická brašna a autolékárnička jsou uloženy u doprovodu vlakudoprovodu vlaku. Na drázedráze tramvajové a na drázedráze trolejbusové se drážní vozidladrážní vozidla přepravující cestující vybavují autolékárničkou. (3) Obsah zdravotnické brašny odpovídá obsahu autolékárničky velikosti č. III7a) a obsah autolékárničky obsahu autolékárničky velikosti č. II.7a) Zdravotnická brašna a autolékárnička musí být uložena v samostatném pouzdře s charakteristickým označením a v takovém prostoru ve vozidle, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U drážních vozideldrážních vozidel dráhydráhy tramvajové a dráhydráhy trolejbusové musí být lékárnička umístěna na označeném a přístupném místě ve vozidle v prostoru pro cestující. Dopravce je povinen zdravotnickou brašnu a autolékárničku udržovat v řádném a úplném stavu, přičemž doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena a) u dezinfekčního roztoku a sterilních obvazových materiálů dobou jejich expirace (životnosti), b) u ostatních obvazových materiálů nejdéle pět let od data jejich expirace, pokud nemají porušený obal. § 76 (1) Pro hnací drážní vozidlo na dráhách železničních, dráze tramvajové a dráze trolejbusové, provozované před účinností této vyhlášky, požádá dopravce Drážní úřad o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla, a to nejpozději do jednoho roku od účinnosti této vyhlášky. Nepožádá-li dopravce v této lhůtě o vydání průkazu způsobilosti, považuje se po uplynutí této lhůty drážní vozidlo za vozidlo bez průkazu způsobilosti. Do doby vydání průkazu způsobilosti lze předmětné drážní vozidlo na dráze provozovat, pokud svojí konstrukcí a technickým stavem zajišťuje bezpečnost drážní dopravy, obsluhujících osob a bezpečnost přepravovaných osob a věcí. (2) Technická způsobilost drážního vozidladrážního vozidla schválená před účinností této vyhlášky se posuzuje podle předpisů platných do účinnosti této vyhlášky. (3) U datovaných odkazů platí pouze uvedené vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední platné vydání normy nebo technického předpisu včetně veškerých oprav a změn. (4) Pro provozování dráhydráhy místní platí pravidla pro provozování dráhydráhy regionální a pro provozování drážní dopravy na drázedráze místní platí pravidla pro provozování drážní dopravy na drázedráze regionální. § 76a Vzor licence pro provozování drážní dopravy Vzor licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie18). Vzor licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze místní, speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečce je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 76b Obory vzdělání související s drážní dopravou Obory vzdělání související s drážní dopravou pro posouzení způsobilosti k provozování drážní dopravy jsou: a) Doprava, b) Dopravní provoz, c) Management dopravy, d) Mezinárodní obchod, přeprava, zasílatelství, e) Management železniční dopravy, f) Provoz a ekonomika dopravy, g) Strojírenská a elektrotechnická zařízení, h) Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě, nebo i) Železniční stavitelství. § 77 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1995. Ministr: PhDr. Stráský v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. ZÁKLADNÍ NÁVĚSTI Část I. Základní návěsti na dráze celostátní, dráze regionální a na vlečce Pro zajištění jednotnosti návěstní soustavy na drázedráze celostátní, drázedráze regionálních a na vlečce se používají: 1. Návěstní barvy, jejichž význam a provedení je uvedeno v § 6 vyhlášky, přičemž 1.1. před návěstí „Stůj“ musí každý vlakvlak zastavit, 1.2. návěst „Stůj“ musí být mimo obvod dopravnydopravny s kolejovým rozvětvením nejméně na zábrzdnou vzdálenost předvěstěna návěstí „Výstraha“ s výjimkou vlečky, která smí být pojížděna drážními vozidlydrážními vozidly rychlostí do 40 km.h-1, 1.3. na jednotně označených návěstidlech, platných pro jízdu vlakuvlaku i pro posunposun, má návěst „Stůj“ také význam návěsti „PosunPosun zakázán“, 1.4. při používání rychlostní návěstní soustavy podle části I, bodu 14 této přílohy návěstí návěst v dolní části návěstidla rychlost v obvodu výhybek, přilehlých k návěstidlu a návěst v horní části návěstidla návěstí předvěst návěsti následujícího návěstidla, 1.5. na „Přivolávací návěst“ podle části I, bodu 14 této přílohy smí vlakvlak jet za návěstidlo v dopravnědopravně s kolejovým rozvětvením za podmínek jízdy podle rozhledových poměrůjízdy podle rozhledových poměrů. 4kB 2. Návěst „Stůj, zastavte všemi prostředky“, dávaná kroužením návěstním praporkem, jakýmkoliv předmětem, nebo i jen rukou, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti kroužením světlem jakékoliv barvy kromě zelené, nebo zvukovou návěstí, tvořenou třemi krátkými zvuky píšťaly, trubky, houkačky, několikrát opakovanou. Osoba, dávající tuto návěst, běží podle potřeby co nejdále vstříc drážnímu vozidludrážnímu vozidlu, které je nutno zastavit; po jeho zastavení oznámí osobě řídící drážní vozidlodrážní vozidlo důvod dávání návěsti. Na návěst „Stůj, zastavte všemi prostředky“, musí být drážní vozidlodrážní vozidlo co nejdříve všemi dostupnými prostředky zastaveno. Denní znak 5kB Noční znak 9kB Tři krátké několikrát opakované zvuky 3kB 3. Návěst „Stůj“, dávaná světlem, praporkem, terčem, obdélníkovou návěstní deskou červené barvy, terč i obdélníková deska mohou být vyhotoveny z reflexního materiálu; návěst označuje místo, kde musí čelo drážního vozidla zastavit. Je-li návěst „Stůj“ dávána v případě mimořádného zastavení, musí být předvěstěna tak, aby drážní vozidlo mohlo na stanoveném místě bezpečně zastavit. Podmínky použití návěstidel z reflexního materiálu upraví provozovatel dráhydráhy ve vnitřním předpisu. Denní znak 109kB Noční znak 184kB Denní znak 54kB Noční znak 122kB 4. Návěst „Výstraha“, dávaná světlem, praporkem, terčem nebo v omezených prostorových podmínkách trojúhelníkovou návěstní deskou žluté barvy; návěst upozorňuje, že následuje návěst „Stůj“. Denní znak 106kB Noční znak 162kB Denní znak 44kB Noční znak 128kB 5. Zvuková návěst „Pozor“, dávaná dlouhým zvukem píšťaly nebo houkačky vedoucího drážního vozidladrážního vozidla; návěst dává osoba, řídící drážní vozidlodrážní vozidlo vždy, aby varovala před jedoucím drážním vozidlemdrážním vozidlem a upozornila osoby při provozování dráhydráhy a drážní dopravy na jízdu drážního vozidladrážního vozidla. Pro potvrzení příjmu dávané návěsti se použije zvuk píšťaly nebo houkačky, přednostně s tónem nižší intenzity. Jeden dlouhý zvuk 3kB 6. Návěsti pro výpravu vlakuvlaku: 6.1. „Výzva k pohotovosti“, dávaná výpravkou ve vodorovné poloze kolmo ke koleji a návěstním znakem k zemi, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti zeleným světlem, vodorovně pohybovaným ve výši ramen, nebo návěstní píšťalkou jedním krátkým a jedním dlouhým zvukem; tuto návěst dává osoba, řídící drážní dopravu směrem k doprovodu vlakudoprovodu vlaku. Vypravuje-li vlakvlak osoba, tvořící doprovod vlakudoprovod vlaku, používá se jen zvuková návěst, kterou dává jako první osoba, řídící ostatní osoby doprovodu vlakudoprovodu vlaku těmto osobám, které mohou návěst opakovat, Denní znak 4kB Noční znak 6kB Jeden krátký a jeden dlouhý zvuk 2kB 6.2. „Pohotovi k odjezdu“, dávaná kratšími vodorovnými pohyby předloktím vzpažené ruky, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti krátkými vodorovnými pohyby ruční svítilny s bílým světlem předloktím vzpažené ruky. Návěst dávají osoby vlakového doprovodu od konce vlakuvlaku postupně až k osobě, řídící vlakový doprovod, popř. k prvé osobě vlakového doprovodu na čele vlakuvlaku, Denní znak 4kB Noční znak 7kB 6.3. „Souhlas k odjezdu“, dávaná opakovaným opisováním písmene „T“ rukou, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti opakovaným opisováním písmene „T“ svítilnou s bílým světlem; návěst dává osoba, řídící vlakový doprovod nebo první osoba vlakového doprovodu na čele vlakuvlaku osobě, řídící drážní dopravu popřípadě osobě, řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, jakmile obdrží návěst „Pohotovi k odjezdu“ a u vlakuvlaku s přepravou cestujících je spolehlivě ukončen výstup a nástup cestujících, Denní znak 4kB Noční znak 8kB 6.4. „Odjezd“, dávaná: 6.4.1. osobou řídící v dopravnědopravně drážní dopravu výpravkou (zelený terčík s bílým okrajem a bílým křížem), drženou ve vzpažené ruce terčíkem směrem k vedoucímu drážnímu vozidlu, popřípadě doplněné krátkým vodorovným kývavým pohybem výpravky, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti svisle pohybovaným zeleným světlem, svítícím k vedoucímu drážnímu vozidlu, Denní znak 67kB Noční znak 183kB 6.4.2. ústním rozkazem „Odjezd“, daným osobou řídící drážní dopravu osobě, řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, osobně, 6.4.3. rozkazem „Odjezd“, danou staničním rozhlasem, nebo pomocí jiného telekomunikačního zařízení; rozkaz musí být doplněn číslem vlakuvlaku a číslem koleje, ze které se odjezd uskutečňuje, 6.4.4. povolující návěstí hlavního návěstidla. Uvedené návěsti mohou být dávány slovním příkazem prostřednictvím telekomunikačního zařízení nebo návěstmi jiného návěstního zařízení vždy tak, aby bylo naprosto zřejmé, pro jaký vlakvlak jsou návěsti dávány. Osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo uposlechne návěsti „Odjezd“ bez prodlení, ale jen tehdy, je-li si naprosto jista, že návěst platí pro jeho vlakvlak. 7. Výstražná návěstidla: 7.1. Návěstidlo s návěstí „Pískejte“ je sloupek nebo návěstní deska, na kterých je pás střídavě červených a bílých pruhů stejné délky z materiálu odrážejícího světlo nebo s bílými odrazkami v červených pruzích. Návěstidlo se umísťuje před přejezdy zabezpečenými pouze výstražným křížem na vzdálenost stanovenou technickou normou ČSN 73 6380 „Železniční přejezdy a přechody“ a může být umístěno před místa na traťových úsecích (tunely, mosty, zářezy), kde není zajištěn schůdný a manipulační prostor pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců pohybujících se na trati. Podmínky použití návěsti „Pískejte“ se upraví ve vnitřním předpisu provozovatele dráhydráhy. Osoba řídící drážní vozidlo musí dávat za jízdy od návěstidla až k přejezdu nebo k místu, kde není zajištěn schůdný a manipulační prostor, opakovaně návěst „Pozor“; návěst „Pozor“ nemusí být opakována, jestliže osoba řídící drážní vozidlo má bezpečně zjištěno, že se k přejezdu neblíží uživatel pozemní komunikace nebo že se v traťovém úseku nenachází žádný zaměstnanec. 7.2. Návěstidlo s návěstí „Pracovní místo, pískejte“ je výstražný terč lichoběžníkového tvaru s dolní kratší hranou a horní hranou, tvořenou půlkružnicí, na kterém je černý obraz kopáče nad zeleným lichoběžníkem; terč se umísťuje na sloupku, označeném vodorovnými červenými a bílými pruhy. Návěstidlo včetně sloupku je z materiálu odrážejícího světlo nebo jsou na sloupku umístěny bílé odrazky v červených pruzích. Návěstidlo se umisťuje před pracovní místo na traťovém úseku, je-li třeba varovat pracující osoby před jízdou drážního vozidla, a to na vzdálenost nejméně 400 m, na vlečce nejméně 100 m, před pracovním místem, nebrání-li tomu rozvětvení kolejiště, ke všem kolejím, odkud lze očekávat jízdu drážního vozidla. V úseku mezi stanicemistanicemi může být označeno pouze jedno pracovní místo. Osoba, řídící drážní vozidlo dává za jízdy od návěstidla až k pracovnímu místu návěst „Pozor“ opakovaně s krátkými přestávkami. Návěstidlo je možno na trať umístit a odstranit jen po zpravení všech zúčastněných osob, řídících drážní dopravu v dotčených traťových úsecích, které zabezpečují vyrozumění osoby, řídící drážní vozidlo, a umístění návěsti písemným rozkazem, prostřednictvím telekomunikačních zařízení nebo ruční návěstí „Očekávejte výstražný terč“, který je tvořen horní částí návěsti „Pracovní místo, pískejte“. 8. Návěstidla pro trvalé a přechodné omezení traťové rychlosti: 8.1. „Rychlostník“, tvořený návěstní deskou bílé barvy, na které je černými číslicemi vyznačena traťová rychlost v km.h-1; tvarem návěstní desky se může odlišovat dovolená rychlost pro různé skupiny přechodnosti drážních vozidel, přednostně se používá tvar obdélníkový a kruhový. Nařizuje-li rychlostník snížení rychlosti, nutno sníženou rychlostí jet ihned za rychlostníkem, nařizuje-li rychlostník v dalším traťovém úseku vyšší rychlost, rychlost může být zvýšena až po projetí konce vlakuvlaku za rychlostník, není-li dodatkovou tabulkou na rychlostníku (černý obraz lokomotivy v bílém poli) povoleno zvyšovat rychlost ihned, jakmile čelo vlakuvlaku mine takto označený rychlostník. 889kB 8.2. „Předvěstník“, tvořený návěstní deskou žluté barvy může být i v provedení s bílým okrajem, na kterém je černou číslicí vyznačena desetina hodnoty dovolené rychlosti na předvěstěném rychlostníku. Předvěstník se umisťuje na vzdálenost nejméně 300 m pro rychlost do 60 km.h-1, nejméně 700 m pro rychlost do 100 km.h-1 a nejméně 1000 m pro rychlost do 160 km.h-1 před rychlostník. Neumisťuje se, jde-li o změnu traťové rychlosti 10 km.h-1 a menší a při zvýšení rychlosti. Přednostně se používá trojúhelníkový na vrcholu umístěný (před obdélníkovou deskou rychlostníku) a kruhový tvar návěstní desky. Návěstní desky návěstidel „Rychlostník“ a „Předvěstník“ se zhotovují z materiálu odrážejícího světlo nebo se číslice u rychlostníku doplní bílými odrazkami a u předvěstníku žlutými odrazkami. 325kB 8.3. „Předvěstní štít“ je žlutá trojúhelníková deska z materiálu odrážejícího světlo, může být i s bílým okrajem, na které je černou číslicí označena v desítkách km.h-1 hodnota přechodně snížené traťové rychlosti. Deska se staví na základnu. Sloupek návěstidla se označí dvěma odrazkami kruhového tvaru žluté barvy, umístěnými v nestejné výši, přičemž pravá odrazka je níže. Návěstidlo se umisťuje nejméně na zábrzdnou vzdálenost před návěst „Začátek pomalé jízdy“, u navazujících pomalých jízd na vzdálenost stanovenou provozovatelem dráhydráhy. 363kB 9. Další návěstidla pro jízdu drážního vozidladrážního vozidla: 9.1. „Námezník“ je bílý vodorovný trámec s černými pruhy na obou koncích před šikmým ukončením a označuje u sbíhajících se nebo křížících kolejí hranici, přes kterou nesmí přesahovat drážní vozidlodrážní vozidlo, aby nebyla ohrožena jízda po sbíhající se nebo křižující se koleji, 3kB 9.2. „Označník“ je sloupek nebo návěstní deska v bílé barvě s modrým pásem na vrcholu, označující ve stanicistanici místo mezi krajní vjezdovou výhybkou a vjezdovým návěstidlem, za které je bez zvláštních opatření zakázáno posunovat. Označník lze nahradit světelným seřaďovacím návěstidlem. Na tratích se zjednodušeným řízením drážní dopravy se označník nezřizuje, 44kB 9.3. Lichoběžníková tabulka je deska tvaru rovnoramenného lichoběžníku, postavená na delší základně, s černým orámováním, v rozích jsou umístěny bílé odrazky nebo je deska vyrobena z materiálu odrážejícího světlo; deska je umístěná na sloupku označeném označovacím pásem se šikmými černými a bílými pruhy. Na tratích se zjednodušeným řízením drážní dopravy se umísťuje na místo, kde mají určené vlakyvlaky zastavit dříve, než se jim povolí vjezd do dopravnydopravny. 9.4. „Vzdálit“ je návěst, dávaná svislými pohyby návěstním praporkem, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti svislými pohyby ruční svítilny s bílým světlem; podle potřeby doplněná jedním dlouhým zvukem návěstní píšťalky. Návěst „Vzdálit“ nařizuje pohyb drážního vozidladrážního vozidla směrem od osoby, která ji dává, Denní znak 99kB Noční znak 28kB Jeden dlouhý zvuk 3kB 9.5. „Přiblížit“ je návěst, dávaná vodorovnými dlouhými pohyby návěstním praporkem, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti vodorovnými dlouhými pohyby ruční svítilny s bílým světlem; podle potřeby doplněná dvěma dlouhými zvuky návěstní píšťalky. Návěst nařizuje pohyb drážního vozidladrážního vozidla směrem k osobě, která ji dává, Denní znak 82kB Noční znak 26kB Dva dlouhé zvuky 4kB 9.6. „Stlačit“ je návěst, dávaná krátkými vodorovnými pohyby rukama k sobě a od sebe; v jedné ruce drží osoba praporek, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti místo praporku svítilnu s bílým světlem, nebo dvěma krátkými zvuky návěstní píšťalky rychle za sebou. Viditelná návěst nesmí být dávána osobou, stojící mezi drážními vozidlydrážními vozidly. Návěst nařizuje stlačit vozidla, aby mohla být svěšena nebo rozvěšena, Denní znak 4kB Noční znak 7kB Dva krátké zvuky 2kB 9.7. „Popotáhnout“ je návěst, dávaná krátkými svislými pohyby rukama zdviženýma šikmo vzhůru; v jedné ruce drží osoba praporek, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti svítilnu s bílým světlem. Návěst se vždy doplňuje slyšitelnou návěstí „Vzdálit“ nebo „Přiblížit“ podle požadovaného směru pohybu. Používá se pro krátký pohyb drážních vozideldrážních vozidel, Denní znak 4kB Noční znak 7kB Jeden dlouhý zvuk 2kB Dva dlouhé zvuky 3kB 9.8. „Odraz“ je návěst, dávaná volným pohybem ruky, držící praporek, shora dolů a pak rychle vpravo šikmo vzhůru, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti je praporek nahrazen svítilnou s bílým světlem. Návěst se podle potřeby doplní jedním dlouhým a jedním krátkým zvukem návěstní píšťalky, přičemž slyšitelná návěst je platná jen tehdy, jestliže je současně dávána i návěst viditelná. Návěst nařizuje upravit jízdu posunujícího hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla tak, aby byla odražena posunovaná vozidla, Denní znak 4kB Noční znak 6kB Jeden dlouhý a jeden krátký zvuk 3kB 9.9. „Pomalu“, je návěst, dávaná rukou, držící praporek šikmo vzhůru, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti místo praporku svítilnou s bílým světlem; podle potřeby doplněná několika dlouhými zvuky návěstní píšťalky. Návěst nařizuje osobě řídící drážní vozidlodrážní vozidlo zmenšovat rychlost při posunuposunu a očekávat návěst „Stůj“, Denní znak 87kB Noční znak 22kB Několik dlouhých zvuků 6kB 9.10. „Stůj“, je návěst, dávaná kruhovými pohyby praporkem v natažené ruce, popř. jakýmkoliv předmětem nebo jen rukou, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti místo praporku svítilnou s bílým světlem, nebo slyšitelná návěst, dávaná třemi krátkými zvuky návěstní píšťalky rychle za sebou. Na viditelnou nebo slyšitelnou návěst „Stůj“ musí být vozidlo co nejdříve zastaveno. Denní znak 137kB Noční znak 33kB Tři krátké zvuky rychle za sebou 4kB 9\\. 11. „PosunPosun zakázán“ je návěstní tabule čtvercového tvaru modré barvy s bílým okrajem, postavená na vrcholu, která se umísťuje na zarážedlo na konci kusé koleje nebo na vrata uzavřená na koleji. Podle pokynu provozovatele dráhydráhy se umísťuje u výkolejky uzavřené v poloze na koleji. Návěst může být nahrazena světelným návěstidlem. 10. Návěsti přejezdníků Přejezdník (kmenový a opakovací přejezdník) je návěstidlo, které informuje osobu řídící drážní vozidlo o stavu přejezdového zabezpečovacího zařízení anebo výstražného zařízení pro přechod kolejí. Kmenový přejezdník se umisťuje nejméně na zábrzdnou vzdálenost od přejezdu nebo úrovňového přechodu kolejí a je označen označovacím pásem s černými a bílými pruhy stejné šířky, doplněnými bílými odrazkami v černých pruzích, pokud není označovací pás vyroben z materiálu odrážejícího světlo. Opakovací přejezdník se umisťuje na vzdálenost kratší, než je zábrzdná vzdálenost, případně až v bezprostřední blízkosti přejezdu nebo úrovňového přechodu kolejí, a není označen označovacím pásem. Pokud přejezdník informuje o stavu přejezdového zabezpečovacího zařízení nebo výstražného zařízení pro přechod kolejí více než jednoho přejezdu nebo přechodu, je součet počtu přejezdů s přejezdovým zabezpečovacím zařízením a počtu přechodů s výstražným zařízením pro přechod kolejí vyjádřen černou číslicí na označovacím pásu nebo na samostatné bílé tabulce na stožáru přejezdníku. 10.1. „Otevřený přejezd“ je návěst, při které na kmenovém přejezdníku nebo opakovacím přejezdníku svítí pouze dvě žlutá světla, nejsou-li nahrazena odrazkami. Na návěst „Otevřený přejezd“ musí jet drážní vozidlo k přejezdu anebo k úrovňovému přechodu kolejí za podmínky jízdy, kdy přejezdové zabezpečovací zařízení anebo výstražné zařízení pro přechod kolejí nedává výstrahu uživatelům pozemní komunikace anebo uživatelům úrovňového přechodu kolejí, že se k přejezdu anebo k úrovňovému přechodu kolejí blíží vlakvlak nebo jiné drážní vozidlo (§ 35 odst. 3 a 4 vyhlášky). Nesvítí-li na kmenovém přejezdníku nebo opakovacím přejezdníku žádné světlo, znamená to vždy návěst „Otevřený přejezd“. 89kB Otevřený přejezd na kmenovém přejezdníku 92kB Otevřený přejezd na opakovacím přejezdníku 10.2. „Uzavřený přejezd“ je návěst, při které na kmenovém přejezdníku nebo opakovacím přejezdníku svítí vždy horní bílé světlo a spodní dvě žlutá světla, pokud nejsou nahrazena odrazkami. Na návěst „Uzavřený přejezd“ smí jet vlakvlak nebo drážní vozidlo k přejezdu anebo k úrovňovému přechodu kolejí největší dovolenou rychlostí. Provozovatel dráhydráhy může svým předpisem stanovit odchylná pravidla pro jízdu nízkou rychlostí, příp. pro jízdu po zastavení za přejezdníkem. 97kB Uzavřený přejezd na kmenovém přejezdníku 102kB Uzavřený přejezd na opakovacím přejezdníku 11. Návěsti na vlacíchvlacích: 11.1. „Začátek vlakuvlaku“ je návěst tvořená 2 bílými světly umístěnými ve stejné úrovni nad nárazníky nebo spřáhlem a třetím horním bílým světlem umístěným tak, aby světla tvořila rovnoramenný trojúhelník; návěst se umisťuje na přední straně prvního vozidla vlakuvlaku ve směru jízdy, 111kB 11.2. „Konec vlakuvlaku“ se označuje u osobních a nákladních vlakůvlaků 2 červenými světly. U nákladních vlakůvlaků a u všech vlakůvlaků při poruše červených světel mohou být červená světla nahrazena 2 koncovými návěstními obdélníkovými deskami tvořenými červenými a bílými trojúhelníky proti sobě z materiálu odrážejícího světlo. Návěst se umisťuje na konci posledního vozidla vlakuvlaku ve stejné úrovni nad nárazníky nebo spřáhlem, 240kB 11.3. „Konec části vlakuvlaku“ se označuje za dne i za snížené viditelnostsnížené viditelnost na zadní straně posledního vozidla jednotlivých částí vlakuvlaku vpravo obdélníkovou deskou žluté barvy z materiálu, odrážejícího světlo nebo za snížené viditelnostisnížené viditelnosti žlutým světlem na zadní straně posledního vozidla jednotlivých částí vlakuvlaku vpravo. Na poslední části odváženého vlakuvlaku musí být návěst „Konec vlakuvlaku“. 386kB 12. Návěstidla pro elektrický provoz: Návěstidla pro elektrický provoz podle odst. 12.1. až 12.9. jsou modré čtvercové desky postavené na vrcholu, s bílým okrajem. Návěstní znaky jsou tvořeny bílými odrazkami kruhového tvaru, pokud není celá deska vyrobena z materiálu, odrážejícího světlo. Návěstidlo může být světelné, návěstní znak je pak vyjádřen příslušným svítícím symbolem; jestliže návěstidlo nesvítí, žádnou návěst nevyjadřuje. Přenosná návěstidla pro elektrický provoz, používaná zejména při výlukách, jsou pro odlišení v provedení oranžové barvy s bílým okrajem nebo modré barvy s oranžovým okrajem. Návěstidla se umisťují přímo v trakčním vedení nebo na stojanu. 12.1. Návěst „Vypněte proud“ má návěstní znak v podobě písmene „U“ s přerušenými svislými čárami. Označuje začátek úseku, který se na elektrizovaných tratích musí projíždět bez odběru proudu z trakčního vedení a na neelektrizovaných tratích s vypnutým elektrickým zásobováním vozidel elektrickou energií, 3kB 12.2. Návěst „Zapněte proud“ má návěstní znak v podobně písmene „U“. Označuje konec úseku, který se na elektrizovaných tratích musí projíždět bez odběru proudu z trakčního vedení a na neelektrizovaných tratích s vypnutým elektrickým zásobováním vozidel elektrickou energií, 3kB 12.3. Návěst „Kolej bez trakčního vedení“ má variantní návěstní znak v závislosti na směru kolejí bez trakčního vedení. Jízda na kolej bez trakčního vedení se zdviženým sběračem není dovolena. 12.3.1. Pokračují-li dále všechny koleje bez trakčního vedení, tvoří návěstní znak čtverec, postavený na vrcholu s bílým středem, 4kB 12.3.2. Pokračuje dále kolej bez trakčního vedení v přímém směru, tvoří návěstní znak dvě strany čtverce s vrcholem, směřujícím vzhůru a s bílým středem, 3kB 12.3.3. Odbočuje-li dále kolej bez trakčního vedení vpravo, tvoří návěstní znak dvě strany čtverce s vrcholem, směřujícím vpravo a s bílým středem, 3kB 12.3.4. Odbočuje-li dále kolej bez trakčního vedení vlevo, tvoří návěstní znak dvě strany čtverce s vrcholem, směřujícím vlevo a s bílým středem, 3kB 12.4. Návěst „Připravte se ke stažení sběrače“ má návěstní znak, tvořený dvěma krátkými vodorovnými pruhy, umístěný symetricky, levý ve spodní části a pravý v horní části návěstní desky. Návěst se umisťuje před návěst „Stáhni sběrač“ na vzdálenost nejméně 400 m pro rychlost do 60 km.h-1, na vzdálenost 600 m pro rychlost do 100 km.h-1 a 800 m pro rychlost do 160 km.h-1. 3kB 12.5. Návěst „Stáhněte sběrač“ má návěstní znak, tvořen vodorovným pruhem v úhlopříčce návěstní desky. Označuje začátek úseku, který se smí pojíždět jen se staženým sběračem. V úrovni návěstidla musí být již sběrač stažen. 3kB 12.6. Návěst „Zdvihněte sběrač“ má návěstní znak, tvořený svislým pruhem v úhlopříčce návěstní desky. Označuje konec úseku, který se smí pojíždět jen se staženým sběračem. Osoba, řídící drážní vozidlo, smí sběrač zdvihnout až poslední ze stanoviště ovládaný sběrač vlakuvlaku (soupravy vozidel) mine návěstidlo. 3kB 12.7. Návěst „Začátek stejnosměrné trakční proudové soustavy“ má návěstní znak, tvořený dvěma vodorovnými bílými pruhy, symetricky umístěnými k úhlopříčce návěstní desky. Návěst návěstí začátek stejnosměrné trakční soustavy 3 kV, jde-li o soustavu s jiným napětím, uvede se v horní části návěstní desky číslo, značící napájecí napětí ve stovkách voltů, 3kB 12.8. Návěst „Začátek jednofázové trakční proudové soustavy“ má návěstní znak, tvořený bílou sinusovkou, symetricky umístěné na vodorovné úhlopříčce návěstní desky. Návěst značí začátek jednofázové trakční proudové soustavy 25 kV, 50 Hz. Jde-li o soustavu s napětím 15 kV, 16 2/3 Hz, uvede se v horní části návěstní desky číslo 15. 4kB Návěsti podle odst. 12.7 a 12.8 se umísťují na styku dvou trakčních proudových soustav. Jednosystémové hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo nesmí se zdviženým sběračem pojíždět v úsecích s neodpovídající trakční soustavou, vícesystémové hnací vozidlo musí být na příslušnou trakční soustavu přepnuto. Uvedené návěsti se doplňují návěstmi podle odst. 12.4. až 12.6. 12.9. Návěst „Vozidla připojena k elektrickému předtápěcímu stojanu“ má návěstní znak tvořený bílým bleskem směřujícím dolů, symetricky umístěným ke svislé úhlopříčce návěstní desky. Návěstidlo se umísťuje na začátek a konec prvního a posledního drážního vozidla soupravy nebo na stojanu v úrovni prvního a posledního vozidla soupravy, která je připojena na elektrické předtápění, a to ještě před zapojením předtápění a odstraní se po odpojení předtápění nebo před odjezdem vlakuvlaku. U takto označené soupravy drážních vozidel je zakázána jakákoliv manipulace s topnými spojkami a při najíždění na vozidla nutno opatrně posunovat pro zabránění poškození kabelu předtápění, 3kB 12.10. Návěst „Začátek snížené výšky trolejového drátu“ je oranžová čtvercová deska s bílým okrajem, postavená na vrcholu, na ní je černý blesk směřující dolů, symetricky umístěný k svislé úhlopříčce desky, nad bleskem je umístěna bílá odrazka. Pod deskou se umísťuje obdélníková tabulka s číslem, udávajícím skutečnou výšku trolejového drátu na nejnižším místě. Návěst označuje začátek místa, kde výška trolejového drátu nad temenem kolejnice je nižší, než výška normální, 125kB 12.11. Návěst „Konec snížené výšky trolejového drátu“ je bílá čtvercová deska černě orámovaná, postavená na vrcholu. Označuje konec úseku se sníženou výškou trolejového drátu. 9kB 13. Neplatnost návěstidel: 13.1. Neplatnost návěstidel s proměnnými znaky se označí křížem neplatnosti ve světelném provedení, nebo dvěma zkříženými bíle natřenými latěmi širokými 50 mm a dlouhými 750 mm, nebo se návěstní světla zakryjí např. vhodnou neprůsvitnou fólií, 320kB 13.2. Neplatnost návěstidel s neproměnnými znaky, vzdálenostních upozorňovadel a traťových značek se označí jejich zakrytím vhodným neprůsvitným materiálem a pokud je to účelné, odstraní se. 14. Rychlostní návěstní soustava - přehled návěstních znaků Tabulky návěstění 4.2MB Vysvětlivky k tabulce 1 1) Číslice na indikátoru a v označení znamená rychlost v desítkách km.h-1. 2) Návěsti se mouhou vyskytovat jen jako důsledek poruchy návěstních obvodů. 3) Návěst se používá na samostatné opakovací předvěsti. 4) Kód „čk“ se vysílá jen v dopravnáchdopravnách, do nichž zaúsťuje čtyřznakový autoblok a jen v případě, že vzdálenost k následujícímu návěstidlu není menší než 500 m. Při příjmu kódu „čk“ je návěstním znakem vlakového zabezpečovače přerušované červené světlo. 5) Jestliže v oblasti trojznakového autobloku následuje za návěstidlem další návěstidlo na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost nebo v oblasti se čtyřznakovým autoblokem následuje další návěstidlo na vzdálenost menší než je polovina zábrzdrné vzdálenosti, vysílá se před návěstidlem návěst VZ odpovídající navěstnímu znaku dalšího návěstidla. 6) V návěstních znacích skupinového označení 6/X, 8/X a 1/X je dovoleno nahradit žluté a zelené pruhy bílou číslicí indikátoru, vyjadřující rychlost v desítkách km/h. 7 ) Návěsti se mohou vyskytovat jen na odjezdových návěstidlech; na ostatních hlavních návěstidlech jen jako důsledek poruchy návěstních obvodů. Pro zjednodušení signalizace při postupném snižování rychlostí se nepoužívají návěstní znaky 6/ON, 6/4N, 8/ON, 8/4N, 8/6N, 1/ON, 1/4N, 1/6N a 1/8N. Namísto návěstních znaků 6/ON, 8/ON, 1/ON se použije návěstní znak 4/ON, místo znaků 6/4N, 8/4N, 1/4N znak 4/4, místo znaků 8/6N, 1/6N znak 6/6 a místo znaku 1/8N znak 8/8. Tím se současně odstraní nežádoucí změny návěstních znaků při postupném stavění průjezdů. Vysvětlivky označení: „3“ - rychlost 30 km.h-1 „4“ - očekávej rychlost 40 km.h-1 / rychlost 40 km.h-1 „6“ - očekávej rychlost 60 km.h-1 / rychlost 60 km.h-1 „8“ - očekávej rychlost 80 km.h-1 / rychlost 80 km.h-1 „1“ - očekávej rychlost 100 km.h-1 / rychlost 100 km.h-1 „T“ - rychlost traťová „O“ - očekávej „Stůj“ „N“ - návěstidlo návěstí nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost „PN“ - přivolávací návěst Vysvětlivky značek: 475kB 15. Návěsti evropského vlakového zabezpečovacího systému: Návěsti evropského vlakového zabezpečovacího systému platí jen pro osobu řídící drážní vozidlo vybavené mobilní částí tohoto systému v činnosti. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Stop značka ETCS“ platí pro osoby řídící jakékoliv drážní vozidlo bez ohledu na činnost evropského vlakového zabezpečovacího systému. 15.1. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Předvěst změny úrovně ETCS“ je žlutá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř v horní polovině černý nápis „LT“, ve spodní polovině „ETCS“. Informuje osobu řídící drážní vozidlo o tom, že nejméně na zábrzdnou vzdálenost bude následovat návěstidlo s návěstí „Změna úrovně ETCS“. 158kB 15.2. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Změna úrovně ETCS“ je bílá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř v horní polovině černý nápis „LT“, ve spodní polovině „ETCS“. Označuje místo na trati, kde začíná oblast, ve které se zajišťuje jízda drážních vozidel pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému jiné úrovně, a informuje o tom, že přepnutí zapnuté mobilní části tohoto systému do jiné úrovně je řízeno traťovou částí tohoto systému. 64kB 15.3. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Vstup do oblasti ETCS úrovně 2“ je bílá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř v horní polovině černý nápis „ETCS“, ve spodní polovině „L2“. Označuje místo na trati, kde začíná oblast, ve které se zajišťuje jízda drážních vozidel pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému úrovně 2 a kde přitom není přepnutí řízeno traťovou částí tohoto systému. Návěst přikazuje osobě řídící drážní vozidlo po zastavení přepnout mobilní část evropského vlakového zabezpečovacího systému do úrovně 2, pokud bude vedoucí drážní vozidlo jedoucí jako vlak nebo posunový díl dále pokračovat v jízdě pod dohledem tohoto systému. 93kB 15.4. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Stop značka ETCS“ je modrá čtvercová tabule, na ní žlutá šipka s bílým okrajem, směřující ke koleji, pro kterou návěstidlo platí. Označuje místo, které drážní vozidlo nesmí projet v případech stanovených vnitřním předpisem provozovatele dráhydráhy. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Stop značka ETCS“ může být doplněna jednou nebo více svítilnami pro vyjádření návěstí stanovených vnitřním předpisem provozovatele dráhydráhy. 421kB 15.5. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Lokalizační značka ETCS“ je bílá čtvercová tabule, na ní černá šipka směřující ke koleji, pro kterou návěstidlo platí. Označuje místo, před kterým musí osoba řídící drážní vozidlo potvrdit, že kolej mezi čelem vlakuvlaku a tímto návěstidlem je volná, je-li k tomu zařízením evropského vlakového zabezpečovacího systému vyzván. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis provozovatele dráhydráhy. 33kB 15.6. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Výstupní hranice ETCS“ je bílá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř černý nápis „ETCS“ a červený pruh z levého dolního do pravého horního rohu. Označuje místo na trati, kde končí oblast, ve které se zajišťuje jízda pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému, a informuje o samočinném přepnutí mobilní části tohoto systému do úrovně národního vlakového zabezpečovače, je-li jím vozidlo vybaveno, nebo do úrovně 0. 214kB ČÁST II. Základní návěsti tramvajových a trolejbusových drah A. Návěsti pro drážní dopravu 1. Návěst „Stůj“ znamená, že drážní vozidlodrážní vozidlo musí svým čelem zastavit před touto návěstí. Návěst se dává světlem, návěstním praporkem nebo návěstním terčem červené barvy, nebo vztyčením paže vstříc přijíždějícímu drážnímu vozidludrážnímu vozidlu. Návěstní terč s návěstí „Stůj“ je obdélníková tabulka o rozměrech nejméně 200x300 mm s červeným podkladem, bíle orámovaná. Šířka orámování je 30 mm. 49kB Návěst: Stůj 2. Návěst „Nebezpečí - zastavte všemi prostředky“ znamená, že řidič musí okamžitě učinit opatření k zastavení drážního vozidladrážního vozidla všemi prostředky určenými k brzdění. Návěst se dává po celou dobu trvání nebezpečí. Návěst se dává směrem k řidiči: 2.1. kroužením nataženou paží, praporkem, svítilnou nebo jakýmkoliv předmětem, 2.2. rychle za sebou jdoucími krátkými zvuky mechanickým zvoncem, píšťalkou nebo vnitřním dorozumívacím zařízením, 2.3. nepřetržitým zvukem elektrického zvonce. 3. Návěst „Pomalu“ znamená, že drážní vozidlodrážní vozidlo musí jet za touto návěstí opatrně rychlostí nejvýše 10 km.h-1 až k návěsti „Ukončení omezené rychlosti“ nebo návěsti „Omezení rychlosti“ nebo po celou dobu pokud je návěst dávána ručně. Návěst „Pomalu“ se dává návěstní tabulkou obdélníkového tvaru o rozměrech nejméně 200×300 mm se žlutým podkladem, bíle orámovaná. Šířka orámování je 30 mm. 53kB Návěst: Pomalu Osoba dává návěst „Pomalu“: 3.1. držením žlutého praporku šikmo dolů vstříc drážnímu vozidlu nebo držením přenosného návěstidla, 3.2. kýváním napřaženou paží nahoru a dolů, 3.3. za snížené viditelnostisnížené viditelnosti návěstní svítilnou se žlutým světlem vstříc drážnímu vozidludrážnímu vozidlu. 4. Návěst „VlakVlak se přetrhl“ znamená, že osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a doprovod vlakudoprovod vlaku musí činit všechna opatření k zastavení případně zachycení utrženého dílu vlakuvlaku. Návěst „VlakVlak se přetrhl“ se dává dlouhým a krátkým zvukem píšťalkou, zvoncem nebo vnitřním dorozumívacím zařízením opakovaným do doby zastavení nebo zachycení vlakuvlaku (-.-.-.-.-.). 5. Návěst „K brzdě“ znamená, že osoba určená k zajištění bezpečnosti vlakuvlaku s dvounápravovými vozy (s ručně brzděnými vozy), musí uvést v činnost ruční brzdu, k jejíž obsluze je určen. Návěst „K brzdě“ se dává krátkým zvukem mechanického zvonce (.). 6. Návěst „Zastav“ znamená, že osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí toto vozidlo zastavit v následující zastávcezastávce. Návěst „Zastav“ se dává jedním dlouhým zvukem vnitřního dorozumívacího zařízení (-). 7. Návěst „Výstup cestujícího s omezenou schopností pohybu a orientace“ znamená upozornění osobě řídící drážní vozidlodrážní vozidlo na výstup cestujícího s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo cestujícího s kočárkem na příští zastávcezastávce. Návěst "Výstup cestujícího s omezenou schopností pohybu a orientace se dává dvěma krátkými zvuky vnitřním dorozumívacím zařízením ve vozidle (..). 8. Návěst „Pozor“ znamená, že osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo upozorňuje okolí na uvádění drážního vozidladrážního vozidla do pohybu nebo na jedoucí drážní vozidlodrážní vozidlo. Návěst „Pozor“ se dává dvěma krátkými zvuky mechanickým zvoncem (..) nebo jedním zvukem elektrickým zvoncem s dobou trvání do 2 s (-). 9. Výzva „Nevystupujte - nenastupujte“ dávaná před uzavíráním dveří pro ukončení výstupu a nástupu cestujících musí být současně zvuková a optická a musí trvat nejméně 3 sekundy, musí být zřetelně slyšitelná a viditelná uvnitř i vně vozu. B. Návěstidla a návěsti na trati 1. Návěstidla musí být umístěna v zorném úhlu osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a jejich viditelnost a viditelnost výhybkových návěstidel musí být nejméně na zábrzdnou dráhudráhu z dovolené rychlosti v předcházejícím úseku. Návěstidla se umisťují tak, aby nebyla překážkou drážní dopravy nebo provozu na pozemní komunikaci. 2. Při výrobě, použití barevných odstínů, typů a velikostí písmen i číslic se postupuje přiměřeně jako při provedení a výrobě silničních dopravních značek. 3. Porucha návěstidel musí být neprodleně odstraněna. Do doby odstranění poruchy návěstidla musí dopravce zajistit bezpečnost provozu jiným vhodným způsobem. 4. Návěst „Stáhni sběrač“ označuje překážku na trolejovém vedení. Do takto označeného úseku nesmí vjet žádné elektrické vozidlo se sběračem proudu v činné poloze. Návěst „Stáhni sběrač“ je tabulka o rozměrech minimálně 300x300 mm se zeleným podkladem, bíle a černě orámovaná (sled barev z vnější strany návěstidla). Šířka každého pruhu orámování je 30 mm. Vnitřní část návěstidla je doplněna odrazovými skly bílé nebo žluté barvy, kruhového tvaru o průměru 60 až 80 mm, umístěnými do tvaru písmene „V“ umístěného symetricky k uhlopříčce tabulky. Tabulka se umisťuje nakoso tak, aby písmeno „V“ bylo čitelné. 81kB Návěst: Stáhni sběrač 5. Návěst „Zvedni sběrač“, označuje místo, kde řidič může zvednout sběrač proudu a odebírat proud z trolejového vedení. Návěst „Zvedni sběrač“ je shodného provedení jako návěst „Stáhni sběrač“ s výjimkou umístění písmene „V“, které se situuje obráceně (s vrcholem vzhůru). 81kB Návěst: Zvedni sběrač 6. Návěst „Bezpečnostní zastavení“ znamená, že před touto návěstí musí každý vlakvlak zastavit. Návěst „Bezpečnostní zastavení“ je tabulka obdélníkového tvaru, umístěná na výšku, o rozměrech nejméně 200 x 300 mm s bílým podkladem, zeleně orámovaná a s úhlopříčným zeleným pruhem, vedeným z levého horního do pravého spodního rohu. Šířka orámování i pruhu je 30 mm. 73kB Návěst: Bezpečnostní zastavení 7. Návěst „Přednost v jízdě před protijedoucí tramvají“ označuje začátek úseku v němž není povolena současná jízda tramvají v obou jízdních směrech. Řidič, pro kterého návěst platí, má přednost v jízdě. Na návěsti mohou být vyznačeny typy tramvají, pro které zákaz míjení platí nebo návěst může být doplněna dodatkovou tabulkou s vyznačením typu tramvají pro které platí zákaz míjení a označením směru zákazu míjení. Dodatková tabulka se umisťuje pod návěst „Přednost v jízdě před protijedoucí tramvají“. Návěst „Přednost v jízdě před protijedoucí tramvají“ je tabulka obdélníkového tvaru, umístěná na výšku, o rozměrech 200 x 300 mm, barevně rozdělená na dvě stejné poloviny 100 x 300 mm. Levá část má barvu červenou, část pravá barvu zelenou. 69kB Návěst: Přednost v jízdě před protijedoucí tramvají Dodatková tabulka je obdélníkového tvaru 300 × 150 mm a umisťuje se na šířku. Tabulka je bílá, šipka označující směr a symbol tramvaje je černá a text je proveden černými písmeny nebo čísly o výšce nejméně 60 mm. 8. Návěst „Dej přednost v jízdě protijedoucí tramvaji“ označuje začátek úseku ve kterém se nesmí míjet protijedoucí tramvaje a ve kterém musí řidič pro kterého návěst platí dát přednost v jízdě protijedoucí tramvaji. Na návěsti mohou být vyznačeny typy tramvají, pro které zákaz míjení platí nebo návěst může být doplněna dodatkovou tabulkou s určením směru jízdy nebo typu tramvají pro který platí zákaz míjení. Návěst „Dej přednost v jízdě protijedoucí tramvaji“ je obdélníková tabulka o rozměrech 200x300 mm, umístěná na výšku, barevně rozdělená na dvě stejné poloviny 100x300 mm. Levá polovina má barvu zelenou, pravá polovina má barvu červenou. 68kB Návěst: Dej přednost v jízdě protijedoucí tramvaji Dodatková tabulka má stejné provedení jako u návěsti „Přednost v jízdě před protijedoucí tramvají“. 9. Návěst „Konec úseku přednosti v jízdě před protijedoucí tramvají“ označuje místo, kde končí zákaz současné jízdy tramvají v obou jízdních směrech. Návěst má shodné provedení jako návěst „Přednost v jízdě před protijedoucí tramvají“ a je navíc doplněna příčným pruhem černé barvy se šíří 30 mm, vedeným z levého spodního rohu do pravého horního rohu. 87kB Návěst: Konec úseku přednosti v jízdě před protijedoucí tramvají 10. Návěst „Konec úseku dej přednost v jízdě protijedoucí tramvaji“ označuje místo, kde končí zákaz míjení protijedoucí tramvají. Návěst má shodné provedení jako návěst „Dej přednost v jízdě protijedoucí tramvaji“ a je navíc doplněna příčným pruhem černé barvy se šíří 30 mm, vedeným z levého spodního do pravého horního rohu. 88kB Návěst: konec úseku dej přednost v jízdě protijedoucí tramvaji 11. Návěst „Úsekový dělič“ označuje místo, kterým musí drážní vozidlo projet všemi sběrači v pracovní poloze bez odběru trakčního proudu a s vypnutou rekuperací, je-li vybaveno jejím vypínačem. Návěst je shodného provedení jako návěst „Stáhni sběrač“ s výjimkou uspořádání odrazových skel, která jsou uspořádána do přímky na úhlopříčce tabulky. Tabulka s návěstí se umisťuje na vrchol tak, aby úhlopříčka návěsti s odrazovými skly byla rovnoběžná s povrchem dopravní cesty dráhydráhy. 81kB Návěst: Úsekový dělič 12. Návěst „Zúžený průjezdný průřez“ označuje místo zúžení průjezdného průřezu. Zúžený průjezdný průřez se vyznačuje šikmým šrafováním se sklonem 45° střídavě žlutými a černými pruhy o šířce 100 až 200 mm. 109kB Návěst: Zúžený průjezdový průřez 13. Návěst „Vypínací bod“ označuje místo, od kterého řidič může využívat setrvačnosti vlakuvlaku k jízdě v traťovém úseku. Návěst „Vypínací bod“ je obdélníková tabulka o rozměrech 200 x 300 mm, umístěná na výšku, bílé barvy, na které je písmeno „V“ černé barvy o šířce písma 30 mm. 8kB Návěst: Vypínací bod 14. Návěst „Přejezd zabezpečený světelným signalizačním zařízením“ upozorňuje řidiče, že na zábrzdnou vzdálenost je přejezd tramvajové dráhydráhy vybavený světelným signalizačním zařízením. Návěst „Přejezd zabezpečený světelným signalizačním zařízením“ je trojúhelníková tabule, umístěná na základně, s bílým podkladem a červeným orámováním. Na bílém podkladě na svislici od vrcholu jsou umístěny kruhy barvy červené, žluté a zelené. Návěst se umisťuje na sloupek, označený shora střídavě dvěma červenými a dvěma bílými pruhy, každý o šířce 300 mm. 75kB Návěst: Přejezd zabezpečený světelným signalizačním zařízením 15. Návěst „Přejezd nezabezpečený“ upozorňuje, že na zábrzdnou vzdálenost je nezabezpečený přejezd. Návěst tvoří sloupek, označený shora střídavě dvěma červenými a dvěma bílými pruhy, z nichž každý má šířku 300 mm. 41kB Návěst: Přejezd nezabezpečený 16. Návěst „Přejezd s předností v jízdě tramvaje“ upozorňuje, že na zábrzdnou vzdálenost je přejezd, na kterém má tramvaj dopravními značkami vyznačenou přednost v jízdě. Návěst je obdélníková tabulka o rozměrech 200×300 mm, umístěná na výšku, zelené barvy s bílým okrajem širokým 30 mm. 48kB Návěst: Přejezd s předností v jízdě tramvaje 17. Návěst „Námezník“ vyznačuje místo, kam až může bezpečně zajet čelo vozu, aniž by byl ohrožen průjezd vlakuvlaku po výhybce. Návěst „Námezník“ je bílý trámec nebo bílý pás šíře 150 mm, délky 1000 mm. 3kB Návěst: Námezník 18. Návěst „Očekávej stůj“ je návěst pro řízení provozu tramvaje před křižovatkou, řízenou světelným signalizačním zařízením. Upozorňuje osobu, řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, že na křižovatce musí očekávat návěst „Stůj“. Umísťuje se po pravé straně průjezdného průřezu tramvajové trati ve směru jízdy, nejméně 1,0 m od živých částí nebo 0,5 m od neživých částí trakčního vedení. Návěst „Očekávej stůj“ je tvořena čtyřmi bílými kruhovými světly, umístěnými ve dvou řadách pod sebou na jedné návěstní desce. V horní řadě jsou tři kruhová světla a ve spodní řadě jedno světlo, umístěné pod prostředním horním světlem. Pod návěstní deskou tohoto návěstidla je na výšku umístěna obdélníková tabulka se žlutým podkladem o rozměrech 170 × 270 mm, umístěná na výšku. Tabulka má bílý okraj široký 30 mm a na žlutém podkladu je písmeno „P“ černé barvy o výšce 120 mm. Šíře písma je 30 mm. Při návěstění návěsti „Očekávej stůj“ svítí bíle dvě krajní světla na návěstní desce v horní řadě. 87kB Návěst: Očekávej stůj 19. Návěst „Očekávej volno“ je návěst pro řízení provozu tramvaje před křižovatkou, řízenou světelným signalizačním zařízením. Upozorňuje osobu řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, že na křižovatce může očekávat návěst „Volno“. Umísťuje se stejně jako návěst „Očekávej stůj“. Návěst „Očekávej volno“ je shodného provedení jako návěst „Očekávej stůj“ s tím rozdílem, že při návěsti „Očekávej volno“ svítí na návěstní desce bíle světla v horní a spodní řadě uprostřed umístěná pod sebou. 82kB Návěst: Očekávej volno 20. Návěst „Omezení rychlosti“ znamená, že vlakvlak může pokračovat za touto návěstí nejvýše rychlostí návěstěnou na návěsti. Návěst „Omezení rychlosti“ je obdélníková tabulka o rozměrech 200 × 300 mm, umístěná na výšku se žlutým podkladem a s bílým orámováním o šířce pruhu 30 mm. Na žlutém podkladu je číslo černé barvy, udávající rychlost v km.h-1. Číslo je vysoké 120 mm o tloušťce čáry 10 mm. 4kB Návěst: Omezení rychlosti 21. Návěst „Ukončení omezené rychlosti“ označuje konec úseku s omezenou rychlostí. Návěst má rozměrově i barevně stejné provedení jako návěst „Omezení rychlosti“ s výjimkou černého čísla rychlosti, na místo kterého je na žlutém podkladě černý pruh šíře 30 mm, vedený úhlopříčně z levého spodního do pravého horního rohu. 22kB Návěst: Ukončení omezené rychlosti Část III Chromatičnost barev návěstních světel 1. Barva návěstních světel, vyjádřená chromatičností, se specifikuje vymezením tolerančních oblastí hraničními přímkami v kolorimetrickém trojúhelníku CIE-xy, v kolorimetrické soustavě Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) 1931. 2. Chromatičnost návěstních světel musí být v toleranční oblasti kolorimetrického trojúhelníku, vymezené trichromatickými souřadnicemi rohů oblasti pro jednotlivé barvy a pro použití návěstních světel podle následujících tabulek. Tabulka 1 Trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičnosti pro návěstní světla na dráhách železničních Barva světla\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y ČERVENÁ I\| 0,720\| 0,280\| 0,705\| 0,280\| 0,685\| 0,300\| 0,700\| 0,300\| \| \| \| ČERVENÁ II\| 0,735\| 0,265\| 0,721\| 0,259\| 0,645\| 0,335\| 0,665\| 0,335\| \| \| \| ČERVENÁ III\| 0,700\| 0,300\| 0,680\| 0,300\| 0,660\| 0,320\| 0,680\| 0,320\| \| \| \| ŽLUTÁ\| 0,618\| 0,382\| 0,612\| 0,382\| 0,546\| 0,426\| 0,560\| 0,440\| \| \| \| ZELENÁ I\| 0,027\| 0,790\| 0,300\| 0,490\| 0,206\| 0,376\| 0,022\| 0,420\| \| \| \| ZELENÁ II\| 0,305\| 0,689\| 0,321\| 0,493\| 0,229\| 0,352\| 0,028\| 0,385\| \| \| \| MODRÁ I\| 0,090\| 0,136\| 0,174\| 0,204\| 0,204\| 0,119\| 0,148\| 0,025\| \| \| \| MODRÁ II\| 0,090\| 0,136\| 0,186\| 0,214\| 0,233\| 0,167\| 0,148\| 0,025\| \| \| \| BÍLÁ I\| 0,430\| 0,372\| 0,310\| 0,306\| 0,310\| 0,336\| 0,430\| 0,425\| \| \| \| BÍLÁ II\| 0,443\| 0,382\| 0,310\| 0,283\| 0,310\| 0,348\| 0,453\| 0,440\| 0,525\| 0,440\| 0,525\| 0,382 Poznámka: 1. Barvy označené I jsou určeny pouze pro návěstní světla hlavních návěstidel, předvěstí, spádovištních návěstidel, seřaďovacích návěstidel a přejezdníků. 2. Barvy označené II jsou určeny pro návěstní světla všech ostatních návěstidel. 3. Pro světelná přejezdová zabezpečovací zařízení platí barva ČERVENÁ III a BÍLÁ I. Rozdíl odpovídajících souřadnic červených světel na jednom výstražníku nesmí být větší než 0,010. Tabulka 2 Trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičnosti pro návěstní světla na dráze tramvajové dráze trolejbusové a dráze lanové Barva světla\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y ČERVENÁ\| 0,680\| 0,300\| 0,700\| 0,300\| 0,680\| 0,320\| 0,660\| 0,320\| \| \| \| \| \| ŽLUTÁ\| 0,612\| 0,382\| 0,618\| 0,382\| 0,575\| 0,425\| 0,547\| 0,425\| \| \| \| \| \| ZELENÁ\| 0,021\| 0,429\| 0,222\| 0,420\| 0,278\| 0,510\| 0,004\| 0,621\| \| \| \| \| \| BÍLÁ\| 0,310\| 0,283\| 0,443\| 0,382\| 0,542\| 0,382\| 0,565\| 0,413\| 0,525\| 0,440\| 0,453\| 0,440\| 0,310\| 0,348 Tabulka 3 Trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičnosti pro návěstní světla drážních vozidel na dráze tramvajové a dráze trolejbusové Barva světla\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y\| ×\| y ČERVENÁ\| 0,729\| 0,263\| 0,735\| 0,265\| 0,665\| 0,335\| 0,657\| 0,335\| \| \| \| ORANŽOVÁ\| 0,595\| 0,398\| 0,602\| 0,398\| 0,571\| 0,429\| 0,564\| 0,429\| \| \| \| SELEKTIVNÍ ŽLUTÁ\| 0,524\| 0,442\| 0,541\| 0,451\| 0,477\| 0,515\| 0,465\| 0,501\| \| \| \| MODRÁ\| 0,148\| 0,025\| 0,233\| 0,167\| 0,186\| 0,214\| 0,090\| 0,136\| \| \| \| BÍLÁ\| 0,310\| 0,283\| 0,443\| 0,382\| 0,500\| 0,382\| 0,500\| 0,440\| 0,453\| 0,440\| 0,310\| 0,348 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. A. TABULKY BRZDICÍCH PROCENT I. způsob brzdění zábrzdná vzdálenost 400 m Tabulka I.4 --- rozhodný spád ‰\| brzdicí procenta při povolené rychlosti až do 15\| 20\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 55\| 60\| 65\| 70\| 75\| 80 kilometrů za hodinu 0\| 6\| 6\| 8\| 11\| 14\| 18\| 22\| 27\| 34\| 43\| 54\| 67\| 80\| 93 1\| 6\| 6\| 8\| 11\| 14\| 18\| 22\| 28\| 35\| 45\| 55\| 68\| 82\| 96 2\| 6\| 6\| 8\| 11\| 15\| 19\| 23\| 29\| 36\| 46\| 57\| 70\| 84\| 98 3\| 6\| 6\| 8\| 11\| 15\| 19\| 23\| 29\| 37\| 47\| 59\| 72\| 85\| 100 4\| 6\| 6\| 8\| 11\| 15\| 19\| 23\| 30\| 38\| 48\| 61\| 74\| 87\| 102 5\| 6\| 6\| 8\| 11\| 15\| 20\| 24\| 30\| 39\| 49\| 62\| 75\| 89\| 104 6\| 6\| 7\| 9\| 12\| 15\| 20\| 25\| 31\| 40\| 51\| 64\| 77\| 91\| 106 7\| 7\| 7\| 10\| 13\| 16\| 21\| 26\| 32\| 41\| 52\| 65\| 79\| 93\| 109 8\| 7\| 8\| 10\| 13\| 17\| 21\| 26\| 33\| 42\| 54\| 67\| 81\| 96\| 112 9\| 8\| 8\| 11\| 14\| 18\| 22\| 27\| 34\| 43\| 55\| 69\| 84\| 99\| 115 10\| 8\| 9\| 12\| 15\| 19\| 23\| 28\| 35\| 44\| 56\| 71\| 86\| 102\| 118 11\| 9\| 10\| 12\| 16\| 20\| 24\| 29\| 36\| 45\| 58\| 74\| 91\| 108\| 12\| 10\| 11\| 13\| 16\| 20\| 25\| 30\| 37\| 46\| 59\| 76\| 94\| 114\| 13\| 10\| 12\| 14\| 17\| 21\| 26\| 31\| 38\| 47\| 60\| 78\| 97\| 119\| 14\| 11\| 13\| 14\| 18\| 22\| 27\| 32\| 39\| 48\| 62\| 80\| 100\| \| 15\| 11\| 13\| 15\| 19\| 23\| 28\| 33\| 40\| 49\| 64\| 83\| 104\| \| 16\| 12\| 14\| 16\| 20\| 24\| 29\| 34\| 41\| 50\| 66\| 86\| 108\| \| 17\| 12\| 14\| 17\| 21\| 25\| 30\| 35\| 42\| 52\| 69\| 89\| 112\| \| 18\| 13\| 15\| 18\| 22\| 26\| 31\| 36\| 43\| 54\| 72\| 93\| 116\| \| 19\| 14\| 16\| 19\| 23\| 27\| 32\| 37\| 44\| 56\| 75\| 97\| 120\| \| 20\| 15\| 17\| 20\| 24\| 28\| 33\| 38\| 46\| 58\| 77\| 102\| \| \| 21\| 15\| 17\| 20\| 24\| 29\| 34\| 40\| 49\| 60\| 79\| \| \| \| 22\| 16\| 18\| 21\| 25\| 30\| 35\| 41\| 51\| 62\| 81\| \| \| \| 23\| 16\| 18\| 21\| 25\| 30\| 36\| 42\| 52\| 63\| 82\| \| \| \| 24\| 17\| 19\| 22\| 26\| 31\| 37\| 43\| 54\| 65\| 84\| \| \| \| 25\| 17\| 19\| 22\| 26\| 32\| 38\| 44\| 55\| 67\| 86\| \| \| \| 26\| 18\| 20\| 23\| 27\| 33\| 39\| 45\| 56\| 69\| 88\| \| \| \| 27\| 18\| 20\| 23\| 28\| 34\| 40\| 47\| 58\| 71\| 90\| \| \| \| 28\| 19\| 21\| 24\| 29\| 35\| 41\| 49\| 60\| 73\| 93\| \| \| \| 29\| 20\| 22\| 25\| 30\| 36\| 42\| 50\| 61\| 74\| 95\| \| \| \| 30\| 20\| 22\| 26\| 30\| 36\| 43\| 51\| 62\| 75\| 96\| \| \| \| 31\| 21\| 23\| 27\| 31\| 37\| 44\| 53\| 64\| 77\| 100\| \| \| \| 32\| 21\| 23\| 27\| 32\| 38\| 46\| 55\| 66\| 79\| \| \| \| \| 33\| 22\| 24\| 28\| 33\| 39\| 47\| 56\| 67\| 81\| \| \| \| \| 34\| 23\| 25\| 29\| 34\| 40\| 48\| 57\| 69\| 83\| \| \| \| \| 35\| 23\| 25\| 29\| 35\| 41\| 49\| 59\| 71\| 85\| \| \| \| \| 36\| 24\| 26\| 30\| 36\| 42\| 50\| 60\| 72\| 87\| \| \| \| \| 37\| 24\| 26\| 30\| 36\| 43\| 51\| 62\| 74\| 89\| \| \| \| \| 38\| 25\| 27\| 31\| 37\| 44\| 52\| 63\| 75\| 91\| \| \| \| \| 39\| 25\| 27\| 31\| 37\| 45\| 54\| 65\| 77\| 93\| \| \| \| \| 40\| 26\| 28\| 32\| 38\| 46\| 55\| 66\| 78\| 95\| \| \| \| \| I. způsob brzdění zábrzdná vzdálenost 700 m Tabulka I.7 --- rozhodný spád ‰\| brzdicí procenta při povolené rychlosti až do 20\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 55\| 60 \| 65\| 70\| 75\| 80\| 85\| 90\| 95\| 100 kilometrů za hodinu 0\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 13\| 16\| 20\| 24\| 28\| 33\| 40\| 48\| 56\| 64\| 74\| 85 1\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 14\| 17\| 21\| 25\| 29\| 35\| 42\| 50\| 58\| 66\| 76\| 87 2\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 15\| 18\| 22\| 26\| 30\| 37\| 44\| 51\| 59\| 67\| 77\| 88 3\| 9\| 10\| 11\| 12\| 14\| 16\| 19\| 23\| 27\| 31\| 38\| 45\| 53\| 61\| 69\| 79\| 90 4\| 10\| 11\| 12\| 13\| 15\| 17\| 20\| 24\| 28\| 32\| 39\| 46\| 54\| 62\| 70\| 80\| 91 5\| 11\| 12\| 13\| 14\| 16\| 18\| 21\| 25\| 29\| 34\| 40\| 47\| 55\| 63\| 71\| 81\| 92 6\| 12\| 13\| 14\| 15\| 17\| 19\| 22\| 26\| 30\| 35\| 42\| 49\| 57\| 65\| 73\| 83\| 94 7\| 13\| 14\| 15\| 16\| 18\| 20\| 23\| 27\| 31\| 36\| 43\| 50\| 58\| 66\| 75\| 85\| 96 8\| 14\| 15\| 16\| 17\| 19\| 21\| 24\| 28\| 32\| 37\| 44\| 52\| 60\| 68\| 77\| 87\| 98 9\| 15\| 16\| 17\| 19\| 20\| 22\| 25\| 29\| 33\| 38\| 45\| 53\| 61\| 69\| 78\| 88\| 99 10\| 16\| 17\| 18\| 20\| 21\| 23\| 26\| 30\| 35\| 40\| 47\| 55\| 62\| 70\| 79\| 89\| 101 11\| 17\| 18\| 19\| 21\| 22\| 24\| 27\| 31\| 36\| 41\| 48\| 56\| 64\| 72\| 81\| 91\| 103 12\| 18\| 19\| 20\| 22\| 23\| 25\| 28\| 32\| 37\| 43\| 50\| 57\| 65\| 73\| 82\| 92\| 104 13\| 19\| 20\| 21\| 23\| 24\| 26\| 29\| 33\| 38\| 44\| 51\| 58\| 66\| 74\| 83\| 93\| 106 14\| 20\| 21\| 22\| 24\| 25\| 27\| 30\| 34\| 40\| 46\| 53\| 60\| 68\| 76\| 85\| 94\| 107 15\| 21\| 22\| 23\| 25\| 26\| 28\| 31\| 35\| 41\| 47\| 54\| 61\| 69\| 77\| 86\| 96\| 108 16\| 22\| 23\| 24\| 26\| 27\| 29\| 32\| 36\| 42\| 48\| 55\| 62\| 70\| 78\| 88\| 98\| 110 17\| 23\| 24\| 25\| 27\| 29\| 31\| 34\| 38\| 44\| 50\| 57\| 64\| 72\| 80\| 90\| 100\| 112 18\| 24\| 25\| 26\| 28\| 30\| 32\| 35\| 39\| 45\| 51\| 58\| 66\| 74\| 82\| 92\| 102\| 114 19\| 25\| 26\| 27\| 29\| 31\| 33\| 36\| 40\| 46\| 52\| 59\| 67\| 75\| 83\| 93\| 103\| 20\| 26\| 27\| 28\| 30\| 32\| 34\| 37\| 41\| 47\| 53\| 60\| 68\| 76\| 84\| 94\| 104\| 21\| 27\| 28\| 29\| 31\| 33\| 36\| 39\| 43\| 49\| 55\| 62\| 70\| 78\| 86\| 96\| 106\| 22\| 28\| 29\| 30\| 32\| 34\| 37\| 40\| 44\| 50\| 56\| 63\| 71\| 79\| 87\| 97\| 108\| 23\| 29\| 30\| 31\| 33\| 35\| 38\| 41\| 46\| 52\| 58\| 65\| 73\| 81\| 89\| 99\| 110\| 24\| 30\| 31\| 32\| 34\| 36\| 39\| 42\| 48\| 54\| 60\| 67\| 75\| 83\| 91\| 101\| 112\| 25\| 31\| 32\| 33\| 35\| 38\| 40\| 43\| 49\| 55\| 61\| 68\| 76\| 84\| 92\| 102\| 114\| I. způsob brzdění zábrzdná vzdálenost 1000 m Tabulka I.10 --- rozhodný spád ‰\| brzdicí procenta při povolené rychlosti až do 50\| 55\| 60\| 65\| 70\| 75\| 80\| 85\| 90\| 95\| 100\| 105\| 110\| 115\| 120\| 125\| 130\| 135\| 140\| 145\| 150\| 155\| 160 kilometrů za hodinu 0\| 10\| 12\| 15\| 19\| 23\| 27\| 31\| 36\| 43\| 50\| 57\| 65\| 73\| 82\| 90\| 101\| 112\| 123\| 134\| 146\| 158\| 171\| 185 1\| 10\| 13\| 16\| 21\| 25\| 29\| 33\| 38\| 45\| 52\| 59\| 67\| 75\| 84\| 92\| 103\| 114\| 125\| 136\| 148\| 160\| 173\| 187 2\| 10\| 13\| 17\| 22\| 26\| 30\| 34\| 39\| 46\| 53\| 60\| 68\| 77\| 86\| 94\| 105\| 115\| 126\| 137\| 149\| 162\| 175\| 188 3\| 11\| 14\| 18\| 23\| 27\| 31\| 35\| 40\| 47\| 54\| 61\| 69\| 78\| 87\| 96\| 106\| 117\| 128\| 139\| 151\| 163\| 177\| 190 4\| 11\| 14\| 19\| 24\| 28\| 32\| 37\| 42\| 49\| 56\| 63\| 71\| 80\| 88\| 98\| 108\| 119\| 130\| 141\| 153\| 165\| 178\| 192 5\| 12\| 15\| 20\| 25\| 29\| 33\| 38\| 43\| 50\| 57\| 64\| 72\| 81\| 90\| 100\| 110\| 121\| 132\| 143\| 155\| 167\| 180\| 194 6\| 12\| 16\| 21\| 26\| 30\| 34\| 39\| 44\| 51\| 59\| 66\| 74\| 83\| 92\| 101\| 111\| 122\| 133\| 144\| 156\| 169\| 182\| 195 7\| 13\| 17\| 22\| 27\| 31\| 35\| 40\| 45\| 52\| 60\| 67\| 75\| 84\| 93\| 103\| 113\| 124\| 135\| 146\| 158\| 170\| 184\| 197 8\| 13\| 18\| 23\| 28\| 32\| 36\| 41\| 46\| 53\| 61\| 69\| 76\| 85\| 95\| 105\| 115\| 126\| 137\| 148\| 160\| 172\| 186\| 199 9\| 14\| 19\| 24\| 29\| 33\| 37\| 42\| 48\| 54\| 62\| 70\| 78\| 87\| 97\| 107\| 117\| 127\| 139\| 150\| 162\| 174\| 187\| 201 10\| 15\| 20\| 25\| 30\| 34\| 38\| 43\| 49\| 55\| 63\| 71\| 79\| 89\| 99\| 109\| 119\| 129\| 140\| 151\| 163\| 176\| 189\| 203 11\| 16\| 21\| 26\| 31\| 35\| 40\| 45\| 51\| 57\| 65\| 73\| 81\| 91\| 101\| 111\| 121\| 131\| 142\| 153\| 165\| 177\| 191\| 204 12\| 17\| 22\| 27\| 32\| 36\| 41\| 46\| 52\| 58\| 66\| 74\| 82\| 92\| 102\| 112\| 122\| 133\| 144\| 155\| 167\| 179\| 193\| 206 13\| 18\| 23\| 28\| 33\| 38\| 43\| 48\| 54\| 60\| 68\| 76\| 84\| 94\| 104\| 114\| 124\| 134\| 145\| 156\| 169\| 181\| 194\| 208 14\| 20\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 56\| 62\| 70\| 78\| 86\| 96\| 106\| 115\| 125\| 136\| 147\| 158\| 170\| 183\| 196\| 210 15\| 21\| 26\| 31\| 36\| 41\| 46\| 51\| 57\| 64\| 72\| 80\| 88\| 98\| 108\| 117\| 127\| 138\| 149\| 160\| 172\| 184\| 198\| 212 16\| 22\| 27\| 32\| 37\| 42\| 47\| 52\| 58\| 65\| 73\| 81\| 90\| 100\| 110\| 119\| 129\| 139\| 151\| 162\| \| \| \| 17\| 23\| 28\| 33\| 38\| 43\| 48\| 53\| 59\| 66\| 74\| 82\| 91\| 101\| 112\| 121\| 131\| 141\| 152\| 163\| \| \| \| 18\| 24\| 29\| 33\| 39\| 44\| 49\| 55\| 61\| 67\| 76\| 85\| 94\| 104\| 116\| \| \| \| \| \| \| \| \| 19\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 56\| 62\| 69\| 78\| 87\| 96\| 106\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 20\| 26\| 31\| 36\| 41\| 46\| 51\| 57\| 63\| 70\| 79\| 89\| 99\| 110\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 21\| 27\| 32\| 37\| 42\| 48\| 53\| 59\| 65\| 72\| 81\| 91\| 102\| 114\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 22\| 28\| 33\| 38\| 44\| 50\| 55\| 61\| 67\| 73\| 83\| 93\| 104\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 23\| 29\| 34\| 39\| 45\| 51\| 56\| 62\| 68\| 75\| 85\| 95\| 106\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 24\| 30\| 35\| 40\| 46\| 52\| 57\| 63\| 69\| 76\| 86\| 96\| 107\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 25\| 31\| 36\| 41\| 47\| 53\| 58\| 64\| 71\| 78\| 88\| 98\| 108\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| II. způsob brzdění zábrzdná vzdálenost 400 m Tabulka II.4 --- rozhodný spád ‰\| brzdicí procenta při povolené rychlosti až do 15\| 20\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 55\| 60 kilometrů za hodinu 0\| 6\| 6\| 6\| 8\| 12\| 18\| 26\| 35\| 47\| 61 1\| 6\| 6\| 6\| 9\| 13\| 19\| 27\| 37\| 49\| 63 2\| 6\| 6\| 7\| 10\| 15\| 21\| 29\| 39\| 51\| 66 3\| 6\| 6\| 9\| 11\| 16\| 22\| 30\| 40\| 52\| 68 4\| 6\| 6\| 9\| 13\| 17\| 24\| 32\| 42\| 54\| 70 5\| 6\| 7\| 10\| 14\| 18\| 25\| 33\| 43\| 56\| 72 6\| 7\| 8\| 11\| 15\| 20\| 26\| 34\| 45\| 58\| 74 7\| 7\| 9\| 12\| 16\| 21\| 28\| 36\| 47\| 60\| 76 8\| 8\| 10\| 13\| 17\| 22\| 29\| 38\| 48\| 62\| 78 9\| 9\| 11\| 14\| 18\| 24\| 31\| 40\| 50\| 64\| 80 10\| 10\| 12\| 15\| 19\| 25\| 32\| 41\| 52\| 66\| 82 11\| 11\| 13\| 17\| 21\| 27\| 34\| 43\| 54\| 68\| 85 12\| 12\| 14\| 18\| 22\| 28\| 35\| 44\| 55\| 69\| 87 13\| 13\| 16\| 19\| 23\| 29\| 37\| 46\| 57\| 71\| 89 14\| 14\| 17\| 20\| 24\| 30\| 38\| 47\| 59\| 73\| 91 15\| 16\| 18\| 21\| 26\| 32\| 40\| 49\| 61\| 75\| 94 16\| 17\| 19\| 22\| 27\| 33\| 41\| 50\| 62\| 77\| 96 17\| 18\| 20\| 24\| 29\| 35\| 43\| 52\| 64\| 79\| 98 18\| 19\| 21\| 25\| 30\| 36\| 44\| 54\| 66\| 81\| 19\| 20\| 22\| 26\| 31\| 38\| 46\| 56\| 68\| 83\| 20\| 21\| 23\| 27\| 32\| 39\| 47\| 57\| 70\| 85\| 21\| 22\| 25\| 29\| 34\| 41\| 49\| 59\| 72\| 87\| 22\| 23\| 26\| 30\| 35\| 42\| 50\| 60\| 73\| 89\| 23\| 24\| 27\| 31\| 36\| 43\| 52\| 62\| 75\| 91\| 24\| 25\| 28\| 32\| 38\| 45\| 54\| 64\| 77\| 93\| 25\| 26\| 29\| 33\| 39\| 46\| 55\| 65\| 79\| 95\| 26\| 27\| 31\| 35\| 41\| 48\| 57\| 67\| 81\| \| 27\| 28\| 32\| 37\| 43\| 50\| 59\| 69\| 83\| \| 28\| 29\| 33\| 38\| 44\| 51\| 60\| 71\| 85\| \| 29\| 30\| 34\| 39\| 45\| 52\| 61\| 73\| 87\| \| 30\| 31\| 35\| 40\| 46\| 53\| 62\| 74\| 88\| \| 31\| 33\| 37\| 42\| 48\| 55\| 64\| 76\| 90\| \| 32\| 34\| 38\| 43\| 50\| 57\| 66\| 78\| 92\| \| 33\| 35\| 39\| 44\| 51\| 59\| 68\| 80\| 94\| \| 34\| 36\| 40\| 45\| 52\| 60\| 69\| 81\| 96\| \| 35\| 37\| 41\| 46\| 53\| 61\| 70\| 82\| 97\| \| 36\| 39\| 43\| 48\| 55\| 63\| 72\| 84\| \| \| 37\| 40\| 44\| 50\| 57\| 65\| 74\| 86\| \| \| 38\| 41\| 45\| 51\| 58\| 67\| 76\| 88\| \| \| 39\| 42\| 46\| 52\| 59\| 68\| 78\| 90\| \| \| 40\| 43\| 47\| 53\| 60\| 69\| 79\| 91\| \| \| II. způsob brzdění zábrzdná vzdálenost 700 m Tabulka II.7 --- rozhodný spád ‰\| brzdící procenta při povolené rychlosti až do 20\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 55\| 60\| 65\| 70\| 75\| 80\| 85\| 90 kilometrů za hodinu 0\| 6\| 6\| 6\| 6\| 8\| 11\| 15\| 20\| 26\| 33\| 41\| 51\| 62\| 76\| 93 1\| 6\| 6\| 6\| 7\| 9\| 12\| 16\| 21\| 27\| 34\| 42\| 53\| 64\| 78\| 95 2\| 6\| 6\| 6\| 8\| 10\| 13\| 18\| 23\| 29\| 36\| 44\| 55\| 66\| 80\| 97 3\| 6\| 6\| 7\| 9\| 11\| 14\| 19\| 24\| 30\| 37\| 46\| 57\| 67\| 82\| 99 4\| 6\| 6\| 8\| 10\| 12\| 15\| 20\| 26\| 32\| 39\| 48\| 59\| 70\| 85\| 101 5\| 7\| 7\| 9\| 11\| 13\| 16\| 21\| 27\| 33\| 41\| 50\| 60\| 72\| 87\| 6\| 7\| 8\| 10\| 12\| 15\| 18\| 23\| 29\| 35\| 43\| 52\| 62\| 74\| 89\| 7\| 8\| 9\| 11\| 13\| 16\| 20\| 24\| 30\| 36\| 44\| 53\| 64\| 76\| 91\| 8\| 9\| 10\| 12\| 14\| 17\| 21\| 26\| 32\| 38\| 46\| 55\| 66\| 78\| 93\| 9\| 10\| 11\| 13\| 16\| 19\| 23\| 28\| 34\| 40\| 48\| 57\| 68\| 81\| 96\| 10\| 11\| 12\| 14\| 17\| 20\| 24\| 29\| 35\| 41\| 49\| 59\| 70\| 83\| 98\| 11\| 12\| 13\| 15\| 18\| 22\| 26\| 31\| 37\| 43\| 51\| 61\| 72\| 85\| \| 12\| 13\| 14\| 16\| 19\| 23\| 27\| 32\| 38\| 45\| 53\| 63\| 74\| 87\| \| 13\| 14\| 16\| 18\| 21\| 25\| 29\| 34\| 40\| 47\| 55\| 65\| 76\| 89\| \| 14\| 15\| 17\| 19\| 22\| 26\| 30\| 35\| 41\| 48\| 56\| 66\| 78\| 91\| \| 15\| 16\| 18\| 20\| 23\| 27\| 31\| 37\| 43\| 50\| 58\| 68\| 80\| 93\| \| 16\| 17\| 19\| 21\| 24\| 28\| 32\| 38\| 44\| 52\| 60\| 70\| 82\| 95\| \| 17\| 18\| 20\| 23\| 26\| 30\| 34\| 40\| 46\| 54\| 62\| 72\| 84\| 97\| \| 18\| 19\| 21\| 24\| 27\| 31\| 35\| 41\| 47\| 55\| 64\| 74\| 86\| 99\| \| 19\| 20\| 22\| 25\| 29\| 33\| 37\| 43\| 49\| 57\| 66\| 76\| 88\| \| \| 20\| 21\| 23\| 26\| 30\| 34\| 38\| 44\| 51\| 59\| 68\| 78\| 90\| \| \| 21\| 22\| 24\| 27\| 31\| 35\| 40\| 46\| 53\| 61\| 70\| 80\| 92\| \| \| 22\| 23\| 25\| 28\| 32\| 36\| 41\| 47\| 54\| 62\| 71\| 82\| 94\| \| \| 23\| 24\| 27\| 30\| 34\| 38\| 43\| 49\| 56\| 64\| 73\| 84\| 96\| \| \| 24\| 25\| 28\| 31\| 35\| 39\| 45\| 51\| 58\| 66\| 75\| 86\| 99\| \| \| 25\| 26\| 29\| 32\| 36\| 40\| 46\| 52\| 59\| 67\| 76\| 87\| \| \| \| II. způsob brzdění zábrzdná vzdálenost 1000 m Tabulka II.10 --- rozhodný spád ‰\| brzdicí procenta při povolené rychlosti až do 20\| 25\| 30\| 35\| 40\| 45\| 50\| 55\| 60\| 65\| 70\| 75\| 80\| 85\| 90\| 95\| 100 kilometrů za hodinu 0\| 6\| 6\| 6\| 6\| 6\| 8\| 11\| 14\| 18\| 22\| 27\| 33\| 39\| 46\| 54\| 63\| 74 1\| 6\| 6\| 6\| 6\| 7\| 9\| 12\| 15\| 19\| 23\| 28\| 34\| 40\| 47\| 55\| 65\| 76 2\| 6\| 6\| 6\| 6\| 8\| 10\| 13\| 16\| 20\| 25\| 30\| 36\| 42\| 49\| 57\| 67\| 78 3\| 6\| 6\| 6\| 7\| 9\| 11\| 14\| 17\| 21\| 26\| 31\| 37\| 43\| 51\| 59\| 69\| 80 4\| 6\| 6\| 6\| 8\| 10\| 12\| 15\| 18\| 23\| 28\| 33\| 39\| 45\| 53\| 61\| 71\| 82 5\| 6\| 6\| 7\| 9\| 11\| 13\| 16\| 19\| 24\| 29\| 34\| 40\| 46\| 54\| 63\| 73\| 84 6\| 6\| 7\| 8\| 10\| 12\| 15\| 18\| 22\| 26\| 31\| 36\| 42\| 48\| 56\| 65\| 75\| 86 7\| 7\| 8\| 9\| 11\| 13\| 16\| 19\| 23\| 27\| 32\| 37\| 43\| 50\| 58\| 67\| 77\| 88 8\| 8\| 9\| 10\| 12\| 14\| 17\| 20\| 24\| 29\| 34\| 39\| 45\| 52\| 60\| 69\| 79\| 90 9\| 9\| 10\| 12\| 14\| 16\| 19\| 22\| 26\| 31\| 36\| 41\| 47\| 54\| 62\| 71\| 81\| 92 10\| 10\| 11\| 13\| 15\| 17\| 20\| 23\| 27\| 32\| 37\| 42\| 48\| 55\| 63\| 72\| 82\| 94 11\| 11\| 12\| 14\| 16\| 18\| 21\| 25\| 29\| 34\| 39\| 44\| 50\| 57\| 65\| 74\| 84\| 97 12\| 12\| 13\| 15\| 17\| 19\| 22\| 26\| 30\| 35\| 40\| 45\| 52\| 59\| 67\| 76\| 86\| 99 13\| 13\| 14\| 16\| 18\| 21\| 24\| 28\| 32\| 37\| 42\| 47\| 54\| 61\| 69\| 78\| 88\| 14\| 14\| 15\| 17\| 19\| 22\| 25\| 29\| 33\| 38\| 43\| 48\| 55\| 62\| 71\| 80\| 90\| 15\| 15\| 16\| 18\| 20\| 23\| 26\| 30\| 34\| 39\| 45\| 50\| 57\| 64\| 73\| 82\| 93\| 16\| 16\| 17\| 19\| 21\| 24\| 27\| 31\| 35\| 40\| 46\| 52\| 59\| 66\| 75\| 84\| 95\| 17\| 17\| 19\| 21\| 23\| 26\| 29\| 33\| 37\| 42\| 48\| 54\| 61\| 68\| 77\| 86\| 97\| 18\| 18\| 20\| 22\| 24\| 27\| 30\| 34\| 38\| 43\| 49\| 55\| 62\| 70\| 79\| 89\| 99\| 19\| 19\| 21\| 23\| 25\| 28\| 31\| 35\| 40\| 45\| 51\| 57\| 64\| 72\| 81\| 92\| \| 20\| 20\| 22\| 24\| 26\| 29\| 32\| 36\| 41\| 46\| 52\| 58\| 66\| 74\| 83\| 95\| \| 21\| 21\| 23\| 25\| 28\| 31\| 34\| 38\| 43\| 48\| 54\| 60\| 68\| 76\| 85\| \| \| 22\| 22\| 24\| 26\| 29\| 32\| 35\| 39\| 44\| 49\| 55\| 62\| 70\| 78\| 87\| \| \| 23\| 23\| 25\| 28\| 31\| 34\| 37\| 41\| 46\| 51\| 57\| 64\| 72\| 80\| 89\| \| \| 24\| 24\| 26\| 29\| 32\| 35\| 39\| 43\| 48\| 53\| 59\| 66\| 74\| 82\| 91\| \| \| 25\| 25\| 27\| 30\| 33\| 36\| 40\| 44\| 49\| 54\| 60\| 67\| 75\| 84\| 93\| \| \| B. HODNOTY KOREKČNÍHO SOUČINITELE κ (kappa) I. Koeficient κ (kappa) pro vlaky osobní dopravy do délky vlaku 700 m brzděné I. způsobem brzdění 624kB délka vlaku [m]\| koeficient κ (kappa) ---\|--- do 400\| 1,000 401 až 420\| 0,984 421 až 440\| 0,968 441 až 460\| 0,952 461 až 480\| 0,936 481 až 500\| 0,920 501 až 520\| 0,902 521 až 540\| 0,884 541 až 560\| 0,866 561 až 580\| 0,848 581 až 600\| 0,830 601 až 620\| 0,808 621 až 640\| 0,786 641 až 660\| 0,764 661 až 680\| 0,742 681 až 700\| 0,720 II. Koeficient κ (kappa) pro vlaky nákladní dopravy do délky vlaku 700 m brzděné I. způsobem brzdění pro vlakyvlaky nákladní dopravy do délky vlakuvlaku 700 m brzděné I. způsobem brzdění délka vlaku [m]\| koeficient κ (kappa) ---\|--- do 500\| 1,00 501 až 520\| 0,99 521 až 540\| 0,98 541 až 560\| 0,97 561 až 580\| 0,96 581 až 600\| 0,95 601 až 620\| 0,94 621 až 640\| 0,93 641 až 660\| 0,92 661 až 680\| 0,91 681 až 700\| 0,90 III. Koeficient κ (kappa) pro vlaky nákladní dopravy do délky vlaku 1000 m brzděné II. způsobem brzdění pro vlakyvlaky nákladní dopravy do délky vlakuvlaku 1000 m brzděné II. způsobem brzdění délka vlaku [m]\| koeficient κ (kappa) ---\|--- do 700\| 1,000 701 až 720\| 0,992 721 až 740\| 0,984 741 až 760\| 0,976 761 až 780\| 0,968 781 až 800\| 0,960 801 až 820\| 0,952 821 až 840\| 0,944 841 až 860\| 0,936 861 až 880\| 0,928 881 až 900\| 0,920 901 až 920\| 0,900 921 až 940\| 0,880 941 až 960\| 0,860 961 až 980\| 0,840 981 až 1000\| 0,820 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. POŽADAVKY NA DRÁŽNÍ VOZIDLA Část I Drážní vozidla dráhy celostátní, regionální, místní a vlečky 1. Drážní vozidlaDrážní vozidla, vyjma některých vozidel speciálních, musí být vybavena brzdovým zařízením. 2. Brzda drážních vozideldrážních vozidel musí zajistit takový brzdicí účinek, aby drážní vozidladrážní vozidla s nejvyšší hmotností zastavila z dovolené rychlosti na zábrzdnou vzdálenost tratě, na které jsou drážní vozidladrážní vozidla provozována. Ovládání jednoho systému brzdy nesmí být vázáno na ovládání ostatních systémů brzdy. 2\\. 1. Hnací vozidla musejí být vybavena průběžnou brzdou samočinnou, přídavnou a ruční (zajišťovací). Elektrické nebo motorové jednotky, konstruované pro rychlost vyšší než 160 km/h, musí být vybaveny průběžnou brzdou samočinnou a ruční (zajišťovací) a doplňkovou brzdovou výstrojí, kterou je elektropneumatická brzda, magnetická kolejnicová brzda, protismykové zařízení a bezpečnostní systém pro neutralizaci účinku záchranné brzdy. 2\\. 2. Osobní vozy musejí být vybaveny průběžnou brzdou samočinnou, včetně záchranné brzdy, a brzdou ruční. Osobní vozy, konstruované pro rychlost vyšší než 160 km/h musí být vybaveny doplňkovou brzdovou výstrojí, kterou je elektropneumatická brzda, magnetická kolejnicová brzda, protismykové zařízení a bezpečnostní systém pro neutralizaci účinku záchranné brzdy. 2\\. 3. Nákladní vozy musejí být vybaveny průběžnou brzdou samočinnou a pro zamezení blokování kol přestavným zařízením na přizpůsobení síly na brzdové zdrže nebo na čelisti kotoučové brzdy podle celkové hmotnosti vozu. Nákladní vozy určené pro přepravu nebezpečných věcí musejí být vybaveny dále brzdou ruční obsluhovanou z plošiny a ostatní nákladní vozy dále brzdou ruční včetně jejího příslušenství podle požadavků dopravce. 3. Průběžná brzda musí být samočinná, aby se dala ovládat ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a uvést v činnost jako záchranná brzda, a to: a) při přerušení jejího vedení (tlaková při ztrátě tlaku v potrubí, podtlaková při ztrátě podtlaku, elektrická při ztrátě napětí, není-li automaticky plnohodnotně nahrazena jinou brzdou), b) vlakovým zabezpečovačem, je-li jím hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo vybaveno, c) z jednotlivých oddílů nebo z chodby drážních vozideldrážních vozidel určených pro přepravu cestujících, d) z poštovních vozů, ze služebních vozů, ze služebního oddílu doprovodu vlakudoprovodu vlaku a ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, e) ze stanoviště pro brzdaře u nákladních vozů opatřených kohoutem záchranné brzdy. 4. Zařízení k použití záchranné brzdy u všech drážních vozideldrážních vozidel pro přepravu cestujících musí být opatřena plombou. 5. Drážní vozidlaDrážní vozidla hnací a tažená, která jsou určena k provozu na drázedráze regionální a na vlečce jako samostatná jednotka, mohou být vybavena jinou provozní brzdou, než je samočinná tlaková brzda. Je-li uvažováno s provozováním těchto vozidel i na drázedráze celostátní, dráháchdráhách regionálních a na vlečkách s přepravou osob, musí použitý brzdový systém drážního vozidladrážního vozidla umožnit součinnost se samočinnou tlakovou brzdou a zaručovat, že při použití samočinné tlakové brzdy bude samočinně účinkovat i brzda na drážním vozidledrážním vozidle, na jehož stanovišti je osoba řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. 6. Všechny pohybující se díly brzdového zařízení musí být zajištěny ochrannými záchytkami, aby nemohlo dojít k jejich samovolnému uvolnění a odpadnutí z drážního vozidladrážního vozidla nebo k vysunutí mimo jeho obrys. Vzniká-li při činnosti brzdy nebezpečí požáru, musí být drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno odpovídajícím ochranným zařízením. 7. Na obou čelech drážních vozideldrážních vozidel (s výjimkou drážních vozideldrážních vozidel vybavených automatickými spřáhly a drážních vozideldrážních vozidel dráhydráhy úzkého rozchodu) musí být pro osoby vykonávající posunposun a spřahování vozidel zachovány volné prostory mezi táhlovými ústrojími a jinými pevnými částmi vyčnívajícími vně čelníku drážního vozidladrážního vozidla. Rozměry těchto prostorů musí být nejméně: a) hloubka, měřená od čela stlačených ploch nárazníků, 300 mm, b) šířka 400 mm, c) výška nad temenem kolejnice, při nejmenší dovolené výšce nárazníků, 2000 mm. 8. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo, řídicí vůzřídicí vůz a speciální hnací vozidlo musí být vybaveno zvukovým výstražným zařízením a vnějším osvětlením, ovládanými ze stanoviště osoby řídící toto vozidlo. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo a speciální hnací vozidlo s rychlostí vyšší než 40 km.h-1 musí být vybaveno registračním rychloměrem. 9. Označení a nápisy na drážních vozidlechdrážních vozidlech celostátní dráhydráhy, regionální dráhydráhy a vlečky 9.1. symbol vlastníka,1) 9.2. evidenční číslo1) (řada a inventární číslo), 9.3. označení drážního vozidladrážního vozidla podle podmínek pro mezinárodní železniční přepravu, 9.4. označení domovské stanicestanice nebo domovského depa, 9.5. obchodní jméno, sídlo nebo adresa a telekomunikační spojení vlastníka vozu, pokud není totožný s dopravcem, 9.6. typové označení drážního vozidladrážního vozidla \\- rok výroby, výrobní číslo, jméno a sídlo výrobce, 9.7. hmotnost drážního vozidladrážního vozidla, 9.8. druh brzdy, u tažených drážních vozideldrážních vozidel označení soustavy tlakové brzdy s vyznačením poloh rukojetí přestavovačů, 9.9. umístění rukojetí záchranné brzdy, 9.10. druh stavěče odlehlosti zdrží, 9.11. brzdící váhy pro jednotlivé režimy brzdění, 9.12. nejvyšší rychlost, 9.13. rozvor drážního vozidladrážního vozidla nebo vzdálenost otočných čepů, 9.14. rozvor podvozku, 9.15. délka drážního vozidladrážního vozidla přes narážecí zařízení, 9.16. minimální poloměr projížděného oblouku, 9.17. elektrická zařízení, 9.18. umístění hasicích přístrojů, 9.19. místo pro připojení napájecího kabelu, 9.20. zásuvka kabelu dálkového ovládání, 9.21. objem palivové nádrže, 9.22. plnicí otvory, 9.23. místa a způsob zvedání drážního vozidladrážního vozidla, 9.24. prámová přeprava drážního vozidladrážního vozidla, 9.25. úhel nájezdu na prám nebo posuvnu, 9.26. typ nápravového ložiska, 9.27. unifikované díly, 9.28. přípustná hmotnost nákladu, 9.29. rozměry nebo objem ložného prostoru, 9.30. způsob rozmístění nákladu na ložné ploše, 9.31. druh zboží, je-li užití nákladního vozu omezeno, 9.32. návod k obsluze mechanizačního zařízení (např. otevírání střechy, výsypných otvorů atd.), 9.33. způsobilost pro kombinovanou dopravu, 9.34. druh a počet oddělitelných součástí (např. klanice), 9.35. datum poslední nebo příští technické kontroly, označení lhůty a značka opravujícího místa, 9.36. údaj o místě a dni vážení, 9.37. mazací lhůty, 9.38. datum revize určených technických zařízení, 9.39. způsob zacházení s drážním vozidlemdrážním vozidlem (např. posunposun, odraz, speciální vozidlospeciální vozidlo zajišťuje součinnost s kolejovými obvody), 9.40. informace pro cestující (např. označení vozových tříd, směrové tabule, označení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti a další nápisy a piktogramy), 9.41. další označení nutná pro mezinárodní provoz. Poznámka: 1. Výše uvedené jednotlivé druhy označení a nápisů se provádějí podle určení a použití drážního vozidladrážního vozidla. 2. Označení a nápisy na drážních vozidlechdrážních vozidlech určených pro provozování na dráháchdráhách s úzkým rozchodem, na vlečkách, bez možnosti přechodu na dráhydráhy celostátní nebo regionální a pro historická drážní vozidladrážní vozidla nebo jejich repliky, která nejsou používána v pravidelném provozu, stanoví dopravce technologickým postupem s ohledem na zajištění bezpečnosti provozování drážního vozidladrážního vozidla. 10. Hmotnosti na nápravu a kolo drážních vozideldrážních vozidel na drázedráze celostátní, drázedráze regionální a vlečce 10.1. Hnací drážní vozidlaHnací drážní vozidla 10.1.1. Za hmotnost drážního vozidladrážního vozidla se považuje „hmotnost hnacího vozidla ve službě“. Vážením zjištěný údaj o hmotnosti hnacího vozidla podle originálu dokladu o vážení se nesmí lišit od údaje vyznačeného na vozidle o - 1 % až + 3 %. 10.1.2. Hmotnost na nápravu u elektrických a motorových lokomotiv a dvounápravových elektrických a motorových vozů je podílem celkové hmotnosti drážního vozidladrážního vozidla a počtu dvojkolí, tj. hmotnost drážního vozidladrážního vozidla je rovnoměrně rozdělena na všechna dvojkolí (neplatí pro asymetricky uspořádané pojezdy, pro které je nutno hmotnost na nápravu určit pro každý jednotlivý případ). 10.1.3. Hmotnost na nápravu u elektrických a motorových vozů s podvozky je podílem hmotnosti připadající na příslušný podvozek a počtu dvojkolí (neplatí pro asymetricky uspořádané pojezdy, pro které je nutno hmotnost na nápravu určit pro každý jednotlivý případ). 10.1.4. Dovolené tolerance 10.1.4.1. U jedno a dvounápravových podvozků smí rozdíl hmotností na nápravy v podvozku dosahovat nejvýše +/- 2 % průměrné hmotnosti na nápravu, tj. hmotnost na jedno dvojkolí musí být alespoň 98 %, hmotnost na druhé dvojkolí může být nejvýše 102 % průměrné hmotnosti na nápravu (neplatí pro asymetricky uspořádané pojezdy, pro které je nutno hmotnost na nápravu určit pro každý jednotlivý případ). 10.1.4.2. U třínápravových podvozků smí rozdíl hmotností na nápravy v podvozku dosahovat nejvýše +/-2,5 % průměrné hmotnosti na nápravu, tj. hmotnost na každé dvojkolí nesmí klesnout pod 97,5 % a přesáhnout 102,5 % průměrné hmotnosti na nápravu. 10.1.5. Rozdíl hmotností na kolo u téhož dvojkolí hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel všech trakcí smí dosahovat nejvýše 4 % příslušné hmotnosti na nápravu, tj. hmotnost na jedno kolo musí být alespoň 48 % a hmotnost na druhé kolo může být nejvýše 52 % příslušné hmotnosti na celé dvojkolí. 10.2. Tažená drážní vozidladrážní vozidla 10.2.1. Za hmotnost drážního vozidladrážního vozidla se považuje hmotnost prázdného vozidla. Údaj o hmotnosti prázdného vozidla vyznačený na vozidle se musí shodovat s hmotností prázdného vozidla podle originálu dokladu o vážení s přípustnou tolerancí ± 1 %. 10.2.2. Hmotnosti na nápravu u bezpodvozkových drážních vozideldrážních vozidel jsou podílem celkové hmotnosti drážního vozidladrážního vozidla a počtu dvojkolí. U dvounápravových podvozků jsou podílem hmotnosti připadající na podvozek a počtu dvojkolí. Pro vícenápravové podvozky platí odchylný vztah vyplývající z jejich konstrukce. 10.2.3. Dovolené tolerance: 10.2.3.1. Pro bezpodvozková drážní vozidladrážní vozidla a drážní vozidladrážní vozidla s jednonápravovými podvozky smí být rozdíl zvážených hmotností na nápravy nejvíce ± 10 % průměrné hmotnosti na nápravu, tj. zvážená hmotnost na nápravu jednoho dvojkolí musí být alespoň 40 % a zvážená hmotnost na nápravu druhého dvojkolí může být nejvíce 60 % hmotnosti prázdného drážního vozidladrážního vozidla. 10.2.3.2. Pro dvounápravové podvozky smí být rozdíl zvážených hmotností na nápravy nejvíce +/- 2 % průměrné hmotnosti na nápravu, tj. zvážená hmotnost na jedno dvojkolí musí být alespoň 98 %, zvážená hmotnost na druhé dvojkolí může být nejvíce 102 % průměrné hmotnosti na nápravu. 10.2.3.3. Pro vícenápravové podvozky smí být rozdíl zvážených hmotností na nápravy u podvozku nejvíce +/- 2,5 % stanovené hmotnosti na nápravu, tj. zvážená hmotnost na každé dvojkolí nesmí klesnout pod 97,5 % a přesáhnout 102,5 % stanovené hmotnosti na nápravu. 10.2.4. Rozdíl zvážených hmotností na kolo u téhož dvojkolí prázdných drážních vozideldrážních vozidel smí dosáhnout nejvíce: 10.2.4.1. U osobních vozů 8 % ze stanovené hmotnosti na nápravu, tj. zvážená hmotnost na jedno kolo musí být alespoň 46 % a zvážená hmotnost na druhé kolo může být nejvíce 54 % příslušné hmotnosti na celé dvojkolí. 10.2.4.2. U nákladních vozů a nehodových jeřábů 10 % ze stanovené hmotnosti na nápravu, tj. zvážená hmotnost na jedno kolo musí být alespoň 45 % a zvážená hmotnost na druhé kolo může být nejvíce 55 % příslušné hmotnosti na celé dvojkolí. 10.3. Při nastavování hmotnosti na nápravu, popř. hmotnosti na kolo u drážních hnacích a tažených vozidel je bezpodmínečně nutné dodržet výkresové tolerance vůlí pro svislý pohyb ložiskové skříně směrem dolů. 10.4. Speciální hnací vozidla 10.4.1. Na speciálním hnacím vozidle se nesmí vyznačený údaj o vlastní hmotnosti vozidla lišit od skutečné hmotnosti o více než - 1 % až + 3 %. 10.4.2. Dovolené tolerance 10.4.2.1. U dvounápravových speciálních hnacích vozidel musí být rozdíl hmotností na nápravy menší než 20 % celkové hmotnosti vozidla. 10.4.2.2. U speciálních hnacích vozidel s podvozky musí být rozdíl hmotností na podvozky menší než 50 % celkové hmotnosti vozidla. 10.4.2.3. Rozdíl hmotností na kola téhož dvojkolí smí být v přepravní poloze nejvíce 8 % příslušné hmotnosti na nápravu. 10.5. Při stavbě drážního vozidladrážního vozidla se musí vzít v úvahu také hmotnost drážního vozidladrážního vozidla vztažená na 1 m délky, s ohledem na jeho přechodnost a třídy tratí. 11. Speciální hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo s provozní rychlostí 10 km/h až 40 km/h včetně musí být osazeno alespoň rychloměrem bez registrace a speciální hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo s provozní rychlostí menší než 10 km/h včetně o hmotnosti vyšší než 20 t musí mít brzdové zařízení, které zajišťuje zastavení drážního vozidladrážního vozidla na vodorovné a suché koleji z rychlosti 5 km/h na drázedráze 4 m a z rychlosti 10 km/h na drázedráze 8 m. 12. Speciální hnací nebo řídicí vozidlo soupravy speciálních vozidel, které je určeno výhradně k provozování na území České republiky a je nově schvalováno do provozu po 1. 1. 2020, musí být vybaveno mobilní částí vlakového zabezpečovače evropského vlakového zabezpečovacího systému14) v případě, že bude provozováno na tratích, které jsou vybaveny provozovanou traťovou částí vlakového zabezpečovače evropského vlakového zabezpečovacího systému14). Tento požadavek se nevztahuje na speciální vozidlo, které smí být samostatně provozováno v dopravnáchdopravnách nebo v traťových úsecích jen na vyloučených kolejíchvyloučených kolejích. Část II Drážní vozidla dráhy celostátní a dráhy regionální Další požadavky 1. Hnací drážní vozidlaHnací drážní vozidla a speciální hnací vozidla s rychlostí vyšší než 40 km.h-1 musí být vybavena provozní brzdou pro brzdění vlakuvlaku v systému samočinné tlakové brzdy, brzdou pro brzdění drážního vozidladrážního vozidla ( přídavnou brzdou) a brzdou mechanickou zajišťovací (např. ruční brzdou). Mohou být vybavena dalšími systémy provozní brzdy (např. dynamickou brzdou a elektromagnetickou kolejnicovou brzdou). 2. Osobní vozy musí být vybaveny průběžnou samočinnou brzdou a ruční brzdou. Osobní vozy konstruované pro rychlost vyšší než 160 km.h-1 musí být vybaveny odpovídající brzdovou výstrojí (elektropneumatická brzda, kolejnicová elektromagnetická brzda, protismykové zařízení a bezpečnostní systém záchranné brzdy). 3. Nákladní vozy musí být vybaveny průběžnou samočinnou brzdou a musí mít zařízení na změnu přítlaku brzdových zdrží nebo čelistí kotoučových brzd v závislosti na hmotnosti nákladu. 4. Drážní vozidlaDrážní vozidla, kromě speciálních drážních vozideldrážních vozidel s rychlostí nejvýše 40 km.h-1, musí mít vypružené narážecí a táhlové ústrojí typového provedení. Pro drážní vozidladrážní vozidla, která jsou v provozu mezi sebou trvale spojena a považují se za jedno drážní vozidlodrážní vozidlo nebo jsou provozována jako samostatná jednotka, tato podmínka neplatí. Vozidla však musí být vybavena zařízením pro nouzové zavěšení šroubovky. Vypružené narážecí a táhlové ústrojí typového provedení i zařízení pro nouzové zavěšení šroubovky musí zajistit bezpečné spojení drážních vozideldrážních vozidel. 5. Hnací drážní vozidloHnací drážní vozidlo a řídicí vůzřídicí vůz musí mít registrační rychloměr. Registrační rychloměr musí registrovat rychlost v závislosti na ujeté drázedráze, dobu stání a jízdy, čas, obsluhu tlačítka bdělosti vlakového zabezpečovače nebo zařízení pro kontrolu bdělosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (pokud je drážní vozidlodrážní vozidlo tímto zařízením vybaveno) a doplňkové veličiny podle typu rychloměru. Hnací drážní vozidloHnací drážní vozidlo pro rychlost vyšší než 100 km.h-1 musí být vybaveno přesným kalibrovaným digitálním rychloměrem s korekcí průměru kol. Každé nově schvalované vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo, při jehož řízení je přítomna pouze jedna osoba, musí být s výjimkou hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel určených výhradně pro posunposun vybaveno funkčním zařízením pro kontrolu bdělosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo schváleného typu, které může být součástí řídicích obvodů vozidla a zajišťuje při vyhodnocení nečinnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo zvukovou výstrahu a následné zastavení vlakuvlaku. Vedoucí drážní vozidloVedoucí drážní vozidlo s konstrukční rychlostí větší než 100 km.h-1 určené pro provoz na tratích vybavených traťovou částí vlakového zabezpečovače musí být vybaveno kompatibilní funkční mobilní částí vlakového zabezpečovače podle § 9 této vyhlášky. Má-li být drážní vozidlodrážní vozidlo provozováno na tratích s řízením drážního provozu pomocí souboru technických zařízení a administrativních opatření pro řízení dopravy na tratích s jednoduchými dopravními poměry, musí být vybaveno kompatibilním technickým zařízením (terminálem) pro zajištění součinnosti. Hnací drážní vozidlaHnací drážní vozidla a řídící vozy, které jsou nově schvalovány do provozu, musí být vybaveny mobilní částí vlakového zabezpečovače evropského vlakového zabezpečovacího systému14) v případě, že jsou tyto určeny k provozu na území ČR a zároveň (společně) i na území dalších členských státůčlenských států EU na tratích zařazených do transevropské dopravní sítě. Hnací drážní vozidlaHnací drážní vozidla a řídící vozy, které jsou určeny výhradně k provozování na území ČR a jsou nově schvalovány do provozu po 1. 1. 2017, musí být vybaveny mobilní částí vlakového zabezpečovače evropského vlakového zabezpečovacího systému14) v případě, že mají být provozovány na tratích, které jsou vybaveny schválenou traťovou částí vlakového zabezpečovače evropského vlakového zabezpečovacího systému14). Pokud jsou hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla a řídící vozy vybaveny mobilní částí vlakového zabezpečovače evropského vlakového zabezpečovacího systému14), mohou být na uvedených tratích provozovány jako vedoucí drážní vozidlovedoucí drážní vozidlo jen s prokázanou kompatibilitou mezi mobilní a traťovou částí evropského vlakového zabezpečovacího systému14). 6. Stanoviště, z něhož se řídí hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo elektrické a motorové trakce, musí být vybaveno těmito ovládacími prvky, kontrolními a měřicími přístroji: a) k řízení jízdy, b) k ovládání všech instalovaných druhů brzd, mimo brzd zajišťovacích, na jednotlivých drážních vozidlechdrážních vozidlech, c) tlakoměry hlavního vzduchojemu, hlavního potrubí a brzdových válců, d) k ovládání akustických a světelných návěstí na drážním vozidledrážním vozidle, e) k nouzovému zastavení, f) signalizací poruch (je-li hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo vybaveno mnohočlenným řízením, pak i pro drážní vozidladrážní vozidla řízená), g) rychloměrem, h) hlavním ovladačem pro napájení osobních vozů elektrickou energií se signalizací zapnutého stavu, i) ovladačem a signalizací otevírání a zavírání dveří vlakuvlaku u drážních vozideldrážních vozidel určených pro vlakyvlaky s přepravou osob. 7. Na stanovišti, z něhož se řídí hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo elektrické trakce, musí být dále tyto kontrolní a měřicí přístroje (pokud není drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno alfanumerickým sdělovačem nebo displejem): a) pro signalizaci polohy hlavního vypínače (a to i pro drážní vozidladrážní vozidla řízená, je-li hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo vybaveno mnohočlenným řízením), b) voltmetr pro měření napětí v trakčním vedení, c) ampérmetr trakčního proudu, d) ampérmetr brzdného proudu, je-li drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno elektrodynamickou brzdou, e) ukazatel nastavení jízdního stupně nebo ukazatel poměrného tahu. 8. Na stanovišti, z něhož se řídí hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo motorové trakce, pokud není drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno alfanumerickým sdělovačem nebo displejem, musí být dále tyto kontrolní a měřicí přístroje: a) otáčkoměr spalovacího motoru, b) ampérmetr trakčního proudu (u hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel s elektrickým přenosem výkonu), c) ampérmetr brzdného proudu, má-li drážní vozidlodrážní vozidlo elektrodynamickou brzdu, d) ukazatel tlaku oleje v mazacím okruhu spalovacího motoru, e) ukazatel teploty chladicí kapaliny a ukazatel teploty oleje v hydraulické převodovce u drážních vozideldrážních vozidel s hydraulickým přenosem výkonu, f) signalizace o činnosti parního generátoru, je-li jím drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno, g) signalizace protipožárního zařízení (a to i pro drážní vozidladrážní vozidla řízená, je-li drážní vozidlodrážní vozidlo vybaveno mnohočlenným řízením), h) ukazatel nastavení jízdního stupně, má-li drážní vozidlodrážní vozidlo stupňovou regulaci, i) při použití vícenásobného řízení hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel motorové trakce a řízení z vedoucího drážního vozidladrážního vozidla je nutno zabezpečit signalizaci překročení mezních povolených hodnot včetně hodnot zajišťujících bezpečné provozování ovládaných hnacích drážních vozidelhnacích drážních vozidel. 9. Každé motorové hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo musí být opatřeno tlumičem výfuku spalovacího motoru, a pracuje-li v prostředí, kde je nebezpečí požáru, musí být vybaveno příslušnou ochranou. 10. Všechna drážní vozidladrážní vozidla musí mít návěstní držáky. 11. Osobní vozy a hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla určená pro přepravu cestujících musí mít zařízení pro elektrické osvětlení, vytápění a větrání a musí být vybaveny hygienickým zařízením; osobní vozy pro mezinárodní osobní přepravu musí mít zařízení vlakového rozhlasu. 12. Osobní vozy a hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla určená pro přepravu cestujících musí být vybaveny ústřední obsluhou otevírání a zavírání dveří. 13. Osobní vozy a hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla určená pro přepravu cestujících, konstruovaná pro rychlost vyšší než 160 km.h-1, musí být vybaveny uzavřeným nuceným systémem vytápění a větrání a hygienickým zařízením s uzavřeným odpadem a pro rychlost vyšší než 200 km.h-1 musí být navíc vybaveny tlakotěsnými skříněmi. 14. V drážních vozidlechdrážních vozidlech bezbariérově přístupných musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 800 mm a šířka průjezdných míst minimálně 800 mm. Bezbariérově přístupná drážní vozidladrážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Bezbariérově přístupná drážní vozidladrážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými. Tato drážní vozidladrážní vozidla musí mít alespoň jedno hygienické zařízení upravené pro použití cestujícími na vozíku pro invalidy. 15. Drážní vozidlaDrážní vozidla, v nichž jsou přepravovány osoby nebo cestující, musí být vybavena odpovídajícími protipožárními prostředky. 16. Neživé vodivé části skříní a krytů zařízení drážních vozideldrážních vozidel musí být spolehlivě vodivě spojeny se skříní drážního vozidladrážního vozidla, která musí být u rámových vozidel spolehlivě vodivě spojena s jejich rámem. Zároveň musí existovat viditelné vodivé spojení s konstrukcí podvozků. Celkový průřez spojovacích vodičů musí být dimenzován tak, aby byla zajištěna dostatečná pevnost a proudová zatížitelnost, minimálně alespoň 140 mm2. Technické podmínky pevnosti a proudové zatíženosti se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou nebo její částí16), která obsahuje podrobnější technické požadavky. 17. Drážní vozidlaDrážní vozidla musí být, s výjimkou tažených speciálních vozidelspeciálních vozidel, kompatibilní s prostředky pro detekci vlakuvlaku použitými v konkrétním traťovém úseku nebo jeho části, kterou vozidlo pojíždí, aby byla zajištěna správná činnost zabezpečovacích zařízení. V případě použití kolejových obvodů musí být zajištěna též odpovídající šuntovací schopnost. Elektrický odpor železničního dvojkolí měřený mezi obručemi nebo celistvými koly nesmí být větší než 0,01 Ohm. Technické podmínky pro určení kompatibility s prostředky pro detekci vlakuvlaku a způsob prokázání kompatibility se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou nebo její částí16), která obsahuje podrobnější technické požadavky. 18. Pokud se pro zlepšení brzdných a trakčních parametrů použije pískovací zařízení na hnacím vozidle, stanovuje se maximální povolené množství sypaného písku na jeden písečník po dobu 30 sekund: a) pro rychlost nižší než 140 km/h 400 g, nejvýše však 500 g, a b) pro rychlost 140 km/h a vyšší 650 g, nejvýše však 800 g. Počet aktivních písečníků nesmí přesáhnout: a) pro jednotky s více písečníky po jednom na prvním a posledním voze a na mezilehlých vozech, přičemž mezi dvěma činnými písečníky musí být nejméně 7 náprav, které nejsou pískovány; je přípustné tyto jednotky spojovat a provozovat všechny aktivní písečníky na spojených jednotkách a b) pro lokomotivou tažené vlakyvlaky nejvýše 4 písečníky na jedné kolejnici, nejde-li o nouzové brzdění k odvrácení hrozícího nebezpečí nebo brzdění spojené s blokováním kol, kdy lze použít všechny písečníky na vozidle. Mimo případy, kdy je použito nouzové brzdění pro odvrácení hrozícího nebezpečí, je zakázáno používat pískovací zařízení: a) v prostoru výhybek a kolejového křížení, b) v prostoru spádoviště od vrcholu svážného pahrbku po poslední rozřaďovací výhybku, c) v místě, které nebude dále pojížděno dalšími vozidly téže soupravy, nebo d) během brzdění při rychlosti nižší než 20 km/h. 19. Drážní vozidlaDrážní vozidla nesmí být zdrojem rušivých složek napětí a proudu mezi kolejovými pásy. Hodnoty rušivých napětí, proudu, frekvenčních pásem a dovolené mezní doby výskytu impulzů rušících napětí a proudů v kolejových pásech obsahuje technická norma.2) 20. Rozvor, tj. vzdálenost náprav bezpodvozkových tažených drážních vozideldrážních vozidel, musí být nejméně 4500 mm a poměr vzdálenosti náprav k celkové délce měřené při nestlačených náraznících musí být alespoň 45 : 100. Toto se nevztahuje na vozy závažové a etalonové, speciální drážní vozidladrážní vozidla s asymetrickým uspořádáním dvojkolí a vozy dráhydráhy úzkého rozchodu. 21. Vzdálenost mezi sousedními nápravami drážního vozidladrážního vozidla smí být nejvýše 20 000 mm a vzdálenost svislé roviny plochy nárazníku vozidla od osy krajní nápravy smí být nejvýše 4 200 mm. 22. Na drážní vozidladrážní vozidla provozovaná na drázedráze místní, nebo která nejsou používána v pravidelné dopravě (např. historická drážní vozidladrážní vozidla a jejich repliky), se další požadavky uvedené v části II této přílohy vztahují přiměřeně. Tato drážní vozidladrážní vozidla nesmí být provozována, pokud svým technickým stavem bezprostředně ohrožují bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy. Část III Drážní vozidla dráhy speciální 1. Skříň drážního vozidladrážního vozidla musí umožnit nouzový výstup cestujících a možnost průchodu soupravou drážních vozideldrážních vozidel. 2. Prostory určené pro výzbroj drážního vozidladrážního vozidla musí být odděleny od prostoru pro cestující. 3. Na skříni drážního vozidladrážního vozidla musí být označena zvedací místa. 4. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo pro přepravu cestujících musí být vybaveno a) nejméně dvěma na sobě nezávislými brzdami s brzdným účinkem působícím na kola drážního vozidladrážního vozidla, z nichž jedna je brzdou provozní, b) mechanickou brzdou zajišťovací; touto brzdou může být jedna z brzd uvedených v písmenu a). 5. Brzdy uvedené v bodě 4 musí samostatně nebo ve vzájemné součinnosti zabezpečit brzdění a) provozní, b) nouzové, c) zajišťovací. 6. Provozní brzda (elektrodynamická) musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 0,9 m.s-2. 7. Při závadě provozní brzdy musí být uvedena automaticky do činnosti brzda druhá podle bodu 4 písm. a). Účinnost této brzdy nesmí být závislá na trakčním napětí. Brzdicí účinek musí být stejný jako u provozní brzdy. 8. Nouzová brzda (pneumatická, průběžná) musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 1,1 m.s-2. Brzdicí účinek nesmí být závislý na dodávce elektrického proudu z trakčního vedení. 9. Zajišťovací brzda (mechanická - střadačová) musí udržet v klidu plně zatížené drážní vozidlodrážní vozidlo na největším sklonu trati. 10. Nouzová brzda musí být provedena tak, aby při roztržení vlakuvlaku byla uvedena do činnosti samočinně. 11. Při použití provozní nebo nouzové brzdy musí dojít k rozpojení jízdních obvodů. 12. Ostatní hnací drážní vozidlahnací drážní vozidla musí být vybavena brzdami dle bodu 4. Na tyto brzdy se nevztahují ustanovení bodů 6, 7, 8 a 11, a pokud vlakvlak není vybaven pro průběžné brzdění, ani ustanovení bodu 10. 13. Vnitřní prostor drážního vozidladrážního vozidla musí být proveden a uspořádán tak, aby při provozu byla co nejmenší možnost poranění cestujících o vyčnívající části uvnitř drážního vozidladrážního vozidla. Hrany vyčnívajících částí ve vnitřním prostoru drážního vozidladrážního vozidla musí být zaobleny poloměrem nejméně 3,5 mm. 14. Podlaha drážního vozidladrážního vozidla musí být v neklouzavém provedení. 15. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí být vybaveno nouzovým osvětlením, které v případě výpadku vnitřního osvětlení se samočinně uvede do činnosti. Toto osvětlení musí svítit nejméně po dobu jedné hodiny. 16. Světlá šířka otevřených dveří pro cestující musí být nejméně 1300 mm. Minimální výška dveří musí být 1950 mm. 17. Drážní vozidlaDrážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlechdrážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Bezbariérově přístupná drážní vozidladrážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Bezbariérově přístupná drážní vozidladrážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými. 18. Dveře musí být v uzavřené poloze zajištěny a musí je být možno z prostoru pro cestující v případě nouze otevřít ručně. Alespoň polovina dveří na každé straně drážního vozidladrážního vozidla zkonstruovaného pro automatický provoz musí být vybavena zařízením umožňujícím nouzové otevření dveří z vnějšku vozidla. 19. Dveře musí mít ochranná zařízení, která zabrání zranění cestujících při sevření. Dveře v pohybu musí být možno zastavit silou 147 N. 20. Všechny dveře drážního vozidladrážního vozidla i soupravy drážních vozideldrážních vozidel určené pro nástup a výstup cestujících musí být ovladatelné ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo; v případě automatického provozu vlakůvlaků musí být ovladatelné rovněž z řídicího střediska pro řízení drážní dopravy. Uzavřená poloha všech dveří určených pro nástup a výstup cestujících musí být aktivně signalizována na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. V případě automatického řízení provozu vlakůvlaků musí být uzavřená poloha dveří a poruchové stavy dveří určených pro nástup a výstup cestujících aktivně signalizovány do řídicího střediska pro řízení drážní dopravy. 21. Při otevřených dveřích nesmí být umožněn rozjezd drážního vozidladrážního vozidla. 22. Sběrač proudu musí zabezpečit spolehlivý odběr proudu z přívodní kolejnice až do maximální konstrukční rychlosti drážního vozidladrážního vozidla. 23. Stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být odděleno od prostoru pro cestující a uspořádáno tak, aby byl zajištěn výhled osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo všemi potřebnými směry za všech provozních podmínek. 24. Zařízení určená k řízení drážního vozidladrážního vozidla musí být umístěna v operačním dosahu osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. V případě automatického provozu vlakůvlaků může být zařízení pro manuální řízení drážního vozidladrážního vozidla umístěno v prostoru pro cestující na takovém místě, aby byl zajištěn výhled osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo všemi potřebnými směry za všech provozních podmínek. Na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být signalizace zejména a) funkce signálních a návěstních světel, b) polohy dveří pro cestující, c) činnosti brzd, d) činnosti vlakového zabezpečovače, e) použití signalizačního zařízení z prostoru pro cestující. Signalizace musí být umístěna v zorném poli osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. 25. Stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo pro přepravu cestujících musí být vybaveno registračním rychloměrem, který musí zobrazovat nejméně okamžitou rychlost drážního vozidladrážního vozidla v km.h-1, čas a počet ujetých km. 26. Registrační část rychloměru musí být umístěna tak, aby nemohla být poškozena při nehodě, a musí registrovat nejméně posledních 1000 m ujeté dráhydráhy se záznamem a) dráhydráhy a rychlosti, b) času, c) druhu použité brzdy, d) zapnutí (režim) zabezpečovacího zařízení nebo technického systému pro automatický provoz, e) povolovacích kódů zabezpečovacího zařízení, f) zakazujícího kódu zabezpečovacího zařízení, g) směru pohybu drážního vozidladrážního vozidla. 27. Speciální vozidloSpeciální vozidlo hnací musí být vybaveno rychloměrem, který musí zobrazovat nejméně okamžitou rychlost v km.h-1 a počet ujetých km. 28. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo v čele soupravy musí být vybaveno zvukovým výstražným zařízením ovládaným ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. 29. Na drážní vozidladrážní vozidla, která nejsou používána v pravidelné dopravě (např. historická drážní vozidladrážní vozidla a jejich repliky), se další požadavky uvedené v části III této přílohy vztahují přiměřeně. Tato drážní vozidladrážní vozidla nesmí být provozována, pokud svým technickým stavem bezprostředně ohrožují bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy. 30. Drážní vozidloDrážní vozidlo řízené automaticky bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být vybaveno a) zařízením pro manuální řízení vozidla zajištěným proti zneužití, b) zařízením pro obousměrnou komunikaci mezi cestujícím a provozním řídicím střediskem, které je přístupné osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a c) systémem umožňujícím vizuální monitorování prostoru pro cestující a přenos obrazu na provozní řídicí středisko. 31. Při automatickém řízení drážního vozidladrážního vozidla bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být na provozní řídící středisko přenášen provozní stav vlakuvlaku a signalizace poruchových stavů. 32. Na drážní vozidladrážní vozidla řízená automaticky bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo se požadavky uvedené v této části vztahují přiměřeně k jejich technickému řešení a ovládání. Část IV Drážní vozidla dráhy tramvajové 1. Prostory určené pro výzbroj drážního vozidladrážního vozidla musí být odděleny od prostoru pro cestující. 2. Na skříni drážního vozidladrážního vozidla musí být označena zvedací místa. 3. Vnější povrch drážního vozidladrážního vozidla nesmí mít ostré hrany nebo špičaté výčnělky směřující ven z karoserie, které by tvarem, rozměrem nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob v případě jejich přímého střetu s vozidlem. Hrany musí mít zaoblení o poloměru nejméně 10 mm. 4. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo pro přepravu cestujících musí být vybaveno a) nejméně dvěma na sobě nezávislými brzdami s brzdným účinkem působícím na kola drážního vozidladrážního vozidla, z nichž jedna je brzdou provozní, b) mechanickou brzdou zajišťovací; touto brzdou může být jedna z brzd uvedených v písmenu a), c) jednou brzdou nezávislou na styku kola s kolejnicí. 5. Každý vlečný vůz pro přepravu cestujících musí být vybaven nejméně brzdami dle bodu 4 písm. a) a b). 6. Uvedené brzdy musí samostatně nebo ve vzájemné součinnosti zabezpečit brzdění a) provozní, b) zajišťovací (parkovací), c) nouzové, d) záchranné. Účinnost brzd se zkouší na suché a čisté koleji s maximálním sklonem 10 ‰. 7. Provozní brzda musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého zátěží nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 1,12 m.s-2. 8. V případě závady na provozní brzdě musí být uvedena automaticky do činnosti brzda druhá podle bodu 4 písm. a). Účinnost této brzdy nesmí být závislá na trakčním napětí. Brzdný účinek musí být stejný jako u provozní brzdy. 9. Zajišťovací brzda musí udržet v klidu plně zatížené drážní vozidlodrážní vozidlo na maximálním sklonu trati, pro kterou je drážní vozidlodrážní vozidlo konstruováno. 10. Nouzová brzda musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 2,3 m.s-2. Nouzová brzda musí být uváděna do činnosti stejným ovládacím prvkem řidiče jako provozní brzda. 11. Záchranná brzda musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého zátěží nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 2,3 m.s-2. Musí být ovladatelná ze stanoviště řidiče a nejméně z jednoho místa v prostoru pro cestující. Ovladače v prostoru pro cestující musí být chráněny proti neúmyslnému dotyku. 12. Použití záchranné brzdy musí uvést do činnosti výstražný zvonec. 13. U souprav drážních vozideldrážních vozidel musí být všechny brzdy soupravy drážních vozideldrážních vozidel ovladatelné ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. Záchranná brzda musí být ovladatelná z kteréhokoliv drážního vozidladrážního vozidla vlakuvlaku. 14. Při použití kterékoliv brzdy musí vždy dojít k rozpojení jízdních obvodů. 15. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo musí mít sypače písku, které lze obsluhovat ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. Písek musí být sypán na obě kolejnice. Sypače musí být umístěny před přední nápravou ve směru jízdy. 16. Na každém drážním vozidledrážním vozidle musí být ve směru pravidelné jízdy umístěno co nejblíž před předním podvozkem v celé šířce drážního vozidladrážního vozidla ochranné zařízení. 17. Přímo na podvozcích musí být před oběma koly přední nápravy ve směru jízdy umístěny chrániče. 18. Spodní hrana ochranného zařízení podle bodu 16 smí být nejvýše 120 mm nad temenem kolejnic. 19. Vnitřní prostor drážního vozidladrážního vozidla musí být proveden a uspořádán tak, aby při provozu byla co nejmenší možnost poranění cestujících o vyčnívající části uvnitř drážního vozidladrážního vozidla. Hrany vyčnívajících částí ve vnitřním prostoru drážního vozidladrážního vozidla musí být zaobleny poloměrem nejméně 3,5 mm. 20. Podlahy drážních vozideldrážních vozidel musí být neklouzavé. 21. Drážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Drážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Drážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými. 22. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí být vybaveno nouzovým osvětlením, které v případě výpadku vnitřního osvětlení dostatečně osvítí prostory dveří a nouzových výstupů. 23. Minimální šířka otevřených dveří pro dva proudy cestujících musí být 1300 mm, pro jeden proud 650 mm. Minimální výška dveří musí být 2000 mm. 24. Dveře musí být v uzavřené poloze zajištěny. Dveře musí být možno v případě nouze otevřít ručně. Nouzové otevření dveří musí být zajištěno proti zneužití. Přední dveře drážního vozidladrážního vozidla musí být možno ovládat a nouzově otevřít i vně drážního vozidladrážního vozidla. 25. Dveře musí mít ochranná zařízení, která zabrání zranění cestujících při sevření. Dveře v pohybu musí být možno zastavit silou 147 N. 26. Drážní vozidloDrážní vozidlo i souprava drážních vozideldrážních vozidel musí mít všechny dveře ovladatelné ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. Uzavřená poloha všech dveří drážního vozidladrážního vozidla nebo soupravy musí být aktivně signalizována na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. 27. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí být vybaveno zařízením pro blokování rozjezdu při otevřených dveřích. 28. Sběrač proudu musí zabezpečit spolehlivý odběr proudu z trolejového vedení v celém pracovním zdvihu až do nejvyšší konstrukční rychlosti drážního vozidladrážního vozidla. 29. Stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo pro přepravu cestujících musí být odděleno od prostoru pro cestující. 30. Zařízení na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo bezprostředně sloužící k řízení drážního vozidladrážního vozidla musí být umístěna v dosahu osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. Signalizace a indikace funkcí dveří, brzd, světel, směrových světel a tachografu musí být umístěna v zorném poli osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. 31. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí mít zařízení pro zpětnou jízdu. U jednosměrných drážních vozideldrážních vozidel se v zadní části drážního vozidladrážního vozidla zřizuje pomocné stanoviště pro řízení drážního vozidladrážního vozidla. 32. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí být provedeno tak, aby byl zajištěn výhled osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo všemi potřebnými směry za všech provozních a povětrnostních podmínek. 33. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo musí být vybaveno registračním rychloměrem, který musí na řídicím panelu zobrazovat nejméně okamžitou rychlost drážního vozidladrážního vozidla v km.h-1 a počet ujetých km. 34. Registrační zařízení musí být umístěno tak, aby nemohlo být poškozeno při nehodě, a musí registrovat nejméně posledních 500 m ujeté dráhydráhy se záznamem a) dráhydráhy a rychlosti, b) počátku a konce brzdění, c) druhu použité brzdy, d) použití směrovek, e) použití výstražného signálu (zvonec, houkačka). 35. Každé hnací drážní vozidlohnací drážní vozidlo musí být vybaveno světelným a zvukovým výstražným zařízením. 36. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí mít dveře a okna zajištěna proti neoprávněnému otevření zvenku. 37. Pro brzdy speciálních vozidelspeciálních vozidel a drážních vozideldrážních vozidel, která nejsou určena k pravidelnému provozování, s konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h-1 platí přiměřeně podmínky pro drážní vozidladrážní vozidla určená pro přepravu osob. 38. Speciální vozidloSpeciální vozidlo a drážní vozidlodrážní vozidlo, které není určeno k pravidelnému provozování, s nejvyšší dovolenou rychlostí do 40 km.h-1 musí mít alespoň brzdu provozní a brzdu zajišťovací. Tyto brzdy musí být na sobě nezávislé. 39. Provozní brzda musí zastavit drážní vozidlodrážní vozidlo zatížené nejvíce 0,5 t na přímé vodorovné trati z rychlosti 25 km.h-1 na vzdálenost nejdále 26 m. 40. Pro drážní vozidladrážní vozidla, která se při jízdě řídí též pravidly silničního provozu,2) platí ještě technické podmínky stanovené zvláštním předpisem.3) 41. Na drážní vozidladrážní vozidla, která nejsou používána v pravidelné dopravě (např. historická drážní vozidladrážní vozidla a jejich repliky), se další požadavky uvedené v části IV této přílohy vztahují přiměřeně. Tato drážní vozidladrážní vozidla nesmí být provozována, pokud svým technickým stavem bezprostředně ohrožují bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy. 42. Drážní vozidlaDrážní vozidla dráhydráhy tramvajové musí být vybavena vnějšími a vnitřními informačními systémy pro cestující, včetně cestujících s omezenou schopností pohybu a orientaci, které poskytnou informace o trase jízdy a provozní informace. Část V Drážní vozidla dráhy trolejbusové 1. Prostory určené pro výzbroj drážního vozidladrážního vozidla musí být odděleny od prostoru pro cestující. 2. Na skříni drážního vozidladrážního vozidla musí být označena zvedací místa. 3. Vnější povrch drážního vozidladrážního vozidla nesmí mít ostré hrany nebo špičaté výčnělky směřující ven z karoserie, které by tvarem, rozměrem nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob v případě jejich přímého střetu s vozidlem nebo při sunutí osob po karoserii při jejich vzájemné kolizi. Hrany musí mít zaoblení o poloměru nejméně 10 mm. 4. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí být vybaveno a) dvěma na sobě nezávislými brzdami, z nichž jedna je brzda provozní a druhá je havarijní, b) brzdou zajišťovací. 5. Uvedené brzdy musí samostatně nebo ve vzájemné součinnosti zabezpečit brzdění a) provozní (elektrodynamická) s dobrzděním vzduchovou nebo hydraulickou soustavou, b) havarijní (dvouokruhová, vzduchová nebo hydraulická soustava), c) nouzové (jeden okruh havarijní brzdy), d) zajišťovací (parkovací). 6. Provozní brzda musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého zátěží nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 1,12 m.s-2. 7. Havarijní brzda musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla zatíženého zátěží nejvíce 0,5 t se středním zpožděním nejméně 3,4 m.s-2. 8. Nouzové brzdění musí umožnit zastavení drážního vozidladrážního vozidla při poruše havarijní brzdy se středním zpožděním nejméně 2 m.s-2. 9. Zajišťovací brzda musí udržet plně obsazené drážní vozidlodrážní vozidlo v klidu na spádu 12 %. 10. Vnitřní prostor drážního vozidladrážního vozidla musí být proveden a uspořádán tak, aby při provozu byla co nejmenší možnost poranění cestujících o vyčnívající části uvnitř drážního vozidladrážního vozidla. Hrany vyčnívajících částí ve vnitřním prostoru drážního vozidladrážního vozidla musí být zaobleny poloměrem nejméně 3,5 mm. 11. Podlahy drážních vozideldrážních vozidel musí být neklouzavé. 12. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí být vybaveno nouzovým osvětlením, které v případě výpadku vnitřního osvětlení dostatečně osvítí prostory dveří a nouzových výstupů. 13. Minimální šířka otevřených dveří pro dva proudy cestujících musí být 1300 mm, pro jeden proud 650 mm. Minimální výška dveří musí být 2000 mm. 14. Drážní vozidlaDrážní vozidla bezbariérově přístupná, určená pro přepravu cestujících na vozících pro invalidy, musí mít, pokud to výška a vzdálenost hrany nástupiště vyžaduje, zdvihací mechanismus nebo plošinu pro bezbariérový přístup. V těchto drážních vozidlechdrážních vozidlech musí být umožněn bezpečný průjezd vozíku na určené místo s možností otočení, místo pro stání vozíku musí být vybaveno úchyty proti nežádoucímu pohybu vozíku. Minimální šířka vnějších i vnitřních dveří vozidla pro bezbariérový přístup musí být 850 mm a šířka průjezdných míst minimálně 900 mm. Drážní vozidlaDrážní vozidla musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny akustickými a optickými informačními prvky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a srozumitelné označení všech ovládacích prvků určených pro použití cestujícími. Sedadla určená osobám se sníženou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem. Drážní vozidlaDrážní vozidla se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými. 15. Dveře musí být v uzavřené poloze zajištěny. Dveře musí být možno v případě nouze otevřít ručně. Nouzové otevření dveří musí být zajištěno proti zneužití. Přední dveře drážního vozidladrážního vozidla musí být možno ovládat a nouzově otevřít i vně drážního vozidladrážního vozidla. 16. Dveře musí mít ochranná zařízení, která zabrání zranění cestujících při sevření. Dveře v pohybu musí být možno zastavit silou 147 N. 17. Sběrač proudu musí zabezpečit spolehlivý odběr proudu z trolejového vedení v celém pracovním zdvihu až do nejvyšší konstrukční rychlosti drážního vozidladrážního vozidla. 18. Stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo musí být odděleno od prostoru pro cestující. 19. Zařízení na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo bezprostředně sloužící k řízení drážního vozidladrážního vozidla musí být umístěna v dosahu osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. Signalizace a indikace funkcí dveří, brzd, světel a tachografu musí být umístěna v zorném poli osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo. 20. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí mít zařízení pro zpětnou jízdu. 21. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí být provedeno a vybaveno tak, aby byl zajištěn výhled osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo všemi potřebnými směry za všech provozních a povětrnostních podmínek. 22. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí být vybaveno registračním rychloměrem, který musí na řídicím panelu zobrazovat nejméně okamžitou rychlost drážního vozidladrážního vozidla v km.h-1 a počet ujetých km. 23. Registrační zařízení musí být umístěno tak, aby bylo chráněno před poškozením při nehodě, a registrovalo nejméně posledních 500 m ujeté dráhydráhy se záznamem a) dráhydráhy a rychlosti, b) počátku a konce brzdění, c) druhu použité brzdy, d) použití směrovek, e) použití výstražného signálu. 24. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí být vybaveno vnitřním světelným a zvukovým výstražným zařízením. 25. Drážní vozidloDrážní vozidlo musí mít dveře a okna zajištěna proti neoprávněnému otevření zvenku. 26. Pro drážní vozidladrážní vozidla, která se při jízdě řídí též pravidly silničního provozu,2) platí ještě technické podmínky stanovené zvláštním předpisem.3) 27. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo dráhydráhy trolejbusové musí být vybaveno hlídačem izolačního stavu, který signalizuje zhoršení izolačního odporu mezi trakčními obvody a kostrou vozidla pod normové hodnoty. 28. Na drážní vozidladrážní vozidla, která nejsou používána v pravidelné dopravě (např. historická drážní vozidladrážní vozidla a jejich repliky), se další požadavky uvedené v části V této přílohy vztahují přiměřeně. Tato drážní vozidladrážní vozidla nesmí být provozována, pokud svým technickým stavem bezprostředně ohrožují bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy. 29. Drážní vozidlaDrážní vozidla dráhydráhy trolejbusové musí být vybavena vnějšími a vnitřními informačními systémy pro cestující, včetně cestujících s omezenou schopností pohybu a orientaci, které poskytnou informace o trase jízdy a provozní informace. Část VI Drážní vozidla dráhy lanové 1. Nosné části drážních vozideldrážních vozidel visutých lanových drahdrah musí být dimenzovány pro statické zatížení s pětinásobnou bezpečností k mezi pevnosti. 2. Drážní vozidlaDrážní vozidla musí být provedena tak, aby byla umožněna záchrana cestujících. 3. Na obou čelech drážního vozidladrážního vozidla pozemní lanové dráhydráhy určené pro přepravu více než 20 osob musí být stanoviště průvodce. Toto stanoviště musí být odděleno od prostoru cestujících. 4. Dveře oddílu pro cestující drážního vozidladrážního vozidla pozemní lanové dráhydráhy musí být posuvné a dostatečně mechanicky pevné. Pokud jsou ovládány zařízením, nesmí rychlost zavírání dveří překročit 0,3 m.s-1 a síla při sevření dveřmi nesmí překročit 147 N. Dveře v uzavřené poloze musí být zajištěny. Otvírání dveří v prostoru cestujících se nezřizuje. Drážní vozidlaDrážní vozidla musí být vybavena nouzovým otvíráním dveří zvenku. 5. Drážní vozidloDrážní vozidlo pozemní lanové dráhydráhy musí být vybaveno zařízením pro nouzové a bezpečné vystoupení cestujících na trať. Z oddílu průvodce musí být umožněno bezpečně vystoupit na trať bez použití přídavných zařízení. 6. Drážní vozidloDrážní vozidlo pozemní lanové dráhydráhy musí být vybaveno nejméně jednou brzdou působící na vodící kolejnici nebo brzdné lano, která zastaví drážní vozidlodrážní vozidlo se zpožděním nejvýše 2 m.s-2. 7. Brzda musí automaticky zapůsobit při náhlém uvolnění tažného lana nebo i přítažného lana, pokud je použito. Zapůsobení brzdy musí být zapojeno do zabezpečovacích obvodů lanové dráhydráhy. Brzda musí mít i zařízení pro ovládání průvodcem. 8. Drážní vozidloDrážní vozidlo pozemní lanové dráhydráhy s pevným uchycením na oběžné lano nemusí být brzdou dle bodu 6 vybaveno. 9. Kola na jedné straně drážního vozidladrážního vozidla pozemní lanové dráhydráhy musí mít oboustranný okolek, který zajišťuje bezpečné vedení drážního vozidladrážního vozidla po kolejnici. 10. Podvozek drážního vozidladrážního vozidla pozemní lanové dráhydráhy opatřený pneumatikami musí být uspořádán tak, aby zajišťoval směrové i stranové vedení drážního vozidladrážního vozidla. 11. Stanoviště průvodce musí být vybaveno ovládáním pro řízení drážního vozidladrážního vozidla v součinnosti se systémem lanové dráhydráhy. 12. Otvírání oken musí být upraveno tak, aby byla vždy zaručena bezpečnost cestujících. 13. Skříň drážního vozidladrážního vozidla musí být kryta od podlahy nejméně do výše loketní opěry. Skříň pro stojící cestující musí být kryta nejméně do výše 1,1 m od podlahy. Řešení prostoru skříně alespoň jednoho uzavřeného drážního vozidladrážního vozidla na drázedráze lanové a šířka jeho dveří musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu. Takovéto drážní vozidlodrážní vozidlo musí být označeno mezinárodním symbolem přístupnosti. 14. Zavírací mechanismus dveří musí zabezpečit, aby i při nedovřených dveřích byly tyto dveře zajištěny tak, aby bylo vyloučeno ohrožení cestujících. Opětné otevření dveří musí umožnit teprve manipulace s otvíracím mechanismem. 15. Dveře drážního vozidladrážního vozidla, které nedoprovází průvodce, se nesmí dát zevnitř otevřít. Dveře v zavřeném stavu musí být mechanicky zajištěny. 16. Závěs drážního vozidladrážního vozidla musí zajistit jeho svislou polohu bez ohledu na sklon tratě nebo lana, a to i v možných, obvyklých případech soustředění hmotnosti do jednoho místa. 17. Délka závěsu musí být volena tak, aby při nejnepříznivějším naklonění drážního vozidladrážního vozidla v místech největšího sklonu lana byla zachována bezpečná vzdálenost drážního vozidladrážního vozidla od lana, podpěr a jejich příslušenství, popř. jakýchkoliv částí traťových konstrukcí. Při zastavení drážního vozidladrážního vozidla se nesmí drážní vozidlodrážní vozidlo, vychýlené největším zpožděním, přiblížit k jakékoliv pevné části na vzdálenost menší než 0,5 m. 18. Závěs drážního vozidladrážního vozidla dvoulanové kyvadlové lanové dráhydráhy musí být opatřen běhounem, který zajistí bezpečné vedení drážního vozidladrážního vozidla po nosném laně. 19. Běhoun musí být vybaven zařízením pro spojení vozu s tažným a přítažným lanem a opatřen brzdou působící přímo na nosné nebo brzdné lano. Zapůsobení brzdy musí být zapojeno do zabezpečovacího obvodu lanové dráhydráhy. 20. Brzda na běhounu musí zapůsobit automaticky při poklesu tahu v tažném nebo přítažném laně. 21. Otevřené drážní vozidlodrážní vozidlo lanové dráhydráhy musí být vybaveno zábranou proti pádu osob. Výklopný rám zábrany musí být vyvážený pro lehkou manipulaci a stabilizován v obou krajních polohách. Musí být vybaven stupátky pro nohy cestujících. 22. Čelní hrana sedáku musí být zaoblena nebo obložena tak, aby se snížila možnost nebezpečného nárazu na nohy cestujícího. 23. Kryt otevřeného drážního vozidladrážního vozidla (sedačky) musí být snadno otvíratelný a zavíratelný. V otevřeném stavu nesmí zasahovat části krytu mimo průjezdný průřez. Kryty musí být vybaveny zařízením, které zajistí, že sedačka s otevřeným krytem nevyjede na trať. 24. Otevřená drážní vozidladrážní vozidla lanových drahdrah (gondoly, koše) musí být vybavena pevnou skříní a zábradlím ve výši nejméně 1,1 m nad podlahou. 25. Pro závěsy otevřených drážních vozideldrážních vozidel platí přiměřeně ustanovení bodů 16 a 17. 26. Montážní drážní vozidlodrážní vozidlo musí být vybaveno plošinou pro přístup k zařízení lanové dráhydráhy, úložným prostorem na nářadí a materiál a kotevními úchyty pro připevnění bezpečnostních pásů zaměstnanců. 27. Sanitní drážní vozidlodrážní vozidlo musí být uzpůsobeno pro přepravu zraněných vleže. 28. Celková hmotnost montážního, nákladního nebo sanitního drážního vozidladrážního vozidla nesmí překročit stanovenou hmotnost drážního vozidladrážního vozidla pro přepravu osob. Každé drážní vozidlodrážní vozidlo musí být označeno nejvyšším dovoleným zatížením. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. OBSAH TECHNICKÝCH PODMÍNEK Část I Drážní vozidla dráhy celostátní, dráhy regionální, dráhy místní a vlečky Význam použitých zkratek (druh drážního vozidladrážního vozidla) E Elektrické lokomotivy J Elektrické jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní) M Motorové lokomotivy MV Motorové vozy a motorové jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní) EV Elektrické vozy ŘV Samostatné řídicí vozyřídicí vozy O Osobní vozy N Nákladní vozy S Speciální vozidla OBSAH TECHNICKÝCH PODMÍNEK\| DRUH DRÁŽNÍHO VOZIDLA ---\|--- 1\\. Souhlas výrobce a Drážního úřadu s obsahem technických podmínek\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 2\\. Přehled údajů\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 3\\. Druh a název drážního vozidladrážního vozidla, pro které technické podmínky platí\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 4\\. Názvoslovné normy a definice zvláštních pojmů\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 5\\. Všeobecné údaje\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 5\\. 1. stručný popis koncepce\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 5\\. 2. provozní určení drážního vozidladrážního vozidla\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 5\\. 3. klimatické a geografické podmínky, v nichž lze drážní vozidlodrážní vozidlo provozovat\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. Základní technické údaje\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 1. rozchod\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 2. nejvyšší provozní rychlost\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 3. hmotnost drážního vozidladrážního vozidla (jednotky)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 4. hmotnost podvozku\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 5. hmotnost na nápravu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 6. hmotnost drážního vozidladrážního vozidla připadající na podvozek\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 7. parametry rozhodné pro stanovení přechodnosti drážního vozidladrážního vozidla (včetně pracovních zařízení a nástaveb u speciálních vozidelspeciálních vozidel)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 8. obrys pro drážní vozidlodrážní vozidlo (statický nebo kinematický)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 9. maximální šířka (u speciálních vozidelspeciálních vozidel při pracovní i dopravní poloze) \| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 10. maximální výška (u speciálních vozidelspeciálních vozidel při pracovní i dopravní poloze, u lokomotiv, elektrických jednotek a elektrických vozů se spuštěnými sběrači)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 11. délka přes nárazníky nebo spřáhla (u jednotek délka jednotlivých vozů)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 12. délka přes čelníky\| E \| \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 13. celková délka jednotky přes nárazníky nebo spřáhla\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 14. rozvor drážního vozidladrážního vozidla (u jednotek rozvor jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 15. rozvor podvozku (u jednotek rozvor podvozků jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 16. vzdálenost středů otáčení podvozků (u jednotek vzdálenost středů otáčení podvozků jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel jednotky)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 17. délka převislého konce drážního vozidladrážního vozidla (u jednotek délka převislých konců jednotlivých drážních vozideldrážních vozidel jednotky)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 18. jmenovitý průměr kola\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 19. jízdní obrys kola\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 20. nejmenší jmenovitý poloměr oblouku koleje při průjezdu traťovou rychlostí (u jednotky s výkyvnými skříněmi též pro stav při vypnutém a zapnutém zařízení pro naklápění)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 21. nejmenší jmenovitý poloměr oblouku koleje při průjezdu omezenou rychlostí a při případných dalších omezeních, která musí být vyjmenována (průjezd vozidla obloukem minimálního poloměru)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 22. jmenovitý poloměr oblouku vydutého a vypouklého koleje v podélně orientované vertikální rovině, po níž drážní vozidlodrážní vozidlo může ještě bezpečně projet (přejezd svážného pahrbku), jmenovitý poloměr oblouku koleje a jmenovitý úhel nájezdu na trajekt, při kterém drážní vozidlodrážní vozidlo může ještě bezpečně projet (nájezd vozidla na trajekt)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 23. bezpečnost vozidla za kvazistatických podmínek na mezní nerovnosti koleje\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 24. pevnostní parametry drážního vozidladrážního vozidla\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 25. odpor podvozku proti natáčení\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 26. rozložení kolových sil na základě hysterezních křivek\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 27. účinky působení vozidla na trať za jízdy\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 28. bezpečnost vozidla proti vykolejení za jízdy\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 29. nejvyšší hodnota nedostatku převýšení\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 30. druh táhlového ústrojí (hák, šroubovka, táhlo, centrální spřáhlo apod.)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 31. druh narážecího ústrojí (nárazníky, centrální spřáhlo apod.)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 32. spojovací prvky vzduchové soustavy umístěné na čele drážního vozidladrážního vozidla (spojky hlavního potrubí brzdy, spojky napájecího vzduchového potrubí, kohouty brzdového potrubí, kohouty napájecího potrubí apod.)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 33. spojovací prvky elektrické soustavy umístěné na čele drážního vozidladrážního vozidla (elektrické topné spojky, propojky sdělovací, ovládání dveří, dvojčlenného řízení apod.)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 6\\. 34. uspořádání dvojkolí (u jednotek uspořádání dvojkolí celé jednotky)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 6\\. 35. jmenovité trolejové napětí\| E \| J \| \| \| EV \| \| \| \| S 6\\. 36 výkon na háku trvalý\| E \| \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 6\\. 37. výkon trvalý, využitelný k překonání jízdních odporů\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 38. rychlost při trvalém výkonu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 6\\. 39. tažná síla na háku při trvalém výkonu\| E \| \| M \| MV2)\| EV \| \| \| \| 6\\. 40. maximální rozjezdový proud\| E \| J \| \| \| EV \| \| \| \| 6\\. 41. maximální tažná síla na háku\| E \| \| M \| MV2)\| EV\| \| \| \| 6\\. 42. maximální rychlost hnacího drážního vozidlahnacího drážního vozidla při přepravě ve vlakuvlaku\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 6\\. 43. výkon dynamické brzdy\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 6\\. 44. maximální brzdná síla vyvozená dynamickou brzdou\| E \| \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 6\\. 45. napětí a výkon určené pro elektrické vytápění a pro centrální napájení vlakuvlaku\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 6\\. 46. dosažitelný součinitel adheze drážního vozidladrážního vozidla jako celku s uvedením podmínek pro jeho dosažení\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 6\\. 47. součinitel využití adheze (při definované hodnotě součinitele adheze)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 6\\. 48. velikost převodu v nápravové převodovce přenosu výkonu motoru na hnací dvojkolí\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 6\\. 49. druh použitého přenosu výkonu mezi spal. motorem a hnacími dvojkolími\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 6\\. 50. počet míst k sezení a k stání (u jednotky počet míst v jednotlivých vozech a v jednotce celkem)\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 6\\. 51. hmotnost hnacího vozidla jednotky\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 52. hmotnost plně obsazeného hnacího vozidla jednotky\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 53. hmotnost vloženého vozu jednotky\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 54. hmotnost plně obsazeného vloženého vozu\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 55. hmotnost plně obsazené jednotky\| \| J \| \| MV1)\| \| \| \| \| 6\\. 56. hmotnost plně obsazeného drážního vozidladrážního vozidla pro přepravu osob\| \| \| \| MV2)\| EV\| ŘV\| O\| \| 6\\. 57. maximální hmotnost nákladu\| \| \| \| \| \| \| \| N \| 6\\. 58. maximální hmotnost loženého nebo vystrojeného drážního vozidladrážního vozidla\| \| \| \| \| \| \| \| N \| S 6\\. 59. ložný prostor\| \| \| \| \| \| \| \| N \| S 6\\. 60. ložná plocha\| \| \| \| \| \| \| \| N \| S 6\\. 61. rozměry nakládacích a vykládacích otvorů\| \| \| \| \| \| \| \| N \| S 6\\. 62. napětí a výkon určené pro elektrické vytápění, větrání, klimatizaci a centrální zásobování energií\| \| J \| \| MV1)\| \| ŘV\| O \| \| 6\\. 63. mechanický přenos výkonu 6\\. 63. 1. maximální výkon na háku 6\\. 63. 2. maximální tažná síla na háku 6\\. 63. 3. počet převodových stupňů 6\\. 63. 4. použitý způsob reverzace (v převodovce, na hnacích nápravách) 6\\. 63. 5. jmenovitý výkon retardéru 6\\. 63. 6. maximální brzdná síla retardéru\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 6\\. 64. hydraulické přenosy výkonu 6\\. 64. 1. maximální výkon na háku 6\\. 64. 2. maximální tažná síla na háku 6\\. 64. 3. hodinová rychlost drážního vozidladrážního vozidla při maximálním výkonu motoru 6\\. 64. 4. uspořádání převodovky (druh a počet použitých hydr. strojů) 6\\. 64. 5. použitý způsob reverzace (v převodovce, na hnacích dvojkolích) 6\\. 64. 6. jmenovitý výkon retardéru 6\\. 64. 7. maximální brzdná síla retardéru 6\\. 64. 8. maximální rychlost při použití redukovaného rychlostního režimu\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 6\\. 65. elektrický přenos výkonu 6\\. 65. 1. výkon na háku trvalý 6\\. 65. 2. rychlost při trvalém výkonu 6\\. 65. 3. tažná síla na háku při trvalém výkonu 6\\. 65. 4. maximální rozjezdový proud 6\\. 65. 5. maximální tažná síla na háku 6\\. 65. 6. výkon elektrodynamické brzdy 6\\. 65. 7. maximální brzdná síla vyvozená elektrodynamickou brzdou\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. Technické údaje hlavních uzlů a komponentů\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 7\\. 1. Sběrač trakčního proudu, nápravový sběrač 7\\. 1. 1. typ a výrobce 7\\. 1. 2. jmenovité napětí 7\\. 1. 3. jmenovitý proud 7\\. 1. 4. maximální proud při stojícím drážním vozidledrážním vozidle (protékající jedním sběračem) 7\\. 1. 5. hmotnost 7\\. 1. 6. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 1. 7. druh obložení smykadla 7\\. 1. 8. přítlak k troleji a jeho tolerance\| E \| J \| \| \| EV \| \| \| \| S 7\\. 2. Hlavní vypínač 7\\. 2. 1. proudová soustava 7\\. 2. 2. typ a výrobce 7\\. 2. 3. jmenovité napětí 7\\. 2. 4. jmenovitý proud 7\\. 2. 5. maximální vypínací proud 7\\. 2. 6. strmost nárůstu zkratového proudu 7\\. 2. 7. minimální vypínací proud 7\\. 2. 8. ovládání 7\\. 2. 9. svorkové napětí ovládacího okruhu 7\\. 2. 10. hmotnost\| E \| J \| \| \| EV \| \| \| \| 7\\. 3. Trakční transformátor 7\\. 3. 1. typ a výrobce 7\\. 3. 2. druh, provedení a počet vinutí 7\\. 3. 3. celkový trvalý výstupní výkon 7\\. 3. 4. jmenovitý výkon pro trakci 7\\. 3. 5. jmenovitý proud trakčního vinutí 7\\. 3. 6. jmenovité napětí trakčního vinutí 7\\. 3. 7. jmenovitý výkon pro stroje pomocných zařízení 7\\. 3. 8. jmenovitý výkon vinutí pro vlakové topení a centrální napájení vlakuvlaku 7\\. 3. 9. způsob chlazení (druh náplně z hlediska ekologického) 7\\. 3. 10. hmotnost 7\\. 3. 11. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle\| E \| J \| \| \| EV \| \| \| \| 7\\. 4. Trakční měnič 7\\. 4. 1. typ a výrobce 7\\. 4. 2. druh, provedení a počet fází 7\\. 4. 3. jmenovité napětí 7\\. 4. 4. jmenovitý proud 7\\. 4. 5. způsob chlazení 7\\. 4. 6. hmotnost\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 5. Trakční motor 7\\. 5. 1. typ a výrobce 7\\. 5. 2. druh stroje (buzení) 7\\. 5. 3. způsob zavěšení 7\\. 5. 4. jmenovitý výkon 7\\. 5. 5. jmenovité napětí při jmenovitém výkonu 7\\. 5. 6. jmenovitý proud a fázový proud u asynchronních motorů 7\\. 5. 7. jmenovité otáčky 7\\. 5. 8. způsob chlazení 7\\. 5. 9. hmotnost 7\\. 5. 10. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 5. 11. způsob přenosu výkonu na hnací dvojkolí 7\\. 5. 12. izolační napětí proti kostře 7\\. 5. 13. způsob jištění\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 6. Stroje pro pohon pomocných zařízení (uvést pro každý stroj zvlášť) 7\\. 6. 1. typ 7\\. 6. 2. druh stroje, celkový odpor, počet odboček a jejich odpor 7\\. 6. 3. jmenovitý výkon 7\\. 6. 4. jmenovité napětí 7\\. 6. 5. jmenovitý proud a fázový proud u asynchronních motorů 7\\. 6. 6. jmenovité otáčky 7\\. 6. 7. způsob chlazení 7\\. 6. 8. hmotnost 7\\. 6. 9. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 6. 10. způsob jištění\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 7. Brzdový (rozjezdový) odporník 7\\. 7. 1. typ a výrobce 7\\. 7. 2. druh 7\\. 7. 3. jmenovitý výkon 7\\. 7. 4. jmenovité napětí 7\\. 7. 5. způsob chlazení 7\\. 7. 6. hmotnost 7\\. 7. 7. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 7. 8. počet odboček\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 8. Měniče pro napájení motorů pomocných zařízení 7\\. 8. 1. typ a počet fází 7\\. 8. 2. trvalý proud 7\\. 8. 3. krátkodobý proud 7\\. 8. 4. hmotnost 7\\. 8. 5. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 8. 6. způsob jištění\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 9. Akumulátorové baterie 7\\. 9. 1. typ 7\\. 9. 2. druh 7\\. 9. 3. kapacita 7\\. 9. 4. jmenovité napětí 7\\. 9. 5. hmotnost 7\\. 9. 6. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 9. 7. počet článků\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 7\\. 10. Brzda 7\\. 10. 1. druh a typ 7\\. 10. 2. hlavní údaje o prvcích brzdové výstroje dle druhu brzdy (včetně ekologických vlastností) 7\\. 10. 3. údaje o brzdicím účinku jednotlivých brzd\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 7\\. 11. Vzduchojemy 7\\. 11. 1. objem 7\\. 11. 2. jmenovitý tlak 7\\. 11. 3. počet 7\\. 11. 4. počet a typ pojistných ventilů a množství vzduchu, které jsou schopny vypustit 7\\. 11. 5. třída přesnosti tlakoměrů 7\\. 11. 6. průměry vzduchového potrubí 7\\. 11. 7. způsob odstraňování kondenzátu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 7\\. 12. Kompresor 7\\. 12. 1. druh a typ 7\\. 12. 2. příkon na hřídeli jmenovitý 7\\. 12. 3. množství vzduchu nasátého za jednotku času 7\\. 12. 4. jmenovitý přetlak dodávaného vzduchu 7\\. 12. 5. způsob chlazení kompresoru 7\\. 12. 6. další důležité technické údaje 7\\. 12. 7. hmotnost 7\\. 12. 8. počet kusů na vozidle 7\\. 12. 9. vysoušeč vzduchu (typ, jmenovitý tlak, průtočné množství)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 13. Provozní hmoty\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 7\\. 13. 1. množství a druh oleje v kompresoru\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 13. 2. množství a druh oleje ve všech převodovkách\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 13. 3. zásoba vody\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 7\\. 13. 4. zásoba a druh písku\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| S 7\\. 13. 5. druh náplně klimatizačních a chladicích zařízení\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 7\\. 13. 6. druh a zásoba paliva\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 13. 7. množství a druh oleje v motoru\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 13. 8. množství a druh kapaliny v chladicím okruhu motoru\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 13. 9. množství a druh oleje v systému hydrostatických pohonů\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 13. 10. zásoba topné nafty nebo oleje\| \| \| \| \| \| ŘV \| O \| \| S 7\\. 14. Měřicí, kontrolní a signalizační přístroje (typ a určení přístroje, počet kusů a umístění na vozidle)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 7\\. 15. Nátěry (použitý nátěrový systém respektující zdravotnická a ekologická hlediska)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 7\\. 16. Spalovací motor 7\\. 16. 1. typ, výrobce a počet kusů na vozidle 7\\. 16. 2. jmenovitý výkon 7\\. 16. 3. jmenovité otáčky 7\\. 16. 4. volnoběžné otáčky 7\\. 16. 5. maximální a přeběhové otáčky 7\\. 16. 6. pracovní cyklus 7\\. 16. 7. způsob dopravy paliva do válců 7\\. 16. 8. počet a uspořádání válců 7\\. 16. 9. vrtání válce 7\\. 16. 10. zdvih pístu 7\\. 16. 11. objem válce 7\\. 16. 12. kompresní poměr 7\\. 16. 13. palivo 7\\. 16. 14. max. měrná spotřeba paliva při plném výkonu 7\\. 16. 15. spotřeba paliva při volnoběžných otáčkách 7\\. 16. 16. tlak oleje provozní 7\\. 16. 17. spotřeba oleje 7\\. 16. 18. způsob chlazení motoru 7\\. 16. 19. emise škodlivin 7\\. 16. 20. způsob spouštění motoru 7\\. 16. 21. hmotnost „suchého“ motoru 7\\. 16. 22. teplota pracovních médií ve spalovacím motoru zaručující startovatelnost\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 17. Hydrodynamická převodovka 7\\. 17. 1. typ, výrobce a počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 17. 2. maximální přenášený výkon 7\\. 17. 3. maximální přípustná provozní teplota hydraulického oleje 7\\. 17. 4. minimální účinnost jednotlivých hydrodynamických strojů 7\\. 17. 5. maximální součinitel znásobení momentu (pro jednotlivé hydrodynamické měniče) 7\\. 17. 6. maximální vstupní otáčky a moment 7\\. 17. 7. maximální výstupní otáčky a moment 7\\. 17. 8. způsob chlazení hydraulického oleje 7\\. 17. 9. hmotnost „suché“ převodovky 7\\. 17. 10. výkon retardéru\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 18. Mechanická převodovka 7\\. 18. 1. typ a počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7\\. 18. 2. maximální přenášený výkon 7\\. 18. 3. počet převodových stupňů včetně velikosti příslušného převodu 7\\. 18. 4. maximální vstupní otáčky a moment 7\\. 18. 5. maximální výstupní otáčky a moment\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 18. 6. způsob ovládání převodovky 7\\. 18. 7. mazání a chlazení 7\\. 18. 8. hmotnost „suché“ převodovky 7\\. 18. 9. výkon retardéru\| \| \| \| \| \| \| \| \| 7\\. 19. Trakční generátor (dynamo nebo alternátor, je-li použito elektrického přenosu výkonu) 7\\. 19. 1. typ a výrobce 7\\. 19. 2. druh stroje 7\\. 19. 3. jmenovitý výkon 7\\. 19. 4. maximální napětí při jmenovitém výkonu 7\\. 19. 5. jmenovitý proud 7\\. 19. 6. jmenovité otáčky 7\\. 19. 7. hodinový výkon 7\\. 19. 8. hodinový proud 7\\. 19. 9. hodinové otáčky 7\\. 19. 10. způsob chlazení 7\\. 19. 11. hmotnost 7\\. 19. 12. počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 20. Budič 7\\. 20. 1. typ 7\\. 20. 2. jmenovitý výkon 7\\. 20. 3. jmenovité napětí 7\\. 20. 4. jmenovitý proud 7\\. 20. 5. jmenovité otáčky 7\\. 20. 6. způsob chlazení 7\\. 20. 7. hmotnost 7\\. 20. 8. počet kusů na vozidle\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 7\\. 21. Zařízení pro naklápění vozové skříně 7\\. 21. 1. systém naklápění skříně (samočinné, nucené) 7\\. 21. 2. způsob nuceného naklápění (změnou výšky vzduchového vypružení, hydraulické naklápění apod.) 7\\. 21. 3. maximální úhel naklopení skříně 7\\. 21. 4. druh čidel uvádějících do činnosti naklápěcí zařízení 7\\. 21. 5. umístění čidel 7\\. 21. 6. reakční doba systému naklápění 7\\. 21. 7. vzdálenost těžiště skříně od jejího střediska vypružení 7\\. 21. 8. způsob stabilizace polohy sběračů proudu vůči trakčnímu vedení při vykývnutí skříně 7\\. 21. 9. rychlost, při které je naklápění uváděno v činnost\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 7\\. 22. Pomocná zařízení (nabíjecí dynamo, alternátor apod.) - uvést pro každé zařízení zvlášť 7\\. 22. 1. typ 7\\. 22. 2. druh 7\\. 22. 3. jmenovitý výkon 7\\. 22. 4. jmenovité napětí 7\\. 22. 5. jmenovitý proud 7\\. 22. 6. jmenovité otáčky 7\\. 22. 7. způsob chlazení 7\\. 22. 8. hmotnost 7\\. 22. 9. počet kusů na vozidle 7\\. 22. 10. způsob jištění\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 7\\. 23. Elektrické napájecí měniče použité na vozidle (mimo měničů dle bodů 7. 4. a 7. 8.) 7\\. 23. 1. typ 7\\. 23. 2. druh 7\\. 23. 3. jmenovitý výkon 7\\. 23. 4. jmenovité napětí 7\\. 23. 5. hmotnost 7\\. 23. 6. počet kusů na vozidle 7\\. 23. 10. způsob jištění\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 7\\. 24. Pulzní měniče nepřípustná kmitočtová pásma vyšších harmonických\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 7\\. 25. Typ vlakového zabezpečovacího zařízení nebo zařízení pro kontrolu bdělosti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 8\\. Popis drážního vozidladrážního vozidla\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 8\\. 1. stručný popis konstrukce drážního vozidladrážního vozidla a jeho části\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 8\\. 2. technické údaje, které nejsou uvedeny v položkách bodů 6. a 7.\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 8\\. 3. popis funkce základních částí drážního vozidladrážního vozidla doplněný přílohami\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 8\\. 4. popis funkce speciálních částí vozidla\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. Bezpečnost, hygiena a ovlivnění vnějšího prostředí\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 1. určená technická zařízení použitá na drážním vozidledrážním vozidle\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 2. rušení rádiového a televizního příjmu, zabezpečovacího zařízení a telefonního provozu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 3. 1. použitý způsob ochrany před nebezpečím dotyku s horkými nebo pohybujícími se částmi, částmi pod napětím a neživými částmi elektrických strojů a přístrojů (dveře do strojovny, kryty, víka, zábrany, zábradlí), použité bezpečnostní nápisy, značky a tabulky, bezpečnostní nátěry\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 3. 2. výstražné barevné nebo reflexní označení čel drážních vozideldrážních vozidel pro jejich viditelnost při provozování drážní dopravy\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 3. 3. použitá zařízení pro signalizaci poruchových stavů drážního vozidladrážního vozidla a ochrany při těchto poruchách\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 3. 4. maximální elektrický odpor dvojkolí, měřený mezi obručemi nebo celistvými koly\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 4. použité protipožární zařízení, hasicí přístroje a stabilní hasicí zařízení \| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 5. použité nehořlavé materiály\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 6. velikost přechodového elektrického odporu všech vodivých částí drážního vozidladrážního vozidla navzájem a vůči koleji\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 7. vnější hluk emitovaný drážním vozidlemdrážním vozidlem\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 8. podmínky pro mechanizované mytí a čištění\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 9. opatření proti úniku škodlivých látek mimo drážní vozidlodrážní vozidlo a limity škodlivin ve výfukových plynech spalovacího motoru a topného agregátu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 9\\. 10. způsob zabezpečení stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také prostoru pro obsluhu) z hlediska pasivní bezpečnosti ve vztahu k deformacím vyvolaným nežádoucími vnějšími silami\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 11. způsob zabezpečení prostorů pro cestující z hlediska pasivní bezpečnosti ve vztahu k deformacím vyvolaným nežádoucími vnějšími silami, způsob zabezpečení stání pro vozíky pro invalidy\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 12. druh použitých oken a skel\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 13. druh použitých dveří\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 14. únikové cesty pro případ nebezpečí\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 15. vybavenost vozidlovou radiostanicí\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 16. použitý systém osvětlení (vnější a vnitřní)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 17. intenzita osvětlení prostoru a přístrojů na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také v prostorech obsluhy), nouzové osvětlení\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 18. použitá tepelná a hluková izolace\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 19. použitý způsob vytápění stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (prostoru pro obsluhu) včetně potřebného příkonu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 20. použitý způsob regulace vytápěcí soustavy stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 21. použitý způsob větrání nebo klimatizace stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (prostoru pro obsluhu) - včetně potřebného příkonu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 22. použitý způsob regulace větrací soustavy stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 23. teploty vzduchu v určených místech stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo při dané vnější teplotě a rychlosti proudění vzduchu (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 24. množství venkovního čištěného vzduchu přivedeného na jednu osobu obsluhy, za jednotku času\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 25. vnitřní hluk a infrazvuk na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 26. intenzita magnetického pole na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| \| \| EV \| \| \| \| S 9\\. 27. vibrace na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 28. způsob zabezpečení stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, a to proti vnikání prachu; u motorových lokomotiv a motorových vozů (u speciálních vozidelspeciálních vozidel také v prostoru pro obsluhu) proti vnikání výfukových plynů a výparů z hnacího agregátu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 29. uspořádání stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (u speciálních vozidelspeciálních vozidel uspořádání prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 30. typ a rozměry sedadla osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 31. zařízení odstraňující vliv nečistot jízdní plochy dvojkolí včetně registrace jeho činnosti\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 32. použitý typ zařízení pro mazání okolků včetně druhu použitého maziva\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 33. fyziologické podmínky, použité materiály, opatření proti oslnění, míra úniku toxických látek z použitých materiálů na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (v prostoru pro obsluhu)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 9\\. 34. intenzita osvětlení v prostorech pro cestující, nouzové osvětlení\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 35. způsob a rozsah podávání informací cestujícím ve vozidle, vybavenost sdělovacím zařízením pro potřebu cestujících\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 36. použitý způsob vytápění prostoru pro cestující včetně potřebného příkonu\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 37. použitý způsob regulace vytápěcí soustavy prostoru pro cestující\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 38. použitý způsob větrání prostoru pro cestující včetně potřebného příkonu\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 39. použitý způsob regulace větrací soustavy prostoru pro cestující\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 40. teploty vzduchu v prostorech pro cestující při dané vnější teplotě a rychlost jeho proudění\| \| J \| \| MV\| EV\| ŘV \| O \| \| 9\\. 41. teploty vzduchu v představcích a rychlost jeho proudění\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 42. velikost součinitele prostupu tepla skříně\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 43. výkon větrací soustavy (množství vzduchu přivedeného na jednoho cestujícího, za jednotku času)\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 44. vnitřní hluk v prostorech pro cestující\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 45. vibrace v prostoru pro cestující\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 46. použitý systém klimatizace\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 47. použitý systém odstraňování exkrementů na WC\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 48. prostor pro cestující (rozměry, typ sedadel, rozteč sedadel)\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 49. ergonomie a použité materiály, míra úniku toxických látek z nich aj.\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 9\\. 50. způsob zabezpečení prostoru pro cestující proti vnikání prachu a nečistot\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 51. prostor pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace (rozměr a rozteč vyhrazených sedadel a místa vozíků pro invalidy či dětského kočárku)\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 9\\. 52. zařízení pro nástup a výstup osob s omezenou schopností pohybu\| \| J \| \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| 10\\. Přílohy\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 10\\. 1. typový výkres vozidla v měřítku 1 : 50\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 10\\. 2. schéma všech tlakovzdušných (vzduchových) okruhů\| E \| J \| M \| MV\| EV\| ŘV \| O\| N \| S 10\\. 3. schéma a výpočet brzdy\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 10\\. 4. trakční, brzdové, proudové a oteplovací charakteristiky\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 10\\. 5. Koreffův zátěžový diagram\| E \| \| M \| MV\| EV \| \| \| \| 10\\. 6. schéma elektrické výzbroje\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 10\\. 7. schéma chladicího systému\| E \| J \| M \| MV\| EV \| \| \| N \| S 10\\. 8. rozměrové schéma a stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo (prostoru pro obsluhu) v měřítku 1 : 10\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| \| \| S 10\\. 9. diagram závislosti výkonů, momentů a účinnosti hydrodynamické převodovky na jízdní rychlosti drážního vozidladrážního vozidla\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 10\\. 10. diagram závislosti výkonů, momentů a účinnosti mechanické převodovky na jízdní rychlosti drážního vozidladrážního vozidla\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 10\\. 11. schéma palivového systému\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 10\\. 12. schéma vnějšího olejového systému naftového motoru\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 10\\. 13. schéma hydrostatického systému\| \| \| M \| MV\| \| \| \| \| S 10\\. 14. typový výkres použitého pojezdu\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 10\\. 15. speciální zařízení dle druhu drážního vozidladrážního vozidla (schéma, výpočet apod.)\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 10\\. 16. schéma vodního hospodářství\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| \| S 11\\. 1. Udržovací řád a návod k obsluze drážního vozidladrážního vozidla\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 11.2. Hodnoty mezních technických stavů konstrukčních částí vozidla pro zajištění bezpečného provozování\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 11\\. 3. Seznam souvisejících norem a technických předpisů\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 11.4. Seznam souvisejících mezinárodních norem, předpisů a doporučení\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 11\\. 5. Seznam provedených zkoušek\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S 11\\. 6. Seznam dokumentace vozidla\| E \| J \| M \| MV\| EV \| ŘV \| O \| N \| S Poznámka: 1) Jen pro motorové jednotky 2) Jen pro motorové vozy Část II Drážní vozidla dráhy speciální, dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové a dráhy lanové Význam použitých zkratek (druh drážního vozidladrážního vozidla) EVM\| Elektrická vozidla metra ---\|--- Tram\| Tramvajová vozidla Tr\| Trolejbusová vozidla S\| Speciální vozidlaSpeciální vozidla LD\| Vozidla dráhydráhy lanové OBSAH TECHNICKÝCH PODMÍNEK \| DRUH DRÁŽNÍHO VOZIDLA ---\|--- 1.\| Souhlas výrobcevýrobce a objednatele s obsahem technických podmínek\| EVM Tram Tr S LD 2.\| Přehled údajů\| EVM Tram Tr S LD 3.\| Druh, typ a název drážního vozidladrážního vozidla, pro nějž technické podmínky platí\| EVM Tram Tr S LD 4.\| Názvoslovné normy a definice pojmů\| EVM Tram Tr S LD 5.\| Všeobecné údaje\| 5.1.\| stručný popis koncepce\| EVM Tram Tr S LD 5.2.\| provozní určení drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 5.3.\| klimatické a geografické podmínky (nadmořská výška, teplota a relativní vlhkost okolního vzduchu, za níž je drážní vozidlodrážní vozidlo schopno provozu)\| EVM Tram Tr S LD 6.\| Základní technické údaje\| 6.1.\| rozchod koleje\| EVM Tram S 6.2.\| rozchod kol (vpředu, vzadu)\| Tr 6.3.\| hmotnost prázdného drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.4.\| hmotnost podvozku (náprav)\| EVM Tram Tr S LD 6.5.\| hmotnost na nápravu\| EVM Tram S LD 6.6.\| hmotnost na podvozek\| EVM Tram S LD 6.7.\| hmotnost připadající na jednotlivé nápravy\| Tr 6.8.\| počet míst k sezení a k stání v drážním vozidledrážním vozidle, počet stání pro vozíky pro invalidy\| EVM Tram Tr S LD 6.9.\| hmotnost plně obsazeného drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.10.\| maximální hmotnost taženého drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S 6.11.\| maximální šířka skříně drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.12.\| maximální výška drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.13.\| výška podlahy vozidla od temene kolejnice nebo vozovky\| EVM Tram Tr 6.14.\| světlá výška vozidla nad temenem kolejnice nebo nad vozovkou\| EVM Tram Tr S LD 6.15.\| výška drážního vozidladrážního vozidla se spuštěnými a zajištěnými sběrači\| Tram Tr S 6.16.\| délka drážního vozidladrážního vozidla přes nárazníky nebo spřáhla\| EVM Tram Tr S LD 6.17.\| délka skříně drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.18.\| rozvor náprav drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.19.\| rozvor podvozku\| EVM Tram S LD 6.20.\| vzdálenost otočných čepů\| EVM Tram S LD 6.21.\| délka převisu drážního vozidladrážního vozidla nebo představku\| EVM Tram Tr S 6.22.\| úhly předního a zadního převisu skříně drážního vozidladrážního vozidla\| Tr 6.23.\| obrysový průměr zatáčení drážního vozidladrážního vozidla\| Tr 6.24.\| nejmenší poloměr oblouku koleje pro průjezd drážního vozidladrážního vozidla se zátěží\| EVM Tram S 6.25.\| nejmenší poloměr oblouku koleje při průjezdu drážního vozidladrážního vozidla bez zátěže\| EVM Tram S 6.26.\| poloměr křivosti vydutého zaoblení koleje v podélně orientované vertikální rovině, po níž drážní vozidlodrážní vozidlo může ještě bezpečně projíždět\| EVM Tram S LD 6.27.\| poloměr křivosti vypouklého zaoblení koleje v podélně orientované vertikální rovině, po níž drážní vozidlodrážní vozidlo může ještě bezpečně projíždět\| EVM Tram S LD 6.28.\| obrys pro drážní vozidladrážní vozidla, kterému drážní vozidlodrážní vozidlo vyhovuje\| EVM Tram S LD 6.29.\| největší dovolený sklon koleje nebo vozovky\| EVM Tram Tr S 6.30.\| nejvyšší provozní rychlost\| EVM Tram Tr S LD 6.31.\| jakostní číslo chodu Wz ve svislém a příčném směru\| EVM Tram Tr S 6.32.\| minimální hodnota kolové síly při mezní nerovnosti koleje\| EVM Tram S 6.33.\| největší vodicí nebo rámová síla vznikající při jízdě drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram S 6.34.\| pevnostní parametry drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 6.35.\| jmenovitý průměr kola\| EVM Tram S LD 6.36.\| jízdní obrys kola\| EVM Tram S LD 6.37.\| největší elektrický odpor dvojkolí, měřený mezi obručemi nebo celistvými koly\| EVM 6.38.\| kola a pneumatiky (druh a typ, huštění)\| Tr LD 6.39.\| druh spřáhla\| EVM Tram S 6.40.\| nárazníky\| Tram Tr S LD 6.41.\| spojovací prvky elektrické soustavy, umístěné na čele drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram S 6.42.\| jmenovité trakční napětí\| EVM Tram Tr S 6.43.\| napětí ovládacích obvodů\| EVM Tram Tr S LD 6.44.\| maximální rozjezdový proud\| EVM Tram Tr S 6.45.\| napětí a výkon určený pro elektrické vytápění\| EVM Tram Tr S LD 6.46.\| velikost převodu v nápravové převodovce přenosu výkonu motoru na hnací kola\| Tr 6.47.\| maximální zrychlení\| EVM Tram Tr S 6.48.\| minimální zrychlení\| EVM Tram Tr S 6.49.\| střední zpoždění provozní brzdy\| EVM Tram Tr S 6.50.\| střední zpoždění nouzové brzdy\| EVM Tram Tr S LD 6.51.\| úhly výhledu ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM Tram Tr S 7.\| Technické údaje hlavních uzlů a komponentů drážního vozidladrážního vozidla\| 7.1.\| Elektrická výzbroj, druh a typ\| EVM Tram Tr S 7.2.\| Sběrač\| EVM Tram Tr S 7.2.1.\| typ a výrobcevýrobce 7.2.2.\| jmenovité napětí 7.2.3.\| jmenovitý proud 7.2.4.\| maximální proud při stojícím drážním vozidledrážním vozidle (protékající jedním sběračem) 7.2.5.\| maximální proud 7.2.6.\| hmotnost 7.2.7.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.2.8.\| druh obložení smykadla 7.2.9.\| výška ve složeném stavu 7.2.10.\| pracovní zdvih 7.2.11.\| druh stahováku 7.2.12.\| přítlak 7.3.\| Hlavní vypínač\| EVM Tram Tr S LD 7.3.1.\| proudová soustava 7.3.2.\| typ a výrobcevýrobce 7.3.3.\| jmenovité napětí 7.3.4.\| jmenovitý proud 7.3.5.\| maximální vypínací proud 7.3.6.\| strmost nárůstu zkratového proudu 7.3.7.\| minimální vypínací proud 7.3.8.\| ovládání 7.3.9.\| svorkové napětí ovládacího okruhu 7.3.10.\| hmotnost 7.4.\| Trakční měnič\| EVM Tram Tr S 7.4.1.\| typ a výrobcevýrobce 7.4.2.\| druh a provedení 7.4.3.\| jmenovité napětí 7.4.4.\| jmenovitý proud 7.4.5.\| způsob chlazení 7.4.6.\| hmotnost 7.5.\| Trakční motor\| EVM Tram Tr S 7.5.1.\| typ a výrobcevýrobce 7.5.2.\| druh stroje (buzení) 7.5.3.\| způsob zavěšení 7.5.4.\| jmenovitý výkon 7.5.5.\| jmenovité napětí 7.5.6.\| jmenovitý proud 7.5.7.\| jmenovité otáčky 7.5.8.\| způsob chlazení 7.5.9.\| hmotnost 7.5.10.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.5.11.\| způsob přenosu výkonu na hnací dvojkolí 7.6.\| Motory pro pohon pomocných zařízení\| EVM Tram Tr S LD 7.6.1.\| typ a výrobcevýrobce 7.6.2.\| druh stroje (buzení) 7.6.3.\| jmenovitý výkon 7.6.4.\| jmenovité napětí 7.6.5.\| jmenovitý proud 7.6.6.\| jmenovité otáčky 7.6.7.\| způsob chlazení 7.6.8.\| hmotnost 7.6.9.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.7.\| Brzdový (rozjezdový) odporník\| EVM Tram Tr S 7.7.1.\| typ a výrobcevýrobce 7.7.2.\| druh 7.7.3.\| jmenovitý výkon 7.7.4.\| jmenovité napětí 7.7.5.\| způsob chlazení 7.7.6.\| hmotnost 7.7.7.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.7.8.\| počet odboček 7.8.\| Měniče pro pomocná zařízení\| EVM Tram Tr S LD 7.8.1.\| typ 7.8.2.\| trvalý proud 7.8.3.\| krátkodobý proud 7.8.4.\| hmotnost 7.8.5.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.9.\| Akumulátorové baterie\| EVM Tram Tr S LD 7.9.1.\| typ 7.9.2.\| druh 7.9.3.\| kapacita 7.9.4.\| jmenovité napětí 7.9.5.\| hmotnost 7.9.6.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.9.7.\| počet článků 7.10.\| Pomocná zařízení (uvést pro každé zařízení zvlášť)\| EVM Tram Tr S 7.10.1.\| typ (výrobcevýrobce) 7.10.2.\| druh 7.10.3.\| jmenovitý výkon 7.10.4.\| jmenovité napětí 7.10.5.\| jmenovitý proud 7.10.6.\| jmenovité otáčky 7.10.7.\| způsob chlazení 7.10.8.\| hmotnost 7.10.9.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.11.\| vedení vodičů a kabelů\| EVM Tram Tr S LD 7.12.\| skříň drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 7.13.\| provedení podlahy\| EVM Tram Tr S LD 7.14.\| provedení schodů\| Tram Tr S LD 7.15.\| zařízení pro nástup a výstup osob s omezenou schopností pohybu\| Tram Tr LD 7.16.\| ochrana proti přejetí osob\| Tram S 7.17.\| ovládání, řízení vozu\| EVM Tram Tr S LD 7.18.\| vnější osvětlení, ukazatele směru, brzdová světla, odrazky\| EVM Tram Tr S LD 7.19.\| přední náprava\| Tr 7.20.\| zadní náprava\| Tr 7.21.\| vypružení\| EVM Tram Tr S LD 7.22.\| řízení\| Tr 7.23.\| závěs drážního vozidladrážního vozidla\| LD 7.24.\| běhoun drážního vozidladrážního vozidla\| LD 7.25.\| spojení drážního vozidladrážního vozidla s dopravním, tažným, případně s přítažným lanem\| LD 7.26.\| ochrana proti korozi\| EVM Tram Tr S LD 7.27.\| Brzda\| EVM Tram Tr S LD 7.27.1.\| typ a druh 7.27.2.\| hlavní údaje o prvcích brzdové výstroje dle druhu brzdy (včetně ekologických vlastností brzdového obložení) 7.28\| Vzduchojemy\| EVM Tram Tr S LD 7.28.1.\| objem 7.28.2.\| jmenovitý přetlak (maximální) 7.28.3.\| počet 7.29.\| Kompresor\| EVM Tram Tr S LD 7.29.1.\| druh a typ 7.29.2.\| jmenovitý příkon na hřídeli 7.29.3.\| množství vzduchu nasátého za jednotku času 7.29.4.\| množství dodávaného vzduchu při jmenovitých otáčkách 7.29.5.\| jmenovitý přetlak dodávaného vzduchu 7.29.6.\| způsob chlazení kompresoru 7.29.7.\| další důležité technické údaje 7.29.8.\| hmotnost 7.29.9.\| počet kusů na drážním vozidledrážním vozidle 7.30.\| Převodovka\| EVM Tram Tr S 7.30.1.\| typ 7.30.2.\| maximální přenášený výkon 7.30.3.\| počet převodových stupňů včetně velikosti příslušného převodu 7.30.4.\| maximální vstupní otáčky a moment 7.30.5.\| maximální výstupní otáčky a moment 7.30.6.\| způsob ovládání převodovky 7.30.7.\| mazání a chlazení 7.30.8.\| hmotnost „suché“ převodovky 7.31.\| Provozní hmoty\| EVM Tram Tr S LD 7.31.1.\| množství a druh oleje v kompresoru\| EVM Tram Tr S LD 7.31.2.\| množství a druh oleje v převodovkách\| EVM Tram Tr S 7.31.3.\| objem pískovače a druh písku\| Tram S 7.31.4.\| druh náplně klimatizačních a chladicích zařízení\| EVM Tram Tr S LD 7.32.\| Měřicí, kontrolní a signalizační přístroje (typ a určení přístroje, počet kusů a umístění na drážním vozidledrážním vozidle)\| EVM Tram Tr S LD 7.33.\| Nátěry (použité nátěry respektující zdravotnická a ekologická hlediska)\| EVM Tram Tr S LD 7.34.\| Řídicí systém vozidla (typ, určení, popis funkce a jeho umístění na drážním vozidledrážním vozidle)\| EVM 8.\| Popis vozidla\| 8.1.\| stručný popis konstrukce vozidla a jeho částí\| EVM Tram Tr S LD 8.2.\| popis funkce základních částí drážního vozidladrážního vozidla doplněný přílohami technických podmínek (viz část „Přílohy“, bod 10)\| EVM Tram Tr S LD 8.3.\| popis funkce speciálních částí drážního vozidladrážního vozidla\| EVM Tram Tr S LD 9.\| Bezpečnost, hygiena a ovlivnění vnějšího prostředí\| 9.1.\| určená technická zařízení použitá na drážním vozidledrážním vozidle\| EVM Tram Tr S LD 9.2.\| rušení rádiového a televizního příjmu\| EVM Tram Tr S 9.3.\| pulzní měniče, nepřípustná kmitočtová pásma vyšších harmonických\| EVM S 9.4.\| použité protipožární zařízení a hasicí přístroje (druh a počet přístrojů)\| EVM Tram Tr S LD 9.5.\| použitý způsob ochrany před nebezpečím dotyku s horkými nebo pohybujícími se částmi, částmi pod napětím a neživými částmi elektrických strojů a přístrojů, kryty, víka, zábrany, použité bezpečnostní nápisy, značky a tabulky, bezpečnostní nátěry, barevná označení\| EVM Tram Tr S LD 9.6.\| nehořlavost použitých materiálů\| EVM Tram Tr S LD 9.7.\| velikost přechodového elektrického odporu všech vodivých částí drážního vozidladrážního vozidla vůči koleji\| EVM Tram S 9.8.\| izolační odpor drážního vozidladrážního vozidla\| Tr 9.9.\| vnější hluk emitovaný drážním vozidlemdrážním vozidlem\| EVM Tram Tr S LD 9.10.\| podmínky pro mechanizované mytí a čištění\| EVM Tram Tr S LD 9.11.\| opatření proti úniku škodlivých látek mimo drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM Tram Tr S LD 9.12.\| způsob zabezpečení stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a u speciálních vozidel také prostorů pro obsluhu z hlediska pasivní bezpečnosti ve vztahu k deformacím vyvolaným nežádoucími vnějšími silami\| EVM Tram Tr S LD 9.13.\| způsob zabezpečení prostorů pro cestující z hlediska pasivní bezpečnosti ve vztahu k deformacím vyvolaným nežádoucími vnějšími silami, způsob zabezpečení stání pro vozíky pro invalidy\| EVM Tram Tr S LD 9.14.\| druh použitých oken a skel\| EVM Tram Tr S LD 9.15.\| druh použitých dveří\| EVM Tram Tr S LD \| ovládání dveří\| \| zajištění proti sevření\| \| síla při zavírání dveří\| 9.16.\| únikové cesty pro případ nebezpečí\| EVM Tram Tr S LD 9.17.\| systém osvětlení\| EVM Tram Tr S LD 9.18.\| intenzita osvětlení prostoru a přístrojů na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a u speciálních vozidel také v prostorech obsluhy (nouzové osvětlení)\| EVM Tram Tr S LD 9.19.\| tepelná a hluková izolace\| EVM Tram Tr S LD 9.20.\| způsob vytápění stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo včetně potřebného příkonu\| EVM Tram Tr S LD 9.21.\| způsob regulace vytápěcí soustavy stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM Tram Tr S LD 9.22.\| způsob větrání stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo včetně potřebného příkonu\| EVM Tram Tr S LD 9.23.\| způsob regulace větrací soustavy stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM Tram Tr S LD 9.24.\| teploty vzduchu v určených místech stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo při dané vnější teplotě a rychlost jeho proudění; u speciálních vozidel také v prostorech pro obsluhu\| EVM Tram Tr S LD 9.25.\| vnitřní hluk na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo; u speciálních vozidel také v prostorech pro obsluhu\| EVM Tram Tr S LD 9.26.\| vibrace na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo a u speciálních vozidel také obsluhy\| EVM Tram Tr S LD 9.27.\| způsob zabezpečení stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo proti vnikání prachu\| EVM Tram Tr S LD 9.28.\| uspořádání stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM Tram Tr S LD 9.29.\| typ a rozměry sedadla osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM Tram Tr S LD 9.30.\| typ zařízení pro mazání okolků včetně druhu použitého maziva\| EVM Tram S LD 9.31.\| stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo, fyziologické podmínky, použité materiály, opatření proti oslnění\| EVM Tram Tr S LD 9.32.\| druh a typ zpětných zrcátek a jejich ovládání\| EVM Tram Tr S LD 9.33.\| intenzita osvětlení v prostorech pro cestující (nouzové osvětlení)\| EVM Tram Tr LD 9.34.\| způsob vytápění prostoru pro cestující včetně potřebného příkonu\| EVM Tram Tr LD 9.35.\| způsob regulace vytápěcí soustavy prostoru pro cestující\| EVM Tram Tr LD 9.36.\| způsob větrání prostoru pro cestující včetně potřebného příkonu\| EVM Tram Tr LD 9.37.\| způsob regulace větrací soustavy prostoru pro cestující\| EVM Tram Tr LD 9.38.\| teploty vzduchu v prostorech pro cestující při dané vnější teplotě a rychlost jeho proudění\| EVM Tram Tr LD 9.39.\| výkon větrací soustavy (množství vzduchu přivedeného na jednoho cestujícího, za jednotku času)\| EVM Tram Tr LD 9.40.\| vnitřní hluk v prostorech pro cestující\| EVM Tram Tr LD 9.41.\| vibrace v prostoru pro cestující\| EVM Tram Tr LD 9.42.\| systém klimatizace\| EVM Tram Tr S LD 9.43.\| prostor pro cestující včetně prostoru pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace (rozměry, typ sedadel, rozteč sedadel včetně vyhrazených sedadel a místa vozíku pro invalidy a dětského kočárku)\| EVM Tram Tr LD 9.44.\| Způsob a rozsah podávání informací cestujícím ve vozidle\| EMV Tram Tr LD 9.45.\| požadavky na výrobu, svařování, kontrolu a zkoušky\| EVM Tram Tr S LD 10.\| Přílohy\| 10.1.\| typový výkres drážního vozidladrážního vozidla v měřítku 1 : 50\| EVM Tram Tr S LD 10.2.\| schéma všech tlakovzdušných (vzduchových) okruhů\| EVM Tram Tr S LD 10.3.\| schéma všech hydraulických okruhů\| EVM Tram Tr S LD 10.4.\| schéma a výpočet brzdy\| EVM Tram Tr S LD 10.5.\| pevnostní výpočet (skříň, závěs)\| LD 10.6.\| trakční a brzdové charakteristiky\| EVM Tram Tr S LD 10.7.\| schéma elektrické výzbroje\| EVM Tram Tr S LD 10.8.\| schéma chladicího systému\| EVM Tram Tr S LD 10.9.\| rozměrové schéma stanoviště osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo v měřítku 1 : 10\| EVM Tram Tr S LD 10.10.\| typový výkres použitého pojezdu\| EVM Tram Tr S LD 10.11.\| speciální zařízení u vozidel speciální konstrukce dle druhu vozidla (schéma, výpočet, popis)\| EVM Tram Tr S LD 10.12.\| schéma speciálního vybavení drážního vozidladrážního vozidla v měřítku 1 : 10\| EVM Tram Tr S LD 10.13.\| charakteristika sběrače\| EVM Tram Tr S 10.14.\| geometrie podvozku\| EVM Tram Tr S LD 10.15.\| mezní stavy opotřebení jednotlivých dílů a uzlů\| EVM Tram Tr S LD 11.\| Seznam souvisejících norem a technických předpisů\| EVM Tram Tr S LD 12.\| Seznam souvisejících mezinárodních norem, předpisů a doporučení\| EVM Tram Tr S LD Příloha č. 5 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. Časové nebo kilometrické intervaly pro provádění pravidelné technické kontroly Kontrola technického stavu drážních vozideldrážních vozidel musí být zajištěna vždy nejdéle v následujících intervalech (kilometrické intervaly prohlídek se používají u vozidel, u nichž je sledování kilometrického proběhu prokazatelné): 1. Pro dráhudráhu celostátní, dráhudráhu regionální, dráhudráhu speciální, dráhudráhu místní a vlečku Pol.\| Druh vozidla\| Časový interval kontroly ---\|---\|--- 1.1.1.\| Hnací drážní vozidlaHnací drážní vozidla na drázedráze celostátní, drázedráze regionální, drázedráze místní a vlečce s výjimkou bodu 1. 1.2.\| 6 měsíců 1.1.2.\| Hnací drážní vozidlaHnací drážní vozidla na drázedráze místní a na vlečce s ročním provozním výkonem 2000 motorových hodin a méně\| 2 roky1) 1.2.\| Tažená drážní vozidladrážní vozidla\| 1.2.1.\| Řídicí vozyŘídicí vozy\| 1 rok 1.2.2.\| Osobní vozy pro mezinárodní přepravu s rychlostí nad 120 km/h a všechny vozy lůžkové a restaurační\| 1 rok 1.2.3.\| Osobní vozy pro mezinárodní přepravu s rychlostí do 120 km/h včetně a všechny čtyřnápravové vozy pro vnitrostátní dopravu včetně vozů vyčleněných pro vojenské přepravy\| 18 měsíců 1.2.4.\| Osobní vozy dvounápravové, všechny osobní vozy na drázedráze s úzkým rozchodem a osobní vozy s normálním rozchodem, které nejsou používány v pravidelném provozu (historická tažená drážní vozidladrážní vozidla a jejich repliky)\| 2 roky2) 1.2.5.\| Poštovní a služební vozy pro mezinárodní přepravu\| 1 rok 1.2.6.\| Poštovní a služební vozy pro vnitrostátní přepravu\| 2 roky 1.2.7.\| Kmenové vozy sanitárního vlakuvlaku\| 4 roky 1.3.1.\| Služební vozy pro nákladní vlakyvlaky\| 3 roky 1.3.2.\| Nákladní vozy - pro rychlost od 100 km/h do 120 km/h a nákladní vozy určené pro vlakyvlaky osobní přepravy\| 2 roky3) 1.3.3.\| Nákladní vozy - pro rychlost v loženém stavu do 100 km/h včetně\| 6 roků 1.3.4.\| Nákladní vozy s krátkými závěsy pružnic\| 4 roky 1.3.5.\| Nákladní vozy a služební vozy sloužící jako brzdící na drázedráze s úzkým rozchodem\| 6 roků 1.3.6.\| Podvalníky na drázedráze s úzkým rozchodem\| 5 roků 1.4.1.\| Speciální hnací vozidla s provozní rychlostí nad 40 km/h\| 1 rok 1.4.2.\| Speciální hnací vozidla s provozní rychlostí do 40 km/h včetně\| 2 roky 1.4.3.\| Vozy měřicí a tárovací\| 2 roky 1.4.4.\| Vozy měřicí s provozní rychlostí nad 120 km/h\| 1 rok 1.4.5.\| Speciální tažená vozidla včetně speciálních vozidel s vlastním pohonem a s provozní rychlostí do 10 km/h včetně o hmotnosti 20 t a menší; speciální vozidla, která nejsou používána v pravidelném provozu (historická speciální vozidla a jejich repliky)\| 3 roky 1.4.6.\| Pojezdy nekolejových vozidel přizpůsobených pro jízdu po kolejích bez ohledu na rychlost pojezdu\| 1 rok 2.\| Pro dráhudráhu speciální (metro)\| 2.1.\| Drážní vozidlaDrážní vozidla pro přepravu cestujících\| 2 roky 2.2.\| Speciální vozidla\| 3 roky 3.\| Pro dráhudráhu tramvajovou a dráhudráhu trolejbusovou\| 3.1.\| Drážní vozidlaDrážní vozidla pro přepravu cestujících\| 2 roky 3.2.\| Speciální vozidla\| 5 roků 4.\| Pro dráhudráhu lanovou\| 4.1.\| Drážní vozidlaDrážní vozidla pro přepravu cestujících\| 3 roky 4.2.\| Speciální vozidla\| 3 roky Příloha č. 6 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. ROZSAH TECHNICKÉ KONTROLY Část I Rozsah technické kontroly drážního vozidla pro dráhu celostátní, dráhu regionální, dráhu místní a vlečku Význam použitých zkratek (druh drážního vozidladrážního vozidla) E\| Elektrické lokomotivy ---\|--- J\| Elektrické jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní) M\| Motorové lokomotivy MV\| Motorové vozy a motorové jednotky (včetně jednotek s výkyvnou skříní) EV\| Elektrické vozy ŘV\| Samostatné řídicí vozyřídicí vozy O\| Osobní vozy N\| Nákladní vozy S\| Speciální vozidlaSpeciální vozidla Zkontrolovat se musí: Poř.\| Rozsah\| Druh drážního vozidla ---\|---\|--- 1.\| správnost a úplnost jeho označení a nápisů uvedených na drážním vozidle podle bodu 9 přílohy č. 3\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 2.\| narážecí ústrojí (typ, výška nad rovinou temene koleje bez převýšení)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 3.\| tahadlové ústrojí (typ, výška nad rovinou temene koleje bez převýšení)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 4.\| dvojkolí (rozkolí, jízdní obrys kola, elektrický odpor dvojkolí mezi obručemi nebo celistvými koly)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 5.\| úplnost a funkčnost brzdové výstroje včetně stacionární zkoušky těsnosti, funkce odbrzďovače a zajišťovací brzdy\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 6.\| důležité rozměrové parametry včetně kontroly obrysu při uvedení do provozování a po opravě\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 7.\| skutečná hmotnost drážního vozidla1)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 8.\| hmotnost na jednotlivá kola1)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 9.\| průměrná skutečná hmotnost na nápravu každého dvojkolí1)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 10.\| vztah mezi hmotnostmi na kolo téhož dvojkolí1)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 11.\| vztah mezi hmotnostmi na nápravu dvojkolí téhož podvozku1)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| 12.\| těsnost proti úniku mazadel, popřípadě paliv, jsou-li ve vozidle\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 13.\| stav důležitých dílů vozidla (úchyty dílů proti pádu na trať, vypružení, pojezd, spojkové hadice vzduchových okruhů brzdy a napájecího potrubí)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 14.\| úplnost vybavení drážního vozidla\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 15.\| úplnost dokladů drážního vozidla (např. zápisy o kontrole hlavních agregátů, tlakových nádob, revizi elektrického zařízení, doklady o nedestruktivních zkouškách na provozně důležitých částech vozidla)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 16.\| předepsané vybavení (návěstní svítilny, zařízení pro zvukovou návěst, vnitřní osvětlení pracovních prostorů, hasicí přístroje aj.)\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 17.\| funkčnost vnějšího osvětlení\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 18.\| funkčnost klimatizačního zařízení\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 19.\| funkčnost vytápění a větrání stanoviště osoby řídící drážní vozidlo a u speciálních vozidel stanoviště obsluhy\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 20.\| funkčnost ovládacích prvků drážního vozidla na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 21.\| funkčnost pískovacího zařízení\| E\| J\| M\| MV\| EV\| \| \| \| S 22.\| funkčnost vozidlové radiostanice, vlakového zabezpečovače nebo zařízení pro kontrolu bdělosti\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 23.\| funkčnost rychloměrů\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 24.\| funkčnost pomocných strojů\| E\| J\| M\| MV\| EV\| \| \| \| S 25.\| funkčnost zařízení odstraňujícího vliv nečistot jízdní plochy dvojkolí včetně registrace jeho činnosti u vozidel s hmotností menší než 38 t\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 26.\| funkčnost měničů\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 27.\| funkčnost zařízení pro mazání okolků\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 28.\| funkčnost vysokonapěťových uzemňovačů, odpojovačů, sběračů, hlavního vypínače, trakčního transformátoru aj.\| E\| J\| M\| MV\| EV\| \| \| \| S 29.\| funkčnost vnitřního osvětlení prostoru pro cestující\| \| J\| \| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| 30.\| funkčnost vytápění a větrání prostoru pro cestující\| \| J\| \| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| 31.\| ovladatelnost dveří, oken a zařízení, jež jsou určena k ovládání\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 32.\| kontrola madel, stupaček, případně nakládacích plošin pro vozíky pro invalidy\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 33.\| funkčnost spouštěcího zařízení spalovacího motoru\| \| \| M\| MV\| \| \| \| \| S 34.\| funkčnost přístrojů podávajících údaje o činnosti spalovacího motoru\| \| \| M\| MV\| \| ŘV\| \| \| S 35.\| funkčnost regulačního zařízení okruhů chlazení spalovacího motoru\| \| \| M\| MV\| \| \| \| \| S 36.\| funkčnost požární signalizace a protipožárního systému\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 37.\| funkčnost vícenásobného řízení\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| \| \| S 38.\| funkčnost ovládacích mechanizmů\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 39.\| stav podlah, bočnic a střechy\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S 40.\| stav úchytek pro umístění plomb\| \| \| \| \| \| \| \| N\| 41.\| funkčnost WC\| \| J\| \| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 42.\| funkčnost umývárny\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 43.\| funkčnost měřicích, kontrolních a signalizačních přístrojů a ochran\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 44.\| funkčnost elektrické výstroje\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 45.\| stav přechodového zařízení pro přechod mezi drážními vozidly\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| \| S 46.\| funkčnost pracovní části stroje\| \| \| \| \| \| \| \| \| S 47.\| součinnost samostatného řídicího vozu s hnacím vozidlem\| \| \| \| \| \| ŘV\| \| \| 48.\| stav vodivého spojení mezi kostrou vozidlové skříně, podvozky a nápravami\| E\| J\| M\| MV\| EV\| ŘV\| O\| N\| S Poznámka: 1) Kontrola vážením se provádí u nově vyrobeného vozidla a vozidla po opravě nebo úpravě, mající vliv na změnu nebo rozložení hmotnosti. Při technické kontrole se zkontroluje originál dokladu z vážení (příloha č. 3 část I bod 10 této vyhlášky). Část II Rozsah technické kontroly drážního vozidla pro dráhu speciální Význam použitých zkratek (druh drážního vozidladrážního vozidla) EVM\| Elektrická vozidla metra ---\|--- S\| Motorové lokomotivy, speciálně konstruovaná kolejová vozidla určená pro výstavbu, opravy a údržbu dráhydráhy Poř.\| Rozsah\| Druh drážního vozidla ---\|---\|--- 1.\| Zkušební jízda, při které se ověří jednotlivé funkce drážního vozidladrážního vozidla\| EVM S 2.\| Zkontrolovat se musí:\| 2.1.\| správnost a úplnost označení drážního vozidladrážního vozidla včetně orientací a nápisů\| EVM S 2.2.\| narážecí ústrojí (typ, výška nad rovinou temene koleje bez převýšení)\| S 2.3.\| spřáhlo (typ, výška nad temenem kolejnice)\| EVM S 2.4.\| podvozek, dvojkolí (rozkolí, jízdní obrys kola)\| EVM S 2.5.\| úplnost a funkčnost brzdové výstroje (včetně zkoušky těsnosti)\| EVM S 2.6.\| funkčnost zajišťovací brzdy\| EVM S 2.7.\| těsnost proti úniku mazadel\| EVM S 2.8.\| stav důležitých dílů drážního vozidladrážního vozidla (úchyty dílů proti pádu na trať, vypružení, pojezd, spojkové hadice vzduchových okruhů brzdy a napájecího potrubí)\| EVM S 2.9.\| úplnost vybavení drážního vozidladrážního vozidla\| EVM S 2.10.\| úplnost dokladů drážního vozidladrážního vozidla (zápisy o kontrole hlavních agregátů, tlakových nádob, revizi el. zař. aj.)\| EVM S 2.11.\| funkčnost vnějšího osvětlení\| EVM S 2.12.\| funkčnost vytápění a větrání\| EVM S 2.13.\| funkčnost ovládacích prvků vozidla na stanovišti osoby řídící drážní vozidlodrážní vozidlo\| EVM S 2.14.\| funkčnost vlakového zabezpečovače nebo zařízení pro kontrolu bdělosti\| EVM 2.15.\| funkčnost rychloměrů\| EVM S 2.16.\| funkčnost pomocných strojů\| EVM S 2.17.\| funkčnost měničů\| EVM S 2.18.\| funkčnost uzemňovačů, odpojovačů, sběračů, hlavního vypínače aj.\| EVM S 2.19.\| stav interieru (sedadla, madla, podlahy, obložení stěn a stropu)\| EVM 2.20.\| funkčnost vnitřního osvětlení prostoru pro cestující\| EVM S 2.21.\| ovladatelnost dveří, funkčnost obvodů blokování a signalizace dveří\| EVM 2.22.\| funkčnost měřicích, kontrolních a signalizačních přístrojů a ochran\| EVM S 2.23.\| funkčnost přístrojů podávajících údaje o činnosti spalovacího motoru\| S 2.24.\| funkčnost spouštěcího zařízení spalovacího motoru\| S 2.25.\| funkčnost regulačního zařízení okruhů chlazení spalovacího motoru\| S 2.26.\| funkčnost požární signalizace a protipožárního systému\| EVM S 2.27.\| funkčnost mnohonásobného řízení\| EVM 2.28.\| stav podlah, bočnic a střechy\| S 2.29.\| funkčnost elektrické výzbroje\| EVM S 2.30.\| funkčnost pracovní části stroje\| S Příloha č. 7 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. Mezní hodnoty rozměrů dvojkolí drážního vozidla dráhy tramvajové 1. Nejmenší přípustné rozměry okolku jsou u kol s profilem: \| \| výška \| šířka ---\|---\|---\|--- (mm) 1.1.\| schváleným tramvajovým\| \| 1.1.1.\| při provozu na trati se žlábkovými kolejnicemi\| 10 \| 8 1.1.2.\| při provozu na trati se širokopatními kolejnicemi\| 16 \| 8 1.2.\| křivkovým (železničním)\| 18 \| 12 2. Výška okolku se měří od bodu „X“ na oběžné ploše věnce (obruče) kola. Tento bod je vzdálen od vnitřní strany věnce (obruče) neopotřebovaného kola 35 mm u kol s profilem válcovým a 45 mm u kol s profilem křivkovým. 3. Šířka okolku se měří ve vzdálenosti 9 mm směrem k obvodu kola od bodu „X“. 4. Nejmenší přípustná tloušťka obruče tramvajového kola je 18 mm pokud není výrobcem nebo dovozcem stanoveno jinak (mezní technický stav). Tloušťka obruče se měří v radiální rovině kola ve vzdálenosti 750 mm od podélné osy vozidla (koleje v přímé) u vozidel normálního rozchodu a 525 mm od podélné osy vozidla (koleje v přímé) u vozidel o rozchodu 1 000 mm. 5. U celistvého kola (monobloku) je nejmenší přípustná tloušťka věnce na jeho okraji 10 mm. 6. Rozchod dvojkolí nesmí být větší než 1 430 mm u vozidel normálního rozchodu a 996 mm u vozidel o rozchodu 1 000 mm. Rozchod dvojkolí se měří ve vzdálenosti 9 mm nad bodem „X“. 7. Vzdálenost mezi vnitřními plochami obručí nebo věnců kol vozidel musí odpovídat rozdílu stanovených měr rozchodu dvojkolí u kol v neopotřebeném stavu a dvojnásobné šířky okolků nových kol. Přípustná odchylka může být + 3 mm nebo - 3 mm. 8. Hodnoty rozkolí naměřené na jednom dvojkolí ve třech rovinách procházejících osou dvojkolí a svírajících navzájem úhel 120 ° + 5 ° nebo - 5 ° se nesmí od sebe lišit o více než 0,5 mm. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 173/1995 Sb. Vzor licence k provozování drážní dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečce Licence k provozování drážní dopravy 788kB 1) § 55 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 3) § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. 4) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., vyhlášky č. 533/1992 Sb., vyhlášky č. 619/1992 Sb. a vyhlášky č. 123/1993 Sb. 5) § 18 písm. f) a § 20 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. 6) § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. 6a) § 12 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. 7) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 7a) Příloha 1 bod 6 pol. 4 vyhlášky č. 177/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 243/1995 Sb. 7a) Příloha č. 6 vyhlášky č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb., vyhlášky č. 4/1998 Sb. a vyhlášky č. 244/1999 Sb. 8) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb. 9) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb., vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. 10) § 6 odst. 2 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. 11) § 2 vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 12) § 41 zákona č. 20/1966 Sb. 13) § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy č.100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení). 14) Rozhodnutí Komise 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému. Rozhodnutí Komise 2012/696/EU ze dne 6. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí 2012/88/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému. 14) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/776 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1299/2014, (EU) č. 1301/2014, (EU) č. 1302/2014, (EU) č. 1303/2014 a (EU) 2016/919 a prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU, pokud jde o soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a provádění konkrétních cílů stanovených v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází. 15) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. § 214 občanského zákoníku. 18) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/171 ze dne 4. února 2015 o některých aspektech postupu vydávání licencí železničním podnikům. 1) I. způsob brzdění se vztahuje na brzdění s brzdami s rychlým vývinem brzdicí síly, kam patří průběžné brzdění vrežimu osobní (P), rychlík (R) nebo rychlík s magnetickou kolejnicovou brzdou (R + Mg). 2) II. způsob brzdění se vztahuje na brzdění s brzdami s pomalým vývinem brzdící síly, kam patří průběžné brzdění v režimu nákladní (G) a ruční. 1) Symbol vlastníka a evidenční číslo musí být vyznačeny alespoň na jednom místě drážního vozidla v nesmazatelném provedení (např. vyražením, navařením, odlitkem ). 1) Nebo po ujetí 40 000 km. 2) Vozy osobní na dráze s úzkým rozchodem, které mají roční proběh menší než 40 000 km, mají technickou kontrolu po 3 letech. 3) Pro podvalníky na dráze s úzkým rozchodem po 5 letech. 1) Provádí se pouze po pravidelné technické kontrole či po úpravě na vozidle, mající vliv na rozložení hmotnosti (bod 10 přílohy č. 3 část I této vyhlášky). 2) ČSN 34 2613 Železniční zabezpečovací zařízení – Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost. 2) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 1) Provozní výkon hnacího drážního vozidla musí být sledován. 2) Osobní vozy na dráze s úzkým rozchodem a osobní vozy s normálním rozchodem, které nejsou používány v pravidelném provozu (historická drážní vozidla a jejich repliky), které mají roční proběh menší než 40 000 km, mají technickou kontrolu po 3 letech. 3) U ročního proběhu více než 80 000 km, jinak 4 roky. 19) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla - nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla - lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla-hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU, v platném znění.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah Vyhlášeno 29. 8. 1995, datum účinnosti 1. 12. 1995, částka 48/1995 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍ A ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI A S ÚROVŇOVÝM PŘECHODEM KOLEJÍ URČENÝM PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ, ROZSAH A PODMÍNKY TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH (§ 2 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY (§ 9 — § 26a) * ČÁST ČTVRTÁ - SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ (§ 27 — § 49) * ČÁST PÁTÁ - SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ (§ 50 — § 64) * ČÁST ŠESTÁ - SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TROLEJBUSOVÉ (§ 65 — § 66) * ČÁST SEDMÁ - SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ (§ 67 — § 87) * ČÁST OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 88 — § 90) č. 1 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2023 (132/2023 Sb.) 177 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 30. června 1995, kterou se vydává stavební a technický řád drah Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 5, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1, § 20 odst. 4 a § 49o odst. 9 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách: ČÁST PRVNÍ § 1 Výklad některých pojmů (1) Pro účely této vyhlášky pro dráhudráhu celostátní, dráhudráhu regionální a vlečku se rozumí a) železničním spodkemželezničním spodkem zemní těleso, stavby a zařízení železničního spodkuzařízení železničního spodku a veřejně přístupné dopravní plochydopravní plochy v obvodu dráhydráhy, b) tělesem železničního spodkutělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa železničního spodkutělesa železničního spodku a odvodňovací zařízení, c) stavbami železničního spodkustavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo úplně těleso železničního spodkutěleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby, průchody, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě, d) dopravními plochamidopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování dráhydráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště), e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevnou vodicí linií s funkcí varovného pásu a hmatově vnímatelnou slepeckou holí a nášlapem, f) zařízeními železničního spodkuzařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo stavby železničního spodkustavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla, oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy, g) plání tělesa železničního spodkuplání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha železničního spodkuželezničního spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkemželezničním spodkem a železničním svrškemželezničním svrškem, h) železničním svrškemželezničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla, i) průjezdným průřezemprůjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem. (2) Pro účely této vyhlášky pro dráhudráhu speciální (metro) se rozumí a) přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen „přívodní kolejnice“) část přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel, b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany, oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem, c) nástupištní stěnou bariéra, která zabraňuje pádu osob do kolejiště a jejíž součástí jsou nástupištní dveře pro cestující u nástupní hrany, d) vodicí linií hmatová úprava v ploše nástupiště a dalších pochozích plochách užívaných veřejností. (3) Pro účely této vyhlášky pro dráhudráhu tramvajovou se rozumí a) spodkem tramvajové tratispodkem tramvajové trati drážní zemní těleso a stavby spodku tramvajové tratispodku tramvajové trati, které jej úplně nebo zčásti nahrazují, včetně odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení spodku tramvajové tratispodku tramvajové trati, b) plání tramvajové tratiplání tramvajové trati rozhraní mezi spodkem a svrškem tramvajové tratisvrškem tramvajové trati, c) svrškem tramvajové tratisvrškem tramvajové trati část tramvajové trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla, d) podkladem kolejového svrškupodkladem kolejového svršku konstrukční část svršku tramvajové tratisvršku tramvajové trati přenášející zatížení od kolejového svršku na spodek tramvajové tratispodek tramvajové trati, e) krytem tramvajové tratikrytem tramvajové trati část svršku tramvajové tratisvršku tramvajové trati umožňující jízdu nekolejového vozidla. (4) Pro účely této vyhlášky pro dráhudráhu lanovou se rozumí a) visutou lanovou dráhouvisutou lanovou dráhou dráhadráha lanová se směrově vymezeným pohybem vozidel pomocí jednoho nebo více lan, která mají funkci nosného a tažného prvku, b) pozemní lanovou dráhoupozemní lanovou dráhou dráhadráha lanová, u níž vodicím a nosným prvkem vozidel je kolej, případně jiná konstrukce a tažným prvkem je lano. (5) Pro účely této vyhlášky pro železniční dráhydráhy, dráhudráhu tramvajovou a pozemní lanovou dráhupozemní lanovou dráhu se rozumí a) tratí soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k pohybu drážního vozidla, b) rozchodem kolejerozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu, c) traťovou značkoutraťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a k označení důležitých míst na trati, která nejsou označena jiným způsobem. ČÁST DRUHÁ TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍ A ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI A S ÚROVŇOVÝM PŘECHODEM KOLEJÍ URČENÝM PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ, ROZSAH A PODMÍNKY TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH Hlava první TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH § 2 (1) Technické podmínky členění železničních drahdrah do jednotlivých kategorií drahdrah jsou dány požadavky na prostorovou průchodnost a přechodnost drážních vozidel se zřetelem na provozní potřeby drahdrah. (2) DráhaDráha celostátní musí splňovat tyto technické podmínky: a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezemprůjezdným průřezem podle technických norem uvedených v příloze č. 5 pod položkami 157, 159, 166 a 176, která je součástí této vyhlášky (dále jen „příloha č. 5“), b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu B1 podle přílohy č. 6, která je součástí této vyhlášky (dále jen „příloha č. 6“). (3) DráhaDráha regionální musí splňovat tyto technické podmínky: a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na regionální drázedráze, b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6. (4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezemprůjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na vlečce. Přechodnost drážního vozidla musí být minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6. Za součást vlečky se nepovažují koleje vyhrazené výlučně pro jízdu vozidel určených pro technologickou obsluhu výroby. Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. Hlava druhá KŘÍŽENÍ DRAH S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ § 3 Způsob označení křížení (1) Křížení dráhydráhy celostátní, dráhydráhy regionální a vlečky s pozemní komunikací v úrovni kolejí (dále jen „přejezd“) se označuje výstražným křížem.1) (2) Za přejezd ve smyslu této vyhlášky se nepovažuje přechod v železniční stanici určený pro železniční nebo poštovní manipulaci a nebo pro pohyb cestujících nebo zaměstnanců provozovatele dráhydráhy nebo drážní dopravy. § 4 Způsob zabezpečení přejezdu (1) Přejezd tratí s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 60 km.h-1, přejezd určený výlučně pro chůzi osob na tratích s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 100 km.h-1, nejde-li o přejezd, jehož dopravní moment přesáhne hodnotu 10 000, může být zabezpečen pouze výstražným křížem. (2) Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se zabezpečují též přejezdy, u nichž to vyžadují rozhledové a místní poměry. (3) Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele pozemní komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, červeným přerušovaným světlem a přerušovaným zvukovým signálem. Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení může být doplněno závorovými břevny. Při sklopení závorových břeven musí být zvukový signál přerušen, pokud závorová břevna přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři. (4) Stávající přejezdy mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým zabezpečovacím zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje uživatele pozemní komunikace, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo. (5) Přejezdy využívané pouze v určitém ročním období způsobem stanoveným ve smlouvě mezi provozovatelem dráhydráhy a vlastníkem pozemní komunikace mohou být kromě označení zabezpečeny uzamykatelnou závorou. (6) V místě křížení dráhydráhy s komunikací pro pěší zabezpečeném světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se světelná signalizace doplňuje dálkově ovládanou zvukovou signalizací pro nevidomé. Provedení závorových břeven musí zajistit samostatný a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace2). (7) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů a parametry výstrahy obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165. Hlava třetí ÚROVŇOVÝ PŘECHOD KOLEJÍ URČENÝ PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ § 4a Zabezpečení přechodu kolejí určeného pro přístup cestujících na nástupiště výstražným zařízením (1) Výstražné zařízení pro přechod kolejí v železniční stanici, který je určen pro pohyb cestujících, musí varovat uživatele přechodu s dostatečným časovým předstihem, že se k přechodu blíží vlak nebo drážní vozidlo, a to červeným přerušovaným světlem a přerušovaným akustickým signálem. Světelné výstražné zařízení pro přechod kolejí může být doplněno závorovými břevny zřízenými tak, aby přehradila přechod v celé šíři; při sklopení závorových břeven musí být akustický signál přerušen. Provedení závorových břeven musí zajistit samostatný a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace2). (2) Přechody kolejí určené pro pohyb cestujících se vybavují hmatovými prvky pro nevidomé. § 4b Výstražné zařízení pro přechod kolejí určený pro přístup cestujících na nástupiště (1) Výstražné zařízení pro přechod kolejí vydává a) „světelný signál Stůj“ vyjádřený přerušovaným svícením červeného světla „Signál pro chodce se znamením Stůj“ podle zvláštního právního předpisu1), b) „akustický signál Stůj“ a „akustický signál Volno“, které jsou vyjádřeny stejným způsobem jako akustické signály v místech křížení dráhydráhy s pozemní komunikací podle zvláštního právního předpisu1) doplňující světelné přejezdové zabezpečovací zařízení, c) „mechanický signál Stůj“ vyjádřený sklápějícím se, sklopeným nebo zvedajícím se závorovým břevnem, pokud je výstražné zařízení pro přechod kolejí závorovými břevny vybaveno. (2) „Akustický signál Volno“ je výstražným zařízením pro přechod kolejí vydáván pouze krátkodobě na základě příjmu povelu dálkově ovládané zvukové signalizace pro nevidomé. (3) „Světelný signál Stůj“ výstražného zařízení pro přechod kolejí se umisťuje před přechodem kolejí na pravé straně a za přechodem kolejí na levé straně ve směru chůze; je-li to v místě účelné, lze jej zřídit současně před nebo za přechodem kolejí oboustranně. (4) Jsou-li zdroje akustického signálu výstražných zařízení pro sousední přechody kolejí umístěny ve vzdálenosti menší než 4 m, musí být akustické signály výstražného zařízení na základě příjmu povelu dálkově ovládané zvukové signalizace pro nevidomé vzájemně rozlišitelné pro jednotlivé směry přecházení. (5) Pro výstražné zařízení pro přechod kolejí a jeho uspořádání se § 23 použije obdobně. Hlava čtvrtá PODMÍNKY A ROZSAH TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH § 5 Podmínky technickobezpečnostní zkoušky (1) Technickobezpečnostní zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z hlediska dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy a její výsledek je podmínkou povolení zkušebního provozu. (2) Podmínky pro zahájení technickobezpečnostní zkoušky, podle charakteru stavby, jsou: a) technická způsobilost určených technických zařízení doložená 1. průkazem způsobilosti určeného technického zařízení, 2. ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, nebo 3. ES prohlášením o ověření, jde-li o zařízení, které je subsystémemsubsystémem, b) provedení a vyhodnocení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního spodkupláně tělesa železničního spodku, c) zaměření prostorové průchodnosti, d) prokázání přechodnosti. § 6 Rozsah technickobezpečnostní zkoušky Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb drahdrah provádí v tomto rozsahu a) u tratí 1. ověřením prostorové průchodnosti a měřením geometrické polohy koleje, 2. ověřením geometrické polohy koleje měřicím vozem pro geometrické parametry koleje nebo zkušební jízdou hnacího drážního vozidla v obou směrech rychlostí nepřekračující traťovou rychlost nebo zkušební jízdou pro měření bezpečně relevantních veličin z hlediska vztahů vozidla a dopravní cesty dráhydráhy vybaveným drážním vozidlem nebo jednotkou v obou směrech jízdy zkušební rychlostí, odpovídající traťové rychlosti, zvýšené o 10 % za podmínky, že nedostatek převýšení v obloucích nepřesahuje mezní hodnoty, stanovené technickou normou, uvedenou v příloze č. 5 položka 160 o více než 10 % a nejsou nutná další omezení vzhledem k činnosti zabezpečovacího zařízení; při jízdě se současně ověřuje funkční součinnost jízdy drážního vozidla, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení; na tratích s rychlostí vyšší než 200 km/h se zkušební jízdy pro ověření bezpečnostně relevantních veličin z hlediska vztahů vozidla a dopravní cesty provádí vždy, a to s postupným zvyšováním rychlosti, b) u sdělovacích zařízení prohlídkou a kontrolou zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a ověření jejich funkce, c) u zabezpečovacích zařízení prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní části zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a provedení jejich funkčních zkoušek. Ověřením úplnosti a správnosti vzájemných závislostí a ověřením činnosti zařízení zkušební jízdou hnacího drážního vozidla a vyhodnocením výsledků těchto prohlídek, kontrol a měření z hlediska shody provedení stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Funkční zkoušky zabezpečovacího zařízení za provozu musí být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování dráhydráhy nebo provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu. Technicko bezpečnostní zkouška se uskutečňuje v rámci technické prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po jejím provedení, d) u elektrických silnoproudých a pevných trakčních zařízení provedením napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti a bezpečnosti souvisejících drážních elektroenergetických zařízení. Technicko bezpečnostní zkouška se uskutečňuje v rámci technické prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po jejím provedení, e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných provedením hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 149. Základní statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byly navrženy projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Na tratích s rychlostí nižší než 200 km/h včetně se dále dynamická zatěžovací zkouška provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Na tratích s rychlostí vyšší než 200 km/h se dynamická zatěžovací zkouška provádí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí od rozpětí 4 m, f) u tunelů prokázáním prostorové průchodnosti podrobným zaměřením a provedením prohlídky (hlavní prohlídky). § 7 Podmínky a rozsah zkušebního provozu (1) Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhydráhy jako celku nebo její samostatné části. (2) Zkušební provoz se zavádí před vydáním příslušného rozhodnutí speciálního stavebního úřadu zápisem, který obsahuje a) požadavky nezbytné pro zajištění bezpečného provozování dráhydráhy a drážní dopravy po dobu zkušebního provozu, b) dobu jeho trvání podle povahy stavby, c) způsob sledování stavby, d) údaje, které je nutné zaznamenávat k vyhodnocení zkušebního provozu v souladu s projektem a podle potřeb vyplývajících z charakteru stavby (např. maximální výkony, zatížení, spotřeba energie, závady a účinky provozování dráhydráhy a drážní dopravy). Hlava pátá TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH § 8 (1) Styk drahdrah se uskutečňuje vzájemným propojením drahdrah, jestliže tomu nebrání technické uspořádání drahdrah a je umožněn plynulý přechod drážních vozidel z jedné dráhydráhy na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a není-li ohrožena bezpečnost osob a bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (2) Styk železničních drahdrah se uskutečňuje propojením kolejí drahdrah, případně trakčního vedení drahdrah, zejména ve stanicích. (3) Styk drahdrah tramvajových se uskutečňuje propojením kolejí drahdrah a trakčního vedení drahdrah. Styk drahdrah trolejbusových se uskutečňuje propojením trakčního vedení za podmínky vzájemné shodnosti parametrů drahdrah. (4) Hranice jednotlivých drahdrah vzájemně se stýkajících musí být přesně vymezeny a označeny zpravidla mezníkem. (5) Sdělovací a zabezpečovací zařízení, zařízení elektrické trakce a energetiky, používaná na vzájemně se stýkajících dráháchdráhách, nesmí být zdrojem vzájemného rušení, a je-li nezbytná jejich součinnost, musí mít na styku drahdrah návaznost. ČÁST TŘETÍ SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY Hlava první SOUČÁSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY § 9 Součástí dráhydráhy jsou a) železniční spodekželezniční spodek, který tvoří těleso železničního spodkutěleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodkuzařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochydopravní plochy, b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svrškuželezničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo, výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože, ohřev výhybek, c) železniční přejezd, d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhydráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhydráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu, e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace, f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišť a související přenosové cesty, g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení), prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení, zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení, elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, případně další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení, h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhydráhy a k nim příslušející budovy, i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování, j) pozemky v obvodu dráhydráhy s výjimkou pozemků v obvodech dep a dílen kolejových vozidel, přístupové komunikace pro cestující a pro přepravu věcí včetně veřejně přístupných dopravních plochdopravních ploch. Hlava druhá TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ, VLEČKY A PRO STAVBY NA TĚCHTO DRÁHÁCH § 10 Technické podmínky a požadavky staveb drahdrah a staveb na drázedráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání tělesa železničního spodkutělesa železničního spodku, staveb železničního spodkustaveb železničního spodku, zařízení železničního spodkuzařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svrškuželezničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. § 11 Prostorové uspořádání (1) Prostorové uspořádání staveb dráhydráhy vymezuje rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 142, 155, 157 a 175. (2) U vícekolejných tratí s rozchodem kolejerozchodem koleje 1 435 mm (dále jen „normální rozchod“) do rychlosti 200 km/h včetně musí být dodrženy následující minimální vzdálenosti os kolejí: a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 250 m a větším, 4 000 mm, b) v železničních stanicích, 1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 250 m a větším, 5 000 mm, 2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 250 m a větším, 4 750 mm. (3) U vícekolejných tratí s normálním rozchodem pro rychlosti vyšší než 200 km/h musí být dodrženy následující minimální vzdálenosti os kolejí: a) na širé trati 1. určené pro osobní dopravu a provozované nejvyšší rychlostí do 250 km/h 4 300 mm, 2. určené pro osobní dopravu a provozované rychlostí vyšší než 250 km/h nebo určené pro smíšenou dopravu 4 500 mm, 3. na tří a vícekolejné trati provozované rychlostí vyšší než 200 km/h u každé koleje alespoň na jedné straně 6 500 mm; b) v železniční stanici 1. u hlavních kolejí shodně jako na širé trati, 2. mezi hlavní a jinou než hlavní kolejí 6 500 mm, 3. mezi hlavní a manipulační odvratnou kolejí bez dopravní funkce nebo mimo rozsah užitečné délky takové koleje 4 500 mm, 4. v ostatních případech 5 000 mm; c) při souběhu více tratí mezi hlavní kolejí a kolejí, která není hlavní kolejí stejné trati, 6 500 mm. (4) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 250 m jsou obsaženy v doporučených technických normách uvedených v příloze č. 5 pod položkami 159 a 160. (5) U tratí s rozchodem kolejerozchodem koleje 760 mm (dále jen „úzký rozchod“) je nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm. (6) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezůprůjezdných průřezů. (7) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezemprůjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Požadavky na volný schůdný a manipulační prostor včetně ustanovení, jaké překážky do něho mohou zasahovat, obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 157. (8) Do průjezdného průřezuprůjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného průřezuprůjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s určenými částmi drážních vozidel. (9) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na drázedráze obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 166. (10) Při souběhu tratí různých drahdrah musí vzdálenost os sousedících kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 6. (11) Ustanovení odstavců 2, 5, 6 a 7 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném územízastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením. (12) Na drázedráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h, nejde-li o úsek v tunelu, musí být zachován mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a přilehlou kolejí této dráhydráhy volný prostor z důvodu ochrany staveb a pevných zařízení před aerodynamickým zatížením. Volný prostor nesmí sloužit ke skladování předmětů, které nejsou pevně spojeny se zemí, nestanoví-li provozovatel dráhydráhy jinak. § 12 Traťové třídy zatížení (1) Tratě dráhydráhy celostátní, dráhydráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení. Traťové třídy zatížení jsou definovány pomocí maximálních parametrů modelového drážního vozidla: hmotností na nápravu, hmotností na jednotku délky a uspořádáním náprav podvozku. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6. (2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel. § 13 Geometrické uspořádání koleje (1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic. (2) Na drázedráze celostátní u staveb dráhydráhy, u kterých se zřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhydráhy, při které se nezřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m. (3) Na drázedráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m. (4) Na drázedráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než 190 m při traťové rychlosti do 50 km.h-1 včetně. V traťových kolejích při traťové rychlosti nad 50 km.h-1 nesmí být poloměr oblouku menší než 300 m. V železničních stanicích a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m. (5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám. (6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40 m. (7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky se zřizuje přechodnice. (8) Na tratích s provozem nákladních vlaků tažených lokomotivami se kolej výškově zřizuje v jednotném sklonu a v co nejdelších vodorovných úsecích, pokud možno jako trasa konstantního odporu. Na ostatních tratích se sklon koleje určuje s přihlédnutím k dynamickému průběhu rychlosti provozovaných vozidel, především při rychlostech nad 200 km/h. Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší hmotnost a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i bezpečné zastavení vlaků. Koleje v nově budovaných nebo modernizovaných železničních stanicích se zřizují ve vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše ve sklonu 1 ‰. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání a odstavování drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno zřídit kolej ve větším sklonu. Kolej ve větším sklonu lze zřídit též na kolejích bez provozu nákladních vlaků tažených lokomotivami, kde se předpokládá stání, ale nikoliv odstavování drážních vozidel. Podrobnosti obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5. (9) Koleje s větším sklonem než 40 ‰, nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí. (10) Na drázedráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhydráhy regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod kolejerozchod koleje. (11) Rozchod kolejeRozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření. (12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením, nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí. (13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 159 pro projektování a pod položkou 160 pro stavbu, přejímku, provoz a údržbu. (14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením. § 14 Uspořádání tělesa železničního spodku (1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodkutělesa železničního spodku se navrhují podle vzájemné polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností podloží a materiálů, z nichž má být těleso železničního spodkutěleso železničního spodku vybudováno. (2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodkutělesa železničního spodku musí umožňovat zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodkupláně tělesa železničního spodku. (3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodkupláně tělesa železničního spodku jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhydráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Při použití konstrukčního uspořádání železničního svrškuželezničního svršku, které to svým stavebnětechnickým řešením umožňuje, může být základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodkupláně tělesa železničního spodku stanovena odchylně v projektové dokumentaci projednané ve stavebním řízení. (4) Těleso železničního spodkuTěleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. (5) Těleso železničního spodkuTěleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky pro zřizování odvodňovacího zařízení jsou splněny, odpovídají-li příslušné technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 173. (6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu tělesa železničního spodkutělesa železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodkustavby železničního spodku a železniční přejezdy. § 15 Uspořádání staveb železničního spodku (1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat stanovené přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení podle přílohy č. 6. (2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku musí být umožněno umístění inženýrských sítí. (3) Bezpečnost v tunelech, jejich vnitřní prostorové uspořádání a základní bezpečnostní koncept musí být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7). (4) Pro rychlost vyšší než 250 km/h se dvoukolejné tunely zřizují jen na tratích, které nejsou určené pro konvenční drážní vozidla. (5) V místech, kde provozování dráhydráhy a drážní dopravy může být ohrožováno spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné ochranné stavby. Pro galerie platí prostorové uspořádání jako pro tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři galerie musí být u ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím. (6) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry prostorového uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných, včetně způsobů jejich provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a galerií, obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 107 až 136 a 141 až 158. § 16 Uspořádání dopravních ploch (1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy a na nichž je provozována doprava rychlostí do 200 km/h včetně. Nástupiště a alespoň jedna přístupová cesta na ně musí být bezbariérově přístupná a použitelná i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace2). Přístupnost musí být zajištěna stavebnětechnickým řešením nebo zabezpečovacím a sdělovacím zařízením, a pokud to není možné, lze přístupnost zabezpečit též organizačním opatřením. Nová a rekonstruovaná ostrovní a vnější nástupiště musí být opatřena bezpečnostním pásem a vodicí linií s funkcí varovného pásu. Nástupiště železničních stanic a zastávek se označují jednotným způsobem. Na nástupištích o délce 100 m a více a zároveň s výškou nástupní hrany 550 a 380 mm nad spojnicí temen kolejnic musí být vyznačeny sektory. (2) Na drázedráze budované pro rychlost vyšší než 160 km/h není přípustné zřizovat přechod určený pro cestující nebo veřejnost. (3) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje. (4) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných a rekonstruovaných nástupišť na celostátní drázedráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 139. (5) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici veřejně přístupné dopravní plochydopravní plochy pro vykládku a nakládku a čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezuprůjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1 300 mm nad temenem kolejnice. (6) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 137, 139, 155, 156, 158 a 173. (7) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném územízastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 5. Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením. § 17 Podmínky stavby přejezdu (1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní dopravy a musí zajistit bezpečnost účastníků provozu na pozemních komunikacích včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace2); zejména musí být podle projektové dokumentace zajištěno označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky. Na nových a rekonstruovaných přejezdech, kde se dráhadráha kříží s pozemní komunikací pro pěší, se pro nevidomé a slabozraké hmatově vyznačuje hranice nebezpečného prostoru a směr přecházení. Požadavky na tyto úpravy obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165. (2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky přejezdové vozovky na elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické parametry přejezdu obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165. (3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy. Konstrukce vozovky na přejezdu na drázedráze celostátní a drázedráze regionální musí být rozebíratelná. (4) Tvar železničního svrškuželezničního svršku na přejezdu musí být stejný jako v přilehlé koleji. Přejezdová konstrukce musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodekželezniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být svedena do přejezdu. (5) Na drázedráze v traťových úsecích provozovaných rychlostí vyšší než 160 km/h a v případech, stanovených v související technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 165, není přejezd z důvodu zajištění bezpečnosti provozování dráhydráhy a provozu na pozemní komunikaci přípustný. Technické parametry železničního svršku § 18 (1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval bezpečnou jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na nápravu a nejvyšší traťové rychlosti. (2) Na drázedráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej. Bezstyková kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu stanovenou projektem. Kolejnice pro bezstykovou kolej musí mít zaručenou svařitelnost. (3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu. Vlastnosti použitého kameniva obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 108. (4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než 0,33 S.km-1(Siemens na kilometr). (5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhydráhy celostátní a u dráhydráhy regionální, s výjimkou dráhydráhy s kolejí úzkého rozchodu, v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhydráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci 250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm. (6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svrškuželezničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky musí být u dráhydráhy celostátní do traťové rychlosti 200 km/h včetně a u dráhydráhy regionální, s výjimkou dráhydráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky u dráhydráhy celostátní s traťovou rychlostí vyšší než 200 km/h, u dráhydráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky musí být tloušťka kolejového lože stejná jako v přilehlých úsecích trati. (7) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje. (8) Konstrukce železničního svrškuželezničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silnoproudá a zabezpečovací zařízení. (9) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svrškuželezničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 159 pro projektování a pod položkou 160 pro stavbu, přejímku, provoz a údržbu. (10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení zpětného vedení na kolejnice kolejové propojky a lanová propojení zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních stanic. Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je připojeno zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují. (11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením. (12) Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 se neuplatní při použití konstrukčního uspořádání železničního svrškuželezničního svršku, které svým stavebnětechnickým řešením zajišťuje bezpečnost provozování dráhydráhy nekonvenčním konstrukčním provedením, stanoveným v projektové dokumentaci projednané ve stavebním řízení. § 19 (1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení. (2) U dráhydráhy celostátní a u dráhydráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat a) u hlavních kolejí: 1. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků, 2. v odbočném směru u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h-1 a vyšší, rychlost nejméně 50 km.h-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h-1, rychlost nejméně 40 km.h-1, b) u ostatních kolejí v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40 km.h-1. (3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhoudráhou, musí umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhydráhy. (4) V dopravně na drázedráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h musí být chráněna přímou boční ochranou zajištěnou výhradně odvratnou kolejí a) hlavní a předjízdná staniční kolej od manipulační koleje a b) hlavní kolej od předjízdné staniční koleje. § 20 Způsob označování tratě (1) Tratě na drázedráze celostátní a drázedráze regionální se označují traťovými značkamitraťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje. (2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na drázedráze (kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné trati. (3) Hraniční znaky (mezníky) se umisťují v lomových bodech hranice obvodu pozemků, které tvoří železniční dopravní cestu. V přímých úsecích hranice obvodu pozemků mohou být mezníky vzdáleny nejvýše 200 m. (4) Staničníky s lichým číselným údajem o kilometráži se osazují v tělese dráhydráhy vlevo ve směru staničení tratě, staničníky se sudým číselným údajem se osazují vpravo. Staničníky se mohou upevňovat i jako tabulové na nosné konstrukce, u vícekolejných elektrizovaných tratí zpravidla oboustranně. (5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle projektové dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají zejména stálé objekty a zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost. (6) Stavby železničního spodkuStavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou. Ostatní zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati. (7) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky. § 21 Minimální vybavenost železniční stanice a železniční zastávky (1) Železniční stanice a železniční zastávky musí být vybaveny: a) nástupišti, b) prostory nebo přístřešky pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, c) bezbariérovým přístupem na nástupiště včetně hmatového a dálkově ovládaného akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace2) a d) osvětlením prostor pro cestující. (2) Pokud je železniční stanice nebo železniční zastávka vybavena elektronickým informačním systémem, musí být elektronický informační systém zpřístupněn i pro osoby s omezenou schopností orientace. § 22 Uspořádání elektrických zařízení (1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak, aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a musí splňovat podmínky a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím, b) zajišťování plynulé drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech, c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce. (2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení a přepětí. (3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat. (5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až 5, 15 až 39, 43, 45 až 73, 89, 90, 93 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a). (6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto podmínky: a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení; zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou svou poruchou nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení, b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak, c) nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhydráhy a naopak samo nesmí negativně ovlivňovat jiná elektrická zařízení. (7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové. (8) Každé elektrické zařízení nově uváděné do provozu musí být ověřeno z hlediska elektrické bezpečnosti a dalších požadavků podle odstavce 1 výchozí revizí. Zpráva o výchozí revizi musí být uložena u elektrického zařízení nebo spolu s technickou dokumentací u jeho provozovatele až do jeho zrušení. § 23 Uspořádání zabezpečovacího zařízení (1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy, b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž 1. do rychlosti 60 km.h-1 staniční zabezpečovací zařízení musí vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek ve vlakové cestě kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty, 2. do rychlosti 100 km.h-1 zabezpečovací zařízení nesmí dovolit jízdu vlaků nebo posunu povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo, pokud by tato jízda byla ohrožena jinou jízdou vlaků, posunu nebo posunu mezi dopravnami, jejichž jízda byla při činnosti zabezpečovacího zařízení povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo umožněna; povolení k jízdě vlaku smí zabezpečovací zařízení vydat za normální činnosti jen při správné poloze pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a každý zařízením provedený závěr prvků pro zajištění jízdy vlaku nesmí zařízení dovolit obsluhou zrušit bez: 2.1. uskutečnění jízdy vlaku, 2.2. evidované nouzové obsluhy, 2.3. zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, 2.4. uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní vozidlo bude zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo 2.5. přijatého potvrzení od zabezpečovacího zařízení na vedoucím drážním vozidle, že obdrželo informaci o zákazu jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení. 3. při rychlosti vyšší než 100 km.h-1 zabezpečovací zařízení nesmí dovolit jízdu vlaků, posunu a posunu mezi dopravnami povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo, pokud by tato jízda byla ohrožena jinou jízdou vlaků, posunu nebo posunu mezi dopravnami, jejichž jízda byla při činnosti zabezpečovacího zařízení povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo umožněna; povolení k jízdě drážního vozidla smí zabezpečovací zařízení vydat za normální činnosti jen při správné poloze pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a při volnosti vlakové či posunové cesty. Každý zařízením provedený závěr prvků pro zajištění jízdy vlaku, posunu a posunu mezi dopravnami smí být při činnosti zabezpečovacího zařízení zrušen: 3.1. po uskutečnění jízdy drážního vozidla, a to samočinně, 3.2. při použití evidované nouzové obsluhy, 3.3. obsluhou po zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, 3.4. obsluhou po uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní vozidlo bude zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo 3.5. obsluhou na základě přijatého potvrzení od zabezpečovacího zařízení na vedoucím drážním vozidle, že přijalo informaci o zákazu jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost staničního zabezpečovacího zařízení, c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu, d) přenášelo na vedoucí drážní vozidlo informace o povelech zakazujících, povolujících, případně omezujících jízdu: 1. je-li traťová rychlost vyšší než 100 km/h, 2. bez ohledu na rychlost, jde-li o trať bez proměnných návěstidel (vyjma tratí se zjednodušeným řízením drážní dopravy a vleček), 3. jde-li o trať dráhydráhy celostátní nebo regionální, evropským vlakovým zabezpečovacím systémem6), nebo 4. jde-li o trať (její část) s traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h, evropským vlakovým zabezpečovacím systémem6). Ustanovení bodu 1 se nemusí uplatnit mezi státní hranicí a první pohraniční stanicí na území České republiky, není-li traťová rychlost vyšší než 160 km/h a bude-li traťový úsek vybaven zařízením zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování návěsti zakazující jízdu, e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h-1, f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhydráhy, g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích zařízení, pokud je technologicky účelné. Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 15 až 31, 33 až 38, 43, 47 až 57, 73 až 92, 95 až 98, 102 až 104 a 177. (2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování, dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až 5, 17 až 20, 22 až 24, 28 až 31, 38, 53, 77 až 89, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a). (3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku elektrické energie. (4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 5, 18, 23, 24, 26, 33 až 36, 38, 53, 57, 73, 77 až 88, 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a). (5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry. (6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením. (7) Pro obsluhu zabezpečovacího zařízení na drázedráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h se zřizuje záložní pracoviště umístěné odlišně od hlavního pracoviště. § 24 Uspořádání sdělovacího zařízení (1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhydráhy a drážní dopravy, pro funkci drážních technologických zařízení, automatizačních systémů dráhydráhy a pro informování cestujících. (2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhydráhy a organizování drážní dopravy se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy. Musí splňovat tyto podmínky: a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy, b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať, c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty, d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj osoby řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u vjezdového návěstidla. (4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční soustavou. (5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních vedení, jakož i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické elektřiny. (6) Pro přenos informací při provozování dráhydráhy a drážní dopravy lze používat rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.3) (7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací. (8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorových větví. (9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než 2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhydráhy 5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhydráhy 3,0 m v železničních stanicích 6,0 m při křížení dálnic a silnic 5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací. (10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce, nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0 m. (11) Nadzemní sdělovací vedení s výjimkou elektricky nevodivých sdělovacích vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej. (12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování drážních sdělovacích zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 16, 17, 53, 56, 73 až 76, 85 až 90, 102 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a). (13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího zařízení ani jiného zařízení. § 24a Při rekonstrukci nebo modernizaci stavby dráhydráhy celostátní nebo regionální musí být zajištěno uspořádání elektrických, sdělovacích a zabezpečovacích zařízení umožňující provozování střídavé trakční soustavy o napětí 25 kV s kmitočtem 50 Hz. § 24b Technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy celostátní budované pro rychlost vyšší než 200 km/h (1) DráhaDráha celostátní budovaná pro rychlost vyšší než 200 km/h se navrhuje s ohledem na zajištění její provozní spolehlivosti tak, aby a) doba narušení provozování drážní dopravy, za jehož vznik odpovídá provozovatel dráhydráhy, z důvodu poruch součástí dráhydráhy8), nepřesáhla 1 minutu na 1 000 vlakových kilometrů na dané části dráhydráhy za období platnosti jízdního řádu, b) délka trvání každé jednotlivé poruchy součástí dráhydráhy s narušením provozování drážní dopravy, za jejíž vznik odpovídá provozovatel dráhydráhy8), nepřesahovala 200 minut a c) počet narušení provozování drážní dopravy, za jejichž vznik odpovídá provozovatel dráhydráhy8), nebyl vyšší než 15 na 100 km délky dráhydráhy za období platnosti jízdního řádu. (2) DráhaDráha celostátní budovaná pro rychlost vyšší než 200 km/h musí být zabezpečena proti vniknutí nepovolaných osob, zvěře nebo pádu cizích předmětů na takovou dráhudráhu. Hlava třetí TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY § 25 (1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhydráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovoleným opotřebením za provozu součástí dráhydráhy a funkčností jejich částí (komponentů). (2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha koleje v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 160. (3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich ovládání a zajištění v koncových polohách. (4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6. (5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami. (6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty, při kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a největší dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se zjistí statickým výpočtem. (7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek. (8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa vedoucí k trvalému omezení traťové rychlosti a přechodnosti vozidel. (9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance: a) mezi kolejnicovými pásy téže koleje 0,67 S.km-1 (Siemens na kilometr), b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km-1 (Siemens na kilometr). (10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy a trvale omezovat její plynulost. (11) Pro zajištění bezpečného provozování dráhydráhy musí být zatížitelnost stavebních prvků mostních objektů vyšší než účinky provozovaných kolejových vozidel. Zatížitelnost stavebních prvků se zjistí statickým přepočtem, který musí vzít v úvahu stav a míru degradace materiálu použitých prvků. Splnění těchto podmínek se uvede v posouzení přechodnosti vozidel. (12) Provozně technický stav železničních přejezdů a přechodů musí zabezpečovat bezpečné provozování dráhydráhy a bezpečný provoz na pozemní komunikaci; zejména musí být podle projektové dokumentace zajištěno označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky. (13) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí omezovat provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho napájených zařízení dráhydráhy, a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto zařízení. Parametry a tolerance elektrického zařízení a sdělovacího zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 3 až 5, 7 až 12, 15 až 39, 45 až 73, 93 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a). (14) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí zabezpečovacího zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti. Parametry a tolerance obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 18 až 20, 22 až 24, 28 až 31, 33, 34, 38, 53, 55, 57, 73, 77 až 90, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a). (15) Provozně technický stav budov a sítí technického vybavení musí zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry, nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy a při pravidelném provozu omezovat plynulost drážní dopravy. (16) K zajištění provozuschopnosti dráhydráhy musí být evidovány a) stavebnětechnické parametry o železničním svrškuželezničním svršku, které obsahují údaje geometrické, konstrukční, typové a výrobní, dále údaje o stáří konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních, b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje, c) stavebnětechnické údaje o železničním spodkuželezničním spodku, o stavbách železničního spodkustavbách železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji identifikačními, konstrukčními a o jejich umístění a stáří, d) stavebnětechnické údaje o prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozidel, e) záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektrického zařízení, f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového zabezpečovače, g) zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, h) zápisy o výsledku prohlídek zabezpečovacích zařízení, i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení, j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drahdrah, k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhydráhy, včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích, l) stavebnětechnické parametry budov, určených technických zařízení a sítí technického vybavení, záznamy o provedených prohlídkách a revizích. (17) Evidované údaje včetně protokolů z měření a naměřených hodnot podle odstavce 16 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let. § 26 (1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhydráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drahdrah. Časový interval prohlídek a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen „příloha č. 1“). (2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro zjištění stavu železničního svrškuželezničního svršku a spodku, železničních přejezdů a staveb železničního spodkustaveb železničního spodku a zjišťování případného výskytu zdroje ohrožení dráhydráhy, b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku, zpravidla s nejvyšší rychlostí, pro zjištění technického stavu dopravní cesty, c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových pásů kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se zjišťují hodnoty geometrických parametrů kolejí a výhybek, d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu, e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky, f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad, g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svrškuželezničního svršku, tělesa železničního spodkutělesa železničního spodku, staveb železničního spodkustaveb železničního spodku, nástupišť, ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se závady a jejich rozsah, h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťuje celkový stav objektu, i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťují závady na každé části objektu, j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení, m) měřením korozivních vlivů bludných proudů na ocelové a železobetonové konstrukce, n) prohlídkou přejezdů a přechodů, při níž se podle projektové dokumentace kontroluje stav označení a zabezpečení přejezdu a přechodu, rozhledové poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky. (3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek. (4) Pro zajišťování provozuschopnosti dráhydráhy a bezpečnosti drážní dopravy je vedle prohlídek a měření stavebnětechnického stavu nezbytné provádět v závislosti na změnách stavebnětechnických nebo provozních podmínek ověřování provozních parametrů staveb (zatížitelnost, přechodnost, prostorová průchodnost, dopravní moment a rozhledové poměry na železničních přejezdech). (5) Prohlídky, měření stavebnětechnického stavu a ověřování provozních parametrů staveb dráhydráhy vybudované pro rychlost vyšší než 200 km/h se provádí v nočních hodinách mezi dvacátou třetí a pátou hodinou; v jiné době se údržba dráhydráhy provádí pouze ve výjimečných případech a po nezbytně nutnou dobu. (6) Na drázedráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h se pro zajištění provozuschopnosti dráhydráhy a bezpečnosti drážní dopravy zřizují automatizované diagnostické systémy a provádějí se pravidelné prohlídky a měření staveb ve lhůtách stanovených provozovatelem dráhydráhy v technologických postupech tak, aby byla zajištěna provozní spolehlivost takové dráhydráhy podle § 24b odst. 1 této vyhlášky. (7) Naměřené hodnoty technického stavu a další skutečnosti zjištěné při pravidelných prohlídkách rozhodné pro zajištění provozuschopnosti dráhydráhy, včetně výstupů z automatizovaných diagnostických systémů podle odstavce 6, musí být evidovány prostřednictvím digitálního záznamového systému ve lhůtách stanovených provozovatelem dráhydráhy a uloženy po dobu nejméně 5 let. § 26a Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky pro stavby drahdrah a stavby na drázedráze regionální a technické podmínky provozuschopnosti dráhydráhy regionální platí pro stavby drahdrah a stavby na drázedráze místní a pro její provozuschopnost. ČÁST ČTVRTÁ SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ Hlava první SOUČÁSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ § 27 Součástí dráhydráhy jsou a) kolejový spodek, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací zařízení, staniční a traťové tunely, ochranné a regulační stavby, b) kolejový svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí kolejového svršku jsou zejména kolejnice, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, zařízení proti putování kolejí, točny, kolejové váhy a přesuvny, c) stavby a pevná zařízení, nutné k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhydráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhydráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu, d) stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, dopravní zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících, e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení telefonní, rozhlasová, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení pro odbavování cestujících, zařízení pro zvukovou signalizaci pro nevidomé, elektronické zabezpečovací systémy a zařízení pro automatizované systémy dispečerského řízení, f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy ve stanicích a na trati a související přenosové cesty, g) elektrická zařízení, která zahrnují trakční měnírny, distribuční transformovny, napájecí vedení včetně trakčního, přívodní kolejnici s příslušenstvím, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro měření a náhradní zdroje elektrické energie, h) osvětlení zahrnující provozní a nouzové osvětlení ve stanicích, tunelech a depech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení, řídicí systémy osvětlení a světelná zařízení nesloužící pro provozní a nouzové osvětlení, i) stavby a zařízení pro obsluhu a údržbu pohyblivých schodů, pohyblivých chodníků a výtahů, dopravních zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, zásobování vodou, odčerpání a odvedení vod ze stanic a tunelů, j) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic a vytápění stanic, zahrnující strojní zařízení, elektrické rozvody, větrací šachty, štoly a kanály, k) zařízení požární ochrany, zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky, l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhydráhy, m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování. Hlava druhá TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY SPECIÁLNÍ A PRO STAVBY NA DRÁZE § 28 Technické podmínky a požadavky staveb drahdrah a staveb na drázedráze jsou podmínky a požadavky uspořádání trati, prostorového uspořádání dráhydráhy a geometrického uspořádání koleje a uspořádání kolejového spodku a svršku, výhybek, přívodní kolejnice, technické parametry podzemních staveb, mostů, způsob označování trati, uspořádání a vybavení stanic, informačního systému a vybavení prostor pro odbavení cestujících, osvětlení, technických parametrů elektrického silového zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, zařízení dálkového ovládání, požárního zabezpečení, větrání a vytápění, zásobování vodou a kanalizace. § 29 Uspořádání tratě (1) Tratě se zřizují zpravidla dvoukolejné s pravostranným provozem. (2) Křížení tratí navzájem, jakož i křížení s ostatními dráhamidráhami a pozemními komunikacemi musí být mimoúrovňové. (3) Tratě musí být spojeny s depem dvěma spojovacími kolejemi vybavenými obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením a s dílnami pro opravu vozidel a opravnami alespoň jednokolejnou spojkou vybavenou obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením. Jednotlivé tratě se spojují traťovými spojkami. (4) Tratě musí mít místa s uspořádáním kolejí umožňujícím obrat vlaků pro dvoukolejný provoz i mimo koncové stanice. (5) Nejmenší užitečná délka koleje pro obrat vlaků je 170 m. Nejmenší délka koleje pro odstavování a provozní ošetření vlaků je 140 m. (6) Vjezdové koleje v koncových stanicích musí být prodlouženy ve směru jízdy od hranice kolejového úseku umístěného za veřejnou částí nástupiště nebo od místa stanoveného projektem nejméně o délku zábrzdné vzdálenosti určené z nejvyššší dovolené rychlosti v předchozím úseku. Tyto koleje musí být ukončeny zarážedly. § 30 Prostorové uspořádání (1) Prostorové uspořádání staveb dráhydráhy musí zajišťovat bezpečný průjezd drážního vozidla a spolehlivou funkci stavby dráhydráhy. Zásady prostorového uspořádání obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (2) Kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5 100 mm. (3) V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé koleji podjezdná výška nejméně 4 000 mm, měřená od temene kolejnice. (4) Podél koleje na povrchu musí být zřízena stezka pro průchod osob. V tunelu musí být zřízena stezka nebo odstupová rampa. Stezka nebo odstupová rampa musí být situována na opačné straně, než je přívodní kolejnice. V místech, kde je stezka nebo rampa přeložena na opačnou stranu, musí být zřízen bezpečný přechod přes koleje. (5) Vzdálenost os hlavních kolejí ve dvoukolejných tunelech bez mezilehlých podpěr ve stanicích musí být nejméně 3 500 mm v přímé koleji a v oblouku o poloměru 4 000 m a větším. Hodnoty pro zvětšení vzdálenosti os kolejí v oblouku o poloměru menším než 4 000 m obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (6) Vzdálenost os kolejí na povrchu v přímé koleji a v oblouku o poloměru 250 m a větším musí být nejméně 4 000 mm, v manipulačních kolejích a ve dvojitých kolejových spojkách nejméně 4 500 mm. § 31 Geometrické uspořádání koleje (1) Směrové oblouky hlavních kolejí musí mít poloměr co největší, alespoň 500 m. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 300 m, a to podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 150 m při omezeném prostoru a zvlášť složitých místních podmínkách v zastavěném území, a to podle podmínek stanovených s přihlédnutím k této situaci ve stavebním povolení. (2) Koleje určené pro obrat a odstavování vlakových souprav se zřizují v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru nejméně 800 m. Oblouky ostatních kolejí nesmí mít poloměr menší než 150 m. (3) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem se zřizují přechodnice, u složených oblouků mezilehlé přechodnice. (4) Podélný sklon koleje na trati v tunelu nebo v zakrytém prostoru nesmí být větší než 40 ‰ a nesmí být menší než 3 ‰. Podélný sklon koleje na povrchu nesmí být větší než 25 ‰. (5) Nejvýše dovolený jednostranný sklon koleje ve stanici na povrchu je 1,5 ‰. Koleje ve stanici v tunelech nebo v zakrytém prostoru musí mít podélný jednostranný sklon 3 ‰. (6) Koleje pro obrat a odstavování vlakových souprav v podzemí musí mít sklon nejvýše 3 ‰. Stoupání kolejí se zřizuje směrem k hlavní koleji. (7) Poloměr zakružovacího oblouku lomu nivelety koleje nesmí být menší než 1 000 m. (8) Rozchod kolejeRozchod koleje je 1 435 mm. (9) V obloucích o poloměru menším než 300 m musí být rozchod kolejerozchod koleje zvětšen o hodnotu rozšíření. Změna rozchodu musí být provedena rovnoměrně. (10) V přímé koleji musí být temena hlav kolejnic ve stejné úrovni. Způsob zřízení převýšení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (11) Mezi nepřevýšenou a převýšenou částí koleje musí být proveden plynulý přechod vzestupnicí o jednotném sklonu. (12) Parametry geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 32 Uspořádání kolejového spodku a kolejového svršku (1) Konstrukce všech částí trati musí umožnit bezpečnou a plynulou jízdu nejvyšší traťovou rychlostí. (2) Kolejový spodek a kolejový svršek traťové koleje, spojovací koleje do depa a zkušební koleje musí vyhovovat normovému zatížení a rychlosti nejméně 80 km.h-1, kolejový spodek a kolejový svršek u ostatních kolejí rychlosti nejméně 40 km.h-1. (3) Kolejový spodek musí tvořit spolehlivý podklad pro kolejový svršek a musí být řádně odvodněn. (4) Stavby kolejového spodku musí odpovídat prostorovému uspořádání a místním geologickým a hydrologickým požadavkům a musí být odolné proti teplotním změnám. (5) Podzemní konstrukce musí být dimenzovány pro nejnepříznivější kombinaci jednotlivých druhů zatížení při stavbě dráhydráhy a provozování drážní dopravy. (6) Stavby dráhydráhy musí být účinně chráněny proti pronikání spodních vod, vnikání povrchových vod a účinkům těchto vod, korozivním účinkům prostředí, účinkům bludných proudů, povětrnostním vlivům a případným dalším vlivům snižujícím životnost a provozní spolehlivost stavby. (7) Konstrukce kolejového svršku musí umožňovat zřízení kolejových obvodů zabezpečovacího zařízení a umístění zabezpečovacího zařízení. (8) Kolejový svršek se zřizuje zpravidla jako bezpražcový s bezstykovou kolejí. (9) Parametry konstrukce kolejového spodku a kolejového svršku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 33 Požadavky na uspořádání výhybek (1) Konstrukce výhybek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážních vozidel stanovenou rychlostí. (2) Výhybky v hlavních kolejích pro odbočení na jinou trať musí umožňovat při jízdě do odbočky rychlost nejméně 60 km.h-1, ostatní výhybky musí umožňovat rychlost při jízdě do odbočky nejméně 40 km.h-1. (3) Výhybky pojížděné vlaky s cestujícími se zřizují tak, aby byly zpravidla pojížděny po hrotu. (4) Konstrukce výhybky musí umožňovat ruční i ústřední stavění a osazení potřebných prvků zabezpečovacího zařízení. (5) Ústředně ovládané výhybky v kolejích na povrchu se opatřují zařízením pro ohřev. (6) Parametry konstrukce výhybek a povolené tolerance obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 34 Požadavky na uspořádání přívodní kolejnice (1) Přívodní kolejnice musí umožnit plynulou dodávku elektrické energie pro vlaky i při nejvyšší dopravní propustnosti. (2) Přívodní kolejnice musí být elektricky izolována od stavby dráhydráhy nebo stavby na drázedráze. (3) Geometrické uspořádání a umístění přívodní kolejnice obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 35 Technické parametry podzemních staveb (1) Vodotěsnost podzemních staveb musí splňovat požadavky tříd měrného průsaku vody podle následující tabulky \| \| měrný průsak za 24 h (l.m-2) ---\|---\|--- třída\| typ prostoru\| na 100 m\| na 10 m 1\| speciální prostory a sklady, místnosti pro relé\| 0,01\| 0,02 2\| ostatní prostory stanic, větrací šachty, eskalátorové tunely, části tunelů u portálů v délce 500 m, výtahové šachty\| 0,05\| 0,10 3\| traťové tunely, kabelové kanály, kolektory\| 0,10\| 0,20 4\| ostatní podzemní prostory\| 0,50\| 1,00 (2) Způsob provedení konstrukce podzemních staveb obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (3) Vodorovné zatížení dělící stěny qk se stanoví v rozmezí 3,0 kN/m - 5,0 kN/m. § 36 Technické parametry mostů (1) Prostorová úprava na mostech a konstrukcích mostům podobných musí vyhovovat průjezdnému průřezu zvětšenému o postranní prostory pro průchod a manipulaci. Od osy koleje musí být zachovány nejméně tyto volné vzdálenosti: a) u konstrukcí na mostech a galeriích 2 400 mm, b) u zábradlí 2 550 mm, c) na přesuvnách 1. se zákazem vstupu osob 1 700 mm, 2. při dovoleném průchodu osob podél vozidla v klidu 2 300 mm. Vzdálenost os kolejí na mostě je nejméně 4 000 mm. (2) Mosty a konstrukce mostům podobné se navrhují pro zatížení normativním zatěžovacím vlakem. Normové zatížení mostů a konstrukcí mostům podobných obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 37 Způsob označování trati (1) Tratě na drázedráze speciální se označují traťovými značkamitraťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje (kolejové značky). (2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na drázedráze (kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné trati pro každou kolej samostatně. (3) Kilometrovníky a hektometrovníky se osazují vždy vpravo od koleje ve směru jízdy vlaku. Materiál, tvar, rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (4) Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které je umístěna přívodní kolejnice. Značky se umísťují v přímé koleji ve vzdálenosti 50 m, v oblouku ve vzdálenosti 25 m a v hlavních vytyčovacích bodech oblouku a výhybek. § 38 Uspořádání a vybavení stanic (1) Stanice se zřizují v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru minimálně 800 m. Svým stavebním uspořádáním a vybavením musí zajistit podmínky pro přepravu cestujících stanovené projektem. (2) Prostory a zařízení sloužící cestujícím musí umožňovat přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace2). Dopravní zařízení pro cestující a samostatná dopravní zařízení pro cestující s omezenou schopností pohybu umístěná ve stanicích musí splňovat podmínky podle následujících odstavců a dále podmínky stanovené zvláštními právními předpisy2),2b). (3) Pokud nejsou provedena jiná opatření k zabránění vniknutí vody do prostoru dráhydráhy, musí být vstupy z volného prostranství nejméně 0,6 m nad úrovní nejvyšší dosažené povodňové hladiny v místě, nejméně však stoleté vody. (4) Boční nástupiště musí být navzájem mimoúrovňově spojena pro přechod cestujících. Nástupiště ve stanicích na povrchu musí mít po celé délce přístřešky. Prostorové uspořádání a způsob provedení konstrukce nástupiště obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (5) Ve vzdálenosti 600 mm od hrany nástupiště musí být v ploše nástupiště po celé jeho délce umístěny tvarově jednotné barevně a hmatově vnímatelné značky šířky 150 mm vyznačující bezpečnostní pás. Povrch bezpečnostního pásu musí mít protiskluzovou úpravu. Bezpečnostní pás včetně hmatově vnímatelných značek se nemusí zřizovat v případě, kdy je prostor kolejiště chráněn nástupištní stěnou. Ukončení nástupiště pevnou překážkou musí být vizuálně i hmatově vyznačeno. (6) Pevná schodiště pro cestující se zřizují ve sklonu mírném podle doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5. Výška schodu může být nejvýše 160 mm. První a poslední schod schodišťového ramene musí být barevně vyznačen. Ve stísněných podmínkách lze zřídit sklon do 30 °. Hrany stupňů pevných schodišť musí být upraveny proti uklouznutí. U každého ramene pevného schodiště musí být zřízena madla ve výši 1 000 mm. Je-li pevné schodiště pro cestující jedinou přístupovou cestou na nástupiště, musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace2). (7) Pro vertikální dopravu osob a nákladů musí být v podzemních stanicích zřízeny výtahy. (8) Provedení staveb výtahů musí odpovídat prostředí a účelu, pro které je výtah určen. Výtahy pro cestující musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace2). (9) Podle místních podmínek se ve stanicích zřizují pohyblivé schody a pohyblivé chodníky. Je-li rozdíl spojovaných úrovní větší než 5 m ve směru výstupu a větší než 7 m ve směru sestupu, zřizují se pohyblivé schody vždy. Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky musí být vybaveny pomocnou brzdou. (10) Navazují-li na sebe bezprostředně dvoje pohyblivé schody nebo pohyblivé chodníky, musí mít stejnou dopravní kapacitu. Nástupní a výstupní úroveň musí mít dostatečný přístupový a rozptylový prostor. (11) Jsou-li pro výstup ze stanice zřízeny pouze pohyblivé schody, musí mít nejméně dva pásy. Ve stanicích, kde jsou pro výstup i sestup pouze pohyblivé schody, musí být nejméně tři pásy, všechny s možností reverzního chodu. (12) Pohyblivé schody se navrhují o jmenovité rychlosti do 0,75 m.s-1; kromě hlavního pohonu musí mít ještě pomocný pohon do rychlosti 0,05 m.s-1. Oba pohony musí umožňovat reverzní chod. Jmenovitá rychlost pohyblivých chodníků nesmí být vyšší než 0,75 m.s-1. (13) Šířka pohyblivých schodů a pásů pohyblivých chodníků musí být nejméně 1 000 mm. (14) Na obou koncích balustrád pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musí být umístěno bezpečnostní tlačítko označené nápisem „STOP“. (15) Pohyblivé schody a pohyblivý chodník musí mít zařízení, které v případě poruchy, překročení přípustných provozních odchylek nebo ztrátě napětí samočinně zastaví jejich chod a zajistí je v klidové poloze. (16) Balustrády pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musí být z materiálu nehořlavého nebo nesnadno hořlavého. (17) Po vypnutí pohonu pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků musí být vyloučen neúmyslný chod schodů nebo pásů pohyblivých chodníků i při jejich zatížení. (18) Pohyblivé schody a chodníky pro cestující musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností orientace2). (19) Nástupištní stěna musí být zkonstruována a umístěna tak, aby a) v postranním prostoru mezi vlakem a nástupištní stěnou při případném použití nouzového otevření dveří nedošlo k zachycení cestujícího mezi vlakem a nástupištní stěnou, b) nástupištní dveře pro nástup a výstup cestujících byly širší než dveře vlakové, c) k otevření nástupištních i vlakových dveří došlo až po zastavení vlaku a zajištění souososti obou dveří, d) se vlakové i nástupištní dveře otevíraly a zavíraly synchronně; systém musí umožnit otevření dveří prostřednictvím vysílačky pro osoby se zrakovým postižením, e) nástupištní dveře byly v uzavřené poloze blokovány a dohled nad jejich uzavřením byl nepřetržitý, f) v případě ztráty dohledu nad zavřenými nástupištními dveřmi nebo při jejich neoprávněném otevření byl vlak automaticky zastaven, g) poruchové stavy nástupištních dveří byly aktivně signalizovány v řídicím středisku pro řízení drážní dopravy, h) nástupištní dveře odstavené z provozu byly označeny, zavřeny a blokovány, i) bylo možné nástupištní dveře v případě nouze ručně otevřít ze strany nástupištní hrany a vlakových dveří a j) bylo možné nouzové otevření nástupištních dveří, zajištěné proti zneužití. (20) V nástupištní stěně se dále zřizují dveře na koncích nástupiště umožňující vstup zaměstnanců provozovatele dráhydráhy a dopravce do kolejí. Dveře na konci nástupiště musí být ze strany nástupiště blokovány proti jejich neoprávněnému otevření a neoprávněné otevření dveří musí být aktivně signalizováno v řídicím středisku pro řízení drážní dopravy. § 39 Informační systém a vybavení prostor pro odbavování cestujících (1) Vstupy do stanic a výstupy z nich, přístupové cesty i ostatní veřejné prostory každé stanice musí být zřetelně a srozumitelně vizuálně, hmatově, popř. zvukově vyznačeny2). (2) Ve stanicích musí být oddělen a označen prostor přístupný osobám bez platného jízdního dokladu od prostoru přístupného cestujícím s platným jízdním dokladem. (3) V každé stanici musí být zřízeno a viditelně označeno místo, odkud lze přivolat pomoc. (4) Světlá šířka vstupu do placeného prostoru nesmí být menší než 0,6 m; alespoň jeden vstup a výstup musí mít světlou šířku nejméně 1,2 m. § 40 Osvětlení (1) Osvětlení stanic, tunelů a ostatních prostorů musí umožňovat bezpečný provoz a vytvářet odpovídající prostředí pro cestující. (2) Osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k oslňování osoby řídící drážní vozidlo, a tak, aby nemohlo dojít k záměně návěstních znaků. (3) Osvětlení veřejných staničních prostor se sdruženým osvětlením musí být automaticky ovládáno řídicím systémem osvětlení. Osvětlení staničních prostorů musí být zajištěno provozním osvětlením a v prostorech podle odstavce 4 též nouzovým osvětlením. (4) Veřejné staniční prostory, tunely, únikové cesty a další provozně důležité prostory včetně zařízení nutných pro zásah obsluhy, případně jednotek požární ochrany, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Nouzové osvětlení únikových cest musí spolehlivě osvětlovat únikovou trasu. (5) V prostorech, ve kterých je nezbytné pokračovat v běžné činnosti při poruše provozního osvětlení, se zřizuje náhradní osvětlení, které může být součástí nouzového osvětlení. (6) Nouzové a náhradní osvětlení musí mít napájení zálohované z akumulátorového zdroje, přednostně o napětí 220 V. (7) Rozvaděče provozního osvětlení musí být uzpůsobeny pro připojení ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností přepnutí každé sekce podružného rozvaděče na kterýkoliv přívod. Hlavní rozvaděč pro napájení nouzového osvětlení musí mít možnost připojení přes dobíječe ze dvou sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního rozvaděče musí být hlavní rozvaděč pro napájení nouzového osvětlení napájen z nouzového zdroje. (8) Osvětlení veřejných prostor ve stanici, provozní a nouzové osvětlení v tunelu musí být uzpůsobeno ovládání z místa určeného provozovatelem dráhydráhy. (9) Venkovní osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby směřovalo pouze do dolního poloprostoru a do míst určených k osvětlení. Musí být vypínáno v době, kdy stanice není v provozu, s výjimkou potřeby zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo ostrahu majetku. Pro venkovní osvětlení se používají světelné zdroje s barevnou teplotou 2 700 K a nižší. (10) Pro světelný přechod mezi tunelem a úsekem trati na povrchu musí být zřízeno adaptační pásmo, které je v činnosti za denního světla. Rozdíl intenzity mezi jednotlivými úseky adaptačního pásma nesmí být větší než 1 : 10. Mezi posledním úsekem tunelu a volným prostranstvím nemusí být dodržen uvedený rozdíl intenzity, ale musí být dosaženo přiměřené zrakové pohody. Obdobně musí být uspořádány vstupy a výstupy pro cestující u stanic umístěných pod zemí. (11) V podzemí se adaptační pásma zřizují ve stanicích na vjezdu a výjezdu. Rozdíl intenzity mezi navazujícími úseky nesmí být větší než 1 : 7. Adaptační pásma v podzemí se nezřizují v případech stanovených projektem. (12) Odpovídají-li hodnoty osvětlení hodnotám uvedeným v určené technické normě nebo její části podle zákona o technických požadavcích na výrobky2a), má se za to, že požadavky v odstavcích 1 až 11 jsou splněny. § 41 Technické parametry elektrických silnoproudých zařízení (1) Elektrická silnoproudá zařízení musí být provedena a uspořádána tak, aby a) zajišťovala plynulost drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech, b) nebyla zdrojem rušení nebo ohrožení funkce sdělovacích a zabezpečovacích zařízení dráhydráhy, c) omezovala vznik a šíření bludných proudů. (2) Jmenovitá napětí jsou uvedena v příloze č. 3. (3) Všechna izolovaná vedení a elektrická zařízení mající vliv na bezpečnost a plynulost provozu vlakové dopravy musí mít vodiče s měděnými jádry; kabely musí být bezhalogenové v provedení oheň retardující se zvýšenou odolností proti šíření plamene – R, nebo ohniodolné s funkční schopností při požáru – V. (4) Elektrické stanice musí být uzpůsobeny pro napájení ze dvou na sobě nezávislých elektrických stanic veřejného rozvodu elektrické energie o napětí 22 kV. (5) Hlavní rozváděč nouzového napájení musí být uzpůsoben pro připojení přes náhradní zdroj nebo dobíječe ze dvou sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního rozvaděče je rozvaděč nouzového napájení napájen z nouzového zdroje. (6) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla předpokládané zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost usměrňovacích skupin trakčních měníren obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny musí navíc splňovat podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund. (7) Součástí všech elektrických úseků přívodní kolejnice je technický prostředek pro zkratování přívodní kolejnice, a to v každé stanici, kterou elektrický úsek prochází. Tento prostředek musí být uzpůsoben pro ruční ovládání a na nově zřizovaných nebo rekonstruovaných tratích musí být uzpůsoben také pro dálkové ovládání. (8) Elektrické úseky hlavních kolejí musí být napájeny oboustranně při zajištění vazby napáječů. U odstavných a obratových kolejí tvoří přívodní kolejnice samostatné elektrické úseky. (9) Sousední elektrické úseky přívodní kolejnice koncových stanic a jednostranně napájené elektrické úseky musí být možno sepnout v místě nepřeklenutelného dělení přívodní kolejnice odpojovačem s motorovým pohonem. (10) Napájení přívodní kolejnice kusých kolejí s prohlížecími jámami musí být vybaveno signalizací zapnutého napájení. (11) Vypnutí napájení přívodní kolejnice a zkratování přívodní kolejnice v obvodu stanoviště provozního ošetření musí být signalizováno a) na kontrolním stanovišti ve stanici, b) do trvale obsazeného místa určeného provozovatelem dráhydráhy. § 42 Uspořádání sdělovacího zařízení (1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro organizaci a řízení drážní dopravy a pro řízení technologických procesů a informování cestujících. (2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových vedení a proti korozi bludnými proudy; na povrchu také proti účinkům atmosférické elektřiny. (3) Sdělovací zařízení se napájí zpravidla z bezvýpadkového zdroje. (4) K informování cestujících ve stanici a ve vlaku, k předávání příkazů a informací mezi zaměstnanci musí být zřízeno rozhlasové zařízení. V ozvučených prostorách musí být zabezpečena srozumitelnost sdělení při nejnižší úrovni hlasitosti. (5) Na nástupištích a v prostorách, kde je to z hlediska provozování dráhydráhy a drážní dopravy nutné, musí být ukazatel času. (6) Pro přenos informací při provozování dráhydráhy a drážní dopravy lze zřizovat a provozovat sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.3) § 43 Uspořádání zabezpečovacího zařízení (1) Zabezpečovací zařízení musí svojí funkcí a provedením zajišťovat bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy a požadovanou dopravní propustnost dráhydráhy. (2) Elektrické obvody, konstrukční díly, které přímo zajišťují bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy, musí být navrženy, provedeny a jištěny tak, aby svoji funkci plnily při všech provozních stavech zařízení a při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. (3) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo tak, aby nebylo ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhydráhy. (4) Zabezpečovací zařízení musí být napájeno ze zdroje bezvýpadkového napájení a minimální doba, po kterou musí tento zdroj zajistit plnou funkčnost zabezpečovacího zařízení, je 10 minut. (5) Zabezpečovací zařízení musí tvořit samostatnou elektrickou soustavu izolovanou od veřejné energetické sítě. (6) Jednopásové i dvoupásové kolejové obvody musí mít šuntovou citlivost nejméně 0,1 Ohm. Dvoupásové kolejové obvody musí mít měrnou svodovou admitanci mezi dvěma kolejnicovými pásy téže koleje nejvýše 0,5 S.km-1 (Siemens na kilometr), jde-li o upevnění kolejnice na pražcích, a nejvýše 0,05 S.km-1, jde-li o bezpražcové upevnění kolejnic. Pro jednopásové kolejové obvody platí hodnoty dvounásobné. Uvedené hodnoty neplatí pro jízdu prvních pěti vlaků na nově vložených kolejnicích. (7) Izolovaný styk kolejového obvodu výhybky nebo kolový snímač počítače náprav musí být za námezníkem ve vzdálenosti nejméně 3,5 m. § 44 Uspořádání dálkového ovládání (1) Zařízení dálkového ovládání musí spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení. Zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů. Zařízení nesmí udělovat povely samočinně, je-li povelové nebo ovládané zařízení v poruše. Zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení. (2) Zařízení dálkového ovládání musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut. Při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové. (3) Zařízení dálkového ovládání musí umožňovat přepnutí z dálkového ovládání na místní ovládání a naopak. (4) Zařízení dálkového ovládání nesmí svou činností ovlivňovat činnost drážního sdělovacího a zabezpečovacího zařízení. (5) Zařízení dálkového ovládání musí být uspořádáno tak, aby nebylo ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhydráhy. § 45 Požární zabezpečení (1) Podzemní objekty musí být rozděleny na požární úseky. V prostorách pod zemí musí být používány materiály a konstrukce s předepsanou odolností proti ohni. (2) Ve všech objektech musí být rozmístěny zdroje požární vody a hasicí přístroje, které musí být snadno dosažitelné a viditelně označené. Rozmístění zdrojů, druh a počet hasicích přístrojů stanoví projekt. (3) V prostorách určených projektem, kde je nebezpečí vzniku požáru, se zřizuje elektrická požární signalizace. Prostory se zvýšeným nebezpečím požáru, které nejsou pod trvalým dozorem, musí být vybaveny automatickými hlásiči požáru s případnou vazbou na technická zařízení ovlivňující průběh požáru. (4) Únikové cesty musí být při mimořádných událostech osvětleny i při ztrátě napětí pro normální osvětlení. § 46 Zařízení pro větrání a vytápění (1) Ve všech prostorách musí být zajištěna výměna vzduchu větráním. Kde nelze zajistit větrání přirozené, musí být větrání nucené. (2) Stav a chod vzduchotechnického zařízení a jeho poruchy musí být signalizovány na trvale obsazené pracoviště. (3) Vzduchotechnické zařízení nesmí v případě požáru šířit kouř a teplo mezi požárními úseky. (4) Vzduchotechnické šachty, štoly a kanály pro přívod vzduchu musí být vybaveny osvětlením a odvodněním. Světlá šířka a výška šachet, štol a kanálů nesmí být menší než 1 500 mm a musí umožnit nouzový přístup do podzemních prostorů. (5) Ve vzduchotechnických šachtách a štolách se umísťují kabely a zařízení zajišťující činnost zařízení vzduchotechniky. Další vedení a zařízení lze do těchto prostor umístit za podmínek stanovených provozovatelem dráhydráhy v souladu s ustanovením zvláštního právního předpisu3a); použité kabely musí být bezhalogenové v provedení oheň retardující se zvýšenou odolností proti šíření plamene – R, nebo ohniodolné s funkční schopností při požáru – V. (6) Hygienické požadavky větrání a vytápění upravuje zvláštní předpis.4) § 47 Zásobování vodou a kanalizace (1) Stanice, tunely, povrchové tratě a objekty musí být vybaveny vodovody s pitnou vodou a musí být napojeny na kanalizaci. (2) Vodovodní zařízení musí zajišťovat dodávku vody pro nejvyšší spotřebu hygienických, technologických a požárních zařízení. (3) Vodovodní a kanalizační soustava musí omezovat šíření bludných proudů a musí být izolována od vnějších soustav. (4) Vodovodní síť podzemních stanic musí být vzájemně propojena potrubím uloženým v tunelu. (5) Potrubí v tunelu musí umožňovat přímý odběr vody pro požární účely. Uzávěry potrubí v tunelech se umisťují ve vzdálenosti do 300 m. Ve stanicích se zřizují tyto uzávěry v úrovni čela nástupiště na obou koncích stanice v místech přístupných i při provozování drážní dopravy. (6) Vodovodní potrubí v traťových a staničních tunelech se ukládá na protilehlé straně přívodní kolejnice a kabelů vysokého napětí. Je-li uloženo na téže straně jako přívodní kolejnice nebo kabely vysokého napětí, musí být zřízena zvláštní mechanická ochrana proti možnému ostřiku kabelů tryskající tlakovou vodou a stříkání vody na přívodní kolejnici při poruše potrubí. Vodovodní potrubí se umisťuje níže než kabelové rozvody a nesmí tvořit překážku při chůzi po odstupové rampě. (7) Vodovod v podzemních prostorách musí mít vodovodní výtoky dovolující nasazení hadic na potrubí v tunelech zpravidla ve vzdálenosti 50 m, v šachtách, kanálech, kolektorech, ve spojovacích chodbách přestupních stanic a tunelech pohyblivých schodů a dalších prostorách ve vzdálenosti 30 m. Vodovodní výtok pro hadici musí být navržen též v čerpacích stanicích odpadních vod a v blízkosti sběrných jímek. (8) Požární hydranty musí být rozmístěny tak, aby ve všech prostorách umožňovaly hašení požáru vodní mlhou nebo tříštivým proudem. (9) V každé stanici pod zemí musí být instalováno nezavodněné vodovodní potrubí spojující úroveň nástupiště s povrchem. (10) Sběrné jímky pro odvedení nebo odčerpání odpadních vod musí být vybudovány v nejníže položených místech technických prostorů pohyblivých schodů, tunelů, šachet výtahů a případně u vstupů. (11) V území se stokovou sítí oddělené soustavy kanalizace musí být odpadní vody zavedeny do stok odpadní sítě a podzemní vody do stok dešťové vody nebo vodoteče. (12) Úroveň podlahy základních a tranzitních čerpacích stanic musí být nejméně o 25 cm výše, než je temeno kolejnice; u místní čerpací stanice na kusých kolejích s prohlížecími jámami má být nejméně 15 cm pod temenem kolejnice. (13) Činnost čerpadel musí být samočinně závislá na úrovni hladiny vody v jímce. Každá čerpací stanice musí být vybavena provozními a záložními čerpadly v rozsahu stanoveném projektem. (14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí mít zajištěno napájení elektrickou energií ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností záskoku. (15) Všechny jímky musí být odvětrány. Prostupy mezi jímkami a technickými prostory čerpacích stanic odpadních vod musí být odděleny od okolí pachotěsnými uzávěry. Technický prostor čerpacích stanic odpadních vod musí být podtlakově odvětrán na povrch. Hlava třetí TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ § 48 (1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhydráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí za provozu u staveb dráhydráhy a funkčností jejich částí (komponentů). (2) Největší přípustné odchylky od rozchodu kolejírozchodu kolejí v podzemí při opotřebení kolejnic jsou - 5 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 5 mm, + 35 mm a u traťových spojek a spojovacích kolejí do dep v podzemí - 5 mm, + 30 mm. (3) Odchylky od vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů nesmí být za provozu větší než a) u tratí v podzemí: - 4 mm, + 4 mm, b) u tratí na povrchu: - 10 mm, + 10 mm. (4) Na tratích nesmí být ponechány kolejnice, výhybky a kolejová křížení, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být v trati ponechány kolejnice, které by svými vadami mohly ohrozit bezpečné provozování drážní dopravy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné vady kolejnice obsahuje technická doporučená norma uvedená v příloze č. 5. (5) Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto požadavky: a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 3 mm a více v místě, kde je šířka temene 50 mm a větší. b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h-1 a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 60 km.h-1 větší než 5 mm. c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být větší než 4 mm u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h-1 a vyšší, při rychlosti nižší než 60 km.h-1 6 mm. d) Do vzdálenosti 1 500 mm od hrotu jazyka nesmí být odrolené vodorovné plochy o šířce 6 mm a větší. Podrobnosti stanoví technická norma uvedená v příloze č. 5 v položce 172. e) Největší svislé opotřebení srdcovky v místě, kde šířka klínu srdcovky je 40 mm a větší, smí být: 9 mm u výhybek pojížděných rychlostí 40 km.h-1 a vyšší, 12 mm u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 40 km.h-1. f) Vzdálenost pojížděné hrany srdcovky od vodící hrany přídržnice nesmí být menší než 1 392 mm a vzdálenost mezi vodící hranou přídržnice a vodící hranou křídlové kolejnice nesmí být větší než 1 357 mm. g) Jazyky, opornice, srdcovky nebo spojovací tyče nesmí mít lomy. h) U přídržnice nesmí být poškozen více než jeden spojovací šroub. (6) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozena nebo opotřebována v rozsahu, který nezaručuje požadovanou držebnost upevňovadel a pevnost kolejového roštu. (7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální technické údaje o drázedráze. § 49 (1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhydráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drahdrah. Časový interval prohlídek a měření stanoví příloha č. 1. (2) Záznamy o provedených prohlídkách a měřeních se archivují po dobu nejméně pěti let. ČÁST PÁTÁ SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ Hlava první SOUČÁSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ § 50 Součástí dráhydráhy jsou a) spodek tramvajové tratispodek tramvajové trati, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací zařízení, tunely, ochranné a regulační stavby, b) svršek tramvajové trati, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí svršku tramvajové tratisvršku tramvajové trati jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo, kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržnice, zařízení proti putování kolejnic a kryt tramvajové tratikryt tramvajové trati, c) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhydráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhydráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu, d) zastávky, které tvoří nástupiště a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky, e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachové signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určené k napájení sdělovacích zařízení, f) zabezpečovací zařízení, která tvoří technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy na drázedráze tramvajové a související přenosové cesty, g) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren, napájecích vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení, včetně nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného vedení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření, h) osvětlení dráhydráhy tramvajové s výjimkou veřejného osvětlení, i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování, j) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhydráhy, k) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic, zařízení požární ochrany zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky. Hlava druhá TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY TRAMVAJOVÉ A PRO STAVBY NA TÉTO DRÁZE § 51 Technické podmínky a požadavky staveb drahdrah a staveb na drázedráze jsou podmínky a požadavky uspořádání dráhydráhy, prostorového a geometrického uspořádání koleje a uspořádání spodku a svršku tramvajové tratisvršku tramvajové trati, výhybek, zastávek, umístění traťových značektraťových značek, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení. § 52 Uspořádání dráhy (1) Umístěním dráhydráhy tramvajové na pozemní komunikaci nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu ani provozování drážní dopravy. (2) DráhaDráha tramvajová musí být provedena tak, aby při provozování drážní dopravy nebyly překračovány povolené hladiny hluku a vibrací stanovené zvláštním předpisem.5) (3) Na pozemní komunikaci s obousměrným provozem se zřizuje dráhadráha uprostřed pozemní komunikace. § 53 Prostorové uspořádání (1) Výška průjezdného průřezu menší než 4 500 mm, nejméně však 4 000 mm, je přípustná pouze v traťových úsecích dráhydráhy tramvajové zřízených na samostatném tělese s výjimkou přejezdů. Vždy musí být zajištěno bezpečné a spolehlivé provozování dráhydráhy a drážní dopravy v celém rozsahu povolené rychlosti v příslušném traťovém úseku. (2) Vzdálenost os dvou souběžných kolejí v přímé koleji a ve směrovém oblouku o poloměru 1 000 m a větším musí být nejméně 3 000 mm. U poloměrů menších než 1 000 m se vzdálenost os kolejí zvětšuje podle doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5. (3) Parametry prostorového uspořádání stavby dráhydráhy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením. § 54 Geometrické uspořádání koleje (1) Směrové uspořádání koleje musí zaručovat bezpečnou a plynulou jízdu vlaků traťovou rychlostí. (2) Podélný sklon koleje dráhydráhy tramvajové nesmí být větší než 80 ‰. S ohledem na bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy je nutno volit podélný sklon koleje co nejmenší. (3) Přechod mezi přímým úsekem koleje a směrovým obloukem a mezi směrovými oblouky o různém poloměru musí být plynulý a vytvoří se přechodnicí. (4) Převýšení koleje v zastávkách umístěných v oblouku musí být provedeno ve vnějším kolejnicovém pásu. (5) U koleje dráhydráhy tramvajové umístěné v tělese pozemní komunikace nesmí zřízením převýšení dojít ke vzniku nevyrovnaných výškových rozdílů vytvářejících překážku v plynulosti jízdy silničních vozidel. (6) Přechod mezi převýšenou a nepřevýšenou částí koleje musí být proveden plynule vzestupnicí o jednotném sklonu. (7) Rozchod kolejeRozchod koleje dráhydráhy tramvajové je 1 435 mm. (8) Rozchod kolejeRozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření, a to přiblížením vnitřního kolejnicového pásu ke středu oblouku. Změna rozchodu kolejerozchodu koleje musí být provedena plynule. Rozšíření rozchodu kolejerozchodu koleje musí mít plnou hodnotu v celé délce kruhového oblouku. (9) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje dráhydráhy tramvajové obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 55 Uspořádání spodku tramvajové trati (1) Tvar a rozměry spodku tramvajové tratispodku tramvajové trati se navrhují v závislosti na místních podmínkách v trase tramvajové trati, vlastnostech podloží a materiálů, z nichž má být spodek tramvajové tratispodek tramvajové trati vybudován, uspořádání trati a na navrhovaném svršku tramvajové tratisvršku tramvajové trati. (2) Spodek tramvajové tratiSpodek tramvajové trati musí zajistit funkční způsobilost po celou dobu jeho plánované životnosti při návrhovém provozním zatížení trati. Únosnost spodku tramvajové tratispodku tramvajové trati musí vyhovovat návrhovému zatížení drážní i silniční dopravou. (3) Spodek tramvajové tratiSpodek tramvajové trati musí zajišťovat odvedení průsakových vod a stabilní a pružné uložení kolejového svršku po dobu návrhové životnosti. (4) Pláň a stavby spodku tramvajové tratispodku tramvajové trati musí být chráněny proti účinkům klimatických vlivů, chemických rozmrazovacích prostředků, spodní vody a bludných proudů, popřípadě i dalším vlivům, které mohou snižovat bezpečnost a spolehlivost staveb a zařízení. (5) V celé délce tunelů a mostů musí být zřízena stezka umožňující bezpečný průchod osob zajišťujících provozování dráhydráhy a drážní dopravy. V závislosti na prostorovém uspořádání a délce tunelů musí být tunely vybaveny ochrannými výklenky. Zatížení pro mosty a stavby mostům podobné, jakož i požadavky na umístění výklenků obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (6) Vyžadují-li to místní podmínky, musí být tunely vybaveny nuceným větráním a osvětlením, popřípadě adaptačními pásmy pro zajištění plynulého světelného přechodu z denního světla podle § 40 a 46. (7) Osvětlení v tunelech musí být upraveno tak, aby nemohlo dojít k oslňování osoby řídící drážní vozidlo a aby nemohlo dojít k záměně návěstních znaků. § 56 Uspořádání svršku tramvajové trati (1) Konstrukční uspořádání svršku tramvajové tratisvršku tramvajové trati musí zajišťovat bezpečnou jízdu drážního vozidla traťovou rychlostí při nejvyšším provozním zatížení, pro který je traťový úsek konstruován. Tratě dráhydráhy tramvajové, pojížděné silničními vozidly, musí splňovat podmínky bezpečného a plynulého silničního provozu na pozemní komunikaci. Způsob provedení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (2) Kryt tramvajové tratiKryt tramvajové trati musí svou konstrukcí vyhovovat požadavkům bezpečnosti silničního provozu, provozování dráhydráhy a drážní dopravy. Výšková tolerance krytu k úrovni temene kolejnice může být nejvýše + 30 mm nebo - 30 mm. (3) Kryt tramvajové tratiKryt tramvajové trati nesmí svým provedením omezovat účinnost kolejnicové brzdy drážního vozidla. (4) Pokud nejsou kolejnice svařeny, musí být na stycích propojeny vodivým spojením. Způsob provedení vodivého spojení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 57 Uspořádání výhybek (1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení. (2) Na tramvajových tratích, na kterých je provozována veřejná drážní osobní doprava, musí být jazyky výhybek pojížděných proti hrotu v koncových polohách zajištěny proti samovolnému přestavení. § 58 Uspořádání zastávek (1) Zastávky nesmí svým umístěním a provedením omezovat bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo silničního provozu. Jejich stavební provedení musí umožňovat snadný a bezpečný přístup cestujících. Zastávky musí umožňovat přístup a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace2). Vlastnosti těchto úprav obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 171. (2) Osvětlení zastávek nesmí snižovat viditelnost návěstních znaků, umožnit jejich záměnu nebo oslňovat řidiče tramvaje nebo silničního vozidla. (3) Způsob provedení, umístění a vybavení zastávek obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 59 Umístění traťových značek (1) Traťové značkyTraťové značky nesmí svým umístěním a provedením omezovat nebo ohrožovat bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy ani provoz na pozemní komunikaci. (2) Značky pro označení hranic dráhydráhy tramvajové na samostatném zemním tělese (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku. (3) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati, pokud je trať vedena na samostatném zemním tělese. (4) Zajišťovací body a hlavní výškové body pro určení geometrické polohy koleje tramvajové trati nesmí být umístěny v místech, kde lze předpokládat možnost porušení jejich stability. Svým umístěním musí umožnit jednoduché a rychlé zaměření kontrolovaných bodů. § 60 Uspořádání zabezpečovacího zařízení (1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy. (2) Zabezpečovací zařízení musí být chráněno před rušivými a ohrožujícími účinky trakčního zařízení, vlivy vyvolanými souběhem s provozem na pozemních komunikacích, popřípadě dalšími negativními vlivy okolí. § 61 Uspořádání sdělovacího zařízení (1) Sdělovací zařízení se zřizuje k zajištění spolehlivého přenosu informací při provozování dráhydráhy a drážní dopravy a k informování cestujících. (2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných a křižujících silových vedení a zařízení, proti účinkům atmosférické elektřiny, účinkům bludných proudů a jiným negativním vlivům. (3) Prostory a zařízení, kde je to z hlediska bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy nutné, musí být vybaveny signalizačním zařízením, které včas a účinně upozorní na ohrožení bezpečnosti. (4) Signalizační zařízení nesmí svým provedením a svou činností narušovat, omezovat nebo znemožňovat činnost jiných drážních zařízení. § 62 Uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení (1) Pevná trakční zařízení musí být provedena tak, aby vytvářela spolehlivý a bezpečný systém. (2) Pevná trakční zařízení tvořící trakční napájecí soustavu musí a) zajistit požadovanou dopravní propustnost napájených tratí, b) zajistit ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím, c) být chráněna proti přetížení, účinkům zkratových proudů a proti přepětí, d) omezovat vznik a šíření bludných proudů a být odrušena. (3) Izolační odpor stejnosměrných napájecích přívodních kabelů musí odpovídat provoznímu napětí, u nových kabelů nesmí být menší než 5 MΩ na 1 km délky kabelu. (4) Při navýšení zatížení trati o víc než 10 % proti zatížení uvedenému v původním energetickém výpočtu musí být měřením provedeno ověření hodnoty úbytku napětí v kolejnicích. (5) Způsob umístění, technické provedení a vybavení pevných trakčních zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. Hlava třetí TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ § 63 (1) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený rozchod kolejerozchod koleje a geometrická poloha koleje. Hodnoty přípustného ojetí kolejnic obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (2) Nesmí být provozovány výhybky, které mají některou z těchto závad: a) lom jazyka, opornice nebo srdcovky, b) hrot jazyka nedoléhá k opornici o více než 3 mm, c) stavěcí, závorovací nebo návěstní zařízení má vady nebo poškození, které mohou zapříčinit ohrožení bezpečnosti provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, d) výškové ojetí jazyka činí více než 8 mm. (3) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné provozování drážní dopravy a nelze je opravit, musí být vyměněny. (4) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje. (5) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení povrchových a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou snižování stability a únosnosti kolejového svršku nebo zemního tělesa. (6) Stav krytu tramvajové tratikrytu tramvajové trati nesmí být zdrojem ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. (7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální technické údaje o drázedráze. (8) Technická dokumentace staveb a zařízení dráhydráhy tramvajové zahrnuje a) výkresovou dokumentaci a technické údaje o vedení trati, umístění staveb, geometrické údaje, konstrukční, typové a výrobní údaje o stavbách a zařízeních a jejich stáří, b) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a jejich výsledcích. § 64 (1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhydráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky staveb dráhydráhy. Časový interval a měření stanoví příloha č. 1. (2) Výsledky prohlídek a měření staveb dráhydráhy tramvajové musí být zaznamenány. Záznam musí obsahovat datum prohlídky, předmět prohlídky, zjištěný stav a jméno osoby, která prohlídku prováděla. Při zjištění závady musí být dále uveden druh, místo a rozsah závady. (3) Záznamy musí být provedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně opravovat nebo doplňovat, a musí být archivovány po dobu pěti let. ČÁST ŠESTÁ SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TROLEJBUSOVÉ § 65 Součástí dráhydráhy jsou a) pozemní komunikace včetně mostů, propustků a ochranných a regulačních staveb, pokud jsou zřízeny výhradně pro jízdu vozidla dráhydráhy trolejbusové, b) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren, napájecích vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení včetně nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného vedení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření, c) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhydráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhydráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu, d) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující zařízení telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určená k napájení sdělovacích zařízení, e) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy a související přenosové cesty, f) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování trolejbusů a k provádění jejich pravidelných technických prohlídek (vozovna) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí, nutných k jejich provozování, zastávky, které tvoří nástupiště, a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky, g) osvětlení dráhydráhy trolejbusové s výjimkou veřejného osvětlení, h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhydráhy. § 66 (1) DráhaDráha trolejbusová umístěná na pozemní komunikaci je v převážné části vymezena polohou trolejového vedení a dosahem sběračů trolejbusu. Úsek dráhydráhy trolejbusové, který není takto vymezen, musí bezprostředně navazovat na úsek vymezený podle věty prvé. (2) Provozovat dráhudráhu trolejbusovou lze jen na pozemní komunikaci, která musí odpovídat zatížení trolejbusovým vozidlem a dynamickým účinkům vyvolaným jízdou, brzděním a rozjezdem tohoto vozidla. (3) Trolejbusové vozidlo nesmí být provozováno na pozemní komunikaci s podélným sklonem větším než 12 %. (4) DráhaDráha trolejbusová se může křížit s železniční dráhoudráhou v jedné úrovni. Je-li železniční dráhadráha elektrizovaná, musí být stavebnětechnickým řešením a provozním opatřením zajištěno bezpečné provozování obou drahdrah včetně případů uváznutí trolejbusu na křížení. Při křížení železniční dráhydráhy s dráhoudráhou trolejbusovou v úrovni kolejí má železniční doprava přednost před provozem na drázedráze trolejbusové. (5) Pro uspořádání zastávek, pevných trakčních zařízení a sdělovacích zařízení, jakož i pro kontrolní a revizní činnost platí přiměřeně ustanovení § 58, 61, 62, 63 a 64. ČÁST SEDMÁ SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ Hlava první SOUČÁSTI DRÁHY LANOVÉ § 67 Součástí dráhydráhy jsou a) spodek pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy, který tvoří drážní zemní těleso, mosty a stavby mostům podobné, tunely a ochranné stavby a zařízení, b) svršek pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy, který tvoří kolejnice, výhybky, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, přídržnice, zařízení proti putování kolejí, c) poháněcí zařízení, lana a zařízení pro nesení a vedení vozidel a lan, d) napínací zařízení lan, e) stanice, které tvoří nástupiště, zařízení určená k provozování dráhydráhy lanové, odbavování cestujících a k zajištění jejich bezpečnosti, f) zabezpečovací zařízení, které tvoří technické prostředky zabezpečení a řízení dopravy na drázedráze lanové a související přenosové cesty, g) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující zařízení telefonní, rádiová, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, h) osvětlení dráhydráhy lanové včetně příslušných rozvodů, i) elektrická zařízení, která jsou tvořena z napájecího vedení, elektrického rozvodu, náhradního zdroje, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení dálkového ovládání a zařízení pro regulaci, měření a signalizaci, j) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhydráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů a k omezení vlivu provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy na elektrizační soustavu, k) budovy a zařízení určené k organizování a řízení drážní dopravy, obsluze, prohlídkám, měření a opravám dráhydráhy lanové, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování. Hlava druhá TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY LANOVÉ A PRO STAVBY NA TÉTO DRÁZE § 68 Technické podmínky a požadavky staveb drahdrah a staveb na drázedráze jsou podmínky a požadavky stavebního a prostorového uspořádání, rychlosti jízdy, intervaly mezi vozidly, opatření pro noční provoz dráhydráhy lanové, technické požadavky na ocelová lana, uspořádání stanic, technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel, technické parametry poháněcího zařízení, technické požadavky a parametry brzd poháněcího zařízení dráhydráhy lanové, technické parametry lanových kotoučů, požadavky na napínací zařízení dráhydráhy lanové, provedení elektrického zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhydráhy lanové a záchranným zařízením. § 69 Stavební uspořádání (1) DráhaDráha lanová se navrhuje a zřizuje tak, aby co nejméně narušovala krajinu, ve které bude provozována, maximálně snížila možnost vzniku závad nebo úrazů a umožnila snadnou likvidaci mimořádných událostí při provozování dráhydráhy lanové. (2) DráhaDráha lanová musí být zřizována pro zatížení, která se mohou za předvídatelných situací při provozování vyskytnout, včetně zahrnutí dynamických vlivů, únavových vlivů materiálu a vlivů přírodních jevů. (3) DráhaDráha lanová může být zřizována jen z materiálů, které splňují požadavky vyplývající z této vyhlášky. (4) Zabezpečovací zařízení musí v součinnosti s ostatními zařízeními a stavbami dráhydráhy lanové zaručovat dostatečnou bezpečnost provozování dráhydráhy lanové i v nepříznivých provozních situacích. (5) DráhaDráha lanová se nezřizuje v místech ohrožených lavinami, sesuvy půdy, padáním kamenů nebo v místech s nepříznivými geologickými podmínkami. (6) Sklon nosného nebo dopravního lana visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy při jízdě plně zatíženého vozidla nesmí překročit 45 °. (7) Podélný sklon pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy nesmí překročit 60 °. (8) Ovládací a řídící zařízení musí být projektováno a provedeno tak, aby bylo bezpečné a spolehlivé i při nepříznivých vlivech prostředí, zejména vlhkosti, teplotě a jejich změnách. (9) Technické podmínky výpočtu řízení rizika pro výběr nejvhodnějších ochranných opatření u stavby lanové dráhydráhy se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 70 Prostorové uspořádání (1) Pro prostorové uspořádání visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy se za nejnepříznivější polohu vozidla visutých lanových drahvisutých lanových drah považuje boční náklon vozu o 12 ° a jeho boční posun vlivem tlaku větru za provozu. U pozemních lanových drahpozemních lanových drah se za nejnepříznivější polohu vozidla považuje náklon vozidla vlivem tlaku větru za provozu a mezního bočního posunu nebo náklonu vyplývajícího z dynamických účinků pojezdu a odpružení skříně vozidla, včetně dovolených tolerancí ve vztahu vodícího kola a kolejnice. (2) Podél celé trasy, i ve stanicích, musí být zachován bezpečný průjezd vozidel dráhydráhy lanové. (3) Do prostoru vyhrazeného pro bezpečný průjezd vozidel dráhydráhy lanové nesmí zasahovat žádná překážka s výjimkou vodítek vozidel ve stanicích a na trati. Vodítka nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhydráhy a drážní dopravy a musí být umístěna mimo dosah cestujících. (4) U visutých lanových drahvisutých lanových drah nesmí být boční vůle mezi vozidlem a překážkou na vnější straně dráhydráhy nebo mezi vozidly při jejich míjení, za nejnepříznivější polohy vozidel, menší než 1 000 mm. Mezi otevřeným vozidlem a překážkou mezi nosnými nebo dopravními lany musí být boční vůle nejméně 500 mm, u uzavřených vozidel 1 000 mm. (5) U pozemních lanových drahpozemních lanových drah musí být boční vůle mezi vozidlem a překážkou na vnější straně v místech, kde není evakuační chodník, nejméně 500 mm a na straně chodníku 1 000 mm. Mezi vozidlem a překážkou mezi kolejemi a mezi vozidly při jejich míjení musí být boční vůle nejméně 500 mm. V tunelech je možno tyto vzdálenosti zmenšit, nejvýše však o 300 mm. (6) Po celé délce trati musí být nad vozidlem dráhydráhy lanové nejmenší vzdálenost od pevných předmětů 500 mm. V tunelech je možno tuto vzdálenost zmenšit, nejméně však na 200 mm. (7) U pozemních a visutých kyvadlových lanových drahdrah může být boční vůle mezi vozidlem a hranou nástupiště nebo výstupiště nejméně 50 mm a nejvíce 100 mm. (8) U visutých kyvadlových lanových drahdrah musí být ve vozidlové jámě boční vůle mezi nejvíce vychýleným vozidlem a jámou 50 mm. (9) Při souběhu drahdrah lanových nesmí být vzdálenost mezi prostory vymezenými pro bezpečný průjezd drahdrah lanových menší než 1 000 mm a při souběhu dráhydráhy lanové a lyžařského vleku 1 500 mm. (10) V místech, kde by na trase dráhydráhy lanové s otevřenými nebo polouzavřenými vozidly mohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku, se zřizují ochranné konstrukce. (11) Vzdálenost vozidel od terénu a lan od terénu, vzdálenost nejnižších bodů dráhydráhy lanové nad terénem a rozchod lan visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy musí umožňovat bezpečné provozování dráhydráhy a zaručovat spolehlivou záchranu a evakuaci přepravovaných osob. (12) Technické podmínky pro prostorové uspořádání dráhydráhy lanové se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 71 Rychlost jízdy a interval mezi vozidly (1) Nejvyšší dopravní rychlost vozidel, jejich nejmenší rozestup, zrychlení a brzdící výkon musí být voleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a spolehlivá funkce zařízení dráhydráhy lanové. (2) U visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy může dopravní rychlost odpovídat nejvýše hodnotě stanovené projektem a při provozování dráhydráhy lanové nesmí být překročena. U pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní rychlost 10 m.s-1. (3) Nejvyšší dovolená rychlost posunu vozidla, popřípadě rozdíl rychlosti posunu vozidla a nástupiště ve stanici při nastupování a vystupování cestujících je 0,5 m.s-1, u visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy, určené pro přepravu osob s lyžemi na nohou 1,3 m.s-1. (4) Nejvyšší revizní rychlost u visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy je 0,5 m.s-1. (5) U dráhydráhy lanové s odpojitelným uchycením vozidel musí být časový interval mezi vozidly tak velký, aby se zamezilo nahromadění vozidel při jejich vjezdu do stanice. Vzájemná vzdálenost vozidel nesmí být menší než 1,5násobek délky brzdné dráhydráhy při nejnepříznivějším zatížení. (6) Nejmenší přípustné intervaly mezi vozidly na drázedráze lanové obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 72 Opatření pro noční provoz (1) Pro pravidelnou dopravu osob v noci musí mít dráhadráha lanová zařízení pro osvětlení stanic, všech jejich prostorů a pracovišť, které umožní bezpečné provozování dráhydráhy a případné záchranné práce. (2) Všechny provozní prostory obsazené zaměstnanci a prostory určené pro cestující musí být vybaveny provozním i nouzovým osvětlením, které se samočinně uvede do provozu při poruše dodávky elektrické energie. (3) Úseky trati na vjezdech a výjezdech ze stanic musí být osvětleny na vzdálenost nejméně rovnou drázedráze ujeté vozidlem za 10 s. (4) Vozidla kyvadlové dráhydráhy lanové musí být vybavena průvodcem ovladatelnými nebo dálkově ovládanými vnějšími světlomety a koncovým světlem červené barvy, přepínatelnými podle směru jízdy. Vnitřní prostor kabiny musí mít umělé osvětlení. Napájení osvětlení musí být nezávislé na vnějším zdroji energie. (5) Pro zabezpečení záchranných akcí musí být na drázedráze lanové osvětlovací zařízení nezávislé na vnějším zdroji elektrické energie. Výdrž nouzového osvětlení musí být minimálně 3 hodiny. § 73 Technické požadavky na nová ocelová lana (1) Nová ocelová lana musí splňovat požadavky nařízení vlády o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob. (2) Nosná lana musí být vyrobena s co nejmenším počtem spájených spojů. S lanem musí být dodáno schéma rozmístění spájených spojů. (3) Lana pro záchranná zařízení musí zajistit bezpečnost evakuovaných osob a svou konstrukcí vyhovovat použitému systému zařízení. (4) Vzdálenost mezi dvěma záplety je nejméně 3 000 průměrů lana. Požadavky na délku zápletu lana, součinitele bezpečnosti v tahu pro nová ocelová lana u visutých lanových drahvisutých lanových drah se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. (5) Při pokládání nového lana se připouštějí u nekonečných lan nejvýše dva záplety a u konečných lan jeden záplet. (6) Splétání lan musí umožňovat bezpečné a spolehlivé provozování dráhydráhy, bezpečné a spolehlivé uchycení vozů a jednoznačnou identifikaci zápletu. Technické podmínky pro splétání lan se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. (7) Zalévání lan do lanových spojek a koncovek musí umožňovat bezpečné a spolehlivé provozování dráhydráhy, musí splňovat bezpečnou funkci a přenášet požadovaná zatížení. Technické podmínky pro zalévání konců lan se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 73a Technické požadavky na použitá ocelová lana (1) Použité ocelové lano je používané lano, které nebylo dosud opravováno nebo nebyla do něj zapletena vložka či pramen. (2) Použitá ocelová lana musí být doložena původní dokumentací, záznamy o vizuálních kontrolách, záznamy o nedestruktivních kontrolách a tahové zkoušce zkratky. Namáhání musí být do 80 % od původního zatěžování, přípustné snížení průřezu lana je 5 % na 6d, 6 % na 30d, 15 % na 500d, kde „d“ je jmenovitý průměr lana. (3) Při pokládání použitého ocelového lana u visutých lanových drahvisutých lanových drah se připouští jeden záplet. (4) Technické podmínky pro opětovné použití lan se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 74 Uspořádání stanic (1) Stavba stanice se svou architekturou přizpůsobuje stavbám v okolní krajině. Prostorové uspořádání stanic musí znemožnit ohrožení cestujících nebo obsluhy dráhydráhy lanové mechanickým a elektrickým zařízením a vozidly dráhydráhy lanové. (2) Uspořádání stanice, turnikety, zařízení pro prodej jízdenek a nástupiště musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob. U stanic pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy a u visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy kyvadlové musí být zajištěn přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.2) (3) Prostory pro nástup a výstup cestujících musí být přehledně uspořádány a musí mít i umělé osvětlení. Místa nástupu do vozidel a výstupu z vozidel musí být zřetelně vyznačena. (4) Pracovní místa pro obsluhu a údržbu dráhydráhy lanové musí být bezpečně přístupná a uspořádána tak, aby osobám pohybujícím se na těchto místech bylo zabráněno v pádu. Podle místních podmínek musí být tato místa vybavena kotevními body pro osobní ochranná zařízení. (5) Stanoviště strojníka a obsluhy musí být uspořádáno tak, aby bylo možné přehlédnout co největší část trati dráhydráhy lanové a místa nástupu i výstupu cestujících. (6) Na stanovišti obsluhy poháněcího zařízení dráhydráhy lanové, na nástupištích a na výstupištích pro cestující a v případě potřeby též na lanových přechodech dvoulanových oběžných drahdrah musí být vhodně umístěna tlačítka provozního a nouzového zastavení chodu dráhydráhy lanové. (7) Délka nástupiště a výstupiště na drázedráze lanové s pevným uchycením vozidel se stanoví v závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Technické podmínky pro uspořádání stanic lanové dráhydráhy se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. Technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel § 75 (1) Podpěry visutých lanových drahvisutých lanových drah musí být pevnostně dimenzovány na nejnepříznivější zatížení dráhydráhy lanové. Musí zajistit spolehlivé uložení a vedení lan a bezpečný pohyb vozidel. Způsob provedení podpěr obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (2) Součinitel bezpečnosti podpěr proti nadzvednutí, převržení a posunutí nesmí být menší než 1,5. (3) Konstrukce podpěr musí být účinně chráněny proti korozi nebo jinému poškození vlivem atmosférických vlivů. Kotvení podpěr lany je nepřípustné. (4) Základy podpěr musí být železobetonové. Základové patky musí vyčnívat nejméně 100 mm nad terénem a musí být na povrchu opatřeny ochranou proti povětrnostním vlivům a proti vodě. Okolí základů musí být odvodněno. (5) Podpěry musí být vybaveny výstupem a v jejich vrchní části lávkou se zábradlím umožňující bezpečný přístup ke kladkám, úložným botkám a mazacím místům na obou větvích dráhydráhy lanové. (6) Místa výstupů na podpěry dráhydráhy lanové musí být trvale opatřena zákazem vstupu nepovolaných osob. (7) Výkyvné botky nosných lan mohou být použity pouze v technicky zdůvodněných případech stanovených projektem. (8) Konstrukce kladkových baterií nesmí umožnit spadnutí dopravního lana. (9) Šířka a tvar lanové botky musí odpovídat použitému nosnému lanu a profilu běhounu vozidla, a to i při jeho vyklonění ze svislé roviny v důsledku působení větru, za kterého je provozování dráhydráhy lanové přípustné. Provedení lanové botky nesmí u drahdrah lanových s vozovou brzdou bránit požadovanému účinku této brzdy na nosné lano, a to ani v případě vyklonění běhounu. (10) U visutých dvoulanových lanových drahdrah musí být zajištěno, že tažné lano po zvednutí z kladek opět zaujme správnou polohu a nedojde k jeho zachycení o jakoukoliv část podpěry. (11) Tvary a rozměry kladek, povolené tolerance, přípustné hodnoty nejmenších tlaků lana na drážku kladky a hodnoty výchylek drážky kladky obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. (12) Přípustné hodnoty tolerancí a opotřebení kladek jsou obsaženy v pokynech dodavatele dráhydráhy lanové pro provoz, údržbu a zkoušky dráhydráhy lanové. § 75a Dodatečné podmínky pro nesení a vedení lan a vozidel použitých přenesených lanových drah (1) Nosné sváry podpěr visutých lanových drahvisutých lanových drah a ocelové konstrukce stanic musí být podrobeny nedestruktivní kontrole. Ocelové konstrukce musí mít protikorozní ochranu. (2) Součásti zařízení podléhající vysokým únavovým namáháním musí být podrobeny nedestruktivní kontrole. Mezi tyto součásti patří zejména hřídele kladkových baterií, hřídele lanových kotoučů nebo lanové kotouče. (3) Konstrukce podpěr a stanic musí být ověřeny výpočtem. Způsob ověření výpočtem se považuje za splněný, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 76 (1) Pokud sklon koleje pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy není větší než 30 ‰ a rychlost jízdy vyšší než 5 m.s-1, může být svršek dráhydráhy lanové uložen ve štěrkovém loži. (2) Při jízdní rychlosti vyšší než 5 m.s-1 musí být svršek pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy mimo úseků vedených tunelem zhotoven z ocelové konstrukce. (3) Jízdní dráhadráha na ocelové mostní konstrukci nesmí při zatížení vozidla polovičním užitečným zatížením vykázat větší průhyb než 1/1 000 rozpětí mostu. Při zatížení prázdným vozidlem nesmí být vzepětí mostní konstrukce větší než 1/1 000 rozpětí mostu. (4) Únosnost a upevnění svršku pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy musí vyhovovat největšímu zatížení odvozenému ze sklonu dráhydráhy lanové, kolového zatížení a zatížení brzdným zařízením vozidel. (5) Dřevěné pražce mohou být použity pouze u štěrkového lože. (6) U trati ohraničené zdí musí být použity ocelové pražce nebo úhlové ocelové profily, které musí být upevněny ke konstrukci spodku tažnými kotvami. (7) Kolejnice musí vyhovovat zatížení vozidly dráhydráhy lanové. Profil kolejnice musí zajistit bezpečnou součinnost s vozidlovou brzdou. (8) Upevnění kolejnic a konstrukce svršku musí být provedeno tak, aby bylo odolné proti účinkům sil vznikajících při brzdění. (9) Tažné lano musí být vedeno tak, aby v žádné provozní situaci nemohlo dojít k dotyku s terénem nebo s cizím předmětem. Ve směrových obloucích musí být umístěna záchytná zařízení lan zabraňující vybočení lan mimo trať. (10) Traťové a vodicí kladky pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy musí zajistit vedení lana, být snadno seřaditelné a na trati musí být uloženy v odvodněných šachtách. (11) Podél pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy musí být v celé její délce zřízen chodník. Chodník musí být široký minimálně 600 mm a vést mimo prostor určený pro jízdu vozidla. Chodník musí být chráněn proti vstupu nepovolaných osob. § 77 Technické parametry poháněcího zařízení (1) Výkon poháněcího zařízení musí splňovat požadavky vyplývající z provozních podmínek dráhydráhy lanové. (2) DráhaDráha lanová musí být vybavena nouzovým poháněcím zařízením. V případech stanovených projektem se dráhadráha lanová vybavuje pomocným poháněcím zařízením. (3) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby umožnilo vyzkoušení funkce zabezpečovacího zařízení určeného k samočinnému zastavení chodu dráhydráhy lanové při překročení povolené rychlosti o 10 %. (4) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby se uvedlo samočinně do klidu, jestliže: a) napětí v napájecí síti poklesne pod dovolenou mez nebo vzroste nad dovolenou mez, b) dojde k prudkému zvětšení elektrického proudu v napájecích vedeních k pohonu v důsledku vzniku mimořádných mechanických odporů, c) dojde k překročení maximální povolené dopravní rychlosti o více než 10 %, d) zabezpečovacím zařízením je dán povel k zastavení chodu dráhydráhy lanové, e) dojde k nežádoucímu zpětnému chodu, f) dojde ke zvýšení krouticího momentu motoru o více než 10 %, g) dojde ke spadnutí dopravního lana, h) nastanou jiné nebezpečné situace, které budou vyhodnoceny v rozboru bezpečnosti. (5) Poháněcí zařízení musí umožňovat také chod dráhydráhy lanové revizní rychlostí maximálně 0,5 m.s-1 (revizní pohon) a obrácený pohyb tažného nebo dopravního lana stejnou rychlostí. (6) Nouzové poháněcí zařízení dráhydráhy lanové musí umožnit v případě poruchy hlavního poháněcího zařízení nebo přerušení dodávky proudu v napájecí síti dokončení jízdy do nejbližší výstupní stanice sníženou rychlostí. Přitom nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti cestujících. (7) Poháněcí zařízení dráhydráhy lanové musí být vybaveno zařízením pro indikaci rychlosti na řídícím stanovišti a u kyvadlových drahdrah lanových i indikací polohy vozidel na trati. § 78 Technické požadavky a parametry brzd poháněcího zařízení dráhy lanové (1) U všech drahdrah lanových musí být nejméně dva na sobě nezávislé brzdové systémy, z nichž každý je schopen chod dráhydráhy lanové zastavit. Jeden z brzdových systémů musí působit přímo na poháněcí kotouč. (2) Brzdový systém musí umožnit spolehlivé zastavení dráhydráhy lanové kdykoliv v průběhu chodu dráhydráhy lanové, a to i při největším povoleném zatížení. (3) Brzdné účinky musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících i bezpečné chování vozidel, lan a ostatních částí dráhydráhy lanové. Zpoždění nesmí být větší než 2 m.s-2. (4) Požadavky na brzdový systém a brzdné účinky poháněcího zařízení se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 79 Technické parametry lanových kotoučů (1) Odpor proti prokluzu lana na pohonném lanovém kotouči musí být takový, aby nedošlo k prokluzu lana v drážce kotouče ani v případě, že se obvodová síla na lanovém kotouči, odpovídající nejnepříznivějším poměrům zatížení při současném brzdění nebo rozběhu, zvýší o 25 %. (2) U vratných lanových kotoučů letmo zavěšených na soustavě lan musí být závěsná lana uspořádána tak, aby napětí v každé větvi bylo stejné bez ohledu na zatížení dráhydráhy lanové a jeho náhlých změn při přejezdu vozidel přes podpěry, při brzdění a rozběhu dráhydráhy lanové. (3) Vratné lanové kotouče musí mít prostorovou stabilitu, která vyloučí, že i při nejnepříznivějším zatížení dráhydráhy lanové a jeho náhlých změnách nedojde k vypadnutí lana z kotouče. (4) Způsob provedení a uložení lanových kotoučů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. § 80 Technické požadavky na napínací zařízení dráhy lanové (1) Napínací zařízení visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy musí zajistit konstantní základní napnutí nosných, dopravních, tažných nebo přítažných lan bez ohledu na zatížení dráhydráhy lanové. (2) Napínací zařízení visuté lanové dráhyvisuté lanové dráhy musí kompenzovat všechny průhyby lan vyvolané nejnepříznivějším přípustným zatížením dráhydráhy lanové a změnou teploty v rozpětí 60 °C i trvalým prodlužováním lana. (3) Napínací zařízení musí být snadno přístupné pro kontrolu, obsluhu a údržbu. (4) Požadavky na provedení napínacího zařízení se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. § 81 Provedení elektrického zařízení (1) Elektrická zařízení drahdrah lanových musí svým provedením odpovídat prostředí, ve kterém je dráhadráha lanová provozována. Požadavky na provedení elektrického zařízení se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. (2) U přemístěných lanových drahdrah musí elektrické zařízení splňovat požadavky nařízení vlády o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob. § 82 Uspořádání sdělovacího zařízení (1) Účastnická stanice veřejné telefonní sítě nebo sítě radiotelefonní musí být zřízena alespoň v jedné stanici dráhydráhy lanové. V každé stanici dráhydráhy lanové musí být přenosné radiostanice. Jejich počet musí odpovídat potřebám záchranných prací. (2) Na dráháchdráhách lanových pro přepravu osob musí být zajištěno dorozumění a) mezi všemi stanicemi a poháněcí stanicí a mezi vozidly s doprovodem průvodce provozním telefonem. Spojení mezi stanicemi nesmí být závislé na spojení mezi stanicemi a vozidly, b) mezi stanicemi akustickým signalizačním zařízením. (3) U visutých lanových drahvisutých lanových drah pro přepravu osob s vozidly nedoprovázenými průvodcem musí být kromě telefonního spojení stanice vybaveny alespoň dvěma megafony. (4) Sdělovací zařízení závislé na dodávce energie ze sítě musí být schopno spolehlivého provozu i při přerušení dodávky energie ze sítě nejméně po dobu tří hodin. (5) Trať lanové dráhydráhy musí být vybavena reproduktory. § 83 Uspořádání zabezpečovacího zařízení (1) DráhaDráha lanová musí být vybavena zabezpečovacím zařízením, které zajistí samočinné zastavení chodu pohonu dráhydráhy lanové, může-li její další chod ohrozit bezpečnost osob nebo způsobit škody na majetku. Jde o případy, kdy a) na visutých lanových dráháchvisutých lanových dráhách dojde k překřížení lan, b) dopravní lano vyběhne z kladek, c) tažné lano se po zvednutí kladek nevrátí do normální polohy, d) brzda běhounu vozidla je opotřebovaná, e) napínací závaží dosáhlo nedovolené polohy, f) rychlost jízdy se zvýší nad nejvyšší provozní rychlost, g) nejsou řádně uzavřeny dveře vozidla při jízdě pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy, h) vozidlo nezastaví ve stanici na stanoveném místě, i) vozidlo nezpomalí jízdu v ochranném úseku, j) zpomalení jízdy vozidla neprobíhá ve stanoveném režimu, k) vozidlo se rozjede nesprávným směrem, l) dojde k dalším nepříznivým situacím, které budou vyhodnoceny v rozboru bezpečnosti. (2) Zabezpečovací zařízení nesmí umožnit samočinné uvedení dráhydráhy lanové nebo její části do chodu. (3) Zabezpečovací zařízení musí být ovládáno přímo tou částí dráhydráhy lanové, jejíž stav nebo poloha má pro bezpečnost provozu rozhodující význam. (4) Činnost zabezpečovacího zařízení musí být trvale kontrolována klidovým proudem nebo jiným rovnocenným systémem. Zkrat, uzemnění nebo poškození vedení nebo zařízení musí vyvolat samočinné zastavení jízdy dráhydráhy lanové. (5) Zabezpečovací zařízení musí být vybaveno samočinnou indikací, identifikací a registrací poruch ohrožujících provozování dráhydráhy. (6) Zabezpečovací zařízení musí být funkčně způsobilé i při provozu dráhydráhy lanové revizní rychlostí, popřípadě při napájení poháněcího zařízení dráhydráhy lanové z náhradního zdroje. (7) Vozidla kabinové lanové dráhydráhy musí být vybavena zabezpečenými tlačítky pro nouzové zastavení chodu lanové dráhydráhy. (8) Na visutých lanových dráháchvisutých lanových dráhách s kyvadlovým pohybem vozidel, s pohybem přerušovaným na uzavřeném okruhu a na pozemních lanových dráháchpozemních lanových dráhách musí být kontrolována a) poloha vozidel na trati, b) rychlost příjezdu vozidel ke stanicím, c) funkce samočinného zařízení pro úplné zastavení vozidel na konci trati, d) podélné a příčné výkyvy vozidel bez průvodce visutých lanových drahvisutých lanových drah s kyvadlovým pohybem vozidel, které překračují hodnoty stanovené výrobcem, e) jízda dle nastaveného programu. (9) Na visutých lanových dráháchvisutých lanových dráhách vybavených vozidly s provozně odpojitelným spínacím zařízením musí být a) samočinná kontrola správné polohy čelisti a spínacího mechanismu do počátku odjezdu vozidla ze stanice, b) zajištěno automatické zastavení pohonu v případě nesprávného připojení nebo odpojení vozidla a zastavení vozidla na výjezdu při nesprávném připojení, c) zajištěna bezpečná vzdálenost nutná s ohledem na brzdnou dráhudráhu za bodem, ve kterém probíhá připojení nebo odpojení vozidel, d) vyloučen zpětný pohyb vozidla po odpojení, e) vyloučeno spadnutí vozidla na výměnách a překládacím zařízení, f) zajištěno dodržení minimální dovolené vzdálenosti vozidel na trati mezi sebou a její sledování signalizací, g) zajištěna shodná rychlost lana a vozidla připojovaného na lano, h) zabráněno nepředvídané změně směru pohybu. (10) Ve všech stanicích drahdrah lanových musí být zařízení, které zabrání nežádoucímu uvedení dráhydráhy lanové do chodu. § 84 Vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy lanové Visuté lanové dráhyVisuté lanové dráhy musí být vybaveny zařízením pro měření síly a směru větru, umístěným v místech s výskytem nejnepříznivějších větrů. Zařízení musí být vybaveno ukazatelem rychlosti větru a zařízením, které při dosažení mezní hodnoty rychlosti větru signalizuje na trvale obsazené stanoviště obsluhy dráhydráhy lanové optickou a akustickou výstrahu po dobu kritického povětrnostního stavu až do zastavení chodu dráhydráhy lanové. Akustická signalizace musí být vybavena zařízením umožňujícím vypnutí akustické výstrahy. § 85 Vybavení záchranným zařízením (1) Každá visutá lanová dráhavisutá lanová dráha musí být vybavena záchrannými zařízeními a pomůckami k vyproštění a evakuaci cestujících v počtu, který je určen evakuačním plánem. Tyto záchranné prostředky musí být snadno přístupné a rychle dosažitelné. (2) Záchranná zařízení a pomůcky musí být z materiálů, které změnou klimatických podmínek a dalšími nepříznivými okolnostmi neztrácejí požadované vlastnosti a které odpovídají charakteru dráhydráhy lanové a prostředí, ve kterém je provozována. (3) Záchranné zařízení musí svou konstrukcí a hmotností umožnit provádění záchranných prací nejvýše dvěmi osobami a rychlou a bezpečnou evakuaci i těch cestujících, kteří se nemohou aktivně evakuace zúčastnit. (4) Záchrana cestujících pomocí svěšení lana je přípustná pouze u drahdrah lanových k tomu účelu přizpůsobených. Hlava třetí TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ § 86 (1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhydráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí opotřebení součástí dráhydráhy. (2) Na drázedráze nesmí být ponechána zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel dráhydráhy lanové, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být na drázedráze ponechána zařízení, která by mohla ohrozit bezpečnost provozování dráhydráhy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné vady zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5 a projekt dráhydráhy lanové. (3) Musí být vedena technická dokumentace jednotlivých staveb a zařízení a udržována v aktuálním stavu. Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální údaje o drázedráze. § 87 (1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhydráhy a bezpečnost drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drahdrah. Časový interval prohlídek a měření stanoví příloha č. 1. (2) Výsledky prohlídek a měření musí být zaznamenány v elektronické podobě. V záznamu musí být uvedeno datum provedení úkonu, místo a druh prohlížené stavby nebo zařízení, zjištěný stav, návrh na opatření, jméno zaměstnance, který úkon učinil, případně osoby oprávněné k provádění těchto úkonů. Záznamy musí být vedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně opravovat, doplňovat nebo přepisovat. Musí být archivovány po dobu pěti let. (3) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený rozchod kolejerozchod koleje a geometrická poloha koleje. (4) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné provozování dráhydráhy lanové a nelze je opravit, musí být vyměněny. (5) Podklady kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje. (6) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení povrchových a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou snižování stability a únosnosti kolejového spodku nebo svršku pozemní lanové dráhypozemní lanové dráhy. (7) Provozní způsobilost nosných a pohyblivých lan dráhydráhy lanové musí být kontrolována nedestruktivními zkouškami osobami oprávněnými k provádění těchto zkoušek. O kontrole musí být proveden zápis do knihy lan podle odstavce 2. (8) Lana drahdrah lanových pro přepravu osob musí být vyřazena z provozu, jestliže a) nosný průřez lana je zmenšen pod přípustnou mez podle odstavce 10, b) byly zlomeny i jen dva sousední tvarové dráty v jednom místě u lana uzavřené konstrukce, c) u šesti nebo osmipramenných lan nastal v jednom místě lana zlom více než poloviny viditelných drátů venkovní vrstvy jednoho pramene lana, d) se výrazněji prodloužilo lano proti předchozímu období, e) došlo k místnímu zúžení lana, f) výsledek nedestruktivní zkoušky lana prokázal, že lano je nezpůsobilé pro další provoz, g) nastala deformace na laně. (9) Napínací a vyrovnávací lana musí být vyměněna bez ohledu na jejich stav nejpozději po šesti letech používání. (10) Požadavky na přípustné zmenšení nosného průřezu lana vyvolané viditelnými zlomy drátů, otěrem, korozí, uvolněním pevného svazku drátů v laně a jejich poškozením se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. (11) Při zjištění závady na drázedráze lanové, která ohrožuje nebo by mohla ohrozit bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, je nutno bezodkladně zastavit chod dráhydráhy lanové. (12) Před prováděním geodetických měření ke zjištění stavu staveb dráhydráhy lanové musí být ověřena skutečná poloha výškových a směrových značek určených k měření. Na základě výsledků geodetických měření je nutno provést potřebná opatření. (13) Geodetická kontrola stavby dráhydráhy lanové musí být provedena ve lhůtách stanovených přílohou č. 1. Metody a přesnosti geodetických prací při výstavbě, montáži a kontrole geodetických parametrů lanové dráhydráhy jsou obsaženy v technických normách uvedených v příloze č. 5 pod položkami 119 až 121. Kontrolované parametry stavby dráhydráhy lanové jsou stanoveny v příloze č. 7. Projektová dokumentace všech nově realizovaných osobních lanových drahdrah (nových i přenesených), visutých i pozemních, musí obsahovat tolerance všech kontrolovaných parametrů. Tolerance kontrolovaných parametrů u lanových drahdrah realizovaných před platností této vyhlášky se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhydráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky. Porovnání testovaných parametrů se provádí s údaji zjištěnými v předcházející geodetické kontrole a současně s údaji zjištěnými při výstupní geodetické kontrole. U výstupní geodetické kontroly se zjištěné údaje porovnávají s údaji podle projektu. Technická zpráva o geodetické kontrole musí obsahovat: a) údaje o všech testovaných parametrech a jejich vyhodnocení, b) vstupní hodnoty testovaných parametrů, c) ověření výsledku geodetických prací5a). (14) V případě překročení tolerance některého z testovaných parametrů podle odstavce 13 posoudí výsledky geodetické kontroly autorizovaný projektant, který stanoví, zda je daná lanová dráhadráha způsobilá pro veřejný provoz. (15) Při údržbě a opravách mohou být používány pouze díly a materiály, které svou jakostí a provedením splňují požadavky technické dokumentace a technologie dodané a schválené výrobcem dráhydráhy lanové. (16) Po opravě zařízení dráhydráhy lanové musí být provedeny prohlídky a měření v takovém rozsahu, který je nezbytný k ověření bezpečnosti a spolehlivosti dráhydráhy lanové. (17) O vykonaném zápletu, opravě lana, zalití koncovky nebo spojky je nutno vypracovat technickou zprávu a dokumentaci včetně fotodokumentace a tyto doklady archivovat až do výměny příslušného lana. Provádět činnosti podle věty prvé může pouze odborně způsobilá osoba. ČÁST OSMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 88 (1) Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky pro stavby drahdrah a stavby na drázedráze neplatí pro stavby drahdrah a stavby na drázedráze, pro které byla ověřena projektová dokumentace ve stavebním řízení před účinností této vyhlášky. (2) Stavby drahdrah a stavby na drázedráze, které byly pořízeny a dány do užívání podle dosavadních předpisů, je možno provozovat do doby nejbližší rekonstrukce nebo modernizace. § 89 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Pravidla technického provozu městských drahdrah, vydaná Ministerstvem dopravy České socialistické republiky a registrovaná v částce 25/1970 Sb., ve znění výnosu č. j. 10 461/70 SMD, vydaného Ministerstvem dopravy České socialistické republiky, ve znění výnosu č.j. 8 632/72-O25, vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného v částce 7/1972 Sb. a výnosu č. j. 12 455/77, vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného v částce 12/1977 Sb. 2. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 188/76-O25 o pravidlech technického provozu železnic, registrovaný v částce 3/1977 Sb. 3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 110/77-O25 o pravidlech technického provozu lanových drahdrah, registrovaný v částce 11/1978 Sb. 4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 16 349/79 o pravidlech technického provozu vleček, registrovaný v částce 27/1979 Sb. 5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 299/90-240, kterým se vydávají pravidla technického provozu metra, registrovaný v částce 101/1990 Sb. § 90 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1995. Ministr: PhDr. Stráský v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. 1. Prohlídky a měření na drázedráze celostátní a drázedráze regionální s rychlostí do 200 km/h včetně Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Obchůzka trati\| všechny koleje s rychlostí nižší než 120 km.h-1\| určí provozovatel1) 2.\| Kontrolní jízda\| hlavní koleje\| 1 měsíc 3.\| Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí a výhybek měřícími prostředky s kontinuálním záznamem\| traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 120 km.h-1\| 4 měsíce traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 60 km.h-1 a nižší nebo rovné 120 km.h-1\| 6 měsíců traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti nižší nebo rovné 60 km.h-1\| 12 měsíců ostatní dopravní koleje • při měření rozchodu a vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů\| 12 měsíců • při měření směru oblouků kolejí\| 36 měsíců manipulační koleje\| určí provozovatel 4.\| Měření vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a rozchodu ve výhybkách\| výhybky v dopravních kolejích a na trati\| 3 měsíce výhybky v ostatních kolejích\| 6 měsíců 5.\| Kontrola prostorové průchodnosti\| hlavní koleje\| 24 měsíců ostatní koleje\| určí provozovatel 6.\| Prohlídka výhybek\| výhybky v dopravních kolejích a na trati\| 3 měsíce výhybky v ostatních kolejích\| 6 měsíců 7.\| Nedestruktivní kontrola kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídka jejich svarů\| hlavní koleje při rychlosti vyšší než 140 km.h-1\| 4 měsíce hlavní koleje při rychlosti od 80 km.h-1 do 140 km.h-1 včetně\| 6 měsíců hlavní koleje při rychlosti od 60 km.h-1 do 80 km.h-1 včetně\| 12 měsíců hlavní a ostatní koleje při rychlosti do 60 km.h-1\| určí provozovatel 8.\| Komplexní prohlídka tratě\| všechny koleje\| 12 měsíců 9.\| Běžná prohlídka mostů, objektů mostům podobných a tunelů\| všechny\| 12 měsíců 10.\| Podrobná prohlídka mostů a objektů mostům podobných\| všechny\| 36 měsíců 11.\| Podrobná prohlídka tunelů\| všechny\| 60 měsíců 12.\| Prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| dopravní koleje na tratích s rychlostí 100 km.h-1 a více\| 3 měsíce dopravní koleje na tratích s rychlostí do 100 km.h-1 a ostatní koleje\| 6 měsíců 13.\| Komplexní prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| všechny\| 60 měsíců 14.\| Měření trakčního vedení měřicím vozem\| hlavní koleje s rychlostí nad 100 km.h-1; při každém druhém měření pro rychlosti nad 120 km.h-1 se měří dynamické účinky\| 6 měsíců hlavní koleje s rychlostí do 100 km.h-1; při každém druhém měření pro rychlosti nad 120 km.h-1 se měří dynamické účinky\| 12 měsíců 15.\| Měření korozivních vlivů na ocelové a železobetonové konstrukce\| koleje na tratích se stejnosměrnou trakční proudovou soustavou a v přilehlých úsecích\| 24 měsíců 16.\| Prohlídky přejezdů\| přejezdy a přechody\| 12 měsíců 17.\| Prohlídky budov\| provozní budovy\| 12 měsíců 18.\| Měření úrovní rádiových sítí\| Jedna traťová a jedna hlavní staniční kolej\| GSM-R – 24 měsíců Analogové – 36 měsíců 1) Na tratích, na kterých je zastavena pravidelná drážní doprava a na tratích s traťovou rychlostí menší než 60 km/h, na kterých se provozuje pouze nákladní doprava do objemu 0,5 mil.hrtkm ročně, lze nahradit pěší obchůzku kontrolní jízdou podle položky č. 2 prováděnou v časovém intervalu, který určí provozovatel dráhydráhy. 2. Prohlídky a měření na vlečce Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Obchůzka tratí s měřením koleje\| všechny koleje\| určí provozovatel 2.\| Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí\| \| \\- s kontinuálním záznamem\| koleje s rychlostí vyšší než 40 km.h-1\| 12 měsíců \\- bez kontinuálního záznamu\| ostatní koleje\| určí provozovatel 3.\| Měření výškové polohy kolejnicových pásů a rozchodu ve výhybkách\| výhybky s rychlostí vyšší než 40 km.h-1 ostatní výhybky\| 3 měsíce určí provozovatel 4.\| Kontrola průjezdného průřezuprůjezdného průřezu\| koleje určí provozovatel\| 24 měsíců 5.\| Prohlídka výhybek\| všechny výhybky\| 6 měsíců 6.\| Komplexní prohlídka vlečky\| všechny koleje\| 12 měsíců 7.\| Prohlídka mostů a objektů mostům podobných\| všechny\| 36 měsíců 8.\| Prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| všechny koleje\| 6 měsíců 9.\| Komplexní prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| všechny\| 60 měsíců 10.\| Měření trakčního vedení měřícím vozem\| všechny koleje\| 12 měsíců 11.\| Prohlídka přejezdů a přechodů na vlečce\| přejezdy a přechody\| 12 měsíců 3. Prohlídky a měření na drázedráze speciální (metro) Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Obchůzka trati\| hlavní koleje,\| určí provozovatel traťové koleje, spojovací koleje do depa obratové koleje,\| určí provozovatel zkušební kolej 2.\| Prohlídka výhybek\| výhybky v obratových stanicích\| každý den ostatní výhybky\| týden 3.\| Měření geometrické polohy koleje, přívodní kolejnice (ručně)\| obratové koleje v koncových stanicích\| 3 měsíce kolejové spojky ve stanicích\| 6 měsíců 4.\| Měření průjezdného průřezuprůjezdného průřezu pojízdnou šablonou\| hlavní koleje, traťové spojky\| horní část 3 měsíce spodní část 12 měsíců 5.\| Nedestruktivní kontrola kolejnic a jazyků výhybek\| hlavní koleje\| 3 měsíce ostatní koleje s přívodní kolejnicí\| 6 měsíců 6.\| Měření geometrické polohy kolejového svršku a přívodní kolejnice měřícím vozem\| hlavní koleje, traťové spojky, spojovací koleje do depa\| 1 měsíc 7.\| Nedestruktivní kontrola odporových svarů kolejnic\| bezstyková kolej\| 1\\. po provedení svaru 2\\. po 24 měsících 7a.\| Nedestruktivní kontrola svarů kolejnic zhotovených elektrickým obloukem nebo termitem\| bezstyková kolej na nově budovaných tratích\| 1\\. po provedení svaru 2\\. předzahájením provozu bezstyková kolej na provozované trati\| po provedení svaru bezstyková kolej v provozu\| po 12 měsících 8.\| Vizuální kontrola proudových propojek\| všechny propojky\| 1 měsíc 9.\| Kontrola montovaného izolovaného styku\| všechny styky\| 12 měsíců 10.\| Kontrola styku přívodní kolejnice\| všechny styky\| 6 měsíců 11.\| Prohlídka mostů a objektů mostům podobných\| všechny\| 36 měsíců 12.\| Prohlídka sdělovacího a zabezpečovacího zařízení\| všechny\| 6 měsíců 13.\| Měření deformací\| stavby a zařízení pod zemí\| 1\\. 12 měsíců po dobu 4 let od zahájení provozu 2\\. dále 24 měsíců 3\\. dále vždy po 60 měsících 4. Prohlídky a měření na drázedráze tramvajové Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Obchůzka trati\| všechny dopravní koleje\| 2 týdny 2.\| Prohlídka výhybek\| výhybky v dopravních kolejích\| každý den 3.\| Měření geometrické polohy koleje\| koleje a výhybky\| 12 měsíců 4.\| Prohlídky mostů a objektů mostům podobných\| všechny\| 36 měsíců 5.\| Prohlídka trakčního vedení\| všechny\| 12 měsíců 6.\| Prohlídky sdělovacích a zabezpečovacích zařízení\| zařízení určená k organizaci a řízení drážní dopravy, řízení technologických procesů a informování cestujících\| určí provozovatel 5. Prohlídky a měření na drázedráze trolejbusové Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Prohlídka trakčního vedení\| všechny\| 12 měsíců 2.\| Prohlídky sdělovacích a zabezpečovacích zařízení\| zařízení určená k organizaci a řízení drážní dopravy, řízení technologických procesů a informování cestujících\| určí provozovatel 6. Prohlídky a měření na drázedráze lanové Pol.\| Předmět a způsob prohlídky\| Objekt\| Časový interval prohlídky ---\|---\|---\|--- 1.\| Obchůzka trati\| trať\| pokud nebyla dráhadráha lanová více než 3 dny v chodu nebo vždy po nepříznivých klimatických podmínkách 2.\| Vizuální prohlídka technologického zařízení při klidovém stavu\| poháněcí a vratná stanice\| každý den před zahájením přepravy 3.\| Funkční zkoušky za chodu, zkušební chod\| dráhadráha lanová\| každý den před zahájením přepravy 4.\| Prohlídka při kontrolní jízdě\| trať, podpěry, lana\| každý den před zahájením přepravy 5.\| Prohlídka nosné konstrukce, pohonu, lanového kotouče, kladek, napínacího zařízení, podpěr, vozidel a jejich úchytů k lanům\| dráhadráha lanová\| 2 týdny 6.\| Komplexní prohlídka a zkouška\| dráhadráha lanová\| 1 měsíc 7.\| Prohlídka lan\| všechna lana\| každý den 8.\| Prohlídka a měření při revizní rychlosti\| nosná, brzdová, dopravní, tažná a přítažná lana\| 1 měsíc 9.\| Prohlídka a měření\| napínací a vyrovnávací lana\| 1 měsíc 10.\| Prohlídka a měření dopravních lan s pevným uchycením vozidel po posunutí nebo demontáži vozidel z lana\| dopravní lana\| 6 měsíců 11.\| Prohlídka, měření a zkouška lan záchranných zařízení\| záchranná zařízení a jejich lana\| 6 měsíců 12.\| První nedestruktivní kontrola\| nosná, brzdná dopravní, tažná a přítažná lana\| 1 až 6 měsíců od položení lana 13.\| Pravidelná nedestruktivní kontrola lan\| nosná, brzdná\| 36 měsíců dopravní, tažná a přítažná lana\| 24 měsíců 14.\| Výstupní geodetická kontrola\| dráhadráha lanová\| Před uvedením do provozu po výstavbě 15.\| První geodetická kontrola\| dráhadráha lanová\| 24 měsíců 16.\| Pravidelná geodetická kontrola\| dráhadráha lanová\| 60 měsíců 17.\| Prohlídka trati, kontrola dodržení volných prostorů\| trať\| 12 měsíců Poznámka: Časové intervaly prohlídek lze jednotlivě prodloužit nebo zkrátit o 1/6 délky intervalu se zaokrouhlením na celé dny nahoru. Četnost prohlídek v průběhu roku musí být dodržena. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Jmenovitá napětí elektrických sítí metra Tabulka č. 1 Zařízení:\| Jmenovité napětí elektrické sítě ---\|--- Energetická zařízení: Elektrická zařízení a rozvody vn\| 22 kV 50 Hz Elektrická zařízení a rozvody nn: motorické, tepelné a světelné spotřebiče; ovládací a pomocné obvody\| 230/400 V 50 Hz Ovládací a pomocné obvody (ze samostatného zdroje)\| 230 V 50 Hz Ovládací a pomocné obvody pro nebezpečné prostory\| 24 V 50 Hz 60 V DC Nouzové osvětlení\| 220 V DC Trakční zařízení v elektrické stanici\| 825 V DC Úsekové odpojovače, odpojovače ve funkci zkratovačů a skříně signalizace napětí\| 750 V DC Přívodní kolejnice\| 750 V DC Profilový vodič\| 750 V DC Ovládací a pomocné obvody pro trakční zařízení (obvody mn, nn)\| 230/400 V, 50 Hz, 220 V DC, 6 až 60 V DC Ovládací a pomocné obvody ze samostatného zdroje\| 220 V DC Ostatní pomocné obvody ze samostatného zdroje\| 24 V DC, 48 V DC, 60 V DC Akumulátorová baterie (záložní zdroj)\| přednostně 220 V DC, 480 V DC Jmenovitá napětí elektrických sítí metra a ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí Tabulka č. 2 Zařízení:\| Jmenovité napětí elektrické sítě\| Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí ---\|---\|--- základní\| zvýšená A. Sdělovací zařízení:\| \| \| Sdělovací rozvody\| 6 V ss, 12 V ss, 24 V ss, 36 V ss, 48 V ss, 60 V ss\| bezpečným napětím\| - B. Zabezpečovací zařízení:\| \| \| Zařízení v reléové místnosti (reléové stojany)\| 230/400 V 50 Hz;\| automatické odpojení od zdroje v síti s izolovaným nulovým bodem\| ochrana základní a pospojováním 220 V 275 Hz Zařízení v kolejišti (k některým prvkům podle ČSN 342600 lze k uzemnění neživých částí využít i vlastní konstrukci zařízení)\| 3x230/400 V 50 Hz\| automatické odpojení od zdroje\| ochrana základní a pospojováním Zařízení pro reléové obvody, návěstidla, kontrolní panely\| 24 V ss\| automatické odpojení od zdroje\| - Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Seznam souvisejících technických norem 1. ČSN EN 45014 (01 5259) Všeobecná kritéria pro prohlášení dodavatele o shodě 2. ČSN 02 4460 Šestipramenná ocelová lana - Splétání 3. ČSN 03 8350 Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení 4. ČSN 03 8370 Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení 5. ČSN EN 61508-1 (18 0301) Funkční bezpečnost elektrických/elektronických/ programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 1: Všeobecné požadavky 6. ČSN 27 3005 Visuté osobní lanové dráhydráhy. Projektování, konstrukce a montáž 7. ČSN EN 81-1 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 1: Elektrické výtahy 8. ČSN EN 81-2 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 2: Hydraulické výtahy 9. ČSN EN 81-70 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů - Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace 10. ČSN ISO 9386-1 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz - Část 1: Svislé zdvihací plošiny 11. ČSN ISO 9386-2 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz - Část 2: Poháněné schodišťové výtahy pohybující se po šikmé drázedráze pro sedící nebo stojící osoby a uživatele na vozících pro invalidy 12. ČSN EN 115 (27 4802) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků 13. ČSN ISO 9589 (27 4810) Pohyblivé schody - Stavební rozměry 14. ČSN 28 0318 Průjezdné průřezyPrůjezdné průřezy tramvajových tratí 15. ČSN 33 0120 Elektrotechnické předpisy. Normalizovaná napětí IEC 16. ČSN 33 0121 Elektrotechnické předpisy – Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn. 17. ČSN EN 50160 (33 0122) Napěťové charakteristiky elektrické energie dodávané z veřejné sítě 18. ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem 19. ČSN 33 2000-4-43 Elektrotechnické předpisy. Elektrické instalace budov – Část 4: Bezpečnost – kapitola 43: Ochrana proti nadproudům 20. ČSN 33 2000-4-473 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení - Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům 21. ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení 22. ČSN 33 2000- 5-523 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr soustav a stavba elektrických zařízení. Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech 23. ČSN 33 2000- 5-54 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče 24. ČSN 33 2000 - 7-707 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 7: Požadavky na zvláštní instalace nebo prostory. Oddíl 707: Požadavky na uzemnění v instalacích zařízení pro zpracování dat 25. ČSN 33 2000-7-714 Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Oddíl 714: Zařízení pro venkovní osvětlení 26. ČSN 33 2030 Bezpečnost strojních zařízení- Návod a doporučení pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny 27. ČSN 33 2160 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN 28. ČSN EN 61000-6-1 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 6-1: Kmenové normy – Odolnost – Prostředí obytné, obchodní a lehkého průmyslu 29. ČSN EN 61000-6-3 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 6-3: Kmenové normy – Emise – Prostředí obytné, obchodní a lehkého průmyslu 30. ČSN EN 61000-6-4 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 6-4: Kmenové normy – Emise – Průmyslové prostředí 31. ČSN P ENV 50141 (33 3449) Elektromagnetická kompatibilita. Základní norma odolnosti. Rušení indukovaná vysokofrekvenčními poli a šířená vedením. Zkouška odolnosti 32. ČSN EN 50 163 (33 3500) Drážní zařízení. Napájecí napětí trakčních soustav 33. ČSN EN 50 124-1 (33 3501) Drážní zařízení – Koordinace izolace – Část 1: Základní požadavky – Vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty pro všechna elektrická a elektronická zařízení 34. ČSN EN 50 124-2 (33 3501) Drážní zařízení – Koordinace izolace – Část 2: Přepětí a ochrana před přepětím 35. ČSN EN 50126 (33 3502) Drážní zařízení - Stanovení a prokázání bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a bezpečnosti (RAMS) 36. ČSN EN 50 153 (33 3503) Drážní zařízení – Drážní vozidla – Opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem 37. ČSN EN 50 125-1 (33 3504) Drážní zařízení – Podmínky prostředí pro zařízení – Část 1: Zařízení drážních vozidel 38. ČSN EN 50 125-3 (33 3504) Drážní zařízení – Podmínky prostředí pro zařízení – Část 3: Zabezpečovací a sdělovací zařízení 39. ČSN 33 3505 Předpisy pro elektrické trakční napájecí a spínací stanice 40. ČSN 33 3510 Elektrotechnické předpisy. Elektrická trakční zařízení metra 41. ČSN 33 3516 Předpisy pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drahdrah 42. ČSN 33 3525 Trakční vedení metra 43. ČSN EN 50 155 (33 3555) Drážní zařízení – Elektronická zařízení drážních vozidel 44. ČSN 33 3570 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení lanových drahdrah a lyžařských vleků 45. ČSN EN 50152-1 (33 3580) Drážní zařízení – Pevné instalace – Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC – Část 1: Jednofázové vypínače s Um nad 1 kV 46. ČSN EN 50152-2 (33 3580) Drážní zařízení – Pevné instalace – Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC – Část 2: Jednofázové odpojovače, uzemňovače a spínače s Um nad 1 kV 47. ČSN EN 50152-3-2 (33 3580) Drážní zařízení – Pevné instalace – Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC – Část 3-2: Měřicí, řídicí a ochranné přístroje pro zvláštní použití v trakčních soustavách AC - Jednofázové transformátory proudu 48. ČSN EN 50152-3-3 (33 3580) Drážní zařízení – Pevné instalace – Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC – Část 3-2-: Jednofázové induktivní transformátory napětí 49. ČSN EN 50 121-1 (33 3590) Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 1: Všeobecně 50. ČSN EN 50 121-2 (33 3590) Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 2: Emise celého drážního systému do vnějšího prostředí 51. ČSN EN 50 121-3-1 (33 3590) Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 3-1: Drážní vozidla – Vlak a celkové vozidlo 52. ČSN EN 50 121-3-2 (33 3590) Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 3-2: Drážní vozidla – Zařízení. 53. ČSN EN 50 121-4 (33 3590) Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 4: Emise a odolnost zabezpečovacích a sdělovacích zařízení 54. ČSN EN 50 121-5 (33 3590) Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita – Část 5: Emise a odolnost pevných instalací a zařízení trakční napájecí soustavy 55. ČSN EN 50 238 (33 3592) Drážní zařízení – Kompatibilita mezi drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků 56. ČSN 33 4000 Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu 57. ČSN 34 1390 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu před bleskem 58. ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení 59. ČSN EN 50 122-1 (34 1520) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Část 1: Ochranná opatření vztahující se na elektrickou bezpečnost a uzemňování 60. ČSN EN 50 122-2 (34 1520) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Část 1: Ochranná opatření proti účinkům bludných proudů, způsobených DC trakčními proudovými soustavami 61. ČSN 34 1530 Elektrické trakční vedení železničních drahdrah celostátních, regionálních a vleček 62. ČSN EN 50 119 (34 1531) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická trakční nadzemní trolejová vedení 63. ČSN IEC 913 (34 1540) Elektrotechnické predpisy. Elektrické trakčné nadzemné vedenia. 64. ČSN EN 50149 (34 1558) Drážní zařízení – Pevná drážní zařízení - Elektrická trakce – profilový trolejový vodič z mědi a slitin mědi 65. ČSN EN 50123-1 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 1: Všeobecně 66. ČSN EN 50123-2 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 2: Jističe DC 67. ČSN EN 50123-3 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 3: Odpojovače a odpínače DC vnitřního provedení 68. ČSN EN 50123-4 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 4: Odpínače DC in-line a uzemňovače DC venkovního provedení 69. ČSN EN 50123-5 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 5: Svodiče přepětí a omezovače nízkého napětí pro zvláštní použití v sítích DC 70. ČSN EN 50123-6 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 6: Rozváděče DC 71. ČSN EN 50123-7-2 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 7: Měření, ovládání a ochrana trakčních sítí DC – Oddíl 2: Převodníky proudu 72. ČSN EN 50123-7-3 (34 1561) Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Spínače DC – Část 7: Měření, ovládání a ochrana trakčních sítí DC – Oddíl 3: Převodníky napětí 73. ČSN 34 2040 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz 74. TNŽ 34 2090 Železniční sdělovací zařízení 75. ČSN 34 2100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení 76. ČSN 34 2300 Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení 77. ČSN 34 2600 Elektrická železniční zabezpečovací zařízení 78. TNŽ 34 2606 Rozbory bezpečnosti obvodů železničního zabezpečovacího zařízení 79. ČSN 34 2613 Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost. 80. ČSN 34 2614 Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody. Předpisy pro projektování, provozování a používání kolejových obvodů. 81. ČSN 34 2617 Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení 82. TNŽ 34 2620 Železniční zabezpečovací zařízení. Staniční a traťové zabezpečovací zařízení 83. TNŽ 34 2640 Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro vlakové zabezpečovací zařízení 84. ČSN 34 2650 Železniční zabezpečovací zařízení. Přejezdová zabezpečovací zařízení 85. ČSN EN 50159-1 (34 2670) Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat – Část 1: Komunikace v uzavřených přenosových zabezpečovacích systémech 86. ČSN EN 50159-2 (34 2670) Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat – Část 2: Komunikace v otevřených přenosových zabezpečovacích systémech 87. ČSN EN 50 129 (34 2675) Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat – Elektronické zabezpečovací systémy 88. ČSN EN 50 128 (34 2680) Drážní zařízení – Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat – Software pro drážní řídicí a ochranné systémy 89. ČSN 34 3100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních 90. ČSN 34 3109 Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na železničních dráháchdráhách celostátních, regionálních a vlečkách 91. TNŽ 34 5542 Značky pro situační schémata železničních zabezpečovacích zařízení 92. TNŽ 34 5543 Značky pro obvodová schémata železničních zabezpečovacích zařízení 93. ČSN EN 61466-1 (34 8054) Kompozitní závěsné izolátory pro venkovní vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 kV – Část 1: Normalizované třídy pevnosti a koncové armatury 94. ČSN EN 61466-2 (34 8054) Kompozitní závěsné izolátory pro venkovní vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 kV – Část 2: Rozměry a elektrické charakteristiky 95. ČSN EN 60146-1-1 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-1: Stanovení základních požadavků 96. ČSN EN 60146-1-3 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-3: Transformátory a tlumivky 97. ČSN EN 60146-2 (35 1530) Polovodičové měniče - Část 2: Polovodičové měniče s vlastní komutací včetně přímých stejnosměrných měničů 98. ČSN IEC 146-1-2 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-2: Aplikační návod 99. ČSN 36 0061 Osvětlování železničních prostranství 100. ČSN EN 12464-1 (36 0450) Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory 101. ČSN EN 50 317 (36 2313) Drážní zařízení - Systémy odběru proudu - Požadavky na měření dynamické interakce mezi pantografovým sběračem a nadzemním trolejovým vedením a ověřování těchto měření 102. ČSN EN 50272.2 (36 4380) Bezpečnostní požadavky na akumulátorové baterie a akumulátorové instalace – Část 2: Staniční baterie 103. ČSN EN 50091-1-1 (36 9065) Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS) – Část 1-1: Všeobecné a bezpečnostní požadavky pro UPS používaných v prostorách přístupných obsluze 104. ČSN 37 6605 Připojování elektrických zařízení celostátních drah na elektrický rozvod 105. ČSN 37 6750 Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové dráhydráhy 106. ČSN EN 13 145 (49 1410) Železniční aplikace – Tratě – Dřevěné příčné a výhybkové pražce 107. ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin 108. ČSN EN 13 450 (72 1506) Kamenivo pro kolejové lože 109. ČSN P ENV 1991-1 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 1: Zásady navrhování 110. ČSN P ENV 1991-2-1 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-1: Zatížení konstrukcí - Objemová tíha, vlastní tíha a užitečná zatížení 111. ČSN P ENV 1991-2-2 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-2: Zatížení konstrukcí - Zatížení konstrukcí namáhaným požárem 112. ČSN P ENV 1991-2-3 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-3: Zatížení konstrukcí - Zatížení sněhem 113. ČSN P ENV 1991-2-4 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-4: Zatížení konstrukcí - Zatížení větrem 114. ČSN P ENV 1991-2-5 / 1999 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-5: Zatížení konstrukcí - Zatížení teplotou 115. ČSN P ENV 1991-2-6 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-6: Zatížení konstrukcí - Zatížení během provádění 116. ČSN P ENV 1991-2-7 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-7: Zatížení konstrukcí - Mimořádná zatížení od nárazů a výbuchů 117. ČSN P ENV 1991-5 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 5: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení 118. ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení 119. ČSN 73 0212-4 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty. 120. ČSN ISO 4463-1 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě – Vytyčování a měření – Část 1: Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky 121. ČSN 73 0420-1 Přesnost vytyčování staveb. Část 1: Základní požadavky 122. ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení 123. ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení 124. ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva - Základní ustanovení 125. ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí 126. ČSN 73 1495 Šroubové třecí spoje ocelových konstrukcí 127. ČSN 73 2005 Injekčné práce v stavebníctve 128. ČSN P ENV 1994-2 (73 2089) Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí. Část 2: Spřažené ocelobetonové mosty 129. ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí 130. ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu 131. ČSN EN 206 - 1 (73 2403), Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda 132. ČSN 73 2430 Provádění a kontrola konstrukcí ze stříkaného betonu 133. ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí 134. ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí 135. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí 136. ČSN 73 2611 Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí 137. ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení 138. TNŽ 73 4955 Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD 139. ČSN 73 4959 Nástupiště a nástupištní přístřešky na draháchdrahách celostátních, regionálních a vlečkách 140. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení 141. ČSN 73 6200 Mostní názvosloví 142. ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů 143. ČSN P ENV 1991-3 (73 6203) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení mostů dopravou 144. ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostů 145. ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí 146. ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu 147. ČSN P ENV 1992-2 (73 6208) Navrhování betonových konstrukcí - Část 2: Betonové mosty 148. ČSN P ENV 13 670-1 Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení 149. ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů 150. ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí 151. ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí 152. ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad kolejemi železničních drahdrah 153. TNŽ 73 6260 Ocelové podlahy na mostních konstrukcích železničních mostů 154. ČSN 73 6266 Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace 155. ČSN 73 6301 Projektování železničních drahdrah 156. ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic 157. ČSN 73 6320 Průjezdné průřezyPrůjezdné průřezy na draháchdrahách celostátních, draháchdrahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu 158. TNŽ 73 6334 Oplocení a zábradlí na draháchdrahách celostátních a regionálních 159. ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drahdrah a její prostorová poloha. Část 1: Projektování 160. ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drahdrah a její prostorová poloha. Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba 161. ČSN EN 13 230-1 až 5 (73 6365) Železniční aplikace – Trať – Betonové příčné a výhybkové pražce, Část 1: Všeobecné požadavky, Část 2: Předpjaté monoblokové pražce, Část 3: Dvoublokové železobetonové pražce, Část 4: Předpjaté pražce pro výhybky a výhybkové konstrukce, Část 5: Zvláštní prvky 162. ČSN EN 13 481-1 až 5 (73 6370) Železniční aplikace – Trať – Požadavky na provedení systémů upevnění, Část 1: Definice, Část 2: Systémy upevnění pro betonové pražce, Část 3: Systémy upevnění pro dřevěné pražce, Část 4: Systémy upevnění pro ocelové pražce, Část 5: Systémy upevnění pro pevnou jízdní dráhudráhu 163. ČSN EN 13481 – 7 (73 6370) Železniční aplikace – Trať – Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 7: Speciální systémy upevnění pro výhybky, výhybkové konstrukce a přídržné kolejnice 164. ČSN EN 13 146-1 až 8 (73 6375) Železniční aplikace – Trať – Metody zkoušení upevnění, Část 1: Stanovení odporu proti podélnému posunutí kolejnice, Část 2: Stanovení odporu proti pootočení, Část 3: Stanovení útlumu rázového zatížení, Část 4: Účinek opakovaného zatížení, Část 5: Stanovení elektrického odporu, Část 6: Vliv extrémních okolních podmínek, Část 7: Stanovení upínací síly, Část 8: Provozní ověřování 165. ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody 166. TNŽ 73 6388 Prostorové uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu 1435 mm a 1520 (1524) mm 167. TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek 168. TNŽ 73 6395 Traťové značkyTraťové značky. Staničníky a mezníky ČSD. Tvary, rozměry a umístění 169. ČSN 73 6405 Projektování tramvajových tratí 170. ČSN 73 6412 Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí 171. ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky 172. ČSN 73 6430 Geometrické uspořádání kolejí metra.Kolejový svršek metra 173. TNŽ 73 6949 Odvodnění železničních tratí a stanic 174. ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení 175. ČSN 73 7508 Železniční tunely 176. ČSN 73 7509 Průjezdný průřezPrůjezdný průřez metra 177. ČSN EN 457 (83 3291) Bezpečnost strojních zařízení. Akustické signály. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody. Poznámka: 1. „TNŽ“ – technická norma železnic; vnitřní předpis provozovatele dráhydráhy a dopravce 2. U nedatovaných technických norem platí poslední vydání příslušné normy popřípadě normy, která ji nahrazuje. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Obsah některých technických podmínek pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku A. Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy zatížení 1. Údaje o přechodnosti kolejových vozidel patří mezi základní parametry tratí. Parametry o přechodnosti tratí a z nich vyplývající přechodnosti kolejových vozidel musí být systematicky a soustavně evidovány, sledovány a prověřovány. 2. Přechodností se rozumí schopnost železničního stavebního objektu převést kolejové vozidlo po vlastní konstrukci při zachování bezpečnosti železničního provozu. 3. Z hlediska přechodnosti drážních vozidel (dále jen „vozidlo“) se tratě zařazují do traťových tříd zatížení (dále jen „traťová třída“), přičemž maximální účinnost modelových železničních vozidel charakterizujících traťovou třídu je dána: a) jejich konstrukcí, b) hmotností na nápravu, c) uspořádáním náprav, d) řazením vozidel a způsobem zapojení do vlakové soupravy. 4. Používání traťových tříd je závazné. 5. Tratě se zařazují do traťových tříd A, B1, B2, C2, C3, (C4, D2), D3, D4, E4 a E5 uvedených v tabulce A1. Z provozních důvodů se tratě bez odůvodnění nezařazují do tříd C4 a D2. Tabulka A1 Dělící meze traťových tříd\| Hmotnost na nápravu ---\|--- Hmotnost na běžný metr délky vozu\| A 16,0 t\| B 18,0 t\| C 20,0 t\| D 22,5 t\| E 25,0 t 1\| 5,0 t/bm\| A\| B1\| \| \| 2\| 6,4 t/bm\| \| B2\| C2\| (D2)\| 3\| 7,2 t/bm\| \| \| C3\| D3\| 4\| 8,0 t/bm\| \| \| (C4)\| D4\| E4 5\| 8,8 t/bm\| \| \| \| \| E5 6. Při zařazování tratě do traťové třídy se uvažuje vlak složený z vozidel se dvěma dvounápravovými podvozky (obr. 1), které odpovídají uspořádání náprav podle tabulky A2. Obr. 1: Modelové drážní vozidlo 14kB Tabulka A2: Třída\| Hmotnost na nápravu [t]\| Hmotnost na jednotku délky [t/m]\| c [m]\| d [m] ---\|---\|---\|---\|--- A\| 16\| 5,0\| 6,20\| 12,80 B1\| 18\| 5,0\| 7,80\| 14,40 B2\| 18\| 6,4\| 4,65\| 11,25 C2\| 20\| 6,4\| 5,90\| 12,50 C3\| 20\| 7,2\| 4,50\| 11,10 C4\| 20\| 8,0\| 3,40\| 10,00 D2\| 22,5\| 6,4\| 7,45\| 14,05 D3\| 22,5\| 7,2\| 5,90\| 12,50 D4\| 22,5\| 8,0\| 4,65\| 11,25 E4\| 25,0\| 8,0\| 5,90\| 12,50 E5\| 25,0\| 8,8\| 4,75\| 11,35 7. Trať se zařadí do příslušné traťové třídy, pokud na ní může být provozován nejvyšší možný počet modelových drážních vozidel s hmotnostními a rozměrovými parametry uvedenými v tabulce A2 pro tuto traťovou třídu. 8. Účinnost modelových drážních vozidel charakterizujících traťovou třídu a reálných vozidel se porovnává vyčíslením hodnoty největších ohybových momentů a posouvajících sil na prostém nosníku o libovolné vzdálenosti podpěr při zatížení nejvyšším možným počtem takovýchto vozidel. B. Dovolené opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto požadavky: 1. Výměnová část a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 5 mm a více v místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany k ní přilehlého jazyka 60 - 100 mm. b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h-1 a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 60 km.h-1 mezera větší než 5 mm. c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být větší než 5 mm pro rychlost v ≤ 90 km.h-1, 3 mm pro rychlost v, ležící v intervalu 90 km.h-1 < v ≤ 160 km.h-1, 2 mm pro rychlost v > 160 km.h-1. d) Závěrové zařízení musí bezpečně zajišťovat doléhání přilehlého jazyka k opornici a vzdálenost odlehlého jazyka od opornice v místě jeho největšího přiblížení k opornici musí být nejméně 60 mm. 2. Srdcovková část a) Pro zajištění bezpečného a nenásilného průjezdu dvojkolí vozidla přes srdcovku musí být dodrženy ve výhybce normálního rozchodu ve vzájemném vztahu srdcovka - přídržnice následující hodnoty: U jednoduchých a dvojitých srdcovek L . . . . . v rozmezí od 1 392 mm do 1 398 mm, A . . . . . nejvíce 1 356 mm, přičemž platí\| L =\| vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu srdcovky, ---\|---\|--- \| A =\| vzdálenost vedoucích hran přídržnice a odpovídající křídlové kolejnice (ve dvojité srdcovce vzdálenost vedoucích hran přídržnic). b) Nadvýšení přídržnice nad temenem výškově ojeté kolejnice nesmí překročit hodnotu 54 mm. c) Opotřebení pracovních ploch přídržnice tvaru Kn60 (a obdobného tvaru) nesmí být větší než 20 mm pro v ≤ 90 km.h-1 a než 12 mm pro v > 90 km.h-1. V případě, že uvedené požadavky pro jednotlivé části výhybek nejsou splněny, musí být bezodkladně provedena taková opatření, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozování drážní dopravy. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Kontrolované parametry stavby dráhy lanové 1. Visuté lanové dráhyVisuté lanové dráhy a) vodorovné vzdálenosti mezi podpěrami lan na trati a ve stanicích a dále podpěrami technologických zařízení ve stanicích a sousední podpěrou lan, b) výšky (nadmořské nebo relativní) základů podpěr lan na trati a ve stanicích a dále základů podpěr (patek) technologických zařízení ve stanicích, c) vybočení základů podpěr pro lana a pro technologické zařízení od projektované polohy a osy lan v místě uložení z přímé osy lanové dráhydráhy, d) sklon podpěr a hlav podpěr od roviny stanovené projektovou dokumentací, e) úhel mezi svislou rovinou danou uložením lana do přilehlých krajních kladek sousedních podpěr a svislou rovinou proloženou středem drážek kladek v baterii (odklon lana). 2. Pozemní lanové dráhyPozemní lanové dráhy a) kontrola absolutní polohové odchylky SKa osy koleje od její projektované polohy, b) kontrola absolutní výškové odchylky VKa nivelety koleje od její projektované nadmořské výšky. 1) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb. a vyhlášky č. 176/2004 Sb. 1) Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 84/2016 Sb. 2) Vyhláška č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 2) Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 2a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. 2b) Například nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility, nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb. 3) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb. 3a) § 5a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení vlády č. 441/2004 Sb. 5) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. 5a) § 12 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 6) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii, v platném znění. 7) Nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu subsystému infrastruktura železničního systému v Evropské unii. Nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „bezpečnosti v železničních tunelech“ železničního systému Evropské unie, v platném znění. 8) § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.
Nařízení vlády č. 178/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 178/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády č. 145/1993 Sb. a nařízení vlády č. 61/1994 Sb. Vyhlášeno 31. 8. 1995, datum účinnosti 31. 8. 1995, částka 49/1995 * Čl. I - Nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády č. 145/1993 Sb. a nařízení vlády č. 61/1994 * Čl. II - Další plat (§ 7a) se poskytne poprvé v roce 1995 a jen ve výši poloviny částky, na kterou by jinak prokurátorovi v tomto roce vznikl nárok. * Čl. III Aktuální znění od 31. 8. 1995 178 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. července 1995, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády č. 145/1993 Sb. a nařízení vlády č. 61/1994 Sb. Vláda nařizuje podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády č. 145/1993 Sb. a nařízení vlády č. 61/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3 zní: „(3) Prokurátor a vyšetřovatel může postoupit z druhého do třetího platového stupně, pokud vykonával funkci prokurátora nebo vyšetřovatele nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) a f).“. 2. § 3 odst. 1 se doplňuje písmenem f), které zní: „f) jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.“. 3. § 4 odst. 1 zní: „(1) Prokurátorovi a vyšetřovateli přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, a to při délce započitatelné praxe\| v platové třídě ---\|--- 10\| 11\| 12 1\\. do ukončení 5. roku praxe\| 14 300\| 15 800\| 16 500 2\\. od počátku 6. roku praxe\| 16 400\| 17 800\| 18 400 3\\. od počátku 9. roku praxe\| 18 400\| 19 200\| 19 800 4\\. od počátku 12. roku praxe\| 19 800\| 20 500\| 21 200 5\\. od počátku 15. roku praxe\| 21 200\| 21 800\| 22 600 6\\. od počátku 18. roku praxe\| 22 200\| 23 300\| 23 900 7\\. od počátku 21. roku praxe\| 22 700\| 24 600\| 25 200 Kč měsíčně.“. 4. V § 4 odst. 3 se částka „6 500 Kč“ nahrazuje částkou „7 200 Kč“ a částka „7 000 Kč“ se nahrazuje částkou "7 700 Kč“. 5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámky č. 9) zní: „§ 7a Další plat (1) Prokurátorovi náleží v každém kalendářním pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jedné prokuratury nebo u prokuratury, k níž byl přidělen nebo dočasně přidělen podle zvláštních předpisů.9) Za odpracovaný den se považuje den, v němž prokurátor a) odpracoval převážnou část své směny, b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším, c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším, d) nemohl konat práci pro překážku na straně prokuratury v rozsahu poloviny své směny a větším, e) nepracoval proto, že na obvyklý pracovní den připadl svátek. (2) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 1. (3) Nárok na další plat v prvním pololetí roku nevznikne prokurátorovi, který ukončí pracovní poměr přede dnem 30. června, a nárok na další plat ve druhém pololetí roku nevznikne prokurátorovi, který ukončí pracovní poměr přede dnem 30. listopadu. (4) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, které byly prokurátorovi naposledy stanoveny prokuraturou, pokud se dále nestanoví jinak. (5) Další plat za první pololetí kalendářního roku je splatný spolu s platem za měsíc červen a za druhé pololetí kalendářního roku spolu s platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok ve druhém pololetí kalendářního roku až v měsíci prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc. 9) § 19 odst. 3 a § 20 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb.“. Čl. II Další plat (§ 7a) se poskytne poprvé v roce 1995 a jen ve výši poloviny částky, na kterou by jinak prokurátorovi v tomto roce vznikl nárok. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: v z. Ing. Kočárník CSc. v. r. Místopředseda vlády a ministr financí: Ing. Kočárník CSc. v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Novák v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 188/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 188/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 171/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv Vyhlášeno 31. 8. 1995, datum účinnosti 31. 8. 1995, částka 50/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 171/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 31. 8. 1995 188 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 7. srpna 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 171/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv Ministerstvo průmyslu a obchodu podle § 14 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, stanoví: Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 171/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se na konci věty slova „který byl certifikován.1)“ nahrazují slovy „na který bylo vydáno osvědčení1) státní zkušebnou“ a připojují se tato slova: „pro účel barvení a značkování paliv a maziv.“. Poznámka č. 1) zní: „1) § 2 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.“. 2. § 2 zní: „§ 2 Provádění barvení a značkování Paliva a maziva musí být obarvena a označkována tak, aby obsahovala 20 g směsi barviva a značkovací látky na 1 t paliva a maziva. Odchylka od této hodnoty může činit nejvýše 5 g směsi barviva a značkovací látky na 1 t paliva a maziva.“. 3. § 3 odst. 4 zní: „(4) Zjistí-li příslušný státní orgán u paliva a maziva, které není dovoleno barvit a značkovat [§ 6 písm. a) a § 2 zákona], zabarvení odpovídající směsi barviva a značkovací látky podle § 1, oddělí ze vzorku odebraného podle odstavce 2 část pro provedení analýzy autorizovanou státní zkušebnou2) a část pro kontrolní uložení.“. 4. V § 3 odst. 5 věta první zní: „Nezjistí-li příslušný státní orgán při kontrole u paliva a maziva, které není dovoleno barvit a značkovat [§ 6 písm. a) a § 2 zákona], zabarvení odpovídající směsi barviva a značkovací látky podle § 1, provede kontrolu testovací soupravou pro provádění kontrol v terénu, způsobilou identifikovat přítomnost směsi barviva a značkovací látky ve vzorku.“. 5. V § 3 odst. 5 třetí větě se slova „barvicí a značkovací směsi“ nahrazují slovy „směsi barviva a značkovací látky“. 6. V § 3 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Nezjistí-li příslušný státní orgán při kontrole u paliva a maziva, které musí být barveno a značkováno (§ 2 odst. 1 zákona), zabarvení odpovídající směsi barviva a značkovací látky podle § 1, oddělí ze vzorku odebraného podle odstavce 2 část pro provedení analýzy autorizovanou státní zkušebnou2) a část pro kontrolní uložení. (7) Zjistí-li příslušný státní orgán při kontrole u paliva a maziva, které musí být barveno a značkováno (§ 2 odst. 1 zákona), zabarvení odpovídající směsi barviva a značkovací látky podle § 1, provede kontrolu testovací soupravou pro provádění kontrol v terénu, způsobilou identifikovat přítomnost směsi barviva a značkovací látky ve vzorku. Kontrola spočívá ve smísení vzorku paliva a maziva s reakčním činidlem. Nevykazuje-li po protřepání a odsazení spodní vrstva zabarvení odpovídající směsi barviva a značkovací látky podle § 1, popřípadě nedojde-li k odsazení spodní vrstvy, příslušný státní orgán oddělí ze vzorku odebraného podle odstavce 2 část pro provedení analýzy autorizovanou státní zkušebnou2) a část pro kontrolní uložení.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9. 7. V § 3 v novém odstavci 8 se slova „podle odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „podle odstavců 4 až 7“. 8. § 4 odst. 2 písm. c) zní: „c) označení osoby uvedené v § 3 odst. 1, přizvané k odběru vzorku,“. 9. V § 4 odst. 2 písm. f) se slova „podle § 3 odst. 4 nebo 5“ nahrazují slovy „podle § 3 odst. 4 až 7“. 10. V § 4 odst. 4 se čárka za slovem „vzorku“ nahrazuje středníkem a slova „nikoli však“ se nahrazují slovy „průvodní list však nesmí obsahovat“. 11. § 5 odst. 1 zní: „(1) Příslušný státní orgán zajistí doručení vzorku po jeho odběru autorizované státní zkušebně2) nejméně dvěma osobami bez zbytečných průtahů.“. 12. § 6 odst. 3 zní: „(3) Výrobci směsi barviva a značkovací látky vedou evidenci a provádějí týdenní bilanci o množství, vlastnostech a složení vyrobené směsi barviva a značkovací látky, o fyzických osobách a o právnických osobách, kterým směs barviva a značkovací látky dodávají. Uživatelé směsi barviva a značkovací látky vedou evidenci o množství, vlastnostech, složení převzaté směsi barviva a značkovací látky, o jejím použití, o fyzických osobách a o právnických osobách, které jim směs barviva a značkovací látky dodávají.“. 13. V příloze č. 3 k vyhlášce se slova „Označení osoby uvedené v § 3 odst. 1 zákona, číslo občanského průkazu“ nahrazují slovy „Označení osoby uvedené v § 3 odst. 1 zákona“. 14. V příloze č. 3 k vyhlášce se slova „Výsledek kontroly provedené podle § 3 odst. 4 nebo 5“ nahrazují slovy „Výsledek kontroly provedené podle § 3 odst. 4 až 7“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Dlouhý CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 190/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 190/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášky č. 264/1993 Sb. Vyhlášeno 31. 8. 1995, datum účinnosti 31. 8. 1995, částka 50/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášky č. 264/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 31. 8. 1995 190 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 14. srpna 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášky č. 264/1993 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby: Čl. I Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášky č. 264/1993 Sb., se mění takto: Samostatná příloha vyhlášky se nahrazuje novou samostatnou přílohou1) obsahující závazné limitní ukazatele pro výrobu a složení krmných směsí a premixů. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. 1) Příloha bude uveřejněna jako samostatná příloha Sbírky zákonů, která bude vydána jako zvláštní publikace a.s. SEVT Praha.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 199/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 199/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 121/1995 Sb., kterou se stanoví peněžní částka nezbytná k hrazení nákladů na pobyt cizince na území České republiky a na jeho vycestování Vyhlášeno 1. 9. 1995, datum účinnosti 1. 9. 1995, částka 54/1995 * Čl. I - Ustanovení § 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 121/1995 Sb., kterou se stanoví peněžní částka nezbytná k hrazení nákladů na pobyt cizince na území České republiky a na jeho vycestování, zní: * Čl. II Aktuální znění od 1. 9. 1995 199 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 30. srpna 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 121/1995 Sb., kterou se stanoví peněžní částka nezbytná k hrazení nákladů na pobyt cizince na území České republiky a na jeho vycestování Ministerstvo vnitra stanoví podle § 34a zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.: Čl. I Ustanovení § 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 121/1995 Sb., kterou se stanoví peněžní částka nezbytná k hrazení nákladů na pobyt cizince na území České republiky a na jeho vycestování, zní: „§ 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1995.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ruml v. r.
Nařízení vlády č. 195/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 195/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1989 Sb. Vyhlášeno 22. 9. 1995, datum účinnosti 22. 9. 1995, částka 53/1995 * Čl. I - Nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1989 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 22. 9. 1995 195 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. června 1995, kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1989 Sb. Vláda podle § 81 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., nařizuje: Čl. I Nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1989 Sb., se mění takto: 1. § 1 odst. 1 písm. a) zní: „a) příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky, zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zařazenému do jednotky hasičského záchranného sboru podniku, členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členu jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a členu požární hlídky, který při zdolávání požáru, při cvičení v jednotce požární ochrany nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události1) anebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů a“. 2. V § 1 odst. 1 písm. b) bodu 2 se slova „národního výboru“ nahrazují slovem „obce“. 3. Poznámka č. 1) zní: „1) § 92 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.“. 4. V § 1 odst. 2 se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „25 000 Kč“ a částka „25 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „70 000 Kč“. 5. V § 2 odst. 2 písm. a) se částka „8000 Kčs“ nahrazuje částkou „25 000 Kč“. 6. V § 2 odst. 2 písm. b), c) a d) se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „15 000 Kč“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr vnitra: Ruml v. r.
Vyhláška Ministerstva financí č. 210/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 210/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem Vyhlášeno 29. 9. 1995, datum účinnosti 29. 9. 1995, částka 57/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 29. 9. 1995 210 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 30. srpna 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem Ministerstvo financí stanoví podle § 15 odst. 2 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí: Čl. I Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, se mění takto: 1. V § 1 se částka „2000 Kčs“ nahrazuje částkou „4000 Kč“. 2. V § 2 odst. 1 se částka „2500 Kčs“ nahrazuje částkou „5000 Kč“. 3. V § 2 odst. 2 se částka „1000 Kčs“ nahrazuje částkou „2500 Kč“. 4. V § 3 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“. 5. V § 4 odst. 1 se částka „500 Kčs“ nahrazuje částkou „1000 Kč“. 6. Poznámka č. 6) zní: „6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 212/1995 Sb.	Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 212/1995 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se doplňuje vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Vyhlášeno 29. 9. 1995, datum účinnosti 29. 9. 1995, částka 57/1995 * Čl. I - Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 29. 9. 1995 212 VYHLÁŠKA Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 24. srpna 1995, kterou se doplňuje vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením: Čl. I Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se doplňuje takto: V § 16 odst. 1 se za slova „zeměměřického inženýrství,“ vkládají slova „důlního měřictví,“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda: Ing. Šíma CSc. v. r.
Vyhláška České národní banky č. 214/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 214/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 50. výročí založení Organizace spojených národů Vyhlášeno 29. 9. 1995, datum účinnosti 11. 10. 1995, částka 57/1995 * § 1 - (1) K 50. výročí založení Organizace spojených národů se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky umístěný blíže k levému hornímu okraji mince. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při pravém okraji mince. Pod státním znakem vlevo je ve dvou řádcích označení nominální hodnot * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. října 1995. Aktuální znění od 11. 10. 1995 214 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 24. srpna 1995 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 50. výročí založení Organizace spojených národů Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 50. výročí založení Organizace spojených národů se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky umístěný blíže k levému hornímu okraji mince. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při pravém okraji mince. Pod státním znakem vlevo je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna pod státním znakem vpravo. (2) Na rubu dvousetkoruny vychází hlavní motiv ze znaku Organizace spojených národů. Kruhová mapa světa, která pokrývá převážnou část mincovního pole, je stylizována do podoby obrazovky radiolokátoru se směrovou anténou. V levé horní části obrazovky radiolokátoru jsou mezi překříženými vavřínovými snítkami nad sebou umístěny letopočty „1945“ a „1995“. Letopočty jsou odděleny vodorovnou linkou. Při spodním a pravém okraji mince je neuzavřený opis „ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ“. Autorem návrhu dvousetkoruny je František Skrbek. Iniciála jeho příjmení „S“ je umístěna ve spodní části mince mezi svislou osou radiolokátoru a vyobrazením afrického kontinentu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. října 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 10kB 12kB
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Vyhlášeno 13. 10. 1995, datum účinnosti 13. 10. 1995, částka 61/1995 * Zařazení vodních cest do tříd - (k § 3 odst. 2 zákona) * § 1 - (1) Vodní cesty v České republice se zařazují do tříd podle klasifikace vnitrozemských vodních cest uvedené v příloze č. 1. * § 2 - (1) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. a) zákona je vodní cestou IV. třídy v úseku Kunětice - Mělník a vodní cestou Va. třídy v úseku Mělník - státní hranice se Spolkovou republikou Německo. * § 3 - Vodní cesty účelové * Rozměry vodních cest dopravně významných - (k § 3 odst. 2 zákona) * § 4 - Základními určujícími objekty dopravně významných vodních cest je plavební dráha a plavební komora. * § 5 - Plavební dráha * § 6 - Plavební komora * Plavebně provozní podmínky vodních cest - (k § 3 odst. 1 zákona) * § 7 - (1) Pro zajištění bezpečné plavby je třeba na sledovaných vodních cestách udržovat plavební hloubky, odstraňovat překážky v plavební dráze a provádět značení signálními znaky podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu, udržovat manipulační stezky, výst * § 8 - Křížení vodních cest * § 9 - (1) Horní vodič přívozu na dopravně významné vodní cestě musí být nejméně 12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, na účelové vodní cestě nejméně 5,0 m. * § 9a - Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty * Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu - (K § 6 odst. 7 zákona) * § 9b - (1) Pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a zařízení * § 9c - (1) Přístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidel a tankování pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního plavidla. Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje pozemní manipulační plochu přístupnou vozidly a je * Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu - (K § 8 odst. 6 zákona) * Provoz v přístavu * § 10 - (1) Před vplutím do vjezdu přístavu a do jednotlivých přístavních bazénů, jakož i před vyplutím z nich dávají plavidla zvukové signály stanovené vyhláškou o pravidlech plavebního provozu. * § 13 - Provozovatel pozemní části přístavu zajišťuje, aby * § 14 - (1) Plavidla musí být na stanovištích bezpečně vyvázána, a to na zařízeních k tomu určených. * § 15 - (1) Plavidla stojící u břehu musí být opatřena bezpečným přechodem na břeh. V noci musí být přechod osvětlen. * § 16 - Na plavidle manévrujícím v přístavu musí být úplná posádka. * Provoz v přístavu za zvláštních okolností * § 17 - Při zámraze vodní části přístavu je posádka plavidla povinna uvolňovat plavidlo z ledu. Posádka plavidla je rovněž povinna udržovat protipožární otvory o rozměrech alespoň 1 m x 1 m v ledu před přídí a za zádí plavidla. * § 18 - Při výskytu velkých vod, při vyhlášeném zastavení plavby nebo při jiném zákazu pokračování v plavbě může vůdce plavidla využít k ochraně přístav na nezbytně nutnou dobu při dodržení podmínek stanovených touto vyhláškou. * Provoz ve veřejných přístavech * § 19 - Plavidlo může volně vplout do veřejného přístavu, nebrání-li tomu bezpečnostní, hygienické a protiepidemické nebo celní předpisy. * § 23 - Hlášení připlutí a odplutí do veřejného přístavu se podává písemně nebo elektronicky provozovateli pozemní části přístavu. V hlášení musí být uveden druh a označení plavidla, jeho nosnost, ponor, výkon strojního pohonu, místo, odkud plavidlo připlulo a kam * Zdravotní a veterinární péče * § 25 - Plavidla v přístavu podléhají zdravotnímu a veterinárnímu dozoru podle zvláštních předpisů.3) Vůdci plavidel jsou povinni ihned hlásit provozovateli pozemní části přístavu každý výskyt infekce nebo podezření z jejího výskytu a každý úraz nebo úmrtí na plav * § 26 - (1) Byla-li nařízena karanténa plavidla, řídí se styk s takovým plavidlem pokyny ošetřujícího lékaře a veterináře a provozovatele pozemní části přístavu. * § 27 - Jiná bezpečnostní a provozní opatření * Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí - (K § 36a odst. 7 a 8 zákona) * § 37 - (1) Plavební úřad může pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce právnickou nebo fyzickou osobu podle § 36a odst. 6 zákona (dále jen „pověřená osoba“) * § 38 - (1) Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (dále jen „osvědčení“) vydá plavební úřad na základě žádosti podané plavebnímu úřadu. Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, adresu bydliště a datum a místo narození žadatele a musí být doložena d * § 38a - Účet vodní dopravy * § 39 - Závěrečné ustanovení č. 1 č. 2 k vyhlášce č. 222/1995 Sb. č. 3 č. 4 Aktuální znění od 19. 6. 2019 (139/2019 Sb.) 222 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 14. září 1995 o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „zákon“): Zařazení vodních cest do tříd (k § 3 odst. 2 zákona) § 1 (1) Vodní cesty v České republice se zařazují do tříd podle klasifikace vnitrozemských vodních cest uvedené v příloze č. 1. (2) Určená třída vodní cesty stanoví, pro jaké největší plavidlo (dále jen „návrhové plavidlo“) jsou na vodní cestě podmínky k jeho bezpečnému a plynulému provozu. § 2 (1) Dopravně významná využívaná vodní cestavodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. a) zákona je vodní cestouvodní cestou IV. třídy v úseku Kunětice - Mělník a vodní cestouvodní cestou Va. třídy v úseku Mělník - státní hranice se Spolkovou republikou Německo. (2) Dopravně významná využívaná vodní cestavodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. b) bodu 1 zákona je vodní cestouvodní cestou IV. třídy. (3) Dopravně významná využívaná vodní cestavodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. b) bodu 2 zákona je vodní cestouvodní cestou I. třídy. (4) Dopravně významná využívaná vodní cestavodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. c) zákona je vodní cestouvodní cestou 0\\. třídy. § 3 Vodní cesty účelové Za vodní cesty účelovévodní cesty účelové se považují a) vodní tok Labe od říčního km 1012,58 (Jaroměř) po říční km 987,80 (Opatovice), vodní tok Chrudimky od říčního km 0,596 (silniční most – Pardubice) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe), vodní tok Cidliny od říčního km 2,113 (železniční most – Libice nad Cidlinou) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe), vodní tok Lužnice od říčního km 4,20 (silniční most – Koloděje nad Lužnicí) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Vltavy), vodní tok Otavy od říčního km 18,30 (Kavkovna) po říční km 0,00 (Zvíkov, ústí do vodního toku Vltavy), vodní tok Sázavy od říčního km 2,50 (Pikovice) po říční km 0,00 (Davle, ústí do vodního toku Vltavy), vodní tok Zámecká Dyje od říčního km 12,50 (odbočení z Dyje) po soutok s vodním tokem Dyje, včetně Staré Dyje, přehradní nádrž Baška, přehradní nádrž Brněnská (Kníničky), přehradní nádrž Dalešice, přehradní nádrž Stráž pod Ralskem, přehradní nádrž Hracholusky, přehradní nádrž Jesenice, přehradní nádrž Lipno, přehradní nádrž Nechranice, přehradní nádrž Nové Mlýny I, přehradní nádrž Nové Mlýny III, přehradní nádrž Olešná, přehradní nádrž Pastviny, přehradní nádrž Plumlov, přehradní nádrž Rozkoš, přehradní nádrž Seč, přehradní nádrž Skalka, přehradní nádrž Slezská Harta, přehradní nádrž Těrlicko, přehradní nádrž Vranov, přehradní nádrž Žermanice, Máchovo jezero, vodní plocha Barbora, vodní plocha Matylda (Most), vodní plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník), vodní plocha Velké Žernoseky, rybník Bezdrev, rybník Oleksovice, rybník Svět, rybník Velké Dářko, b) těžební jezera štěrkopísku s těžbou prováděnou plovoucími stroji. Rozměry vodních cest dopravně významných (k § 3 odst. 2 zákona) § 4 Základními určujícími objekty dopravně významných vodních cest je plavební dráha a plavební komora. § 5 Plavební dráha (1) Rozměry vyznačené části vodního toku s udržovanými vyznačenými parametry, nebo vodního toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke sklonu jejich svahů (dále jen „plavební dráha“) jsou a) nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru návrhového plavidlaplavidla 1. v řece pro klasifikační tř. 0.\| 14 m, ---\|--- pro klasifikační tř. I.\| 20 m, ---\|--- pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.\| 50 m, ---\|--- 2. v plavebním kanálu pro klasifikační tř. 0.\| 6 m, ---\|--- pro klasifikační tř. I.\| 15 m, ---\|--- pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.\| 40 m, ---\|--- b) nejmenší plavební hloubka tvořená součtem nejvýše přípustného ponoru plavidlaplavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidlaplavidla nade dnem vodní cestyvodní cesty (dále jen „bezpečnostní marže“). U nových a nově upravovaných vodních cestvodních cest činí nejmenší plavební hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže pro vodní cestuvodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m + bezpečnostní marže pro vodní cestuvodní cestu klasifikační třídy I. a 2,80 m + bezpečnostní marže pro vodní cestuvodní cestu klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo nově upravené vodní cestěvodní cestě bezprostředně předchází po proudu vodního toku vodní cestavodní cesta s nižším přípustným ponorem plavidlaplavidla, může u této nové nebo nově upravené vodní cestyvodní cesty plavební hloubka dosáhnout hodnoty součtu přípustného ponoru plavidlaplavidla na bezprostředně předcházejícím úseku vodní cestyvodní cesty a bezpečnostní marže; stavební konstrukce musí v budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační třídy. Bezpečnostní marže činí 1. v řece u stávajících vodních cestvodních cest nejméně 0,30 m, u nových a nově upravovaných vodních cestvodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb., 2. v plavebním kanálu u stávajících vodních cestvodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže, u nově upravovaných vodních cestvodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže, ne však méně než 0,30 m pro klasifikační tř. 0. a 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb., u nových vodních cestvodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I. a nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va. nebo Vb. (2) Plavební dráha se v oblouku rozšiřuje v závislosti na délce návrhové sestavy a poloměru oblouku. U nových a nově upravovaných vodních cestvodních cest nebo jejich úseků se šířka plavební dráhy v oblouku vypočítává podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; výpočet šířky plavební dráhy podle věty první musí být obsažen v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona. § 6 Plavební komora (1) U nově budovaných plavebních komor jsou a)\| nejmenší šířka\| ---\|---\|--- pro tř. 0.\| 5,30 m, pro tř. I.\| 6,0 m, pro tř. IV, Va., Vb.\| 12,0 m, b)\| nejmenší délka\| pro tř. 0.\| 38,40 m, pro tř. I..\| pro tř. IV.\| pro tř. Va.\| 115 m, pro tř. Vb.\| 190 m, c)\| nejmenší hloubka nad záporníkem\| pro tř. 0.\| 1,5 m, pro tř. I.\| 3,0 m, pro tř. IV.\| 3,5 m, pro tř. Va., Vb.\| 4,0 m. (2) Rozměry rejdy plavební komory musí být v souladu s rozměry a kapacitou plavební komory. (3) Rejdy jsou od řečiště odděleny dělicími zdmi nebo hrázemi, které svým lícem navazují na líc zdi plavební komory. Zhlaví dělicí zdi nebo hráze musí být situováno a uspořádáno tak, aby příčná složka rychlosti proudění vody v plavební dráze bezprostředně před svodidly nebo zhlavím dělicí zdi nepřekročila 0,2 m/sec. (4) Horní hrana zdi plavební komory, dělicí zdi, dalb a svodidel musí být nejméně 1 m a 0,5 m, jde-li o klasifikační třídu I. a 0. nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním úřademplavebním úřadem (dále jen „nejvyšší plavební hladina“). Při rozmísťování dalb a vázacích prvků na dělicí zdi je vhodné dodržovat vzdálenost max. 33 m. (5) Plavební komora musí být vybavena bezpečnostním zařízením, tj. vjezdovou, případně výjezdovou signalizací, úvaznými prvky ve zdech a na zdi plavební komory, výstupovými žebříky a vyhovujícím osvětlením po obou jejích stranách. Pro zvýšení plavební bezpečnosti může správce vodní cesty vybavit plavební komoru dalším zařízením. Při rozdílu hladin větším než 5 m je třeba kromě pevných vázacích prvků zřídit, u nově budovaných plavebních komor, i plovoucí vázací zařízení. Výškové členění pevných vázacích prvků činí nejvýše 1,5 m. (6) Rejdy musí být vybaveny vyhovujícím osvětlením. Plavebně provozní podmínky vodních cest (k § 3 odst. 1 zákona) § 7 (1) Pro zajištění bezpečné plavbyplavby je třeba na sledovaných vodních cestáchvodních cestách udržovat plavební hloubky, odstraňovat překážky v plavební dráze a provádět značení signálními znaky podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu, udržovat manipulační stezky, výstupová zařízení v břehovém opevnění a říční staničení. (2) Na vodní cestěvodní cestě dopravně významné jsou mimo rejdy plavebních komor zřizována vývazištěvývaziště s možností vyvázat loď ke břehu nebo kotvištěkotviště k zakotvení lodi mimo plavební dráhu. V blízkosti přístavůpřístavů, překladišťpřekladišť a plavebních zařízení je nutno zřídit obratiště plavidelplavidel. § 8 Křížení vodních cest (1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní cestěvodní cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním úřademplavebním úřadem (dále jen „nejvyšší plavební hladina“). U nově stavěných obloukových mostů musí být tato výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5. (2) Nelze-li z důvodů, které nejsou na straně stavebníka, dodržet u nově stavěného nebo rekonstruovaného mostu nejmenší podjezdnou výšku podle odstavce 1, může být podjezdná výška u takového mostu menší, je-li konstrukce mostu zřízena jako pohyblivá. U rekonstruovaného mostu nemusí být jeho konstrukce zřízena jako pohyblivá, je-li podjezdná výška u takového mostu stejná jako před rekonstrukcí, nejméně však 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou. Současně musí stavebně technické řešení spodní stavby a mostovky umožňovat bez demoličních prací dodatečné dosažení nejmenší podjezdné výšky rekonstruovaného mostu podle odstavce 1 po odpadnutí důvodu, pro který to nebylo možné. Splnění podmínek podle věty první až třetí musí být obsaženo v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona. (3) Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná výška před rekonstrukcí. (4) Mostní objekty musí být řešeny tak, aby nezpůsobovaly odrazy, které jsou nebezpečné pro radarovou navigaci na vodní cestěvodní cestě. (5) Vzdálenost mezi jednotlivými pilíři plavebního mostního otvoru, měřená kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s novými mostními pilíři, s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce přilehlé plavební dráhy podle § 5. (6) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní cestěvodní cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou, a vodní cestěvodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0., vedené plavebním kanálem, je 4,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Nejmenší podjezdná výška nově stavěných mostů na vodní cestěvodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku je 4,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. V případech rekonstrukce stávajících mostů na vodní cestěvodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku musí být nejméně zachována stávající podjezdná výška před rekonstrukcí. (7) Nad vodní cestouvodní cestou dopravně významnou mohou být zřizovány lanové dráhy a sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV nejméně 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV mohou být zřízena nad vodní cestouvodní cestou dopravně významnou, bude-li jejich výška nad nejvyšší plavební hladinou stanovená v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje napětí 110 kV. (8) Elektrická vzdušná vedení nesmí být vedena přes objekt plavební komory s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes vodní cestuvodní cestu, musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy pro radarovou navigaci na vodní cestěvodní cestě. (9) Kabelové vedení nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cestyvodní cesty dopravně významné technologií podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo jinou technologií, která zabezpečí ochranu kabelového vedení nebo potrubí před poškozením plavebním provozem. Vrch potrubí, kabelů nebo chráničky kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů nejméně 120 cm pod dnem vodní cestyvodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod dnem vodní cestyvodní cesty. V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina výšky uvedeného krytí z kamene. § 9 (1) Horní vodič přívozu na dopravně významné vodní cestě musí být nejméně 12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, na účelové vodní cestě nejméně 5,0 m. (2) Spodní vodič přívozu musí být v každém případě označen. § 9a Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty (K § 5 odst. 6 zákona) Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cestyvodní cesty jsou a) pravidelná kontrola plavební hloubky a odstraňování zjištěných nedostatků, b) pravidelná kontrola plavebního značeníplavebního značení, operativní osazování, přemisťování nebo odstraňování plavebního značeníplavebního značení a jeho řádná údržba, c) údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cestyvodní cesty při minimálním omezení plavebního provozu a v souladu s požadavky se zákonem o vodách9), d) rozrušování ledové celiny v přístavechpřístavech stanovených vyhláškou o stanovení veřejných přístavůpřístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny10). Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu (K § 6 odst. 7 zákona) § 9b (1) Pozemní část každého přístavupřístavu zahrnuje zejména tyto stavby a zařízení a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlůmplavidlům, b) stanoviště pro stání plavidelplavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý pozemní přístup, c) manipulační prostory podél stání plavidelplavidel s přístupem na plavidlaplavidla, d) připojení plavidelplavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna plavidlaplavidla stojící v přístavupřístavu měla během stání možnost zásobování elektrickou energií a vodou z veřejné sítě, e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů, f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování zboží, g) provozní zázemí přístavupřístavu. (2) Zařízení pozemní části přístavupřístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní zónu záplavového území podle zákona o vodách11). (3) Trvalý pozemní přístup ke každému stání plavidlaplavidla nemusí být zajištěn v období, ve kterém je plavbaplavba zakázána. Nástup osob na plavidloplavidlo a výstup osob z plavidlaplavidla je osvětlen a zpevněn tak, aby byl bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních podmínek. (4) V přístavupřístavu, který má sloužit k nástupu cestujících na plavidloplavidlo a výstupu cestujících z plavidlaplavidla, je tento přístup z veřejné komunikace až na plavidloplavidlo zabezpečen z hlediska bezpečného průchodu a přístupu osob se zhoršenou schopností pohybu a orientace; v takovém přístavupřístavu je umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické zařízení a prostor pro vyčkávání na nástup na plavidloplavidlo. (5) Stanoviště pro stání plavidelplavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku věcí a pro zásobování plavidelplavidel. Pozemní přístup ke stanovištím pro stání plavidelplavidel a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování, b) je uzpůsoben tak, aby byl zachován i při provádění nakládky a vykládky zboží na ostatních místech určených ke stání plavidelplavidel. (6) PřístavPřístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidlaplavidla a na plavidloplavidlo pomocí jeřábu. V přístavupřístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na plavidlaplavidla určená k přepravě nákladů, je podél stání plavidelplavidel určených pro tuto nakládku a vykládku zřízena manipulační plocha nebo zařízení umožňující provádění manipulace se zbožím mezi plavidlemplavidlem a prostředkem jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím prostorem. § 9c (1) PřístavPřístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidelplavidel a tankování pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního plavidlaplavidla. Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidelplavidel zahrnuje pozemní manipulační plochu přístupnou vozidly a jeřábem. V přístavupřístavu nebo v jeho blízkosti je zajištěn odběr odpadních vod včetně zaolejovaných nádních vod z plavidelplavidel a zásobování plavidelplavidel vodou. Zachází-li se v přístavupřístavu se závadnými látkami, řídí se tato činnost zákonem o vodách12). (2) PřístavPřístav umožňuje bezpečné stání a obsluhu plavidelplavidel odpovídající třídě vodní cestyvodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a vyvazovací prvky přístavupřístavu s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání plavidelplavidel odpovídající třídě vodní cestyvodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce od minimální plavební hladiny až do úrovně hladiny odpovídající nejvýše zaznamenané povodně. V celém tomto rozsahu je zachován přístup na plavidloplavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidelplavidel z okolí nezasaženého povodní. (3) Veřejný přístavpřístav a) umožňuje vytažení malých plavidelplavidel z vody a jejich spuštění do vody s přístupem s pozemní komunikace, b) vytváří podmínky pro možnost vykonávání zpracovatelských činností přímo v přístavupřístavu. (4) Na každém úseku vodní cestyvodní cesty, který není delší než 100 km, je zabezpečena možnost provádění opravy, údržby a technické prohlídky plavidelplavidel odpovídající třídě vodní cestyvodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně možnosti jejich vytažení z vody. Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu (K § 8 odst. 6 zákona) Provoz v přístavu § 10 (1) Před vplutím do vjezdu přístavupřístavu a do jednotlivých přístavních bazénů, jakož i před vyplutím z nich dávají plavidlaplavidla zvukové signály stanovené vyhláškou o pravidlech plavebního provozu. (2) V přístavních bazénech smějí plavidlaplavidla manévrovat a spojovat se do sestav, pokud k tomu mají dostatek místa a neohrozí-li ostatní provoz přístavupřístavu. Při tomto manévrování nesmí vznikat škodlivé sání a vlnobití. Po celé délce přístavního bazénu musí být zachován prostor umožňující proplutí plavidelplavidel. § 13 Provozovatel pozemní části přístavupřístavu zajišťuje, aby a) k osvětlování přístupových cest a lávek bylo používáno jen bezpečných svítidel, b) použité světelné zdroje byly vždy zastíněny tak, aby nepůsobily rušivě na přístavní a plavební provoz. § 14 (1) PlavidlaPlavidla musí být na stanovištích bezpečně vyvázána, a to na zařízeních k tomu určených. (2) Posádka plavidlaplavidla smí odvázat jiné plavidloplavidlo jen se svolením jeho vůdce, hlídky nebo osoby pověřené dohledem na plavidloplavidlo a musí je potom, co odpadl důvod k odvázání, ihned řádně vyvázat. (3) Mezi plavidlaplavidla a mezi plavidlaplavidla a přístavní zdi musí být vloženy odrazníky. (4) Napínat lana nebo řetězy přes plavební dráhu nebo přístavní bazén je dovoleno jen v případech nouze. O tom je nutno ihned vyrozumět plavební úřadplavební úřad, zajistit stálý dohled a lana nebo řetězy zřetelně označit. (5) Vůdci plavidelVůdci plavidel stojících v přístavupřístavu musí v případě potřeby dovolit jinému plavidluplavidlu, aby se k jeho plavidluplavidlu vyvázalo, pokud tím není ohrožena bezpečnost nebo činnost jeho vlastního plavidlaplavidla. To neplatí pro a) vůdce plavidlavůdce plavidla plavebního úřaduplavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cestyvodní cesty, b) vůdce plavidlavůdce plavidla složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací, c) vůdce plavidlavůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a d) vůdce malého plavidlaplavidla, které využívá veřejný přístavpřístav k dlouhodobému stání. (6) Kotvení v přístavních bazénech je dovoleno jen v případě nouze. (7) Při stání plavidlaplavidla v přístavupřístavu nesmí žádné předměty, s výjimkou použitých sochorů, přesahovat přes okraj plavidlaplavidla. § 15 (1) PlavidlaPlavidla stojící u břehu musí být opatřena bezpečným přechodem na břeh. V noci musí být přechod osvětlen. (2) Stojí-li plavidlaplavidla vedle sebe, musí vůdci plavidelvůdci plavidel, která jsou blíže k břehu, dovolit zřízení přechodů přes tato plavidlaplavidla. (3) Vypouštění páry a horké vody z plavidelplavidel v přístavechpřístavech se musí provádět tak, aby nedošlo k ohrožení osob nebo poškození majetku. § 16 Na plavidleplavidle manévrujícím v přístavupřístavu musí být úplná posádka. Provoz v přístavu za zvláštních okolností § 17 Při zámraze vodní části přístavupřístavu je posádka plavidlaplavidla povinna uvolňovat plavidloplavidlo z ledu. Posádka plavidlaplavidla je rovněž povinna udržovat protipožární otvory o rozměrech alespoň 1 m x 1 m v ledu před přídí a za zádí plavidlaplavidla. § 18 Při výskytu velkých vod, při vyhlášeném zastavení plavbyplavby nebo při jiném zákazu pokračování v plavběplavbě může vůdce plavidlavůdce plavidla využít k ochraně přístavpřístav na nezbytně nutnou dobu při dodržení podmínek stanovených touto vyhláškou. Provoz ve veřejných přístavech § 19 PlavidloPlavidlo může volně vplout do veřejného přístavupřístavu, nebrání-li tomu bezpečnostní, hygienické a protiepidemické nebo celní předpisy. § 23 Hlášení připlutí a odplutí do veřejného přístavupřístavu se podává písemně nebo elektronicky provozovateli pozemní části přístavupřístavu. V hlášení musí být uveden druh a označení plavidlaplavidla, jeho nosnost, ponor, výkon strojního pohonu, místo, odkud plavidloplavidlo připlulo a kam pluje, čas připlutí (odplutí) a nutná data o nákladu. Zdravotní a veterinární péče § 25 PlavidlaPlavidla v přístavupřístavu podléhají zdravotnímu a veterinárnímu dozoru podle zvláštních předpisů.3) Vůdci plavidelVůdci plavidel jsou povinni ihned hlásit provozovateli pozemní části přístavupřístavu každý výskyt infekce nebo podezření z jejího výskytu a každý úraz nebo úmrtí na plavidleplavidle. Provozovatel pozemní části přístavupřístavu je povinen uvědomit o výskytu infekce nebo podezření z jejího výskytu ošetřujícího lékaře nebo veterináře a plavební úřadplavební úřad, o úrazu nebo úmrtí Policii České republiky. § 26 (1) Byla-li nařízena karanténa plavidlaplavidla, řídí se styk s takovým plavidlemplavidlem pokyny ošetřujícího lékaře a veterináře a provozovatele pozemní části přístavupřístavu. (2) Opatření zdravotního nebo veterinárního dozoru jsou závazná pro všechny uživatele přístavupřístavu a pro všechny osoby zdržující se na přístavním území a na plavidlechplavidlech. § 27 Jiná bezpečnostní a provozní opatření Vypukne-li na plavidleplavidle požár, je třeba učinit opatření k uhašení požáru a v případě ohrožení okolí musí být plavidloplavidlo ihned přemístěno na bezpečné místo, popřípadě vůbec odstraněno z přístavupřístavu. Není-li to podle daných okolností možné, musí být ihned odstraněna plavidlaplavidla, která jsou v dosahu nebezpečí. Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí (K § 36a odst. 7 a 8 zákona) § 37 (1) Plavební úřadPlavební úřad může pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce právnickou nebo fyzickou osobu podle § 36a odst. 6 zákona (dále jen „pověřená osoba“) za podmínky, že a) schválil pověřenou osobou navržený podrobný program školení, které je podmínkou získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce (dále jen „školení“), upřesňující náplň výuky a uvádějící časový rozvrh a plánované vyučovací metody; v rámci školení musí být jeho účastníkům poskytnuty dostatečné informace o rizicích spojených s přepravou nebezpečných věcínebezpečných věcí, o právních předpisech v oblasti vnitrozemské plavbyplavby a o povinnostech bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, v rozsahu znalostí uvedených v příloze č. 2, b) schválil pověřenou osobou vytvořený seznam otázek, které jsou ve formě testu zahrnovány do zkoušky, jejíž složení je podmínkou získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce (dále jen „zkouška“), c) pověřená osoba se zaváže, že bude plavební úřadplavební úřad včas informovat o době a místě konání školení a zkoušek tak, aby se školení a zkoušek mohli zúčastnit zástupci plavebního úřaduplavebního úřadu, d) pověřená osoba výpisem z obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku jiného členského státu Evropské unie, který není starší než 3 měsíce, doloží, že její předmět podnikání nezahrnuje činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách a že fyzické osoby, které pro ni zajišťují školení, mají požadované odborné znalosti podle odstavce 2, e) schválil pověřenou osobou navržený způsob organizace zkoušek, která zejména zajišťuje nestrannost zkoušek, včetně zkušebního řádu. (2) Fyzické osoby, které provádějí školení, musí mít odborné znalosti o předmětech, o kterých v rámci školení poskytují informace, potvrzené praxí v trvání dvou let. Fyzické osoby, které provádějí zkoušky, musí mít odborné znalosti v rozsahu podle přílohy č. 2 potvrzené praxí v trvání dvou let. § 38 (1) Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce (dále jen „osvědčení“) vydá plavební úřadplavební úřad na základě žádosti podané plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, adresu bydliště a datum a místo narození žadatele a musí být doložena dokladem o úspěšně vykonané maturitní zkoušce, dokladem o absolvování školení vydaným pověřenou osobou a protokolem o úspěšném složení zkoušky podle odstavců 2 až 6. (2) Zkoušku organizuje pověřená osoba. Plavební úřadPlavební úřad písemně jmenuje a odvolává tříčlennou zkušební komisi složenou z osob oprávněných provádět zkoušky podle § 37 odst. 2, která se usnáší většinou hlasů. Žadatel o vydání osvědčení podá přihlášku ke zkoušce pověřené osobě. Po obdržení přihlášky pověřená osoba vyrozumí uchazeče o termínu, místě konání zkoušky a výši úhrady nákladů za zkoušku, kterou uchazeč uhradí před jejím konáním. Úhrada nákladů za zkoušky se stanoví podle účelně vynaložených nákladů spojených s organizací zkoušky. (3) Zkouška zahrnuje písemný test obsahující nejméně 20 otázek alespoň v rozsahu znalostí uvedených v příloze č. 2. V případě otázek s několika možnými odpověďmi se takové dvě otázky považují za jednu otázku. Otázky musí být zaměřeny zejména na obecná ochranná a bezpečnostní opatření, klasifikaci nebezpečných věcínebezpečných věcí, obecné požadavky na obaly, označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky, náležitosti přepravních dokladů, manipulaci s nebezpečnými věcminebezpečnými věcmi, odborné školení posádek, lodní listiny, bezpečnostní pokyny a technické požadavky na plavidlaplavidla. Součástí zkoušky je písemné řešení případové studie v souladu s povinnostmi bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce. Písemná zkouška může být v případě potřeby dalšího ověření znalostí žadatele o vydání osvědčení doplněna ústní zkouškou. V rámci zkoušky je postupováno podle zkušebního řádu schváleného plavebním úřademplavebním úřadem, který zveřejní Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) ve Věstníku dopravy. Zkušební řád stanoví zejména způsob vyhlašování termínů konání zkoušek společně se lhůtami pro podávání přihlášek na jednotlivé termíny konání zkoušek, způsob přihlášení ke zkoušce a přijímání přihlášek ke zkoušce, pravidla pro průběh zkoušky včetně účasti dotčených osob ve zkušební místnosti během konání zkoušky, způsob hodnocení celé zkoušky a případy, kdy písemná zkouška musí být doplněna ústní zkouškou. (4) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci členských států získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního zákona4). (5) Pokud zkušební komise uzná odbornou kvalifikaci pouze částečně, může uchazeč skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná kvalifikace. (6) O úspěšném složení zkoušky vydá pověřená osoba žadateli o vydání osvědčení protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. V případě, že žadatel u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení. (7) Osvědčení bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, jehož vzor je uveden v příloze č. 3, je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dobu platnosti osvědčení prodlouží plavební úřadplavební úřad o 5 let, pokud bezpečnostní poradcebezpečnostní poradce během posledního roku před uplynutím platnosti osvědčení složil úspěšně zkoušku a tuto skutečnost doložil. § 38a Účet vodní dopravy (K § 37f odst. 3 zákona) (1) Účet vodní dopravy (dále jen „účet“) je zřízen ve formě zvláštního běžného účtu, na kterém eviduje ministerstvo prostředky provozovatelů odděleně na třech zvláštních podúčtech: podúčtu provozovatelů provádějících přepravu suchého zboží, podúčtu provozovatelů provádějících přepravu tekutého zboží a podúčtu provozovatelů provádějících přepravu pomocí remorkérů. (2) Příjmy účtu se řídí předpisy Evropských společenství, které upravují politiku Společenství v oblasti kapacity vnitrozemského lodního parku a jeho obnovy5). (3) Finanční prostředky z účtu lze přidělit pouze na základě žádosti, která obsahuje následující náležitosti: a) identifikační údaje o žadateli (jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, místo podnikání a identifikační číslo podnikající fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) identifikační údaje o plavidle (jméno plavidla, druh plavidla, evidenční označení, identifikační údaje o vlastníkovi plavidla, místo registrace a rejstříkové číslo), c) výše požadované šrotovací prémie, d) datum sešrotování plavidla. (4) Žádost o přidělení finančních prostředků z účtu musí být doložena: a) lodním osvědčením platným v době sešrotování plavidla, b) dokladem o tom, že plavidlo bylo sešrotováno rozlomením trupu, popřípadě zničením trupu a motoru, c) dokladem o tom, že plavidlo vykonalo v průběhu 24 měsíců předcházejících podání žádosti nejméně deset plaveb za účelem přepravy zboží na vzdálenost nad 50 km při nákladové kapacitě alespoň 70 %. (5) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o technické a provozní způsobilosti plavidla, je žadatel povinen na jeho výzvu ve stanovené lhůtě předložit také odborný technický posudek prokazující tuto způsobilost, vydaný uznanou klasifikační organizací6). (6) Na poskytnutí finančních prostředků z účtu není právní nárok. § 39 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Stráský v. r. Příloha č. 1 1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest Druh cesty\| Třída cesty (1)\| Motorové nákladní lodě a čluny\| Tlačná sestava\| Nejmenší výška pod mosty ---\|---\|---\|---\|--- Hlavní charakteristika plavidla\| Hlavní charakteristika sestavy délka\| šířka\| ponor\| nosnost\| délka\| šířka\| ponor\| nosnost\| m\| m\| m (2)\| t\| m\| m\| m (2)\| t (3)\| m (4) Místního významu\| I\| 38,5\| 5,05\| 1,80- 2,20\| 250 - 400\| \| \| \| \| 4,00 II\| 50-55\| 6,60\| 2,50\| 400 - 650\| \| \| \| \| 4,00-5,00 III\| 67-70\| 8,20\| 2,50\| 650 - 1 000\| \| \| \| \| 4,00-5,00 Mezinárodního významu\| IV\| 80-85\| 9,50\| 2,50\| 1000 - 1 500\| 85\| 9,50\| 2,50- 2,80\| 1 250 - 1 450\| 5,25 nebo 7,00(5) Va\| 95-110\| 11,40\| 2,50- 2,80\| 1500 - 2 400\| 95-110 (6)\| 11,40\| 2,50- 2,80\| 1 600 - 1 850\| 5,25 nebo 7,00(5) Vb\| \| \| \| \| 172- 185 (6)\| 11,40\| 2,50- 2,80\| 3 200 - 3 700 VIa\| \| \| \| \| 95-110 (6)\| 22,80\| 2,50- 4,50\| 3 200 - 6 000\| 7,00 nebo 9,10 VIb\| \| \| \| \| 185-195 (6)\| 22,80\| 2,50- 4,50\| 6 400 - 12 000\| 7,00 nebo 9,10 VIc\| \| \| \| \| 270-280 193-200 (6)\| 22,80 33,00- 34,20 (6)\| 2,50- 4,50\| 9 600 - 18 000\| 9,10 VII\| \| \| \| \| 285-295 (6)\| 33,00- 34,20 (6)\| 2,50- 4,50\| 14 000 - 27 000\| 9,10 Poznámky ke klasifikační tabulce: (1) Třída vodních cest je určena půdorysnými rozměry člunů nebo tlačných sestav. (2) Údaj ponoru pro konkrétní vodní cestu musí být určen s přihlédnutím k místním podmínkám. (3) Uvedené údaje jsou charakteristické pro sestavy s nejrozšířenější nosností používané na daných vodních cestách. (4) S přihlédnutím k bezpečnostní vzdálenosti, která je cca 30 cm mezi vrchním bodem konstrukce lodi nebo jejího nákladu a spodní hranou mostní konstrukce. (5) Pro přepravu kontejnerů jsou schváleny následující údaje: 5,25 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve dvou vrstvách, 7,00 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve třech vrstvách. (6) Prvé označení se uvádí podle současné situace, druhé s přihlédnutím k budoucím změnám a v některých případech i současné situace. 1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest regionálního významu Druh cesty\| Třída cesty\| Charakteristika plavidla ---\|---\|--- délka\| šířka\| ponor m\| m\| m Regionálního významu\| 0\| 20\| 5\| 1,20 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 222/1995 Sb. Šířka plavební dráhy v oblouku Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cestyvodní cesty užívá vztah: e=L22R, kdy: e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy, L - délka největšího plavidlaplavidla či sestavy, R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy. Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cestyvodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje: a) Pro vodní cestuvodní cestu na vodním toku volně tekoucím B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo b) Pro vodní cestuvodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu B = 2b + 2Δb' + Δb“ + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a), kdy: b - největší šířka plavidlaplavidla či sestavy, Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m, Δb“ - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m. Konstrukce přechodových oblouků V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny tt a t2, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R — e ve dvou bodech T1 a T2. V případě malého středového úhlu a body průniku T1 a T2 splynou do jednoho bodu T1,2, kdy: Rp \\- poloměr přechodové kružnice, t1, t2 \\- pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, α - středový úhel oblouku, β' - krajní úhly vytvořené tečnami t1 a t2. Konstrukce přechodových oblouků pro velký středový úhel V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu: βřčžíαγββ'=arccosRi-eRi-e2,přičemžplatíα=γ+2β'. Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu: βřčžíββt'1,2=R-e.tgβ',přičemžplatíβ'=β'', βt''1,2=e2sinβ'', tRp=t'1,2+t''1,2 a βRp=tRptgβ''2. Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech Rp svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e. 302kB Konstrukce přechodových oblouků pro malý středový úhel V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'. Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů: βt'1,2=R-etgβ' a βR¯=Ri-ecosβ', přičemž platí: ββe¯=Ri-R¯,β'=β'', ββt''1,2=e¯sinβ'',tRp=t'1,2+t''1,2aRp=tRptgβ''2. Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr Rp a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T1,2. 313kB Příloha č. 3 Znalosti požadované pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce I. Všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření: – znalost následků nehodnehod při přepravě nebezpečných věcínebezpečných věcí, – znalosti hlavních příčin nehodnehod. II. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropských společenství (ES) a mezinárodních úmluv a dohod, které se vztahují k vnitrozemské vodní dopravě, s tím, že jde zejména o: 1. klasifikaci nebezpečných věcínebezpečných věcí: – postupy pro klasifikaci roztoků a směsí, – struktura výčtu látek, – třídy nebezpečných věcínebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, – vlastnosti přepravovaných nebezpečných látek a předmětů, – jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti; 2. obecné požadavky na obaly včetně cisteren, cisternových kontejnerů apod.: – druhy obalů, kódování a značení, – požadavky na balení a předpisy pro zkoušení obalů, – stav obalů a pravidelné kontroly; 3. označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky: – údaje na bezpečnostních značkách, – umísťování a odstraňování bezpečnostních značek, – označování; 4. náležitosti přepravních dokladů: – informace v přepravních dokladech, – prohlášení odesilatele o shodě; 5. způsob přepravy a omezení při odesílání: – celolodní náklad, – přeprava volně ložených a kusových zásilek, – přeprava ve velkých kontejnerech pro volně ložené zásilky, – přeprava v kontejnerech, – přeprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách; 6. přeprava cestujících; 7. zákazy a bezpečnostní opatření při přepravě týkající se společné nakládky; 8. vzájemné oddělování látek; 9. omezování přepravovaných množství a osvobozená množství; 10. manipulace a uložení nákladu: – nakládka a vykládka (stupeň plnění), – uložení a vzájemné oddělování; 11. čistění nebo odplynování před nakládkou a po vykládce; 12. posádky: odborné školení; 13. průvodní doklady: – přepravní doklad, – písemné pokyny, – lodní listiny včetně osvědčení, že plavidlo je způsobilé k přepravě nebezpečných věcínebezpečných věcí, – osvědčení o školení posádky, – ostatní doklady; 14. bezpečnostní pokyny: uplatňování pokynů a ochranné prostředky posádky; 15. povinnost dozoru nad plavidly: kotvení a stání; 16. plavební předpisy a omezení podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších zvláštních právních předpisů7); 17. únik znečisťujících látek během provozu a při nehodáchnehodách, havárie8); 18. požadavky týkající se plavidel. Příloha č. 4 Vzor osvědčení Osvědčení ES o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí ve vnitrozemské vodní dopravě 334kB 3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu trestního zákona. 4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 5) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 z 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva společenství. 6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb. 7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. 10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny. 11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. 12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb. 13) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách Vyhlášeno 13. 10. 1995, datum účinnosti 13. 10. 1995, částka 61/1995 * § 1 - Předmět úpravy * § 1a - Plavební zóny vodních cest * § 2 - Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky * § 3 - Technické požadavky na plavidla a jejich zařízení a vybavení * § 3a - Využití rovnocenných technologií a odchylky od technických požadavků * § 3b - Snížené technické požadavky na některá plavidla * § 3c - Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN * § 4 - Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí a pověřenou právnickou osobou * § 4a - Odborná komise a její činnost * § 4b - (1) Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření splnění podmínek technické způsobilosti * § 4c - Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah * § 4d - Uznání technických prohlídek provedených jiným státem * § 4e - Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah * § 5 - Plavidla podléhající cejchování * § 6 - Vybavení plavidel lodními listinami * § 7 - Doba platnosti osvědčení plavidla a vzory osvědčení plavidla * § 8 - Plavidla podléhající pojištění * Určená technická zařízení na plavidlech * § 9 - Stanovení určených technických zařízení * § 10 - Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob * § 11 - Podmínky k získání odborné způsobilosti * § 11a - Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel * § 11b - Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku * Přechodná a závěrečná ustanovení * § 12 - (1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé. * § 13 - Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemsk * § 14 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. * Dodatek I č. 3 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 6 č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Aktuální znění od 19. 6. 2019 (136/2019 Sb.) 223 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 14. září 1995 o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) technické požadavky na plovoucí tělesaplovoucí tělesa a plavidlaplavidla podléhající evidenci, s výjimkou 1. malých plavidelmalých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, 2. plovoucích zařízeníplovoucích zařízení s délkou menší než 20 m, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, b) technické požadavky na zařízení a vybavení plavidelplavidel, c) podrobnější členění druhů plavidelplavidel a jejich znaky, d) způsob vedení evidence plavidelplavidel v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku, e) plavidlaplavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise, f) postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla, g) postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich rozsah, h) rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla, i) určená technická zařízení na plavidlechplavidlech podléhající dozoru, rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění osob způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek, j) vzory osvědčení plavidlaplavidla, údaje do nich zapisované a dobu jejich platnosti, k) vzor prozatímního osvědčení plavidlaplavidla, l) plavební zóny vodní cestyvodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidlaplavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidloplavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, m) počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidelplavidel, n) plavidlaplavidla, u nichž musí být provedeno cejchovánícejchování, a podmínky pro jeho provedení a pro jeho postup, a o) druhy plavidelplavidel, která musí být opatřena nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidelplavidel a způsob jejich umístění na plavidleplavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidloplavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané. § 1a Plavební zóny vodních cest (K § 10 odst. 7 zákona) Vnitrozemské vodní cestyvodní cesty Evropské unie jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4. Zařazení vodních cestvodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky (K § 9 odst. 6 zákona) (1) Lodě se člení na a) osobní lodě, b) nákladní motorové lodě, c) tankové motorové lodě, d) remorkéry, e) vlečné čluny, f) tlačné čluny, g) převozní lodě, h) speciální lodě. (2) Základním znakem lodě je její určení pro a) dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení, b) dopravu jiných plavidelplavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo c) jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě. (3) Dílčími znaky některých druhů lodí jsou dále a) rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavběplavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny, b) u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících, c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení plavidelplavidel v sestavě plavidelplavidel, d) u převozní lodě její konstrukce a určení pro přepravu cestujících, zvířat nebo věcí na přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestuvodní cestu, e) u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidelsestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod. (4) Základním znakem plovoucího zařízeníplovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavběplavbě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízenímPlovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod. § 3 Technické požadavky na plavidla a jejich zařízení a vybavení (K § 9 odst. 6, § 10 odst. 7 a § 10b odst. 1 zákona) (1) Technické požadavky pro provoz plavidlaplavidla podléhajícího této vyhlášce, které není převozní lodí, plovoucím zařízenímplovoucím zařízením nebo plovoucím tělesemplovoucím tělesem, na vodních cestáchvodních cestách Evropské unie v plavební zóně 3 a 4 a na vodních cestáchvodních cestách České republiky v plavební zóně 2 a technické požadavky na jeho zařízení a vybavení jsou stanoveny v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidlaplavidla ES-TRIN (dále jen „norma ES-TRIN“). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Technické požadavky pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízeníplovoucího zařízení nebo plovoucího tělesaplovoucího tělesa na vodních cestáchvodních cestách České republiky v plavební zóně 2, 3 anebo 4 a technické požadavky na jejich zařízení a vybavení jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidlaplavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku, za předpokladu, že tato plavidlaplavidla a) odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidelplavidel v některém z těchto států závazné, a b) zajišťují alespoň takovou míru ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce. § 3a Využití rovnocenných technologií a odchylky od technických požadavků (1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se nemusí použít v rozsahu, v jakém Evropská komise v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby1) povolí prováděcím aktem odchylky od této normy nebo uzná rovnocennost použitých technických řešení. (2) Údaje o odchylkách a uznání rovnocennosti podle odstavce 1 se zapíší do osvědčení plavidlaplavidla. § 3b Snížené technické požadavky na některá plavidla (1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidlaplavidla výlučně na vodní cestěvodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nemusí použít v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidlaplavidla výlučně na izolovaných vodních cestáchvodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce, budou-li v žádosti uvedeny izolované vodní cestyvodní cesty České republiky, na nichž bude plavidloplavidlo provozováno. (3) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidlaplavidla výlučně na vodní cestěvodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce nemusí použít u plavidlaplavidla postaveného před 1. lednem 1950, a) jehož nosnost nepřekračuje 350 tun nebo b) které není určeno pro přepravu nákladu a jeho největší přípustný výtlak je menší než 100 m3. (4) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidlaplavidla výlučně určeného pro omezené plavbyplavby místního významu na vodních cestáchvodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce, bude-li v žádosti uveden úsek vodní cestyvodní cesty, kde bude plavidloplavidlo provozováno. (5) PlavidluPlavidlu, u nějž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti provedeno podle odstavců 2 a 4 se v osvědčení vyznačí konkrétní vodní cestavodní cesta České republiky nebo její úsek. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 1 se vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 2 se vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavců 3 a 4 se vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 3c Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN Technické požadavky stanovené v příloze č. 2 se pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízeníplovoucího zařízení nebo plovoucího tělesaplovoucího tělesa nepoužijí, pokud plavidloplavidlo splňuje technické požadavky stanovené normou ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Ustanovení § 3 odst. 1 a § 3b se užijí obdobně. § 4 Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí a pověřenou právnickou osobou (K § 10 odst. 3 a 4 zákona) (1) Ověřování splnění podmínek technické způsobilosti plavidelplavidel odbornou komisí ustavenou plavebním úřademplavebním úřadem podléhají plavidlaplavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích tělesplovoucích těles. (2) PlavidlyPlavidly, u nichž může plavební úřadplavební úřad pověřit prováděním technické prohlídky právnickou osobu, jsou plavidlaplavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích tělesplovoucích těles. § 4a Odborná komise a její činnost (K § 10 odst. 3 zákona) (1) Odborná komise musí být složena tak, aby sestávala alespoň z jednoho zaměstnance plavebního úřaduplavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci plavidelplavidel a jejich strojních zařízení, jednoho odborníka v oblasti tradičních plavidelplavidel vymezených normou ES-TRIN a jednoho odborníka v oblasti plavbyplavby; plavební úřadplavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další odborníky. (2) Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřadplavební úřad předsedu odborné komise. (3) Odborník na konstrukci plavidelplavidel a jejich strojních zařízení musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) a praxi alespoň 5 let v oblasti technické způsobilosti plavidelplavidel uvedených v § 4 odst. 1. Odborník v oblasti plavbyplavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla, které není malým plavidlemmalým plavidlem. Odborník v oblasti tradičních plavidelplavidel a provádění prohlídek tradičních plavidelplavidel musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) a znalosti právních a technických předpisů v oblasti technické způsobilosti tradičních plavidelplavidel vymezených normou ES-TRIN. (4) Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním úřademplavebním úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena odborné komise nevznikne. § 4b (1) Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla je vždy posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidelplavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla vyžaduje též provedení plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavbyplavby. Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti tradičního plavidlaplavidla vymezeného normou ES-TRIN je také posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborníkem v oblasti tradičních plavidelplavidel a provádění prohlídek tradičních plavidelplavidel. (2) V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky plavidelplavidel uvedených v § 4 odst. 2 provádí technickou prohlídku plavidelplavidel tato právnická osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidlaplavidla účastní alespoň člen odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidelplavidel a jejich strojních zařízení. Ustanovení věty druhé odstavce 1 platí obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidlaplavidla a jejích výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise. (3) Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidlaplavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidlaplavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidloplavidlo splňuje stanovené technické požadavky; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidlaplavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidlaplavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko. § 4c Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah (K § 10 odst. 11 zákona) (1) PlavidloPlavidlo se k technické prohlídce přistaví bez cestujících a nákladu a vyčištěné. V rámci provádění technické prohlídky plavidlaplavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné. (2) Technická prohlídka plavidlaplavidla zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno, pokud této prohlídce již bylo plavidloplavidlo podrobeno. (3) Technická prohlídka plavidlaplavidla vybaveného motorem pro pohon plavidlaplavidla nebo sestav plavidelsestav plavidel zahrnuje provedení zkušební plavbyplavby. Při technické prohlídce plavidlaplavidla mohou být požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady nebo součinnost dalších specializovaných odborníků. (4) Při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených normou ES-TRIN se použijí rovněž postupy stanovené touto normou. Při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených přílohou č. 2 k této vyhlášce se použijí ustanovení této vyhlášky. (5) Technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech stanovených podmínek technické způsobilosti. § 4d Uznání technických prohlídek provedených jiným státem (K § 10a odst. 2 zákona) Technická prohlídka provedená orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidlaplavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let. § 4e Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah (K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona) (1) Při provádění pravidelné technické prohlídky, prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla a prohlídky navazující na výkon státního dozoru se použije § 4c odst. 1, odst. 2 věta druhá a odst. 4 obdobně. (2) Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidlaplavidla. (3) Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavbaplavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení. (4) Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavbaplavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla. (5) Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti. (6) Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidlaplavidla, které byly upraveny nebo opraveny, vlastností plavidlaplavidla, které mohly být úpravou nebo opravou dotčeny, a zvláštních vlastností plavidlaplavidla uvedeného v § 3 odst. 1, které jsou stanoveny v normě ES-TRIN. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidloplavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. (7) Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavbaplavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidloplavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. § 5 Plavidla podléhající cejchování (k § 17 odst. 1 zákona) (1) Cejchování podléhají lodě a plovoucí stroje, jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m3. (2) Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy v Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavbyplavby, který tvoří přílohu č. 6 k této vyhlášce. § 6 Vybavení plavidel lodními listinami (K § 18 odst. 3 zákona) (1) PlavidlaPlavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. a) musí být vybavena lodními listinami, kterými jsou a) doklad či jiný dokument, na jehož základě lze podle zákona plavidloplavidlo na vodních cestáchvodních cestách provozovat, jímž je 1. osvědčení plavidlaplavidla, 2. prozatímní osvědčení plavidlaplavidla, 3. doklad obdobný osvědčení plavidlaplavidla, který vydal jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace, 4. doklad podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, 5. povolení plavebního úřaduplavebního úřadu k umístění plavidlaplavidla na vodní cestěvodní cestě, nebo 6. povolení zvláštní přepravy, bylo-li vydáno z důvodu, že plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, b) lodní deník, c) seznam posádky, je-li s plavidlemplavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, seznam cestujících pobývajících na plavidleplavidle po dobu delší než 24 hodin, d) cejchovní průkaz, podléhá-li pravidlo cejchování, e) kniha odběru zaolejovaných vod, je-li plavidloplavidlo plovoucím strojem nebo je-li vybaveno vlastním strojním pohonem nebo strojním pohonem pro zařízení na něm instalované, f) povolení zvláštní přepravy, je-li pro provoz plavidlaplavidla na vodní cestěvodní cestě zákonem vyžadováno, g) revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, pokud jsou tato zařízení na plavidleplavidle instalována, h) povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestáchvodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidloplavidlo vybaveno, i) schvalovací osvědčení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu, přepravuje-li plavidloplavidlo nebezpečné věcinebezpečné věci podle této mezinárodní smlouvy a schvalovací osvědčení se pro takovou přepravu vydává, j) doklady o odborné montáži a revizi určených technických zařízení, osvědčení určených technických zařízení, k) listiny týkající se plavbyplavby vyžadované mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. (2) Údaje zapisované do lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidlaplavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidloplavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidleplavidle. (4) Do knihy odběru zaolejovaných vod potvrzují příslušná odběrní místa odběr těchto vod z plavidlaplavidla. Údaje zapisované do knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 8 k této vyhlášce. (5) V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidlaplavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi. § 7 Doba platnosti osvědčení plavidla a vzory osvědčení plavidla (K § 10 odst. 5, § 10b odst. 1 a § 11 odst. 2 zákona) (1) Doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla je a) 5 let pro 1. osobní lodě, 2. plavidlaplavidla uvedená v § 3 odst. 1, která mají vlastní strojní pohon a mohou dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě, 3. plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, na nichž se předpokládá dlouhodobější přítomnost osob, jako je například botel, plovoucí restaurace, prodejna, galerie, plovárna, b) 10 let pro ostatní plavidlaplavidla podléhající této vyhlášce. (2) Platnost osvědčení plavidlaplavidla se prodlouží o dobu uvedenou v odstavci 1. (3) PlavidluPlavidlu se vystaví osvědčení Unie podle vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce, pakliže plavidloplavidlo, jeho zařízení a vybavení splňují technické požadavky stanovené pro příslušnou zónu v normě ES-TRIN nebo splňují-li technické požadavky podle § 3a. (4) Vzor osvědčení plavidlaplavidla pro a) plavidlaplavidla uvedená v § 3 odst. 1 je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, b) převozní lodě a plovoucí zařízeníplovoucí zařízení je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (5) Vzor prozatímního osvědčení plavidlaplavidla pro plavidlaplavidla podléhající této vyhlášce je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce. (6) Vzor osvědčení plavidlaplavidla pro plavidlaplavidla, u nichž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti pro provoz na vodních cestáchvodních cestách České republiky provedeno podle technických požadavků uvedených v § 3b odst. 1 a mají platné osvědčení Unie, je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce. § 8 Plavidla podléhající pojištění (k § 19 odst. 1 zákona) (1) PlavidlemPlavidlem, které lze provozovat na vodní cestěvodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla, je a) loď, nejedná-li se o vlečný nebo tlačný člun nepřepravující nebezpečné věcinebezpečné věci, b) plovoucí stroj. (2) Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí a) 40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících, b) 2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení, c) 1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení, d) 1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení. Určená technická zařízení na plavidlech § 9 Stanovení určených technických zařízení (k § 20 odst. 1 zákona) Určená technická zařízení na plavidlechplavidlech jsou: a) zařízení tlaková 1. kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar), 2. tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů, 3. tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlechplavidlech, b) zařízení plynová 1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení, 2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek, c) elektrická zařízení silnoproudá 1. elektrická zařízení plavidelplavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích, 2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlechplavidlech, d) zdvihací zařízení 1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích, 2. jeřáby a zdvihadla ruční. § 10 Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob (k § 21 zákona) (1) Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení. (2) Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou: a) znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel, b) znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána, c) znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu3) a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení, d) znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky), e) znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky, f) znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu4) u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá. § 11 Podmínky k získání odborné způsobilosti (k § 21 zákona) (1) Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí. (2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti elektrotechniky5), nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky6) a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let. (3) Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče. (4) Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čintrestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení. (5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (6) Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců. § 11a Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel (K § 24 odst. 4 zákona) (1) Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavybočně svázané sestavy tvoří minimálně 1 kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak. (2) Posádka se rozšíří o jednoho nebo více lodníků v případě, že strojní, kormidelní nebo jiné pro plavbuplavbu nezbytné zařízení vyžaduje samostatnou obsluhu. (3) Posádku lodě je možné snížit na 1 vůdce plavidlavůdce plavidla a 1 lodníka v případě, že loď a) nemá vlastní strojní pohon, b) má délku do 45 m, nebo c) má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a kormidelního zařízení. (4) Posádku převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se rozšíří o jednoho nebo více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a způsobu jejího provozu. (5) Posádku plovoucího stroje tvoří 1 strojmistr. Pro přepravu plovoucího stroje po dopravně významných vodních cestáchvodních cestách se stanoví posádka jako pro lodě. (6) Na lodi přepravující nebezpečné věcinebezpečné věci musí být nejméně jeden člen posádky osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu10). § 11b Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku (K § 14 odst. 7 zákona) (1) Evidence plavidelplavidel se v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku vede v elektronickém seznamu technických údajů k plavidluplavidlu, údajů o jeho vlastníkovi a provozovateli, o zástavním právu k plavidluplavidlu, údajů o provedených technických prohlídkách a údajů o technických změnách na plavidleplavidle majících vliv na způsobilost plavidlaplavidla k provozu a o změnách vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace o vydání osvědčení plavidlaplavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného evropského identifikačního čísla, identifikačního kódu automatického systému pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestáchvodních cestách a identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny. (2) V plavebním rejstříkuplavebním rejstříku jsou vedeny a uchovávány veškeré údaje o plavidleplavidle, jeho vlastníkovi a provozovateli po celou dobu, kdy je plavidloplavidlo evidováno. Pokud je plavidloplavidlo na základě žádosti jeho vlastníka vymazáno z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku, uchovávají se údaje o něm vedené elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu11). Přechodná a závěrečná ustanovení § 12 (1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé. (2) Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány. § 13 Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky. § 14 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Stráský v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Plavební zóny vodních cest České republiky ZÓNA 1 Vodní cestyVodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují. ZÓNA 2 Přehradní nádrž Lipno. ZÓNA 3 1. Přehradní nádrže Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III. 2. Těžební jezera štěrkopísku Ostrožská Nová Ves a Tovačov. ZÓNA 4 Ostatní vodní cestyvodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2 a 3. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Podmínky technické způsobilosti plovoucích zařízení, převozních lodí a plovoucích těles KAPITOLA 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1.01. Definice Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů: 1) převozní loď plující volně je převozní loď samostatně plující bez upoutání k vodícímu lanu nebo řetězu, 2) převozní loď neplující volně je převozní loď plující upoutána k vodícímu lanu nebo řetězu, 3) plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb je plovoucí zařízeníplovoucí zařízení postavené a vybavené pro poskytování ubytovacích, restauračních, společenských, vzdělávacích, kulturních, rekreačních a podobných služeb, například botel, plovoucí restaurace, galerie, divadlo, kostel, sauna, učebna, dílna, plovárna, 4) plovoucí zařízeníplovoucí zařízení pracovní je plovoucí zařízeníplovoucí zařízení postavené a vybavené pro činností neuvedené v odstavci 3, například přístavní můstek nebo molo, plovoucí dok, plovoucí garáž apod., Zvláštní prostory na plavidle 5) hlavní strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány hlavní motory, 6) strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory, 7) motorový úsek je úsek plavidlaplavidla, ve kterém se nachází hlavní nebo pomocný motor (motory), 8) kotelna je prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média, 9) uzavřený prostor je prostor na plavidleplavidle uzavřený pevným nebo pohyblivým zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně po obvodu, 10) kormidelna je prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidlaplavidla, 11) obytný prostor je prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidleplavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny, 12) prostor pro cestující nebo návštěvníky je prostor na plavidleplavidle určený pro osoby, které nejsou členem posádky plavidlaplavidla nebo lodního personálu, 13) ovládací stanoviště je kormidelna nebo prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, odkud lze dálkově ovládat zařízení plavidlaplavidla, 14) schodišťová šachta je šachta vnitřního schodiště, 15) kuchyně je prostor se sporákem či podobným zařízením určený k přípravě jídel, 16) skladovací prostor je prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob, 17) pracoviště je prostor, kde členové posádky nebo lodního personálu plní své úkoly, 18) průchod je prostor určený pro běžný pohyb osob, Lodní technické pojmy 19) rovina největšího přípustného ponoru je rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidloplavidlo oprávněno k plavběplavbě, 20) bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidloplavidlo považováno za vodotěsné, 21) zbývající bezpečnostní vzdálenost je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidlaplavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidloplavidlo považováno za vodotěsné, 22) volný bok (f) je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidlaplavidla, 23) zbývající volný bok je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidlaplavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidlaplavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidlaplavidla, 24) nepotopitelné je plavidloplavidlo, které má takovou zásobu plovatelnosti, aby se zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N, 25) výtlak (D) je celková hmotnost plavidlaplavidla, včetně zatížení, 26) součinitel plnosti výtlaku (CB) je poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T, 27) boční plocha nad hladinou (AV) je boční plocha plavidlaplavidla nad vodoryskou v m2, 28) přepážková paluba je paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok, 29) přepážka je stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidloplavidlo a která je vymezena dnem plavidlaplavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami, 30) příčná přepážka je přepážka, která vede z jednoho boku plavidlaplavidla k druhému, 31) stěna je obvykle svislá dělicí plocha, 32) dělicí stěna je stěna, která není vodotěsná, 33) délka (L) je maximální délka trupu plavidlaplavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu, 34) největší délka (LOA) je maximální délka plavidlaplavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení, 35) délka na vodorysce (LWL) je délka trupu plavidlaplavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru, 36) šířka (B) je maximální šířka trupu plavidlaplavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.), 37) největší šířka (BOA) je maximální šířka plavidlaplavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod., 38) šířka na hlavní vodorysce (BWL) je šířka trupu plavidlaplavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru, 39) boční výška (H) je nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidlaplavidla, 40) ponor (T) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru, 41) celkový ponor (TOA) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru, 42) přední svislice je kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru, 43) světlá šířka boční paluby je vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby, Kormidelní zařízení 44) kormidelní zařízení je veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidlaplavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy, 45) kormidlo je kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem, 46) kormidelní stroj je součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla, 47) pohonná jednotka je pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem, 48) zdroj energie je napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidlaplavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru, 49) ovládací prvky řízení jsou konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje, 50) pohonná jednotka kormidelního stroje je ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie, 51) ruční pohon je systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie, 52) ručně ovládaný hydraulický pohon je ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu, 53) regulátor rychlosti otáčení plavidlaplavidla je zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidlaplavidla podle předem vybraných hodnot, Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů 54) vodotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průniku vody, 55) odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody, 56) plynotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů, 57) nehořlavý je materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2, 58) zpomalující hoření je materiál třídy reakce na oheň B, C, který se nevzněcuje snadno, pozvolna hoří a po odstranění přímého plamene samovolně uhasne, 59) předpis pro provádění požárních zkoušek je mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO), Jiné definice 60) radarové zařízení je elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu, 61) lodní personál jsou osoby zajišťující provoz plavidelplavidel, které nejsou členy posádky, 62) signální světlo je světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidelplavidel, 63) hlavní motor je spalovací motor nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidlaplavidla, 64) pomocný motor je motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidlaplavidla, 65) subjekt pověřený prohlídkami je odborná komise nebo pověřená právnická osoba. KAPITOLA 2 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL 2.01. Základní požadavek 2.01.1. PlavidlaPlavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí. 2.02. Pevnost a stabilita 2.02.1. Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven: a) v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidelplavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidlaplavidla, se dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů; b) u prohlídky plavidlaplavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidelplavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle vzorců: t1min=0,006×α×Tmm, ƒt2min=ƒ×0,55×LWLmm; v těchto vzorcích: f = 1 + 0,0013 × (a - 500), a = podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm; minimální hodnoty stanovené podle tohoto písmene nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu; c) v žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm; d) výměnu obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c). Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) až c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti. 2.02.2. Aniž je dotčeno ustanovení 2.02.1 místně jsou u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek plovoucího zařízeníplovoucího zařízení nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidlaplavidla. 2.02.3. Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle čl. 2.02.1. 2.02.4. Stabilita plavidlaplavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití. 2.03. Lodní trup 2.03.1. Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech: a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost zatíženého plavidlaplavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena a b) záďová přepážka u plavidelplavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi. Toto ustanovení se nepoužije pro plovoucí zařízeníplovoucí zařízení pracovní. 2.03.2. Převozní loď nemusí být vybavena kolizními přepážkami podle čl. 2.03.1, pokud je plavidloplavidlo konstruováno jako nepotopitelné. 2.03.3. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidlaplavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení. 2.03.4. Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.01.7 až 15.01.12, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud není plavidloplavidlo vybaveno přepážkovou palubou, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku. 2.03.5. Počet otvorů v přepážkách podle 2.03.4 musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidlaplavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek. 2.03.6. Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle čl. 2.03.4 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky: a) musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu; b) musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření; c) na obou stranách musí být opatřeny nápisem: „Po průchodu dveře ihned uzavřít“. 2.03.7. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou. b) Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky. c) Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund. d) Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál. e) Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidlaplavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny. 2.03.8. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru. 2.03.9. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě. 2.03.10. Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu. 2.03.11. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidlaplavidla. 2.03.12. PlavidloPlavidlo musí být provedeno tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku. 2.04. Strojovny, kotelny a palivové nádrže 2.04.1. Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat. 2.04.2. Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny. Ustanovení předchozí věty nemusí být splněno u plavidlaplavidla, které nemá uzavřené prostory, nejedná-li se o nádrže na palivo s bodem vzplanutí 55 °C a méně. 2.04.3. Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně nehořlavého materiálu. 2.04.4. Strojovna, která je otevřená do volného prostoru nebo její prostor je omezen jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 2.04.8. nebo 6.07.1. pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou. 2.04.5. Strojovna nebo motorový úsek obsahující vestavěné spalovací motory a/nebo trvale instalované palivové nádrže musí být odděleny od obytných prostorů. Tento požadavek je naplněn, pokud konstrukce splňuje následující požadavky: a) rozhraní jsou nepřerušovaně utěsněna (např. svařením, pájením, lepením, laminováním nebo jinak); b) prostupy pro kabely, potrubí atd. jsou uzavřeny tvarovkami, těsněním a/nebo tmely; c) přístupové otvory, jako jsou dveře, poklopy, atd. jsou opatřeny závěry, takže se může zajistit minimalizování průniku plynu a par v uzavřené poloze. Účinnost hraničních spojů nebo utěsnění se může doložit buď dokumentací, nebo vizuální prohlídkou. 2.04.6. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány. 2.04.7. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a nehořlavého materiálu. 2.04.8. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud a) celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2, b) cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a c) na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasicí přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW. 2.04.9. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně se stálou obsluhou je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN. KAPITOLA 3 ZNAČKY MAXIMÁLNÍHO PONORU 3.01. Značky maximálního ponoru. 3.01.1. Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však mohou být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoveny větší hodnoty. 3.01.2. Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými značkami maximálního ponoru. 3.01.3. Značky maximálního ponoru se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. 3.01.4. PlavidloPlavidlo musí mít nejméně tři páry značek maximálního ponoru, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidlaplavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidlaplavidla od přídě a od zádě. To se nevyžaduje: a) u plavidelplavidel, která jsou určena k přepravě nákladu a jsou kratší než 40 m stačí dva páry značek maximálního ponoru umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidlaplavidla od přídě a od zádě a b) u plavidelplavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden pár značek maximálního ponoru umístěných přibližně uprostřed plavidlaplavidla. 3.01.5. Značky maximálního ponoru, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Značka maximálního ponoru, která se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. KAPITOLA 4 MANÉVROVATELNOST 4.01. Obecná ustanovení 4.01.1. PlavidlaPlavidla musí prokázat přiměřenou schopnost plavbyplavby a manévrovatelnost. 4.01.2. Převozní loď neplující volně musí splňovat požadavky na manévrovatelnost stanovené plavebním úřademplavebním úřadem s ohledem na plavební podmínky v místě jejího provozování, který při tom využije některé požadavky čl. 4.02 až 4.10. 4.01.3. Převozní loď plující volně s vlastním pohonem musí splňovat požadavky čl. 4.02 až 4.10. 4.02. Zkušební plavbyplavby 4.02.1. Manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbamiplavbami. 4.02.2. Soulad s požadavky čl. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidleplavidle stejného typu. 4.02.3. Zkušební plavbyplavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s požadavky stanovenými v této příloze. 4.03. Zkušební oblast 4.03.1. Zkušební plavbyplavby podle čl. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních cestvodních cest, kde má být převozní loď provozována nebo s obdobnými plavebními podmínkami a který určil plavební úřadplavební úřad s ohledem na možnost řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen „zkušební oblast“). 4.03.2. Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku úseku plavbyplavby a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech. 4.04. Zatížení plavidlaplavidla během zkušebních plavebplaveb 4.04.1. Během zkušebních plavebplaveb musí být převozní loď zatížena nejméně do 70 % jejich nosnosti a zatížení musí být rozloženo rovnoměrně. 4.05. Použití zařízení plavidlaplavidla při zkušební plavběplavbě 4.05.1. Během zkušební plavbyplavby lze použít veškerá zařízení uvedená v osvědčení plavidlaplavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev. 4.05.2. Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle čl. 4.10. 4.06. Předepsaná (dopředná) rychlost plavbyplavby 4.06.1. Převozní loď musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavbyplavby umožňující bezpečné manévrování. Tento požadavek se nevztahuje na převozní lodě bez strojního pohonu. 4.07. Schopnost zastavení 4.07.1. Převozní loď musí být schopná zastavit při plavběplavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelná. 4.08. Schopnost plavbyplavby vzad 4.08.1. Provádí-li se zastavovací manévr podle čl. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbouplavbou směrem vzad. 4.09. Schopnost vyhýbání 4.09.1. Převozní loď musí být schopná provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. 4.10. Schopnost otáčení 4.10.1. Převozní loď musí být schopná se včas otočit. KAPITOLA 5 KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ 5.01. Obecné požadavky 5.01.1. Je-li plavidloplavidlo vybaveno kormidelním zařízením, musí být spolehlivé a zajišťovat dobrou manévrovatelnost. 5.01.2. Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu. 5.01.3. Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od - 20 °C do + 50 °C. 5.01.4. Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky. 5.01.5. Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku. 5.01.6. Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen krouticí moment a aby nedošlo k výpadku, či poruše kormidelního stroje. 5.01.7. Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu a vnikání vody do plavidlaplavidla. 5.02. Pohonné jednotky kormidelního stroje 5.02.1. Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund. 5.02.2. Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka. 5.02.3. Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit srovnatelnou manévrovatelnost jako první pohonná jednotka. 5.02.4. U ručně ovládaných kormidelních zařízení musí jedno otočení kolem odpovídat úhlu kormidla nejméně 3°. 5.02.5. U strojních kormidelních zařízení musí být možné při maximálním ponoru kormidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti 4°/s v celém rozsahu otáčení kormidla. 5.02.6. Požadavky 5.02.4 a 5.02.5 je třeba kontrolovat i s plavidlemplavidlem plujícím plnou rychlostí při posunu kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku. Dále se musí ověřit, zda kormidlo drží polohu maximálního úhlu při maximální hnací síle. 5.03. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje 5.03.1. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit jako pohonné zařízení pro jiné silové jednotky nebo spotřebiče. 5.03.2. Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz. 5.03.3. Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru. 5.03.4. Hydraulické hadice a) jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků; b) musí být určeny nejméně pro maximální provozní tlak; c) musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let. 5.03.5. Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuty nejméně každých osm let odborně způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny. 5.04. Zdroj energie 5.04.1. Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie. 5.04.2. Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavbyplavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou. 5.04.3. Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj elektrické energie pro jiné silové spotřebiče. 5.05. Ruční pohon 5.05.1. Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou. 5.05.2. Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola. 5.06. Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení 5.06.1. Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být plavidloplavidlo vybaveno dvěma navzájem nezávislými ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky čl. 5.01 až 5.05. Tento odstavec se na dokormidlovací zařízení nevztahuje, není-li zapotřebí k dosažení požadované manévrovatelnosti. 5.06.2. Je-li plavidloplavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voith-Schneider) propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidlaplavidla zachována dostatečná manévrovatelnost. 5.07. Ukazatele a kontrolní zařízení 5.07.1. Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení. 5.07.2. Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje a) pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s čl. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě, b) výpadek napájení ovládacího prvku řízení, c) výpadek napájení pohonných jednotek a d) poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů. 5.08. Pravidelné prohlídky 5.08.1. Prohlídku správnosti instalace kormidelního zařízení se strojním pohonem provede subjekt pověřený prohlídkami. Za účelem ověření technické způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení těchto dokladů: a) popis kormidelního zařízení, b) výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a ovládacích prvcích řízení, c) informace o kormidelním stroji, d) schéma elektrického zapojení a e) návod k obsluze kormidelního zařízení. 5.08.2. Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavběplavbě. 5.08.3. Prohlídka musí zahrnovat alespoň: a) kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení; b) kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti; c) vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů; d) vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení a e) kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení. 5.09. Regulátory rychlosti otáčení plavidlaplavidla 5.09.1. Regulátory rychlosti otáčení plavidlaplavidla a jejích součásti musí splňovat požadavky čl. 6.03.5. 5.09.2. Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení plavidlaplavidla se musí zobrazovat na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu. 5.09.3. Je-li plavidloplavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení plavidlaplavidla i jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení plavidlaplavidla nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení. 5.09.4. Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení plavidlaplavidla musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích. 5.09.5. Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení plavidlaplavidla musí splňovat minimální požadavky a zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení. KAPITOLA 6 KORMIDELNA 6.01. Obecná ustanovení 6.01.1. Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavbyplavby. 6.01.2. Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí převozní lodě nesmí překročit dvě délky lodi vzhledem k hladině vody. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít vhodné elektronické přístroje. 6.01.3. Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidlavůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°. 6.01.4. Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlemplavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN. 6.02. Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení 6.02.1. Ovládací prvky potřebné k ovládání převozní lodě se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná. 6.02.2. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů. 6.02.3. Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená. 6.02.4. Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel. 6.02.5. Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického hluku se provádí dle normy ES-TRIN. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady. 6.03. Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení převozní lodě s vlastním pohonem 6.03.1. Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. 6.03.2. Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidlaplavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidlaplavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidlaplavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout. 6.03.3. Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidloplavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů. 6.03.4. Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 5.07.2, čl. 7.03.3 a čl. 7.05.14. 6.03.5. Pro plavidlaplavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidlaplavidla jednou osobou s pomocí radaru se přiměřeně použijí požadavky ES-TRIN. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení plavidlaplavidla musí přiměřeně splňovat požadavky ES-TRIN. 6.03.6. V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení. Požadavky v čl. 6.03.1 až 6.03.4 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě čl. 6.03.2 musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidloplavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní (Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 6.03.2. Obdobně to platí při ovládání plavidlaplavidla elektronicky s použitím joysticku. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení plavidlaplavidla. 6.04. Signální světla, světelné a zvukové signály 6.04.1. V kormidelně nebo na ovládacím stanovišti musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole signálních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo. 6.04.2. Na plavidleplavidle mohou být použity pouze návěstní svítilny splňující požadavky na signální světla podle jiného právního předpisu. 6.05. Radarové vybavení, ukazatel rychlosti otáčení plavidlaplavidla, zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidelplavidel a zařízení pro zobrazování elektronických plavebních map 6.05.1. U plavidelplavidel vybavených radarem musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN. 6.05.2. U plavidelplavidel vybavených zařízením ke sledování polohy a pohybu plavidelplavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu12) a zařízením k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidelplavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbuplavbu13) musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN. 6.06. Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidleplavidle 6.06.1. Na převozní lodi s kormidelnou, která neumožňuje přímou komunikaci s cestujícími, musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidleplavidle. 6.06.2. Přiměřeně to platí pro plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb, na kterém jsou uzavřené prostory. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení s prostory pro posádku anebo lodní personál. Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem nebo rovnocenným technickým zařízením. 6.07. Poplašný systém 6.07.1. Na převozní lodi s uzavřeným prostorem nebo na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb s uzavřeným prostorem musí být poplašný systém, pomocí něhož lze spustit akustický výstražný signál v uzavřených obytných prostorách, strojovnách a prostorách pro cestující nebo zákazníky. 6.07.2. Ovládající osoba musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu. 6.07.3. Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech. Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle normy ES-TRIN. 6.08. Vytápění a větrání 6.08.1. Kormidelna, která je uzavřeným prostorem musí být vybavena účinnou a regulovatelnou vytápěcí a větrací soustavou. KAPITOLA 7 KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ 7.01. Obecná ustanovení 7.01.1. Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe. 7.01.2. Tlakové nádoby určené pro provoz plavidlaplavidla musí být zkontrolovány subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz: a) před svým prvním uvedením do provozu, b) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a c) pravidelně nejméně každých pět let. Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkami. 7.02. Bezpečnost provozu 7.02.1. Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti náhodnému spuštění. 7.02.2. Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky. 7.02.3. Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy musí být možné zastavit z vnějšího prostoru, než ve kterém jsou umístěny, a z prostoru mimo strojovny. 7.02.4. Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší. 7.02.5. Pružné spoje potrubí jsou povoleny, s výjimkou strojoven, v těchto soustavách: a) drenážní a balastní, b) palivové a olejové, c) požárních a mytí paluby, d) větracích, měřících a plnících, e) sanitárního odpadu (kanalizace) a f) pitné vody. Ve strojovnách mohou tyto spoje být použity za podmínky, že jsou nehořlavé. 7.02.6. Materiál pružných spojů musí být odolný proti působení dopravovaného média. 7.02.7. U pružných spojení je dovoleno používat hotové spojky s koncovkami (příruby nebo šroubení). Tyto spoje musí být na dobře viditelných a přístupných místech. 7.03. Pohonné zařízení 7.03.1. Pro strojní pohon jsou povoleny pouze: a) vznětové motory, b) elektrické motory, c) zážehové přívěsné motory. 7.03.2. Pohonné zařízení plavidlaplavidla se strojním pohonem musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu. 7.03.3. Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je u převozní lodě poháněné spalovacím motorem nutno sledovat a) teplotu chladící vody hlavních motorů, b) tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek a c) tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí. 7.03.4. U plavidlaplavidla s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček. 7.03.5. U plavidelplavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka. 7.03.6. Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu. 7.04. Výfuková soustava spalovacího motoru 7.04.1. Všechny výfukové plyny musí být z plavidlaplavidla odváděny. 7.04.2. Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části plavidlaplavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu. 7.04.3. Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár. 7.04.4. Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem. 7.05. Palivové nádrže, potrubí a příslušenství 7.05.1. Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, nebo v nádržích označených značkou shody CE se schváleným typem, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu. 7.05.2. Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidlaplavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody musí být vybaveny automatickým zavíráním. 7.05.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže. 7.05.4. Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad pevně vestavěnými motory nebo jejich výfukovým potrubím. 7.05.5. Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny. 7.05.6. Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Vnitřní průměr odvětrávacího potrubí musí být nejméně 18 mm. Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí. 7.05.7. S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I k této příloze. 7.05.8. Ustanovení 7.05.7 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže do objemu 25 l, umístěných v odvětrávaných prostorech s min. průřezem větracích otvorů 3000 mm2. 7.05.9. Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce. 7.05.10. Palivové nádrže převozní lodě plující volně musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření množství paliva. 7.05.11. Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidlaplavidla. 7.05.12. Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým plnícím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %. 7.05.13. Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu. 7.05.14. Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz převozní lodě plující volně musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz. 7.05.15. Ustanovení 7.05.14 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže. 7.06. Skladování mazacího oleje a olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství 7.06.1. Oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidlaplavidla, lze použít rovnocenný nehořlavý materiál. 7.06.2. Nádrže na oleje, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidlaplavidla. 7.06.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej. 7.06.4. Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím. 7.06.5. Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny. 7.06.6. Potrubí pro olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce. 7.06.7. Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením. 7.07. Odvodnění a drenážní soustavy 7.07.1. Každý vodotěsný úsek plavidlaplavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny. 7.07.2. Převozní loď nebo plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb musí mít dvě samostatná drenážní čerpadla, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U převozní lodě a plovoucího zařízeníplovoucího zařízení služeb s výtlakem nepřesahujícím 250 t však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích. 7.07.3. Minimální výkon Q1=0,1×d12l/min; d1 je vypočteno podle vzorce: d1=1,5×LB+H+25mm. Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce: Q2=0,1×d22l/min; d2 je vypočteno podle vzorce: d2=1,5×lB+H+25mm. Hodnota d2 však nesmí být vyšší než hodnota d1. K výpočtu Q2 se použije délka nejdelšího vodotěsného úseku. V těchto vzorcích: l je délka příslušného vodotěsného úseku v m; d1 je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm; d2 je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm. 7.07.4. Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm. U plavidelplavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm. 7.07.5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla. 7.07.6. Pro každý odvodňovaný úsek plavidlaplavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidlaplavidla. 7.07.7. Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury. 7.07.8. Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů. 7.07.9. Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních prostor musí být vybaveny pro měření nebo kontrolu jejich zaplnění. 7.07.10. Je-li na plavidleplavidle drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení plavidlaplavidla. 7.07.11. Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování, jestliže klíče k zámkům uzávěrů jsou odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně. 7.08. Uložení zaolejované vody 7.08.1. Na plavidleplavidle s hlavním nebo pomocným motorem musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní). 7.09. Hluk vydávaný plavidlyplavidly 7.09.1. Hluk vydávaný plavidlemplavidlem během plavbyplavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen. 7.09.2. Hluk vydávaný převozní lodí s vlastním strojním pohonem během plavbyplavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidlaplavidla nesmí překročit 75 dB(A). 7.09.3. Hluk vydávaný plovoucím zařízenímplovoucím zařízením nebo převozní lodí se strojním pohonem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidlaplavidla nesmí překročit 65 dB(A). 7.09.4. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN. KAPITOLA 8 EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU 8.01. Spalovací motor použitý na plavidleplavidle musí splňovat požadavky normy ES-TRIN, nařízení vlády o rekreačních plavidlechplavidlech a vodních skútrech nebo vyhlášky o vedení rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidelmalých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízeníplovoucích zařízení k provozu na vodních cestáchvodních cestách. 8.02. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se dokládá příslušným certifikátem nebo prohlášením o shodě. 8.03. Spalovací motor je instalován na plavidleplavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a emisí hluku. KAPITOLA 9 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 9.01. Obecná ustanovení 9.01.1. Neexistují-li zvláštní požadavky na určitá zařízení a jejich části, považuje se stupeň bezpečnosti a provedení za uspokojivý, pokud jsou v souladu s platnou elektrotechnickou normou, na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 9.01.2. Provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla musí uchovávat a aktualizovat tyto doklady: a) přehledná schémata celého elektrického zařízení, b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů, c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení a d) údaje o druhu kabelů a o průřezu vodičů. 9.01.3. Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 °C do +40 °C a teplotu na plavidleplavidle od -20 °C do +40 °C. 9.01.4. Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná. 9.02. Systémy napájení elektrickou energií 9.02.1. Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti. 9.03. Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody 9.03.1. Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce. Místo\| Druh minimální ochrany (podle publ. ČSN EN 60529) ---\|--- Generátory\| Motory\| Transformátory\| Panely, Rozvaděče, Spínače\| Montážní příslušenství\| Osvětlovací zařízení Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní stroj\| IP 22\| IP 22\| IP 22 (2)\| IP 22 (1) (2)\| IP 44\| IP 22 Skříňky na akumulátory a barvy\| \| \| \| \| \| IP 44 u. (Ex) (3) Otevřené paluby a ovládací stanoviště\| \| IP 55\| \| IP 55\| IP 55\| IP 55 Kormidelna\| \| IP 22\| IP 22\| IP 22\| IP 22\| IP 22 Kajuty a vnitřní prostory pro cestující a zákazníky kromě sociálních zařízení a umýváren\| \| \| \| IP 22\| IP 20\| IP 20 Sociální zařízení a umývárny\| \| IP 44\| IP 44\| IP 44\| IP 55\| IP 44 (1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12 (2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany. (3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002 v platném znění nebo b) publikace souboru ČSN EN 60079 v platném znění a edici. 9.04. Ochrana před výbuchem 9.04.1. Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída). 9.05. Ochranné uzemnění 9.05.1. Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny. 9.05.2. Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem. 9.05.3. Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace). 9.05.4. Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší, než jsou hodnoty uvedené v tabulce: Průřez vnějších vodičů [mm2]\| Minimální průřez uzemňovacích vodičů ---\|--- v izolovaných kabelech [mm2]\| uložených samostatně [mm2] od 0,5 do 4\| stejný průřez jako u vnějšího vodiče\| 4 více než 4 až 16\| stejný průřez jako u vnějšího vodiče\| stejný průřez u vnějšího vodiče více než 16 až 35\| 16\| 16 více než 35 až 120\| poloviční průřez vnějšího vodiče\| poloviční průřez vnějšího vodiče více než 120\| 70\| 70 9.06. Nejvyšší přípustná napětí 9.06.1. Na plavidleplavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce: Druh zařízení\| Nejvyšší přípustné napětí ---\|--- Stejnosměrný proud\| Jednofázový střídavý proud\| Třífázový střídavý proud a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití\| 250 V\| 250 V\| 500 V b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití\| 250 V\| 250 V\| - c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:\| \| \| 1\\. všeobecně\| 50 V (1)\| 50 V (1)\| - 2\\. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení\| -\| 250 V (2)\| - 3\\. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací\| 250 V\| 250 V\| - 4\\. při použití proudových chráničů\| -\| 250 V\| 500 V d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu, a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem\| 250 V\| 250 V\| 500 V e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích\| 50 V\| 50 V\| - (1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor). (2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země. 9.06.2. Odchylně od čl. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření: a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje, nebo b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování. 9.07. Rozvodné systémy 9.07.1. Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy: a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE) = (síť TN-S), b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) = (síť PELV) a c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE) = (síť IT). 9.07.2. Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy: a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S), b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT) a c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN). 9.07.3. Mohou být použity jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti. 9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě 9.08.1. Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidlaplavidla musí mít pevné spojení na plavidleplavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu. 9.08.2. Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidlaplavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena. 9.08.3. Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidlaplavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí. 9.08.4. Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením. 9.08.5. Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím. 9.08.6. Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidlaplavidla. 9.08.7. Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky a b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet. 9.09. Napájení jiného plavidlaplavidla 9.09.1. Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidloplavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidloplavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím. 9.09.2. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu. 9.09.3. Ustanovení čl. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně. 9.10. Generátory a motory 9.10.1. Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03). 9.10.2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu. 9.11. Akumulátory 9.11.1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidlaplavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW. 9.11.2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštním uzavřeném prostoru. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě. 9.11.3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu. 9.11.4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily. 9.11.5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce: Q=0,11×I×nm3/h, kde: I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A); n = počet článků. U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidlaplavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na příslušných normách. 9.11.6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory. 9.11.7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje. 9.11.8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm. 9.12. Spínací zařízení 9.12.1. Elektrické rozvaděče a pulty a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny. b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem. c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20). d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost. e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky. 9.12.2. Spínače, ochranná zařízení a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu. b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači. c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidlaplavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody. d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidlaplavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče. e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha. 9.12.3. Měřící a kontrolní zařízení a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení. b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit. 9.12.4. Umístění elektrických rozvaděčů a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením. b) Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla. c) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření. d) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože. 9.13. Nouzové jističe 9.13.1. Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí. 9.14. Montážní příslušenství 9.14.1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů. 9.14.2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné. 9.14.3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. 9.14.4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí. 9.15. Kabely 9.15.1. Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR. 9.15.2. Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm2. 9.15.3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění. 9.15.4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno. 9.15.5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních. 9.15.6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením. 9.15.7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí. 9.15.8. Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub. 9.15.9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. 9.15.10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu. 9.16. Světelné spotřebiče 9.16.1. K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení. 9.16.2. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky. 9.16.3. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel. 9.16.4. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení: a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití, b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů, c) označení únikových cest a nouzových východů, d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí, e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy, f) kormidelna, g) místnost s nouzovým zdrojem energie, h) místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí. 9.16.5. Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidlaplavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut. 9.16.6. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky. 9.17. Signální světla 9.17.1. Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody. 9.17.2. Jsou-li na plavidleplavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie. 9.17.3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje. 9.17.4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje. 9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení 9.18.1. Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky: a) Výstražné systémy Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů. b) Bezpečnostní systémy Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech. 9.19. Elektronické zařízení 9.19.1. Obecná ustanovení Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidlaplavidla, včetně jejich přídavných zařízení. 9.19.2. Zkušební podmínky a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce. b) Kolísání napětí a kmitočtu \| Kolísání ---\|--- trvalé\| krátkodobé Obecně\| kmitočet\| ± 5 %\| ± 10 % 5 s napětí\| ± 10 %\| ± 20 % 1,5s Provoz akumulátoru\| napětí\| \\+ 30 %/-25 %\| c) Tepelná zkouška Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti. d) Zkouška při nízké teplotě Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti. e) Vibrační zkouška Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz. Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot: Obecně: f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu) f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g. Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto: f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu) f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g. Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu. f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3. g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce. 9.20. Elektromagnetická kompatibilita 9.20.1. Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením; b) snížením příčin rušení u zdroje; c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení. KAPITOLA 10 VÝSTROJ 10.01. Kotevní zařízení 10.01.1. Převozní loď musí být vybavena kotvou, jejíž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce: P=k×B×Tkg, kde: k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidlaplavidla: k=c×L8×B, kde: c je výtlak plavidlaplavidla 10.01.2. Celková hmotnost P stanovená pro kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. 10.01.3. Zadní kotvy nejsou požadovány. 10.01.4. Kotvy z litiny nejsou povoleny. 10.01.5. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem. 10.01.6. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky. 10.01.7. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně 25 m. 10.01.8. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce: R = 0,35 × P' [kN], kde: P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle čl. 10.01.1. Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v čl. 10.01.1, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy. 10.01.9. Pokud se na plavidleplavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidlaplavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle čl. 10.01.1 a 10.01.8. 10.01.10. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu. 10.01.11. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší. 10.02. Jiné vybavení 10.02.1. Na plavidleplavidle musí být nejméně toto vybavení: a) vybavení pro denní, noční a akustickou signalizaci plavidlaplavidla, b) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla a c) radiotelefonní zařízení, je-li vyžadováno podle právního předpisu upravujícího radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách14). Na převozní lodi plující volně nebo plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb musí být tyto nádoby: a) označená sběrná nádoba na běžný odpad, b) a v případě, že je to relevantní, také samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu, o objemu nejméně 10 l, určené ke shromažďování - utěrek znečištěných olejem, - nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů, - nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů, - splašků, - jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu. 10.02.2. Kromě toho k vybavení patří a) uvazovací ocelová lana: PlavidlaPlavidla musí být vybavena třemi uvazovacími lany. Jejich minimální délka činí: - první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m, - druhé lano: 2/3 prvního lana, - třetí lano: 1/3 prvního lana. Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidelplavidel s délkou L kratší než 20 m. Ocelová lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce: proL×B×Tdo1000m3:Rs=60+L×B×T10kNa ížproL×B×Tvícenež1000m3:Rs=150+L×B×T100kN. Pro předepsaná lana musí mít provozovatel k dispozici osvědčení podle evropské normy EN 10 204 v platném znění, č. 3.1. Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu lan musí být uvedena v osvědčení; b) lodní hák; c) na převozní lodi nebo plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb lékárničku s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidleplavidle. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem; d) na převozní lodi nebo plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidleplavidle; e) na převozní lodi světlomet, který lze ovládat z kormidelny. 10.02.3. U plavidelplavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nezatíženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky, lávka nebo žebřík. 10.02.4. U plovoucích zařízeníplovoucích zařízení pracovních se čl. 10.02.2 písm. a) nepoužije, je-li pro stabilizaci polohy použito jiných rovnocenných technických prostředků. 10.03. Přenosné hasicí přístroje 10.03.1. Na každém plavidleplavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, musí být k dispozici přenosné hasicí přístroje odpovídající příslušnému druhu hořlavé látky, a to: a) v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti, b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor, c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn, d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny a e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů. 10.03.2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlechplavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V. 10.03.3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen. 10.03.4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití. 10.03.5. Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány ve stanovených termínech podle zvláštního právního předpisu stanovujícího podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru15). 10.03.6. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje s délkou strany nejméně 10 cm podle obrázku 3 v dodatku. 10.04. Stabilní vodní hasicí soustavy 10.04.1. Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby každé místo plavidlaplavidla bylo v dosahu: a) nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech; b) u každého hydrantu lze počítat pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m; c) tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a d) na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m. Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I k této příloze s délkou strany nejméně 10 cm. 10.04.2. Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel. 10.04.3. Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na otočně připojený naviják. 10.04.4. Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám. 10.04.5. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí. 10.04.6. Požární čerpadla musí: a) být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech; b) být ovladatelná nezávisle na sobě; c) každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody; d) být instalována před záďovou přepážkou. Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům. 10.05. Stabilní hasicí zařízení k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující 10.05.1. Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako stabilními hasicími zařízeními. 10.05.2. Zabudování nebo přestavbu těchto zařízení musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu16). 10.05.3. Zařízení musí být vyrobena z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů. 10.05.4. Zařízení musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn. 10.05.5. Ověření požadavků provádí odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000). 10.05.6. Zařízení musí zkontrolovat osoba způsobilá podle právního předpisu upravujícího požární ochranu17) a) před prvním uvedením do provozu, b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění, c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě a d) pravidelně nejméně každé dva roky. 10.05.7. Při kontrole podle odstavce čl. 10.05.6 je ověřováno, zda zařízení splňují požadavky čl. 10.05. Kontrola musí zahrnovat alespoň a) vnější prohlídku celého zařízení; b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek; c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému. 10.05.8. Doklad o provedení prohlídky obsahuje datum, závěr kontroly a podpis osoby, která prohlídku vykonala. 10.05.9. Počet instalovaných zařízení se zapíše do osvědčení plavidlaplavidla. 10.06. Stabilní hasicí zařízení k ochraně motorových prostorů, strojoven a kotelen. 10.06.1. Požární ochrana motorových prostorů, kotelen a strojoven převozních lodí u plovoucích zařízeníplovoucích zařízení služeb musí být zajištěna stabilními hasicími zařízeními, ve kterých se použijí tyto hasicí náplně: a) CO2 (oxid uhličitý); b) HFC 227ea (heptafluorpropan); c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý); d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on). 10.06.2. Stabilní hasicí zařízení musí splňovat požadavky normy ES-TRIN. 10.06.3. Systém požárního poplachu Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn. 10.06.4. Potrubní soustava a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi. b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami. 10.06.5. Spouštěcí zařízení a) Hasicí zařízení s automatickým spouštěním nejsou přípustná. b) Musí být možné spustit hasicí zařízení z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn. c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí: „Hasicí zařízení Feuerlöscheinrichtung Fire-fighting installation“. d) Má-li hasicí zařízení chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno. e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o - spuštění hasicího zařízení; - nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby; - opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění hasicího zařízení a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek; - opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy hasicího zařízení. f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním hasicího zařízení musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn. 10.06.6. Výstražný systém a) Stabilní hasicí zařízení musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy. b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout. c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn. d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci. f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí: „Pozor, hasicí zařízení! Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál! Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung! Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen! Warning, fire-fighting installation! Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“. 10.06.7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky jiného právního předpisu18). b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce. c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech. d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C. e) Skříně nebo montážní prostory na plavidleplavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidlaplavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné. 10.06.8. Množství hasiva Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn. 10.06.9. Instalace, prohlídka a dokumentace a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle jiného právního předpisu k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem hasicího zařízení (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list). b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle jiného právního předpisu; - před prvním uvedením do provozu; - před opětovným uvedením do provozu po spuštění; - před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě; - pravidelně nejméně každé dva roky. c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10. d) Prohlídka zahrnuje alespoň - vnější prohlídku celého zařízení; - zkoušku těsnosti potrubí; - zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů; - kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu; - kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn; - kontrolu systému požárního poplachu; - kontrolu výstražného systému. e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala. f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidlaplavidla. 10.06.10. Hasicí zařízení s CO2 Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení: a) Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou. b) Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidleplavidle. c) Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg. d) Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo. e) Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony. f) Přiměřená doba uvedená v čl. 10.05.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2. 10.06.11. Hasicí zařízení s HFC-227ea Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9. splňovat tato ustanovení: a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením. b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno. c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu. d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg. e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund. f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn. g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %. h) Hasicí zařízení nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku. 10.06.12. Hasicí zařízení s IG-541 Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení: a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením. b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno. c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu. d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů. e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund. 10.06.13. FK-5-1-12-požární soustavy Hasicí zařízení s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení: a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením; b) Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěn; c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu; d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg; e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s; f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidleplavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn; g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %. 10.07. Záchranné kruhy a vesty 10.07.1. Na plavidlechplavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144-2003. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidleplavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě. 10.07.2. Na převozní lodi nebo plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb musí být, kromě záchranných kruhů podle čl. 10.07.1, všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující nebo zákazníky a nejsou uzavřené, vybaveny záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidlaplavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m. 10.07.3. Záchranné kruhy se považují za vyhovující, pokud mají vztlak nejméně 110 N, úchopné lano po obvodu a jsou odolné proti působení ropných produktů. 10.07.4. Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne. 10.07.5. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidleplavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4:2006. 10.07.6. Výraz „kolektivní záchranné prostředky“ zahrnuje lodní čluny, záchranné vory a dodatečné záchranné prostředky. Dodatečné záchranné prostředky musí mít vztlak nejméně 100 N na osobu, musí na nich být uvedeno, pro kolik osob jsou určeny a musí být odolné proti působení ropných produktů. 10.07.7. Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny; b) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu; c) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C; d) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob; e) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2; f) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu. 10.07.8. Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí a) skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor; b) nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu; c) zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor. 10.07.9. Záchranné prostředky musí být na plavidleplavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena. 10.07.10. Záchranné vesty musí být kontrolovány podle pokynů výrobce. KAPITOLA 11 BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH 11.01. Obecná ustanovení 11.01.1. PlavidlaPlavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně. 11.01.2. Pevná zařízení na plavidleplavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními. 11.02. Ochrana před pádem 11.02.1. Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže. 11.02.2. Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé. 11.02.3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou. 11.02.4. Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybavena zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit: a) musí být k ohrazení palubního jícnu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a b) na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být umístěny značky podle dodatku I obrázku 10 této přílohy o průměru nejméně 15 cm. Pokud neexistuje ohrazení palubního jícnu, je nutné instalovat pevné zábradlí. 11.03. Rozměry pracovišť 11.03.1. Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu. 11.04. Boční paluby 11.04.1. Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidlaplavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m. Požadavky tohoto ustanovení platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou. 11.05. Přístup na pracoviště 11.05.1. Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo manipulaci s předměty, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že a) před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb; b) světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidelplavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m; c) světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m. 11.05.2. Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření. 11.05.3. Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly. 11.05.4. Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy. 11.06. Východy a nouzové východy 11.06.1. Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen. 11.06.2. Východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jako nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m. 11.07. Žebříky, stupadla a podobná zařízení 11.07.1. Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly. 11.07.2. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m. 11.07.3. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi. 11.07.4. Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí zajištěno, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích. 11.08. Vnitřní prostory 11.08.1. Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty. 11.08.2. Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika. 11.09. Ochrana proti hluku a vibracím 11.09.1. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím. 11.09.2. Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem. 11.09.3. Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem „Použijte ochranné protihlukové prostředky“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I. 11.10. Navijáky 11.10.1. Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou. 11.10.2. Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem. 11.11. Jeřáby 11.11.1. Jeřáby musí být postaveny v souladu s požadavky stanovenými právním předpisem upravujícím technické požadavky na strojní zařízení19). Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidlaplavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu. 11.11.2. Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji: a) jméno a adresa výrobce, b) označení CE s uvedením roku výroby, c) označení řady nebo typu a d) případně výrobní číslo. 11.11.3. Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení. U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení. 11.11.4. Musí být instalována ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje. 11.11.5. Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání. Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolované upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu. Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovačích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb. Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech. 11.11.6. Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do provozu po podstatných úpravách nebo opravě nebo pravidelně nejméně každých deset let je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky. Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2 000 kg, lze důkaz pomocí výpočtu částečně nebo zcela nahradit zkouškou se zatížením ve výši 1,25násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu. Přejímací zkoušku podle první nebo druhé věty provede odborník na zdvihací zařízení uznaný Státní plavební správou (dále jen „inspektor určeného technického zařízení“). 11.11.7. Jeřáby musí být pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců podrobeny kontrole vykonané inspektorem UTZ. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkou. 11.11.8. Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň pracovní rozsah a funkce ovladačů, nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu, nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, návod k montáži a údržbě a obecné technické údaje. 11.11.9. Pro všechny jeřáby se na plavidleplavidle musí nacházet nejméně tyto doklady: a) návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací: - pracovní rozsah a funkce ovládačů, - nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu, - nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, - návod k montáži a údržbě, - pokyny týkající se pravidelných kontrol, - obecné technické údaje a b) osvědčení o zkouškách a kontrolách provedených podle čl. 11.11.6 až 11.11.7. 11.12. Skladování hořlavých kapalin 11.12.1. Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C musí na plavidleplavidle existovat větraná skříň z nehořlavého materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I k této příloze. KAPITOLA 12 OBYTNÉ PROSTORY 12.01. Obecná ustanovení 12.01.1. PlavidlaPlavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidleplavidle, nejméně však pro minimální posádku. 12.01.2. Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidleplavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu. 12.01.3. Splnění podmínek stanovených v kapitole 12 nemusí být vyžadováno, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidleplavidle zabezpečeny jinými prostředky, které zajišťují stejnou úroveň ochrany. 12.01.4. Případná omezení denní provozní doby plavidlaplavidla a druhu provozu vyplývající z čl. 12.01.3. se zapíší do osvědčení plavidlaplavidla. 12.02. Zvláštní požadavky na konstrukci 12.02.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven. 12.02.2. Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m. 12.02.3. V přední části plavidlaplavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru. 12.02.4. Společenské místnosti a ložnice musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, kterými mohou být i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi. 12.02.5. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit a) 70 dB(A) ve společenských místnostech; b) 60 dB(A) v ložnicích. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidlaplavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení plavidlaplavidla. Měření hluku se provádí podle normy ES-TRIN. 12.02.6. Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m. 12.02.7. Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí). 12.02.8. Krychlový obsah každé místnosti v uzavřených obytných prostorách a ložnicích nesmí být menší než 7 m3. 12.02.9. Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m3. V ložnicích musí být nejméně 5 m3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Ložnice nesmí být, pokud možno, určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m. 12.02.10. Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m. 12.02.11. Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud a) nejsou užší než 0,60 m, b) výška stupně je nejméně 0,15 m, c) stupně jsou neklouzavé a d) schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí. 12.02.12. Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití. 12.03. Sociální zařízení 12.03.1. Na plavidlechplavidlech s uzavřenými obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení: a) jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky nebo lodního personálu; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem, b) jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky nebo lodního personálu a c) jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky. 12.03.2. Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně. 12.03.3. Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany). 12.04. Pitná voda 12.04.1. PlavidlaPlavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou. 12.04.2. Zařízení na pitnou vodu a) musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí; b) nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a c) být chráněny proti nadměrnému zahřívání. 12.04.3. Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu a) mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidleplavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky nebo lodního personálu, b) mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit, c) být vybaveny ukazatelem hladiny a d) mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry. 12.04.4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu. 12.04.5. Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami. 12.05. Topení a větrání 12.05.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat. Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu. 12.05.2. Uzavřené Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidlaplavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky. 12.06. Ostatní vybavení obytných prostor 12.06.1. Každý člen posádky bydlící na plavidleplavidle musí mít samostatné lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry lůžka musí být nejméně 2,00 x 0,90 m. 12.06.2. Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení pracovních oděvů, ne však v ložnicích. 12.06.3. Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým osvětlením. Náhradní nebo nouzové plynové lampy nebo lampy na kapalné palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní petrolej. Musí být umístěny nebo upevněny tak, aby nehrozilo nebezpečí požáru. KAPITOLA 13 PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ 13.01. Obecná ustanovení 13.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14. 13.01.2. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout. 13.01.3. Zařízení podle čl. 13.01.2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení. 13.01.4. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování. 13.01.5. Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění. 13.02. Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej 13.02.1. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55 °C. 13.02.2. Odchylně od čl. 13.02.1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů. 13.02.3. Zařízení vybavená hořáky s knoty musí a) mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit; b) být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva; c) být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů. 13.03. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva 13.03.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy. 13.03.2. Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně. 13.04. Naftová kamna s odpařovacími hořáky 13.04.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry. 13.04.2. U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu. 13.04.3. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají a) druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo b) přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže. 13.04.4. Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení, a) spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem; b) musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním a c) musí být možné z paluby přerušit tok paliva. 13.04.5. Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu. 13.05. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva 13.05.1. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky: a) před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku; b) přívod paliva musí být regulován termostatem; c) palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem; d) při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva a e) hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází. 13.06. Topné zařízení s nuceným tahem 13.06.1. Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky: a) Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru. b) Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene. c) Přívod paliva musí být automaticky zastaven, - pokud oheň zhasne; přívod spalovacího vzduchu není dostatečný; - ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu nebo - dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení. V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven. d) Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází. e) Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda. f) Vedení topného vzduchu musí být z kovu. g) Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít. h) Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu. i) U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny. 13.07. Topení tuhými palivy 13.07.1. Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku. Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů. 13.07.2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu. 13.07.3. V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze uhlíky rychle uhasit. KAPITOLA 14 ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ 14.01. Obecná ustanovení 14.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení a vztahuje se na ně čl. 14.05. 14.01.2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan. 14.02. Zařízení 14.02.1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy. 14.02.2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně. 14.02.3. Na plavidleplavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží. 14.02.4. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn. 14.03. Nádrže 14.03.1. Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. Komise může povolit použití nádrží s větším obsahem. 14.03.2. Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách. 14.04. Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek 14.04.1. Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidleplavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidleplavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší. Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidleplavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení. U plavidelplavidel s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží a počet nádrží na plavidleplavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení. Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže. 14.04.2. Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidlaplavidla nebo přijít do styku se zdrojem plamene. 14.04.3. Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit. 14.04.4. Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C. 14.04.5. K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis „zkapalněný plyn“ a symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1 k této příloze. 14.05. Náhradní a prázdné nádrže 14.05.1. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle čl. 14.04. 14.06. Regulátory tlaku 14.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny s nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle čl. 14.07. 14.06.2. Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidlaplavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; jeli to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí. 14.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody. 14.07. Tlak 14.07.1. Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů. 14.07.2. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak. 14.08. Potrubí a ohebné hadice 14.08.1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek. Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m. 14.08.2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidleplavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku. 14.08.3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny. 14.08.4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven. 14.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidleplavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce. 14.09. Rozvodný systém 14.09.1. Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný. 14.09.2. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením. 14.09.3. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem. 14.09.4. Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku. 14.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění 14.10.1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států Evropské unie a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku. 14.10.2. Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí. 14.10.3. Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru. 14.10.4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidlaplavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny. 14.10.5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů. 14.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností. 14.11. Větrání a odvádění kouřových plynů 14.11.1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm2 na každý otvor. 14.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do ložnic. 14.11.3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním. 14.12. Provozní a bezpečnostní požadavky 14.12.1. Návod k obsluze musí být připevněn na plavidleplavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje: „Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné.“ „Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje.“ „Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno.“ 14.13. Technická prohlídka 14.13.1. Před prvním uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování potvrzení způsobilosti podle čl. 14.15. musí být celé zařízení schváleno inspektorem určeného technického zařízení. 14.14. Zkoušky Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek: 14.14.1. Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku: a) tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak; b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak. 14.14.2. Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči: zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak. 14.14.3. Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů: zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak. 14.14.4. Při zkouškách podle čl. 14.14.1 písm. b) a čl. 14.14.2 a 14.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku. 14.14.5. Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím: zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku. 14.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků. U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují. 14.14.7. Po provedení zkoušky podle čl. 14.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu. 14.15. Potvrzení způsobilosti 14.15.1. Po provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13. zaznamená plavební úřadplavební úřad v osvědčení plavidlaplavidla, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídá požadavkům této kapitoly, a vyznačí dobu platnosti záznamu, nejdéle však tři roky. 14.15.2. Platnost záznamu lze obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle čl. 14.13. Na žádost vlastníka plavidlaplavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce lze bez provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13 prodloužit platnost záznamu o nejdéle tři měsíce. KAPITOLA 15 STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK 15.01. Stabilita 15.01.1. Stabilita v neporušeném stavu musí být přiměřená i v případě postupného nerovnoměrného zatěžování. 15.01.2. Splnění požadavku na přiměřenou stabilitu v neporušeném stavu se prokazuje pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a plném zatížení: a) k maximálnímu ramenu stability hmax musí dojít při úhlu náklonu (φmax ≥ (φmax \\+ 3°) a nesmí být menší než 0,20 m. V případě φf < φmax nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení φf menší než 0,20 m; b) úhel zaplavení φf nesmí být menší než (φmom \\+ 3°); c) prostor A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty φf a φmax dosahovat nejméně těchto hodnot: Případ\| A ---\|--- 1\| φmax ≤ 15° nebo φf ≤ 15°\| \| 0,05 m.rad až do úhlů φmax nebo φf 2\| 15° < φmax < 30°\| φmax ≤ φf\| 0,035 + 0,001 × (30-φmax) m.rad do úhlu φmax 3\| 15° < φf < 30°\| φmax > φf\| 0,035 + 0,001 × (30-φf) m.rad do úhlu φf 4\| φmax ≥ 30° a φf ≥ 30°\| \| 0,035 m.rad do úhlu φ = 30° kde hmax je maximální rameno stability; φ je úhel náklonu; φf je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny; φmom je maximální úhel náklonu podle písm. e); φmax je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne maximální hodnoty; A je prostor pod křivkou ramene stability; d) počáteční metacentrická výška, GMO, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m; e) v obou následujících případech nesmí úhel náklonu φmom překročit 12°; 1. při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle čl. 15.01.3 a 15.01.4; 2. při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle čl. 15.01.3 a 15.01.5; f) pro klopný moment způsobený nerovnoměrným zatížením osobami a věcmi, větrem a otáčením podle čl. 15.01.3, 15.01.4 a 15.01.5 nesmí být zbývající volný bok méně než 200 mm; g) u plavidelplavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 100 mm. 15.01.3. Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce: Mp = g × P × y = g × ∑ Pi × yi [kNm], kde P je celková hmotnost osob na plavidleplavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 t y je boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m] g je gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s2) Pi je hmotnost osob nakupených na ploše Ai v [t]; Pi = ni × 0,075 × Ai [t], kde Ai je plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m2] ni je počet osob na metr čtvereční ni je 4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se ni vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,50 m a výšky sedadla 0,75 m na osobu. yi je boční vzdálenost geometrického středu plochy Ai od středové roviny v [m] Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku. Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 LWL (v polovině délky vodorysky), přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty: P = 1,5 x Fmax × 0,075 kde Fmax je nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidleplavidle y je B/2 v[m] Přitom se bere v úvahu, že zatížení přepravovanými věcmi je rovnoměrné a věci jsou zabezpečeny proti náhodnému pohybu. 15.01.4. Klopný moment způsobený tlakem větru (Mw) se vypočte takto: Mw = pw × Aw × (lw \\- T/2) [kNm] kde pw je specifický tlak větru 0,25 kN/m2; Aw je boční plocha plavidlaplavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m2; lw je vzdálenost těžiště boční plochy Aw od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m. Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními. 15.01.5. Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením převozní lodě se vypočte takto: Mdr = cdr × CB × v2 × D/LWL × (KG - T/2) [kNm] kde: cdr je koeficient 0,45; CB je součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0); v je maximální rychlost plavidlaplavidla v m/s; KG je vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m. U převozní lodě s pohonnými systémy podle čl. 5.06 se Mdr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů. 15.01.6. Přiměřenou stabilitu plavidlaplavidla v narušeném stavu v případě zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidlaplavidla a klesání. 15.01.7. Plovatelnost plavidlaplavidla při zaplavení je nutno prokázat pro plné zatížení. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení. 15.01.8. Převozní loď musí splňovat status 1 oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození: \| status 1 oddělení ---\|--- Rozsah poškození boku podélný l [m]\| 0,10 × LWL, příčný b [m]\| B/5 svislý h [m]\| od dna směrem nahoru bez omezení Rozsah poškození dna podélný l [m]\| 0,10 × LWL, příčný b [m]\| B/5 svislý h [m]\| 0,59 a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidlaplavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku. b) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena. c) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než: Společenské prostory\| 95 % ---\|--- Strojovny a kotelny\| 85 % Zavazadlové a skladovací prostory\| 75 % Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidlaplavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné\| 0 nebo 95 % d) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození. 15.01.9. Pro všechny mezistupně zaplavení podle čl. 15.01.7 musí být splněna tato kritéria: a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°; b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°; c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení; d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení. 15.01.10. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle čl. 15.01.3. splněna tato kritéria: a) úhel náklonu φE nesmí být větší než 10°; b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m.rad. Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φm ≤ 25°; 53kB kde: φE je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.; φm je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší; GZR je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.; GZK je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle čl. 15.01.3.; c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené. 15.01.11. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena. 15.01.12. Pro posouzení stability plovoucího zařízeníplovoucího zařízení se použijí alespoň ustanovení 15.01.2. písm. a), 15.01.3. a 15.01.4. 15.02. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok 15.02.1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e) a b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.01.2 písm. g). 15.02.2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e), a b) zbývajícího volného boku podle čl. 15.01.2 písm. f). 15.02.3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle čl. 15.02.1. a volný bok podle čl. 15.02.2., čl. 15.01. a 2.02. 15.02.4. Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok. 15.03. Nejvyšší přípustné zatížení 15.03.1. Nejvyšší přípustné zatížení určí podle čl. 15.03.2 plavební úřadplavební úřad a zapíše je do osvědčení plavidlaplavidla. 15.03.2. Nejvyšší přípustné zatížení nesmí překročit počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability plavidlaplavidla podle čl. 15.01. KAPITOLA 16 MÍSTNOSTI A PROSTORY PRO CESTUJÍCÍ NEBO ZÁKAZNÍKY 16.01. Uzavřené prostory pro cestující nebo zákazníky musí: a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky, a b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen. 16.02. Skříně a místnosti uvedené v čl. 11.12, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující nebo zákazníky. 16.03. Počet a šířka východů z místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky: 16.03.1. Prostor, který je navržen nebo zařízen pro 30 a více cestujících nebo zákazníků nebo mají lůžka pro 12 a více osob, musí mít nejméně dva východy. Na převozní lodi lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Prostor, kromě kajut, který má jen jeden východ, musí mít nejméně jeden nouzový východ. 16.03.2. Nachází-li se uzavřený prostor pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle 16.03.1, jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty. 16.03.3. Východy podle písmen 16.03.1 a 16.03.2 musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m. 16.03.4. U uzavřeného prostoru nebo skupin uzavřených prostorů určených pro více než 80 cestujících nebo zákazníků musí součet šířek všech východů určených pro použití v případě nouze činit nejméně 0,01 m na každou osobu. 16.03.5. Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících nebo zákazníků, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každou osobu 16.03.6. Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách. 16.03.7. Východy z uzavřených prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m. 16.04. Dveře místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky: 16.04.1. Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře. 16.04.2. Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku. 16.04.3. Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu. 16.04.4. U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m. 16.05. Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky: 16.05.1. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v čl. 16.03.4 a 16.03.5, pokud jde o šířku východů vedoucích do spojovacích chodeb. 16.05.2. Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m. 16.05.3. Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla. 16.05.4. Vede-li do části plavidlaplavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m. 16.05.5. Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky. 16.05.6. Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště. 16.05.7. Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry. 16.06. Únikové cesty Kromě čl. 16.05 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky: 16.06.1. Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory. 16.06.2. Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor. 16.06.3. Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně. 16.06.4. V únikových cestách nesmějí být namontovány žádné příčle, žebříky a podobně. 16.06.5. Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly minimální šířku únikové cesty podle čl. 16.05.1 nebo 16.05.4. 16.06.6. Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem. 16.07. Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky: 16.07.1. Musí být zkonstruovány pro sklon od 30° do 45°. 16.07.2. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího. 16.07.3. Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup do prostoru určeného pro cestující. 16.07.4. Musí být poblíž podélné osy plavidlaplavidla, pokud na každé straně plavidlaplavidla není ve stejném prostoru alespoň jedno schodiště. 16.07.5. Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho vyhovovat těmto požadavkům: a) Sklon schodů nesmí překročit 38°. b) Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. c) Točitá schodiště nejsou přípustná. d) Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidluplavidlu. e) Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště tak, aby neomezovala dopravní cesty. f) Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny. Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení, např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny podle požadavků stanovených jiným právním předpisem. 16.07.6. Části paluby určené pro cestující nebo zákazníky, které nejsou uzavřeny, musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně 1,00 m. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m. b) Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m. Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m. c) Nelze-li z kormidelny nebo ovládacího stanoviště dohlédnout na otvory a zařízení určené k nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické pomůcky. 16.07.7. Části plavidelplavidel, které nejsou určeny pro cestující nebo zákazníky musí být možné zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I. 16.07.8. Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad úrovní podlahy. 16.07.9. Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné z hlediska požární bezpečnosti. Průhledné dveře a průhledné stěny v dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny. 16.07.10. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou pohyblivostí a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí. Předchozí ustanovení se nepoužijí, jsou-li záchody k dispozici na břehu v místě provozu plavidlaplavidla. 16.07.11. Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací soustavu. 16.08. Bezpečnostní zařízení a vybavení 16.08.1. Převozní loď a plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít vnitřní komunikační zařízení podle čl. 6.06. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech a pokud není možná přímá komunikace z kormidelny nebo ovládacího stanoviště, také v přístupových a evakuačních prostorech pro cestující nebo zákazníky. 16.08.2. Všechny prostory pro cestující nebo zákazníky musí být dosažitelné pomocí reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace mezi kormidelnou nebo ovládacím stanovištěm a prostorem pro cestující nebo zákazníky. 16.08.3. Převozní loď a plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít poplašný systémem, který zahrnuje: a) Poplašný systém, který umožní cestujícím nebo zákazníkům, členům posádky a lodnímu personálu upozornit vůdce plavidlavůdce plavidla a posádku nebo lodní personál. Poplašný signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst: - v prostorách pro cestující nebo zákazníky; - v prostorách s nebezpečím požáru; - ve skladovacích prostorech. Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až 1,10 m nad úrovní podlahy. b) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidlaplavidla upozornit cestující. Musí být možné spustit ho z kormidelny a z trvale obsazeného ovládacího stanoviště. c) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidlaplavidla upozornit posádku a lodní personál. Poplašný systém uvedený v čl. 6.06.1 musí být slyšitelný také ve společenských místnostech pro lodní personál a skladovacích prostorách. Spouštěče poplašného signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím. 16.08.4. Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno zařízením pro signalizaci výše hladiny vody. Pokud není trvale hermeticky uzavřeno. KAPITOLA 17 POŽÁRNÍ OCHRANA 17.01. Obecná ustanovení 17.01.1. Na převozní lodi, s výjimkou převozní lodi bez vlastního pohonu, nebo na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb mohou být použity materiály třídy reakce na oheň A1, A2, a B. Materiály třídy reakce na oheň C, D, E a F pokud mají být použity v místech se zvýšenou teplotou nebo zvýšenou možností vzniku požáru musí být ošetřeny protipožárním nátěrem, obloženy materiálem třídy reakce na oheň A1 nebo A2 nebo chráněny vhodnou ochrannou konstrukcí nešířící požár. 17.02. Dělicí stěny 17.02.1. Dělicí stěny mezi prostory musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami: a) Tabulka pro dělicí stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalována žádná stabilní sprinklerová hasicí zařízení podle čl. 10.04 Prostor\| Ovládací stanoviště\| Schodišťové šachty\| Shromažďovací prostory\| Společenské prostory\| Strojovny\| Kuchyně\| Skladovací prostory ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Ovládací stanoviště\| -\| A0\| A0/B15 (1)\| A30\| A60\| A60\| A30/A60 (5) Schodišťové šachty\| \| -\| A0\| A30\| A60\| A60\| A30 Shromažďovací prostory\| \| \| -\| A30/B15 (2)\| A60\| A60\| A30/A60 (5) Společenské prostory\| \| \| \| \\- A30/B15 (3)\| A60\| A60\| A30 Strojovny\| \| \| \| \| A60/A0 (4)\| A60\| A60 Kuchyně\| \| \| \| \| \| A0\| A30/B15 (6) Skladovací prostory\| \| \| \| \| \| \| - (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B15. (4) Dělicí stěny mezi strojovnami podle čl. 15.07 a čl. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé. b) Tabulka pro dělicí stěny mezi prostory, v nichž jsou instalovány stabilní sprinklerové hasicí zařízení Prostor\| Ovládací stanoviště\| Schodišťové šachty\| Shromažďovací prostory\| Společenské prostory\| Strojovny\| Kuchyně\| Skladovací prostory ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Ovládací stanoviště\| -\| A0\| A0/B15 (1)\| A0\| A60\| A30\| A0/A30 (5) Schodišťové šachty\| \| -\| A0\| A0\| A60\| A30\| A0 Shromažďovací prostory\| \| \| -\| A30/B15 (2)\| A60\| A30\| A0/A30 (5) Společenské prostory\| \| \| \| -/B15/B0 (3)\| A60\| A30\| A0 Strojovny\| \| \| \| \| A60/A0 (4)\| A60\| A60 Kuchyně\| \| \| \| \| \| -\| A30/ B15 (6) Skladovací prostory\| \| \| \| \| \| \| - (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B15. (4) Dělicí stěny mezi strojovnami musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé. 17.02.2. Dělicí stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují tyto požadavky: a) Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu. b) Jsou náležitě vyztuženy. c) Jsou izolovány schváleným nehořlavým materiálem, takže průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad počáteční teplotu: Typ A60 - 60 minut Typ A30 - 30 minut Typ A0 - 0 minut. d) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky. 17.02.3. Dělicí stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo obklady, které splňují tyto požadavky: a) Jsou vyrobeny ze schváleného nehořlavého materiálu. Kromě toho všechny materiály použité při výrobě a montáži dělicích stěn musí být nehořlavé s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření. b) Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu: Typ B15 - 15 minut Typ B0 - 0 minut. c) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce první půlhodiny běžné požární zkoušky. 17.03. Dveře v dělicích stěnách 17.03.1. Dveře v dělicích stěnách musí splňovat tyto požadavky: a) jako samotné dělicí stěny; b) musí být samouzavírací v případě dveří v dělicích stěnách oddělující prostory, v nichž se nacházejí kajuty pro zákazníky nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových šachet; c) samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě; d) vodotěsné dveře nemusí být izolovány. 17.04. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor 17.04.1. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou způsobit šíření ohně a kouře. b) Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu musí být možné uzavřít. c) Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou plavidlaplavidla. d) Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m2 dělicími stěnami typu A nebo dělicími stěnami, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. e) Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od větracích soustav určených pro ostatní prostory. f) Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti požárních klapek. g) Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště mimo strojovnu. h) Odvětrávací kanály odsávačů v kuchyni musí být navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami na vstupních otvorech. 17.05. Systémy odvádění kouře 17.05.1. Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní evakuační prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé. b) Musí odpovídat provozním podmínkám. c) Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor, nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů odvádění kouře. d) Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení. e) Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. f) Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému odvádění. g) Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru. KAPITOLA 18 ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI 18.01. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb se musí nacházet bezpečnostní pokyny. Bezpečnostní pokyny popisují povinnosti posádky a lodního personálu podle jejich zařazení za těchto okolností: a) havárie; b) požár na plavidleplavidle; c) evakuace cestujících. Bezpečnostní pokyny musí zohlednit zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí. 18.02. Bezpečnostní pokyny obsahují bezpečnostní plán, v němž jsou zřetelně a přesně označeny nejméně: a) prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí, b) únikové cesty a nouzové východy podle čl. 16.06, c) záchranné prostředky, d) hasicí přístroje a požární soustavy a stabilní sprinklerové hasicí zařízení s tlakovou vodou, e) ostatní bezpečnostní zařízení, f) poplašný systém, g) dveře v přepážkách a dělicích stěnách, místa jejích ovládání, otevřená potrubí nebo větrací kanály a uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, h) požární klapky, i) požární poplašný systém, j) ovládací prvky větrací soustavy, k) břehové přípojky, l) uzavírání palivových potrubí, m) zařízení na zkapalněný plyn, n) systémy místního rozhlasu, o) radiotelefonní systém a p) lékárničky. 18.03. Bezpečnostní pokyny a bezpečnostní plán musí být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě. 18.04. V každé kajutě plovoucího zařízeníplovoucího zařízení služeb se musí nacházet pravidla chování pro zákazníky a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje informace uvedené v čl. 18.01. Pravidla chování obsahují alespoň: a) označení stavu nouze - požár, - zaplavení, - obecné nebezpečí; b) popis různých poplašných signálů; c) pokyny týkající se: - únikových cest, - chování, - nutnosti zachovat klid; d) upozornění týkající se: - kouření, - používání ohně a otevřeného plamene, - otevírání oken, - použití některých prvků zařízení. Tyto pokyny musí být v češtině, angličtině a němčině. KAPITOLA 19 ZAŘÍZENÍ K SHROMAŽĎOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD 19.01. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení služeb musí být vybaveno sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly. Převozní loď musí být vybavena sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly, pokud při jejím užívání nebo provozu vznikají odpadní vody. Ustanovení se nepoužije, je-li plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb trvale nebo po převážnou část roku připojeno na jednotnou nebo splaškovou kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. 19.02. Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží, jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidlaplavidla. Musí být umožněn odtok odpadních vod z jiných plavidelplavidel. Potrubí musí být opatřeno normalizovanou vypouštěcí přípojkou. 19.03. Palubní čistírny odpadních vod musí být schváleného typu. Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod musí být uloženy na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb. 19.04. Kal z čistíren odpadních vod je nutné skladovat, uchovávat a odstraňovat z plavidlaplavidla tak, aby nedocházelo ke znečištění životního prostředí. PlavidloPlavidlo musí být vybaveno plánem nakládání s kalem z čistíren odpadních vod. 19.05. Palubní čistírna odpadních vod musí být instalována a pravidelně udržována podle pokynů výrobce. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné provádění údržby ověřit. 19.06. Palubní čistírna odpadních vod musí splňovat požadavky normy ES-TRIN. KAPITOLA 20 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PŘEVOZNÍ LODĚ 20.01. Obecná ustanovení 20.01.1. Pro převozní loď neplatí ustanovení čl. 10.04. 20.01.2. Na převozních lodích jsou zakázána tato zařízení: a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3; b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04; c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07; d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3 a e) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14. 20.01.3. Pokud je na převozní lodi instalováno stabilní hasicí zařízení motorového prostoru nebo strojovny podle čl. 10.06. nemusí být instalovány dělicí stěny podle čl. 17.02. Pro hašení motorových prostorů je možné použít pouze nedusivé hasicí náplně. 20.01.4. Stabilitu v poškozeném stavu není nutné prokazovat pro následující provedení převozních plavidelplavidel: a) převozní lodě v nepotopitelném provedení; b) převozní lodě s přepážkovou palubou provozované v plavební zóně 3 a 4; c) převozní lodě vybavené zvukovou a optickou signalizací výše hladiny vody v nádní a vybavené automaticky spouštěnými strojními drenážními čerpadly s výkonem určeným dle čl. 7.07.3. 20.01.5. U převozních lodí s délkou tělesa L do 20 m může být výkon drenážního čerpadla, určen následovně: a) 15 l/min pro převozní lodě s L menší než 12 m, nebo b) 30 l/min pro převozní lodě s L větší nebo rovnající se 12 m. 20.01.6. Tyto objemy musí být dosahovány, pokud čerpadlo je vystaveno zpětnému tlaku 10 kPa. Pro ruční drenážní čerpadla je uvažován jmenovitý výkon při 45 zdvizích za minutu. 20.01.7. Převozní lodě provozované pouze od svítání do soumraku a za dobré viditelnosti nemusí splňovat požadavek čl. 9.16.5. 20.01.8. Na převozní lodi, musí být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle čl. 10.07.5. nebo dodatečné kolektivní záchranné prostředky. To neplatí, pokud je plavidloplavidlo provozované v zóně 3 a 4 provedeno jako nepotopitelné a poskytuje při zaplavení vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného počtu cestujících. Nenafukovací nebo poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle norem uvedených v čl. 10.07.5 jsou rovněž přípustné. 20.01.9. Na převozní lodi musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí. 20.01.10. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, u stávajících plavidelplavidel v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidlaplavidla. 20.01.11. U převozní lodě pro nejvýše 50 cestujících může být světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3 a čl. 16.05.2 snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny. KAPITOLA 21 ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB 21.01. Obecná ustanovení 21.01.1. Pro plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb neplatí ustanovení čl. 9.14.3. 21.02. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb jsou zakázána tato zařízení: a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3; b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04; c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07; d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3. 21.03. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu, pokud na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb nejsou ubytovací kajuty pro zákazníky. 21.04. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb musí být prostory pro zákazníky upraveny pro používání osobami s omezenou pohyblivostí. 21.05. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidlaplavidla. 21.06. U plovoucího zařízeníplovoucího zařízení služeb pro nejvýše 50 cestujících nebo zákazníků světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3. a čl. 16.05.2. snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny. 21.07. Kromě přenosných hasicích přístrojů podle čl. 10.03. musí být na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb k dispozici nejméně tyto přenosné hasicí přístroje: a) jeden přenosný hasicí přístroj na každých 120 m2 hrubé podlahové plochy v prostorech pro zákazníky; b) jeden přenosný hasicí přístroj na každou započatou skupinu deseti kajut; c) jeden přenosný hasicí přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každého uzavřeného prostoru, v němž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V kuchyních musí být k dispozici rovněž hasicí prostředek vhodný k hašení hořícího tuku. d) v každé kuchyni a rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasicí roušky. 21.08. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení služeb zkonstruované a provozované pro ubytovací účely s délkou větší než 45 m musí být opatřeno soustavou hydrantů skládající se nejméně z jednoho požárního čerpadla a jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím zařízením. 21.09. Odchylně od čl. 2.03.4 plovoucí zařízeníplovoucí zařízení služeb, jehož délka nepřesahuje 45 m a je určeno pro počet zákazníků, který nejvýše odpovídá délce plavidlaplavidla v metrech, může mít v prostoru pro zákazníků ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání, pokud: a) plavidloplavidlo má pouze jednu palubu; b) tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než 10 m; c) spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v prostoru pro cestující a d) každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše hladiny vody. 21.10. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení služeb podle čl. 16.06 může odchylně od čl. 16.06.3 vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá úniková cesta. KAPITOLA 22 ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ PRACOVNÍ 22.01. Pro plovoucí zařízeníplovoucí zařízení pracovní neplatí ustanovení čl. 10.03., 10.04. a 10.05., pokud na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení pracovním nejsou motorové prostory, strojovny a kotelny. 22.02. Odchylně od čl. 15.01.2, písmeno c, u plovoucího zařízeníplovoucího zařízení pracovního nesmí úhel náklonu φmom překročit 10°. 22.03. Na plovoucím zařízeníplovoucím zařízení pracovním není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu. 22.04. Plovoucí zařízeníPlovoucí zařízení pracovní může být používáno ke stanovenému účelu na určité části vodní cestyvodní cesty s případnými omezeními, které plavební úřadplavební úřad zapíše do osvědčení plavidlaplavidla. Dodatek I Bezpečnostní značky 3.4MB 3.1MB Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a rozdíly a změny nesmí vést k jejich nesrozumitelnosti. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Odchylky od normy ES-TRIN pro některá plavidla provozovaná v zóně 3 a 4 České republiky 1. PlavidloPlavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. 2. PlavidloPlavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena. 3. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení. 4. U osobní lodě provozované na vodní cestěvodní cestě v zóně 4 nemusí být na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN. 5. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestáchvodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Odchylky od normy ES-TRIN pro plavidla provozovaná na izolovaných vodních cestách v zóně 3 a 4 České republiky 1. Na plavidleplavidle na němž jsou pouze otevřené prostory pro cestující, mohou mít tyto prostory a nádrže na palivo odchylně od ustanovení čl. 3.04(2) normy ES-TRIN společnou stěnu. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidloplavidlo, k jehož pohonu nebo pohonu jeho zařízení se používá palivo s bodem vzplanutí 55° a méně. Prostor pro cestující, který je uzavřen markýzou nebo podobnými mobilními zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně na straně, je třeba považovat za uzavřený prostor. 2. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou. 3. PlavidloPlavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. 4. Pokud kormidelna plavidlaplavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání. 5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny. 6. Jestliže je plavidloplavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN. 7. PlavidloPlavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena. 8. Vybavení plavidlaplavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidlaplavidla. 9. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení. 10. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN. 11. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestáchvodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem. 12. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN. 13. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN. 14. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné požární čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky. OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Odchylky od normy ES-TRIN pro některé druhy plavidel a pro plavidla provozující pouze omezenou plavbu místního významu 1. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou. 2. U plavidlaplavidla určeného pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu, jehož konstrukce zajišťuje dostatečnou plovatelnost a stabilitu při zaplavení, nemusí volný bok a bezpečnostní vzdálenost splňovat ustanovení čl. 4.02 a 4.03 normy ES-TRIN. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidloplavidlo provozované na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách napojených na vodní cestyvodní cesty EU nebo v plavební zóně 2. 3. PlavidloPlavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. PlavidloPlavidlo nebo jím vedená sestava mohou odchylně od ustanovení 5.06(1) normy ES-TRIN dosahovat vzhledem k hladině nižší rychlosti, pokud zajišťuje dobrou manévrovatelnost, nejméně však 3 km/hod, to neplatí pro plavidlaplavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách napojených na vodní cestyvodní cesty EU. 4. Výhled z kormidelny plavidlaplavidla nemusí splňovat ustanovení čl. 7.02(3) normy ES-TRIN, omezení výhledu dopředu však nesmí být větší než dvě délky plavidlaplavidla. Ustanovení prvé věty nelze, s výjimkou plavidlaplavidla, jehož stavba započala před 1. lednem 1950, použít pro plavidloplavidlo provozované na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách napojených na vodní cestyvodní cesty EU. 5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny, tato odchylka neplatí pro plavidlaplavidla určená pro mezené plavbyplavby místního významu na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách napojených na vodní cestyvodní cesty EU. 6. Pokud kormidelna plavidlaplavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání. 7. Jestliže je plavidloplavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN. 8. Na plavidleplavidle mohou být odchylně od ustanovení čl. 8.05(1) normy ES-TRIN použity přenosné nádrže na kapalné palivo s kapacitou nejvýše 30 litrů určené k použití na plavidleplavidle a označené značkou shody CE se schváleným typem, které lze v plavidleplavidle spolehlivě upevnit. 9. Palivové nádrže plavidlaplavidla provozovaného pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí být vybaveny zařízením pro měření a signalizaci množství paliva stanoveným v čl. 8.05(9) a 8.05(13) normy ES-TRIN. 10. Na plavidleplavidle se zaplavitelnými prostory konstruovanými pro odvodnění pouze působením gravitace nemusí být použito drenážní čerpadlo a drenážní soustava podle čl. 8.08(2) až 8.08(4) normy ES-TRIN. Jestliže je plavidloplavidlo vybaveno drenážním čerpadlem a drenážní soustavou, může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(4) normy ES-TRIN průměr drenážního potrubí snížen na 25 mm. 11. Pro odvodnění zadního kolizního prostoru plavidlaplavidla může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(7) normy ES-TRIN použito jiné technické řešení. 12. Sběrné prostory dna podpalubních nákladových prostor nemusí být vybaveny měřícím zařízením podle ustanovení čl. 8.08(9) normy ES-TRIN, jestliže stav jejich zaplnění lze kontrolovat jiným způsobem. 13. Doklady o elektrické instalaci podle ustanovení čl. 10.01(2) normy ES-TRIN u plavidlaplavidla určeného pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí být na něm uloženy, jsou-li kdykoli k dispozici v místě stálého stanoviště plavidlaplavidla. 14. PlavidloPlavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena. 15. Vybavení plavidlaplavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidlaplavidla. 16. Na plavidleplavidle nemusí být instalovány sprinklerové požární soustavy podle čl. 13.04(1) normy ES-TRIN, jestliže je vybaveno dostatečným počtem přenosných hasicích přístrojů. 17. PlavidloPlavidlo, jehož délka je menší než 15 metrů, nemusí být vybaveno lodním člunem podle čl. 13.07(1) normy ES-TRIN. 18. Na plavidleplavidle nemusí být odchylně od ustanovení čl. 13.08(1) normy ES-TRIN záchranný kruh vybavený samočinně spínaným světlem. 19. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí, odchylně od ustanovení čl. 19.01(3) normy ES-TRIN, být vybavena vlastním strojním pohonem, jestliže její bezpečné ovládání je zajištěno jiným způsobem. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidlaplavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách napojených na vodní cestyvodní cesty EU. 20. Prostory pro cestující s omezenou pohyblivostí podle ustanovení čl. 19.01(4) normy ES-TRIN nemusí na osobní lodi provozované pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu být, jestliže s ohledem na její konstrukci není s použitím běžných technických prostředků možné takové prostory vytvořit. 21. Počet a umístění přepážek mohou být stanoveny odchylně od čl. 19.02(2) normy ES-TRIN, jestliže jiné technické řešení zajistí, aby v případě zaplavení bylo plavidloplavidlo schopné další plavbyplavby. 22. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení. 23. Osobní loď může mít odchylně od ustanovení čl. 19.04(1) a 19.04(2) normy ES-TRIN bezpečnostní vzdálenost minimálně 0,25 m a volný bok minimálně 0,15 m. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidlaplavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách napojených na vodní cestyvodní cesty EU a pro plavební zónu 2. 24. Osobní loď nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(1) normy ES-TRIN mít strojovnu nebo kotelnu oddělenou plynotěsně od otevřeného prostoru pro cestující. 25. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN. 26. Na osobní lodi určené pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(17) normy ES-TRIN být k dispozici cestujícím záchody, pokud celková doba plavbyplavby nepřesáhne jednu hodinu a nástupní místa jsou vybavena odpovídajícím sociálním zařízením. 27. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestáchvodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem. 28. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN. 29. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu, která má vodotěsná oddělení nemusí mít signalizaci stanovenou v od čl. 19.08(4) normy ES-TRIN, pokud je možné výši hladiny vody v jednotlivých odděleních kontrolovat jiným způsobem. 30. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí mít záchranné kruhy se samočinně spínaným světlem podle ustanovení čl. 19.09(1) normy ES-TRIN. 31. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN. 32. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí být vybavena podle čl. 19.09(11) normy ES-TRIN vhodnými nosítky, není-li na ní dostatečný prostor pro jejich uložení. 33. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí být vybavena požární soustavou podle čl. 19.12(2) normy ES-TRIN. 34. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky. 35. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbuplavbu místního významu nemusí být vybavena sběrnými nádržemi na domácí odpadní vody nebo palubní čistírnou odpadních vod podle ustanovení čl. 19.14(1) normy ES-TRIN, jestliže při jejím provozu odpadní vody nevznikají. Příloha č. 6 PROZATÍMNÍ OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY 1.3MB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby Část 1 Všeobecná ustanovení 1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá část lodě nacházející se mezi rovinou vodorysky, která odpovídá největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou), a rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní cejchovní rovina může být použita též vodorovná rovina procházející nejnižším bodem lodního tělesa. 2. Rovina vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina procházející ve výši hladiny vody, když a) na lodi není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj, zásoby a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavbyplavby, zásoba pitné vody nesmí však podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku lodě nebo voda, kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými čerpacími prostředky; b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k ohřevu nebo chlazení obsahují vodu, olej a jiné tekutiny nutné pro jejich provoz; c) loď se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná 1000 kg/m3. 3. Jestliže loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2 nebo podmínky dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se při výpočtu přihlíží k rozdílu zatížení lodě a k rozdílu v hustotě vody. 4. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou. 5. Horní cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným bokem předepsanými nebo obvyklými pro vodní cestuvodní cestu, pro niž je loď určena. 6. U plavidelplavidel, která nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při naložení plují v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina takovým způsobem od střední rovné části dna nebo kýlu, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenost a volný bok předepsané nebo obvyklé pro vodní cestuvodní cestu, po které má plavidloplavidlo plout. 7. Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách výtlaku zapisovaných do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m3, b) 5 m3 pro hodnoty výtlaku od 500 m3 do 2000 m3, nebo c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m3. 8. Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v cejchovním průkazu. Část 2 Cejchování lodí určených k dopravě zboží 1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné, rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin (sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm. 2. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy. Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm. 3. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se vypočítává zvlášť. 4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla. Pcp = 2x(v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e)) 157kB Obr. 1 176kB Obr. 2 Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky. 5. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru. 6. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh, lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní plochy na základě této křivky. 7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této cejchovní vrstvy. 8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru, jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka. Část 3 Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží 1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů. Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří následujících rozměrů lodě a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s křivkou vodorysky; b) největší šířky na vodorysce; c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidlaplavidla podle písmene a). Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě, které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady. 2. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní cejchovní rovinou. 3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje. Část 4 Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice 1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska, nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska. Rysky musí být vyryty nebo vyraženy. 2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě, které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě. 3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních značek; b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních značek. 4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně 30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou. 5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů: a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy, b) čísla cejchovního průkazu, c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny cejchovního znaku. 6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním průkazu. 7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s výjimkou: a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních (ponorových) stupnic; b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních (ponorových) stupnic. 8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě stupnice. 9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše. 10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou. 11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se kryje s vodoryskou největšího ponoru. Část 5 Cejchovní zkouška a přecejchování 1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřaduplavebního úřadu přezkouší, zda od posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky a značky jsou neporušené. 2. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou být doplněny, musí být loď přecejchována. 3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď přecejchovat. 4. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat. 5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování použije výsledků předchozího cejchování. 6. Plavební úřadPlavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování, cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu, poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď identifikovat. LODNÍ OSVĚDČENÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY Příloha č. 8 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Údaje zapisované do lodního deníku Seznam údajů v záhlaví: 1. Pořadové číslo lodního deníku 2. Jméno lodi 3. Evidenční označení 4. Místo a datum vydání 5. Úřední podpis a otisk úředního razítka Seznam údajů v tabulce jízd – část o plavběplavbě: 1. Datum, čas, místo a ř. km začátku plavbyplavby 2. Povětrnostní údaje a vodní stavy 3. Všechny závažné události nastalé v průběhu plavbyplavby 4. Datum, čas, místo a ř. km ukončení plavbyplavby Seznam údajů v tabulce jízd – část o posádce: 1. Funkce člena posádky 2. Jméno a příjmení člena posádky 3. Číslo plavecké služební knížky 4. Čas začátku a konce odpočinku člena posádky 5. Čas nalodění a vylodění člena posádky 6. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ PRO REKREAČNÍ PLAVIDLO Příloha č. 9 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby 2.9MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor osvědčení plavidla 2.3MB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor prozatímního osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby 407kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor dodatečného osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby 671kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Údaje zapisované do knihy odběru zaolejovaných vod Seznam údajů v záhlaví: 1. Běžné (pořadové) číslo knihy 2. Druh plavidlaplavidla 3. Jméno plavidlaplavidla 4. Rejstříkové číslo plavidlaplavidla 5. Místo a datum vystavení knihy 6. Úřední podpis a otisk úředního razítka Seznam údajů na jednotlivých stranách (záznamech o jednotlivých odběrech): 1. Přijaté množství upotřebeného oleje 2. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na přídi 3. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na zádi 4. Přijaté množství zaolejované vody ostatní 5. Přijaté množství použitých mazacích tuků 6. Přijaté množství jiných ropných odpadů 7. Přijaté množství upotřebených ředidel 8. Přijaté množství ostatních látek 9. Poznámky – nepřijaté odpady 10. Jiné poznámky 11. Místo a datum odběru 12. Podpis a otisk razítka odběrného místa 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/970 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění přílohy II, III a V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby. 2) Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS. 2a) Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky. 2b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV). 3) Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod. 4) Např. ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím apod. 5) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1) Článek 4 a následují směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice 2001/63/ES, směrnice 2002/88/ES, směrnice 2004/26/ES, směrnice 2006/105/ES. 2) Velikost lékárničky III. podle bodu č.2 přílohy č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení vlády č. 26/2003, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 42/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. 10) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s. 11) Nařízení vlády 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů. 11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 13) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES. 14) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách. 15) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 18) Například nařízení vlády č. 219/2016, o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 19) Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.